Národní, nebo národní park?

Michal L. Hořejší (Praha)

Národní, nebo národní park?

1. Úvod Ve svém příspěvku budu porovnávat diskurz o Národním parku Šumava (dále též NPŠ) s diskurzem o Národním parku Bavorský les (dále též NPBL), a to primárně na základě mediálních textů, které byly publikovány v obdobích největších sporů o způsob hospodaření v tamních horských lesích. Mým předpokladem je to, že oba diskurzy budou vykazovat shodné příznakové rysy, zejména prvky sporu o vlastnictví území, který je výrazně formován vágní interpretací adjektiva národní v názvech obou chráněných území. Vycházím z předchozích výzkumných zkušeností (Hořejší 2012) ze šumavského národního parku, ve kterém diskuze na téma „Pro koho byl zřízen, komu patří a kdo má právo rozhodovat o NP?“ s kratšími přestávkami probíhá už dvacet let.

2. Materiál 2.1. Výběr Ke své analýze jsem použil texty ze dvou různých období. Předpokládal jsem, že intenzita debaty o vlastnictví národních parků v obou diskurzech narůstá a opadá v závislosti na shodných faktorech. Jako nejvýraznější stimulant se pak jeví diskurzivní událost gradace lýkožrouta smrkového (kůrovce), která na území obou parků v posledních třiceti letech několikrát proběhla. Šumavské vrcholky, které jsou porostlé převážně smrkovým le-

146

Michal L. Hořejší

sem, zaznamenaly vlivem kůrovcového žíru poměrně rychlou proměnu. V médiích pak v souvislosti s gradací probíhaly střety mezi zastánci aktivního lesnického zásahu proti kůrovci a zastánci ponechání lesů samovolnému vývoji.

2.2. Charakter Z obou prostředí jsem vybral texty, které byly publikovány v obdobích šíření kůrovce. Analyzoval jsem německé texty z roku 1997, kdy byl stávající park rozšířen o nové území, což v kombinaci s expanzí lýkožrouta způsobilo veliké kontroverze; české texty jsem vybral z roku 2011, kdy se s nástupem ředitele Jana Stráského výrazně proměnil přístup k ochraně lesních ekosystémů. Jedná se o texty publikované převážně v tištěných médiích. Veškeré německé texty pocházejí z regionálních (bavorských) médií a jejich autory jsou převážně obyvatelé příhraničních oblastí. Oproti tomu české texty jsou mnohem více různorodé – jedná se o regionální přílohy celostátních deníků, rozhovor z týdeníku, články z internetových serverů, předmluvy ke sborníku nebo o petice či otevřený dopis místních obyvatel.

3. Metoda Analýze jsem podrobil celkem 56 článků, 28 z německých a 28 z českých médií. Srovnání jsem provedl cestou prostého vytknutí několika pojmů. Porovnání kontextů by podle mé úvahy mělo zkoumaný jev – přivlastňování práva na správu a užívání daných území – dostatečně odhalit. Vytkl jsem celkem 3 pojmy: národ/die Nation; Čechy, Bavorsko, Německo / Bayern, Deutschland, Tschechien; Evropa/Europa a odvozená přivlastňovací adjektiva – bavorský, německý, český, kompozita mezinárodní, celosvětový ad. Analýza proběhla ve třech krocích: - Označení textů na základě předchozího výzkumu – podle toho, jaký základní postoj jejich autor zaujímal (zastánce aktivního lesnického, nebo bezzásahového režimu). - Analýza kontextů (jejichž centrem byly zkoumané pojmy, tedy národ, Evropa, ad.) a stanovení jejich komunikačních funkcí (zejména komunikačních strategií1). 1

Komunikační strategií ve vztahu k pojmům národ, Evropa ad. míním jejich užití v takových


147

- Vyvození závěrů na základě interpretace toho, jak byly obrazy národních parků prostřednictvím komunikačních strategií konstruovány.

4. Faktografické pozadí 4.1. Národní park Šumava Národní park Šumava byl založen v roce 1991 na území Chráněné krajinné oblasti Šumava (založena 1963) na ploše 68 000 ha. Vznikl tak největší národní park na území tehdejšího Československa a největším setrval až dodnes. NPŠ se rozkládá na území dvou krajů, Plzeňského a Jihočeského, a sousedí s Bavorskem a Rakouskem. Až do současnosti je nejvyšším právním rámcem platným pro NPŠ nařízení vlády 163/1991 Sb. (Účel NP je zformulován v § 2.)2 Toto nařízení je však v kolizi se Zákonem o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb.3 (novelizován 2009 a 2010), který v § 15 uvádí, že národní parky „se vyhlašují zákonem“. Zákon však dosud nebyl schválen. NPŠ je zároveň zařazen v kategorii IUCN II. (viz níže) a je součástí Ptačí oblasti Šumava a sítě Natura 20004, a spadá tudíž nejen pod státní, ale i pod zejména evropskou legislativu.

4.2. Národní park Bavorský les NP Bavorský les byl založen v roce 1970 jako první německý národní park na ploše 13 500 ha bez jasného právního rámce (byl tedy spíše otevřen než vyhlášen). Správa parku byla zřízena až v roce 1973. Ve stejném roce byl schválen bavorský zákon o ochraně přírody5, který definoval národní park na základě směrnic IUCN z roku 19696, a status NPBL tak ukotvil. O tři roky později, v roce 1976, vznikl zákon o ochraně přírody na spolkové úrovni.7

kontextech, jimiž se mluvčí snaží posluchače ovlivnit, přesvědčit nebo znejistit. 2 Viz http://www.npsumava.cz/gallery/3/971-narizeni163_92.pdf (30.09.2013). 3 Viz http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114#cast3 (30.09.2013). 4 Viz www.nature.cz (30.09.2013). 5 Viz http://www.gesetze-bayern.de/jportal/?quelle=jlink&docid=jlr-NatSchGBY2011rahme n&psml=bsbayprod.psml&max=true&aiz=true (30.09.2013). 6 International Union for Conservation of Nature. Viz www.iucn.org (30.09.2013). 7 Viz http://www.gesetze-im-internet.de/bnatschg_2009/24.html (30.09.2013).

