MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA
Ústav základního zpracování dřeva
Návrh dřevěné zahradní stavby Bakalářská práce
Samostatná příloha – výkresová dokumentace
2013
Jakub Kročil
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návrh dřevěné zahradní stavby zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
Jakub Kročil
Název práce: Návrh dřevěné zahradní stavby Příjmení a jméno: Jakub Kročil
Abstrakt Cílem bakalářské práce je vytvoření kompletního návrhu malé zahradní stavby. Altán je navrhován na území obce Vlčice v Olomouckém kraji, na základě konkrétního přání majitele pozemku. Součástí práce je průzkum podobných staveb v okolí, architektonická studie, návrh vlastní konstrukce, výběr nejvhodnějších materiálů, řešení konstrukčních detailů, kalkulace ceny materiálu a stručný popis postupu výroby altánu. Práce byla průběžně konzultována s majiteli pozemku tak, aby co nejlépe vyhovovala jejich představám a v budoucnu mohlo dojít k realizaci navrhované stavby.
Klíčová slova Altán, zahradní stavba, navrhování.
Title of thesis: Wooden garden structure design Surname and name: Jakub Kročil
Abstract
The goal of this bachelor thesis is creating complete garden structure design. Summerhouse is situated in the small village Vlčice in Olomouc region. Structure is designed based on real task from an estate owner. Parts of a thesis are research about similar structures in neighborhood, design of own structure, choice of the most suitable materials, structural details solutions, calculation of a price (price for material) and brief description of a process of summerhouse assembly. Work is consulted with estate owners during the process to fit their ideas the best and to have an opportunity to realize this structure in future.
Key words Summerhouse, garden structure, design
Obsah 1
Úvod ...............................................................................................................1
2
Literární přehled ..............................................................................................2 2.1
Základní pojmy ........................................................................................2
2.2
Přehled českých výrobců a jejich nabídek.................................................3
2.3
Nejčastěji používané materiály .................................................................4
2.3.1
Materiály pro založení stavby............................................................5
2.3.2
Materiály pro podlahy .......................................................................5
2.3.3
Materiály pro střechy a střešní krytiny...............................................6
2.4
Ochrana konstrukčních prvků ...................................................................8
3
Cíl práce ........................................................................................................ 10
4
Materiál a metodika ....................................................................................... 11
5
4.1
Popis lokality a konstrukčních řešení altánů ve vybrané lokalitě ............. 11
4.2
Návrh dřevěné konstrukce altánu............................................................ 11
4.3
Řešení základů altánu ............................................................................. 12
4.4
Zvolený typ podlahové konstrukce a podlahy ......................................... 12
4.5
Zvolený typ střešní krytiny ..................................................................... 12
4.6
Vypracování výkresové a výrobní dokumentace ..................................... 12
4.7
Stanovení materiálových nákladů ........................................................... 13
4.8
Návrh technologického postupu výroby a montáže ................................. 14
4.9
Legislativní opatření............................................................................... 14
Výsledky a diskuse ........................................................................................ 16 5.1
Přehled konstrukčních řešení altánů ve vybrané lokalitě ......................... 16
5.1.1
Popis lokality .................................................................................. 16
5.1.2
Popis altánů v lokalitě – příklad 7 konstrukcí .................................. 17
5.1.2.1 Osmiúhelníkový altán ................................................................. 18 5.1.2.2 Šestiúhelníkový altán .................................................................. 18 5.1.2.3 Velký obdélníkový altán na návsi ............................................... 19 5.1.2.4 Malý čtvercový altán na návsi ..................................................... 19 5.1.2.5 Obdélníkové garážové stání ........................................................ 20 5.1.2.6 Větší zahradní altán s krbem ....................................................... 20 5.1.2.7 Obdélníkový altán u rybníka ....................................................... 21 5.1.3
Subjektivní hodnocení altánů .......................................................... 21
5.1.4
Přínos pro zvolení správné konstrukce............................................. 22
5.2
Návrh vlastní konstrukce ........................................................................ 23
5.3
Stanovení materiálových nákladů ........................................................... 32
5.3.1
Stanovení materiálových nákladů dřevěných prvků ......................... 32
5.3.1.1 Výpis dřevěných prvků ............................................................... 32 5.3.1.2 Nabídky dodavatelů řeziva .......................................................... 32 5.3.2
Stanovení materiálových nákladů nedřevěných prvků ..................... 33
5.3.2.1 Stanovení ceny betonu ................................................................ 34 5.3.2.2 Stanovení ceny spojovacích materiálů ......................................... 35 5.3.2.3 Stanovení ceny střešní krytiny .................................................... 35 5.3.3 5.4
Celková cena ................................................................................... 36
Návrh technologického postupu výroby a montáže ................................. 37
5.4.1
Popis zpracování řeziva ................................................................... 37
5.4.2
Popis povrchové úpravy konstrukce ................................................ 37
5.4.3
Popis zakládání altánu – betonářské práce ....................................... 38
5.4.4
Popis sesazování konstrukce ........................................................... 38
5.4.5
Popis osazování podlahy ................................................................. 39
5.4.6
Popis osazování střešní krytiny........................................................ 39
5.4.7
Popis instalace zavětrování.............................................................. 40
6
Závěr ............................................................................................................. 41
7
Použitá literatura ........................................................................................... 42
8
Summary....................................................................................................... 43
9
Seznamy........................................................................................................ 44 9.1
Seznam obrázků ..................................................................................... 44
9.2
Seznam tabulek ...................................................................................... 45
10 10.1
Přílohy ....................................................................................................... 46 Podklady pro Obrázek 20: Graf ceny altánu ........................................... 46
1 Úvod Prochází-li člověk českou vesnicí a dívá-li se do okolních zahrad, zaznamená, že v mnoha z nich za posledních pár let vyrostly jakési malé dřevěné stavby, které zde dříve nebývaly. Tyto zahradní stavby slouží k letnímu grilování, či obědům, večerním společenským událostem a dalším odpočinkovým aktivitám. Co zapříčinilo takový nárůst právě zahradních staveb? Je to touha člověka se v dnešní době trochu více přiblížit přírodě a trávit více času venku. Podobný popud vedl i ke vzniku zadání pro tuto práci. Majitelé staré chalupy s velkou zahradou a rozlehlým sadem se rozhodli pro stavbu altánu a nechtěli se spokojit s nabídkou obchodů nabízejících stále stejné konstrukce, stojící na mnoha zahradách, nerespektující tvar a ráz zahrady, tvar domu a podobné důležité vztahy. Obrátili se na řešitele této práce se zadáním navrhnout zahradní stavbu zajímavě, z přírodních materiálů, s ohledem na okolí. Zkrátka aby se ve své zahradní stavbě cítili dobře. Altán navrhovaný v této práci se bude snažit splnit požadavky jak na kvalitu a pohodlnost při užívání, tak na kvalitu zpracování a použitých materiálů.
1
2 Literární přehled 2.1 Základní pojmy
Při zjišťování nejrůznějších informací o altánech jako první vždy vyvstane otázka, co je to altán, jaké jsou charakteristiky a omezení tohoto pojmenování, jaké příbuzné stavby existují. Karel Pavas ve své knize Pergoly (2002) píše: Altán je volně stojícím zahradním domkem, většinou uzavřeným velkými dělícími okny a opatřeným pevnou podlahou. Je to architektura zahradní, ozdobná, doplněná konstrukcemi a rošty, které umožňují uchycení popínavých rostlin. (str. 16). Výše na téže straně píše: Besídka je stavba většinou bez pevných stěn a bez pevné podlahy, opatřená na rozdíl od pergoly pevnou střechou. Svislé konstrukce bývají doplněny zábradlím nebo celoplošnými výplněmi z treláží, které mohou sloužit pro uchycení a pokrytí stěny popínavými rostlinami. (str. 16). Pergoly Karel Pavas (2002) charakterizuje a rozděluje následovně: Pergola je prvek zahradní architektury lehké konstrukce, většinou porostlé popínavými rostlinami vytvářející perforovaný přírodní strop a stěny, které slouží k předělení části zahrady nebo k vytvoření zákoutí pro odpočinek, rekreaci nebo naopak společenskou činnost. Pergoly slouží také ve formě loubí jako komunikační prvek propojující různé části zahrady, jejichž význam se tím zdůrazňuje, popř. pergola slouží jako zástěna, která naopak zakrývá části zahrady, a vytváří tak uzavřený prostor určený pro soukromí a odpočinek uprostřed zahrady. (str. 8). Rozdělení pergol podle způsobu užití: Vchodové pergoly, brány, loubí, rohové pergoly, dělící pergoly, pergoly pro posezení, střešní pergoly, přístavby k domu, podpůrné prvky pro popínavé rostliny. (str. 10–15).
