Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta t lesné kultury
NÁVRH OPTIMÁLNÍ METODIKY VÝUKY ZÁKLAD KITEBOARDINGU Diplomová práce (bakalá ská)
Autor: Pavel Bedná DiS Vedoucí práce: Mgr. Rudolf Rozsypal Olomouc 2011
Jméno a p íjmení autora: Pavel Bedná DiS Název diplomové práce: Návrh optimální metodiky výuky základ kiteboardingu Pracovišt : Katedra Rekreologie Vedoucí: Mgr. Rudolf Rozsypal Rok obhajoby:
Abstrakt:
erven 2011
Stanoveným cílem této práce bylo navrhnout a posoudit optimální metodiku
výuky základ kiteboardingu s d razem na bezpe nost. Metodika je sestavena na základ vlastních zkušeností a p edevším na základ zkušeností instruktor škol kiteboardingu na ostrov Rhodos a Mykonos. Tito instrukto i, kte í v daných školách p sobili, pocházejí z r zných zemí (Brazílie, ecko, Izrael a Francie). Navržený postup výuky základ byl poté aplikován v centru BlueBay. Vyhodnocení správnosti metodiky prob hlo posouzením výsledk student ze zmín ného centra a centra konkuren ního, ve stejné lokaci. Posouzení bylo provedeno vlastním pozorováním získaných dovedností student a dotazníkem. Vliv aplikace navrhované metodiky je v této práci také uveden.
Klí ová slova: metodika, výuka, kite, kiteboarding,extrémní sport
Souhlasím s p
ováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.
Author`s first name and surname: Pavel Bedná DiS The title of thesis: Návrh optimální metodiky výuky základ kiteboardingu Department: Katedra Rekreologie Supervisor: Mgr. Rudolf Rozsypal Thesis Defence Year: 2011
Abstrakt: The goal of this thesis was to evaluate the optimal proposal of methodology of teaching basics of kiteboarding, with an emphasis on safety. The methodology is built up on the basis of own experience and especially on experience instructors of kiteboarding schools from Rhodos and Mykonos island. These instructors, who worked in these schools, come from different countries (Brazil, Greece, Israel and France). The proposed methodology for teaching have been applied in the center of BlueBay. Evaluation of the methodology accuracy was done by evaluation of students results in center BlueBay and rival center in the same location. Assessments were done by own observation of acquired skills of students and from a questionnaire. Effect of application of the proposed methodology is described in thesis as well.
Key words: methodology, lessons, kite, kiteboarding, extreme sports
I agree the thesis to be loan within library service.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatn s použitím uvedené literatury a s pomocí pana Mgr. Rudolfa Rozsypala. Použil pouze uvedenou literaturu a odborné zdroje a ídil se zásadami v decké etiky.
V Praze dne ………………….
…………………………… Pavel Bedná , DiS
kuji panu Mgr. Rudolfu Rozsypalovi za jeho pomoc a rady p i tvorb práce. Dále kuji Alexanderu Kuzolitzovi za konzultace a odborné rady, které mi poskytl p i sestavování metodiky. Díky pat í také ostatním instruktor m z centra BlueBay.
1 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 3 3.1 3.2 4 4.1 4.2 5
ÚVOD ....................................................................................................................... 8 P EHLED POZNATK ......................................................................................... 9 Metodika .................................................................................................................... 9 Kite ............................................................................................................................ 9 Extrémní sport ........................................................................................................... 9 Historický vývoj ...................................................................................................... 10 ROZD LENÍ POWERKITINGOVÝCH AKTIVIT ........................................... 15 Kiteboarding, Kitesurfing ......................................................................................... 15 Lendkiting ............................................................................................................... 16 Buggykiting ............................................................................................................. 16 Snowkiting ............................................................................................................... 17 CÍL PRÁCE ........................................................................................................... 18 Hlavní cíl práce ........................................................................................................ 18 Díl í cíle .................................................................................................................. 18 METODIKA ........................................................................................................... 18 Tvorba návrhu............................................................................................................ 19 Použitá metoda sb ru dat............................................................................................ 19 NÁVRH OPTIMÁLNÍ METODIKY VÝUKY ZÁKLAD KITEBOARDINGU – TEORIE ............................................................................ 20 5.1 Kiteboardingové vybavení ....................................................................................... 22 5.1.1 Kite (Drak) – jak kite funguje .................................................................................. 22 5.1.2 Nafukovací Kite ....................................................................................................... 27 5.1.3 Komorový Kite ........................................................................................................ 32 5.1.4 Bar ........................................................................................................................... 34 5.1.5 Uchycení - Chicken loop, konstrukce ....................................................................... 35 5.1.6 Jišt ní – Leash ......................................................................................................... 35 5.1.7 Nastavení ................................................................................................................. 36 5.1.8 Hlavní š ry – lines ................................................................................................. 36 5.1.9 Harness – Trapézy (rozd lení, využití) ..................................................................... 36 5.1.10 Board ....................................................................................................................... 37 5.1.11 Ostatní kite vybavení ............................................................................................... 39 5.2 Základní bezpe nost ................................................................................................. 39 5.2.1 Základní bezpe nostní opat ení p ed jízdou – kontrola ............................................. 39 5.2.2 B hem jízdy .............................................................................................................. 40 5.2.3 Bezpe nostní prvky kitu ............................................................................................ 40 5.2.4 Signalizace ................................................................................................................ 42 5.3 Vítr ........................................................................................................................... 44 5.3.1 Sm r a rychlost v tru ................................................................................................ 44 5.3.2 Beaufortova stupnice síly v tru ................................................................................. 46 5.4 Kite – výb r .............................................................................................................. 47 5.5 Ovládání kitu ............................................................................................................ 48 5.5.1 Jak se kite ovládá ...................................................................................................... 48 5.5.2 Depower systém ........................................................................................................ 49 5.5.3 P edstartovní opat ení, zásady ................................................................................... 49 5.5.4 Místo pro start – jak startovat v závislosti na v tru .................................................... 49 5.5.5 Start z vody, re-start ................................................................................................... 50 5.5.6 P istání kitu ............................................................................................................... 52 5.5.7 Self rescue ................................................................................................................ 54
6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 7 7.1 8 9 10 11 12 13
NÁVRH OPTIMÁLNÍ METODIKY VÝUKY ZÁKLAD KITEBOARDINGU – PRAXE .............................................................................. Tréninkový kite – r zné velikosti ............................................................................. Nácvik ízení ve vod - body draging ....................................................................... Nácvik ízení - tzv. osmi ky, nadzvednutí t la, atd .................................................. Self rescue - praktický nácvik .................................................................................. Start – rozjezd a jízda ............................................................................................... Rozjezd z vody ........................................................................................................ První ujeté metry ...................................................................................................... Jízda, vedení kitu ..................................................................................................... Jízda proti v tru ....................................................................................................... VÝSLEDKY ........................................................................................................... Výsledky k díl ím cíl m práce .................................................................................. DISKUZE ............................................................................................................... ZÁV R ................................................................................................................... SOUHRN ................................................................................................................ SUMMARY ............................................................................................................ REFEREN NÍ SEZNAM ..................................................................................... P ÍLOHY ..............................................................................................................
55 55 56 59 60 60 60 61 63 66 67 67 72 73 74 75 76 77
1. Úvod Kitesurfing je sport, kterému se v posledních letech dostává více pozornosti. Zjednodušení a zlevn ní vybavení k tomuto sportu láká stále více lidí. N kte í si ale neuv domují, že se stále v jistých ohledech jedná o sport extrémní. Impulzem pro tvorbu práce na toto téma, jsou vlastní zkušenosti s nebezpe nými situacemi, kdy si jezdec nedokázal poradit. Tomuto se dá p edcházet již v samotném po átku, a to vhodnou výukou základ . Cílem této práce je navrhnout optimální postup, jak kitesurfing (kiteboarding) vyu ovat tak, aby si budoucí jezdec dokázal ve v tšin situací pomoci a znal základní pravidla. Tato metodika vychází ze zkušeností profesionálních instruktor .
8
2.
P ehled poznatk
2.1 Metodika Metodika - z ec. Methodikos, teoreticko-praktické schéma ur ující postup provád ní odborné
innosti. Vychází z v deckého poznání a empirie, p esn
vymezuje jednotlivé
postupy pro výkon dané innosti. (Všeobecná encyklopedie ve ty ech svazcích.Díl 3,m/r.)
Metodika v oblasti pedagogiky je nauka o metod
vyu ování v ur itém oboru (teorie
vyu ování). Ve výuce kiteboardingu metodika p edstavuje souhrn doporu ených praktik a postup u ení. Slovo metodika by se zde mohlo n kdy také zam ovat za slovo technika výuky. (www.wikipedia.cz).
2.2 Kite Tažný drak (zkrácen
nazývaný kite) je sportovní nástroj využívaný p i r zných
obdobách powerkitingu. Drak dokáže díky své konstrukci a velikosti (obvykle 3-16 m²) vyvinout velký tah, což umož uje jezdci získat rychlost, p ípadn se nechat vynést do vzduchu. Síla draka s sebou ale také nese ur ité riziko úrazu (p edevším pro za ínající kitery), což adí powerkiting k extrémním sport m. (www.wikipedia.org)
2.3 Extrémní sport Extrémní sport je v p vodním významu sport, jehož provozování je spojené s vyšším rizikem a je doprovázený domn lým zvýšením hladiny adrenalinu v krvi (ve skute nosti jde o endorfin, dopamin a serotonin). V dnešní dob sporty, které nejsou p íliš propagovány
jsou k extrémním sport m azeny také
i podporovány na komer ní úrovni a jejichž
provozování se omezuje na nep íliš po etné skupiny nadšenc , které však u ostatních vyšší riziko evokují i p es to, že s jejich provozováním asto není spojeno. I takový sport se ovšem asem m že prom nit v masovou záležitost, o emž sv
í nap . snowboarding, který byl v
roce 2002 za azen do programu olympijských her. (www.wikipedia.org) Kiteboarding je objektivn nebezpe ný sport, který se svým charakterem adí do kategorie extrémních sport . V sou asné dob
je na svém vzestupu a mnoho jezdc
jeho rizika
podce uje. Ve srovnání s windsurfingem je zde v tší riziko možného zran ní. Je tedy t eba k této aktivit takto p istupovat.
9
2.4 Historický vývoj Novodobá historie drak Jedno z prvních zaznamenaných použití tažného draku (kite) v novodobé historii se datuje k roku 1822. Toho roku jistý u itel George Pocock používal pár drak k pozemní p eprav rychlostí až 20 kilometr za hodinu. N které z jeho cest byly zdokumentovány a trasa m ila více než 100 kilometr . A protože silni ní da v té dob byla odvozena od po tu koní, povoz byl osvobozen od mýtného! Další v tší použití nastalo b hem první sv tové války. Britské, francouzské, italské i ruské armády používaly kity draky) pro pozorování nep ítele a signalizaci. Nicmén se zavedením letoun tyto pozorovací metody rychle zastaraly. N mecké námo nictvo i nadále používalo pozorovací draky s jedno lennou posádkou, a to pro zvýšení rozsahu pozorovaného povrchu mo e. Americké námo nictvo našlo n kolik zp sob využití pro draky i ve druhé sv tové válce. Nap íklad jako signalizaci pro letadla, která hledala piloty ztracené na mo i. Dále pak velké iditelné draky byly používány jako ter e pro st elbu letadla p i nácviku boje na mo i. Draky byly mén využívány pro v decký výzkum nebo rekrea ní létání. (www.ikiteboarding.com)
obr.1
V posledních 60 letech se zájem jo kiting obnovuje. Nové materiály jako je nylon ripstop, sklolaminát a grafit (uhlíková vlákna) p isp ly k výrob drak siln jších, leh ích, barevn jších a trvanliv jších. ležité vynálezy jako flexi-wing Francise Rogalla a parafoil kites Domina Jalberta pomohly vyvinout moderní paraglide - kluzáky a sportovní padáky. V roce 1972 p edstavil Peter Powell hra ku - dvou-lineový stunter a ve ejnost za ala létat s draky nejen pro zábavu, ale i pro sport. N kte í nadšenci experimentovali s novými konstrukcemi, s nimiž aby se daly zvládat p esn jší manévry, šlo létat rychleji nebo provád t složité triky. Sout že, v nichž astníci provád ly triky na hudbu, se staly rychle populární. (www.ikiteboarding.com)
obr.2
10
Postupn byly konstruovány a zkoušeny draky v tší a siln jší. V roce 1980 Peter Lynn z Nového Zélandu p edstavil draka, který pohán l buggy. V roce 1999 dokonce jeden tým použil draky, které mu pomohly táhnout sán na severní pól.
Historie kiteboardingu Kitesurf, kiteboard, kiteboarding nebo také flysurf, - ozna ení m že být v r zných zemích odlišné, je fantastický a relativn nový sport, který se rozvíjí každý den. Co do dynamiky rozvoje jej lze p irovnat ke snowboardingu. N kte í sportovní nadšenci se myšlenkou jízdy na vod pomocí draku zabývali individuáln již v šedesátých letech. Ale trvalo to až do roku 1984, kdy se jízda na vod pomocí draku stala realitou. V tomto roce brat i Dominique a Bruno Legaignouxovi, Francouzi, posedlí placht ním a vodními sporty, za ali pracovat na principu pln
iditelného kitu a požádali o patent pro jejich
zak ivené k ídlo nafukovací konstrukce. (www.ikiteboarding.com)
Vizie Dominique a Bruno Legaignouxovi se um ní plachtit na mo i u ili již od útlého v ku. Velmi brzy za ali závodit s malými luny a v roce 1979 se stali francouzskými juniorskými mistry. Po 10 letech sout žení s luny (Optimist, Vaurien, Laser, 420, 470) se rozhodli opustit závodní úrove a plachtit pouze pro pot šení.
