Národní inventarizace lesů v České republice Hlavní metodické principy Radim Adolt Ústav pro Hospodářskou Úpravu Lesů (ÚHÚL), Analyticko-metodické Centrum NIL (ACNIL, Kroměříž)
Silva Regina, BVV 4. dubna 2014 R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
1 / 42
Struktura prezentace
1
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Příklad parametru ’Celková plocha lesa ČR’ Charakteristika výběrových šetření Vybrané pojmy z oblasti výběrových šetření
2
Využití pomocných zdrojů informací Dvoufázové odhady Přínos dvoufázových odhadů
3
Závěr
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
1 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Znáte rozlohu našich lesů? Existuje řada různých údajů o rozloze našich lesů. Údaje z různých zdrojů se zpravidla liší ať už z důvodů odlišných definic či rozdílné kvality a možností zpracování. Který z údajů vybrat, respektive, který je ten správný?
Jak by jste přistoupili ke zjištění celkové plochy lesa? Je možné a účelné přesně zmapovat všechny naše lesy? Lze takto pojaté šetření dostatečně často a za rozumných nákladů aktualizovat? Je možné při mapování vylišovat mnoho různých typů lesa daných výčtem řady často se překrývajících atributů?
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
2 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Znáte rozlohu našich lesů? Existuje řada různých údajů o rozloze našich lesů. Údaje z různých zdrojů se zpravidla liší ať už z důvodů odlišných definic či rozdílné kvality a možností zpracování. Který z údajů vybrat, respektive, který je ten správný?
Jak by jste přistoupili ke zjištění celkové plochy lesa? Je možné a účelné přesně zmapovat všechny naše lesy? Lze takto pojaté šetření dostatečně často a za rozumných nákladů aktualizovat? Je možné při mapování vylišovat mnoho různých typů lesa daných výčtem řady často se překrývajících atributů?
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
2 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Znáte rozlohu našich lesů? Existuje řada různých údajů o rozloze našich lesů. Údaje z různých zdrojů se zpravidla liší ať už z důvodů odlišných definic či rozdílné kvality a možností zpracování. Který z údajů vybrat, respektive, který je ten správný?
Jak by jste přistoupili ke zjištění celkové plochy lesa? Je možné a účelné přesně zmapovat všechny naše lesy? Lze takto pojaté šetření dostatečně často a za rozumných nákladů aktualizovat? Je možné při mapování vylišovat mnoho různých typů lesa daných výčtem řady často se překrývajících atributů?
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
2 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Znáte rozlohu našich lesů? Existuje řada různých údajů o rozloze našich lesů. Údaje z různých zdrojů se zpravidla liší ať už z důvodů odlišných definic či rozdílné kvality a možností zpracování. Který z údajů vybrat, respektive, který je ten správný?
Jak by jste přistoupili ke zjištění celkové plochy lesa? Je možné a účelné přesně zmapovat všechny naše lesy? Lze takto pojaté šetření dostatečně často a za rozumných nákladů aktualizovat? Je možné při mapování vylišovat mnoho různých typů lesa daných výčtem řady často se překrývajících atributů?
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
2 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Znáte rozlohu našich lesů? Existuje řada různých údajů o rozloze našich lesů. Údaje z různých zdrojů se zpravidla liší ať už z důvodů odlišných definic či rozdílné kvality a možností zpracování. Který z údajů vybrat, respektive, který je ten správný?
Jak by jste přistoupili ke zjištění celkové plochy lesa? Je možné a účelné přesně zmapovat všechny naše lesy? Lze takto pojaté šetření dostatečně často a za rozumných nákladů aktualizovat? Je možné při mapování vylišovat mnoho různých typů lesa daných výčtem řady často se překrývajících atributů?
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
2 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Znáte rozlohu našich lesů? Existuje řada různých údajů o rozloze našich lesů. Údaje z různých zdrojů se zpravidla liší ať už z důvodů odlišných definic či rozdílné kvality a možností zpracování. Který z údajů vybrat, respektive, který je ten správný?
