Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR

Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR cyklus NIL1

Kolektiv pracovníků ÚHÚL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 24. října 2014 dokument je součástí oficiálních výstupů projektu NIL

Autorský kolektiv: Ing. Radim Adolt, Ph.D. Ing. Miloš Kučera, Ph.D. Ing. Zbyněk Čech Technické zajištění: Ing. Zbyněk Čech Bc. Ondřej Tomančák Mgr. Jan Bojko

Veškeré uvedené výstupy jsou dílem pracovníků Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Typografické zpracování bylo provedeno v systému LATEX 2ε 1 .

1

ii

(http://www.latex-project.org)

Obsah 1 Úvod

1

2 Lesnatost a plocha lesa

3

3 Vlastnictví lesa

5

4 Zastoupení dřevin

7

5 Zastoupení věkových stupňů

9

6 Zásoba dřeva

11

7 Bohatost struktury porostu

13

8 Hospodářský tvar lesa

15

9 Výskyt mrtvého dřeva

17

iii

1. Úvod Předkládaný dokument je možné považovat jako výňatek z výsledků prvního cyklu Národní inventarizace lesa (NIL) probíhající v letech 2001-2004. Tablelární přehledy vybraných výstupů (charakteristik) jsou doplněny popisem (definicí), grafem, mapovým přehledem a slovní interpretací. Výsledky stanovené statistickým odhadem jsou doplněny hranicemi intervalového odhadu (dolní a horní mez), které byly spočítány s 95 % statistickou jistotou. Výstupy, které nejsou dále atributově členěny, jsou v přehledu uváděny i pro nižší geografické domény (NUTS3 - kraje), ostatní jsou uváděny pouze pro oblast celé České republiky v příslušném atributovém členění.

1

2. Lesnatost a plocha lesa 2.1

Popis výstupu

Lesnatost je možné charakterizovat jako procentické vyjádření celkové plochy lesa v rámci příslušné geografické domény. Les je v prvním cyklu Národní inventarizace lesů (NIL1) definován tzv. kategorií „Les“, která zahrnuje lesní pozemky ve smyslu zákona 289/1995 Sb., §3, ods. 1, písm. a) a vyhlášky MZe č. 84/1996. Dále jsou do této kategorie zařazeny pozemky, které mají charakter lesa a nejsou definovány ve výše uvedené legislativě (např. lesní porosty na zemědělských půdách). Plocha lesa byla zjištěna snímáním hranic lesa z ortofoto leteckých snímků pořízených v letech 1998-2001. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL1.

2.2

Přehled výsledků Tabulka 2.1: Lesnatost a plocha lesa

Geografická doména CZ0 - Česká republika CZ020 - Středočeský CZ031 - Jihočeský CZ032 - Plzeňský CZ041 - Karlovarský CZ042 - Ústecký CZ051 - Liberecký CZ052 - Královéhradecký CZ053 - Pardubický CZ063 - Vysočina CZ064 - Jihomoravský CZ071 - Olomoucký CZ072 - Zlínský CZ080 - Moravskoslezský

2.3

Lesnatost [%] 34.9 29.3 38.7 40.7 45.4 32.5 45.9 31.6 30.1 31.1 28.5 36 40.8 37.6

Plocha lesa [ha] 2751586 322638 388979 307495 150479 173274 145268 150167 136165 211064 205157 189467 161543 204052

Interpretace výsledků

Les se v České republice rozprostírá na 2 751 586 ha, což představuje 34.9 % plochy státu. Svojí lesnatostí se Česká republika řadí mezi přední evropské státy. Z historického pohledu má zhruba od poloviny 19. století vývoj výměry lesa trvale stoupající trend. Až na několik výjimek má změna lesnatosti v krátkodobém horizontu setrvalý 3

2. Lesnatost a plocha lesa

charakter a v současné době se meziroční přírůst lesnatosti pohybuje kolem 2 tis. ha.