Věra Kešnerová a Alena Müllerová ve své knize Chatky a další zahradní stavby (2007) popisují pergoly, altány a besídky následovně: Pergola v původní podobě se skládá z jednoduché konstrukce z dřevěných trámů či hranolů nebo kovových prvků, část konstrukce může být i zděná, na trhu lze najít také konstrukce plastové. Účelem systému je poskytnout oporu popínavým rostlinám. Pergola je určena k příjemnému posezení i příležitostnému stolování, proto bývá v blízkosti domu, ovšem pokud to celková koncepce zahrady dovoluje nebo si o to doslova říká, i na jiném místě pozemku. Konstrukce v nepřeberném množství variant mohou sloužit také jako optický předěl 2
zahrady od její hospodářské části nebo od domu. Společně s mřížemi nebo dělícími stěnami může sestava sloužit i jako část plotu. (str. 30). Altán plní podobné poslání jako pergola, je ale mnohem zdobnější, dekorativnější a romantičtější. Pochopitelně také stavebně náročnější, už proto, že je z principu zastřešený, a poskytuje tedy azyl i za deště a nepříznivých povětrnostních podmínek. Jde však o stavbu s určitým architektonickým stylem – altán často bývá nazýván perlou zahrady, takže vyžaduje větší důraz nejen na dokonalý výběr umístění, ale i na to, aby se přizpůsobil typu domu a dobře se začlenil do zahradní kompozice. Velikost objektu odpovídá prostorovým možnostem pozemku. Znalci doporučují tuto stavbu na pozemek ne menší než tisíc metrů čtverečních. Jako konstrukční materiál na výstavbu altánu se používá nejen dřevo, ale i kov či jejich kombinace, altán však může mít i větší podíl zděných prvků. Stěny mohou být buď vzdušné – pak se ale spíš hovoří o besídce, nebo plné, prosklené, ze dřeva nebo jiných materiálů. Celodřevěný altán se dá položit na dřevěné pražce, stěžejní konstrukční prvky je dobré ukotvit do betonových patek. Základová deska může být i betonová, zakrytá dřevěným roštěm s dostatečnou odvětrávací mezerou a hydroizolační vrstvou, eventuálně na ni lze položit dlažbu. U altánu se také počítá s elektroinstalací, i když bodové osvětlení speciálními loučemi, svícemi nebo lampami s bateriovým zdrojem je možná romantičtější a přitom dostačující například i pro čtení. (str. 31 – 32).
2.2 Přehled českých výrobců a jejich nabídek
Při studiu českých výrobců zahradních staveb byli tito výrobci rozděleni do následujících skupin: • Skupina firem nabízejících výstavbu dřevěných rodinných domů, dřevěných krovů, rekonstrukcí budov. Stavba altánů je jen vedlejší výroba. • Skupina firem nabízejících dřevěné altány, pergoly, garážové stání, treláže, psí boudy, zimní zahrady aj. Široký sortiment výrobků i materiálů. Tyto firmy mají v nabídce většinou několik typových řešení, ze kterých si zákazník vybere tu, která mu sedí nejvíce.
3
• Skupina firem, které se snaží individuálním přístupem ke každému zákazníkovi co nejlépe vyhovět jeho požadavkům. Pro příklad uvádím dvě takové firmy: Altány, pergoly TIMBER FRAME a Openmind Nature. Nabídky těchto firem jsou vesměs podobné, liší se ve stupni dokončenosti, nabídce dovozu a montáže, kvalitě použitých materiálů a v jiných detailech. Nejčastější jsou zahradní stavby o čtvercovém půdorysu 3x3m nebo 4x4m. V každém rohu je umístěn nosný sloup nesoucí stanovou střechu. Dalším typem je šestiúhelníkový půdorys, nejčastěji s vyplněnými stěnami dřevěnými palubkami nebo trelážemi. Další typy jsou např. osmiúhelník, různé obdélníky, aj. Co se týče dokončenosti altánu, firmy nabízí většinou prodej rozložených neošetřených dílů. Je na zákazníkovi, aby si altán sestavil, povrchově upravil a opatřil střešní krytinou. Nejčastější je ale prodej, kde si zákazník vybere, co chce. Čím chce altán naimpregnovat, jestli chce podlahu, jakou chce střešní krytinu, jestli chce okapy a klempířské výrobky, jestli chce po firmě i montáž. To se samozřejmě odráží na ceně, která se může vyšplhat do závratných výšin. Tématu této práce jsou nejbližší ty firmy, u kterých se zákazník může podílet na návrhu altánu a zohlednit místo, kde bude stavba stát. To je hodně důležité, protože na českých zahradách mnohdy vidíme altány, které se tam vyloženě nehodí.
2.3
Nejčastěji používané materiály
Co se týče materiálů pro stavbu altánů, věnuje se jim Karel Pavas ve své knize Pergoly (2002) dle následujícího motta: Představuje – li zahrada nám nejbližší přírodu, je vhodné užívat přírodní materiál také pro zahradní architekturu.
Občas vidíme
v nabídce firem i zahradní zařízení a prvky zahradní architektury vyrobené z plastů či jiných umělých hmot. Ty jsou sice praktické, ale v zahradě, která má být co nejpřirozenější a nejpřírodnější, by se jich mělo užívat v co nejmenší míře. Pro zahradu jsou vhodné materiály přírodního původu, to znamená dřevo, kámen, výrobky z pálené hlíny, které dobře materiálově a barevně ladí s rostlinami, a kovy. (str. 21).
4
Je samozřejmostí, že pro stavbu altánu bylo vybráno dřevo jako materiál pro nosný systém, systém střechy a podlahu, díky jeho výjimečným fyzikálním i mechanickým vlastnostem.
2.3.1 Materiály pro založení stavby
Pro založení stavby jsou nejvhodnější betonové patky nesoucí svislou a vodorovnou konstrukci altánu. V případě dřevěných nosných konstrukcí se usazování dřevěných sloupků přímo do země nedoporučuje. Vhodnější je tyto dřevěné sloupky přišroubovat ke kovovým úchytům základových patek z oceli, popř. k zabetonovanému pásovému železu. (Pavas, K.: Pergoly, 2002, str. 40).
