Návrh dřevostavby pro ustájení koní

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny

Návrh dřevostavby pro ustájení koní BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013/2014

Josef Váňa

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto práci: Návrh dřevostavby pro ustájení koní vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně, dne: ………………

podpis studenta…………………….

Poděkování

Rád bych poděkoval své vedoucí práce Ing. Pavle Kotáskové, Ph.D. za ochotu, odborné vedení a trpělivost při poskytování cenných rad k bakalářské práci. Dále děkuji panu Ing. Radovanu Liškovi, který se ochotně podělil o své zkušenosti z praxe. Také bych chtěl poděkovat svým rodičům za podporu po celou dobu studia.

Název práce: Návrh dřevostavby pro ustájení koní Příjmení a jméno: Váňa Josef

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá návrhem objektu dřevostavby pro ustájení koní, včetně navazující pobytové části pro personál. Práce se skládá ze dvou částí, textové a výkresové dokumentace. Samotná textová část je rozdělena na další dva okruhy, kde se v první části popisují obecné požadavky na ustájení koní, které je nutno respektovat, a v druhé popis konstrukcí navrženého objektu dřevostavby pro ustájení koní, společně s dalšími možnými alternativami. Součástí je provedení výpočtu prostupu tepla obvodovým a střešním pláštěm konstrukce.

Klíčová slova: dřevostavba, roubená konstrukce, výkresová dokumentace, prostup tepla

Title of the thesis: Design of a wooden building for stabling Surname and name: Váňa Josef

Abstract This bachelor thesis deals with the design of a wooden building for stabling including continuing residental part for the stuff. The work consists of two parts, text and drawing documentation. The text part is divided into two other areas where the first part describes the general requirements for stabling of horses that must be taken into account and the second describes designed building wooden houses for stabling, together with other possible alternatives. The calculation of heat transmission through peripheral and roof deck construction is also included.

Key words: wooden structure, timber construction, drawing documentation, heat transmission

OBSAH PRÁCE

1

Úvod ............................................................................................................. 11

2

Cíl práce ...................................................................................................... 12

3

Přehled řešené problematiky ..................................................................... 13 3.1

Poloha budovy....................................................................................... 13

3.2

Stájové prostředí.................................................................................... 14

3.2.1 Teplota ............................................................................................. 14 3.2.2 Vlhkost vzduchu .............................................................................. 15 3.2.3 Rychlost proudění vzduchu ............................................................. 15 3.2.4 Čistota stájového vzduchu ............................................................... 16 3.3

Ustájení koní ......................................................................................... 17

3.3.1 Ustájení koní na stáních .................................................................. 18 3.3.2 Boxové ustájení ............................................................................... 18 3.3.3 Volné ustájení .................................................................................. 18 3.4

Větrání ................................................................................................... 18

3.4.1 Přirozené větrání.............................................................................. 19 3.4.2 Nucené větrání ................................................................................. 20 3.5

Konírny ................................................................................................. 20

3.5.1 Rozměry boxů a chodeb .................................................................. 20 3.5.2 Uspořádání řad v konírnách ............................................................ 21 3.6

Provedení stavby ................................................................................... 22

3.6.1 Základové zdivo .............................................................................. 22 3.6.2 Podlaha a její typy ........................................................................... 22 3.6.3 Kanalizace ....................................................................................... 24 3.6.4 Dveře ............................................................................................... 24 3.6.5 Okna ................................................................................................ 25

3.6.6 Stropy a střechy ............................................................................... 25 3.6.7 Vnitřní vybavení .............................................................................. 25 3.6.8 Okolí stájí ........................................................................................ 26 3.7

Současné systémy dřevostaveb ............................................................. 26

3.7.1 Masivní dřevostavby ....................................................................... 26 3.7.2 Elementární dřevostavby ................................................................. 27 3.7.3 Skeletové stavby .............................................................................. 27 4

Metodika ...................................................................................................... 28 4.1

5

Postup výpočtu prostupu tepla: ............................................................. 28

Vlastní řešení ............................................................................................... 30 5.1

Obecné informace ................................................................................. 30

5.2

Architektonické a dispoziční řešení objektu ......................................... 30

5.2.1 Hlavní budova ................................................................................. 30 5.3

Postup výstavby .................................................................................... 31

5.4

Stavebně technické řešení ..................................................................... 32

5.5

Výkopy .................................................................................................. 33

5.6

Základy.................................................................................................. 33

5.7

Svislé nosné konstrukce ........................................................................ 34

5.8

Vodorovné nosné konstrukce ................................................................ 35

5.9

Krov a střecha ....................................................................................... 35

5.10

Komín ................................................................................................ 36

5.11

Svislé nenosné a dělící konstrukce .................................................... 36

5.12

Hydroizolace...................................................................................... 37

5.13

Tepelné izolace .................................................................................. 38

5.14

Povrch podlah a stěn .......................................................................... 38

5.14.1 Povrch podlah ................................................................................ 38 5.14.2 Povrch stěn .................................................................................... 38

6

5.15

Vnější výplně otvorů ......................................................................... 38

5.16

Vnitřní výplně otvorů ........................................................................ 40

5.17

Truhlářské výrobky ........................................................................... 40

5.18

Zámečnické výrobky ......................................................................... 41

5.19

Klempířské výrobky .......................................................................... 41

Výpočet součinitele prostupu tepla ........................................................... 42 Výpočet kondenzace železobetonovou podezdívku obvodové stěny ......... 43 Výpočet kondenzace pro masivní dřevěnou konstrukci ............................. 46 Výpočet kondenzace pro stropní konstrukci ............................................... 49

7

Diskuze......................................................................................................... 52

8

Závěr ............................................................................................................ 53

9

Summary ..................................................................................................... 54

10 Seznam použité literatury .......................................................................... 55 11 Seznam obrázků a grafů ............................................................................ 56 12 Seznam tabulek ........................................................................................... 57 13 Přílohy ......................................................................................................... 59

1 Úvod

V 21. století se chovatelství stává opět rozvíjejícím se trendem, módním a oblíbeným koníčkem. Častěji se setkáváme s extenzivním zemědělstvím, nejen u lokálních hospodářů, ale i u velkovýrobců. Je to návrat do dob, kdy se každý snažil sám uživit svoji rodinu vlastní produkcí. Například kůň je od nepaměti využíván jako tažné zvíře, při obdělávání polí nebo tažení povozů, případně kočárů či bryček, které byly hojně využívány ještě po druhé světové válce. V dnešní době se však většinou kůň nechová pro práci a užitek, ale spíše pro zábavu, a to pro jezdectví. Městské děti mohou navštěvovat jezdecké kluby, pořádají se speciální letní tábory zaměřené na výuku jízdy na koni a základní péči o toto pro chov značně náročné zvíře. Koně se však chovají nejen pro zábavu. Po České republice je mnoho terapeutických center, kde koně pomáhají dětem, které prodělaly dětskou obrnu či trpí různými fyzickými i mentálními postiženími. Koně mohou pomoci dětem koordinovat pohybový aparát, podobnou mírou jim pomáhají i s psychickými problémy a strastmi. Další velkou kategorií koní jsou koně chovaní pro sportovní účely. Kdo z nás nezná takový dostih jako je třeba Velká pardubická. Tito závodní koně jsou denně cvičeni, aby podávali nejlepší výsledky. Stejně tak i koně určení pro soutěže drezury jsou přísně trénovaní a disciplinovaní, setkáme se s nimi i v cirkusech. Jak vidíme, každé plemeno potřebuje jinou péči a nároky na ustájení. Já se ve své práci budu věnovat výhradně koním jezdeckým, se kterými se my všichni setkáváme nejčastěji, a i mé osobní zkušenosti se týkají pouze těchto druhů. Kůň je velké zvíře plné energie a vitality. I proto bylo hojně využíváno v bitvách a válkách. Mým opravdu velkým hobby je vrcholný středověk a středověký šerm. S tím je velmi úzce spojena i jízda na koních jako těžkooděnců, rytířů nebo panstva. Právě díky tomu jsem se začal zajímat o chov koní, později také o jejich ustájení. V souvislosti s oborem, který studuji, jsem se začal zamýšlet nad technickými požadavky na takovouto stavbu a nad tím, jak by se daly vyřešit mnohé problémy, se kterými jsem se během péče o koně setkal. Můj zájem o tuto problematiku se odráží v této práci, kde se v první části, přehledu řešené problematiky, zabývám všeobecnou charakteristikou koňských stájí a nároky na takovéto stavby a ve druhé části se věnuji vlastnímu řešení novostavby. 11

2 Cíl práce

Cílem bakalářské práce bylo navrhnout dřevostavbu pro ustájení koní a navazující pobytovou část. K tomu bylo zapotřebí zvolit vhodný konstrukční systém dřevostavby, způsob zastřešení, společně s konstrukční ochranou dřeva, a to vše na základě znalostí výhod a nevýhod jednotlivých systémů. Hlavním cílem bylo vypracování výkresové dokumentace na základě zjištěných technických požadavků. Dílčím cílem bylo uvést technický popis jednotlivých navržených konstrukcí, včetně posouzení skladby obvodového a střešního pláště s ohledem na základní funkční požadavky dle současných tepelně-vlhkostních požadavků.

12

3 Přehled řešené problematiky

3.1 Poloha budovy Poloha stavby je velmi důležitá. Je nutné zajistit koním potřebný klid a výběh, nejlépe v těsné blízkosti stájí. Proto je vhodné umístit stavbu daleko od frekventovaných silnic a hustě obydlených regionů. Zároveň nelze opomenout, že koně slouží také lidem, ať už pro potěšení duše nebo pro užitek. Je tedy třeba, aby byla snadno dostupná, a to pro majitele i návštěvníky. Jako nejlepší varianta se mi jeví stáj na okraji vesnice, kde by neměl být problém, jak z hlediska dostupnosti, tak i ruchu. Dle vyhlášky Ministerstva vnitra pro místní rozvoj č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, §9 – rozhodnutí o umístění stavby, odst.2/b, rozhodnutí umístění stavby zabezpečí urbanistické a architektonické podmínky pro zpracování projektové dokumentace, která bude řešit začlenění stavby do území, zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území i ochranu veřejného zdraví a životního prostředí. Při výběru stanoviště je bezpodmínečně nutné posoudit hydrogeologické poměry lokality a rizika možností znečištění podzemní vody. Dále je nepřípustné při návrhu stavby nerespektovat či narušovat ochranná pásma, mezi která mimo jiné patří pásma: 

dopravy (po pozemních komunikacích i letecká doprava),



plynárenské a energetické soustavy, ropovodů a telekomunikace,



kulturních památek,



vodních zdrojů a chráněných území.

