Návrh na vyhlášení přírodní památky ŠPIČÁK U VOJKOVIC Název zvláště chráněného území Přírodní památka Špičák u Vojkovic
Předmět ochrany a jeho popis
název ekosystému
podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%)
L4 Suťové lesy
Typ biotopu identifikovatelný ve střední a severní části přírodní rezervace, místy i velmi slušně reprezentativní. Ve stromovém patře (dosahujícím pokryvnost okolo 80%) byly zaznamenány lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus), pravděpodobný je v jiných částech i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro bylo pozorováno s velmi nízkou pokryvností, maximáně do 10%. Nacházely se v něm z charakteristických druhů Corylus avellana, z dalších druhů Crataegus sp., Lonicera xylosteum, Acer campestre. V bylinném patře, zastoupeném s 60-70% pokryvností, byly z charakteristických druhů nalezeny Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Melica nutans, z dalších např. Impatiens parviflora, Moehringia trinervia, Aegopodium podagraria, Galium odoratum nebo Stellaria holostea. V rámci svazu Tilio-Acerion je možné zařadit toto společenstvo do suťových a skalních javorových lipin asociace Aceri-Tilietum.
L5.1 Květnaté bučiny
Biotop nacházející se především ve střední a severní části území. Ve stromovém patře tvoří výraznou dominantu buky (Fagus sylvatica), přičemž dosahují pokryvnosti 80-90%. Keřové patro je z větší části chudé, dosahuje pokryvnosti sotva 20-30% a tvoří je především mladé nárosty
buku Fagus sylvatica). V bylinném patře byly z diagnostických druhů zapsány Scrophularia nodosa a Viola reichenbachiana. Vysoké zastoupení má především Galium odoratum. Z dalších druhů charakterizujících květnaté bučiny byly zapsány Mercurialis perennis, Mycelis muralis a Senecio ovatus. Z dalších druhů stojí za zmínku např. Convallaria majalis, Fagus sylvatica juv., Hieracium murorum, Lathraea squamaria, Moehringia trinervia, Oxalis acetosella, Poa nemoralis nebo Primula veris. Bylinné patro dosahuje pokryvnosti sotva 50%, ale místy může až téměř chybět. Vzhledem k vysokému zastoupení druhu Galium odoratum má společenstvo nejblíže asociaci Galio odoratiFagetum.
T3.4 Širokolisté suché trávníky
V minulosti mnohem více rozšířený typ biotopu zaznamenávaný více méně v celém území, s převahou v prosvětlených částech. Mimo větších světlin v lese, skalních výchozů, to je také nevýrazně v podrostu ne zcela zapojeného lesa. Z dominantních druhů je to především Brachypodium pinnatum, výrazněji méně také Bromus erectus. Z diagnostických či charakteristických druhů byly zaznamenány Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Trifolium alpestre, Agrimonia eupatoria, Securigera varia, Campanula persicifolia, Euphorbia cyparissias a Viola hirta, z dalších druhů Anthemis tinctoria, Ajuga genevensis, Origanum vulgare, Cytisus nigricans. V rámci svazu Cirsio-Brachypodion pinnati společenstva nejvíce odpovídají širokolistým válečkovým trávníkům teplých oblastí asociace Scabioso ochroleuceae-Brachypodietum pinnati.
Cíle ochrany navržené přírodní památky Ochrana zachovalých lesních porostů (bučin a suťových lesů) a suchých trávníků na příkrých svazích vrchu Špičáků včetně charakteristických druhů flóry a zejména fauny vázané na listnaté porosty.
Návrh kategorie ochrany Území je navrženo k vyhlášení v kategorii přírodní památka. Ochrana přírodní památky je dána ustanovením § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. - o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon). Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.
V terénu bude hranice přírodní památky vyznačena v souladu s vyhláškou MŽP ČR č. 64/2011 hraničními sloupky, pruhy na hraničních stromech a tabulemi s malým státním znakem.
Parcelní vymezení a výměra k.ú. Damice 238/2, 265/2, 279/1, 291, 358/2, 358/7, 642/1 k.ú. Vojkovice nad Ohří 660/1, 690/2, 714/4, 714/6, 818/2, 818/4, 660/2, 690/1, 818/1, 896/1, 1028, 1029, 1030, 818/3, 818/1, 1027, 898/4, 1026, 671, 672, 674, 675, 676/1, 676/2, 677, 678, 679, 680, 681, 685, 708/1, 708/3, 711, 824, 824/1, 826/1, 827, 833, 834/1, 834/2, 834/3, 836, 837/2, 898/1, 928/4, 930/1, 931/1, 931/2, 933/2, 937 Orientační výměra přírodní památky: 61 ha.
