VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT
Institut of informatics
NÁVRH A IMPLEMENTACE ELEKTRONICKÉHO OBCHODU Design of e-shop implementation
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS
AUTOR PRÁCE
MICHAL PAWLAS
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Brno 2010
PROF. ING. JIŘÍ DVOŘÁK, DrSc.
ANOTACE Bakalářská práce se zaměřuje na zavedení internetového obchodu, zlepšení internetové prezentace a návrh e-markatingu pro firmu Dagen, s.r.o. Na základě provedené analýzy současného stavu v dané firmě byl proveden návrh na řešení a následovně zprovoznění e-shopu. ANNOTATION The bachelor the is concentrates on the deployment of Internet commerce, and improvements to the online presentation proposal for business marketing Dagen, s.r.o. Based on the analysis of the current state of the company has made a proposal to address and subsequently launching the e-shop.
KLÍČOVÁ SLOVA elektronický obchod, optimalizace stránek, propagace, reklama KEYWORDS e-commerce, page optimization, propagation, advertisement
Pawlas, M. Návrh a implementace elektronického obchodu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2010. 62 s. Vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Brně, 17 května 2010
Podpis
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Jiřímu Dvořákovi DrSc., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce.
Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................................... 10 1
SYSTÉMOVÉ VYMEZENÍ PROBLÉMU .................................................................................. 11
2
CÍL PRÁCE .................................................................................................................................... 12
3
INFORMAČNÍ ZDROJE.............................................................................................................. 13
4
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ..................................................................... 14
5
4.1
INTERNET ................................................................................................................................ 14
4.2
WWW ..................................................................................................................................... 14
4.3
JAZYK HTML.......................................................................................................................... 14
4.4
POJEM ELEKTRONICKÝ OBCHOD .............................................................................................. 15
4.5
DRUHY ELEKTRONICKÝCH OBCHODŮ ...................................................................................... 15
4.6
SEARCH ENGINE MARKETING (SEM)...................................................................................... 16
4.7
SEARCH ENGINE OPTIMIZATION (SEO) .................................................................................. 17
4.8
OPEN SOURCE .......................................................................................................................... 18
4.9
REKLAMA A PODPORA PRODEJE ............................................................................................... 19
4.9.1
Podpora prodeje ................................................................................................................ 19
4.9.2
Sociální sítě........................................................................................................................ 19
ANALÝZA ŘEŠENÉHO PROBLÉMU ....................................................................................... 21 5.1
ANALÝZA POUŽITÍ INTERNETU V ČR ....................................................................................... 21
5.1.1
Použití internetu v ČR ........................................................................................................ 21
5.1.2
Nakupování a objednávání přes internet ........................................................................... 23
5.1.3
Sociální sítě - Facebook ..................................................................................................... 24
5.2
POPIS FIRMY A POŽADAVKY NA VLASTNÍ E-SHOP..................................................................... 26
5.2.1
Základní údaje o firmě ....................................................................................................... 26
5.2.2
Popis firmy ......................................................................................................................... 26
5.2.3
Požadavky na vlastní e-shop .............................................................................................. 26
5.3
ZPŮSOBY A PODMÍNKY VYTVOŘENÍ ELEKTRONICKÉHO OBCHODU ........................................... 27
5.3.1
Vlastní řešení ..................................................................................................................... 27
5.3.2
Open source řešení ............................................................................................................ 27
5.3.3
Nabídka webhostingových společnosti............................................................................... 27
5.3.4
Krabicové řešení ................................................................................................................ 28
5.3.5
Řešení na míru ................................................................................................................... 28
5.3.6
Vyhodnocení - volba řešení................................................................................................ 29
5.4
PROFIL VYBRANÝCH OPEN SOURCE ELEKTRONICKÝCH OBCHODU ........................................... 29
5.4.1
Magento ............................................................................................................................. 29
5.4.2
PrestaShop ......................................................................................................................... 29
5.4.3
VirtueMart ......................................................................................................................... 30
5.4.4
ZenCart .............................................................................................................................. 31
5.5
ANALÝZA SOUČASTNÝCH STRÁNEK ........................................................................................ 32
5.5.1
Analýza SEO ...................................................................................................................... 32
5.5.2
Analýza zdrojového kódu ................................................................................................... 32
5.5.3
Další informace o doméně: ................................................................................................ 35
5.5.4
Analýza klíčových slov ....................................................................................................... 35
5.6
REGISTRACE DOMÉNY ............................................................................................................. 36
5.7
VÝBĚR WEBHOSTINGU ............................................................................................................. 37
5.8
PPC REKLAMA......................................................................................................................... 39
5.9
EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ ..................................................................................................... 40
Analýza návštěvnosti ........................................................................................................................ 41 6
NÁVRH ŘEŠENÉHO PROBLÉMU ............................................................................................ 43 6.1
7
POROVNÁNÍ E-SHOPU PODLE NÁSLEDUJÍCÍCH PARAMETRŮ...................................................... 43
6.1.1
Základní informace o open-source e-shopech ................................................................... 43
6.1.2
Hodnocení vlastnosti z pohledu zákazníka......................................................................... 44
6.1.3
Porovnání z pohledu administračního rozhraní................................................................. 45
6.1.4
Zhodnocení výsledků .......................................................................................................... 46
6.2
ZVOLENÝ ZPŮSOB ŘEŠENÍ ........................................................................................................ 46
6.3
REKLAMA A ZAJIŠTĚNÍ NÁVŠTĚVNOSTÍ.................................................................................... 49
6.3.1
SEO .................................................................................................................................... 50
6.3.2
SEM.................................................................................................................................... 51
ZHODNOCENÍ NÁVRHU............................................................................................................ 53
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ...................................................................... 55 TIŠTĚNÉ DOKUMENTY ............................................................................................................................ 55 ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY ................................................................................................................ 56 SEZNAM ZKRATEK A POJMŮ .......................................................................................................... 58 REJSTŘÍK ............................................................................................................................................... 59 SEZNAM TABULEK.............................................................................................................................. 60 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 60 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 61 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 62
Úvod Jestli někdo před lety nevěřil, že se uchytí elektronické obchody, tak dnes musí uznat, že se mýlil. Elektronický obchod je bezesporu základním kamenem pro většinu firem, které prodávají nějaké zboží nebo služby. V dnešní době klidně můžeme říct s trochou nadsázky, že pokud nejste na internetu, tak "neexistujete". Za velkým rozvojem tohoto odvětví stojí neustále zlepšující se gramotnost uživatelů v oblasti internetu, rostoucí důvěra v internet a internetové obchodování. Založit si elektronický obchod dnes může skoro každý, a že jde o výhodný byznys, o tom svědčí nemalé tržby provozovatelů eshopu. Počet elektronických obchodů rok od roku roste. Na tomto faktu má, velký podíl i tvořivost a podnikavost lidi, kteří si kamenný obchod nemůžou dovolit, a to z důvodů vysokých počátečních nákladů, tak se snaží využít všech výhod, které jim elektronické obchodování přináší. Konkurence v oboru stále narůstá, proto tvůrci internetových obchodů kládou čím dál, tím větší důraz na optimalizaci webu. Cílem optimalizace je především navýšení počtu návštěvnosti. Optimalizaci stránek můžeme rozdělit ze dvou hledisek. Prvním je SEO optimalizace, která zvyšuje návštěvnost z fulltextového vyhledávání. Cílem každého tvůrce webu je dosáhnout, co jak nejlepší pozici při fulltextovém vyhledávání. Ovšem pro každé slovo či pojem může vyhledavač zobrazit pouze jenom jeden výsledek na prvním místě. Proto si musíme především určit klíčová slova, na která chceme daný web přizpůsobit. V případě dobré optimalizace, uživateli při zadání námi zvoleného klíčového slova, by měl vyhledavač nabídnout naše stránky. Druhým hlediskem je SEM optimalizace. Jedná se o formu on-line reklamy zaměřenou na propagaci, zvyšování viditelnosti a známosti webu. Základem úspěchu je provozování přehledného, kvalitního, informativního, jednoduchého a především dobře optimalizovaného elektronického obchodu či webových stránek. Proto se ve své práci budu zabývat nejen vytvořením elektronického obchodu, ale také jeho optimalizaci.
10
1 Systémové vymezení problému Bakalářská práce je zaměřena na návrh a implementaci elektronického obchodu. Mým dílčím cílem je navrhnout tento model pro firmu Dagen, s.r.o. Práce se blíže zabývá restrukturalizaci internetových stran výše zmíněné firmy. Stávající internetové stránky firmy jsou v součastně době už zastaralé a nejsou příliš dobře strukturované. Dalším řešeným problémem je vybrání optimálního softwaru podle kriterií, které společnosti pro vytvoření elektronického obchodu si vymezila.
11
2 Cíl práce Zavedení internetového obchodu a restrukturalizace internetové prezentace, návrh emarketingu internetového obchodu, funkce e-shopu a jeho optimalizace pro zákazníky. Dílčí cíl Implementovat tento model pro firmu Dagen, s.r.o.
12
3 Informační zdroje Jako zdroj informací jsem používal Moravsko zemskou knihovnu a VUT knihovnu Fakulty podnikatelské, kde jsem čerpal z dostupné odborné literatury.
Mezi další
informační zdroje patřily odborné publikace na internetu, články k dané tématice v časopisech, elektronických příručkách a také virtuální knihovny (viz. Příloha č.1: Virtuální knihovny). Určitě nemalou roli sehrály i mé zkušenosti z již dříve vytvořených internetových stránek a elektronických obchodů.