Při návrhu novostavby je nutné dodržovat tyto minimální vzdálenosti: 

1000–2000 m od jiného specializovaného závodu,



150 m od karanténních stájí pro skot,



3000 m od kafilérie,



2000 m od jatek nebo provozoven s porážkou zvířat z jiných závodů,



1000 m od průmyslových závodů, kde vzdálenost je podmíněna závažností exhalátů. (ČERNÝ, Sborník přednášek, 1986)

13

3.2 Stájové prostředí Vlivem podmínek venkovního klimatu, dále vlivem životních pochodů zvířat a činností strojů a zařízení ve stáji a působením řady dalších fyzikálních, chemických a biologických procesů se v tomto prostoru utváří zcela určité změněné prostředí, odlišné od venkovního. Označuje se z pravidla jako stájové prostředí. (KIC,1996) Z důvodu zabránění nadměrnému přehřívání koníren, které koně špatně snášejí, a to zejména v letním období, bývá poloha hlavní osy stavby orientována na východ nebo severovýchod. Není-li tato poloha možná, obrací se hlavní fronta na stranu jinou, kromě strany jižní. Zabrání se tak nadměrnému napadání koní mouchami a znehodnocování stájového klimatu, které by bylo v letních nocích pro koně příliš dusné. (VOČADLO, 1914) Pouze správným navržením stájového objektu dosáhneme takových podmínek, kdy musí kůň vynaložit minimální úsilí, aby udržel své základní biologické funkce v normálním chodu. Tato žádoucí úroveň stájového prostředí, která vyvolává pohodu zvířete, bývá označována jako pohoda stájového prostředí. (KIC, 1995) Chceme-li dosáhnout co nejkvalitnějšího stájového prostředí pro koně, je nutné mít na mysli to, že funkční účinnost stájového objektu je vždy výslednicí dvou faktorů: 

objemového, konstrukčního a materiálového řešení a provedení,



způsobu užívání a udržování. Mezi těmito faktory je přímá závislost, tj. čím důkladněji je stájový objekt

navržen a proveden, tím méně je citlivý na způsob užívání a udržování a naopak, čím hůře je stáj navržena nebo provedena, tím vyžaduje náročnější užívání a udržování. (HUJŇÁK, Sborník přednášek, 1986) 3.2.1

Teplota

Teplota má největší význam na pohodu ustájených zvířat. Nejenže je základním faktorem tepelného stavu prostředí, ale zároveň je také výsledkem tepelné bilance stájového prostoru, o niž rozhoduje celkový součet tepla produkovaného ve stáji (největší podíl na něm mají zpravidla ustájená zvířata) a tepelné ztráty. (KIC, 1995)

14

Tab. 1: Zoohygienické požadavky koní na stájový vzduch (KIC, 1995) Kategorie Tažní koně Sportovní koně Klisny s hříbaty

3.2.2

Teplota [°C] minimální 1 5 10

optimální 6 až 15 12 až 18 15 až 22

Vlhkost vzduchu

Pohodu stájového prostředí značně ovlivňuje i vlhkost vzduchu. Ta je ve stájovém prostoru rozdělena nerovnoměrně, přičemž nejvyšší vlhkost vzduchu bývá v nejvyšších místech. Takovým místem je zpravidla oblast pod stropem, kde při špatném větrání prostoru dochází k vysrážení kondenzátu, a tím k znehodnocení stavebního materiálu. Vlhký vzduch se na rozdíl od vzduchu suchého vyznačuje lepší tepelnou vodivostí. Proto ve vlhkém chladném vzduchu ztrácí organismus zvířat více tepla než při stejné teplotě a vzduchu suchém. Velkým nebezpečím stavebních konstrukcí, a to zejména dřevěných, je vysoká vlhkost vzduchu, která napomáhá rozkladným pochodům organických látek a rozvoji mikroorganismů i plísní, čímž zhoršuje kvalitu vdechovaného vzduchu a vytváří předpoklad k snadnému onemocnění zvířat. Příliš suchý vzduch (pod 35 %) také nepůsobí příznivě. Způsobuje vysušování sliznic horních cest dýchacích a snižuje jejich ochrannou funkci. (KIC, 1995) Tab. 2: Doporučené hodnoty relativní vlhkosti stájového vzduchu (KIC, 1995) Kategorie Tažní, sportovní Klisna s hříbaty

3.2.3

Relativní vlhkost vzduchu [-] optimální maximální 05 až 0.75 0.85 0,5 až 0,7 0.8

Rychlost proudění vzduchu

Rychlost proudění vzduchu úzce souvisí s vytvářením tepelné bilance ve stájích a množstvím vlhkosti ve vzduchu, proto jej lze považovat za dalšího důležitého činitele, bez něhož nelze zajistit pohodu zvířat. Z hlediska tepelné pohody zvířat se vliv proudění vzduchu projevuje změnami tepelných ztrát z povrchu těla a tepelných ztrát 15

způsobených vypařováním. Rychlost proudění vzduchu musí odpovídat ročnímu období a specifickým požadavkům daného druhu kategorie zvířat. (KIC, 1995) Tab. 3: Nejvyšší doporučená rychlost proudění vzduchu ve stáji (KIC, 1995) Druh Koně

Doporučená nejvyšší rychlost proudění vzduchu [m·s-1] při teplotě minimální optimální vyšší než optimální 0,15 až 0.25 0.25 0.5

3.2.4

Čistota stájového vzduchu

Znečišťování stájového vzduchu je zapříčiněno škodlivými látkami, které vznikají ve vnitřních prostorách objektu nebo se do stáje přivádějí s větracím vzduchem z venkovního prostředí. Tyto indikátory je možné rozdělit do dvou skupin: 

škodlivé plyny



prach Do stájového vzduchu se navíc dostávají plynné škodliviny z ustájených zvířat,

které se vytvářejí za pomoci biologických pochodů probíhajících ve výkalech, krmivu a podestýlce. Mezi nejčastější stájové plyny pak řadíme následující:  oxid uhličitý  amoniak  sirovodík Kromě toho se v tomto prostředí mohou objevovat další plyny, např. metan či zápašné plyny jako merkaptan, indol, skatol, kyselina máselná a další. V pozadí zůstává skryt vážný problém, který bývá často během ustájení zvířat opomíjen, a to ten, že tyto škodliviny nepůsobí na organismus jednotlivě, ale v komplexu směsi. Proto i nízké koncentrace jednotlivých plynů mohou mít ve svém souhrnu negativní důsledky na živý organismus, který je jim trvale vystaven. (KIC, 1995) Tab. 4: Nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin ve stájovém vzduchu (KIC, 1995) Škodlivý plyn Oxid uhličitý Amoniak Sirovodík

Koncentrace plynných škodlivin [% objemové] [p.p.m] [mg·m-3] 0,30 3000 5500 0,0025 25 18 0,0007 7 10 16

Prach podle původu může být ve stáji organický (částice steliva, krmiva, chlupů, apod.) nebo anorganický (jemně rozptýlené částice zeminy, omítky, dlažby apod.). Negativním průvodním jevem zvýšené prašnosti je i větší výskyt bakterií ve vzduchu. Orientačně lze říct, že prašnost by neměla překročit hodnotu 10 mg.m-3, což odpovídá nejvyšší přípustné hodnotě hygienických předpisů platných pro pracovníky stájí (KIC, 1995)

Obr. 1: Komplex faktorů ovlivňující kvalitu stájového vzduchu (KIC, 1996)

Množství CO2 je ve stájovém mikroklimatu povoleno 5 700 mg.m-3, tj. 10krát větší koncentrace nežli ve volné atmosféře. (STEHLÍK, Sborník přednášek 1986)

3.3 Ustájení koní V našich klimatických podmínkách není možné poskytnout koním po celý rok pouze venkovní ustájení (vyjma některých plemen dle vyhlášky 208/2004 Sb., §5, písm. b). Proto je nutné zřizovat pro koně zastřešené stáje, a to nejen proto, že tak stanovila vláda, ale zvláště z toho důvodu, aby nebylo ohroženo zdraví zvířete. Mluvíme-li o tělesném zdraví koně, nesmíme opomenout, že každé zvíře je původem divoké a žádá si proto mnoho pohybu a volnosti, ačkoli je zdomestikované a vychované. Technologové a projektanti však tuto skutečnost velmi často zanedbávají, neuvědomují si vážnost problému a snaží se snížit investiční náklady zmenšením prostoru. Tím mohou zvířeti způsobit psychické újmy. Lze říci, že nejlepším projektantem, respektive architektem, je samo zvíře, protože ukazuje svým chováním, co chce. (DOLEŽAL, Sborník přednášek 1986) 17

3.3.1

Ustájení koní na stáních

Ustájení koní na stáních je z hygienického hlediska nejlepší způsob ustájení. Stáni lze udržovat v čistotě lépe než boxy nebo stáj s hlubokou podestýlkou. Každodenní odstraňování hnoje a odtok moči jsou hlavní přednosti tohoto typu ustájení. Jednotlivá stání jsou od sebe oddělená různými druhy přívor. (DUŠEK a kol., 2011) 3.3.2

Boxové ustájení

Z hygienického hlediska není boxové ustájení zdaleka tak hygienické jako na stáních. Část steliva zůstává totiž v boxech delší dobu a prosákne močí. Rozkladem hnoje vznikají škodlivé zplodiny a hnůj je i shromaždištěm choroboplodných zárodků. Nepřihlížíme-li však k hygienickým nedostatkům, pak je toto ustájení pro koně nejvýhodnější. Kůň má v boxu dostatek pohodlí a klidu. (DUŠEK a kol., 2011) 3.3.3

Volné ustájení

Volné ustájení je taková stáj, v níž jsou koně ustájení volně a přivazují se pouze ke krmení. Bývají tak ustájeny pouze klisny s hříbaty a ročníky hříbat v hřebčínech nebo hříbárnách. Dospělí hřebci a okovaní pracovní koně nemohou být takto ustájení. Volné ustájení se vyváží jednou za 2–3 měsíce. Všechna moč se vsakuje do podestýlky, kde se rozkládá zároveň s hnojem. Kromě škodlivých zplodin rozkladu, které znečišťují vzduch stáje, má tento typ stáje další nevýhodu v tom, že samozahřívací procesy v podestýlce zvyšují teplotu ve stáji. Je-li podestýlka příliš mokrá, má nepříznivý vliv na kopyta koní, neboť podporuje vznik hniloby střelky a v dalším stádiu pak rakovinu kopyt. Z pracovního hlediska má však toto ustájení četné výhody a pro koně je nejvýhodnější. (DUŠEK a kol., 2011)

3.4 Větrání Cílem funkce větracího zařízení je zabezpečení optimálního stájového ovzduší v daném stájovém prostoru, při kterém je předpoklad nejvyšší užitkovosti zvířat pokud možno s nejnižšími náklady. Požadovaných parametrů stájového ovzduší lze ve většině případů dosáhnout regulovatelnou výměnou venkovním, zpravidla neupraveným vzduchem. Nejnižší požadovaný průtok vzduchu je v zimě, kdy je třeba odvést zejména plynné škodliviny a vodní páry. Naopak nejvyšší je v létě, kdy k uvedeným škodlivinám 18

dále přistupuje citelné teplo, a to jednak metabolické od zvířat, jednak venkovní zátěž konstrukce obvodového pláště objektu v důsledku oslunění. Zajištění optimální výměny vzduchu v zimním provozu je však důležité, neboť při

nadměrné

výměně

dochází

k podchlazení

stájového

prostoru.

Naopak

při nedostatečné výměně vzduchu sice stoupne jeho teplota, avšak současně obvykle stoupá též relativní vlhkost vzduchu, a vždy stoupá koncentrace plynných škodlivin. (MATĚJKA, Sborník přednášek, 1986) 3.4.1

Přirozené větrání

Pro zajištění stájového ovzduší se používá výhradně přirozeného větrání, které využívá vztlaku v důsledku rozdílu měrných hmotností venkovního a vnitřního vzduchu a dynamických účinků větru. (MATĚJKA, Sborník přednášek, 1986) Působení teplot na větrání bude tím větší, čím bude větší rozdíl mezi teplotami vnitřního a venkovního vzduchu a čím je větší svislá vzdálenost mezi osami otvorů pro přívod vzduchu. Předpokládáme-li, že za normálních podmínek je teplota vnitřního stájového vzduchu vyšší než venkovního vzduchu, má venkovní vzduch ve spodních částech stáje snahu pronikat dovnitř. Vnitřní teplejší a vlhčí stájový vzduch má naopak tendenci stoupat vzhůru a unikat ze stáje výše položenými otvory. Ve výšce odpovídající vyrovnání obou tlaků (tzv. neutrální rovina) je tlak vyrovnaný s tlakem atmosférickým. Tlaky vznikají rozdílnými teplotami vnitřního a venkovního vzduchu a působením větru se sčítají. Z toho vyplývá, že přirozené větrání je nejúčinnější v zimě. Naopak v letním období, kdy je rozdíl obou teplot malý, je méně účinné. Celoročně je proto

možno

používat

přirozené větrání pouze tam, kde

není

příliš

vysoká

biologická zátěž stáje a není proto potřeba tak intenzivně větrat.

