Následující dekáda bude přát inovacím

Zaměřeno na telekomunikace

Hlavní téma StrojírenStví měsíčník pro firmy a veřejnou správu Pracovní příležitosti ve strojírenství

září 2011

Vědecká centra na jihu Moravy

Rozhovor s Petrem Očkem o evropských fondech

6

8

2

Následující dekáda bude přát inovacím firmy, které neinovují své výrobky a služby, již nemusí za několik let na trhu obstát. vláda chce v následujících letech inovace ještě více podporovat. roman Müller Inovace – Současná vláda si dala za cíl posunout Českou republiku mezi dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Jednou z oblastí, na kterou se chce v  následujících letech ještě více zaměřit, je podpora inovací ve firmách. Právě

inovace jsou považovány za „motor“ budoucího růstu. Výsledky průzkumu společnosti PwC ČR zveřejněné v červenci letošního roku naznačují, že následující dekáda přinese nejvíce inovací od  průmyslové revoluce. „Čeští generální ředitelé si uvědomují, že inovace jsou jedinou cestou, jak držet krok s konkurencí, nebo dokonce získat vedoucí pozici na trhu. Proto 42 procent českých generálních ředitelů považuje vývoj nového výrobku či služby za hlavní potenciální příležitost k  růstu v  letošním roce,“ řekl Jiří Moser, řídící partner PwC v Česku. Inovací však nemusí být jen vývoj nového výrobku či služby, ale například i vytvoření nových metod výroby, dodávek a  distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly.

celkové procento inovujících podniků: 56 %

Inovační aktivity podniků sleduje Český statistický úřad i  Eurostat. Poslední dostupná data o  inovačních aktivitách českých podniků jsou k  dispozici z  období 2006 až 2008, tedy z doby před krizí.

 Podíl inovujících firem ve skupině velkých podniků: 80,7 %

české firmy si vedly dobře

)) firmy a inovace

 Podíl inovujících firem ve skupině středních podniků: 63,5 %  Podíl inovujících firem ve skupině malých podniků: 52,3 % Zdroj: ČSÚ

Podle informací Václava Sojky z  Českého statistického úřadu se aktuální data za  období 2008 až 2010 zohledňující finanční a ekonomickou krizi teprve sbírají a budou k dispozici v prosinci tohoto roku. Oficiální publikace vyjde v březnu 2012. Ve  sledovaném období si v  oblasti inovací vedly české podniky dobře. „Podíl inovujících podniků v  klíčových odvětvích dosáhl rovných 56 %, což bylo

nad průměrem EU27 (51,6%). Co se týče technologické inovace (inovace produktu a  procesu), která je považována za  nejdůležitější, byly české podniky svým podílem (39,3%) na úrovni průměru EU27 (podíl 39,8%). V převážné většině dalších ukazatelů vycházely české podniky v rámci mezinárodního srovnání nad průměrem zemí EU27,“ uvedl Václav Sojka. Průzkum se zaměřil i  na  překážky bránící inovačním aktivitám. Data byla sbírána jak u inovujících, tak i neinovujících podniků. Pro inovující podniky jsou největšími překážkami nedostatek finančních prostředků a příliš vysoké inovační náklady. Pro neinovující podniky jsou největšími faktory omezujícími inovační aktivity jednak to, že inovace nebyly vyžadovány, a dále nedostatek finančních prostředků v podniku.

Miliony tun oceli ročně Ostrava – Společnost ArcelorMittal Ostrava je největším tuzemským producentem oceli. Surové železo proudí z vysokých pecí ostravského závodu již od roku 1952. Ve výrobním závodě, jehož velkost je srovnatelná s menší městskou částí, dnes stojí čtyři vysoké pece. Od spuštění první pece až do července letošního roku vyrobila společnost 130 milionů tun surového železa, což pro srovnání odpovídá hmotnosti přibližně 2888 zaoceánských lodí velikosti Titaniku. V  podniku nenajdete jen vysoké pece, ale i ostatní závody jako například Koksovnu, Oceláru či Válcovny. Dříve byly ostravské hutě jednou z  velkých zátěží pro ovzduší ve  městě i jeho okolí. Dnes se využívají nejmodernější technologie ke  snížení prašnosti. Nově instalované textilní filtry, které přišly na jednu miliardu korun, sníží prašnost aglomerace o více než 70 %. V plánu je i pořízení nové moderní ocelárny za více než 4,6 miliardy korun. V letech 2010 až 2015 bude ve  společnosti ArcelorMittal Ostrava proinvestováno 12 miliard korun.

Ostravské hutě

Více se dočtete na straně 12 FOTO: Tomáš Škoda

Módní návrháři z Moravy Móda – Ve  druhé polovině srpna se na  brněnském výstavišti sjeli všichni, co ve  světě módy něco znamenají. Vedle známých jmen a zvučných značek jste se mohli setkat i s prací úspěšných návrhářů z  Moravy. I  když musí kvůli práci často pobývat v Praze, všichni se na Moravu rádi vrací. Mají zde nejen své věrné zákazníky, ale také klid na svou tvorbu. Jaké novinky chystají a kde se nechali inspirovat? Více na straně 10

Elektronizace zdravotnictví

České firmy a podnikání v Číně

Základní registry dostaly zelenou

Evropská unie, a tím pádem i Česko, přechází k  elektronickému zdravotnictví. Co nabídne projekt eHealth? Více na straně 16

Čínský trh je náročný a  vysoce konkurenční, ale pokud se firmě podaří uspět, nabízí se jeden z největších světových trhů s  1,3 miliard potencionálních zákazníků. V současné době roste v  Číně životní úroveň obyvatelstva, zvyšuje se kupní síla střední vrstvy, a  to vše láká firmy z  celého světa. Na růstu Číny mohou profitovat i čeští podnikatelé. Více na straně 17

Základním registrům, klíčovému projektu českého eGovernmentu, už nic nestojí v  cestě. Ministerstvo vnitra podepsalo poslední dvě smlouvy a naplno se tak rozjíždí kompletní implementace projektu. Implementace projektu se podle vládou nedávno stanoveného harmonogramu uskuteční ve čtyřech etapách. Základní registry budou spuštěny v červenci 2012. Více na straně 18

www.moravskehospodarstvi.cz

01_mh11_09.indd 1

101 srpen 2011 alokace otevřených výzev objem podaných žádostí objem schválených projektů počet otevřených výzev počet podaných žádostí počet schválených projektů konzultací KB EU Point

37,8 mld. Kč 20,7 mld. Kč 7,9 mld. Kč 63 2 977 698 103

Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.

Sledujeme kraje:  Vysočina  |  Jihomoravský  |  Olomoucký  |  Zlínský  |  Moravskoslezský 

2.9.11 16:23

STRANA 2

září 2011

VýVoj pRůmySloVé VýRoby

Český průmysl začíná zpomalovat ČešTí pRůmySlNícI zAČíNAjí býT Ve VýhledU bUdoUcích zAkázek opATRNější. obAVy VyVoláVAjí I rostoucí ceny energií A oSTATNích VSTUpů.

Průmyslové zakázky v letech 2007–2011 30 30 25 25 20 20

roman Müller

15 15

Průmysl – Vývoj české ekonomiky roste i  padá s  poptávkou zahraničních odběratelů. V  minulém roce připadalo 84 % vývozu na země evropské sedmadvacítky. V  případě rozvojových zemí, tedy států jako jsou Brazílie, Indie či Turecko, to byla pouhá 4 %. Na  čínský trh zamířilo necelé jedno procento zboží určeného na  vývoz. Nejvýznamnějším partnerem českých firem je Německo, kde v  minulém roce skončila necelá třetina vyvezeného zboží. Významným trhem zůstává pro české podniky i Slovensko (8,8 % z celkového objemu vyvezeného zboží). Průmysl je jedním z  významných odvětví české ekonomiky. Na  hrubém domácím produktu se podílí více než jednou třetinou. Česká ekonomika v druhém čtvrtletí letošního roku rostla meziročně o 2,4 %. Oproti prvnímu čtvrtletí je vidět mírné zpomalení růstu. Mnohem výraznější zpomalení zaznamenalo ve  druhém čtvrtletí i  Německo. České firmy, které se zaměřují na německý trh, nepotěší výrazné zpomalení dovozů.

pRůmySloVá VýRobA pokleSlA Ředitelé významných tuzemských firem se podle průzkumu PwC dívali na letošní rok velmi opatrně a nemýlili se ani s jednou ze svých největších obav, kterou bylo další zhoršení globální ekonomické situace. „Českým podnikům se nedaří špatně, ale jako subdodavatelé eurozóny nemohou mít mnoho důvodů k  optimismu, pokud se západ Evropy nevzpamatuje a tamní vlády nevyřeší problémy s předluženými veřejnými financemi,“ uvedl Jiří Moser, řídící partner PwC v  České republice. Zpomalení růstu průmyslu potvrdila zveřejněná data Českého statistického úřadu – letos v červnu byla průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 1,9 %, byť meziročně vzrostla o 7,4 % (pozn. data za  červenec budou zveřejněna 6.  září 2011). Problematické jsou zejména do-

10 10 5

5

0

01/2007 02/2007 03/2007 04/2007 05/2007 06/2007 07/2007 08/2007 09/2007 10/2007 11/2007 12/2007 01/2008 02/2008 03/2008 04/2008 05/2008 06/2008 07/2008 08/2008 09/2008 10/2008 11/2008 12/2008 01/2009 02/2009 03/2009 04/2009 05/2009 06/2009 07/2009 08/2009 09/2009 10/2009 11/2009 12/2009 01/2010 02/2010 03/2010 04/2010 05/2010 06/2010 07/2010 08/2010 09/2010 10/2010 11/2010 12/2010 01/2011 02/2011 03/2011 04/2011 05/2011 06/2011

0

-5

-5

-10 -10 -15

-15 -20

-20 -25

-25 -30

-30

PoZNámka: procentní změna oproti stejnému měsíci předchozího roku.

mácí zakázky, které meziročně klesly o  5,2 %. Pozitivní zprávou je, že nové zakázky ze zahraničí vzrostly o  11,8 %. „Za  oslabením tempa růstu průmyslu stojí stále ještě nedostatečná poptávka a rizika ve vývoji pro nás klíčové vnější poptávky. Průmyslu nesvědčí ani růst cen vstupů, zejména surovinových, energetických a  paliv,“ uvedl Oldřich Körner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Průmysl neroste již tak rychle, jako v předchozích měsících. Domnívám se ale, že růst o více než 7 % je za situace prudkého nárůstu cen energií a komodit na  světových trzích a  turbulencích na  finančních a  měnových trzích stále velmi slušný. Nárůst zaměstnanosti u  průmyslových firem i  zvyšující se objem nových zakázek ze zahraničí svědčí o tom, že podstatná část českých průmyslových firem i za velmi složitých podmínek a  ostré konkurenci dokáže na trhu uplatnit své produkty a služby, a to i na těch nejnáročnějších světových

Zdroj: ČSÚ

Očekávaný vývoj zakázek v následujících šesti měsících

32 %

34 %

60 %

50 % 8%

 zvýšení

 snížení

trzích,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. K růstu průmyslové produkce nejvíce přispěl automobilový průmysl, kterému se daří nejlépe v historii, a pak také výroba strojů a zařízení a výroba elektrických

NAbídek je Více Strojírenský sektor od začátku letošního roku patří mezi ty s největším zájmem zaměstnavatelů. Oproti minulému roku roste zájem o  obráběče kovů, mechaniky, projektanty, konstruktéry, vedoucí výroby,

02_mh11_09.indd 2

Meziroční změna počtu pozic 2011/2010 Obor

1

2

3

4

5

6

Elektrotechnika a energetika

39,2%

23,2%

23,3%

21%

30,1%

41,4%

Strojírenství

70,9%

68,7%

76,8%

71%

80,6%

68,8%

Technika a vývoj

60,9%

61,6%

71,6%

56,5%

51,8%

59,3%

Výroba a průmysl

58,2%

55,1%

63,6%

52,2%

55,1%

47,1%

Zdroj: pracovní portály Jobs.cz a Prace.cz

operátory CNC strojů, technology ve strojírenství, procesní inženýry a kontrolory. „U všech výše zmíněných pozic se meziročně zvýšila poptávka zaměstnavatelů o  více než 100 %. Za  růstem stojí oživení v odvětví. Zájem je jak o pracovníky s vysokoškolským vzděláním na specializované odborné pozice, tak o lidi manuálně pracující, tedy dělníky,“ uvádí Kocourek. Roste i  zájem o  absolventy strojírenských oborů na  všech úrovních. Problémem však je, že absolventů není tolik, kolik by strojírenské firmy potřebovaly. Zájem je především o mladé strojní inženýry, konstruktéry či výrobní a procesní inženýry. Dostupné statistiky potvrzují, že v prvním pololetí letošního roku vypisovaly

16 %

 beze změny

Strojírenské firmy hledají nové zaměstnance Nezaměstnanost – Za posledních deset bylo nejméně nezaměstnaných v roce 2008. V polovině roku 2008, tedy krátce před tím, než se česká ekonomika propadla do recese, bylo bez práce necelých 300 tisíc lidí. Pro srovnání v  červenci letošního roku bylo bez práce více než 485 tisíc lidí. Přestože se nezaměstnanost v letošním roce podstatně snížila, hodnotám roku 2008 se stávající pracovní trh nevyrovná. Strojírenství bylo jedním z odvětví, které recese citelně zasáhla. I když je dnes vidět rostoucí zájem firem o  nové zaměstnance z oborů v odvětví průmyslu, návrat k předkrizovým hodnotám je pozvolný. „Ve srovnání se stejnými obdobími roku 2010 je v  případě strojírenství vidět růst počtu vystavených pozic o 70 až 80 %,“ popisuje aktuální situaci specialista trhu práce portálů Jobs.cz a Prace.cz Jiří Kocourek.

Očekávaný vývoj zakázek ve 3. čtvrtletí 2011

strojírenské firmy více volných pracovních míst. Zda bude tento trend pokračovat i  v  následujících měsících, ukáže vývoj poptávky po  produktech strojírenských firem. Poslední zveřejněná makroekonomická data ukazují, že světové ekonomiky začínají pozvolna ztrácet dech. Například německá ekonomika v  prvním kvartálu letošního roku mezičtvrtletně rostla o 1,3 %, ve druhém to bylo již 0,1 %. Data Českého statistického úřadu potvrzují i mírné zpomalení tuzemské ekonomiky – v prvním čtvrtletí meziročně rostla o 2,8 %, ve druhém čtvrtletí již o 2,4 %. Pokud by se potvrdila další potenciální krize, na  trhu práce by se případný pokles projevil až s odstupem. (rm)

Zdroj: šetření SP ČR a ČNB

zařízení. Dobře si vede i farmaceutický průmysl, slévárenství a  hutnictví. Naopak i nadále klesá potravinářství. „Samotný průmysl tažený exportem ale nedokáže zvednout celou ekonomiku. Pro zajištění dlouhodobé prospe-

rity naší země je třeba, aby se k  němu přidaly i další odvětví ekonomiky, jako jsou služby nebo stavebnictví,“ dodává Petr Kužel.

FIRmy oČekáVájí RůST ceN VSTUpů A  jakou očekávají budoucnost zástupci českých průmyslových podniků? Společné šetření Svazu průmyslu a  dopravy ČR a  České národní banky ukazuje, že očekávání průmyslníků pro následující měsíce jsou opatrnější. Zatímco v  prvním čtvrtletí očekávalo nárůst zakázek v následujících šesti měsících 41 % podniků, ve druhém to byla již necelá jedna třetina. Polovina oslovených podniků ve druhém čtvrtletí očekávala, že v  příštích třech měsících bude vývoj nových zakázek stagnovat. V  následujících šesti měsících počítalo se stagnací 60 % dotázaných.

Nová strategie představila cestu k vyšší konkurenceschopnosti ČR Konkurenceschopnost – V  druhé polovině července představil premiér Petr Nečas Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020. „V  žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra se Česká republika za poslední dva roky propadla z 31. na 36. místo. Blížíme se do skupiny zemí, kde je Španělsko, Itálie nebo Portugalsko,“ uvedl na  tiskové konferenci premiér Petr Nečas. Vláda bude usilovat o  to, aby se do  roku 2020 dostala Česká republika mezi dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Strategie ukazuje, které oblasti jsou pro růst konkurenceschopnosti klíčové. Podle Nečase brzdí Českou republiku zpomalující růst produktivity práce, nezdravé zadlužování, koruptivní prostředí, neefektivita ve  veřejném sektoru a  nedokončená infrastruktura. Strategie se podrobně věnuje devíti oblastem, z nichž nejdůležitější jsou instituce, infrastruktura a inovace. Dokument je připraven formou projektových

karet. Jedná se o 43 velkých projektů s více než dvěma stovkami různých opatření.

jde o koNkRéTNí pRojekTy Podle Petra Očka, ředitele sekce fondů EU, výzkumu a vývoje ministerstva průmyslu a  obchodu (MPO), je pozitivem předložené strategie to, že neobsahuje obecné fráze, ale konkrétní projekty, které popisují základní situaci a co je třeba udělat. „Je uvedena i  zodpovědnost, harmonogram, konkrétní kroky, které mají být učiněny. Pokud tento dokument schválí vláda, tak úřad vlády spolu s  MPO půjde po  jednotlivých kartách a  bude pracovat na reálné implementaci,“ dodává Očko. Otázkou zůstává, jak se podaří současné vládě předloženou strategii naplnit. „Jedná se o dost dlouhodobý plán, který přesahuje dvě volební období. Pravděpodobnost, že tento dokument bude uskutečněn v tomto znění, je při názorových rozdílech dnešní koalice a  opozice velmi malá,“ uvedl ke strategii analytik společnosti Next Finace Martin Prokop. (rm)

2.9.11 17:20

září 2011

KB Municip Moravske Hosp 268x374.indd 1

03_mh11_09.indd 3

iNzeRce

STRANA 3

26.8.11 11:10

2.9.11 16:26

STRANA 4

ZÁŘÍ 2011

ČESKÉ STROJÍRENSTVÍ

Hledání úspor a podpora investic: Tak reagovali na krizi čeští průmyslníci NA KRIZI JE POZITIVNÍ SNAD JEN TO, ŽE SE Z NÍ MŮŽEME POUČIT. VRCHOLOVÍ MANAŽEŘI ČESKÝCH FIREM ANI V DOBĚ KRIZE NEŠLÁPLI VEDLE – SNÍŽILI POČET ZAMĚSTNANCŮ, DOČASNĚ OMEZILI VÝROBU A NEBÁLI SE INVESTOVAT DO BUDOUCNOSTI. DÍKY TĚMTO KROKŮM JE NA TOM ŘADA FIREM EKONOMICKY LÉPE NEŽ PŘED KRIZÍ.

Dalibor Fabián Obchodní ředitel VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

Zeptali jsme se: 1

Co bylo pro vás největším ponaučením z celosvětové ekonomické krize odstartované v roce 2008?

Nenazval bych to ponaučením, ale potvrzením strategie. Vždycky jsme měli několik pilířů, na kterých firma stála. Ukázalo se, že výpadek jedné skupiny výrobků dokážeme eliminovat růstem jinde. Vyplatily se investice do technologií, ve kterých jsme jedineční a můžeme se udržet, i když konkurence už umřela. Potíže měly sériové produkty, které byly a zčásti pořád jsou pod průměrem předchozích silných let. Ale zato máme čím dál vyšší podíl zisků z velkých inženýringových akcí. Posílení inženýringových služeb, doplnění IT jako podpůrné páteře pro inženýring a investice do produkce pro energetiku, včetně vývoje novinek, to všechno nám pomohlo. Dříve Vítkovice dodávaly třeba pro elektrárenské projekty takříkajíc jenom ocel. Dneska se snažíme být dodavatelem celých technologií na klíč – od projekční přípravy až po předání stavby. Dodávky služeb nám dnes už přináší třetinu našich tržeb. A myslím, že to jednou může být i půl na půl, že inženýři, šéfové projektů, konstruktéři, technologové a podobně budou tvořit až polovinu zaměstnanců.

1

2

Jaká opatření jste jako vrcholový manažer společnosti musel přijmout?

3

Hodnotíte dnes tato opatření jako správná? Kdybyste se mohl vrátit zpět v čase, co byste udělal jinak?

4

Jsou dnešní výkony společnosti srovnatelné s „předkrizovým“ obdobím? Kdy případně předpokládáte, že se dostanete na úroveň před vypuknutím krize?

5

V médiích se často mluví o nástupu tzv. druhé vlny krize. Jaký je váš výhled pro následující tři roky?

