Lenz, Antonín,
Pan Dr. Eduard Grégr, liberalismus jeho a horování za poctu Husovu / naps. F.A. L.
Praha : J. Zeman, 1890
EOD - milióny knih z katalogů knihoven více než 10 evropských zemí jsou nyní k dispozici jedním kliknutím myši. Děkujeme, že jste si vybrali EOD! V evropských knihovnách jsou uchovávány milióny historických i novověkých knih. Velká část těchto dokumentů může být nyní velmi jednoduše k dispozici v podobě elektronické knihy - eBook. Požadovaný titul si můžete kdykoli objednat prostřednictvím online katalogů knihoven zapojených do projektu EOD (eBooks on Demand – elektronické knihy na
požádání). Tištěnou knihu převedeme do digitální podoby a zpřístupníme v elektronické podobě.
Co Vám můžeme nabídnout (a proč využívat službu EOD?) ÂÂ
Získáte téměř identický dojem, jako kdybyste si prohlíželi originál.
ÂÂ
K prohlížení elektornické knihy postačí běžný software, samozřejmostí je možnost zvětšení stran nebo jednoduchá navigace.
ÂÂ
Můžete si vytisknout jednotlivé strany nebo celou knihu.
ÂÂ
K dispozici máte vyhledávání jednotlivých slov z plného textu knihy.*
ÂÂ
Jednoduše zkopírujete obrázek nebo část textu a přenesete je do jiných aplikací, např. textového editoru.*
* Nelze poskytnout u každé knihy.
Podmínky služby Objednáním služby EOD přijímáte podmínky stanovené knihovnou, která vlastní knihu. EOD poskytuje přístup k digitalizovaným dokumentům výhradně pro osobní potřebu, komerční využití není dovoleno bez svolení vlastníka dokumentu. ÂÂ
Všeobecné podmínky: http://books2ebooks.eu/odm/html/vkol/cz/agb.html
ÂÂ
Terms and Conditions in English: http://books2ebooks.eu/odm/html/vkol/en/agb.html
ÂÂ
Terms and Conditions in German: http://books2ebooks.eu/odm/html/vkol/de/agb.html
Více o projektu Službu EOD nabízí již 30 knihoven z více než 12 evropských zemí. Podrobné informace o projektu získáte na http://books2ebooks.eu a http://search.books2ebooks.eu
books2ebooks.eu
Vědecká knihovna Olomouc
MM
.
|
(sCbhhe ' /,
Pan Dr. Eduard Grégr,
liberalismus jeho a horováni za poctu Husovu. Napsal
Dr. F. A. L.
V Praxe, 1890. T isk a náklad Cyrillo-M ethodějske knihtiskárny
(J. Zem an a spol.)
U i
ii u
■
.DYofíifH
J
A
r»o
1 .
, Pan Dr. Eduard Grégr,
liberalismys jeho a horování za poctu Husovu. Napsal
Dr. F. A. L.
V Praze, 1890. Tiskem a nákladem Cyrillo-M etliodějské knihtiskárny (J. Zeman a spol.)
f
606440
-
s t &t n ! VfiDECUÁ fiH E!30V iJA V OLOM OUCI
-19 42 8
x
85r
|§ ased án i sněm u českého loňského je s t velepam átue pro mnohé projevy, zvlášté však proto, že prozradil náčelník grégroviny ja kého dncha je s t. V jedné své ře či pravil n a p ro ti h ra b ěti L edeburovi, že tentýž hrabě nechce dáti nižádného vým ěru o k o n serv a tism u ačkoliv, kdyby byl Grrégr pozorlivěji vyslechl slova jeho, byl by ihned v dalších slovech h rab ěte seznal, že skutečně dává definici konservatism u. K dyž tedy h rá b í Ledebur po náhledu pana G ré g ra neřekl, co by byl konservatism us, nechce tak é G rčgr, js a liberálem , říci, co by byl liberalism us. A jelikož nechtěl říci p. G régr, co je lib e ra lism us, já sám se pokusím říci, co by do sebe liberalism us zavíral, podle toho, co vy konal, a je ště koná. L iberalism us hlásá nevázanosť a nezá vislost na každé au to ritě, ať již by byla cír kevní, anebo Božská. A poněvadž víra k a to lická je st na a u to ritě založena a vell podro-
1*
b iti se zákonu Božím u i církevním u, proto vede liberalism us od sto le t již fanatický boj n a p ro ti církvi a nap ro ti cisilisaci křesťanské, a to všem i p ro stře d k y : klam em , podvodem , lžem i odevšad snešeným i a p ro stře d k ů těchto užívá za návodem n estoudného a veřejného dareby, sp u stlé h o ohavníka a nenávistníka lidu, neznaboha V oltaira. Slyšm e jenom , ja k ra d il těm , kdož p řip rav o v a li hnusné k rv e prolití francouzské revoluce: „T řeba je s t lháti jako dábel, ne bázlivě, nikoli jen časem , nýbrž sm éle a neustále." A oni lhali a klam ali, a podváděli lid, právě tak , jak o org^in G régrů , N árodní L isty " za našich dnů. R ekl jsem , že žáci V oltairovi p řipravovali hnusnou, v ra žednou revoluci francouzskou. Z prvu se tím skrývali, ale za našich dnův odhodili š k ra bošku tu to na dobro. „C haine U nion" nám v ypravuje ze dne 15. září 1887 „Jules D oissel praví ve slavném shrom áždění v P a ř í ž i : „V yznejm e s ra d o stí a pýchou, že zednářstv o je s t m atk o u francouzské revoluce. H la s po svobodě povstal v hloubce lóží, vzpoura rovnosti byla uzavřena v tajn o stech z ed n á řů O brové k o n stitu a n ty a kon v e n tu byli tém ě ř všickni zednáři. R evoluční pro g ram byl program em z ed n á řů dříve, n e žli se sta l všeobecným a program em re-
publiky. Nyní, ta k dí vítězoslavně dotčený z ednář, řídí se veřejná moc skrze zednáře. Kom ory naše, generální rady, a rady obecné, jsou naplněny zednáři . . . V eřejné m onu m enty m ají znak zednářův. Svoboda, rovnosť a b ra trstv í je s t devisí republiky (fra n couzské)." *) Z ednáři a jejich pohánkové, liberálové, tak é se netají svojí nenávisti n a p roti viře křesťan sk é a n a p ro ti křesťanské civilisaci, a nap ro ti a u to ritě veškeré, jenom té své háji, kdekoli se moci dom ohli. P ře d e sý laje toto, dím : 1. L iberalism us jest úhlavním odpůrcem církve katolické. On ovšem o sobě dl, že jsou jem u všecky form y náboženské lhostejný, a že neuznává nižádného náboženství, že by ono na pravdě bylo, neboť zapírá, že by k teré z nich bylo na Bohu založeno, avšak v každé zem i, v každé krajině, v každém m ěstě, v každé vsi, kde se uhostil, dal na jevo, že nenávidí viry katolické. A ja k by Jak prováděla revoluce z roku 1789 svobodu, rovnost a bratrství, o tom vydávají na vždy svědectví guíllotiny a tribunály revoluční, poótem do 40.000, jimiž byli na sm rt odsouzeni právě ti nejlepsí mu žové a nejšlechetnější ženy, ano, aby barbarství bylo zjevno, i dítky. Stínáni byli duchovní, šlechtici ano i měštané a řemeslnící.