148


První nařízení o národním parku vzniklo až roku 1992.8 Do té doby byl tedy NPBL právně definován na základě usnesení zemského sněmu, nařízením o správě parku a bavorským, později také spolkovým zákonem o ochraně přírody. Poslední úprava statutu národního parku se datuje do roku 19979, kdy byl park rozšířen o dalších 10 500 ha plochy. NPBL je v dnešní době, stejně jako NPŠ, součástí soustavy Natura 2000. To však v roce 1997, z něhož jsem čerpal texty, ještě neplatilo; park byl tehdy z pohledu legislativy Evropské unie jen ptačí oblastí.

4.3. Povaha právního rámce Národní parky jsou, jak je patrné z právních dokumentů, definované především na základě dvou hledisek: a) předpokladů (technických parametrů) – kvalita přírodních podmínek, dostatečná rozloha10 nebo vysoká pravděpodobnost návratu k takzvanému přirozenému stavu b) účelu – který je definován jako převážně vědecký, výchovný a omezeně rekreační Pouze český zákon 114/1992 se nesměle věnuje interpretaci názvu „národní park“. Uvádí, že národní parky jsou rozsáhlá území „jedinečná v národním či mezinárodním měřítku“.11 To nepřímo vyplývá i z následujících úryvků vyhlášek NPBL: „Účelem NP je především uchovat charakteristickou středoevropskou, [...] krajinu“12; „Hlavním účelem NP je zachovat krajinu středohoří, která je charakteristická pro střední Evropu,...“.13 Právní definice obou chráněných území tedy srozumitelnou interpretaci adjektiva národní, která by mohla funkčně formovat význam pojmenování „národní park“, postrádají.

Viz http://www.nationalpark-bayerischer-wald.de/cesky/doc/cz_verordnung.pdf (30.09.2013). 9 Viz http://www.gesetze-bayern.de/jportal/portal/page/bsbayprod.psml?showdoccase=1&d oc.id=jlr-NPBayWaldVBY1997rahmen&doc.part=X (30.09.2013). 10 Také podle Ottova slovníku naučného nové doby je národní park „přísná rezervace velkého rozměru, nezávislá na vlivech okolí“. Praha 1937, 724. 11 Zajímavé je porovnání s definicí Národní přírodní památky a Přírodní památky v zákonu 114/1992, § 35 a 36: NPP má mít význam „národní nebo mezinárodní“, PP význam pouze „regionální“. 12 Vyhláška z r. 1992, § 3. 13 Vyhláška z r. 1997, § 3. 8


149

5. Vlastní výzkum 5.1. Analýza mediálních textů 5.1.1. Národ/die Nation pojem

14

(-).

polarizace14

národ/e Nation

počet

německá média

1. „Co budeme mít z obskurního mezinárodního certifikátu, když přivede les k smrti?“ (+) 2. „Německo se mezinárodně zavázalo v národním parku umožnit přirozený, dynamický a člověkem neovlivněný vývoj.“ (-) 3. „Národní park se jmenuje národní proto, že patří celému národu. Nejen obcím Freyung nebo Grafenau nebo dokonce místním lesníkům. Proto by také celý národ měl mít možnost do dění v parku mluvit.“ (-) 4. „Zodpovědnost za případné chyby jednotlivých osob nebo přilehlých regionů nese celý národ.“ (-) 5. „Navzdory všemu varování nechali většinu polomů ležet nezpracovanou, aby se mohli chlubit mezinárodně oceněným národním parkem.“ (+)

5

česká média

6. „Vyhodnocuje se, co se udělalo dobře, kde je potřeba provést změny, reaguje se na vývoj vnitřní i mezinárodní situace. Výsledkem je kontinuita rozhodování o národním prostoru, o krajině, zemědělství,...“ (-) 7. „Že by se tu některá lesnická instituce systematicky a na mezinárodní úrovni zabývala například výzkumem lesních ekosystémů – což je dnes v lesnickém výzkumu téma číslo jedna, jsem nezaznamenal.“ (-) 8. „Kolik českých lesnických profesorů je členy vědeckých rad renomovaných mezinárodních vědeckých lesnických periodik? Kolik významných mezinárodních lesnických kongresů se konalo v Česku v posledních dvaceti letech?“ (-) 9. „Jinými slovy je na Šumavě našlápnuto na velkou mezinárodní ostudu.“ (-) 10 „...kde vidím v současnosti ve světě největší ohrožení – vidím je v environmentalismu, v odnárodňování států a v přechodu ke globálnímu (a evropskému) vládnutí.“ (+) 11. „Vedení parku by mělo také respektovat mezinárodní kritéria a principy ochrany přírody a zajistit dlouhodobou kontinuitu strategie hospodaření na Šumavě.“ (-)

13

Zastánce zasahování je označen symbolem (+) za citací; zastánce bezzásahovosti symbolem

