NAPLŇOVÁNÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE MĚSTA PLZNĚ ŘÍJEN Zpracovala: Ing. Ladislava Vaňková Odbor správy infrastruktury Magistrát města Plzně

NAPLŇOVÁNÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE MĚSTA PLZNĚ ŘÍJEN 2010

Zpracovala: Ing. Ladislava Vaňková Odbor správy infrastruktury Magistrát města Plzně

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010

OBSAH:

1.

ÚVOD .............................................................................................................. 2

2.

VÝVOJ ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ................... 3

2.1.

Tepelná energie ........................................................................................... 3

2.2.

Zemní plyn ................................................................................................... 6

2.3.

Elektrická energie......................................................................................... 7

2.4.

Alternativní druhy energie ............................................................................ 8

2.5.

Ostatní druhy energie................................................................................... 9

3.

PLNĚNÍ CÍLŮ ÚEKMP ................................................................................... 10

3.1.

Zajištění optimální dodávky energie ........................................................... 11

3.2.

Snižování energetické náročnosti odběrných zařízení ............................... 13

3.3.

Dosažení maximální efektivnosti při výrobě a rozvodu energie.................. 16

3.4.

SNIŽOVÁNÍ EMISNÍ ZÁTĚŽE .................................................................... 17

3.5.

Maximální využívání kombinované výroby ................................................. 18

3.6.

Rozvoj využití alternativních zdrojů energie ............................................... 18

4.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC................................................................................. 20

5.

ZHODNOCENÍ SPOLEHLIVOSTI ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ ............... 20

6.

VYHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ ÚEKMP ...................................................... 21

6.1.

Porovnání trendu vývoje spotřeb energie................................................... 21

6.2.

Porovnání naplňování cílů ÚEKmP s SEK 2010 včetně nástrojů ............... 24

7.

ZÁVĚR........................................................................................................... 28

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A ZNAČEK......................................................... 29 PŘÍLOHA: VÝVOJ CEN ENERGIÍ............................................................................ 30

Strana 1


1. ÚVOD Dle zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., v souladu s nařízením vlády č. 195/2001 Sb., byla v Plzni v roce 2002 pořízena Územní energetická koncepce města Plzně. Její naplňování je pravidelně vyhodnocováno a v případě potřeby je tato koncepce aktualizována (v roce 2003 z důvodu rozšíření města začleněním tří přilehlých obcí - Malesice, Dolní Vlkýš a Lhota u Dobřan, z nichž se staly městské obvody 9 a 10, a v roce 2007 na základě vyhodnocení dosavadního vývoje a nastolování nových trendů v oblasti energetiky). Územní energetická koncepce města Plzně (dále jen ÚEKmP) obsahuje dlouhodobé cíle s časovým horizontem 20 let, cíle krátkodobého charakteru s časovým horizontem 5 až 10 let a nástroje k jejich naplnění. Předmětem tohoto dokumentu je provést vyhodnocení plnění cílů ÚEKmP, a to především vyhodnocení plnění cílů krátkodobých, čímž jsou hodnoceny i trendy k naplnění cílů s delším časovým horizontem a zároveň tyto porovnat s cíli a nástroji Státní energetické koncepce (z r. 2010).

LEGENDA: městské části urbanistické obvody

Strana 2


2. VÝVOJ ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ Energetické hospodářství města Plzně je tvořeno třemi subsystémy - elektroenergetikou, plynárenstvím a teplárenstvím. Dodávky elektrické energie v současnosti zajišťuje systém rozvodu elektrické energie provozovaný společností ČEZ Distribuce, a.s., dodávky plynu systém rozvodu zemního plynu provozovaný RWE, a.s. a teplo je dodáváno soustavou centrálního zásobování teplem provozovanou společnostmi Plzeňská teplárenská, a.s. a Plzeňská energetika, a.s. Z následujících grafů je patrný posun ve struktuře spotřeby jednotlivých forem energie na území města od roku 2001 (výchozí údaje pro ÚEKmP 2002). Podíl jednotlivých druhů energie na celkové spotřebě v Plzni (rok 2000) 0,53% 0,04%

3,30%

21,42%

39,60%

Podíl OZE (vč. AP) Podíl TP Podíl CZT 31,86% Podíl TO Podíl ZP Podíl EL Podíl LPG

3,25%

Podíl jednotlivých druhů energie na celkové spotřebě v Plzni (rok 2009)

0,03%

Podíl OZE (vč. AP) Podíl TP Podíl CZT Podíl TO Podíl ZP Podíl EL Podíl LPG

1,01% 1,57%

28,23%

37,06%

31,96%

0,13%

Při porovnání obou grafů dojdeme k poznatku, že výraznější posun je pouze ve spotřebě elektrické energie. Jak bylo předpokládáno již v první koncepci z roku 2002, daří se též naplňovat cíle snižování podílu spotřeby energie vyrobené z tuhých a kapalných paliv a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové struktuře.

2.1. Tepelná energie Pro dodávku tepelné energie v Plzni je na území města vybudována rozsáhlá soustava centrálního zásobování teplem. První rozvody na území města se začaly stavět v 50. letech 20. století. Zásobování města tepelnou energií ze soustavy CZT zajišťují od konce minulého století Plzeňská teplárenská, a.s. a Plzeňská energetika, a.s. Obě tyto společnosti byly po určitou dobu navzájem majetkově propojeny. Od roku 2002 prošly obě společnosti několika vlastnickými změnami. V současné době je Plzeňská energetika, a.s. 100% vlastněna společností Energetický a průmyslový holding, a.s. Majitelem Plzeňské teplárenské, a.s. je se 100% podílem město Plzeň.

Strana 3

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 Plzeňská teplárenská, a.s. Plzeňská teplárenská, a.s. provozuje kogenerační zdroj o celkovém tepelném výkonu 469 MW t a celkovém maximálním elektrickém výkonu 149 MW e. Prostřednictvím primárních horkovodních a parních sítí, sekundárních teplovodních sítí a předávacích stanic zásobuje společnost více než 1 800 odběrných míst na téměř celém území města Plzně. Vyrábí a dodává teplo pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody pro více než 40.000 bytů a velký počet komerčních, podnikatelských, správních a školských subjektů. Systémem centrálního zásobování teplem provozovaným Plzeňskou teplárenskou, a.s. jsou již pokryty všechny velké plzeňské městské obvody (MO 1 - 4). V mimotopném období je odběratelům nabízena dodávka tepelné energie pro potřeby vytápění za tzv. letní ceny (50 % běžné ceny). Kromě elektrické energie, dodávané též ve formě podpůrných služeb, a tepelné energie nabízí Plzeňská teplárenská, a.s. od roku 2003 energii chladu. Technické parametry 2 horkovodní kotle o výkonu 34,8 MW t (K2, K3), tj. 69,6 MW t; 2 parní kotle granulační, práškové o výkonu 128 MW t (K4, K5), tj. 256 MW t; 1 parní fluidní kotel o výkonu 128 MW t (K6); 1 kotel na biomasu o výkonu 15 MW t (K7);

Zdroj: www.pltep.cz

1 protitlaká turbína (TG1) - Pjm 67 MW e - Pmax 70 MW e - vstupní pára tlak 13,25 MPa - vstupní pára teplota 535 °C; 1 kondenzační odběrová turbína (TG2) - Pjm 50 MW e - Pmax 69 MW e vstupní pára tlak 12,8 MPa - vstupní pára teplota 535 °C; 1 kondenzační turbína (TG3) – Pjm 11,5 MW e, čistý výkon 10,3 MW e Plzeňská energetika, a.s. Plzeňská energetika provozuje energetický kogenerační zdroj o celkovém tepelném výkonu 407 MW t a celkovém instalovaném elektrickém výkonu 90 MW e. Tepelnou energií zásobuje společnost zhruba 30 % všech odběratelů v Plzni, zejména domácnosti, obecně prospěšná zařízení a průmyslové podniky. Náplň společnosti zahrnuje výrobu elektřiny, tepla a chladu, jejich distribuci a prodej konečným zákazníkům, obchod s elektřinou a plynem.