13
4 Současný stav řešené problematiky 4.1 Internet Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společnou snahou využívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat). [33] Internet je globální decentralizovaná síť, na jejímž počátku v roce 1969 byla síť Arpa vyvinutá pro potřeby americké armády. Rozvoj sítě probíhal dále díky akademickým a vědeckým institucím. Na počátku 90. let se začala síť využívat také ke komerčním účelům. Odhaduje se, že v roce 1995 bylo k Internetu připojeno již 20 až 40 milionů uživatelů. O intenzivním rozvoji internetu svědčí skutečnost, že objem dat přenášených přes internet se zdvojnásobuje každé tři měsíce. [3]
4.2 WWW Nejznámější službou poskytovanou v rámci internetu je WWW (World Wide Web), také pouze zkráceně web. Je to kombinace textů, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy a elektronickou poštou (e-mail). Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které na internetu nalezneme. [33]
4.3 Jazyk HTML HTML je jazyk, který internetovému prohlížeči říká, jak má webovou stránku zobrazit na monitoru uživatele. Tento jazyk má přesně definovanou syntaxi, tato syntaxe ovšem není ve většině případů zcela dodržována, což ovšem nevadí, protože webová stránka se zobrazí i v takovém případě, byť někdy nesprávně. Zde můžeme vidět rozdíl oproti programovacím jazykům, kde musí být program napsán naprosto korektně, protože jinak nebude fungovat. HTML stránka je vlastně textový soubor, který je přímo v původním tvaru zobrazován na webu. Co se týče češtiny, lze ji bez obav používat, HTML dokumenty totiž používají celou osmibitovou sadu ASCII. [6]
14
4.4 Pojem elektronický obchod Pod pojmem elektronický obchod se obecně rozumí podnikání prostřednictvím elektronických prostředků. To zahrnuje nejen obchodování se zbožím a službami, ale i všechny související kroky od reklamy, přes uzavření smlouvy, její plnění, a to včetně po prodejní podpory a služby. Z právního hlediska jde zásadně o projevy vůle – právní úkony, směřující k uzavírání smluv, které jsou realizovány pomocí počítačových sítí. Podobně WTO (World Trade Organization) pod elektronický obchod zahrnuje jak výrobky, které jsou prodávány a placeny přes internet, ale doručovány ve hmotné podobě, tak i produkty, které jsou přes internet doručovány v podobě digitální. První internetové obchody se začínaly objevovat v USA na počátku 90. let 20. století. Velký rozvoj však zaznamenaly až po roce 2000. V současné době e-shopy nabízejí široké spektrum zboží i služeb s využitím pokročilých způsobů plateb a stávají se alternativou kamenného obchodu nebo nákupního centra. Nakupování v prostředí internetu je oblíbené z mnoha důvodů, ale ty hlavní důvody jsou nakupování přímo z pohodlí domova a neuvěřitelná rychlost vyřízení objednávky. [11]
4.5 Druhy elektronických obchodů B2C - Business-to-consumer - prodej zboží a služeb podnikatelských subjektů konečnému zákazníkovi. B2B - Business-to-business - prodej zboží a služeb, které nejsou určené ke konečné spotřebě, prodej probíhá mezi podnikatelskými subjekty. C2C - Consumer-to-consumer - prodej služeb a zboží navzájem mezi spotřebiteli přes různé aukce a inzerce. C2B - Consumer-to-business - spotřebitel nabízí služby nebo produkty podnikům. Je to inverzní druh B2C
15
G2C, C2G - Goverment-to-consumer, Consumer-to-Goverment - interakce mezi občanskou a státní správou, která převážně zahrnuje nákup určitého zboží nebo častější službu občanů od státu, respektive platby občana státu(daně). B2G - Business-to-goverment - spotřebitelem produktu je vláda. P2P- Peer-to-Perr - modifikace druhu C2C, kdy si spotřebitelé vzájemný obchod zabezpečují bez třetího subjektu prostřednictvím výměnných sítí. G2G - Goverment-to-goverment - teoretická kategorie, která naznačuje elektronickou koordinaci mezi orgány veřejné správy nebo též spolupráci státních správ na mezinárodní úrovní (silná spolupráce v rámci Evropské unie). [5] Tabulka 1: Druhy elektronických obchodů podle zúčastněných subjektů
Zdroj: [5]
4.6 Search Engine Marketing (SEM) Marketing ve vyhledávačích (SEM) především představuje nový přístup uživatelů k práci s internetem. Ještě před několika lety (což je ovšem z hlediska internetu velmi dávno) přicházeli uživatelé na www stránky většinou přímo (tzn., že do adresného řádku prohlížeče zapsali přímo adresu stránky, kterou získali většinou z nějakého offline zdroje), v současné době přichází až 80 procent návštěvníků přes vyhledávače. Novému trendu se samozřejmě museli přizpůsobit jak provozovatelé webů, tak vyhledávače. Mezi nástroje on-line reklamy se tak dostaly placené přednostní výpisy (při hledání určitého slova jsou před výsledky vyhledáváni zařazeny - příslušným způsobem označené) odkazy na www stránky, které sice nebyly vyhledávačem vybrány jako nejlepší ale jejich provozovatelé zaplatili za přednostní výpis.
16
Dalším nástrojem e-reklamy je tzv. PPC (Pay Per Click) textová reklama. PPC reklama funguje podobně jako přednostní výpisy (vypisuje se při hledání vybraného slova či slovního spojení), ovšem s tím rozdílem, že uživatel za ni platí pouze v případě, kdy návštěvník na nabízený odkaz klikne a přejde na inzerovanou stránku (Pay Per Click = platba za proklik), zatímco přednostní výpisy jsou zpravidla zpoplatněny za určité období. Marketing ve vyhledávačích určitě přináší provozovatelům internetových projektů velmi zajímavé možností. Provozovatelé internetových projektu díky SEM optimalizace se můžou soustředit na "klíčová" slova nebo fráze, které jsou pro ně důležité. U vyhledávání klíčových slov se výrazně snižuje riziko, že by byli osloveni uživatelé, které naše nabídka nezajímá. Příkladem
PPC
reklamního
systému
je
Sklik
(www.sklik.cz),
provozovaný
nejnavštěvovanějším vyhledavačem na českém internetu Seznam.cz (www.seznam.cz), nebo nejnavštěvovanějším portálem ve světě systém AdWords (www.adwords.com) vyhledávače Google. [4]
4.7 Search Engine Optimization (SEO) SEO je optimalizace stránek pro potřeby uživatelů. Správně strukturované stránky samozřejmě přitahují i pozornost vyhledávačů, ale prvotním cílem je nabídnout kvalitní a snadno dostupné informace čtenářům. Název optimalizace pro vyhledávače (SEO), který se v souvislosti s touto činností stále používá, zcela nevystihuje, co je cílem tohoto nástroje, tedy úprava textů internetových stránek a e-shopů, aby co nejlépe odpovídaly potřebám jejich čtenářů. Požadavky uživatelů internetu jsou odlišné od čtenářů klasických papírových médií a tomu by měly odpovídat i texty www stránek. Proto optimalizace internetových stránek by měla být vždy součástí práce textaře (copywritera), který obsah webu připravuje. I proto by se na tvorbě textů pro internet měl vždy podílet odborník, který sice nemusí rozumět oboru, v němž firma podniká, ale zná specifika tvorby textů pro internet.
17
Search Engine Optimization patří bezesporu k nejdůležitějším nástrojům internetového marketingu a každý provozovatel webu či e-shopu by měl této problematice věnovat dostatečnou pozornost. Bez kvalitního a správně strukturovaného obsahu nikdy nedosáhne internetová prezentace takových výsledků, jaké od ní (a nutno podotknout, že oprávněně) její provozovatel očekává. [4]
4.8 Open source Open source nebo také open-source je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost - licenci software, které může každý uživatel využít, při dodržení určitých podmínek. Uživatel může využívat nebo upravovat zdrojový kód. V nepřesném, ale poměrně běžném vyjadřování, se označení open source, také používá i pro mnoho vlastnosti, které s otevřeností zdrojového kódu nesouvisí, ale vyskytují se u mnoha open source programů. Nejčastěji se jedná o bezplatnou dostupnost software, vývoj zajišťovaný úplně nebo z podstatné části dobrovolnickou komunitou nebo "nekomerčnost". [34] Z hlediska bezpečnostních děr v open source software je otevřenost kódu dvojsečná zbraň. Díky široké rozšířenosti chyby v programech může hledat mnohem širší skupina lidí, a je proto naděje, že se snáze opraví. Na druhou stranu zranitelnosti mohou snáze najít i útočníci. V současném paradigmatu informační bezpečnosti full disclosure se ovšem považuje za obecně výhodnější, když jsou informace dostupné všem i za cenu, že se dostanou do nesprávných rukou (útočníkům). U populárních programů s velkou základnou uživatelů a vývojářů lze předpokládat, že "uživatelská" strana má výrazně větší prostředky než hacker. [34] Open source systém je řešením nejlevnějším pro tvorbu elektronického obchodu. Funkčně jsou velmi propracované. Tvůrci se snaží vyhovět každému a ve většině případů se tak často spíš musíme některých, pro nás zcela zbytečných funkcí zbavit. Dokončit překlad do českého jazyka věcí, které potřebujeme, implementovat vlastní design a provést konfiguraci dle našich potřeb tak, aby byl internetový obchod pro zákazníka maximálně použitelný, to bohužel už vyžaduje jistou odbornost a zkušenost. [11]
18
4.9 Reklama a podpora prodeje Reklama může propagovat firmu nepřímo, kdy šíří povědomí o podniku, nebo přímo, kdy vybízí k prodeji konkrétního zboží či služby. Různorodost úkolů, které může plnit, je téměř nekonečná. Jedná se o hlavně o propagaci firmy. Není ani třeba říkat, že pokud o vás váš potenciální zákazník nikdy neslyšel, bude prodávání a nabízení vašeho zboží o mnoho těžší, než by být mělo. Určitě každý z nás nakupuje raději výrobky od společností, které zná a kterým důvěřuje. Proto je předpokladem pro optimální výsledky dobré povědomí o dané firmě a jejich výrobcích. Reklama pro vytvoření dobrého povědomí je velmi efektivní. Je to vynikající postup, jak zajistit popularitu a přitažlivost zboží, které bylo nově uvedeno na trh. Může také vytvářet image. Podniky si stále více uvědomují, jak důležitá může byt jejich image, kterou si vytvoří v očích zákazníků.[1]
4.9.1 Podpora prodeje Podpora prodeje je jakýkoli časově omezený program prodejce, snažící se učinit svou nabídku atraktivnější pro zákazníky, přičemž vyžaduje jejich spoluúčast formou okamžité koupě nebo nějaké jiné činnosti (k příkladům patří: loterie, rabaty, kupóny, vzorky, snížení cen). Podpora prodeje je nejúčinnější, když tvoří přirozenou součást marketingové strategie a je úzce spojena s reklamou. Klíčovým pojmem tady je časová omezenost. Kupóny po určitém časovém úseku propadnou, loterie má určitý den slosování a u slevy z ceny je uveden den, do kdy je možno danou slevu využít. Podpora prodeje neznamená stálé snížení ceny a nepatří sem ani stálé loterie. Podpora prodeje zpravidla vyžaduje po spotřebitelích aktivní účast, spočívající v použití kupónu, zapojení do soutěže, použití vzorku nebo koupi produktu do určitého data. [7]