4

3. Vlastnictví lesa 3.1

Popis výstupu

Struktura vlastnických poměrů ve vztahu k lesu je v rámci NIL definována pomocí druhu vlastnictví lesa. Druh vlastnictví lesa se určuje podle polohy středu inventarizační plochy z katastrální mapy a aktualizované databáze katastru nemovitostí buď v rámci přípravných prací před zahájením venkovního šetření nebo po jeho dokončení a upřesnění polohy středu inventarizační plochy v terénu. Po zařazení inventarizační plochy k určitému druhu vlastnictví lesa je rozhodující poloha středu každé jednotlivé inventarizační plochy. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL1.

3.2

Přehled výsledků Tabulka 3.1: Vlastnická struktura lesa

Kategorie Státní lesy LČR Státní lesy MO Státní lesy NP Státní lesy ostatní Obecní lesy Církevní lesy Lesy práv. osob a družstev Lesy fyzických osob Lesy ostatních vlastníků Všechny kategorie

3.3

B. odhad 1406560 136031 95203 41216 353333 3677 80496 505425 129646 2751586

Plocha lesa [ha] D. mez IS H. mez IS 1383851 126384 87103 35900 338315 2214 73043 487994 120222 -

1429256 146189 103832 47088 368770 5740 88485 523213 139584 -

B. odhad

Podíl [%] D. mez IS

H. mez IS

51.1 4.9 3.5 1.5 12.8 0.1 2.9 18.4 4.7 100

50.3 4.5 3.2 1.3 12.3 0 2.6 17.8 4.4 -

51.9 5.3 3.8 1.7 13.4 0.2 3.2 19 5.1 -


Plošné hodnoty v levé části tabulky jsou součinem procentních podílů a celkové plochy pozemků kategorie „Les“ ve smyslu metodiky NIL ČR v rámci sledovaného území. Procentické zastoupení je odvozeno z relativních četností výskytu sledovaných znaků na inventarizačních plochách. První sloupec obsahuje bodové odhady plochy (v ha) lokalit lesních porostů a bezlesí hodnocených podle druhu vlastnictví lesa. Po něm následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). 61 % lesů v České republice je státních. Z toho je 51.1 % pod správou LČR, 4.9 % pod správou VLS, 3.5 % lesů se nachází v národních parcích. Ostatní státní lesy 5

3. Vlastnictví lesa

se rozkládají na 1.5 % plochy lesních porostů a bezlesí České republiky. Obecní a městské lesy se rozkládají na 12.8 % lokalit, lesy právnických osob a družstev na 2.9 %; lesy fyzických osob na 18.4 % lokalit. Církevní lesy zaujímají pouze 0.1 % lokalit, to souvisí s dosud nevyřešenými majetkovým vztahy mezi církvemi a státem. U 4.7 % lokalit je majitel nezjištěn, buď nebyl v době šetření v katastru nemovitostí uveden nebo byl zápis nejednoznačný a tím nepoužitelný. Čtvrtý sloupec tabulky obsahuje bodové odhady procentických podílů lokalit lesních porostů a bezlesí České republiky, které jsou hodnoceny podle druhu vlastnictví. Po něm opět následují meze intervalového odhadu.

6

4. Plošné zastoupení dřevin 4.1

Popis výstupu

Plošné zastoupení dřevin a věkových stupňů zahrnuje vzrostlé stromy od výčetní tloušťky 7 cm i jedince ve výškových třídách obnovy, tedy jedince od výšky 10 cm, tak jak byly v inventarizaci zaznamenávány. Přepočet na plochu u stromů s výčetní tloušťkou 70 mm a výše, byl odvozen ze zápoje, to je (podle metodiky NIL) z poměru plochy zakryté korunami stromů (celkové rozlohy jednotlivých svislých průmětů korun) k celkové ploše porostu. U obnovy byl zápoj odvozen na základě vztahu mezi výškovými třídami obnovy a růstovou fází a následným zařazením výškových tříd obnovy do porostních vrstev. Plošné zastupení je absolutně vyjádřeno celkovou redukovanou plochou jednotlivých dřevin a relativně v procentech podílem redukované plochy dřeviny. Jednotlivé dřeviny jsou sloučeny do 24 skupin dřevin dle hospodářské významnosti. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL1.