Obr.3 windsurfu ze d evo-epoxidové desky – 1982
obr.4 BirdSail
V roce 1983 Dominique a Bruno Legaignouxovi p icházejí s myšlenkou rozší it tradi ní formy placht ní o placht ní s použitím draku. P i návrhu vybaveni se inspirují výtvorem Rolanda Le Baila ,, BirdSail,, jehož k ídlo je n co mezi windsurfingovou plachtou a kitem. Tento systém patentoval již zmín ný Roland Le Bail v roce 1982. Jeho zám rem bylo zvednout jezdce z vody a dosáhnout tak vyšších a delších skok 11
než se standardní
windsurfingovou plachtou. Nicmén výrazn jšímu rozší ení zabránily závažné nedostatky v použitelnosti systému. Brat i Legaignouxovi za ali zjiš ovat možnosti pohybu s drakem proti v tru tak, jak to do té doby bylo možné pouze s plachtami, až dosp li k nafukovací konstrukci namísto do té doby používané pomocné konstrukce z ty í. Podobný patent podal N mec Dieter Strasilla už v roce 1979. Protože ale konstrukce bratr Legaignouxových byla odlišná, nechali si vlastní systém také patentovat
Obr.5 Ú ední nákres patentu
Obr.7
obr.6 Dominiqueova skica – 1984
Obr.8
Na obrázku 7, je Dominique b hem své první zkušební plavby s dvouš rovým drakem. Na obrázku 8 je jeden z pokus s n kolika draky a pevnou konstrukcí z laminátových latí v ervnu 1984. Tato konstrukce byla vyhodnocena jako nepoužitelná a dále se nerozvíjela. (www.ikiteboarding.com)
12
První nafukovací draky vznikají v íjnu 1984. První pokusy byly provád ny s prknem (board). Vzhledem k obtížnosti startu však byl nutný p echod na vodní lyže. Draky nemají Depowersystém a tak je jejich sila zna ná. S p esv
ením o potenciálu jejich návrhu podávají brat i
Legaignouxovi zmín ný patent na nafukovací konstrukci, a to 16. listopadu 1984. Prioritou i vývoji bylo dosáhnout opakovaného startu z vody, jet rovn a proti v tru. Zkoušejí se všelijaké tvary. Brat i Legaignouxovi se zárove snaží p esv
it r zné výrobce o vzniku nového sportu.
Bohužel je to p íliš brzy. Windsurfingový trh dosahuje svého vrcholu a všichni se domnívají, že tento sport je ten správný a kone ný. Zde je znovu vid t jistá analogie se snowboardingem. V tomto období jsou k ídla drak bratr Legaignouxových stále ve stádiu prototypu a je nemožné s nimi jezdit proti v tru.
Obr. 9 - Dominique p i zkoušce kitu
Obr.10 - P edch dce Big Foot, Zá í 1985
Obr.11 - Bruno na demonstraci v La Torche v roce 1987, b hem Funboard mistrovství sv ta.
Nakonec po dlouhém období výzkumu a tém
stu prototyp (období od roku 1988 do roku
1989), p icházejí brat i Legaignouxovi s opravdu stabilním drakem, který je také leh í (má jeden povrch) a jednodušší. Poprvé se objevuje možnost znovu odstartování z hladiny. 13
ídlo je tém
p ipraveno pro sériovou výrobu, ale schopnost tehdejších board
stoupat proti v tru stále ješt
není dostate ná, aby myšlenka bratr
a lyží
Legaignouxových
prom nila v nový sport. V roce 1990 za al Peter Lynn prodávat kitebuggy, t íkolku ur enou k pohonu drakem. Sou asn s tímto rozmachem pozemního provozování powerkitingu (buggykitingu) zárove pokra uje i vývoj drak ur ených na vodu. Velkým mezníkem byl model „Wipika“ bratr Legaignouxových z roku 1997. Tento model zavedl revolu ní konstrukci tvarovaných nafukovacích komor a zjednodušený systém ukotvení š
r, což výrazn vylepšilo možnost
odstartovat draka z vody. Model Wipika se velmi podobal dnešním drak m tvaru C. Bruno Legaignoux pokra oval ve vývoji drak sám a pozd ji se stal autorem designu nazvaného „Bow kite“, který je dnes v sortimentu v tšiny výrobc . Školy kitesurfingu existovaly od roku 1998 a tento sport se pomalu za ínal rozši ovat. První závody se konaly na ostrov Maui v zá í 1998, vít zem byl Flash Austin. Zm nami prošly i designy kiteboard . V roce 1999 se za ala používat jednostranná prkna odvozená od prken na windsurfing, ale b hem p íštích dvou let p evládla prkna oboustranná podobná wakeboardu. I jednostranná prkna se však dodnes využívají, nap íklad p i „wave ridingu“ (www.ikiteboarding.com)
14
2.5 Rozd lení powerkitingových aktivit Kiteingové disciplíny se d lí podle povrchu, na kterém se provozují. Podle povrchu, na mž jsou tyto disciplíny provozovány, m žeme tedy rozlišovat kitesurfing, landkiting, buggykiting a snowkiting.
2.5.1 Kiteboarding, kitesurfing Kitesurfing, n kdy také nazývaný kiteboarding, je sport, p i kterém je použito tažného draku pro jízdu na vod , a to na k tomuto ur eném prknu (kiteboardu) - viz obr 13. Dá se íci, že je to hlavní disciplína powerkiteingu. Je to jeden z nejrychleji se rozvíjejících vodních sport . Díky technickému zdokonalení a inovacím se v sou asnosti tento sport stává více bezpe ným a dostupn jším. Název kitesurfing v sob skrývá další samostatné disciplíny, kterými jsou: speed, up-wind, wake style, wave riding, freestyle atd. Tento vý et není a nem že být kone ný, protože tento sport se stále vyvíjí. Nejvíce je tento sport rozší en v p ímo ských státech, ve kterých jsou pro provozování tohoto sportu vhodné podmínky. S nadsázkou se dá íci, že v eské republice ideální podmínky pro tento sport tém
Obr. 12
15
nejsou.
2.5.2 Landkiting Landkiting je disciplína, v níž se používá, stejn jako u kitesurfingu, tažného draku k pohybu. Tento pohyb se ale provádí po pevné zemi, proto tedy název landkiteing - viz obrázek 14. K pohybu na zemi se používají r zné prost edky. Nej ast ji to je mountainboard, travní lyže a brusle. Drak je u landkitingu podobný nebo stejný jaký se využívá pro kitesurfing. Velikost draku je rozdílná podle druhu použitého prost edku pro pohyb na zemi. Objektivn je u landkitingu tší pravd podobnost zran ní než u kitesurfingu. Landkiting je populární p edevším v zemích, které k tomu skýtají vhodné podmínky, tedy dostatek rozlehlých plání bez zástavby a strom atd. V eské republice se landkiting také provozuje. (www.wikipedia.org)
Obr.13
2.5.3 Buggykiting Buggykiting je, jak je výše uvedeno, odvozen od powerkitingu. K jízd se zde využívá speciáln konstruované buggy - viz obrázek 14 a 15.
Obr.14
Obr.15 16
Buggy je lehká jednomístná t íkolka iditelná p edním kolem. Zadní kola iditelná nejsou. Jezdec sedí na buggy uprost ed a sm r jízdy m ní natá ením p edního kola spolu s manévrováním drakem. V této disciplín
lze dosahovat pom rn vysoké rychlosti-
na
rovném povrchu b žn 90km/h, rychlostní rekordy se pohybují okolo 110km/h. Buggykiting se objevil už p ed kitesurfingem, v tší popularit se ale za al t šit až s rozvojem kitesurfu. (www.wikipedia.org)
2.5.4 Snowkiting Snowkiting je další disciplína odvozená od powerkitingu, provozovaná na pevné zemi. Jak už název sám napovídá, jedná se o zimní sport. Ze všech významných powerkitových aktivit je relativn nejmladší. Tažný drak je op t obdobný jako u buggykitingu nebo kitesurfingu. Jako kontaktní prost edek s povrchem se používají lyže nebo snowboard, p ípadn speciální snowkiteboard. Nejvhodn jším místem k provozování této aktivity je op t rozsáhlá rovina bez tšího množství terénních p ekážek (plán , zamrzlá jezera). Tento sport však lze provozovat také v horách, kde je dostate
stabilní
vítr a p ijatelný terén. V eské republice
jsou
pro
provozování
snowkitingu p ijatelné podmínky, ale vítr bohužel není tak stabilní jako
je
tomu
na
rozsáhlých
otev ených pláních severských zemí. (www.wikipedia.org)
Obr. 16
17
3.
Cíl práce
3.1 Hlavní cíl práce Cílem této práce je navrhnout optimální metodiku, jak kitesurfing (kiteboarding) vyu ovat, tj. navrhnout takovou metodiku, která by názorn a jednoduše popsala vybavení a postupy p i nácviku a byla použitelná pro široké spektrum student . P i tomto návrhu metodiky je zejména kladen d raz na bezpe nost.
3.2 Díl í cíle Ov it v praxi, zda použitím navrhované metodiky dochází k rychlejšímu pochopení zákonitostí kiteboardingu a k bezpe nému a rychlejšímu a osvojení základ ovládání. Vyhodnotit vliv zavedení rozsáhlejší teoretické p ípravy na celkový as kurzu. Zjistit a porovnat názory absolvent
kurzu na optimalizovanou metodiku výuky s
názory absolvent kurzu v konkuren ní škole. Ov it, zda má širší výuka bezpe nostních zásad vliv na bezpe nost reálnou.
18
4.
Metodika
4.1 Tvorba návrhu Návrh optimální metodiky výuky vychází z vlastních zkušeností autora s tímto sportem a ze zkušeností lektor
kitecenter z Brazílie, ecka, Izraele a Francie.
S instruktory byly konzultovány jednotlivé postupy a uspo ádání osvojovaných dovedností v optimálním ase pro výuku p i sou asném spln ní požadavku na bezpe nost výuky. Od každého osloveného aktivního instruktora bylo získáno množství informací o používaných metodách, o
asovém fondu pro nácvik dovedností, o zp sobech zabezpe ení žáka, o
používaném vybavení, i o p írodních podmínkách místa, kde je výcvik provád n. Jednotlivé metody byly shrnuty a ve spolupráci s instruktory byl sestaven návrh optimální metodiky.
4.2 Použitá metoda sb ru dat Dle nov vypracované metodiky vyu oval v kitecentru BlueBay instruktor Alexander Kuzolitz, zatímco instruktor Marcelo Dias v konkuren ním centru AirRiders, nadále vyu oval dle své obvyklé metodiky. Ob centra se nacházejí na ostrov Rhodos. Pokroky žáku byly pr
žn pozorovány a zaznamenávány.
Pozorování je výzkumná metoda, p i níž se sleduje a zaznamenává nebo popisuje innost lidí, p edm
, se kterými manipulují, prost edí aj. Je to nejstarší výzkumná metoda
používaná v p írodních i sociálních v dách. Je vždy subjektivní. (Gavora, 2000)
Pozorování jako v decká metoda je cílev domé, soustavné, plánovité sledování (vnímání) jev
a proces , které sm uje k odhalování podstatných souvislostí a vztah
sledované
skute nosti (Skalková, 1983)
Po absolvování kurz byl žák m v centrech BlueBay a AirRiders p edložen dotazník. Vybráni byli studenti za áte níci v pr
hu letní sezóny roku 2010. Jednalo se o šest muž a
dv ženy z každého centra. Vzor dotazníku p ikládám v p íloze.
Dotazník je nej ast ji používanou a nejrozší en jší metodou p i zjiš ování informací v bec. Jedná se o „strukturovaný sled otázek, navržených za ú elem zjišt ní názor a fakt a následného zaznamenání t chto údaj
19
(Hague, 2003, 103).
5.
Návrh optimální metodiky výuky základu kiteboardingu V sou asné dob již existuje a dále vzniká celá ada kitecenter po celém sv
. Princip
fungování vybavení je stejný, metoda výcviku a osvojování ovládání jsou r zné. N kdy se neliší jen v detailech, ale v celém pojetí výcviku. Nez ídka dochází i po absolvování kurzu k nezvládnutí kitu a k nedodržování bezpe nostních zásad. Takové jednání pak zp sobuje v lepším p ípad pouze materiální škody. Nezodpov dné jednání jen prohlubuje rozkol, který ve sv
panuje mezi kitesurfa i a
windsurfa i. V mnoha aspektech p ipomíná rozkol a nepochopení, které svého asu panovaly mezi vyznava i snowboardu a lyža i. Následným problémem je, že je poté kitesurf vytla ován z míst, která jsou pro n j jako stvo ená. Z tohoto d vodu je již b hem samotného kurzu t eba postupovat tak, aby potencionální budoucí jezdec zcela bezpe
ovládal svoje vybavení a
hem tréninku absolvoval také nácvik krizových situací, jako je nap íklad self rescue, ztráta prkna nebo pád kitu do vody. Metodika je zam ena na výuku kiteboardingu, tedy jízdy po vodní hladin , nikoli snowkitingu nebo lendkitingu. Je zde obsažena jak teoretická ást, tak ást praktická. Práv teorie toho, jak jednotlivé ásti vybavení fungují a také bezpe nostní zásady, jsou asto podce ovány, p ípadn
se o nich b hem výuky n kte í lekto i zmi ují jen okrajov .
