Návrh obnovy roubené stavby

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Návrh obnovy roubené stavby Diplomová práce

Brno 2014

Bc. Adam Svoboda

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma: Návrh obnovy roubené stavby vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:……………………… ………………………………… podpis

Poděkování Děkuji tímto za praktické připomínky a rady vedoucí mé diplomové práce, Ing. Veronice Hunkové, Ph.D.. Zároveň bych chtěl poděkovat příbuzným a známým za poskytnutí informací nezbytných k vypracování této diplomové práce a také za jejich ochotu a čas, který mi věnovali. A též všem ostatním, kteří mi pomohli dovést tuto práci ke zdárnému konci.

Bc. Adam Svoboda Návrh obnovy roubené stavby (Log house renovation)

ABSTRAKT Práce pojednává o návrhu obnovy roubené stavby v Beskydech, konkrétně v obci Morávka. Její součástí je nashromáždění všech dostupných informací týkajících se rekonstrukcí stavby v průběhu existence objektu. Pro co nejpřesnější výstup byl objekt zaměřen a byla pro něj vypracována základní výkresová dokumentace. V objektu bylo provedeno lokální měření vlhkosti a stanovení výskytu hyf hub ve vytipovaných konstrukcích pomocí Cartwrightovy metody. Stěžejní pro práci je celkové posouzení současného stavu dřevěných prvků stavby včetně popisu poruch a posouzení jejich rozsahu. Všechny předem zmíněné činnosti vedou k výslednému cíli celé práce, což je vypracování návrhů obnovy objektu.

Klíčová slova: dřevostavba, Morávka, stavebně technický průzkum, obnova, roubená stavba

ABSTRACT The present thesis deals with a renovation of a log house located in the Beskydy mountains, in the municipality of Morávka. The thesis involved gathering all available information about the previous renovations of the house throughout its existence. In order to provide as accurate output as practically possible, the house was measured and basic drawings were prepared. This included local humidity measurement and determination of fungal hyphae occurrence in identified structures using the Cartwright method. The crucial part of the thesis was the overall evaluation of the current condition of the house wooden elements, incl. the description of the defects and evaluation of their extent. All the activities mentioned above lead to the resulting objective of the thesis, i.e. designs of the log house renovation.

Key words: wooden house, Morávka, construction survey, renovation, log house

Obsah 1

Úvod ................................................................................................ 10

2

Cíl diplomové práce ......................................................................... 11

3

Literární přehled............................................................................... 12 3.1

Stavby na bázi dřeva ................................................................. 12

3.2

Masivní dřevostavby ................................................................. 13

3.3

Roubené stavby ........................................................................ 13

3.3.1 Spárování .............................................................................. 15 3.3.2 Povrchová úprava ................................................................. 15 3.3.3 Tesařské vazby v nároží ....................................................... 16 3.3.4 Deformace srubové stavby .................................................... 16 3.4

Škůdci dřeva ............................................................................. 17

3.4.1 Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) .................................... 17 3.4.2 Červotoč proužkovaný (Anobium striatum) ........................... 18 3.4.3 Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) ............................. 18 3.4.4 Koniofora sklepní (Coniophora puteana) ............................... 19 3.4.5 Dřevozbarvující houby a plísně ............................................. 19 4

5

Metodika .......................................................................................... 20 4.1

Historické zdroje ........................................................................ 20

4.2

Měření ....................................................................................... 20

4.3

Smyslové posouzení ................................................................. 21

4.4

Zpracování dat .......................................................................... 23

Výsledky .......................................................................................... 24 5.1

Obec Morávka ........................................................................... 24

5.2

Historie obce ............................................................................. 25

5.2.1 Úryvek z kroniky .................................................................... 25 5.3

Popis objektu............................................................................. 26

5.4

Historie objektu ......................................................................... 28

5.5

Stavebně technický průzkum .................................................... 30

5.5.1 Vlhkost v objektu ................................................................... 30 5.5.2 Zjišťování přítomnosti hyf hub ve dřevě................................. 33 5.5.3 Svislé nosné konstrukce ........................................................ 34 5.5.4 Krov ....................................................................................... 53 5.5.5 Stropy .................................................................................... 65 5.5.6 Podlahy ................................................................................. 66 5.5.7 Stavebně truhlářské výrobky ................................................. 67 6

Návrhy obnovy ................................................................................. 75 6.1

Historicky věrná varianta obnovy .............................................. 75

6.1.1 Svislé konstrukce .................................................................. 75 6.1.2 Krovová konstrukce ............................................................... 76 6.1.3 Stropy .................................................................................... 78 6.1.4 Podlahy ................................................................................. 78 6.1.5 Stavebně truhlářské výrobky ................................................. 79 6.1.6 Posouzení varianty ................................................................ 81 6.2

Varianta novodobé rekonstrukce ............................................... 83

6.2.1 Svislé konstrukce .................................................................. 83 6.2.2 Krovová konstrukce ............................................................... 84 6.2.3 Stavebně truhlářské výrobky ................................................. 85 6.2.4 Posouzení varianty ................................................................ 87 6.3

Kompromisní varianta obnovy ................................................... 87

6.3.2 Stavebně truhlářské výrobky ................................................. 89 6.3.3 Posouzení varianty ................................................................ 90 6.4 7

Stanovení výsledné varianty ..................................................... 91

Diskuse ............................................................................................ 92

8

Závěr ............................................................................................... 93

9

Summary ......................................................................................... 94

10

Seznam použitých zdrojů ................................................................. 96

10.1

Seznam knih ............................................................................. 96

10.2

Seznam internetových podkladů ............................................... 98

10.3

Seznam obrázků ....................................................................... 99

10.4

Seznam tabulek ...................................................................... 101

10.5

Seznam příloh ......................................................................... 102

10.5.1 Výkresová dokumentace ................................................... 102 10.5.2 Fotografické přílohy ........................................................... 102

1 ÚVOD Lidové stavitelství bylo v českých zemích v průběhu staletí ovlivňováno a spoluvytvářeno nejrůznějšími kulturními, etnickými, geografickými, sociálně ekonomickými a civilizačními faktory. České země byly díky své geografické poloze křižovatkou kultur, kde se střetávaly i prostupovaly historicky a kulturně odlišné vlivy Evropy západní, východní, severní i jižní. Prakticky nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím lidovou stavební kulturu jsou bezesporu přírodní podmínky, do značné míry určující stavební materiál k výstavbě obydlí. Převážnou část Čech a Moravy dříve pokrývaly jehličnaté nebo smíšené lesy. Jelikož dřevo jehličnatých dřevin bylo nejvhodnější ke stavbě roubených domů, byly tyto stavby ve zmíněných oblastech nejrozšířenější. Tato práce se bude zabývat roubenou stavbou v Beskydech, a to konkrétně v obci Morávka. I tato stavba je poznamenána různými vlivy lidového stavitelství. Vzhledem k relativně vysokému stáří objektu prošly některé prvky rekonstrukcemi různého rozsahu. Bohužel, na zásadní zásahy do konstrukce se zatím nepřistoupilo, jelikož objekt na první pohled vypadá v pořádku. Při bližším zkoumání a měření byly odhaleny zdánlivě nepatrné problémy, které by mohly v budoucnu nenávratně poškodit celou konstrukci.

10

2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem práce je vypracování různých návrhů obnovy roubeného objektu v obci Morávka v závislosti na provedení stavebně technického průzkumu. Při něm bude také podrobně popsán druh a rozsah poškození jednotlivých konstrukcí. K jednotlivým konstrukcím bude co možná nejpřesněji zaznamenán jejich historický vývoj v objektu ve smyslu rozličných rekonstrukcí a změn jejich funkčních, popřípadě estetických vlastností. Následně budou vytvořeny varianty, které budou mezi sebou porovnány z hlediska specifických kritérií majitele objektu. Dalším důležitým výstupem bude též základní výkresová dokumentace stávajícího objektu, založená na měření objektu ve stávajícím stavu.

11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Každá historická stavba je určitým způsobem jedinečná, a uchování charakteristických znaků by mělo být prioritním zájmem. Pro lidové stavby je typické to, že na první pohled stavby z téže oblasti vypadají stejně nebo velmi podobně. Stavebník respektoval ověřené zákonitosti, přibližnou velikost stavby, tvary střechy, proporce domu, tvarosloví výzdobných prvků. Jedinečnost daného objektu lze vysledovat až při podrobnějším pozorování. Bylo jí dosahováno drobnými detaily výzdoby, skladbou štítu, pobíjením dveří, řezbou sloupků podstávky nebo pavlače, nebo jednoduše pouze odlišnou vazbou objektu k přiléhajícímu terénu oproti stavbě sousední. Jednou z pozitivních charakteristik lidových staveb je to, že ve svém prostředí nijak neprovokují a svými přírodními materiály a vyváženou kompozicí působí klidným dojmem. I u zcela prostých objektů bez náročné výzdoby lze najít harmonii a jedinečnost. Základním úkolem památkové péče je definice všeho, co je na dané stavbě hodnotné a co tedy nesmí být zanedbáním údržby či nevhodnou opravou zničeno. Například kromě celkového tvaru hmoty či výzdobných prvků fasády jde o řadu třeba nenápadných a vlastníky ani nevnímaných znaků – polohu stavby, krásnou dlažbu zápraží, vyřezávaná zhlaví trámů nebo krokví, uspořádání okenních otvorů, zajímavosti v interiéru – dveřní portálky, klenbu, starobylá kování dveří, ohlazené stupně a zábradlí schodiště, dochované části mobiliáře a mnoho dalších „maličkostí“. Péče o lidové stavby nesmí být jejich „vyčištěním“ od známek bývalé chudoby a jednoduchosti, ale musí zahrnovat promyšlené kroky k uchování co největšího množství původních konstrukcí a detailů v kombinaci s nezbytnými úpravami objektu tak, aby mohl být i v dnešní době smysluplně využíván. (Kučová, Bureš, 1999)

3.1 Stavby na bázi dřeva Dřevo se jako stavební materiál používá už od nepaměti. Tato skutečnost je podložena mnoha důvody. Dřeva na území České republiky bylo vždy dostatek v potřebné kvalitě i množství. Pro různé typy konstrukcí byl vhodný různý typ dřeva, tudíž se konstrukční systémy lišily podle lokality objektu. 12

Dalším,

neméně

důležitým

aspektem

používání

dřeva

byla

snadná

opracovatelnost materiálu za pomoci jednoduchých nástrojů. Podstatným kladem je také jeho působení na člověka, jemuž vytváří velmi příjemné prostředí, ať již svým charakteristickým aroma, či příjemnou povrchovou teplotou. V neposlední řadě je důležité i estetické působení různých kombinací pohledových dřevěných konstrukcí.

3.2 Masivní dřevostavby Pod pojmem masivní stavba ze dřeva rozumíme stavbu, u které je nosná část stěny vytvořena z řeziva masivního průřezu (srubové stavby) nebo z různě opracovaných přířezů, které jsou vzájemně spojeny do masivních desek skládáním, vrstvením nebo lepením do různých tvarů. Tyto stavby se, na rozdíl od ostatních staveb na bázi dřeva, řadí již mezi těžké stavební konstrukce, avšak nesdílí s nimi všechny vlastnosti. Moderní systémy výstavby masivních dřevostaveb umožňují, aby objekt zvenčí působil jako dům zděný, při zachování všech výhod stavby na bázi dřeva.

(Kolb, 2011)

3.3 Roubené stavby Tradiční dřevěná konstrukce stěn domů i některých hospodářských staveb se nazývá roubení – sestava vodorovně vrstvených trámů, vázaných v nároží tesařskými spoji. Nejjednodušší vazbu, užívanou snad u méně náročných staveb ve středověku, tvoří pouze přesah nárožních konců – zhlaví, která navíc nemusela být kolmo ukončena pilou, ale je nepravidelně špičatá po kácení sekerami. Vůbec nejjednodušší způsob zafixování takového rohu s přesahy může být doplnění o svislé zaražené kůly, které zamezí vybočení jednotlivých prvků z vazby. K provedení řádného roubení nicméně patří úpravy takového druhu, které nevyžadují další přídavné prvky, tzn. tvarování konců tak, aby se z (Škabrada, 1999)

vazby nemohly ani pod tlakem vysunout.

K roubení se nejčastěji využívalo rovné jehličnaté dřevo, přičemž u obytných staveb se preferovala jedle či smrk. Rozhodnutí o druhu dřeva většinou pramenilo z lokálního výskytu jednotlivé dřeviny. Nesouměrnost 13

silnějších a slabších konců kmenů se vyrovnávala jejich střídavým kladením. Pohledové strany trámů byly také opracovávány kvůli rozličným důvodům a různými způsoby. Nejstarší jsou bezesporu trámy nehraněné, pouze zbavené kůry včetně lýka, tzv. „kuláče“. Tyto se někdy u obytných staveb zčásti přitesávaly zvenčí tak, aby se odstranily více vyčnívající části, a stěna se pokryla izolační vrstvou hliněné mazaniny, která byla následně natřena vápnem. Protože rybinová nárožní vazba se standardně provádí u hraněného prvku, je typický znakem provedení vnější strany nároží staveb z nehraněných kuláčů, tzv. měsíčkový přechod z plného oblého tvaru na hraněnou koncovou část s požadovanou vazbou. Napříč kraji a oblastmi se liší názvosloví jednotlivých trámů roubení, které se u většiny prvků vyznačuje jistou podobností, avšak lehkými nuancemi se různí. Názvosloví trámů roubení v obci Morávka znázorňuje Obr. 1 a Tab. 1.

Obr. 1 Názvosloví trámů roubení v obci Morávka (Frolec, 2007)

14

Tab. 1 Legenda názvosloví trámů roubení v obci Morávka (Frolec, 2007) Označení

Krajový název prvku

I

Prutěž, srubové dřevo

II, III, IV, V

Dyle

VI, VII

Sunik

VIII

Závěrečný sunik

IX

Závěrka

X

Plotev

XI

Plotev, konečné dřevo

3.3.1 Spárování Spáry vzniklé mezi jednotlivými trámy bylo zvykem vycpávat mechem, který se vtláčel do otvorů tak, aby je trvale a kvalitně vyplnil. Dále se také přes tyto spáry natahovala hliněná mazanina, která se většinou zabílila vápnem. Pokud šlo o spáry příliš rozměrné, bylo použito subtilní tyčoviny, která zmenšila spárovací otvor.

3.3.2 Povrchová úprava Nejčastěji byly dřevěné roubenky po výstavbě ponechány bez ošetření či zakrývání pohledového roubení. Ovšem po nějakém čase se vždy objevily poskromnu hromádky jemného dřevitého prachu signalizující výskyt tesaříka. Proto se starší roubené stavby začaly natírat olejem, z úsporných důvodů se nejčastěji jednalo o použitý motorový olej. Tento jednak ztížil životní podmínky larvám tesaříka, ale i dřevo povrchově naimpregnoval, což sice z praktického hlediska nemělo valný význam, ale majitel byl většinou přesvědčený o opaku. Toto opatření bylo realizováno výhradně z exteriéru objektu z důvodu nepříjemného zápachu z olejového nátěru. U vesnických roubených staveb, především v Čechách, jsou časté užitkové obklady stěn. Dřevěné obklady byly realizovány již v 19. století a dříve, hlavně jako mechanická ochrana stěny před povětrností, a mají různou podobu. Nejčastější je svislé bednění, které bylo prováděno z co nejširších prken, jejichž

15

spáry byly překrývány lištami. Tyto lišty byly ploché se zkosenými hranami a jejich šířka byla úměrná mohutnosti prken bednění. Mezi rozšířené povrchové úpravy interiéru i exteriéru roubených staveb patřil i tzv. „kožuch“. Šlo o vrstvu hliněné mazaniny nanesenou na stěny. Aby se mazanina udržela na kolmé stěně, bylo před jejím nanesením nutné provést na trámech tzv. „ježkování“. Toto „jěžkování“ prakticky znamenalo zatlouci do trámů, relativně hustě, množství zpravidla bukových kolíků. Opatření obvodové stěny „kožuchem“ mělo mnoho opodstatnění. Z těch nejpraktičtějších je nutné zmínit vyšší požární bezpečnost. Pokud byl vnitřní kožich opatřen vápenným nátěrem, byla zvýšena i úroveň hygieny v místnostech. Vnější kožich sloužil především ke zvýšení estetické hodnoty roubenky, která tímto působila dojmem zděné stavby a naoko zvyšovala prestiž majitele objektu.

