Návrh metodiky založení sportovního klubu

PEF MZLU v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Návrh metodiky založení sportovního klubu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Dagmar Kudová, Ph.D.

Řešitel bakalářské práce František Pavlíček

PEF MZLU v Brně

2008/2009

Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí mé práce paní Ing. Dagmar Kudové, Ph.D. za cenné rady , doporučení a konzultace, které mi v průběhu tvorby bakalářské práce poskytla.

PEF MZLU v Brně

Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 20.5.2009

PEF MZLU v Brně

Abstrakt Výsledkem bakalářské práce je přehlednou formou sestavený návrh metodiky založení sportovního klubu. Z výsledků také vyplývá nezbytná nutnost případných zájemců o založení sportovního klubu zaměřit se na přesné vymezení jednotlivých kroků a jejich včasné realizace, zohlednit finanční náročnost a podnikatelská rizika.

Klíčová slova Občanské sdružení, sportovní klub, management sportu, strategické plánování, projekt, sportovní cíle, sportovní manažer, ekonomie sportu.

Abstract The result of the Bachelor’s Thesis consists of a proposal, drawn up in an easy-to-read form, of methods for establishment of a sports club. The result also shows that people interested in founding a sports club must focus at specific identification of the individual steps and their due implementation, and take into account financial requirements and entrepreneurial risks.

Keywords Civic association, Sport club, Sport management, Strategic planning, Project, Sport goals, Sport manager, Economics of sport

PEF MZLU v Brně

Obsah 1.

ÚVOD...............................................................................................................3

2.

PŘEHLED LITERATURY .............................................................................5 2.1 Charakteristika prostředí sportu v ČR............................................................ 5 2.1.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy............................................... 5 2.1.2 Český svaz tělesné výchovy........................................................................... 8 2.1.3 Českomoravský fotbalový svaz .................................................................... 10 2.1.4 Typy sportovních organizací v ČR ............................................................. 11 2.1.4.1 Občanské sdružení ................................................................................... 13 2.1.4.2 Akciová společnost ................................................................................... 17 2.1.4.3 Společnost s ručením omezeným ............................................................. 19 2.1.5 Sportovní klub............................................................................................. 20 2.1.6 Sportovní manažer ...................................................................................... 21 2.2 Postup strategického plánování ..................................................................... 23 2.3 Ganttův diagram............................................................................................ 24 2.4 Podnikatelská rizika ....................................................................................... 25 2.5 Marketingový mix.......................................................................................... 26

3.

CÍL A METODIKA ........................................................................................29 3.1 Cíl práce ......................................................................................................... 29 3.2 Metodika......................................................................................................... 29

4.

VÝSLEDKY......................................................................................................30 4.1 Založení sportovního klubu ........................................................................... 30 4.2 Rozpočet ......................................................................................................... 35 4.2.1 Finanční zdroje SK...................................................................................... 35 4.2.2 Výdaje SK.................................................................................................... 35 4.2.3 Sponzoring .................................................................................................. 36

1

PEF MZLU v Brně

4.2.4 Dotace.......................................................................................................... 37 4.3 Ganttův diagram............................................................................................ 39 4.4 Podnikatelská rizika ....................................................................................... 41 4.5 Marketingový mix.......................................................................................... 42 4.5.1Customer solutions ...................................................................................... 42 4.5.2 Customer cost.............................................................................................. 42 4.5.3 Convenience ................................................................................................ 43 4.5.4 Communications ......................................................................................... 43 5.

DISKUSE .........................................................................................................45

6.

ZÁVĚR..............................................................................................................47

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...........................................................48

8.

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ...........................................................50

9.

SEZNAM ZKRTATEK ..................................................................................51

10. PŘÍLOHY .........................................................................................................52

2

PEF MZLU v Brně

1. ÚVOD Nejen v České republice je jednou z nejoblíbenějších možností pro naplnění volného času, jak nás dospělých, tak i dětí, právě sport. Patří mezi nejdiskutovanější jevy dnešní společnosti. Každý z nás hledá tu formu zábavy, která by nás naplnila, přinesla radost z pohybu, zdraví a krásy. V současnosti je sport zpřístupněn širokému okruhu obyvatel a stává se součástí životního stylu. Oslovuje téměř 50 % světové populace, je univerzální, neexistují zde jazykové bariéry. Sport je integrující část lidské kultury. [1] Kompetentní orgány místní správy a rodiče si uvědomují pozitivní roli sportu jako volno - časové aktivity nejen na mládež, ale i na společnost jako na celek bez ohledu na věk. Pro navržení metodiky založení sportovního klubu je tato práce zaměřena na volnočasovou aktivitu fotbal. O silném zakotvení fotbalu v naší krajině a naší společnosti svědčí založení fotbalového svazu již v roce 1901, počet 625 552 registrovaných hráčů, 3955 klubů, 15 378 mužstev, 8 247 trenérů a 3856 rozhodčích. [9] Výše uvedené počty nezahrnují rekreační, neorganizované hráče, fanoušky a mnoho dalších subjektů, které na fotbale participují. Smyslem práce je předpoklad existence mnoha, především mladých zájemců o tuto hru, kteří nemají možnost svoji zálibu a někteří i talent dále rozvíjet. K dalšímu rozvoji je ovšem potřeba prostředí, které tyto nároky splňuje. Tato problematika se týká malých a menších obcí. Především pro členy místních zastupitelstev je tato práce určena. Neposledním důvodem pro zvolení fotbalu je jeho poměrně nízká finanční náročnost, nejen pro starší hráče, ale především pro rodiče mladých hráčů. Proto je tento sport otevřen skutečně širokým masám. [8]

3

PEF MZLU v Brně

Cílem této bakalářské práce je návrh metodiky založení sportovního klubu, který by měl dát možným zájemcům o založení sportovního klubu, v tomto případě klubu fotbalového, ucelený přehled jak lze od nápadu dojít k samotné realizaci. Práce by měla poskytnou budoucím zájemcům, jak z řad jednotlivců, tak i samosprávních celků, přehledný popis jednotlivých činností pro založení sportovního klubu.

4

PEF MZLU v Brně

2. PŘEHLED LITERATURY Sport vznikl a rozvíjel se v souladu s historií společnosti a jejím sociálním, politickým a ekonomickým charakterem. Je historicky vzato nedílnou součástí kulturního vývoje a v daném případě i rozvoje lidstva. Jeho historii psaly právě ty dominantní třídy, které psaly historii dané společnosti. Sport nesporně sehrál důležitou úlohu v rozvoji úsilí o zdokonalování jedince, dosahování vrcholných výkonů, sebekázně, cílevědomosti, systematičnosti a účelovosti lidského snažení a podílel se tak i na celkovém rozvoji společnosti.[3]

2.1 Charakteristika prostředí sportu v ČR V České republice jsou sport a tělesná výchova (jako subsystémy tělesné kultury) významným způsobem podporovány z veřejných rozpočtů v rámci veřejného sektoru.

2.1.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústředním orgánem státní správy v oblasti sportu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Sportovní odbor ministerstva se dělí na dvě sekce. První odpovídá za rozvoj sportu ve školách, připravuje směrnice pro předmět tělesné výchovy a zabývá se výzkumem. Nedílnou součástí práce této sekce je reprezentovat Českou republiku v mezinárodních organizacích. Druhá

sekce

sportovního

oddělení

spolupracuje

se

sportovními

organizacemi a odpovídá za sportovní reprezentaci země. Hlavním úkolem poradních orgánů ministerstva Rady tělesné výchovy a sportu a Rady sportovní reprezentace, je podílet se na rozdělování finančních prostředků pro sport.

5

PEF MZLU v Brně

Sport patří v organizační struktuře MŠMT do skupiny V., struktura viz příloha 5.[1] Na MŠMT do skupiny V. patří a přímo zodpovídá za oblast sportu odbor sportu, který každoročně vyhlašuje programy pro „Státní podporu sportu“. V roce 2009 se zaměřuje na oblast státní sportovní reprezentace, oblast veřejně prospěšných programů a oblast programového financování.

6

PEF MZLU v Brně

Obr. 1: Struktura sportu v ČR Ministerstvo mládeže a tělovýchovy

Rada tělesné výchovy

Odbor sportu

Tělesná výchova ve školách, výzkum mezinárodní aktivity

Tělesná výchova ve školách

Rada sportovní reprezentace

Sekce sportovních organizací reprezentace

Samosprávné obce

Český svaz tělesné výchovy

Vrcholový sport reprezentace

Český olympijský výbor

Sportovní federace

Regionální sportovní federace

Tělovýchovné jednoty Rekreační sport

Sportovní kluby

Soutěže

Zdroj: [3]

7

PEF MZLU v Brně

2.1.2 Český svaz tělesné výchovy Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) je dobrovolným sdružením sportovních, tělovýchovných a turistických svazů s celostátní působností, tělovýchovných jednot a sportovních klubů i jejich sdružení, jsou-li ustavena jako občanská sdružení podle Zákona o sdružování občanů č.83/1990 Sb. ČSTV vznikl 11. března 1990. Jeho posláním je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebnou platformu. Subjekty sdružené v ČSTV si ponechávají samostatnost svého právního postavení, majetku a činnosti.[9,10] Nejvyšším orgánem ČSTV je valná hromada. Skládá se ze dvou komor, z komory svazů a TJ/SK. Výkonný výbor ČSTV je nejvyšším výkonným orgánem ČSTV. Valnou hromadou ČSTV je volen na čtyřleté funkční období ve složení předseda, 9 zástupců sportovních svazů a 9 zástupců regionálních sdružení. Odborné rady: •

Revizní komise Českého svazu tělesné výchovy

•

Smírčí komise Českého svazu tělesné výchovy

•

Ekonomická rada Výkonného výboru ČSTV

•

Investiční a technická rada Výkonného výboru ČST

•

Legislativní rada Výkonného výboru ČSTV

•

Programová rada Výkonného výboru ČSTV

•

Rada Výkonného výboru ČSTV pro informatiku a IS ČSTV

•

Rada předsedů Krajských sdružení ČSTV

8

PEF MZLU v Brně

Obr. 2: Organizační struktura ČSTV

Komora svazů

Valná hromada ČSTV

Komora TJ/SK

Výkonný výbor ČSTV

Revizní komise ČSTV

Legislativní rada Výkonného výboru ČSTV

Smírčí komise ČSTV

Programová rada Výkonného výboru ČSTV

Ekonomická rada Výkonného výboru ČSTV

Rada Výkonného výboru ČSTV pro informatiku a IS ČSTV

Investiční a technická rada Výkonného výboru ČSTV

Rada předsedů Krajských sdružení ČSTV

Zdroj: [9,10]

Národní sportovní svazy jsou samostatná, dobrovolná občanská sdružení fyzických a případně i právnických osob, ustavená ve smyslu Zákona č.83/1990 Sb. Sportovní svazy řídí a organizují činnost v příslušném sportu na území ČR, hájí zájmy sdružených subjektů a zabezpečují státní reprezentaci ČR. Svoji činnost upravují vždy vlastními stanovami. Národní sportovní svazy mohou být řádným, nebo přidruženým členem ČSTV. Sdružování svazů v ČSTV upravuje Směrnice ČSTV 2/1998 v novelizovaném znění ze dne 20.4. 2001. [9,10] V návaznosti na krajské uspořádání ČR zahájila činnost k 1.červenci 2001 krajská sdružení ČSTV, která jsou organizační součástí ČSTV s právní subjektivitou a pečují o vytváření podmínek pro rozvoj sportu v příslušném kraji. Krajská sdružení ČSTV vznikla společným ustavením zástupců zde působících regionálních sdružení s licencí ČSTV a zástupců členských