Jak by jste přistoupili ke zjištění celkové plochy lesa? Je možné a účelné přesně zmapovat všechny naše lesy? Lze takto pojaté šetření dostatečně často a za rozumných nákladů aktualizovat? Je možné při mapování vylišovat mnoho různých typů lesa daných výčtem řady často se překrývajících atributů?
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
2 / 42
Pocha lesů v ČR dle různých zdrojů
Corine LandCover - les/neles (EEA 2000)
JRC Forest Map - les/neles (JRC 2000)
Jaká byla v roce 2000 plocha lesů v ČR?!
Corine LandCover - les/neles (EEA 2006)
JRC Forest Type Map 2006 - les/neles (JRC 2006)
Jaká byla v roce 2006 plocha lesů v ČR?!
Změna lesnatosti ČR mezi 2000 a 2006 (Corine)?!
Změna lesnatosti ČR mezi 2000 a 2006 (JRC)?!
Pocha lesů v ČR dle různých zdrojů
Mapa OLIL - les/neles (ÚHÚL 2006)
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Výběrová šetření Slouží k odhadu parametrů populace (základního souboru) na podkladě výběru omezeného množství jejích prvků. Historie výběrových šetření sahá přinejmenším do 18 století. Pevné teoretické základy byly vybudovány v první a zejména ve druhé polovině dvacátého století. Opakování výběrového šetření dle stejného designu (pravděpodobnostní výběr) vede k výběru jiných prvků populace s jinými hodnotami sledovaných veličin. Odhady jsou proto variabilní - jsou zatíženy nepřesností, nejistotou. Seriózní výběrová šetření míru nepřesnosti odhadů objektivně kvantifikují. Nejistotu odhadů lze snížit volbou vhodného výběrového designu, zvýšením rozsahu šetření nebo zapojením pomocných zdrojů informací.
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
14 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Výběrová šetření Slouží k odhadu parametrů populace (základního souboru) na podkladě výběru omezeného množství jejích prvků. Historie výběrových šetření sahá přinejmenším do 18 století. Pevné teoretické základy byly vybudovány v první a zejména ve druhé polovině dvacátého století. Opakování výběrového šetření dle stejného designu (pravděpodobnostní výběr) vede k výběru jiných prvků populace s jinými hodnotami sledovaných veličin. Odhady jsou proto variabilní - jsou zatíženy nepřesností, nejistotou. Seriózní výběrová šetření míru nepřesnosti odhadů objektivně kvantifikují. Nejistotu odhadů lze snížit volbou vhodného výběrového designu, zvýšením rozsahu šetření nebo zapojením pomocných zdrojů informací.
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
14 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Výběrová šetření Slouží k odhadu parametrů populace (základního souboru) na podkladě výběru omezeného množství jejích prvků. Historie výběrových šetření sahá přinejmenším do 18 století. Pevné teoretické základy byly vybudovány v první a zejména ve druhé polovině dvacátého století. Opakování výběrového šetření dle stejného designu (pravděpodobnostní výběr) vede k výběru jiných prvků populace s jinými hodnotami sledovaných veličin. Odhady jsou proto variabilní - jsou zatíženy nepřesností, nejistotou. Seriózní výběrová šetření míru nepřesnosti odhadů objektivně kvantifikují. Nejistotu odhadů lze snížit volbou vhodného výběrového designu, zvýšením rozsahu šetření nebo zapojením pomocných zdrojů informací.
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
14 / 42
Úloha zjištění stavu a vývoje lesa Výběrová šetření Slouží k odhadu parametrů populace (základního souboru) na podkladě výběru omezeného množství jejích prvků. Historie výběrových šetření sahá přinejmenším do 18 století. Pevné teoretické základy byly vybudovány v první a zejména ve druhé polovině dvacátého století. Opakování výběrového šetření dle stejného designu (pravděpodobnostní výběr) vede k výběru jiných prvků populace s jinými hodnotami sledovaných veličin. Odhady jsou proto variabilní - jsou zatíženy nepřesností, nejistotou. Seriózní výběrová šetření míru nepřesnosti odhadů objektivně kvantifikují. Nejistotu odhadů lze snížit volbou vhodného výběrového designu, zvýšením rozsahu šetření nebo zapojením pomocných zdrojů informací.