Návrh bližších podmínek ochrany K zajištění specifické ochrany území navrhujeme stanovit zřizovacím výnosem níže uvedené bližší ochranné podmínky ve smyslu § 36 odst. 1 zákona: Jen se souhlasem orgánu ochrany přírody lze: a) b) c) d) e)
měnit druh pozemků, způsob jejich využití a provádět pozemkové úpravy; umísťovat veškeré stavby; provádět terénní úpravy; zřizovat myslivecká zařízení včetně krmišť a slanisk pro zvěř; provádět plošnou či pruhovou mechanizovanou nebo chemickou přípravu půdy.
Bližší ochranné podmínky mohou být změněny na základě námitek, podaných vlastníky pozemků nebo dotčenými obcemi.
Ochranné pásmo Ochrana přírodní památky před rušivými vlivy z okolí je zabezpečena ochranným pásmem. Podle § 37 odst. 2 zákona je "ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemků v ochranném pásmu, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody". Ochranné pásmo bude zahrnovat 50 m pás kolem hranice ZCHÚ.
Odůvodnění návrhu Z rostlinných taxonů byly nalezeny druhy převážně lesních porostů, ze zajímavějších je udávána okrotice bílá (Cephalanthera damasonium; O, VU), ověřen byl ojedinělý výskyt vstavače mužského (Orchis mascula; SO). Většina významnějších druhů je však vázána na bezlesí, obvykle na suché trávníky, jako jetel alpínský (Trifolium alpestre), divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subs. moenchii; EN) a černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora; VU). Přesah do mezofilních lučních porostů nebo okrajů lesů má pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum; VU), který je poměrně hojně roztroušeným druhem i v okolí chráněného území, dále hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus; SO, CR) a kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus; VU). Spíše světlé křoviny a vrcholové skalnaté partie vyhledává jeřáb dunajský (Sorbus danubialis; VU) Na území sledované části evropsky významné lokality bylo zaznamenáno celkem 9 vegetačních jednotek (resp. biotopů; nepočítány biotopy řady X), mezi kterými jsou zastoupeny především lesní stanoviště – hercynské dubohabřiny, suťové lesy a květnaté bučiny. Část lesních porostů zahrnuje výsadby nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin – především smrku (Picea abies) a méně modřínu (Larix decidua). Předmětem ochrany jsou porosty suťových lesů a květnatých bučin. Květnaté bučiny (biotop L5.1) se nacházejí především ve střední a severní části území. Ve stromovém patře tvoří výraznou dominantu buky (Fagus sylvatica), přičemž dosahuje pokryvnosti 80-90%. Keřové patro je z větší části chudé, dosahuje pokryvnosti sotva 20-30% a tvoří je především mladé nárosty buku (Fagus sylvatica). V bylinném patře byly z diagnostických druhů zapsány Scrophularia nodosa a Viola reichenbachiana. Vysoké zastoupení má především Galium odoratum. Z dalších druhů charakterizujících květnaté bučiny byly zapsány Mercurialis perennis, Mycelis muralis a Senecio ovatus. Zaznamenány byly také např. Convallaria majalis, Fagus sylvatica juv., Hieracium murorum, Lathraea squamaria, Moehringia trinervia, Oxalis acetosella, Poa nemoralis nebo Primula veris. Bylinné patro dosahuje pokryvnosti sotva 50%, ale místy může až téměř chybět. Vzhledem k vysokému zastoupení druhu Galium odoratum má společenstvo nejblíže asociaci Galio odorati-Fagetum. Suťové lesy (biotop L4) byly identifikovány ve střední a severní části přírodní rezervace, místy jsou i velmi slušně reprezentativní. Ve stromovém patře (dosahujícím pokryvnost okolo 80%) byly zaznamenány lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus), pravděpodobný je v jiných částech i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro bylo pozorováno s velmi nízkou pokryvností, maximáně do 10%. Nacházely se v něm z charakteristických druhů Corylus avellana, z dalších druhů Crataegus sp., Lonicera xylosteum, Acer campestre. V bylinném patře, zastoupeném s 60-70% pokryvností, byly z charakteristických druhů nalezeny Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Melica nutans, z dalších např. Impatiens parviflora, Moehringia trinervia, Aegopodium podagraria, Galium odoratum nebo Stellaria holostea. V rámci svazu Tilio-Acerion je možné zařadit toto společenstvo do suťových a skalních javorových lipin asociace Aceri-Tilietum. Hercynské dubohabřiny (biotop L3.1) byly nacházeny zejména v jižní třetině území. V porostech se mimo habru (Carpinus betulus) vyskytují také javory kleny (Acer