150

Michal L. Hořejší 12. „Jak může kulturní národ s perfektními znalostmi o funkcích lesních ekosystémů na jedné straně zodpovědně chránit lesním zákonem hospodářské lesy, na druhé straně odepsat tisíce hektarů horských smrčin...“ (+) 13. „Nyní je kůrovcem bezprostředně ohrožen i prales v lokalitě významné pro český národ – u Pramenů Vltavy, kde rostou až čtyři sta let staré stromy.“ (+) 14. „Vyzýváme proto Vládu a Parlament České republiky, aby: [...] dodržovaly mezinárodní závazky směřující k ochraně přírodních hodnot Šumavy.“ (+) 15. „‚Pane ministře, prosím vás, vykašlete se na tyhlety instituce‘, apeloval prezident, který je známý svým odporem k nadvládě nadnárodních institucí od EU k OSN.“ (+) 16. „Také zdůraznil, že Šumava je náš národní poklad.“ (+)

Tabulka 1 – národ/die Nation, výskyty

V textech z německého prostředí se pojem národ vyskytl celkem šestkrát, z toho třikrát ve složenině mezinárodní. Mezinárodní bylo dvakrát použito zastánci aktivního lesnického přístupu v souvislosti s diplomem15, kterým Rada Evropy ocenila způsob, jakým byl NPBL spravován – Tab 1/1, 516 a jednou zastáncem bezzásahovosti (pravděpodobně ve vztahu k témuž diplomu): Tab 1/2 Zdůrazňování právě mezinárodnosti uděleného diplomu je podřízeno dosažení určitého cíle, a je tedy projevem komunikační strategie. V prvních dvou případech je přitom pojmu užito negativně, ve třetím pozitivně. Zbylé tři výskyty pocházejí z jednoho textu, jehož autorem byl zastánce bezzásahovosti. Tento autor explicitně uvádí, že „Národní park se jmenuje národní proto, že patří celému národu.“ (Tab 1/3) nebo „...celý národ by měl mít možnost do dění v parku mluvit.“ (Tab 1/3) K otázce vlastnictví parku se tím vyjadřuje zcela jasně. V českých textech se tentýž pojem objevil třináctkrát. Sedmkrát v podobě mezinárodní. V šesti případech jej užil zastánce bezzásahovosti, jednou zastánci zasahování. Jeden zastánce zasahování se vyjádřil k otázce vlastnictví parku (Tab 1/16). Šumavu prezentuje jako „národní poklad“, čímž z rozhodování Nečechy sice nevylučuje, prostor jim však ponechává minimální. V diskurzu o NPŠ se však objevily ještě dva specifické kontexty: NPBL jej obdržel roku 1986. Viz http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/ nature/ Diploma/Areas/Germany_en.asp (30.09.2013). 16 Citace budu místy nahrazovat označením tabulky a číslem úryvku. 15


151

a) Tab 1/10, 15, kde autor varuje před ztrátou národní identity (v kombinaci s pojmem Evropa). b) Tab 1/13 Vedle nepřímého ztotožňování přírody a kultury (implikuje tvrzení, že chránit by se mělo především to, co je staré) apeluje autor na cit – v pralese pramení česká národní řeka. 5.1.2. Čechy, Bavorsko, Německo/Bayern, Deutschland, Tschechien pojem

polarizace

Čechy, Bavorsko, Německo/Bayern, Deutschland, Tschechien

počet

německá média

1. „Zapomněli snad, že velká vichřice v roce 1870 způsobila na bavorsko-českém hraničním hřebeni...“ (+) 2. „Bože můj, jsou Bavoři hloupí?“ (+) 3. „Před kůrovcem člověk (v Německu a Česku) znečistil ovzduší.“ (+) 4. „A odpůrci národního parku se odpůrci nazývají právem: ihned po vznuku jejich spolků je jasné, že by chtěli zrušit všechny národní parky v Německu.“ (-) 5. „Německo se mezinárodně zavázalo v národním parku umožnit přirozený, dynamický a člověkem neovlivněný vývoj.“ (-) 6. „Toto [přirozenou dynamiku přírody] lze vidět jen v několika málo regionech Německa...“ (-) 7. „...vzácný klenot našeho východobavorského domova...“ (-)

7

česká média

8. „Je potřebné, aby český občan, jako spolumajitel měl možnost toto vědět a byl schopen se politicky orientovat.“ (+) 9. „Nelíbí se mi názor na to, že Národní park Šumava není věcí Jihočechů a Západočechů.“ (+) 10. „S improvizacemi, ve kterých jsou čeští politici mistři světa,...“ (-) 11. „Jakými významnými příspěvky obohatilo české lesnictví evropskou vědu v oblasti lesnické politiky...“ (-) 12. „Zajímal mě vývoj spolupráce mezi českou a bavorskou stranou.“ (-) 13. „Zajímavé je ostatně i to, že o publikaci výše uvedených českých výzkumů ze Šumavy projevili zájem...“ (-) 14. „Ano, Šumava bude taková, jakou ji bude chtít česká společnost.“ (-) 15. „...ničíme jedinečnou příležitost mít ve střední Evropě, v západních Čechách, části přírody, které se budou vyvíjet bez zásahů lidí.“ (-) 16. „Gradace brouka podle odborníků v jihočeské části Šumavy skončila.“ (+/-) 17. „...[V. Kotecký] tvrdí, že Češi chtějí na Šumavě jiný národní park než jeho ředitel.“ (+)