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
14 / 42
Inventarizační síť NIL2
Odhady parametrů Bodový odhad Představuje odhad cílového parametru (např. celkové plochy lesů). Měl by být nestranný, nebo alespoň přibližně (asymptoticky) nestranný. Pro nestranný odhad platí, že při hypoteticky nekonečném počtu opakování šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) se střední hodnota odhadu ztotožní se skutečnou hodnotou cílového parametru populace. Významovým synonymem nestranného odhadu je správný odhad.
Intervalový odhad Vyjadřuje nejistotu, nepřesnost bodového odhadu. Je dán horní a dolní mezí, mezi nimiž leží bodový odhad. Pro každé opakování výběrového šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) lze zkonstruovat bodový a intervalový odhad. Podíl intervalových odhadů, které obsahují skutečnou hodnotu cílového parametru se při narůstajícím počtu opakování výběrového šetření stabilizuje na hodnotě, kterou nazýváme statistická jistota. Zpravidla pracujeme s jistotu 95%, které odpovídá konstrukce intervalového odhadu. R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
16 / 42
Odhady parametrů Bodový odhad Představuje odhad cílového parametru (např. celkové plochy lesů). Měl by být nestranný, nebo alespoň přibližně (asymptoticky) nestranný. Pro nestranný odhad platí, že při hypoteticky nekonečném počtu opakování šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) se střední hodnota odhadu ztotožní se skutečnou hodnotou cílového parametru populace. Významovým synonymem nestranného odhadu je správný odhad.
Intervalový odhad Vyjadřuje nejistotu, nepřesnost bodového odhadu. Je dán horní a dolní mezí, mezi nimiž leží bodový odhad. Pro každé opakování výběrového šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) lze zkonstruovat bodový a intervalový odhad. Podíl intervalových odhadů, které obsahují skutečnou hodnotu cílového parametru se při narůstajícím počtu opakování výběrového šetření stabilizuje na hodnotě, kterou nazýváme statistická jistota. Zpravidla pracujeme s jistotu 95%, které odpovídá konstrukce intervalového odhadu. R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
16 / 42
Odhady parametrů Bodový odhad Představuje odhad cílového parametru (např. celkové plochy lesů). Měl by být nestranný, nebo alespoň přibližně (asymptoticky) nestranný. Pro nestranný odhad platí, že při hypoteticky nekonečném počtu opakování šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) se střední hodnota odhadu ztotožní se skutečnou hodnotou cílového parametru populace. Významovým synonymem nestranného odhadu je správný odhad.
Intervalový odhad Vyjadřuje nejistotu, nepřesnost bodového odhadu. Je dán horní a dolní mezí, mezi nimiž leží bodový odhad. Pro každé opakování výběrového šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) lze zkonstruovat bodový a intervalový odhad. Podíl intervalových odhadů, které obsahují skutečnou hodnotu cílového parametru se při narůstajícím počtu opakování výběrového šetření stabilizuje na hodnotě, kterou nazýváme statistická jistota. Zpravidla pracujeme s jistotu 95%, které odpovídá konstrukce intervalového odhadu. R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
16 / 42
Odhady parametrů Bodový odhad Představuje odhad cílového parametru (např. celkové plochy lesů). Měl by být nestranný, nebo alespoň přibližně (asymptoticky) nestranný. Pro nestranný odhad platí, že při hypoteticky nekonečném počtu opakování šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) se střední hodnota odhadu ztotožní se skutečnou hodnotou cílového parametru populace. Významovým synonymem nestranného odhadu je správný odhad.