4.9.2 Sociální sítě Stále větší význam a sílu v posledních letech získávají sociální sítě, proto i reklama a propagace v sociálních sítích je nový směr on-line marketingu. Díky nebývalým možnostem, které firmy v prostředí komunit a sociálních médií získávají, prudce stoupá jejich význam. Váháte-li, zda má pro váš podnik význam investovat do aktivit na Facebooku, podívejte se na několik možných typů marketingového využití Facebook Pages. Vycházím samozřejmě z předpokladu, že se na Facebooku pohybuje vaše cílová skupina, kterou byste chtěli oslovit. Facebook je ideálním prostorem pro
19
branding, kde můžete prezentovat svoji značku těm, kteří se s ní ještě jinde nesetkali, nebo ji připomenout těm, kteří na ní zapomněli, a samozřejmě můžete přímo ovlivňovat svou image a reputaci. Musíte mít na paměti, že informace na internetu se šíří rychlosti světla. Proto si každá firma musí vymezit cíle, jak chcete být vnímáni, a naopak, jak vnímáni být nechcete. Na Facebooku samotném mnoho obchodů neuděláte, ale můžete získat nové, potencionální zákazníky pro svůj internetový obchod nebo významně zvýšit návštěvnost vašeho webu. Facebook Pages nabízí řadu způsobů jak propagovat váš produkt nebo službu. Vlastníte-li internetový obchod, můžete propagovat různé akční nabídky, slevy, atd. Poskytujete-li služby, je dobré využít nabízený prostor k propagaci služeb, pravidelných informací o novinkách, odkazovat na jejich podrobnosti přímo na webu. Příznivce na Facebooku můžete informovat také formou cíleného mailu. Frekvence mailu musí být střízlivá, abyste své příznivce neotravovali. Jako všude jinde, i na sociálních sítích většina firem preferuje strategii, že "od nás dostanete něco extra". Promyslete si proto, jakou výhodu můžete cílové skupině nabídnout. Nejčastěji jsou nabízené nějaké slevy, dárky a bonusy. Bude-li vaše nabídka dostatečně zajímavá, automatický tím podpoříte také přirůst nových příznivců svých stránek. Pokud je nabídka opravdu lákavá, lidé vás doporučí svým přátelům. Facebook dává velký prostor i pro prezentace pomocí videa a obrázků. Můžete si založit alba a fotografie, kde fanouškům můžete ukázat, kdo jste, co nabízíte, jak vypadají vaše kanceláře. Podpoříte tím i důvěryhodnost, která má nesporný vliv na počet zákazníků a na celkový obrat každé firmy. Jako všude jinde i tady platí zásada, že máme zveřejňovat materiály, na které můžeme být hrdí. Originalita, kvalita vašeho obrazového matriálu musí být taková, aby pozorovatele zaujala. [21]
20
5 Analýza řešeného problému
5.1 Analýza použití internetu v ČR 5.1.1 Použití internetu v ČR Celkem 62 % (5,5 mil. lidí) jednotlivců starších 16 let použilo někdy internet a 55,9 % (4,97 mil. lidí) osob starších 16 let využívá internet minimálně jednou za tři měsíce (viz graf 1). Graf má exponenciální trend, za posledních 5 let počet uživatelů internetu vzrostl o 2,48 mil. Více používají internet muži (59 %), ženy využívají jej o něco méně (53 %). Nejvýraznější rozdíl mezi muži a ženami je u starších osob nad 55 let. Na grafu 2 můžeme vidět, že čím je věková skupina mladší, tím častěji využívá internet. Internet je nejvíce používán studenty a mladými lidmi ve věku 16 až 24 let (90, 3 %), a naopak nejméně jej využívají lidé nad 75 let (3,3 %). Uživatelé internet nejčastěji využívají k přijímaní a odeslání elektronické pošty (91 %), vyhledávání informací o zboží a službách (83 %), čtení on-line časopisů, novin a zpráv (70 %), informace o jízdních řadech (50 %), informace o cestování a ubytování (45 %), vyhledávání obchodních informací (43 %), telefonování přes internet pomocí počítače (42 %), chat (33 %), přehrávání nebo stahování hudby (32 %), internetové bankovnictví (30 %), stahování počítačových programů (23 %), nákupu přes internet (22 %), vyhledávání informací o studiu (17 %), videohovory (14 %), hledání práce přes internet (13 %) (viz graf č. 3). Využití sociální jako Facebook, Twitter, MySpace, Líbím se ti apod. je u nás velmi malé jen okolo 9 % uživatelů internetu. Sociální sítě nejrozšířenější jsou u mladých lidí ve věku 16 až 24 let, s věkem aktivní účast klesá. Například u uživatelů ve věku 35 až 44 let je využití sociálních síti jen 4 %.[16]
21
Graf 1: Nárůst počtu uživatelů internetu Zdroj: [16]
Graf 2: Uživatelé internetu podle věku Zdroj: [16]
22
Graf 3: Aktivity vykonávané jednotlivci Zdroj: [16]
5.1.2 Nakupování a objednávání přes internet Čtvrtina lidi někdy nakoupila či objednala zboží nebo službu přes internet. V roce 2009 si 22 % (skoro 1,1 milionů) lidí si něco koupilo či objednalo přes internet. Z toho to množství třetinu tvoří lidé mezi 25 až 34 lety. V roce 2009 více nakupovali či objednávali přes internet muži 25 %, než ženy 19 %. Nejčastější důvody nákupu (objednávky) přes internet jsou: nižší cena, pohodlí (nákupy přímo z domova nevyžadují mnoho času) a možnosti nakupovat kdykoliv, větší výběr zboží čí služeb. Za nákup na internetu se převážné platí dobírkou (téměř 2/3 těch, kteří tuto službu využívají), prostřednictvím internetového bankovnictví probíhá zhruba 1/3 plateb a ostatních 10 % plateb probíhá pomocí platby bankovní kartou přes internet. V oblastech s menší hustotou populace je nárůst množství objednávek (nakupujících) přes internet větší než v oblastech s vysokou hustotou populace.[16]
23
Graf 4: Jednotlivci, kteří nakoupili zboží přes internet Zdroj: [16]
Graf 5: Jednotlivci, kteří nakoupili zboží přes internet, podle věku Zdroj: [16]
5.1.3 Sociální sítě - Facebook Facebook je fenomén, získává stále více uživatelů. Celkový počet uživatelů je přes 400 milionů a zhruba každý uživatel má 130 přátel. Facebook je obrovská provázaná síť lidí, kteří se chtějí prostřednictvím internetu bavit a sdílet svoje zážitky. Rovněž v České republice Facebook získává oblibu, kde se již zaregistrovalo přes 2,2 miliónu uživatelů. Polovina uživatelů se připojuje každý den, průměrný uživatel má 130 přátel a každý měsíc pošle osm žádostí o nové přátelství. Každý uživatel je v průměru členem 13 skupin a průměrně stráví na Facebooku 55 minut denně. Průměrně každý uživatel
24
napíše každý měsíc 25 komentářů a devětkrát něco označí jako "libí se mi". Facebook.com je třetí nejnavštěvovanější web světa. [35]
Obrázek 1: Uživatelé na Facebooku v České a Slovenské republice Zdroj: [35]
25
5.2 Popis firmy a požadavky na vlastní e-shop 5.2.1 Základní údaje o firmě název firmy: Dagen, s.r.o internetové stránky: http://www.dagen.cz sídlo firmy: Rodinná 3/1010, Havířov 736 01 IČ 25869108, DIČ CZ25869108 Zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C č. 23585 Založena 13 prosince 2000
5.2.2 Popis firmy Jedná se o menší společnost, firma zaměstnává zhruba 20 pracovníků. Dagen,s.r.o. je rozdělená do dvou divizí. První divize se zabývá prodejem barev a laků. Zde firma má podepsanou smlouvu o výhradním zastoupení s jedním z největších německých výrobců průmyslových nátěrových hmot s firmou Feidal GmbH.
Druhou divizi tvoří
MotoDagen, kde se prodávají motorky, čtyřkolky, skútry, náhradní díly a moto příslušenství. V této sekci firma prodává značky, jako jsou Kymco, Linhai, ZIPP. V roce 2010 firma získala výhradní zastoupení na prodej v České a Slovenské republice motorek a skútru ZIPP.
5.2.3 Požadavky na vlastní e-shop Po dohodě s majitelem společnosti byly formulovány následující požadavky na vytvoření vlastního e-shopu: - jak nejnižší pořizovací náklady - propracovaná SEO optimalizace - dvojí cena (B2B, B2C) - moderní design - uživatelský komfort - spravování e-shopu přes administrační rozhraní
26
- provoz na vlastní doméně
5.3 Způsoby a podmínky vytvoření elektronického obchodu Existuje několik možnosti, jak můžeme vytvořit internetový obchod. Každý má svoje specifické výhody a nevýhody, a jeho výběr záleží na tom, co přesně od něj očekáváme. Jednotlivé možnosti dále podrobněji popíšu.
5.3.1 Vlastní řešení Vlastní řešení internetového obchodu přichází v úvahu, jestli firma má dostatek expertů v oblastí IS/IT, kteří mají pokročilé znalosti ve tvorbě internetových aplikací. Toto řešení se většinou přichází v úvahu u větších firem nebo společnosti, které se zabývají IT problematikou. Firma Dagen zaměstnává IT odborníky pouze externě, jelikož se jedná o menší společnost. Z tohoto vyplývá, že tvorba vlastního řešení není pro firmu reálná.
5.3.2 Open source řešení Open source řešení elektronických obchodů je volně dostupné na internetu. Uživatel si stáhne řešení e-shopu, které většinou může libovolně upravovat a přizpůsobovat. Je to ideální řešení pro menší společnosti a začínající podnikatele. Instalaci a nastavení elektronického obchodu by měl provádět člověk, který má určité znalosti v IS/IT, a nejlépe specializovaným IT odborník na tvorbu webu. Při neodborném nastavení může totiž dojít k znefunkčnění celého webu. Nevýhodou tohoto řešení je, že pokud máme vysoké nároky, tak pak přizpůsobení aplikace může být velmi časově náročné. Další nevýhodou je, že některé řešení open-source kladou velké nároky na webhosting. Naopak největší výhodou pomineme nulové náklady na pořízení, je možnost stažení již hotových modulů či pluginů, které nám pomůžou vylepšit náš obchod.
5.3.3 Nabídka webhostingových společnosti V posledních době táto nabídka mezi poskytovateli webhostingových služeb je velice oblíbená. Cena obchodu se pohybuje většinou od 300 do 500 Kč bez DPH za měsíc (a
27
to včetně hostingu). Při objednání e-shopu musíte většinou uzavřít smlouvu o využívání služeb minimálně na jeden rok. Jedná se o jednoduchý obchod pouze se základními funkcemi, jež se mění podle poskytovatele. Vzhled si můžete zvolit v administraci podle některé z předpřipravených šablon. To je všechno, co daný e-shop nabízí. V takovém e-shopu nejdou provádět žádné vlastní úpravy. Internetový obchod je určen osobám, kteří nechtějí vynakládat velké částky na jeho pořízení, a nedokážou využít a zpravovat open-source řešení. Jeho výhodou je nepřetržitá kontrola a podpora ze strany webhostingu, jelikož pracovníci firmy osobně e-shop vytvořili a měli by jakýkoliv problém, který se může objevit, rychle vyřešit.