Technické parametry parní kotel o max. výkonu 136 MW t, parní výkon 180 t/h (K1); parní kotel o max. výkonu 129 MW t, parní výkon 170 t/h (K3); parní kotel o max. výkonu 87 MW t, parní výkon 120 t/h (K4); parní špičkový (záložní) kotel o max. výkonu 55 MW t, parní výkon 75 t/h (K5); 2 kondenzační turbíny o výkonu 32 MW e (TG8, TG9); kondenzační turbína o výkonu 26 MW e (TG10)

Strana 4

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 V letošním roce uvede Plzeňská energetika, a.s. do provozu nový záložní energetický zdroj s instalovaným výkonem 22 MWe, který bude zajišťovat tzv. podpůrné služby pro provozovatele české přenosové soustavy, společnost ČEPS. Celková investice Plzeňské energetiky, a.s. do zmiňovaného zdroje dosáhne zhruba 400 milionů Kč. Tento zdroj dosáhne plného výkonu již po 2 minutách od spuštění, což umožní velmi rychlé znovuobnovení zásobování elektřinou v mimořádných stavech spojených s rozpadem a obnovou elektrizační soustavy. Nový záložní zdroj Plzeňské energetiky, a.s. bude instalován v objektu stávající kogenerační teplárny a zahrnuje 3 dieselové motory (generátory), jejichž technologie bude využívat palivové hospodářství a komín po již dožité technologii olejového Zdroj: www.pe.cz kotle. Vedle záložního výkonu bude nový zdroj zajišťovat i vlastní spotřebu elektrické energie pro případ výpadku produkce v uhelných blocích kogenerační teplárny Plzeňské energetiky, a.s.

Výroba tepla Obě výše popsané společnosti zajišťují dodávku tepelné energie spolehlivě a plynule. Výroba je zajišťována energetickými kogeneračními zdroji, tedy kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla. Oproti klasickým elektrárnám, ve kterých je teplo vzniklé při výrobě elektrické energie vypouštěno do okolí, využívá kogenerační jednotka teplo k vytápění a šetří tak asi 35 % paliva i finanční prostředky na jeho nákup. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla je tak nejefektivnějším způsobem využití energie v jednom technologickém řetězci. Centrálně vyrobené teplo je dopravováno ke konečným spotřebitelům systémem horkovodních sítí. Tato teplárenská soustava (CZT) má na území města Plzně cca 280 km tepelných sítí. Ve dvou centrálních zdrojích je tepelná a elektrická energie vyráběna převážně z hnědého prachového uhlí, špičkový zdroj Plzeňské energetiky, a.s. spaluje těžký topný olej a jako stabilizační palivo je používán zemní plyn. Od roku 2003, kdy proběhly na Plzeňské teplárenské, a.s. první zkoušky spoluspalování biomasy, jsou na této teplárně spalovány desetitisíce tun dřevní štěpky ročně (v současnosti více než 100 tisíc tun). V květnu 2010 zde byl do trvalého provozu uveden tzv. zelený kotel na biomasu, tedy kotel konstruovaný speciálně na spalování biomasy (čistá energie z OZE).

Podíl paliv na výrobě tepla v SCZT za rok 2009 hnědé uhlí 91,31%

biom asa 8,22% Ostatní 0,47%

plynná paliva 0,40%

kapalná paliva 0,07%

Ze zdrojů CZT na území města Plzně bylo v roce 2009 odběratelům dodáno 4 136 414 GJ tepla. Počet odběratelů odebírajících teplo ze soustavy centrálního zásobování teplem zaznamenává v posledních letech neustálý nárůst. Velký vliv na zájem odběratelů má nesporně i ekonomická příznivost dodávky tepla, která je dána především kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie a výrobou a dodávkou chladu (vývoj cen tepelné energie – viz příloha). I přes vzrůstající počet odběratelů vykazuje spotřeba tepla ve městě mírně snižující se tendenci, což je dáno ekonomickým

Strana 5

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 chováním odběratelů, kteří s energií začínají výrazněji šetřit a pro dosažení nízkých spotřeb energie zavádějí úsporná opatření.

Spotřeba tepla z CZT (tis. GJ) - beze ztrát 2009

4 136 4 414

2008 2007

4 286

2006

4 741

2005

4 867

2004

4 836

2003

5 003

2002

4 994 4 897

2001 2000

4 682 0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000 Tisíce GJ

2.2. Zemní plyn Distribuci zemního plynu na území města Plzně zajišťuje společnost RWE GasNet, která je nástupnickou společností ZČP Net. Ta se z původní regionální společnosti Západočeská plynárenská, a.s. oddělila 1. 1. 2007, aby nezávisle zajišťovala činnost přepravy zemního plynu. Regionální distribuční společnosti se tak staly obchodníky s touto komoditou a provozovateli distribuční soustavy jsou společnosti mající v názvu slovo „Net“. Fúzí regionálních obchodních společností Severočeská, Středočeská a Západočeská plynárenská vznikla 1. 6. 2009 společnost RWE Energie, patřící do skupina RWE v ČR, zaměřená na prodej zemního plynu koncovým zákazníkům. Území města je soustavou rozvodu zemního plynu pokryto v dostatečné kapacitě. Celkem je v Plzni rozvedeno téměř 600 km plynovodů, z toho cca 6 % vysokotlakých plynovodů, 30 % středotlakých a 64 % nízkotlakých plynovodů a přípojek. Nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují prodej zemního plynu, jsou průběh teplot a pohyb nákupních a prodejních cen zemního plynu. Rok 2009 byl oproti normovým hodnotám (dlouhodobý průměr za 50 let) teplejší, což se projevilo i na spotřebě zemního plynu. Také hospodárnější nakládání s energií konečných uživatelů výrazně ovlivnilo odběr zemního plynu. V roce 2009 bylo v Plzni spotřebováno 1 101 208 MWh zemního plynu, což oproti spotřebě uváděné v Územní energetické koncepci z roku 2002 představuje snížení cca o 16 %. Pokles byl zaznamenán jak u terciární a bytové sféry (o 13 %), tak u průmyslu (o 19 %). Projevují se tak úsporná opatření na straně odběratelů vyplývající z rostoucích cen zemního plynu. Budeme-li však spotřebu roku 2009 srovnávat s aktualizovanou ÚEKmP z roku 2007, můžeme konstatovat, že tato spotřeba zemního plynu je obdobná.

Strana 6


Vývoj spotřeby ZP [MWh] 1 700 000 1 604 931 1 600 000 1 486 740

1 500 000 1 400 000

1 352 978 1 306 394

1 300 000

1 293 634 1 344 606

1 218 520

1 200 000 1 100 000

1 176 179

1 101 208

1 091 717

1 000 000 900 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2.3. Elektrická energie Distribuci elektrické energie na území města Plzně zajišťuje společnost ČEZ Distribuce, a.s. Elektrická energie je v současnosti dostupná prakticky ve všech zastavěných částech města. Celková spotřeba elektrické energie na území města Plzně za rok 2009 byla 875 386 MWh, což představuje oproti loňskému roku výrazný pokles (o 13 %). Hospodářská krize způsobila obrat ve vývoji spotřeb energie, která v průběhu předchozích 10 let narůstala meziročně v průměru o 4 %. V Územní energetické koncepci města Plzně z roku 2002 i v její aktualizaci z roku 2007 byl předpokládán vývoj spotřeby elektrické energie na území města Plzně s mírně vzrůstající tendencí. Cílový stav (v roce 2027) dle ÚEKmP 2007 byl očekáván na úrovni okolo 1 GWh (o 5 až 13 % vyšší oproti stavu v ÚEKmP 2007dle variant). Po odeznění krize lze předpokládat návrat spotřeby elektrické energie na původně uvažovanou úroveň.