Obr. 2: Přirozené větrání stáje s hřebenovou štěrbinou (KIC, 1995)

V mnoha stájích se využívá přirozeného větrání tzv. hřebenovou větrací štěrbinou (viz. obr. 2). Odvod vzduchu je zabezpečen otevřenou štěrbinou v nejvyšším 19

místě střešní konstrukce. Pro přívod vzduchu slouží pootevřená okna nebo zvláštní přívodní otvory v bočních stěnách stáje. Vzhledem k potřebnému výškovému rozdílu přívodních a odváděcích otvorů je tento způsob větrání vhodný pouze pro sedlové střešní konstrukce s co nejvyšším sklonem. Potřebná je v tomto případě i vhodná regulace velikosti přívodních a odváděcích otvorů. Přirozené větrání je vhodné ve stájích pro skot, koně a ovce s menšími kapacitami ustájených zvířat. Při vhodné regulaci může být využito především v užších objektech do šířky 24 m celoročně. (KIC, 1995) 3.4.2

Nucené větrání

Nucené větrání je potřebné v objektech, u nichž nelze v průběhu celého roku dosáhnout požadovaných parametrů stájového vzduchu přirozeným větráním. Podle distribuce je možné rozlišovat nucená větrání zařízení jednotková a centrální. Jednotkové je takové větrací zařízení, u něhož jsou většinou použity větrací jednotky bez rozvodu vzduchu potrubím. Základem větrací jednotky je zpravidla axiální ventilátor. Centrální větrací zařízení využívá pro větrání společnou strojovnu nebo jednotku, které jsou většinou s rozvodem vzduchu potrubím, jímž se může vzduch odvádět a přivádět. Výhodou centrálních větracích systémů je možnost rozvodu vzduchu do ustájovacího prostoru co nejblíže dýchací zóně zvířat a možnost úpravy vzduchu (ohřev, chlazení, vlhčení, filtrace apod.). Nucené větrání se často kombinuje s větráním přirozeným. Je využíváno v objektech, u nichž nelze v průběhu celého roku dosáhnout požadovaných parametrů stájového vzduchu přirozeným větráním. (KIC, 1995)

3.5 Konírny 3.5.1

Rozměry boxů a chodeb

Přiměřená plocha boxů musí respektovat nejen typové a rasové charakteristiky koní, ale i jejich délku. Protože se délka koně neměří, musí jako referenční rozměr platit jeho výška v kohoutku. Existuje jednoduché pravidlo pro výpočet půdorysné plochy boxu, kdy plocha boxu A = (2 x STm)2, kde STm = výška v kohoutku. Minimální délka kratší stěny boxu musí být L = 1,5 x STm. (NEUFERT, 2000) 20

Tab. 5: Rozměry stájových boxů pro koně (NEUFERT, 2000) Podlahová Rozměry Rozměry boxů pro koně plocha [m2] boxu [m] Jezdečtí koně

10,00 12,00 12,00 16,00 4,00 5,00 6,00 9,00

Klisny a hřebci Malí koně do výšky 1,3 m v kohoutku Malí koně nad výšku 1,3 m v kohoutku

3,30 x 3,30 3,50 x 3,50 3,50 x 3,50 4,00 x 4,00 2,00 x 2,00 2,25 x 2,25 2,45 x 2,45 3,00 x 3,00

Výška boxu [m] 2,60 – 2,80 6,60 – 2,80 1,50 1,20 – 2,00

Klisna s hříbetem se dává do boxů 10–15 m2 plochy. Je-li několik hříbat v ohrazeném oddělení, počítá se na kus 4–5 m2 plochy. (VOČADLO, 1914) Tab. 6: Potřebné šířky chodeb ve stájích: (NEUFERT, 2000) Ustájení Pro koně tažné při stání Pro koně kočárové a jezdecké při stání Pro vzácné plemenné koně při stání

Jednořadové Dvouřadové Jednořadové Dvouřadové Jednořadové Dvouřadové

Šířka chodby [m] 1,8 – 2 2,8 – 3 2,2 – 2,5 3,3 – 3,5 2,2 – 3 3,8 a více

Nutné je dodržovat i světlé výšky koníren, a to kvůli potřebnému množství vzduchu, kde na jednoho koně zpravidla počítáme 25 m3. (VOČADLO, 1914) Tab. 7: Světlá výška koníren (VOČADLO, 1914) Počet koní 1–2 3 – 10 11 – 30 30 – 50

Světlá výška koníren [m] 3,0 3,4 – 3,5 3,5 – 4,0 4,5 a více

3.5.2

Uspořádání řad v konírnách

Kvůli nepokojné povaze koní je nutné stavět je vždy hlavami ke zdi, nikdy proti sobě. Jednotlivá stání pro koně se řeší většinou jako podélná, výjimečně jako 21

příčná. V obou případech je lze zřídit jako jednořadová nebo dvouřadová. Výhoda podélných stání spočívá v tom, že se okna zřizuji pouze v jednotlivých boxech v hlavní frontě za koňmi. U většího počtu koní téhož druhu se hodí zřizovat stání podélná dvouřadová, kde okna jsou vestavěna v obou podélných stěnách. Okna musí být položena vysoko při stropu, aby se tak zabránilo oslňování koní. Oba typy podélného stání umožňují snadný přehled a dozor koní i jednoduchou konstrukcí stavby. Při větším počtu koní jsou však konírny příliš protáhlé a vzhledem k dlouhým hlavním stěnám dražší a méně teplé. (VOČADLO, 1914)

3.6 Provedení stavby 3.6.1

Základové zdivo

Základové zdivo se provádí buď z hutného lomového kamene, cementového betonu nebo dobře pálených cihel. Často se u obvodních zdí zřizuje sokl z dobrého kamene 300–500 mm vysoký, to proto, aby močůvka a vlhkost nevnikaly do zdi. (VOČADLO, 1914) 3.6.2

Podlaha a její typy

Podlaha konírny musí být pevná, nepropustná a ne příliš hladká. Aby močůvka rychle odtékala, má stání sklon k močovému žlábku. Ve stájích se užívá následujících druhů podlah: 

Podlaha z nepřitesaného kamene je složena z kamenů o přibližných rozměrech 130–160 mm na boční straně, které jsou na svrchní straně zhruba opracovány a následně uloženy na přichystaný podklad z udusané hlíny a písečné lože o tloušťce 300 mm. Spáry jsou následně zality cementem. U takovéto dlažby se volí spád asi 20 mm na běžný metr. Samotná dlažba je studená a po delší době užívání hladká, ale i přesto se jí často využívá v rolnických konírnách.



Podlaha z přitesaného kamene má oproti kameni nepřitesanému tu výhodu, že spáry, které se vytěsňují cementem nebo asfaltem, jsou menší a těsnější a tím i požadovaný sklon podlahy je značně menší. Nevýhodou této podlahy je její cena, která je oproti předešlé vyšší.

22



U podlahy z ostře pálených cihel se cihly kladou buď nastojato, nebo ve dvou řadách naležato a spáry se vytěsňují cementem. Dvojitá ležatá podlaha má méně spár a je tedy těsnější.



Dalším typem je betonová podlaha o tloušťce 150 mm s rýhovaným povrchem nebo drobným štěrkem udusaným na povrchu. Cenově je dobře dostupná a poměrně trvanlivá. Nevýhodou je, že se rýhovaný povrch vlivem kopyt koní brzy vyhladí a podlaha se tak stává kluzkou. Kromě tohoto nedostatku je i poměrně tvrdá a studená, proto je důležité klást koním ve stájích s betonovým typem podlahy dostatečnou vrstvu podestýlky.



Podlaha s asfaltovým povrchem, který je nanášen na cihelný nebo štěrkový podklad, je pružná a teplá, avšak drahá a časem hladká.



Podlaha z dlaždic nebo šamotových kamenů uložených na 70 mm vrstvě betonu je pevná, rovná, čistá a zároveň má pěkný vzhled. Je však velmi studená a z toho důvodu vyžaduje hojnou vrstvu podestýlky. Pro značně vysokou cenu se jí užívá v panských konírnách.



Gumová rohož je v dnešní době nejmoderněji řešitelný typ podlahy pro koně. Nejenže je dobře udržovatelná a trvanlivá, ale zároveň také splňuje všechny požadavky pro stájovou pohodu koně.



Podlahy dřevěné, ať z fošen, pražců nebo špalíků, mají mnohé výhody. Jsou teplé (v létě nesálají, v zimě nestudí), měkké, koně na nich nekloužou a kování kopyt netrpí, neboť dřevo tlumí údery. Tyto podlahy však musí být dobře impregnovány, jinak rychle nasáknou močůvkou a brzy jsou degradovány.  Fošnová podlaha se provádí z fošen alespoň 60 mm silných a 250 mm širokých, mezi nimiž jsou ponechány spáry. Na konci každé fošny je přibit špalíček z důvodu dodržení stejnosti spár. Pod podlahou jsou vybetonovány obrácené valené klenby s hladkou cementovou omítkou, a to ve spádu asi 6° směrem k odtokovému močovému žlábku. (VOČADLO, 1914)  Pokládka špalíkové podlahy ve stáji, kde není zajištěna ochrana proti vodě, se provádí stejně jako dlažebních kostek do štěrkopískového lože a spáruje se křemičitým pískem. Dřevo má hydroskopické vlastnosti, díky čemuž mění své rozměry, a proto je při pokládce nutné zachovávat dilatační spáry. Dřevěné dlažební kostky jsou vyráběny z jehličnatých i listnatých stromů, zejména pak z dubu, modřínu či borovice. (http://www.spalikova-dlazba.cz/) 23

Dřevo a materiál na jeho bázi je při použití vystavěn různé úrovni ohrožení. Riziko napadení dřeva biologickými škůdci, jako jsou dřevokazné houby a dřevokazný hmyz, roste s působením povětrnostních podmínek, jimž je tento materiál vystaven. Norma ČSN EN 335-1 definuje pět tříd, které reprezentují různé expozice dřeva. Dřevěné podlahy zapadají do 4. třídy ohrožení. Tab. 8: Třídy ohrožení materiálu na bázi dřeva (CSN SN 335-1) Třída ohrožení 1 2

3

4

5

Vlhkost Popis dřeva [%] 10 – 20 Neklimatizované suché interiéry >20 Neklimatizované interiéry (občasné) s relativní vlhkostí vzduchu w > 80 % >20 Povětrnostní podmínky (časté) v exteriéru bez kontaktu s půdou >20 Působení povětrnostních podmínek, kontakt s půdou

Dřevokazný hmyz Dřevokazný hmyz, Dřevokazné houby (Basidiomycetes), plísně a dřevozbarvující houby Dřevokazné houby (Basidiomycetes), dřevozbarvující houby, plísně Dřevokazné houby (Basidiomycetes, Ascomycetes), dřevozbarvující houby, plísně

Působení mořské vody

>20

3.6.3

Škůdci

Kanalizace

Pro odvod močůvky jsou doporučovány podél jednotlivých stání žlábky, které jsou v jednodušších konírnách nekryté, díky čemuž se snadno čistí. Jako optimální šířka se jeví 150–200 mm o hloubce 300 mm. Stavějí se z cihel na stojato tak, aby ložné spáry probíhaly ve směru odtoku močůvky, a jsou vždy uloženy na cementovou maltu. Žlábky z hutného kamene jsou sestavené z kusů 1 m dlouhých. Spád žlábků by měl být alespoň 1/2 cm na 1 m´ směrem ke sběrným hrncům. (VOČADLO, 1914) 3.6.4

Dveře

Vchodové dveře se budují v čelní stěně a otevírají se vždy ven. Pro 20 – 25 koní stačí jedny dveře. Zbytečný počet dveří mívá za následek průvan, který je pro koně velmi škodlivý. Vyvádějí-li se koně jednotlivě, volí se šířka dveří 1,25 m, pokud v páru, pak 1,5 – 1,6 m. Výška dveří je pro koně tažné 2,20 m, pro kočárové a jezdecké 2,50 m. Vnitřní spojovací dveře se dělají 950 mm široké a 2 m vysoké. Závěsy jsou lité, zámky 24

mosazné, aby nerezavěly. Nikde by se neměly vyskytovat ostré hrany nebo vyčnívající kliky, aby se koně neporanili. (VOČADLO, 1914) 3.6.5