pseudoplatanus), babyky (Acer campestre, diagnostický druh) a lípy (Tilia platyphyllos). Pokryvnost stromového patra osciluje okolo 85%. Keřové patro je vyvinuto v menší míře, výjimečně přesahuje pokryvnost 10%. Hlavní dřevinou je zmlazující habr (Carpinus betulus), ale objevují se i další druhy, jako např. Lonicera xylosteum. V bylinném patře roste z diagnostických druhů především Hepatica nobilis, i když ne v příliš velkém množství. Dominantní je z charakteristických druhů Anemone nemorosa, o něco méně Stellaria holostea. Dále to jsou Pulmonaria obscura, Maianthemum bifolium, Galeobdolon luteum, Poa nemoralis, Melica nutans. V rámci svazu Carpinion má tento typ společenstva nejblíže asociaci suboceanických vlhkých dubohabřin as. Stellario holosteae-Carpinetum betuli. Do předmětu ochrany byly zahrnuty i širokolisté suché trávníky (biotop T3.4D). V minulosti to byl mnohem více rozšířený typ biotopu zaznamenávaný více méně v celém území, s převahou v prosvětlených částech. Mimo větších světlin v lese, skalních výchozů, to je také nevýrazně v podrostu ne zcela zapojeného lesa. Z dominantních druhů je to především Brachypodium pinnatum, výrazněji méně také Bromus erectus. Z diagnostických či charakteristických druhů byly zaznamenány Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Trifolium alpestre, Agrimonia eupatoria, Securigera varia, Campanula persicifolia, Euphorbia cyparissias a Viola hirta, z dalších druhů Anthemis tinctoria, Ajuga genevensis, Origanum vulgare, Cytisus nigricans. V rámci svazu Cirsio-Brachypodion pinnati společenstva nejvíce odpovídají širokolistým válečkovým trávníkům teplých oblastí asociace Scabioso ochroleuceae-Brachypodietum pinnati. Velmi vzácně se v území nachází několik lesních pramenišť (pozorovány v jižním cípu chráněného území; biotop R1.4). Z diagnostických či jinak obvyklých druhů se zde vyskytovaly Impatiens noli-tangere, Festuca gigantea, Stellaria alsine, Caltha palustris. Z dalších druhů byly zapsány Urtica dioica, Poa trivialis, Ranunculus repens, Alliaria petiolata, Impatiens parviflora, Galium aparine, Cirsium oleraceum, Veronica beccabunga a další. V keřovém patře se rozrůstaly javory babyky (Acer campestre) a lísky (Corylus avellana). Vegetačně se jedná o svaz Caricion remotae. Zařazení do asociace je vzhledem k malému množství diagnostických druhů obtížné. Sutě jsou reprezentovány štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin (biotop S1.2) a křovinami skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum; biotop S1.5). Vegetace silikátových skal a drolin (biotop S1.2) se nachází pod příkrými skalními stěnami vzácně v jižní, střední a severní části (nespojitě). Nejedná se o příliš reprezentativní biotop, většina diagnostických druhů chybí. Zaznamenány byly například Asplenium septentrionale (diagnostický druh), Vincetoxicum hirundinaria, Poa nemoralis, a další druhy, které nasvědčují směřování již spíše jiným typům biotopů, jako Scleranthus perennis, Rumex acetosella, Hypericum perforatum, Euphorbia cyparissias (acidofilní trávníky mělkých půd), Securigera varia, Verbascum lychnitis, Trifolium alpestre (teplomilné lemy) a další. Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum; biotop S1.5) jsou ojedinělým typem biotopu nacházející se ve střední a severní části přírodní rezervace, pod skalními výchozy. Do keřového patra zasahují javory babyky (Acer campestre), kleny (Acer pseudoplatanus), břízy (Betula pendula), habry, (Carpinus betulus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), třešně (Prunus avium), rybíz alpínský (Ribes alpinum) či maliník (Rubus idaeus). Keřové patro ale často ani není vytvořeno, jde spíš o zarůstání z okolních typů stanovišť. Bylinné patro je velmi rozvolněné a často v něm prorůstají mechy. Převažujícím druhem je Geranium robertianum, ojediněle další druhy, jako Dryopteris filix mas, Galium aparine, Impatiens parviflora či Urtica dioica. Vegetačně se jedná o svaz Sambuco-Salicion capreae, asociaci Ribeso alpini-Rosetum pendulinae. Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (biotop K3) jsou poměrně běžným typem biotopu. Tím, že velká část přírodní rezervace byla nelesní, jsou křoviny nacházeny