Intervalový odhad Vyjadřuje nejistotu, nepřesnost bodového odhadu. Je dán horní a dolní mezí, mezi nimiž leží bodový odhad. Pro každé opakování výběrového šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) lze zkonstruovat bodový a intervalový odhad. Podíl intervalových odhadů, které obsahují skutečnou hodnotu cílového parametru se při narůstajícím počtu opakování výběrového šetření stabilizuje na hodnotě, kterou nazýváme statistická jistota. Zpravidla pracujeme s jistotu 95%, které odpovídá konstrukce intervalového odhadu. R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
16 / 42
Odhady parametrů Bodový odhad Představuje odhad cílového parametru (např. celkové plochy lesů). Měl by být nestranný, nebo alespoň přibližně (asymptoticky) nestranný. Pro nestranný odhad platí, že při hypoteticky nekonečném počtu opakování šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) se střední hodnota odhadu ztotožní se skutečnou hodnotou cílového parametru populace. Významovým synonymem nestranného odhadu je správný odhad.
Intervalový odhad Vyjadřuje nejistotu, nepřesnost bodového odhadu. Je dán horní a dolní mezí, mezi nimiž leží bodový odhad. Pro každé opakování výběrového šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) lze zkonstruovat bodový a intervalový odhad. Podíl intervalových odhadů, které obsahují skutečnou hodnotu cílového parametru se při narůstajícím počtu opakování výběrového šetření stabilizuje na hodnotě, kterou nazýváme statistická jistota. Zpravidla pracujeme s jistotu 95%, které odpovídá konstrukce intervalového odhadu. R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
16 / 42
Odhady parametrů Bodový odhad Představuje odhad cílového parametru (např. celkové plochy lesů). Měl by být nestranný, nebo alespoň přibližně (asymptoticky) nestranný. Pro nestranný odhad platí, že při hypoteticky nekonečném počtu opakování šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) se střední hodnota odhadu ztotožní se skutečnou hodnotou cílového parametru populace. Významovým synonymem nestranného odhadu je správný odhad.
Intervalový odhad Vyjadřuje nejistotu, nepřesnost bodového odhadu. Je dán horní a dolní mezí, mezi nimiž leží bodový odhad. Pro každé opakování výběrového šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) lze zkonstruovat bodový a intervalový odhad. Podíl intervalových odhadů, které obsahují skutečnou hodnotu cílového parametru se při narůstajícím počtu opakování výběrového šetření stabilizuje na hodnotě, kterou nazýváme statistická jistota. Zpravidla pracujeme s jistotu 95%, které odpovídá konstrukce intervalového odhadu. R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
16 / 42
Odhady parametrů Bodový odhad Představuje odhad cílového parametru (např. celkové plochy lesů). Měl by být nestranný, nebo alespoň přibližně (asymptoticky) nestranný. Pro nestranný odhad platí, že při hypoteticky nekonečném počtu opakování šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) se střední hodnota odhadu ztotožní se skutečnou hodnotou cílového parametru populace. Významovým synonymem nestranného odhadu je správný odhad.
Intervalový odhad Vyjadřuje nejistotu, nepřesnost bodového odhadu. Je dán horní a dolní mezí, mezi nimiž leží bodový odhad. Pro každé opakování výběrového šetření (s opakovaně prováděným výběrem prvků populace dle téhož výběrového designu) lze zkonstruovat bodový a intervalový odhad. Podíl intervalových odhadů, které obsahují skutečnou hodnotu cílového parametru se při narůstajícím počtu opakování výběrového šetření stabilizuje na hodnotě, kterou nazýváme statistická jistota. Zpravidla pracujeme s jistotu 95%, které odpovídá konstrukce intervalového odhadu. R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
16 / 42
Simulovaný výběr č. 1, design 2TS (mapa JRC 2006)
Simulovaný výběr č. 2, design 2TS (mapa JRC 2006)
Simulovaný výběr č. 3, design 2TS (mapa JRC 2006)
Simulovaný výběr č. 4, design 2TS (mapa JRC 2006)
Simulovaný výběr č. 5, design 2TS (mapa JRC 2006)
Simulované odhady plochy lesa v ČR
Histogram simulovaných odhadů plochy lesa v ČR
Používaná terminologie I Jednofázové odhady Výběrové šetření probíhá pouze v jedné fázi. Tento typ odhadů používá jediný zdroj dat - typicky data pozemního šetření, která jsou považována za absolutně bezchybná. Žádné pomocné zdroje dat nevstupují do procesu odhadu parametrů.