3.3.3 Tesařské vazby v nároží Za nejstarší způsob řešení nároží roubených staveb považujeme trámové

přesahy s jednoduchými, do sebe zapadajícími záseky, případně se zajištěním srubové konstrukce ještě rohovými kůly. Později trámové přesahy téměř zcela ustupují náročnějším tesařským vazbám a spojům, pouze v některých regionech zůstávají nadále charakteristické pro spodní a zejména horní trámové věnce. Zde, při jejich častém stupňovitém vyložení mohou vynášet čelně předsazený štít a z boční strany konstrukci střechy nad zápraží. Obecně jsou však trámové přesahy již v období používání „kuláčů“ nahrazeny

rybinovou vazbou, charakteristickou pro jejich zhlaví. U hraněných trámů opracovaných již po celé délce jsou rybinové vazby zcela běžné. Mladší řešení nároží srubových dřevostaveb představuje zámková úprava zcela hraněných trámů. 3.3.4 Deformace srubové stavby Problém roubené stěny představuje zejména stabilita její roviny při svislém tlaku horní části stavby, stropu a střechy (někdy také patra). Ke ztužení se užívaly svislé čepy, propojující v dlabaných nebo vrtaných jamkách sousední

16

trámy, nebo masivnější krátké latě, vkládané ve spárách do drážek kolmo mezi trámy, zejména poblíž otvorů, které stabilitu stěny zmenšují. (Škabrada, 1999)

3.4 Škůdci dřeva Hlavní příčinou koroze a poškození dřevostaveb jsou škůdci ať již biotičtí či abiotičtí, přičemž první zmínění mají vliv znatelně větší. Biotičtí škůdci působí na dřevo nejčastěji v závislosti na jeho vlhkosti. Různé druhy hub a hmyzu vyžadují rozdílné podmínky. Kromě vlhkosti jsou tyto podmínky ovlivněny teplotou a zejména u hub, mírou proudění vzduchu. Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje napadení dřeva biotickými škůdci, je druh dřeviny. Prakticky každý dřevokazný hmyz i houba má v oblibě jiné části dřevní hmoty. Podstatné je také to, jakým způsobem škůdce na dřevěný dílec působí. Některé druhy hmyzu působí pouze povrchově, přičemž zachovávají dostatečný průřez dílce, který dokáže i takto plnit svou nosnou funkci. Houby nejčastěji působí v celém průřezu, a tudíž jsou problémem opravdu významným. Podstata nebezpečí hub vězí i v tom, že většinou je jejich výskyt patrný až podle plodnic, bohužel v této fázi je houba plně rozvinuta a osud dřeva zpečetěn. Abiotičtí škůdci nemají na dřevostavby tak podstatný vliv, pokud jsou na objektu dodrženy základy konstrukční ochrany dřevěných dílců. Na obvodových konstrukcích neopatřených omítkou může docházet k fotodegradaci, která však nemá vliv na stabilitu stavby a degraduje ji pouze esteticky. Dalším působícím faktorem je déšť a vítr, oba dokážou ze dřeva vymýt měkké dřevní substance a zvýraznit tvrdší letní dřevo. I v tomto případě se jedná vesměs o problémy vizuální.

3.4.1 Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) Tesaříků je nespočet druhů a poddruhů, jejich nejznámější zástupce působící na území České republiky je tesařík krovový. Nebezpečné jsou konkrétně jejich larvy. Napadá v zásadě měkké druhy dřevin, kde se prokousává bělí. Larvy působí těsně pod povrchem a jejich počínání lze často 17

odhalit poslechem a následně po vývinu v brouka, výraznými oválnými výletovými otvory. Jedním z nejúčinnějších opatření proti larvám tesaříka je termosanace.

3.4.2 Červotoč proužkovaný (Anobium striatum) Tento hmyz se vyskytuje jak v přírodě, tak i v obytných staveních. Napadá výhradně dřevo jehličnatých dřevin. Nejčastěji se vyskytuje ve vzduchosuchém dřevě v místnosti například v nábytku, stavebně truhlářských výrobcích, podlahách atd. Pokud dřevo napadnou červotoči a není včas sanováno, je prakticky jisté, že se časem zhroutí.

Jeho výskyt je patrný podle drobných

kulatých výletových otvorů.

3.4.3 Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) Tato houba patří mezi houby hnědého tlení, rozkládajícího celulosu. Dřevo se časem rozpadá do kostek. Jedná se o nejnebezpečnější houbu působící v mírném podnebném pásu Evropy. Její nebezpečí tkví především v jejím rychlém vývoji a snadnému rozmnožování. Dřevo napadené touto houbou rychle degraduje. Dřevomorka dokáže přežívat i v suchých podmínkách díky tomu, že si dokáže vlhkost přivádět pomocí hyf z velké vzdálenosti. Tyto hyfy mohou navíc prorůstat i kamenným či cihlovým zdivem. Jejich denní přírůstek může v ideálních podmínkách dosahovat až 100 mm za den. Pokud má houba ideální podmínky tak se objeví na povrchu dřeva její plodnice. Tato začne produkovat výtrusy, které se volně vznáší ve vzduchu. Stačí, aby se jediný výtrus nesený větrem, na zvířeti nebo na podrážce od bot dostal do styku s dřevem ideální vlhkosti a začne vývoj a růst mycelia. Jakékoliv sanační metody se jeví vůči dřevomorce neúčinné. Jediné řešení je odstranění napadených dílců a jejich spálení v dostatečné vzdálenosti od objektu, jelikož výtrusy v plodnicích jsou unášeny sloupem teplého vzduchu z ohně a takto dále šířeny do okolí.

18

3.4.4 Koniofora sklepní (Coniophora puteana) Jedná se o houbu hnědého tlení. Průběh degradace je v podstatě stejný jako u dřevomorky. Koniofora je mnohem více závislá na vlhkosti, než její příbuzná dřevomorka, jelikož při nedostatečné vlhkosti naprosto ustává její růst.

3.4.5 Dřevozbarvující houby a plísně Těmto biotickým škůdcům se ve stavebnictví nepřikládá velký význam, jelikož po jejich napadení dřevo neztrácí své mechanické ani fyzikální vlastnosti. Navíc napadají v drtivé většině případů čerstvou kulatinu. „Mají schopnost napadat i jiné nedřevěné povrchy, jako jsou barvy, laky, papír, omítky aj. Ideální podmínky pro jejich rozvoj jsou teploty okolo 27 -37 °C a relativní vlhkost vzduchu 85 -99 %. Výskyt plísní muže být také vstupní branou pro rozvoj dřevokazných hub.“

(Ptáček, 2009)

19

4 METODIKA Pro práci je stěžejní provedení stavebně technického průzkumu (STP). Účelem STP je poskytnout soubor vyčerpávajících informací o stávajícím objektu a jeho vazbách na okolí. Rozsah STP je dán jeho účelem, pro který se průzkum provádí, stavem objektu, časem, který je pro průzkum k dispozici a přístupností objektu. Rozsah průzkumu je vždy omezen cenou průzkumových prací, možností provedení sond, mírou přístupnosti apod.

(Beneš a spol., 2001).

4.1 Historické zdroje Pro vypracování diplomové práce byly použity zdroje různého druhu. Základním pramenem informací byla literatura popisující historické konstrukce, metody a zvyklosti. Nezanedbatelným pramenem jsou také zápisky z kroniky, které pomáhají ucelit a spojit informace získané z literatury a informace zjištěné empiricky. K doplnění faktů přispěla nemalou měrou také svědectví pamětníků, kteří byli v minulosti v přímém styku s objektem. Tato svědectví napomohla k přesnějšímu datování jednotlivých událostí, kterými byla stavba svědkem a nedílnou součástí. Většinu těchto cenných informací poskytla ochotně paní J. S., která byla svědkem vývoje stavby již od roku 1969. Díky bezproblémové komunikaci s majiteli objektu bylo získáno i několik fotografických materiálů. Tyto fotografie jsou mnohdy cennější než samotné výpovědi pamětníků, jelikož z nich můžeme vyčíst konstrukci i odhadnout velikost jednotlivých prvků. Očité svědectví nám většinou tyto informace neposkytne.

4.2 Měření Pro měření bylo použito jak klasických mechanických měřidel, tak i moderních elektronických přístrojů. Vzdálenosti byly měřeny pomocí svinovacího metru, popřípadě krátkým pravítkem při zaměřování detailů. Pro ostatní vzdálenosti byl použit elektronický dálkoměr Bosh DLE 40 Professional, který zajistil maximální přesnost měření. Měření vlhkosti konstrukcí a jednotlivých dílců bylo zajištěno odporovým vlhkoměrem Gann Hydromette M – 4050. 20

Pro posouzení míry napadení dřevěných prvků dřevokaznými houbami byla použita Cartwrightova metoda. K experimentu bylo potřeba z jednotlivých vzorků odříznout co nejtenčí plátek za pomocí žiletky. Dále se tyto plátky dřeva vložily do 0,5% roztoku safraninu rozpuštěného v destilované vodě. Posléze se vzorky opláchly destilovanou vodou a vložily do roztoku anilinové modři. Následovalo další opláchnutí v destilované vodě. V této fázi byly vzorky připraveny na vložení mezi krycí sklíčka a zkoumání pod mikroskopem. Při posuzování jednotlivých vzorků se hledaly hyfy hub, které se díky výše uvedenému postupu zbarvily a byly tímto lépe viditelné. Následně byly vzorky vyhodnoceny podle tabulky Tab. 2. Experiment byl realizován v laboratoři Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského v Březnici, pod odborným dozorem. Tab. 2 Legenda napadení Cartwrightovou metodou (VVÚD, 2013) Stupeň napadení

Rozsah napadení

0

0%

1

0 – 10%

2

10 – 30%

3

30 – 60%

4

60 – 100%

4.3 Smyslové posouzení Při posouzení poškození bylo použito metod smyslových tzn. za pomoci zraku, čichu a sluchu. Vizuálně lze posoudit většinu průvodních jevů napadení dřeva. Ať jsou to již různé druhy trhlin, tvarové deformace, změny barvy, výletové otvory po hmyzu či plodnice hub. Při posuzování se dá upotřebit i čichový vjem. Pokud je místnost cítit zatuchlinou, je to důsledkem zvýšené vzdušné vlhkosti a nedostatečné výměny vzduchu, tudíž ideálním místem pro vývin hub. I ohořelé dřevo má svůj specifický pach a bezpečně napoví, že někde v místnosti či v objektu došlo k požáru.

21

Sluch se upotřebí nejčastěji při posuzování stavu různých dřevěných dílců pomocí poklepání tvrdým předmětem, správnou zvukovou odezvu dřeva musí pozorovatel znát z praxe. Dále také lze pouhým uchem zachytit zvuk larev tesaříka, kterak se prokousávají dřevní hmotou. Samotným stanovením míry poškození dílců je porovnání jejich stavu zjištěného smyslovými vjemy s předem definovanými podmínkami. Zároveň byla narýsována dokumentace a graficky znázorněna místa a míra poškození dílců. Legendu značek znázorňuje Tab. 3.

Tab. 3 Legenda značek pro posuzování poškození prvků (vlastní, 2014) Stupeň poškození 0

Žádné poškození

1

Slabé poškození

2

Střední poškození

3

Silné poškození

4

Totální destrukce prvku

Druh poškození T

Tesařík krovový

Č

Červotoč proužkovaný

H

Napadení houbou

Opatření Ch

Chemické ošetření

Vc

Výměna celého prvku

Vč

Výměna části prvku

Barevné označení ve schématu Nenapadené prvky / prvky nevykazující poškození Napadené prvky bez vlivu na funkci prvku Napadené prvky určené k sanaci Napadené prvky určené k výměně

22

Kritéria posouzení poškození jednotlivých dílců byla stanovena tak, aby co nejpřesněji

vystihovala

současný

stav.

Značky

s přihlédnutím na maximální přehlednost ve

kritérií

byly

zvoleny

schématech a tabulkách

vyhodnocujících poškození jednotlivých částí objektu. Výše uvedené značení platí jak pro prvky svislých konstrukcí, tak i pro jednotlivé prvky krovu.

4.4 Zpracování dat Data získaná zaměřením objektu byla zpracována do elektronické podoby pomocí softwaru AutoCAD 2007. Kompletací těchto dat vznikla základní výkresová dokumentace. Dokumentace se opírá o ČSN-01-3420. Data

nabytá

měřením

vlhkosti

a

informace

získané

smyslovým

posouzením, byly zpracovány do přehledných tabulek a zjednodušených, barevně označených, schémat.

23

5 VÝSLEDKY 5.1 Obec Morávka Morávka je podhorská obec s roztroušenou slezskou zástavbou, vklíněná mezi masívy Travného a Slavíče, s největším katastrem v Beskydech. Morávka se rozkládá na obou březích stejnojmenné řeky. Svou rozlohou 87 km2 je jednou z největších obcí v České republice. V letech 1960-1966 byla na Morávce postavena údolní přehrada, sloužící jako zdroj pitné vody pro obyvatele okolních měst. V současné době má Morávka 1093 obyvatel. Pro své vzácné a neobvyklé přírodní krásy je zařazena do CHKO Beskydy. Je zde zaznamenán výskyt vlků, medvědů i rysů. Morávka měla možnost darovat Strom pro Vatikán - v Mileniu 1999/2000. Nabízí se zde velmi dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci, turistiku i sběr lesních plodů.

Roubenka

Obr. 2 Lokace roubeného objektu (www.mapy.cz, 2014)

24

5.2 Historie obce Obec Morávka byla založena na počátku 17. století a je jednou z nejmladších vsí na Frýdecku. V 17.-18. století se uvádí v pramenech jako valašská ves. Ves byla součástí frýdeckého panství, které bylo majetkem hraběcích rodů Bruntálských z Vrbna, Oppersdorfů a Pražmů. Obyvatelé se věnovali horskému zemědělství a pastevectví valašského dobytka. V horách se nacházel značný počet salaší ještě na počátku 20. století. O valašských tradicích vypovídá i symbol na obecním znaku (kozel). Rozsáhlé oblasti lesů na Morávce patřily až do roku 1918 habsburskému rodu a byly intenzivně hospodářsky využívány. Na počátku 20. století dosáhl počet obyvatel Morávky svého maxima 3839 obyvatel a v obci fungovalo 6 malotřídních obecných škol. Dramaticky zasáhla do dějin Morávky doba druhé světové války. Roku 1938 byla část obce zabrána Polskem a po okupaci českých zemí zde bylo organizováno převádění přes lesní hranici z Protektorátu do Polska. Po roce 1943 zesílila na Morávce partyzánská činnost a došlo i k vysazení parašutistů z Anglie (skupina Wolfram). Po vypálení usedlosti Zajčorka, jejíž obyvatelé ukrývali partyzány, přepadlo německé jagdkomando partyzánský bunkr na Malém Travném. Nacistický stanný soud z Brna odsoudil v prosinci roku 1944 čtrnáct občanů Morávky k trestu smrti. Po druhé světové válce začal výrazný pokles počtu obyvatel Morávky způsobený stěhováním do pohraničí (Bruntálsko), stavbou údolní přehrady a zatopením části údolí, ale hlavně vystěhovalectvím za prací na Ostravsko. Na prvorepublikovou tradici „víkendů“ a „letních bytů“ navázalo chataření a chalupaření, doplněné o stavby velkých rekreačních středisek. Morávka se tak stala významnou rekreační obcí pro oblast ostravské aglomerace. 5.2.1 Úryvek z kroniky „Obytné budovy jsou tu většinou ze dřeva a jsou kryté šindelem. Zděných budov jest jen malý počet a patří zámožnějším rolníkům a obchodníkům. Jsou kryty taškami (křidlicí). V jednoduchých chalupách nemají kuchyně. Ze síně vkročíme hned do veliké jizby, kde stojí stůl, v koutě na obě strany podél stěny s lavicemi (lavkami), z jedné strany stolice se židlí a několik stolků. Nad stolem v koutě zavěšen je kříž Krista Pána a podél něho na obě strany visí obrazy. Pod obrazy na stěně bývají klínky na zavěšení šatův a klobouků. V druhém koutě 25

podle stěny stojí lože pro hospodáře a pro děti. V třetím koutě stojí pec. Na stěně blízko pece jest dlouhá lištef s malým zábradlím a pod ní v té lištfě klínky. Na lištfě jsou rozestaveny talíře porculánové, pod nimi visí hrnečky. Pec je na vaření i pečení. Na předku pod kachlama se vaří, vzadu je pekařský pec. Ve čtvrtém koutě při dveřích jest veliká police, též někde almara, na mísy a hrnce a různé nádoby. Tu stojí též džber a putynky. V koutě bývá tu též umístěný ruční mlýnek „žerna“. Naproti jizby je komora. Do ní je vchod ze síně. Tam jsou uschovány bečky na zelí, mléko, motyky, pily a jiné věci. Vedle komory bývá světnice pro výměnkáře. Pod komorou nebo pod jizbou jest sklep na kobzole, mrkve, řepu a kvačky. Ze síně jsou schody na hůru (půdu). Na půdě je schrána na šaty, dřívko na slaninu (špek), necky, almara pro uzené maso a jiné. Vnitřek chalup bývá tu a tam obílen, jen povalový strop postrádá natření. Za stavením stojí stodola, chlév, maštal (konírna), chlívky a šopa (kůlna). Všecko to jest pod jednou střechou. Z přístěnku u stavení vede chodníček do chléva. Jest vyložený kamením. Uvnitř stodoly je humno, kde se obilí mlátí. Po obou stranách humna jsou sušeky. Nad humnem jest „pjatro“. Přístup na pjatro jest po žebříku.“ (Kronika Morávky 1926, Karel Macura kronikář-učitel)

5.3 Popis objektu Objekt je umístěn na strmém severním svahu údolí Velkého Lipového v obci Morávka. Od hlavní silnice v údolí je vzdálen asi 1 km, po nezpevněné strmé cestě. Stavba je zasazena doprostřed louky o ploše asi jeden hektar. Louka je uzavřena dvěma roklemi, které ji tvarují do písmene „V“. K objektu patří také necelý hektar smíšeného lesa na jihovýchodě. Kolem stavení roste nespočet velmi starých planých ovocných stromů, jako odkaz po původních majitelích, kteří zde museli žít po celý rok. K objektu přiléhá rozměrná stodola, v jejímž přízemí je kamenný chlév, který zároveň stodole slouží jako základ. Na východ od stavby je malá samostatně stojící kůlna. Zobrazení objektu na historické katastrální mapě viz Obr. 3.