především v místech, kde došlo k následnému zarůstání. Dokládají to jak zbytky terasování, tak přestárlé ovocné dřeviny (zejména třešně) v dnes již zarostlých částech. Mezi keři byly zapsány hlohy (Crataegus sp.), bezy (Sambucus nigra), javory babyky (Acer campestre), lísky (Corylus avellana), jasany (Fraxinus excelsior) a další. Podrost má spíše ruderální charakter, objevuje se v něm Impatiens parviflora, Alliaria petiolata, Chaerophyllum temulum, Anthriscus sylvestris, Geum urbanum. Tvoři také lemový biotop na kontaktu mezi lesem a loukou a na skalních výchozech, kde zarůstá suché trávníky Mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) se nacházejí při hranicích chráněného území a z hlediska významu území mající jen okrajový význam. Jedná se o pravidelně sečené louky, které jsou využívány pro seno nebo jsou součástí sadu. Po vyhlášení budou součástí ochranného pásma. Nacházejí se zde běžné luční druhy – mimo dominantních druhů Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, to jsou Achillea millefolium agg., Campanula patula, Galium album, Festuca rubra agg., Festuca pratensis, Lathyrus pratensis, Alchemilla sp., Crerpis biennis, Trifolium pratense, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys a další Mezi tzv. naturové biotopy je řazeno celkem 6 vegetačních jednotek: L3.1 Hercynské dubohabřiny, L4 Suťové lesy, L5.1 Květnaté bučiny, T1.1 Mezofilní ovsíkové louky a S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Specializovaný průzkum na výskyt živočichů (bezobratlých či obratlovců) nebyl prováděn. V úseku mezi přírodní rezervací a Ohří a navazujícího Plavenského potokoka je uváděn výskyt několika druhů plazů. Je to výskyt slepýše křehkého (Anguis fragilis), užovky hladké (Coronella austriaca), užovky stromové (Zamenis longissimus), užovky obojkové (Natrix natrix), ojedinělý je nález zmije obecné (Vipera berus). Ne všechny druhy jsou přítomny i ve vlastním chráněném území, jejich výskyt ale není zcela vyloučen. Je pravděpodobné, že alespoň některým vyhovuje návaznost vodního toku na listnaté porosty, stejně jako skalní výchozy, kde se mohou nerušeně slunit. Z hlediska výskytu ptáků byl ve studovaném území ze vzácných druhů opakovaně zjištěn výr velký (Bubo bubo) a také čáp černý (Ciconia nigra). Vzhledem ke struktuře lesních porostů (diverzifikované porosty jak z hlediska druhu tak věku, v kombinaci s nelesními stanovišti a většímu zastoupení listnatých dřevin), se dá očekávat i bohaté spektrum ptáků – dutinoví hnízdiči, pěvci, šplhavci a další. Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální kategorie popis biotopu druhu, další početnost nebo podle vyhlášky poznámky vitalita populace č. 395/1992 Sb. v ZCHÚ
CÉVNATÉ ROSTLINY (Tracheofyta) dříšťál obecný (Berberis vulgaris)
jednotlivé keře
C4a
v hlavním (vrcholovém) hřebínku k vrchu Špičák, pravděpodobně i jinde
okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)
aktuálně nezjištěno, výskyt pravděpodobný
O, C4a
Nunvář 2009, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR
pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum)
jednotlivé rostliny, roztroušeně
hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus)
aktuálně nezjištěno
ale C3
SO, C2r
vstavač mužský (Orchis mascula s.l., ve
fytochorionu 29. Doupovské 1 rostlina (pod SO, C1b/C2t vrchy je pravděpodobný vrcholem výskyt O. mascula subsp. Špičáku) mascula, Kubát in Štěpánková 2010)
travnaté biotopy, obvykle širokolisté suché trávníky, jak ve vlastní přírodní rezervaci, tak na loukách v okolí Tetera 2002, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR aktuálně ověřena 1 rostlina pod vrcholem Špičáku (Kjučukov, Hrčka 2014), uváděna ještě při severní hranici PR (Nunvář 2009, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR)
prvosenka jarní (Primula veris)
hojně roztroušená
C4a
luční porosty, tak i v lesích
kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus)
aktuálně nezjištěno, výskyt pravděpodobný
C3
Tetera 2002, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR
výskyt pravděpodobný, černohlávek velkokvětý na uváděných C3 (Prunella grandiflora) lokalitách ale nenalezen
širokolisté suché trávníky pod svahy Špičáku
jeřáb dunajský (Sorbus danubialis)
jednotlivé keře
hlavní hřebínek ke Špičáku
jetel alpínský (Trifolium alpestre)
na nelesních (do 2011 suchém trávníky, stanovištích v kategorii křovin a lesa velmi početně C4a)
C3
výskyt pravděpodobný, uváděných divizna knotovkovitá na lokalitách bělokvětá zjištěny pouze C2r (Verbascum lychnitis jednotlivé sterilní subsp. moenchii) exempláře Verbascum lychnitis
kraje
širokolisté suché trávníky, skalní výchozy
PLAZI (Reptilia) slepýš křehký (Anguis fragilis)
jedinci
SO/LC
Krásný Les (Klacek 2008, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR)