9

PEF MZLU v Brně

sportovních svazů. Regionální - okresní sdružení ČSTV jsou samostatné právní subjekty založené podle Zákona 83/90Sb a sdružují na území regionu - okresu, tělovýchovné jednoty a sportovní kluby rovněž jako samostatné právní subjekty, které se ke sdružení dobrovolně přihlásí. Mají svoji majetkovou odpovědnost a to podle znění svých vlastních stanov. [9,10] Pro sdružené TJ/SK plní významnou roli v poskytování a zprostředkování finančních prostředků, pomoci, informací, služeb atd. jako servisní organizace.[9,10] Pro organizační články sdružených republikových sportovních svazů okresní sportovní svazy - vytváří potřebné podmínky pro práci a poskytuje základní služby. [9,10]

2.1.3 Českomoravský fotbalový svaz Českomoravský fotbalový svaz vznikl po rozdělení Československa v roce 1992 a je platným členem evropských a světových fotbalových orgánů. Jeho sídlem je Praha Strahov a jeho nejvyšším orgánem je valná hromada svazu. Českomoravský fotbalový svaz asociací sdružující fotbalové kluby z Čech , Moravy a Slezska. Pod hlavičkou fotbalového svazu je téměř 5000 klubů a na půl milionu registrovaných hráčů. Obr. 3: Znak organizace ČMFS

Zdroj: [9]

10

PEF MZLU v Brně

Výkonný výbor ČMFS je nejvyšším výkonným orgánem, je volen na čtyři roky. Složení výkonného výboru:[9]

Obr. 4: Řídící struktura výkonného výboru ČMFS

Předseda ČMFS

I. místopředseda za Čechy

II. místopředseda za Moravu

Předseda řídící komise pro Čechy

Předseda řídící komise pro Moravu

Člen za Čechy

III. místopředseda za kluby 1. a 2. ligy

Člen za Moravu

Člen za kluby 1. a 2. ligy

Člen za Čechy

Člen za kluby 1. a 2. ligy

Člen za Čechy

Člen za kluby 1. a 2. ligy

Zdroj: [9] Sekretariát Českomoravského fotbalového svaz je v příloze 6.

2.1.4 Typy sportovních organizací v ČR U sportovních organizací se v ČR můžeme setkat s různými právními formami jako jsou: -

občanská sdružení, smyslem je hlavně vzájemná prospěšnost a spolková činnost, podrobněji charakterizováno viz 2.1.4.1

11

PEF MZLU v Brně

-

organizace s mezinárodním prvkem – mezinárodní federace, které mohou mít na území ČR sídlo, nebo zde působí prostřednictvím své organizační složky (svého zastoupení) , např. v ČR jsou především známé ty se sídlem mimo ČR jako je Mezinárodní fotbalová federace

-

příspěvkové nebo rozpočtové organizace zřízené ústředním orgánem státní správy nebo v případě příspěvkových organizací i obcí k zajišťování např. vrcholového sportu (dřívější střediska vrcholového sportu) dnes jsou to sportovní organizace, na které přispívá město či kraj

-

nadace a nadační fondy, cíl by měl být obecně prospěšný, má sloužit k finanční podpoře obecně prospěšných cílů, nadační jmění musí být alespoň 1 mil. Kč, např. nadací a nadačních fondu je velká řada třeba pro tělesně postižené sportovce nebo na rozvoj sportu dětí a mládeže,

-

zájmová sdružení právnických osob, založit mohou minimálně 2 právnické osoby, založení buď písemnou zakladatelskou listinou nebo svoláním členské schůze. V ČR jsou například zájmová sdružení spravující letiště pro zajištění podmínek sportovního a rekreačního létání

-

veřejné obchodní společnosti, k založení není potřeba žádný základní kapitál, musí mít nejméně 2 zakladatele, nevýhodou je ručení společníků za závazky obchodní společnosti. U nás můžeme vidět založení této společnosti spíše pro účel prodeje sportovního vybavení, sportovního zboží a sportovních potřeb

-

družstva, neuzavřené společenství osob za účelem podnikání nebo zajišťování potřeb svých členů, základní kapitál min. 50 tis. Kč. V oblasti sportu není tato forma pro založení sportovního klubu moc používána,

-

obecně prospěšné společnosti, podstatou je nekomerční poskytování veřejně prospěšných služeb. Lze je vidět častěji, například jako

12

PEF MZLU v Brně

střediska

správy

kulturních

a

sportovních

zařízení,

správy

sportovních areálů nebo sportovní - pořadatelské agentury, Vyskytují se i obchodní společnosti jako akciová společnost a společnost s ručením omezeným, ty se řídí obchodním zákoníkem a jsou podrobněji charakterizovány v kapitolách 2.1.4.2 a 2.1.4.3 [1]

2.1.4.1 Občanské sdružení Jedná se zpravidla o sdružení fyzických nebo právnických osob za účelem dosahování

a ochrany společného zájmu. Podmínkou je, že se jedná

o nenáboženské, nepolitické a nepodnikatelské sdružení, které svojí činností nepopírá nebo neomezuje osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení. Sdružení jsou právnickými osobami. Jejich členy mohou být jak fyzické, tak právnické osoby s výjimkou obcí. Sdružení mohou založit nejméně tři občané ČR, z nichž alespoň jeden je starší 18 let. Tito vytvoří tzv. přípravný výbor, který vypracovává stanovy sdružení a podává návrh na registraci. [6] Občanské sdružení vzniká registrací na Ministerstvu vnitra České republiky, kam podávají zakladatelé návrh na registraci. Ten musí podle zákona obsahovat: -

podpisy členů přípravného výboru,

-

jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob,

-

označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru,

-

text stanov ve dvou vyhotovení.

Nemá-li návrh náležitosti potřebné k registraci, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu upozorní s tím, že dokud vady nebudou odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.

13

PEF MZLU v Brně

Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu došel návrh, který nemá vady. O dni zahájení ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru.[6] Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do 10 dnů od zahájení řízení o registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání. Vznik sdružení, jeho název, adresu sídla sdružení a jejich změny oznámí ministerstvo do 7 dnů po registraci Českému statistickému úřadu (ČSÚ), který vede evidenci sdružení. Není-li zmocněnci přípravného výboru do 40 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, sdružení vzniká dnem následujícím po uplynutí uvedené lhůty a tento den je dnem registrace. Po provedení registrace by měl přípravný výbor svolat ustavující členskou schůzi, na které by mělo proběhnout vytvoření (volba) orgánů podle stanov. Stanovy jsou základní organizačním dokumentem, měly by být sepsány s ohledem na budoucí praktické fungování sdružení.[6] Stanovy musí obsahovat: -

název sdružení,

-

sídlo,

-

cíl jeho činnosti,

-

orgány

sdružení,

způsob

jejich

ustavování,

určení

orgánů

a funkcionářů, oprávněných jednat jménem sdružení, -

ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,

-

zásady hospodaření.

14

PEF MZLU v Brně

Orgány občanského sdruženi a příklady jejich činností: • -

Valná hromada

projednává zprávu o činnosti a hospodaření klubu, stavu majetku, právech, závazcích ,

-

projednává zprávu dozorčí rady,

-

rozpočet pro následující období,

-

schvaluje podmínky členství,

-

stanoví klubové příspěvky,

-

volí členy výboru klubu. •

Předseda (prezident)

-

svolává řádnou i mimořádnou valnou hromadu,

-

řídí zasedání výboru klubu (alespoň 1x za měsíc),

-

uzavírá a sjednává písemně právní úkony jménem klubu,

-

uzavírá pracovně právní vztahy. • Výbor klubu

-

projednává to co není svěřeno valné hromadě,

-

svěřené věci,

-

co je uvedeno ve stanovách. • Dozorčí rada

-

kontroluje účetní a finanční operce, stav hospodaření s penězi, právy a majetkem,

-

podává zprávy výboru klubu a valné hromadě,

-

návrhy v případě nedostatků.[6]

Pravidelně, v intervalu podle stanov sdružení, by se měly konat členské schůze. O takové schůzi je potřeba vést pečlivý zápis , jeho součásti je i prezenční listina. Bude-li mít sdružení nějaký majetek, musí vést účetnictví. Sdružení jsou osvobozena od některých daní, daň z členských příspěvků, od daně z příjmu

15

PEF MZLU v Brně

v rámci činnosti, které vyplývají z poslání organizace, dotace, úroky vkladu na běžném účtu u banky. Možnost snížení základu daně a v neposlední řadě od daně dědické, darovací a s převodu nemovitosti. Mají také úlevu od platby správních poplatků například ověření podpisu, otisku razítka, výpis z rejstříků, z registru, z knih atd.. Občanská sdružení sestavují a zveřejňují výroční zprávy zcela na dobrovolné bázi. Výroční zprávy informuje o činnosti organizace, jejím řízení a rozhodování. Měla by být i nástrojem transparentnosti hospodaření. Občanské sdružení zaniká buď dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, nebo pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění. [6] Řídící struktura sportovního klubu občanského sdružení se odvíjí od základního dokumentu a tím jsou stanovy. Ve stanovách je organizační struktura projednávána na úrovni orgánů klubu. Za ty se považují valná hromada, předseda (prezident) klubu, výbor klubu a dozorčí rada klubu. Dozorčí rada je zakreslena mimo hlavní osu, protože její členové jsou voleni valnou hromadou pro funkci kontrolní, tudíž představují nezávislou kontrolu. [1] Obr. 5: Řídící struktura občanského sdružení Valná hromada

Dozorčí rada

Výbor klubu

Předseda klubu

Zdroj: [1], vlastní práce

16

PEF MZLU v Brně

2.1.4.2 Akciová společnost Tato právní forma se ve sportu vyskytuje velmi často například u prvoligových klubů. Jedná se o kapitálovou společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě. Akciová společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti, pouze může přijít o hodnoty akcií. Základní jmění akciové společnosti musí být alespoň 2 mil. Kč.[13] Společnost může založit jedna právnická osoba – zakladatel, na základě zakladatelské

listiny.

Zakládá-li

více

zakladatelů,

tak

se

uzavírá

zakladatelská smlouva. Součástí těchto listin je návrh stanov a musí obsahovat: - obchodní jméno, sídlo a předmět podnikání, - navrhované základní jmění, - počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, - upisované vklady jednotlivých zakladatelů, - pokud má být k vytvoření základního jmění použito nepeněžního vkladu, i určení předmětu nepeněžního vkladu a jeho ocenění doloženo odborným odhadem, - údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, - údaj jakým vkladem bude splacen emisní kurs, - způsob splacení nepeněžitého vkladu, - počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad, - určení správce vkladu a návrh stanov. Společnost může být založena dvěma způsoby a to: 1. Založení společnosti bez upisování akcií – počet akcií, jejich jmenovitá hodnota a upisované vklady zakladatelů jsou ve výši základního jmění a rovnají se

17

PEF MZLU v Brně

celkové hodnotě vydaných akcií. Vše je

uvedeno

v zakladatelské

2. Založení společnosti na základě výzvy k upisování akcií

- zakladatelská

listině/smlouvě a nekoná se valná hromada.

smlouva musí navíc obsahovat dobu a místo upisování akcií, postup při upsání akcií převyšujících navrhované základní jmění, způsob svolání ustavující valné hromady upisovatelů, místo, dobu a způsob pro splácení části upsaných akcií a jejich výše. K upsání akcií dochází zápisem do listiny upisovatelů. [13] Orgány společnosti jsou valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Valná hromada je vrcholným orgánem do její působnosti patří například změna stanov, rozhodnutí o zvýšení či snížení základního jmění, volí a odvolává členy představenstvy a dozorčí rady atd. Představenstvo je řídícím orgánem, je voleno valnou hromadou a z členů valné hromady. Členem může být jen fyzická osoba, jedná jménem společnosti a zapisuje se do obchodního rejstříku. Dozorčí rada je orgánem kontrolním, dohlíží na výkon působnosti představenstva. Volí se nejméně tři členové, dva volí valná hromada a jeden je volen z řad zaměstnanců, pokud má společnost více než padesát zaměstnanců v době volby. Akciová společnost získává svůj majetek vydáním akcií, mohou být vydány v nominální hodnotě (napsaná hodnota na akcii) nebo tržní hodnotě (její výše závisí na vztahu poptávky

a nabídky). Akcie může být vydána

v listinné podobě nebo v zaknihované podobě. Zrušení akciové společnosti lze s likvidaci (zvolí se likvidátor) a nebo bez likvidace (provede se fúze společnosti). [13] Akciové společnosti se zakládají za účelem zisku.