Okna

Živá povaha koní vyžaduje dobře osvětlené konírny. Pro obyčejné tažné koně je doporučená plocha oken rovna 1:20, při panských konírnách 1:15 až 1:10 celé plochy podlahy. Světlo, zvláště sluneční paprsky nesmějí dopadat koním přímo do očí, proto se okna umisťují co možno nejvýše. Při nízkých konírnách se okna zasklívají hrubým sklem, většinou matným, případně rýhovaným, aby ostré světlo nekazilo koním zrak. Okna jsou buď litinová, nebo z kovaného železa. (VOČADLO, 1914) 3.6.6

Stropy a střechy

Aby se v konírnách udrželo teplo i v zimě a nesrážely se zde výpary, musí být stropy zhotoveny ze špatných vodičů tepla. Dřevěné stropy sice nejsou příliš trvanlivé, přesto se ve venkovských konírnách velmi často používají. Stropy klenuté mají v tomto ohledu oproti stropům dřevěným nepopíratelné výhody, a proto se zřizují v lepších konírnách. Střešní krytina by neměla být plechová, aby se při dešti koně příliš neplašili. (VOČADLO, 1914) 3.6.7

Vnitřní vybavení

V každém boxu musí být žlab na jadrné krmivo, který se upevňuje ve výšce nosu zvířete. Do rohu boxu se instaluje automatická napáječka. Jako podestýlka pro koně se dá použít prakticky cokoliv, co koním zajistí teplo a pohodlí. Nejběžněji se volí seno, které se do boxu nahrne, a kůň si následně sám dle potřeb ,,ustele“. Dá se však použít i písek, gumová či novinová drť a jiné. V žádné stáji by neměla chybět sedlovna, která slouží k uskladnění nejen postrojů a sedel, ale i potřebného náčiní k ošetření koně. Tato místnost by měla být od stáje oddělená kvůli prašnosti, vysoké vlhkosti a výkyvu teplot, protože se vlivem těchto činitelů velice snižuje životnost kožených výrobků.

25

3.6.8

Okolí stájí

Samotná stáj koním nezajistí jejich potřeby, proto je nutné v okolí stájí zřídit následující místa: 

Hnojiště: Hnůj má pro hospodářství velký význam, neboť obsahuje veškeré živiny nutné pro vzrůst rostlin a nakypřuje půdu. Pro polohu hnojiště je určující:  Buduje se blízko stáji stájí,  Příjezd i výjezd musí být snadný.  Hnojiště musí být chráněno proti přívalům dešťové vody  Pokud možno, buduje se na severní straně, kde je více stínu.



Sklad sena: Jeho velikost je přizpůsobena počtu koní a jejích spotřebě.



Výběh pro koně: Výběh by měl být dle možností co největší.

3.7 Současné systémy dřevostaveb 3.7.1

Masivní dřevostavby

Základem všech masivních staveb ze dřeva, které se v současnosti realizují, je stavba srubová. Stěny těchto domů tvoří vodorovné vrstvené trámy, které jsou v nárožích vázány tesařskými spoji. Postupným vývojem se nárožní spoje trámů zdokonalily a vznikl spoj tzv. rybina. U tohoto jsou dosedající plochy trámů šikmo protiběžně zkoseny a tím jsou zachyceny veškeré vodorovné síly vznikající ve spoji. Stěny roubených staveb byly sestavovány nejprve z nehraněných trámů, avšak postupem času se začaly používat trámy hraněné. S vývojem stavebnictví a s rostoucími požadavky na tepelnou ochranu se v osmdesátých letech minulého století začaly objevovat první srubové stavby, u nichž je obvodová stěna tvořena jako vícevrstvá s vloženou vrstvou tepelné izolace uvnitř stěny. V současnosti se objevuje celá řada nových systémů, u kterých je masivní dřevěná stěna tvořena vrstvením nebo skládáním přířezů do celých bloků, tvořících nosnou část konstrukce. Spojování jednotlivých bloků se provádí pomocí mechanických spojovacích prostředků nebo lepením. Na rozdíl od staveb srubových, nejsou tyto stavby náročné na spotřebu kvalitního řeziva, protože pro výrobu masivních bloků se 26

běžně používá boční řezivo. Stejně tak z hlediska objemových změn jsou tyto konstrukce výhodnější, protože vytvořené bloky nevykazují takové objemové změny, jako je tomu u stěn srubových staveb. (VAVERKA, HAVÍŘOVÁ, JINDRÁK a kol., 2008) 3.7.2

Elementární dřevostavby

Elementární stavby lze charakterizovat jako stavby sestavené z jednotlivých elementů – přířezů jednotlivého profilu. Ty tvoří nosnou kostru stavby, doplněnou ve skladbě dalšími konstrukčními materiály. Tato skupina se vyvinula ze staveb hrázděných, které vznikly v Americe na přelomu 19. a 20. století. Zásadní rozdíl mezi původní hrázděnou stavbou a systémy staveb z ,,elementů“ spočívá v tom, že u hrázděné stavby bylo ztužení provedeno pomocí šikmých vzpěr, tzv. tyčových prvků, které byly součástí dřevěné kostry. U elementárních dřevostaveb je vyztužení prováděno pomocí vnějšího opláštění původně z vodorovně nebo šikmo přibitých prken, dnes z velkoplošných materiálů. Do skupiny elementárních staveb patří dřevostavby: 

Rámové



Panelové

(VAVERKA, HAVÍŘOVÁ, JINDRÁK a kol., 2008) 3.7.3

Skeletové stavby

Skeletová stavba je charakteristická vytvořením nosné kostry z tyčových prvků, která musí být schopna přenést veškerá zatížení na konstrukci působící do základů, a to bez spolupůsobení stěn nebo výztužného opláštění. S vývojem nových technologií inženýrského zpracování a především s vývojem moderních spojovacích prostředků vznikly dřevěné stavby skeletové, u kterých došlo ke zjednodušení celé konstrukce nosné kostry vynecháním šikmých vzpěr a vodorovných paždíků. Použité profily jsou z lepeného dřeva a tesařské spoje jsou nahrazeny spoji inženýrskými. (VAVERKA, HAVÍŘOVÁ, JINDRÁK a kol., 2008)

27

4 Metodika

Na počátku práce byly v odborné literatuře vyhledány veškeré potřebné podklady k správnému navržení dřevostavby k ustájení koní. Bylo třeba nastudovat požadavky z hlediska technického, tak i hygienického a rozměrového, aby vyhovovaly potřebám ustájených koní a zároveň nebyla narušena ochranná hygienická pásma v okolí celého objektu. Na základě znalostí funkčních systémů bylo potřeba se rozhodnout, jaký systém dřevostaveb by byl nejvýhodnější. Dále bylo třeba posoudit vhodný typ zastřešení. Návrh byl konzultován s odborníky z praxe, kteří mají zkušenosti s problematikou ustájení koní a s dimenzí lepených vazníků určených k zastřešení. Součástí stavby stáje je pobytová část, která bude určena k pracovnímu a rekreačnímu užívání, proto je v závěru práce posouzen obvodový a střešní plášť z hlediska tepelně vlhkostních požadavků. Výkresová dokumentace je vypracována dle příslušných norem a vyhlášek v programu AutoCAD 2D. Ve výkresové dokumentaci jsou vloženy tabulky s výpisem materiálů. Jednotlivé konstrukce navrhovaného objektu jsou popsány v textové části technickým popisem. Tepelně vlhkostní posouzení obvodového a střešního pláště je provedeno pomocí programu Teplo a podle programu TZB.

4.1Postup výpočtu prostupu tepla: Tepelný odpor jednovrstvé konstrukce: kde

d λ

je tloušťka [m] je tepelná vodivost [W/mK]

Tepelný odpor vícevrstvé konstrukce:

R=

=> kde

Rj dj λj

je tepelný odpor jednotlivé vrstvy konstrukce [m2K/W] je tloušťka j-té vrstvy [m] je tepelná vodivost j-té vrstvy [W/mK] 28

Výpočet celkového odporu se provádí součtem všech odporů:

kde

Ri Re

je odpor při přestupu tepla na interiérové straně je odpor při přestupu tepla na exteriérové straně

Součinitel prostupu tepla U =

[W/m2K]

Kde nelze uvažovat s jednorozměrným šířením tepla, stanovuje se součinitel prostupu tepla U [W/m2K] z celé plochy nebo z charakteristicky opakujících se výseků.

kde

R´

je horní mez tepelného odporu konstrukce [m2K/W] stanoveno z výseků konstrukce rovnoběžných s tepelným tokem:

kde

Ra, Rb, …, Rq

fa, fb, …, fq

kde

R´´

jsou tepelné odpory konstrukce pro každý výsek [m2K/W] jsou poměrné plochy každého výseku [-]

je dolní mez tepelného odporu konstrukce [m2K/W] stanovená z vrstev kolmých na tepelný tok:

kde

R1, R2, …, Rn

jsou tepelné odpory jednotlivých vrstev kolmých na tepelný tok [m2K/W] (ŘEHÁNEK, 2002)

29

5 Vlastní řešení 5.1 Obecné informace Název: Návrh dřevostavby pro ustájení koní 

Zastavěná plocha: 492 m2



Obestavěný prostor: 2460 m2

5.2 Architektonické a dispoziční řešení objektu Centrem objektu je hlavní budova, která sestává ze dvou částí: stáje a přilehlé pobytové části. Severně od hlavní budovy se nachází otevřený přístřešek, určený pro sklad sena. Na straně jižní, blíže k budově, je k dispozici kruhové cvičiště a vzdálenější výběh pro koně. Opracoviště je dispozičně řešeno západně od stájí, v jejich těsné blízkosti. Vjezd do objektu se nachází na protější východní straně. 5.2.1

Hlavní budova

Budova je nepodsklepená jednopodlažní. Jedná se o novostavbu dřevěné masivní roubené konstrukce. Tato budova je navržena pro celoroční ustájení koní se zázemím pro zaměstnance a náhodné pobyty majitelů. Budova je složena ze dvou částí vzájemně propojených do tvaru písmene ,,L“, kde samotná pobytová část, sloužící k administrativním činnostem a pobytu majitelů koní přes den, tvoří výběžek na jižní straně. Západní křídlo je navrženo pro ustájení koní společně s místností ke skladování sena a místností pro uložení postrojů a potřebných nástrojů k ošetřování koní. V celé budově je jedno zádveří, které se nachází u hlavního vchodu na východní straně. Za zádveřím pokračuje chodba, kterou je možné pokračovat jak do pobytového, tak i do stájového prostoru. Na druhém konci chodby jsou venkovní dveře, kterými se dá vyjít na dvůr podél stájí. První místností v pobytové části s dvěma vchody na navazující chodbu je kancelář určená pro správce objektu. Naproti kanceláři se nachází záchody společně s technickou místností. V nejjižnější části budovy je situovaná další místnost, tzv. klubovna, která slouží pro denní ubytování majitelů koní, zaměstnanců a různých hostů. Klubovna je vybavena kuchyňskou linkou a krbovými kamny. Díky velkým oknům mají všichni návštěvníci klubovny po celou dobu jejich 30

pobytu dokonalý výhled jak směrem na výběh, tak i na cvičiště. Vedle klubovny se nachází místnost správce objektu. Celé jižní křídlo je zastřešeno valbovou střechou o sklonu 20°. Severní část je určena pro ustájení koní. Stáje jsou zastřešeny sedlovou střechou o sklonu 14°, kde v západní štítové stěně jsou hlavní vrata sloužící k odvádění koní na opracoviště a do výběhu. V půli stájí se na severní straně nachází místnost určená k uskladnění sedel, postrojů a potřebných nástrojů k ošetřování koní. Naproti sedlovně napříč přes hlavní chodbu jsou druhá vrata, kterými se koně vyvádí na kruhové cvičiště. V konírně je 10 boxů pro ustájení koní a 1 box pro matku s hříbětem. Na konci konírny se nachází mezisklad sena s venkovními posuvnými vraty směrem na východní stranu, který je od stájí oddělen masivní stěnou s posuvnými vraty. Pobytová a stájová část je vzájemně propojena chodbou za boxem pro matku s hříbětem. Z této chodby je vstup pro zaměstnance do společné šatny a z ní do sociálního zařízení se sprchou. Celá budova je uložena na betonové podezdívce, samotné roubení začíná ve výšce 300 mm nad okolním terénem.