5.3.4 Krabicové řešení Zde se jedná se o dva druhy řešení, kdy zaplatíme za licenci jednorázově nebo budeme platit měsíčně. Při zvolení druhé varianty i zde platí, že musíme platit za licenci minimálně po dobu dvanáctí měsíců. Krabicové řešení je připraveno k použití téměř ihned po zaplacení. Obchod může být zprovozněn do několika dnů. Jde o propracovanější řešení nežli nabídka webhostingových společnosti. Odpovídá tomu i cena, která se začíná pohybovat od 1000 Kč měsíčně. Při měsíčních splátkách platíte za pronájem časové licence. Proto tato aplikace je výhodná pokud, chcete profesionální řešení a nejste si jistí, zda váš e-shop bude konkurence schopný.
5.3.5 Řešení na míru Tato varianta je už podstatně dražší. Je vhodným řešením pro firmy, které si kladou velké požadavky a vyžadují originální prezentaci. Firma musí přesně analyzovat své potřeby a požadavky pro tvorbu e-shopu. Tato varianta je vytvořená přesně na míru podniku a často je časově velmi náročná. Není výjimkou, že analýza požadavků firmy a následně tvorba internetového obchodu bude trvat delší časové období. S tím souvisí i vysoké náklady na pořízení obchodu. Je vhodné si s firmou dohodnout technickou podporu a hlavně realizaci upgradů do budoucna. Může se totiž stát, že budete mít vynikající e-shop, který bude chtít nějakým způsobem změnit a neodborné zásahy do zdrojového kódu můžou znefukčnit celý web.
28
5.3.6 Vyhodnocení - volba řešení Jelikož firma nechce investovat do elektronického obchodu větší finanční částku, rozhodl jsem se vyzkoušet některé z open source redakčních systému pro tvorbu elektronických obchodů. Výhodou je licence k softwaru zdarma. Nevýhodou časová náročnost při výběru a zprovoznění optimálního open source obchodu vhodného pro firmu.
5.4 Profil vybraných open source elektronických obchodu 5.4.1 Magento Produkt americké firmy Varien. Magento jako open-source projekt nám nabízí volnost ve využívání internetových obchodu, ať už z hlediska obchodování samotného nebo softwarových změn. Architektura Magento, umožňuje libovolně využívat a zařadit všechny prvky obchodu od správy katalogů, přes skupiny zákazníků až po celkový objem objednávek. Jedná se o flexibilní systém, který nás nechá převzít plnou kontrolu nad děním v eshopu. Můžeme si sami zvolit, jak chceme prezentovat zboží, pracovat se skladem, určit nastavení a integraci nových prvků do internetového obchodu. Systémem Magento nám umožňuje si zařídit neomezené množství obchodů, které máme možnost sledovat a spravovat z jediného administrátorského rozhraní. Jednoduchost instalace a nastavení Magento v sobě zahrnuje i vysoké standardy obchodního průmyslu. Díky možnostem nastavení rozličných jazyků, platebních i doručovacích metod a měn je Magento plně využitelné po celém světě bez jakýchkoliv omezení. Komunita kolem elektronického obchodu čítá přes 19 000 členů, čímž vzniká společenství, kde dochází k rychlému rozvoji systému a četným aktualizacím. [24]
5.4.2 PrestaShop Výrobce: skupina vývojářů z Francie.
29
PrestaShop je profesionální software pro provoz e-shopu dostupný zdarma ke komerčnímu použití. Má lokalizaci do mnoha jazykových verzí, velmi jednoduchou instalaci a skvělou administraci. Jednoduchá instalace, během několik minut umožňuje komukoliv mít vlastní elektronický obchod. [26] Pro jeho použití se nemusíme nikde registrovat, přesto získáváme plnohodnotné řešení, díky kterému můžeme spravovat svůj podnik on-line (a to včetně skladových zásob, objednávek, dopravy i zákazníků) v reálném čase. Díky PrestaShopu můžeme na webu jednoduše prezentovat svůj elektronický obchod. Jelikož administrace e-shopu je velice snadná, můžeme do ní přidat jakékoliv moduly, které chceme. Mezi ty nejužitečnější se řadí: speciální nabídky (dárkové kupóny, slevové kupóny), platby přes PayPal, zvýraznění nového zboží, nejoblíbenější zboží, textové zprávy informující o novém zboží či objednávkách.[13]
5.4.3 VirtueMart VirtueMart je internetový obchod rozšířený pro redakční systém Joomla a Mambo. Může se provozovat jako internetový obchod, případně jako katalog zboží pro Váš web. VirtueMart nezná žádné limity, můžeme proto spravovat neomezený počet položek zboží, kategorií a podkategorií. Je optimalizován pro IE 5.5 a vyšší, Firefox a další. Nejdříve musíme mít nainstalovaný redakční systém Joomla nebo Mambo (obojí si můžeme stáhnout zdarma), až potom můžeme instalovat a konfigurovat obchod Virtuemart. Redakční systém Joomla poskytuje kostru a jádro, které VirtueMart používá. E-shop je po instalaci plně integrován do webových stránek. Výhodou VirtueMart je volně šiřitelný software, založený na licenci GNU/GPL. Neplatíte žádné licenční poplatky a díky tomu náklady na provoz jsou minimální. Softwarové licence jsou většinou navrženy tak, že vám odebírají sdílení a úpravy programů. Smyslem GNU General Public Licence je oproti tomu zaručit svobodu ke
30
sdílení a úpravám svobodného softwaru - pro zajištění svobodného přístupu k tomuto softwaru pro všechny uživatelé. Joomla ECommerce vydání je modifikace oficiální distribuce redakčního systému Joomly, v níž je VirtueMart už předinstalovaný. Jestli chceme využít VirtueMart, tak tento software nám ušetří i čas i práci. [25]
5.4.4 ZenCart ZenCart je profesionální, léty prověřený projekt komplexního řešení internetového obchodu. Nabízí rozsáhlé možnosti rozšíření při zachování jednoduchého nastavení aplikace a intuitivního ovládání. Využívá tzv. šablony vzhledu, které si můžeme stáhnout z internetu, zakoupit nebo si nechat udělat originální design. Software ZenCart je neustále vyvíjen a zlepšován svými vývojáři, mimo jiné i na základě odezvy desítek tisíc uživatelů aplikace po celém světě, a disponuje velmi početnou komunitou uživatelů nejen v zahraničí, ale i v České republice. Kvalitu tohoto řešení potvrzují spokojení uživatelé i konkrétní reference. Sami se můžeme o tom přesvědčit při procházení přehledů internetových prodejen, které jsou postaveny na aplikaci ZenCart. Přehled vybraných zahraničních i českých e-shopů můžeme najít na oficiálních stránkách projektu ZenCart. Správa internetové prodejny je díky ZenCartu velice jednoduchá. Začátečník ocení intuitivní ovládání a ti zkušenější zase široké možnosti systému. Administrace stránek se provádí přes webové rozhraní, které je administrátorům přístupné z jakéhokoliv počítače s připojením na internet. Pro správu a aktualizaci stránek nejsou nutné žádné odborné znalosti, nemusíte ovládat HTML, PHP ani žádné další webové technologie. [23]
31
5.5 Analýza součastných stránek 5.5.1 Analýza SEO SEO analýzu stránek jsem provedl pomocí internetových stránek www.seo-servis.cz. Tento web využívám delší dobu k analýze stránek a zjištění jejich nedostatků. Seoservis nám ohodnotí v procentech každou stránku podle několika hlavních kriterií. Nejlepší hodnocení je 100 %, což je jenom teoretický výsledek, který žádná stránka nesplňuje. Průměrné hodnocení firemních stránek dosahuje hodnoty od 50% do 60 %. Díky Seo-servisu můžeme stránky optimalizovat na klíčová slova a sledovat jejích vývoj ve vyhledavačích. Můžeme také analyzovat zdrojový kód stránek k odhalení chyb, kontrolovat sémantiku a HTML kód. Dále nám seo-servis ukazuje Pagerank, Srank, počet zaindexovaných stránek, staří domény a Alexa rank, který hodnotí návštěvnost stránky
5.5.2 Analýza zdrojového kódu Celkové hodnocení: 41 % Analýza vykonána dne: 23. 1. 2010
32
Obrázek 2: SEO Zdroj: [29]
Hodnocení současných stránek společnosti Dagen metodou analýzy SEO bylo následující. Na první pohled vidíme, že u popisných údajů má firma vyplněnou jen kolonku titulek, a to ještě nepříliš vhodně. Titulek stránky by měl obsahovat klíčová slova (předmět činnost) a ne název firmy. Také chybí popis stránky, který líčí uživatelům, co se na stránce nachází. Autor stránek nedeklaroval žádné info pro roboty, co můžou indexovat a co ne. Dále každý vytvořený článek by měl mít svého autora, a to platí i pro internetové stránky, v našem případě opět není vyplněno. Chybí tzv. sitemap (mapa stránek), což je soubor, který může vyhledávačům nabídnout kompletní seznam jednotlivých stránek našeho webu, a tím zvětšit šanci na jejích zaindexováni.
33
Obrázek 3: Zdrojový kód Zdroj: [29]
Zásadní chybou je nepoužití nadpisů na strance. Použitím nadpisů se zvyšuje důležitost slova při vyhledávání přes vyhledavače. Stránka by neměla obsahovat žádné html chyby, jinak se nemusí správně zobrazovat. Dále na stránce by se mělo nacházet více slov z toho důvodu, že vyhledavače krátké stránky hůř hodnotí. Text na stránce by měl být strukturovaný do odstavců, co zefektivní přehlednost stránky.
34
5.5.3 Další informace o doméně: Komplexní analýza zdrojového kódu: 55 % Google Pagerank testované stránky: 2/10 Srank testované stránky: 50/100 Umístění webové stránky na Seznamu po zadání prvních 4 slov titulku: 1 (10/10) Umístění webové stránky na Google po zadání prvních 4 slov titulku: 0 (0/10) Oblíbenost URL adresy webové stránky: 13 200 Info o doméně Počet zaindexovaných stránek na doméně vyhledavačem Google: 122 Stáří testované domény: 2 492 dnů Alexa rank testované domény: 25 854 737 [31]
5.5.4 Analýza klíčových slov
Obrázek 4: Klíčová slova Zdroj: [30]
35
Na obrázku 3 můžeme vidět nejčastěji se vyskytující slova na internetových stránkách společnosti Dagen. Na první pohled je zřejmé, že stránky obsahuji příliš málo slov, důsledkem tohoto na titulní stránce patří mezi nejfrekventovanější "slova" telefonní číslo na pracovníky firmy. Zkusil jsem zadat do vyhledavače několik klíčových slov souvisejících s oborem firmy. Výsledek byl špatný, neboť stránka společnosti Dagen nebyla nalezena pod klíčovými slovy, ale při zadaní počátku tel. čísla firma, najednou se ocitla na předních pozicích ve vyhledavačích. Zcela jistě nikdo nebude stránku firmy vyhledávat podle telefonního čísla, proto bylo by vhodné změnit obsah celé úvodní stránky.