18

PEF MZLU v Brně

2.1.4.3 Společnost s ručením omezeným Založit společnost s ručením omezeným je poměrně zdlouhavý proces,ale je nejednodušším typem kapitálové společnosti. Ve sportu můžeme tuto formu použití vidět například u velkých sportovních areálů nebo u prodejců nabízejících sportovní turistiku, výlety či u prodejců sportovních potřeb. Společnost s ručením omezeným může mít od jednoho společníka až do padesáti společníků, základní kapitál je 200tis. Kč a vklad společníků musí být alespoň 20tis. Kč. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti

do

výše

souhrnu

nesplacených

částí

vklad

zapsaných

v obchodním rejstříku. [13] Pro založení společnosti je nutno vykonat především tyto kroky: - uzavření společenské smlouvy formou notářského zápisu, - složení základního jmění společnosti, nebo jeho části, - získání živnostenských oprávnění, - zápis společnosti do obchodního rejstříku, - registrace společnosti u finančního úřadu. Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti, jedná o jmenování a odvolání jednatelů, změny společenské smlouvy, schválení účetní uzávěrky atd. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů.

Jednatelé

nesou

veškerou

právní

odpovědnost

za

chod

společnosti, vedení účetnictví, povinnosti vůči úřadům atd. Dozorčí rada dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih, podává zprávy valné hromadě. Členové dozorčí rady jsou jmenováni valnou hromadou a nemohou být jednateli společnosti. [13] Společnost může být zrušena rozhodnutím soudu na základě dohody společníků nebo z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě. [13]

19

PEF MZLU v Brně

Z výše uvedeného vyplývá, že nejvhodnější právní formou pro založení sportovního klubu je občanské sdružení.

2.1.5 Sportovní klub Sportovní klub lze charakterizovat jako seskupení lidí za účelem realizace volnočasové aktivity. Činnost sportovního klubu je ozvláštňující důležitá platforma individuálního dozrávání sportovců v procesu socializace. Klub je totiž zaměřen na výchovu a uplatnění špičkových sportovců. K tomuto cíli směřuje práce jejich členů. Sportovní klub je organizačně uzpůsoben tak, aby mohl co nejúčinněji působit na jednotlivá v něm sdružená družstva. Způsob organizace práce v jednotlivém družstvu je formou působení na malou skupinu. Každé mužstvo má realizační tým, v čele s trenérem, který je hlavní osobu zodpovědnou za formu práce s týmem, za určitý řád a plnění vytyčených zásad. Pro stanovení cílů sportovního klubu je důležité uvědomit si, kterých cílů sportovní klub dosahuje nyní a jakých cílů chce dosáhnout v budoucnu.[1] Cíle sportovního klubu se z hlediska obsahového člení do tří skupin: •

Sportovní cíle

- dlouhodobé cíle: podpora zdraví, seberealizace, radost z pohybu a hry, - střednědobé cíle: podpora výkonnostního sporu, podpora volného času a sportu pro všechny, mnohostranná sportovní nabídka, vzdělávání ve sportu, zkvalitnění tréninků, odstranění nedostatků na sportovišti, - krátkodobé cíle: motivace k výkonu, uznávání výkonnostního sportu, motivace k provádění sportovních činností, objasňování cílů. Rozšíření funkčních skupin, cílevědomé vyhledávání talentů, motivace sportovců, vzdělávání trenérů. •

Ekonomické cíle

- dlouhodobé cíle: úspěšné ekonomické vedení SK,

20

PEF MZLU v Brně

- střednědobé cíle: zlepšení řízení klubu, zlepšení finanční situace, nové image SK pro veřejnost, - krátkodobé cíle: nový systém řízení, přizpůsobení nabídky poptávce, získávání kvalifikovaných pracovníků, přidělení rozpočtovaných příspěvků dle cílů, posílení reklamy, využití médií, public relations. •

Sociální cíle

- dlouhodobé cíle: podpora příslušnosti ke SK, společnosti a spokojenost členů -

střednědobé

cíle:

povzbuzování

atmosféry

porozumění,

podpora

poskytování společenských forem, - krátkodobé cíle: podpora koordinátorské práce, mezilidské vztahy, odstraňování egoismu, hledání v jiných klubech a programech, v cizině, vlastní experimenty, sportovní a společenské aktivity.[1] Sportovní kluby v ČR jsou svojí právní formou převážně občanská sdružení, dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů.

2.1.6 Sportovní manažer Role sportovního manažera by se dala charakterizovat jako osoba zodpovědná

za chod sportovního klubu. Dle stupně řízení rozlišujeme

manažery na: •

Manažer na úrovni vedení sportovní činnosti - vedoucí sportovních družstev i jednotlivců ve vyšších soutěžích , specialisté vyškoleni pro sportovní akce,

•

Manažer na úrovni řízení určitého sportovního spolku – členové výkonných výborů sportovních a tělovýchovných svazů, sekretáři svazů,

21

PEF MZLU v Brně

•

Manažer v podnikatelském sektoru – placené tělovýchovné služby, vedoucí fitness, vedoucí výroby sportovního náčiní.[1]

Základní činnosti sportovního manažera je : 1. Plánování -

strategický plán rozvoje SK,

-

dlouhodobý, střednědobý a aktuální program,

-

strategický postup při plánování akcí.

Specifické činnosti: Sponzorská činnost v TVS. 2. Organizování -

postupy vyhodnocování výsledků,

-

organizování a zabezpečení tréninkových cyklů,

-

využití výpočetní techniky při sportovních soutěžích.

Specifické činnosti: Sportovní reklama. 3. Vytváření organizačních struktur -

zdokonalování organizační struktury SK a TVS v ČR,

-

zkvalitňování organizační struktury placených služeb.

Specifické činnosti: Transfer hráčů a trenérů. 4. Výběr, rozmísťování a vedení lidí -

výběr a rozmísťování lidí při práci ve spolcích TVS a jejich motivace,

-

výběr a rozmísťování lidí v placených TVS službách.

Specifické činnosti: Znalost uspořádání fungování norem vrcholných mezinárodních organizací TVS. 5. Kontrola -

ukazatel finanční kontroly TVS organizací.

Specifické činnosti: Zabezpečení norem a náležitostí při uzavírání smluv v ČR i zahraničí. 6. Marketing -

marketing v oblasti placených TVS služeb,

22

PEF MZLU v Brně

-

marketing v podnicích vyrábějících TVS zboží,

-

marketingová koncepce sportovních klubů.

Specifické činnosti: Problematika zdraví, pojištění a sociálního zabezpečení. 7. Finance -

přehled

o

aktuálních

ekonomických

trendech

ve

státní

a podnikatelské sféře, -

reflexe v hospodaření spolků a organizací TVS, zvláště jejich základních článků.

Specifické činnosti: Kontakty a spolupráce se zájmovými a odbornými organizacemi sportovců, trenérů a učitelů TVS 8. Právo -

reflexe daňových, živnostenských a dalších zákonů do podmínek organizací TVS,

-

zákony o TVS, stanovy a další normy státních a společenských organizací TVS. 9. Komunikace

- ve vedení lidi v organizacích TVS, - vyjednávání sponzorských kontaktů.[1]

2.2 Postup strategického plánování U sportovních klubů je strategické plánování zatím ojedinělým jevem. Důvodem je v současné době především nedostatek finančních zdrojů pro aktuální, stávající činnost. Strategický plán by měl obsahovat: :[1] 1. Úvod - stručný popis vývoje klubu za posledních 10 let. 2. Cíle organizace

23

PEF MZLU v Brně

- jaké funkce bude klub do budoucna plnit, - strategické cíle v obecné poloze. 3. Profil sportovního klubu - současný profil klubu, - formulování profilu, který chtějí cílové skupiny do budoucna. 4. Strategie naplňování cílů - rozpracování dlouhodobých cílů, - naplňování těchto cílů. 5. Způsob, jak strukturalizovat sportovní klub a osoby, které v něm spolupracují na realizaci plánu - podíl pracovníků SK na plnění plánu, - stanovit který orgán bude autorem strategického plánu. 6. Financování strategického plánu - financování strategického plánu a konkrétních akčních plánů, - konkretizace cílů do akčních plánů.

2.3 Ganttův diagram Ganttův diagram byl vyvinut, jak již z názvu vyplývá, Henry L. Ganttem k tomu,

aby

sloužil

k zobrazení

časové

náročnosti

a

posloupnosti

jednotlivých částí projektu. Jde o pruhový diagram a využívá se pro grafické znázornění naplánování posloupnosti činností v čase. V základní podobě neobsahuje Ganttův diagram vztahy mezi činnostmi, ale moderní softwarové nástroje pro plánování projektů do něj tyto závislostí obvykle zakomponovávají. Ganttovy diagramy se staly běžnou technikou pro prezentaci fází a činností projektové WBS (Work Breakdown Structure) a jsou tedy srozumitelné pro mnoho lidí. [14]

24

PEF MZLU v Brně

Na horizontální ose Ganttova diagramu je časové období trvání projektu, rozdělené do stejně dlouhých časových jednotek (dny, týdny, …). Na vertikální ose jsou pak jednotlivé činnosti, na které se projekt rozpadá, vždy jeden řádek pro jednu činnost. Na ploše diagramu jsou jednotlivé činnosti označeny obdélníky (pruhy), jejichž levá strana označuje plánovaný začátek činnosti a pravá strana plánované ukončení. Délka pruhu tak označuje předpokládanou délku trvání činnosti. V rozšířenější podobě pak mohou diagramy ukazovat také návaznosti činností, pomocí lomených šipek nebo čar vedoucích od začátku nebo konce jedné činnosti k začátku nebo konci jiné činnosti (vztahy start-to-start, start-to-finish finish-to-start nebo finish-to-finish). [14] Tento diagram lze využít k časové analýze založení a realizace sportovního klubu (viz 4.4).

2.4 Podnikatelská rizika Každé podnikání nese své riziko. Podnikatelská rizika mají vždy pozitivní a negativní stránku. Pozitivní je spojena s nadějí na úspěch (uplatnění na trhu,

dosažení

zisku),

negativní

se

projeví

dosažením

horších

hospodářských výsledků, než jsme očekávali, případným vznikem ztráty v krajním případě bankrotem. Výsledky podnikatelské činnosti ovlivňuje větší počet faktorů, jejichž vývoj v budoucnu je nejistý. Faktory, které ovlivňují podnikání se promítají různým způsobem na hospodářském výsledku. Rizika v podnikání se dají členit podle nejrůznějších kritérií, nejfrekventovanější z nich jsou rizika čistá a podnikatelská (spekulativní). Čisté riziko je spojeno se ztrátou a poškozením. Příkladem tohoto rizika je vznik požáru, povodeň, havárie v dopravě nebo pracovní úraz. Tato rizika jsou pojistitelná. Podnikatelská rizika zpravidla nejsou pojistitelná.