užovka stromová (Zamenis longissimus)
užovka hladká (Coronella austriaca)
užovka obojková (Nartix natrix)
zmije obecná (Vipera berus)
jedinci
jedinci
jedinci
jedinci
KO/CR
Damice - chatová osada, dále po proudu Ohře až k Boči na levém břehu a Okounovu na pravém břehu (Haleš 2008), Damice, okolí Plavenského potoka a Ohře, více nálezů (Musilová 2013), zdroj: nálezová databáze AOPK ČR
SO/VU
Damice (Musilová 2013, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR)
O/LC
povodí Ohře, Damice, Vojkovice (Zavadil 2009, Tetera 2002, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR)
KO/VU
Damice, Vojkovice (Zavadil 2009, Tetera 2002, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR)
O, EN
Matějů, Melichar 2012, Matějů, Jiskra 2011, Tejrovský, Bušek 2009, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR
SO, VU
Bušek 2006, Tejrovský 2008, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR
VU
Matějů, Melichar 2008, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR
PTÁCI (Aves)
výr velký (Bubo bubo)
pravděpodobné hnízdění
čáp černý (Ciconia nigra)
pravděpodobné hnízdění
žluna šedá (Picus canus)
hlasový projev
Vysvětlivky a použité zkratky: C1 – kriticky ohrožený taxon Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012) C2 – silně ohrožený taxon Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012) C3 – ohrožený taxon Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012) C4 – vzácnější taxon Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012), který vyžaduje další pozornost, C4a – méně ohrožené taxony
KO – kriticky ohrožený chráněný druh se zvláštní ochranou podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky 395/1992 Sb. SO – silně ohrožený chráněný druh se zvláštní ochranou podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky 395/1992 Sb. O - ohrožený chráněný druh se zvláštní ochranou podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky 395/1992 Sb. CR – kriticky ohrožený druh Červeného seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003, Farkač & al. 2005) EN – ohrožený druh Červeného seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003, Farkač & al. 2005) VU - zranitelný druh Červeného seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003, Farkač & al. 2005) LR/nt; NT - téměř ohrožený druh Červeném seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003, Farkač & al. 2005) LC – málo dotčený druh Červeném seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003) ny
Tabulky - Vzor přílohy T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL
dílčí plocha
výměra dílčí plochy
číslo rámcové směrnice
(ha)
/
dřeviny
zastoupení dřevin
průměrná výška porostu
(%)
1,2,6
LHC Vojkovice
Z části BK, BK z části směs BB
65
HB
10
BO, SM
10
JV
5
8,67 ha SLT 4A LT 4A2
25
Les kulturní
10
nalé- poznámka havost
Stará bučina (cca 140 let) – BEZ TĚŽEBNÍCH 1 ZÁSAHŮ! Bučina se postupně jednotlivě počíná rozpadat. Přirozenou obnovu chránit proti zvěři (oplocením, popřípadě jen nátěry), aby mohla odrůst buřeni. Chránit zmlazení BK především ve východiscích obnovy (na plochách rozpadu). Dřevo ponechat k zetlení.
TR, JILM, DBZ, LP, HLOH, keře
HS: 406
doporučený zásah
(m)
porostní typ 2 B 14
stupeň přirozenosti
Na bučinu navazuje porostní směs. Prudký svah a nízká výtěžnost kvalitního dříví zabraňují těžebnímu využití. V případě těžby by tato měla probíhat jednotlivým až skupinovým výběrem, s přednostním odběrem smrku a borovice. Ve výchozích místech obnovy (ať již vzniknou těžbou či rozpadem) je nutné důsledně chránit přirozenou obnovu či umělou dosadbu BK proti zvěři a buřeni, s přednostní podporou BK (dále JV, JILMU, LP, DB).
Kat. 32e
Důsledně chránit BK zmlazení proti zvěři a buřeni. Možno též ponechat bez těžebních intervencí a chránit přirozenou obnovu v lokálních plochách rozpadu. 2C1 LHC Vojkovice 0,09 ha SLT 3C LT 3C1 HS: 306 Kat. 32e
nevyliše no
Pětiletý nárost BK
BK
100
1
Les kulturní
Důsledně chránit BK zmlazení proti zvěři a buřeni. 1 V případě potřeby vylepšit BK.
2C4
nevyliše
Nastávající
HB
70
15
Les kulturní
Bez zásahu
3
LHC Vojkovice 0,31 ha SLT 3C LT 3C1 HS: 307 Kat. 32e
no
2 C 10 LHC Vojkovice 2,54 ha SLT 3C LT 3C1 HS: 307 Kat. 32e
7, 8
2 C 11 LHC Vojkovice 0,48 ha SLT 3C LT 3C1 HS: 306 Kat. 32e
5
kmenovina HB, výstavky SM, MD
BB
10
SM
10
MD
Směs
10
HB
45
BB
30
21
Les kulturní
Pestrá směs. Stáří 60-100 let. Bez zásahu. Na světlejších místech chránit přirozené zmlazení proti buřeni a nátěrem proti zvěři.