4.2

Přehled výsledků Tabulka 4.1: Plošné zastoupnení dřevin [ha] Skupina dřevin SM SMX JD JDO BO KOS MD DG JX DB DBC BK HB JS JV JL AK BR LP OL

Bodový odhad 1138424 8741 23667 1232 332685 2140 91827 5335 406 176535 5586 172924 45346 40822 53297 2853 13438 101465 38253 50392

Dolní mez IS 1122769 6860 21409 569 322513 1246 87420 4068 215 169114 4339 165206 41784 37267 49525 2209 11122 96577 34983 46152

Horní mez IS 1154041 10622 25924 1895 342852 3034 96233 6602 597 183955 6833 180640 48908 44377 57069 3497 15754 106352 41522 54631

Podíl [%] 47.7 1 13.9 3.8 0.1 0.2 0.1 0.4 0 7.4 0.2 7.2 1.9 2.2 1.7 0.1 0.6 4.2 2.1 1.6

7

4. Zastoupení dřevin Tabulka 4.1: Plošné zastoupnení dřevin [ha] Skupina dřevin OS TP VB LX Jehličnany Listnáče Všechny kategorie

4.3

Bodový odhad 17899 6678 14033 43704 1604458 783228 2387685

Dolní mez IS 15871 5097 12285 40610 1588462 767776 2387685

Horní mez IS 19927 8259 15781 46798 1620381 798661 2399982

Podíl [%] 0.7 0.3 0.6 1.8 67.2 32.8 100


Výsledky v tabulce ukazují jakou plochu zaujímají jednotlivé skupiny dřevin. Jedná se o přepočtenou růstovou plochu odvozenou ze zápoje. Z celkové plochy je dále odpočtena plocha holin a plochy, na nichž se nevyskytují žádné dřeviny. Výsledky plošného zastoupení dřevin jasně potvrzují nejvyšší zastoupení smrku ztepilého – 1 138 424 ha (47.7 % z celkové plochy). Na druhém místě je skupina dřevin borovice se zastoupením 332 685 ha, což je 13.9 %. Všechny jehličnaté dřeviny zaujímají 67.2 % z celkové plochy dřevin. Z listnatých dřevin mají nejvyšší zastoupení dub (7.4 %) a buk (7.2 %). Všechny listnaté dřeviny se podílejí na celkové ploše zastoupením 32.8 %. Výraznější podíl na zastoupení má z listnatých dřevin dále bříza – 4.2 %. Listnaté dřeviny zaujímají celkem 32.8 % z celkové plochy dřevin.

8

5. Plošné zastoupení věkových stupňů 5.1

Popis výstupu

Plošné zastoupení věkových stupňů představuje roztřídění všech jedinců dřevin do desetiletých věkových stupňů. Údaj o zastoupení jednotlivých věkových stupňů slouží především ke srovnání skutečného a tzv. normálního zastoupení. Normalita vyjadřuje modelové zastoupení věkových tříd vyplývající z teorie normálního lesa. Srovnání je možné proto, že lesy v ČR jsou metodou věkových tříd přavážně zařízeny. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL1.