Dvoufázové odhady Dvoufázové odhady používají: 1
data první fáze šetření - pomocná data, pomocný zdroj informací, typicky se jedná o jednu nebo více GISových vrstev, tato data nemusí být a v praxi nebývají bezchybná ani je za taková nepovažujeme, nemusí mít ani homogenní kvalitu napříč zájmovou oblastí
2
data druhé fáze šetření - bezchybná (absolutně přesná data, pozemní pravda), typicky data pozemního šetření
Různé varianty dvoufázových odhadů jsou dány nejen povahou dat první fáze, ale také detaily vlastních výpočtů. R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
24 / 42
Používaná terminologie II Design-based versus model-based koncept Odlišné pojetí nejistoty odhadu: 1
design-based - nejistota vlivem výběru odhad je založen pouze na části populace - na výběru populace je neměnná - např. stromy nemohou změnit svoji polohu ani atributy výběr se při opakování šetření s největší pravděpodobností změní, což vede k odlišným hodnotám odhadů robustnost - odhady nejsou ovlivněny žádnými nebo jen minimem předpokladů snažší přijetí výsledků šetření koncovými uživateli zvolený přístup NIL
2
model-based - nejistota vyplývá ze stochastické povahy procesu, jehož výsledkem je předmětná populace populace je považována za jeden z prvků tzv. superpopulace superpopulace je množina všech možných realizací stochastického procesu pro konkrétní výběr je přesnost odhadu dána variabilitou superpopulace vlastnosti odhadů silně závisí na kvalitě modelu popisujícího stochastický proces, jehož realizací je studovaná populace koncového uživatele je třeba přesvědčit o správnosti modelu
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
25 / 42
Dvoufázové odhady
Význam a použití 1
Zapojení pomocných zdrojů informací vede k vyšší přesnosti.
2
Zpřesnění odhadů pro menší územní celky a/nebo pro pro atributové domény (např. zásoba po věkových stupních).
3
Výhled dosažení dostatečně přesných výsledků v ročním režimu (kontinuální NIL).
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
26 / 42
Dvoufázové odhady
Význam a použití 1
Zapojení pomocných zdrojů informací vede k vyšší přesnosti.
2
Zpřesnění odhadů pro menší územní celky a/nebo pro pro atributové domény (např. zásoba po věkových stupních).
3
Výhled dosažení dostatečně přesných výsledků v ročním režimu (kontinuální NIL).
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
26 / 42
Dvoufázové odhady
Význam a použití 1
Zapojení pomocných zdrojů informací vede k vyšší přesnosti.
2
Zpřesnění odhadů pro menší územní celky a/nebo pro pro atributové domény (např. zásoba po věkových stupních).
3
Výhled dosažení dostatečně přesných výsledků v ročním režimu (kontinuální NIL).
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
26 / 42
Žádné informace
Množství informace odpovídající pozemnímu šetření NIL
Mapa OLIL - les/neles (ÚHÚL 2006)
CIR ortofotomapa (LMS ČÚZK 2012, ortofoto ÚHÚL)
FTGM interpretace LMS (0.5 × 0.5 km)
Výsledek FTGM interpretace LMS (0.5 × 0.5 km)
Platné (nikoli aktuální) LHP a LHO (ÚHÚL)
nDSM (DTM ČÚZK 2010, LMS ČÚZK 2012)
Plošné smýcení, časová řada Landsat 2001-2012 (ÚHÚL)
Plošné smýcení, časová řada Landsat 2001-2012 (ÚHÚL)
Přesnost odhadu lesnatosti v krajích, (NIL1, ÚHÚL)
Ekvivalentní rozsah pozemního šetření, (NIL1, ÚHÚL)
Shrnutí obsahu prezentace Charakteristika NIL (Národní Inventarizace Lesů) NIL je výběrové šetření poskytující objektivní informace o stavu a vývoji lesa. Metodickým principem jsou výběrové metody a související teorie odhadua . Výsledkem jsou odhady předem daných cílových parametrů. Odhady jsou zpracovány za větší územní celky (ČR, kraje, okresy), nikoli za jednotlivé inventarizační plochy. Přesnost výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů. Správnost (nestrannost) odhadů je garantována pečlivou vobou výběrového designu, navazujícím způsobem výpočtu odhadů a v neposlední řadě dle tohoto designu přímo v terénu pořízenými daty. Pomocné zdroje dat (GIS, fotogrammetrie, DPZ) slouží jako podklady při realizaci pozemního šetření NIL. Mohou však být využity též ke zpřesnění odhadů. a
Část matematické statistiky.