2
26
Les kulturní
Bez těžebních zásahů. Stará bučina (cca 130 let) se postupně jednotlivě počíná rozpadat. Přirozenou obnovu chránit proti zvěři (např. nátěry), aby mohla odrůst buřeni. Chránit zmlazení BK především ve východiscích obnovy (na plochách rozpadu). Dřevo ponechat k zetlení.
1
BK, LP, JS, SM, BR, 25 DB, TR, HR
BK
BK
100
MD
jednotlivě
505, 506, nevyliše 507 – no LHC Krásný Les 0,89 ha
jiné pozemky, neplodná půda
-
-
-
-
kamenné pole, skaliska, plocha 505 výsypka - 0,11 ha. Bez zásahu
3
435 B 1 26 LHC Krásný Les 0,5 ha SLT 4S LT 4S1, doplňkově 4S9 HS: 7507 Kat. 32e
BK
BK
100
2
Les kulturní
Několik obnovních prvků na kalamitních plochách ve SM porostu 435 B 10. BK více (starší kultury) či méně (mladé kultury) zajištěn. Obnovní prvky mají podobu jak větší holoseče - zabuřeněné, s dosud nezajištěným BK, tak malých kotlíků s BK mlazinou. BK díky nátěru postupně odrůstá tlaku zvěře, ač je skousáván. Na větších holých plochách je velice agresivní buřeň. BK je nutné nadále intenzivně chránit - díky dopravní dostupnosti a mírnému svahu lze uvažovat i o oplocení.
1
část JPRL není zahrnuta do ZCHÚ
435 B 6 25 LHC Krásný Les 0,43 ha SLT 4B LT 4B1 HS: 7507
SM
SM
100
20
Les nepůvodní
Malá, ale výrazná jehličnatá skupina téměř mýtného věku. Smrk mladší 80ti let. Vhodné obnovit postupně na BK a další listnáče cílové skladby.
2
část JPRL není zahrnuta do ZCHÚ
Kat. 32e 435 B10 18 LHC Krásný Les 4,27 ha SLT rovným dílem: 4A, 3C, 4S, 5V, 5J LT 3C1, 4S9, 5V1, 5J6 HS: 7501 Kat. 32e
SM
435 B13 14, 15 LHC Krásný Les 9,43 ha SLT: 40% 4A, 20% 4B, 20% 5J, 20% 4C HS: 7507 Kat. 32e
BK
SM
80
BK, JV
20
BK
82
SM
8
LP, JS, JV, MD
8
27
Les nepůvodní
Smrkové porosty cca 100 let staré. Listnatá výplň. 1 Dopravně dostupné. V místech nahodilých těžeb obnovováno především BK. Vhodné snížit obmýtí a skupinovým výběrem (malé plochy z důvodu prevence proti buřeni!) obnovovat na BK a další dřeviny cílové skladby, na vlhčích místech JD. Chránit proti buřeni a zvěři. Mírný svah, možnost oplocení.
28
Les kulturní
Plocha 14: Na terénní hraně a v horní části svahu téměř čistá bučina 130-150 let jedné (horní) etáže, s jednotlivou příměsí dalších listnatých dřevin, místy se skupinovou příměsí SM a MD. Místy, jednotlivě až skupinově, stadium rozpadu. Do náhorních luk přechází ekotonem z pestré směsi stromů a keřů. Zmlazení BK četné, ale neodrůstá bylinnému patru – skousáno zvěří. Světlejší místa stadia rozpadu rychle zarůstají buření. Ponechat bez těžebních zásahů. Nátěrem chránit BK zmlazení především na světlejších místech.
HB, TR, JR 2
více částí; stoletý smrk
1
Dřevo ponechat k zetlení. Plocha 15: Poměrně rozsáhlá enkláva, převážně bučina 130 – 150 let na příkrém svahu, přerušovaném „terasami“. BK je pomístně (na přístupnějších místech výraznějšími skupinami) doplněn smrkem. V příkrých pasážích bučina přechází v suťový les s výraznou příměsí jasanu, lípy a javorů. Klíčovou je opět ochrana přirozeného zmlazení BK a dalších listnáčů všude, kde se vyskytuje, především pak v místech s větším světelným požitkem (stadia rozpadu). Zmlazení je limitováno zvěří, neodrůstá z úrovně bylinného patra. Rozhodne-li se vlastník lesa pro těžbu, měla by být jednotlivě či skupinově výběrná, přednostně těžit jehličnatou složku. 435 D 1 20, 22 LHC Krásný Les 1,28 ha SLT 4B LT 4B4,
BK
BK
80
SM
15
JV
5
1,3
Les kulturní
Plocha 20: Starší (cca 10 let) kalamitní holina. Kultura BK, v menší míře SM (poškozován). Nálet JV. BK utlačován buření, skousávaný, ale kostra kultury je již zajištěna. Mezernaté. Nadále chránit proti zvěři a buřeni. Plocha 22: Starší (cca 10 let) kalamitní holina s kulturou
1
více částí
4B1 HS: 7501 Kat. 32e
BK, částečně SM, s náletem JV. Mezernaté, buřeň. Kostra BK kultury zajištěna, ač skousávána. SM nevhodný, dále jej nepodporovat. BK důsledně nadále chránit.