Složité pro nás bylo rozhodnout, jestli budeme v době krize investovat. Na jedné straně stagnoval trh, na straně druhé klesaly i ceny stavebních prací a celkové náklady na pořízení investic. Šli jsme cestou investic – nové kapacity, nové linky, nové provozy. Jednak jsme se tím připravili na oživení, kdy každý, kdo už má zaivestováno, získává náskok před konkurencí, jednak jsme nemuseli posílat naše kvalifikované lidi na trh práce, kde by se nám časem ztratili v jiných firmách. My jsme řadu investic sami projektovali a realizovali, takže máme moderní kapacity a zůstali nám lidé a know-how. To je kombinace, která je naší silnou stránkou. Stačí se podívat, co jsme za poslední dva tři roky zprovoznili, jaké provozy otevíráme letos. Dokončili jsme závod na menší lodní hřídele v Polsku. Kromě toho jsme v Polsku výrazně rozšířili kapacitu na výrobu hasicích přístrojů, máme novou linku na tlakové lahve v naší dceřiné firmě Milmet. V Ostravě funguje od loňska nový závod na výrobu membránových stěn pro kotle. No a úplnou novinkou je závod rychlokovárny Vítkovice Hammering za dvě miliardy korun, který se rozjíždí právě teď. Rychlokovací stroj, který v Hammeringu máme, představuje nejmodernější technologii volného kování v současnosti. Výrobní linka je komplexně počítačově řízená a její roční produkce postupně vzroste až na 100 tisíc tun. Navíc můžeme zpracovávat i hi-tech materiály. Stejnou technologii nenajdete v okruhu několika stovek kilometrů. To nás významně posouvá na lepší pozice na trhu. Budeme dodávat automobilovému průmyslu, pro petrochemii, energetiku, těžbu nerostných surovin nebo pro železniční stavby a dopravu. Chceme se dostat i do zcela nových odvětví. Už teď máme kromě Evropy domluveny první dodávky do Asie i jinam. Několik měsíců před trvalým provozem rychlokovací linky máme vyprodáno více než 60 procent kapacity.

2

Prvním ponaučením bylo, že nikdo, ani bankovní experti na nejvyšších místech, neměli doopravdy ponětí, jak bude vypadat trh. Nikdo neočekával krizi a nikdo nevěděl, jak dlouho potrvá. Druhé ponaučení: když firma roste tak, jak se dařilo i nám před krizí, je vždy nutné mít záložní plán pro případ krize. Třetí ponaučení: nikdy nemějte nadměrný počet zaměstnanců. Přistoupili jsme jak ke snížení stavu zaměstnanců, tak k zúžení výroby. Nepřistoupili jsme však na omezení technických investic, zejména vývoje nových strojů. Tato opatření sice přinesou krátkodobé výhody, ale z dlouhodobého hlediska mohou být pro společnost velmi riskantní. Ale více než vrcholoví manažeři to byli právě zaměstnanci firmy, kteří museli akceptovat zvláštní opatření. A mohu říct, že jejich reakce byla velmi seriozní vůči společnosti, chápali veškerá opatření, které firma musela učinit.

2

04_mh11_09.indd 4

Otevřeně řečeno, ještě těchto výkonů nedosahujeme, ale postupně se k nim přibližujeme. Některé obory zasáhl propad velmi citelně jako například lodní průmysl. Naopak energetika a poptávka po zařízeních pro ni je mnohonásobně vyšší než před rokem 2008, a to především v zemích na východ od našich hranic. V tuzemsku pokračujeme v obnově elektráren ČEZu, především elektrárny Tušimice II. V příštím období, v letech 2012 a 2013, to bude výstavba elektrárny 2 x 145 MW v Turecku a o další projekty doma i ve světě soutěžíme.

4

Z dění na burzách a finančních trzích jsme lehce rozpačití. Vývoj na trhu ve strojírenství absolutně neodpovídá tomu, že bychom měli směřovat k další krizi. Těžko zatím hodnotit a předvídat dopady zpráv, které slyšíme v posledních dnech. Ale objektivně není důvod, aby panika zhatila naše zakázky. Projekty v energetice, těžkém průmyslu, zpracování surovin a petrochemii běží. Pokud byly dříve zabrzděny, teď se všechny předjednané zakázky vracejí. Je tedy jen otázkou, zda vůbec trhy podlehnou až uměle živeným obavám. Pokud jde o banky, z jejich statistik vidíme, že vykazují zisky, i proto zatím spíše čekáme, kam se přikloní.

5

Michele Taiariol

Kamil Čejka

Generální ředitel společnosti TAJMAC-ZPS

Generální ředitel TOSHULIN

Je snadné mít nyní lepší nápady nebo litovat některých rozhodnutí, které nebyly stoprocentně správné. Ale ničeho nelituji a myslím si, že jsme během krize udělali správná opatření. Samozřejmě, jako vždy, když se ohlédnete zpět, vidíte, co jste mohli udělat lépe, ale myslím si, že v té době jsme reagovali rychle na danou situaci a zavedli vhodná opatření.

Myslím si, že to byla jediná možná cesta. Myslet si, že konkurence zaspí, by nebylo moudré. Obecný princip tlačit na náklady a přitom neomezit investice do rozvoje firmy, je správný. Nepostupovali bychom jinak ani s odstupem času. Výsledky, kterých jsme dosáhli v průběhu krizového období, jsou důkazem správnosti těchto rozhodnutí.

3

1

Jednoznačně. Vždycky můžete udělat něco lépe, ale zásadní chybu jsme neudělali. Rozvíjeli jsme CNG projekty v dopravě, které běží čím dál lépe, a pracovali jsme na velkých energetických tendrech v cizině, kde jsme úspěšní. Možná jsme jen měli víc tlačit na to, aby tuzemský průmysl dostával velké státní zakázky, jak je to běžné například v Německu. To jsou pak peníze, které zůstanou doma, a navíc reference, kterou náš exportně orientovaný průmysl potřebuje pro úspěch ve světě. Těžko budeme někomu prodávat třeba elektrárnu, když nebudeme mít referenci tuzemské energetiky. To jednoduše skoro nelze.

3

se podívám na fixní náklady 4 Když uvnitř firmy, dnes jsme na tom lépe než před krizí. Naopak výrobních kapacit máme stále nedostatek. Kvůli všem změnám včetně snížení stavu zaměstnanců, které jsme udělali v posledních dvou letech, zabere návrat na stejnou úroveň výrobních kapacit víc času, než se očekávalo. Domnívám se, že vrátit se na původní úroveň byznysu zabere asi další dva roky, pokud se mezitím nic dalšího nestane. Ale v momentě, kdy dosáhneme té úrovně, jsem přesvědčen, že budeme mít lepší ekonomické výsledky než před krizí. Je zde stín druhé vlny krize, ale až doteď jde o pouhý šum. Skutečné aktivity (příchozí objednávky a tržby) jsou dobré a bez náznaku recese. Německo, Indie, Brazílie, Itálie, Rusko, Česká republika, USA – to jsou pro nás v budoucnu klíčové země. Pokud přijde druhá krize, můžeme jen doufat, že nezasáhne všechny. Čeho se chceme vyvarovat, je soustředit obchod jen do jedné země nebo do jednoho průmyslu. Řada výrobků, které dnes vyrábíme, a země, do kterých je prodáváme, je velmi různorodá.

5

3

Jak už jsem řekl, s ohledem na charakter produkce se u nás krize i oživení projevují se zpožděním. I přesto bude rok 2011 jistě rokem růstu výkonů. Zatím však nečekáme, s ohledem na vývoj zakázek, nějaký návrat na předkrizovou úroveň. Příští rok by měl být rokem stabilizace.

4

Krize ukázala, že musíme být připraveni předvídat a zásadní rozhodnutí udělat před plným propuknutím krize. Rychlost nástupu krize a její hloubka byla podceněna. Pro naši firmu, která je producentem svislých soustruhů, platí, že se v našem oboru krize projevuje se zpožděním, což je dáno podstatně delší průběžnou dobou realizace výroby strojů. Z toho plyne, že i na oživení trhu si musíme počkat. Celý cyklus je posunutý v čase.

1

Samozřejmě to byl především tlak na náklady, tedy nejen na personální, byť firma zeštíhlela (firmu opustilo zhruba 15 procent zaměstnanců). Nastavili jsme úsporná opatření napříč celou firmou. Značných úspor jsme dosáhli hlavně u režijních nákladů, tedy například u nákupů spotřebního materiálu. Nejdůležitější je rozpoznat, kde končí úspora a začíná nevratné poškození potenciálu firmy. Snažili jsme se například dále investovat. V letošním roce byl dokončen rozsáhlý projekt revitalizace v objemu přibližně 280 milionů korun, kdy během několika let došlo k náhradě konvenčních strojů za číslicově řízené. Firma dnes disponuje moderními výrobními kapacitami.

2

Pokud budu mluvit za TOSHULIN, tak na trhu je patrná značná nevyváženost. Tradiční západní trhy se po vleklé krizi ještě neprobraly a je otázka, zda se v dohledné době něco změní. S výjimkou Německa, kde registrujeme jisté oživení, je u ostatních zemí aktivita velmi nízká. A když už jednáme s velkými západoevropskými zákazníky, tak paradoxně objednávají stroje do svých nových závodů v Číně a v Indii. Hodláme investovat do podpory prodeje v zemích jako je Rusko, Kazachstán, Čína, Indie, Brazílie či Turecko, tedy do rychle se rozvíjejících trhů. S americkým partnerem pracujeme na znovuobnovení dodávek do USA, odkud v minulosti směřovalo až 20 procent tržeb. Nechceme připustit dvoutřetinovou a větší závislost na objednávkách z východních zemí, což je dnes realita. Myslím, že není třeba mluvit o druhé vlně krize ve chvíli, kdy ta první ještě zcela neodezněla. Vnímám to spíše jako pokračování dlouhé a hluboké krize s jistým několikaměsíčním oživením.

5

2.9.11 16:27

září 2011

STRANA 5

V z d ě l áVá N í

Nabídka škol se nesetkává s poptávkou trhu KleSAjící demogRAficKá KřiVKA, obAVA z obTížNého STudiA i zAměSTNáNí Nebo NízKé plATy. NA technicky zaměřená učilišTě, Ale i STředNí A VySoKé šKoly NASTupuje stále méně studentů.

hana nečasová Vzdělání – Svaz průmyslu a  dopravy přitom upozorňuje: Pokud rychle nedojde k  nápravě a  školství v  České republice se výrazně nezačne orientovat na  vzdělávání v technických oborech, v nejbližších letech

se řada firem dostane do existenčních problémů právě kvůli nedostatku lidí. Školy podle Svazu dnes nejsou schopné dodat na pracovní trh dostatek absolventů v potřebných kvalifikacích, ani v  potřebném množství. „Nabídka kvalifikace se nesetkává s poptávkou po  ní. Je to pravidelný cyklický a  regionálně podmíněný jev, což je systémová chyba. Že někde vznikne přebytek nabídky určitých kvalifikací neznamená, že tam vzniknou také odpovídající pracovní příležitosti,“ upozorňuje ředitel Sekce rozvoje lidských zdrojů Svazu průmyslu a dopravy Miloš Rathouský. Současný stav učňovského školství podle něj neodpovídá poptávce pracovního trhu a  české ekonomice s  vysokým podílem průmyslu.

pr_cmss_mor_ho_5_9_11_pr_cmss_mor_ho_5_9_11 8/24/11 8:44 AM Stránka 1

„Stát rezignoval na svou roli objednatele školských služeb a nechává to na rodičích a žácích. Navíc školy jsou motivovány především počty žáků, na  které jsou vázány finanční prostředky. Primární by mělo být uplatnění na trhu práce a přidaná hodnota školy,“ dodává Rothouský.

příSpěVKy z KRAjů Přilákat učně a  studenty k  technicky zaměřeným oborům se pokouší také kraje. Například Olomoucký kraj finančně podporuje od  letošního školního roku žáky vybraných oborů středního vzdělání s výučním listem. Příspěvek je zaměřen především na  oblasti strojírenství, stavebnictví a potravinářství.

„Žák může z krajského rozpočtu obdržet až 500 korun měsíčně ve třetím ročníku studia, za vyznamenání na konci školního roku pak jednorázově pět tisíc korun,“ uvedla Dana Sluková z olomouckého krajského úřadu. Málopočetné obory požadované trhem práce podporuje také Moravskoslezský kraj. „Podpora není přímo určena na stipendia žákům, ale na dofinancování přímých nákladů spojených s  financováním vyššího počtu dělených hodin ve  víceoborových třídách,“ vysvětlila mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková. Poptávka na  trhu práce je také po  absolventech technických vysokých škol. Prognóza průmyslových firem naznačuje, že jim v  budoucnu budou chybět až tisíce odborně vzdělaných pracovníků. Podle

inzerce

PROâ JE STAVEBNÍ SPO¤ENÍ ATRAKTIVNÍ?

Pořadatel:

Na tuzemském trhu neexistuje produkt, kter˘ by se svou v˘nosností pfii srovnatelné mífie jistoty stavebnímu spofiení vyrovnal.

n SPO¤ENÍM SI VYTVÁ¤ÍTE NÁROK NA V¯HODN¯ ÚVùR. PfiibliÏnû po ‰esti letech má klient pfii pravideln˘ch mûsíã-

12. ročník mezinárodní konference o investicích a podnikání Program bude zaměřen na udržení a rozvoj zaměstnanosti v regionu formou rozvoje spolupráce průmyslu s výzkumnými centry v kontextu strategických priorit Evropské unie, České republiky a kraje. Dále bude zahrnuta problematika bezpečnosti, která je předpokladem prosperity regionu.

n ROâNÍ ZHODNOCENÍ MÒÎE P¤EKROâIT 5 %. U nov˘ch smluv mÛÏe b˘t roãní efektivní úroková míra i po úpravách státní podpory a zdanûní úrokÛ z vkladÛ vy‰‰í neÏ 5 % p.a. Napfiíklad ve srovnání s bûÏn˘m spofiicím úãtem mÛÏe b˘t v˘nosnost stavebního spofiení aÏ trojnásobná. n ÚSPORY NA STAVEBNÍM SPO¤ENÍ JSOU SAMOZ¤EJMù OD ZÁKLADU MAXIMÁLNù BEZPEâNÉ. Základem je pevné finanãní zázemí âeskomoravské stavební spofiitelny, nejvût‰í a nejvyhledávanûj‰í stavební spofiitelny v âeské republice. A samozfiejmostí je i stoprocentní poji‰tûní vkladÛ aÏ do ãástky odpovídající 100 tisícÛm eur.

rektora Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ivo Vondráka by to mohlo přilákat více nových studentů. „Systém budoucího vzdělávání musí navrhnout a  implementovat taková opatření, která podpoří zájem o  práci v  oborech, které tvoří jádro ekonomické prosperity. Průmysl a  vysoké školy musí k  sobě najít výrazně hlubší vztah vzájemné důvěry a spolupráce,“ dodal rektor. Přestože firmy po kvalifikovaných vyučených nebo technicky vzdělaných lidech stále volají, nezaměstnaných jich zůstává stále poměrně velké množství, zejména pokud jde o absolventy. Značná část z nich totiž neodpovídá požadavkům potencionálních zaměstnavatelů – ať už jde o odbornou zdatnost, praxi, chybějící osvědčení, profesní zkoušky či jazykové znalosti.

ních vkladech naspofienu zajímavou ãástku a souãasnû mÛÏe ãerpat v˘hodn˘ úvûr. Splátka úvûru se pfiitom pfiíli‰ neli‰í od spofiené ãástky, a proto se rodinn˘ rozpoãet v˘raznû nezmûní ani v této fázi.

Ostrava 22.–23. září 2011 Motto: Dlouhodobá udržitelnost investic, lidí a znalostí v regionu.

Nosnými tématy jsou představení pilotního projektu v České republice – Moravskoslezského paktu zaměstnanosti a projednání efektivní spolupráce podnikatelské a akademické sféry formou bilaterálních jednání. Součástí této akce je 2. výroční konference projektu AutoNet se zaměřením na udržitelnost automobilového průmyslu, která podporuje výstupy konference IFO a naplňuje její cíle. Hlavními partnery konference jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Moravskoslezský kraj, statutární město Ostrava, projekt AutoNet.

Program a registrace na www.ifo.cz

Hlavní partneři:

Stavební spofiení jako kolektivní systém, kter˘ se sám refinancuje, je bezpeãn˘m finanãním systémem. Bliωí informace o nabídce âMSS získáte na www.cmss.cz a tam téÏ snadno najdete kontakt na nejbliωího finanãního poradce âMSS.

Usnadněte si práci PLM řešení od T-Systems

Partneři:

Mediální partneři:

Spoluorganizátoři:

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

PLM T-Day 2011 3. - 4. 11. 2011 a Více informací n kách webových strán

Hledáte, kde ještě uspořit? Pomůžeme vám. Nabízíme PLM řešení nejen pro automobilový průmysl. Naši experti pro konstrukci, robotiku, ergonomii, plánování a sledování výroby jsou vám plně k dispozici. [email protected], www.t-systems.cz

05_mh11_09.indd 5

2.9.11 16:25

STRANA 6

září 2011

vědecko-TechNická ceNTRA

Brno: Metropole vědy a inovativního výzkumu ho výzkumu. Fakultní nemocnice u svaté Anny získala z evropských peněz 2,4 miliardy korun na výstavbu Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Díky unikátnímu systému mezinárodní vědecké spolupráce může centrum urychlit vývoj nových léčebných a  diagnostických strategií až o padesát procent. Navíc se na  výzkumu budou podílet také výrobci zdravotnických přístrojů, léčiv a  biotechnologií, a  tak se všechny výsledky budou moci v co nejkratší době aplikovat také v praxi. Na výzkum a vývoj bude také přímo navazovat vzdělávání mediků, lékařů i  zdravotnického personálu. „Mezinárodní centrum klinického výzkumu má pro rozvoj naší fakultní nemocnice naprosto zásadní význam, žádné jiné zdravotnické zařízení v  zemi tak rozsáhlý projekt nepřipravilo. Díky špičkovému výzkumu a spolupráci s odborníky a  firmami z  Česka i  zahraničí budou mít z vybudování ICRC prospěch všichni pacienti i  zdravotníci, upevní se také prestiž naší nemocnice,“ říká ředitel fakultní nemocnice Petr Koška.