26

Obr. 3 Katastrální mapa z roku 1942 (katastrální úřad, 1969)

Samotný objekt je roubená chalupa s bílou omítkou a renovovanou střechou viz Obr. 4. Roubenka prošla za dobu své existence nespočtem menších i větších rekonstrukcí. Některé úpravy způsobily podstatné změny v původním rázu stavení. Všechny tyto zásahy byly uskutečněny za účelem přestavby této roubenky, typické pro tuto oblast, na víkendovou rekreační chatu. Úpravy byly zaměřeny především k zajištění maximálního pohodlí. Proto byly některé zásahy opravdu necitlivé k původní konstrukci a to jednoduše proto, že nevyhovovala požadavkům současných majitelů. Další opravy a rekonstrukce byly uskutečněny pouze za účelem zvýšení životnosti stavby. I přesto si stavba zachovala svůj původní ráz a osobité kouzlo. V současné době není stavení v ideálním stavu a vyžaduje několik oprav různého rozsahu. Celkovou situaci objektu komplikuje i fakt, že je vlastněn třemi majiteli.

27

Obr. 4 Pohled na objekt ze severní strany (vlastní, 2014)

5.4 Historie objektu První zmínky o objektu se objevují v roce 1903. Původním majitelem objektu byl pan Blahuta, který byl nešťastnou náhodou zabit při střetu s vlakem. Další majitel byl železničář František Kuboš, který objekt koupil v roce 1962. Avšak kvůli obtížnému přístupu k objektu, byl nucen jej relativně záhy opět prodat. V roce 1969 byl objekt včetně pozemků zakoupen společně Janem Svobodou a Jindřichem Sedláčkem za 35 000 Kčs, k ceně se připočítalo i řezivo v hodnotě 10 000 Kčs. Dohromady tedy 45 000 Kčs. V roce 1994 byla roubenka přepsána na Jiřího Svobodu, Vojtěcha Svobodu a Martina Sedláčka. Objekt byl již v roce 1969 obložen heraklitovými deskami a na nich nahozena omítka nabílená vápnem. S malými opravami se tato zachovala dodnes. Krov byl v roce 1969 jednoduché smíšené konstrukce krokvové a vaznicové s hambalky. Ve zmíněném roce byla krytina tvořena starými šindeli a na nich dodatečně pokladenými betonovými taškami. V roce 1975 byly tašky nahrazeny zinkovými plechy, při opětovném zachování šindelů. V roce 2005 byly odstraněny zinkové plechy, šindele a některé krokve. Krokve byly 28

nahrazeny smrkovým hraněným řezivem, jako nová krytina byla zvolena plechová střecha s imitací taškových krytin. Okna byla do poloviny roku 1971 deštěná menších rozměrů, poté byla vyměněna za nová okna deštěná o větší ploše. Okna na východní straně byla zaslepena

z důvodu

rozšiřování

a

rekonstrukce

dřevníku

přiléhajícího

k východní stěně. Podkroví sloužilo původně jako seník přístupný po žebříku ze síně. V roce 1973 bylo podkroví zobytněno dvěma jednoduchými pokoji a opatřeno strmými dřevěnými schodnicovými žebříkovými schody. V roce 1969 byl západní pokoj rozdělen příčkou na dva menší. Jedna místnost sloužila jako kuchyně, v níž stál kovový sporák na vaření. Druhá místnost byla určena ke spaní. Východní pokoj byl menší a sloužil jako víceúčelová místnost. V roce 1971 došlo k odstranění kovového sporáku ze západního pokoje, tento byl nahrazen vysokými litinovými kamny s horním plněním. Dále také byla odstraněna dělící příčka a funkce místnosti se změnila na obývací pokoj. Z východní místnosti se vytvořila samostatná kuchyně s kachlovými kamny a sporákem. Další výměna otopných těles byla v roce 1999, kdy se ve východní místnosti, která sloužila jako kuchyně, vyměnila kachlová kamna se sporákem za tytéž modernějšího designu. V západním pokoji byla litinová kamna nahrazena kachlovými kamny se zabudovaným otopným systémem na teplou vodu, který měl vytápět i pokoje v podkroví. Dům byl již v roce 1969 elektrifikován, avšak v roce 1977 bylo nutné rozvody opravit. Další generální oprava elektrických rozvodů byla v roce 2009, kdy byly vyměněny původní rozvody z hliníku za rozvody měděné. V domě byly též původně instalovány rozvody studené vody. Voda byla do objektu přiváděna cca 100 m dlouhým potrubím z blízké rokle samospádem. Toaleta prakticky chyběla, její náhradou byla samostatná místnost s lavorem, jenž bylo nutné pravidelně vynášet. V roce 1970 byla zbudována jímka a zároveň suchá toaleta na tomtéž místě. Přilehlá stodola postrádala schody a místo nich byla pouze ušlapaná hliněná plocha o značně vysokém sklonu. Stodola sloužila zčásti jako dílna, stáj pro ovce a ve zděném základu byl zřízen chlév pro krávy. V roce 1972 byl ve štítovém prostoru stodoly vybudován provizorní pokoj.

29

Šopa stojící opodál se zde nacházela již v roce 1969. Kromě výměny jednoho páru krokví a několika betonových tašek krytiny, zde stojí beze změny dodnes.

5.5 Stavebně technický průzkum V objektu byl proveden STP ve dnech 16.7.2013 až 12.3.2014. Tento průzkum zajistil cenné informace o objektu a jeho dílčích součástech. Data získaná tímto průzkumem jsou stěžejní pro vyhodnocení současného stavu objektu a především k dosažení cíle této práce, jenž spočívá ve stanovení tří variant rekonstrukce.

5.5.1 Vlhkost v objektu Měření vlhkosti konstrukcí a jednotlivých dílců bylo zajištěno odporovým vlhkoměrem Gann Hydromette M – 4050. Stavba byla podrobena velkému množství měření za účelem zjištění výskytu vlhkosti napříč všemi konstrukcemi a jednotlivými stavebními dílci. Samotné měření probíhalo v různých teplotních podmínkách, které byly zohledněny teplotní korekcí přímo na přístroji. Místa jednotlivých měření byla zanesena do zjednodušeného výkresu půdorysu stavby Obr. 5, Obr. 6, Obr. 7 a doplněna vyhodnocením v Tab. 4.

Obr. 5 Místa měření vlhkosti v 1.NP (vlastní, 2014) 30

Obr. 6 Místa měření vlhkosti ve stodole (vlastní, 2014)

Obr. 7 Místa měření vlhkosti ve 2.NP (vlastní, 2014)

31

číslo měření

vlhkost (%)

teplota (°C)

poznámka

číslo měření

vlhkost (%)

teplota (°C)

poznámka

Tab. 4 Výsledky měření vlhkosti (vlastní, 2014)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

18,6 57,7 43,4 21,9 17,3 22,6 23,7 23,2 30,3 20,1 22,2 17,7 18,3 20,1 17,7 18,3 18,1 54 46,8 22 21,8 32,9 24,3 25,3 21,8 18,9 17,9 20,2 19,3 17,5 17,9 18,4 18,1 17,5 23,2 21,5 25,5 19,4 19,5

10 10 10 10 10 0 0 0 0 5 5 5 5 -2 -2 -2 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha podlaha pod oknem I II bok I trám I trám II trám II z koupelny na WC I zadní stěna Stropní trám WC chodba schody I chodba schody II chodba schody II trám kolmý trám roh roh roh strop strop I trám I trám I trám IV trám IV trám

43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81

22,4 20,1 19,6 18,8 20,2 20,5 18,1 18,2 18,1 17,1 18,2 17,5 19 18,5 18,5 18,7 18,2 18,3 18,3 19,1 17,6 16 16,2 17,8 18,2 17,5 17,6 17,3 16,3 17 18,2 15,5 15,7 15,9 17,6 17,3 17 15 17,3

0 0 0 0 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

trám II stropní trám stropní trám stropní trám trám II I II III stropní trám trám II stropní trám trám II stropní trám trám II stropní trám stropní trám stropní trám stropní trám trám II stropní trám trám II stropní trám trám II přesah roubení krov pravý pod krovem podélný trám horní krov krov pod I pravý krov krov hambalek hambalek krov krov pod pravý krov krov pod pravý krov krov

32

vlhkost (%)

teplota (°C)

82 83 84 85

19,7 18 18,1 18

0 0 0 0

0 IV trám 0 VI trám 0 stropní trám

poznámka

číslo měření

poznámka

vlhkost (%) 18,8 18,6 21,6

teplota (°C)

číslo měření 40 41 42

pozednice pozednice vazný trám vazný trám

5.5.2 Zjišťování přítomnosti hyf hub ve dřevě Za účelem stanovení napadení vybraných prvků objektu dřevokaznými houbami byla provedena zkouška Cartwrightovou metodou. Tabulka stupně poškození Tab. 2 stanovuje kritéria pro vyhodnocení skutečného poškození prvků objektu. Tabulka výsledků posouzení Tab. 5 zobrazuje prvky a míru výskytu hyf hub. Číslo prvku koresponduje s pořadovým číslem prvků zmíněných níže v tabulkách průzkumu poškození jednotlivých konstrukcí. Tab. 5 Výsledky posouzení podle Cartwrightovy metody (vlastní, 8.8.2013) Č. vzorku Název prvku

Č. prvku

Stupeň napadení

1

Trám

40

0

2

Trám

91

1

3

Trám

64

2

4

Trámek

23

1

5

Krokev

-

0

6

Podlaha v síni

-

2

2

1

-

1

46

2

-

3

-

3

7 8 9 10 11

Přečnívající zhlaví trámu Stropní trámek ve stodole Trám Podlaha v západním pokoji Podlaha ve východním pokoji

33

5.5.3 Svislé nosné konstrukce Obvodové konstrukce objektu jsou roubené z polohraněných trámů o průměru kolem 200 mm. Trámy jsou ze smrkového a jedlového dřeva. Kombinace použití obou dřevin je způsobena nejspíše lokální dostupností obou dřevin, které se obě vyskytují v blízkosti objektu. Nárožní spojení je realizováno tzv. „na rybinu“. Kromě horních dvou trámů je nárožní spojení realizováno bez přesahu zhlaví. Podélné napojení prvků obvodové konstrukce je provedeno jednoduchým plátováním. Ze severní a západní strany jsou stěny lehce vybočené přibližně o 10°. Tuto deformaci způsobily nejspíše změny krytiny v průběhu času, jelikož byl v jejich hmotnosti propastný rozdíl. Z exteriéru je roubení opatřeno z jižní, západní i východní strany heraklitovými deskami, na kterých je nanesena písková omítka. Spáry mezi trámy roubení jsou ucpány napěchovaným mechem a zamazány hlínou. Omítka je nabílena vápnem. V současné době je však velmi zanedbána. Ze severní strany objekt kryje stěna sbitá z desek. Z interiérové strany je roubení opatřeno rákosovou rohoží připevněnou drátkem, na níž je nanesena omítka nabílená taktéž vápnem. Celková tloušťka stěnové konstrukce se na různých místech liší, v průměru však dosahuje 280 mm. Vnitřní nosné konstrukce jsou též roubené avšak lehce odlišné povrchové úpravy a tloušťky. Použité trámy jsou subtilnějšího průřezu. Z obou stran roubení jsou stěny opatřeny rákosovou rohoží připevněnou drátkem, na níž je nanesena omítka nabílená vápnem. K původnímu objektu byla z jižní strany doplněna samostatná roubená stěna z dvoustraně hraněných trámů bez omítnutí. Jako způsob napojení v nároží byla zvolena drážková konstrukce viz Obr. 8.

34

Obr. 8 Dřážková konstrukce roubení (vlastní, 2014) V podkroví jsou stěny obou pokojů řešeny nabíjením palubek na sloupky stojící na vazných trámech. Ložnice na východě je po svém obvodě opatřena izolačními deskami skládajícími se z dvou vrstev perforované dřevovláknité desky, dřevěného rámu a izolační vrstvy v podobě skelné vaty. Pokoj na západě byl opatřen parozábranou a minerální vlnou. Bohužel, tato izolace byla využívána místními hlodavci jako útočiště a mimoto se svezla ze šikmých ploch podkrovního pokoje. Tímto byla zcela zničena, a tudíž v současném stavu neplní svou funkci tepelné izolace viz Obr. 9.

35

Obr. 9 Zničená izolace (vlastní, 2014) Napadení stěn dřevokaznými škůdci je patrné pouze na konstrukcích stěny, které nejsou kryty omítkou. Tyto nekryté části jsou povětšinou napadeny v různé

míře

tesaříkem

krovovým

(Hylotrupes

bajulus)

a

červotočem

proužkovaným (Anobium striatum). Aktivní napadení tesaříkem v obvodových a vnitřních nosných konstrukcích nebylo nalezeno. V letních měsících se zřídkakdy aktivně projeví červotoč proužkovaný. Stěny, které jsou opatřeny omítkou,

nebyly

podrobně

prozkoumány,

jelikož

majitel

nesouhlasil

s destruktivními zásahy do konstrukce. Z tohoto důvodu považujeme všechny zakryté stěny za nepoškozené. Toto prohlášení se opírá o fakt, že prakticky v žádné konstrukci nebyla naměřena zvýšená vlhkost a poklepem na omítku nebyly nalezeny žádné zvláštnosti. Napadení jednotlivých prvků konstrukcí je znázorněno v tabulkách a přehledných

schématech

vyhotovena

legenda

uvedených

značek

pro

níže.

Pro

posuzování

rychlou

orientaci

byla

poškození

prvků,

která

zjednodušuje a urychluje orientaci mezi jednotlivými prvky stavby viz Tab. 3.

36

Obr. 10 Schéma poškození prvků severní strany objektu (vlastní, 2014)

37

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

0,040

T,Č,R

2

Ch

0,25

0,25

0,010

T,Č

2

Ch

0,86

-

-

Č

1

-

0,37

0,50

0,020

Č

2

Ch

0,86

1,00

0,040

T,Č

2-3

Vč, Ch

0,42

0,5

0,019

T,Č

2-3

Vč, Ch

0,87

1,00

0,012

T,Č

2

Ch

0,86

1,00

0,012

T,Č

2

Ch

0,87

-

-

T,Č

1

-

0,90

1,00

0,037

Č

2

Ch

0,38

0,50

0,017

T

2-3

Vč, Ch

0,62

0,62

-

-

0

-

0,30

1,00

0,040

T,H

4

Vc

Obr. 12 Obr. 13

Sanace

Objem prvku (m3)

14

Podbití

0,50

0,50

0,005

T,Č,H

4

Vc

15

Sloupek

1,90

-

-

T

1

-

16

Sloupek

1,80

-

-

T

1

-

17

Podpěrný trámek

0,90

0,90

0,13

T,Č

3

Vc

18

Podbití

3,80

3,80

0,090

Č

2

Ch

19

Krycí lišta

0,87

-

-

Č

1

-

38

Foto

1,00

Stupeň poškození

0,85

Typ poškození

Délka napadení (m)

2

Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přečnívající průvlak Přesah průvlaku Přesah průvlaku Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu

Viditelná délka prvku (m)

1

Prvek

Číslo

Tab. 6 Výsledky průzkumu poškození severní strany objektu (vlastní, 2014)

Obr. 11

Obr. 11 Detail napadení prvku 11 (vlastní, 2014)



39

Obr. 14 Schéma poškození prvků západní strany objektu (vlastní, 2014)

Typ poškození

1,00

0,040

T,Č

2

Ch

0,40

0,50

0,019

T,Č

2

Ch

Sanace

22

Krycí lišta

1,55

-

-

Č

1

-

23

Trámek

5,94

2,00

0,020

Č

2

Ch

24

Podbití

5,12

5,12

0,103

T,Č

2-3

Vc

0,84

1,00

0,040

T,Č

2-3

Vč, Ch

0,40

0,50

0,020

T,Č

2

Ch

1,39

0,50

0,003

T

2

Ch

25 26 27

Přesah zhlaví trámu Přesah průvlaku Krycí lišta

40

Foto

Objem prvku (m3)

0,85

Stupeň poškození


21

Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu


20

Prvek

Číslo

Tab. 7 Výsledky průzkumu poškození západní strany objektu (vlastní, 2014)

Obr. 15 Schéma poškození východní strany objektu (vlastní, 2014)

-

-

T

1

-

29

Výztužné břevno

3,80

1,00

0,003

T

2

Ch

30

Sloupek

1,85

-

-

T

1

-

31

Sloupek

1,80

-

-

T

1

-

32

Trám

1,60

-

-

T

1

-

33

Trám

1,60

-

-

T

1

-

34

Trám

1,60

-

-

T

1

-

35

Trám

1,60

0,50

0,020

T,Č

2

Ch

36

Trám

1,60

-

-

Tr

1

-

37

Trám

1,60

1,00

0,040

T,Č

2

Ch

38

Trám

1,60

-

-

T,Č

1

-

39

Trám

1,60

1,00

0,040

T,Č

2

Ch

41

Sanace

Číslo

Foto

4,00

Stupeň poškození

Objem prvku (m3)

Krycí bednění

Typ poškození


28

Prvek


Tab. 8 Výsledky průzkumu poškození východní strany objektu (vlastní, 2014)

Obr. 16 Schéma poškození stěny dřevníku (vlastní, 2014)