25

PEF MZLU v Brně

Příkladem jsou různé spekulativní obchody na burze s cennými papíry, sázkové hry, ale také investice do realizace podnikatelského záměru. Pro období překonávání rizik je užitečné v předstihu vytvořit plán přežití. Pro různé druhy podnikatelské činnosti se bude lišit, ale podstata zůstává stejná - být předem připraven a překonat rizika.[5] Plán přežití je třeba koncipovat a realizovat v souladu s cíli podniku. V podnicích bývají vytvářeny pracovní týmy, i ad hoc skupiny pro odstraňování rizik, které jsou vedeny manažerem rizik. Jakmile se nějaký subjekt rozhodne podnikat, jsou s jeho aktivitami spojena podnikatelská rizika. Prvním krokem, který bychom měli udělat je identifikování spektra rizik. Samozřejmě si musíme také uvědomit, že na každou organizaci bude v určitém časovém období působit velké spektrum jednotlivých rizik. Jsou to rizika spojená s prostředím ve kterém se činnost odvíjí, v ekonomickém a politickém prostředí, finanční situace organizace, technické a personální zabezpečení organizace, síla konkurence a náročnost tržního prostředí, kvalita manažerského řízení a jiné faktory. Hodnocení a řízení rizik je klíčovým procesem, každé naše zaváhání může mít nepříznivý dopad na organizaci. Je dobré mít na paměti, že hodnocení rizik, které provádíme je spojeno s neustálým hodnocením vnějších a vnitřních faktorů, hodnocení technických, ekonomických a sociálně politických faktorů. Dobré je pravidelně hodnotit rizika. Nezbytná je prevence při řízení rizik i určení stupně ohrožení organizace.[5]

2.5 Marketingový mix Marketingový mix představuje a konkretizuje všechny kroky, které organizace dělá, aby vzbudila poptávku po produktu. Jednou z nejčastějších charakteristik (dle Philipa Kotlera) marketingového mixu je:

26

PEF MZLU v Brně

- jde o soubor taktických marketingových nástrojů - výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu. [15] Marketingový mix se dělí na4P: Produkt označuje nejen samotný výrobek nebo službu (tzv. jádro produktu), ale také sortiment, kvalitu, design, obal, image výrobce, značku, záruky, služby a další faktory, které z pohledu spotřebitele rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho očekávání. Cena je hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. Zahrnuje i slevy, termíny a podmínky placení, náhrady nebo možnosti úvěru. Místo uvádí, kde a jak se bude produkt prodáván, včetně distribučních cest, dostupnosti distribuční sítě, prodejního sortimentu, zásobování a dopravy. Propagace říká, jak se spotřebitelé o produktu dozví (od přímého prodeje přes public relations, reklamu a podporu prodeje). [15] Účinný marketingový mix vhodně kombinuje všechny proměnné tak, aby byla zákazníkovi poskytnuta maximální hodnota a splněny firemní marketingové cíle. Je to soubor osvědčených nástrojů k realizaci firemní strategie.[15] Philip Kotler ale ve svých publikacích uvádí, že k tomu, aby byl marketingový mix správně používán, se na něj nesmíme dívat z pohledu prodávajícího, ale z hlediska kupujícího. Marketingový mix pak bude vypadat takto: •

z produktu se stane zákaznická hodnota (Customer Value),

•

z ceny zákazníkova vydání (Cost to the Customer),

•

místo se přemění na zákaznické pohodlí (Convenience),

•

z propagace se stane komunikace se zákazníkem (Communication).

27

PEF MZLU v Brně

Díky tomu zjistíme, že zákazník požaduje hodnotu, nízkou cenu, velké pohodlí a komunikaci, nikoliv propagaci. Ze 4P se tak stanou 4C. [15] Marketingový mix 4C lze použít i při založení sportovního klubu (viz 4.5)

28

PEF MZLU v Brně

3. CÍL A METODIKA 3.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je přehlednou formou navrhnout metodiku založení sportovního klubu, tak aby tuto práci bylo možné využít i zájemci o tuto problematiku z řad občanů.

Dílčí cíle •

Založení sportovního klubu

•

Rozpočet

•

Ganttův diagram

•

Marketingový mix

3.2 Metodika Bakalářská práce se dělí na část teoretickou a na část praktickou. K vypracování teoretické části bylo čerpáno z různých zdrojů odborné literatury, která je především zaměřena na sport a společnost, sportovní management, ekonomiku sportu a také byl použit zákon o sdružovaní občanů. Pro vypracování praktické části jsem využil vlastních zkušeností a rozhovorů u fotbalových klubů JMFS. Rozhovory jsem vedl s Ing. Zdeňkem Koukalem, předsedou občanského sdružení TJ Dynamo Oleksovice.

29

PEF MZLU v Brně

4. VÝSLEDKY 4.1 Založení sportovního klubu 1. Při zakládání sportovního klubu je prvotním úkolem provést průzkum trhu. Můžeme ho provést dvěma způsoby, buď přímo pomocí počítače, telefonu nebo vyrazíme do terénu. Musíme si předem zjistit jak velký zájem - poptávka o sportovní klub je ze strany místních obyvatel, ale i obyvatel přilehlých obcí a tomu bude odpovídat i vytíženost.

Zmapovat si

jaká je v okolí konkurence -

již

existující kluby, jejich zaměření – vize a jaké volnočasové aktivity nabízí. Také je důležité zjistit si cenovou relaci těchto služeb a na základě všech těchto informací navrhnout předběžné kroky – plán založení. 2. Je důležité mít zajištěné místo pro konání svých sportovních aktivit. Některé menší obce nabízejí k pronájmu své sportoviště. Většinou je tento majetek několik let nevyužíván, proto bývá nutná oprava a údržba. Většina sportovních klubů to řeší přispěním svých členů, sponzorů a dobrovolníků z řad občanů, je ale možné zažádat o dotaci ze strany státu, respektive MŠMT (viz 4.2.4). K dalšímu patří vybavení těchto prostor, od nákupu zařízení (kancelářský nábytek, počítač) až po kancelářské potřeby (tužky, papíry). 3. Sportovní klub jako občanské sdružení zakládají nejméně tři občané ČR, z nichž alespoň jeden je starší 18 let. Musí být tedy vytvořen tzv. přípravný výbor, který vypracuje stanovy sdružení (příloha 1, 2) a podá návrh na registraci na Ministerstvu vnitra České republiky. Ministerstvo pokud nezjistí důvod k odmítnutí podané registrace, zahájení -

provede do 10 dnů od

řízení o registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného

výboru SK jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým

30

PEF MZLU v Brně

je den odeslání. Ministerstvo vnitra automaticky přidělí SK identifikační číslo. 4. Vznik Sk, jeho název, adresu sídla sdružení a jejich změny oznámí ministerstvo do 7 dnů po registraci Českému statistickému úřadu (ČSÚ), který vede evidenci sdružení. Po provedení registrace musí přípravný výbor: -

svolat ustavující členskou schůzi, na které proběhne vytvoření (volba) orgánů podle stanov.

-

o zakládající členské schůzi je potřeba vést pečlivý zápis (příloha 3).

-

je povinen vést účetnictví,

-

je tedy dobré (ale ne povinné) nahlásit se na místně příslušný Finanční úřad dle sídla SK a také zřídit bankovní účet.

5. Pro dobře fungující sportovní klub je dobré přihlásit ho do regionálního sportovního svazu, podat přihlášku (příloha 4). Ta obsahuje číslo a datum registrace stanov, jejich kopii. S přihlášením klubu do svazu se zavazujete respektovat stanovy tohoto svazu a platit nejrůznější poplatky a příspěvky, např. členské příspěvky, registrační poplatky, účastnické poplatky. Za to vám svaz nabídne ucelený systém podpory a růstu, organizace soutěží, školení trenérů, rozhodčích atd.. Dalším svazem do kterého je nutné sportovní klub přihlásit je ČSTV, samozřejmě do jeho regionální organizace. Potvrzení členství sportovního klubu v regionálním sportovním svazu nemusí tvrdit, že jste členy ČSTV a také tím získáte kód pro sportovní klub k vyplňování formuláře úrazového pojištění. Po přihlášení máte možnost využít těchto výhod: •

můžete využít úrazového pojištění pojišťovny Kooperativa,

•

volnou doprovodnou hudební a obrazovou produkci na sportovních akcích, bez obav ze sankcí a pokut,

•

výhodný nákup software od firmy Microsoft za desetinu ceny,

31

PEF MZLU v Brně

•

menší příspěvek z obrovského balíku příjmů od subjektu Sazka.

Za to však musíte vedle respektování stanov splnit: •

každoroční

odevzdání

souhrnného

výkazu

o

hospodaření

sportovního klubu na regionální pracoviště, •

každoroční odevzdání evidence členské základny se stanovenými údaji (jméno, RČ - dle zákona č. 111/2000 Sb. o ochraně osobních údajů),

•

do budoucna může dojít k placení stanoveného poplatku na činnost (na člena), podobně jak u nákupu známek (zatím se neplatí).[12]

Každá sportovní organizace, která

nakládá jakýmkoliv způsobem

s osobními údaji, je povinna dodržovat zákon o ochraně osobních údajů č. 111/2000 Sb.. Tento zákon stanovuje a vymezuje podmínky jak a jakým způsobem je možno s osobními údaji nakládat. 6. Pokud budu brát v úvahu menší sportovní klub zaměřený na fotbal, bude jeho struktura výboru a struktura mládeže vypadat tak jak je uvedena na obrázcích 6 a 7. Řídící struktura SK je stejná jako u většiny občanských sdružení ve sportu, tedy valná hromada, výbor klubu, předseda klubu a dozorčí rada (obr. 5).

32

PEF MZLU v Brně

Obr. 6: Řídící struktura Výboru Fotbalového klubu

Výbor klubu

Předseda klubu

Sekretář a pokladník

Vedoucí mládeže

Člen výboru

Zdroj: vlastní práce

Obr. 7: Řídící struktura mládeže

Vedoucí mládeže

Trenéři staršího dorostu

Trenér Vedoucí mladšího dorost. dorostu družstev

Trenér starších žáků

Trenér ml. žáků a starší přípravky

Trenéři ml. přípravky A,B

Zdroj: vlastní práce

33

PEF MZLU v Brně

Z výše uvedených organizačních struktur není až tak patrné obsazení sportovního fotbalového klubu. Někteří z trenérů jsou zároveň ve vedení klubu. K tomu aby trenér mohl vzdělávat své svěřence ve fotbale musí mít za sebou Řád licenčního studia „C“ licence, který pořádá vždy na jaře a na podzim každý okresní fotbalový svaz. Tento SK by mohl do budoucna ještě počítat se zavedením ženského fotbalu, samozřejmě by záleželo na tom, jak velký bude zájem a jestli to bude možné finančně pokrýt. Pro zajištění dobré organizace musí každý fotbalový klub počítat a zajistit místa: -

údržba a úklid zázemí klubu, rozhodčí,

-

v době utkání jsou to pokladní,

-

lidé zajišťující bezpečnost,

-

prodavači občerstvení.

Tito lidé bývají většinou doplněni z řad dobrovolníků a členů klubu.

34

PEF MZLU v Brně

4.2 Rozpočet Rozpočet je nedílnou součástí při tvorbě a realizaci každého projektu, musí obsahovat veškeré informace o tom, jaký je plán čerpání zdrojů jak v celkovém souhrnu, tak v rozpisu do detailních položek dle jednotlivých nákladových druhů.

Plán čerpání musí být rozdělen časově dle fází

a předpokladů plnění činností. Je to jedna z nejdůležitějších složek při tvorbě projektu a nezbytný podklad pro koordinaci činností a částí dodávek, které jsou součástí projektu.