Zaznamenal jsem i p ípady, kdy se žák o teorii krom bezpe nostních prvk nedozv
kitu nic
l a zapo al ihned trénink. V následných okamžicích se dostal do vážných problém
a vzhledem k neznalosti zásad ohrozil sebe i ostatní osoby ve své blízkosti. Z tohoto d vodu je teoretická ást velmi d ležitá a mimo jiné pom že žákovi lépe pochopit zákonitosti kiteboardingu. Teoretická ást mimo jiné obsahuje i popis jednotlivých ástí a typ kit , vybavení, p íklady signalizace a zásady bezpe nosti. Další
ást návrhu se v nuje již samotnému tréninku
s popisem toho, jak se jednotlivé dovednosti, vedoucí k bezpe nému ovládání kitu, provádí. Pot ebné dovednosti jsou v návrhu uspo ádány chronologicky v po adí, ve kterém je vhodné je trénovat. Neosvojení n které dovednosti m že negativn ovlivnit kone ný výsledek a také bezpe nost tréninku.
20
Teorie Teoretické informace jsou prvními informacemi, které by se za ínající jezdec m l od svého u itele dozv
t. Teoretické informace by m ly zahrnovat vysv tlení principu, na
kterém kite pracuje a jednotlivé typy kit . Pro lepší pochopení v trného okna je vhodné použít malou tabuli nebo obrázky. Je velmi vhodné na konci teoretické ásti žáka vyzkoušet a za pomocí obrázk s draky v r zných pozicích se ujistit, že žák vše pochopil. P edejde se tak problém m, které by nastaly v následující ásti u ení. Sou ástí teorie musí také být bezpe nost. Názorné ukázání bezpe nostních prvk
kitu,
následované vlastním vyzkoušením (bez p ipojení ke kitu). Dále je také nutné seznámit studenta s bezpe ností na vod . Velmi podstatnou ásti by m lo byt vysv tlení, jak se zachovat v krizových situacích a popis vlastní záchrany (self rescue). To je v c, kterou mnoho student i zkušen jších jezdc neumí provést. Školy tento manévr nevysv tlují, p ípadn se mu v nují jen okrajov . Je to ale manévr, který m že zachránit život i vybavení. Ideální blok teorie nemusí být delší než 1,5 maximáln 2 hodiny, optimáln by na n j m lo navazovat samostudium Teoretický blok by m l obsahovat následující: Teoretické seznámení s principem kitu a ostatního vybavení Základní bezpe nost Bezpe nostní prvky vybavení Signalizace Zákonitosti v tru Teorie ovládání kitu Self rescue
21
5.1. Kiteboardingové vybavení Znalost kiteboardingového vybavení a toho jak funguje, pat í k základu, který musí každý potencionální jezdec znát. V následující ásti je popsáno vybavení a jeho funkce. Znalost funkce vybavení je bezpodmíne ná pro správné ovládání jak kitu, tak ostatních sou ástí výstroje.
5.1.1 Kite (Drak) – jak kite funguje Powerkite, esky drak, není drakem v pravém slova smyslu. Princip jeho fungování je podobný jako u k ídla letadla, nebo ješt lépe, jako u paraglideoveho k ídla. V následujícím textu je princip, jak draci létají a vytvá ejí tah, vysv tlen.
Kite získává energii dv ma zp soby: -
vztlakem
-
deflekcí – nastavením plochy kitu proti v tru
Celkový výkon draka je kombinací t chto dvou jev , ale každý z jev má oblast, kde je siln jší než jev druhý. Nyní si vysv tlíme, jak tyto jevy vznikají.
Vztlak Následující obrázky ukazují, jak vzduch proudí okolo profilu draku. Proud ní je, stejn jako u k ídla letadla, rozd leno na dva proudy, kde horní proud proudí po delší dráze p es zak ivený profil. Toto ho zrychluje a ztrácí tlak. Snížený tlak vzduchu nad drakem tedy vytvá í podtlak. Spodní proud vzduchu, proudící kratší drahou, se snaží o vyrovnání tlak a pohybuje se tedy sm rem k oblasti, kde je tlak nižší. Vytvá í se tak vztlak, v n mž je kite nadleh ován, zjednodušen
eno ,,nasáván“ vzh ru. Vztlak kitu je rovnob žný k proud ní vzduchu a
sobí na celý zak ivený povrch. (www.kiteboardingevolution.com)
22
Obr. 17 Na obrázku 17 je znázorn no, jak proudí vzduch a vztlak vzniká
Obr 18 i zv tšení úhlu náklonu kitu vzhledem k proud ní vzduchu se dosáhne zv tšení vztlakové síly, viz obrázek 18. Pokud je ale tento úhel náklonu p íliš velký, dojde k p erušení proud ní vzduchu p es horní povrch draku a vznikne proud ní turbulentní. Toto zap vztlakové síly. Viz obrázek 19. (www.kiteboardingevolution.com)
Obr. 19 23
iní ztrátu
Nastavení plochy kitu proti v tru – tah Tah je znázorn n na následujícím obrázku. Ve chvíli kdy, je plocha kitu nastavena proti tru v úhlu, je plocha odtla ována v daném sm ru silou úm rnou rychlosti proud ní vzduchu. V takovém postavené kitu je síla v tru v tší než síla vztlaková a kite funguje vice jako padák než jako k ídlo. Vítr kite odtla uje sm rem vzad a zárove vzhledem k zak ivení plochy sm rem vzh ru a mírn dop edu (kite je v power zón - má tah). Kite v této pozici má tendenci stoupat vzh ru a postupn se dostane do pozice, kde na n ho op t p sobí vztlaková síla. Velikost sil, které na kite p sobí, závisí na rychlosti v tru a také na rychlosti s jakou se jezdec pohybuje. Obecn platí, že síla, která p sobí na plochu kit,u je zna Celkový výkon draku je dán kombinací sou tem) t chto sil. (www.kiteboardingevolution.com)
Obr.20
24
v tší než síla vztlaková.
trné okno V trné okno je oblast v prostoru p ed a nad jezdcem, kde kite funguje. Na následujícím obrázku jsou znázorn ny n které z možných pozic draku a také, jaké síly v t chto pozicích sobí. V trné okno si lze p edstavit jako horní ást ciferníku hodin a stejn tak jako na ciferníku, lze jednotlivé pozice o íslovat. Vlevo dole je tedy 9 hodin, naho e uprost ed 12 hodin, úpln vpravo dole 3 hodiny.
Obr. 21 Tento obrázek znázor uje pozice kitu a na nich závislé síly, které na kite p sobí.
Následující obrázky 22 a 23 je nezbytné pochopit pro správné a bezpe né používání kitu. Na obrázku 22 je prostorov znázorn no v trné okno a jednotlivé pozice kitu v n m. Ve v trném okn jsou dv hlavní ásti – hrana v trného okna (edge of the wind window), power zóna a jedna st ední ást. Drak produkuje zné množství energie v každé zón , pro r zné ú ely se tedy používají všechny. Obr. 22
25
Hrana v trného okna je zóna, kde je kite nadleh ován vztlakovou silou a nevytvá í tah. Pozice draku na 12 hodinách, na hran okna, je také n kdy nazývána jako zenit. Tato pozice je využívána jako klidová. Hrana okna se také používá pro vzlety a p istání. St ední zóna v trného okna je p echodná oblast, mezi hranou okna a power zónou. Kite v této zón nabírá rychlost, krom vztlakové síly za íná p sobit i sila p sobící na plochu kitu, (kite za íná mít tah). Kombinací t chto dvou sil lze vytvo it velké množství energie využitelné pro jízdu atd. (www.kiteboardingevolution.com)
Power
zóna,
znázorn ná
na
obrázku 23 je oblast, kde má kite nejv tší tah a maximální výkon. Je to místo, v n mž se drak pohybuje nejrychleji
a
má
nejv tší
sílu.
Manipulováním draku p es tuto zónu lze získat extrémní množství energie. Nicmén ponechat drak v power zón delší as je vzhledem k síle, kterou dokáže generovat, nebezpe né.
Obr. 23
26
5.1.2 Nafukovací Kite
Obr. 24 Nafukovací draky, anglicky Inflatable kites, jsou draky speciáln
konstruované pro
použití na vod , kde je t eba, aby se drak po pádu do vody nepotopil a bylo možné ho znovu odstartovat. Jak už z názvu vyplývá, tyto draky se nafukují. K nafukování je používáno ru ních dvoj inných pump. Je zde n kolik základních tvar drak , na které se v následujícím ehledu zam íme. Základní konstrukce je pro všechny tvary stejná. Nafukovací drak je jednovrstvý a pro zachování požadovaného tvaru je vyztužen nafukovacími komorami. Ty mu dávají definované zak ivení povrchu. Hlavní nafukovací komora tvo í také p ední náb žnou hranu kitu. K náb žné hran jsou p ipojena kolmá žebra, jejichž po et závisí na konkrétním provedení kitu a samoz ejm na výrobci. Cele vyztužení je tvo eno vnit ní duší (bladder), která je chrán na látkovým tubusem. Tubus je s povrchem kitu pevn spojen, duše se dají vyjmout, což je nezbytné pro opravy, které jsou n kdy t eba. (www.kiteboardingevolution.com)
27
C- shape C-drak je p vodní - originální kitesurfový kite. Až do nedávné doby to byl jediný nafukovací kite, který se vyráb l, tj. je to základní druh. C-drak má tvercové rohy a svým tvarem tvo í tvar hlubokého C. Tento tvar je tvo en uchycením draku práv v jeho rozích. Drak je v základu 4 – lajnový, (š ední (front lines) a zadní (back lines). (www.kiteboardingevolution.com)
Obr. 25
Obr. 26 ti lajnový (š
rový) C kite
Tyto C-kity jsou vybaveny extra š rou, která se váže k ední náb žné hran draka. Tato š ra pomáhá jezdci s restartem draku z vody a zárove tvo í další bezpe nostní systém. Protože tato linka nenese žádné nap tí, tvar p ti lajnového C-kitu je p esn stejný jako tvar klasického C-kitu. Všechny funk ní vlastnosti z stávají stejné (krom de-poweru a schopnosti restartu z vody). které hybridní draky mají pátou lajnu, která vypadá jako u C-kitu, ale tato lajna je pod zatížením. Na hybridu m že být tato š ra využita k držení tvaru draku, na rozdíl od normálního C-kitu. (www.kiteboardingevolution.com) Obr. 27
28
rový). Š ry jsou
Takové uspo ádání umož uje celou adu nových konstruk ních zm n, které mají vliv na výkon draku. Za p edpokladu, že všechny ostatní aspekty jsou totožné, nejsou žádné rozdíly ve výkonnosti a chování mezi p ti lajnovými C-kitem a klasickými C-kity. Nicmén , p i srovnání s hybridním nebo Bow drakem se klasické C chová jinak. (www.kiteboardingevolution.com)
Hybridní draci
Obr. 28 Kiteboardingový hybridní drak byl vyvinut s cílem slou it výhody C a Bow drak do jednoho univerzáln jšího draku. Vzhledem k tomu, že hybridní draky jsou fúzí dvou r zných styl drak , jejich specifický design se velmi liší - n které jsou tém
identické s C-kity,
ostatní jsou podobné Bow kit m, zbývající jsou n ím mezi tím. už jsou více podobní tomu nebo onomu, hybridní draky mají n které charakteristické vlastnosti spole né. Mají ,, leading edge bridles, tedy podporu náb žné hrany (n kdy jsou nazývány též SLE kites - supported leading edge ). Pokud drak letí je náb žná hrana pod neustálým nap tím. Podpora této hrany je tvo ena pátou lajnou (uzda – bridles), která je p ipojena k této hran . Protože tato lajna je pod zatížením, ovliv uje tvar draku. P ípadn je podpora této hrany tvo ena i více uzdami (bridles), které jsou spojeny s touto náb žnou hranou a s p edními lajnami - viz. obrázek 29. Lajny p enášejí síly a zárove mají vliv na tvar draku ve vzduchu. To znamená, že hybridní a Bow draky jsou považovány za SLE kity, i když jsou to r zné styly. C-drak není SLE kite, protože nemá uzdy. (www.kiteboardingevolution.com) 29
Mají konvexní odtokovou hranu. Tvar odtokové hrany hybridních drak je to, co je odlišuje od bow drak . Hybridní draky mají konvexní odtokovou hranu, zatímco Bow draky mají konkávní odtokovou hranu – obrázek 29 zobrazuje rozdíl.