vedle své nejvniternější povahy neměl míti církve v nenávisti, vždyí pak ona nad jiné náboženské denom inace jest na a u to ritě za ložena, této auto rity se také dovolává a do kazuje zázraky z Boha vyšlými, že jest ona z Boha a má pro ně svědectví historická, n epopiratelná, ona ta k é dovozuje a u tority své z Bohočlověka Krista, ja k by ji neměl míti v nenávisti lib eralUm us, který všechné autority zapírá, a chce m íti nezávislost na Bohu, na králi, a na vší autoritě, ať již se jm e n u je jakkoliv. O dtud tak é pan dr. Šil za zvláštní zásluhu Husovi pokládá, že prý prvnív středověku povznesl naproti autoritě p ra p o r svobody. Pan dr. Šil mohl ta k é říci, že H u s povznesl p ra p o r revoluce a vzpoury, ovšem nejp rve nap roti církvi své, ale v důsledcích svých i napro ti au to ritě světské. Mýlil se však pan d okto r v tom, že Hus byl první, jenž ničil a u to ritu , neboť v tom papouškoval H u s pouze po Johuovi Viklifovi. Bořivé jeho učení bylo tedy cizácké zboží, z Anglie k nám přinešené. V Anglii zatratili revoluční z á chvaty Viklifovy. J a n H us však je sebral, ubohém u lidu našemu přednášel, a fanatisoval jej a štval v Betlémské kapli, a po něm je h o žáci; a tak ubozí naši předkové o d nášeli hrůzné následky anarc hického učení
V ik lifo v a , a m y v ě ru ta k é s n i m i ; a z d á se , že G ré g ro v in ě se z ž e le lo , že n á š n á ro d za J a n a H u s a a J a n a V ik lif i je š tě m álo v y trp ě l, a p ro to v o la jí H u s a ja k o i h r o b u ven. P a n G r é g r E d u a r d v y zn al p ře d tv á ř í z a s tu p ite ls tv a k rá lo v s tv í Č e sk é h o , že j e s t on lib e rá le m . A v š a k k d y b y to h o byl n e v y z n a l, k a ž d ý by b y l n a jis to o něm p ře s v ě d č e n , že je s t p ln o k re v n ý m lib e r á le m ; a je h o v y zn án í v íry (n e b i lib e ra lis m u s m á svou k o n fe ssi) to h o n a z b y t d o tv rz u je , k d y ž p ř e s e v še c k u m íru , a s d ěsn ý m cy n ism e m v še c k y člán k y k a to lic k é v íry z a m ítá , o n, člo v ék p o sla n e c k a to lic k é h o lid u č e s k é h o , on, člo v ě k p o sla n e c to h o n a še h o m iléh o k rá lo v s tv í, te d y p o liti c k é h o , k a to lic k é h o n á ro d a v Č ech ách I J á si n e m o h u a n i p ř e d s ta v iti, ja k bylo m ožná, že G r é g r n a d o b ro o d lo ž il v še c k u šk ra b o š k u , k te r o u až d o su d n a sv é s v ra š tě lé , z á v is tí a n e n á v is tí s e ž lo u tlé t v á ř i n o s ív a l? N em ů ž e to b ý ti jin a k , n e ž li ž e G r é g r, z h rd n u v p ro p o s le d n í v o lb y n a sn ě m , p ře d p o k lá d á , že se s ta l n á ro d č e sk ý n á ro d e m n e v ě re c k ý c h d a r e b ák ů v , ž e z ra d il k a to lic k o u v íru sv ý c h p ř e d k ů v , že o p u s til n e to lik o k a to lic k é člá n k y víry, a le že z a p ro d a l k ře s ť a n s tv í v e š k e ro , sn a d ta k é ja k o v e le c tě n ý p an G r é g r obyčej m á p ř e s v ě d č e n í sv é p r o d á v a ti za fa jfk u ta b á k u .