5.2

Přehled výsledků Tabulka 5.1: Plošné zastoupení věkových stupňů [ha] Kategorie Věkový stupeň 1 Věkový stupeň 2 Věkový stupeň 3 Věkový stupeň 4 Věkový stupeň 5 Věkový stupeň 6 Věkový stupeň 7 Věkový stupeň 8 Věkový stupeň 9 Věkový stupeň 10 Věkový stupeň 11 Věkový stupeň 12 Věkový stupeň 13 Věkový stupeň 13 Věkový stupeň 13 Věkový stupeň 13 Věkový stupeň 14 Věkový stupeň 15 Věkový stupeň 16 Věkový stupeň 17 Všechny kategorie

Bodový odhad 228825 192669 206794 226322 214277 163497 200547 221855 184851 170807 143048 97405 64553 64553 64553 64553 30361 18484 9732 13658 2387685

Dolní mez IS 218594 183702 197595 216854 204924 155256 191235 212138 175819 162202 135110 90895 59285 59285 59285 59285 26797 15825 7703 11343 2375178

Horní mez IS 239053 201634 215991 235788 223628 171736 209857 231570 193882 179410 150985 103914 69821 69821 69821 69821 33925 21143 11761 15973 2399982

Podíl [%] 9.6 8.1 8.7 9.5 9 6.8 8.4 9.3 7.7 7.2 6 4.1 2.7 2.7 2.7 2.7 1.3 0.8 0.4 0.6 100

9

5. Zastoupení věkových stupňů

5.3


V rámci České republiky má zastoupení věkových stupňů do 8.věkového stupně kolísající charakter. Ve věku do 80 let má nejnižší zastoupení 6. věkový stupeň (6.8 %). Mezi nejvýše zastoupené stupně patří 1.,4,.a 8.věkový stupeň (cca 9.6 %). Devátým věkovým stupněm počínaje má zastoupení již jen klesající tendenci. Mírný nárůst v 17. věkovém stupni je dán sloučením všech porostů nad 160 let do tohoto posledního věkového stupně. Vysoké zastoupení 1. věkového stupně je způsobeno tím, že zahrnuje všechny jedince od výšky 10 cm (i zmlazení a nárosty).

10

6. Zásoba dřeva 6.1

Popis výstupu

Výše zásob dřevní hmoty je jedním z cílových údajů NIL. Do celkové zásoby dřeva (dřevní hmoty) je zahrnována zásoba hroubí, tedy objem všech stromů s výčetní tloušťkou 7 cm a více včetně souší a podružného porostu. Je uvedena v m3 bez kůry (b.k.). Metodika NIL do zásoby hroubí zahrnuje veškerý stromový inventář a zásobu dřevní hmoty na základě metodiky hodnotí komplexněji. Tzv. hektarová zásoba dřeva vyjadřuje údaj o zásobě dřeva přepočtenou na jednotku plochy, je tedy uvedena v m3 /ha. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL1.

6.2

Přehled výsledků Tabulka 6.1: Celková a hektarová zásoba dřeva

Geografická doména CZ020 - Středočeský CZ031 - Jihočeský CZ032 - Plzeňský CZ041 - Karlovarský CZ042 - Ústecký CZ051 - Liberecký CZ052 - Královéhradecký CZ053 - Pardubický CZ063 - Vysočina CZ064 - Jihomoravský CZ071 - Olomoucký CZ072 - Zlínský CZ080 - Moravskoslezský CZ0 - Česká republika

6.3

Celková zásoba [m3 ] B. odhad D. mez IS H. mez IS 92831352 89914211 95716442 142941805 138979699 146859236 104358646 101005575 107669067 44396814 42174190 46583260 35785177 33713703 37836750 40683116 38523788 42812493 49162602 46952607 51327181 50649973 48307848 52945349 81603112 78522206 84632410 55870526 53544609 58164647 66347683 63576729 69072550 60086783 57671734 62465008 72689916 69623921 75710118 900035599 890050486 909983594

Hektarová zásoba [m3 /ha] B. odhad IS D. mez IS H. mez IS 291.8 283.2 300.4 372.9 363.3 382.5 344.8 334.5 355.1 304.3 290.2 318.4 211.4 199.7 223.1 284 269.7 298.3 333.9 320.1 347.7 379.4 363.1 395.7 393.5 379.8 407.2 276.4 265.5 287.3 357.6 344.1 371.1 374.8 360.5 389.1 362.8 348.5 377.1 332.7 329.2 336.2