Vývoj spotřeby EL [MWh] 1 050 000

1 002 475 971 366

967 849

1 000 000 950 000

889 722

900 000

811 567

875 386

850 000 781 000

800 000 750 000 703 424

733 276

736 323

700 000 650 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Strana 7

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 V Plzni se však elektrická energie nejen spotřebovává, ale též vyrábí. Na celkové výrobě se kromě dvou centrálních teplárenských zdrojů podílí též menší kogenerační jednotky (věznice, plynárna, čistička odpadních vod …), malé vodní elektrárny a v poslední době stále více i fotovoltaické elektrárny. Celková výroba elektrické energie na území města Plzně v roce 2009 činila 922 096 MWh. Energetická bilance města Plzně výroba elektrické energie versus její spotřeba byla tedy v roce 2009 kladná (+ 5 %). V poslední době stále více nabývá na významu otázka bezpečnosti dodávek elektrické energie. Stále častěji jsme na různých místech ČR svědky výpadků dodávky v důsledku přírodních pohrom, proto jedním z hlavních cílů je zvyšování spolehlivosti dodávky a kvality elektřiny. V této oblasti byla již učiněna řada opatření, která omezují příčiny vzniku událostí v soustavě nebo snižují jejich dopad na připojené odběratele. Jednou z možností je i zavádění tzv. smart grids, tedy chytrých sítí rozvodu elektrické energie. Chytré energetické sítě otevírají prostor pro lepší využívání elektřiny po stránce efektivity, spolehlivosti i ekologie, proto jejich realizace je součástí státní energetické koncepce. Smart grid umožní ostrovní provoz soustavy, lepší spojení využití obnovitelných zdrojů elektřiny s konvenčními zdroji, zajistí hospodárnější provoz spotřebičů (v podnicích i domácnostech), dokáže předcházet výpadkům dodávky elektřiny a minimalizovat jejich dopady na odběratele, v budoucnu i ovládat a monitorovat moderní "inteligentní budovy" či využívat ve větší míře elektromobily apod.

2.4. Alternativní druhy energie Mluvíme-li o alternativních zdrojích energie, máme na mysli především obnovitelné zdroje a zdroje druhotné (odpady, bioplyn apod.). K obnovitelným zdrojům energie se v našich zeměpisných podmínkách řadí využití energie vody, větru, slunečního záření, biomasy a bioplynu, energie prostředí využívaná tepelnými čerpadly, geotermální energie a energie biopaliv. Obnovitelným zdrojem s největším energetickým potenciálem využívaným v Plzni je spalování biomasy, a to i z hlediska dalšího rozvoje. Jedná se zejména o spalování dřevní štěpky a dalších rostlinných produktů lesního a zemědělského původu v kogeneračních zdrojích centrálního zásobování teplem. Velké šance dává též vodní energetika, neboť Plzeň leží na soutoku čtyř řek. Větší uplatnění je očekáváno v rámci využití slunečního záření a energie prostředí (tepelná čerpadla).

Podíl jednotlivých druhů OZE v Plzni biomasa (CZT) 86,4%

dřevo 1,3% alternativní palivo 0,4% energie komunální odpad prostředí(TČ) 1,6% bioplyn 2,8% 4,1%

vodní energie 2,7% sluneční energie větrná energie 0,7% 0,0%

Strana 8

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 Z druhotných zdrojů energie je zde třeba zmínit využití odpadního bioplynu na čističce odpadních vod, kde kogenerační jednotky o celkovém instalovaném výkonu 1,2 MW vyrobily 7 GWh elektrické energie a 53 TJ tepla. Dalším druhotným zdrojem energie je směsný komunální odpad (město Plzeň ho ročně vyprodukuje cca 30 tisíc tun), který je ukládán na skládku Chotíkov (mimo území města Plzně), kde je od roku 2007 vybudována kogenerační jednotka využívající skládkový plyn o výkonu cca 120 kW e a 185 kW t. V současné době probíhá zpracování Studie proveditelnosti Integrovaného systému nakládání se směsným komunálním odpadem v Plzeňském kraji pro zamýšlenou výstavbu zařízení na energetické zpracování odpadu na této skládce. Kromě těchto zdrojů je na území města vybudována spalovna odpadu, která ročně spálí necelé 2 tis. tun odpadu. V roce 2009 tato vyprodukovala 27 TJ tepelné energie, která je dále využívána k vytápění. Využívání obnovitelných zdrojů energie zaznamenalo na území města Plzně od roku 2000 výrazný vzestup. Největším producentem energie z obnovitelných zdrojů je Plzeňská teplárenská, a.s. díky spoluspalování dřevní štěpky s energetickým uhlím a od letošního roku (2010) díky výrobě tepla a elektřiny čistě z biomasy (nový kogenerační kotel). Objem spálené štěpky každoročně vzrůstá přibližně o 30 %, jen od poslední aktualizace ÚEKmP 2007 (data roku 2006) vzrostl na více než trojnásobek. Z obnovitelných zdrojů v Plzni přibyla také malá vodní elektrárna na řece Berounce, čímž celkový výkon malých vodních elektráren nainstalovaných na území města Plzně dosáhl téměř 2 MW, a v roce 2009 v nich bylo vyrobeno přes 9 GWh elektrické energie. Další dvě malé vodní elektrárny na území města se připravují. Nárůst zaznamenala i tepelná čerpadla a zařízení na využití sluneční energie. V současné době evidujeme na území města Plzně více než 250 instalovaných tepelných čerpadel o výkonu přes 4 MW t a téměř 400 solárních zařízení, z nichž více než 2/3 tvoří FV elektrárny o celkovém výkonu cca 2,5 MW e. Velký nárůst instalací FVE má však za následek vyčerpání kapacity rozvoden, z toho důvodu není předpokládán jejich další výraznější rozvoj. Celkem bylo v roce 2009 v zařízeních využívajících obnovitelné zdroje energie vyrobeno 1 216 TJ energie.

Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů 1 500 000

GJ

1 000 000 500 000 0 2000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2.5. Ostatní druhy energie K využívání ostatních druhů energie (TO, LPG, HU, koks apod.) dochází především v okrajových částech města. Obecně lze říci, že u tuhých a kapalných paliv dochází ke snižování jejich spotřeby na vytápění a k přechodu na soustavu CZT, vytápění ZP, event. využití obnovitelných zdrojů. Konkrétně u tuhých paliv (uvažováno bez spotřeby paliva ve zdrojích centrálního zásobování teplem) činí tento pokles od roku 2000 téměř 400 TJ, což představuje snížení spotřeby o 70 %. Jak ukazuje graf, po roce 2005 zaznamenala spotřeba tuhých paliv mírný nárůst způsobený především zdražováním zemního plynu a elektřiny, kdy se obyvatelé okrajových částí města z ekonomických důvodů navraceli k používání tuhých paliv. Zdá se však, že tento trend se již podařilo zastavit. Jak je patrné z grafu, od poslední aktualizace ÚEKmP v roce 2007 k výraznějším změnám ve vývoji spotřeb TP nedošlo.

Strana 9

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 Spotřeba TP bez CZT 600 000 500 000 GJp

400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Spotřeba kapalných paliv na vytápění (tedy bez spotřeby nafty pro provoz MHD) klesla od roku 2000 o více než 90 %. Od poslední aktualizace ÚEKmP v roce 2007 se spotřeba KP ve městě stabilizovala. Spotřeba kapalných paliv 500 000

GJp

400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000

2002

2003

2004

2005 rok spotřeba KP s naftou na MHD

2006

2007

2008

2009

spotřeba KP bez nafty na MHD

Trend snižování spotřeby tuhých a kapalných paliv plně odpovídá vývoji nastolenému v Územní energetické koncepci města Plzně.

3. PLNĚNÍ CÍLŮ ÚEKMP Územní energetická koncepce města Plzně vypracovaná v roce 2002 a aktualizovaná v roce 2007 je základním dokumentem definujícím hlavní cíle energetické politiky města v souladu se státní a krajskou energetickou koncepcí. Tyto cíle, shrnuté v Územní energetické koncepci města Plzně, jsou:

zajištění optimální dodávky energií pro stávající odběratele i pro rozvoj území, snižování energetické náročnosti odběrných zařízení prováděním energetických auditů, realizací energeticky úsporných opatření doporučených auditorem (nebo nařízených rozhodnutím Státní energetické inspekce) a zaváděním energetického managementu v objektech občanské vybavenosti v majetku města, postupné dosažení maximální efektivnosti při výrobě a rozvodu energií (zejména tepelné energie a teplé užitkové vody), snižování emisní zátěže ze zdrojů tepla spalujících tuhá, kapalná i plynná paliva ve vyjmenovaných oblastech (zejména v centrální části města a v sídlištních oblastech), maximální využívání kombinované výroby tepla a elektrické energie ve stávajících zdrojích a podpora budování nových kogeneračních zdrojů (i menšího výkonu), zavádění a rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické využití odpadů (v případech, kde již není možné jejich surovinové využití).