4.2.1 Finanční zdroje SK Finanční zdroje - příjmy SK tvoří: daňové příjmy: •

příjmy z pronájmu a z reklamy,

•

příjmy ze sportovních a jiných akcí,

•

příjmy plynoucí z nakládání s majetkem klubu.

příjmy nedaňové: •

členské/klubové příspěvky,

•

dotace a dary fyzických a právnických osob,

•

jiné příjmy.

4.2.2 Výdaje SK Výdaje SK tvoří: •

pořizování, údržba a oprava majetku klubu,

•

organizace klubových akcí,

•

zabezpečení a pojištění majetku klubu,

•

ostatní činnosti související s posláním klubu.

35

PEF MZLU v Brně

Dnes platí, že předmětem daně z příjmů u SK (občanských sdružení) jsou příjmy z činností, které jsou rovny nebo přesahují výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Kromě tohoto je osvobození některých příjmů uvedeno přímo v zákoně - jedná se např. o členské příspěvky, účelové státní dotace na provoz, některé dary. Některé příjmy po snížení o výdaje jsou naopak vždy předmětem daně - např. příjmy z reklamy, nájmu.

4.2.3 Sponzoring Sponzorování je jedním z velmi důležitých prostředků pro financování sportovního klubu. Je to jeden z prostředků, pro dostatečné pokrytí finančních zdrojů a zabezpečení fungování v aktuálním i ve výhledovém pojetí. Je také důležité si uvědomit, že v pojetí sportu se sponzorování řadí mezi nástroj komunikační a marketingový, jelikož vždy za poskytnutí určitého sponzorství je protiváhou sponzorovaného reklama sponzora. Každý sportovní manažer musí tedy vzít v úvahu jak hledisko sponzora, tak hledisko sponzorovaného. Sponzorování klubu – tato varianta je pro fotbalový klub výhodnější, je dobré mít aspoň jednoho stálého sponzora, který se přímo podílí na sponzorství klubu, ten má zajištěnou veškerou reklamu na všech reklamních místech, které mu klub může nabídnout.

Také by se každý SK měl snažit sám sponzory vyhledávat a oslovovat, u vyhledávání se zaměřujeme na inzertní části novin a časopisů, kde jsou údaje o firmách dlouhodobě provádějících takovou reklamu, která by pro naše sponzorování mohla být zajímavá. Je dobré oslovit také podnikatele a firmy z blízkého okolí, jak v obci, tak v regionu. Členové klubu mohou tuto možnost nabídnout u svých zaměstnavatelů, také se dá hledat sponzory u rodinných příslušníků a známých členů sportovního klubu.

36

PEF MZLU v Brně

Může pomáhat i obec při pořádání svých kulturních akcích, jako je například ples obce, školy, každoroční hody atd.. Pokud se sportovní klub dohodne se sponzorem na dlouhodobé spolupráci, pak mu může nabídnout tzv. sportovní balíček, který u menšího fotbalového klubu obsahuje: -

uvedení sponzora v programu akce, plakát, leták,

-

ohlášení sponzora před, během a po akci,

-

reklamní panel na sportovišti,

-

volné vstupenky,

-

reklama na výsledkové tabuli,

-

reklama na dresech,

-

reklama na webových stránkách.

Samozřejmě, že tento balíček se dá různě upravovat a doplňovat, záleží na domluvě. Dlouhodobé podmínky ze strany klubu bývají: určitá požadovaná částka od sponzora a předpokládaná délka spolupráce.

4.2.4 Dotace Dalšími příjmy o které může sportovní klub nebo obec získat jsou příjmy ze státního rozpočtu, a to přímo na MŠMT nebo krajském úřadě. Státní podpora sportu pro rok 2009 – o tuto dotaci se zažádá stát prostřednictvím

MŠMT. Jde o

dotaci přidělovanou každoročně dle

rozpočtových pravidel MŠMT, žádat o ní mohou

sportovní kluby pod

záštitou regionálních svazů. Žadatel musí předložit požadavek na formuláři uvedený na stránkách ministerstva, ministerstvo do 3 týdnů po uzavření příjmů žádostí rozhodne o přidělení dotace. Dotace na zřízení sportovního centra - mohou o ni požádat sportovní kluby nebo oddíl v příslušném sportovním odvětví svůj příslušný sportovní svaz.

37

PEF MZLU v Brně

Písemná žádost musí být předána tomuto svazu, její obsah a způsob podání určuje tento svaz. Dotaci na zařízení ve špatném stavu nebo chybějící sportovní zařízení – o tuto dotaci mohou zažádat občanská sdružení přímo MŠMT, je potřebné zvážit nezbytný rozsah výstavby nebo rekonstrukce sportoviště s ohledem na stávající nabídku v okolí. Žádosti se zpravidla podávají na formulářích od MŠMT na podzim daného roku, ministerstvo rozhodne do února následujícího roku. Dalším orgánem státní správy od které může sportovní klub žádat dotaci je krajský úřad (okresní město). Ten by měl mít Fond sportu a volného času. Z Fondu sportu a volného času mohou žádat o dotaci organizace zřizované obcí a právnické osoby. Je nutné vyplnit formulář uveřejněný na webových stránkách krajů a odevzdat příslušnému krajskému úřadu.Zastupitelstvo kraje potom rozhodne na svém jednání o přidělení dotace. U dotací z EU se například nabízí pro region Jihovýchod možnost dotace SK na Rozvoj regionálních středisek.Tato dotace je přímo zaměřena na výstavbu a technické zhodnocení objektů pro kulturu, sport a práci s dětmi. Mohou o ni zažádat, obce, města, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, malí a střední podnikatelé. Žádost se podává prostřednictvím Úřadu regionální rady. Před tím než se o dotaci z fondu EU požádá, je dobré znát pravidla o jejich poskytování a proplácení. Dotací, o kterou lze žádat, můžeme financovat pouze část uznatelných nákladů. Ve standardních případech je to něco mezi 50% – 60%. Tyto prostředky jsou žadateli vypláceny zpětně až po úplné, úspěšné realizaci celého projektu. Proto musí každý žadatel předem doložit, že je schopen projekt financovat v plné výši bez ohledu na dotaci.

38

PEF MZLU v Brně

Žádost o dotaci u jednotlivých operačních programů se podává vždy po uveřejnění výzvy. Žádost se podává v písemné formě žádost a projekt (není formulář) samostatně za každý dotační program a za každý předmět dotace dle sídla právnické osoby (podnikání) a dle trvalého bydliště fyzické osoby. Pokud ministerstvo zjistí, že žádost je neúplná, vrátí ji zpět žadateli spolu s uvedením vad a se lhůtou k jejich odstranění. Základní pravidla pro podání žádosti o dotaci: •

získat informace o dotaci, jaké dotace a na jaké účely je EU poskytuje,

•

nalezení konkrétní dotace pro projekt, vyhledání aktuálních nebo připravovaných výzev,

•

zajistit si financování projektu, dotace jsou propláceny zpětně, tudíž musíte být schopni financovat to celé z vlastních či externích zdrojů,

•

podat žádost o dotaci na příslušné ministerstvo,

•

udržet si dotaci, při nesplnění a nedodržování daných podmínek hrozí, že o dotaci přijdete nebo bude uděleno penále.

4.3 Ganttův diagram Ganttův diagram využiji k časové analýze založení a realizace sportovního klubu. Pro tento diagram jsem sestavil základní tabulku pro realizaci grafu a v ní jsem rozčlenil tento postup na pět fází: •

první fáze - zajištění místa pro sportovní aktivity, sponzorů, dobrovolníků, zájem SK

•

druhá fáze - vyřízení úředních záležitostí k založení sportovního klubu

•

třetí fáze - svolání členské schůze, přihlášení do regionálních svazů a organizací

•

čtvrtá fáze – vyřízení veškeré administrativy, nábor zájemců o SK, příprava na zahájení činnosti

39

PEF MZLU v Brně

•

pátá fáze – zahájení činnosti Sportovního klubu

Tab. 1: Rozvržení časové náročnosti založení SK ČASOVÁ FÁZE PROJEKTU

DATUM ZAHÁJENÍ

NÁROČNOST

Fáze 1

15.11. 2008

35

Fáze 2

15.12. 2008

15

Fáze 3

2.1. 2009

10

Fáze 4

2.1. 2009

35

Fáze 5

1.2. 2009

5 Zdroj: vlastní práce

Obr. 8: Ganttův diagram návrhu založení SK 15.11.20 21.11.20 27.11.20 3.12.200 9.12.200 15.12.20 21.12.20 27.12.20 14.1.200 20.1.200 26.1.200 08 08 08 8 8 08 08 08 2.1.2009 8.1.2009 9 9 9 1.2.2009 7.2.2009

1. fáze

2. fáze

3. fáze

4. fáze

5. fáze

Zdroj: vlastní práce

Tento diagram by se dal dále upravit dle rozpracovanosti projektu, tedy podle jednotlivých etap rozpracovanosti, dle aktuálního stavu, data dokončení a podle toho kolik zbývá dokončit.

40

PEF MZLU v Brně

4.4 Podnikatelská rizika Tak jak již bylo v kapitole 2.4 zmíněno, každé podnikání nese své riziko. Založení sportovního klubu a s tím spojené fungování klubu, nese svá rizika ze strany konkurence, financí i provozu. Riziko tržní - špatná informovanost o konkurenci v místě založení sportovního klubu. Řešení je neustále sledovat a zajímat se o novinky ze svého okolí, získávat informace o tom jakým způsobem konkurence získává své zájemce. Jde tu především o reklamu, kvalitu služeb, sponzorství. - špatná informovanost zájemců a okolí (Svaz, TJ) o sportovní klub. Řešením je dobrá propagační strategie, kde se zaměříme na co nejširší okruh zájemců (školy, školky, zaměstnavatelé). Aktivní spolupráce se svazem a TJ. - změna požadavků jak ze strany zájemců, tak i ze strany sponzorů. Zajímat se o to čím je změna vyvolána, tedy sledovat sociální politiku státu, ptát se našich zájemců co by vylepšili či uvítali v našich službách. Riziko provozní - negativní přístup k zájemci o nabízené služby, to může vyvolat špatné jméno sportovního klubu. Zvážit tyto problémy, popřípadě promluvit a nechat proškolit podřízené pracovníky. Riziko finanční - je důležité sledovat finanční situaci, zda jsme schopni pokrýt veškeré náklady. Riziko informační - může nastat únik informací z naší počítačové databáze, je důležitá kontrola sítě a technického zabezpečení.

41

PEF MZLU v Brně

4.5 Marketingový mix Marketingový mix je kombinace základních nástrojů marketingu – product, price, place, promotion, který se soustřeďuje spíše na provoz podniku a jeho výrobek. Produktem SK je služba a proto se spíše uplatní „zákaznický“ marketingový mix 4C – customer solutions (řešení potřeb zákazníka), customer

cost

(náklady,

které

zákazníkovi

vznikají),

convenience

(dostupnost řešení), communications (komunikace), pro nějž je rozhodující pohled zákazníka.

4.5.1Customer (zákazník) Potřeba a přání zákazníka je u sportovního klubu uspokojena poskytnutím služeb – produktem, tedy to co chce svým zákazníkům nabídnout a čím je chce zaujmout. Například již zmiňovaný Fotbalový klub nabízí „výuku“ fotbalu -

fotbalové tréninky pro několik věkových kategorií, od těch

nejmenších až po seniory, tím by se dalo říci, že nabízí „Zdravý pohyb“. Samozřejmě má v prodeji vstupenky a permanentky na zápasy pro svoje fanoušky. V budoucnu by se měl snažit pomoci svému klubu prodejem upomínkových předmětů a tím i pozvednout svoji propagaci.