Průměrná hektarová zásoba hroubí b.k. v České republice leží s pravděpodobností 95 % v intervalu 332.7 m3 /ha ± 3.5 m3 /ha. Zásoba vycházející ze souhrnů LHP 2003 je 251 m3 /ha, čili údaj inventarizace je vyšší cca o 33 %. Porovnáme-li celkovou zásobu zjištěnou inventarizací (900 035 599 m3 ) s celkovou zásobou vypočtenou sumarizací LHP, pak zjistíme nárůst dokonce 39.5 %, na což má vliv i větší celková zjištěná rozloha kategorie „Les“. Zdůvodnění lze hledat v rozdílné přesnosti metod 11

6. Zásoba dřeva

pořizování dat inventarizace a údajů popisu porostů při vyhotovení LHP a LHO. Inventarizace lesů na rozdíl od popisu porostů zahrnuje všechny složky zásob dřeva v lesních porostech. Do výsledků inventarizace je započten i porost podružný, který údaj o zásobě navyšuje. Pro představu o skutečném objemu zásoby podružného porostu uvádíme, že v posledních deseti letech (1996 - 2005) bylo v probírkách vytěženo průměrně více než 25 m3 /ha. V zásobě z inventarizace lesů jsou započteny i souše (stojící odumřelé stromy), které činí téměř 1.5 % celkové zjištěné zásoby.

12

7. Bohatost struktury porostu 7.1

Popis výstupu

Ve smyslu hospodářské úpravy lesa se struktura lesa vztahuje na nadzemní části lesních porostů. Bohatost struktury v lese vytváří hlavně střídající se výskyt forem lesa podle lesních společenstev v závislosti na stupni vývoje porostů. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí v přirozených lesních ekosystémech hlavně ve fázi obnovní a ve fázi rozpadu; ve fázi růstu se objevuje spíše trend k homogennějším strukturám. V rámci šetření se vylišují tyto typy struktur: • Les s jednoduchou strukturou - porost, kde koruny stromů, které jej tvoří, se nacházejí pouze v horní vrstvě; korunový zápoj je horizontální. • Les podrostního typu - převážně dvouetážový až tříetážový porost. Jejich uspořádání je pravidelné a vzhled porostu je místy mezernatý. Od horní vrstvy nejstarších stromů se dá vždy dobře odlišit střední a dolní vrstva jedinců z podsadby nebo z přirozené obnovy pod clounou. • Les s bohatou strukturou - porost se stupňovitou výstavbou. Stromy vytvářející porost se nacházejí v četných vrstvách, tkeré se od sebe nedají oddělit; horizontální zápoj může být nanejvýš skupinovitý, nikoli celoplošný; stromy nacházející se ve spodní a sřední vrstvě mohou časem dorůst do horní vrstvy. Bohatou strukturu mají porosty s výběrným způsobem hospodaření či porosty, jejichž struktura se výběrnému lesu blíží. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL1.

7.2

Přehled výsledků Tabulka 7.1: Bohatost struktury porostu

Kategorie Jednoduchá struktura Struktura podrostního typu Bohatá struktura Bohatost strukt. nehodnocena Všechny kategorie

B. odhad 2255681 297294 119243 32685 2704904

Plocha lesa [ha] D. mez IS H. mez IS 2237067 2273924 284055 310911 110622 128314 29475 36054 -