Strana 10

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 V poslední době se stále více do popředí zájmu dostává zajištění bezpečnosti dodávek energie. K této problematice byl v dubnu 2007 vydán dokument „Zabezpečení krizových stavů v energetice města Plzně“, ve kterém je provedena jak analýza kritické infrastruktury města a rizika zranitelnosti, tak postupy a zásady pro řešení krizových stavů v energetice, nástroje pro snižování jejich dopadů a zajištění krizové spotřeby. Z dokumentu je patrné, že stěžejní význam pro bezpečné zásobování města energiemi má zajištění ostrovního provozu v dodávce elektrické energie z tepláren, čímž zůstane zachována i dodávka tepelné energie. Zkouška ostrovního provozu proběhla na teplárně Plzeňské teplárenské, a.s. ve spolupráci s ČEZ úspěšně. Do budoucna se počítá také se zavedením tzv. inteligentních sítí (smart grids), které přinesou zkvalitnění celého provozu.

3.1. Zajištění optimální dodávky energie Optimalizace rozvoje energetických systémů v Plzni je v ÚEKmP posuzována ze tří hledisek, a to z hlediska ekonomického, environmentálního a z hlediska hospodárného nakládání se všemi druhy energie. Z ekonomického hlediska jsou zvažovány zejména investiční náklady a náklady na palivo a energie. Toto posouzení lze provádět z pohledu energetických společností coby investorů a nebo z pohledu odběratelů. Každá investice do rozvoje sítí či do výstavby nových zdrojů energie je pečlivě ekonomicky hodnocena (metodou least cost planning = plánování s nejnižšími náklady). Každá špatná investice by měla vliv na hospodaření společnosti, ale především by se promítla do konečné ceny produktu. Ceny zemního plynu a elektrické energie jsou smluvní s regulovanými cenami za distribuci a ostatní služby. Město díky vlastnickému podílu v teplárenských společnostech může aktivně ovlivňovat pouze cenu tepelné energie. Na cenu tepla ze soustavy CZT, která je pro celou Plzeň jednotná, mělo vliv především zachování výroby tepla z tuzemského paliva – hnědého energetického uhlí a realizování tzv. systémových služeb ve výrobě elektrické energie na obou teplárnách, které tvoří těžiště zisku teplárenských společností.

Zdroj: archiv

Dalším krokem k optimalizaci je rozvoj sítě a napojování nových odběratelů, což přináší vyšší výrobu a účinnější využití rozvodů. Také nabídka možnosti využití tepla z horkovodu pro absorpční chlazení s investováním do zdrojů chladu a následným prodejem chladu zájemcům o tento druh energie je krok, který se významnou měrou podílí na optimalizaci výroby. Samozřejmostí je i možnost nasmlouvání dodávky tepla pro chladnější dny v letních (tedy neotopných) měsících. Při větším objemu dodaných GJ se fixní náklady rozmělňují a díky této strategii zůstávají ceny tepla ze soustavy CZT v Plzni na jedné z nejnižších úrovní v celostátním měřítku.

Strana 11


Rozvody tepla v Plzni

Na straně odběratelů a konečných spotřebitelů (jednotlivých uživatelů bytových a nebytových prostor) dochází k postupné optimalizaci spotřeby energií především zavedením tzv. energetického manažerství. Všechny velké průmyslové podniky, energetické provozy, budovy občanské vybavenosti v majetku města, kraje a státu i řada větších obytných budov (zejména ve vlastnictví bytových družstev) mají zpracovaný energetický audit (jak předepisuje zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. a vyhláška č. 213/2001 Sb.). Ten je nejen podkladem pro plánování energeticky úsporných opatření, která jsou ve stále větší míře realizována, ale je rovněž podkladem pro optimalizaci spotřeb energií – zejména tepelné energie pro vytápění a ohřev TV s využitím stávajících měřících a regulačních prvků. V této oblasti se město snaží být příkladem ostatním subjektům. Optimalizace energetických systémů má příznivý vliv i na bezpečnost dodávek a spolehlivost zařízení. V dodávkách tepla došlo k zokruhování rozvodů a obě plzeňské teplárny již prokázaly schopnost vzájemně si vypomoci a udržet dodávky tepla i při nenadálých událostech. Environmentální dopad energetických systémů v Plzni je podrobně popsán v kapitole 3.4. Do budoucna by měly být v oblasti zajištění optimální dodávky energií i nadále prosazovány především tyto trendy:

využívání obnovitelných, druhotných a netradičních zdrojů energie, rozšiřování kombinované výroby tepla a elektrické energie i u zdrojů menšího výkonu, další snižování energetické náročnosti odběrných zařízení (zejména komplexním zateplováním obvodových plášťů a rekuperací tepla z odváděného vzduchu) a spotřebičů (využíváním úsporných zdrojů světla a vybavováním spotřebiči s nízkou energetickou náročností).

Strana 12


3.2. Snižování energetické náročnosti odběrných zařízení Na hospodárnější využití energie u spotřebitelských systémů má vliv několik aspektů. Především je to legislativa, která přinesla výrazné zpřísnění požadavků na energetickou efektivnost (novelizovaný zákon č. 406/2000 Sb., jeho prováděcí vyhlášky a v r. 2007 zpřísněná norma ČSN 73 0540), a dále pak pohyb cen paliv a energie na trhu. Vývoj cen v Plzni je uveden v příloze. Největší podíl na spotřebě elektrické energie v Plzni má průmysl. Vlivem vědeckotechnického pokroku a rozvoje stále modernějších průmyslových zařízení spotřeba elektrické energie v tomto odvětví rok od roku stoupá. Je to však vykoupeno vyšší produktivitou práce a vyšší produkcí průmyslového zboží. Hospodářská krize způsobila pokles ve spotřebě elektrické energie, lze však předpokládat, že po jejím pominutí spotřeba elektřiny opět vzroste. V bytové sféře je již několik let zaznamenávána stagnace ve spotřebě elektřiny. To je dáno na jedné straně zvyšující se životní úrovní obyvatelstva, a tedy nárůstem množství elektrospotřebičů, na druhé straně pak snahou o dosažení nižších nákladů za energie. V oblasti terciární sféry je dosahováno nižší spotřeby elektrické energie, a to především vlivem snižování energetické náročnosti budov i jednotlivých spotřebičů a zaváděním energetického manažerství. PODÍL SPOTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000

2001

2002

2003

2004

Spotřeba EL v bytové sféře Spotřeba EL v průmyslu Spotřeba EL v zemědělství

2005

2006

2007

2008

2009

Spotřeba EL v terciární sféře Spotřeba EL v dopravě

Vývoj spotřeb elektrické energie v jednotlivých sektorech

GJ 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2000

2001

2002

Spotřeba EL v by tov é sf éře Spotřeba EL v doprav ě

2003

2004

2005

Spotřeba EL v terciární sf éře Spotřeba EL v zemědělstv í

2006

2007

2008

2009

Spotřeba EL v průmy slu

Jinak je tomu u tepelné energie. V Plzni je více než polovina budov zásobována ze soustavy CZT. Oba hlavní zdroje (PT, a.s. i PE, a.s.) vyrábí teplo v kogeneračních jednotkách, čímž zvyšují efektivitu výroby energie a tím i efektivnost využití primárních paliv. Více než 40 % tepelné energie je spotřebováno v obytných budovách.

Strana 13

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 PODÍL NA SPOTŘEBĚ TEPLA Z CZT 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000

2001

2002

2003

2004

Spotřeba tepla v bytové sféře (GJ) Spotřeba tepla v průmyslu (GJ) Spotřeba tepla v zemědělství (GJ)

2005

2006

2007

2008

2009

Spotřeba tepla v terciární sféře (GJ) Spotřeba tepla v dopravě (GJ)

Vývoj spotřeby tepla z CZT v jednotlivých sférách 6 000 000 5 000 000

GJ

4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Spotřeba tepla v by tov é sf éře (GJ)

Spotřeba tepla v terciární sf éře (GJ)

Spotřeba tepla v doprav ě (GJ)

Spotřeba tepla v zemědělstv í (GJ)

2007

2008

2009

Spotřeba tepla v průmy slu (GJ)

V poslední době dochází stále častěji k úpravám jednotlivých budov (zateplování, výměna oken, vyregulování otopné soustavy apod.), což vede ke snižování jejich energetické náročnosti. Těžiště energetických úspor lze spatřovat ve vytápění a to ať již teplem ze soustavy CZT, nebo zemním plynem. PODÍL NA SPOTŘEBĚ ZEMNÍHO PLYNU 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000

2001

2002

2003

Spotřeba ZP v bytové sféře Spotřeba ZP v průmyslu Spotřeba ZP v zemědělství

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Spotřeba ZP v terciární sféře Spotřeba ZP v dopravě