1,50

0,100

T,Č

2

Ch

41

Trám

4,00

3,00

0,200

T,Č

2

Ch

42

Trám

4,00

4,00

0,255

T,Č

2-3

Vc

Obr. 17

43

Zkrácený trám

0,78

-

-

T,Č

1

-

Obr. 17

44

Zkrácený trám

0,78

0,78

0,023

T,Č

3-4

Vc

Obr. 18

45

Zkrácený trám

0,78

0,78

0,023

T,Č

3-4

Vc

Obr. 17

46

Trám

4,00

2,50

0,165

T,Č

2-3

Vc

47

Trám

4,00

-

-

T,Č

1-2

Ch

48

Výplň otvoru

0,66

0,66

0,028

T,Č

2

Ch

Obr. 17

49

Výplň otvoru

0,66

0,66

0,028

T,Č

2

Ch

Obr. 17

50

Výplň otvoru

0,66

0,66

0,028

T,Č

2

Ch

Obr. 17

51

Výplň otvoru

0,66

0,66

0,028

T,Č

2

Ch

Obr. 17

52

Parapet

0,78

0,78

0,019

T,Č

2-3

Vc

Obr. 17

53

Zkrácený trám

0,64

0,64

0,039

T,Č

3

Vc

Obr. 17

54

Zkrácený trám

0,64

-

-

T

1

-

Obr. 17

42

Sanace

Číslo

Foto

4,00

Stupeň poškození

Objem prvku (m3)

Trám

Typ poškození


40

Prvek


Tab. 9 Výsledky průzkumu poškození stěny dřevníku (vlastní, 2014)

55

Zkrácený trám

0,64

0,64

0,039

T,Č

3

Vc

Obr. 17

56

Zkrácený trám

0,64

0,64

0,039

T,Č

2

Ch

Obr. 17

57

Výplň otvoru

0,66

0,66

0,028

T,Č

2

Ch

Obr. 17

58

Výplň otvoru

0,66

0,66

0,028

T,Č

2

Ch

Obr. 17

59

Výplň otvoru

0,66

0,66

0,028

T,Č

3

Vc

Obr. 17

60

Zkrácený trám

1,28

1,28

0,085

T,Č

2

Ch

Obr. 17

61

Zkrácený trám

1,28

1,28

0,085

T,Č

2

Ch

Obr. 17

62

Parapet

0,77

0,77

0,015

T,Č

2

Ch

Obr. 17

Obr. 17 Pohled na zaslepená okna ve dřevníku (vlastní, 2014)

Obr. 18 Detail prvku 44 (vlastní, 2014) 43

Obr. 19 Schéma poškození části jižní strany objektu (vlastní, 2014)

-

-

Č

1

-

64

Trám

2,00

2,00

0,085

Č

2

Ch

65

Trám

2,00

0,50

0,022

Č

1-2

Ch

66

Trám

2,00

1,00

0,045

T,Č

1-2

Ch

67

Trám

2,00

2,00

0,085

Č

2

Ch

68

Trám

2,00

-

-

Č

1

-

69

Trám

2,00

2,00

0,085

Č

2

Ch

70

Trám

2,00

1,00

0,045

Č

1-2

Ch

71

Trám

2,00

-

-

T,Č

1

-

72

Trám

2,00

-

-

Č

1

-

0,30

-

-

Č

1

-

0,20

0,50

0,014

T,Č

2-3

Vč, Ch

74


Sanace

Číslo 73

75

Sloupek

1,60

1,60

0,010

T,Č

2

Ch

76

Zhlaví prahu

-

-

0,010

T,Č

3-4

Vc

44

Foto

2,00

Stupeň poškození

Objem prvku (m3)

Krycí lišta

Typ poškození


63

Prvek

Délka prvku (m)

Tab. 10 Výsledky průzkumu poškození části jižní strany objektu (vlastní, 2014)

77 78


0,30

0,50

0,020

Č

2

Ch

0,20

0,50

0,015

T,Č

3

Vč, Ch

79

Zhlaví trámu

-

-

-

Č

1

-

80

Zhlaví trámu

-

-

-

Č

1

-

81

Zhlaví trámu

-

-

-

Č

1

-

82

Zhlaví trámu

-

-

-

Č

1

-

83

Zhlaví trámu

-

-

-

Č

1

-

84

Zhlaví trámu

-

-

-

Č

1

-

85

Zhlaví trámu

-

-

-

Č

1

-

86

Zhlaví trámu

-

0,50

0,020

Č,H

2-3

Vč, Ch

87

Trám

1,70

-

-

T,Č

1

-

88

Přesah zhlaví trámu

0,30

0,50

0,018

T,Č

2

Ch


45

Obr. 20

Obr. 21 Schéma poškození jižní stěny západní místnosti (vlastní, 2014) 46

0,95

0,059

H

3

Vc

90

Sloupek

0,68

0,68

0,041

H

2-3

Vc

91

Trám

4,59

-

-

T,Č

1

-

92

Trám

4,34

-

-

T,Č

1

-

93

Trám

4,34

-

-

T,Č

1

-

94

Trám

6,40

4,00

0,220

T,Č

2

Ch

95

Trám

6,40

-

-

T,Č

1

-

96

Trám

6,40

3,50

0,195

T,Č

2

Ch

97

Trám

6,40

-

-

T,Č

1

-

98

Trám

6,40

-

-

T,Č

1

-

99

Sloupek

1,40

1,40

0,014

T,Č

1-2

Ch

0,30

0,50

0,018

T,Č

1-2

Ch

0,40

1,0 0

0,050

T,Č,H

4

Vč, Ch

0,80

1,00

0,010

T,Č

2

Ch

0,80

1,00

0,010

Č

1-2

Ch

0,80

1,00

0,010

T,Č

3

Vč, Ch

0,75

-

-

Č

1

-

0,40

-

-

Č

1

-

-

-

-

Č

1

-

100 101 102 103 104 105 106 107

Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah průvlaku Přesah průvlaku Přesah průvlaku Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Zhlaví trámu

47

Sanace

Foto

Objem prvku (m3)

0,95

Stupeň poškození


Sloupek

Typ poškození

Délka prvku (m)

89

Číslo

Prvek

Tab. 11 Výsledky průzkumu poškození jižní stěny západní místnosti (vlastní, 2014)

Obr. 22

Obr. 22

Obr. 23

Obr. 22 Napojení zděné části na roubení jižní stěny (vlastní, 2014)


48

Obr. 24 Schéma poškození jižní stěny východní místnosti (vlastní, 2014)


Objem prvku (m3)

0,60

0,60

0,033

T,Č

3

Vc

109

Trám

1,85

1,85

0,093

T,Č

3-4

Vc

110

Trám

1,95

1,95

0,039

T,Č

2

Ch

111

Trám

1,95

1,95

0,039

T,Č

2

Ch

112

Trám

1,95

-

-

T,Č

1

-

113

Trám

1,95

1,95

0,039

T,Č

2

Ch

114

Zhlaví trámu

-

-

-

T,Č

1-2

Ch

115

Zhlaví trámu

-

-

-

Č

1-2

Ch

116

Zhlaví trámu

-

-

-

T,Č

1-2

Ch

117

Zhlaví trámu

-

-

-

T,Č

1-2

Ch

118

Sloupek

0,80

0,80

0,008

T,Č

1-2

Ch

119

Prahový trám

1,85

-

-

Č

1

-

120

Trám

2,40

1,50

0,060

T,Č

2

Ch

49

Sanace

Foto

Délka prvku (m)

Sloupek

Stupeň poškození

Prvek

108

Typ poškození

Číslo

Tab. 12 Výsledky průzkumu poškození jižní stěny východní místnosti (vlastní, 2014)

Obr. 25

121

Trám

1,85

1,00

0,040

T,Č

1-2

Ch

122

Trám

1,85

-

-

T,Č

1

-

123

Trám

1,50

1,50

0,060

T,Č

2

Ch

Obr. 26

124

Napojovací trámek

0,40

-

-

Č

1

-

Obr. 26

125

Sloupek

2,10

-

-

Č

1

-


Obr. 26 Přeplátování mezi prvky 123 a 124 (vlastní, 2014)

50

Obr. 27 Schéma poškození západní stěny místnosti WC (vlastní, 2014)

Typ poškození

Stupeň poškození

1,95

-

-

-

0

-

127

Trám

1,10

1,00

0,040

Č

1-2

Ch

128

Trám

1,10

-

-

Č

1

-

129

Trám

1,10

1,10

0,044

Č,Tr

2

Ch

130

Trám

1,10

1,00

0,040

Č,T

1-2

Ch

131

Trám

1,10

1,10

0,044

Č

2

V

132

Trám

1,10

1,10

0,044

Č

2

Ch

133

Trám

1,10

1,10

0,044

Č,T

3

Vc

134

Trám

1,10

1,00

0,040

Č

1-2

Ch

135

Prkno

1,25

-

-

-

0

-

136

Sloupek

1,84

1,84

0,042

Č,T

3

Vc

137

Lišta

1,59

-

-

-

0

-

138

Práh

0,90

0,90

0,004

H

2

Ch

51

Číslo

Foto

Objem prvku (m3)

Prkno

Sanace


126

Prvek

Délka prvku (m)

Tab. 13 Výsledky průzkumu poškození západní stěny místnosti WC (vlastní, 2014)

Název prvku

Dimenze prvku (m)

Objem prvku (m3)

Materiál prvku

Typ výměny

5


0,20x0,20x1,00

0,040

smrk

Vč

6


0,20x0,19x0,50

0,019

smrk

Vč

11


0,20x0,17x0,50

0,017

smrk

Vč

13


0,20x0,20x1,00

0,040

smrk

Vc

14

Podbití

0,02x0,50x0,50

0,005

smrk

Vc

24

Podbití

0,02x1,00x5,12

0,103

smrk

Vc

25


0,20x0,20x1,00

0,040

smrk

Vč

42

Trám

0,29x0,22x4,00

0,255

smrk

Vc

44

Zkrácený trám

0,15x0,20x0,78

0,023

smrk

Vc

45

Zkrácený trám

0,15x0,20x0,78

0,023

smrk

Vc

46

Trám

0,26x0,25x2,50

0,165

smrk

Vc

52

Parapet

0,20x0,12x0,78

0,019

smrk

Vc

53

Zkrácený trám

0,28x0,22x0,64

0,039

smrk

Vc

55

Zkrácený trám

0,28x0,22x0,64

0,039

smrk

Vc

59

Výplň otvoru

0,21x0,20x0,66

0,028

smrk

Vc

74


0,18x0,15x0,50

0,014

smrk

Vč

76

Zhlaví prahu

0,10x0,10x1,00

0,010

modřín

Vc

78


0,18x0,16x0,50

0,015

smrk

Vč

86

Zhlaví trámu

0,20x0,20x0,50

0,020

smrk

Vč

89

Sloupek

0,25x0,25x0,95

0,059

modřín

Vc

90

Sloupek

0,23x0,25x0,68

0,041

smrk

Vc

101

Přečnívající zhlaví trámu

0,25x0,20x1,00

0,050

smrk

Vč

104

Přečnívající průvlak

0,10x0,10x1,00

0,010

smrk

Vč

108

Sloupek

0,22x0,25x0,60

0,033

modřín

Vc

109

Trám

0,20x0,25x1,85

0,093

modřín

Vc

133

Trám

0,20x0,20x1,10

0,044

smrk

Vc

136

Sloupek

0,15x0,15x1,84

0,042

smrk

Vc

Počet prvků

Č. schématu s prvkem

Číslo prvku

Tab. 14 Tabulka prvků svislých konstrukcí určených k výměně (vlastní, 2014)

Obr. 9

Obr. 13

Obr. 15

Obr. 18

Obr. 20

Obr. 23 Obr. 26 27 ks

Celkový objem 52

1,286 m3

Ačkoliv se stavba zdá na první pohled zachovalá, tak se po bližším zkoumání objevují skryté vady vzniklé v průběhu užívání objektu. Rozsah napadení jednotlivých prvkům je různorodý. Prakticky všechny konstrukce je vhodné chemicky ošetřit, aby se předešlo nežádoucímu šíření napadení. Pro zachování bezproblémového využívání je potřeba nahradit 1,286 m 3 dřevěných prvků, do tohoto objemu není započítán materiál potřebný pro opravu krovové konstrukce stavby. 5.5.4 Krov Stavba je kryta sedlovou střechou s podlomenicemi na obou stranách. Sklon střechy se pohybuje od 50-53°. Plechovou krytinu nad roubenkou nese jednoduchý krokvový krov s hambálkem střídavě s vaznicovým krovem s hambálky a námětky. Jednotlivé prvky jsou převážně ze smrkového řeziva. Krov nad západní místností je ošetřen nátěrem použitého motorového oleje. Hambálky nejsou v krovu rozmístěny systematicky, nemají stejný průřez, nejsou stejně ošetřeny a dokonce nejsou ani stejně upevněny k jednotlivým krokvím. Tento krov byl podle historických pramenů nejméně čtyřikrát renovován naposledy v roce 2005. Z tohoto důvodu se krov skládá z různě starých prvků a jsou zde použity rozličné techniky a konstrukce. Jako původní krytina sloužily šindele, poté na ně byly položeny pálené tašky, později se tašky strhly a na staré šindele se nabily zinkové plechy. Kombinace obou krytin na subtilním krovu značně přetěžovala konstrukci svou samotnou hmotností. Navíc v zimě se sníh z pálené tašky ani zinkového povrchu nesvezl, a jelikož se objekt nachází v podhorské oblasti, zatěžoval krov a celou konstrukci objektu dvojnásobně. Jako nová krytina byla zvolena plechová imitace taškových krytin, která má trojnásobně nižší hmotnost a zároveň se na ní, díky její povrchové úpravě, v zimě sníh neudrží. Samotný krov prošel mnohými změnami. Některé jeho části byly nahrazeny a vyměněny za nové. Mezi tyto prvky patřili některé páry krokví, hambalky, námětky a v podstatě veškeré střešní latě. Výkres krovu č.4 a č.5, řezy objektem výkres č.7 a č.8. Napadení jednotlivých

prvků

krovu

je

znázorněno

v tabulkách

a

přehledných schématech uvedených níže. Pro tato schémata a tabulky platí

53

taktéž legenda značek pro posuzování poškození prvků Tab. 3, která je uvedena v kapitole svislé nosné konstrukce.

Obr. 28 Schéma poškození prvků 1. vazby krovu (vlastní, 2014)

Sanace

Stupeň poškození

Typ poškození

Objem prvku (m3)


Číslo prvku

Název prvku

Tab. 15 Výsledky průzkumu poškození 1. vazby krovu (vlastní, 2014)

1

Krokev

0,5

0,005

H

1-2

Ch

3

Krokev

3,00

0,053

T,H

2-3

Vč,Ch

4

Hambalek

-

-

-

-

-

5

Sloupek

-

-

-

-

-

7

Sloupek

-

-

-

-

-

9

Vazný trám

-

-

-

-

-

13

Pozednice

4,40

0,213

T,Č

2

Ch

14

Pozednice

6,40

0,256

T,Č

2

Ch

19

Trám

6,20

0,062

T

2

Ch

21

Námětek

-

-

-

-

-

22

Sloupek

-

-

-

-

-

54


Sanace

Stupeň poškození

Typ poškození

Objem prvku (m3)


Číslo prvku

Název prvku


1

Krokev

-

-

-

-

-

3

Krokev

3,00

0,053

T,H

2-3

Vč,Ch

4

Hambalek

-

-

-

-

-

5

Sloupek

-

-

-

-

-

7

Sloupek

-

-

-

-

-

11

Vazný trám

-

-

-

-

-

12

Výměna

-

-

-

-

-

13

Pozednice

4,40

0,213

T,Č

2

Ch

14

Pozednice

6,40

0,256

T,Č

2

Ch

16

Vzpěra

-

-

-

-

-

21

Námětek

-

-

-

-

-

22

Sloupek

-

-

-

-

-

55


Sanace

Stupeň poškození

Typ poškození

Objem prvku (m3)


Číslo prvku

Název prvku


1

Krokev

-

-

-

-

-

3

Krokev

-

-

-

-

-

4

Hambalek

-

-

-

-

-

5

Sloupek

-

-

-

-

-

7

Sloupek

-

-

-

-

-

10

Vazný trám

-

-

-

-

-

12

Výměna

-

-

-

-

-

13

Pozednice

4,40

0,213

T,Č

2

Ch

14

Pozednice

6,40

0,256

T,Č

2

Ch

18

Námětek

-

-

-

-

-

21

Námětek

-

-

-

-

-

22

Sloupek

-

-

-

-

-

23

Výměna

-

-

-

-

-

56


Sanace

Stupeň poškození

Typ poškození

Objem prvku (m3)


Číslo prvku

Název prvku


23

Výměna

-

-

-

-

-

24

Hambalek

-

-

-

-

-

25

Sloupek

-

-

-

-

-

26

Krokev

-

-

-

-

-

27

Krokev

0,80

0,018

H

3

-*

28

Krokev

3,50

0,079

T,Č

2

Ch

29

Sloupek

-

-

-

-

-

30

Námětek

-

-

-

-

-

55

Krokev

-

-

-

-

-

56

Sloupek

-

-

-

-

-

* sanace není zapotřebí, funkci prvku přebírá prvek č. 26

57


Sanace

Stupeň poškození

Typ poškození

Objem prvku (m3)


Číslo prvku

Název prvku


23

Výměna

-

-

-

-

-

31

Krokev

3,95

0,082

T,Č,H

3

Vc

32

Krokev

4,02

0,115

T,Č

4

Vc

33

Krátče

0,60

0,010

T

2

Ch

34

Námětek

-

-

-

-

-

35

Námětek

3,10

0,070

T,Č

3

Vc

36

Pozednice

6,95

0,382

T,Č

2

Ch

37

Příložka

-

-

-

-

-

38

Hambalek I

-

-

-

-

-

39

Hambalek II

1,8

0,013

Č,H

4

-*

40

Námětek

2,80

0,034

T,Č

3

Vc

43

Pozednice

5,90

0,347

T,Č

2

Ch

55

Krokev

-

-

-

-

-

56

Sloupek

-

-

-

-

-

* sanace není zapotřebí, funkci prvku přebírá prvek č. 38 58


Sanace

Stupeň poškození

Typ poškození

Objem prvku (m3)