435 D 4 nevyliše no LHC Krásný Les 0,16 ha SLT 4B LT 4B4 HS: 7507 Kat. 32e
směs
435 D 9 19, 21 LHC Krásný Les 1,19 ha SLT 4B LT 4B4, 4B1 HS: 7501 Kat. 32e
SM
435 D 15/5 14, 15, 24 LHC Krásný Les 11,35 ha SLT: 65% 4B 30% 4A 5% 4D LT: 4A1, 4B4, 4D5 HS: 7507 Kat. 32e
BK
KL
40
JS
25
BR
15
BK
10
JR
10
SM
90
BK
5
JS
5
BK
80
SM
6
JV
4
JS
4
LP
2
HB, TR, JR
3
10
Les kulturní
Stáří cca 40 let, proředěné. Možno ponechat bez zásahu.
26
Les nepůvodní
Kalamitně postupně rozrušované enklávy cca 90 let starého 1 SM porostu. Vhodné snížit obmýtí smrku a jednotlivým či skupinovým výběrem (malé plochy z důvodu buřeně!) obnovovat na BK a další dřeviny cílové skladby, na vlhčích místech JD. Novou generaci důsledně chránit proti buřeni a zvěři.
28
Les kulturní
Bučina stará až 150 let na příkrém svahu, přerušovaném 1 „terasami“. BK je pomístně (na přístupnějších místech výraznějšími skupinami) doplněn smrkem. Místy stadium rozpadu. V příkrých pasážích bučina přechází v suťový les s výraznou příměsí jasanu, lípy a javorů. Starý porost je na cca 20% plochy doplněn mladší etáží listnatých dřevin starou cca 60 let. Mladší etáž výškově splývá s hlavní etáží. Tloušťkově diferencováno. Zmlazení listnatých dřevin je přítomno, ale kvůli tlaku zvěře neodrůstá. Klíčovou je opět ochrana přirozeného zmlazení BK a dalších listnáčů všude, kde se vyskytuje, především pak v místech s větším světelným požitkem (stadia rozpadu). Porosty v horní části svahu, kde je především čistá bučina, PONECHAT BEZ TĚŽEBNÍHO ZÁSAHU. V nižších partiích s jehličnatou příměsí by měla být těžba (pokud se vlastník k těžebnímu zásahu rozhodne) jednotlivě či skupinově výběrná; přednostně je nutné těžit jehličnatou složku. plocha 24: Světlina v příkrém svahu – rozsáhlejší polom BK. Zabuřeněno, zmlazení utlačováno. Chránit zmlazení proti buřeni a zvěři, případně dosázet silnými sazenicemi BK. Dřevo ponechávat k zetlení.
MD 1
435 E 0
13
BK
BK
80
3
1,5
Les kulturní
Do 10 let stará kultura na ploše fragmentované nahodilou a
1
V platném LHP vedeno jako
LHC Krásný Les 0,68 ha SLT 4B LT 4B4,doplňk ově 3A3 HS: 7501 Kat. 32e 435 E 5 nevyliše no LHC Krásný Les 0,24 ha SLT 1Z LT 1Z1 HS: 7507 Kat. 32e
BR
435 E 10 7 LHC Krásný Les 2,11 ha SLT 3A LT 3A3, doplňkově 1Z1, 3J1 – vrchol Špičáku HS: 7507 Kat. 32e
Pestrá směs JS, JV, BK aj.
435 E 12 10 LHC Krásný Les 1,83 ha SLT: 50% 4A 50% 4B LT 4A2, 4B4 HS: 7507 Kat. 32e
BK
435 B 9 LHC Plešivec (LČR) 0,31 ha
směs
JV
10
SM
10
BR
95
úmyslnou těžbou smrku. Částečně zajištěný, netvárný BK, řídké, místy mezernaté, doplněno náletem javoru a kulturou nevhodného, poškozovaného smrku. Buřeň. Nadále ošetřovat BK a JV.
E0, aktuálně již E1 zalesněno
15
Les kulturní
mladá řídká kmenovina – bez zásahu
-
27
Les kulturní
Suťový les. Ponechat bez zásahu. Na světlejších místech chránit přirozené zmlazení nátěrem proti zvěři.