4.5.2 Customer cost (zákaznická cena) Každý sportovní klub prezentuje široké veřejnosti ceník, kde jsou uvedeny tzv. pultové

ceny (rack rate), tedy ceny, které jsou dané a nezohledňují

žádnou možnost slev. U zájemců o fotbal se většinou zohledňuje jestli jsou členy klubu a tedy platí-li příspěvky. Ti kteří platí příspěvky a jsou to i hráči, mají nárok na slevu. Na slevu tedy mají nárok členové klubu, sourozenci, studenti a i děti ze sociálně slabších rodin.

42

PEF MZLU v Brně

4.5.3 Convenience (výhoda) K tomu, aby se produkt dostal přímo k zákazníkovi, tedy k získávání zákazníků používají fotbalové kluby nepřímé kanály, kterými jsou obecní úřad, škola, okolní zaměstnavatelé, restaurační zařízení, obchody.

4.5.4 Communications (komunikace) Nástroj marketingového „zákaznického“ mixu communications je velmi bohatý na obsah, je to prakticky obsah čtvrtého „P“ (Promotion). V souvislosti

s ním

hovoříme

o reklamě,

podpoře

prodeje,

public

relations a v neposlední řadě o přímém marketingu, které budou v této části práce podrobně rozepsány.

Reklama Pro reklamní sdělení se nám ve sportu nabízí mnoho možností v médiích, jde o noviny, letáky v časopisech, rozhlas, místní televize, venkovní reklama nebo internet. Fotbalové kluby využívají ke své prezentaci především místní tisk. Po domluvě z vedením obce třeba použijí billboard – informační tabuli, kterou umístí na vhodném místě - třeba náměstí. V dnešní elektronické době nesmíme zapomenout na možnosti využití internetu, je to jedna z možností jak inzerovat své služby. Fotbalové kluby mají své vlastní internetové stránky, stránky obsahují zejména aktuální informace a veškeré náležitosti

o sportovním klubu. Je tam například

nabídka služeb, rozpis tréninků, výhody pro členy klubu, ceníky, veškeré možnosti spojení, adresy, telefony i určitá vize klubu do budoucna.

43

PEF MZLU v Brně

Podpora prodeje K efektivnosti a posílení ostatních složek využívají sportovní kluby aktivity podpory prodeje. Jako podporu prodeje zařadíme výhodné permanentky, slosování vstupenek, také do budoucna pořádání kulturních akcí nebo návštěva známé osobnosti sportu.

Public relations Tento druh propagace je pro sportovní klub něco na co se musí více zaměřit. Patří sem vzdělávání členů klubu, trenérů, dobré jméno u ČMFS a ČSTV a jejich regionálních organizací, kde jsou členy.

Přímý marketing Do přímého marketingu patří nabídka katalogů – prezentačních materiálů, které

slouží

k přímému

oslovení

potenciálních

zákazníků a nebo

k připomenutí stálým zákazníkům klubu. Fotbalový klub používá jak prezentační materiály, tak i zasílání informací e-mailem. Dále by mohl využít přímé oslovení tzv. telemarketing.

44

PEF MZLU v Brně

5. DISKUSE Založit sportovní klub jako občanské sdružení dle legislativy a za podmínek, které musí být v naší zemi dodrženy a splněny není lehkým úkolem pro nikoho z nás. Základním podkladem pro založení by mělo být zlepšení domácího podnikatelského prostředí. To je ale úkol pro vládu, která základním způsobem toto prostředí ovlivňuje. Český svaz tělesné výchovy nabízí na svých internetových stránkách ucelenou řadu materiálů pro založení sportovního klubu. Od prvních administrativních kroků až po ty poslední. To, co tam ale nikdo z nás nenajde, jsou ty základní kroky, které musíme udělat před tím než se do této činnosti vůbec pustíme. Jedním z prvních kroků před založením sportovního klubu je zmapování prostředí ve kterém se budeme s klubem pohybovat. Musíme zjistit jaké pozitivní či negativní faktory budou ovlivňovat činnost klubu. Jedná se tu o faktory okolí klubu, jako jsou zástupci obce/města, obyvatelé, zaměstnanost, jiné volno-časové aktivity – konkurence, ale i faktory jako jsou finanční zdroje kam patří sponzoři, dotace, granty. Pokud nic nebrání k tomu, aby bylo občanské sdružení, tedy sportovní klub založen, odešle se žádost spolu se stanovami sdružení na ministerstvo vnitra. Pokud ministerstvo nenajde nějakou nesrovnalost, zašle do deseti dnů zmocněnci přípravného výboru SK jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání. Je dobré se také přihlásit za členy příslušných regionálních organizací ČSTV a organizace příslušného sportu, například u fotbalu je to regionální svaz pro Jižní Moravu JMFS. Jako člen má pak sportovní klub určité výhody.

45

PEF MZLU v Brně

Tím však veškerá činnost nekončí, musíme zajistit prostory pro sportovní klub, jeho úpravu a údržbu, tak aby odpovídaly našim představám a splňovaly dané podmínky. Další částí jsou veškeré nábory zájemců o naši nabízenou sportovní aktivitu, s tím spojená reklama a propagace. Přijímání nových členů klubu, výběr příspěvků, hledání dobrovolníků, hledání a oslovení dalších sponzorů. Vytvoření webových stránek, jejich údržba a rozšiřování. Každý sportovní klub by si měl během prvního roku svého provozu vytvořit pevné a stabilní podmínky pro další fungování. Tak jak již bylo napsáno, v dnešních podmínkách, které jsou v ČR, to není nic jednoduchého. Má doporučení, která vyplývají z této práce jsou - především si zmapovat a vytvořit určitou analýzu založení sportovního klubu, sestavit si jednotlivé kroky, respektive fáze a předem definovat kolik času nám která fáze zabere. Snažit se během zakládání a pozvolného utváření sportovního klubu tyto fáze kontrolovat a snažit se je dodržovat. Samozřejmě si můžeme tyto fáze průběžně upravovat dle vývoje SK. Je důležité upřít velkou pozornost na své finanční zdroje, mít je neustále pod kontrolou a sledovat dění ohledně možnosti dotací a grantů. Být aktivně zapojen v některém regionálním svazu a sledovat dění jak uvnitř tak i kolem.

46

PEF MZLU v Brně

6. ZÁVĚR Během posledních deseti let je v ČR stále stoupající trend zakládání občanských sdružení nejen za účelem založení SK. Je pravdou, že podmínky pro založení nejsou tak složité jak u ostatních právních forem podnikání. Pro založení sportovního klubu je tato právní forma nejlepším výběrem, a to nejen proto že z ní plynou určité výhody v oblasti účetnictví a daní. Cílem této práce je vytvořit určitý návod pro ty, kteří by do budoucna měli zájem založit sportovní klub jako občanské sdružení a také aby nalezli odpovědi

na otázky jak postupovat a co udělat pro jeho nejefektivnější

fungování, jak z pohledu finanční náročnosti, tak z pohledu časové úspory. Mým předpokladem je existence mnoha, především mladých zájemců o tuto hru, kteří nemají možnost svoji zálibu a někteří talent dále rozvíjet. K dalšímu rozvoji je ovšem potřeba prostředí, které tyto nároky splňuje. Tato problematika se také týká malých, menších obcí a právě pro členy místních zastupitelstev je tato práce určena. Z výsledku bakalářské práce vyplývá nezbytná nutnost případných zájemců o založení sportovního klubu zaměřit se na přesné vymezení jednotlivých kroků a jejich včasné realizace.

47

PEF MZLU v Brně

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literární prameny

[1] ČÁSLAVOVÁ, E.: Management sporu. 1.vyd. Praha: East West Publishing Copany a East Publishing Praha 2000.172s. ISBN 80-7219-010-5.

[2] HOBZA, V. REKTOŘÍK, J.: Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 186s. ISBN 80-86929-04-3.

[3] SEKOT, A.: Sport a společnost. BRNO: Paido – edice pedagogické literatury 2003. 191s. ISBN 80-7315-047-6.

[4] SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, s.r.o., 2000, 475s. ISBN 80-247-9069-6.

[5] VALACH, J. a kol.: Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress, s.r.o., 1999. 324s. ISBN 80-861119-21-1.

[6] ŠPLÍCHAL, J.: Občanské sdružení. Praha: MV ČR. „ Zpřehledňování fungování neziskového sektoru v ČR“. 14s.

[7] VEBER, J.: Management – základy, prosperita, globalizace. 1.vyd. Praha: Management Press, 2000, 700s. ISBN 80-7261-029-5.¨

[8] DURDOVÁ, I.: Sportovní management. 1. vyd. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2002, 122 stran, ISBN 80-248-0130-2.

48

PEF MZLU v Brně

Internetové zdroje [9] Fotbal - českomoravský fotbalový svaz [online]. [cit. 2008-11-20] http://nv.fotbal.cz/cmfs/index.php

[10]

Český

svaz

tělovýchovy

a

sportu

[online].

[cit.

2009-1-25]

http://www.cstv.cz/dokumenty-informace.htm

[11]

Občanské

sdružení

Atelier

[online].

[cit.

2009-1-21]

http://www.atelier.ecn.cz/_separaty/separat_10-1_zalozeni-obc-sdruz-final.rtf

[12] Jihočeský svaz Karate - Jihočeské krajské sdružení ČSTV [online]. [cit. 2009-2-6] http://www.volny.cz/jcske/jcske_soubory/zalozeni.htm

[13]

Business

center

–

právo

[online].

[cit.

2009-5-1]

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ [14]

Wikipedie

–

ganttův

diagram

[online].

[cit.

2009-5-6]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gantt%C5%AFv_diagram [15] Marketingový mix 4C – Philips Kotler [online]. [cit. 2009-5-6] http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/ Řízené rozhovory

49

PEF MZLU v Brně

8. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1: Struktura sportu v ČR Obr. 2: Organizační struktura ČSTV Obr. 3: Znak organizace ČMFS Obr. 4: Řídící struktura výkonného výboru ČMFS Obr. 5: Organizační struktura občanského sdružení Obr. 6: Řídící struktura Výboru Fotbalového klubu Obr. 7: Řídící struktura mládeže Obr. 8: Ganttův diagram návrhu založení SK

Tab. 1: Rozvržení časové náročnosti založení SK

50

PEF MZLU v Brně

9. SEZNAM ZKRTATEK ČSTV - Český svaz tělesné výchovy ČMFS - Českomoravský fotbalový svaz JMFS - Jihomoravský fotbalový svaz ČR - Česká republika MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSÚ - Český statistický úřad TVS - Tělesná výchova a sport TJ - Tělovýchovná jednota SK - Sportovní klub RČ - Rodné číslo

51

PEF MZLU v Brně

10. PŘÍLOHY Příloha 1 Vzor Stanov občanského sdružení Příloha 2 Návrh na registraci občanského sdružení Příloha 3 Zápis z členské schůze sdružení konané Příloha 4 Přihláška za člena ČMFS - VZOR Příloha 5 Organizační struktura MŠMT Příloha 6 Struktura sekretariátu Českomoravského fotbalového svazu

PEF MZLU v Brně

Příloha 1

VZOR ✴

Poznámka :Ve stanovách je nutno dodržovat jednotnou terminologii tedy užívat v rámci názvu buď TJ nebo SK, případně samozřejmě název bez uvedení TJ/SK. Dále je třeba si uvědomit, že součástí registrovaného názvu občanského sdružení může být buď jenom zkratka „TJ“ nebo naopak celý text „Tělovýchovná jednota“ (shodně platí u „SK“ - „Sportovní klub“), nikoli obojí. Při užívání názvu občanského sdružení zejména pak v úředním styku (úřady, soudy apod.) je třeba vystupovat pod tímto jediným registrovaným názvem a nelze nahodile střídat v názvu jednou text Tělovýchovná jednota a podruhé TJ.