B. odhad 83.4 11 4.4 1.2 100

Podíl [%] D. mez IS 82.8 10.5 4.1 1.1 -

H. mez IS 84 11.5 4.7 1.3 -

13

7. Bohatost struktury porostu

7.3


Plošné hodnoty v levé části tabulky jsou součinem procentních podílů a celkové plochy pozemků kategorie „lesní porosty“ ve smyslu metodiky NIL ČR v rámci sledovaného území. Procentický podíl je odvozen z plošných podílů inventarizačních podploch v jednotlivých intervalech. První sloupec obsahuje bodové odhady plochy v ha lesních porostů České republiky hodnocených podle bohatosti struktury. Po něm následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). Bohatost struktury porostu není zpravidla hodnocena tam, kde je lesní porost dočasně odstraněn (holina, porostní mezera, dočasná skládka apod.), nebo na místech, kde není možnost tuto vlastnost objektivně popsat. V České republice je na 83.4 % plochy les s jednoduchou strukturou, ostatní porosty jsou tvořeny lesem podrostního typu (11 %), méně často lesem s bohatou strukturou (4.4 %). Velmi vysoký podíl lesa s jednoduchou strukturou je důsledkem trendu pasečného způsobu hospodaření, začínajícího již před více než 200 lety, svou roli hrály též rozsáhlé kalamity ve 20. století (větrné, sněhové a hmyzí) a následné vysazování monokultur. Vzhledem k současné legislativě a trendům v hospodaření lze očekávat, že se podíl lesů s bohatou strukturou a především pak lesů podrostního typu bude zvyšovat; tomu napomáhá přechod k podrostnímu hospodaření u velkých lesních majetků (zvláště LČR). Uplatňovaná opatření se projeví až za nějakou dobu, které je potřebná ke změně hospodaření a obměně porostů. Čtvrtý sloupec tabulky obsahuje bodové odhady procentických podílů plochy lesních porostů České republiky hodnocených podle bohatosti struktury. Po něm opět následují meze intervalového odhadu (dolní a horní).

14

8. Hospodářský tvar lesa 8.1

Popis výstupu

Hospodářský tvar lesa je charakterizován způsobem založení porostů, které mají různé pěstební a taxační charakteristiky, různé hospodářské zdůvodnění a různou praktickou důležitost. Při hodnocení tvaru lesa na inventarizační ploše se vylišují tyto typy: • Les vysoký (vysokokmenný) - považuje se za něj les, který vzešel ze síje semene, ze sadby sazenic nebo z přirozeného zmlazení a je tedy genereativního původu. Vyznačuje se zpravidla dlouhým produkčním obdobím; těžené stromy dosahují obvykle silných dimenzí. K vysokému lesu se počítá i nepravá kmenovina, což je kvalitní pařezina, která se předrží nad věžné obmýtí pařeziny. • Les nízký (výmladkový, pařezina) - je tvořen listnatými porosty s krátkou dobou obmýtní a je založen výlučně na systematicky opakované vegetativní obnově pařezovými či kořenovými výmladky. V porostech nízkého lesa je v ČR zastoupen hlavně dub, habr, aktá, cer, topol, olše, bříza, vrba, jilm, jírovec, někdy i buk. • Les střední (sdružený) - je kombinací lesa nízkého a vysokého. Jeho horní vrstvu (hlavní porost) tvoří starší stromy semenného původu a spodní vrstvu (vedlejší porost) výmladkový les. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL1.

8.2

Přehled výsledků Tabulka 8.1: Hospodářký tvar lesa

Kategorie Les vysoký Les nízký Les střední Tvar lesa nehodnocen Všechny kategorie

B. odhad 2599817 19825 51187 34075 2704904

Plocha lesa [ha] D. mez IS horní mez IS 2584713 2614460 16502 23587 45545 57303 30760 37552 -