26

152

Michal L. Hořejší 18. „...Grafenau připravovalo v rámci oslav 1 000 let soumarských stezek mezi Bavorskem a Čechami, průchod symbolické karavany soumarů...“ (+) 19. „Nyní je kůrovcem bezprostředně ohrožen i prales v lokalitě významné pro český národ...“ (+) 20. „Řekl výrok [Chalupa], který považuji za zcela zásadní, a to sice, že to je český les a český problém.“ (+) 21. „...jde [...] také o to, kam až by se do jižních a západních Čech aktivita kůrovce mohla rozšířit.“ (+) 22. „Už tam [do Rakouska] jezdí víc než dvacet procent Čechů. Vozíme jim tam v zimě milion korun denně.“ (+) 23. „Pak vznikl park a zákon řekl, že na české straně nemají být žádné sjezdovky.“ (+) 24. „Jde o jednu přibližovací lanovku, která by naše návštěvníky dostala z české strany na tu druhou.“ (+) 25. „Většina Čechů je ale nanejvýš tak ochotna sem na týden přijet, dívat se chvilku v infocentru na 3D filmy,...“ (+) 26. „...rozšíříme pásmo zásahů u rakouské hranice daleko do českého vnitrozemí.“ (+) 27. „Rakušané už si na českého kůrovce stěžují dlouho.“ (+) 28. „Dnešní občan České republiky má přitom svou představu, jak trávit volný čas.“ (+) 29. „Zhruba čtyři sta lidí z 21 šumavských obcí i z jiných částí Česka se sešlo na Modravě...“ (+/-) 30. „Rozumní lidé, kteří v tomto půvabném koutu Čech bydlí, rádi nabídnou tuzemským návštěvníkům Šumavy i turistům ze zahraničí svou pohostinnost,...“ (+)

Tabulka 2 – Čechy, Bavorsko, Německo/Bayern, Deutschland, Tschechien, výskyty

V německých článcích se některý z pojmů vyskytl celkem sedmkrát, a to převážně nepříznakově: např. Tab 2/1, 4, kde pojem jen specifikuje lokalitu. Jen v Tab 2/7, úryvku, který pochází od zastánce bezzásahovosti, už lze (zvláště ve spojení s přivlastňovacím zájmenem náš) mluvit o vyjádření vlastnického poměru. V českých textech se oproti tomu pojem vyskytuje celkem šestadvacetkrát. Čtyřikrát explicitně definuje vlastníka: Tab 2/8, 14, 20 (až na druhý úryvek se jednalo o texty zastánců zasahování). Objevilo se však také přisvojování spíše skryté, např. Tab 2/25, 28 (oba úryvky jsou z textu jednoho autora, zastánce zasahování). Specifický je také případ Tab 2/15. Fokus zde jde od celku k detailu, čímž autor (zastánce bezzásahovosti) zdůrazňuje příslušnost území parku k vyšší správní instituci, než je stát, zároveň však předchází potenciální nevoli odpůrců tím, že směřuje k podtržení regionálnosti.


153

5.1.3. Evropa/Europa pojem

polarizace

Evropa/Europa

počet

německá média

1. „Evropská federace se setkala ve Freyungu/Grafenau.“ (+) 2. „Chtěli vytvořit zelenou střechu Evropy, ale teď můžou koukat jen na ruiny zničeného lesa.“ (+) 3. „Měly by být podniknuty veškeré kroky na podporu regenerace lesů, aby budoucí evropské generace neznali největší souvislý lesní porost jen z obrázků.“ (+) 4. „Lesy nejsou mrtvé, vyvíjejí se nové, rozmanitý život v procesu, který je v rámci střední Evropy zcela jedninečný.“ (-) 5. „Jediný prales uprostřed Evropy.“ (-)

5

česká média

6. „To, co se dnes na Šumavě rozbíhá, se ještě ve stoleté historii evropských národních parků nestalo.“ (-) 7. „Bojovat s přírodou ve střední Evropě v jednadvacátém století je anachronismus.“ (-) 8. „Jakými významnými příspěvky obohatilo české lesnictví evropskou vědu v oblasti lesnické politiky,...?“ (-) 9. „Je smutné, že jediné, v čem zdejší lesnictví vyniká, je úsilí o zavedení mnohaletých tendrů. To je v Evropě opravdu unikátní.“ (-) 10. „V jistém období vývoje evropské společnosti se dospělo k poznání, že existence národních a přírodních parků patří k evropské kultuře.“ (-) 11. „Tedy i v území, které by do výše uvedeného Divokého srdce Evropy mělo být zařazeno.“ (-) 12. „Něco takového, co se na Šumavě dnes rozbíhá, se totiž ještě ve stoleté historii evropských národních parků nikdy nestalo.“ (-) 13. „Po celý rok tam [do Německa] jezdí školy a turisté z celé země. I návštěvníci z jiných evropských zemí. Chtějí vidět a učí se tam, co je to příroda nemanipulovaná člověkem.“ (-) 14. „Přesto si pro tento iracionální děs ničíme jedinečnou příležitost mít ve střední Evropě, v západních Čechách, části přírody, které se budou vyvíjet bez zásahů lidí.“ (-) 15. „Například onoho proklínaného tetřeva, jehož jediná životaschopná populace ve střední Evropě žije právě na Šumavě.“ (-) 16. „...kde vidím v současnosti ve světě největší ohrožení – vidím je v environmentalismu, v odnárodňování států a v přechodu ke globálnímu (a evropskému) vládnutí.“ (+) 17. „...kvůli ambicím úzké skupiny přírodovědců na vytvoření pokusné plochy byly způsobeny obrovské škody na lesním ekosystému ve střední Evropě, který, byť byl po staletí vytvářen uměle...“ (+) 18. „Je to zájem úzké skupiny vědců, vynucený za cenu likvidace tisíců hektarů lesa v srdci Evropy v období, kdy jsou evropské lesy ohroženy různými civilizačními vlivy,...“ (+)