5.6 Registrace domény Registrace dobrého doménového jména je jedna z nejdůležitějších věci při tvorbě webu Na první pohled velmi jednoduchá věc, při podrobnějším zkoumání zjišťujeme, že daná problematika není zas tak snadná. Předpokládáme, že doménové jméno bude e-shop nebo firmu reprezentovat několik let, proto jeho výběr by měl být velmi pečlivě zvážen. Při hledaní zajímavého doménového jména většinou narazíte na stránky, které již jsou "obsazené". Mohou je vlastnit jiné společnosti, soukromí majitelé nebo tzv. doménoví spekulanti, kteří skupují domény po celém internetu a snaží se je prodat za mnoho násobně vyšší částky. Informace o doménách s příponou cz můžeme najít na stránkách http://www.nic.cz/. Registrace domény nás vyjde v řádu několika stovek ročně, při koupení domény od doménového spekulanta může se cena vyšplhat mnohem výš. Spousta firem na internetu vlastní víc domén, na kterých běží jejich webová prezentace. Firma Dagen se musí rozhodnout, jestli chce mít elektronický obchod pod novou doménou nebo využije svou doménu www.dagen.cz. Obě varianty mají své výhody. Nová doména může obsahovat přímo v URL nějaké populární slovo nebo frázi, která je lidmi oblíbena. Výhodou je pak lepší zapamatovatelnost a optimalizace pro vyhledávače. Tato varianta je vhodnější pro živnostníky, pro které název společnosti není tak důležitý. Druhá varianta klade větší důraz na jméno firmy, a jeho zapamatování, a tím reprezentuje firmu.
36
Tabulka 2: Porovnání cen doménového jména
(všechny ceny jsou uvedeny bez DPH 20%) Zdroj: [9], [14], [19], [27] V tabulce 2 jsem uvedl pár vybraných společnosti, u kterých si můžeme zaregistrovat doménu. Tyto údaje jsem porovnal podle ceny a přípony nejpoužívanějších domén nejvyššího řádu u nás. Pro české prostředí je nejlepší doména nejvyššího řádu (Top Level Domain - TLD) CZ. Pokud námi vybrané doménové jméno již bude registrované, můžeme zvolit nějakou jinou alternativu v podobě přípony EU nebo COM.
5.7 Výběr webhostingu Při vytváření internetových stránek nebo elektronického obchodu je zapotřebí nejen doména, ale také webhosting. Webhosting je označován jako prostor prostřednictvím, kterého můžeme publikovat své prezentace na internetu. Co by měl hosting splňovat: - co nejvyšší dostupnost Dostupnost blížící se 100 % (toto číslo je pouze teoretické, v praxí není možné). Dostupnost 98 % znamená, že ze 100 stránek se nebudou 2 zobrazovat. - traffic, tj. objem přenesených dat. Nejlepší řešení je mít webhosting s neomezeným trafficem, to znamená, že přenesená data nebudou nijak limitovaná.
37
- velikost prostoru Je jedním ze základních rozlišovacích parametrů. Velikost webhostingových programů se pohybuje od 100 MB do několika desítek GB. Nejvíce prostoru vždy vyžadují videa, obrázky, fotografie, hudba. Prostor pro textové informace je zpravidla zanedbatelný. - serverové skripty PHP a databáze MySQL Důležitým prvkem je podpora programovacích jazyků, pokud je využijeme. Podpora PHP není samozřejmostí, jedná se většinou o nadstandardní službu. Rovněž databáze obvykle chybí v základní nabídce. - FTP Je vhodné, když webhosting umožňuje přidávat stránky přes FTP. S FTP se pracuje stejně jako se soubory na disku. - E-mail S
vlastní
doménou
můžeme
mít
také
vlastní
e-amilovou
adresu,
např.
[email protected]. Většinou využíváme vlastní e-mail a s ním související služby (filtr proti spamu, antivir). Hosting někdy limituje počet e-mailových schránek, které můžeme vytvořit. - zákaznická podpora Je určitě výhodou, když můžeme kontaktovat někoho 24 hodin sedm dní v týdnu při případném problému. Určitě dobře fungující zákaznická podpora je nesmírně důležitá. - administrační rozhraní pro hosting Hosting by měl zahrnovat kompletní webovou administraci, kde si můžeme sami nastavit parametry našeho webhostingu (hesla, vytvářet subdomény, e-maily, databáze, atd.) [32]
38
Tabulka 3: Porovnání nabídek webhostingu
(všechny ceny jsou uvedeny bez DPH 20%) Zdroj: [10], [15], [20], [28] U všech porovnávaných nabídek je přenos dat neomezený. Všechny webhostingy podporují PHP skripty, MySQL databáze, SMTP server, webové administrační rozhraní a FTP přístup. Zákaznická podpora u všech porovnávaných webhostingu je 24 hodin denně sedm dnů v týdnu.
5.8 PPC reklama Reklamní systémy AdWords, Sklik a Etarget jsou výbornými nástroji k propagaci většiny komerčně orientovaných webů, ale jejich výhody nejvíce oceníte v těchto případech: - prodáváme zboží s malou marží a nemůžeme si dovolit vysoké náklady na získání zákazníka. - chceme si reklamní kampaň sami spravovat s co nejmenšími nároky na čas a cenu - chceme svou reklamou zacílit na přesně vymezené potřeby zákazníků a současně na libovolnou zemi. Pro všechny tři systémy je charakteristické, že se platí za klik, a inzerent si sám určuje, kolik je ochoten za klik zaplatit. O účinnosti reklamy nerozhodují jen zvolené ceny za klik, ale především optimalizace kampaní. [22]
39
Tabulka 4: Srovnání efektivity PPC reklamy a klasických bannerů
Zdroj: [22] Příklad předpokládá, že běžná cena za klik v kampaních typu PPC činí 3 Kč. Cena některých slov však může být výrazně vyšší či nižší, záleží od oblíbenosti klíčových slov. Cena se pak pohybuje v rozmezí od 0,20 haléřů do cca 10 Kč podle toho, jak dobře inzerent svou kampaň optimalizuje. Z výše uvedené analýzy vyplývá, že reklamní kampaně v PPC systémech mají mnohem větší účinnost než bannerová reklama (viz. tabulka 4: Srovnání efektivity PPC reklamy a klasických bannerů)
5.9 Ekonomické zhodnocení Odhad výnosu z nového e-shopu je velmi obtížné určit. Pro určení odhadu jsem použil článek umístěný na webové adrese http://ebrana.cz/sluzby/tvorba-e-shopu/. Z 1000 lidi, kteří hledají určité zboží, se 100 dostane k vám na e-shop. Tuto skutečnost nejvíce ovlivní SEO a SEM - vidíme tedy, že konverze 1. fáze je 100/1000 - vyjádřeno procenty 10 % Z těchto 100 návštěvníků jich 10 nalezne produkt, který hledali. Tento fakt nejvíce ovlivní systém navigace a přehledná grafika e-shopu. Konverze této fáze je tedy 10/100 - vyjádřeno procenty opět 10%.
40
Z 10 návštěvníků koupí produkt 3 klienti, což nejvíce ovlivní cena a kvalita informací o produktu. Konverze této fáze je 3/10 - vyjádřeno v procentech 30 %.[18]
Analýza návštěvnosti Pro analýzu návštěvnosti jsem použil statistiky Toplistu, které se nacházejí na adrese http://www.toplist.cz. Vycházel jsem z průměrné návštěvnosti podobně zaměřených internetových obchodů. Průměrná návštěvnost se pohybuje v rozmezí 100 - 200 návštěvníků denně. Proto jako realistickou variantu jsem určil předpokládaných 150 návštěv denně. Nejlepší e-shop v oblasti motorek, skútrů čítal něco málo přes 1000 návštěvníků denně (jedná se o stránku www.scootland.cz). Na základě informací od společnosti Dagen se mi podařilo stanovit průměrnou tržbu z prodeje jednoho výrobku odhadem na 800 Kč. Tuto částku jsem vynásobil počtem předpokládaných zákazníků a výsledné tržby z prodeje výrobků jsem uvedl v tabulce 5: Odhad tržeb. Tabulka 5: Odhad tržeb
První rok provozu e-shopu Optimistická varianta Realistická varianta Pesimistická varianta
Předpokládaná návštěvnost
Předpokládaný počet zákazníků
Předpokládané tržby
73 000
2190
1 752 000 Kč
54 750
1643
1 314 400 Kč
36 500
1095
876 000 Kč
Zdroj: vlastní Chtěl bych zdůraznit, že v této tabulce jsem provedl pouhý odhad tržeb, který ve skutečnosti může se lišit. Protože firma prodává specifický sortiment zboží, elektronický obchod bude mít do jisté míry "informační charakter". Určitě málo kdo si objedná motorku, skútr či čtyřkolku přes internet. Avšak je zde velkou výhodou, že zákazníci budou moci najít všechny informace o motorkách na stránkách firmy. Po konzultaci s pracovníky firmy jsme usoudili, že tržby se budou odvíjet hlavně z prodeje
41
náhradních dílů a moto příslušenství, ale prezentace motorek, skútru či čtyřkolek je pro společnost neméně důležitá. Faktory, které nejvíce ovlivní výši tržeb: - reklama - optimalizace stránek - ceny nižší než konkurence - kvalita zboží - velikost nabízeného sortimentu zboží - kvalita poskytnutých služeb - dostupnost zboží Reklama je bezesporu jedním z nejdůležitějších činitelů, který ovlivňuje výši tržeb. Podstatná je nejen částka vložená do reklamy, ale je i nutnost zvolit její efektivní využití.Významným kriteriem bude také optimalizace stránek pro vyhledavače a zákazníky. Určitě nemalou roli sehraje rovněž cena prodávaného zboží. Dnes existuje spousta serverů, které nabízí hledání výrobků s možností řazení podle ceny i vzájemné srovnání. Kvalita zboží a velikost nabízeného sortimentu bude mít významný vliv na vyšší tržeb. Dobré renomé je zapotřebí u každého elektronického obchodu. Firma nesmí zapomínat, že pomluvy se na internetu šiří rychlosti světla, proto musí přistupovat ke každému zákazníku individuálně a řešit jeho "problémy". A musí mít na paměti, že nejlepší reklama je spokojený zákazník.