ano, že se B oha zřekl, jin a k by bylo na prosto nem ožno, aby p oslanec národa če ského s takovým cynism em , a s takovou pohrd o u o článcích víry m luvil. J a k národe můj m ilý a drahý, je s t tom u tak, jak pan G rá g r by rá d p ře d stíra l o tobě ? J e s t možno, abys takovou p říhanu snesl, a pro budoucnost poslance volíval na sněm , k te ří se vychlou bají nevěrou svou ? O rgán G régroviny, „N á ro d n í L isty" si dává od m ladočeských spolků vzkazovali souhlas s levicí na sněm u českém , že prý tak m užně se z a s ta la velikého m uže J a n a H usi, a desky pam átné na m useu ku jeh o cti a slávě : ale zde se jedná, vůči fa n a tism u nevěry, o něco více, nežli je pouhá deska. Míli a d razí sp o lu b ra tři kněží na vinici Páně v těchto tru d n ý ch pro nás dobách se lopotící, prosím vás p ři lásce B oží, při spáse našeho m ilého n ároda, pou ču jte seč jste , k atolický lid náš, aby věděl, oč vlastně Grég rovině šlo 1 Mluvě pan G régr n a p ro ti tom u, že H u s sk u te čn ě učil věci od víry k a to lick é odchylné, nejenom že pohrdavě se vyslovil 0 všech článcích víry, a le přid al, že by H us 1 jeh o G régra odsoudil. A v tom m luvil pan G régr p ravdu. J á se dobře pam atu ji, že Ja n H us, m luvě o nevércích, ta k to p ra v il: „ P ro to ž zde zachovávám e božie přik ázan ie, abychom
po smrti měli věčné radovánie, neb tím se dělíme od pohanov, jenž nepokládajiete bu* doucieho života, sú živi jako hovada ale my ne tak vidúce podle řeči sv. Pavla, že všichni musíme ukázati sě před stolicí súdu Kristova, aby každý vzal, jakož jest byl živ, dobře li nebo zle.“ (Výklad viery I. 27.) Nuže. líbí-li se Eduardovi Grágrovi, tento soud Husův, ať ho přijme. Takto sobě vede pan Grégr, a vynášeje Husa přese všechno, že by ho byl Hus, jak sám Grčgr dl, pro pohrdáni s veškerou věrou na dobro upálil, vynášeje H usa řku, jako mučennlka za pravdu, nic netušil, že jestli je s t Jan Hus mučennikem za pravdu, on Grégr, že jest lhář v plném rozumu toho slova, neboť za plnou nevěru Hus zajisté neumíral. Vynášeje H usa a chvále jeho mučennictví čili vlastně jeho vzpouru naproti církvi, a prostředečně naproti tehdáž stáva jícímu pořádku občanskému, a pohrdaje šírou věrou a potkávaje se s odporem dvou theo logův stran desky Husovy, praví ve své fili pice: „A tom uto du chovenstvu máme sv ěřiti Školy ? “ Viz tedy, český katolický lide, bezbožec Grégr vyhání tvé duchovní naprosto ze školí Až dotud byli jsou duchovní ve
—
10
—
školách pouze trpěni, jsouce pod dozorem a pode jbem pana řídícího, ted hrdý a na foukaný G régr demokrat, liberál, vyhání je ze škol doprosta 1 Co budete činili vy, katoličtí otcové ? č i jest to vůle vaše, kteřížto svými penézi vydržujete školy a školní budovy na svůj groš budujete, aby z těchto škol, na kteréž krvavě se dřete, vycházeli synové zátraty a dcery lotrovské ? Chcete snad, aby když jste je v rodině své po katoličku k ře sťansky vychovávali, aby na školách byli o víru oloupeni ? Chcete vy matky křesťanské, kteréžto denně vroucně k Bohu za svá robátka se modlíte a je Matce Boží snažně odporučujete, aby je škola o ten nej dražší klenot, o víru oloupila ? J á sobě vzpomínám na hrdinské matky ve Francii, a hrdinské otce, kteří, nežli by škole nevěrecké svěřili dítky své, staví sobě, ač je despotická, 11beralistická a zednářská vláda nutí, aby platili na školy státní bezbožecké, své vlastní katolické školy a vydržují je nákladem mnoha milionův. A já jsem pevně přesvědčen, že bys, ty národe můj, podobně učinil, když by potřeba toho byla. Avšak té snad nikdy nebude i Ovšem, kdyby pan E duard G régr byl vla dařem a jeho přítel Alfons z Padařova mi-
—
11
—
nistrem , byli by všichni kněží šraahem vy povídáni ze škol, neb ta k tom u chce k n ih a : „K otázce šk o ln í“, k terou Alfons z Padařova, bezbožec, n a p sa l, a pan G régr v roku 1873 blahosklonně vytiskl. V tom to p řesvědčení u tvrzuje m ne poslední fanatická řeč G régrova n a říšské ra d ě nap ro ti konfesionelní, recte k a to lick é škole, k te rá je s t plna lží a důkazem o nevděku, jakým se proslavil p. Grégc n a p roti svém u k atechetovi a učitelovi, a po k te ré se hubičkoval v chodbách s Israelem a těm i nejhorším i uepřátely našeho českého národa.*) N uže, pane G régře, k vám n e půjdem e žebrem , abyste nám laskavé p o n e chal duchovních ve škole, aniž abyste nám m ilostivě povolili ráčil k atolických škol, ty nám katolíkům podle práva a sp rav ed ln o sti n áležejí, a až k tom u bude příhodný čas, dobrotivý a spravedlivý císař a k rá l náš jich potvrdí, jakm ile říšsk á ra d a anebo p říp ad n ě sněm ovna o nich se usnesou. “) Nepodobaly se polibky tyto políbení Jidá šova? Bývalý katecheta v Písku Bezděka říkával žákům svým louče se s n im i: „Hoši, kdyby někdo zrazoval vlasť a národ, tehdy ho vyveďte až na bránice bavorské, tam mu dejte 25, a pak ho vystrěte za hranici. Nepamatujete se na tyto věci, pane doktore E d. Grégře?
