Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní památka V Hlubokém Název zvláště chráněného území V Hlubokém Předmět ochrany Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště: K4A - nízké xerofilní křoviny se skalníky (Cotoneaster sp.), T3.2 - pěchavové trávníky, S2A - pohyblivé sutě karbonátových hornin, L3.1 - hercynské dubohabřiny, L4 suťové lesy a L6.1 perialpidské bazifilní teplomilné doubravy, dále pak zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin a hub: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), stařinec oranžový (Tephroseris aurantiaca), třemdava bílá (Dictamnus albus), zimostrázek alpinský (Polygala chamaebuxus), pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis) a hřib nachový (Boletus rhodoxanthus). Cíl ochrany Cílem je zachování a zlepšení stavu biotopů a populací druhů, které jsou předmětem ochrany. Dlouhodobým cílem je přesně stanoveným způsobem lesního hospodaření podpořit rozvoj společenstev teplomilných doubrav na opukových stráních údolí Debeřského potoka. Návrh kategorie ochrany Území se vyhlašuje v kategorii přírodní památka. Ochrana přírodní památky je dána ustanovením § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle kterého jsou zakázány změny nebo poškozování přírodní památky a hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození. Návrh bližších ochranných podmínek Ve smyslu § 44 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., lze následující činnosti vykonávat jen se souhlasem orgánu ochrany přírody: a) měnit druh pozemků, způsob jejich využití a provádět terénní a pozemkové úpravy; b) povolovat a umisťovat stavby; c) zavádět intenzivní chovy zvěře, zřizovat myslivecká zařízení včetně krmelišť a volného přikrmování zvěře (zásypy, slaniska, apod.); d) rozšiřovat geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů; e) používat hnojiva a biocidy; f) provádět umělé zalesňování včetně přípravy půdy; g) vjíždět motorovými vozidly (netýká se vozidel policie a složek integrovaného záchranného systému při výkonu služby a dále vozidel a techniky sloužící k řádnému obhospodařování pozemku nebo k provádění péče o přírodní památku). Přehled katastrálních území, parcelních čísel dotčených navrhovaného zvláště chráněného území Přírodní památka se nachází na následujících pozemcích: katastrální území Stradonice u Pátku pozemek p. č. 1519 (část).
pozemků
a
orientační
výměra
katastrální území Peruc pozemky p. č. 151 (část), 152, 153 (část). Orientační výměra zvláště chráněného území činí 20,32 ha. Ochranné pásmo Ochranné pásmo bude vyhlášeno na části pozemku p. č. 151 v katastrálním území Peruc. Orientační výměra ochranného pásma činí 0,48 ha. Podle § 37 odst. 2 zákona je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a ke změnám kultury pozemků v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Odůvodnění návrhu Lokalita V Hlubokém byla nařízením vlády č. č. 318/2013 Sb. prohlášena za evropsky významnou lokalitu.
Krajský úřad Ústeckého kraje je povinen pro evropsky významné lokality zajistit dostatečnou ochranu vyhlášením zvláště chráněných území – přírodní rezervace nebo přírodní památky, stanoví-li tak nařízení vlády (§ 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny). Stávající přírodní památka V hlubokém nezajišťuje svým územním vymezením dostatečnou ochranu stejnojmenné evropsky významné lokality, proto je nutné přírodní památku znovu vyhlásit (přehlásit) v nově navrženém vymezení. Nová přírodní památka bude mít větší rozlohu a bude upřesněn její předmět ochrany. Lokalitu V Hlubokém tvoří prudké lesnaté svahy západní až severozápadní orientace nad pravým břehem Debeřského potoka. Vegetace je zde velice pestrá a představuje mozaiku svébytných vegetačních typů. Převažujícím vegetačním typem na většině území jsou bazifilní suchomilné doubravy s charakteristickým hromadným výskytem druhů jako kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruelum) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus), v nichž je zároveň možné setkat se s celou řadou vzácných druhů teplomilných trávníků, lesních okrajů a světlých lesů, např. s vítodem nahořklým (Polygala amarella), zimostrázkem alpinským (Polygala chamaebuxus), lněnkou bavorskou (Thesium bavarum), ostřicí tlapkatou (Carex pediformis), trýzelem vonným (Erysimum odoratum), kamejkou lékařskou (Lithospermum officinale), hlaváčem fialovým (Scabiosa columbaria) nebo střevíčníkem pantoflíčkem (Cypripedium calceolus). Na hlubších půdách rostou i náročnější druhy mezofilních lesů, jakým je například okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Populace některých druhů jsou však již málo početné nebo v posledních letech vykazují zřetelný úbytek. V těchto lesních porostech se vyskytují rovněž vzácné teplomilné druhy hub vázané především na bazické podklady, např. hřib nachový (Boletus rhodoxanthus), hřib medotrpký (Boletus radicans), pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis) a klouzek tridentský (Suillus tridentinus). Nejzajímavějším typem vegetace jsou zde tzv. dealpinské trávníky s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans), které jsou považovány za pozůstatek z období posledního zalednění a představují zřejmě jeden z nejstarších typů přírodní vegetace na území České republiky. Vyskytují se obvykle na teráskách skalnatých svahů převážně severní expozice a jsou vlastně ochuzenou variantou vegetace rozšířené běžně například ve vysokých polohách vápencových Alp. Plošně omezené porosty pěchavy jsou na území přírodní památky a v jejím bezprostředním okolí vázány na skalní výchozy a opukové sutě v prořídlých partiích lesního porostu. Spolu s pěchavovými trávníky je na skalních výchozech přítomna i vegetace nízkých xerofilních křovin s dominantním skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus). Obvykle na tuto vegetaci navazuje suťový les. Velmi reprezentativní je lokalita nedaleko Krásné vyhlídky. Stávající přírodní památka byla původně vyhlášena především k ochraně bohaté populace střevíčníku pantoflíčku (který zde v současné době roste pouze v malém počtu jedinců). Nejvýznamnější ohroženou rostlinou zde je zřejmě starček (stařinec) oranžový (Tephroseris aurantiaca), jehož zdejší výskyt je posledním v České republice. Vyhlášením přírodní památky nebude nijak omezen vstup na její území.
Přílohy 1. Orientační mapa s vyznačením území 2. Zákres území v katastrální mapě 3. Situace v ortofotomapě
Příloha 1: Orientační mapa s vyznačením území
Příloha 2: Zákres území v katastrální mapě
Příloha 3: Situace v ortofotomapě