42
6 Návrh řešeného problému 6.1 Porovnání e-shopu podle následujících parametrů 6.1.1 Základní informace o open-source e-shopech Tabulka 6:Srovnání základních informací o open-source e-shopech E-shopy/Funkce Podpora uživatelů Dvojí ceny (B2B, B2C) Vzhled Zprovoznění na většině hostingu Uživatelský komfort Propracované SEO Hezká URL(přátelská URL)
Magento
PrestaShop VirtueMart
stovky ano 2 ne 2 ano ano
tisíce ne 3 ano 1 ano ano
tisíce ano 3 ano 1 ano ano
ZenCart tisíce ne 5 ano 4 ano ano
Zdroj: vlastní Položkou podpora uživatelů je myšleno počet lidí registrovaných na fórech open-source e-shopu. Je logické, že čím větší podpora uživatelů, tím víc vychází pluginů a modulů, které můžou nějakým způsobem ještě vylepšit náš web, a tím i zvýšit prodej našeho zboží.
Určitě
nesmírnou výhodou při řešení
nějakého problému je
velká
pravděpodobnost, že ho již najdete na fóru i s postupem, jak daný problém zvládnout nebo vám poradí někdo ze zkušenějších uživatelů. V tomto bodě trochu zaostává Magento a to jistě proto, že se jedná o ještě relativně mladý projekt, který zatím si nenašel takovou podporu jako ostatní hodnocené e-shopy. Druhým parametrem je dvojí cena - nastavení maloobchodní a velkoobchodní ceny je pro firmu velice důležité, pokud chce prodávat své výrobky velkoobchodně. Velkoobchodnímu prodejci při přihlášení do e-shopu se zobrazí jeho nákupní ceny. Hodnocení vzhledu a uživatelského komfortu je subjektivní, v tomto bodě se všem elektronických obchodů, s výjimkou Zencartu, vedlo dobře. Dalším zkoumaným parametrem bylo zprovoznění e-shopu na většině hostingu. Odzkoušel jsem všechny e-shopy na localhostu pomocí EasyPHP 3.0 a virtuálního serveru STANDART od společnosti Forpsi a jediný e-shop, který se mi nepodařilo zprovoznit, byl Magento. K vyzkoušení a hodnocení Magenta jsem proto
43
použil demoverzi dostupnou na stránkách Nostresscommerce. Dalším hodnoceným parametrem byla propracovaná SEO tvorba meta popisků, titulků a klíčových slov. Tato položka je velmi významná pro vyhledavače a bezesporu její přítomnost pomáhá k lepšímu umístění ve vyhledavačích. SEF URL jedná se o výskyt klíčových slov v URL, opět táto položka má velký význam pro vyhledavače.
6.1.2 Hodnocení vlastnosti z pohledu zákazníka Tabulka 7: Srovnání vlastnosti z pohledu zákazníka v open-source e-shopech E-shop/Funkce Podpora češtiny Více jazyků Více měn Provázané zboží - příslušenství Hodnocení produktu zákazníky Speciální nabídka (snížení ceny) Nastavení slevy pro stále zákazníky Vyhledávaní Faktury ve formátu PDF Uložení nákupního košíku RSS Slevové kupony
Magento PrestaShop VirtueMart ZenCart ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano
ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano
ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano
ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano
Zdroj: vlastní V tomto bodě si všechny e-shopy vedly dobře. Problém nastane jen při vytvoření faktury ve formátu PDF. Magento bohužel nepodporoval češtinu v PDF, proto faktura nebyla použitelná pro českou klientelu, a podobě tomu bylo i u ZenCartu. Všechny zkoumané e-shopy podporují češtinu (uživatelské rozhraní v češtině). V případě zájmu o prodej do zahraničí, lze přidat jednoduchým způsobem výběr dalšího jazyka a zvolit jinou měnu. Výběr měny je pro navrhovaný e-shop důležitý, jelikož firma plánuje prodávat své výrobky také i ve Slovenské republice. Nabídka provázaného zboží neboli příslušenství určitě zaujme. Výhodou je, že při prohlížení výrobků můžeme vidět, které příslušenství k danému výrobku se vztahuje (například u čtyřkolky se zobrazí jaké brašny, radlice, oblečení nebo případné náhradní díly, které lze zakoupit pro daný typ). Další funkci je speciální nabídka (například snížení ceny na určitou dobu u vybraného zboží). Při vyhledávání zboží jedná se o fultextové vyhledávání na stránkách. Uložení nákupního košíku - při dalším příchodu na stránku e-shop si pamatuje, jaké zboží si
44
zákazník přidal do košíku a zákazníkovi usnadňuje opětovné vyhledávání zboží. RSS umožňuje uživatelům prohlížet novinky na stránce, v našem případě nově přidané zboží. Poslední zkoumanou funkci byly slevové kupony pro stálé zákazníky, které motivují zákazníka k další koupi díky slevě na zboží z dalšího nákupu. Určitě tento modul je velmi praktický, jelikož je méně nákladné si udržet stálého zákazníka než získat nového.
6.1.3 Porovnání z pohledu administračního rozhraní Tabulka 8: Srovnání z pohledu administračního rozhraní v open source e-shopech E-shop/Funkce
Magento PrestaShop VirtueMart ZenCart
Neomezený počet kategorií a podkategorií Nastavení více daní
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Obrázky s automatickou změnou velikosti Správa skladu Nastavení poštovného podle váhy
ano
ano
ano
ano
ano ano
ano ano
ano ano
ano ano
Oznámení mailem o stavu objednávky
ano
ano
ano
ano
Nastavení oprávnění přístupů do administračního rozhrání
ano
ano
ano
ano
Zdroj: vlastní V této části všechny e-shopy vyhověly. Každý z nich nabízí neomezený počet kategorií a podkategorií. Ani v případě nastavení změny daně, nevyskytl se žáden problém. Všechny redakční systémy automaticky provádějí změnu velikosti obrázků. Můžeme nastavit jaké zboží a jeho kombinace jsou aktuálně skladem. Možnost nastavení poštovného podle váhy u každého výrobku je pro náš elektronický obchod velmi důležitou položkou. Při objednávce motorky bude přepravné mnohem dražší než při koupi rukavic nebo přílby. Oznámení mailem o stavu objednávky - zákazník po přihlášení na svůj účet na stránce vidí, jestli zboží bylo již odesláno. Existuje možnost nastavení odeslání mailu například po přijetí peněz na účet firmy. Poslední zkoumanou funkci bylo zjištění nastavení oprávnění přístupů do administračního rozhraní rozdělení práv na administrátor a obchodník.
45
6.1.4 Zhodnocení výsledků Z vybraných open-source elektronických obchodů si nejhůř vedl Zencart, který jednoznačně za ostatníma e-shopy zaostával, jak svým vzhledem, tak i funkcemi. Naopak VirtueMart v konkurenci s ostatníma e-shopy si vedl nejlíp. Jen bych mu vytkl nepříliš propracovaný vzhled i to, že je součástí redakčního systému Joomla. Zajímavou volbou bezesporu je Magento, u něhož zásadní nevýhodou jsou vysoké nároky kladené na hosting a nepříliš velká podpora uživatelů. Jedná se totiž o mladý, teprve rozvíjející se projekt, a určitě do budoucna je potřeba s ním počítat. Prestashop je kvalitní e-shop, který splňuje skoro všechny funkce, které můžeme od e-shopu očekávat. Jeho velkou nevýhodou je, že nelze nastavit u každého výrobku zvlášť velkoobchodní cenu a také nepřiliž propracovaný design. Pro maloobchodní prodej, po úpravě vzhledu, jeví se jako téměř ideální obchod.
6.2 Zvolený způsob řešení Pro vytvoření elektronického obchodu jsem se rozhodl využít VirtueMart a to hlavně z důvodu, že v testu vybraných open-source e-shopu si vedl nejlépe, a pominu-li vzhled stránky, tak splňoval všechny požadavky firmy. Jak už jsem se výše zmínil, VirtueMart je komponentou redakčního systému Joomla. Celá aplikace je šířená pod licencí GNU GPL. Tato licence nám umožňuje program používat, kopírovat, distribuovat, libovolně měnit a vylepšovat jej tak, aby nám aplikace co nejvíc vyhovovala. Stáhl jsem z internetu kompletní balíček eCommerce cs-CZ, který obsahoval nejnovější verze jak Joomly (verze 1.5.14), tak i VirtueMart (verze 1.1.4). Tento balíček uživatelům ušetří hodně práce, protože obsahuje už rozšíření o několik užitečných modulů, které s velkou pravděpodobnosti použijeme. Jak je z názvu patrné, balíček již podporuje kompletní překlady v českém jazyce, což usnadní uživatelům práci v hledání kompatibilní verzi češtiny. Obsah celého balíčku jsem nahrál na localhost, a pomocí administračního rozhraní jsem nastavil rozložení modulů na stránce. Jelikož současné stránky firmy byly již zastaralé (viz kapitola 5.5 Analýza součastných stránek), tak jsem se rozhodl vytvořit nejen elektronický obchod, ale i kompletní webové stránky firmy.
46
Změna vzhledu Jako u většiny open-source redakčních systému a elektronických obchodů defaultní design stránky je nepříliš propracovaný. Dalším záporem je, že spousta stránek na internetu právě využívá tento základní vzhled. Pak tyto stránky ničím neoslní zákazníka, a ani pravděpodobně neutkví v jeho paměti. Design stránky v Joomle je řešen pomocí šablon tzv. templates. Na internetu najdeme spoustu hotových šablon, které můžeme, jak za peníze tak i zdarma, si stáhnout. Stáhl jsem si několik templates zdarma a zkoušel jsem, který by asi nejvíc vyhovoval stránkám společnosti Dagen. Na základě analýzy možných a přijatelných variant řešení jsem usoudil, že bude lepší vybrat pro firemní stránky a e-shop rozdílné šablony.
Pro stránky podniku jsem zvolil poměrné
jednoduchý design a navigaci (viz. obrázek 5: Vzhled stránek). V této části se nachází rozdělení do dvou divizí (motorky, barvy), informace o firmě, kontakt, seznam prodejen atd. Za zmínku stojí sice jednoduchý, ale nápaditý header stránky. Motorkář, který projíždí krásnou krajinou a zaujme ho billboard, na kterým se nachází slogan firmy "Dagen Váš partner ve světě barev a motorek". Na headerem firmy se nachází v levém rohu logo firmy a v pravém rohu pole pro fulltextové vyhledávání na stránkách společnosti.