STANOVY tělovýchovné jednoty/sportovního klubu* ___________________________________________ I.Základní ustanovení

1. Tělovýchovná jednota/sportovní klub* (nebo TJ/SK*)……………………….... (dále jen TJ/SK) je dobrovolným sdružením fyzických osob provozující tělovýchovu, sport, turistiku, osvětovou a hospodářskou činnost (pro případ, že členy TJ/SK* mohou být i samostatné právnické osoby je třeba výslovně uvést, že TJ/SK* je sdružením fyzických a právnických osob). 2. Sídlem TJ/SK* je ……….. (přesná adresa tedy ulice, čp., město/obec, PSČ). II.Poslání a cíle

1. Základním posláním TJ/SK* je :

a) organizovat sportovní činnost v rámci zapojení do sportovních, tělovýchovných a turistických aktivit, vytvářet pro ni materiální a tréninkové podmínky, b) vytvářet široké možnosti užívání svých sportovišť pro zájemce z řad veřejnosti, zejména pak mládeže,

PEF MZLU v Brně

c) vytvářet ekonomickou základnu pro plnění svých cílů, a to zejména vlastní činností, d) budovat, provozovat a udržovat tělovýchovná a jiná zařízení, která vlastní nebo užívá, e) vést své členy a ostatní účastníky tělovýchovného procesu v TJ/SK* k dodržování základních etických, estetických a mravních pravidel, umožnit jim širokou informovanost v oblasti tělesné kultury a kultury vůbec, f) hájit zájmy členů tělovýchovné jednoty (sportovního klubu), za tím účelem spolupracovat s orgány obce, s ostatními organizacemi (např. ČSTV, sportovními svazy apod.) i jednotlivci, g) dalšími formami své činnosti napomáhat rozvoji veřejného života, kultury, zdraví apod. V obci (okrese, obvodu), zejména formou veřejně prospěšných prací, organizační a osvětovou činností III. Orgány TJ/SK*

1. Orgány TJ/SK* jsou : a) valná hromada, b) výkonný výbor, c) revizní komise. 2. Nejvyšším orgánem TJ/SK* je valná hromada složená ze všech členů TJ/SK* (jiná možná varianta zejména pro větší TJ/SK, v jejichž rámci působí oddíly či kluby : ..….. složená ze zástupců všech sdružených oddílů/klubů. Na valnou hromadu vysílá oddíl/klub delegáty podle zásady, že např. za každých 5 členů oddílu/klubu je vysílán 1 delegát. Schůze valné hromady se konají nejméně jednou za rok. Pokud o její svolání požádá 1/3 členů TJ/SK*, popř. výkonný výbor nebo předseda, koná se nejpozději do 1 měsíce od doručení takového podnětu. 3. Valná hromada zejména : a) rozhoduje o zániku TJ/SK* a v tomto případě současně i o majetkovém vypořádán, b) rozhoduje o názvu, sídlu a symbolice TJ/SK*, c) rozhoduje o přijetí a změnách stanov TJ/SK*,

PEF MZLU v Brně

d) volí výkonný výbor a revizní komisi; funkční období volených členů výkonného výboru a revizní komise je čtyřleté, e) rozhoduje o ustavení nového oddílu (odboru) (kompetence jen pro případ, že v rámci TJ/SK působí oddíly jako organizační jednotky), f) rozhoduje o rozpuštění oddílu (odboru) nebo organizace v případě, že jejich činnost je v rozporu se zákonem 1/ (kompetence jen pro případ, že v rámci TJ/SK působí oddíly jako organizační jednotky), g) schvaluje a projednává zprávu o hospodaření a majetku TJ/SK*, schvaluje rozpočet výkonného výboru a příspěvky oddílům (odborům) (působí-li v rámci TJ/SK, _______________________________________________________________________ 1/

zejména zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů h) stanoví hlavní směry činnosti TJ/SK* pro příští období, i) schvaluje a vydává organizační řád a další interní předpisy, ve kterých upraví vztahy TJ/SK*. 4. Valná hromada je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny všech delegátů s hlasem rozhodujícím. K platnosti usnesení valné hromady je zapotřebí souhlasu aspoň 3/5 většiny přítomných, pokud valná hromada nerozhodne jinak.

V případě, že půl hodiny po plánovaném zahájení není přítomna nadpoloviční většina delegátů s hlasem rozhodujícím, je valná hromada usnášeníschopná v počtu přítomných (jiná možná varianta : koná se do čtrnácti dnů náhradní valná hromada, která má shodný program jednání a je usnášeníschopná v jakémkoli počtu přítomných. Valnou hromadu svolává předseda TJ/SK*. 5. Výkonným orgánem valné hromady je výkonný výbor. Výkonný výbor zabezpečuje plnění úkolů TJ/SK* v období mezi jednotlivými valnými hromadami. Rozhoduje ve všech věcech, pokud nejsou ve výlučné pravomoci valné hromady, přičemž valná hromada si může vyhradit rozhodnutí v dalších otázkách. 6. Výkonný výbor má počet členů stanovený zpravidla podle velikosti členské základy na každé valné hromadě. Vždy však má předsedu, tajemníka a hospodáře. Počet členů výkonného výboru musí být lichý. Předseda svolává výkonný výbor podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc.

PEF MZLU v Brně

7. Výkonný výbor zejména : a) zabezpečuje plnění usnesení valné hromady, b) organizuje a řídí hospodářskou činnost TJ/SK*, c) připravuje podklady pro valnou hromadu, a to zejména k rozpočtu, hlavním směrům činnosti, k rozdělení dotací a příspěvků od státu, ČSTV, jiných organizací a fyzických osob, d) dbá o hospodárné využívání a o údržbu majetku TJ/SK*, e) spolupracuje se sportovními svazy, f) zajišťuje operativní spolupráci s místními orgány obcí, s podniky, ostatními TJ, jinými organizacemi a fyzickými osobami,

g)

k zabezpečení činnosti TJ/SK* vytváří profesionální aparát

v nezbytně nutném rozsahu. Výkonný výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení výkonného výboru je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných. 8. Revizní komise provádí revizi hospodaření výkonného výboru. Počet jejích členů a její statut schvaluje valná hromada. IV.Společné zásady členství

1. Členem TJ/SK* se může stát na základě své svobodné vůle každá fyzická osoba, která souhlasí s posláním TJ/SK*. O přijetí za člena rozhoduje výkonný výbor, který stanoví podmínky pro vstup členů, a to podle obecných zásad členství schválených valnou hromadou. 2. Výši členských příspěvků stanoví výkonný výbor. 3. Registraci členů, otázku členských průkazů apod. upraví valná hromada svým interním předpisem.

PEF MZLU v Brně

V.Práva a povinnosti členů

1. Základní práva řádných členů TJ/SK* jsou : a) účastnit se dle svých zájmů, schopností a možností sportovního, tělovýchovného, kulturního a společenského života, jak v rámci svého oddílu (působí-li v TJ/SK), tak v rámci TJ/SK* jako celku a to za podmínek Stanov TJ/SK* a v případě účasti v soutěžích českých sportovních svazů, též podmínek jejich soutěžních řádů, pokud byly v TJ/SK* závazně přijaty,

b) účastnit se všech akcí, školení a seminářů, které podle povahy svého zaměření umožňují odborný a výkonnostní růst, s právem podílet se na všech výhodách, které z členství vyplývají, c) uplatňovat své vlastní názory, návrhy i kritiku a to podle povahy buď přímo anebo prostřednictvím zástupce oddílu v orgánech TJ/SK*, d) účastnit se jednání orgánů TJ/SK*, jedná - li se o jeho činnosti nebo chování, e) volit a být volen od 18 – ti let věku do všech volených orgánů TJ/SK*. 2. Základní povinnosti řádného člena jsou :

a) dodržovat Stanovy a ostatní vnitřní předpisy TJ/SK* a základní etické a mravní normy sportovce, b) plnit usnesení a rozhodnutí orgánů TJ/SK*, c) šetřit, chránit a zvelebovat majetek, který slouží TJ/SK* k zabezpečení jeho činnosti, jakož i usilovat o jeho dobré jméno, d) řádně a včas platit příslušné příspěvky, jakož i jiné poplatky související s jeho členstvím a činností v TJ/SK*, pokud o tom příslušný orgán TJ/SK* podle stanov rozhodl, e) řádně plnit funkce a úkoly, jimiž byl člen pověřen.

3. Řádné členství zaniká :

a) vystoupením člena, b) vyškrtnutím pro neplnění základních povinností, o vyškrtnutí rozhoduje výkonný výbor, c) vyloučením pro závažné provinění neslučitelné s členstvím, o vyloučení rozhoduje výkonný výbor, d) úmrtím člena či zánikem TJ/SK* ( dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jiným sdružením anebo

PEF MZLU v Brně

pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění ). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úprava pouze pro případy, kdy v rámci TJ/SK fungují oddíly, kluby apod. Možné varianty : A) Oddíl je organizační jednotkou TJ/SK podle ustanovení §6 odst. 2 písm.e) zákona č.83/1990Sb. o sdružování občanů v platném znění. Organizační jednotka může v určitých záležitostech (vymezených ve stanovách) jednat vlastním jménem: VI. Oddíly

1. Oddíl je organizační jednotkou TJ/SK* s právní subjektivitou odvozenou od stanov TJ/SK* Oddíl se ustavuje zpravidla tak, že jeho členy jsou zájemci o určitý druh sportu. O ustavení a rozpuštění oddílu rozhoduje valná hromada TJ/SK* . Ve své činnosti je oddíl povinen dodržovat stanovy TJ/SK*, plnit závazky a úkoly vyplývající z vnitřních předpisů a směrnic TJ/SK* a z rozhodnutí orgánů TJ/SK*. 2. Orgány oddílu jsou : a) členská schůze, b) výbor oddílu. 3. Členská schůze je nejvyšším orgánem oddílu a schází se nejméně 1 x ročně. Členskou schůzi svolává předseda oddílu. Členská schůze se skládá ze všech členů oddílu a je usnášeníschopná za přítomnosti alespoň ½ všech členů oddílu. K platnosti usnesení členské schůze je zapotřebí souhlasu alespoň nadpoloviční většiny přítomných členů s hlasem rozhodujícím. Členská schůze je oprávněna rozhodovat v otázkách, které nejsou vyhrazeny orgánům TJ/SK* a to zejména : a) b) c) d) e)

volí výbor oddílu v minimálním počtu tří členů, volí delegáty na valnou hromadu TJ/SK*, projednává zprávu o činnosti oddílu, projednává a schvaluje hospodaření a rozpočet oddílu, rozhoduje o dalších otázkách oddílu, které si vyhradí.

4. Výbor oddílu je výkonným orgánem oddílu, který řídí činnost oddílu mezi členskými schůzemi. Výbor se schází podle potřeby, zpravidla 1x měsíčně; schůzi výboru svolává předseda oddílu nebo pověřený člen výboru.