Strana 14


Vývoj spotřeby zemního plynu v jednotlivých sférách 6 000 000 5 000 000

GJ

4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2000

2001

2002

2003

Spotřeba ZP v by tov é sf éře Spotřeba ZP v doprav ě

2004

2005

Spotřeba ZP v terciární sf éře Spotřeba ZP v zemědělstv í

2006

2007

2008

2009

Spotřeba ZP v průmy slu

Spotřeba zemního plynu v průběhu času kolísá, nicméně v posledních dvou letech zaznamenává výraznější pokles, a to zejména v bytové a průmyslové sféře. Terciární sféra již takový pokles nevykazuje, avšak vzhledem k menšímu podílu na celkové spotřebě zemního plynu tuto významněji neovlivní. Nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují prodej zemního plynu pro domácnosti, jsou venkovní teploty a pohyb nákupních a prodejních cen zemního plynu. Rok 2009 byl oproti normovým hodnotám (dlouhodobý průměr za 50 let) teplejší, což se projevilo i na spotřebě zemního plynu. Také hospodárnější nakládání s energií konečných uživatelů výrazně ovlivnilo odběr zemního plynu. U podnikatelské sféry je spotřeba zemního plynu ovlivněna zejména objemem výroby, a tudíž loňský rok může být poznamenán probíhající hospodářskou krizí. Město je živý organizmus a jako takový se neustále vyvíjí. Od doby zpracování Územní energetické koncepce města Plzně, tedy od roku 2002 (potažmo od její aktualizace v roce 2007), došlo k nárůstu počtu odběratelů. Jelikož nelze vyčíslit, jaká by byla současná spotřeba energie při stejném počtu odběratelů jako v roce tvorby Územní energetické koncepce města Plzně, je nutné dosažený potenciál úspor porovnat na vzorku konkrétních budov. V rámci Programu snižování energetické náročnosti v objektech města Plzně, přijatého usnesením RMP č. 391 ze dne 8. 6. 2000, bylo pořízeno 165 energetických auditů budov a zařízení v majetku města. Dále bylo zavedeno tzv. energetické manažerství, jehož součástí je i každoroční sledování a vyhodnocování spotřeb energií v jednotlivých objektech. V současné době je sledováno 127 objektů, z toho 74 objektů vykazuje absolutní pokles spotřeby energie, 3 objekty byly nově zařazeny do sledování od r. 2009 a ostatní z různých příčin vykazují nárůst spotřeby. Nejčastější příčiny zvýšení spotřeby jsou: nárůst intenzity využití, stavební úpravy či rekonstrukce, ale i zhoršení technického stavu (např. netěsnost oken, kvalita tepelné izolace apod.). Zejména u elektrické energie dochází k mírnému nárůstu spotřeby vlivem vybavování dalšími spotřebiči. Vývoj spotřeby energie v základních školách 120 000 115 000

113 865

110 000

108 787

105 000 102 082

103 443 100 493 97 571

95 000

94 996 91 734

90 000

89 460

86 922

85 000 80 000 75 000

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

70 000

re f.s po tř eb a

GJ

100 000

Strana 15

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 Na základě vybraného vzorku budov bylo provedeno zhodnocení vývoje jejich energetické náročnosti. Měrná spotřeba energie (zejména tepla na vytápění) se postupně snižuje již od počátku 90. let minulého století především vlivem stále se zvyšujících cen energie a instalací měřících a regulačních prvků. V roce 2009 spotřeba veškeré energie u sledovaného vzorku objektů poklesla proti referenční hodnotě o více než 20 %. I přes již realizovaná opatření je stále největší potenciál úspor především ve snižování nákladů na vytápění, jejichž podíl na celkové skladbě činí 62 %.

Skladba spotřeby energie v objektech města Plzně za r. 2009 elektrická energie 16,6%

zemní plyn 19,0%

koks 1,9%

teplo ze SCZT 62,5%

Z výše uvedeného je patrné, že ve většině sledovaných budov je trend vývoje spotřeb příznivý, a lze tedy předpokládat, že cílů stanovených ÚEKmP bude dosaženo.

3.3. Dosažení maximální efektivnosti při výrobě a rozvodu energie Zvyšování energetické efektivnosti, jako prostředek vedoucí k úsporám energie a ke snížení zátěže životního prostředí, patří k nejdůležitějším cílům ÚEKmP. V oblasti výroby a distribuce je posuzován potenciál úspor u zdrojů CZT a rozvodů tepla a teplé vody. Efektivita výroby tepla ve zdrojích CZT je ovlivněna především způsobem výroby. Fakt, že se jedná o kogenerační výrobu, již sám o sobě znamená vyšší využití vstupního paliva oproti klasickým zdrojům.Také případná dodávka tepla v chladném období v letních měsících příznivě ovlivňuje energetickou bilanci výroby elektrické energie. V neposlední řadě je třeba se v souvislosti s efektivitou výroby zmínit o dodávkách chladu, resp. tepla pro absorpční chlazení. Tato stále se rozšiřující služba, kterou nabízí Plzeňská teplárenská, a.s., napomáhá efektivnímu využití zdroje i v letních měsících, tedy v době, kdy odpadní teplo při výrobě elektrické energie v kogeneračních jednotkách zůstává jinak nevyužité a vychlazuje se. Posouzení potenciálu úspor u zdrojů CZT a rozvodů tepla a teplé vody vychází z vyhodnocení účinnosti výroby a distribuce tepla na základě prováděných měření. Úsporná opatření jsou členěna z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor. U rozvodů elektrické energie a zemního plynu lze uvažovat s minimálním potenciálem úspor při modernizaci rozvodných zařízení.

Strana 16

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů CZT potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů dodávka tepla z CZT [GJ] potenciál úspor ve výrobním systému [GJp]

ÚEKmP 2007 (data 2006)

rok 2009

ekonomicky předpokládaný dostupný nadějný stav k roku potenciál úspor potenciál úspor 2027 rozvojová varianta

4 741 180

4 245 391

4 946 443

***

***

225 000

165 000

***

ztráty v rozvodech CZT [GJ]

465 061

454 516

138 000

79 000

386 061

délka rozvodů CZT [m]

264 307

302 115

ztráty v rozvodech CZT [GJ/m]

1,760

1,504

0,522

0,299

1,461

procentní měrné ztráty [%]

100

86

30

17

83

***

uvažováno bez rozšiřování sítí

3.4. SNIŽOVÁNÍ EMISNÍ ZÁTĚŽE V posledních letech se vztah k životnímu prostředí výrazně mění k lepšímu. Také struktura činností s nepříznivým dopadem na životní prostředí se podstatně změnila. Dříve životní prostředí snad nejvíce negativně ovlivňovaly energetické zdroje. V současné době má největší dopad na životní prostředí v Plzni doprava a průmyslová výroba. Negativní vliv výroby energie se díky příznivému přístupu obou tepláren na území města, které v minulých deseti letech provedly množství opatření k minimalizaci dopadů své výroby na životní prostředí, snížil, zejména v produkci SO2 a polétavého prachu. Energetické zdroje těchto společností jsou zapojeny do obchodování s povolenkami CO2. Celková současná produkce emisí v energetice je ovlivněna jednak rozvojem města (nová výstavba v průmyslových a rozvojových oblastech, bytová výstavba apod.), jednak provozováním energetických zdrojů šetrnějších k životnímu prostředí. V porovnání s r. 2000 (data k původní koncepci z roku 2002) i s rokem 2006 (data k aktualizované koncepci z roku 2007) klesly emise ve všech sledovaných položkách. Nejvýraznější pokles zaznamenaly emise tuhých částic a CO. To je důsledek účinnějšího využívání odlučovacích a odsiřovacích zařízení velkými znečišťovateli a dokonalejšího spalování v nových zdrojích. Jediný nárůst produkovaných škodlivin je zaznamenán u emisí NOx, což lze vysvětlit intenzivnějším využíváním zemního plynu (výměna zdrojů na vytápění využívajících tuhá paliva za kotle na zemní plyn). Vývoj emisní zátěže ve městě emise [t/rok] Tuhé SO2 NOx CO C xHy CO2

rok 2000 914,7 8 144,9 3 322,0 2 322,0 658,7 2 292 541,9

rok 2006 (ÚEKmP 2007) 677,2 7 609,1 3 427,7 1 294,7 378,8 1 910 103,2

rok 2009 127,0 6 746,4 3 774,3 726,9 296,5 1 856 365,0

výhled do roku 2027 varianta rozvojová varianta stagnační 607,9 660,6 6 550,6 7 195,2 2 972,5 3 248,0 1 165,6 1 271,2 329,0 365,1 1 704 430,9 1 829 069,2