—
12
—
H rozba, k tero u liberál G rč g r na sněm u pronesl, že prý bude h led a ti p řá te l, k d e jich najde, m álo nás stra ší. My ty přately jeho před o b ře znám e. Jso u to naši úhlavní š k ů d cové, liberálové něm ečtí, a zv láště ti, k te ří šilhají za h ranici. Jen o m to p řip o ju jem e: Tatíku G rég ře pozor! J á řk u pozor! J e s t jic h na sta tisíce, který m se dosud nelíbí, že js te stá tn í právo ře sk é za fajfku tab ák u p ro dával, že váš pan b ra tr Ju liu s podával n ě kolik o k resů liberalistickým Němcům s 800 000 obyvatelů, kdož m ůže za to stati, že b u d ete celé Cechy prodávati za fa jfsu tab á k u , t. j. za liberalistick o u svobodu, a to p rý je s t, ja k váš dog m atista Alfons s P ad ařo v a učí, dovo leno. Z k rá tk a pozor, ta tík u , m ohla by ta trp ě livost šáleného lidu našeho konečně p rask n o u ti. Pozor, ta tík u G régře, aby snad trpělivosť na šeho ubohého, šáleného lidu konečně n e p ra skla, když ani toho n e še tříte, co je s t každém u národu nejdražší, svaté víry jeho. K dybyste byl skutečně a opravdově m ilovníkem náro d a českého, s ta ra l byste se o to, aby vůči tolika nep řátelů m m ír a pokoj nebyl ru šen v něm, a jed n o ta jeho aby nebyla porušována, vy však od dávných le t b u šíte do jed n o ty jeho, až se konečně podařilo, čeho jsem se obával. J á z toho uzavírám , že vám na národu če-
—
13
—
Bkém p ranic nezáleží, ale ovšem na vaší vzácné, zasloužilé osobě. D r. E d u a rd G ré g r prozradil ted y p ře d tv á ří celého národa českého, přede vší šlechtou, p ře d stavem m ěšťanským i rolnickým , že je s t plnokrevným liberálem , že se zná k plné, neobm ezené svobodě, že chce býti nezávislým na a u to ritě k teré k o liv , ať již je s t B ožská (neboť v B oha nevěří), anebo církevní (ne boť potupou z ah rn u je církev, k nížto se m a tk a a otec jeh o přiznávali), a tudíž se tak přiznal, že chce býti nezávislým na d esa te ru Božím. On je s t tedy plnokrevným liberálem , a z toho jde, že jak o je s t liberalism us vůbec v nejhlubším základě svém dogm atický, recte ath eistick ý a důsledné nevěrecký, ta k že je s t i liberalism us G régrův v tém že základě dogm atický, theologický, recte a theistický, nevěrecký. E d u ard G régr je s t p ad išah stra n y m ladočeské, (T ilšera jenom nastrčil ja k o p ře d sedu, a poslal ho jako berana, aby n ejprve n a sněm u trk a l do p ravice sněm u a do stře d u ). P ře d ním byl padišahem M ladých d r. Sladkovský, liberál od k o sti, k te rý bušil v H usinci do kato lík ů v a jejich sv. víry, a ve svém šlechetném v ztek u v a ve fan atism u neslýchaném citoval Ja n a Železného a Š tě pána P álče z hrobu, odpůrce to J a n a H usi
—
14
—
na sněm u kostnickém , a vyznal, že články víry nejsou nic jem u, leč jen dom něnky, a tv rd il rozhorleně, že nižádný práva nem á, někoho pro odchylné m ínění u víře stíh at!. H le, ted y ten sam y nihilism us u víře, jak ý shledávám e u d ra. G régra, nalézal se tak é při panu dru. Sladkovském . J a k m ohl S la d kovský při takovém vyznání vfry na p ravo slaví se dáti, to B ů h ví. *) A ta k bych m ohl i jin é lib e rály , z nichž m nohý již zasedá na sn ěm u , z vlastních slov jejich usvědčiti, že se z řek li k a to lick é víry své, a že so p tí n a p ro ti církvi n en áv isti až děsnou, než p ro za tím nechci se o tom šířiti. A ty lide kato lick ý , zvláště vy šlechetní rolníkové n a jih u českém , jejich ž to víru a zbožnosť znám , vy synové českých katolických otcův, a kato lick ý ch m ate ří, n euznáváte, že nejsou zajisté vhodní ti slouti z ástu p c i va*) Sladkovský byl rozhodný nepřítel Riegrův, ale nikoliv hlavně pro spor, jaký mel s ním stran obeslání sněmu čili nic, nýbrž proto, že ho chtěl z vůdcovství národa vyhoupnouti a na jeho místo dosednonti. Jeden blízky příbuzný jeho navštívil před léty pana biskupa Jirsíka a pravil: „T en nejnebezpečnejší nepřítel Riegrův jest Sladkovský, on jest hrdý a na nejvýš ctižádostivý chce Riegra odstrčiti.“ A že vůli k tomu měl, dokazuje jeho řeč na schůzi mladočeské na Mělníce.
—
15
—
fiimi, k te ří jsou zradili víru svou v B o h a? Či možno snad důvěřovali těm , k te říž to ani Bohu nejsou v ěrn í? H le, šlech etn í a dobři, k a to ličtí rolníkové m oji, d r. E d u a rd G régr, fanatický to n enávistník katolické církve, je m už články viry sv. za nic neváží, u siluje, abyste učinili spolek rolnický, a dal vám za vůdce zjevného neznaboha Alfonse Padařovského, k terý veškeré články viry, R odičku Boží, ano i K rista P á n a pop rsk al špínou ž i dovské nenávisti své,*) jm ény takovým i, jichž nelze ani uveřejnili, a dr. E d u ard G rágr se nestyděl, je vytisknouti. **) Ja k o Alfons Šťastný, zove i d o k to r G ré g r víru vaši te m notou, zrovna ta k , jak o židovští šm okové v *N. freie P resse," on ted y obsypává naši svátou víru, naši dvoutisfciletou osvědčenou církev příhanou nesnesitelnou. O dtud tak é i náv rh na sněm u se stran y g régrovské, aby byla deska zavěšena na m u sejn ím dom ě ku *) A lfons Šťastný pochází z km ene židovského, předkové je h o sluli R osenauerové. **) Pres to však te n tý ž G ré g r ujišťoval ve schůzi n a M ělniku: „K aždý ať se vyrovná se svým (!!) bohem , ja k mu srdce káže, a ja k m u to jd e na ro z u m ; outlých tě c h to stru n v srd c i člověka nem á se do tý k a ti n ik d o ru k o u násilnou, a ta k nechcem e ta k é m y .“