Číslo prvku

Název prvku


36

Pozednice

6,95

0,382

T,Č

2

Ch

41

Krokev

3,95

0,101

T,Č

2

Ch

42

Krokev

4,10

0,064

T

1-2

Ch

43

Pozednice

5,90

0,347

T,Č

2

Ch

44

Sloupek

-

-

-

-

-

45

Sloupek

-

-

-

-

-

46

Hambalek

-

-

-

-

-

47

Námětek

-

-

-

-

-

48

Námětek

2,65

0,056

T,Č

2

Ch

53

Vazný trám

-

-

-

-

-

54

Námětek

2,90

0,053

T,Č

3

Vc

55

Krokev

-

-

-

-

-

56

Sloupek

-

-

-

-

-

59


Sanace

Stupeň poškození

Typ poškození

Objem prvku (m3)


Číslo prvku

Název prvku


36

Pozednice

6,95

0,382

T,Č

2

Ch

41

Krokev

3,95

0,101

T,Č

2

Ch

42

Krokev

4,10

0,064

T,H

3

Vc

43

Pozednice

5,90

0,347

T,Č

2

Ch

44

Sloupek

-

-

-

-

-

45

Sloupek

-

-

-

-

-

46

Hambalek

-

-

-

-

-

47

Námětek

-

-

-

-

-

48

Námětek

2,65

0,056

T,Č

2

Ch

53

Vazný trám

6,20

0,075

T,Č

2-3

Vč,Ch

54

Námětek

2,90

0,053

T,Č

3

Vc

55

Krokev

-

-

-

-

-

56

Sloupek

-

-

-

-

-

60


Sanace

Stupeň poškození

Typ poškození

Objem prvku (m3)


Číslo prvku

Název prvku


36

Pozednice

6,95

0,382

T,Č

2

Ch

41

Krokev

3,95

0,101

T,Č

3

Vc

42

Krokev

4,10

0,064

T,H

2-3

Vc

43

Pozednice

5,90

0,347

T,Č

2

Ch

44

Sloupek

-

-

-

-

-

45

Sloupek

-

-

-

-

-

46

Hambalek

-

-

-

-

-

47

Námětek

-

-

-

-

-

48

Námětek

2,65

0,056

T,Č

2

Ch

49

Trám

-

-

-

-

-

53

Vazný trám

-

-

-

-

-

54

Námětek

2,90

0,053

T,Č

3

Vc

55

Krokev

-

-

-

-

-

56

Sloupek

-

-

-

-

-

61

Dimenze prvku (m)

Objem prvku (m3)

Materiál prvku

Typ výměny

1/3

Krokev

Obr. 27

0,13x0,13x4,40

0,053

smrk

Vč

2/3

Krokev

Obr. 28

0,13x0,13x4,40

0,053

smrk

Vč

5/31

Krokev

0,16x0,13x3,95

0,082

smrk

Vc

5/32

Krokev

0,19x0,15x4,02

0,115

smrk

Vc

5/35

Námětek

ϴ 0,13x3,10

0,070

smrk

Vc

5/40

Námětek

ϴ 0,13x2,80

0,034

smrk

Vc

6/54

Námětek

ϴ 0,15x2,90

0,053

smrk

Vc

7/42

Krokev

ϴ 0,14x4,10

0,064

smrk

Vc

7/53

Vazný trám

ϴ 0,12x6,20

0,075

smrk

Vč

7/54

Námětek

ϴ 0,15x2,90

0,053

smrk

Vc

8/41

Krokev

0,17x0,15x3,95

0,101

smrk

Vc

8/42

Krokev

ϴ 0,14x4,10

0,064

smrk

Vc

8/54

Námětek

ϴ 0,15x2,90

0,053

smrk

Vc

Číslo vazby/ číslo prvku

Název prvku

Č. schématu s prvkem

Tab. 23 Tabulka prvků krovu určených k výměně (vlastní, 2014)

Celkový počet prvků k výměně

Obr. 31

Obr. 32 Obr. 33

Obr. 34

13 ks

Celkový objem prvků krovu k výměně

0,870 m3

Krov objektu se nenachází v ideálním stavu, což je patrné z tabulek vyhodnocení napadení. Proto je považován za jeden z nejslabších článků stavby. Tento fakt jen podtrhuje skutečnost, že zhroucení jakéhokoliv prvku by vedlo ke katastrofálním následkům. Tvrzení se opírá o domněnku, že by k samotné destrukci dílce došlo nejspíše v zimních měsících. Z toho důvodu by se do stavby dostal sníh a vlhkost. Vzhledem k tomu, že stavba je v zimních měsících prakticky nepoužívána, mohlo by být poškození krovu a samotné střechy odhaleno až po několika měsících působení vlhkosti ve stavbě. Jednotlivé prvky se napříč krovem značně liší. Viz Tab. 24 a výkres č.5. Je jasně patrné, že majitel potažmo majitelé, pro jeho konstrukci a rekonstrukce používali materiál, který byl nejlépe dostupný. V krovu se až na pár výjimek 62

nevyskytují totožné prvky. Krov s největší pravděpodobností stavěl svépomocí původní majitel objektu. Část prvků krovu je vhodné chemicky ošetřit, aby se předešlo nežádoucímu šíření napadení. Pro zachování základní stability krovové konstrukce je potřeba nahradit 0,870 m3 dřevěných prvků.

Počet kusů v krvou

Stupeň napadení

Druh napadení

Délka prvku (mm)

Dimenze prvku (mm)

Název prvku

Číslo prvku

Tab. 24 Seznam prvků krovu

1

Krokev

130x130

4050

-

-

3

2

Krokev

130x130

4780

-

-

2

3

Krokev

130x130

4400

T,H

2-3

1

4

Hambalek

ϴ 120

1250

-

-

3

5

Sloupek

ϴ 120

1000

-

-

3

6

Sloupek

ϴ 110

1100

-

-

2

7

Sloupek

ϴ 90

950

-

-

3

8

Sloupek

ϴ 110

1000

-

-

2

9

Vazný trám

ϴ 260

6600

-

-

1

10

Vazný trám

230x200

6600

-

-

1

11

Vazný trám

230x240

4800

-

-

1

12

Výměna

110x100

4300

-

-

1

13

Pozednice

230x210

4400

T,Č

2

1

14

Pozednice

200x200

6400

T,Č

2

1

15

Středový trám

120x120

4300

T,Č

2

1

16

Vzpěra

ϴ 70

450

-

-

1

17

Námětek

ϴ 80

3400

-

-

1

18

Námětek

ϴ 90

2200

-

-

1

19

Trám

ϴ 110

6200

T

2

1

20

Námětek

75x55

1200

-

-

1

21

Námětek

75x55

1800

-

-

1

22

Sloupek

75x55

400

-

-

1

23

Výměna

130x130

3900

-

-

1

63

24

Hambalek

160x60

2450

-

-

1

25

Sloupek

160x60

1200

-

-

1

26

Krokev

160x60

4050

-

-

1

27

Krokev

150x150

800

H

3

1

28

Krokev

150x150

4150

T,Č

2

1

29

Sloupek

75x55

550

-

-

1

30

Námětek

75x55

1900

-

-

1

31

Krokev

160x130

3950

T,Č,H

3

1

32

Krokev

190x150

4020

T,Č

4

1

33

Krátče

130x130

600

T

2

1

34

Námětek

75x55

2250

-

-

1

35

Námětek

ϴ 130

3100

T,Č

3

1

36

Pozednice

250x220

6950

T,Č

2

1

37

Příložka

75x55

2000

-

-

1

38

Hambalek I

150x60

2350

-

-

1

39

Hambalek II

ϴ 100

1800

Č,H

4

1

40

Námětek

ϴ 130

2800

T,Č

3

1

41

Krokev

170x150

3950

T,Č

2

1

42

Krokev

ϴ 140

4100

T

1-2

1

43

Pozednice

280x210

5900

T,Č

2

1

44

Sloupek

ϴ 120

900

-

-

3

45

Sloupek

ϴ 120

850

-

-

3

46

Hambalek

160x50

1200

-

-

3

47

Námětek

75x55

2350

-

-

3

48

Námětek

ϴ 160

2650

T,Č

2

3

49

Trám

ϴ 200

6200

-

-

1

50

Vazný trám

ϴ 120

4750

T,Č

2

2

51

Sloupek

ϴ 115

900

-

-

2

52

Sloupek

ϴ 120

950

-

-

2

53

Vazný trám

ϴ 120

6200

T,Č,H

2-3

3

54

Námětek

ϴ 150

2900

T,Č

3

3

55

Krokev

75x55

1100

-

-

5

56

Sloupek

75x55

1000

-

-

5

64

V průběhu STP bylo zjištěno, že se konstrukce krovu nad východním a západním pokojem výrazně liší. Jak už použitým materiálem, povrchovou úpravou tak i malými rozdíly v konstrukci. Tento fakt, spolu s informacemi získanými průzkumem obvodových stěn, podporuje teorii o tom, že jedna z částí stavby byla přistavěna až s odstupem času. Podle rozsahu napadení biotickými škůdci a vzhledem k použitému nehraněnému materiálu usuzujeme, že první byla postavena část západní. Tuto teorii také podporuje řada faktů. Jedním z nich je skutečnost, že k této části těsně přiléhá komínové těleso. Místnost východní je na toto komínové těleso napojena relativně dlouhým sopouchem. V západní místnosti se i podle historických zdrojů dříve nacházela kamna s plotnou a pecí, což vypovídá o její samostatnosti. Dále také samotný půdorys stavby není čistě obdélníkový, ale je zde místo uskočení obvodové stěny na hranici obou místností. Posledním důkazem této teorie je fakt, že zhlaví dvou horních obvodových trámů západní místnosti vykazuje stejné přesahy na všech čtyřech rozích a všechna tato zhlaví jsou ozdobena stejným motivem. Tyto přesahy evokují myšlenku, že stavitel považoval stavbu západního

pokoje

jako

konečnou.

Posledním

důkazem

je

krkolomné

vyrovnávání výškových úrovní v podkroví mezi sousedními stěnami obou pokojů. Na relativně krátké vzdálenosti 2 300 mm se výšky liší v největším extrému až o 140 mm.

5.5.5 Stropy V západní místnosti se nachází trámový strop se záklopem. Stropní trámy jsou opatřeny obložením z desek. Na povrchu obkladů je patrné malé napadení dřevokazným hmyzem, z toho důvodu usuzujeme, že i prvky pod obklady nejsou výrazně poškozeny. Strop je natřen hnědou barvou, pouze profilované lišty kryjící spáry mezi záklopovými prkny jsou natřeny barvou slonovinové kosti viz Obr. 36. Napadení konstrukce stropu je pouze lokální. Viníkem napadení je červotoč proužkovaný (Anobium striatum), který je stále aktivní.

65

Obr. 36 Trámový strop v západní místnosti (vlastní, 2014)

Ve východním pokoji je jednoduchý trámový strop se záklopem a podbitím s rákosovou omítkou. I přes zvýšenou vlhkost vzniklou při využívání kuchyně nebyly zjištěny žádné závady na omítce, které by naznačovaly poškození prvků pod ní. Bohužel však nemůžeme s určitostí tvrdit, že prvky pod omítkou jsou ve stejně dobrém stavu jako omítka samotná. Síň je opatřena jednoduchým trámovým stropem se záklopem, který přímo tvoří nášlapnou vrstvu v podkroví. Chodby stropy postrádají a jsou kryty přesahující střešní krytinou vynesenou námětky. Koupelna a WC jsou kryty pouze deskami pokladenými kolmo na delší stranu místnosti s tím, že jsou neseny pouze na stěnách a postrádají jakékoliv stropní trámy. Pokoje v podkroví mají stejné stropy složené z podélně nabitých palubek. Tyto jsou připevněny hřebíky přímo na hambálky krovu. Poté jsou opatřeny parozábranou a izolací z minerální vlny. 5.5.6 Podlahy Jednotlivé místnosti a chodby objektu jsou prakticky, až na jisté výjimky, opatřeny stejným druhem konstrukce podlahy. Vstupní místnost, kuchyně a obývací místnost jsou vybaveny tesařskou podlahou. Prkna jsou k sobě přiražena „natupo“ a připevněna k polštářům za pomoci hřebíků. Šířka jednotlivých prken se značně liší a pohybuje se od 140 do 310 mm. Podle 66

vystouplého letního dřeva a zašedlé barvy je jejich povrch značně opotřebovaný. Na několika místech těchto podlah byl proveden mikroskopický průzkum zaměřující se na míru výskytu hyf hub ve dřevě. Prakticky všechny vzorky odebrané z podlahy vykazovaly výskyt hyf v různé míře. I přes tento výsledek se jeví podlahy v obou pokojích velmi zachovalé. Jedinou výjimkou je podlaha v síni, která vykazuje známky značného poškození dřevokazným hmyzem a částečně i houbami. Kuriózní ovšem je skutečnost, že podle vyhodnocení výskytu hyf dřevokazných hub podle Cartwrightovy metody se jeví podlaha v síni jako méně napadená než podlahy ostatní. Tento fakt si zdůvodňujeme výběrem chybného vzorku podlahy ze síně, který nebyl plně reprezentativní a tím zkreslil výsledek. Koupelna, terakotovými

hlavní

chodba

dlaždicemi.

a

Podlahu

údržbová WC

chodba

pokrývají

jsou

prkna

vydlážděny

položena

na

jednoduchém roštu. Sklep i chlév podlahu postrádá, nachází se zde jen udusaná hlína. V podkrovním prostoru slouží jako nášlapná vrstva fošny stropu a deskový materiál položený na vodorovných trámech procházejících středem síně a opírajících se o komínové těleso. Podlahu obou podkrovních ložnic tvoří palubové desky položené na vazných trámech a přibité hřebíky. Mezi jednotlivými prkny se vyskytují dilatační spáry 2-10 mm široké.

5.5.7 Stavebně truhlářské výrobky Objekt je opatřen celou řadou stavebně truhlářských výrobků. Část z nich jsou výrobky původní, bohužel u většiny tomu tak není, ať už z důvodu jejich výměny nebo neprůkaznosti originálního původu. Proto se v objektu mísí výrobky různých období, které zde byly instalovány v průběhu života stavby. 5.5.7.1 Okna Stavba prošla v roce 1971 rekonstrukcí přízemní části objektu, jejíž hlavním cílem bylo vyměnit původní deštěná dřevěná čtyřkřídlá okna, za okna větší a ve své době kvalitnější. Volba padla na nová okna dřevěná deštěná o značně větší ploše, která zajišťují lepší prosvětlení místností, jenž je vzhledem k orientaci objektu velmi malé. 67

Do severní stěny objektu je vsazena trojice totožných oken. Jedná se o okna šestikřídlá dřevěná deštěná s šesti okenními tabulemi. Schéma okna viz výkres 15. Okno je natřeno hnědou barvou a okenní tabule jsou zatmeleny bílým tmelem, fotografie viz Obr. 37. Zavírání okna je realizováno „olivou“ a táhlem. Exteriérová okna jsou zajištěna na obrtlík viz Obr. 38. Okna z interiéru jsou otevíratelná dovnitř, exteriérová směrem ven. Současný stav oken vyžaduje několik menších zásahů z hlediska obnovení jejich funkčnosti. Pozornost je dobré věnovat nátěru z exteriéru a tmelu okenních tabulí. Ve stávajícím stavu okna plní svou funkci jen částečně.

Obr. 37 Šestikřídlé dřevěné deštěné okno (vlastní, 2014)

Obr. 38 Obrtlík, konec táhla s pojistkou, „oliva“ (vlastní, 2014) 68

V západní stěně stavby je instalována dvojice dvoukřídlých dřevěných deštěných oken se dvěma okenními tabulemi. Schéma okna viz výkres 14. Okno je natřeno hnědou barvou a okenní tabule jsou zatmeleny bílým tmelem, fotografie viz Obr. 39. Zavírání interiérového i exteriérového okna je realizováno dvěma „půlolivami“. Jednotlivá křídla okna nemají stejné rozměry. Mezi křídly oken se nachází zpětná kovová zarážka s pružinou, znesnadňující nechtěné zavření exteriérového okna. Dále je také exteriérové okno vybaveno okapnicí. V poslední řadě má exteriérové okno ve své spodní části instalováno distanční patku, která zabraňuje nežádoucímu styku jednotlivých křídel viz Obr. 40. Obě křídla okna jsou otevíratelná směrem dovnitř.

Obr. 39 Dvoukřídlé dřevěné deštěné okno (vlastní, 2014)

Obr. 40 Zpětná zarážka, distanční patka, „půloliva“ (vlastní,2014)

69

V podkroví jsou umístěna v každém štítu totožná okna a to konkrétně šestikřídlá dřevěná deštěná s šesti okenními tabulemi viz Obr. 41. Křídla, která k sobě přiléhají, jsou opatřena „olivou“ s táhlem. Samostatné křídlo dvěma „půlolivami“. Exteriérové křídlo je opatřeno okapnicí. Všechna křídla jsou otevíratelná směrem dovnitř. Okna jsou velice zachovalá, pouze lokálně se vyskytují menší závady na tmelu okenních tabulí.