2.3.2 Materiály pro podlahy
Při volbě podlahy v altánu můžeme vybírat dle Pavase (2002) z následujících možností: Kamenná dlažba, betonové dlaždice, keramické dlaždice, dřevěné dlaždice, masivní dřevěná podlaha na laťovém roštu. (str. 28-35). Dřevěná podlaha zahradní dřevostavby může být z klasických podlahových prken (i s protiskluzovými drážkami) nebo ze špalíkové dlažby či dřevěných roštů. Na podlahové prvky se používají buď tuzemské jehličnaté dřeviny ošetřené tlakovou impregnací, nebo trvanlivější a odolnější exotické dřeviny (bangkirai, tatajuba, ipe, teak apod.). (Kešnerová, V. Müllerová, A.: Chatky a další zahradní stavby, 2007, str. 64) Další možnosti podlahoviny z nedřevěných materiálů:
Dlažba z keramických dlaždic
Dlažba z přírodního kamene
Dlažba z pálené hlíny – terakota
Dlažba z taveného čediče
Dlažba ze slinutého materiálu
(Kešnerová, V. Müllerová, A.: Chatky a další zahradní stavby, 2007, str. 67 – 69)
5
2.3.3 Materiály pro střechy a střešní krytiny
Důležitým okamžikem při plánování výstavby altánu je také rozhodnutí, jaký typ střechy a střešní krytiny bude použit. Věra Kešnerová a Alena Müllerová předkládají souhrn možností v knize Chatky a další zahradní stavby (2007): Při výběru střešní krytiny nebereme v úvahu jen estetické hledisko. Rozhoduje půdorys domu, geografická poloha oblasti, klimatické podmínky, sklon střechy, její možné zatížení, odolnost krytiny vůči povětrnostním vlivům, životnost a barevná stálost a samozřejmě cena. Určujícím ukazatelem pro výběr střešní krytiny by měl být sklon. Volba bude zcela jistě závislá také na životnosti, zajímat by nás měla rovněž cena. Pokud jde o výběr materiálů dostupných na trhu, je velký a není snadné se v něm orientovat, proto je dobré dbát na radu odborníků. I když se pro menší a drobné zahradní stavby hodí jednodušší střešní krytiny, které tolik nezatěžují konstrukci, lze za určitých podmínek vybírat z celého sortimentu. (str. 41). Jak bylo napsáno výše, určujícím ukazatelem by měl být sklon. Typy střech můžeme rozdělit na dvě základní skupiny: ploché a šikmé. Úhel, který svírá střešní rovina s vodorovnou rovinou, je jedním z rozhodujících faktorů pro volbu střešní krytiny. Ploché střechy jsou střechy s nulovým nebo velmi malým spádem (okolo 3%). Ty se rozhodně nehodí pro horské oblasti, protože se na nich v zimě hromadí sníh, který konstrukci stropu zatěžuje. U střech s minimálním spádem se často používá plechová krytina z ocelového pozinkovaného plechu, mědi či titanzinkového plechu. Základní typy šikmých střech:
Pultové;
Sedlové;
Valbové;
Polovalbové;
Stanové;
Mansardové;
Kombinace předešlých typů. 6
Nejpoužívanějším typem je střecha sedlová. Její spád se pohybuje od 10 do 55°. Konstrukčně nenáročné jsou i pultové střechy, ostatní typy střech jsou řemeslně složitější a materiálově náročnější, a tím i dražší. (Kešnerová, V. Müllerová, A.: Chatky a další zahradní stavby, 2007, str. 42 - 43) Druhy střešních krytin Kešnerová a Müllerová (2007) rozdělují následovně:
Pálené střešní tašky (prejzy, bobrovky)
Betonové střešní tašky (velké, bobrovky)
Ocelová krytina (s akrylátovým povrchem, s pasivačními vrstvami)
Krytiny z hliníkového plechu
Vláknocementoná krytina (šablony, vlnovky)
Asfaltové střešní šindele
Vlnité bitumenové desky
Pískovaná lepenka
Krytina ze štípané břidlice
(str. 45 – 48)
7
2.4 Ochrana konstrukčních prvků
Při navrhování zahradní stavby je nejdůležitější dodržovat zásady ochrany dřevěných prvků. Tomuto tématu se podrobně věnuje P. Ptáček v knize Ochrana dřeva (2009): Z možných způsobů ochrany dřeva je zřejmě nejznámější chemická ochrana. Přesto bychom k tomuto způsobu ochrany měli přistupovat až po vyčerpání všech ostatních možností. Pod ochranou dřeva je myšlen souhrn všech opatření, která je možné použít pro daný způsob upotřebení dřeva, aby se zabránilo jeho poškození vlivem dřevokazných a dřevozbarvujících hub, dřevokazného hmyzu, povětrnostních vlivů, jako jsou teplota, vlhkost, vítr, záření, oheň atd. Způsoby ochrany je možné rozdělit na:
Konstrukční ochranu dřeva
Jedná se o souhrn technických a konstrukčních opatření vedoucích k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy a možným zvýšením vlhkosti ve stavbě, která může mít za následek rozvoj např. dřevokazných hub. Zásady konstrukční ochrany dřeva: Dostatečný přesah střechy Ochrana stěn při použití dřeva (zakrytí čelného dřeva, odvětrání obkladu, zakrytí nebo zatmelení spáry) Ochrana před stříkající vodou (obklad soklu, odvedení vody drenáží mimo samotnou stavbu) Ochrana před stykem se zemí (použití patek) Tvarování jednotlivých prvků (zaoblené rohy, malé plochy, na kterých může stát voda atd.) Správný návrh skladby stěn (bez možnosti kondenzace vody) Používání dřeva vysušeného pro dané použití Snížení množství čelních ploch popř. jejich zakrytí nebo alespoň tvarová úprava Použití drážek u venkovních obkladů (palubek) z vnitřní strany 8
Chemickou ochranu: Proti povětrnosti (nátěrové hmoty bez biocidů) Proti biotickým činitelům (ochranné prostředky a nátěrové hmoty s obsahem biocidů) Proti ohni (snížení reakce na oheň, požární odolnost)
Jiný způsob ochrany: Tepelná úprava dřeva (termodřevo) Sušení dřeva (likvidace biotických činitelů) Ochrana zářením (mikrovlnné záření, UV záření, radioizotopy) (str. 38 - 39)
9
3 Cíl práce Cílem práce je navrhnout dřevěnou zahradní stavbu, která bude odpovídat představám majitele a splňovat legislativní předpisy. Jedná se zejména o následující požadavky: statické vlastnosti, požadavky na ochranu dřeva a ostatních použitých materiálů a také estetické vlastnosti s ohledem na prostor a okolní krajinu. Objekt by měl sloužit pro odpočinek a relaxaci vlastníka, proto je třeba s ním návrh průběžně konzultovat. Pro tuto stavbu bude vypracována veškerá výkresová a výrobní dokumentace, kalkulace ceny materiálu (předpokládá se stavba svépomocí) a postup výroby a montáže altánu.
10
4 Materiál a metodika 4.1 Popis lokality a konstrukčních řešení altánů ve vybrané lokalitě
Základem pro práci musí být dostatečná znalost okolí a prostoru, kde bude stavba stát. Je nutné znát počasí, jaké v daném místě panuje v průběhu roku, a to z důvodu zohlednění povětrnostních a sněhových podmínek do návrhu nosných a ochranných prvků. Dále je potřeba znát převládající architektonický styl, který je užíván v dané lokalitě. Řešený návrh by neměl výrazně vybočovat z tradice, která může být vytvořena. To souvisí s nutností nastudovat si několik podobných staveb v okolí, posoudit jejich funkčnost, správnost provedení a estetickou kvalitu a inspirovat se pokud možno těmi nejlepšími vlastnostmi.
4.2 Návrh dřevěné konstrukce altánu
Dřevěná konstrukce altánu bude navržena tak, aby byla zajištěna dostatečná únosnost. Na konstrukci působí různá zatížení, která musí být brána v potaz: Samotná hmotnost nosné konstrukce Hmotnost podlahy a střechy Svislé zatížení od sněhu na střeše Vodorovné namáhání způsobené větrem Stálé a nahodilé zatížení uvnitř stavby Cílem práce není počítat zatížení a následně navrhnout rozměry nosných prvků. Jedná se o malou stavbu, proto je možné převzít dimenzi nosných prvků ze staveb podobných rozměrů. Je žádoucí, aby stavba působila pevně a bytelně, proto není potřeba dimenzovat na co nejmenší rozměr prvků, ale rozměr bude zvolen tak, aby stavba vyvolávala tento dojem. Vzhledem k tomu, že stavbu tvoří malý počet nosných trámů, tak je možné si to z cenového hlediska dovolit.
11
4.3 Řešení základů altánu
Spojení altánu se zemí musí být řešeno s ohledem na veškeré požadavky základových prací. Základová spára musí být dostatečně hluboko – v nezámrzné hloubce, což je v dané lokalitě přibližně 80 cm pod okolním terénem. Dále je nutné dbát na oddělení základového betonu od dřevěné konstrukce – použitím ocelových patek.
4.4 Zvolený typ podlahové konstrukce a podlahy
Požadavky na podlahu jsou hlavně statické – musí bez problémů unést zatížení uvnitř stavby. Jak stálé – nábytek, tak nahodilé – lidé. Nesmíme zapomenout na nutnost odvětrávání podlahy, aby nedocházelo ke zvyšování vlhkosti dřevěných prvků. Dále musí podlaha splňovat estetické a užitné vlastnosti. U podlah v altánech a jiných poloexteriérových stavbách by měla umožňovat stálý odvod vody ze svého povrchu. Proto je nutné dřevěné prvky mírně odsadit od sebe. Ideální vzdálenost se pohybuje mezi 1 a 2 centimetry.
4.5 Zvolený typ střešní krytiny
Střešní krytina chrání dřevěnou konstrukci od deště, sněhu a slunečního záření. Musí být zvolena jako ideální kombinace mezi vlastnostmi, trvanlivostí, cenou a hmotností.
4.6 Vypracování výkresové a výrobní dokumentace Zahradní stavba bude kompletně zdokumentována v rýsovacím programu AutoCad 2010. Výkresová dokumentace bude zahrnovat všechna potřebná zobrazení: situace, osazení do terénu, výkres základů, půdorysy, řez, pohledy, detaily, kusovníky.
12
4.7 Stanovení materiálových nákladů
Hlavní materiálovou složkou pro tuto stavbu bude řezivo. Při určení přibližné ceny řeziva, kterou by zákazník za stavbu zaplatil, je potřeba znát spotřebu veškerého dřevěného materiálu, na stavbě použitého. Zjištění bude provedeno a každý kus bude i se svými rozměry zakreslen ve výkresové dokumentaci. Poté se přistoupí k vyhledávání vhodného dodavatele. Při této činnosti se hodnotí zejména: Zda má dodavatel potřebné rozměry řeziva Kvalita materiálu, Cena za materiál Při zohlednění těchto skutečností bude vybráno několik dodavatelů, jejichž ceny se zprůměrují a vznikne cena za řezivo, se kterou bude počítáno. Při výpočtu nebude zohledňován prořez. Určitý nadměrek bude připočten až k výsledné hodnotě. Dále se při stavbě bude počítat s nedřevěnými materiály, jako jsou: Beton (cement, písek, štěrk) Ocelové spojovací prvky Spojovací materiál – hřebíky, vruty, šrouby a matky Hydroizolační vrstva Střešní krytina Ocelová zavětrovací lanka Cihly na vyzdění stěn Ceny těchto materiálů budou převzaty z nabídky velkoobchodů.