154

19. „Šumava patří do oblasti středoevropské lesní květeny,...“ (+) 20. „...šumavského masivu, kterému se pro jeho zalesnění přezdívá Zelená střecha Evropy.“ (+) 21. „Usnesení jednoznačně vyjadřuje podporu současné rozloze bezzásahových území na našem katastru a cestě k naplňování skutečných zásad existence evropsky uznávaných národních parků.“ (-) 22. „Jsme znepokojeni situací na Šumavě, kde odumírají největší plochy lesů ve střední Evropě.“ (+) 23. „...kalamita už dosáhla rozměrů, které ohrožují střední Evropu.“ (+) 24. „ ,Přeji vám, aby naše úsilí vedlo k tomu, že přestanou pokusy jak vnitřní, tak evropské o to, aby se Šumava stala experimentem, který si Šumava ani my nezasloužíme,‘ uvedl Stráský.“ (+) 25. „Vrchní lesmistr dipl. Ing. Heinrich Reiniger proslavil klášterní lesy pomocí této přírodě blízké formě hospodaření daleko za hranicemi Evropy.“ (+) 26. „Hospodaření v lesích kláštera Schlägl získalo zásadní impulzy z evropských pralesů.“ (+) Tabulka 3 – Evropa/Europa, výskyty

V textech diskurzu o NPBL se pojem vyskytl pětkrát. Dvakrát nepříznakově (např. ustálené spojení zelená střecha Evropy, které je frekventované také v českém prostředí), třikrát byl použit ke zdůraznění významu území nebo vykreslení negativních dopadů kůrovcové gradace: Tab 3/3, 4, 5. První případ pochází od zastánce zasahování, další dva od zastánců bezzásahovosti. České texty vykázaly dvacet tři výskytů. V převážné většině příznakových užití byla Evropa/evropský použita za účelem dosažení podobného efektu jako v případě úryvků Tab 3/3, 4, 5. Tak příklad Tab 3/6 poukazuje na způsob správy NPŠ, který je v evropském kontextu bezprecedentní (zastánce bezzásahovosti); v Tab 3/22 je zvolen postup velmi podobný (zastánce zasahování); v Tab 3/17 dokonce užití střední Evropy působí až nadbytečně (zastánce zasahování). Objevila se také ztvárnění Evropy jako instituce, která do záležitosti NP intervenuje: Tab 3/24 (zastánce zasahování).

5.2. Strategie V korpusu 56 textů pocházejících ze dvou sousedících prostředí se ukázalo, že účastníci německého a českého diskurzu klíčové pojmy užívají ve velké


155

míře za účelem posílit persvazivní funkci svých textů – způsob, jakým to činí, nazývám strategií. Za dominantní považuji tyto strategie: a) strategie přivlastňování b) strategie zesilování (zahrnuje strategii užití vyšší autority) c) strategie vyhrožování d) strategie apelu na sentiment 5.2.1. Strategie přivlastňování Klíčová pro cíl tohoto článku, jehož výzkumná otázka zní „Pro koho byl zřízen, komu patří a kdo má právo rozhodovat v NP?“, je strategie přivlastňování. Tato strategie se v analyzovaných textech objevila celkem patnáctkrát, z toho čtyřikrát v německém a jedenáctkrát v českém prostředí. Přivlastňování jsem rozdělil na dvě podskupiny: a) explicitní přivlastňování, které je založeno na přivlastňování přímém, vědomém. Z celkového počtu výskytů jsem jako explicitní vyhodnotil devět (3 německé a 6 českých). Nejčistšími ukázkami explicitního přivlastňování je například „[NP] patří celému národu“ (německý zastánce bezzásahovosti), „...to je český les a český problém“ (český zastánce zasahování), „...český občan jako spolumajitel...“ (český zastánce zasahování) nebo „...Šumava bude taková, jakou ji bude chtít česká společnost“ (český zastánce bezzásahovosti). b) implicitní přivlastňování, které je pozoruhodnější proto, že se často jeví jako nevědomé. To může být součástí samotné strategie (jako nevědomé se zdá být čtenáři) nebo se může jednat o projev determinující funkce samotného diskurzu (nevědomě jedná sám autor). Příklady: „...[Kotecký] tvrdí, že Češi chtějí na Šumavě jiný národní park než jeho ředitel“ (český zastánce bezzásahovosti), „Dnešní občan České republiky má přitom svou představu, jak trávit volný čas“ (český zastánce zasahování) nebo „...vzácný klenot našeho východobavorského domova“ (německý zastánce bezzásahovosti). V prvních dvou příkladech užívají dva zástupci protichůdných diskurzivních koalic shodně „občana České republiky“, kterému NPŠ přivlastňují. Každý však pravděpodobně z jiných pohnutek. 5.2.2. Strategie zesilování Tato strategie se v analyzovaných textech projevila nejhojněji. Nejčastěji byla realizována slovem mezinárodní a evropský (Česko nebo Bavorsko jako nejnižší správní jednotky v národních/regionálních diskurzech zesilující