Obr. 41 Šestikřídlé dřevěné deštěné okno (vlastní, 2014) Údržbová

chodba

za

západní

místností

je

prosvětlena

tabulemi

z drátoskla, které jsou připevněny tenkými lištami s hřebíčky. Tato okna jsou tudíž neotevíratelná. Na WC se nachází malé okno stejné konstrukce. Z dobové fotografie Obr. 42 lze vyčíst, že byla okna v objektu minimálně jednou vyměněna.

Obr. 42 Pohled na severní stěnu objektu (J. Svoboda, 1969) 70

5.5.7.2 Dveře Za dobu života stavby se nejspíše měnily pouze dveře vstupní. Dveře do světnic vypadají autenticky, ať již díky své konstrukci nebo díky dveřním závěsům, které svojí datací odpovídají předpokládanému vzniku stavby. Všechny dveře jsou znázorněny ve výpisu stavebně truhlářských výrobků Vstupní dveře jsou plné dřevěné pravé Obr. 43. S novodobými válcovými panty a hliníkovou klikou. Tyto dveře zde byly nainstalovány kolem roku 1970. Nahradily tak původní rámové dveře patrné z Obr. 42. Současný stav samotných dveří je velmi dobrý. Pouze zámek a klika nesou známky opotřebení.

Obr. 43 Vstupní dřevěné dveře (vlastní, 2014)

Dveře vedoucí do západního pokoje jsou rámové dřevěné dělené na pět nestejných výplní. Barva dveří koresponduje se stropem, opět kombinace hnědé a barvy slonovinové kosti Obr. 44. Kování závěsů je realizováno dvěma válcovými zapouzdřeními zakončenými kuželem a kuličkou tzv. „bambulka“ používaný v 2. polovině 19. století. Stav dveří odpovídá jejich předpokládanému stáří. Nátěr je značně oprýskaný, dveře nedoléhají a zámek funguje pouze za použití značné síly.

71

Obr. 44 Rámové dveře západní místnosti a válcové kování (vlastní, 2014) Při vstupu do východní místnosti se nachází taktéž dveře rámové konstrukce dřevěné. Tyto jsou děleny křížem na čtyři asymetrické výplně Obr. 45. Dle historických pramenů jsou tyto dveře prakticky totožné s dveřmi používanými převážně v 19. století. Závěsy jsou realizovány jednoduchými barokními háky. Jejich konstrukce a současný stav naznačují, že jsou dveře původní. Dveře jeví známky opotřebení a mají naprosto nefunkční zámek.

Obr. 45 Rámové dveře východního pokoje a barokní háky (vlastní, 2014) 72

Ve zbytku přízemí se nacházejí vesměs dveře stlučené pouze z prken opatřené dvěma příčnými deskami a diagonálou viz Obr. 46. Tyto dveře, které jsou v kontaktu s exteriérem, jsou však ve značně dezolátním stavu a to především ve spodní části, kde jsou v kontaktu s odstřikující dešťovou vodou. V podkroví se nachází dvoje dveře plné s voštinovou výplní. Jako kování jsou použity válcové závěsy bez zdobení. Tyto dveře zde byly instalovány v relativně blízké minulosti. Funkce klik a zámků je omezena opotřebováním jednotlivých částí.

Obr. 46 Dveře stlučené z prken a dveře plné voštinové (vlastní, 2014)

Podrobnější informace o dveřích a vratech včetně jejich nákresu obsahuje výpis stavebně truhlářských výrobků.

5.5.7.3 Schodiště V objektu se nachází schody nahrazující původní žebřík do podkroví. Schodiště je jednoramenné přímočaré dřevěné schodnicového typu se zadlabanými stupnicemi bez podstupnic a bednění Obr. 47. U paty schodiště, ve středu a těsně před horním koncem je zpevněno upínacími šrouby. Je 73

tvořeno jedenácti stupni s výškou 220 mm a šířkou stupnice 160 mm. Schodnice mají tloušťku 50 mm a šířka mezi schodnicemi 600 mm. Nejsou nijak ukotveny u své paty a u horního konce jsou pouze opřeny o příčný stropní trám. Sklon schodiště je 62°, tudíž se jedná o žebříkové schodiště. Samotné schodiště nejeví žádné známky napadení dřevokaznými škůdci ani známky poškození mechanického.

Obr. 47 Schodnicové schodiště (vlastní, 2014)

74

6 NÁVRHY OBNOVY Díky shromážděným informacím jsme schopni v této části objektivně vyhodnotit a posoudit jednotlivé konstrukce a prvky objektu. Budou zpracovány tři varianty obnovy, každá odlišného charakteru. Všechny návrhy budou vycházet z STP. Ke každé variantě budou propočteny orientační náklady na materiál. Pro všechny varianty platí tabulky prvků určených k výměně Tab. 14 a Tab. 23, jelikož přítomnost těchto prvků v objektu ohrožuje celou stavbu. Lišit se může pouze dimenze, materiál, povrchová úprava a spojovací prostředky.

6.1 Historicky věrná varianta obnovy Jako jedna z variant obnovy objektu byla zvolena rekonstrukce podle dobových zdrojů. V tomto případě se budeme především opírat o STP, který odhalil skryté historické konstrukce a prvky. Tento bude stěžejní pro jednotlivá vyhodnocení. Dalším cenným zdrojem jsou historické fotografie, které poskytly hodnotné

informace

především

o

stavebně

truhlářských

výrobcích.

V neposlední řadě pomáhají získané informace ucelit svědectví pamětníků.

6.1.1 Svislé konstrukce V současném stavu je patrné, že obložení stěn ze severní a západní strany objektu není původní. Toto obložení z heraklitových desek s nanesenou omítkou neodpovídá konstrukci exteriérové ochrany staveb z předpokládaného období vzniku stavby. Toto je patrno i na stěně východní a jižní kde nejsou žádné stopy po obložení, naopak na některých místech se zachovala hliněná vymazávka mezi spárami viz Obr. 48. Nález vymazávky evokuje otázku, proč by stavitel zamazával spáry, když by je následně zakryl obložením z heraklitových desek s omítkou? Nejen z tohoto důvodu předpokládáme, že v původní obvodové stěně byly přiznány jednotlivé trámy roubení a spáry vyplněné mechem byly vymazány hlínou.

75

Obr. 48 Heraklitové obložení a spára se zbytky vymazávky (vlastní, 2014) Pro obnovu je nutné současné obložení strhnout a odhalit trámy roubení. Dále je potřeba obnovit výplně spár a vymazávky. Po odkrytí by mohlo dojít k objevení skrytého poškození trámů roubení, tyto trámy by bylo nutno sanovat popřípadě plně nahradit novými prvky. Dle STP je nutné vyměnit několik prvků viz Tab. 14. Stávající prvky obvodové konstrukce budou nahrazeny prvky totožnými. Doporučené je polohraněnné smrkové, popřípadě jedlové řezivo dané dimenze. Řezivo by mělo pocházet nejlépe z lokálních zdrojů do 15 km od objektu. V této fázi je vhodné připravit obvodové konstrukce na výměnu stavebně truhlářských výrobků, ve smyslu zhotovení vhodných otvorů pro instalaci oken a dveří. Dále je vhodné demontovat jižní prkennou stěnu údržbové chodby tak, aby se odhalilo roubení západní místnosti. Stejnou demontáží by měla projít východní stěna místnosti WC s dřevníkem, které jsou k objektu přistaveny dodatečně.

6.1.2 Krovová konstrukce Z výsledků STP a historických zdrojů je patrné, že část prvků krovu je zcela původní. Domněnku podporuje fotografie Obr. 49, která znázorňuje výměnu krytiny a rekonstrukci krovu. Z fotografie lze vyčíst, že po strhnutí zinkových plechů byly odhaleny střešní latě nabité přímo na původních šindelích. Pod šindeli jsou viditelné prvky krovu. Vzhledem k faktu, že šindel byla nejrozšířenější krytinou této oblasti ve 2. polovině 19. století, usuzujeme, že i krov nesoucí šindele je původní. 76

Z hlediska obnovy je doporučeno strhnout současnou krytinu z plechové imitace taškových krytin, včetně střešních latí. Dále strhnout sekundární námětky instalované v roce 2005, tyto prvky jsou ze čtyřstranně hraněného smrkového řeziva a nejsou původní. Obě podkrovní ložnice se doporučuje též rozebrat, zároveň je vhodné demontovat okna ve štítech a zabednit vzniklé otvory. Štít je vhodné upravit zpět do podoby podle Obr. 50. Krov by měl být rekonstruován podle Tab. 23. Na krov se pokladou střešní latě z jehličnaté kulatiny o průměru 50-60 mm v osové vzdálenosti 350 mm. Jako střešní krytina jsou nejvhodnější šindele o délce 450-500 mm, které zde s největší pravděpodobností

byly

od

počátku.

Připevnit

šindele

se

doporučuje

pozinkovanými ocelovými hřebíky. Je vhodné použít šindele předem ošetřené máčením v ochranném impregnačním prostředku. Z hlediska údržby je záhodno opatřit šindele novým impregnačním nátěrem každých 5 let. Za účelem prodloužení životnosti původních prvků krovu je doporučeno následně provést termosanaci.

Obr. 49 Výměna střešní krytiny a rekonstrukce krovu (neznámý, 2005)

77

Obr. 50 Původní štít západní strany objektu (J. Svoboda, 1969) 6.1.3 Stropy Dle historických zdrojů nebyly zjištěny prakticky žádné zásahy do konstrukce stropů. Jejich současná konstrukce odpovídá dobovým konstrukcím stropu dané oblasti. Jediným zásahem je nátěr stropu západní místnosti a obnovení nátěru místnosti východní. Z hlediska rekonstrukce není potřeba do konstrukcí stropu nijak zasahovat. 6.1.4 Podlahy V obytných místnostech 1.NP a v síni je v současnosti tesařská podlaha. Ta odpovídá historickým zdrojům. V chodbách jsou položeny terakotové dlaždice, které s určitostí nejsou původní. Z hlediska rekonstrukce se, i přes autenticitu podlahy v místnostech a síni, doporučuje výměna celé tesařské podlahy. Prvky konstrukce podlahy by měly být nahrazeny prvky totožné dimenze. Pro polštáře je vhodné zvolit dřevinu odolnou např. modřín. Pod vrstvu násypu a pod polštáře se doporučuje rozprostřít vrstvu vápna, která bude díky svým dezinfekčním vlastnostem potlačovat výskyt dřevokazných hub. Terakotové dlaždice z chodby se odstraní a jako pochůzná vrstva se ponechá pouze udusaná zemina. 78

6.1.5 Stavebně truhlářské výrobky Vzhledem ke stáří objektu je nasnadě, že muselo nevyhnutelně dojít k průběžným výměnám stavebně truhlářských výrobků. Jediným dochovaným zdrojem informací je dobová fotografie zachycující severní stěnu objektu viz Obr. 42. 6.1.5.1 Okna Jak již bylo zmíněno výše, jediným zdrojem informací je fotografie Obr. 42 Tato však nemusí zachycovat okna originální. Bez dalších historických pramenů však budeme považovat tyto okna za původní. Co však je očividné z fotografie Obr. 51 je skutečnost, že z východní strany stavby byly zaslepeny dva okenní otvory. Provizorní okenní tabule instalované v chodbě a na WC s určitostí nejsou původní. Z hlediska rekonstrukce je doporučeno odstranit okenní tabule z údržbové chodby a místnosti WC, což souvisí s demontáží stěn zmíněnou v kapitole svislých konstrukcí. Současná deštěná okna by měla být nahrazena opět okny deštěnými avšak jiného rozměru. V případě východní místnosti by bylo vhodné nahradit současné okno při pohledu ze severní strany dvěma deštěnými okny čtyřkřídlými dělenými na osm nestejných okenních výplní. Dále se z východní stěny této místnosti odstraní zaslepení okenních otvorů a instalují se totožná okna jako ze severní strany. Stejně tak by měla být vyměněna okna pokoje západního s tím rozdílem, že obě okna směřující na západ by měla být jednoduchá dřevěná dvoukřídlá dělená na čtyři okenní tabule. Rám okna je vhodné osadit co nejhlouběji do obvodové konstrukce, tak aby vznikl široký venkovní parapet. Křídla okna by měla být otevíratelná směrem dovnitř.

79

Obr. 51 Zaslepení okenních otvorů východní stěny objektu (vlastní, 2014)

6.1.5.2 Dveře S odkazem opět na fotografii Obr. 42 konstatujeme, že současné vchodové dveře Obr. 43 nejsou původní. Dveře zachycené na fotografii také nemusí být zcela originální, avšak jiné prameny tuto skutečnost nepotvrzují, ale ani nevyvracejí. Oboje dveře vedoucí do místností Obr. 44 a Obr. 45 považujeme za původní. Toto tvrzení se opírá o jejich rámovou konstrukci a dělení výplní v kombinaci s použitými závěsy. Ostatní prkenné dveře v budově by, s odstraněním severní prkenné stěny, postrádaly smysl. Z hlediska rekonstrukce je vhodné nahradit vstupní dveře plné dřevěné za dveře rámové dělené na šest nestejných výplní, jak je zachyceno na fotografii Obr. 42. Zárubně dveří je možné ponechat beze změny. Dveře do místností by se měly opatrně zbavit vrstvy současné oprýskané barvy a natřít nanovo. Kování je vhodné lehce přebrousit a ošetřit silikonovým olejem. 6.1.5.3 Schodiště V současnosti se v objektu nachází strmé dřevěné schodnicové schodiště. Z historických zdrojů bylo vyrozuměno, že zde bylo doplněno až v posledních

80

letech. Doporučuje se tedy schodiště odstranit a ponechat přístup do podkroví pouze za pomoci přistaveného žebříku, jak bylo v původních objektech zvykem. 6.1.6 Posouzení varianty Tato varianta rekonstrukce majiteli poskytne objekt s vysokou estetickou a historickou hodnotou. Rekonstrukce bude odpovídat dobovým zvyklostem ve stavitelství. Bohužel všechny tyto výhody budou vykoupeny značným snížením komfortu užívání stavby. Bez výhod novodobých technologií bude provoz objektu omezen pouze na letní měsíce. Celoroční pobyt v těchto podmínkách se v současné době jeví jako nepřijatelný.

Obr. 52 Vizualizace historicky věrné varianty obnovy objektu (vlastní, 2014)

Tab. 25 Orientační výčet nákladů za materiál historicky věrné varianty (vlastní, 2014) Cena za jednotku

Cena za položku

Položka

Množství

Řezivo pro svislé konstrukce

1,286 m3

4300 Kč/m3

5 530 Kč

Řezivo pro krov

0,870 m3

3700 Kč/m3

3 219 Kč

258 m

3

152 Kč/m

3

39 140 Kč

152 m

2

560 Kč/ m

3

85 120 Kč

Termosanace krovu* Šindele

81

Položka

Množství

Cena za jednotku

Cena za položku

Nátěrová hmota na dřevo (hnědá)

5l

130 Kč/ l

650 Kč

Řezivo pro podlahy

54,2 m2

210 Kč/m2

11 382 Kč

4 ks

19 000 Kč/ks

76 000 Kč

3 ks

12 000 Kč/ks

36 000 Kč

1 ks

28 000 Kč/ks

28 000 Kč

1 ks

1050 Kč/ks

1050 Kč

Okno dřevěné čtyřkřídlé deštěné 900x1200 mm Okno dřevěné jednoduché dvoukřídlé 900x1200 mm Okno dřevěné deštěné šestikřídlé 1500x1200 mm Žebřík dřevěný 3,0 m

Cena celkem: 286 091 Kč

* „Výsledná cena čistých nákladů na provedení by činila 39.140,- bez DPH. To jsou opravdu čisté náklady na realizaci při použití dvou menších horkovzdušných strojů (výkon 4500 m3/h každý), 1 technika a 2 pracovníků. cena obsahuje: - náklady na výpočet cenové nabídky, vypracování smlouvy, organizaci - přichystání technologie na převoz - nákup jednorázového materiálu - hodinová mzda lidí - 1. den příjezd techniky a příprava prostoru podkroví na sanaci (instalace agregátů, montáž potrubí, izolace, instalace termočlánků).. cca 8h celkem - 2. den vlastní termosanace - 2 stroje, provoz cca 10h - 3. den úklid technologie a odjezd ... cca 5 - 6 h. - měření termokamerou - ubytování lidí v blízkosti (hotel?) - zpracování výsledné technické zprávy (cca 8 h) Po sanaci je vždy třeba tu ošetřenou konstrukci nechat preventivně natřít (nastříkat) např. Bochemitem, jako prevenci do budoucna. To ale daná cena neobsahuje. Dále je třeba mít na místě přípojku el. na 380 V, jištění min. 32 A. Ta spotřeba el. je velmi malá, ale je tam velký počáteční odběr při zapnutí strojů. Dalším faktorem je přístup k objektu. Technologie je uložena na 82

nákladním autě MAN, cca 4,5 tuny. Pokud by k místu nevyjel, musela by se technologie převážet např. transity na místo, to by cenu zase mírně zvedlo. Dalším faktorem je blízkost od Ostravy. Morávka je naštěstí blízko, ale být ten objekt dál, cena se opět mírně zvedá. Cenu pro zákazníka Vám neumím přesně říci. Obecně se počítá, že aby se zaplatili lidé, spotřebovaná nafta, všechny reálné základy... dále aby se pokrylo opotřebování technologie, akontace a spol. a byl i nějaký zisk, měla by se ta částka násobit koef. 1,5 - 2.“ (Ing. Jan Štěpánek, Thermo Sanace s.r.o., 2014)

6.2 Varianta novodobé rekonstrukce Další varianta obnovy vychází ze současných požadavků na kvalitu bydlení. Jde vesměs o silné zásahy do původního rázu stavby, za účelem maximálního zvýšení komfortu uživatele. V tomto případě se zásahy dají nazývat spíše rekonstrukcí. Varianta bude dbát na snížení spotřeby energie za vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Dále bude dbát na maximální funkčnost prvků a jejich životnost. Rekonstrukce budou také zaměřeny na ekonomické hledisko v tom smyslu, že pokud budou stávající prvky schopny nadále plnit svou funkci, bude jich využito. Avšak samotná kalkulace nákladů není již předmětem této práce. 6.2.1 Svislé konstrukce Současná konstrukce obvodových stěn nezajišťuje dostatečnou tepelnou izolaci ani neprůvzdušnost objektu. Je proto vhodné objekt zateplit. Pro zateplování těžkých masivních dřevostaveb je, z hlediska difuzního odporu jednotlivých materiálů, vhodné zvolit izolaci z exteriéru. Doporučuje se tedy strhnutí současné omítky s maximální snahou zachovat heraklitové desky obložení, jelikož má heraklitová deska nižší faktor difuzního odporu než dřevo kolmo na vlákna, bude sloužit jako kvalitní povrch pro uchycení kontaktního zateplovacího systému, který zároveň nebude překážkou pro migrující vlhkost. Jako izolaci je vhodné zvolit minerální vlnu určenou ke kontaktnímu zateplení z exteriéru o tloušťce 100 mm. Povrch je vhodné zakončit nánosem tenkostěnné difúzně otevřené omítky.