—
16
—
pocté Ja n a H usi, m usí b ý t považován za dem onstraci n a p ro ti šírém u kato lick ém u lidu v č e rh á c h , a za p říhanu vfry jejich , a pravil-li E d u a rd G rágr oproti tv rzen í kanovníka d r. B orový-ho, že H u sa cti 100.000 helvetův, a snad tak é lu th e ran ů v , za svátého, nuže a t zavěsí jem u, libo-li jim , d esku n a svých m odlitebnách, ale na budově, k terá ž vysta věna je s t z peněz 5,5000.000 katolíkův, n esluší se, věšeti desku m istrovi, k te rý je s t m orálním původcem těch všech běd, k te ré okoušel ubohý náš do vzpoury nap ro ti církvi Boží vehnaný národ. *) On je s t m orálním původ cem toho, že sk lesla sláva hlavního, k rá lo v ského m ěsta P rahy, neboť stálé p ů tk y , roz broje a sváry, a konečně vzpoura p ře d bitvou na Bílé H oře, k tero u ž učinili p ře d e všem i helveti, a jejich pobratim ové, čeští B ra tří, vypudili panující ro d H a b sb u rsk ý do V íd n ě ; on je s t m orálním původcem toho, že ti, k te ří přijali vzpouru jeho za svou, a p ro hlásili n a p ro ti a u to ritě církve, a u to ritu je d *) Právě, co toto píšu slyším, že „Národní L." burcují celý národ český, aby konal sbírky na pomník Husův, a tak činil na svou vlastní hanbu, anť tím by dával na jevo zradu na sv. víře své, a předků svých I Grégrovina hraje s národem naším nebezpečnou h rul
—
17
—
noho každého č te n áře Písem b v ., ochotně přijali víru L u tro v u , a vandrováním na školy do Němec, a přivoláváním něm eckých p re d ik a u tů něm čili sebe, m ěsta i dědiny. N ikdo nesm í říci, že těch nehod, jež potk ati měly náš národ, H us n ija k n e tu š il. Ve svém tra k ta t u : A dverus S tep h an u m Páleč, d o c to re m ,“ dí H u s : „ In n ulla re p e riculosius e r ra tu r , quam in re re lig io sa .“ „V nižádné věci se nebloudívá nebezpečněji, jak o ve věcech n á boženství," jak by tedy m ohl býti om luven, že netušil, ja k é as následky bude m lti vzpoura je h o ? Povstaly nepokoje již za jeho dnů právě pro jeh o vášnivé řeči v Betlém ě, a pro cizácké bludy Viklifovy, k teré přednášel. H usův bývalý p říte l O ndřej B roda píše jem u ta k to : „O m istře, ale n e v Isra eli! Vy se nestydíte říc i: že trp íte exkom unikaci a pronásledováním proto pouze, že bojujete naproti zločinům kněží! K dož jest, jen ž p ro následuje, kdož jest, je n ž pronásledování j i ným p řip rav u je, kdož loupí, kdož b ije v tvář, kdož tupí, kdož k lášte ry a kostely olupuje, zda n e vy, a vaši žáci ? . . . . J á c h atrn ý člověk dím , kdyby nebylo jiných příčin, proto, že kážete n a p ro ti duchovním , by vás nikdo, jak za to mám, z církve nevyobcoval, neboť již za dávných dob kázali p ro ti du-
2
—
18
—
chovnfm, M ilič, K onrád, Š těk n a a m noho jiných, avšak nikdo z nich nebyl proto stižen tre ste m v y o b c o v án i. . . . H le vaši lid é jsou to, k te ř í se v tíra jí v obročí jiných, a vy, ja k slechy jd o u , js te jejich v tom učitelem a připravovatelem . *) N ože tedy, J a n H us viděl částečně již na své oči zhoubné ovoce bořivého, revoluč ního učeni svého, kdož by ted y sm ěl tv rd iti, že nijakž netu šil nehod těch, jež zavinilo zhoubné učení je h o ? A tohoto m istra J a n a H usa by měl český k atolický n á ro d oslavo vali ja k o člověka svátého, zavěšovati jem u ke cti desku, a snad ho na konec spolu b helvety, o nichžto G ré g r dl, že ho zasvatéh o cti, vzývati slovy: S vatý H use, oroduj za n á s ? Ty věci, k te ré nám vyprávěl o něm dr. Sil, jeh o zásluhy o písem nictví a lite r a tu ru českou nevedly G iég ro v in u k tom u, aby u rp u tn ě žádala, by H usovi na m usejním dom ě byla zavěšena deska, nýbrž je jí f a n a tism us p ro ti v íře kato lick é. Ze by byl H us jak o th eo lo g velikánem , toho nikdy p řipus titi nem ohu, v tom jej překonával laik T om a Š títn ý a neskonale nad něho vynikal vě*) Andreas de Broda ad Hus. Palácky. m enta 520—521. n. 58.
Docu-
—
19
—
hlasný A rn o št z P a rd u b ic, ano i Š těpán Páleč. Kdo chce o těchto věcech soud pronésti, m usí nejprve č isti spisy dotčených m užův a pa k úsudek p ro n á šeli. Ale naši lžihusité a lžiliberálové opakují stá le tytéž židovské fráse o katolické víře a o církvi a vynášejí a ve lebí všecko, což je s t p ro tik a to lick é a zvláště J a n a H usa, ač z nich ani jed en jeh o spisů nečetl. Ze by byl J a n H u s největším m užem naší vlasti, j e s t urážkou našeho národa, n e boť je s t to vysvědčením chudoby a z řejm á lež. P ra v d a je s t, že byl m užem nej pověst nějším , jak o doba h u sitsk á byla n e jp o v ě st nější, ale nejslavnější nikoliv. *) K ončím tedy, že vřava G régroviny za desku H usovu m á p říčin u v hluboké nená visti její n a p ro ti v íře katolické a nikoliv v p ře d stíra n ém uznávání zásluh H usových ) Pravé, když toto píšu, se dovídám, že pan dr. Podlipný učinil návrh v zastupitelstvu m ěsta Prahy, aby na Václavském nám ěstí byl postaven pomník Husovi a to z části na útraty m ěsta Prahy. Já protestuji a bohdá se mnou tisíce katolíků v Praze, naproti tomuto novému provokování kato líkův v tom to městě. Chce-li Grégrovina tuto po chybnou česť m istru Janu Husovi, proti níž by on sám se ohradil, prokázati, a£ to učiní na svůj gros. P ro ti sbírkám v celém království a vydírání lidu učiní snad vláda patřičné opatření.