Obr. 29 Krom
t chto dvou základních charakteristik mohou být hybridní draky velmi odlišné
designem. Obecn platí, že hybridy se více blíží jednomu ze dvou styl : tomu, kdy jsou více jako C-kite, nebo tomu, kdy jsou více jako bow -kite. (www.kiteboardingevolution.com)
30
C-hybrid styl Tento styl hybridního draku se snaží udržet pocit a výkon C-draka a zárove získat n kterou z výhod, které má podpora náb žné hrany. (v tší de-power rozsah, v tší v trný rozsah, atd. ). Podpora náb žné hrany u tohoto stylu draku m že být velmi jednoduchá, což je d vod, pro
je
asto myln
zam ován s p ti lajnovými C-draky. (www.kiteboardingevolution.com) Obr. 30 Bow Hybrid styl (nazývaný také SLE kite) Tento styl hybridního draku obecn inklinuje být více jako bow kite, aniž by vlastn bow kitem byl. Má výrazn složit ji uspo ádanou podporu náb žné hrany ve srovnání s Cstylem. To co n kdy nejvíce odlišuje tento druh od bow kitu, je tvar odtokové hrany. A koliv se to nezdá, je to velmi podstatný rozdíl, který se projevuje ve výkonnosti draku v r zných kritériích. (www.kiteboardingevolution.com)
Obr. 31 Bow draky Tento design powerkit
je nov jší než C-shape. Jeho
hlavní ur ující vlastností je tvar odtokové hrany, která je konkávní. Bow kit má také relativn velkou podporu náb žné hrany. Tato podpora je tak ka v celé délce hrany a ur uje tvar celého draku. Z tohoto d vodu má drak ve vzduchu jiný tvar než hybridní, nebo C-draky. Vypadá mnohem plošší a to je také vod, pro je tento typ draku n kdy nazýván „flat“, tedy plochý drak. Tato konstrukce dává draku ve srovnání s ostatními draky velký de-power rozsah, tém 100%, a velký v trný rozsah. (www.kiteboardingevolution.com) Obr. 32 31
5.1.3 Komorový kite Komorové draky nemají žádné nucen
nafukované segmenty (duše), jako draky
nafukovací. Místo toho jsou komorové draky složeny ze dvou vrstev materiálu, který je propojen vnit ním žebrováním vytvá ejícím v tší po et segment – komor. Tyto komory mají nej ast ji tvercový nebo obdélníkový pr ez. Za letu draku se tyto komory plní vzduchem a spole
s velkým po tem š r, uchycených k celé spodní stran kitu, tvo í požadovaný tvar.
Výkon draku je na rozdíl od nafukovacích drak dán p edevším rozdílem statického tlaku nad a pod k ídlem daným profilem k ídla. Komorový kite je p i stejné velikosti leh í a výkonn jší než kite nafukovací, není ale tolik stabilní p i poryvech v tru. Výhodou je také možnost startu i p istání bez asistence. Díky konstrukci je tento druh také více odolný proti poškození. (www.kiteboardingevolution.com) Klasický komorový drak Tento drak je konstruk
velmi
podobný paraglidovému k ídlu. Není vhodný k použití na vod , protože jeho komory jsou v p ední ásti náb žné hrany otev eny. V p ípad pádu do vody se komory zaplní vodou a op tovný start je pak nemožný. Mezi jeho výhody naopak pat í snadný start ze zem bez asistence. Jeho nejvhodn jší použití je pro snowkiting a landboarding. (www.kiteboardingevolution.com)
Obr. 33
Komorový drak s uzav enou náb žnou hranou Tento drak se od klasického komorového liší v tom, že jeho náb hová hrana není zcela otev ena. Drak je pln n vzduchem pouze omezeným po tem otvor (2-8 - dle výrobce), které jsou upraveny tak, aby se zabránilo rychlému úniku vzduchu z komor. S tímto drakem je do ur ité míry možno odstartovat z vody. Je to ale t eba ud lat neprodlen . (www.kiteboardingevolution.com)
Obr. 34
32
I p es tuto vlastnost není na kitesurfing zcela vhodný, jeho doménou je op t snowkiting a landboarding.
Shrnutí hlavních výhod a nevýhod jednotlivých nafukovacích konstrukcí drak . Vzhledem k tomu, že tato práce pojednává p edevším o kitesurfingu, nejsou zde uvedeny draky komorové z d vodu jejich jiného ur ení. C-kite výhody -
ímý pocit spojení jezdce a draku poskytují vyšší výkon pro specifický v trný rozsah jsou skv lé pro unhooked ježd ní mají v tší výbušnou sílu pro skákání
C-kite nevýhody -
mají velmi specifický v trný rozsah obtížn jší re-start na vod menší schopnost de-poweru, nebezpe ný pro za áte níky
Bow kite výhody -
tak ka 100% de-power, bezpe velký v trný rozsah snadný re-start z vody
jší a jednodušší pro za áte níky
Bow kite nevýhody -
nejsou p íliš vhodní pro unhooked ježd ní
Hybrid kite Vzhledem k tomu, že hybridní kite je syntézou obou výše uvedených typ , je t žké obecn vypo íst výhody a nevýhody. Každý drak se bude lišit podle toho, k jakému typu má blíže. Obecné vlastnosti jsou: -
mají v tší schopnost de-poweru než C-kite, ale mén než bow kite lepší pro unhooked ježd ní než Bow kite jednodušší re-start z vody než C-kite.
33
5.1.4 Bar Anglické slovo Bar, je název pro za ízení, pomocí kterého se kite ovládá. U tréninkových kit nebo kit na hraní se m žeme setkat také s dvouš rovým ovládáním, které je zakon eno ne barem, ale madly. Slovo bar se nep ekládá. koli každý bar je jedine ný, všechny sdílejí stejné obecné vlastnosti. Existuje n kolik druh bar :
Dvouš
rový bar
Nej ast ji je užíván ve spojitosti s tréninkovými kity, nebo iditelnými draky na hraní. Má jednoduché uspo ádání, kde jsou lajny p ipojeny ke konc m baru. N kdy se také používá k jízd ve vysokých vlnách.
Obr. 35 íš
rový bar
Velmi z ídka využívaný systém. Žádný významný výrobce tento systém ani neprodukuje. Dv š ry jsou p ipojeny ke konc m baru, t etí prochází barem a je p ipojena k prost edku odtokové hrany. Slouží jako bezpe nostní systém.
ty
rový bar
V poslední dob s rozvojem bow a hybrid kit
je tento
systém velmi používaný. N kte í výrobci p ešli u svých bow a hybrid pouze na ty
rové uspo ádání. Lajny p ipojené ke
konc m baru jsou back lines (zadní š ry), lajny procházející barem jsou front lines (p ední š ry). Front lines jsou spojeny s jezdcem (viz popis uchycení). Pohybem baru od a k jezdci se m ní úhel náb hu draku proti v tru a zkracují nebo prodlužují se tak back lines vzhledem k front lines. Obr. 36
34
tiš
rový bar
Je obdobou ty
rového baru, ke kterému je p ipojena pátá š ra. Pátá š ra (lajna) je
ipojena k náb žné hran kitu, eventueln u n kterých mén rozší ených typ na odtokovou hranu. P i p ipojení š ry k odtokové hran dochází k p esunu výkonu do st edu kitu, což má za následek zvýšení výkonu. ra p ipojená k náb žné hran
slouží jako de-power, k usnadn ní startu z vody a u
hybridních kit také k podpo e náb žné hrany.
5.1.5 Uchycení - Chicken loop, konstrukce Chicken loop je za ízení, pomocí n hož je jezdec a drak spojen s trapézovým pásem (Harness), obrázek 37. Chicken loop se do eštiny také nep ekládá. Toto uchycení slouží také jako jedno z bezpe nostních za ízení kitu. Více v ásti „bezpe nost“. P esná konstrukce bezpe nostní ásti uchycení je rozdílná podle jednotlivých výrobc , její funkce je ale vždy stejná – p erušit spojení jezdce a draku. K chicken loopu jsou uchyceni front lines, které dále procházejí barem. (www.kiteboardingevolution.com)
Obr. 37
5.1.6 Jišt ní – Leash Leash, neboli vodítko, je další bezpe nostní opat ení, obrázek 38. Leash spojuje sekundárn jezdce a kite. Nej ast ji je p ipojen k páté lajn
nebo k p edním lajnám a to tak, aby v p ípad
erušení spojení Chicken look – Harness, došlo k de-poweru kitu. Také zajiš uje, aby nedošlo k necht né ztrát kitu atd. Více v ásti ,,bezpe nost“. Konstrukce leash je u všech výrobc obdobná, jedná se o delší pružné vodítko opat ené na jednom konci karabinou a na druhém konci karabinou s bezpe nostní pojistkou.
ást s bezpe nostní
pojistkou se p ipojuje k trapézu. (www.kiteboardingevolution.com)
Obr.38 35
5.1.7 Nastavení (adjustment, trim) Nastavení nebo také trim, popisované v následující ásti, se týká edevším baru pro nafukovací kity. Provedení trim , stejn jako ostatního vybavení, je konstruk
op t rozdílné dle jednotlivých
výrobc , avšak jeho funkce je stejná. Trim zkracuje nebo prodlužuje front lines, ímž m ní výkon draku. Díky trimu má drak v tší v trný rozsah. Trim je také velmi d ležitý z bezpe nostního hlediska p i silném v tru. Na obrázku 39 je jedno z možných ešení trimu.
Obr. 39 5.1.8 Hlavní š
ry – lines
A koliv se zdá, že š ry používané pro kiteboarding jsou jednoduché a oby ejné, není tomu tak. Je to velmi d ležitá sou ást vybavení, o kterou je nutné náležit se starat. Poškození r má zásadní vliv na bezpe nost. Více v ásti „bezpe nost“. ry jsou vyrobeny z materiálu s obchodním ozna ením Spectra nebo Dyneema. Je to základní materiál o vysoké molekulární hmotnosti - polyuretan (UHMWC). Spektra (Dyneema) je 15 krát pevn jší než ocel, je leh í než voda (plave), je odolný v i UV zá ení. To jej iní ideálním pro použití ve více oborech: balistické vesty, rybá ské sít a kiteboardingové š ry. (www.kiteboardingevolution.com)
5.1.9 Harness – Trapézy (rozd lení, využití) Kitesurfing (kiteboarding) je spíše v c rovnováhy než síly. Síla, kterou vytvá í kite, je rozložena a následn p enášena do trapézu a do baru. Prost ednictvím trapézu se pak síla enáší na jezdcovo t lo. Samotný kite je k trapézu p ipojen prost ednictvím háku (hook), který je základní sou ástí. Pro vzp ímený kitesurfový postoj existují dva hlavní typy trapéz . Je to trapéz bederní (waist haress) a trapéz sedací. Oba typy mají svoje výhody a nevýhody.
36
Bederní trapéz Bederní trapéz podporuje dolní ásti zad a umož uje velkou volnost v pohybu jezdce. Na druhou stranu ale záda více zat žuje a n které trapézy mají tendenci jezdit po t le jezdce nahoru. Tato vlastnost již však byla n kterými výrobci vhodnou konstrukcí eliminována. Obr. 40 Trapéz sedací Sedací trapéz trochu p ipomíná horolezecký sedák, nebo šortky. V dnešní dob již existují sedací trapézy, které na první pohled vypadají skoro jako šortky (jedná se ist o to, že sedací trapéz nevypadá p íliš atraktivn ). Na rozdíl od bederního je sedací trapéz pohodln jší, nenamáhá záda a necestuje sm rem nahoru. Naopak je ale sedací trapéz objemn jší a nedovoluje takovou svobodu pohybu. Tento druh je vhodný pro za áte níky, a to vzhledem k e svým vlastnostem. Pokro ilí jezdci preferují bederní trapézy. Obr. 41 5.1.10 Board Board – prkno, je stejn d ležité jako drak. Je to kontaktní prost edek s povrchem, po kterém se jezdec pohybuje. Pro u ení i rozvoj jezdcových dovedností je board d ležit jší, než si mnoho lidí myslí. Je to obdobné jako u snowboardingu. Existuje n kolik typ board , zde je krátký vý et používaných typ .
Twin tip board – obousm rné prkno Twin tip kitesurf board je nejb žn jší a uživatelsky p ív tivý typ. Pro za áte níky je zdaleka nejvhodn jší. Konstruk
je toto prkno podobné wakeboardu, má
však jiné rozložení ploutvi ek a rozdílné pružnosti. Twin tip se užívá pro ježd ní za r zných styl a je použitelný tak ka za všech podmínek.
37
Prkna mají jeden ze dvou druh vázání:
Volné vázání – nožní popruhy (Slip-In foot straps) Je to nejb žn jší typ vázání vhodný pro všechny kiteboardové aktivity. Jeho výhodou je jednoduchost, skladnost a snadné nasazení prkna ve vod . Nevýhodou je, že prkno se m že uvolnit, ztratit. Obr. 42 Pevné vázání (Wake-style foot straps) Tento druh, jak už sám název íká, se používá p edevším pro wake styl. M že se samoz ejm používat i jako náhrada klasického vázání. Jeho výhodou je lepší držení nohou. Hlavní nevýhoda je nasazování p ed startem a možnost poran ní p i nekontrolovaném pádu. Obr. 43 Sm rová prkna, prkna na wave styl Sm rová prkna vypadají jako menší klasická surfová prkna do velkých vln. Je to specializovan jší typ než twin tip. Jejich hlavní využití je ve vlnách (wave styl), dají se ale samoz ejm používat i na ploché vod . Tato prkna ale vyžadují odlišný postoj než twin tip a zm nu postavení na prkn po každé zm
sm ru. Nejsou proto p íliš vhodná
pro za áte níky.