5.3 Postup výstavby Spodní stavba části pobytové a části určené pro ustájení koní 

sejmutí ornice,



prostorové vytyčení stavby dle zákona č. 183/2006 Sb., § 152,



realizace přípojek inženýrských sítí,



zemní práce,



betonáž

základových

pasů,

montážní

desky a

obvodové

podezdívky

včetně izolace proti zemní vlhkosti. Montáž vrchní stavby masivní dřevostavby: 

uložení základového hranolu (prahu) na betonovou podezdívku,



průběžné sestavění obvodových stěn a příček z masivních dřevěných hranolů,



montáž stropních trámů, 31



montáž střešní konstrukce a konstrukce přístřešku nad okolním chodníkem,



oplechování,



rozvody elektřiny, rozvody vody, rozvody kanalizace,



lité podlahy včetně izolací,



uzavření stropů sádrokartonem,



pokládka dlažeb a obkladů,



osazení zařizovacích předmětů,



osazení dveřních a okenních křídel a kuchyňské linky včetně přístrojů, osazení boxových předních stěn a mezistěn,



okapový chodník,



terénní úpravy, vytvoření asfaltového a zpevněného povrchu v okolí budovy,



zbudování přístřešku pro sklad sena, ohrazení kol cvičišť a výběhu,



oplocení objektu.

5.4 Stavebně technické řešení 

Kanalizace – Dešťová voda bude odváděna dešťovou kanalizací, na kterou navazuje trativod vyúsťující pod opracovištěm. Voda splašková bude napojena na betonovou žumpu.



Vodovod – Je napojen z vodovodního řádu. Vodoměrná šachta je umístěna v oplocení u příjezdové brány a vodoměrná sestava v technické místnosti budovy (místnost 105). Jednotlivé rozvody jsou plastové s tepelnou izolací.



Vytápění – V klubovně budou k dispozici krbová kamna pro topení dřevem. Díky systému průduchů budou vytápěny i vedlejší místnosti (kancelář a místnost správce objektu)



Elektroinstalace – Přípojka bude napojena na stávající elektroskříň umístěnou v oplocení vedle příjezdové brány. Velikost elektrického napětí je 230/400 V. Rozvodnice je umístěna v technické místnosti budovy (místnost 105).



Hromosvod – Je řešen klasicky z žárově zinkované oceli a je složen ze dvou systémů: vnějšího (soustava jímací, svodová a uzemňovací) a vnitřního (svodiče bleskových proudů a přepětí) systému ochrany před bleskem.

32

5.5 Výkopy V první řadě bude sejmuta ornice, a to v hloubce 400 mm. Od takto upravené úrovně terénu se budou provádět výkopové práce. Výkopové práce jsou prováděny pro vybetonování základových pasů a pro vnitřní a obvodové nosné stěny. Všechny základové pasy jsou oproti okolnímu terénu v nezámrzné hloubce 800 mm. Výkopové práce budou prováděny tak, aby nedocházelo u odhalené základové spáry k narušení zeminy deštěm. Současně budou zhotoveny výkopy určené pro kanalizaci a pro ostatní přípojky. Meziskládka vytěžené zeminy bude poblíž staveniště a v závěru bude použita k finálním terénním úpravám.

5.6 Základy Základové pasy budou zhotoveny z prostého betonu C16/20 a jejich šířka bude 500 mm. Základové pasy jsou zakryté pod štěrkovým násypem, kde jejich horní hrana je 190 mm pod upraveným terénem, a zapuštěny jsou do nezámrzné hloubky 800 mm. Na základové pasy bude navazovat soklové železobetonové zdivo, na které se ve výši 300 mm nad okolním terénem budou ukládat základové prahy masivní dřevostavby. Mezi pasy bude zhutněn původní terén na 0,1 MPa. Na takto zhutněný povrch bude položen štěrkopískový násyp frakce 16-32 mm ve 100 mm vrstvě, který se následně zhutní na 0,2 MPa. Na plošně zhutněný štěrkový násyp bude uložena geotextílie, která bude zalita 100 mm podkladní betonovou vrstvou C20/25. Po vytvrzení se na takto připravený podklad uloží hydroizolace, na kterou se přes základové pasy položí železobetonová deska C20/25 o tloušťce 100 mm. Ve stájové části je v místech mezistěn železobetonová deska přerušovaná železobetonovým soklem uloženým ve středu základového pasu. Základ komínu bude tvořen z komínové tvárnice vyplněné betonem. Způsob tohoto založení je opodstatněn tloušťkou podlahy v obytné části, která bude 150 mm. U takto zvolených a vyšších tloušťek podlah je komínová tvárnice nezbytná, a to z důvodu zalícování spodní hrany komínu s úrovní podlahy. Po té následuje uložení soklové desky. Základ komínů musí být ověřen statikem.

33

5.7 Svislé nosné konstrukce Svislé nosné konstrukce je tvořeny z masivních smrkových hranolů v roubeném stylu. Všechny hranoly mají výšku 260 mm a jejich tloušťka se odvíjí dle umístění a funkce. Pro zajištění neprůvzdušnosti jsou mezi jednotlivé hranoly vloženy komprimační pásky. Obvodová nosná stěna v obytné části má tloušťku hranolů 300 mm a ve stájových prostorách 250 mm. Uložení spodního hranolu je provedeno na přichystaný železobetonový sokl chráněný izolací o síle 250 mm v obytné části a 200 mm v části stájové. Důvodem zřízení podezdívky je dodržení minimálního odsazení dřevěných nosných prvků od okolního terénu, které má být minimálně 300 mm a slouží k zabránění přímého kontaktu dřevěných nosných prvků s koňskou močůvkou z vnitřní strany. V exteriéru pobytové části je tato podezdívka izolovaná tepelnou izolací o tloušťce 30 mm a obložena přírodním kamenem IVORY o tloušťce 10 mm. Podezdívku exteriéru stájové části tvoří jen obklad z přírodního kamene IVORY o stejné tloušťce. Mezi podezdívku a spodní masivní smrkový hranol je vložena hydroizolace, která navazuje na izolaci železobetonové desky. Vnitřní nosné stěny jsou stejně jako obvodové stěny zhotoveny z kvalitních hoblovaných trámů o výšce 260 mm. Nosné stěny ve stájovém prostoru jsou založeny železobetonovou

podezdívkou

o

výšce

290

mm

od

úrovně

podlahy

ve stáji, to proto, aby se zabránilo kontaktu dřevěných prvků s močůvkou. V pobytové části jsou všechny nosné stěny uloženy na montážní desce z železobetonu. Pod všemi stěnami je umístěna hydroizolace. Tloušťka nosných stěn je 200 mm. Ve stájové části jsou na koncích podezdívky mezistěn směrem do chodby postaveny dřevěné nosné sloupky 200/200 mm, do kterých jsou ukotveny prefabrikované přední stěny boxů a mezistěny. Tyto sloupky zároveň slouží jako podpory pro podélné vaznice. Podél budovy je zhotovené zastřešení, které podpírají smrkové sloupky 150/150. Tyto sloupky jsou osazeny do betonových patek pomocí sloupkových ocelových kotev do betonu, jsou odolné vůči korozi.

34

5.8 Vodorovné nosné konstrukce Strop v západním křídle nad obytnou částí je tvořen dřevěnými stropnicemi. Stropnice jsou o rozměrech 160/200 mm uloženy vedle sebe v osové vzdálenosti 1 m. Mezi stropními trámy je tepelná izolace o stejné tloušťce, tedy 200 mm. Jelikož se jedná o jednopodlažní budovu, je horní strana stropnic otevřená bez záklopu. Spodní podhled je tvořen ze sádrokartonové desky tloušťky 15 mm ukotvené na roštu z latí tloušťky 30 mm. Celková tloušťka stropu v pobytové části je 245 mm. Ve stájovém prostoru jsou na jednotlivé sloupky položeny podélné vaznice, která slouží k podepření 2 stropních vazných trámů, které překlenují napříč středem celou šířku stájí a svazují tak dvě protilehlé stěny. Na tyto vaznice je nainstalováno osvětlení.

5.9 Krov a střecha Západní křídlo nad pobytovou částí je zastřešeno valbovou střechou se sklonem 20°. Střecha je tvořena vaznicovým krovem se stojatou stolicí. Krokve mají rozměr 100/160 mm a jsou od sebe osově vzdáleny vždy 1 m. U vrcholu jsou krokve spojeny pomocí přeplátování a do pozednice i vaznice jsou uloženy pomocí osedlání. Vaznice o rozměrech 160/180 mm jsou podpírané sloupky o průřezu 155/155 mm. V patě sloupků jsou přichycené ocelové patní plotny s třmeny, kterými je sloupek napojen ke stropnici, a to z důvodu vyrovnání vodorovných sil působících v krovu. Sloupky krovů jsou zavětrovány společně s krokvemi pomocí dvou kleštin o rozměrech 80/160 mm. Nárožní i úžlabní krokve jsou o rozměrech 140/180 mm a jsou rovněž uloženy do pozednice i vaznice pomocí osedlání. Na posledním masivním hranolu roubené stěny leží pozednice 140/70 mm, ke které jsou pomocí kovových úhelníků ukotveny krokve. Pro komín je zhotovená výměna o rozměrech 100/160 mm. V pobytové i stájové části jsou vytvořeny přesahy střech, a to z důvodu konstrukční ochrany. Zastřešení nad stájovou částí je sedlového tvaru o sklonu 14° a je zhotoveno pomocí dvojic lepených vazníků spojených v hřebenu ocelovými prvky a svorníky. Lepené vazníky mají rozměry 120/180 mm a jejich osová rozteč je 1000 mm. Uložení 35

vazníku na pozednice o rozměrech 140/70 mm je provedeno pomocí osedlání. Zavětrování střechy je provedeno pomocí dřevěného záklopu. Střešní plášť je nad celou budovou zhotoven z kanadského asfaltového šindele v barvě černé. Na krokve je uloženo dřevěné bednění z prken 22/100 mm, na které je vodorovně nainstalován podkladní pás KATEPAL U-EL 60/2200, který slouží zároveň jako pojistná hydroizolace. Každý pás je překryt 500 mm pásem následujícím. Před uložením podkladního pásu je nutné oplechovat spodní hrany střechy a všechny přečnívající prvky jako např. komín či světlík nad stájovými prostory. Před pokládkou asfaltových šindelů se instalují asfaltové pásy svisle do úžlabí. Na podkladní pás jsou instalovány jednotlivé asfaltové šindele a po dokončení jejich pokládky jsou v nárožích a hřebenech obou střech položeny hřebenáče, vytvořené též z asfaltových pásů. Nad stájovou plochou je ve střešní konstrukci uložen komplex pásových střešních světlíků LAMILUX s výplní polykarbonátových desek o šířce 2 m a celkové délce 24 m.

5.10 Komín Komín je jednosložkový, komínového systému Schiedel Absolut, odolný proti vlhkosti, s integrovanou tepelnou izolací a s tenkostěnnou vnitřní keramickou vložkou. Bude vystavěn z tvárnic o rozměrech 360/360 mm a o výšce 330 mm spojených tenkovrstvou maltovou směsí Schiedel, tvárnice budou v rozích vyztuženy. Průměr průduchů je 180 mm a uvnitř je keramická vložka o základním rozměru 163 mm. Komínový systém bude zabudován v betonovém zdivu do výšky 4,85 m nad úrovní podlahy v pobytové části.

5.11 Svislé nenosné a dělící konstrukce V západním křídle tvořícím pobytovou část jsou nenosné dělící příčky opět tvořeny z masivních dřevěných hranolů s výškou 260 mm a tloušťkou stěny 150 mm. Nenosné dělící příčky jsou uloženy na montážní desce z železobetonu a podloženy řádnou hydroizolací.