Obrázek 5: Vzhled stránek
Zdroj: [17]
47
Zákazníci, kteří chtějí přejít k prohlížení nebo ke koupi motorky, jsou odkázání na eshop firmy, pro který jsem zvolil, co jak nejjednodušší navigaci (viz obrázek 6: Vzhled internetového obchodu). V levém sloupci se nachází hlavní menu, které odkazuje na stránky firmy. Pod ním je uvedeno podmenu, jenž obsahuje kategorie zboží. Následuje výběr měny pro zahraniční zákazníky. Automatický po výběru valuty se převede přepočet všech cen v obchodě na zvolenou měnu. Uprostřed stránky můžeme najít opět kategorie nabízeného zboží přes firmu. Každá kategorie má zvolený obrázek pro zjednodušenou orientaci zákazníka na stránkách. V pravém sloupci, jak už bývá zvykem uživatele najdou nákupní košík. Dále můžou vidět zboží, které je v elektronickém obchodě nejprodávanější. Následně se nachází sekce pro přihlášení. Po přihlášení smluvního velkoobchodního prodejce přepočítají se všechny částky na ceny dealerské. Header tady tvoří jednoduchá černá lišta, na které se nachází v levém rohu název společnosti a slogan firmy v oblasti motorek "Váš partner ve světě motorek".
Obrázek 6: Vzhled internetového obchodu
Zdroj: [17] Stránky byly odzkoušený v těchto prohlížecích: - Mozilla Firefox, verze 3 - Google Chrome, verze 4 - Internet Exploer, verze 7, 8 - Opera, verze 10
48
Přidaní nových modulů a komponent Jelikož firma vystavuje motorky na nejrůznějších výstavách přidal jsem na stránky komponentu Phoca Photo Gallery. Komponenta umožňuje uživatelům zobrazovat obrázky nebo Youtube videa v mnoha různých stylech. Obrázky a videa můžou uživatele ohodnotit, popřípadě o komentovat. Modul Google Analytics Tracking nám pomůže popojít naše stránky ze stejnojmennou službou, kterou nabízí Google. Po přihlášení do této služby na stránkách společnosti Google, může vidět nejrůznější statistiky. Můžeme zde najít zde zdroje návštěvnosti to znamená odkaď uživatele přišlí na naše stránky. U vyhledavačů najdeme klíčové slova, které přivedly uživatele na naše stránky. Také zde můžeme hodnotit účinnosti naší kampaně AdWords. V případě zájmu může podnik využít modul anketa, kde může zjistit názor ostatních návštěvníků stránek. Jestli by chtěla společnost nabídnout návštěvníkům zvolit si jiný zhled z vybraných šablon. Může ták učinit pomocí modulu Výběr vzhledu. Dalším užitečným modulem, který může firma využít je Nabídka zboží. V tomto modulu může firma zobrazit v libovolné části stránek svojí akční nabídku nebo preferované zboží k prodeji.
6.3 Reklama a zajištění návštěvností Návštěvnost webu nám zajistí dva faktory: SEO jedná se o pomalejší nárůst návštěv, ale výsledky jsou dlouhodobějšího rázu tzn. stalý přísun návštěv. SEM - je nástroj k rychlému zvýšení návštěvnosti naších stránek. Po ukončení reklamní kampaně návštěvnost stránek opět poklesne.
49
V následujících bodech navrhuji řešení, jak firma by měla optimalizovat své stránky a jak má vést reklamní kampaň, aby přilákala na své stránky co nejvíce potencionálních zákazníků.
6.3.1 SEO - Výměna zpětných odkazů tzv. linkbuilding Tato položka zvyšuje výrazným způsobem pořadí ve vyhledavačích. Větší váhu má výměna odkazů se stejně tematicky zaměřeným webem. Firmě bych doporučil oslovit některé stránky s podobným obsahem webu, s cílem zvýšení počtu vlastních stránek. - Přátelská URL, hezká URL neboli SEF URL V samostatné joomle se vyplňuje přímo při vytváření článků, kategorií, atd. Ve VirtueMart tuto situaci musí řešit některá z komponent. Doporučil bych komponentu AceSEF, kde jde jednoduše nastavit Hezkou URL. Přátelská URL opět zlepšuje pozici ve vyhledavačích a zlepšuje i orientaci zákazníků na stránkách. - Tvorba meta popisků, titulků, klíčových slov Každá stránka by měla mít svůj originální titulek, popisky, klíčová slova. Po konzultaci s pracovníky firmy při kategorii dětské čtyřkolky jsem zvolil tyto údaje: Titulek dětské čtyřkolky. Popis - Čtyřkolky dětské, ATV, Quad s obsahem 50 a 110 ccm. Klíčová slova - čtyřkolky dětské, čtyřkolky, atv 110. - Používat kvalitní a unikátní obsah - text na stránce by neměl být překopírovaný z jiné stránky, ale měl by být vytvořený přímo na míru. Tento bod bude pro firmu obzvlášť těžké dodržet, jelikož parametry motorek, čtyřkolek, skútru budou na konkurenčních stránkách hodně podobné, ne-li úplně stejné.
50
- Firma by se měla vyvarovat neetickým způsobům jako je skrytý text na stránce, spam a oklamaní robotů. - Důležitým faktorem je také správně použití formátovacích značek (nadpisy, zvýraznění, kurzíva). Na každé stránce by se měly nacházet odlišné nadpisy a důležitý text by měl být zvýrazněn. Návrh klíčových slov: Skútry, čtyřkolky, atv, náhradní díly, přilby, helmy, moto, cross, moto oblečení, moto příslušenství
6.3.2 SEM - Stránky společnosti a elektronický obchod je třeba registrovat v on-line katalozích. - Firma by měla nabízet své výrobky na inzertních serverech, hlavně zaměřených přímo na obor firmy (například: www.tipmoto.cz, www.motoinzerce.cz, www.motorky.com) - Registrace do vyhledavačů zboží jako je www.zbozi.cz, www.heureka.cz, www.seznamzbozi.cz, atd. Tyto vyhledavače zboží dokáží přilákat na naše stránky cílené zákazníky za minimální poplatek. - Využití reklam PPC - platby za klik, reklamní kampaň od společnosti Google AdWords, popřípadě u nejvíce používaného vyhledavače u nás Seznam, reklama se jmenuje Sklik.
Sociální sítě Také doporučil bych firmě využít reklamu na sociálních sítích, hlavně na Facebook, jelikož právě cílová věková skupina se nejvíce nachází na výše zmiňované sociální síti. Česká komunita na Facebooku rok od roku roste. Je to nový rozvíjející směr on-line marketingu. Sociální síť Facebook je ideálním místem na branding. Jelikož firma Dagen
51
od roku 2010 je výhradním dovozcem do České a Slovenské republiky skútrů a motorek značky ZIPP, je dle mého názoru, pravě reklama na Facebook pro firmu velmi zajímavá. Firma se účastní nejrůznějších veletrhů, kde vystavuje motorky, skútry, čtyřkolky. Fotky z těchto akcí jsou dobrým propagačním materiálem firmy, který by se mohl umístit například na Facebook. Na Facebooku se totiž výrazně urychluje šíření jakéhokoliv zajímavého obsahu v rámci okruhů přátel. Jak přilákat lidí na svůj Facebook? Musíme nabízet kvalitní obsah webu nebo motivovat potenciální zákazníky nějakou výhodou (například.: každý týden losování o přilbu zdarma nebo například sleva z objednávky 2 %). Bude-li naše nabídka pro uživatele Facebooku zajímává, automatický tím podpoříme přírůst nových příznivců našich stránek.
52
7 Zhodnocení návrhu V první částí návrhu řešení jsem se zaměřil na porovnání vybraných open source elektronických obchodů, podle třech bodů: základní informace, vlastností z pohledu zákazníka a administrace. V tomto porovnání si nejlépe vedl VirtueMart, který jsem nakonec využil pro vytvoření elektronického obchodu společnosti Dagen. V druhé části návrhu popisuji zvolený způsob řešení, stažení nejnovějšího balíčku eCommerce a nahraní dat na internet. Dále jsem vytýčil problémy, které se vyskytly při zprovoznění obchodu, uvádím popis při nahrání nových modulů a komponent, změna designu elektronického obchodu. Výsledek si můžete prohlednout na obrázku 5: Vzhled stránek a obrázek 6: vzhled internetového obchodu. V třetí části popisuji tvorbu reklamy a zajištění návštěvnosti pro vytvořený internetový obchod. V této části navrhuji firmě SEO optimalizaci, kterou pracovníci firmy by měli využít. Následně doporučuji firmě SEM optimalizaci v podobě registraci do on-line katalogů, registraci na inzertních serverech a vyhledávačů zboží. Doporučil bych firmě využití také PPC reklamy a hlavně využití sociální sítě Facebook. Vytvoření nových stránek a elektronického obchodu by mělo mít vliv na navýšení návštěvnosti a zvýšení tržeb, dále na zlepšení povědomí o firmě a získání nových zákazníků. A to z tohoto důvodu, že stránky jsou modernější a lepé optimalizované pro vyhledávače. Následně by mělo firmě přinést zefektivnění práce a úsporu času zaměstnanců vlivem vytvoření na stránkách nové velkoobchodní sekce. Svým odběratelům firma až do teď všechny ceníky a novinky oznamovala telefonicky nebo zasílala mailem. Teď velkoobchodníci, po zadání hesla a svého uživatelského jména, můžou najít tyto informace na jednom místě. Také mohou provádět objednávky přes internet, neboť po přihlášení dealera se jim zobrazí velkoobchodní cena. Doposud všechny objednávky probíhaly jen telefonicky.
53
Závěr Z výše uvedených výsledků a také z analýzy www stránek a webové propagace vyplývá, že společnost by se měla více zajímat o svoji image na internetu. On-line prodej výrobků a služeb koncovým zákazníkům je v současné době jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů. Internetová populace den ode dne roste, uživatelé začínají mít větší důvěru k nakupování přes internet. Vyhledávání firem, informace o zboží a nakupování se stává každodenní záležitostí pro většinu uživatelů. Do budoucna určitě tomu nebude jinak. V současné době máme několik možnosti jak si vytvořit a provozovat elektronický obchod. Konkurence v oboru je obrovská a čím dál větší význam nabývá reklama. Určitě každý raději nakupuje tam, kde to zná a ví, že právě tady mu poskytnou kvalitní služby a přistupují ke každému zákazníkovi individuálně. Webové stránky a elektronický obchod firmy by měly být místem, kam se zákazník rád vrací, protože zde najde užitečné informace o produktu, popřípadě komentáře a rady ostatních uživatelů. Cílem mé práce bylo navrhnout jak nejlepší e-shop pro firmu Dagen, dle jejich požadavků. Hlavním požadavkem společnosti bylo minimalizovat cenu na pořízení elektronického obchodu, jelikož jak spousta jiných firem, pocítila důsledky finanční krize. Dnešní těžké době většina firem se snaží minimalizovat náklady a pokouší se zvýšit své tržby novým způsobem. V analytické části práce jsem chtěl zdůraznit, jakou sílu v dnešní době má internet, kolik lidí vyhledává a nakupuje zboží a služby přes internet. Provedl jsem i odhad návštěvností a tržeb nového e-shopu. Tento výsledek nejvíce ovlivní cena nižší než u konkurence, dobrá reputace a kvalitní reklama. Úspěch obchodu se bude odvíjet od dodržení těchto parametrů, které ještě ovlivní příliv nových zákazníků a výší tržeb.