MiliARdy koRuN NA výzkuM A vědecké kApAciTy z celého SvěTA Míří NA jih MoRAvy. Brněnská vědecká centra, ve kTeRých SpolupRAcuje AkAdeMická, výzkuMNá i podNikATelSká SféRA, TAk poSouvAjí jihoMoRAvSký kRAj Mezi Nejvíce iNovATivNí RegioNy evRopy. Hana nečasová Výzkum a  inovace – Do  roku 2020 by každý desátý člověk pracující v  Brně měl být zaměstnán v  high-tech oboru. Takovou alespoň mají představu zástupci Jihomoravského kraje. „Právě tím celou ekonomiku posouváme dopředu, protože tato pracovní místa vytváří další dvě až tři návazná místa v ostatních odvětvích,“ vysvětluje Václav Božek, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje. Vzorem pro jižní Moravu je takzvaný „Lovaňský zázrak“. Belgická Lovaň společným postupem akademické obce, technologických firem a  veřejné správy otočila vývoj dosud průměrného regionu směrem ke špičkové vědě a inovacím. Podobný trend nastartovalo před osmi lety i  Jihomoravské inovační centrum (JIC). Společný projekt čtyř brněnských univerzit, města Brna a  Jihomoravského kraje, který se zaměřuje na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a  vývoje, patří mezi nejaktivnější a  největší v  Česku. Vytváří zázemí inovačním firmám, studentům s originálními nápady, výzkumným pracovníkům i vynálezcům.

příRodNí vědy, iT i lékAřSký výzkuM Brněnské univerzity a výzkumná pracoviště se podílí také na dalším projektu, který má velké ambice. Do tří let by měl v  moravské metropoli vyrůst Středoevropský technologický institut CEITEC za  5,2 miliardy korun. Multioborový institut, který propojí výzkum v  přírodních vědách a technických oborech, bude využívat na  600 vědců a  více než 1200 studentů, ale i české a zahraniční firmy.

jde To i jiNde Moravské silicon valley. Jižní Morava je předním regionem v podpoře výzkumu a inovací v České republice. Brněnské univerzity, výhodná poloha, rozvinutá infrastruktura a podpora vědy i podnikání vytváří prostředí pro řadu významných projektů – například CEIETeC, CERIT (vizualizace na obr.) či ICRC. ZdRoJ: Masarykova univerzita

Výsledky inovační strategie JMK  vytvoření přes 350 vysoce kvalifikovaných pracovních míst v 55 nových technologických firmách;  přilákání několika desítek zahraničních firem, které vytvořily na 14 tisíc pracovních příležitostí;  podpora 93 realizací výzkumných spoluprací mezi univerzitami a firmami formou inovačních voucherů;  přilákání 25 špičkových vědců pomocí programu SoMoPro;  zapojení do mezinárodních výzkumných programů (7.RP), ze kterých vzešlo pět úspěšných projektů v hodnotě 80 mil. korun;  vytvoření systému výchovy talentů včetně zřízení science learning centra (v přípravě) v hodnotě 600 mil. korun

„CEITEC je budován kolem úspěšných výzkumných týmů ze zapojených institucí, které již dosáhly mezinárodního uznání. Vytváří unikátní podmínky pro jejich další rozvoj a přináší zvýšení jejich

badatelských možností,“ říká rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Špičkové přístroje a  zařízení budou využívat i vědci a firmy z Česka i ze zahraničí. Farmaceutické a  strojírenské

firmy již nyní poptávají výzkum, vzdělávání odborníků a  pronájem zařízení za více než 1,6 miliardy korun. „CEITEC výrazně přispěje k  přepisu mapy vědy v  České republice a  ve  střední Evropě ve  prospěch Jihomoravského regionu,“ míní rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais. Půlmiliardový projekt CERIT připravuje také fakulta informatiky Masarykovy univerzity. Počítá s vybudováním nových prostor pro výzkum a  vývoj, na  který bude navazovat vědecko-technický park a podnikatelský inkubátor specializovaný na oblast informačních a komunikačních technologií. „Za  zvýhodněných podmínek v  něm inovativním firmám poskytneme prostory, odborné poradenské služby a podporu firemních činností, našim studentům se zlepší možnost zapojovat se do  společných projektů s firmami a v rámci svého studia řešit takto motivované problémy s rychlým cílovým využitím nových poznatků,“ vysvětlil děkan fakulty Jiří Zlatuška. V Brně vzniká také takzvané centrum excelence v oblasti aplikovaného lékařské-

Vědeckotechnologická centra se ale rozvíjí i  jinde. Ostravský park VTPO se v létě rozrostl o 180 m2 nových kancelářských prostor, které umožní příchod nových firem, a v plánu je i další rozšiřování. Ve spolupráci s ostravským magistrátem byl zpracován a schválen projekt výstavby dvou nových multifunkčních budov v celkové hodnotě 504 milionů korun. „Příchod nových firem umožní rozvoj malých a středních společností v oblasti inovací a přispěje tak k tvorbě pracovních příležitostí pro absolventy a studenty Moravskoslezského kraje,“ řekl ředitel VTPO Roman Michalec s tím, že nové prostory jsou určeny firmám Technologického inkubátoru. „Tedy firmám, které přichází s novým projektem s vysokým inovačním potenciálem, mají úzkou vazbu na  univerzitu a  vytváří nová, vysoce kvalifikovaná pracovní místa,“ dodal Michalec. V  Jihlavě by měl zase do  roku 2014 vzniknout vědecko-technický park zaměřený na  energetiku. „Spolupráce pomůže nastartovat hlavně malé a  střední firmy, které tu budou moci uskutečnit své inovační plány. Projekt za  více než 400 milionů proto získá podporu bezmála 300 milionů korun,“ vysvětlil ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko. Hlavními partnery bude Mendelova univerzita v Brně a pražské ČVUT.

pod lupou

Krize donutila firmy nakupovat jednodušší a levnější reklamní předměty V  letošním roce oslavila společnost REDA dvacet let. Dnes je lídrem českého trhu reklamních a dárkových předmětů. S ředitelem pro nákup Jaromírem Minářem jsme si povídali o trendech na trhu, proměně Číny i rozdílných požadavcích zákazníků.   Jak se za uplynulých dvacet let změnily požadavky zákazníků? Trh reklamních a dárkových předmětů začátkem devadesátých let teprve vznikal. Zboží bylo na trhu velmi málo a zákaznici byli méně nároční. S rostoucím množstvím zboží na trhu a větší konkurencí postupně rostly nároky zákazníků. Až do příchodu krize v roce 2008 se postupně zvyšovaly požadavky na kvalitu a design předmětů, trh akceptoval i vyšší ceny. Po roce 2008 se však chování zákazníků znatelně změnilo. Marketingové rozpočty firem se v  mnoha případech snížily, ale objem nakupovaných předmětů musel být zachován. Řadě firem nezbývalo nic jiného, než zvolit jednodušší a lacinější předměty. Jednotková cena zboží se snížila. Dalším výrazným jevem posledních pěti let je rostoucí zájem o navazující služby. Především velkým zákazníkům již nestačí samotné zboží, ale požadují i odpovídající servis. Firmy vyžadují například skladování zboží, potištění, financování či logistické a balící služby.   Nepromítne se požadavek nižší ceny do kvality nabízeného zboží? V  reklamní branži jde vždy o  balancování mezi cenou a  kvalitou. Požadavky maloobchodních zákazníků na kvalitu jsou obvykle ve  srovnání s  potřebami marketingových oddělení firem vyšší a jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, neboť obvykle pořizují jeden nebo

06_mh11_09.indd 6

Čína se mění, a to velmi rychle. Už několik let není pravdou, že zboží zde vyrobené je nekvalitní. Z našeho pohledu je důležitá nejen kvalita samotného zboží, ale i spolehlivost partnera či jeho schopnost dodat zboží včas.

malý počet kusů. Reklamními předměty se stávají často produkty zjednodušené a  vyráběné z  materiálů úsporných a  technologiemi s důrazem na cenu. I když v posledních letech sílí tlak na snižování cen, nikdo si nemůže dovolit nabídnout nekvalitní zboží. Úspory je třeba hledat jinde.

  Většina reklamních a dárkových předmětů je vyrobena  v Číně. Proč jste si vybrali právě Čínu? Důvodem je komplexnost nabídky a technologicko-výrobní zázemí této země. Nicméně v posledních čtyřech letech se charakter nákupního trhu mění. Dnes se již nemůžeme automaticky spolehnout na  to, že zboží nejlépe nakoupíme v Číně. Čínská ekonomika se mění – nejen že rostou ceny a  mzdy, ale na trhu je i nedostatek pracovních sil k vykrytí potřeb průmyslu, který vyrábí zboží s malou přidanou hodnotou. Čínská vláda dnes preferuje výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou, a to proto, aby byly omezené zdroje využity co nejefektivněji. Výroba zboží s  nižší přidanou hodnotou se postupně stěhuje do  jiných zemí jako Vietnam, Bangladéš či Indie. Nákupní trh se tříští na  více zemí a  firem, což se promítá do efektivity nákupu. Z tohoto pohledu je nákup náročnější.   Máte zákazníky i v ostatních zemích, nebo se soustředíte  pouze na český trh? Stěžejní je pro nás stále český trh, kam směřuje přibližně 70 % zboží. V  exportu je pro nás silným trhem Německo. Snažíme se o  rozvoj prodeje i  v  dalších zemích Evropy. Zajímavé jsou pro nás především severské země, jižní státy jsou pro nás vinou vyšší insolvence rizikovější.   Liší se požadavky českých a zahraničních zákazníků? Vkus zákazníků v  jednotlivých zemích je velmi odlišný. Z  našich analýz zboží prodávaného ve  Středozemí vyplývá například to, že požadavky jižních zemí na  barevnost jsou zásadně odlišné od  toho, co se prodává ve Skandinávii či Německu. Různé požadavky je třeba zohlednit při tvorbě kolekcí a katalogů. (rm)

2.9.11 16:27

září 2011

STRANA 7

INzeRce

TOP MSP 2011: Nejlepší malé a střední firmy JIž pooSmé Se leToS uTkAly mAlé A STředNí fIRmy měSTA BRNA v SouTěžI Top mSp, kTeRou pod zášTITou pRImáToRA měSTA BRNA oRgANIzuJe pRAvIdelNě RHk BRNo. JeJí SNAHou Je podpořIT eTIku podNIkáNí A umožNIT mAlým A STředNím fIRmám pRezeNTovAT Své úSpěcHy NA veřeJNoSTI. Brno – Na  190 nominovaných účastníků soutěžilo o hlasy navzájem přidělované mezi firmami, o hlasy představenstva RHK Brno a zástupců města Brna. Následné hodnocení ekonomického zdraví a bonity 20 firem s největším počtem hlasů určilo celkové vítěze soutěže. Deset nejlepších malých a  středních podniků bylo oceněno a zúčastnilo se slavnostního vyhlášení

07_mh11_09.indd 7

53. mezinárodní strojírenský veletrh

6. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky

www.bvv.cz/msv

www.bvv.cz/translog

MSV 2011

)) nejlepší Vítězi TOP MSP 2011 se stali: 1. Arch.Design

5.–6. 10., pavilon D

2. GEOtest

MSV 2011

3. REDA

d svou návštěvou Zaregistrujte se pře s a peníze! veletrhu, ušetříte ča

na galavečeru v OREA Wellness hotel Santon. Tam převzaly ceny a gratulace z rukou primátora Brna Romana Onderky a předsedy RHK Brno Miroslava Hoška. V  první desítce se dále umístily společnosti: Hošek Motor, ECONOMY RATING, REAL SPEKTRUM, KALÁB-stavební firma, Holek Production, ASIO, AZ KLIMA. V loňském roce obsadily první tři příčky následující společnosti: Akademie STING, GEOtest Brno a Maloobchodní síť BRNĚNKA. (RHK Brno)

www.bvv.cz/msv

3.–7. 10. 2011 Brno – Výstaviště

Nejdůležitější událost českého průmyslu – inovace a trendy v klíčových oborech: strojírenství, elektrotechnika, energetika, automatizace, plasty, doprava, manipulace, skladování, balení, logistika.

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno tel.: +420 541 152 926 fax: +420 541 153 044 e-mail: [email protected] [email protected] www.bvv.cz/msv www.bvv.cz/translog

2.9.11 17:22

STRANA 8

ZÁŘÍ 2011

ROZHOVOR MĚSÍCE

Firmy mohou stále žádat o evropské peníze dotací, ale spíš zvýhodněných úvěrů, záruk a venture kapitálu.

OD ROKU 2007 ZÍSKALI ČEŠTÍ PODNIKATELÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE VÍCE NEŽ 21 MILIARD KORUN. TEMPO PROPLÁCENÍ PROSTŘEDKŮ SE ZRYCHLUJE A DO KONCE ROKU 2013 BY MĚLY BÝT VYČERPÁNY VŠECHNY EVROPSKÉ PENÍZE. Roman Müller Rozhovor – V druhé polovině minulého roku jmenoval ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek nového ředitele sekce strukturálních fondů Evropské unie. Jedním z úkolů nového ředitele sekce Petra Očka bylo zefektivnit čerpání prostředků z  evropských fondů a  zintenzivnit spolupráci s  agenturou CzechInvest. S  Petrem Očkem jsme hovořili o  změnách, které na ministerstvu provedl, splněných cílech i přípravě nových programů podpory. Jaké činnosti v současné době spadají do kompetence vašeho odboru? Dnes už se zabýváme vším, co vede k přímé podpoře podniků v České republice. Sekce fondů EU, vývoje a  výzkumu totiž v současné podobě vznikla až na začátku letošního roku. Původně se zde řešily pouze evropské fondy, dnes je záběr širší. Zabýváme se nejen evropskými fondy, ale i  problematikou výzkumu a  vývoje, inovacemi či podporou investic. Kromě toho připravujeme různé pilotní projekty, což jsou často alespoň v českém prostředí téměř revoluční projekty moderního státu. Jedním z nich je například Seed fond, což je venture kapitálový fond s využitím evropských peněz. To je věc, která tady nebyla. Jak může pomoci ministerstvo průmyslu a obchodu českým podnikatelům? Možností je celá řada. Nejvíc peněz nabízí Operační program Podnikání a inovace, ze kterého si čeští podnikatelé do roku 2013 rozdělí bezmála devadesát miliard korun. Například jeho podprogram Inovace pomáhá vývoji a  zavádění inovativních produktů nebo inovativních procesů výroby. Dál například program Potenciál podporuje výstavbu výzkumných center ve firmách a program Prosperita výstavbu vědeckotechnických parků. Součástí OPPI je ale například i  program Rozvoj, který pomáhá speciálně firmám podnikajícím v hospodářsky slabších regionech, které chtějí modernizovat svoje technologické vybavení. Celý Operační program takto v celkem patnácti různých programech podporuje prakticky všechny fáze podnikatelského života firmy.

PROPLÁCENÍ SE ZRYCHLUJE Letos a na začátku příštího roku přitom vyhlašujeme poslední velkou vlnu výzev v  rámci tohoto Operačního programu, protože se blíží konec aktuálního evropského programovacího období. Proto bych rád vyzval všechny podnikatele, aby si nenechali ujít závěr zřejmě nejštědřejšího dotačního období EU. V  roce 2013 budeme Operační program pomalu uzavírat a  současně s  tím se se zaměříme na přípravu nového programu, který se otevře v roce 2014. Zatímco OPPI se z  evropských peněz zaměřuje hlavně na rozvoj firem, respektive na  výstavbu infrastruktury potřebné

EVROPSKÉ FONDY Pod novým vedením se podařilo snížit administrativní zátěž jak na straně podnikatelů, tedy příjemců podpory, tak na straně CzechInvestu. Řadu dokumentů lze zasílat elektronicky. FOTO: Tomáš Škoda

Operační program Podnikání a inovace

V  krizi měla řada firem samozřejmě jen jeden jediný cíl – přežít. Často to pak odnesly výdaje na výzkum a vývoj, což je ovšem do  jisté míry kontraproduktivní. Jsou to právě inovace, které dokážou posunout firmu v určitém časovém okamžiku na  trhu dále. Ale na  druhé straně byla řada firem, které se nebály hledat úspory raději jinde.

Cíl programu: rozvoj podnikatelského prostředí a podpora přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Období: 2007 až 2013 Počet programů podpory: 15 Celkový objem alokace: 90 miliard korun Objem doposud vyplacených prostředků:

21 miliard korun

pro podnikání, ministerstvo průmyslu a  obchodu umí z  národních zdrojů podpořit i  konkrétní projekty průmyslového výzkumu a  vývoje. Náš program TIP tak podporuje spolupráci firem a výzkumných organizací. Myslím si, že je potřeba, aby české firmy více spolupracovaly s akademickou sférou, tedy s vysokými školami, akademií věd a podobně. Výsledkem spolupráce má být nový produkt, který je možné uvést na  trh. Další poměrně zajímavou oblastí jsou investiční pobídky. Jejich pravidla právě teď upravujeme, protože chceme, aby vedle výroby v  českých nebo v  původem zahraničních firmách podporovaly i  výzkum, vývoj a služby. Ministr průmyslu a  obchodu Martin Kocourek od  Vás v  době uvedení do  funkce očekával, že učiníte kroky, které zefektivní čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU a  zintenzivní spolupráci s  agenturou CzechInvest. Co se od  vašeho nástupu na  post ředitele změnilo? Lze již pozorovat první výsledky? Podařilo se například snížit administrativní zátěž jak na  straně podnikatelů, tedy příjemců podpory, tak na straně CzechInvestu. Rozšířili jsme výčet dokumentů, které je možné posílat elektronicky. De facto naprostá většina komunikace s žadateli je dnes čistě elektronická, což je velký rozdíl oproti většině ostatních operačních programů. Sjednotili jsme také některé

metodické výklady. Odstranili jsme tak historický problém, kdy si různé organizace – nejen ty spadající pod ministerstvo průmyslu a  obchodu – vykládaly některé komplikovanější situace metodicky různě a žadatelé mohli někdy tápat. Kromě toho se obecně zlepšila komunikace s CzechInvestem a  celá agentura je dnes podle mě ministerstvu blíž. Dnešní programy podpory jsou určeny pro období 2007 až 2013. Jaký je aktuální stav čerpání prostředků? Podaří se vyčerpat všechny evropské peníze? Ano, podaří. Předcházející Operační program jsme vyčerpali na 99 procent a já věřím tomu, že u  OPPI to bude stejné. Od roku 2007 jsme podnikatelům vyplatili už přes 21 miliard korun. Tempo proplácení peněz se přitom výrazně zrychluje, a to i díky změnám, které za dobu mého působení na ministerstvu proběhly. Zatímco v  roce 2010 jsme vyplatili 7,5 miliardy, za prvních sedm měsíců tohoto roku zamířilo na účty českých podnikatelů už 5,5 miliardy. Letos tak firmám vyplatíme výrazně víc peněz než dřív. Kromě toho, objem plných žádostí o podporu se už dnes blíží celkové částce určené na program a projekty už schválené k podpoře mají přislíbené dotace v objemu výrazně převyšujícím polovinu z celkových devadesáti miliard korun. Jak ovlivnila čerpání prostředků finanční krize?

Jaké programy se připravují pro následující programové období? Začalo se již s  jejich přípravou? Které programy budou zachovány, které budou úplně nové? Ptát se po  konkrétních programech, na to je zatím brzy. Rozhodně ale budeme chtít, aby i v příštím programovém období na podporu podnikání zamířila podstatná část evropských peněz. Především podpora inovačního podnikání a podniků je podle nás jednou z  nejefektivnějších podpor konkurenceschopnosti české ekonomiky. Předpokládám, že některé programy budou pokračovat. Myslím, že se osvědčily například Inovace nebo Potenciál. Chtěli bychom, aby zůstaly i programy, které podporují rekonstrukci či výstavbu podnikatelských nemovitostí a program pro rozvoj hospodářsky slabších regionů.

VZNIKNOU NOVÉ PROGRAMY Obecně ale budeme v  dalším období tlačit hlavně na vyšší podporu pro inovativní projekty s  vyšší přidanou hodnotou a  také se chceme zaměřit na  programy, které budou posilovat spolupráci podniků a vysokých škol. Už teď máme pilotní projekt zaměřený na  podporu vysokých škol, které spolupracují s firmami. Dotaci z  něj získá vysoká škola za  to, že zapůjčí své výzkumné kapacity nebo přesněji své výzkumníky z řad doktorandů nebo akademických pracovníků na vývoj konkrétního produktu. Tento projekt je jeden z modelů, který by mohl ve  větší míře fungovat i  v  dalším programovém období. Kromě toho do  dalšího programovacího období počítáme s  větším využíváním moderních obrátkových finančních nástrojů – tedy ne

Se zřízením venture kapitálového fondu počítá i  nedávno zveřejněná Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Jaké jsou výhody tohoto způsobu podpory firem? Tento způsob financování má dvě základní výhody. Zaprvé, když poskytujete peníze prostřednictvím fondu, který investuje do firem, tak se po určité době začnou prostředky do fondu vracet. Na rozdíl od  dotace se mohou peníze, které se do fondu po rozjetí firem vrátí, znovu použít. Revolving je pozitivní efekt. Jsou typy projektů, které jsou více rizikové, a  ty dnes z  dotací nepodporujeme. Problémová je například podpora začínajících firem. I  když dnes máme program Start, zvýhodněný úvěr či záruku za úvěr získají jen firmy, které mají alespoň dvouletou historii. Posouzení projektů, které mohou být úspěšné, je poměrně obtížné. Největší motivaci ke správnému posouzení projektu či nápadu mají investoři, kteří vkládají vlastní peníze. Ti vybírají projekty, které by mohly být úspěšné. Z deseti případů třeba uspějí jen ve  dvou, ale ty dva jim přinejmenším zaplatí investice, které nevyšly. Naší myšlenkou je vytvořit fond koinvestující s  těmito investory, kde bychom se chtěli spoléhat na úsudek soukromých investorů, kteří do projektů vkládají vlastní peníze. Tento způsob financování začínajících firem považuji za nejlepší. Fond tohoto typu u  nás chybí. Je to důležitá součást inovačního prostředí. Pokud zde začínající firmy nemají kapitál, který financuje jejich rozvoj, pak spousta dobrých nápadů zahyne. Pokud zde není tento kapitál, pak Česká republika přichází o inovace, které do budoucna mohou prospět její konkurenceschopnosti. Kdy by mohl začít tento model financování fungovat? Náš harmonogram počítá s termínem první pololetí 2012. Věříme, že se nám tento termín podaří dodržet.

)) kdo je

Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje

Vystudoval informační management a evropskou integraci na Vysoké škole ekonomické v Praze a dále absolvoval Ph.D. studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oblasti informační ekonomiky. Jako expert v oblasti evropské ekonomické integrace se na ministerstvu financí od roku 2001 věnoval oblasti strukturálních fondů Evropské unie a od roku 2004 pracoval jako poradce náměstka ministra financí pro oblast finančního trhu, v roce 2006 byl vládou pověřen funkcí národního koordinátora zavedení eura. Od srpna 2007 pak působil v soukromé sféře jako koordinátor projektů EU ve společnosti Telefónica O2. Do státní správy se vrátil v roce 2009 na pozici vrchního ředitele pro oblast rozpočtu a fondů EU na ministerstvu dopravy a od srpna 2010 pak působí jako sekční ředitel pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje na ministerstvu průmyslu a obchodu.