2*
—
20
—
o písemnictví naše, o literaturu naši. Dobře napsal ruský časopis „Novoje V re m ja ": „Sou časní „husité" se příliš málo interesují o ná boženskou stránku učení znamenitého českého reformatora a návrh postaviti Janu Husovi pomník v Praze vzbuzen byl toliko pocity zcela totožnými s těmi, které vedly v Římě ku postavení pomníku Giordana Bruna.“ — A my katoličtí křesťané méli bychom na toto bohopusté řádéní Grégroviny pokojně hleděti a dopustiti, aby na náš účet se stavěly Hu sovi pomníky? Budiž to daleko od nás vzdáleno 1 2. Liberalismus Grégrův a Grégroviny jest tedy v nejhlubší hlubině své theologický, recte protikatolický, protikřesťanský, nevérecký, atheistický a následovně v oboru ná boženském nihilistický, a já jsem pevně pře svědčen, že dr. Grégr, ač umí s pravdou velmi šikovné točiti, nebude tak drze pravdě v tvář biti a tvrd iti, že jeho strana se ne dotýká útlých strun náboženství. Je-li však liberalistická strana Grégrova protinábožen ská, nevérecká a především protikatolická, jestliže jest liberalistická strana Grégrova českému katolickému národu nepřátelská a z fanatismu odpírá, aby byly jemu vráceny katolické školy, jež byly jemu proti vší apra-
—
21
—
v e d ln o sti o d ň a ty : pak m usí s tra n a ko n servativni v Č echách v základě svého program u m íti víru svého šlech etn éh o , zbožného n á roda, m usí m íti v p ro g ram u svém , že chce usilovati, aby se stalo našem u národu po právu a sp ra v ed ln o sti ta k é ohledně školy, ne aby snad u m enšeno bylo vzdělání šk o lsk é, ale aby uebylo zneužíváno n a p ro ti nábožen ském u p řesvědčení našich otcův a m ate k katolických. T o-li se sta n e, n abude k o n se rvativni s tra n a v Č echách z ajisté jisté h o a pevného základu. Ja k o je s t lib eralism u s ve sm ěru n á b o ženském holou nevěrou, ath eism em a nihilism e m : ta k je st ve s m ír u politickém a o b čanském čirým egoism em , je s t vy d řid u šsk ý a zlodějský a lid u n e p řátelsk ý , je s t úhlavním nep řítelem histo rick éh o práva a práv ko rporac. J á jse m ře k l, že liberalism us je s t zlo dějský, a když ta k pravím , nedím , že jd e ja k o lo tr, aby v noci tem n é o k rád al jm ění občanň, o n ikoliv! Z lodějský liberalism us je s t zbabělý, on aspoň z prvu násiln ě nikoho neolupuje, n ebot o k rá d a ti někoho není p atrn ě nic čestného. L iberalism us je s t chytrý, usm olí k tom u účelu zákon a vyhlásí všecko jm ěn í duchovenské za jm ěn í stá tn í a vym ěří o k ra deném u duchovenstvu žebráckou pensi, ano,
—
22
—
on sáhá zlořečenou ru k o u ta k é na nadace učiněné ve prospěch chudiny, a u b írá tou m ěrou ubohém u, chudém u lidu podporu, k tero u ž pro něj chystali zbožní k atoličtí předkové. D ůkazem toho je s t liberalistickozednářská a krvavá revoluce francouzská z r. 1789, h isto rie Španělska, P o rtu g a lsk a , Ita lsk a , a jin é země, kdekoliv liberalism us, byt je n n a k rá tk ý čas, uchvátil veslo vlády. N uže, řek l jsem nep rav d u , že je s t liberalism us soustava zlodějská? L ib eralism u s je s t krutý, nem ilosrdný egoism us, vtělená sobeckost. Z té to sobeckosti ustavili jso u zákon o neobm ezené svobodě individuální, aby bylo jednom u každém u volno m luviti, m ysliti a p sati, jak by se uráčilo jem u , aby s febou nak lád al, ja k by chtěl a činil, co by chtěl, ovšem jen v m ezích liberalistick ý ch z ákonů; proto také uzákonil liberalism us neobm ezenou svobodu živnostenskou, neobm ezenou svobodu v obchodé a v řem esle, a aby jem u nic n e vadilo v provozovaném fgoism u, zruSil beze všeho všecky řem eslnické cechy. My všichni vím e, jak ý toho byl následek. L ib eralistick é toto z ařízení ožebračilo naše m ěšťanstvo, naše m alé obchodníky, naše řem eslníky, a aby po někud následky kru téh o , nesvědom itého, lido žravého liberalism u se um írnily, k tom u vší
—
23
—
silou působí stra n a práva, s tra n a konserv ativ n l, stra n a k atolická, a toho m usím e podle sp ra vedlnosti přizn ati, vláda Taaffeova. P roto zvláště je s t ta to vláda vydřidušském u lib e ra lism u trnem v očích proto kladou ji všade od por, a vůdcem v tom je st pan Plent r, a pan dr. E d. G régr je s t jeh o Sancho Pansou, ja k tvrdí jeden velký, katolický list, a zdá se, že pan G régr klade v tu to vlastn o st velikou čest, neboť až po tu to dobu se proti názvu tom uto neohradil. A však vydřidušském u liberalism u nebylo dosti na tom , o žebračiti druhdy zá možné m ěšťanstvo, on ta k é p řija l v obor své v y d řid u šsk é soustavy i sta tk y rolnické. P ro stře d e k k plném u ožebračení roln ík ů a k o nečném u vypuzení jic h z dědičných statk ů v jejich byl zákon o svobodném rozdělování sta tk ů . Právě lib e ralistick ý to p ro střed ek , neboť jím objeveno p ravé E ld o rad o pro lib eraliatick é advokáty při kupování a prodeji a veliké rebachy (výdělky) pro liberalistick é židy při parcelování koupených sta tk ů v a p ři prodeji parcell, a to je s t tak é ta h lav n í p ří čina, proč lib e ra listic k á s tra n a houževnatě při těchto zákonech trvá, a proč se vzpírá n ap ro ti zákonu o obm ezené d ěliteln o sti se l ských sta tk ů v . Vždyť pak je š tě není poslední rolník ze svého sta tk u vyhozen, a tak jest