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
39 / 42
Shrnutí obsahu prezentace Charakteristika NIL (Národní Inventarizace Lesů) NIL je výběrové šetření poskytující objektivní informace o stavu a vývoji lesa. Metodickým principem jsou výběrové metody a související teorie odhadua . Výsledkem jsou odhady předem daných cílových parametrů. Odhady jsou zpracovány za větší územní celky (ČR, kraje, okresy), nikoli za jednotlivé inventarizační plochy. Přesnost výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů. Správnost (nestrannost) odhadů je garantována pečlivou vobou výběrového designu, navazujícím způsobem výpočtu odhadů a v neposlední řadě dle tohoto designu přímo v terénu pořízenými daty. Pomocné zdroje dat (GIS, fotogrammetrie, DPZ) slouží jako podklady při realizaci pozemního šetření NIL. Mohou však být využity též ke zpřesnění odhadů. a
Část matematické statistiky.
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
39 / 42
Shrnutí obsahu prezentace Charakteristika NIL (Národní Inventarizace Lesů) NIL je výběrové šetření poskytující objektivní informace o stavu a vývoji lesa. Metodickým principem jsou výběrové metody a související teorie odhadua . Výsledkem jsou odhady předem daných cílových parametrů. Odhady jsou zpracovány za větší územní celky (ČR, kraje, okresy), nikoli za jednotlivé inventarizační plochy. Přesnost výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů. Správnost (nestrannost) odhadů je garantována pečlivou vobou výběrového designu, navazujícím způsobem výpočtu odhadů a v neposlední řadě dle tohoto designu přímo v terénu pořízenými daty. Pomocné zdroje dat (GIS, fotogrammetrie, DPZ) slouží jako podklady při realizaci pozemního šetření NIL. Mohou však být využity též ke zpřesnění odhadů. a
Část matematické statistiky.
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
39 / 42
Shrnutí obsahu prezentace Charakteristika NIL (Národní Inventarizace Lesů) NIL je výběrové šetření poskytující objektivní informace o stavu a vývoji lesa. Metodickým principem jsou výběrové metody a související teorie odhadua . Výsledkem jsou odhady předem daných cílových parametrů. Odhady jsou zpracovány za větší územní celky (ČR, kraje, okresy), nikoli za jednotlivé inventarizační plochy. Přesnost výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů. Správnost (nestrannost) odhadů je garantována pečlivou vobou výběrového designu, navazujícím způsobem výpočtu odhadů a v neposlední řadě dle tohoto designu přímo v terénu pořízenými daty. Pomocné zdroje dat (GIS, fotogrammetrie, DPZ) slouží jako podklady při realizaci pozemního šetření NIL. Mohou však být využity též ke zpřesnění odhadů. a
Část matematické statistiky.
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
39 / 42
Závěr
Kontakty Vedoucí projektu NIL2: Ing. Miloš Kučera, Ph.D.,
[email protected] Vedoucí ACNIL: Ing. Radim Adolt, Ph.D.,
[email protected] Vedoucí fotogrammetrie a DPZ: Ing. Filip Hájek, Ph.D.,
[email protected]
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
40 / 42
Poděkování
Děkuji za Vaši pozornost!
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
41 / 42
Náměty k diskuzi
Co Vás na přednášce zaujalo? Další dotazy a připomínky k tématu NIL?
R. Adolt (ÚHÚL, ACNIL Kroměříž)
Metodické principy NIL2
2. 4. 2014
42 / 42