156


potenciál nemají). Nezřetelnějším případem zesílení je např. „Měly by být podniknuty veškeré kroky na podporu regenerace lesů, aby budoucí evropské generace neznali největší souvislý lesní porost jen z obrázků.“ Zacílením na generace právě evropské dosahuje věta dojmu, že případná nedostatečná regenerace lesů negativně zasáhne obyvatele mnohem většího regionu, než je pouze například Bavorsko. V tomto případě se tak zesilovací strategie mísí se strategií přivlastňovací (problémy NPBL můžou mít dopad na všechny návštěvníky, tedy lidi z celé Evropy). Zesilovací strategie je použita převážně pozitivně. Prezentovat problém jako zasahující širší prostor je pro dosažení komunikačního úspěchu jednoznačně přínosné. V německém prostředí se však objevily dva případy, v nichž zesílení působilo negativně – „Co budeme mít z obskurního mezinárodního certifikátu?“ (zastánce zasahování). Ve srovnání s větou „Německo se mezinárodně zavázalo v národním parku umožnit přirozený, dynamický a člověkem neovlivněný vývoj“, se „mezinárodní certifikát“ ocitá na opačném pólu hodnocení. Zatímco ve druhém úryvku je „mezinárodní“ autoritou, v prvním působí falešně. Zajímavé je zesilování pomocí výrazu evropský užité českým lesníkem a zastáncem bezzásahovosti J. Fantou. Jeho věta „V jistém období vývoje evropské společnosti se dospělo k poznání, že existence národních a přírodních parků patří k evropské kultuře.“ V kontextu pranýřování české ochrany přírody používá Evropu jako prostý ideál, instituci, k níž v Česku chceme patřit. 5.2.3. Strategie vyhrožování Strategie, kterou jsem nazval strategií vyhrožování, je projevem specifickým. Objevila se pouze dvakrát, v diskurzu o NPŠ, v textech Václava Klause, jednou pak (v kombinaci se strategií zesílení) v textu Jana Stráského. Klaus varuje před „evropským vládnutím“ a „nadnárodními institucemi EU a OSN“; Stráský před „evropskými pokusy, aby se Šumava stala experimentem“. V době vzniku citovaného textu český prezident Klaus jako výrazný a známý euroskeptik zdá se vstupuje do debaty o NPŠ s cílem interpretovat spor jako střet vnějšího nepřítele (zejména EU), který prosazuje neracionální „experiment“ nezasahování proti kůrovci, a tradičního, suverénního „českého“ přístupu. Strategie vyhrožování se v německých textech neobjevila vůbec.


157

5.2.4. Strategie apelu na sentiment Je zastoupena pouze jedním případem: „Nyní je kůrovcem bezprostředně ohrožen i prales v lokalitě významné pro český národ – u Pramenů Vltavy, kde rostou až čtyři sta let staré stromy.“ Úryvek pochází z textu petice Zachraňme Šumavu, jejímž iniciátorem byl senátor Tomáš Jirsa (ODS), prvním signatářem pak Václav Klaus. Prostřednictvím této strategie má být vyvolán dojem, že příroda je součástí kulturního rámce a národní identity. Strategie konstruuje národ až romanticky a cílí k potlačení argumentů na úkor emocí. Podobný prvek se v německých textech neobjevuje.

6. Závěr Analýza ukázala, že se vybrané pojmy chovají neutrálně /nepříznakově jen velmi zřídka. Ve většině výskytů, které se v 56 textech objevily, realizují mluvčí jejich prostřednictvím nějaký komunikační záměr. A to prostřednictvím takzvaných komunikačních strategií, které jsem vymezil dvě centrální (přivlastňovací, zesilovací) a dvě okrajové, vyhrožovací a mířící na cit. Právě přivlastňovací strategie (zejména její explicitní podskupina) a její naplňování nabízí odpověď na otázku, kterou jsem položil v úvodu tohoto článku: „Pro koho byl zřízen, komu patří a kdo má právo rozhodovat o NP?“: - V diskurzu o NPBL se explicitní přivlastňování vyskytlo pouze třikrát v témž textu zastánce bezzásahovosti. Bylo realizováno pojmem národ. Park nepatří obyvatelům přiléhajících obcí, ale národu. - V diskurzu o NPŠ se explicitní přivlastnění vyskytlo pětkrát. Bylo realizováno pojmy národ (1) a český (4), a to až na jednu výjimku zastánci zasahování, kteří říkají, že NPŠ nepatří nikomu zvenčí, neboť je to park český. Velmi podobně strukturovaný spor se tedy prizmatem analýzy jeví jako překvapivě rozdílný. Toto tvrzení podporuje také například způsob užití pojmu Evropa/ evropský, který byl realizován převážně jako prostředek strategie zesilovací. Zatímco v diskurzu o NPBL tomu tak bylo ve třech případech, v diskurzu o NPŠ bylo zesilování užito čtrnáctkrát. Výrazná převaha českých výskytů spojení s pozitivní realizací dokládá odlišný charakter českého sporu – Evropa zde funguje převážně jako ideál!

158


Úskalím tohoto článku však může být nedostačující objem analyzovaných textů – doklady v řádu jednotek vedou k interpretaci jistě inspirativní, rozhodně ale ne relevantní. Berme jej proto jako výzvu k dalšímu hlubšímu výzkumu.