INZERCE

Založte si u nás blog!

www.moravskehospodarstvi.cz

Žijte na našem webu

08_mh11_09.indd 8

2.9.11 16:23

ZÁŘÍ 2011

INZERCE

STRANA 9

Nová hudební dominanta: mistrovské varhany Brno – Moderní a nejkvalitnější varhany v České republice s více než 3,5 tisíci píšťalami budou stát v Brně. V září startuje Mezinárodní projekt na stavbu koncertních varhan v barokním kostele Panny Marie v  Jezuitské ulici, který připravil Nadační fond Campianus. Město i kraj tak získají výjimečný a ojedinělý hudební nástroj, který se stane novou hudební dominantou Brna. Nové mistrovsky provedené varhany snesou plné srovnání s koncertními nástroji předních evropských i zámořských měst. Díky nim varhaníci budou moci interpretovat skladby většiny starých autorů, především hudbu od konce 17. století, ale i pozdější hudební období až po 20. století. Varhany nahradí v jezuitském univerzitním kostele nástroj,

který byl zničen při bombardování v  roce 1944. Nové varhany by do Brna měly přilákat návštěvníky, kteří přijedou na koncerty a festivaly varhanní hudby z celé České republiky i zahraničí.

SPONZORUJTE VLASTNÍ PÍŠŤALU Projekt bude financován z  prostředků města Brna, Jihomoravského kraje, ROP JV a z darů řady firem i  soukromých dárců. Kmotrem či kmotrou se však může stát kdokoliv, a to zakoupením části nových varhan nebo jednotlivé píšťaly v symbolické hodnotě od 500 do 2 000 korun. Více informací na www.campianus.eu. (pr)

AIESEC – snadný přístup k mladým talentům AIESEC, NEJVĚTŠÍ MEZINÁRODNÍ STUDENTSKÁ ORGANIZACE, JEJÍŽ HLAVNÍ NÁPLNÍ JE ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH STÁŽÍ STUDENTŮM DO CELÉHO SVĚTA, PŘINÁŠÍ FIRMÁM NOVÉ MOŽNOSTI, JAK SE DOSTAT K PROAKTIVNÍM TALENTŮM. STUDENTŮM TAK UMOŽŇUJE BÝT V NEUSTÁLÉM KONTAKTU S FIREMNÍ SFÉROU A NASTARTOVAT JEJICH KARIÉRU.

týdny workshopů, které probíhaly na  půdě a  pod záštitou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Hlavními tématy bylo zejména jak vytvořit podnikatelský plán, propagovat své produkty, zavádět inovace a  etický business. Vzdělání bylo doručováno představiteli společností ve spolupráci se stážisty, čímž byla zaručena rozmanitost, sdílení názorů, ale také pohled na  realitu z  jiných krajin. V  závěru pak praktikanti strávili další dva týdny ve společnostech, aby mohli získané znalosti a dovednosti ještě více prohlubovat. Jelikož měl projekt obrovský úspěch, s  velikou pravděpodobností bude v budoucnu pokračovat.

Jakým způsobem AIESEC spolupracuje s korporátní sférou? V současnosti má několik projektů zaměřených na  osobnostní a  profesní rozvoj. Jedním z  nich je i celonárodní projekt BusinessLab, který v Brně proběhl začátkem prázdnin za  účastni představitelů malých i  středních firem (např. GBIT, ASIO, SovaNet) a našich zahraničních praktikantů. BusinessLab je zaměřený na vysokoškolské studenty, kteří se zajímají o podnikání, a podporuje je v jejich chuti začít podnikat prostřednictvím tréninků, seminářů a řady workshopů od firem. Hlavním cílem těchto vzdělávacích seminářů pak bylo přiblížit studentům problematiku spojenou se založením, vedením společnosti a pomoci jim při rozvíjení nápadů spojených s podnikáním.

Další aktivitou přispívající k  propojení společností a studentů je nový projekt AIESEC Uni, který zaštiťuje všechny vzdělávací události, které AIESEC pořádá a  bude spuštěn začátkem nadcházejícího akademického roku. Jde o  sérii workshopů, seminářů a panelových diskuzí s pečlivě vybranými tématy, jejichž cílem je pomáhat v rozvoji potenciálu mladých lidí. Pro společnosti to znamená například možnost prezentovat se na  preferované téma před vybranou cílovou skupinou studentů a  mít tak přímý dopad na pomoc při vzdělávaní studentů a přístup k nim.

STÁŽE NEJEN ROZVÍJEJÍ STUDENTA, ALE JSOU I VELKÝM BENEFITEM PRO FIRMY Jak takový projekt organizovaný AIESEC probíhá? Příchozí praktikanti ze zahraničí nejdříve absolvovali dvoutýdenní stáž ve  společnostech, kde například pomáhali s analýzou trhu, překlady, prodejem, komunikací se zahraničím. Následovali dva

NOVÝ PROJEKT AIESEC UNI DOPLNÍ VZDĚLÁNÍ VYSOKOŠKOLÁKŮ

Co na  naše projekty říkají naši korporátní partneři? „Určitě spolupráci s AIESEC doporučuji, už jenom pro ten pocit spolupráce s pozitivně naladěnými lidmi. Co se pak týká spolupráce se zahraničními studenty, přínos vidím zejména tam, kde je možné využít jejich znalosti místního domácího prostředí nebo znalosti jazyka – např. čínštiny – což byl náš případ. To, jak to všechno dopadne, hodně záleží na konkrétním studentovi a pak na tom, jak rychle se podaří předat vlastní požadavky, případně i motivovat. Věřím, že pak odjezdem studenta domů nemusí spolupráce skončit,“ říká Jiří Plotěný ze společnosti ASIO. LUCIA MALASTOVÁ

NÁRODNÍ DIVADLO BRNO ZAHAJUJE NOVOU SEZONU 2011/2012 NDB – Celkem dvacet premiér, festivaly REDFEST a Tanec Brno 2012, off akce, koncerty, výstavy, workshopy, dny otevřených dveří – to vše nabídne Národní divadlo Brno v nadcházející sezoně.

DIVÁCI SE NA PODZIM MOHOU TĚŠIT NA DETEKTIVKU, POHÁDKU I GROTESKY V  Mahenově divadle se uskuteční Reprezentační ples města Brna – Ples před oponou a v Divadle Reduta Maškarní bál. Tamtéž proběhnou rovněž unikátní přenosy z METROPOLITNÍ OPERY. Děti se navíc můžou jako každý rok těšit na pohádky. Janáčkova opera Národního divadla Brno uvede 9. září scénický koncert Zdenka Merty a libretisty Stanislava Moši Ruleta. Autor textu Stanislav Moša Ruletu charakterizuje jako surrealistickou operní detektivku.

09_mh11_09.indd 9

Jednu z  nejkrásnějších světových pohádek nejen pro děti – Popelku – uvede Mahenova činohra v premiéře 25. září. K výtvarnému pojetí byl přizván malíř a spisovatel Alois Mikulka a scénograf Daniel Dvořák. Hned v říjnu mohou lidé v Divadle Reduta navštívit dvě groteskní aktovky polského dramatika Slawomira Mrožka, který je považován za jednoho z kmotrů absurdního divadla 60.  let. Pod názvem Kouzelná noc, letní den budou mít premiéru 2. října. Balet NDB 16. října nabídne tvorbu tří choreografických osobností spjatých se světoznámým izraelským souborem Kibbutz Contemporary Dance Company. Milovníci operety se mohou těšit na  koncert Opereta Gala, který se uskuteční 29.  října pod taktovkou Caspara Richtera. Uvedené premiéry a koncerty nejsou tím jediným, co můžete v Národním divadle Brno navštívit. Více naleznete na adrese www.ndbrno.cz.

2.9.11 16:26

ZÁŘÍ 2011

MARTA FIALOVÁ

Moravští návrháři – světové modely

Gábina Páralová Aktuální kolekce pro podzim a zimu brněnské návrhářky Gábiny Páralové se jmenuje Medúza. Použila v ní velmi příjemné a měkké materiály. „Pracovala jsem hodně s úpletem, svetrovinou a měkkou dobře zpracovanou vlnou,“ popisuje Páralová. Inspiraci návrhářka nachází v přírodě, filmu i knihách. „Příroda je dokonalý designér – dosahuje tvarové dokonalosti a má nekonečnou paletu barevných odstínů od jara až do zimy,“ říká návrhářka.

S novou zákaznicí si Iveta Řádková vždy nejdříve povídá, aby poznala její osobnost a prostředí, ve kterém se pohybuje.

Módní salon MILADY nabízí jako jediný v Brně luxusní značku TUZZI

„Potom nachystám první návrhy a vybereme spolu materiály,“ vysvětluje Řádková.

Sportovní a zároveň elegantní móda pro ženy. Módní salon Milady v Brně nabízí exkluzivní modely i služby. V krásném prostředí starožitnictví najdou návštěvnice oblečení pro volný čas, do práce i na formálnější akce.

Českým ženám stále chybí noblesa, ale vkus mají dobrý. Problémem je, že se spíše strojí a zdobí, než aby byly elegantní.

Materiály využité v kolekcích prestižních zahraničních firem jsou přírodní. Zejména se jedná o bavlnu, kašmír a vlnu. „Mezi značkami, které nabízíme, je nově i kolekce značky Tuzzi, která je ,trendy‘,“ popisuje majitelka salonu Milada Šponarová.

Zajímavou prací byla pro brněnskou návrhářku také tvorba společenských šatů z látky, na kterou byly natisknuté repliky obrazů Karla Gotta. Momentálně se prezentovala na veletrhu Zelený svět, kde spolupracovala s floristy na vytvoření modelů, které byly kombinací šatů a živých květin.

 INZERCE

KONTAKT Údolní 29, 602 00, Brno Tel: +420 533 433 884 Fax: +420 533 433 885 e-mail: [email protected]

www.milady.cz Minská 8/921 Brno, 616 00 Tel. +420 608 731 619 Email: [email protected]

www.radkova.cz

Na letošním Veletrhu Styl v Brně představil oděvní designér Pavel Jevula novou kolekci forTart, kterou vyrobil z bublinkové a fixační fólie a obalových materiálů. Navazuje tak na svou dřívější tvorbu, kdy při výrobě modelů využíval netradiční a neoděvní materiály. „Ve svých autorských kolekcích se snažím ukázat, že krásné věci mohou vzniknout třeba i z igelitu, a inspirovat tak oděvní design,“ říká držitel prestižního ocenění Top Styl Designer.

Moravské kroje Kroj není jen oděv, je to hlavně důležitá součást lidového umění. Na Moravě se kroje odlišují region od regionu. Spojovacím prvkem je pak snaha o co nejširší siluetu, kterou ženy vytvářely podvlékáním několika spodních sukní a jejich škrobením. V některých krajích a obcích již kroje ustrnuly, ale na mnoha místech jsou stále živým organismem ve vývoji, tak jak tomu bylo kdysi. Každý kroj má několik typů. Je tak třeba možné nakombinovat až pětadvacet různých variant od kroje pracovního, malého obřadního až po kroj parádní do kostela. Kroje jsou tradičně plné symboliky, která v minulosti umožňovala snadno identifikovat základní informaci o lidech, kteří ho oblékali. Svobodné děvčice nosily čapku, kdežto vdané ženy čepec, takže každý mladík na první pohled poznal, jestli má smysl se o dívku snažit. Při svatbě pak měly nevěsty na hlavě takzvanou ohradu, kterou po obřadu nahradily právě čepcem. V mnoha obcích se stále konají nádherné krojované hody nebo krojové plesy. Lidová tradice se dále rozvíjí, i když je někdy mnohem náročnější sehnat například správný materiál. Kordulka, která je oblečená na rukávcích, se bohatě vyšívá stužkami, portami nebo potáčky. „Jenže například patáčky se kupují v zahraničí a jsou velice nekvalitní, takže mnohdy zničí celou dosavadní práci,“ popisuje Petra Blahušková z Vacenovic.

INZERCE

Kolekce pro podzim a zimu obsahuje obleky pro denní nošení, večerní příležitosti i výjimečné události. Podle požadavků zákazníka jsou připraveny tři střihové linie: COMFORT FIT pro volnější střih, REGULAR FIT s mírně přiléhavým nádechem a SLIM FIT, který je přiléhavý, avšak díky elastickým materiálům stále pohodlný.

Nová kolekce módního domu BLAŽEK „jde svou cestou“

Samozřejmostí a tudíž bezplatnou službou je navíc úprava všech modelů podle přání zákazníků. Ať již jde o zkrácení, zúžení nebo jinou úpravu, která zajistí pohodlí a spokojenost zákaznic.

Exkluzivní modely prestižních zahraničních firem TUZZI ATELIER ALYCE BASLER

Ateliér Ivety Řádkové

Pavel Jevula

Třiadvacetiletý návrhář Leo Macenauer tvoří módu pro úspěšné moderní ženy, které mají silnou osobnost a ve společnosti mají nepostradatelné místo. „Moje zákaznice nejsou slepými vyznavačkami posledních trendů, ale oceňují nadčasový styl, který do svých kolekcí vnáším,“ popisuje Macenauer. Momentálně mladý návrhář připravuje hodinky LEO MACENAUER, které budou k dispozici koncem roku.

Moravia made

Komorní prostředí starožitnictví a osobní přístup majitelky zajistí, že se do salonu budete rádi vracet.

„Člověk má vždycky radost z toho, co právě tvoří. Ten proces, vývoj, to mám nejradši,“ tvrdí úspěšná designérka.

Kolekce Viva la vida, mezinárodní veletrh Styl v Brně FOTO: Vladimír Zemánek

Návrhářka Marie Zelená tvoří převážně společenské, večerní a svatební modely. Začala však navrhovat také symbolické šaty, projekt má název Návraty k hodnotám. „Vytvořila jsem například šaty k reprezentaci České republiky, několika českých měst i obcí,“ přibližuje Zelená. Úspěchem je pro ni stále především spokojená zákaznice, ale také rozzářené publikum na přehlídce.

Lada Vyvialová V loňském roce založila Lada Vyvialová značku l‘idée, pod kterou vznikají autorské oděvní modely, ale i doplňky. „L‘idée zhmotňuje moje přesvědčení, že oblečením je možné mnoho sdělit - náladu, názor, ovlivnit okolí i šířit radost,“ říká Vyvialová. Modely tvoří plynule v čase a nedělí je do kolekcí. „Nezohledňuji aktuální módní trendy, modely jsou poplatné pouze mému výtvarnému názoru,“ vysvětluje mladá úspěšná návrhářka.

„Jsou to hodně zaměstnané ženy, které vydělávají peníze, starají se o rodinu a chodí do společnosti. Nemají čas se převlékat, ale zároveň chtějí být dobře oblečené. Neustále pro ně musím chystat něco nového,“ popisuje návrhářka.

Marie Zelená

Leo Macenauer

Iveta Řádková

Módní návrháře z Moravy spojuje nejen původ, ale zejména tvůrčí originalita. Mladí nadějní tvůrci i úspěšné návrhářky musí kvůli práci často pobývat v Praze, ale všichni se na Moravu rádi vrací. Mají zde nejen své věrné zákazníky, ale také klid na svou tvorbu.

Nejvíce času věnuje Iveta Řádková svým zákaznicím. Za dvacet let návrhářské praxe jich má mnoho a práce pro ně ji stále baví. Patří k nim hlavně úspěšné a vytížené ženy.

10–11_mh11_09.indd 10-11

STRANA 10–11

LIFE STYLE

OTEVÍRACÍ DOBA po–čt 10–17 hodin pá, so – telefonické objednávky na mobil +420 737 204 031

Saka lze kombinovat se všemi typy separátních kalhot včetně džínsů. Je možné vytvořit jak formální vzhled s košilí a kravatou, tak casual outfit s tričkem a džínsy.

V srpnu módní dům Blažek představil svou kolekci pro období podzim/zima 2011. Příznačně dostala název „MY WAY“ neboli moje cesta. Důraz je kladen na přirozenost, uvolněnost a eleganci, zároveň ale také na maximální pohodlí. Trendy v pánské módě se neustále mění a vyvíjejí. Je nezbytné sledovat chování a potřeby zákazníků a přizpůsobovat tomu tvorbu. „Část kolekce je určena mladším zákazníkům, kteří preferují trendová řešení a inovace. Prostor je věnován také konzervativnějším mužům, kteří upřednostňují tradičnější pojetí,“ říká designér a autor kolekce Roman Humlíček. Pro nadcházející období jsou typické pláště a bundy, které jsou zastoupeny i v nové kolekci. Na formální pláště byly použity vlněné velury, které vyniknou především v kombinaci se sakem či oblekem. Pro běžný den pak můžete zvolit pláště převážně

ve zkrácených délkách, které nahrazují delší bundy či parky. Jsou odvážnější v použitých materiálech a detailech. Pro kolekci bund zvolil Roman Humlíček dvě inspirační linie. Jedna skupina bund je navržena v duchu velkoměsta, druhá čerpá z klasického pláště či z vojenské uniformy. Přestože se druhá část kolekce bund přibližuje pojetím outdoorovému oblečení do přírody, ponechává si stále elegantní vzhled typický pro město.

Vyzkoušejte džínsy všech odstínů modré Největší novinkou kolekce je rozšířená řada džínsů všech odstínů modré s přechodem do světle modré a černé. Širokou škálu barev udává stupeň oprání a další úpravy, jako je broušení a záměrné narušování povrchu. „Díky těmto úpravám je možné vybírat více či méně formální džínsy, které je vhodné kombinovat se saky a košilemi,“ říká majitel módního domu Ladislav Blažek. V kolekci najdete rovněž obuv, a to pro společenské i neformální příležitosti. Kromě nízké obuvi se opět objevují také kotníčkové modely a nově i sportovní obuv, která je vhodná právě k džínsům.

Košile jsou určené pro kombinaci s kravatami, pro volný čas ke kalhotám a sakům a do společnosti. Typem použité košile sám zákazník zvolí, jak formální outfit chce mít.

www.blazek.cz

2.9.11 17:44

STRANA 12

září 2011

JAk Se vyRábí

Ocel se vyrábí v Ostravě téměř šedesát let o čistě ekologickou investici – produktivitu výroby nijak nezvýší, má však obrovský přínos pro životní prostředí v okolí huti,“ dodává Věra Breiová. Surové železo je produktem závodu Vysoké pece. Výroba probíhá nepřetržitě – horní část vysoké pece se pravidelně plní a ze spodní části vysoké pece se přibližně jednou za dvě hodiny vypouští rozžhavené surové železo, od  kterého se v  této fázi oddělí struska (pozn. hutníci tento krok nazývají odpich).

SpolečNoST ARceloRMiTTAl oSTRAvA Je největším výrobcem oceli v čeSké Republice. od Roku 1952 Až do čeRveNce 2011 Se NA všech vySokých pecích vyRobilo 130 MilioNů TuN SuRového železA.

Každého návštěvníka zaujmou obrovské haly.

První vysoká pec byla zapálena v roce 1952. Podnik ArcelorMittal Ostrava disponuje čtyřmi vysokými pecemi. ArcelorMittal Ostrava patří do skupiny ArcelorMittal Holding, který je největším světovým producentem oceli.

iNveSTice zA MiliARdu

roman müller Ostrava – První, co vás při příjezdu k  ostravskému podniku arcelorMittal ohromí, jsou vysoké komíny, ze kterých se líně valí bílá oblaka páry. Z  údivu nevyjdete ani za  branami závodu, kde stojí několikapatrová železná monstra, u nichž můžete jen odhadovat, k čemu slouží. Na ploše srovnatelné s menší městskou částí najdete několik závodů, například Koksovnu, Vysoké pece, Ocelárnu a  Válcovny. Celý areál je propleten téměř dvěma sty kilometry kolejí a 53 kilometry silnic. Na  Koksovně je zpracováváno uhlí. Jako palivo a  redukční činidlo je totiž ve  vysoké peci používán koks. Dodavatelem uhlí, ze kterého je koks vyráběn, je v převážné míře společnost OKD. „Mezi společností arcelorMittal a OKD vzniká zajímavý koloběh – od OKD odebereme uhlí, zpracujeme ho na  koks, postupně vyrobíme železo a  zpracujeme ho na  ocel, z  níž vyrábíme různé finální výrobky – pro OKD tak například dodáme důlní výztuže,“ dodává tisková mluvčí společnosti arcelorMittal Ostrava Věra Breiová. Ostravská koksovna je největším producentem koksu v  České republice. Vyprodukuje přibližně 1,5 milionu tun koksu ročně. V chemické části závodu jsou vyráběny chemické produkty – surový černouhelný dehet, surový koksárenský benzol, koksárenský plyn a kapalná síra. Provoz aglomerace je součástí závodu Vysoké pece a zpracovává se zde ruda před tím, než je na vysoké peci použita ve formě

)) zajímavosti

Výroba suroVého železa Každá z vysokých pecí stojí v jedné hale. V každé směně pracuje přibližně devět zaměstnanců. FOTO: Tomáš Škoda aglomerátu. Ten je jednou ze složek kovonosné vsázky vysoké pece. Vstupními surovinami pro výrobu aglomerátu jsou drcené prachové rudy s  obsahem kysličníků železa, koksový prach jako palivo a  drcený vápenec jako pojivo. Promíchaná směs se sype na aglomerační pás ve zhruba čtyřiceticentimetrové vrstvě a zapaluje se pomocí plynových hořáků.