Strana 17


3.5. Maximální využívání kombinované výroby Kombinovaná výroba tepla a elektřiny byla v Plzni zavedena v 80. letech minulého století. V letech 1982 až 1985 proběhla na PT, a.s. II. etapa výstavby centrální teplárny, kdy zde byly instalovány 2 práškové kotle a protitlaká turbína o výkonu 55 MW e (v r. 2006 byla provedena její modernizace). V listopadu 1999 PT, a.s. uvedla do provozu novou kogenerační jednotku o výkonu kotelní jednotky 180 t páry za hodinu a turbogenerátoru s kondenzační odběrovou turbínou o výkonu 50 MW e. V průběhu let byly oba bloky přetypovány a jejich maximální výkon navýšen. Od května 2010 je v provozu nový kogenerační blok o elektrickém výkonu 10,3 MW e a tepelném výkonu 15 MW t. Kotel spaluje výhradně biomasu. V současné době tedy Plzeňská teplárenská, a.s. provozuje kogenerační zdroj o celkovém výkonu 469 MW t a celkovém maximálním elektrickém výkonu 149 MW e. Přibližně ve stejné době jako PT, a.s. zahájil kogenerační výrobu i nový zdroj v areálu Škoda, dnes provozovaný společností PE, a.s. V roce 1981 byl postaven energetický blok o výkonu 120 MW t a 28 MW e. V roce 1997 pak následoval blok s výkonem 111 MW t a 28 MW e. Také oba tyto zdroje byly přetypovány na vyšší výkon. Dnes má Plzeňská energetika, a.s. 3 kogenerační zdroje o celkovém tepelném výkonu 342 MW t a elektrickém výkonu 90 MW e. Kombinovanou výrobu v Plzni provozují také Vězeňská služba ČR - věznice Bory, společnost Západočeská plynárenská, a.s. a Vodárna Plzeň, a.s. na čističce odpadních vod. Celkový instalovaný výkon těchto zdrojů je 6,8 MW t a 3,6 MW e.

Výroba elektřiny z kogenerace 2009

909 740

2008

926 767

2007

1 054 357

2006

1 075 828

2005

1 120 055

2004

1 056 527

2003

1 042 067

2002

1 122 080

2000

725 631 0

300 000

600 000

900 000

1 200 000

MWh

Úplné údaje za r. 2001 nejsou k dispozici. Nové trendy ve vývoji zdrojů tepla nasvědčují tomu, že by mělo docházet k většímu využívání malých kogeneračních jednotek s výkonem v řádu desítek až stovek kW, které jsou vhodné pro zásobování jednotlivých budov již od velikosti rodinného domu. Malé domácí kogenerační jednotky maximálně využívají primární energii pro výrobu tepla a elektřiny. Někdy jsou tato zařízení označována jako distribuované výrobny elektřiny. Přestože je v Plzni podíl výroby tepla v kogeneraci poměrně vysoký, lze ve výhledu dvaceti let očekávat další rozvoj kombinované výroby tepla a elektřiny.

3.6.

Rozvoj využití alternativních zdrojů energie

Využívání obnovitelných druhů energie, jako je energie větru, sluneční energie, geotermální energie, energie biomasy či energie prostředí (prostřednictvím tepelných čerpadel), na území města

Strana 18

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 zaznamenává výrazný rozvoj. Neméně významné je i využívání alternativních druhů paliv, jako je bioplyn nebo komunální odpady. Oproti předchozím letům výroba energie z obnovitelných a alternativních zdrojů vzrostla z 68 986 GJ v roce 2000 (resp. 434 171 GJ v roce 2006 – aktualizace ÚEKmP 2007) na 1 295 279 GJ v roce 2009, tedy na téměř trojnásobek za 4 roky. Největší podíl na tomto nárůstu má využívání dřevní štěpky na PT, a.s., ale i výroba z ostatních obnovitelných zdrojů energie zaznamenává neustálý rozvoj. Podíl jednotlivých sfér na výrobě energie z OZE, vč. výroby el.en. [GJp] 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2 000

2 002

2 003

2 004

Výroba z obnovitelné energie v bytové sféře Výroba z obnovitelné energie v průmyslu Výroba z obnovitelné energie v zemědělství Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie

2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

Výroba z obnovitelné energie v terciární sféře Výroba z obnovitelné energie v dopravě Kogenerační zdroje - výroba el.en. a tepla z OZE

Podíl na rozvoji obnovitelných zdrojů energie mělo bezesporu též poskytování obecních dotací na instalaci obnovitelných zdrojů energie na území města Plzně v období let 2004 - 2009. To, že město Plzeň zvolilo správnou cestu dokládá i řada ocenění, které získalo. V soutěži „Solární liga ČR“, vyhlášené Ligou ekologických alternativ, tedy soutěži měst a obcí ve vybavenosti solární technikou, se Plzeň od roku 2005 umísťuje na předních místech v kategorii měst nad 50 000 obyvatel (z toho 3x na 1. místě). Neméně významným oceněním bylo též získání 3. místa ve své kategorii (města nad 100 000 obyvatel) v evropské soutěži „RES champions league“ - Evropská liga obnovitelné energie, v níž odborná porota na základě kvantitativních kritérií, jako je instalovaný výkon (popř. plocha) u solárních či biomasových projektů a dalších zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, a kvalitativních hledisek s důrazem na místní energetickou politiku, osobní příklad volených zástupců, územní dynamiku, osvětové aktivity apod. vybrala z 2 600 evropských měst a obcí s celkem 50 miliony obyvateli ze sedmi zemí Evropy tzv. mistry Evropy. Struktura celkové spotřeby primárních paliv v roce Strategický cíl ČR 2009 zakotvený v aktualizaci 0,00% ČU Státní energetické 0,68% 7,34% 0,81% koncepce je dosáhnout HU bez CZT 0,02% 13% podílu OZE na HU z CZT celkové energetické KOKS bez CZT bilanci ČR do roku 2020 KOKS z CZT (evropský cíl je zvýšit podíl OZE v EU do roku 2020 TO 20,65% na 20 %). Z vývoje ZP 0,00% využívání obnovitelných LPG 0,61% zdrojů energie na území AP města Plzně je patrné, že 0,05% OZE město již dnes dosahuje 69,83% 8% podílu obnovitelných zdrojů (viz graf). Přijmeme-li pro Plzeň stejný cíl v úrovni dosažení podílu OZE, jako má ČR, tedy 13 % do roku 2020, je pravděpodobné, že tohoto cílu bude dosaženo.

Strana 19


4. LEGISLATIVNÍ RÁMEC Pomyslným mezníkem v energetické legislativě byl rok 2000, kdy byly vydány dva stěžejní zákony pro oblast hospodaření a podnikání s energií: energetický zákon č. 458/2000 Sb. a zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Oba zákony byly od té doby několikrát novelizovány. Energetický zákon č. 458/2000 Sb. byl novelizován zákony č. 151/2002 Sb., č. 262/2002 Sb., č. 278/2003 Sb., č. 356/2003 Sb. a č. 670/2004 Sb., poté bylo vydáno úplné znění zákona pod č. 91/2005 Sb. Od té doby byl energetický zákon novelizován ještě několikrát, a to zákony č. 186/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 158/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a naposledy zákonem č. 155/2010 Sb. Pro tvorbu územních energetických koncepcí a snižování energetické náročnosti je rozhodující zákon č. 406/2001 Sb. a jeho prováděcí předpisy (vyhlášky a nařízení vlády). Také tento zákon doznal od doby vydání několika změn. První novelizace zákona proběhla již v roce 2003 zákonem č. 359/2003 Sb., následovaly novelizace zákony č. 694/2004 Sb., č. 180/2005 Sb., č. 177/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 574/2006 Sb. a č. 393/2007 Sb. Po těchto 8 novelizacích bylo 26. února 2008 vydáno úplné znění zákona o hospodaření energií pod č. 61/2008 Sb. Od té doby byl však tento zákon do dnešní doby novelizován ještě dvakrát zákony č. 124/2008 Sb. a č. 223/2009 Sb. Zcela nový zákon vyšel v r. 2005 k podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů garantuje investorům výkupní ceny energie po dobu 20 let a zavádí tzv. zelený bonus, což je finanční částka navyšující tržní cenu elektřiny a hrazená provozovatelem regionální distribuční soustavy. Finanční částka je stanovena pro každou formu obnovitelné energie zvlášť. Výrobce si může vybrat jednu ze dvou variant, buď prodej do sítě za tzv. povinné výkupní ceny, nebo si najde kupce pro vyrobenou energii a navíc obdrží zelený bonus (zelený bonus obdrží i v případě vlastní spotřeby). Tento zákon byl novelizován v letošním roce zákonem č. 137/2010 Sb., který pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011 mění způsob stanovení výkupní ceny. Pro územní energetickou koncepci je rovněž závazná Státní energetická koncepce. Ta byla schválena vládou ČR dne 10. 3. 2004. Koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu, a to s výhledem do roku 2030. Aktuální verze návrhu "Aktualizace Státní energetické koncepce" je z února 2010.