Literatura Prameny Bečvář Milan, 2011, „Dva pohledy na strategii v NPŠ“, http://pokus.blog.idnes. cz/c/185283/Dva-pohledy-na-strategii-v-NPS.html (15.09.2013). Bureš Radek, 2011, „Běžný člověk není ohrožením Národního parku Šumava“, http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/bezny-clovekneni-ohrozenim-narodniho-parku-sumava-pravo (15.09.2013). Česká tisková kancelář, 2011, „Chalupa povolil v cenných částech Šumavy ruční kácení dřeva“, http://www.agris.cz/clanek/171138/chalupa-povolil-v-cennychcastech-sumavy-rucni-kaceni-dreva (15.09.2013). Česká tisková kancelář, 2011, „Komise AV doporučuje nechat část Šumavy přírodním procesům“, http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/komise-avdoporucuje-nechat-cast-sumavy-prirodnim-procesum (15.09.2013). Česká tisková kancelář, 2011, „Šumavané podpořili happeningem kácení a policisty“, http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kauzy/sumavane-happenin gem-podporili-kaceni-a-policisty_210022.html#.VOedBi6lf0w (15.09.2013). Fanta Josef, 2011, „Šumava neumírá. S Josefem Fantou o českých lesích, Šumavě a o jedné velké mezinárodní ostudě“, in: Respekt 14, 2011, 03. 04. 2011. Houba Jaroslav, 2011, „Komu vlastně patří Národní park Šumava“, http://www.cassia.cz/?p=1412 (15.09.2013). Hruška Jakub, 2011, „Na mnoha místech je jasné, že se les přirozeně obnovuje“, http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/na-mnohamistech-je-jasne-ze-se-les-prirozene-obnovuje-mf-dnes (15.09.2013). Hůlka Jiří, 2011, „Reakce Svazu obcí NP Šumava k stanovisku ministra Chalupy v dalším boji proti kůrovci“, http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ reakcesvazu-obci-np-sumava-k-stanovisku-ministra-chalupy-v-dalsim-boji-proti-kurovci (15.09.2013). Jirsa Tomáš, 2011, „Proč vědcům nevadilo 115 výjimek pro těžbu v srdci Šumavy“, http://virtually.cz/journal/?q=node/3080 (15.09.2013). Klaus Václav, 2011, „Ekologové ze Šumavy jsou horší než Al-Káida“, http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Klaus-Ekologove-ze-Sumavy-jsou-horsi-nez-AlKaida-204048 (15.09.2013). Klaus Václav, 2011, „Předmluva prezidenta republiky ke sborníku CEPu – Kůrovcová kalamita, více než spor přírodovědců“, http://www.klaus.cz/clanky/3008 (15.09.2013).


159

„Konec kácení na Šumavě“, 2011, http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/konec-kaceni-na-sumave-ct-24 (15.09.2013). Lebl Zdeněk, 2011, „V železech národního parku“, in: Naše rodina 18, 2011, 8-10. Nykles František, 2011, „Šumava v zajetí opon“, http://www.silvarium.cz/zpravy-zoboru-lesnictvi-a-drevarstvi/sumava-v-zajeti-opon-mf-dnes (15.09.2013). „Otevřený dopis obce Prášily“, 2011, http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/obcane-obce-prasily-otevreny-dopis-prezidentu-republiky-vaclavuklausovi (15.09.2013). „Petice Zachraňme Šumavu“, 2008, http://www.zachranmesumavu.cz (15.09.2013). Petřík Lukáš, 2011, „Klaus školil ministra Chalupu, Vykašlete se na ty cizácké odborníky“, http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Klaus-skolil-ministra-Chalupu-Vykaslete-se-na-ty-cizacke-odborniky-210916 (15.09.2013). Pithart Petr, 2011, „Stráský sklízí plody experimentu“, http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-strasky-sklizi-plody-experimentu-f1n-/p_spolecnost. aspx?c=A110504_094226_p_spolecnost_wag (15.09.2013). Sobotka Přemysl, 2011, „Aktivisté nemají úctu k právnímu řádu“, http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Aktiviste-nemaji-uctu-k-pravnimu-radu-Sobotka-odsoudil-blokadu-Sumavy-203737 (15.09.2013). Stráský Jan. (12. 03. 2011), „Na svůj životní boj o Šumavu mám rok“, http://www. silvarium.cz/lesnictvi/strasky-na-boj-o-sumavu-mam-rok (15.09.2013). Stráský Jan, 2011, „Přemluvil mě prezident Klaus“, http://instinkt.tyden.cz/ rubriky/bez-obalu/jan-strasky-premluvil-me-prezident-klaus-video_26063. html (15.09.2013). Vácha Vladimír, 2011, „Kraj odmítá, že chce Šumavu pro developery“, http://www. silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/kraj-odmita-ze-chce-sumavu-pro-developery-pravo (15.09.2013). Wohlmacher Johannes, 2011, „Sousedství s Národním parkem Šumava“, http://www. silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/sousedstvi-s-narodnimparkem-sumava-uzitek-nebo-mrzutost-prachaticky-denik (15.09.2013). -zle-, 2011, „V Kašperkách o budoucnosti Šumavy“, in: Naše rodina 18, 2011, 10-12. Žlábek Ivan, 2011, „Co se Šumavou“, http://m.ihned.cz/c1-52442270-co-se-sumavou-vedet-to-hlasil-bych-se-o-nobelovu-cenu-rika-byvaly-sef-parku (15. 09. 2013). Achatz, Leo, 1997, „Lösung der Natur überlassen“, in: Grafenauer Anzeiger, 01.08.1997. Bölkow, Ludwig, 1997, „Wir werden wiederkommen“, in: Grafenauer Anzeiger, 25.09.1997. Denk, Andreas, 1997, „Niemand will Urlauber verschrecken“, in: Grafenauer Anzeiger, 22.09.1997. Engl, Michael, 1997, „Kleiner Garten an dieser grossen Erde“, in: Passauer Neue Presse, 16.09.1997. Götz, Robert, 1997, „Schlechte Ausreden“, in: Grafenauer Anzeiger, 12.09.1997.