Obr. 44
Mutant board Jedná se o nejmén rozší ený typ prkna. Prkno je více ur eno pro jízdu ve vlnách, zárove je ale twin-tipové pro širší využití. Nevyniká však ani v jedné oblasti. Pro b žné ježd ní je klasický twin tip lepší volba. (www.kiteboardingevolution.com) Obr. 45
38
5.1.11 Ostatní kite vybavení K ostatnímu vybavení pat í ochranné pom cky, jako je helma, plovací vesta, neopren, chráni e t la a speciální n ž na p
ezání š r. Pro jízdu na vod se ochranných pom cek
používá mnohem mén než je tomu u land nebo snowkitingu. Pro za áte níky je ale používání helmy a plovací vesty nezbytností. 5.2
Základní bezpe nost Kitesurfing je nebezpe ný sport. I z tohoto d vodu je na mnoha plážích sv ta zakázán.
vodem je princip kitesurfingu a použití pevnostních š
r, které se mohou pohybovat
velkou rychlostí. V rukou nezodpov dného lov ka se kite snadno stane velmi nebezpe nou cí. Nebezpe ný není bohužel jen pro osobu, která s kitem zachází, ale také pro ostatní osoby, které se vyskytují v blízkosti uživatele kitu. Mnoho jezdc p ece uje svoje dovednosti a schopnosti. Nebezpe né je i p esv
ení za áte ník , že se všechno nau í sami, n jak to
okoukají atd. Tito jedinci draky nezvládají a za nou v lepším p ípad ohrožovat jenom sebe. Za n kolik let, co kitesurfing provozuji, jsem se setkal s celou adou t chto p ípad . Z praxe znám p ípad z ecka, kdy lov k po nezavin ném st etu s takovým jedincem ochrnul na dolní kon etiny. Proti odhodlání nau it se novým dovednostem bez pomoci instruktor (zkušených koleg ) nic nenamítám, není však vhodné toto init mezi ostatními jezdci, protože vzniká spousta situací, které pokazí náladu a kitesurf má být zábavný. Tedy pár pravidel, která je dobré p i kitesurfu dodržovat. 5.2.1 Základní bezpe nostní opat ení p ed jízdou – kontrola Jezd te jenom na vyzna ených plážích, pokud možno s možností záchranného vodního skútru nebo lodi. Kontrola vybavení Velmi d ležitá je kontrola vybavení p ed jízdou. Kontrola se týká celého vybavení. Je nutné zkontrolovat natažené lajny, zda na nich nejsou uzly a zda se net epí. Uzly snižují pevnost, proto je lepší pokud se n jaký vytvo í, zav as ho odstranit než se zatáhne p i používání. Zkontrolovat nastavení de-poweru na baru. Zkontrolovat navázání lajn na kitu a jeho správnost. U v tšiny kit jsou jednotlivé š ry vyvedeny v rozdílných barvách, které korespondují s barevným provedením protikus na kitu. Stejn tak je rozlišena pravá a levá strana baru. Levá strana bývá ervená, pravá modrá. Toto se ale m že lišit dle jednotlivých výrobc . Je nutné zkontrolovat kite, zda neztrácí tlak 39
vzduchu. Opravdu je pak velmi nep íjemné, když na to lov k p ijde 3OO metr od b ehu a drak se mu zhroutí do vody. Dále také zkontrolovat trapéz, zda veškeré p ezky drží a zda se pas nerozepíná. A dále zkontrolovat board, jmenovit šroubky upevn ní vázání.
5.2.2 B hem jízdy T chto pár pravidel je dobré dodržovat v kitecentrech, kde sdílí jeden prostor více surfa . Pro za áte níky je vždy dobré používat ochranné helmy. B hem jízdy je d ležité sledovat okolí. Startovat je nutné vždy tak, abychom se nep ipletli do cesty již jedoucímu surfa i. Je d ležité nezapomínat, že v okolí m že být kolega provád jící skok nebo jinou innost – nap . doskok, pro n ž bude pot ebovat n jaký prostor. Dále také respektovat kolegy ed sebou, nevidí dozadu tak dob e jako my dop edu a mohou se náhle za ít otá et. Také je dobré pamatovat na p ípadné jezdce za sebou a p ed oto kou nebo t eba skoky je nutné se vždy ohlédnout. Skoky, triky a jiné v ci, (u kterých hrozí, že t eba jen na moment ztratíte kontrolu nad kitem) je vhodné provád t i trénovat v prostoru, kde tím nebudete ohrožovat jiné jezdce.
5.2.3 Bezpe nostní prvky kitu Již v p edešlých
ástech byly popsány jednotlivé sou ásti vybavení. Tyto jednotlivé
sou ásti ve vzájemné sou innosti vytvá ejí základní t i stupn zabezpe ení - bezpe nosti. Pod slovem bezpe nost se zde rozumí zp soby, jak se dostat z krizových situací.
De-power Pokud se jezdec dostane do krizové situace, ztratí kontrolu nad kitem a kite nadále generuje energii, je nutné pustit bar! Moderní draky jsou konstruovány tak, aby p i úplném pušt ní baru došlo k absolutnímu možnému de-poweru.
Obr.46 40
Pojistka na Chicken look Pokud i nadále krizová situace trvá, druhým stupn m bezpe nosti kitesurfera je pojistka na uchyceni baru (chicken loop) k trapézu. Po odjišt ní pojistky dojde k tzv. odst elení kitu. Kite z stane p ichycen k jezdci prost ednictvím pružného leash. Následné chování kitu záleží na konstrukci, zda je kite ty ty
rový nebo p tiš rový. Pokud je drak ve vzduchu a je
rový, ztratí po odst elení veškerou energii a snese se do vody, kde negeneruje sílu.
Pokud je drak p tiš rový, záleží na výrobci, jak má sv j systém navržený. N které draky (nap íklad od firmy North) se po odst elené poslušn oto í na záda a z stanou viset ve vzduchu, aniž by generovaly energii (stejn jako když se drak oto ený p enáší po pláži). Jiné draky se snesou do vody. Jezdec má kite stále pevn p ipoutaný.
Obr.47 Pojistka na Leash V p ípad , že ani odst elení kitu nepom že vzniklou situaci vy ešit, je další jišt ní na leash. Po zatažení pojistky na leash dojde k p erušení poslední vazby mezi jezdcem a drakem. Dojde tak sice ke ztrát draku, ale co je d ležit jší, k záchran jezdce.
Obr.48 Speciální n ž Jestliže je jezdec zamotán ve vod do š r, m že použít speciální n ž (obdobný jako na p
ezávání pás automobilu) a p
ezat š ry. Dojde tak
sice k nevratné destrukci, ale op t je t eba v první ad myslet na vlastní život. 41
5.2.4 Signalizace Znalost signalizace je velmi d ležitá. Opravdu se n kdy v kitecentru najdou jedinci, na které m žete signalizovat z vody co chcete a oni vám nerozumí. Velmi dob e a anima
zpracovaná signalizace se nachází na webu:
http://www.ikiteboarding.com, a http://www.actionsportsmaui.com
chytit kite, p istání
p ipraven - vypustit kite
položit kite
jsem ok
uvolnit chicken loop
pustit bar
jsem ok
uvolnit chicken loop
pustit bar
Dívej se na m
stop
42
poj ke m
Kite na 12 hodin
Oto it
kite na 2 hodiny
pokra uj tímto sm rem
43
kite na 10 hodin
SOS, mám problémy
5.3 Vítr Vítr je to, co je pro kitesurfa e nejd ležit jší. Pokud by vítr nefoukal, neexistoval by ani tento sport. Kitesurfing je sport na v tru závislý, a proto je dobré znát jeho zákonitosti. Vítr je prvek popisující pohyb vzduchu v ur itém míst
atmosféry v daném
asovém
okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Za vítr se považuje jen horizontální složka vektoru tru. Ur uje se sm r a rychlost. (www.wikipedia.org)
5.3.1 Sm r a rychlost v tru Sm rem v tru se rozumí sm r, odkud vítr vane. Udává se obvykle v úhlových stupních (nap .: 90° = východní vítr, 180° = jižní vítr, 270° = západní vítr, 360° = severní vítr, 0° = bezv
í atp.). Sm r v tru se ur uje pomocí v trných sm rovek, které se umís ují na stožárech
ve výšce 10 metr nad zemským povrchem. V této výšce je rušivý vliv místních p ekážek a terénu výrazn menší než v t sné blízkosti povrchu. (www.meteocentrum.cz) Rychlost v tru je vzdálenost, kterou urazí pohybující se vzduch za jednotku asu, nej ast ji se udává v metrech za sekundu. Rychlost v tru se m í pomocí anemometru. (www.meteocentrum.cz) Vítr se m í v metrech za sekundu (m/s), kilometrech za hodinu(Km/h), uzlech (kt). To jede tedy definice v tru dle odborné literatury. Pro surfing v Evrop je rychlost v tru nej ast ji uvád na v uzlech (knots), v eské republice je to v m/s . Co se tý e sm ru, je pro kitesurfing d ležit jší informace, než jestli je vítr jihovýchodní nebo severní, zda fouká k pláži (on shore), od páže (off shore) , bo
k pláži, nebo od pláže (side
on shore, side off shore). Pro za ínající jezdce je nejvhodn jší side on shore, a to kv li bezpe nosti.
44
Pro p esn jší zjišt ní síly v tru se používají anemometry, které pracují na t chto principech: mechanickém - v trem se roztá í oto né miskové nebo vrtulové idlo, jehož po et otá ek za jednotku asu je ve známé závislosti na rychlosti v tru. aerodynamickém - rychlost v tru se ur í rozdílem mezi dynamickým tlakem ve speciáln konstruované aerodynamické trubici obtékané vzduchem a statickým tlakem v téže trubici za bezv
í.
zchlazovacím - idlem anemometru je drát vyh átý na vyšší teplotu než je teplota okolního vzduchu. ím v tší vítr, tím více se sníží teplota drátu. (www.meteocentrum.cz)
Pro pot eby kitesurfingu a windsurfingu se používají prvn jmenované mechanické anemometry. Toto vybavení se dá b žn po ídit v obchodech se surfa ským vybavením. Znát rychlost v tru je dobré pro volbu draku, se kterým se bude jezdit. Je ale také t eba pamatovat na to, že vítr je živel a jako takový je asto nevyzpytatelný. Proud ní v tru také ovliv ují místní geografické podmínky. Pokud vítr proudí p es p ekážku, za p ekážkou dochází k narušení proud ní – ví ení. Ví ení je až sedminásobn delší než velikost p ekážky a trojnásobn vyšší. S tímto jevem se m žeme setkat na plážích, kde jsou v blízkosti za pláží stromy nebo budovy. Ze stabilního v tru na vod se pak na pláži stane vítr turbulentní. Na plážích se tomuto jevu íká Beach efekt.
45
Obr.48
5.3.2 Beaufortova stupnice síly v tru Beaufortova stupnice síly v tru slouží k odhadu rychlosti v tru bez použití p ístroj . vodní stupnici sestavil v letech 1805 - 1808 anglický admirál F. Beaufort, stupnice m la 14 stup
a vycházela z ú inku r zné síly v tru plachty lodi. (www.meteocentrum.cz)
Stupe Ozna ení 0
Bezv
Rozpoznávací znaky
í
Rychlost (m/s) 0,0 - 0,2
kou stoupá kolmo vzh ru sm r v tru je poznatelný podle pohybu 1 Vánek kou e, vítr neú inkuje na v trnou 0,3 - 1,5 korouhev 2 Slabý vítr vítr je cítit ve tvá i, listy stromu šelestí 1,6 - 3,3 listy strom a v tvi ky jsou v trvalém 3,4 - 5,4 3 Mírný vítr pohybu Dosti vítr zdvihá prach, pohybuje slabšími 5,5 - 7,9 4 erstvý vítr tvemi listnaté ke e se za ínají hýbat, na vodních 5 erstvý vítr 8,0 - 10,7 plochách se tvo í menší vlny vítr pohybuje siln jšími v tvemi, je t žké 10,8 - 13,8 6 Silný vítr používat deštník vítr pohybuje celými schody, ch ze proti 7 Prudký vítr 13,9 - 17,1 tru je obtížná vítr ulamuje v tve, ch ze proti v tru je 17,2 - 20,7 8 Bou livý vítr tém nemožná 9 Vich ice vítr zp sobuje menší škody na stavbách 20,8 - 24,4 Silná vyvrací stromy, zp sobuje v tší škody na 24,5 - 28,4 10 vich ice stavbách Mohutná 11 sobí rozsáhlá zpustošení 28,5 - 32,6 vich ice 12 Orkán ni ivé ú inky 32,7 a více Tabulka 1 (www.meteocentrum.cz)
46
5.4
Kite – výb r P i výb ru správného kitu je dobré poslouchat rady zkušen jších koleg
a také mít
alespo n jakou zkušenost. Opravdu se vyplatí absolvovat kurz aby m l jezdec p edstavu, co od svého vlastního kitu bude o ekávat. Pokud n kdo zakoupí jako sv j první kite divoké C, bude se na n m u it mnohem déle a obtížn ji než kolega, který se u í s Bow kitem, vhodn jším pro za áte níky. Dnes už existuje spousta velmi dobrých drak , se kterými se dá zvládnout u ení a zárove neurazí ani zkušené jezdce.
Zde jsou n která doporu ení, jak co nejlépe zvolit kite:
Vyberte správnou velikost draka Jednoduše
eno, nekupujte draka, který je pro vás p íliš velký nebo p íliš malý.
V p íloze této práce je zpracována tabulka. Z tabulky se dá dle vlastní váhy a stylu kitu vybrat správná velikost pro r zné podmínky. Nejuniverzáln jším drakem se jeví typ Bow o velikosti 12m2.