13
4.8 Návrh technologického postupu výroby a montáže
Podle návrhu technologického postupu výroby a montáže by měl být kdokoli schopen přesně sestavit navrhovaný altán. Postup obsahuje následující činnosti:
Zemní úpravy, výkopové práce
Betonářské práce – zakládání stavby
Opracování dřevěných prvků
Povrchová úprava dřevěných prvků
Sestavování nosných dřevěných prvků
Osazování podlahy
Osazování střechy a střešní krytiny
Instalace zavětrování
Dodatečné úpravy
4.9 Legislativní opatření
Dle Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) platí následující: § 103 Stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení: 1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů; 2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
14
3. stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; 4. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky; 5. zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky; 6. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky;
Do této práce nejsou zahrnuty novelizace stavebního zákona z roku 2013, protože teoretický začátek stavby altánu byl datován ještě do roku 2012.
15
5 Výsledky a diskuse 5.1 Přehled konstrukčních řešení altánů ve vybrané lokalitě 5.1.1 Popis lokality
Pozemek s navrhovaným altánem patří do katastru obce Vlčice, ležící na severu Olomouckého kraje v okresu Jeseník (viz obr. 1). Vesnice se nachází v podhůří Rychlebských hor. Tento kraj je velice poznamenán tím, že zde až do roku 1945 žila většina obyvatel německé národnosti, kteří byli násilně vystěhováni. Po jejich odsunu
Obr. 1 – Lokalizace stavby, www.zemepis.cz, www.mapy.cz
16
došlo k velkému úpadku zdejšího kraje. Zanikly vesnice a firmy, noví čeští obyvatelé si zde jen těžko zvykali. To je hlavní důvod, proč zdejší kraj nemá vyvinuty žádné tradice, které by jej stmelovaly. Odráží se to ve všem. Je zde vysoká nezaměstnanost, málo vyvinutý cestovní ruch, žádný sjednocující styl ve stavebnictví. Proto zde vznikají nové stavby, které vyloženě hyzdí krajinu. Nestaví, ani nemůžou stavět, na žádných základech z minulosti. To samé platí i o zahradních stavbách. Ty, co vznikají, jsou většinou levnější varianty nabídek obchodů. Navrhovaný altán by měl vybočit z řady a vytvořit stavbu, která je citlivě vložena do prostoru. Altán je umístěn vedle staré německé cihlové chalupy ležící na samotě na konci obce v místě, kde se začínají zvedat Rychlebské kopce (viz obr. 2). Chalupa stojí na vyvýšeném místě v jihovýchodním svahu, ze kterého je výhled daleko do okolní krajiny. Altán má také takovou orientaci. Zvedá se do prostoru a tím umocňuje dojem z výhledu. Před chalupou i altánem se rozprostírá starý ovocný sad.
Obr. 2 – Místo stavby
5.1.2 Popis altánů v lokalitě – příklad 7 konstrukcí
V obci a nejbližším okolí se vyskytují zahradní stavby, z nichž některé jsou popsány v následujících podkapitolách:
17
5.1.2.1 Osmiúhelníkový altán
Typická konstrukce, kterou můžeme vidět na mnohých zahradách. Často se nachází v nabídkách firem prodávající zahradní stavby. Oblíbená je pro svou prostornost a eleganci. Výroba a instalace je náročnější, protože je nutné přesně dodržet úhly, aby konstrukce byla správně sestavena a ve spojích nebyla vůle.
Obr. 3 – Osmiúhelníkový altán 5.1.2.2 Šestiúhelníkový altán
Tento altán je zajímavý v tom, že byl vyroben na zakázku přesně podle představ majitelů. Lze na něm spařit mnoho detailů, které byly řešeny až při instalaci a obyčejně jsou řešeny jinak a jednodušeji. Vyzdvihnout lze řešení podlahy a částečné opěrné kamenné zdi.
Obr. 4 – Šestiúhelníkový altán 18
5.1.2.3 Velký obdélníkový altán na návsi
Altán, který vznikl pro různé společenské akce konané na návsi. Poutě, hasičské zábavy, či jiné tradiční slavnosti v obci. Dřevěné prvky jsou opatřeny červeným nátěrem, který jednak chrání dřevo, ale také působí hezky vzhledem k okolí.
Obr. 5 – Obdélníkový altán 5.1.2.4 Malý čtvercový altán na návsi
Malý altán ležící bezprostředně vedle velkého má stěny vyplněny treláží, což jsou tenké dřevěné pásky diagonálně propletené. Tento altán bohužel slouží jako ‚kuřárna‘ pro místní mládež.
Obr. 6 – Čtvercový altán
19
5.1.2.5 Obdélníkové garážové stání
Garážové stání bylo zakoupeno jako rozebraná stavebnice, kterou zákazník pouze složil na místě a opatřil střešní krytinou. U této stavby není dodržena konstrukční ochrana – dřevo doléhá na okolní trávník.
Obr. 7 – Garážové stání 5.1.2.6 Větší zahradní altán s krbem
Umístění krbu nebo jiného otevřeného topeniště do zahradní stavby je oblíbeným řešením, v navrhované stavbě ovšem umístěno nebude. Podlaha v tomto altánu je řešena zámkovou dlažbou.
Obr. 8 – Obdélníkový altán s krbem
20
5.1.2.7 Obdélníkový altán u rybníka
Altán u rybníka v nedaleké obci je zařazen na konec výčtu, protože je nejlépe vyřešen. Dřevěná konstrukce je dostatečně izolována od země, svislé prvky chráněny proti odkapávající vodě, déšť odváděn okapy, přesahy střech jsou dostatečné, rozměry nosných prvků působí bytelně, byť jsou viditelně předimenzovány. Tato stavba slouží při každoročním výlovu.
Obr. 9 – Obdélníkový altán
5.1.3 Subjektivní hodnocení altánů
Altány v dané lokalitě nejsou příliš kvalitní vzhledově, ale jsou relativně dobře vyřešeny konstrukčně. Na některých variantách je vidět, že primární snaha zákazníka byla vynaložit co nejméně finančních prostředků za stavbu, na jiných je zřejmá preciznost při návrhu i výrobě. Altány nejsou příliš esteticky zajímavé, protože se obvykle opakuje několik konstrukčních řešení, které můžeme vidět po celé republice na mnoha zahradách. Většinou je to dáno nabídkami firem, které nabízí pouze těchto pár řešení, neboť jsou nejlevnější. Každý vlastník pozemku, který se rozhodne pro výstavbu altánu, by si měl dát záležet na jeho návrhu. Měl by uvažovat nad zahradou jako celkem, nad jejími zónami a také na součinnosti zahradní stavby s domem.
21
5.1.4 Přínos pro zvolení správné konstrukce
Hlavní přínos při studiu altánů v okolí je převzetí dimenze prvků. Jak je psáno výše, tato práce nemá za cíl počítat zatížení a navrhovat rozměry prvků, takže je důležité, aby tyto rozměry nebyly náhodně zvoleny, ale převzaty z několika zdrojů. Dále je důležité nastudovat prvky konstrukční ochrany dřeva a inspirovat je jimi při vlastním návrhu. V altánech se vyskytovala různá řešení podlah, která budou nápomocná v rozhodování pro stavbu řešenou v této práci.
22
5.2 Návrh vlastní konstrukce
Základem pro jakékoli navrhování staveb musí být uvažování o širších vztazích. Jak tvar budovy či stavby zapadne do prostoru, jaké nové vztahy vytvoří, jak bude probíhat komunikace mezi těmito stavbami. Při návrhu zahradní stavby se tento prostor dá omezit pouze na příslušnou zahradu (viz obr. 10). Altán je nutné nejdříve vhodně umístit do zahrady a při tom pamatovat na několik důležitých zákonitostí. U altánu ve své podstatě estetická stránka mírně převyšuje tu praktickou. Znamená to, že je to stavba okrasná, slouží spíše k rekreaci a činnostem spojeným s odpočinkem. Místo v zahradě je proto nutné zvolit na příslušném místě, to znamená v klidné zóně, stranou od technických nebo zahrádkářských stavení. Je žádoucí, aby z altánu byl výhled na zahradu a dům, popř. ven ze zahrady, třeba na okolní horskou krajinu. Mimo estetických parametrů je třeba myslet i na ty praktické. Stavba musí být v dosažitelné vzdálenosti od domu, např. aby nebyl problém sem přinést jídlo z kuchyně. Umístění stavby v zahradě je proto velmi důležitým rozhodnutím, které je potřeba učinit jako první a musí být individuálně voleno každým majitelem.