5. ZHODNOCENÍ SPOLEHLIVOSTI ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ Zajištění spolehlivosti energetických systémů je prioritním úkolem, neboť energetika zasahuje všechny oblasti života. Havárie či kolaps sítě může vážně narušit chod celé společnosti. V oblasti teplárenství došlo za sledované období v Plzni k vážnější havárii teplovodní sítě v únoru 2009, kdy za poměrně mrazivého období došlo k poruše na páteřním rozvodu, jehož oprava si vyžádala více než půl dne. Ohrožena byla dodávka tepla do sídlišť Bory a Slovany. Naštěstí díky zokruhování horkovodních sítí a dobré spolupráci obou místních tepláren bylo zásobování nouzově zajištěno pro oblast Bor společností Plzeňská energetika, a.s. a pro část Slovan byl během noci zprovozněn již nepoužívaný parovod podniku MOVO. Tyto technologické úpravy a obchodní spolupráce souvisí s koncepcí teplárenství na území města Plzně. Také v roce 2010 došlo k několika haváriím. Z větších se jednalo o havárii horkovodu v lokalitě Lochotín a Slovany, která si v březnu tohoto roku vyžádala odstávku dodávky tepla, a o havárii na napáječi Slovany v květnu, kdy byla odstavena celá lokalita. Všechny tyto havárie byly zvládnuty a dodávka tepla byla obnovena během několika hodin. Koncepční přístup v oblasti teplárenství a propojení horkovodních rozvodů umožňuje vzájemnou výpomoc teplárenských zdrojů na území města a zajišťuje větší stabilitu v dodávkách tepla. V poslední době se v souvislosti se zajištěním dodávek tepla hovoří o problémech se zásobováním uhlí v důsledku vypršení smluv tepláren s uhelnými společnostmi. Tato skutečnost ohrožuje dodávky tepla více než možné technické závady rozvodů. Východisko z této situace spatřuje Ministerstvo průmyslu a obchodu buď v prolomení limitů těžby a rezervací hnědého uhlí přednostně pro teplárny, nebo v přestavění hnědouhelných tepláren na jiné zdroje energie, což by mělo za

Strana 20

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 následek výrazné zdražení cen tepla. Zajištění uhlí z ciziny je prakticky nereálné, neboť hnědé uhlí v podstatě není mezinárodně obchodovatelnou komoditou. V oblasti elektroenergetiky v Plzni k velkým výpadkům elektrizační sítě za sledované období nedošlo. I přes velký nárůst výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, kde při výrobě ze sluníčka a z větru dochází k velkým nevyváženostem při dodávce do sítě, distributor elektrické energie všechny výkyvy v síti ureguloval. Na rozdíl od ostatních oblastí ČR, kde vlivem živelných událostí docházelo k výpadkům dodávky elektřiny, byla Plzeň tohoto ušetřena. Zkušenosti odjinud však ukazují důležitost zabezpečení sítí, popř. výroben elektrické energie. Úroveň bezpečnosti dodávek elektrické energie je ve městě Plzni poměrně vysoká, což je dáno především kladnou bilancí ve výrobě a spotřebě elektřiny (výroba v roce 2009 převyšovala spotřebu o 5 %) a možností udržení ostrovního provozu, který Plzeňská teplárenská, a.s. a ČEZ, a.s. úspěšně odzkoušely. Zabezpečení dodávek zemního plynu je záležitostí především státu. Krizová situace v lednu 2009 prokázala připravenost ČR, když, i přes zastavení dodávek z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko do České republiky a ohrožení zásobování zemním plynem na celém území státu, se pomocí podzemních zásobníků a zajištěním dodávky zemního plynu z Norska podařilo spotřebu celé republiky pokrýt. Především tato zkušenost vedla představitele státu k rozhodnutí o výstavbě obřího plynového zásobníku, který bude největším svého druhu v Evropě. Výstavba zásobníku v uranovém dole Rožná 3 na Žďársku o kapacitě 180 miliónů m zemního plynu začala oficiálně 3. srpna 2010 a její dokončení se předpokládá za 5 až 6 let. Z hlediska spolehlivosti rozvodů zemního plynu lze konstatovat, že poruchovost plynovodů na území města byla za sledované období minimální a nikterak neohrozila zásobování města touto komoditou. Problematika spolehlivosti dodávek energie a vzniku krizových stavů v zásobování energií ve městě je podrobně řešena samostatným dokumentem.

6. VYHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ ÚEKMP Po vyhodnocení naplňování cílů Územní energetické koncepce města Plzně lze konstatovat, že všechny cíle, tak jak jsou uvedeny v aktualizované koncepci z roku 2007, jsou postupně naplňovány. Při posouzení byl brán zřetel především na ekonomické a environmentální hledisko. Optimalizace v ekonomické oblasti byla posuzována prostřednictvím cen energie pro konečné spotřebitele, do nichž se promítají vlivy hospodaření energetických společností. Tam, kde toto může město ovlivňovat, tedy v oblasti zásobování města tepelnou energií, je vývoj ceny pro spotřebitele velice příznivý (viz příloha). Rovněž z environmentálního hlediska lze vývoj energetických systémů v Plzni považovat za optimální. Z hlediska energetické efektivnosti u spotřebitelských systémů, tedy hospodárnějšího využití energie, lze říci, že programy, které město přijalo na podporu energetických úspor, přináší své výsledky. Z provedené analýzy ÚEKmP a jejího vyhodnocení vyplývá, že i do budoucna by měly být ve městě prosazovány především tyto trendy:

využívání obnovitelných, druhotných a netradičních zdrojů energie,

rozšiřování kombinované výroby tepla a elektrické energie i u zdrojů menšího výkonu,

další snižování energetické náročnosti odběrných zařízení.

6.1. Porovnání trendu vývoje spotřeb energie V následující tabulce a grafech jsou porovnávány energetické údaje od doby zpracování Územní energetické koncepce města Plzně po rok 2009 s předpokládaným stavem energetiky v horizontu roku 2027, jak byl nastaven v aktualizované Územní energetické koncepci z roku 2007. Vývoj energetiky ve městě Plzni je v ÚEKmP nastíněn ve dvou variantách, a to ve variantě rozvojové, která počítá

Strana 21

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 s realizací plánované výstavby bytů a s výstavbou podnikatelského charakteru, předpokládá vyšší uplatnění energeticky úsporných opatření a intenzivnější rozvoj soustavy CZT, a ve variantě stagnační, která nepředpokládá téměř žádnou novou výstavbu ani výraznější uplatnění energeticky úsporných opatření.