Kde nej ast ji budete kite užívat Uv domte si, ve které lokalit budete nej ast ji jezdit. Zjist te si na internetu, jaké jsou ve vaší lokalit p evažující rychlosti v tru, zda kite využijete i na snowkiting atd.
Zvažte, zda chcete ty nebo p tiš Pro za áte níky na vod
rový bar
je vhodn jší za ínat s p tiš rovým barem, a to kv li
snadn jším re-start m po pádu draku. Nicmén ani moderní ty
rové draky nemají
s re-starty problémy. O tomto se pora te s kolegou nebo instruktorem. (http://www.kitesurfnow.eu/images/pdftext/Wind-kiteChartBooklet.pdf)
47
5.5
Ovládání Kitu Princip fungování kitu byl popsán v p edešlých kapitolách. Výše také bylo popsáno v trné
okno, které je velmi d ležité pro pochopení principu powerkitu. Na následujícím obrázku je trné okno vyobrazeno znovu.
Obr. 49
5.5.1 Jak se kite ovládá Kite se ovládá pomocí baru. Bar ovládá sm r draku, jeho sílu. Toto se d je prost ednictvím pohyb , které barem provádíme. N kte í za ínající jezdci s barem pohybují jako by to byla idítka motocyklu nebo volant automobilu, to je však špatn . Vzhledem k délce š
r a jejich
mírnému provisu kite reaguje na povely z baru s mírným zpožd ním. Bar se drží v horizontální poloze. Jezdec široce roztáhne ruce a uchopí bar ve stejné vzdálenosti od st edu.
ízení draka se provádí nestejnom rným napínáním tj. p itahováním
ídících š r (bar se neovládá jako volant). Drak se ídí ohýbáním paže v lokti a ramena jsou i tom v pravém úhlu k draku. Drak se ídí vlevo a vpravo potažením levé nebo pravé strany baru. Otá ením baru se ízení draka neovlivní. Jezdec by m l za ít velmi pomalým ízením s pohyby ídící hrazdy v rozsahu pouze n kolika centimetr . Draku se musí poskytnout as, aby mohl zareagovat na ízení. Drak se ídí rozdíln p i r zných rychlostech tru a délky ídících š r. Ve slabém v tru je ízení pomalé, v siln jším v tru rychlejší. V tší drak se ídí pomaleji než drak menší. Rychlé ízení draku zvyšuje výkon, protože se zvyšuje rychlost letu a tím také vztlak. (www.snowkiting.cz/Clanky/Ovladani-draka/v/princip-aovladani-draka)
48
5.5.2 Depower systém Výkon kitu m že být snížen zkrácením p ední vodících š r (zmenšení úhlu náb hu) a zvýšen jejích prodloužením (zv tšení úhlu náb hu). Toto zkrácení nebo prodloužení p edních vodících š r m že být provedeno pomocí baru, nebo de-power systému (trim na baru). De-power pomocí baru provádíme tak, že bar p itáhneme (více síly) nebo povolíme (mén síly).( www.snowkiting.cz/Clanky/Ovladani-draka/v/princip-a-ovladani-draka)
Obr. 50 5.5.3 P edstartovní opat ení - zásady Nejd ležit jším p edstartovním opat ením je kontrola vybavení a dodržování všech bezpe nostních pravidel (výše popsaných). Je t eba zajistit si dostate ný prostor pro start kitu a požádat o asistenci. (Nafukovací kity asistenci ke startu pot ebují, sice existuje zp sob jak odstartovat bez asistence, nemohu ale doporu it). 5.5.4 Místo pro start – jak startovat Startovat je nutné vždy tak, aby byla dodržena již popsaná bezpe nostní pravidla. Startovat je nutné pokud možno sm rem k vod . Minimalizuje se tak p ípadné poškození kitu, pokud nastanou n jaké problémy. Dalším d vodem je beach efekt. Vítr blíže k vod je mén turbulentní. Startuje se na okraji v trného okna. Start nafukovacího draku se neobejde bez asistence. Kolegovi, který pomáhá, je t eba vysv tlit signalizaci, jak drak uchopit, jak pustit. Toto je nutné proto, že p i nesprávné manipulaci m že dojít k poran ní asistenta i vás. Pokud je to tedy možné, vyberte jako asistenta n jakého jiného kitesurfa e. i startu je nej ast jší chybou, že jezdec nedrží bar v poloze maximálního de-poweru. Ve fázi startu je drak nadnášen vztlakovou sílou, p itažením hrazdy se celý start zt žuje a dochází ke komplikacím. Samotný start probíhá tak, že asistent drží kite na okraji v trného okna, v pozici která je na obrázku 51. Pokud kite „nechytá“ vítr, jd te mírn proti v tru tak, aby 49
byly lajny napnuty a m nil se úhel proti v tru. Poté co drak ,,chytí vítr“, nesp chejte se stoupáním na 12 hodin. Ponechte kite na okraji okna, zjist te, jestli je vše v po ádku a až poté esu te kite na 12 hodin. Pr
h startu je znázorn n na následujících obrázcích
Obr. 51
5.5.5 Start z vody, re-start Samoz ejm nastávají situace, kdy kite spadne do vody a jezdec ho pro další jízdu pot ebuje dostat op t do vzduchu. S moderními draky není vodní re-start žádný problém. Sta í následovat následující postup. Tento postup se týká jak ty tak p tiš rových drak . Rozdíl u tiš rových drak je v tom, že po p itáhnutí páté š ry se kite snadn ji p esune na okraj trného okna.
50
Postup restartu z vody
Obr. 52 Drak po pádu do vody z stává na náb žné hran . Pokud kite není na náb žné hran , zatáhn te za š ry baru na jedné stran a po kejte, až vítr kite oto í. Vítr, který se do kitu opírá, napne postupn š ry a kite setrvává v power zón . Srovnejte bar tak, aby ervená strana byla správn na levé stran , v tuto chvíli jsou lajny p ek íženy, obrázek 53.
Obr. 53
Poté, co jsou š ry napnuty, nechte bar v maximálním de-poweru a zatáhn te za jednu krajní ru, obrázek 54.
Obr 54
Krajní š ru držte až do doby, než se kite dostane ke kraji v trného okna a za ne se nap imovat, obrázek 55.
Obr. 55
51
Ve chvíli, kdy se kite za ne nap imovat, pus te pomalu krajní š ru a chy te op t bar, který nechte v pozici maximálního de-poweru, aby m l kite ideální letový tvar. Obrázek 56.
Obr. 56 Poté, co se kite za ne zvedat, postupn kite p emíst te na 12 hodin. Obrázek 57.
Obr. 57 P i restartu z vody je dobré zvýšit odpor, kterým vás kite ve vod táhne. To provedete tak, že p ed sebe dáte nohy s prknem. Tím urychlíte celý start. Samoz ejm je možné startovat ímo z power zóny, takové starty vás ale budou velmi dynamicky táhnout vodou, než kite vystoupá na 12 hodin. Tyto starty nejsou vhodné pro za áte níky a také zvyšují riziko ztráty prkna. (www.kiteboardingevolution.com)
5.5.6 P istání kitu Bezpe né p istání je obdobné jako start, jen v opa ném sledu. Také je k n mu t eba asistenta. Asistent a vy poté ud láte pár krok k sob , aby nebyly lajny napnuté a drak ztratil sílu. Poté asistent drak položí na zem a zajistí jej proti pohybu, dá na n ho nap íklad trochu písku. Poloha kitu musí být eln proti v tru, který tak kite p itla uje k zemi. 52
I z tohoto d vodu je dobré tento sport provozovat v centrech, nebo na místech kde máte podporu pro starty i p istání.
Obr. 58 istát se dá také do vody, uvedením kitu na kraj v trného okna a zbavením kitu síly. To se dá ud lat r zn dle konstrukce jednotlivých kit . Nejjednodušší je kite odst elit. Není to ale vhodné ani bezpe né p istávání.
53
5.5.7 Self rescue Self rescue je zp sob, kterým se m žete v p ípad , že p estane foukat vítr, dostat na b eh. Používá se také v p ípadech, kdy se nepoda í re-start kitu nebo se zkrátka dostanete do jakýchkoliv jiných potíží, které znemož ují let. Tento manévr není ur en k tažení proti v tru, jedná se o postupné klouzání na kraji v trného okna sm rem ke b ehu. Tento pohyb je samoz ejm také po v tru dol . Tento manévr nelze zcela úsp šn
d lat
v p ípad , že vítr fouká p ímo rovn od b ehu na vodu. Provedení: Pokud je kite ve vod , má stále sílu a nelze restartovat, potom ho odst elte. Z stane na leash. Postupn smotejte š ry na bar a zajist te je. Pokud jste již do š r zamotáni a neda í se vám rozmotat je, nechte je být. Vaším cílem je nyní doplavat k nebližšímu rohu kitu a vylézt na n ho. Poté je nutné chytit kite za oba dva rohy a dostat ho do polohy mezi vás a pláž, jak znázor uje obrázek. Kite nyní funguje jako plachta a vy jste postupn odtla ováni sm rem ke b ehu. Pokud se vám kite uvolní, opakujte uchycení jeho konc . N kdy je tento manévr zdlouhavý, zachrání ale život i vybavení (www.kiteboardingevolution.com)
Obr. 59
54
6
Návrh optimální metodiky výuky základu kiteboardingu - praxe P edchozí ást teoreticky popisuje princip fungování power kite, ovládání, jak se s ním
startuje a p istává a také popis vybavení a bezpe nost. Následující
ást se v nuje návrhu praktického postupu výuky pro zvládnutí základní
kitesurfové dovednosti, kterou je jízda. Jízda proti v tru (stoupání) je dalším krokem v u ení se na kitesurfu. Po zvládnutí jízdy proti v tru u v tšiny surfa
dochází k rychlému rozvoji
ostatních dovedností a za ínají si s kitem více v it a hrát, protože už neztrácejí spoustu metr jízdou po v tru dol . Je mnoho center a škol, které n jakým zp sobem u í své žáky kitesurfingu. Kvalita a úrove chto škol je r zná. Cílem výuky je žáky nau it co nejvíce tak, aby se mohli sami nadále rozvíjet. Praktický nácvik zabírá nej ast ji 6-8 hodin, a to podle možností žáka a centra. Doporu uje se rozložit výuku do více lekcí po dvou hodinách. Lekce obsahují následující: Tréninkový kite - nácvik Nácvik ízení ve vod - body draging Nácvik ízení - tzv. osmi ky Self recscue – praktický nácvik Start – rozjezd a jízda - nácvik Jízda, vedení kitu
6.1 Tréninkový kite – r zné velikosti První praktické seznámení by optimáln m lo prob hnout s drakem, který nemá plnou velikost, ale s drakem tréninkovým. V dnešní dob už výrobci kit vyrábí i malé nafukovací tréninkové draky. Jedná se o plnohodnotné draky (cca 3m2), v etn ovládacích š r a baru, který je stejný jako mají plnohodnotné kity. P ípadn se m že ve slabším v tru použít i kite o velikosti 6-7 m2, který je primárn ur en do velmi silného v tru. i tomto tréninku by m l žák vst ebat první vlastní zkušenosti, jak se drak chová, jak se ovládá a jak prakticky funguje v trné okno. Dále se s tímto drakem dají natrénovat starty a istání, stejn jako start z vody. To lze provézt tím, že jezdec stojí v m lké vod a nechá kite na okraji v trného okna spadnout do vody. Potom ho za neustálé asistence instruktora znovu 55
odstartuje. Je tu také prostor prakticky ukázat, jak fungují jednotlivé úrovn zabezpe ení u vybavení. Instruktor je v této fázi neustále se studentem, jistí ho a vše vysv tluje a ukazuje. Tato innost zabere jednu hodinu.
6.2 Nácvik ízení ve vod - body draging Upwind body draging, neboli tažení t la proti v tru, je velmi d ležitá dovednost pro každého kitera. Jedná se o tažení drakem ve vod bez toho, aby jezdec stál na prkn . Body dragingu se využívá v celé ad p ípad , nap íklad když se jezdec dostává dále od b ehu pro start, když se pot ebuje dostat na b eh a nem že použít prkno, p ípadn pokud pomáhá jinému kolegovi v nesnázích. Zkušení jezdci body draging nej ast ji vyžívají, když se snaží získat zp t prkno, které ztratili t eba p i provád ní n jakého triku.
Jak se body draging provádí Ze základní pozice pro draka na 12 hodinách p esu te drak na 10 hodin pro pohyb doleva, nebo na 2 hodiny pro pohyb doprava.
Obr. 60 ekn me, že jste drak umístili na 2 nebo 10 hodin. Poté si lehn te na bok, jedna ruka bude ve vod , jedna nad vodou (pro pohyb doleva bude pod vodou levá, doprava pravá). Udržujte své lo rovn a
te draka volnou rukou. Ruka pono ená do vody a natažená bude sloužit jako
kormidlo. Celé t lo nato te v malém úhlu proti v tru a sledujte místo, kam chcete doplout.
Obr. 61
56
Úhel nato ení vašeho t la proti v tru by nem l být v tší než 10 -15 stup . Pokud se t lo nastaví ve v tším úhlu, stává se pohyb proti v tru problematický, vytvo í se tak velký odpor a nebudete cestovat proti v tru v bec. Pro zm nu sm ru p esu te drak zp t na 12 hodin a poté plynule na druhou stranu, nap íklad tedy: 10hodin – 12hodin – 2 hodiny. P i p esouvání se mohou na bar dát ob ruce. Po esunutí draku na druhou stranu narovnejte t lo a opakujte p esn stejný postup jako na stranu p edešlou. (www.kiteboardingevolution.com)
Po zvládnutí této dovednosti je dobré si toto vyzkoušet také s boardem. Vezm te si tedy do vody board, zopakujte celý postup s tím rozdílem, že v pono ené ruce budete držet také ješt board. Ke kormidlování a vytvá ení odporu se pak používá práv boardu. Celý pohyb proti tru je pak efektivn jší.