Obr. 10 – Přesná lokalizace stavby, maps.google.com
23
V případě této práce bylo ideální místo pro výstavbu altánu nalezeno na severovýchodní straně domu, naproti největšímu štítu (viz obr. 11). Důvody jsou následující:
Stavba stojí blízko domu, takže je snadno dosažitelná z hlavního vstupu
Stavba se nachází blízko komunikace mezi vchodem a parkovacím místem, ale nezasahuje do ní
Otevřená část stavby míří ke slunnému jihovýchodnímu svahu
Z otevřené části stavby je rozhled na sad pod ní a také na okolní kopcovitou krajinu
V pozdních odpoledních hodinách je toto místo jedno z mála v zahradě, které je prosluněno a není odstíněno velkým domem
V místě stavby je ideální sklon terénu k vynesení části altánu nad něj a vytvoření konzolovitého konce
Altán dobře odděluje zónu záhonu a zahrádky, kterou má za sebou a zónu odpočinku a sadu, který má před sebou
Výhled z altánu nijak neruší přístupová cesta, která k němu vede z boku
Z opačné strany altán odděluje živý plot od zahrady sousedů
Obr. 11 – Náčrt situace 24
Po úspěšném rozhodnutí, na kterém místě v zahradě bude altán stát, je nutné se věnovat jeho vnějšímu vzhledu. To znamená tvaru, konstrukci, použitým materiálům, apod. Tvar altánu by měl alespoň základním způsobem korespondovat s tvarem domu. To stejné platí i o použitých materiálech. Při návrhu půdorysného tvaru stavby se dá vybírat z několika běžně používaných možností. Nejčastější jsou volně stojící altány o čtvercovém, obdélníkovém, šestiúhelníkovém nebo osmiúhelníkovém půdorysu. Ostatní tvary nejsou tolik běžné kvůli obtížnosti při výrobě a nepraktičnosti při užívání. Při návrhu vlastní stavby je obvyklý, dá se říci i nezbytný vývoj v přemýšlení navrhovatele. Zpravidla se nepodaří nalézt nejvhodnější variantu hned na první pokus. Nejdříve je třeba hledat ideální půdorys stavby, vzhledem k okolním vztahům na pozemku. Vývoj při návrhu půdorysu stavby řešené v této práci byl následující: 1. Snaha o vytvoření netradičního půdorysu – tvar kruhové výseče Při snaze o co největší rozhled do okolní otevírající se krajiny, se tohle řešení zdálo jako velice elegantní svým širokoúhlým otevřením (viz obr. 12). Je to řešení netradiční a architektonicky zajímavé, ovšem má spoustu nevýhod. Jednotlivé detaily by byly velice náročné na výrobu a sestavení, byl by problém s uložením podlahy a střechy a také nemá žádné velké opodstatnění vzhledem k okolní zástavbě.
Obr. 12 – Půdorys ve tvaru kruhové výseče
2. Návrat k tradičnímu půdorysu – obdélník Po přemýšlení o netradičních řešeních a jejich zavrhnutí bylo rozhodnuto o půdorysu ve tvaru obdélníka. Důvodů je více. Všechny půdorysné úhly jsou pravé, takže všechny detaily jsou jednodušší na výrobu a sesazení, není zde problém
25
s rozmístěním nosných trámů, osazením podlahy, krokví i střechy. Navíc tento půdorys zapadne do téměř každé zahrady a neruší svým tvarem. Dalším stádiem při hledání ideálního řešení byla snaha o nalezení rozměrů obdélníka tak, aby co nejvíce zapadal do okolí. Záleží hlavně na součinnosti tvaru malého altánu a velkého domu v půdorysných rozměrech (viz obr. 13).
Obr. 13 – Možnosti obdélníkových půdorysných rozměrů
Volba nakonec padla na variantu 5x3 m z několika důvodů. Delší strana obdélníka poskytuje široký rozhled do okolí, tvar na šířku koresponduje s tvarem domu a také tento tvar odděluje zónu zahrádky a záhonu od zóny sadu. Další velmi důležitou, ale nejspíše nejjednodušší částí je výběr materiálu pro stavbu altánu. Altán je zahradní stavba, je v přímém kontaktu s přírodou, proto by na jeho výstavbu měly být použity převážně přírodní materiály. Samozřejmostí je zvolení dřeva jako hlavního nosného materiálu. Pro malé zahradní stavby typu altán je na našem území nejvýhodnější variantou v poměru cena/užitné vlastnosti smrkové řezivo. Je nejlevnější a vhodnou konstrukční, popřípadě chemickou ochranou, lze dosáhnout výborné odolnosti a trvanlivosti tohoto dřeva. Tento materiál bude použit na stavbě řešené v této práci. Materiálů pro podlahu, střechu, výplně zdí a jiných je již více. Těmto variantám je věnován prostor v této práci v kapitole 2.3. Jestliže je zdárně promyšlené místo, kde bude altán stát, jeho půdorys, základní tvar a stavební materiály, je možné přistoupit k technickému zpracování stavby. Je nutné vhodně upravit okolní terén stavby a přichystat ho na započetí výkopových prací, betonářských prací a samotné sesazování dřevěné konstrukce.
26
Při řešení základů altánu musí konstruktér vycházet z terénu, kde bude altán umístěn. Záleží hlavně na jeho sklonu, složení půdy a tím i její únosnosti, množství vody v půdě obsažené. V případě této práce se jedná se o mírný svah o sklonu asi 10 stupňů. Geologický průzkum zde prováděn nebyl, ale dle neodborných odhadů se zde nachází únosná hlinitopísčitá půda. To značí jednoduché podmínky při zakládání. Návrh kotevních patek v této práci není vyřešen výpočtem, protože v daném místě nebyl prováděn odborný průzkum podloží. Protože se jedná o malou stavbu, jsou rozměry patek převzaty z jiných staveb podobné velikosti ve stejné lokalitě. Hloubka základů je zvolena na 80 cm, kvůli dosažení nezámrzné hloubky terénu. Na straně výkopů tedy bude vylito 6 betonových patek o rozměru 30 x 30 cm a hloubce 80 cm pod upraveným terénem. V základu z prostého betonu třídy C16/20 bude umístěna ocelová kotevní patka pro vyřešení konstrukční ochrany dřeva: vyvýšení dřevěné konstrukce do výšky 30 cm nad terén a oddělení tzv. studeného materiálu od dřeva (viz obr. 14). Nutností je zajistit nepřetržité proudění vzduchu mezi stavbou a zemí. Vzduch v pohybu funguje jako médium pro odvod vlhkosti. Patka je profilovaná do takového tvaru, aby dřevěný prvek nedosedal až na její dno, ale na vnitřní zobáčky. To kvůli ochraně dřeva před zatékající vodou, která by se držela na spodní hraně ocelového prvku a byla v přímém kontaktu s trámem. Rozměr ocelového prvku je zvolen asi o 2 cm menší, než je rozměr trámu, který se bude muset mírně seříznout. Je to opět kvůli zatékající vodě, která se takto nedostane mezi ocel a dřevo, ale z trámu bude odkapávat.
Obr. 14 – Kotevní patka, www.obchodprodilnu.cz 27
Při návrhu samotné dřevěné konstrukce altánu je tedy výchozím půdorysem obdélník s rozměry 5x3 m. Konstrukce se skládá z 3 hlavních nosných vodorovných trámů o příčných rozměrech 15x15 cm, položených na 6 kotevních patkách vedoucích z betonového základu. Tyto 3 trámy budou v přední části altánu tvořit konzolovitý přesah, proto jsou připevněny k základům (viz obr. 15). Celá konstrukce altánu bude působit vlastní vahou na tyto trámy a tím vyrovnávat zatížení vznikající v místě konzolovitého přesahu.
Obr. 15 – Náčrt bokorysu stavby
Mezi 3 hlavními trámy bude umístěno kolmo 8 vedlejších nosných vodorovných trámů stejného průřezu pro podporu podlahy. Tyto trámy budou připojeny vnitřními ocelovými třmeny (viz obr. 16). Situace zde není řešena tradičními tesařskými spoji, protože altán je moderního vzhledu, takže použití moderních ocelových spojovacích
Obr. 16 – Připojovací třmen, www.obchodprodilnu.cz 28
prvků nijak nenarušuje architektonické řešení altánu. Připojení právě pomocí těchto prostředků bylo vybráno z důvodu zachování celé podlahové konstrukce v jedné výškové úrovni, co nejníže. Celá tato konstrukce bude upevněna ve výšce 30 cm nad okolním terénem. Na vodorovných trámech bude v místě základových patek shora umístěno 6 svislých trámů opět o průřezu 15x15 cm, pomocí ocelových úhelníků. Světlá výška altánu bude 2 m v nejnižším bodě a 2,75 m v nejvyšším bodě (viz obr. 17).