83

Z interiérové strany není nutné provádět velké zákroky. Doporučuje se pouze zapravení a vyrovnání omítky a obnovení bílého nátěru. Ložnice v podkroví je vhodné opatřit příhodnou izolační vrstvou. Z výsledků STP se jeví použití konvenční minerální vlny nemyslitelné a to především kvůli přítomnosti hlodavců. Proto se doporučuje přiklonit se ke kontaktnímu zateplení minerální vlnou určenou pro fasádní systémy. Vlnu je vhodné vkládat mezi jednotlivé krokve a systematicky přichycovat drátem nataženým z jedné strany na druhou. Takto dokážeme zajistit velmi efektivní izolaci při vynaložení minima nákladů. Navíc z pohledu hlodavců nepředstavuje tato izolace atraktivní místo k životu.

6.2.2 Krovová konstrukce Vzhledem k faktu, že byl krov rekonstruován v roce 2005 je doporučeno pouze vyměnit prvky patrné z Tab. 23. Doporučuje se však uzavření prostoru mezi podkrovními ložnicemi. V současném stavu je tento meziprostor velmi intenzivně provětráván mezerami mezi střešní krytinou a podbitím. Přestože prostor není temperován, tak mezery činí na některých místech až 150 mm, což snižuje komfort uživatele. Z tohoto důvodu je vhodné z jižní a severní strany zhotovit svislý dřevěný rošt ve vzdálenosti 1500 mm od okraje krytiny, po celé délce meziprostoru. Rošt se připevní ke krokvím a u paty se uchytí vruty přímo do fošnového záklopu. Svislé i vodorovné prvky roštu je vhodné zhotovit ze smrkového hraněného řeziva dimenze 50x50 mm. Na rošt se připevní deska OSB2. Tímto se zamezí intenzivní komunikaci interiérového a exteriérového vzduchu. Další přímé zásahy do krovu by nevedly k vylepšení stávajícího stavu, tudíž jsou ekonomicky neopodstatněné.

6.2.2.1 Stropy Konstrukce stropu západního pokoje je v současné době zcela v pořádku a z praktického hlediska není nutné ji jakkoliv upravovat či měnit. Ve východní místnosti je vhodné zvýšit světlou výšku stropu, která v současném stavu představuje pouze 2050 mm. Z tohoto důvodu je doporučeno demontovat 84

stávající podbití trámového stropu a přiznat jednotlivé průvlaky. Bohužel není známý stav prvků nad podbitím, tudíž celkový průběh rekonstrukce bude silně odvislý od napadení skrytých dílců.

6.2.2.2 Podlahy V obytných místnostech 1.NP a v síni je v současnosti tesařská podlaha. V chodbách jsou položeny terakotové dlaždice, které jeví známky poškození. Z hlediska rekonstrukce se doporučuje výměna celé tesařské podlahy. Stávající podlaha může být v budoucnosti původcem rozšiřování dřevokazných hub v konstrukci. Prvky konstrukce podlahy by měly být nahrazeny prvky totožné dimenze. Pro polštáře je vhodné zvolit dřevinu odolnou např. modřín. Následně je vhodné ošetřit polštáře kreozotovým olejem. Pod polštáře se doporučuje rozprostřít hydroizolační folii, která bude mít každou svou stranu o 200 mm kratší než je vzdálenost protějších stěn. Tímto postupem se omezí přístup vlhkosti k polštářům a zároveň dostane vlhkost možnost unikat mezerami mezi folií a obvodovými konstrukcemi. Terakotové dlaždice z chodby se odstraní a zemina pod nimi srovná. Poté by měla být nanesena vrstva štěrku přímo na zeminu. Po vyrovnání vrstvy štěrku je vhodné poklást zpět neporušené terakotové dlaždice. Poškozené dlaždice je třeba nahradit novými. Následně vzniklý povrch bude rovnější a esteticky hodnotnější.

6.2.3 Stavebně truhlářské výrobky Z hlediska otvorových výplní lze ve stavbě dosáhnout značné úspory za energii vytápění. Dále také bude brán zřetel na zvýšení zabezpečení stavby. Všechny kroky jsou zaměřeny na zvýšení komfortu užívání stavby.

6.2.3.1 Okna Současná okna již řadu let nesplňují základní požadavky především z hlediska součinitele prostupu tepla a neprůvzdušnosti. Hlavním problémem se zdá být nedostatečná neprůvzdušnost. Spoje jsou volné, křídla se nedovírají 85

atd. Proto je vhodné všechna okna 1.NP nahradit okny novými. Pro usnadnění montáže je vhodné osadit v celém přízemí okna totožná. Nejvhodnější variantou jsou okna dřevěná jednokřídlá otvíravá, sklápěcí s dvojsklem o rozměrech 900x1200 mm. Takto by bylo nahrazeno všech pět oken 1.NP. Současná deštěná okna v obou štítech jsou ve velmi zachovalém stavu a nevyžadují výměnu v plném rozsahu. Doporučuje se však vyjmout okenní tabule z křídel a znovu je zatmelit, jelikož původní tmel je již značně poškozený.

6.2.3.2 Dveře Vzhledem ke zvýšení bezpečnosti je vhodné nahradit stávající vchodové dveře za dveře novodobé konstrukce. Původní dveře také velmi špatně těsní a jsou zdrojem nežádoucího průvanu v objektu. Jako náhradu doporučujeme dřevěné vchodové dveře s bezpečnostním kováním a zámkem. Při použití těchto dveří je nutné vyměnit i zárubně dveří za zárubně kovové kompatibilní s dveřmi novými. Dveře obou obytných místností je vhodné taktéž vyměnit za spolehlivější. Dveře stávající jsou ve značně dezolátním stavu, nedovírají, zámky jsou nefunkční a po estetické stránce také strádají. Nejvhodnější náhradou se jeví výměna za dveře podobné konstrukce, tudíž opět dveře rámové. Tato výměna by probíhala zároveň s rekonstrukcí obložkových zárubní. Důležitým krokem je instalace dveří do prostoru mezi síní a chodbou. Díky tomuto kroku se ze síně stane prakticky uzavřený prostor, čímž se zamezí proudění vzduchu a zvýší se komfort uživatele stavby při přecházení mezi jednotlivými pokoji. Z hlediska jednoduchosti montáže by bylo vhodné i zde použít totožné dveře jako do obou pokojů. Opět s obložkovými zárubněmi. 6.2.3.3 Schody Současné schodnicové žebříkové schodiště o sklonu 62° je velice nepohodlné k užívání a značně nebezpečné. Navíc není nijak připevněno k okolním prvkům. Proto jej doporučujeme odstranit a nahradit za schodiště dřevěné schodnicového typu levotočivé se smíšenými stupni. Schodiště je vhodné opatřit zábradlím a madlem na straně stěny. Díky tomu by se snížil sklon schodiště a výstup by byl pohodlnější a bezpečnější.

86

6.2.4 Posouzení varianty Výše uvedená varianta obnovy objektu zcela mění celý ráz stavby. Avšak po provedení těchto kroků by bylo možné stavbu využívat celoročně jako rekreační objekt popřípadě i k trvalému bydlení. Všechny úpravy jsou ryze funkčního charakteru. Tab. 26 Orientační výčet nákladů za materiál varianty novodobé rekonstrukce (vlastní, 2014) Položka

Množství

Řezivo pro svislé konstrukce Zateplení obvodových stěn + omítka Zateplení podkrovních pokojů Řezivo pro krov Rošt do podkroví + OSB

Cena za jednotku

Cena za položku

1,286 m3

4300 Kč/m3

5 530 Kč

74 m2

235 Kč/m2

17 390 Kč

58 m2

135 Kč/m2

7 830 Kč

0,870 m3

3700 Kč/m3

3 219 Kč

3

3

1 400 Kč

0,350 m

4000 Kč/m

Nátěrová hmota na stěny interiéru

92 m2

8 Kč/m2

736 Kč

Řezivo pro podlahy

54,2 m2

210 Kč/m2

11 382 Kč

Štěrk pod dlaždice

0,7 m3

650 Kč/m3

455 Kč

5 ks

8 900 Kč/ks

44 500 Kč

3 ks

5 200 Kč/ks

15 600 Kč

Dveře vchodové

1 ks

23 000 Kč/ks

23 000 Kč

Dřevěné schody

1 ks

28 200 Kč/ks

28 200 Kč

Okno dřevěné jednokřídlé s dvojsklem 900x1200 mm Dveře rámové interiérové


6.3

Kompromisní varianta obnovy Jako

poslední

možnost

rekonstrukce

objektu

uvádíme

variantu

kompromisu mezi historicky věrnou rekonstrukcí původního stavu a funkčními vlastnostmi novodobého provedení jednotlivých konstrukcí stavby. Následné

87

kroky by měly vést k zachování původní myšlenky stavby a zvýšení její funkčnosti bez následků na estetickou hodnotu. 6.3.1.1 Svislé konstrukce Opět je nutná výměna prvků podle Tab. 14. Dále je vhodné zapravit stávající omítku cementovou stěrkou a následně obnovit bílý nátěr. Stejný postup je doporučen aplikovat i v interiéru 1.NP. Všechny viditelné neomítnuté prvky by se měly opatřit fungicidním nátěrem. Ložnice nacházející se v podkroví si žádají o pozornost z hlediska obnovy zateplovacího systému. Doporučujeme přiklonit se ke kontaktnímu zateplení minerální vlnou. Vlnu je vhodné vkládat mezi jednotlivé krokve a systematicky přichycovat drátem nataženým z jedné strany na druhou. Takto dokážeme zajistit velmi efektivní izolaci při vynaložení minima nákladů. 6.3.1.2 Krovová konstrukce Krovová konstrukce si žádá o výměnu několika prvků patrných z Tab. 23. Poslední rekonstrukce krovu proběhla v roce 2005, z tohoto důvodu není zapotřebí dále zasahovat do konstrukce krovu. 6.3.1.3 Stropy Jediným potřebným zásahem je nátěr stropu západní místnosti a obnovení nátěru místnosti východní. Vzhledem k uspokojivému stavu není potřeba do konstrukcí stropu nijak zasahovat.

6.3.1.4 Podlahy V obytných místnostech 1.NP a v síni je v současnosti tesařská podlaha. V chodbách jsou položeny terakotové dlaždice, které jeví známky poškození. Z hlediska rekonstrukce se doporučuje výměna celé tesařské podlahy. Prvky konstrukce podlahy by měly být nahrazeny prvky totožné dimenze. Pro polštáře je vhodné zvolit dřevinu odolnou např. modřín. Následně je vhodné ošetřit polštáře kreozotovým olejem. Pod polštáře se doporučuje rozprostřít hydroizolační folii, která bude mít každou svou stranu o 200 mm kratší než je vzdálenost protějších stěn. Tímto postupem se omezí přístup vlhkosti k polštářům a zároveň dostane vlhkost možnost unikat mezerami mezi folií a obvodovými konstrukcemi. 88

Terakotové dlaždice v chodbě se ponechají v současném stavu, který plní svůj účel. 6.3.2 Stavebně truhlářské výrobky Z pohledu otvorových výplní lze ve stavbě dosáhnout značné úspory souborem jednoduchých oprav. Zásahy pomohou současným prvkům alespoň částečně obnovit jejich původní vlastnosti, bez razantnějších zásahů do jejich konstrukce. 6.3.2.1 Okna Současná deštěná okna v 1. NP je vhodné vybrousit. Na místech kde okenní křídlo nedosedá těsně k rámu, je vhodné nanést vrstvu brousitelného tmelu na dřevo. Po zaschnutí se tmel vybrousí do požadované tloušťky tak, aby křídlo dosedalo na rám po celém svém obvodu. Následně je doporučeno vyjmout okenní tabule z jednotlivých křídel a znovu je zpět zatmelit. Původní tmel již trpěl značným opotřebováním. Posléze by se měla okna opatřit novým nátěrem totožné barvy, jako byla barva původní. U západních oken se doporučuje také přebrousit okapnici a opatřit antikorozním nátěrem na kov. Okna v podkrovních ložnicích jsou ve velmi zachovalém stavu. Je vhodné je však přetmelit stejným způsobem jako okna v 1.NP. Další zásahy nejsou již žádoucí. 6.3.2.2 Dveře Zámek stávajících vchodových dveří je ve velmi špatném stavu. Proto je vhodné jej vyměnit za nový bezpečnostní zámek. Původní dveře také velmi špatně

těsní

a

jsou

zdrojem

nežádoucího

průvanu

v objektu.

Proto

doporučujeme je opatřit nalepovacím pryžovým těsněním, které vyplní případné nerovnosti mezi rámem dveří a zárubněmi. Dveře obou obytných místností je vhodné taktéž vyměnit za spolehlivější. Dveře stávající jsou ve značně dezolátním stavu, nedovírají, zámky jsou nefunkční a po estetické stránce také strádají. Nejvhodnější náhradou se jeví výměna za dveře podobné konstrukce, tudíž dveře rámové. Tato výměna by probíhala zároveň s rekonstrukcí obložkových zárubní.

89

6.3.2.3 Schody Současné schodnicové žebříkové schodiště o sklonu 62° je velice nepohodlné k užívání a nebezpečné. Navíc není nijak připevněno k okolním prvkům. Proto doporučujeme jej přichytit v horní úvrati do stropního trámu za pomoci vrutů o délce cca 250 mm. U paty schodiště je vhodné také zajistit schodnice před ujetím, taktéž doporučujeme navrtání vrutu kolmo ke konstrukci podlahy. Vrut by měl měřit cca 150 mm. Dále je vhodné schodiště opatřit z levé strany zábradlím a z pravé strany madlem připevněným do stěny.

6.3.3 Posouzení varianty Poslední

varianta

rekonstrukce

vystihuje

nejstřízlivější

možnost

rekonstrukce roubenky. Neobsahuje žádné drastické zásahy do konstrukce a nepůsobí negativně na estetickou stránku této historické dřevostavby. Zásahy se jeví také ekonomicky nejpřijatelnější. Bohužel však objekt bude nadále trpět některými nedostatky v podobě vysoké spotřeby energie, snížení komfortu při procházení studenými chodbami atd. Tyto skutečnosti předurčují variantu rekonstrukce jako vhodnou pouze pro letní rekreaci. Ani z čistě historického hlediska není varianta věrná původnímu rázu historické zástavby a postrádá všechny prvky typické pro dobové objekty. Avšak poslední zbytky náznaků po původních dobových prvcích se snoubí s novodobými konstrukcemi a vytváří tak funkční, esteticky vyvážený celek. Tab. 27 Orientační výčet nákladů za materiál varianty kompromisu (vlastní, 2014) Cena za jednotku

Cena za položku

Položka

Množství

Řezivo pro svislé konstrukce

1,286 m3

4300 Kč/m3

5 530 Kč

Oprava omítky

34 m2

15 Kč/m2

510 Kč

Zateplení podkrovních pokojů

58 m2

135 Kč/m2

7 830 Kč

Fungicidní nátěr

40 m2

11 Kč/m2

440 Kč

3

3

3 219 Kč

130 Kč/ l

650 Kč

Řezivo pro krov Nátěrová hmota na dřevo (hnědá)

0,870 m

5l 90

3700 Kč/m

Položka Řezivo pro podlahy Obnova oken Dveře rámové interiérové Obnova vchodových dveří Úprava schodiště

Množství

Cena za jednotku

Cena za položku

54,2 m2

210 Kč/m2

11 382 Kč

5 ks

70 Kč/ks

350 Kč

2 ks

5 200 Kč/ks

10 400 Kč

1 ks

1 150 Kč/ks

1 150 Kč

1 ks

780 Kč/ks

780 Kč


6.4 Stanovení výsledné varianty Po zvážení všech variant rekonstrukce roubené stavby, se majitelé jednoznačně shodli na variantě třetí, tedy variantě kompromisu. Varianta zaujala majitele především jednoduchostí jednotlivých zákroků, nízkou časovou náročností a sníženou pracností prováděných operací. Varianta historicky věrná narazila především na demontáž krovu i s krytinou. Problém pramenil především ze skutečnosti, že objekt je od roku 2005 opatřen novou krytinou a další investice do krytiny a krovu, jen po několika letech užívání, se ukázala jako nemyslitelná. Také odstranění jižní prkenné zdi nemělo pozitivní ohlasy. Kamenem úrazu varianty konvenční byla izolace obvodových stěn společně s výměnou všech oken. Tato varianta se finančně jevila jako nepřijatelná. Majitelé domu mají však plné právo realizovat rekonstrukce z kombinace všech tří variant. Je možné si z každé varianty vybrat možnost rekonstrukce prvku v takovém rozsahu jaký je pro stávající uživatele nejpřijatelnější. My však jako výslednou variantu uvádíme variantu kompromisu.