B. odhad 96.1 0.7 2 1.3 100

Podíl [%] D. mez IS horní mez IS 95.7 96.5 0.6 0.8 1.8 2.2 1.2 1.4 -

15

8. Hospodářský tvar lesa

8.3


Plošné hodnoty v levé části tabulky jsou součinem procentních podílů a celkové plochy pozemků kategorie „lesní porosty“ ve smyslu metodiky NIL ČR v rámci sledovaného území. Procentický podíl je odvozen z plošných podílů inventarizačních podploch v jednotlivých intervalech. První sloupec obsahuje plochy v ha lesních porostů České republiky hodnocených podle hospodářského tvaru lesa. Po něm následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). Hospodářský tvar lesa není zpravidla hodnocen tam, kde je lesní porost dočasně odstraněn (holina, porostní mezera, dočasná skládka apod.), nebo na místech, kde není možnost tuto vlastnost z objektivních důvodů zjistit. Čtvrtý sloupec tabulky obsahuje bodové odhady procentických podílů plochy lesních porostů České republiky hodnocených podle hospodářského tvaru lesa. Po něm opět následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). V České republice je na 96 % plochy les vysoký, na dalších 2.0 % se nachází pařeziny a les sdružený. Pařeziny se nalézají na zhruba 0.7 % plochy lesních porostů ČR, což v plošném vyjádření představuje více než 19 800 ha. Tato hodnota několikrát převyšuje běžně uváděná čísla vykazovaná v lesnických zprávách (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, tzv. Zelená zpráva). Je to patrně způsobeno tím, že se v ČR v souladu s trendem převodů pařezin, který vrcholil v 60. letech 20. století, les nízký přestal precizně evidovat v LHP. Další rozdíl může vzniknout někdy obtížnou identifikací lesa nízkého v terénu – díky propracovanému metodickému postupu při popisu stromů a porostů v NIL ČR je pravděpodobnost záměny lesa nízkého s vysokým velmi malá. Podobné důvody vedou k nesouladu běžně uváděného podílu lesa středního zjišťovaného z LHP a značně vyšší hodnoty zjištěné v NIL ČR. Podle NIL ČR se les sdružený nachází na 2.6 % lokalit, to je více než 51 100 ha.

16

9. Výskyt mrtvého dřeva 9.1

Popis výstupu

Výskyt mrtvého dřeva při šetřeních NIL je vyjádřen pomocí přítomnosti ležícího odumřelého dřeva, v tomto případě dle jednotlivých kategorií lesa a jejich funkčního potenciálu. Ležící odumřelé dřevo představuje dřevní hmota na zemi ležících souší, zlomů stromů, vršků, větví, těžebních zbytků, nezpracovaného starého dříví apod. Objem odumřelého dřeva poskytuje informaci o množství hmoty, ponechané v lese k přirozenému rozpadu. Kvantitavně je výskyt vyjádřen jako hektarové množství ležícího odumřelého dřeva v jednotlivých kategoriích lesa. Kategorie lesa podle funkce je pro potřebu NIL ČR chápána jako údaj, který vystihuje funkci lesa dle mapy deklarovaných funkcí lesa ze schválených OPRL, a v členění funkcí podle § 6, 7, 8 lesního zákona 289/95 Sb. Objem zahrnuje zbytky s minimální tloušťkou 7.0 cm a větší. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL1.

9.2

Přehled výsledků Tabulka 9.1: Výskyt mrtvého dřeva v kategoriích lesa [m3 /ha]

Kategorie Kategorie lesů hospodářských Kategorie lesů ochranných Kategorie lesů zvláštního určení Všechny kategorie

9.3

Bodový odhad 5.5 18.4 9 6.8

Dolní mez IS 5.2 15.3 8.5 6.5

Horní mez IS 5.8 21.5 9.5 7.1


Hodnoty v tabulce udávají průměrné hektarové množství ležícího odumřelého dřeva v jednotlivých kategoriích lesa v rámci celé ČR. Objem zahrnuje zbytky s minimální tloušťkou 7.0 cm a větší. Je uveden v m3 na ha s kůrou. Výsledky v tabulce odpovídají funkcím, které jednotlivé kategorie lesa plní. I přes širší interval spolehlivosti u lesů ochranných je zřejmé, že v těchto lesích se vyskytuje nejvíce ležícího odumřelého dřeva, což má na tato často extrémní stanoviště pozitivní vliv. Tento stav vyplývá i z omezených možností hospodaření.

17

Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR

Recommend Documents