Obr. 17 – Studie perspektivy z nadhledu
Na svislých trámech budou položeny a upevněny úhelníky dvě vaznice 15x15 cm, které budou svislou konstrukci na stranách altánu přesahovat o 20 cm. Tento rozměr udává délku přesahu střech na bočních stranách stavby. Na vaznice budou umístěny osedláním krokve o příčných rozměrech 5x10 cm se sklonem 15°. Krokve od sebe budou vzdáleny 50 cm a bude jich celkem 11. Na zadní straně altánu bude přesah krokví přes vaznici opět 20 cm. Na přední straně altánu bude jejich přesah přes přední vaznici 95 cm, kvůli vynesení střechy, zakrývající přední převislou část stavby. Konstrukční ochrana je vyřešena přesahy střech na všech stranách kromě čelní o 20 cm. Na krokve bude shora přibit prkenný záklop tloušťky 2 cm, který funguje jako roznášecí vrstva, na kterou bude instalována asfaltová pojistná hydroizolace, chránící dřevěné prvky před vnikáním dešťové vody a sněhu. Tím bude zabráněno nadměrnému 29
příjmu vlhkosti a znehodnocování těchto prvků. Na hydroizolaci bude rozmístěna lehká střešní krytina. Materiál použitý pro střešní krytinu byl vybrán na základě sklonu střechy, hmotnosti, trvanlivosti a ceny. Nakonec byly zvoleny bitumenové asfaltové střešní pásy černé barvy. Hlavní výhodou je velmi nízká hmotnost, tudíž krytina zbytečně nezatěžuje konstrukci, další výhodou je nízká cena. Záruka trvanlivosti materiálu je udávána většinou 10 let, což bohatě stačí pro stavbu tohoto rozměru.
Obr. 18 – Čelní pohled Na konec je nutné při návrhu vlastní konstrukce myslet na celkovou pevnost a tuhost stavby, a to použitím zavětrování. Jak bylo uvedeno výše, stavba nezakrývá svůj moderní charakter, ocelové spojovací prvky jsou viditelné. Proto nebyly jako zavětrovací prvky zvoleny diagonální dřevěné pásky, právě kvůli zachování moderního působení stavby (viz obr. 19).
Obr. 19 – Studie perspektivy z podhledu 30
Zavětrování ve směru spádu střechy bude vyřešeno ocelovými lanky diagonálně nataženými v boční stěně mezi nosnými trámy. Toto řešení je zvoleno pro svůj moderní vzhled. Další důvod je vytvoření zábrany v boční stěně, protože tato stěna míří k sousedům, proto není nutné, aby byla průchozí. Jako zavětrování ve směru kolmém na spád střechy bude sloužit cihelná zeď, která bude postavena ve dvou zadních polích mezi nosnými trámy. Tato zeď bude také sloužit jako opěradlo pro lavici, která bude umístěna před zdí. Posledním důvodem je fakt, že u chalupy se nachází spousta nevyužitých starých plných cihel, které tak budou upotřebeny. Jejich konstrukční rozměr je 300x150x75 mm.
31
5.3 Stanovení materiálových nákladů 5.3.1 Stanovení materiálových nákladů dřevěných prvků
5.3.1.1 Výpis dřevěných prvků
Tabulka 1: Výpis dřevěných prvků Číslo
Konstrukční prvek
Výška
Šířka
Délka
Objem
[cm]
[cm]
[m]
dřeva [m3]
Počet
Objem celkem [m3]
1
Nosný sloup zadní
15
15
1,890
0,043
3
0,128
2
Nosný sloup přední
15
15
2,390
0,054
3
0,161
3
Podlahový trám hlavní
15
15
3,000
0,068
3
0,203
4
Podlahový trám vedlejší
15
15
2,350
0,053
8
0,423
5
Podlahová fošna dlouhá
4
15
3,000
0,018
28
0,504
6
Podlahová fošna střední
4
15
1,750
0,011
3
0,032
7
Podlahová fošna krátká
4
15
0,950
0,006
3
0,017
8
Vaznice
15
15
5,550
0,125
2
0,250
9
Krokev
10
5
3,335
0,017
11
0,183
10
Střešní záklop
2
15
2,775
0,008
44
0,366
Objem dřeva celkem [m3]
2,266
5.3.1.2 Nabídky dodavatelů řeziva
Bylo vybráno 8 dodavatelů řeziva, převážně pilnic. Z internetových stránek dodavatelů byly zjištěny ceny za potřebný materiál a následně vypočítána výsledná cena za řezivo potřebné k výstavbě altánu. Aby bylo docíleno co nejvyšší přesnosti, uvedená cena je udána pro čistý rozměr každého prvku. Při následném nakoupení řeziva by bylo nutné ke každému prvku připočíst nadměrek zhruba 5%. O tuto samou hodnotu by se následně navýšila i výsledná cena. 32
Vybraní dodavatelé: Opluštil, Karban, Plátek, Sortim, Dřevodiskont, Štimák, Vlček, Bláha.
15 757
16 000
15 384
Cena vč DPH 21% [Kč]
15 500 15 000 14 500
14 155
14 000 13 306
13 500
13 567
13 417
13 000
13 195 12 491
12 500 12 000
Dodavatel
Obr. 20: Graf ceny altánu u 8 dodavatelů řeziva vč. DPH 21%
Cena u jednotlivých dodavatelů se liší výrazně. Rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší položkou činí více než 3 200 Kč, což je zhruba čtvrtina výsledné částky. Je patrné, že při výběru dodavatele matriálu se dá velmi ušetřit, ovšem nesmíme zapomínat na prověření kvality dodaného materiálu. Pro účely této práce bude cena dřevěného materiálu určena jako aritmetický průměr nalezených nabídek. Celková cena činí 13 909 Kč vč. DPH.
5.3.2 Stanovení materiálových nákladů nedřevěných prvků
Částky, které jsou počítány do kalkulace cen nedřevěných materiálů, jsou zejména tyto: Beton (cement, písek, štěrk) Ocelové spojovací prvky a drobný spojovací materiál (hřebíky, vruty, šrouby a matky, lana, lanové spojky) Střešní krytina a hydroizolační vrstva
33
5.3.2.1 Stanovení ceny betonu
Při vyčíslení ceny za beton použitý při zakládání malé zahradní stavby je nutné nejprve vypočíst objem betonu, poté určit množství cementu na jednotku objemu a nakonec zjistit cenu cementu. S cenou štěrkopísku nebude počítáno, protože v místě stavby je ho dostatek. To samé platí i pro vodu. Rozměr betonové patky:
30x30x100 cm
Objem betonové patky:
0,09 m3
Počet betonových patek:
6
Objem všech betonových patek:
0,54 m3
Pro základové práce na této stavbě bude použit poměr 1:5, který je všeobecně doporučovaný na základové práce menších staveb. To znamená, že na 1 díl cementu, připadá pět dílů štěrkopísku. Voda se doplní dle potřeby, většinou v poměru 1:1,5 s cementem. Na jeden díl cementu 1,5 dílů vody. Pomocí kalkulačky na internetových stránkách www.vseumel.cz vypočítáme spotřebu jednotlivých surovin pro 540 l betonu: Cement:
118,8 l
Štěrkopísek:
626,4 l
Voda:
81 l
Jeden 25 kg pytel cementu obsahuje asi 19 l. Je to dáno hustotou cementu, která se pohybuje okolo 1300 kg/m3. To znamená, že spotřeba cementu v kilogramech bude činit asi 156 kg. I s určitou rezervou to vychází na 7 pytlů cementu (25 kg). Střední cena 25 kg pytle cementu činí 65 Kč, to znamená, že celková cena cementu pro zahradní altán činí 455 Kč.