54
Seznam použitých informačních zdrojů Tištěné dokumenty [1]
BRANNAN, T. Jak se dělá účinná reklama. 1.vyd. Praha: Management press, 1996. 180 s. ISBN 80-85603-99-3.
[2]
DONÁT, J. E-business pro manažery. 1 vyd. Praha: Grada, 2000. 84 s. ISBN 80-247-9001-7.
[3]
DVOŘÁK, J Elektronický obchod. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2004. 78 s. ISBN 80-214-2600-4.
[4]
KOZÁK, David. E-business. Komora.cz: Příručka [online]. 2007, [cit.
2009-
11-23]. s. 1-15. [5]
SEDLÁČEK, J. E-komrce, internetový a mobil marketing od A do Z. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2006. 351 s. ISBN 80-7300-195-0.
[6]
SMITH, P. Moderní marketing. 1.vyd. Praha: Computer Press, 2000. 518 s. ISBN 80-7226-2521.
[7]
TELLIS, J. Reklama a podpora prodeje. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 602 s. ISBN 80-7169-997-7.
[8]
WELLING, L. a THOMSON, L. PHP a MySQL - rozvoj webových aplikací. 1. vyd. Praha: SoftPress, 2002. 720 s. ISBN 80-86497-20-8.
55
Elektronické dokumenty [9]
Banan. Ceník domén a webhostingu [online]. 2010, [cit 2010-03-12]. Dostupné z WWW:< http://www.banan.cz/imgs/cz/cenik.pdf>.
[10]
Banan. Webhostingové programy [online]. 2010 [cit 2010-03-14]. Dostupné z WWW:< http://www.banan.cz/index/webhostingove-programy#banan>.
[11]
BusinessInfo. Elektronický obchod [online]. 2009, [cit. 2009-10-20]. Dostupný z
WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnichukonech/elektronicky-obchod-opu/1000818/7013/>.
[12]
BusinessInfo. Zakládáme a provozujeme e-shop [online]. 2009, [cit. 2010-0108]. Dostupný z
WWW:
<
http://www.lupa.cz/clanky/zakladame-a-
provozujeme-e-shop/>. [13]
Catalog Clonet. Prestashop [online]. 2010, [cit. 2010-02-21]. Dostupný z WWW:
<
http://clonet.eu/Pocitace-a-internet/Software/Tvorba-webovych-
stranek/Internetove-obchody/PrestaShop-l1179.html>. [14]
Český hosting. Domény na Českém hostingu [online]. 2010, [cit 2010-03-12]. Dostupné z WWW:< http://www.cesky-hosting.cz/domeny/>.
[15]
Český hosting. Parametry webhostingu [online]. 2010, [cit 2010-03-14]. Dostupné
z
WWW:<
http://www.cesky-hosting.cz/webhosting/parametry-
webhostingu/>. [16]
Český statistický úřad. Využívání informačních a komunikačních technologií [online].
2010,
[cit.
2010-03-19].
Dostupný
z
WWW:
<
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/8200311384/$File/CSU_PublikaceI CT2009.pdf>.
56
[17]
Dagen
[online].
2010,
[cit.
2010-04-20].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.dagen.cz/>. [18]
Ebrana. Tvorba e-shopu B2C a objednávkový systém B2B [online]. 2008, [cit. 2010-02-04]. Dostupné z WWW: < http://ebrana.cz/sluzby/tvorba-e-shopu/>.
[19]
Forpsi. Ceník domén [online]. 2010, [cit 2010-03-12]. Dostupné z WWW:< https://www.forpsi.com/domain/pricelist.php>.
[20]
Forpsi. Webhosting [online]. 2010, [cit 2010-03-14]. Dostupné z WWW:< https://www.forpsi.com/webhosting/normal.php>.
[21]
H1. Facebook stránky jako prostor pro propagaci firem [online]. 2009, [cit. 2009-10-26]. Dostupný z WWW: < http://blog.h1.cz/facebook-stranky-jakoprostor-pro-propagaci-firem/>.
[22]
H1. PPC reklamy [online]. 2010, [cit 2010-03-20]. Dostupné z WWW:< http://www.h1.cz/skoleni-ppc/>.
[23]
Hosting 51. Zencart [online]. 2010, [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW:< http://www.hosting51.cz/opensource/internetove-obchody/77-zencart>.
[24]
Nostresscommerce. Magento [online]. 2010, [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW:< http://www.nostresscommerce.cz/media/magento-brozura-cz.pdf>.
[25]
Obchod Virtuemart. Co je to Virtuemart? [online]. 2010, [cit. 2010-02-19]. Dostupné
z
WWW:
<
http://www.obchod-
virtuemart.cz/joomla/virtuemart.html>. [26]
Prestashop. Co je to prestashop ? [online]. 2010, [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: < http://prestashop.unas.cz/ >.
57
[27]
Savana. Ceník za provoz a registraci domén[online]. 2010, [cit 2010-03-12]. Dostupné z WWW:< http://www.savana.cz/domeny/>.
[28]
Savana. Webhosting [online]. 2010, [cit 2010-03-14]. Dostupné z WWW:< http://www.savana.cz/webhosting/>.
[29]
Seo servis. Analýza zdrojové kódu [online]. 2008, [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: < http://seo-servis.cz/source-zdrojovy-kod/2754392>.
[30]
Seo servis. Analýza klíčových slov a textu [online]. 2008, [cit 2010-03-02]. Dostupné
z
WWW:<
http://seo-servis.cz/keywords-test-klicovych-
slov/2754465>. [31]
Seo servis. Síla webu [online]. 2008, [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW:< http://seo-servis.cz/power-sila-stranky/2754392>.
[32]
Tvorba webu. Jak na webhosting [online]. 2010, [cit 2010-03-14]. Dostupné z WWW:< http://www.tvorba-webu.cz/webhosting/>.
[33]
Wikipedia. Internet [online]. 2009, [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet >.
[34]
Wikipedia. Open source software [online]. 2009, [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW:
[35]
< http://cs.wikipedia.org/wiki/Open_source_software>.
Živě. Česi a Slováci na Facebooku [online]. 2010, [cit. 2010-02-27]. Dostupný z WWW: < http://www.zive.cz/clanky/cesi-a-slovaci-na-facebooku-kazdy-paty-znaroda/sc-3-a-151036/default.aspx>.
Seznam zkratek a pojmů B2B - Business-to-business
58
B2C - Business-to-consumer B2G - Business-to-goverment C2B - Consumer-to-business C2C - Consumer-to-consumer FTP - File Transfer Protocol GB - Gigabit G2C - Goverment-to-consumer G2G - Goverment-to-goverment GPL - General Public Licence - všeobecná veřejná licence HTML - HyperText Markup Language IT - Informační technologie IS - Informační systém MB - Megabit P2P - Peer-to-peer - klient-klinet PHP - Personal Home Page PPC - Pay Per Click - platba za proklik SEM - Search Engine Marketing - marketing ve vyhledávačích SEO - Search Engine Optimization - optimalizace internetových stránek pro internetové vyhledávače SQL - Structured Query Language - strukturovaný dotazovací jazyk. URL - Uniform Resource Locator - "jednotný lokátor zdrojů" WTO - World Trade Organization - Světová obchodní organizace WWW - World Wide Web
Rejstřík Dagen, 4, 11, 12, 27, 28, 34, 37, 42, 48,
Internet, 14, 22, 59
53, 54, 55, 58
Joomla, 31, 32, 47
doména, 37
klíčová slova, 10, 33, 34, 52
elektronický obchod, 10, 15, 31, 37, 46,
Magento, 30, 44, 45, 47, 58
52, 55
náklady, 27, 28, 29, 32, 55
Facebook, 20, 22, 25, 53, 54, 58
návštěvnost, 10, 20, 33, 42
hezká URL, 51
optimalizace, 10, 12, 17, 18, 27, 37
59
optimalizace stránek, 4, 43
SEF URL, 45, 51
optimální, 19
SEM, 10, 16, 17, 41, 51, 54
Pagerank, 33, 36
SEO, 10, 17, 27, 33, 34, 41, 45, 51, 54
PrestaShop, 8, 31, 44, 45, 46, 57
Sociální sítě, 20, 22, 25, 53
propagace, 4, 20, 55
Srank, 33, 36
redakční systém, 31
VirtueMart, 31, 32, 47, 51, 54
reklama, 4, 9, 17, 20, 40, 41, 43, 53, 55,
vyhledavače, 35, 37, 45, 53
56
ZenCart, 9, 32, 44, 45, 46
Seznam tabulek Tabulka 1: Druhy elektronických obchodů podle zúčastněných subjektů .....................16 Tabulka 2: Porovnání cen doménového jména.............................................................37 Tabulka 3: Porovnání nabídek webhostingu.................................................................39 Tabulka 4: Srovnání efektivity PPC reklamy a klasických bannerů..............................40 Tabulka 5: Odhad tržeb ...............................................................................................41 Tabulka 6:Srovnání základních informací o open-source e-shopech.............................43 Tabulka 7: Srovnání vlastnosti z pohledu zákazníka v open-source e-shopech .............44 Tabulka 8: Srovnání z pohledu administračního rozhraní v open source e-shopech......45
Seznam obrázků Obrázek 1: Uživatelé na Facebooku v České a Slovenské republice.............................25 Obrázek 2: SEO...........................................................................................................33 Obrázek 3: Zdrojový kód.............................................................................................34 Obrázek 4: Klíčová slova.............................................................................................35 Obrázek 5: Vzhled stránek...........................................................................................47 Obrázek 6: Vzhled internetového obchodu ..................................................................48
60
Seznam grafů Graf 1: Nárůst počtu uživatelů internetu ......................................................................22 Graf 2: Uživatelé internetu podle věku ........................................................................22 Graf 3: Aktivity vykonávané jednotlivci ......................................................................23 Graf 4: Jednotlivci, kteří nakoupili zboží přes internet .................................................24 Graf 5: Jednotlivci, kteří nakoupili zboží přes internet, podle věku .............................24
61
Přílohy Příloha č.1: Virtuální knihovny
62
Příloha č.1: Virtuální knihovny: Google knihy [online]. Dostupné z WWW:
. Katalog MZK [online]. Dostupné z WWW:
. Katalogy
Masarykovy
univerzity
[online].
Dostupné
z
WWW:
. Knihovny v České republice - Univerzitní knihovny [online]. Dostupné z WWW: . Ústřední
knihovna
VUT
[online].
Dostupné
z
WWW:
. Univerzitní knihovna OU [online]. Dostupné z WWW: .
63