160


Haberzettl, Karl, 1997, „Wenn Kritik, dann ehrlich“, in: Deggendorfer Zeitung, 08.10.1997. Haller, Maria, 1997, „Erlauscht“, in: Bayerwald Bote Regen, 28.06.1997. Hofmann, Gerlinde, 1997, „Zu dem Artikel Erst stirbt der Wald, dann der Käfer von Rolf Thym“, in: Süddeutsche Zeitung, 01.11.1997. Kandlbinder, Alois, 1997, „Zum Thema Waldpflege im Nationalpark“, in: Grafenauer Anzeiger, 21.06.1997. Kerschbaum, Helmut, 1997, „Teufelsaustreibung“, in: Bayerwald Bote Zwiesel, 03.09.1997. Kerschbaum, Emil, 1997, „Lyrik zum Seelensteig“, in: Bayerwald Bote Regen, 21.08.1997. Kreuz, Karl-Heinz, 1997, „Abgebrannter Wald regeneriert schneller“, in: Grafenauer Anzeiger, 01.08.1997. Mayer, Peter, 1997, „Werden und Vergehen“, in: Grafenauer Anzeiger, 09.09.1997. Melch, Maria, 1997, „Sorgsamer Umgang“, in: Bayerwald Bote Zwiesel, 17.10.1997. Möller, Klaus, 1997, „Flache Reportage“, in: Bayerwald Bote Regen, 16.10.1997. Neumair, Hans-Peter, 1997, „Der Hochwald ist tot“, in: Grafenauer Anzeiger, 18. 06. 1997. „Offener Brief an Bundeskanzler Helmut Kohl“ (9/1997). Rieger, R., 1997, „Kleinod Nationalpark“, in: Bayerwald Bote Zwiesel, 12.09.1997. Schopf, Hans, 1997, „Seher und Schriftgelehrte“, in: in: Grafenauer Anzeiger, 22.08.1997. Schlutz, Sebastian, 1997, „Sind keine Gegner des Nationalparks“, in: Grafenauer Anzeiger, 10.10.1997. Schmutzer, Georg / Weny, Georg, 1997, „Experiment gescheitert“, in: Bayerwald Bote Zwiesel, 08.08.1997. Stecher, Thomas, 1997, „Negative Botschaft“, in: Grafenauer Anzeiger, 07.10.1997. Walraf, Wolfram, 1997, „Zu dem Artikel Erst stirbt der Wald, dann der Käfer von Rolf Thym“, in: Süddeutsche Zeitung, 01.11.1997. Warkotsch, Irmgard, 1997, „Zu dem Artikel Erst stirbt der Wald, dann der Käfer von Rolf Thym“, in: Süddeutsche Zeitung, 01.11.1997. Windorfer, Hannelore, 1997, „Steter Verlust der Waldheimat“, in: Grafenauer Anzeiger, 16.10.1997. Wurm, Helga, 1997, „Unser Wald wird aufgefressen!“, in: Grafenauer Anzeiger, 03.10.1997.

Odborná Dudák Vladislav (ed.), 2003, Šumava – příroda, historie, život, Praha. Hajer Maarten, 1993, „Discourse Coalitions and the Institutionalization of Practise: The Case of Acid Rain in Britain“, in: F. Fischer/ J. Forester (eds.), The Argumentative turn in policy analysis and planning. Durham, 43-76. Hořejší Michal L., 2012, Mediální diskurz o Šumavě: krajina, člověk, dějiny, Praha (nepublikovaná diplomová práce).


161

Klein Ondřej, 2007, Argumentace v komunikaci: (průzkum komunikačního pojetí argumentu), Praha. Ostrá Zuzana, 2008, „Historie a současnost právního vývoje Národního parku Bavorský les“, in: České právo životního prostředí 1, 2008, 33-57. Ottův slovník naučný nové doby, 1937. Praha. Reisigl Martin/ Wodak Ruth, 1999, „Discourse and Racism: European Perspectives“, in: Annual review of anthropology 28, 1999, 175-199. Reisigl Martin/ Wodak Ruth, 2001, Discourse and discrimination: rhetorics of racism and antisemitism, New York. Reisigl Martin/Wodak Ruth, 2009, „The Discourse-Historical Approach (DHA)“, in: R. Wodak/ M. Meyer (eds.), Methods of Critical Discourse Analysis: Second Edition, London, 87-121. Šantrůčková Hana/ Vrba Jaroslav (eds.), 2010, Co vyprávějí šumavské smrčiny, Vimperk. Stöckelová Tereza, 2004, „Příroda v Národním parku Šumava“, in: Vesmír 83, 2004, 87-95. Švandová Blažena, 1999, „Chybné argumenty“, in: M. Jelínek/ B. Švandová, Argumentace a umění komunikovat, Brno, 135-184.

Zusammenfassung Die Arbeit ist eine vergleichende Analyse des Diskurses über den Nationalpark Bayerischer Wald und dem des ‘Národní park Šumava’ (Biospärenreservat Šumava). Sie basiert auf Texten, die in medias veröffentlicht wurden. Ich konzentrierte mich hierbei auf die Beschreibung und Interpretation des Begriffs 'Nationalpark' in beiden Abhandlungen. Basierend auf den Wörtern "Národ/die Nation; Evropa/Europa; sowie Česko/Bayern, Deutschland" und der Beschreibung der Zusammenhänge, versuche ich die Fragen „Wer der Besitzer des Nationalparks ist“ und wer den Anspruch erhebt, Entscheidungen über das Management der Schutzgebiete zu fällen?“

Summary The paper deals with an analysis and comparison of the discourse on Nationalpark Bayerischer Wald and the discourse on Národní park Šumava. This analysis is based on the written texts which were published in the media during the last 15 years. I focus on the description and interpretation of the notion ‘national park’ in the both discourses. Using simple analysis of the collocations of the words národ/die Nation; Evropa/ Europa; Česko/Bay-

162


ern, Deutschland I try to answer the question ‘Who is – in the very closed discourses – in fact the owner of each national park and who is authorised to make the decisions about the management of this protected areas?’ discourse, medias, Národní park Šumava, Nationalpark Bayerischer Wald, nation

Národní, nebo národní park?

Recommend Documents