34
5.3.2.2 Stanovení ceny spojovacích materiálů Do této kategorie patří: Ocelové kotevní patky Vnitřní připojovací třmeny Ocelové úhelníky Tabulka 2: Cena ocelových prvků Číslo
Prvek
Cena za 1 kus [Kč] Počet kusů
1
Kotevní patka
150
6
900
2
Připojovací třmen
150
16
2 400
3
Úhelník
25
30
750
Celková cena [Kč]
Cena celkem[Kč]
4 050
Dále bude použit drobný spojovací materiál – vruty a hřebíky. Nelze určit přesnou spotřebu tohoto materiálu, proto bude určena finanční rezerva ve výši 1 000 Kč. Použito bude také ocelové lanko na zavětrování a také lanové svorky a očnice. Cena těchto dílů bude stanovena na 1 000 Kč. 5.3.2.3 Stanovení ceny střešní krytiny Obsah střechy činí 17,76 m2. S přetažením přes hranu bednění bude počítáno s rozměrem 18 m2. Je zjišťována cena za pojistnou asfaltovou hydroizolační vrstvu a za střešní krytinu (bitumenové asfaltové pásy). Tabulka 3: Cena střešní krytiny Materiál
Cena za m2 [Kč] Rozměr [m2]
Cena celkem [Kč]
Izolační vrstva
50
18
900
Asfaltové pásy
180
18
3240
Cena celkem [Kč]
4140
35
5.3.3 Celková cena
Celková cena se skládá z ceny dřevěných prvků a ceny nedřevěných prvků (cement, ocelové prvky, hydroizolace, střešní krytina). Tabulka 4: Výsledná cena Číslo
Materiál
Cena [Kč]
1
Řezivo
13 909
2
Cement
455
3
Ocelové spojovací prvky
4 050
4
Drobný spojovací materiál
1 000
5
Ocelová lana, příslušenství
1 000
6
Hydroizolace, střešní krytina
4 140
Cena celkem
24 554
Celková cena za materiál pro výstavbu navrhovaného altánu vyšla 24 554 Kč.
36
5.4 Návrh technologického postupu výroby a montáže 5.4.1 Popis zpracování řeziva
Řezivo vysušené na potřebnou vlhkost (dřevo použité v exteriéru na vlhkost 15 až 18%) bude dovezeno od dodavatele ve formě pilařských výrobků – desek, fošen a trámů. Každý kus je dodán s určitým nadměrkem. Každý kus je proto nejprve nutné zkrátit na přesný rozměr. Průřezové rozměry jednotlivých prvků jsou přesné. Po zkrácení bude každý kus ohoblován ručním elektrickým hoblíkem a ruční elektrickou bruskou. Srovnávačka ani protahovačka v místě stavby není k dispozici, proto je nutnost tuto práci udělat ručními nástroji. Dalším krokem je vyřezání a vybroušení částí spodních trámů tak, aby se přesně vešly do kotevních patek, které jsou úmyslně o pár cm užší, aby nedocházelo k zatékání vody mezi dřevo a ocel. Poslední částí je výroba spoje na šikmých krokvích tak, aby dosedly na vodorovné vaznice celou plochou a mohly k nim být pevně připojeny. K těmto úkonům budou použity tyto elektrické nástroje: přímočará pila, ruční kotoučová pila, popř. dle potřeby další ruční nástroje jako jednoruční pila, dláto, brusný papír apod.
5.4.2 Popis povrchové úpravy konstrukce
Obroušené, přesně opracované dřevěné trámy budou ochráněny nátěrem bezbarvé lněné fermeže. Nepředpokládá se, že by bylo nutné řešit ochranu dřeva proti dřevokazným houbám a hmyzu, protože při návrhu této konstrukce byly preferovány a dodržovány zásady konstrukční ochrany. Tudíž bude stačit nátěr tímto přírodním materiálem. Podlahové fošny budou dokončeny napouštěcí lazurou s přídavkem tmavé (šedé, hnědé) barvy. Nátěr bude proveden ve dvou vrstvách štětcem. Čerstvě natřené díly budou umístěny na suché místo, kde budou mít dostatek času vyschnout. Desky střešního bednění natřeny nebudou, protože jsou dostatečně chráněny před vodou ze všech stran.
37
5.4.3 Popis zakládání altánu – betonářské práce
Betonářské práce začínají terénními úpravami. Je nutné na celém povrchu sejmout půdu dle výkresu Osazení do terénu. Část výkopů bude použita na zásypy, částí budou zavezeny terénní nerovnosti na zahradě. Poté se přesně vyměří základové patky, vykopou se čtvercové díry o rozměru zhruba 30 cm a hloubce přibližně 80 cm. Pokud nebude možné krompáčem a lopatou vykopat tak malou a hlubokou díru, rozšíří se čtvercový rozměr a použijí se kameny na snížení spotřeby betonu. Kolem vykopané díry se následně nainstaluje dřevěné dočasné bednění, které již bude přesně vyměřeno na čtvercový rozměr 30x30 cm. Výška betonové patky nad okolním upraveným terénem činí 20 cm. Do připravených děr bude postupně nalit beton, který bude připravován v míchačce dle poměru cement:voda:štěrkopísek 1:1,5:5. V případě potřeby bude beton v díře nastavován kameny. Při dosažení výšky okolního terénu a spodní hrany dřevěného bednění je možné míchat mírně kvalitnější beton s vyšším obsahem cementu. Po konečném uhlazení betonu při horní hraně bednění bude doprostřed umístěna ocelová kotevní patka do přesné výšky a úhlu kolmého na podklad. Přesnost bude docílena připevněním latí na dvojici ocelových patek tak, jak bude vypadat konečné rozmístění trámů. Po přesném vytyčení necháme beton zaschnout minimálně několik dní.
5.4.4 Popis sesazování konstrukce
V případě, že beton dostatečně vyschl, je možné přistoupit k sesazování samotné konstrukce altánu. Začíná se díly, které jsou připevněny přímo k ocelovým patkám. To jsou 3 trámy, které prochází celou délkou altánu a tvoří jeho konzolovitý přesah. Pro upevnění trámu k ocelovému prvku se použijí vruty. Do každé styčné plochy jsou umístěny minimálně 3 vruty. To platí jak pro všechny kotevní patky, tak pro všechny připojovací třmeny a úhelníky. Po osazení 3 hlavních trámů je možné pokračovat 8 vedlejšími trámy, které jsou kolmé na ty hlavní. Spoje jsou vyřešeny vnitřními (v případě spojů, které se nenachází na kraji trámu i vnějšími) připojovacími třmeny. Důležité je zachování přesné výšky podlahy, která je pravidelně kontrolována vodováhou. 38
Dalším krokem je osazení svislých trámů. K připojení svislých trámů k podlahové konstrukci budou použity úhelníky. Vždy minimálně dva na každý trám. Nejprve budou umístěny tři menší zadní trámy. Mezi sebou budou spojeny dočasným diagonálním zajištěním prkny. Stejný postup bude uplatněn při vztyčování tří větších předních trámů. Celá konstrukce s dočasným zavětrováním by již měla pevně držet. Na obě trojice trámů v dalším kroku budou připojeny vaznice. Opět pomocí úhelníků, minimálně dvou na každé spojení. Je nutné si dávat pozor na stejný přesah vaznic na obou koncích stavby. Na vaznice budou vytyčeny místa pro připojení krokví. Ty budou rozmístěny, aby osedlání přesně doléhalo na vaznici a připojeny vruty do předvrtaných děr. Tímto krokem je hotova veškerá nosná část altánu. Nakonec budou hřebíky přibity prkna, která slouží jako roznášecí vrstva pro střešní krytinu. Prkna připojujeme těsně k sobě, bez mezer.
5.4.5 Popis osazování podlahy Natřené a vyschlé podlahové fošny přesně rozmístíme mezi nosné sloupy tak, aby mezi nimi zůstala mezera 1,5 cm. Připojujeme vruty, které zapouštíme AKU vrtačkou. Dva vruty umístíme do každého spojení mezi fošnou a trámem.
5.4.6 Popis osazování střešní krytiny
Na dokonale rovný podklad je možné osadit střešní krytinu následujícím způsobem. Pásy pojistné izolace na bázi asfaltu jsou jednoduše rozmístěny po střeše a přibity hřebíky do podkladní vrstvy. Jednotlivé spoje by měly být přetřeny bitumenovým tmelem pro zajištění úplné voděodolnosti. Kraje pojistné izolace budou přetaženy přes hranu bednění, aby zakrývaly jeho čelní plochy. Poté je možné přistoupit k osazování střešní krytiny – lehkých asfaltových šindelů. Začíná se osazovat od spodu. Startovací řadě šindelů je odřezána vrchní část a je samostatně přibita k podkladu. Je to proto, aby na každém místě střechy byly dvě vrstvy střešní krytiny nad sebou. Od další řady je již možno postupovat standardně. Každá následující vrstva překrývá tu předchozí o polovinu, tím také zakrývá hřebíky, kterými je spodní řada přibita. Na této stavbě se nevyskytuje hřeben, tudíž je zakončení
39
pokládky jednoduché. Na krajích střechy bude opět krytina přetažena přes okraj a přibita.