2
27
Les kulturní
Cca 120ti letá bučina s příměsí dalších dřevin. V nižších 1 částech svahu přechází v holé plochy vzniklé nahodilou i cílenou těžbou smrku, osázené BK a SM. Důsledně chránit bukové (a jiné listnaté) zmlazení a kulturu proti zvěři a buřeni. Další případné těžby realizovat jednotlivě až skupinově, přednostně těžit SM. Bučinu není nutné těžit.
26
Les kulturní
Řídký smíšený porost v příkrém svahu. Okraj ZCHÚ. 3 V průměru věk cca 80 let; různověké. Ponechat bez zásahu.
keře, SM, JR 5
JS
35
JV
20
HB
15
SM
10
BK
10
LP, DB, TR, BRK, JM, BB, BR
10
BK
80
JV, JS, SM, TR, BR
20
BR
25
JS
25
SM
25
SLT 4B LT 4B4, doplňkově 4A2 HS: 7406 Kat. 32e 435 B 13a LHC Plešivec (LČR) 0,43 ha SLT 4S LT 4S9, doplňkově 4A2 HS: 7701 Kat. 32e
17
435 B 13b LHC Plešivec (LČR) 0,09 ha SLT: 4A LT 4A2, okrajově 5V1 HS: 7406 Kat. 32e
SM, BO
směs
435 E 5 LHC Plešivec (LČR) 1,09 ha SLT: 50% 3C, 50% 4B, doplňkově 3J, LT: 3C1, 4B1, 3J1 HS: 7406 Kat. 32e
8
435 E 8 LHC Plešivec (LČR)
nevyliše no
BB, směs
SM
JV
20
HB
5
SM
60
BO
40
BK, JV, JS, TR, JL
+
JS
30
SM
30
JV
30
BK
10
BB
70
HB, TR, BK, keře
30
SM
80
HB
15
25
Les nepůvodní
Mýtný porost smrku a borovice s listnatou výplní. Přeměnit 1 postupně na listnatý porost, důsledně chránit listnaté zmlazení a kulturu proti zvěři a buřeni.
28
Les kulturní
Směs. Stáří cca 130 let. Okraj ZCHÚ, bez zásahu.
3
15
Les kulturní
Sukcesně vzniklé porosty na zemědělské půdě, cca 50 let staré. Ponechat bez zásahu (případně slabá probírka).
3
24
Les nepůvodní
Okraj ZCHÚ. Cca 80letá smrčina s příměsí habru a břízy. Prudký svah. Vhodné snížit obmýtí smrku a postupně (jednotlivým a maloplošným výběrem) obnovovat na listnatý porost (BK, JV, ostatní přítomné listnáče).
2
0,13 ha SLT 3J LT 3J1 HS: 7701
BR
5
BK
100
SM, MD
+
Přednostně využít přirozenou obnovu. V případě ekonomické nerentability možno ponechat bez zásahu.
Kat. 32e 435 E 12 LHC Plešivec (LČR) 0,31 ha SLT 4B LT 4B1 HS: 7406 Kat. 32e
9
BK
28
Les kulturní
Cca 130 let stará bučina v prudkém svahu. Ponechat BEZ TĚŽEBNÍCH ZÁSAHŮ. Bučina se počíná jednotlivě rozpadat. Přirozenou obnovu chránit proti zvěři a buřeni. Chránit zmlazení BK především ve východiscích obnovy (na plochách rozpadu). Dřevo ponechávat k zetlení.
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.
1
Tabulky - Vzor přílohy T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu
výměra (ha)
název
biotop
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
doporučený zásah
naléhavost
interval provádění
–
–
X-II
jednorázově, ale opakovaně, každým rokem jinou část
VII-VIII
1x ročně
mezofilní ovsíkové louky, 1
2
0,65
T1.1
11,84
K3, X12, X13, X9A, X7, L3.1, L5.1, R1.4
v současnosti zemědělské – dlouhodobý cíl péče: udržení nelesního hospodaření – kosení charakteru
termín provedení
křoviny a vzrostlé dřeviny náletového původu dlouhodobý cíl přirozenému vývoji
péče:
ponecchání
bez zásahu
redukce křovin po obvodu louček – jejich rozšiřování, T1.1, dlouhodobý cíl péče: loučky postupně 2 vytváření průseků v K3, rozšiřovat a propojovat koridory do X13, X7 vytvoření jakési pestré mozaiky stanovišť křovinách – křovin, kosených suchých trávníků mozaikovitá seč 2 lesní loučky s křovinami
3
2,53
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. 2. 3.
stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), stupeň - zásah vhodný, stupeň - zásah odložitelný.
Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.