—
24
—
ještě naděje na pořádný lup z p rodeje sel ských sta tk ů v , a z jejich rozdělení. Co na tom záleží vydřidušském u liberalism u, je n když on bohatne. Když on bohatne, a t zhynou řem esla, a í vezm ou za své malí obchodníci, co na tom , když hyne národ a jeh o blahobyt, je n když m á plné tru h ly libeM lism ua. A jak by bylo m ožná, aby lib e ra lism u s jin a k sobě počínal? Vždyť je s t v nejhlubším z ákladu svém nevárecký a bezbožecký a n á sled o v n í nepokládá žádného života b u d o u cího. T om u-li tak , p a k ani není m ožná, aby jin a k jednal, než ja k jedná. M usím e věděti, že má každý člověk v sobě n eu h asiteln o u touhu po b la h o sla v e n stv í; nebylo-li by života věčného a tu d íž n esm rteln o sti duše, h led a l by blahoslavenství zde na té to zemi a to všem i prostředky, i zlnčinným i. A když by B oha nebylo a duše n e sm rte ln é, m ěl by k to m u z ajisté p řiro zen é právo. N epokládá-li lib e r a lism us žádného B oha ani duše n e sm rte ln é, pak jd e jeh o p řiro ze n á sn a h a k tom u, aby blahoslavenství se zde dodělal. A o d tu d to zločinné pach těn í jeh o po bohatstv í, po zlatě a po stříb ře , o d tu d to zločinné zakládáni šibalských spolků, odtud to lehkom yslné b a n kro to v án í a o k rád án í a okrachování tisíce t i síců rodin, siro tk ů v a vdov, odtud ty veřejné
—
25
—
krádeže, ano i vraždy beze všeho hn u ti svédomí. O dtud to ty ran sk é jednání s dělníky a puzení jich, aby i v neděli a ve svátek na bo h até libí rály se dřeli, o dtud ta hejn a zbě dovaných, vyhladovělých, vyzáblých dělníků, k teří bez oddechu pracujíce, přece nem ají, čím by nahotu u k ry li; odtud tak é te n odpor n a p ro ti pravici a n a p ro ti vládě, když stav těc h to bídáků ulehčiti hleděla. To jso u fakta n e p o p ira te ln á; já však dím , že všecko libera listick é toto jednání jde nezbytně z dogm a tického principu liberál&v o ab so lu tn é nezá vislosti tvorův na B ohu a na jeho zákoně, z jeho nevěry, že B ůh je s t a ze zapírání n e sm rtelnosti d u še ; neboť tou m ěrou neváže liberála zákon Boží nižádný, tou m ěrou n e bylo by rozdílu m ezi hříchem a ctností, mezi sv ato stí a dareb áctv ím , lib erála nic v m ezích nedrží, n e ili k arab áč zákona. L ib eralism u s d ada a bsolutnou svobodu individualnou a živnostenskou, rozbil celá království a národy v sam é atom y — anebo jak řík ám e, atom isoval societu veškerou do sam ých jed notlivců z nichž každý bojuje za blahoslavenství, a poněvadž je s t m álo těch vyvolených, kterým při té honbě za blaho slavenství ště stí přeje, dovoluje lidožravý li beralism us všem těm nešťastníkům , aby sam o-
—
26
—
vraždou skončili. V ž d jf pak samovražda nen( před tribunálem liberalismu nižádným hříchem, ale bezpříkladným hrdinstvím. Liberalismus zuesvětil, co na něm bylo, svazek manželský, nebo setřel s něho, pokud mohl, nádech svátostný, rozrušil svazek ten, nebof, pokud měl zvůli, vyhlásil svazek manželský za zrušitelný. Liberalismus zlehčil a znesvětil svazek rodinný již tím, že uvedl v lehkost autoritu vůbec, nesmyslnou naukou o absolutní nezávislosti a suverenitě jednoho každěho člena státu a pak tlm, že přirozené právo otcovské a mateřské dává v plen k vůli otrokářskému absolutismu státnímu. Podle přirozeného práva náležejí dítky v první řadě otci a matce jejich, a tito mají povin nost, vychovávali své dftky podle vále Boží ve svaté bázni jeho. Liberalismus však béře katolickému národu jeho školy, ježto mnjí tu úlohu, aby vychování dítek podle řádu Bo žího doplňovaly a otvírá jim školy, jim iž se vychováni křestanských rodin nedoplňuje, alebrž ruší; tím svědomí rodičův obtěžuje a provozuje tyranství takové, jakého ani za despotů římských císařův nebylo. A poněvadž liberalismus jest ve směru náboženském nihilismus, ve směru socialnim atomismus, jest bezděčné nepřítelem všech
—
27
-
historických korp o rac, tudíž tak é šlechty, jak o ž i Btarobylých království a jejich práv. Kdyby byl mél zvůli plnou za dob panování svého v říši naší, nebylo by dnes žádného království C e l é h o více, ale pouhé d ep arte m enty jeho. J e s tif lib eralism u s vzpourou naproti Bohu, n a p ro ti Je h o zákonu, naproti právu a spravedlnosti, je s t souhrnem bludů d á in o již zavržených; liberalism us je s t ne přítelem křesťanské víry, katolické církve, k ře sta u sk é civilisace. T ou příčinou jej tak é zavrhl svátý O tec Pius IX . a m usil z a v rh nout!, nechtéi-li býti zrádcem na civilisaci křesťanské, ba já dím , že s liberalism em n e sm í souhlasili nejenom nižádný k atolík, n i žádný p ro testa n t, nižádný poctivý žid, ni žádný m oham edán, b a ani pohan ne, neboť lib eralism u s je s t nihilism us ve sm éru nábo ženském a a n arc h ie ve sm ěru sociálním . Že je s t tom u tak , dosvědčují jeho sto leté dějiny. A v jak é m spojení je s t as s tím to lib e ralism em velectěný pan E d u a rd G ré g r? On vyznal a nezapřel, že j e s t liberálem , tak é napsal zřejm ě, že v B oha nevěří, aniž v ne sm rteln o st duše, on zřejm ě napsal, že prý je s t člověk pouhé zvíře, ovšem pak p řid a l, cum grano salis. L ib eralism u s jeh o m á