5.4.7 Popis instalace zavětrování
Zavětrování zadní stěny bude vyřešeno cihelným zdivem uloženým mezi zadní nosné sloupy. Skutečný rozměr použité cihly bude 29x14x6,5 cm, takže konstrukční rozměr bude 30x15x7,5 cm. Zdivo bude kladeno běhounovou vazbou, to znamená, že tloušťka zdiva bude 14 cm, téměř stejně jako tloušťka nosných trámů. Zdivo bude vyneseno do výšky 105 cm nad úroveň podlahy a bude tak sloužit jako opěradlo či zábradlí. K připevnění zdiva bude použita vápenná malta v množství udaném konstrukčním rozměrem cihly. Při dbání na zásady konstrukční ochrany dřeva se musí oddělit mokrý materiál – malta od dřeva. Mezi trámy a cihly bude položen přesně uříznutý pasek hydroizolace, aby oddělil tyto dva materiály. K zavětrování boční stěny budou použita dvě ocelová lanka tloušťky 5 mm umístěné diagonálně mezi protějšími rohy konstrukce. K připevnění lanek na vrchní části altánu budou použity vruty s okem, za které bude lanko zaháknuto a zajištěno lanovou svorkou. Na spodní straně altánu budou na vruty s okem instalovány stahováky ocelových lan, které zajistí správné vypnutí a pevnost lan. Uprostřed bude dvě lanka spojovat ocelový křížící prvek. Pevnost lan bude pravidelně kontrolována a dotahována, vzhledem k případné změně vlhkosti a tudíž i rozměrů dřevěných prvků altánu.
40
6 Závěr Bakalářská práce na téma Návrh dřevěné zahradní stavby obsahuje všechny body, které byly na začátku určeny ke zpracování. Prvním stádiem před navrhováním stavby bylo studium podobných staveb v okolí, jejich fotodokumentace, analýza správných a špatných řešení, analýza dimenzí jednotlivých konstrukčních prvků. Na základě těchto podkladů a inspirací mohlo dojít k řešení vlastního objektu. Nejdříve bylo nutné určit správné místo na pozemku a půdorys altánu, a to podle širších vztahů popsaných v práci. Po upřesnění místa a základního tvaru následovala architektonická studie, řešení jednotlivých konstrukčních detailů, a výběr vhodných materiálů. Výsledkem je návrh zahradní stavby obdélníkového půdorysu, s pultovou střechou a otevřenou přední částí vystupující do okolního svahu. Otevřenost je umocněna konzolovitým přesahem přední části podlahy nad okolní svažitý terén. Altán byl již od začátku navrhován v moderním stylu, aby jemně kontrastoval se starým cihlovým domem. Proto jsou spoje dřevěných prvků řešeny ocelovými spojovacími prvky, ne tradičními tesařskými spoji. Po dokončení návrhu vzhledu a konstrukčního řešení altánu byla vypracována kalkulace ceny altánu, do níž byl zahrnut pouze materiál. Předpokládá se, že altán bude vyroben svépomocí, proto nebylo počítáno s cenou práce. Do materiálových nákladů bylo zahrnuto: cement, řezivo, ocelové spojovací prvky, hydroizolace a střešní krytina. Pro zjednodušení realizace altánu v budoucnu byl sestaven postup výroby a montáže.
41
7 Použitá literatura
KEŠNEROVÁ, V. -- MÜLLEROVÁ, A. Chatky a další zahradní stavby. 1. vyd. Brno: ERA, 2007. 113 s. Bydlíme. ISBN 978-80-7366-098-7.
PAVAS, K. Pergoly. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 113 s. Profi & hobby. ISBN 80-247-0284-3.
PTÁČEK, P. Ochrana dřeva. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 95 s. ISBN 978-80247-2326-6.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon)
http://www.krytiny-strechy.cz, 2. 3. 2013
http://www.bova-nail.cz, 8. 3. 2013
http://www.obchodprodilnu.cz, 18. 3. 2013
http://www.barton.cz, 24. 3. 2013
http://www.czechpan.cz, 1. 5. 2013
http://www.pilaoplustil.cz, 5. 5. 2013
http://www.karban.cz, 5. 5. 2013
http://www.pila-platek.cz, 5. 5. 2013
http://www.sortim.cz, 5. 5. 2013
http://www.drevodiskont.cz, 5. 5. 2013
http://www.rezivo.cz, 5. 5. 2013
http://www.pila-vlcek.cz, 5. 5. 2013
http://www.pilazelec.cz, 5. 5. 2013
http://www.vseumel.cz, 9. 5. 2013
http://nahlizenidokn.cuzk.cz, 25. 4. 2013
42
8 Summary The goal of bachelor thesis named Wooden garden structure design was making a holistic view on designing a garden building. After detailed study of related literature, first step of this work was a tour around the garden structures built in near villages, study their shape, used materials and details. This was very important because it was big source of inspiration. When the dimensions of structural beams, poles and foundations were clear, were there space to design own structure. It is all based on the surroundings, where the summerhouse will be. There are really important relations between the house, shape and character of a garden and summerhouse itself. From the first point there was an effort to make beautiful view from structure and preserve advantages of estate in higher altitude. This is also a prerequisite for a final shape. Final shape is rectangle planned, has aisle roof and front side of a floor protrudes from a ground and makes it cantilever. That underlines beautiful view even more. This garden structure does not need traditional joints of wood beams so that there are used steel joining components. When a design and construction details were ready, calculation of a costs was made. In calculation was counted only with material costs because it is supposed that an estate owner will assemble summerhouse himself, so there will be no costs for human work. Material costs were: cement for foundations, timber, steel joining components and roofing material. As the final step, procedure of structure assembly was made.
43
9 Seznamy 9.1 Seznam obrázků Pokud není uveden zdroj, obrázek je ve vlastnictví autora práce.
Obr. 1 – Lokalizace stavby, www.zemepis.cz, www.mapy.cz Obr. 2 – Místo stavby Obr. 3 – Osmiúhelníkový altán Obr. 4 – Šestiúhelníkový altán Obr. 5 – Obdélníkový altán Obr. 6 – Čtvercový altán Obr. 7 – Garážové stání Obr. 8 – Obdélníkový altán s krbem Obr. 9 – Obdélníkový altán Obr. 10 – Přesná lokalizace stavby, maps.google.com Obr. 11 – Náčrt situace Obr. 12 – Půdorys ve tvaru kruhové výseče Obr. 13 – Možnosti obdélníkových půdorysných rozměrů Obr. 14 – Kotevní patka, www.obchodprodilnu.cz Obr. 15 – Náčrt bokorysu stavby Obr. 16 – Připojovací třmen, www.obchodprodilnu.cz Obr. 17 – Studie perspektivy z nadhledu Obr. 18 – Čelní pohled Obr. 19 – Studie perspektivy z podhledu Obr. 20: Graf ceny altánu u 8 dodavatelů řeziva vč. DPH 21%
44
9.2 Seznam tabulek Tabulka 1: Výpis dřevěných prvků Tabulka 2: Cena ocelových prvků Tabulka 3: Cena střešní krytiny Tabulka 4: Výsledná cena
45
10 Přílohy 10.1 Podklady pro Obrázek 20: Graf ceny altánu Číslo prvek 1 Hranol 15x15 cm 2 Hranol 5x10 cm 3 Fošna 4 cm 4 Prkno 2 cm
cena bm [Kč] 164 36,3 -
Opluštil cena m3 cena celkem [Kč] [Kč] 7260 5264
bm
m3
51,740 36,685 92,100 122,100
1,164 0,183 0,553 0,366
cena bm [Kč]
8485,4 1331,7 4011,9 1928,2
-
Karban cena m3 cena celkem [Kč] [Kč] 6600 5760 5400 4320
15757,1
cena bm [Kč] -
Sortim cena m3 [Kč] 6606,6 6425,1 4991,2 5293,7
cena celkem [Kč] 7691,1 1178,5 2758,2 1939,1
cena bm [Kč] -
6413 4840 4840 3993
Dřevodiskont cena bm cena m3 cena celkem [Kč] [Kč] [Kč] -
6957,5 6331,5 5808 4598
8099,6 1161,4 3209,5 1684,2 14154,7
cena celkem [Kč]
cena bm [Kč]
7465,7 887,8 2674,6 1462,6
-
12490,7
-
7865 6655 6655 3630
13306,4
13566,9
Vlček cena m3 [Kč]
7683,4 1056,5 2984,0 1582,4
cena bm [Kč]
Plátek cena m3 cena celkem [Kč] [Kč] 9156,0 1220,7 3677,6 1329,7 15384,0
cena bm [Kč] -
Štimák cena m3 cena celkem [Kč] [Kč] 6655 5808 5445 4356
7747,4 1065,3 3008,9 1595,6 13417,3
Bláha cena m3 cena celkem [Kč] [Kč] 6292 6050 5808 4235
7324,8 1109,7 3209,5 1551,3 13195,3
46