Nižší pRAšNoST Hořící koksový prach vyvolává teplotu až 1450 stupňů, při které dochází ke spečení směsi a vytvoření kusového aglomerátu. Teprve tak ho lze použít do vysoké pece.

Pracovník dohlíží na odpich.

Ochranná přilba a plášť patří do nezbytné výbavy.

aglomerační provoz Sever pracuje se třemi aglomeračními pásy o délce 38 metrů a šířce 2,5 metru. V průběhu řady chemických reakcí kromě aglomerátu vznikají rovněž plynné produkty a prach. aglomerace je největším zdrojem prašnosti celého podniku. Prach je zachycován prvotně elektrostatickými filtry. Tyto filtry jsou schopny vyhovět limitu, který platí ještě pro letošní rok, a  to 50 mg/m3. Od  roku 2012 jsou přísnější limity (20 mg/m3), a  ty lze splnit pouze instalací textilních filtrů. „Toto nové zařízení, které patří k  nejvýkonnějším na  světě (pozn. podobné je jen asi v deseti ocelárnách na světě) bylo zprovozněno letos v září. Investovali jsme do  něj jednu miliardu korun a  jedná se

Surové železo proudí do Veroniky.

Každý odpich trvá přibližně 2 hodiny. U  každé z  pecí pracuje zhruba devět zaměstnanců v  jedné směně. Na  vysoké peci se pracuje v nepřetržitém, čtyřsměnném provozu. „Kratší směny a pravidelné přestávky v práci jsou nutné kvůli vysoké okolní teplotě. Pro zaměstnance je vyčleněna i speciální klimatizovaná místnost pro regeneraci, kde mají zaměstnanci k dispozici neomezené množství nápojů,“ doplňuje směnový mistr Jaroslav Štorek. Z  vysoké pece proudí surové železo do speciálního pánvového vagónu, kterému hutníci neřeknou jinak než Veronika (pozn. Veronika je válečné krycí označení vagónu s tekutým železem, které přetrvalo dodnes). Po  kolejích je tekuté železo přepraveno do ocelárny. Zde se již vyrábí ocel, a to kyslíkovým pochodem ve čtyřech tandemových pecích s roční kapacitou přes tři miliony tun. Ocel se poté dohotovuje na pánvových pecích na cílové parametry pro lití. „Tady se laicky řečeno ocel ,dochucuje‘ různými přísadami – hliníkem, uhlíkem, manganem, chromem a podobně. Tak, aby ocel měla takové vlastnosti a kvalitu, jaké požaduje zákazník,“ doplňuje technik z Ocelárny Zbyněk Látal. Po úpravě se tekutá ocel odlévá na třech zařízeních pro plynulé odlévání (tento proces je označován jako kontilití). Využívány jsou dvě licí pánve, jakmile dojde materiál v jedné, hned se použije materiál z druhé, odlévání tedy probíhá nepřetržitě. Výsled-

Celková roční kapacita výroby je 3,6 milionů tun oceli. ArcelorMittal Ostrava je největším výrobcem oceli v České republice. Ostravský závod zaměstnává téměř šest tisíc lidí. Společně s dceřinými firmami je to téměř devět tisíc zaměstnanců. V návazných službách a výrobách je jistotou zaměstnání pro zhruba 30 tisíc lidí z regionu.

kem jsou ocelové kontislitky požadovaných tvarů a  rozměrů. Finální výrobky jsou ještě horké nakládány automaticky jeřábem na přistavené vagóny. Na  provoz Ocelárny dohlížejí pracovníci z  velínu. „Pokud by došlo k  poruše, například k roztrhnutí licí kůry, tzv. průvalu, systém automaticky vše vyhodnotí a přeruší odlévání na daném licím proudu (těchto proudů je celkem šest). Vzhledem k  tomu, že žhavá ocel zevnitř slitku se rozlije do  prostoru kolem, provoz tohoto proudu musí být zastaven a vše řádně vyčištěno,“ uvedl Josef David z velína. Následně se ocelové slitky využívají ve válcovnách, rourovnách či dalších závodech, kde vznikají dlouhé či ploché výrobky různých profilů, kruhové tyče, tvarové profily, ocelové dráty apod. Tyto výrobky jsou využívány například jako výztuže do  betonu, v  nejrůznějších konstrukcích nebo pro elektrotechnické účely.

Dalším provozem, kde se zpracovává Na provoz Ocelárny dohlížejí surové železo, je Ocelárna. pracovníci z velínu.

Upravená tekutá ocel se odlévá na třech zařízeních pro plynulé odlévání.

dotační poradna

Přehled hlavních dotací pro žadatele z veřejného sektoru – září 2011 Letošní podzim bude pravděpodobně poslední možností získat evropskou dotaci. Ve strukturálních fondech již reálně zbývá přibližně 18% alokace tohoto programového období. Některé programy jsou však již téměř vyčerpány (např. ROP Jihovýchod). Obce a města se tak budou muset zajímat o menší dotační programy, jako například o operační programy přeshraniční spolupráce. Mimo dotace pro subjekty veřejného sektoru uvádíme i stručný přehled možností v hlavním programu pro podnikatele – v OP Podnikání a inovace. V září 2011 jsou ve sledovaných programech žadatelům k dispozici následující dotační výzvy:

1.

Program Rozvoje venkova (PRV) Již na říjen je připraveno přijímání žádostí v opatřeních, o které je mezi našimi municipálními klienty nejvyšší zájem. Jde o část 3.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby v obcích do 500 obyvatel, tedy především o dotace na zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí, veřejné vodovody, kanalizace a čističky odpadních vod pro veřejnou potřebu. Dále je plánováno přijímání žádostí o dotace na zakládání podniků a jejich rozvoj (mimo bioplynové stanice) a opravy lesních cest a objektů. Prosím, sledujte aktuality na www.szif.cz.

12_mh11_09.indd 12

2.

Operační program Životní prostředí (OPŽP) V OPŽP je na září plánována nová výzva na projekty omezování rizika povodní – žádosti by se měly přijímat do konce října. Dále by v září měla být znovuotevřena výzva na omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik a rovněž budou přijímány žádosti o dotace na technické vybavení ekologických center a poraden. Pouze do konce září je otevřena výzva na Výstavbu a rekonstrukci zdrojů tepla / elektřina / resp. kombinace tepla a elektřiny využívajících vybrané OZE. Od října bude v případě dostatku zdrojů otevřena velice využívaná oblast podpory 3.2.1 – zateplení veřejných budov, k dispozici by mělo být 2,5 mld. Kč. Pro aktuální informace o výzvách sledujte, prosím, www.opzp.cz.

3.

Regionální Operační program Moravskoslezsko V srpnu 2011 jsou otevřeny výzvy na modernizace a rekonstrukce komunikací II. a III. třídy a rovněž dotace pro školy a školská zařízení. V obou případech je příjemcem Moravskoslezský kraj (nebo jím zřízené organizace). Na září je plánováno otevření výzvy na výstavbu cyklostezek, v říjnu pak na spolupráci turistických oblastí. Zde by již mohli podat žádost i běžní žadatelé. Více na www.rr-moravskoslezsko.cz v části „Připravuji projekt – plán výzev“.

4.

Regionální operační program Střední Morava Stále je otevřena výzva na Silnice II. a III. třídy pro projekty zaštítěné kraji a dále pro rozvojové projekty Luhačovicka a Jesenicka. Výzvy v nejsledovanější oblasti – rozvoj měst – jsou plánovány až na konec letošního roku. Více na www.rr-strednimorava.cz.

5.

Regionální operační program Jihovýchod Nyní je otevřena pouze výzva na projekty IPRM v Brně a Jihlavě. Dne 12.září 2011 je v plánu přijímání žádostí o dotace na výstavbu a opravy brownfields na zařízení neziskové sociální péče. Podmínky výzev jsou k dispozici na www.jihovychod.cz.

6.

Operační program Podnikání a Inovace (OPPI) Podnikatelé budou mít tento podzim několik programů, do kterých bude možné podávat žádosti o dotace. Do konce září se lze registrovat do programů podporujících výzkum a vývoj Potenciál a Prosperita. Prodlouženo bylo podávání registračních žádostí do programu Školicí střediska (zázemí pro školící aktivity). Během září je plánováno otevření programu ICT a strategické služby, v listopadu pak oblíbený program ICT v podnicích, tedy dotace na podnikové informační systémy. JaN ROSEN EU Point Komerční banky

2.9.11 16:48

ZÁŘÍ 2011

STRANA 13

INZERCE

RWE

soutěž DOBROVOLNÍ HASIČI ROKU 2011 Finalisté hrají O

400 000 KORUN pro sbory a jednotky sborů dobrovolných hasičů

Odborná porota vybrala finalisty. Bojují o 400.000 korun Hlasujte pro své favority a rozhodněte o vítězích Průběh soutěže Tři finalisty pro každou kategorii vybrali porotci z řad dobrovolných i profesionálních hasičů. Do soutěže se dobrovolní hasiči hlásili s různými zásahy, mezi kterými byl například i odchyt mladého býka, záchrana utopeného muže z jímky nebo pád motorového rogala. Rozhodování proto pro porotu nebylo vůbec snadné. „Překvapením pro mě bylo zejména množství zaslaných informací, které dokládají širokou škálu uplatnění sborů i jednotek v reálném životě,“ řekl jeden z porotců Jiří Bezděk. Finalisté Jednotky sborů dobrovolných hasičů: JIH – Brno–Bohunice, Kobylí, Prostějov–Vrahovice SEVER – Bohuňovice, Police, Prlov Sbory dobrovolných hasičů: SEVER – Lobodice, Pstruží, Troubky JIH – Drnovice, Vítonice, Vlčnov Peníze půjdou na modernizaci vybavení Každý ze čtyř vítězů RWE soutěže Dobrovolní hasiči roku 2011 získá 100.000 korun. Peníze hasiči využijí na obnovu a modernizaci zařízení nebo k preventivním akcím požární ochrany. Finanční prostředky tak půjdou tam, kde jsou potřeba nejvíce. „V současné době mají hasiči techniku

velmi zastaralou. Peníze z výhry hasiči využijí podle toho, co je aktuálně nejvíce tíží. Mohou to být speciální ochranné obleky, prostředky využitelné při povodních nebo třeba dýchací přístroje,“ popsal situaci Václav Špéra z Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Odborná porota: RADIM KUCHAŘ, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje VÁCLAV ŠPÉRA, Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje MONIKA NĚMEČKOVÁ, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

SOUTĚŽ PROBÍHÁ VE SPOLUPRÁCI

Z mnoha desítek fotografií s hasičskou tématikou odborná porota vybrala třicet finálových, jejichž autoři budou soutěžit o voucher na odběr zboží značky NIKON v hodnotě 10 000 korun. Každý z vás může rozhodnout o tom, který ze soutěžních snímků zvítězí. Hlasování je veřejné a bude probíhat od 5. září do 30. října 2011 na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz. Dejte hlas nejlepší fotografii

ZDENĚK MILAN, Moravská hasičská jednota, o.s. JIŘÍ BEZDĚK A LUBOŠ FALHAUR, RWE Důležité informace o soutěži Soutěží se ve dvou kategoriích – Jednotky sborů dobrovolných hasičů a Sbory dobrovolných hasičů – a ve dvou oblastech „SEVER“ a „JIH“ Hlasování o vítězích na webu www.moravskehospodarstvi.cz potrvá od 9. září do 30. října 2011

Šárka Lujková

Vyhlášení vítězů se uskuteční na slavnostním setkání finalistů v polovině listopadu.

Ceny pro vítěze v celkové hodnotě 400 000 Kč věnují Jihomoravská plynárenská, a.s., a Severomoravská plynárenská, a.s., generální partneři soutěže Více informací na www.moravskehospodarstvi.cz G E N E R Á L N Í PA R T N E R

fotosoutěž pro veřejnost

O R G A N I Z ÁT O R

M E D I Á L N Í PA R T N E R

Martin Zemánek

PA R T N E R F O T O S O U T Ě Ž E

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR

Tomáš Holomek

Jihomoravská plynárenská a Severomoravská plynárenská generální partneři soutěže Dobrovolní hasiči roku 2011

13_mh11_09.indd 13

2.9.11 16:48

STRANA 14

ZÁŘÍ 2011

TRANSPORT A LOGISTIKA

)) ve zkratce )) Převod zaměstnanců ČD posvěcen

Projekty na míru jsou oblíbeným řešením

Zaměstnanci ČD – Na půdě ministerstva dopravy byly poslední srpnový den podepsány smlouvy ošetřující převod 9  500 zaměstnanců z  Českých drah pod hlavičku Správy železniční dopravní cesty. Tímto aktem byl definitivně dokončen převod takzvané „Živé dopravní cesty“. Jedná se o pokračování procesu transformace české železnice, který byl zahájen již v  roce 2002. Samotnému převodu zaměstnanců, který schvalovala i  vláda a  který plní požadavky evropské legislativy, předcházelo dlouhé a citlivé vyjednávání s odborovými svazy na železnici.

)) Veřejná logistická centra

PROLOGIS Park Úžice je jedním z prvních trvale udržitelných distribučních parků ve střední a východní Evropě.

Nová logistická centra – Podle informací ČTK chce ministerstvo dopravy více podporovat kombinovanou dopravu. Nový program by měl pomoci vzniku tzv. veřejných logistických center, která umožňují jednodušší překládání zboží mezi kamionovou, železniční a  lodní dopravou. Konkrétní podoba programu by mohla být předložena do  konce letošního roku. Ministerstvo dopravy vytipovalo i  lokality vhodné pro výstavbu. Jedním z nich je například VLC Lovosice.

NAPŘÍČ LOGISTIKOU PANUJE DOBRÁ NÁLADA, V TOMTO ROCE ZAZNAMENAL TRH LOGISTICKÝCH A PRŮMYSLOVÝCH NEMOVITOSTÍ POZITIVNÍ VÝVOJ.

)) Společnost PST CLC expanduje

Logistika – V celém regionu jsou velmi oblíbené projekty stavěné na míru. „V tuto chvíli probíhají stavební práce na  projektech ve dvou našich parcích u nás a na Slo-

Nové prostory – Společnost PST CLC, poskytovatel logistických a  celních služeb, si pronajala přes 13 tisíc m2 skladů a kanceláří v PointParku Prague D1 a téměř 17 tisíc m2 v  CTParku Pohořelice. Expanze firmy podle generálního ředitele PST CLC Miroslava Bradny souvisí s vítězstvím ve výběrovém řízení, na jehož základě bude PST CLC poskytovat komplexní logistické služby pro světového dodavatele automobilového průmyslu. Při transakci PST CLC zastupovala Colliers International. (rm)

Kolik ještě zbývá?

1 3 5 mld. Ve strukturálních fondech stále zbývá k rozdělení: 135 miliard korun, tedy 18 % Zdroj: KB

Jan Šimek

vensku,“ řekl Martin Polák, ředitel společnosti Prologis pro Českou republiku a  Slovensko. Výstavba na  míru není jen českým trendem, ale můžeme ho sledovat napříč celou Evropou. „Například minulý rok jsme zahájili výstavbu na dvou projektech na míru v Německu a ještě na jednom dalším v Rakousku,“ dodává Polák. Projekty na míru jsou pro firmy oblíbeným řešením, protože jim dávají možnost kontroly nad celým procesem a  mají tak možnost si navrhnout sklad přesně podle svých specifických potřeb. Klienti si mohou vybrat druh stavby, potřebné vybavení a s experty lze přesně specifikovat uspořádání svých budov. Požaduje-li společnost technologicky náročnější prostory nebo má-li nějaké specifické požadavky založené například

FOTO: Prologis

na  způsobu používání skladu, je stavba na míru nejlepším řešením. Další výhodou projektů na míru je možnost být flexibilní.

SKLADY NA PŘÁNÍ ZÁKAZNÍKŮ Například v lednu Globus oznámil vybudování skladu o  rozloze 22  350 metrů čtverečních. Brzy si ale uvědomili, že budou potřebovat více místa a v červnu oznámili vybudování dalších 6  800 metrů čtverečních. „V tom právě spočívá výhoda projektů stavěných na míru. Jak se společnost vyvíjí a roste, přizpůsobují se jí i sklady,“ komentuje situaci Polák. Společnosti, které se rozhodnou jít cestou projektů na  míru, by si měly vybrat

developera, který má v tomto oboru zkušenosti a hlavně volný land bank. Developer by měl být schopný reagovat na požadavky projektů na míru velmi rychle, a to díky velikosti pozemků, které by měl být schopen nabídnout pro tento typ projektů. Projekty stavěné na míru mají jen jednu nevýhodu: požadavky na dobu pronájmu. „Nájemci preferují kratší pronájmy, od tří do pěti let, nicméně to pro projekty stavěné na míru není možné,“ říká Polák. V závislosti na komplexnosti projektu se smlouvy o pronájmu projektů na míru pohybují od minimálně sedmi do dvanácti let. „Přibližně 60 procent našich zákazníků jsou poskytovatelé logistiky třetím stranám. Obchodníci, kteří si pronajímají sklady pro distribuci svých produktů a malé montážní a výrobní společnosti, tvoří zbytek,“ dodává Polák. Při výběru logistických nemovitostí se zákazníci zaměřují na  celou řadu kritérií. Nejdůležitější je pro ně ale dopravní dostupnost a flexibilita skladů. Jedním z  trendů, které lze zaznamenat více v  Polsku než v  České republice, je stavba takzvaných kampusových parků. Tyto parky dovolují klientům uskutečňovat více uživatelských procesů na  jednom místě, především v lokalitách atraktivních pro dodavatelské řetězce. Na jednom místě může společnost kombinovat své sklady, dopravu, administrativu a  mnoho dalších požadavků. Kampusové parky jsou také atraktivní díky možnosti realizovat zde přidané služby, výrobu a kompletování výrobků. Navíc společnostem poskytuje další výhody díky umístění – například kvalitní infrastrukturu, dobrou dostupnost nebo využití levnější pracovní síly z blízkého okolí.

Terminál Ostrava-Paskov zažívá přelomový rok Ostrava-Paskov – Otevřený terminál Ostrava-Paskov, který vlastní dopravní skupina AWT, letos zažívá přelomový rok. Objem přeloženého zboží dosáhl za  prvních sedm měsíců rekordních 24 tisíc kontejnerů, více než za  celý loňský rok. Skupina AWT zároveň na konci srpna zahájila zásadní modernizaci tohoto překladiště, která umožní další výrazný nárůst kapacity. „V dalších měsících by měly být investice směřovány do  výstavby odvodnění, zpevnění manipulačních ploch a výstavby nových překládacích kolejí včetně úpravy kolejového zhlaví,“ vypočítává změny technický ředitel skupiny AWT Bohumil Bonczek.

Provoz na terminálu byl zahájen v roce 2007. V následujících letech se počet přeložených kontejnerů více než zpětinásobil a v roce 2010 přesáhl 20 tisíc. Letos by se tento objem mohl zvýšit až na více než 40 tisíc. Nárůst souvisí především s  novými zákazníky, kteří začali terminál využívat.

ZVÝŠÍ SE SKLADOVACÍ KAPACITA „Zahájená modernizace a  rozšíření terminálu Ostrava-Paskov zvýší kvalitu našich služeb a zároveň nám umožní nabídnout je širšímu okruhu zákazníků,” říká ředitel skupiny AWT pro klíčové zákazní-

ky Viktor Bystrian. V souvislosti s plánem rozvoje terminálu lze během následujících dvou let očekávat i  nárůst počtu zaměstnanců ze současných 13 až na 30. Terminál přitom před pěti lety začínal pouze se třemi zaměstnanci. Zvýší se i skladovací kapacita terminálu – dosavadní je přibližně 1400 TEU denně, po  zpevnění plochy bude možné na  terminálu každý den manipulovat až 2100 TEU, přičemž 1 TEU znamená 1 dvacetistopý kontejner. Následným rozšířením překladiště by se jeho kapacita dále zvýšila na 3100 kontejnerů denně. „Terminál Ostrava-Paskov považujeme za jednu z našich klíčových a strategických aktivit. Kombinovaná doprava spojující vý-

)) zajímavost Terminál Ostrava-Paskov je strategicky umístěný ve středu velkých průmyslových zón Moravskoslezského kraje v blízkosti dálnice a je přes vlastní vlečku napojen na celostátní železniční síť. Jeho pozice je výhodná i z hlediska dopravy po celé Evropě – je na spojnici mezi přístavy Baltského, Jaderského a Černého moře.

hody silnice a  železnice je budoucností našeho oboru a  my disponujeme překladištěm s  téměř ideální polohou,“ doplnil Bohumil Bonczek. (kk)

INZERCE

Logistika v trendech Rozhovor – O aktuálních trendech na trhu logistických a průmyslových nemovitostí u nás a v zahraničí jsme hovořili s Martinem Polákem, ředitelem společnosti Prologis.