Obr. 62
57
P ijde také as, kdy jezdec ztratí prkno, a už po skoku a špatném dopadu, nebo z jiného vodu. Stává se to velmi asto a není to ani trochu d vod k panice. Práv body draging je nejjednodušší zp sob jak se k n mu znovu dostat. Po ztrát prkna je d ležité uv domit si, kde zhruba prkno je a zbyte
se nenechat táhnout po
tru. Pokud je prkno za jezdcem, je dobré ihned zahájit body draging proti v tru (a to t eba i sm rem od prkna), po p ekonání vzdálenosti 10-15 metr se oto it a toto opakovat tak dlouho, dokud se k prknu nedostanete. Celý postup je vid t na následujícím obrázku.
Obr. 63 Pokud je prkno p ed jezdcem, není t eba nic ešit a jen se nechat k prknu donést. Pokud se chcete nechat unášet rovn , nechte drak na 12 ti hodinách, pokud chcete doprava nebo doleva, esu te drak na p íslušnou stranu. Pro p ípad, že pot ebujete zvýšit rychlost pohybu po v tru, (nap íklad doprava) pohybujte drakem v letovém oknu, jak je znázorn no na obrázku 64. ím hloub ji budete drakem pohybovat v letovém okn , tím rychleji se budete pohybovat.
Obr. 64
Zvládnutí body draging je velmi d ležité a tuto ást tréninku nelze podce ovat, a koliv to mnoho instruktor i student považuje ze za átku za ne zcela pot ebnou v c. Nicmén to docení hned, jak p estanou používat jišt ní svého prkna a ztratí ho.
58
P i t chto cvi eních je také podstatná komunikace mezi studentem a instruktorem. Nesta í mít pouze domluvené signály, nebo na studenta pok ikovat povely ze b ehu. Student se mnohdy m že dostat do situace, kdy s ním drak „zamává“a v tu chvíli nebude nic ze b ehu vnímat nebo nebude mít as instruktora sledovat. Pokud je voda k u ení ideální (rozsáhlá m
ina), m že být instruktor se studentem
ímo ve vod . Pokud je voda hlubší, doporu uji používat vod odolnou vysíla ku p ipevn nou na p ilb . Instruktor pak že íkat p esn , co v dané situaci d lat. Používání vysíla ek p i výuce celkov velmi pomáhá.
Obr. 65
6.3 Nácvik ízení - tzv. osmi ky, nadzvednutí t la, atd Dalším pokrokem p i osvojování si kitesurfových dovedností je trénink tzv. osmi ek. Jedná se o pohyb drakem v r zných ástech v trného okna pro natrénování a zautomatizování ur itých pohyb , které jezdec následn bude pot ebovat pro start z vody a jízdu samotnou. Jde o jednoduchý trénink s malým cvi ným kitem, kdy student za asistence instruktora vykružuje nad svojí hlavou pomyslnou íslici osm. Po zvládnutí tohoto pohybu pokra uje se stejnou inností tentokrát ale lehce na jednu stranu od 12 hodin a postupn více ke kraji trného okna. Tato innost se d lá pro to, aby student pochopil a pocítil, kde a jak drak získává energii, kde nejvíce zrychluje atd. Po vyzkoušení tohoto na b ehu, se pokra uje s tréninkem ve vod za asistence instruktora. Vykružování osmi ek ve vod m že být rychlejší než na b ehu, aby drak získal v tší rychlost a sílu. Tu student pocítí, když mu drak za ne nadzvedávat t lo z vody.
Po zvládnutí body dragingu a osvojení si letových vlastností a zákonitostí draku ve vzduchu, je možné p ejít na další stupe tréninku. Je nutno ale p ihlédnout k tomu, že ne všichni studenti se u í stejn rychle a délku tréninku jednotlivých dovedností je tak t eba izp sobit.
59
6.4 Self rescue – praktický nácvik Self rescue, neboli záchrana sama sebe, je velmi d ležitá dovednost, již popsaná v teoretické ásti. Tento manévr je t eba minimáln jednou také vyzkoušet v praxi. Instruktor navede žákovi kite na vodní hladinu a za asistence ho tento manévr nechá provést. P ed nácvikem je vhodné si p ipomenout správný postup a zd raznit zachování klidu. 6.5 Start – rozjezd a jízda Vodní start je dalším krokem ve výuce. Pod vodním startem se rozumí schopnost zvednout se z vody na prkno a pokra ovat dále v jízd na prkn . U ení této dovednosti mohou velmi usnadnit p ípadné studentovy zkušenosti ze snowboardu. Tyto zkušenosti ale podmínkou. U ení vodních start vyžaduje trp livost jak ze strany instruktora, tak ze strany žáka. N kterým jedinc m zabere u ení se vodních start nejdelší dobu. Pro zvládnutí startu je pot eba dobrá synchronizace kitu, t la a prkna.
6.6 Rozjezd z vody Pozice t la p i vodním startu P ed jakýmkoliv pokusem o vodní start, zkontrolujte, zda máte správnou pozici t la, pozice by m la odpovídat obrázku 66.
Obr. 66
itáhn te kolena k hrudníku a zárove p itáhn te paty k pozadí. Prodlužte si p ední nohu (nohu na stran , kam chcete jet) a to tak, aby bylo prkno naklon no zhruba 45 stup
po v tru dol .
Udržujte své paty co nejblíže k pozadí, jak je to možné. M jte p ední ást prkna z vody.
Obr. 67
60
Provedení vodního startu Pro samotné nadzvednutí z vody a provedení vodního startu poslouží již d íve nau ené osmi ky, p esn ji jedna ást osmi ky. Pohyb, který je t eba s drakem u init, znázor uje následující obrázek 68. Pro start doleva se drak se p i samotném startu p esune z 12 hodin zhruba na 1 hodinu, toto se nesmí provád t p íliš pomalu, p i tomto pohybu má drak tendenci jezdce mírn otá et sm rem, kam se pohybuje. Jakmile se drak dostane na 1 hodinu, zm ní se plynule sm r (vykružuje se pravý oblouk ležící osmi ky) a p es power zónu se drak dynamicky p esune na druhou stranu letového okna. Pokud se toto nepovede napoprvé,
innost se opakuje.
V p ípad , že drak neprodukuje dostatek síly ke zvednutí t la z vody, je t eba drakem pohybovat hloub ji v power zón , viz. obrázek 68. Tímto manévrem jezdec dostane dostatek energie k vyzvednutí z vody a následné jízd . Pokud po zvednutí z vody drak nemá dostatek síly k jízd , musí se s ním pohybovat v té stran v trného okna, kam jezdec mí í. Více o tomto v následující ásti.
Obr. 68
6.7 První ujeté metry Ve stejnou chvíli, kdy drak za ne nadzvedávat t lo jezdce, je t eba aby jezdec za al natahovat nohy a postavil se na prkno. P i tomto rovnání nohou je pot eba, aby p ední noha byla více natažena než zadní. Poté, co se jezdec postaví na prkno, jeho první metry jsou samoz ejm po v tru dol . Váha je rozložena rovnom rn , trochu více na zadní noze. Postavení t la je popsáno v následující ásti „postavení t la“
61
Možné problémy a komplikace p i vodních startech Jezdec se nedokáže postavit na prkno Problémem m že být že, jezdec má p íliš napnuté nohy. Je t eba nohy více pokr it a paty co nejvíce p iblížit k pozadí. Dalším d vodem m že byt nedostatek energie draku. Zde je t eba d lat hlubší oblouk drakem es power zónu, p ípadn celý manévr d lat rychleji.
Jezdec padá dozadu inou m že být, že se jezdec staví na prkno p íliš brzy, musí po kat, až ucítí, že prkno vyjelo z vody. Jezdec je naklon ný p íliš dozadu, to m že zp sobovat nedostatek síly draku (špatný pohyb drakem atd.) nebo postoj s velkým záklonem poté, co se na prkno postaví.
Jezdec padá dop edu íliš mnoho energie v draku. Jezdec vstává na prkn p íliš brzo.
Jezdci se povede start, ujede pár metr a padá Toto je spole ný problém mnoha za áte ník . Je to zcela normální, p irozené. Za ínající jezdec se soust edí na start a po jeho úsp šném provedení p ijde stagnace, kdy drží kite v ur ité pozici, aniž by s ním hýbal. Druhou p
inou m že být, že se n kte í snaží jet
proti v tru a brzdí se tak. Je proto lepší ze za átku nejezdit proti v tru a snadn ji získat rychlost.
62
6.8 Jízda, vedení kitu Jak bude vypadat jízda, hodn závisí na tom, jak jezdec kite vede. Z pohledu jezdce (pokud je dostate ný vítr) se drak p i jízd jeví stacionární, je to ale jenom zdání, protože drak je od jezdce po ád ve stejné vzdálenosti. Ve skute nosti se drak i jezdec irozen pohybují stejnou rychlostí. Velmi astá chyba je, že jezdci po úsp šném startu umístí kite ke kraji v trného okna a ztratí energii. I pro klidnou jízdu bez skoku atd. je t eba s kitem n kdy p i jízd pohybovat v závislosti na v tru, rychlosti, poloze a sm ru jízdy. Základem samotné plynulé jízdy je udržet kite v zón , kde má dostate ný tah. V p ípad dostate
silného v tru není n kdy t eba s kitem po startu už více hýbat, jen ho držet ve
správné pozici a regulovat tah de-powerem. Toto ale není pravidlem. Pokud nejsou podmínky ideální, musí se kitem hýbat.
Na následujících obrázcích je názorn
postupovat.
Obr. 69
Obr. 70
63
zobrazeno, jak
Toto je základní pohyb s drakem, který je t eba pro jízdu vykonávat. Samoz ejm p i pot eb jet rychleji, získat více síly se m že s drakem ve v trném okn pohybovat tak, aby se toho dosáhlo. V p edchozích lekcích se u ilo, jak kite ovládat a nacvi ovaly se tzv. „osmi ky“. Nyní je as toto prakticky aplikovat. „Osmi ky“ se využívají pro získání více síly p i jízd . Jezdec vykresluje utažené (ploché) osmi ky kolmo ke sm ru jízdy. Zp sob pohybu je na následujících obrázcích. Na obrázku 71, 72 je znázorn no, jak toto vypadá z perspektivy jezdce a z perspektivy pozorovatele. Jezdec ze svého pohledu vidí pohyb který obkresluje osmi ku, pozorovatel vidí jezdce jak se pohybuje po vod a kite vytvá í dlouhou sinusoidu. Tento zp sob pohybu získává více síly, protože drak se pohybuje mnohem rychleji.
Obr. 71
Obr. 72 64
V p ípad , že jezdec chce získat nejv tší množství síly pro jízdu, je zde možnost s kitem pohybovat hloub ji do power zóny v trného okna. Z pohledu jezdce se jedná o agresivn jší vykreslování osmi ky, která je ale více položená než v p edešlém p ípad . Tento pohyb znázor uje obrázek 73.
Obr. 73
Obr. 74
i této technice je ale t eba pohybovat drakem jenom tak, aby se nedostal a do ervené oblasti (znázorn né na obrázku 73), která se nachází za dvanáctou hodinou v trného okna. V takovém p ípad by drak dostal velké množství síly v opa ném sm ru a to by vedlo v lepším p ípad k náhlé zm
sm ru, p ípadn ke skoku a pádu.
65
6.9 Jízda proti v tru Jízda proti v tru je obdobná jako body draging proti v tru, jen s tím rozdílem, že už probíhá na prkn . Pro stoupání proti v tru je d ležité držet správnou pozici t la a ze za átku si vybrat n jaký pevný orienta ní bod, který je mírn proti v tru. Mírn proto, aby se nejelo proti v tru p íliš a nedošlo ke ztrát rychlosti. P i jízd potom tento bod sledovat a tak pomalu stoupat. Pro co nejv tší „nastoupání“ je také dobré p íliš neotálet p i otá ení a být co nejvíce na prkn , aby nedošlo ke ztrát získaných metr .
Z praxe vyplývá, že mnoho jezdc má i po zvládnutí všeho ostatního problém s jízdou proti v tru. Problém mnohdy tkví ve vybavení, zejména v prkn a trapézu. V p ípad používání výhradn sedacího trapézu tento problém p i kitesurfingu n kdy opravdu vzniká. Doporu uji tedy používat vhodné trapézy. Na základní výcvik použít trapéz sedací a postupn p ejít k bedernímu, p ípadn moderní kombinaci bederního pásu s popruhy pro nohy, které zajiš ují stálou polohu na t le. Obr. 75
66
7
Výsledky
7.1 Výsledky k díl ím cíl m práce Vyhodnocení vlivu navrhované metodiky vychází ze sledování pokrok osmi student ze kitecentra BlueBay a osmi student
z konkuren ního centra AirRiders. V Centru
BluBay se instruktor držel metodiky. Student m byla vysv tlena teorie i praxe. V centru AirRiders byl teorii v nován minimální prostor, instruktor p i výuce postupoval dle své vlastní zavedené metodiky. Studenti, kte í absolvovali kurz v BlueBay, si p i osvojování praktických dovedností po ínali rychleji, než jejich kolegové. Ob centra s provedením srovnání souhlasila. Kurzy v obou centrech trvaly stejnou dobu. Ekonomické hledisko tedy z stalo pro ob školy stejné.