36

Ve stájových prostorách jsou za nenosné a dělící konstrukce považovány přední prefabrikované stěny, oddělující boxy od hlavní chodby, a mezistěny, oddělující jednotlivé boxy. Přední stěnu tvoří ocelový rám jackel o rozměrech 50/50 mm a síle 2 mm. Tyčková výplň o průměru 22 mm je žárově zinkovaná s osovou roztečí 80 mm. Spodní část stěny tvoří dřevěná výplň ze smrkových prken vsazených na pero-drážku o tloušťce 40 mm. Přední stěna bude z obou stran zavěšena ve dvou bodech na dřevěných sloupcích. Mezistěna je uložena na železobetonové podezdívce z důvodu nežádoucího kontaktu dřevěného prvku s močí, a to ve výšce 290 mm od stájové podlahy. Stěna sestává z prefabrikovaného ocelového rámu jackel 50/50 mm o síle 2 mm. Tyčková výplň je o průměru 22 mm a s osovou roztečí 80 mm. Tento kovový dílec je uložen na spodní dřevěnou část, která se skládá ze dvou dřevěných hranolů 150/200 mm vyplněných smrkovými prkny vsazenými na pero-drážku. Napojení kovové části na dřevěnou bude vyřešeno pomocí plechového žárově zinkovaného U profilu o síle 3 mm, stejně se zhotoví i napojení spodní dřevěné části na železobetonovou desku. Spodní ocelový rám, v němž jsou ukotveny tyče, sahá u obou stěn do výšky 1,4 m od podlahy. Horní hrana obou rámů je ve výšce 2,5 m.

5.12 Hydroizolace Na zhutněný štěrkový násyp bude položena geotextílie Netex a na ni podkladní beton. Proti zemní vlhkosti, agresivní tlakové vodě, prosakující vodě, proti kapalinám a výluhům do spodních vod i proti radonu je v základech zabudovaná hydroizolace. Bude použitá hydroizolační fólie PENEFOL 650. Hydroizolační fólie se v základové desce pod pobytovou částí objevuje dvakrát, a to pod montážní železobetonovou deskou a nad ní. Hydroizolační fólie pod montážní deskou je vedená až k železobetonovým soklům obvodových stěn a vytažená na jejich horní stranu, kde zároveň slouží jako podložní hydroizolační fólie pro dřevěné nosné prvky. Na povrchu podkladního betonu bude řádná vrstva penetračního nátěru Cemsill S. V kuchyni, šatně, technické místnosti, na WC a v koupelně bude nanesena hydroizolační stěrka 1K–LB Cemix 1,5 kg/m2 a ve sprchovém koutu hydroizolační stěrka Aquafin 2K. Vrstvy budou nanášeny v souladu s technologickým předpisem výrobce.

37

5.13 Tepelné izolace V podlahách pobytové části bude použita izolační deska ORSIL T-P tloušťky 100 mm. Strop nad pobytovou částí bude vyplněn tepelnou izolací mezi stropnicemi, a to tepelnou izolací UNIROL PROFI tloušťky 200 mm. Obvodové stěny a žádná ze střešních konstrukcí nejsou tepelně izolovány.

5.14 Povrch podlah a stěn 5.14.1 Povrch podlah V stájových prostorách, v prostorách určených k meziskladu sena a v sedlovně je na montážní železobetonové desce nanesena 100 mm vrstva anhydridové stěrky společně s portlandským cementem. V samotných prostorách boxového ustájení je na povrchu položena gumová rohož tloušťky 18 mm. V pobytové části je na celé ploše použita keramická dlažba RAKO 160/60, kde jsou spáry stmeleny pružnými tmely SARKET. Pro plošnou stabilitu a pro zachování únosnosti a rovinatosti podlahové konstrukce je pod keramickou dlažbou položena deska FERMACELL Powerpanel H2O 5.14.2 Povrch stěn V pobytové části je povrch stěn zachován v roubeném stylu, kromě míst, kde je zapotřebí obkladů kvůli častému zvýšení vzdušné vlhkosti. Stěny koupelen, WC a šatny jsou opatřeny keramickým obkladem RAKO o rozměrech 160/160 do výšky 1,8 m. U kuchyňské linky v klubovně je jako obklad použita mozaika RAKO Defile/Combi o rozměrech 295/295 mm. Obklady jsou u kuchyňské linky ve výšce od 850–1350 mm nad podlahou. Ve stájových prostorách je z exteriérové i interiérové strany zachováno hoblované roubení bez povrchové úpravy.

5.15 Vnější výplně otvorů V pobytové části budou zabudována dřevěná okna (eurookna – profil 68). Profily hranolů eurooken jsou slepeny ze smrkových lamel, čímž je zaručena tvarová a 38

rozměrová stabilita. Tento typ bude u všech oken v pobytové části stejný, lišit se budou pouze rozměrově. Budou zde požita okna o rozměrech 1500/1200 mm (4 kusy, okna dvoukřídlá, otvíravá a sklopná), 1000/1200 mm (4 kusy, okna jednokřídlá, otvíravá a sklopná), 600/600 mm (2 kusy, okna jednokřídlá, sklopná). Všechna okna jsou otvíravá a sklopná směrem dovnitř. Zaskleny jsou izolačním dvojsklem 4-16-4 s koeficientem prostupu tepla Ug 1,1–1,0 W·m-2·K-1. Povrchová úprava je zaručená stříkáním barev od firmy SIKKENS po provedeném trojím impregnačním máčení. Okna ve stájové části budou kovová, kromě okna v sedlovně a ve spojovací chodbě, kde budou zabudována okna dřevěná (eurookna – profil 68). Kovová okna jsou vyrobena ze speciálních praporkových profilů s plexisklovou výplní. Plocha před plexisklem?? na vnitřní straně okna je opatřena ochrannou mříží. Povrchová úprava kovových oken je provedena žárovým zinkováním. Okna jsou stejného typu a stejných rozměrů. Budou zde použita okna o rozměrech 1000/1100 mm (11 kusů, okna jednokřídlá, otvíravá, sklopná, s možností vyjmutí). Kovová okna jsou otvíravá a sklopná směrem do exteriéru, aby nedošlo ke zranění koní. Dřevěná okna v sedlovně a spojovací chodbě mají rozměry 1000/1100 mm (okna jednokřídlá, sklopná). Tato okna jsou sklopná na vnitřní stranu. V západním křídle se nachází dvoje vchodové dveře do budovy, hlavní vchodové dveře na straně východní a zadní vchodové dveře na straně západní. Oboje dveře budou jednokřídlé dřevěné KLASIK od firmy Slavona s rámovou konstrukcí. Rámová konstrukce je založena na principu nosného trámu, do kterého je vložena dřevěná výplň šířky 200 mm. Křídlo dveří bude zhotoveno o síle 48 mm. Dřevěný sendvič dveří je s polyuretanovou výplní, kde U = 0,58–0,55 W·m-2·K-1. Prosklení je provedeno pomoci izolačního a bezpečnostního dvojskla. Křídlo dveří je otvíravé směrem dovnitř. Dveře budou osazeny do rámové zárubně. Světlá výška obou dveří bude 1970 mm a šířka 900 mm. V klubovně budou nainstalovány prosklené dvoukřídlé venkovní dveře, kde se obě křídla otevírají směrem dovnitř. Sendvič těchto dveří tvoří polyuretanová náplň. Prosklená část je provedena pomoci izolačního bezpečnostního dvojskla. Interiérové dveře jsou rovněž od firmy Slavona ve stylu klasik. Mezi chodbou, šatnou a spojovací chodbou ve stájích budou dřevěné jednokřídlé dveře otvíravé směrem do pobytové části. Oboje dveře jsou rámové konstrukce

39

z dubových prken šířky 200 mm. Světlá výška obou dveří bude 1970, kde šířka šatnových dveří je 800 mm a dveří navazujících na chodbu v pobytové části 900 mm. Konstrukční výška u všech typů dveří v obytné části bude 2050 mm. Součástí všech vchodových dveří jsou masivní závěsy BAKA PROJEKT 3D zafrézované v rámu i v křídle. Zamezují tak svěšování křídla. Ve stájové části jsou dvoje vrata. Na stranu západní jsou umístěna dvoukřídlá nezateplená garážová vrata, která jsou vyrobena z uzavřeného pozinkovaného profilu a štít mají z ocelového pozinkovaného trapézového plechu T10. Vrata jsou standardně dodávána se zámkem a vložkou. Světlá výška dveří bude 2500 mm a šířka každého z křídel 1600 mm. Vrata na straně jižní jsou dvoudílná, posuvná typu BOIS. Ocelová konstrukce bude žárově zinkovaná. Dřevěná výplň je ze severské borovice tloušťky 50mm s impregnací proti vlhkosti a plísním. Stejný typ posuvných dvoukřídlých vrat bude na straně východní, a to vedoucí do místnosti určené k meziskladu sena.

5.16 Vnitřní výplně otvorů Interiérové dveře budou dřevěné. Rámová konstrukce dveří bude vyplněna prkny šířky 200 mm. Křídla budou plná, neprosklená, tloušťky 50 mm. Dveře budou osazena v obložkové zárubni. Světlá výška všech dveří v pobytové části bude 1970 mm. Budou zde použity dveře šířky 800 mm (8 kusů) a šířky 900 mm (1 kus). Přední stěny boxů jsou zhotoveny společně s posuvnými dveřmi šířky 1260 a výšky 2450.

5.17 Truhlářské výrobky Truhlářskými výrobky v objektu, kromě již uvedených oken a dveří jsou parapetní desky a prahy dveří. Vnitřní okenní parapety TOPSET Paramont mají profil 200 mm. Desky jsou povrchově potaženy dekorativním CPL laminátem. Délka dodaných parapetů bude 1500, 1000 a 600 mm, tloušťka parapetních desek bude jednotná 15 mm, bude ukončena nosem o síle 40 mm a přilepena pomocí silikonových tmelů. Prahy budou zhotoveny z bukového dřeva o výšce 20 mm a šířce 100 mm. 40

5.18 Zámečnické výrobky Prefabrikované přední stěny boxů a mříže mezistěny boxů budou zhotoveny z ocelového rámu jackel 50/50 mm o síle 2 mm. Tyčková výplň o průměru 22 mm má osovou rozteč 80 mm a délku 1050 mm. U mezistěny bude ve spodní části rámu přivařen ocelový U profil určený k uchycení na masivní smrkový hranol. Tento profil bude 150 mm široký a 60 mm hluboký.

5.19 Klempířské výrobky Okapový systém RHEINZINK bude složen z jednotlivých komponent. Podokapní žlaby budou upevněny pomocí speciálního žlabového háku, připevnění svodů se provede pomocí objímek. Součástí okapového systému budou kolena, kotlíky a příslušenství svodů. Do klempířských výrobků zapadá oplechování štítové, okapní hrany střech a lemované prostupy střechou (komín a střešní světlík). Všechny klempířské výrobky jsou z pozinkovaného plechu s ochrannou povrchovou úpravou. Venkovní parapety budou použity hliníkové tažené s povrchovou úpravou C 34 (tmavě hnědá, eloxováno). Ochrana povrchu bude zabezpečena povětrnostně odolnou fólií PVC. Šířka všech parapetů bude 100 mm a budou zakončeny parapetním okapním nosem délky 40 mm a šířky 2 mm. Potřebné délky parapetů budou 1500, 1000 a 600 mm.