Šetřete svůj čas i náklady! Zajišťujeme komplexní nakládání s odpady včetně technických služeb. Naši specialisté • Navrhnou, jak efektivně separovat využitelné složky odpadu. • Připraví návrh ideálního řešení logistiky uvnitř vaší firmy. • Zkalkulují ekonomicky přijatelné řešení.

NIC NENÍ ODPAD Náš pohled při nakládání s vaším odpadem.

• Poradí v oblasti legislativy.

604 298 134

kontaktujte nás [email protected]

14_mh11_09.indd 14

www.vangan.cz

Jaký vývoj zaznamenal trh logistických a  průmyslových nemovitostí u nás za poslední rok? Pravidelná zpráva o  stavu trhu připravená společností Jones Lang LaSalle uvádí, že ke konci června v České republice bylo 3,6 milionu metrů čtverečních skladů a hal pro lehkou průmyslovou výrobu. Také se opět staví – ke konci června bylo dokončeno 30 tisíc metrů čtverečních hal v Ostravě, Praze a Plzni. Ještě lepší zprávou je, že 250  tisíc metrů čtverečních je v  současné době ve  výstavbě, především v  místech s nízkou neobsazeností. Můžeme na trhu za poslední rok vystopovat nějaké trendy? Mnoho developerů se zaměřilo na  snižování neobsazenosti. Podle statistik byl zájem o  pronájmy v prvním pololetí letošního roku nižší než v minulém roce, což je způsobeno nízkou mírou neobsazenosti na trhu. Je to normální reakce trhu a je krokem k dalšímu vývoji. Začínají developeři opět se spekulativní výstavbou, nebo preferují jistotu? Banky jsou stále velmi opatrné při půjčování peněz, a to investory odrazuje od spekulativní výstavby. Nepředpokládáme, že by se první opravdová spekulativní

výstavba objevila dříve než na konci tohoto roku nebo na počátku příštího. Vidíte nějaké rozdíly mezi českým a slovenským trhem ve srovnání s ostatními trhy v regionu? Celkově vzato je trh logistických nemovitostí v Polsku a  České republice o  něco silnější ve  srovnání se Slovenskem a  Maďarskem. Vývoj v  České republice i na Slovensku je podobný jako v sousedních zemích regionu. Výjimkou je Slovensko, kde je naše portfolio ze 100 % pronajaté. Standard v regionu je okolo 90 %, což platí i pro Českou republiku. Jak si vybíráte své lokality? Přizpůsobujete jejich výběr nějak zájmu vašich zákazníků? Jaká kritéria jsou nejdůležitější při výběru lokalit? Pro nás je nejdůležitější lokalita. Pro naše klienty je nejdůležitější její dopravní dostupnost. Například Prologis Park D1 West a  East jsou přímo u  dálnice D1. Podobně Prologis Park Praha – Jirny je napojen jak na národní, tak i mezinárodní silnice díky dálnici D11, což nabízí možnost rychlého spojení s  celou řadou dálnic a silnic napříč republikou i do zahraničí.

Martin Polák ředitel společnosti Prologis

2.9.11 17:32

ZÁŘÍ 2011

STRANA 15

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Sprejeři způsobují škody městům i soukromníkům ODSTRAŇOVÁNÍ GRAFITTI, MALŮVEK A PODPISŮ SPREJERŮ, TAKZVANÝCH TAGŮ, STOJÍ OBCE ROČNĚ DESÍTKY AŽ STOVKY TISÍC KORUN. PROTI VANDALISMU NEPOMÁHAJÍ ANI PŘÍSNÉ TRESTY, ANI LEGÁLNÍ PLOCHY.

Hana Nečasová Města – Legální plochu mají například v  Hodoníně. Ta však problém se sprejerstvím neřeší. „Obecně není problém s graffiti jako takovým, tedy malbami větších obrazců – ty se nepravidelně ve městě objeví.

Horší jsou podpisy – tagy – vandalů, kteří legální plochy nikdy nevyužijí,“ říká například ředitel hodonínské městské policie Jindřich Vašíček. Náklady za likvidace škod po sprejerech vyčíslují Technické služby města Olomouce zhruba na 200 tisíc korun. „Opakovaným cílem jsou podchody pod komunikacemi nebo tramvajovými tratěmi. Úplně nejhorší jsou ale ti, kteří zanechávají svoje značky na  fasádách domů včetně památkově chráněných. V některých místech se proto snažíme zjednodušit následné čištění použitím preventivních nástřiků, ze kterých lze graffiti jednodušeji odstranit,“ popisuje tisková mluvčí Olomouce Jana Doleželová. Díky městskému kamerovému systému se podle ní podaří strážníkům zadržet každoročně přibližně desítku pachatelů

nelegálních nástřiků. Protože je sprejerství trestným činem, pachatelům hrozí odnětí svobody až na jeden rok.

ODMĚNA ZA DOPADENÍ Se sprejerstvím má problém také Jihlava. Ta přijala několik opatření, kterými se snaží graffiti ve městě usměrnit. „Majitelé nemovitostí mohou na  odstranění čmáranic čerpat peněžní pomoc města – v městské památkové rezervaci je to až 150 korun na metr čtvereční,  mimo 100 korun na metr,“ uvedl jihlavský tiskový mluvčí Radek Tulis. Letos podle něj již město shromáždilo 28 žádostí o příspěvek v hodnotě 426 tisíc korun, loni radnice přispěla na odstraňo-

vání sprejerských čmáranic 655 tisíc korun. Jihlava kromě toho vyplácí odměnu pět tisíc korun za informace vedoucí k dopadení sprejera. „Loni Jihlava vyplatila odměnu šestkrát. Intenzivně také využíváme mobilní kameru. Ředitelé městských institucí, dostali od vedení města pokyn, aby případné sprejerské výtvory okamžitě odstraňovali, protože k první čmáranici velmi rychle přibývají další – stejně jako vznikají skládky na  místě, kde někdo odhodí první odpadek,“ dodal Tulis. Právě sprejerství je podle mluvčí brněnského dopravního podniku Lindy Škrancové nejčastějším způsobem vandalství také v městské hromadné dopravě. Vloni řádění vandalů způsobilo škody celkem za téměř půl milionu korun.

„Odstranění jednoho nápisu stojí od 50 korun do 5 tisíc, záleží vždy na použitém materiálu a rozsahu výtvoru sprejera. Doba potřebná k  odstranění jednoho nápisu a uvedení poškozeného místa do původního stavu se tak pohybuje v rozmezí od desítek minut až po několik hodin,“ popsala Škrancová. Proti sprejerům se dopravní podnik snaží bojovat také prostřednictvím preventivních opatření. Například zdi v okolí vozoven či tratí nechává porůstat popínavými rostlinami, aby sprejerům ubyl prostor. „V jednom podchodu jsme proti sprejerům zaútočili jejich vlastními prostředky – nechali jsme zdi pomalovat sprejery-profesionály, protože mezi touto komunitou panuje určitá úcta k práci jiného sprejera, takže si nedovolí ji přestříkat,“ vysvětlila Škrancová.

INZERCE

Klimatické změny a nevyzpytatelnost živlů Vracíte se v myšlenkách k tomu, jaký byl rok 2010? V mnohých ohledech jistě výjimečný. Platí to i pro rozmary počasí, které stále častěji nejen sužují přírodu, ale také útočí na provozy a zázemí vašeho podnikání. Příkladem stále častěji vznikajících škod jsou ty způsobené záplavou nebo povodní. Ze statistik České pojišťovny vyplývá, že v loňském roce se to týkalo téměř 17 000 případů řádění vodního živlu. Jedním z nich je i případ firmy pana Josefa. Provozovna s halou, skladovacími prostory a administrativním zázemím v severních Čechách prošla od konce 90. let již několika modernizacemi. Investice do postupného rozšíření provozu byly nemalé. Hodnota celého komplexu postupem času rostla úměrně s obměnami pracovního vybavení a zvyšováním objemu zásob. Spolu s těmito úpravami byly navyšovány i pojistné částky na smlouvách. Když jeho provozovnu během několika minut zaplavila voda do výšky 1 m, bylo těžké překonat zděšení. To však záhy vystřídala částečná úleva. Při pohledu do smluv zjistil, že aktu-

alizace pojistných částek i rizik proběhla v rámci obnovy jako každý rok. Na úklid následků povodně, odstraňování bahna a vysoušení, výměnu halových dveří, opravu elektrorozvodů a opravu pracovního vybavení, dále na znovu vymalování a obložení administrativního zázemí pan Josef dostal od České pojišťovny téměř 1 250 000 Kč. Roční pojistné 35 000 Kč tedy majitele firmy dokázalo ochránit. Zmírnit následky přírodních živlů a získat tolik důležitý pocit jistoty znamená aktivně se zajímat o podnikatelské pojištění vaší firmy. Nejde jen o to, mít své provozovny pojištěné, ale také vědět, že pojistné krytí odpovídá aktuální hodnotě majetku. Správně zvolené pojistné částky a rizika by měly být rozhodně v hledáčku každého podnikatele, který pojištění své firmy nebere na lehkou váhu. Šetřit na nesprávném místě může mít velmi drahé následky.

Ochraňte majetek své firmy či obce tím správným pojištěním

až 20 % sleva

pro všechny nové klienty

Získáte výraznou slevu a bezplatné poradenství našeho specialisty 841 114 114

PR_Inzerat_CP_268x185_FINAL.indd 1

SPOLEČNĚ MÁME NEKONEČNÉ MOŽNOSTI WWW.AWT.EU

26.8.11 13:26

Skupina Advanced World Transport (AWT) je nadnárodní dopravní a logistická skupina s přímým zastoupením v devíti zemích Evropy a širokou sítí partnerů po celém světě. Vznikla spojením tradičních společností s více než 60 lety zkušeností a mezinárodním renomé. Tyto firmy začlenila do jednotné vnitřní struktury s moderním systémem řízení, čímž se dostává na zcela novou úroveň efektivnosti nabízených služeb. Skupina AWT zajišťuje komplexní služby v oblasti přepravy a dalších návazných služeb. Vedle tradiční dopravy uhlí, chemických produktů, oceli či papíru skupina posiluje své postavení také v dopravě pro automobilový průmysl a v přepravě kontejnerů. Nabízí také rekultivační práce.

841 114 114 15_mh11_09.indd 15

www.ceskapojistovna.cz

www.ceskapojistovna.cz 2.9.11 16:49

STRANA 16

Elektronická zdravotní knížka IZIP Systém IZIP lze označit za obdobu jedné z hlavních částí evropského projektu eHealth, která zajišťuje zdravotnické záznamy o jednotlivých pacientech v elektronické podobě. IZIP je tedy schopen v elektronické podobě dodat zdravotnické záznamy kdykoli na potřebné místo, a zefektivnit tak diagnostiku, léčbu a prevenci nemocí.

)) 2001: Start systému Elektronické zdravotní knížky IZIP odstartovaly v Česku již v roce 2001. Vytvoření systému IZIP přišlo na 300 milionů korun, což je podle některých zahraničních expertů násobně nižší částka, než kterou si v rámci elektronizace zdravotnictví vyžádaly podobné projekty jinde ve světě. Pro zajímavost – systém IZIP si Evropská unie zvolila jako referenční při zavádění podobné služby v Evropě. Hned ve svém počátku elektronické zdravotní knížky vyvolaly nadšení tím, že ušetří peníze. Lékaři budou mít v elektronické podobě na jednom místě k dispozici všechny zprávy a vyšetření svých pacientů. Jedním z hlavních cílů systému IZIP totiž je zefektivnit výměnu informací o pacientech mezi lékaři, čímž by se mělo zabránit zbytečným opakovaným vyšetřením a zdravotním výkonům i opakovanému předepisování léků. Systém IZIP však ani v současné době není v Česku užíván celoplošně. Registrace do tohoto systému je totiž věcí dobrovolnou, a to jak na straně pacienta, tak lékaře. V systému IZIP, jenž je mimo jiné dlouhodobě kritizován kvůli své ceně a financování, je v tuto chvíli zaregistrováno přes 1,9 milionu lidí – z toho třetina pojištěnců VZP, třetina všech lékařů, 7 tisíc zdravotnických zařízení a polovina ze dvou set českých nemocnic.

)) Majoritní vlastník:VZP Většinovým vlastníkem společnosti IZIP, která provozuje internetové zdravotní knížky, se koncem srpna letošního roku stala VZP. Původně pětiprocentní podíl v této firmě VZP navýšila na 51 procent, díky čemuž se stala většinovým vlastníkem IZIPu. VZP zaplatila za majoritu ve společnosti IZIP celkem 1,1 milionu korun. „Teď, když jsme se stali většinovými vlastníky společnosti, a IZIP je tak naší dceřinou společností, máme vytvořeny podmínky pro to, aby se elektronizace českého zdravotnictví mohla rozvíjet,“ sdělil v rozhovoru pro deník Právo ředitel VZP Pavel Horák. VZP byla mimo jiné jediným klientem společnosti IZIP a za desetiletou existenci elektronických zdravotních knížek IZIP investovala do tohoto projektu více než miliardu korun. Proto se jednou z podmínek nákupu podílu ve společnosti IZIP stala symbolická cena a také prokazatelná efektivita, kterou největší česká pojišťovna ověřovala prostřednictvím pilotních projektů v Kraji Vysočina a Karlovarském kraji. „Jsme přesvědčeni, že z dlouhodobého hlediska je elektronizace zdravotnictví jedinou cestou k efektivitě, úsporám, ale i ke kvalitě péče. Nadále budeme podporovat systém sdílení informací o zdravotní péči mezi lékaři navzájem a mezi pacienty formou elektronických zdravotních knížek,“ doplnil tiskový mluvčí VZP Jiří Rod.

)) Založení a vedení IZIPu Založení a vedení elektronické zdravotní knížky je zdarma pouze pro pojištěnce VZP. Ostatní si musejí připlatit. Každý zaregistrovaný do systému IZIP může svoji zdravotní knížku po vzájemné dohodě zpřístupnit k nahlížení a k zapisování důležitých medicínských informací svému lékaři či jinému zdravotnickému pracovníkovi. Zapisovat zdravotní záznamy do elektronické zdravotní knížky mohou však pouze zdravotničtí pracovníci registrovaní v systému IZIP. Lékař pak bude mít vždy k dispozici kompletní zdravotní historii svého pacienta, kterou bude moci s jeho souhlasem doplňovat o aktuální zdravotní záznamy. Díky kompletní zdravotní historii bude moci snadněji stanovit správnou diagnózu, nasadit vhodné léky a případně zvolit odpovídající lékařské zákroky. ALENA KLImKOVá

16_mh11_09.indd 16

září 2011

I T v e z d R Av o T N I c T v í

Brněnská fakultní nemocnice vyvinula vlastní informační systém hlavní výhody vlastního vývoje Martin Kejík. Nemocniční informační systém vyvinutý ve  Fakultní nemocnici u  svaté Anny v Brně slouží pro evidenci a výměnu dat hospitalizovaných i ambulantně ošetřených pacientů (pozn. systémy používají označení NIS-HOSP a NIS-Amb). Systém obsahuje i  další moduly jako například žádanky, laboratorní výsledky, statistiky, klinické studie apod. Pro účtování zdravotních pojišťoven slouží modul NIS-POJ. Hospitalizační informační systém byl Českou asociací manažerů úseků informačních technologií (CACIO) oceněn titulem „Finalista soutěže IT projekt roku 2007“.

FAkulTNí NemocNIce u sv. Anny v BRNě SI jAko jedNA z málA v RepuBlIce vyTvořIlA vlASTNí INFoRmAčNí SySTém. podílelA Se I NA vývoji systému pRo přeNoS pAcIeNTSkých oBRAzových dokumeNTů. Roman müller

BezFIlmová NemocNIce

Brno – Hlavním posláním všech nemocnic je poskytování zdravotní péče. Nemocnice by však nemohly fungovat bez podpory ostatních oborů – jedním z nich jsou informační technologie. Vlastní oddělení informatiky má i Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Celé oddělení tvoří tři pracovní skupiny a zaměstnává více než tři desítky specialistů. „První skupinu pracovně označujeme jako ,síťaře‘. Jejich úkolem je zajistit bezproblémový chod počítačové sítě. Druhou skupinu tvoří programátoři, kteří vyvíjejí software a  další aplikace pro potřeby nemocnice. V poslední skupině jsou technici, kteří poskytují pomoc v případě poruchy a  řeší dotazy uživatelů,“ uvádí náměstek pro informatiku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Kejík.

TřI SkupINy v Týmu Dnes se žádné zdravotnické zařízení neobejde bez kvalitního informačního systému. Většina nemocnic v České republice využívá zdravotnický software vyvinutý a spravovaný externí firmou. Programátoři z nemocnice u svaté Anny se rozhodli jít jinou cestou – informační systém si vytvořili sami. „Nemocniční informační systém byl vyvíjen s ohledem na potřeby jednotlivých provozů. V porovnání s cenovými nabídkami firem je pro nás vývoj a provoz vlastního systému finančně výhodnější. Navíc může být systém kdykoliv doplněn o další požadované funkcionality,“ vyjmenovává

MARTIN KEJÍK pracuje v IT oddělení Fakultní nemocnice u svaté Anny již řadu let. Dnes je náměstkem pro informatiku a vede celé oddělení.

Programátoři z  brněnské fakultní nemocnice se také částečně podíleli i na vývoji a nasazování systému PACS slovenské společnosti TatraMed. Uvedený systém slouží pro správu, archivaci a  přenos pacientských obrazových dat. „Systém funguje tak, že například člověk se zlomenou rukou přijde na rentgen, odtud je snímek odeslán elektronickou cestou do  popisovací stanice, kde lékař určí diagnózu. Snímek se dostane k rukám ošetřujícího lékaře dříve než samotný pacient,“ popisuje dnešní cestu snímku Martin Kejík. Díky masivnímu nasazení tohoto systému se může Fakultní nemocnice u svaté Anny v  Brně honosit přívlastkem „bezfilmová nemocnice“, což znamená, že se zde již nepoužívá klasický film pro tvorbu snímků. Fakultní nemocnice u  svaté Anny v Brně využívá i cizí software a služby externích dodavatelů. Příkladem je ekonomický informační systém FEIS pro správu ekonomické, účetní a daňové agendy. Další firmy zajišťují například servis telefonní ústředny či datové sítě. Nákup hardwaru a  softwaru byl doposud financován z rozpočtu nemocnice. Do budoucna uvažuje Martin Kejík o využití dalších zdrojů financování, především peněz z různých grantů a dotací. „Do budoucna se počítá s  dalším rozšiřováním síťové infrastruktury. Vše však bude záviset na objemu získaných finančních prostředků,“ uzavírá Martin Kejík.

Plánovaná elektronizace českého zdravotnictví Zdravotnictví – Evropská unie, a  tím pádem i Česká republika, přechází k elektronickému zdravotnictví. Projekt zvaný eHealth neboli Elektronické zdravotnictví se má na poli veřejného zdraví stát sadou nástrojů založených na informačních a komunikačních technologiích, která bude podporovat a zlepšovat prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a řízení zdraví a životního stylu. Co je hlavním cílem projektu eHealth? Ve  zkratce – elektronizace zdravotnictví. Všechna data v  rámci zdravotnictví tak mají být dostupná v  nepřetržitém on-line režimu, k těmto datům budou mít pacienti, lékaři, zdravotní pojišťovny i další subjekty zabezpečený, autorizovaný přístup také prostřednictvím internetu.

elekTRIzovANá dokumeNTAce Většina evropských států uplatňuje ve  svém zdravotnickém systému již nyní v  různých podobách nástroje projektu eHealth. Také v České republice je v plánu elektronizace zdravotnictví, jejímž předmětem bude nejen vyúčtování zdravotní péče, ale také plně elektrizovaná zdravotnická dokumentace. V rámci projektu eHealth se v České republice plánuje například systém pro elektronické předepisování léků, který se má stát jedním z nástrojů pro přenos receptů, jenž by měl částečně nahradit anebo doplnit klasický papírový recept. Elektronické

předepisování léků umožní elektronickou, tedy rychlou a efektivní komunikaci mezi lékařem, který lék předepisuje, lékárnou, která léky pacientovi vydává, zdravotní pojišťovnou i samotným pacientem.