91

7 DISKUSE Celá práce se opírá o stavebně technický průzkum. Tento přinesl mnoho zásadních informací o stávajícím stavu objektu, ale také odhalil některé historické skutečnosti. Velmi překvapujícím zjištěním je fakt, že stávající objekt, který byl považován za jednu kompaktní stavbu, je ve skutečnosti složen ze dvou původně separovaných staveb. Svědčí o tom jak stav krovové konstrukce, tak i svislých obvodových stěn. V neposlední řadě byl STP stěžejní pro stanovení jednotlivých variant obnovy stavby. Stanovení variant obnovy historické roubenky bylo řízeno potřebou realizace tří odlišných typů výsledného objektu. Každá varianta má své nesporné výhody, ale pochopitelně i nevýhody. Prakticky zde lze uplatnit přímou úměru, čím více varianta poskytuje výhod, tím více má i nevýhod. Historicky věrná varianta je sice esteticky velmi hodnotná, postrádá však jakýkoliv komfort moderního bydlení. A v zimních měsících je stavba prakticky neobyvatelná. Varianta konvenční poskytuje maximální pohodlí uživateli objektu. Poskytuje také možnost celoroční rekreace. Avšak pohodlí je vykoupeno ztrátou historické hodnoty a tzv. „duše“ stavby. Poslední možností je kompromis mezi oběma variantami. Tento spojuje části výhod výše zmíněných rekonstrukcí. Avšak konečný dojem ze stavby je také polovičatý, objevují se zde historické

konstrukce,

které

se

prolínají

s konstrukcemi

současnými.

V konečném důsledku je roubenka přijatelná jak z hlediska funkčnosti, tak i estetiky. Konečná varianta zvolená majiteli objektu je varianta třetí, tedy varianta kompromisu. Volba byla ovlivněna především jednoduchostí rekonstrukce. Dále také bylo uvedeno, že se nepředpokládá celoroční využívání objektu a zájem o historickou rekonstrukci byl také vlažný.

92

8 ZÁVĚR Práce se od svého počátku zabývala sběrem informací vedoucích k samotnému úzkému cíli, jenž představoval koncentraci nabytých znalostí z literatury,

výpovědí

pamětníků

a

dat získaných

v terénu.

V průběhu

shromažďování informací byla odhalena řada faktů, která by jinak zůstala skryta. Tato fakta se týkají jak samotné konstrukce stavby, tak i její historie. Stěžejní bylo vypracování stavebně technického průzkumu, který zajistil potřebné informace pro zpracování variant návrhu obnovy stavby. Práce nejen splnila svůj cíl, ale také během cesty k tomuto cíli postupně zkoumala a zaznamenávala historické skutečnosti, které by byly v budoucnu zcela zanikly. Avšak i samotný výsledek práce přinesl hodnotné informace. Majiteli byla zvolena výsledná varianta rekonstrukce. Volba padla na variantu kompromisu, která v sobě spojuje funkčnost s náznakem historické hodnoty. Zvolená varianta však není zavazující a majitelé mají nesporné právo provést rekonstrukce zcela jinak, popřípadě v jiném rozsahu.

93

9 SUMMARY The objective of the present thesis is to draw up different renovation designs of a log house located in the municipality of Morávka depending on the construction survey. The thesis also includes a detailed description of the type and extent of the damage to the structures. The historical development of the structures in the house will be written down as accurately as practically possible in terms of their previous renovations and changes to their functional or aesthetical features. Subsequently, alternative designs will be prepared, which will be compared to one another to choose the one which best meets the house owner’s requirements. Another important output will include basic drawings of the current house, based upon the measurements of the house in its current condition. The crucial part of the thesis deals with the construction survey. The purpose of the construction survey is to provide a set of exhaustive information about the house and its links to its surroundings. The basic source of information about the history of the house was the pertinent literature describing historical structures, methods and practice. Another significant source of information were records in the chronicles, which help to unify the information obtained from the literature and the information obtained empirically. Old inhabitants of Morávka, who were in direct contact with the house, provided additional significant facts. The facts contributed to more accurate dating of the events which the house witnessed and was an integral part of. Most of such valuable information was provided by Ms. J. S., who has witnessed the house development since 1969. The information gathered about the log house from the sources both new and historical enabled to analyze the whole log house precisely. The sources of contemporary literature clearly determined the terminology of the issue. On the other hand, the historical sources helped to unify the findings obtained in the field. With both sources combined, the objective of the thesis began to emerge. In the stage when the thesis gathered all necessary information from external sources, its focus was placed on the practical part, which is represented by the construction survey. The survey revealed a number of hidden defects, both in the structure of the outer walls and the roofing. Some damage occurring in the

94

house has a critical impact on the future utilization of the house. It can be concluded with a sufficient certainty that timely revealing of such major defects in the structure helped to extend the lifetime of the house. Last but not least, the survey gave valuable factual information which was crucial for the objective of the thesis. After evaluating the information, three designs of the log house renovation were prepared. One of them is a historically accurate design, which required costly interventions in the current structure in order to get the house back to the condition of 1903. Another option was a modern renovation design, which changed the character of an old village cottage and turned it into a chalet. The last option was a compromise between the two options mentioned above. It was up to the owners to choose the final type of renovation. They opted for the compromise design where functionality meets historical values. The option chosen by them is not obligatory. The owners have every right to renovate the house in a completely different manner, or in a different scope.

95

10 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 10.1 Seznam knih BLÁHA, Jiří. Operativní průzkum a dokumentace historických staveb. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze ve spolupráci s ústředním pracovištěm, 2005, 111 s. Odborné a metodické publikace (Národní památkový ústav), sv. 31. ISBN 80-865-1618-0. ČSN-01-3420. Výkresy pozemních staveb: Kreslení výkresů stavební části. Praha: Český normalizační institut, 2004. FROLEC, Václav a Josef VAŘEKA. Lidová architektura: encyklopedie. 2., přeprac. vyd., V nakl. Grada 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 427 s. ISBN 978-80247-1204-8. HÁJEK, Václav. Lidová stavení: opravy a úpravy. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 169 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-9054-8. KOLB, Josef. Dřevostavby: systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 2., aktualiz. vyd. v České republice. Překlad Bohumil Koželouh. Praha: Grada, 2011, 317 s. ISBN 978-80-247-4071-3. KUČOVÁ, Věra. Principy péče o lidové stavby. 1. vyd. Praha: Státní památková péče, 1999, 119 s. ISBN 80-862-3407-X. MACEK, Petr. Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum. 2. dopl. vyd. Praha: Jalna, 2001, 48 s. Odborné a metodické publikace, sv. 23. ISBN 80862-3422-3. KOLEKTIV. Zkoumání historických staveb. 1. vyd. Editor Vladislav Razím, Petr Macek. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2011, 311 s. ISBN 978-808-6516-417. ŠEFCŮ, Ondřej, Jan VINAŘ a Marie PACÁKOVÁ. Metodika ochrany dřeva. Praha: Státní ústav památkové péče, 2000, 67 s. Odborné a metodické publikace, sv. 21. ISBN 80-862-3414-2.

96

ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. Vyd. 1. Praha: Argo, 2003, 395 s. ISBN 80-720-3548-7. ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 246 s. ISBN 80-720-3082-5.

97

10.2 Seznam internetových podkladů

Keliwood s.r.o.: Výroba a prodej šindele. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z World Wide Web: . Thermo sanace s.r.o.: Termosanace. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z World Wide Web: . Zemský archiv v Opavě: Digitalizace archiválií. [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z World Wide Web: . Mapy.cz: obec Morávka, okres Frýdek-Místek [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z World Wide Web: .

98

10.3 Seznam obrázků Obr. 1 Názvosloví trámů roubení v obci Morávka (Frolec, 2007) ..................... 14 Obr. 2 Lokace roubeného objektu (www.mapy.cz, 2014)................................. 24 Obr. 3 Katastrální mapa z roku 1942 (katastrální úřad, 1969) ......................... 27 Obr. 4 Pohled na objekt ze severní strany (vlastní, 2014) ................................ 28 Obr. 5 Místa měření vlhkosti v 1.NP (vlastní, 2014) ......................................... 30 Obr. 6 Místa měření vlhkosti ve stodole (vlastní, 2014) ................................... 31 Obr. 7 Místa měření vlhkosti ve 2.NP (vlastní, 2014) ....................................... 31 Obr. 8 Dřážková konstrukce roubení (vlastní, 2014) ........................................ 35 Obr. 9 Zničená izolace (vlastní, 2014) .............................................................. 36 Obr. 10 Schéma poškození prvků severní strany objektu (vlastní, 2014) ........ 37 Obr. 11 Detail napadení prvku 11 (vlastní, 2014) ............................................. 39 Obr. 12 Detail napadení prvku 13 (vlastní, 2014) ............................................. 39 Obr. 13 Detail napadení prvku 14 (vlastní, 2013) ............................................. 39 Obr. 14 Schéma poškození prvků západní strany objektu (vlastní, 2014) ....... 40 Obr. 15 Schéma poškození východní strany objektu (vlastní, 2014)................ 41 Obr. 16 Schéma poškození stěny dřevníku (vlastní, 2014) .............................. 42 Obr. 17 Pohled na zaslepená okna ve dřevníku (vlastní, 2014) ....................... 43 Obr. 18 Detail prvku 44 (vlastní, 2014) ............................................................. 43 Obr. 19 Schéma poškození části jižní strany objektu (vlastní, 2014) ............... 44 Obr. 20 Detail napadení prvku 78 (vlastní, 2014) ............................................. 45 Obr. 21 Schéma poškození jižní stěny západní místnosti (vlastní, 2014) ........ 46 Obr. 22 Napojení zděné části na roubení jižní stěny (vlastní, 2014) ................ 48 Obr. 23 Detail napadení prvku 101 (vlastní, 2014) ........................................... 48 Obr. 24 Schéma poškození jižní stěny východní místnosti (vlastní, 2014) ....... 49 Obr. 25 Detail napadení prvku 109 (vlastní, 2014) ........................................... 50 Obr. 26 Přeplátování mezi prvky 123 a 124 (vlastní, 2014) ............................. 50 Obr. 27 Schéma poškození západní stěny místnosti WC (vlastní, 2014) ......... 51 Obr. 28 Schéma poškození prvků 1. vazby krovu (vlastní, 2014) .................... 54 Obr. 29 Schéma poškození prvků 2. vazby krovu (vlastní, 2014) .................... 55 Obr. 30 Schéma poškození prvků 3. vazby krovu (vlastní, 2014) .................... 56 Obr. 31 Schéma poškození prvků 4. vazby krovu (vlastní, 2014) .................... 57 Obr. 32 Schéma poškození prvků 5. vazby krovu (vlastní, 2014) .................... 58

99

Obr. 33 Schéma poškození prvků 6. vazby krovu (vlastní, 2014) .................... 59 Obr. 34 Schéma poškození prvků 7. vazby krovu (vlastní, 2014) .................... 60 Obr. 35 Schéma poškození prvků 8. vazby krovu (vlastní, 2014) .................... 61 Obr. 36 Trámový strop v západní místnosti (vlastní, 2014) .............................. 66 Obr. 37 Šestikřídlé dřevěné deštěné okno (vlastní, 2014) ............................... 68 Obr. 38 Obrtlík, konec táhla s pojistkou, „oliva“ (vlastní, 2014) ........................ 68 Obr. 39 Dvoukřídlé dřevěné deštěné okno (vlastní, 2014) ............................... 69 Obr. 40 Zpětná zarážka, distanční patka, „půloliva“ (vlastní,2014) .................. 69 Obr. 41 Šestikřídlé dřevěné deštěné okno (vlastní, 2014) ............................... 70 Obr. 42 Pohled na severní stěnu objektu (J. Svoboda, 1969) .......................... 70 Obr. 43 Vstupní dřevěné dveře (vlastní, 2014)................................................. 71 Obr. 44 Rámové dveře západní místnosti a válcové kování (vlastní, 2014) ..... 72 Obr. 45 Rámové dveře východního pokoje a barokní háky (vlastní, 2014) ...... 72 Obr. 46 Dveře stlučené z prken a dveře plné voštinové (vlastní, 2014) ........... 73 Obr. 47 Schodnicové schodiště (vlastní, 2014) ................................................ 74 Obr. 48 Heraklitové obložení a spára se zbytky vymazávky (vlastní, 2014) ..... 76 Obr. 49 Výměna střešní krytiny a rekonstrukce krovu (neznámý, 2005) .......... 77 Obr. 50 Původní štít západní strany objektu (J. Svoboda, 1969) ..................... 78 Obr. 51 Zaslepení okenních otvorů východní stěny objektu (vlastní, 2014) ..... 80 Obr. 52 Vizualizace historicky věrné varianty obnovy objektu (vlastní, 2014) .. 81

100

10.4 Seznam tabulek Tab. 1 Legenda názvosloví trámů roubení v obci Morávka (Frolec, 2007) ....... 15 Tab. 2 Legenda napadení Cartwrightovou metodou (VVÚD, 2013) ................. 21 Tab. 3 Legenda značek pro posuzování poškození prvků (vlastní, 2014) ........ 22 Tab. 4 Výsledky měření vlhkosti (vlastní, 2014) ............................................... 32 Tab. 5 Výsledky posouzení podle Cartwrightovy metody (vlastní, 8.8.2013) ... 33 Tab. 6 Výsledky průzkumu poškození severní strany objektu (vlastní, 2014) .. 38 Tab. 7 Výsledky průzkumu poškození západní strany objektu (vlastní, 2014) . 40 Tab. 8 Výsledky průzkumu poškození východní strany objektu (vlastní, 2014) 41 Tab. 9 Výsledky průzkumu poškození stěny dřevníku (vlastní, 2014) .............. 42 Tab. 10 Výsledky průzkumu poškození jižní strany objektu (vlastní, 2014) ..... 44 Tab. 11 Výsledky průzkumu jižní stěny západní místnosti (vlastní, 2014) ....... 47 Tab. 12 Výsledky průzkumu jižní stěny východní místnosti (vlastní, 2014) ...... 49 Tab. 13 Výsledky průzkumu západní stěny místnosti WC (vlastní, 2014) ........ 51 Tab. 14 Tabulka prvků svislých konstrukcí k výměně (vlastní, 2014) ............... 52 Tab. 15 Výsledky průzkumu poškození 1. vazby krovu (vlastní, 2014) ............ 54 Tab. 16 Výsledky průzkumu poškození 2. vazby krovu (vlastní, 2014) ............ 55 Tab. 17 Výsledky průzkumu poškození 3. vazby krovu (vlastní, 2014) ............ 56 Tab. 18 Výsledky průzkumu poškození 4. vazby krovu (vlastní, 2014) ............ 57 Tab. 19 Výsledky průzkumu poškození 5. vazby krovu (vlastní, 2014) ............ 58 Tab. 20 Výsledky průzkumu poškození 6. vazby krovu (vlastní, 2014) ............ 59 Tab. 21 Výsledky průzkumu poškození 7. vazby krovu (vlastní, 2014) ............ 60 Tab. 22 Výsledky průzkumu poškození 8. vazby krovu (vlastní, 2014) ............ 61 Tab. 23 Tabulka prvků krovu určených k výměně (vlastní, 2014) .................... 62 Tab. 24 Seznam prvků krovu ........................................................................... 63 Tab. 25 Orientační výčet nákladů historicky věrné varianty (vlastní, 2014) ...... 81 Tab. 26 Orientační výčet nákladů za materiál varianty novodobé rekonstrukce (vlastní, 2014) .................................................................................................. 87 Tab. 27 Orientační výčet nákladů za materiál varianty kompromisu (vlastní, 2014) ................................................................................................................ 90

101

10.5 Seznam příloh 10.5.1 Výkresová dokumentace 1. Půdorys 1.NP, A2 1:50 2. Půdorys 1.PP, A4 1:50 3. Půdorys 2.NP, A3 1:50 4. Půdorys krovu, A3 1:50 5. Schéma prvků krovu, A3 1:50 6. Půdorys stodoly, A3 1:50 7. Příčný řez objektem, A3 1:50 8. Podélný řez objektem, A3 1:50 9. Detail základu, A4 1:10 10. Pohled severní, A4 1:100 11. Pohled západní, A4 1:100 12. Pohled jižní, A4 1:100 13. Pohled východní, A4 1:100 14. Řez dvoukřídlým deštěným oknem, A4 1:10 15. Řez šestikřídlým deštěným oknem, A4 1:10 16. Výpis stavebně truhlářských výrobků 1-5, A4

10.5.2 Fotografické přílohy 17. Šopa stojící v blízkosti stavby (vlastní, 2014) 18. Kachlová kamna v západní a východní místnosti (vlastní, 2014) 19. Pohled z východu na roubenku a přilehlou stodolu (vlastní, 2014) 20. Pohled na objekt ze západu (vlastní, 2014) 21. Pohled na objekt ze západu (neznámý, 1980) 22. Pohled na objekt ze severu (neznámý, 1969)

102

Návrh obnovy roubené stavby

Recommend Documents