41

6 Výpočet součinitele prostupu tepla Pro navrženou pobytovou část jsou pro obvodovou stěnu a stropní konstrukci vypočítány prostupy tepla U [W/(m2·K)] a tepelné odpory R [(m2·K)/W], které vyjadřují prostup tepla celou konstrukcí. Během výpočtu je uvažováno s návrhovou teplotou venkovního vzduchu v zimním období vnitřního prostředí v zimním období

a návrhovou teplotou Výpočtová teplota vnitřního vzduchu

je 

Obvodová stěna, podezdívka Tab. 9: Skladba konstrukce (od interiéru)

Tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce =0,13 J Materiál d R1 Tapeta s bílým finálním nátěrem 0,00025 0,88 0 R2 Hydroizolační stěrka 0,005 0 R3 Polyethylenová fólie 0,0002 0,35 0,001 R4 Železobeton 0,250 1,43 0,175 R5 Deska stabilizovaného polystyrenu 0,03 0,035 0,857 R6 Obklad z umělého kamene 0,01 0,9 0,011 Tepelný odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce

16,78 16,78 16,76 11.63 13,5 -13,83

0,04

Celková tloušťka d = 296 mm Tepelný odpor konstrukce Součinitel prostupu tepla konstrukce Odpor při prostupu tepla konstrukce Součinitel prostupu tepla konstrukce

NEVYHOVUJE požadované

hodnotě dle ČSN 73 0540-2:2011, která je

42

Výpočet kondenzace železobetonovou podezdívku obvodové stěny Tab. 10: Hodnoty teplot a vlhkosti vzduchu v jednotlivých měsících Měsíc Délka 1 31 2 28 3 31 4 30 5 31 6 30 7 31 8 31 9 30 10 31 11 30 12 31

Tai 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6

RHi 55,1 57,3 58,2 59,1 62,3 65,5 67,2 66,6 62,8 59,3 58,2 57,7

Pi Te 1336,3 - 2,4 1389,6 - 0,9 1411,4 3,0 1433,3 7,7 1510,9 12,7 1588,5 15,9 1629,7 17,5 1615,2 17,0 1523,0 13,3 1438,1 8,3 1411,4 2,9 1399,3 - 0,6

RHe 81,2 80,8 79,5 77,5 74,5 72,0 70,4 70,9 74,1 77,1 79,5 80,7

Pe 406,1 457,9 602,1 814,1 1093,5 1300,1 1407,2 1373,1 1131,2 843,7 597,9 468,9

Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti: 5,0 %. Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788. Počet hodnocených let: 1 Difuzní odpor konstrukce ZpT: Teplotní útlum konstrukce Ny*: Fázový posun teplotního kmitu Psi*:

4,0E+0011 m/s 75,7 9,6 h

Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788: Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi, p: 14,31 Teplotní faktor v návrhových podmínkách f, Rsi, p:

0,813

43

Tab. 11: Hodnoty vnitřní povrchové teploty a teplotního faktoru Min. požadované hodnoty při max. rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: Vypočtené hodnoty Měsíc 80% 100% Tsi, m f, , m Tsi, m f, , m Tsi f, RHsi 1 14,7 0,743 11,3 0,595 16,3 0,813 72,2 2 15,3 0,753 11,9 0,594 16,6 0,813 73,7 3 15,5 0,712 12,1 0,517 17,3 0,813 71,5 4 15,8 0,626 12,3 0,359 18,2 0,813 68,7 5 16,6 0,494 13,1 0,056 19,1 0,813 68,3 6 17,4 0,318 13,9 _ 19,7 0,813 69,2 7 17,8 0,097 12,3 _ 20,0 0,813 69,7 8 17,7 0,183 14,2 _ 19,9 0,813 69,4 9 16,7 0,470 13,3 _ 19,2 0,813 68,3 10 15,8 0,612 12,4 0,332 18,3 0,813 68,4 11 15,5 0,714 12,1 0,520 17,3 0,813 71,6 12 15,4 0,755 12,0 0,593 16,6 0,813 74,0 Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace) Tab. 12: Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách Rozhraní teplota p P, sat

I 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 e 14,3 14,3 14,2 14,2 9,8 -11,8 - 12,0 1334 1333 290 290 202 174 166 1630 1630 1615 1614 1207 221 217

Celoroční bilance vlhkosti: Množství difundující vodní páry Gd : 3.068E-0009 kg/m2s Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

44

Graf. 1: Rozložení tlaku vodní páry v konstrukci 

Obvodová stěna, masivní dřevěná konstrukce

Tab. 13: Obvodová stěna z hoblovaných trámů Tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce J

Materiál

R1

Dřevo rostlé, měkké

=0,13

d 0,300

0,18

Tepelný odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce

1,667

14,22

0,04

Celková tloušťka d = 300 mm Tepelný odpor konstrukce Součinitel prostupu tepla konstrukce Odpor při prostupu tepla konstrukce Součinitel prostupu tepla konstrukce

NEVYHOVUJE požadované

hodnotě dle ČSN 73 0540-2:2011, která je

45

Výpočet kondenzace pro masivní dřevěnou konstrukci Tab. 14: Hodnoty teplot a vlhkosti vzduchu v jednotlivých měsících Měsíc Délka 1 31 2 28 3 31 4 30 5 31 6 30 7 31 8 31 9 30 10 31 11 30 12 31

Tai 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6

RHi 53,9 56,0 56,9 57,8 60,9 64,0 65,7 65,1 61,4 58,0 56,9 56,5

Pi Te 1339,7 - 2,4 1391,9 - 0,9 1414,3 3,0 1436,7 7,7 1513,7 12,7 1590,8 15,9 1633,0 17,5 1618,1 17,0 1526,1 13,3 1441,6 8,3 1414,3 2,9 1404,4 - 0,6

RHe 81,2 80,8 79,5 77,5 74,5 72,0 70,4 70,9 74,1 77,1 79,5 80,7

Pe 406,1 457,9 602,1 814,1 1093,5 1300,1 1407,2 1373,1 1131,2 843,7 597,9 468,9

Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti: 5,0 %. Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788. Počet hodnocených let: 1 Difuzní odpor konstrukce ZpT: Teplotní útlum konstrukce Ny*: Fázový posun teplotního kmitu Psi*:

1,1E+0011 m/s 115,9 14,6 h

Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788: Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi, p: 13,85 Teplotní faktor v návrhových podmínkách f, Rsi, p:

0,872

46

Tab. 15: Hodnoty vnitřní povrchové teploty a teplotního faktoru Min. požadované hodnoty při max. rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: Vypočtené hodnoty Měsíc 80% 100% Tsi, m f, , m Tsi, m f, , m Tsi f, RHsi 1 14,7 0,732 11,3 0,586 18,0 0,872 64,9 2 15,3 0,741 11,9 0,584 18,2 0,872 66,6 3 15,6 0,698 12,1 0,5007 18,7 0,872 65,6 4 15,8 0,610 12,4 0,351 19,3 0,872 64,2 5 16,6 0,474 13,2 0,057 19,9 0,872 65,0 6 17,4 0,298 13,9 _ 20,3 0,872 66,6 7 17,8 0,095 14,3 _ 20,6 0,872 67,5 8 17,7 0,172 14,2 _ 20,5 0,872 67,2 9 16,8 0,450 13,3 _ 20,0 0,872 65,2 10 15,9 0,596 12,4 0,325 19,4 0,872 64,1 11 15,6 0,700 12,1 0,510 18,7 0,872 65,7 12 15,5 0,743 12 0,585 18,2 0,872 67,1 Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace) Tab. 16: Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách Rozhraní teplota p P, sat

I e 13,9 - 14,3 1140 138 1583 175

Tab. 17: Kondenzace vodní páry v konstrukci Kondenzační zóna Hranice kondenzační zóny Kondenzující množství vodní páry Číslo levá pravá 1 0,1800 0,2340 1,483E-0009 Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:

0,001 kg/

, rok

Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:

0,239 kg/

, rok

Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10,0

. Při venkovní návrhové

teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.

47

Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

Graf. 2: Rozložení tlaku vodní páry v konstrukci



Stropní konstrukce

Tab. 18: Skladba konstrukce v místě stropu Tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce

=0,1

J

Materiál

R1 R2 R3

Tapeta s bílým finálním nátěrem Vytmelená sádrokartonová deska Vzduchová mezera

0,00025 0,015 0,030

0,88 0,22 0,147

0 0,068 0,204

19,86 19,36 17,85

R4

Polyethylenová fólie

0,0002

0,35

0.001

17,84

R5 Desky minerální vlny 0,200 0,046 Tepelný odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce

4,348 0,01

d

14,26

Celková tloušťka konstrukce Tepelný odpor konstrukce Konstrukce má systematické tepelné mosty o délce 500 mm a síle 30 mm. 48

Tab. 19: Skladba konstrukce v místě tepelného mostu, v místě stropu Materiál

J

d

R1 Tapeta s bílým finálním nátěrem R2 Vytmelená sádrokartonová deska R3 Dřevo rostlé, měkké R4 Polyethylenová fólie R5 Dřevo rostlé měkké Celková tloušťka konstrukce

0,00025 0,015 0,03 0,0002 0,200

0,88 0,22 0,18 0,35 0,18

0 0,068 0,167 0,001 1,111

18,29 16,72 12,89 12,87 12,7

Vyhodnocení konstrukce: Součinitel prostupu tepla konstrukce Odpor při prostupu tepla konstrukce Součinitel prostupu tepla konstrukce

VYHOVUJE požadované

hodnotě dle ČSN 73 0540-2:2011, která je

Výpočet kondenzace pro stropní konstrukci Tab. 20: Hodnoty teplot a vlhkosti vzduchu v jednotlivých měsících Měsíc Délka 1 31 2 28 3 31 4 30 5 31 6 30 7 31 8 31 9 30 10 31 11 30 12 31

Tai 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6 20,6

RHi 55,1 57,3 58,2 59,1 62,3 65,5 67,2 66,5 62,8 59,3 58,2 57,7

Pi Te 1336,3 - 2,4 1389,6 - 0,9 1411,4 3,0 1433,3 7,7 1510,9 12,7 1588,5 15,9 1629,7 17,5 1615,2 17,0 1523,0 13,3 1438,1 8,3 1411,4 2,9 1399,3 - 0,6

RHe 81,2 80,8 79,5 77,5 74,5 72,0 70,4 70,9 74,1 77,1 79,5 80,7

Pe 406,1 457,9 602,1 814,1 1093,5 1300,1 1407,2 1373,1 1131,2 843,7 597,9 468,9

Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti: 5,0 %. Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788. Počet hodnocených let: 1

49

Difuzní odpor konstrukce ZpT: Teplotní útlum konstrukce Ny*: Fázový posun teplotního kmitu Psi*:

1,9E+0011 m/s 68,0 6,7 h

Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788: Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi, p: 19,71 Teplotní faktor v návrhových podmínkách f, Rsi, p:

0,975

Tab. 21: Hodnoty vnitřní povrchové teploty a teplotního faktoru Min. požadované hodnoty při max. rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: Vypočtené hodnoty Měsíc 80% 100% Tsi, m f, , m Tsi, m f, , m Tsi f, RHsi 1 14,7 0,743 11,3 0,596 20,0 0,975 57,1 2 15,3 0,753 11,9 0,594 20,1 0,975 59,2 3 15,5 0,712 12,1 0,517 20,2 0,975 59,8 4 15,8 0,626 12,3 0,359 20,3 0,975 60,3 5 16,6 0,494 13,1 0,056 20,4 0,975 63,1 6 17,4 0,318 13,9 _ 20,5 0,975 66,0 7 17,8 0,097 14,3 _ 20,5 0,975 67,5 8 17,7 0,183 14,2 _ 20,5 0,975 67,0 9 16,7 0,470 13,3 _ 20,4 0,975 63,5 10 15,8 0,612 12,4 0,332 20,3 0,975 60,4 11 15,5 0,714 12,1 0,520 20,2 0,975 59,8 12 15,4 0,755 12,0 0,593 20,1 0,975 59,6 Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace) Tab. 22: Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách Rozhraní teplota p P, sat

I 1-2 2-3 3-4 4-5 E 19,7 19,7 19,1 17,3 17,3 - 14,1 1334 1333 1328 1173 1172 138 2295 2294 2209 1973 1972 179

50

Tab. 23: Kondenzace vodní páry v konstrukci Kondenzační zóna Hranice kondenzační zóny Kondenzující množství vodní páry Číslo levá pravá 1 0,1868 0,2045 1,261E-0009 Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:

0,001 kg/

, rok

Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:

0,404 kg/

, rok

Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10,0

. Při venkovní návrhové

teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

Graf. 3: Rozložení tlaku vodní páry v konstrukci

51

7 Diskuze Hlavním cílem této bakalářské práce bylo navrhnout dřevostavbu pro ustájení koní. Samotná stáj však nemůže koním poskytnout dostatečné pohodlí, pokud zde nebude vybudované i řádné zázemí pro její obsluhu, která se stará o komfort ustájených zvířat. Proto jsem považoval za nezbytně nutné společně se stájemi navrhnout i pobytovou část, která bude zajišťovat minimální potřeby zaměstnanců a případných návštěvníků či majitelů koní. Možností ustájení koní je několik a každá z nich disponuje jistými výhodami. Nebudeme-li však přihlížet k hygienickým požadavkům, tak zde bezkonkurenčně dominují ustájení boxová, díky nimž má kůň dostatek místa a pohodlí. S tím úzce souvisí i volba vhodné podlahy. V mnoha hřebčínech, a to zejména v těch prestižních jakým je například hřebčín v Kladrubech nad Labem, volí dřevěnou špalíkovou podlahu. Tento typ podlahy vyniká ve všech směrech snad až na jeden, kterým je pořizovací cena. Na tento problém jsem odpověděl moderním řešením, a to použitím stájových gumových rohoží, které nejenže jsou levné, ale zároveň splňují všechny požadavky stájových podlah, jako jsou měkkost, pružnost, dobré izolační účinky a redukce zápachu čpavku. Stájová podlaha se běžně dělala kvůli odvodu moči se sklonem směrem k sběrnému žlábku. Díky novým druhům podestýlky s vysokou savostí jako je Granofyt jsem nemusel ve svém návrhu řešit sklon podlahy ani odtokové žlábky. Všechny dřevěné prvky v boxech jsem ochránil řádným oplechováním, to proto, aby je koně z důvodu tzv. ,,stájové nudy“ neokusovali. Aby dřevo nebylo v kontaktu se zemí, kde hrozí častý výskyt močůvky, budou v mém návrhu obvodové stěny stájí a mezistěny boxů po celé své délce podezděny železobetonovou zídkou o výšce 290 mm od úrovně podlahy ve stáji. Stájová část není navržena jako vytápěná, proto mohu nevyhovující součinitel prostupu tepla U [W/m2K] zanedbat. Pobytová část je stejně jako stájová navržena se stejným konstrukčním systémem, kterým je masivní roubená stavba. Rozdíl je pouze v šířce použitých omítaných hranolů, kde ve stáji je použita šíře 250 mm a u pobytové kvůli lepším tepelným vlastnostem 300 mm. Celkový počet zaměstnanců je odhadován na 4-5 osob. V tomto případě jsem mohl dle §54, odst.2, nařízení č. 361/2007 navrhnout pro muže a ženy společnou šatnu se sprchou, jejichž používání se řeší časovou domluvou. Jsem si vědom, že součinitel prostupu tepla U [W/m2K] obvodové stěny a podezdívky

pobytové části je nevyhovující. Protože se však

jedná o budovu typu rekreačního objektu, lze výsledek považovat za zanedbatelný. 52

8 Závěr

Cílem bakalářské práce bylo navrhnout dřevostavbu pro ustájení koní. V prvé řadě bylo zapotřebí zvolit vhodný konstrukční systém a zároveň vhodnou konstrukční ochranu dřevěných prvků. Budova je složena ze dvou částí, stájové a pobytové, které jsou společně propojeny do tvaru písmene ,,L“. Kůň je odjakživa úzce spjat s přírodou, proto by v něm i samotné ustájení mělo vzbuzovat tento pocit. Z toho důvodu jsou dřevěné stáje i navazující pobytová část navrženy v duchu masivní roubené stavby. Obvodové stěny z omítaných dřevěných hranolů mají ve stájích tloušťku 250 mm a v pobytové části 300 mm. V konírně je navrženo deset boxových stání pro ustájení deseti koní společně s boxem pro případné novorozené hříbě. Stáje jsou zastřešeny sedlovou střechou o sklonu 14°, která je zhotovena z dvojic lepených vazníků spojených v hřebeni. Pobytová část je situována jako západní výběžek navržené budovy a je zastřešena valbovou střechou o sklonu 20°, tvořenou vaznicovým krovem. Celá budova je podezděna železobetonovou podezdívkou, a to z důvodu zachování minimálního odsazení dřevěných nosných prvků od okolního terénu a zabránění nežádoucímu kontaktu dřevěných prvků s močůvkou uvnitř stájí. Výsledná hodnota součinitele prostupu tepla U [W/m2K] obvodové stěny

a podezdívky

pobytové části je sice nevyhovující, avšak pro budovu rekreačního typu zanedbatelná. Projekt není navržen pro konkrétního investora, proto jsou všechny inženýrské sítě, přípojky, okolí a poloha objektu zcela smyšlené.

53

9 Summary

The aim of this bachelor thesis was to design a wooden building for stabling. First, it was necessary to choose a suitable construction system and also a suitable construction protection of wooden parts. The buiding consists of two sections, stable and residental. They are together joined into the "L" shape. The horse has always been closely linked with nature, therefore, the stabling should provoke this feeling as well. For this reason, wooden stables and continuing residential part are designed in the spirit of massive timber construction. The peripheral walls are made of plastered timber which is 250 mm and 300 mm thick for barn and residental section respectively. Ten box-stands with one box for new-born foal were designed in stable section. The stables are covered by a gabled roof with a slope of 14°, which is made of bonded pairs of trussesconnected at the ridge. Residential section is situated on the western edge of designed building and is covered with a hipped roof with a slope of 20°, consisting of wooden

construction.

The

entire

building is underpinned with reinforced

concrete underpinning, in order to maintain a minimum offset of wooden structural elements from the surrounding terrain and preventing unwanted contact of timber elements with liquid manure inside the stables. The resulting heat transfer coefficient U [W/m2K] of external wall of residental

and underpinning

section is inconvenient, but for recreational building type negligible. The

project is not designed for a particular investor, therefore, all utilities, connections, environment and location of the property are fictitious.

54

10 Seznam použité literatury

Literatura: DUŠEK, Jaromír. Chov koní. Vyd. 3. Praha: Brázda, 2011, 398 s., [15] s. obr. příl. ISBN 978-80-209-0388-4. VOČADLO,

Václav.

Stavby

hospodářské.

1914, česky, nákl.

vlast /

Sbírka

stavitelských přednášek, 2, Brno, 46stran KIC, Pavel. Úprava vzduchu ve stájových objektech: (studijní zpráva) = Air conditioning in animal houses : (review). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996, 42 s. Studijní informace. ISBN 80-851-2085-2. KIC, Pavel. Tvorba stájového prostředí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1995, 47 s. ISBN 80-710-5106-3. NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb: zásady, normy, předpisy o zařízeních, stavbě, vybavení, nárocích na prostor, prostorových vztazích, rozměrech budov, prostorech, vybavení, přístrojích z hlediska člověka jako měřítka a cíle : příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. české vyd., (35. něm. vyd.). Praha: Consultinvest, 2000, 618 s. ISBN 80-901-4866-2. VAVERKA, J. – HAVÍŘOVÁ, Z. – JINDRÁK, M. a kol. Dřevostavby pro bydlení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 376 s. ISBN 978-80-247-2205-4. ŘEHÁNEK, Jaroslav. Tepelně-technické a energetické vlastnosti budov. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 247 s. ISBN 80-716-9582-3.

Internetové zdroje: Http://www.spalikova-dlazba.cz/. [online]. [cit. 2014-05-12].

55

Zákony, normy a vyhlášky: Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MZ 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. Prováděcí vyhláška MZ 356/2008, kterou se provádí zákon 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o krmivech Zákon 91/1996 Sb., zákon o krmivech, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. Norma ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov Norma ČSN EN 335 (490080), Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva, definice tříd použití, Část 1: Všeobecné zásady Nařízení vlády č. 361/2007, kterým se stanový podmínky ochrany zdraví při práci

11 Seznam obrázků a grafů

Obr. 1: Komplex faktorů ovlivňující kvalitu stájového vzduchu: KIC, Pavel. Úprava vzduchu ve stájových objektech: (studijní zpráva) = Air conditioning in animal houses : (review). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996, 42 s. Studijní informace. ISBN 80-851-2085-2. Obr. 2: Přirozené větrání stáje s hřebenovou štěrbinou: KIC, Pavel. Tvorba stájového prostředí. 1.

vyd.

Praha:

Ministerstvo

zemědělství

ČR,

1995,

47

s.

ISBN 80-710-5106-3. Graf. 1: Rozložení tlaku vodní páry v konstrukci Graf. 2: Rozložení tlaku vodní páry v konstrukci Graf. 3: Rozložení tlaku vodní páry v konstrukci 56

12 Seznam tabulek

Tab. 1: Zoohygienické požadavky koní na stájový vzduch: KIC, Pavel. Tvorba stájového prostředí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1995, 47 s. ISBN 80710-5106-3. Tab. 2: Doporučené hodnoty relativní vlhkosti stájového vzduchu: KIC, Pavel. Tvorba stájového prostředí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1995, 47 s. ISBN 80710-5106-3. Tab. 3: Nejvyšší doporučená rychlost proudění vzduchu ve stáji: KIC, Pavel. Tvorba stájového prostředí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1995, 47 s. ISBN 80710-5106-3. Tab. 4: Nejvyšší přípustné koncentrace hlavních plynných škodlivin ve stájovém vzduchu: KIC, Pavel. Tvorba stájového prostředí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1995, 47 s. ISBN 80-710-5106-3. Tab. 5: Rozměry stájových boxů pro koně: NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb: zásady, normy, předpisy o zařízeních, stavbě, vybavení, nárocích na prostor, prostorových vztazích, rozměrech budov, prostorech, vybavení, přístrojích z hlediska člověka jako měřítka a cíle : příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. české vyd., (35. něm. vyd.). Praha: Consultinvest, 2000, 618 s. ISBN 80901-4866-2. Tab. 6: Potřebné šířky chodeb ve stájích: NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb: zásady, normy, předpisy o zařízeních, stavbě, vybavení, nárocích na prostor, prostorových vztazích, rozměrech budov, prostorech, vybavení, přístrojích z hlediska člověka jako měřítka a cíle : příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. české vyd., (35. něm. vyd.). Praha: Consultinvest, 2000, 618 s. ISBN 80901-4866-2. Tab.

7:

Světlá

výška

koníren:

VOČADLO,

Václav.

Stavby

hospodářské.

1914, česky, nákl. vlast / Sbírka stavitelských přednášek, 2, Brno, 46stran

57

Tab. 8: Třídy ohrožení materiálu na bázi dřeva: Norma ČSN EN 335 (490080), Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva, definice tříd použití, Část 1: Všeobecné zásady Tab. 9: Skladba konstrukce (od interiéru) Tab. 10: Hodnoty teplot a vlhkosti vzduchu v jednotlivých měsících Tab. 11: Hodnoty vnitřní povrchové teploty a teplotního faktoru Tab. 12: Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách Tab. 13: Obvodová stěna z hoblovaných trámů Tab. 14: Hodnoty teplot a vlhkosti vzduchu v jednotlivých měsících Tab. 15: Hodnoty vnitřní povrchové teploty a teplotního faktoru Tab. 16: Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách Tab. 17: Kondenzace vodní páry v konstrukci Tab. 18: Skladba konstrukce v místě stropu Tab. 19: Skladba konstrukce v místě tepelného mostu, v místě stropu Tab. 20: Hodnoty teplot a vlhkosti vzduchu v jednotlivých měsících Tab. 21: Hodnoty vnitřní povrchové teploty a teplotního faktoru Tab. 22: Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách Tab. 23: Kondenzace vodní páry v konstrukci

58

13 Přílohy

Seznam výkresů 

1. Situace



2. Základy



3. Půdorysný řez



4. Konstrukce krovu



5. Konstrukce krovu, řez A – A



6. Konstrukce krovu, řez B – B



7. Příčný řez A – A



8. Příčný řez B – B



9. Podélný řez C – C



10. Pohledy



11. Detail mezistěny boxů

59