čIpové kARTy Dalším podstatným bodem projektu eHealth je elektronická identifikace pojištěnce, která umožní jeho přesnou identifikaci jak na  území České republiky, tak v  zahraničí. Elektronický identifikátor, pravděpodobně ve  formě čipové karty, bude přiřazen také poskytovatelům zdravotnických služeb a bude rovněž sloužit pro potřeby elektronického předepisování léků. Čipová karta taktéž umožní elektronický platební styk a usnadní platby z individuálních účtů pojištěnců. Pacient ji bude moci využít třeba k úhradě regulačního poplatku přímo u svého ošetřujícího lékaře.V  České republice se také plánuje vytvoření jednotného komunikačního prostředí na úrovni všech zdravotnických sítí. V rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) by se tak měly sjednotit registry, které jsou momentálně v  rámci českého zdravotnictví provozovány. A  to hygienický registr, který převážně řeší dozorovou a  epidemiologickou oblast, zdravotní registr, který se soustředí na  informace o  onemocněních či výkonech, a  organizační a  informační registr, který slouží především ke správě ostatních registrů.

)) eHealth  Zavedení nástrojů eHealth  Elektronická identifikace pojištěnce  Vytvoření jednotného komunikačního prostředí  On-line přístup ke zdravotní dokumentaci  Do projektu se zapojí i VZP Vytvořením jednotného elektronického komunikačního prostředí v  rámci NZIS tak má být usnadněna výměna a  sdílení dat a  zdravotnických informací. Jednotné komunikační prostředí bude mít bezprostřední vazbu i  na  další projekty eHealth, zejména na  elektronickou zdravotnickou dokumentaci, elektronický předpis léků, identifikaci pojištěnce a  poskytovatelů zdravotnických služeb a informační portál. Projekt eHealth má také zvýšit informovanost lidí o  systému zdravotních služeb, kvalitě poskytovaných služeb, poskytovatelích služeb, právech pacienta nebo financování zdravotnictví, má dále laické veřejnosti poskytnout odborné informace o zdraví a nemoci, lécích i další informace v  závislosti na  aktuálních potřebách, a  to mimo jiné prostřednictvím internetového informačního portálu. Plánovaný informační portál by měl lidem v prvé řadě umožnit přístup k jejich zdravotní dokumentaci. K  závazné zdra-

votní dokumentaci bude mít každý zabezpečený a zároveň jednoduchý přístup. Kromě toho má portál obsahovat elektronické materiály z oblasti zdravotnictví, které budou například odrážet nejnovější poznatky z této oblasti.

do pRojekTu Se zApojí vzp I mINISTeRSTvo O zavedení nástrojů eHealth v českém zdravotnictví usiluje například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). V  koncepci zavedení eHealth tato největší česká pojišťovna počítá s  využitím vybudované infrastruktury pro provoz elektronických zdravotních knížek, s  využitím portfolia více než 17 tisíc spolupracujících lékařů a  2,5 milionu zapojených pojištěnců jako s prvním stavebním kamenem, který bude využit k nastartování eHealth projektů. VZP dále v  rámci projektu eHealth do  budoucna předpokládá vydání elektronického identifikátoru zdravotnického profesionála i pojištěnce a zavedení systému motivací pro poskytovatele k používání nástrojů eHealth, k  nimž patří například elektronické předepisování léků, žádanka, objednávání, předávání dat přes portál, on-line vykazování, autorizace a  kontrola fakturované péče pojištěncem. Celá koncepce VZP navíc počítá se spoluprací s  ministerstvem zdravotnictví i  s  ostatními českými zdravotními pojišťovnami. AlENA KlIMKOVá

2.9.11 16:49

září 2011

STRANA 17

SeRiál

V Číně jsou nejdůležitější osobní kontakty ČíNSké výRobky STále více zAplAvují ČeSký TRh. Ale TAké produkty z Moravy a Čech poSTupNě pRoNikAjí do ČíNy. zA loňSký Rok hodNoTA ČeSkého expoRTu do ČíNy překRoČilA popRvé v hiSToRii vývozní hranici jedNé miliARdy dolARů. hana nečasová Export – Český vývoz do  Číny tak proti roku 2009, kdy měl hodnotu 831 milionů dolarů, zaznamenal poměrně velký nárůst. „Jedním z důvodů je i fakt, že kvůli finanční krizi byly české firmy donuceny zkusit prorazit se svými výrobky i na mimoevropských trzích a řadě z nich se v Číně podařilo uspět,“ vysvětluje vedoucí kanceláře CzechTrade v  Šanghaji Aleš Červinka.

miliARdA zákAzNíků Dalším důvodem je podle něj rychle rostoucí čínský trh. „Svou velikostí nabízí řadu nových příležitostí a  stává se tak velmi atraktivní pro zahraniční firmy,“ dodává. V letošním roce vzhledem ke  zlepšujícímu se stavu českého průmyslu a  pokračujícímu růstu čínského domácího trhu tak očekává další nárůst exportu. Uspět v Číně ale není vůbec jednoduché, prosadit se podaří jen těm nejlepším INZERAT_268x185

24.8.2011

Čínská vláda podporuje převážně zahraniční investice ve formě high-tech výrobků, nových technologií a výzkumných a vývojových center. Existuje tzv. „katalog investic“, podle zařazení do kategorie (podporované, omezené, zakázané) se pak odvíjí také celkový přístup čínských orgánů k zahraniční firmě a její investici v Číně.

a  nejvytrvalejším. „Obchodování v  Číně je vždy běh na dlouhou trať a české firmy, které to myslí s čínským trhem opravdu vážně, si to musí uvědomit. Bude je to stát čas a peníze, ale pokud budou aktivní a  trpěliví, sklidí ovoce,“ upozorňuje Červinka. Čínský trh je náročný a vysoce konkurenční, ale pokud se firmě podaří uspět, nabízí se jeden z největších světových trhů s  1,3 miliard potencionálních zákazníků. V současné době roste v Číně životní úroveň obyvatelstva, zvyšuje se kupní síla střední vrstvy, a to vše láká firmy z celého světa. „České firmy nejsou bez šancí, důkazem je rostoucí export, dále jsou zde úspěšné projekty joint venture, dceřiných firem či reprezentační kanceláře českých

13:15

Stránka 1

firem v Číně,“ popisuje Červinka. České firmy by podle něj měly více využívat podpory Evropské unie, která je největším obchodním partnerem Číny, a  také být více aktivní v  účasti na  veletrzích a výstavách.

RefeReNce důležiTější Než ReklAmA Osobní kontakty jsou totiž pro obchodování v Číně naprosto nezbytné. „Číňan totiž nechce udělat obchod s  člověkem, kterého zná pouze po  telefonu či emailu. Musí svého obchodního partnera nejdříve osobně poznat, což obnáší spoustu obědů a večeří,“ říká Červinka.

To potvrzuje také Petr Casanova ze společnosti D.I.C., které se koncem června podařilo v čínském Shenzhenu otevřít první diamantový showroom. „Čínští partneři vás musí poznat. Jak uvažujete, co si myslíte o životě, rodině, dětech, jaká je vaše filozofie. To může trvat dny, týdny i  měsíce. Až pokud mají pocit naprosté důvěry, že se s  vámi ztotožnili, podají vám ruku a od té chvíle jsou nejen vašimi partnery, ale i přáteli. Vidí především srdcem,“ popisuje Casanova. Protože v  Číně nemají příliš důvěru v  západní civilizaci, nechala se firma v  některých jednáních zastupovat Číňany, kteří v  Česku studovali. Na  otevření showroomu pozvala dvě klíčové ženy tamního diamantového byznysu, tváří značky se stala navíc slavná čínská herečka. „Za úspěch vděčíme referenčnímu marketingu, jehož hlavní síla tkví v  síle kontaktů, osobním doporučení, vlastní zkušenosti. Osobní reference dnes poráží jakékoliv reklamní kampaně. Fakt, že nás přijali v Číně, obchodně i lidsky, nám okamžitě otevřel brány jinam na východ, do Vietnamu, Laosu, Kambodži,“ říká Casanova. Firma chce do tří let otevřít v Číně dalších třicet showroomů. Jak ale Casanova připouští, také pro společnost D.I.C. byl vstup na čínský trh během na dlouhou trať. „Je to specifická země. Centrální vláda úzkostlivě chrání vlastní trh, nepřipouští odtok peněz ze země. Do Číny dokážou vstoupit jen největší hráči, a  to zejména proto, že Čína prakticky nikoho nepotřebuje,“ upozorňuje. „Zvláště v  některých oborech panuje v Číně velmi silný protekcionismus, kdy jsou při výběrových řízeních upřednostňovány a  podporovány domácí firmy, případně je stanoven požadavek, aby za-

)) perspektivní obory  energetika  obnovitelné zdroje  důlní technika  odpadové hospodářství  dopravní strojírenství a infrastruktura  služby – architekti, projekční kanceláře, poradenství, finanční služby  potravinářské technologie, potraviny  chemický průmysl  strojírenství  vodní zdroje  ovzduší  zdravotnické výrobky

hraniční firma vstoupila do  výběrového řízení výhradně s čínskou firmou formou joint venture,“ potvrzuje Aleš Červinka. Uplatnění na čínském trhu dnes podle něj najdou především vysoce sofistikované, těžko kopírovatelné výrobky a technologie s vysokou přidanou hodnotou. I  přes ohromnou velikost čínského trhu a  drsné konkurenční prostředí ale podle Casanovy v  Číně vládne řád a  pravidla: „Neexistuje tam korupce. Za  cokoli jsou přísné tresty. Slovo státního úředníka je zákon. Čína je absolutní pokora a upřímnost, a to i v byznysu. Možná proto je v Číně tak málo českých firem.“

inzerce

Česká exportní banka, a.s. pro úspěch vašich nápadů www.ceb.cz

Rok 2011 – startujeme podporu inovačních projektů Navštivte nás na 53. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně

Náš stánek najdete na volné ploše F u pavilonu Z

17_mh11_09.indd 17

2.9.11 16:49

STRANA 18

září 2011

TelekomuNikAčNí Služby

Domácnosti surfují na vysokorychlostním internetu PRáce, zábAvA či NákuPy. iNTeRNeT v čeSkých domácNoSTech již „zdomácNěl“, PřiPojeNých jich je už více Než PoloviNA – 2,3 milioNu. TAké nabídka poskytovatelů i zPůSobů PřiPojeNí je velmi šiRoká, vede všAk vySokoRychloSTNí iNTeRNeT. PRůměRNá čeSká domácNoST uTRATí zA iNTeRNeT TiSíc koRuN měSíčNě.

Domácnosti s vysokorychlostním internetem podle krajů (% domácností daného kraje)

  < 40,1   40,1–45,0   45,1–50,0 Moravskoslezský kraj olomoucký kraj

Vysočina

jihomoravský kraj

Zlínský kraj

Hana nečasová Připojení – Za posledních pět let došlo podle Českého statistického úřadu v  českých domácnostech ve  způsobu připojení k internetu k významným změnám. Zatímco v roce 2005 bylo nejrozšířenější technologií vytáčené připojení (dial-up), používaly jej téměř dvě třetiny domácností připojených k internetu, vloni se už 91  procent domácností s  internetem připojilo vysokorychlostně (téměř 2,1 milionu domácností). Nejčastěji využívanou technologií je bezdrátové připojení, následuje ADSL a připojení prostřednictvím kabelové televize. Dříve nejoblíbenější vytáčené připoje-

Zdroj: ČSÚ

ní má dnes pouhých 5 procent domácností s internetem. Lidé dnes mohou vybírat z široké škály způsobů připojení i  z  nabídky jejich poskytovatelů. Ne všechny služby jsou však všude dostupné, to se týká především mimoměstských lokalit. Jaké služby jsou dostupné vaší domácnosti, se nejlépe dozvíte přímo od  poskytovatelů nebo jednoduše „od sousedů“. Právě jejich zkušenosti či recenze na internetu jsou pak velmi důležité, rozhodne-

te-li se pro některého z menších lokálních poskytovatelů. Odborníci upozorňují, že jejich ceny sice mohou být příjemnější než ceny větších společností, ne vždy ale získáte spolehlivou kvalitu připojení. Kromě dostupnosti tak v  konečném výběru připojení záleží hlavně na  individuálních nárocích každého uživatele – pro některé je důležitá co nejnižší cena, pro jiné vysoká rychlost, množství přenášených dat nebo spolehlivost či dostupnost zákaznické podpory.

ADSL ADSL je jedním z nejrozšířenějších způsobů připojení. Je dostupný na  prakticky celém území České republiky. Největší počet přípojek má společnost Telefónica O2, která tuto technologii poskytuje, svou nabídku ale prodává také dalším operátorům, jako je například T-Mobile, Vodafone či WIA, od kterých si služby také můžete pořídit. Poskytovatelé připojení často nabízejí v balíčku v kombinaci s dalšími službami. ADSL využívá klasickou pevnou telefonní linku, nejde však o někdejší vytáčené připojení – na lince je možné i během připojení k internetu volat, dnes navíc ani není nezbytné mít aktivovaný hlasový paušál. Jde o  stabilní spolehlivé připojení pro běžnou práci s  internetem, jehož cena se obvykle pohybuje od 600 korun měsíčně. Kabelový internet Lidé žijící ve větších městech, většinou na sídlištích, se mohou připojit k internetu přes rozvody kabelové televize. Tato možnost, která je dostupná však jen omezeně, je jednou z nejrychlejších a nejspolehlivějších variant, navíc její uživatelé nemusí mít telefonní linku. Mezi největší poskytovatele patří společnosti UPC, Rio Media a Netbox, ceny se pohybují od 300 korun za měsíc. Služby jsou často nabízeny ve zvýhodněných balíčcích v kombinaci s jinými službami, zejména kabelovou televizí. Wi-Fi Toto bezdrátové připojení je možné využít pro místní síť, ale také právě pro připojení na internet. Nabízejí ho zejména malí

)) připojení Typ připojení k inTerneTu

domácnosti v%

vysokorychlostní připojení ADSL14,4 přes rozvody kabelové TV

50,9 11,2

bezdrátové (WLAN, Wi-Fi, WiMAX)

24

přes mobilní sítě (CDMA, EDGE, 3G/UMTS) 1,7

nízkorychlostní připojení

5

vytáčená telefonní linka

3

ISDN linka

1,4

přes mobilní sítě (GPRS, HSCSD)

0,7

lokální poskytovatelé, často za velmi nízkou cenu. Výhodou Wi-Fi připojení je, že je dostupné na mnoha místech, v některých lokalitách jde někdy o jedinou možnou variantu. Nevýhodou je však nízká spolehlivost připojení, které je závislé na počasí, a navíc obvykle také horší technická podpora. Mobilní internet Připojení k internetu nabízejí také mobilní operátoři Telefónica O2, T-Mobile, Vodafone či U:fon. Mobilní internet je vhodný kvůli své nižší rychlosti a  jejímu občasnému kolísání spíše pro příležitostné připojení či na cesty. Některé technologie, například 3G dostupná na více než polovině území České republiky, většinou ve větších městech, nebo rozšířenější CDMA však mohou poskytnout také alternativu pro domácí připojení.

Veřejně přístupný internet: v knihovnách i na tramvajové zastávce Obce – Vytáhnout si na lavičce na náměstí notebook a připojit se zdarma k internetu? Ve  většině moravských obcí je veřejné připojení pod širým nebem utopií. Výjimku tvoří například Ostrava-Poruba, která před nedávnem zpřístupnila bezdrátové sítě na třech frekventovaných místech. Zprovoznění sítě na veřejném prostranství je pokračováním projektu, který v Porubě odstartoval loni na  jaře. „Přislíbili jsme občanům, že projekt bezdrátového připojení k internetu rozšíříme i na veřejná místa. Vytipovali jsme proto napříč Porubou frekventované lokality, kde jsme z  jejich strany předpokládali o  připojení velký zájem,“ uvedl starosta městského obvodu Poruba Lubomír Palyza. V současné době jsou v Porubě tři místa, kde lidé mohou bez poplatků brouzdat po  internetu. „Dostupnost služby je ve vzdálenosti až několik stovek metrů. Pomocí svého technického zařízení se připojí a potvrdí stránku. Poté už mohou surfovat po síti a využít tak například čas strávený čekáním na tramvaj,“ dodal starosta s tím, že městský obvod bude usilovat, aby se počet míst s bezplatným připojením v budoucnosti ještě zvýšil.

)) ve zkratce )) Nové podmínky pro rozvoj mobilního internetu Internet – Teprve za každý jeden pokrytý venkovský okres bude operátor smět pokrýt jeden region s vyšší hustotou osídlení – takový je základní princip pro budoucí rozvoj rychlého mobilního internetu navrhovaný ministerstvem průmyslu a obchodu. To zveřejnilo návrh rozvojových kritérií, která navrhuje uložit mobilním operátorům při prodeji rádiových kmitočtů uvolněných po vypnutí analogového televizního vysílání. Kritéria se stanou součástí podmínek aukce, kterou připravuje Český telekomunikační úřad. „Chceme, aby z  přechodu na digitální ekonomiku profitovali všichni obyvatelé, nejen ti z velkých měst,“ uvedl ministr Martin Kocourek. (haa)

18_mh11_09.indd 18

„Na  našem úřadu funguje bezplatný internet pro občany už více než rok. Zkušenosti ukazují, že se tato služba setkala s pozitivním ohlasem. Předpokládáme, že tomu tak bude i  v  ulicích Poruby,“ míní starosta. S  novinkou, která má pomoci získávání turistických informací, přišli letos v Uherském Hradišti. Návštěvníci se mohou v  období plavební sezóny na  Baťově

kanále prostřednictvím wifi připojit k internetu v prostorách přístaviště Moravního nábřeží. Podobnou službu nabízí ve svých informačních centrech zdarma nebo za drobný poplatek celá řada měst. Například v hodonínském Turistickém informačním centru je šest stanic veřejného internetu. „Tyto stanice je možné využít kdykoliv v  rámci pracovní doby centra a  jsou

zpoplatněny cenou 40 korun za  hodinu. Vše je účtováno po  minutách, takže kterýkoliv zákazník může strávit na  stanici libovolnou dobu. TIC Hodonín kromě toho nabízí zdarma připojení k internetu přes wifi. Připojeni přes wifi je limitováno dobou připojení zařízení – jedna hodina za  den. Se stejným zařízením pak není možné se ve  stejný den připojit znova,“ popsala Lucie Švecová z oddělení vnějších vztahů. Většina měst kromě toho umožňuje také dotovaný přístup v městských knihovnách. To by se však mohlo brzy změnit – ministerstvo vnitra teď totiž projekt internetizace knihoven, který ročně financuje sto miliony korunami, přehodnocuje. Na  projekt, o  který se dříve staralo společně s  dnes již zrušeným ministerstvem informatiky, nemá prý peníze. „Předložili jsme k  připomínkám návrh vládního materiálu, jehož smyslem bylo vyvolat na  platformě vlády diskuzi o  aktualizaci tohoto projektu včetně jeho budoucího financování. Například cena některých přípojek dosahuje až několikanásobku toho, za kolik se dá běžně internet pořídit. To není ani efektivní, ani smyslupl-

né. Záměrem ministerstva však není klást veřejnosti jakékoliv překážky k  přístupu k internetu,“ uvedl ministr vnitra Jan Kubice. O  nové podobě projektu by vláda mohla rozhodnout v září.

odPojeNé kNihovNy? I když počet veřejně přístupných míst, kde se mohou občané zdarma připojit k internetu, neustále stoupá, této možnosti využívá podle Českého statistického úřadu jen malý počet lidí. „Téměř 70 procent organizací veřejné správy sice umožňovalo občanům v roce 2009 ve svých prostorách přístup k internetu, avšak tuto možnost využila pouze necelá 3 procenta jednotlivců,“ uvedla Eva Skarlandtová z ČSÚ. Města tak většinou o  dalších místech s přístupem k internetu neuvažují. „Máme za  to, že s  rozvojem wifi například v  restauracích a s volným přístupem k internetu v  sousedních institucích či možnostmi internetu v  mobilu není nutné pořizovat další místa s  volným připojením,“ uvedl například mluvčí Jihlavy Radek Tulis. (haa)

Základní registry dostaly zelenou, odstartovat by měly za rok eGovernment – Základním registrům, klíčovému projektu českého eGovernmentu, už nic nestojí v cestě. Ministerstvo vnitra podepsalo poslední dvě smlouvy a naplno se tak rozjíždí kompletní implementace projektu. Ten by měl být spuštěn v  zákonem stanoveném termínu 1. července 2012. Od  této chvíle se zásadně změní chování státu vůči občanům. Úřady už nebudou obíhat lidé, ale data v  jednotné databázi o  občanech a  státních i  nestátních subjektech. „Zavedením registrů dojde k  odstranění roztříštěnosti, nejednotnosti a vícenásobného výskytu dat v základních databázích veřejné správy,“ vysvětlil ředitel odboru tisku z  ministerstva vnitra Pavel Novák. Implementace projektu se podle vládou nedávno stanoveného harmonogramu uskuteční ve  čtyřech etapách. Do  konce října by měla být ukončena první etapa

Základní registry veřejné správy: REGISTR OByVATEL (správcem bude ministerstvo vnitra) REGISTR PRáV A POVINNOSTí (správcem bude ministerstvo vnitra) REGISTR OSOB (správcem bude Český statistický úřad) REGISTR ÚZEMNí IDENTIFIKACE, ADRES A NEMOVITOSTí (správcem bude Český úřad zeměměřičský a katastrální)

ověřování správnosti a úplnosti údajů v editorských systémech. Praktickým výsledkem celého projektu by pak měly být aktuální údaje na úřadech,

které občan nebude muset neustále při jakémkoliv jednání s  veřejnou správou dokládat. Prokazování platnosti občanem už jednou předložených údajů totiž nebude

na občanech samotných, ale na úřednících. Část úředníků tak bude muset projít školením, žádné zvláštní nároky však podle Jiřího Korbela z ministerstva vnitra zavádění základních registrů na orgány veřejné moci mít nebude. „Dopady projektů na  samosprávu budou kladné. Úředníci například budou mít jistotu, že údaje, se kterými díky registrům pracují, jsou správné a  aktuální. Kromě toho jim zavedení projektů ulehčí také práci, protože lidé nebudou kvůli jednomu údaji chodit na  úřad opakovaně,“ uvedl Korbel. Jednání s úřady by měly usnadnit také elektronické občanské průkazy. S  těmi se podle zákona zatím počítá od ledna 2012, ministerstvo vnitra však navrhlo odložit jejich vydávání kvůli nedostatku peněz v rozpočtu ministerstva. (haa)

2.9.11 17:34

září 2011

STRANA 19

SeRviS

Tanečníci ze sebe vydali maximum i v leTošNím Roce mohli milovNíci špANělSké kulTuRy NAvšTíviT festiVal španělské kultury ibérica 2011. Kultura – Tanečníci a  muzikanti se představili v  Praze, Brně a  Boskovicích. Tématem letošního ročníku bylo kulturní bohatství Iberského poloostrova, jež se rozvíjelo v  průběhu několika století. V  dramaturgické koncepci festivalu se objevili umělci ze starého flamenkového rodu Vargas-Maya stejně jako hudba španělského klasicismu či poezie a kinematografie 20. století. Hlavními hvězdami festivalu byli tanečníci Iván Vargas a  Vero „La India“.