Absolvent m kurz
ve dvou školách na ostrov Rhodos byl p edložen dotazník. Ob
centra se nacházejí na jedné pláži, ve vzdálenosti zhruba p ti set metr od sebe. Tímto je zaru eno, že studenti obou škol m li stejné p írodní podmínky. V dotazníku byly následující otázky: 1.
Jste spokojen(a) s pr
hem kurzu?
2.
Pochopil(a) jste ovládání kitu?
3.
Dokážete vysv tlit, jak kite funguje?
4.
Zvládnete provést self rescue?
5.
Dokážete po absolvování kurzu ujet na prkn alespo deset metr ?
6.
Víte, jak se zachovat, když ztratíte ve vod prkno?
7.
Rozumíte signalizaci?
8.
Máte pocit, že jste se nau ili základ m jízdy v dostate né mí e?
Na otázky mohli studenti odpov
t ANO, SPÍŠE ANO, SPÍŠE NE, p ípadn NE
V následujících grafech je vyhodnocení: Modrou barvou jsou ozna eny odpov di student
z centra BlueBay, ve kterém se
postupovalo dle navrhované metodiky. ervenou barvou jsou ozna eny odpov di student z centra AirRiders.
67
Graf 1. Otázka 1. Jste spokojen(a) s pr
hem kurzu?
8 7 6 5 4 3 2 1 0
BlueBay AirRiders
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
Graf 2. Otázka 2. Pochopil(a) jste ovládání kitu? 8 7 6 5 4 3 2 1 0
BlueBay AirRiders
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
Graf 3. Otázka 3. Dokážete vysv tlit jak kite funguje? 8 7 6 5 4 3 2 1 0
BlueBay AirRiders
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
68
Graf 4. Otázka 4. Zvládnete provézt self rescue? 8 7 6 5 4 3 2 1 0
BlueBay AirRiders
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
Graf 5. Otázka 5. Dokážete po absolvování kurzu ujet na prkn alespo deset metr ? 8 7 6 5 4 3 2 1 0
BlueBay AirRiders
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
Graf 6. Otázka 6. Víte jak se zachovat když ztratíte ve vod prkno? 8 7 6 5 4 3 2 1 0
BlueBay AirRiders
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
69
NE
Graf 7. Otázka 7. Rozumíte signalizaci? 8 7 6 5 4 3 2 1 0
BlueBay AirRiders
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
Graf 8. Otázka 8. Máte pocit, že jste se nau ily základ m jízdy v dostate né mí e? 8 7 6 5 4 3 2 1 0
BlueBay AirRiders
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
Graf 9. Celková etnost odpov dí
45 40 35 30 25 20
BlueBay
15
AirRiders
10 5 0 ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
70
NE
V grafech 1-8 jsou znázorn ny odpov di na otázky z dotazníku. Je patrné, že studenti z centra BlueBay jsou s výsledky kurzu více spokojeni a ve v tšin p ípad odpov kladené otázky pozitivn . Od student
li na
Air Riders bylo zaznamenáno více záporných
odpov dí. Po skon ení kurzu byli n kte í absolventi nadále pozorováni. U student BlueBay byl progres v u ení rychlejší a ve vztahu k ostatním jezdc m si po ínali zodpov dn ji. Toto je dle mého názoru p ímý d sledek informování o bezpe nostních zásadách. To potvrzuje, že navrhovaná metodika, je správn sestavena. Tabulka se záznamem odpov dí je sou ástí p ílohy.
71
8
Diskuze Cílem této diplomové práce bylo navrhnout optimální metodiku výuky základ
kiteboardingu. Sport, ke kterému se metodika vztahuje, se každý rok vyvíjí, po et jedinc kte í se mu v nují, neustále nar stá. Dochází však také k problém m, které rozvoj s sebou ináší. Tím je zapl ování kitecenter a vzájemné nerespektování jezdc . Mnohdy za ínající, ale i pokro ilí jezdci neví, jak jejich vybavení funguje. Nez ídka je na plážích také vid t, jak se jezdci proplétají mezi plavci a fakticky je ohrožují. Samostatnou kapitolou je neznalost základních dovedností, jako je technika startu kitu – nap . tak, že jezdci na baru drží maximální power, ihned po startu krotí drak a poletují po centru mezi ostatními kity na zemi. To je jen jeden z mnoha p íklad . V p ípad , že bude instruktor postupovat dle navrhované metodiky, je velká pravd podobnost, že se budoucí jezdci nebudou dopoušt t chyb, které jsou dnes k vid ní. Každý žák ale vyžaduje individuální p ístup, dle svých možností. Dovednost, kterou si jeden osvojí v krátkém
ase, jinému zabere dvojnásobek. Velmi proto záleží na
individuálním p ístupu instruktora. Žádná metodika nezaru í stoprocentní úsp ch. Aplikováním optimálního p ístupu ve vztahu k aktuálnímu vývoji sportu lze ale dosáhnout mnohem v tšího procenta úsp šnosti a zárove tak u init tento sport bezpe
jším.
Je zde samoz ejm i mnoho samouk , kte í se snaží základ m kiteboardingu s r znou úsp šností nau it. Nelze to odsuzovat, lze jen doporu it, než se do tohoto sportu vrhnete naplno, je vhodné svoje za átky konzultovat se zkušen jším kolegou i absolvovat alespo základní kurz ovládání v kitesurfové škole.
72
9
Záv r Hlavním cílem této diplomové práce bylo navrhnout, aplikovat a posoudit optimální
metodiku výuky základ kiteboardingu. Navržený postup výuky obsahuje teoretickou i praktickou ást. V teoretické ásti je popsáno, jaké se používá vybavení, princip funkce vybavení a také postup, jak kite ovládat. Praktická ást se v nuje nácviku dovedností, které jsou popsány v ásti teoretické. Chronologický postup výuky byl aplikován na studentech školy BlueBay. Výsledek byl vyhodnocen p ímým srovnáním se studenty konkuren ního centra. Studenti, kte í byli více seznámeni s teorií a bezpe ností, toto hodnotili pozitivn a celkov byli s výukou více spokojeni. Zárove byla u t chto student pozorována v tší míra pokroku v následném samostatném tréninku, kdy byli schopni rychleji ešit vzniklé situace. To jim umožnilo se rychleji rozvíjet. Na základ t chto výsledk bylo možné usoudit, že metodika je správná a metodika byla nadále aplikována až do konce letní sezóny 2010. Dle navrhované metodiky bude v sezon 2011 na ostrov Mykonos pracovat kitesurfová škola Kiteloop. Dojde tak k dalšímu ov ení správnosti, p ípadn k upravení postup tak, aby pln vyhovovaly aktuálnímu vývoji vybavení.
73
10
Souhrn Úvodní ást práce v p ehledu poznatk zmi uje mimo jiné historický vývoj tohoto
sportu. Kiteboarding není novým sportem, dostává se mu však v tší pozornosti širší ve ejnosti až v posledních letech. Následující ásti jsou zam eny na stanovení cíle práce a tou je tvorba samotného postupu a p edevším snaha o ut íd ní informací s názorným vyobrazením. Toto je rozd leno na teorii a praxi. Navržená metodika je následn aplikována a hodnocena na vzorku student . V samotném procesu školy, kde se tak stalo, se jednalo o dopln ní lekcí, edn
o teorii ve v tším rozsahu. V praktickém výcviku to znamenalo nasazení
komunika ních za ízení, která studentovi a instruktorovi uleh ila komunikaci. Výsledky optimalizace programu kurzu byly pr
žn sledovány. Student m byl p edložen dotazník.
Po vyhodnocení vlastních poznatk a poznatk z dotazníku bylo potvrzeno, že za azením teoretické
ásti s navazujícím vlastním tréninkem, se docílilo rychlejšího u ení žák .
Celková doba kurzu se nezm nila. V rámci kurzu tak vzniklo více prostoru pro trénink samotné jízdy.
74
11
Summary
The introductory part in compendium findings mentioned, inter alia, historical progression of this sport. Kiteboarding is a new sport, but he gets more attention to the general public in recent years. The following parts are focused on the establishment of objectives and that is creation of process itself, and especially the effort to organize information in a vivid illustration. This is divided into theory part and practice part. The proposed methodology is then applied and evaluated on a sample of students. In the actual process of the school, where it happened, it was a supplementation of lesson on the theory, primarily to a greater extent. In practical training it was employment of communications equipment, which makes communication easier for studentand and instructor too. The results of the optimization of program were monitored continuously. Students were asked to fill questionnaire . After evaluation of their knowledge and findings from the questionnaire confirmed that the inclusion of theoretical parts with subsequent
of their own practically training, was
achieve faster learning of students. The total duration of the course has not changed. In timing of the course, thus creating more space for the training of the ride.
75
12
Referen ní seznam
ihovský, J. (2006), Sociologický výzkum – Studijní text pro poslucha e FTK UP Olomouc Gavora, P.(2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido Hague, P. (2003). Pr zkum trhu: p íprava, výb r metod, provedení, interpretace výsledk . Brno: Computer Press Kolektiv autor ,(1999). Všeobecná encyklopedie ve ty ech svazcích.Díl 3. (1999), Diderot Skalková, J. a kol. (1983). Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 2.vyd. Praha : SPN Publikace pravidel IKO 2010 http://www.actionsportsmaui.com http://www.actionsportsmaui.com http://www.powerkiteshop.com http://www.bestkiteboarding.com http://www.bladekites.com http://www.google.com http://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi http://www.inflatablekite.com - obr.1-11 http://www.ikiteboarding.com http://www.meteocentrum.cz http://www.kiteboardingevolution.com - obr. 17-23, 25-27, 29-32, 46, 49-57, 59-64, 66-74 http://www.kitesurfingboards.org/kitesurfing-kites/foil-kitesurfing-kites-vs-inflatable-kites http://www.snowkiting.cz/Clanky/Ovladani-draka/v/princip-a-ovladani-draka http://kitesurfingschool.org/equipments.htm http://www.wikipedia.cz
76
13
P ílohy
1.
Vyhodnocení dotazníku
2.
Dotazník
77
P íloha . 1
Vyhodnocení dotazníku Otáz ka . 1
Student BlueBay ANO
Student BlueBay ANO
Student BlueBay ANO
Student BlueBay ANO
Student BlueBay ANO
Student BlueBay ANO
Student BlueBay ANO
ANO
Student BlueBay SPÍŠE ANO ANO
2
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
3
5
SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
SPÍŠE ANO ANO
ANO
ANO
SPÍŠE ANO ANO
ANO
ANO
ANO
SPÍŠE ANO ANO
SPÍŠE ANO ANO
SPÍŠE NE ANO
NE
ANO
ANO
6
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
7
ANO
ANO
ANO
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO
SPÍŠE ANO ANO
ANO
ANO
SPÍŠE ANO ANO
SPÍŠE ANO ANO
8
Otáz ka . 1
Student AirRiders
Student AirRiders
Student AirRiders
Student AirRiders
Student AirRiders
Student AirRiders
Student AirRiders
Student AirRiders
ANO
NE
ANO
SPÍŠE ANO ANO
3
ANO
ANO
ANO
4
SPÍŠE ANO NE
5
ANO
SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE ANO
SPÍŠE ANO SPÍŠE NE SPÍŠE NE NE
ANO
ANO
6
ANO
SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE SPÍŠE ANO ANO
ANO
2
SPÍŠE NE ANO
SPÍŠE NE SPÍŠE ANO ANO
SPÍŠE NE SPÍŠE ANO ANO
7
SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO
SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO
4
8
SPÍŠE ANO ANO SPÍŠE ANO
SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE ANO ANO SPÍŠE ANO
SPÍŠE ANO SPÍŠE ANO
78
SPÍŠE NE SPÍŠE ANO ANO SPÍŠE NE
SPÍŠE ANO ANO
SPÍŠE ANO
ANO
SPÍŠE ANO SPÍŠE NE
íloha . 2 Dotazník pro absolventy kurzu. Dotazník je dobrovolný, informace z n ho budou použity do absolventské práce, která má za cíl navrhnout optimální metodiku výuky základ kiteboardingu. CZ verze. Odpov , která se nejvíce blíží vašemu pocitu (názoru) z kurzu, zaškrtn te ížkem. 1.
Jste spokojen(a) s pr
ANO
hem kurzu?
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
SPÍŠE NE
NE
SPÍŠE NE
NE
SPÍŠE NE
NE
Vlastní komentá :
2.
Pochopil(a) jste ovládání kitu?
ANO
SPÍŠE ANO
Vlastní komentá :
3.
Dokážete vysv tlit, jak kite funguje?
ANO
SPÍŠE ANO
Vlastní komentá :
4.
Zvládnete provést self rescue?
ANO
SPÍŠE ANO
Vlastní komentá :
79
5.
Dokážete po absolvování kurzu ujet na prkn alespo deset metr ?
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
Vlastní komentá :
6.
Víte, jak se zachovat, když ztratíte ve vod prkno?
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
NE
SPÍŠE NE
NE
Vlastní komentá :
7.
Rozumíte signalizaci?
ANO
SPÍŠE ANO
Vlastní komentá :
8.
Máte pocit, že jste se nau il(a) základ m jízdy v dostate né mí e?
ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
Vlastní komentá :
80
NE