PEF MZLU v Brně

Výbor oddílu zejména : a) zabezpečuje usnesení členské schůze, b) rozhoduje o všech záležitostech oddílu, které nespadají do výlučné pravomoci členské schůze. 5. Za oddíl jedná předseda oddílu nebo místopředseda oddílu a dále pak členové výboru na základě zmocnění. 6. Oddíl pečuje o vytváření podmínek pro rozvoj daného sportovního odvětví, přičemž : a) udržuje a provozuje tělovýchovné a sportovní zařízení, které ke své činnosti využívá, b) vytváří materiální a jiné podmínky pro sportovní činnost, c) organizuje sportovní soutěže, d) další působnost oddílu může vymezit valná hromada TJ/SK*.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------B) Oddíl je základním článkem TJ/SK* bez vlastní právní subjektivity, který odráží rozdělení členů TJ/SK *např. podle jejich sportovní činnosti, podle věku apod. : VI. Oddíly

Oddíl je základním článkem TJ/SK*, který nemá právní subjektivitu. Oddíl je zřizován podle …….. (např. podle příslušnosti členů k určitému druhu sportovního odvětví, které je v TJ/SK provozováno, podle věku členů apod.) O zřízení a zrušení oddílu rozhoduje valná hromada. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------C) Oddíl/klub je samostatnou právnickou osobou, jeho vnitřní chod se řídí jeho vlastními stanovami registrovanými u MV ČR (případně jiným příslušným vnitřním předpisem). V tomto případě je potřeba upravit zejména vznik členství takové právnické osoby v TJ/SK : VI. Oddíly/Kluby Oddíly/kluby, které jsou členy TJ/SK* jsou občanská sdružení s vlastní právní subjektivitou. Vnitřní organizaci těchto oddílů/klubů upravují jejich vlastní stanovy registrované u MV ČR, které však nesmí být v rozporu se stanovami TJ/SK*.

PEF MZLU v Brně

Členství oddílu/klubu vzniká rozhodnutím valné hromady TJ/SK* na základě písemné přihlášky. Bližší vzájemná práva a povinnosti mohou být upraveny ve smlouvě uzavřené mezi TJ/SK* a oddílem/klubem. Členové oddílu/klubu se prostřednictvím svého členství v oddíle/klubu stávají člen TJ/SK* a mohou tak realizovat práva a povinnosti člena TJ/SK* podle těchto stanov.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------VII. Majetek TJ/SK* a hospodaření 1. Zdrojem majetku TJ/SK* jsou zejména -

příspěvky členů TJ/SK*, příjmy případně dosahované v souvislosti s vlastní činností TJ/SK, zejména v souvislosti s provozováním tělovýchovných a sportovních zařízení, která TJ/SK vlastní nebo užívá, a organizováním sportovní, tělovýchovné a turistické činnosti, - příspěvky a dotace od sportovních svazů, - státní příspěvky, dotace od ČSTV a jiných organizací a osob, - majetek převedený do vlastnictví TJ/SK* členem TJ/SK* . 2. Majetek TJ/SK* je ve vlastnictví TJ/SK* jako celku. O převodech vlastnického práva k majetku kromě majetku nemovitého, i o jeho nabývání a pozbývání a o všech dalších dispozicích s ním, rozhoduje výkonný výbor. O veškerých dispozicích (nabývání, pozbývání apod.) s nemovitým majetkem rozhoduje valná hromada. 3. Zásady hospodaření upravuje interní předpis TJ/SK*.

4. Vlastní hospodářská činnost TJ/SK* se řídí zásadami, schválenými valnou hromadou. Tyto zásady rovněž upraví postup TJ/SK* při jejím případném vstupu do akciové společnosti, společného podniku apod. Příjmy plynoucí z hospodářské činnosti rozděluje valná hromada s přihlédnutím k potřebám a zájmům TJ/SK* ( i jednotlivých oddílů). VIII. Jednání jménem TJ/SK* Jménem TJ/SK* jedná předseda nebo tajemník. (Je nezbytné určit, jakým způsobem předseda a tajemník jednaní jménem sdružení, tj. zda se vyžaduje jejich samostatné nebo společné jednání jménem sdružení). Dále může za TJ/SK* jednat člen výkonného výboru na základě pověření předsedou.

PEF MZLU v Brně

V ............................ dne .........................

zdroj:[10]

Ministerstvo vnitra ČR Civilněsprávní úsek Odbor registrace spolků U Obecního domu 3 112 20 P R A H A

1 Věc : Návrh na registraci stanov

Navrhujeme registraci tělovýchovné jednoty (sportovního klubu) ………………………………………………………………………………………… celý název TJ (SK)

se sídlem ……………………………………………………….. PSČ …………………..

která byla ustavena na ustavující valné hromadě dne ………………….200 Členové přípravného výboru TJ (SK) ………………………………………..

.

zmocňují p. ……………………………………………... k jednání jejich jménem. Za přípravný výbor : 1. ……………………………………………… Jméno a příjmení ………………………………………………………………………………………..

………………………

bydliště

PSČ

…………………………………………….

……………………………

Datum narození

podpis

2. ……………………………………………… Jméno a příjmení ……………………………………………………………………………………..

……………………………

bydliště

PSČ

…………………………………………….

…………………………

Datum narození

podpis

3. ……………………………………………… Jméno a příjmení ……………………………………………………………………………………….. bydliště

…………………………… PSČ

PEF MZLU v Brně

…………………………………………….

………………………

Datum narození

podpis

V ………………………… dne …………………… 200

.

Zdroj: [10] Příloha 2 Ministerstvo vnitra civilně správní úsek U Obecního domu 3 110 00, Praha 1 V Praze 22. 2. 2008 věc:

návrh na registraci občanského sdružení

Podle § 6 zákona o sdružování občanů navrhujeme, abyste zaregistrovali sdružení ”Ochránci”. V příloze vám zasíláme stanovy ve dvojím vyhotovení. Jednat jménem přípravného výboru je oprávněn Pavol Zelenka, korespondenci zasílejte prosím na adresu: ……………………………………… Přípravný výbor: jméno:

rodné číslo

bydliště

xxxxx xxxxxx

r.č.: xxxxxx/yyyy

Dlouhá 11, Praha 1

xxxxx xxxxxx

r.č.: xxxxxx/yyyy

Široká 13, Brno 1

xxxx xxxxxx

r.č.: xxxxxx/tyty

Palaka 8, Bratislava

podpis

PEF MZLU v Brně

Zdroj:[10]

občanské sdružení se sídlem …………………………………………… PLNÁ MOC Tímto zplnomocňujeme paní ……………………………………………, bytem ……………………………………………………………………………, aby zastupovala občanské sdružení “Ochránci” ve (všech) správních řízeních (týkajících se stavby/území/zásahů do zeleně — zcela záleží na vaší vůli, co si vyberete). V případě, že chcete, aby osoba zmocněná touto plnou mocí, tj. zmocněnec, mohla udělit plnou moc ještě další osobě, musíte to výslovně uvést v této plné moci: Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za nás jednala. — to však obecně nedoporučujeme, lehce totiž můžete ztratit přehled o tom, kdo všechno za vaše sdružení jedná. Toto zplnomocnění zahrnuje konání všech úkonů spojených s účastenstvím v řízení/(následujících úkonů + konkrétní výčet úkonů, ke kterým dáváte plnou moc — to v případě, že chcete plnou moc omezit jen na některé úkony, plná moc může být udělena například i k provedení jednoho konkrétního úkonu) v těchto věcech (v této věci); zejména nahlížení do spisu, podávání připomínek a návrhů k předmětu řízení a způsobu vedení řízení, činění procesních úkonů, doručování a přijímání písemností atd. Tato plná moc je platná do 31. 12. 2008 /není časově omezena. V Praze dne 17. 12. 2008 ……………………… předseda sdružení anebo — záleží na tom, jak máte ve stanovách upraveno jednání jménem sdružení, tj. podepsat se musí statutární orgán (skládající se z jednoho či více lidí) ……………………… ………………………

………………………

PEF MZLU v Brně

člen výboru sdružení sdružení

člen výboru sdružení

člen

výboru

Zdroj: [10]

Příloha 3 občanské sdružení se sídlem ……………………………………… Zápis z členské schůze sdružení konané dne .

. 20..

přítomni: …………………………………………………………………… …………………………………………………………………… omluveni nepřítomni …………………………………………………………………… hosté

……………………………………………………………………

(stačí, když budou přítomní členové /a hosté/ jmenovitě zapsáni jen na prezenční listině, zde mohou být jen počty, aby bylo zřejmé, jestli byla členská schůze usnášeníschopná či nikoli) členská schůze tedy je/není v souladu s čl. VI. stanov usnášeníschopná

1) Na schůzi byl zvolen nový výbor sdružení ve složení …………………, …………………, …………………… Pro hlasovalo x členů, proti y, zdrželo se z členů. 2) Na schůzi byly dále navrženy a všemi členy sdružení odsouhlaseny následující změny stanov sdružení: v čl. 2 odst. 1 stanov sdružení se vloží za slova “zastánci ochrany přírody a krajiny” slova “, životního prostředí” 3) Dále byly projednány tyto věci (další už nemusí být v zápisu, který ukazujete úředníkům — jim musí stačit takto zkrácený zápis — snad bude lépe ho přímo nazvat ”výpis ze zápisu členské schůze…”, hlavně musí být řádně podepsán a doložen kopií prezenční listiny)

PEF MZLU v Brně

zapsal: ………………………… ověřil: ………………………… Příloha:

Presenční listina ze dne 23. 12. 2008 Zdroj: [10]

Příloha 4 Přihláška za člena ČMFS - VZOR Název............................................................................................................................. Právní forma................................................................................................................. (občanské sdružení, obchodní společnost) Sídlo............................................................................................................................... IČO ČMFS* .............................................................................(dále jen „klub) prohlašuje, že se přihlašuje za člena Českomoravského fotbalového svazu dobrovolně. Uznává stanovy ČMFS a bez ohledu na svoji právní formu se zavazuje řídit se jimi, jakož i ostatními řády a předpisy, a podřizovat se rozhodnutím orgánů ČMFS. Stejně tak se klub zavazuje řídit se předpisy a rozhodnutími mezinárodních organizací fotbalu UEFA a FIFA. Klub si je vědom, že vstupem do ČMFS získává členská práva a členské povinnosti. Členská práva a členské povinnosti jsou nezcizitelné a jejich případný převod je možný jen se souhlasem výkonného výboru ČMFS *IČO ČMFS vyplní registrační oddělení ČMFS Klub uznává právo ČMFS stanovit předpisem podmínky pro změny názvů klubů a je si vědom toho, že změna jeho sídla, které je uvedeno v této přihlášce, je možná jen se souhlasem výkonného výboru ČMFS. Klub se zavazuje svou činností posilovat rozvoj fotbalu v České republice a přispívat k upevňování Českomoravského fotbalového svazu. Podpisy statutárních zástupců: ................................................................... Datum: .................................... ................................................................... OFS doporučuje – nedoporučuje výkonnému výboru ČMFS přijetí ......................................................................................................................... za člena ČMFS. Stanovisko OFS:

Přijetí klubu za člena ČMFS bylo schváleno výkonným výborem dne

PEF MZLU v Brně

....................................... ............................................................. K přihlášce přiloží klub, který je občanským sdružením, fotokopii stanov, zaregistrovaných ministerstvem vnitra ČR. Klub, který je obchodní společností, přiloží k přihlášce společenskou smlouvu a zápis do obchodního rejstříku, případně výpis z něho. Přihlášku klub předloží místně příslušnému OFS (v Praze) Zdroj:[9] Příloha 6

Struktura sekretariátu Českomoravského fotbalového svazu Sekretariát ČMFS: [9] •

Generální sekretář

•

Ředitel Oddělení profesionálního fotbalu

•

Ředitel Mezinárodního oddělení

•

Ředitel Oddělení reprezentace

•

Ředitel Oddělení komunikace, vnějších a vnitřních vztahů

•

Ředitel Oddělení legislativy a registrace

•

Ředitel Oddělení logistiky a služeb

•

Ředitel Oddělení mládeže, neprofesionálního a regionálního fotbalu

•

Ředitel Finančního oddělení

•

Ředitel Oddělení vzdělávání trenérů

•

Zahraniční přestupy

•

Úsek registrace - pracoviště Praha

•

Řídící komise fotbalu v Čechách

•

Řídící komise fotbalu na Moravu

•

Úsek registrace - pracoviště Olomouc