FOTO: Ibérica 2011

Rejstřík fiRem ArcelorMittal Ostrava – 1, 12 AWT – 14 CACIO – 16 Colliers International – 14 CzechInvest – 8 CzechTrade – 17 ČD – 14 ČNB – 2 D.I.C. – 17 Eurostat – 1 Globus – 14 Hospodářská komora ČR – 2 IZIP – 16 JIC – 6 Jones Lang LaSalle – 14 Komerční banka – 12 Netbox – 18 OKD – 12 Práce.cz – 2 Prologis – 14

seznam inzeRentů PST CLC – 14 PwC ČR – 1, 2 Reda – 6 Rio Media – 18 Svaz průmyslu a dopravy ČR – 2, 5 SŽDC – 14 Tajmac-ZPS – 5 TatraMed – 16 Telefónica O2 – 18 T-Mobile – 18 Toshulin – 4 U:fon – 18 UPC – 18 Vítkovice Machinery Group – 4 Vodafone – 18 VZP – 16

Advanced World Transport, a.s. – 15 AIESEC Česká republika – 9 Asseco Solutions, a.s. – 20 Blažek Praha, a.s. – 11 Česká exportní banka, a.s. – 17 Česká pojišťovna, a.s. – 15 Česká spořitelna, a.s. – 7 Českomoravská stavební spořitelna, a.s. – 5 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. – 7 Golf Brno, a.s. – 9 Jihomoravská plynárenská, a.s. – 13 Kapsch, s.r.o. – 19 Komerční banka, a.s. – 2 Národní divadlo Brno, příspěvková organizace – 2 REDA, a.s. – 6 RWE distribuční služby, s.r.o. – 20 Salon Milady – 10 T-Systems Czech Republic, a.s. – 5 van Gansewinkel, a.s. – 14 Veletrhy Brno, a.s. – 7

„Tito taneční mistři jsou představiteli autentického flamenka z legendární granadské čtvrti Sacromonte. Reprezentují flamenco ničím nepřikrášlené, zemité a syrové, umocněné virtuózními výkony granadských hudebníků,“ uvedl dramaturg festivalu a zároveň jeden z protagonistů představení Petr Vít. Letošní Ibériku otevřel komponovaný pořad „Vracím se pro svá křídla – Vuelvo por mis alas“, věnovaný granadskému básníkovi Federiku G. Lorkovi, od jehož smrti uplyne 18. srpna 75 let. „Základním prvkem představení je hudebně taneční koláž madridské tanečnice Virginie Delgado a kytaristy Petra Víta. Básnický text Federika Garcíi Lorky v  podání Tomáše Hanáka dodává tomuto představení nový, neočekávaný rozměr a barvu,“ upřesňuje Petr Vít. (rd)

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Aktuální plány ministerstva dopravy v oblasti výstavby dopravní infrastruktury.

)) Stav silniční sítě na moravě. které silnice jsou v havarijním stavu? )) kdo řídí provoz ve městech? dopravní signalizační zařízení. )) Největší investiční akce měst a obcí v letošním roce. kam zamíří investice v příštím roce?

)) iT ve zdravotnictví – ochrana dat a datová centra. )) Teplárenské a energetické suroviny. máte zájem získávat zdarma moravské hospodářství? objednejte si další číslo na adrese: [email protected]

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 30. 9. 2011 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: 542 425 210, gsm: 774 262 488, e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Ing. Roman Müller, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktoři: Mgr. Hana Nečasová, Mgr. Alena Klimková foto: Tomáš Škoda PRODUKCE: Mgr. Marta Fialová tel.: 542 425 232, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] obchodní manažeři: Marie Widenková, tel: 542 425 237, gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] Milan Slanina jun., tel. 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] MARKETING: Mgr. Pavla Rozkošná, tel: 542 425 231, gsm: 725 893 273, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

Říjnové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 11. října 2011. inzerce

Kontaktní centra se stávají klíčovou součástí „tradiční“ firmy ké komunikace (také v souvislosti s klesající cenou těchto produktů) dochází k zvyšování možností kontaktu zákazníka s  firmou a produktem. V českých podnicích se stává samozřejmostí vysokorychlostní internet, který je podmínkou moderní komunikaci s obchodními partnery i klienty. Plošné zavedení a využívání prostředků elektronické komunikace umožnilo vznik nových způsobů jednání mezi podniky navzájem, ale především mezi firmami a jejich zákazníky. Náročné technologie a požadavky na optimalizaci nákladů na provoz a řízení komunikace pak vyžadují soustředění služeb do jednoho nebo několika málo pracovišť.

SNAd žádNý jiNý oboR Služeb Se v poSledNích leTech TAk NeRozvíjel A NeměNil, jAko oblAST elekTRoNických komuNikAcí. dyNAmický Rozvoj elekTRoNické komuNikAce umožNilo mASové využíváNí pevNých i mobilNích TelefoNů A iNTeRNeTu. KAPSCH – Tento vývoj se promítl nejen do  komunikace mezi lidmi, ale rozšiřuje i možnosti kontaktů mezi jednotlivci a  firmami ze všech oblastí hospodářství. V  neposlední řadě zrychluje a  usnadňuje procesy mezi jednotlivými firmami i uvnitř firmy samé prostřednictvím nejrůznějších a někdy i překvapivých forem komunikace. Jde o  využití komunikačních kanálů, jako je již tradiční telefon, email nebo samotný internet (web, chat, sociální sítě a další). Zároveň díky pokročilosti a  širokému rozšíření moderních technologií je možné hovořit i o značné míře automatizace, tedy samoobslužnosti kontaktu se zákazníkem. Neustálý boj o zákazníky firmy nutí hledat nové konkurenční výhody. Již nestačí pouze produkovat kvalitní výrobek nebo službu, je třeba ji umět prodat a  následně zastřešit odpovídajícím zákaznickým servisem. Požadavky zákazníků na kvalitu poskytovaných služeb se neustále zvyšují a  bezchybný zákaznický servis se proto stává významnou konkurenční výhodou. V této oblasti získala významnou pozici kontaktní centra, která se v České republice rozvíjí zhruba od  konce osmdesátých let minulého století. Některé firmy zvolily cestu spolupráce se vznikajícími samostatnými kontaktními centry, jiné firmy se rozhodly vytvořit vlastní kontaktní centrum v rámci

19_mh11_09.indd 19

své infrastruktury. Běžná je i  kombinace obou možností. Všechny tyto varianty mají vliv na fungování organizace jako celku, neboť více či méně centralizují kontakty s  klienty do  jednoho místa ve  firmě. Zároveň prostřednictvím sběru a  obnovy klientských dat poskytují kontaktní centra významný nástroj obchodnímu oddělení. Pokud chce být organizace úspěšná, musí umět rychle a adekvátně reagovat na změny nejen uvnitř firmy, ale i  na  trhu, což se kromě jiného projevuje nutností změnit či inovovat stávající organizační strukturu.

„ukAž mi, jAk komuNikuješ Se Svým zákAzNíkem, A já Ti řekNu, zdA můžeš býT úSpěšNý či Nikoliv.“ Konkurenční prostředí V  tržních podmínkách musí podniky neustále usilovat o získání a udržení svých zákazníků. Aktivní odbytová politika firem proto sehrává stále významnější roli. Tradiční marketingová koncepce založená na  4P (product, price, promotion, place) již k ovládnutí trhu a především k udržení místa na trhu nestačí. Dnešní zákazník se

většinou nedá přesvědčit tradiční marketingovou komunikací. Na mnoha trzích je patrná klesající věrnost dodavateli a  jeho značce. Trend se týká zejména firem tradičních, které se často i  dlouhá desetiletí opíraly především o svou značku. V  současnosti je věrnost nahrazována preferencí. Zákazník dává přednost konkrétnímu produktu od  určitého dodavatele, ale v případě, že dodavatel není schopen splnit jeho očekávání, volí zákazník produkt konkurenční. V  důsledku větší informovanosti a  zvyšující se náročnosti zákazníků se splnění potřeb klientů stalo podstatně složitějším než v minulosti. Zákazník vyžaduje nejen atraktivní produkt za konkurenceschopnou cenu, podpořený reklamou, ale také další služby s produktem spojené. Ty obecně nazýváme zákaznickým servisem. Technologické změny ve společnosti Jak již bylo řečeno, jen málokterý obor služeb prošel v posledních letech tak dynamickou změnou jako elektronická komunikace. S technickým rozvojem a rozšiřujícím se přístupem lidí k prostředkům elektronic-

Možnosti komunikace se zákazníky prostřednictvím kontaktního centra Ať už se organizace rozhodne pro vlastní kontaktní centrum nebo půjde cestou spolupráce s  již vzniklým zákaznickým centrem, či zvolí kombinaci postupů, musí si uvědomit, že všechny varianty mají vliv na  fungování firmy jako celku. V  případě využívání služeb externího kontaktního centra je nejpodstatnější úzká a  velmi pružná komunikace, neboť poskytované informace musí být v  každém okamžiku aktuální. V případě, že je externí kontaktní centrum využíváno nejen pro marketingové, ale i informační služby, lze narážet na rozpor mezi poskytnutými a  požadovanými informacemi. Pokud chce být organizace úspěšná, musí umět vždy rychle a adekvátně na změny reagovat. Automatizace = samoobslužné kanály Samoobslužné kanály charakterizuje několik specifických vlastností. Při jejich zavádění se využívají elektronické a  telekomunikační kanály, proto zákazník musí disponovat určitým technickým vybavením v  závislosti na  typu užívané služby. Provozovatel je pak zastoupen automatickým systémem nebo asistentem kontaktního centra. Další typickou vlastností samoobslužných kanálů je jednoznačná identifi-

)) výhody Pro rozhodnutí, zda využít služeb externího nebo interního kontaktního centra, lze definovat několik základních kritérií:  jak rychle má být kontaktní centrum spuštěno?  jak dlouho bude kontaktní centrum pro danou službu fungovat?  jaká bude předpokládaná délka hovorů?  jaký je odhadovaný počet hovorů/ operátorů?  budou hovory rovnoměrné nebo nárazové?  jaký typ hovorů bude odbavován – náročné či jednoduché, servis či prodej?  máme vhodný personál, schopné a kvalifikované lidi nejen pro obsluhu, ale i pro řízení lidí či obsluhu technologií a IT?  která varianta je ekonomicky přínosnější?

kace a autentizace zákazníka. Mezi nejpoužívanější samoobslužné kanály dnes patří automatický hlasový systém neboli IVR, sms a web portály. Kapsch a kontaktní centra V současnosti disponuje Kapsch špičkovou odborností a dlouhodobou zkušeností z různých oblastí telekomunikací a nabízí specializovaná, kompletní a moderní řešení, kterým se v podstatě nevyrovnají produkty žádné jiné společnosti. Tajemstvím našeho úspěchu je kombinace komplexního know-how, integračních služeb, špičkových produktů, spolupráce se silnými technologickými partnery a mnohaleté zkušeností. Promluvte si s námi. JAN VoBoRA Business Development Manager Kapsch s.r.o.

2.9.11 16:57

STRANA 20

ZÁŘÍ 2011

INZERCE

Fenix eObec

Spolehlivé informační systémy prověřené praxí, jdoucí s dobou

No Fe vá ni ve x 6. rze 95

pro veřejnou správu a jí zřizované rozpočtové a obchodní organizace 2500 spokojených zákazníků z oblasti veřejné správy HELIOS Fenix IS pro rozpočtové a příspěvkové organizace v rámci státní správy a samosprávy HELIOS eObec IS pro elektronickou komunikaci mezi občanem a úřadem, spisová služba

po celé republice zajištěna: plná informační podpora (hot-line, osobní konzultace, zpravodaje), včasné technické a legislativní aktualizace, rychlé instalace, odborná školení, individuální přístup

www.helios.eu helios_fenix_eobec_inzerce_268x90.indd 1

2011

ODBORNÁ

KONFERENCE

M O R AVS K É O B C E A M Ě STA

odborná konference

ÚSPORA ENERGIÍ V OBCÍCH A MĚSTECH ÚSPORA ENERGIÍ V OBCÍCH A MĚSTECH A MODERNIZACE INFRASTRUKTURY

MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2011 OdbOrná kOnference

29. listopaduObce 2011, 9:00a –16:00 hod., hotel2011 Voroněž, Křížkovského 47, Brno MOravské Města

A MODERNIZACE 15. září 2011,INFRASTRUKTURY 9:00–14:30 hod., hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno

15. září 2011, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Projektová manažerka Cílem konference je seznámit účastníky s proPotřeba zvýšit efektivitu energetických úspor PAVLA ROZKOŠNÁ blematikou energetického managementu měst využitím šetrnějšího veřejného osvětlení, odtelefon: 542 425 231 a  obcí, modernizací obecní infrastruktury padní energie nebo energetického poradenství, GSM: 725 893 273V současné to jsou hlavní témata konference. Posluchači a  představit finančních i  energetic- Záštity doběmožnosti je pro většinu obcí a měst [email protected]čivějším se zde dozvědí prostřednictvím praktických nedostačující kých úsporproblémem v obou oblastech. www.magnusregio.czinfrastruktura a potřeba snižování energetické příkladů, jak lze dlouhodobě Ministerstvo životního prostředísnižovat energenáročnosti. Potřeba zvýšení efektivity tické i finanční náklady. Seznámí se s pojmem Ministerstvo průmyslu a obchodu Odborná konference koná pod záštitou energetických úspor využitímsešetrnějšího „energetický management“ a získají informace Svaz měst a obcí Ministerstva životního prostředí veřejného osvětlení, odpadní energie nebo o  dotačních řízeních. Konference se dotkne Česképoradenství. republiky a Ministerstva průmyslu energetického To budou hlavní rovněž téma plánování a  budování obecní infrakonference a obchodu republiky. Hlavní témata konference. Posluchači se České zde dozví struktury, zejména v oblasti veřejného osvětlení praktické příklady, kde a jak lze dlouhodobě • snižování energetické náročnosti ve městech a vodohospodářství. snižovat energetické i finanční náklady. Budou mít možnost se seznámit s pojmem „energetický management“. Získají informace o finanční podpoře na projekty spojené s energetickými úsporami či možnostmi financování modernizací městské infrastruktury. Významným tématem konference bude také koncepčnost a součinnost při plánování a budování obecní infrastruktury, zejména při rekonstrukcích plynovodů, elektrifikace, kabeláží, budování chodníků a cest a podobně. Jako okrajové téma konference je zahrnuta problematika systému vodovodních svazků obcí a řešení ČOV zejména s ohledem na malé obce.

www.rwe.cz

Magnus Regio s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, tel.: 542 425 210, fax: 542 425 231, e-mail: [email protected], www.magnusregio.cz IČO: 28346114, DIČ: CZ28346114, bankovní spojení: KB, a. s., v Brně, č. ú.: 43-482 553 0207/0100

29. listopadu 2011, Brno, hotel Voroněž, Křížkovského 47 Konference si klade za cíl zpřehlednit a názorně poukázat na nabízené služby municipalitám při plánování investic a  správě úřadu. Posluchači budou mít možnost dozvědět se aktuální inforCílová skupina mace o vypisovaných programech a seznámí se zástupci státní správy a samosprávy – s plánovanými daňovými změnami v nadcházestarostové, tajemníci, vedoucí finančních a IT jícím roce. Zazní téma veřejných zakázek nebo odborů, krajští pracovníci a další kompetentní a v neposlední řadě přiblíží plány ministerstev spolupráce veřejného sektoru úředníci z pětisoukromého moravskýcha krajů Nad konferencí přislíbili na hospodaření s veřejnými financemi prozáštitu formou PPP projektů. Konference se dotkne Ministerstvo financí České republiky, nadcházející období. rovněž problematiky blokye-Governmentu ve veřejné Ministerstvo České republiky Tematické Konference si rovněž klade vnitra za cíl zpřehlednit a názorně poukázat na nabízené a Asociace krajů služby České republiky. • správě dosavadní praktické zkušenosti. Veřejnéa shrne financování, příprava rozpočtů na rok

Projektová manažerka Konference Moravské obce a  města přiblíží PAVLA ROZKOŠNÁ plány ministerstev na  hospodaření s  veřejnýtelefon: 542 425 231 mi financemi pro nadcházející období, přinese GSM: 725 893 273Konference přehled chystaných změna města v legislativě a v neMoravské obce seznámí [email protected]účastníky s aktuálními změnami a novinkami poslední řadě seznámí účastníky s aktuálními www.magnusregio.czv oblasti informačních technologií, přinese změnami a novinkami v oblasti informačních přehled chystaných změn v legislativě technologií.

a obcích • modernizace infrastruktury • možnosti financování spojené s energetickými úsporami či budováním moderní infrastruktury

Více na www.magnusregio.cz/konference.php Cílová skupina

Starostové, místostarostové, tajemníci, úředníci z pěti moravských krajů

Předpokládaný počet účastníků 120 - 150

Účastnický poplatek 700 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 1400 Kč pro zástupce soukromého sektoru

Organizátor

Mediální partner

www.magnusregio.cz

odborná konference

2011

8/30/11 5:10 PM

Magnus Regio s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, tel.: 542 425 210, fax: 542 425 231, e-mail: [email protected], www.magnusregio.cz IČO: 28346114, DIČ: CZ28346114, bankovní spojení: KB, a. s., v Brně, č. ú.: 43-482 553 0207/0100

municipalitám při plánování investic, správě úřadu a další. Posluchači se budou mít možnost dovědět aktuální informace o vypisovaných programech a seznámí se s plánovanými daňovými změnami v nadcházejícím roce. Dopolední blok konference se bude věnovat zejména veřejným financím, odpolední blok se zaměří na problematiku e-Governmentu ve veřejné správě a shrne dosavadní praktické zkušenosti. Mezi přednášejícími se, tak jako v uplynulém roce, objeví zástupci ministerstev – ministerstva financí, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva vnitra. Konference nabízí prostor pro diskuzi a svým obsahem garantuje široké spektrum praktických informací.

2012 • ICT ve státní správě, e-Government

Více na www.magnusregio.cz/konference.php Předpokládaný počet účastníků 150

Účastnický poplatek 800 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 1600 Kč pro zástupce soukromého sektoru

Společenský večer 28. listopadu 2011

Organizátor

Mediální partner

www.magnusregio.cz

Jihomoravská plynárenská, a.s.

ZEMNÍ PLYN • ELEKTŘINA

20_mh11_09.indd 20

2.9.11 16:50