—
28
—
tedy za základ n e v řru , a náboženský n ih ilism us. Co však soudí o jm ěn í církevním ? Dává i on je stá tu v plen, ja k to činí světoběžný, zlodéjský liberalism us v ů b e c? T oho jsem se nedočetl o něm , avšak jeho dvorní th eo lo g A lfons z P ad ařo v a, učí ta k bez obalu. T entýž nabádá Čechy, aby dali „vale" neom ylácké církvi, a aby ta tá ž církev o jm ění byla olou pena. N árod prý je dal, národ prý je m ůže ta k é vzíti.*) Pan dr. E d . G ré g r je s t přívržencem principií liberalistick ý ch v ohledu sociálním , on schvaluje všechny zásady školy M anchestrovské,**) je s t tedy z p rincipu již na zá k lad ě zcela jiném , nežli ja k toho vyžaduje n áp rav a škod, ja k é ž učinil egoistický a vy*) Alfons. D ekret, p. 71. **) G ré g r d á v á ted y lib erálů m ro zh řešen i za všecko bohopusté jejich je d n á n í svrchu n aznačené. G ré g r ta k é o blažil za onoho času říšskou ra d u řečí, uloživ v ní ne sn ad m yšlénky nové o sociální otázce, neboť toho te n to m ladočeský k řik lo u n n e u í schopen, ale přežv ý k an é od je h o p řá te l žid o v sk o -lib eralistických. D ostalo se je m u ta k é záslužné vy řízen í za n i, neboť n azv án je s t ve „ V ate rlan d u 11 ig n o ra n te m ve věcech sociálních Až posud neodpověděl c tih o d n ý p a n G rég r, neboť byl li stíh á n ja k o ig n o ra n t anebo lh á ř, vždy oněm í.
—
29
-
dřidušaký liberalism us ubohému lidu k ře sťanskému. A tento liberalistický G r é g r chce býti spásou rolníkův! Že souhlasí p. G rágr v ohledu školském plně s liberály, je st věc známá; nejnovějším časem však málo důsledný jsa, uznává právo státní království Českého ; já však očekávám, že se vrátí za nedlouho k pověstné své fajfce, již k vůli svým kamarádům, ultraněmeckým liberálům . Chvátaje ku konci trudných těchto slov, jenom toho dotýkám, že na základě egoisti ckého liberalismu jest smír obou národů v Čechách doprosta nemožný. Příčin jest velmi mnoho. Jedna však z úhlavních příčin jest ta, že podle programu liberalistickozednářského nemá býti žádného smíření ná rodnostního v Čechách. Čechové že mají býti oslabeni, království České práv svých zba veno, a na pouhé okresy rozděleno, a pak veškery země bývalého spolku německého k Německu přivtěleny. Že „Národní Listy" vykonávají tento program ze vší sily, to vidíme na své oči, zdali z pouhé nedosta tečnosti, anebo ze zvláštní ochoty k u ltra německým liberálům, to Bůh ví. Avšak to jest jisto, že jest dr. E duard Grégr u liberálů ultraněmeckých osobou
—
30
—
velm i oblíbeuou, a to jest z ajisté véc p o z o ru hodná. P ro svůj lib e ralism u s nem á dr. E d. G régr valných příčin, aby jim se v y n á še l; a se chlubil, jak o B ayard beze vší hany, že chce konservatism us všade potfrati. N ebojím e se vladaře G régroviny! Ze všech končin vy hazuji lib eralism u s, pan dr. E d u a rd jej zvedl, a m yslí, že jso u Čechové štvaním „N árodních L is tí " dosti zhloupěli, aby to to cizácká zboží vděČQě z jeh o ru k o u p řijali. S taue-li se tak , bude to B ílá H o ra devatenáctého věku pro národ český. A však co na to m ! J e n když obchody G régroviny budou rů sti, a se ro z hojňovat!. To je s t hlavní věc; neboí lib e ra lism us je s t egcňsm us, proč by tedy n e p řála sobě výhod ctihodná G ré g ro v in a ? J e s t však tak é velmi m ožno, že nádoba G rég rů v se rozbije, a pak že bude poplach v redakci i ad m in istraci čistých těchto listů , a to se stan e v tom okam žení, kde n ahlédne národ náš kato lick ý , že je s t neslušno, aby za zrádu na národu, a na víře sv. krvavým svým penízem ty to „L isty " podporoval.
Nákladem knihtiskárny Cyrillo-Methodějské (J. Zeman a spol.) vyšly následující spisky: S lu šn o-li zváti
~
Jana Husa mnčenníkem ~ za pravd-Ti? Napsal Dr. F. A. L. 24 str. — Cena 6 kr. (50 kusů 2 zl. 40 kr.)
Jan Hus a svoboda. Napsal Dr. F. A. L. 60 str. — Cena 10 kr. (50 kuafl 3 zl. 80 kr.)
Nábožensko-mravné vychování st^u-člMjící mlád-exe
na „dřívějších“ a „nynějších" středních školách. Napsal Jan K. Jivůrak. 78 str. — 30 kr.
NÁRODNÍ
š k o l a
,jin d y " a „nyní" Čili: Škola „náboženská" a „beznáboženskáa. Napsal Jan K. Javůrek. 46 str. — 20 kr. K dostání t knihkupectví Cyrillo-Methodějském (G. Francij y Praze, Malé náméstí č. 143—1.
*
books2ebooks.eu
www.books2ebooks.eu
elektronické knihy získáváte prostřednictvím eBooks on Demand
digitalizaci provedla Vědecká knihovna Olomouc