Porovnání trendu vývoje spotřeb energie s předpokládanými variantami stavu energetiky v horizontu roku 2027

spotřeba energie [GJ] EL

ZP

CZT

TP

KP

OZE

stav ÚEK 2002

2 429 725 3 766 436 4 682 238

390 745

265 304

60 692

stav data 2009

3 151 390 3 567 914 4 136 414

113 210

5 995

175 546

varianta stagnační

3 582 819 3 748 298 4 823 285

118 276

13 512

146 497

varianta rozvojová

3 851 058 4 064 999 4 946 443

94 621

12 161

178 365

Pozn.: spotřeba kapalných paliv je uvedena bez spotřeby nafty v MHD

Vývoj spotřeby elektrické energie [GJ] 3 900 000 3 700 000 3 500 000 3 300 000 3 100 000 2 900 000

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18 20 19 20 20 20 21 20 22 20 23 20 24 20 25 20 26 20 27

2 700 000 2 500 000

Spotřeba EL [GJ]

varianta stagnační do 2027

varianta rozvojová do 2027

Z grafu vývoje spotřeby elektrické energie vyplývá, že již v roce 2008 byla překročena hranice cílové hodnoty předpokládané ve variantě stagnační v roce 2027. Hospodářská krize způsobila značný pokles ve spotřebě elektrické energie a to jak u podnikatelů (pokles výroby), tak u ostatních spotřebitelů (snaha snižovat náklady). Lze však předpokládat, že po odeznění krize, zejména vlivem znovuobnovení výroby, dalšího rozvoje města i zvyšováním životní úrovně obyvatelstva, bude spotřeba elektřiny stoupat. Naopak je možné očekávat, že zaváděním úsporných opatření a využíváním hospodárnějších elektrospotřebičů bude současně docházet ke snižování spotřeby elektřiny. Na konci sledovaného období lze tedy nadále předpokládat spotřebu elektrické energie na úrovni rozvojové varianty. Vývoj spotřeby zem ního plynu [GJ] 800 600 400 200 000 800 600 400 200 000

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18 20 19 20 20 20 21 20 22 20 23 20 24 20 25 20 26 20 27

4 4 4 4 4 3 3 3 3 3

Spotřeba ZP [GJ]



Vývoj spotřeby zemního plynu je značně kolísavý, a proto lze jen velmi obtížně vyhodnotit, zda cílový stav předpokládaný v ÚEKmP, a to ať již ve variantě stagnační či rozvojové, je reálné naplnit.

Strana 22

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 V letech 2005 a 2006 došlo ke snižování jeho spotřeby, a proto v aktualizované koncepci z roku 2007 byl předpoklad úrovně spotřeby zemního plynu v rozvojové variantě poněkud ponížen. V následujících dvou letech však spotřeba plynu zaznamenala opět nárůst a v loňském roce (pravděpodobně v důsledku hospodářské krize) opět výrazněji poklesla. Do budoucna lze očekávat, že spotřeba zemního plynu bude oscilovat kolem současné hodnoty, tedy mezi hranicemi variant stagnační a rozvojové.

Tisíce

Vývoj spotřeby tepla z CZT [GJ] - beze ztrát 5 200 5 000 4 800 4 600 4 400 4 200 4 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027

Spotřeba CZT [GJ]



Roční spotřeba tepla ze soustavy CZT v posledních letech poněkud poklesla. Je to dáno jednak klimatickými podmínkami v daném roce, jednak vlivem snižování energetické náročnosti budov. Pravděpodobně díky legislativní a dotační politice státu nastal nečekaný boom ve snižování energetické náročnosti budov. Pokud bude tento trend pokračovat i v následujících letech, bude potřeba výhledové cíle ÚEKmP upravit a reagovat tak na změnu skutečností.

Vývoj spotřeby energie z alternativních zdrojů [GJ] 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 Spotřeba energie [GJ]



Z grafu je patrný výrazný vzestup využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Na grafu je znázorněn vývoj spotřeby tepelné energie z těchto zdrojů, vyjma energie dřevní štěpky využívané v CZT (zahrnuto v CZT). Celkové využívání obnovitelných zdrojů energie zaznamenalo na území města Plzně velmi výrazný nárůst, zejména výroba elektřiny ve FVE a výroba elektřiny a tepla v centrálním kogeneračním zdroji Plzeňské teplárenské, a.s. V současné době pokrývají obnovitelné a alternativní zdroje 8 % z celkové spotřeby města. Z trendů prozatímního vývoje je možné předpokládat, že hranice očekávaných variant rozvoje (a to i z roku 2007) budou překročeny, což lze hodnotit velmi pozitivně. Bude-li rozvoj obnovitelných zdrojů energie pokračovat tímto tempem i v příštích letech, bude nutné upravit výhledové cíle ÚEKmP.

Strana 23


Vývoj spotřeby energie z tuhých paliv [GJ] 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027

Spotřeba TP [GJ]



Tuhá a kapalná paliva pro využívání při výrobě tepla sehrávají stále menší úlohu. U obou těchto komodit je zaznamenán výrazný pokles a z grafů je patrné, že hodnot, uvedených ve výhledu vývoje spotřeb energií nastoleném v ÚEKmP, je již prakticky dosaženo. Vhledem k tomu, že spotřeba tuhých i kapalných paliv je již dnes téměř zanedbatelná, neočekáváme v příštích letech výraznější pokles.

Vývoj spotřeby energie z kapalných paliv [GJ] 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027

Spotřeba KP [GJ]



6.2. Porovnání naplňování cílů ÚEKmP s SEK 2010 včetně nástrojů Státní energetická koncepce ČR (SEK) schválená v roce 2004 je dokumentem, který v souladu se zákonem stanovuje strategické cíle státu v energetickém hospodářství, a to s výhledem na 30 let. Aktualizace SEK z února 2010 nastoluje základní trendy vývoje energetiky v horizontu do roku 2050 (podrobná strategie je definována do roku 2030, dále do roku 2050 jsou nastíněny strategické vize). Klíčové priority energetiky ČR jsou: 1. vyvážený mix energetických zdrojů s přednostním využitím tuzemských při zachování stability, energetické bezpečnosti a odolnosti, 2. zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie, 3. rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, včetně podpory vytváření společné energetické politiky EU, 4. podpora výzkumu, vývoje a inovací pro zajištění konkurenceschopnosti české energetiky, 5. zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR, 6. zajištění minimálních dopadů energetiky na životní prostředí. Cíle územní energetické koncepce města Plzně plně akceptují tyto strategické priority. V následujících oddílech budou porovnány indikativní cíle SEK ČR a ÚEKmP.

Strana 24


6.2.1. Vyvážený mix energetických zdrojů s přednostním využitím tuzemských Cíle SEK (do roku 2030)

Současný stav v ČR

Současný stav v Plzni

Cíle ÚEKmP (do r. 2027)

***

50 %

68 %

70 %

Výroba elektřiny z domácích zdrojů

min. 90 %

96 %

99 %

***

Podíl tepla z domácích paliv

***

60 %

65 %

***

min. 80 %

80 %

> 99 %

maximálně dosažitelný

min. 40 %

42 %

58 %

***

min. 17 %

9%

8,5 %

na úrovni SEK

***

***

***

Podíl domácích zdrojů na konečné spotřebě energie

Podíl domácích paliv v centralizovaných teplárnách Podíl tepla z kombinované výroby Podíl výroby energie z OZE Diverzifikace výroby - zdroje nad 100 MW Inst. - zdroje od 10 do 100 MW - zdroje do 10 MW Inst.

Inst.

cca 60 % cca 30 % cca 10 %

6.2.2. Zvyšování energetických účinností

Srovnání s rokem 2005 Snížení energetické náročnosti - do roku 2020 - do roku 2030

Pokles elektroenergetické náročnosti do roku 2050 Dosáhnout úspor energie - do roku 2016 - do roku 2030 Snížení spotřeby energie na vytápění do roku 2030 Počet budov zrekonstruovaných do roku 2050 na nízkoenergetický standard Výstavba nových budov po roce 2020 jako nízkoenergetických Zvýšit podíl železniční přepravy do roku 2030 oproti roku 2008 - nákladní - osobní Snížit energetickou náročnost železniční nákladní přepravy do roku 2030 Snížit energetickou náročnost silniční přepravy do r. 2030 - nákladní - osobní

Cíle SEK (do roku 2030)




40 % 55 %

***

23 %

30 %

***

***

71 PJ 80 PJ

***

1,3 PJ

30 %

***

19 %

***

70 %

***

***

***

34 % * ***

1,9 PJ

Musí být zajištěno legislativou.

***

Nelze vyčíslit.

Není řešeno.

0,164 PJ/mld. hrtkm

0,187 PJ/mld. hrtkm

Nelze vyčíslit.

Není řešeno.

1,5 PJ/mld. tkm 1,3 PJ/mld. oskm

2,0 PJ/mld. tkm 1,5 PJ/mld. oskm

Nelze vyčíslit.

Není řešeno.

40% 30%

* velká část úspor již byla realizována v období let 2000 - 2005

Strana 25


6.2.3. Rozvoj síťové infrastruktury

Udržení přenosové kapacity soustavy v poměru k max. zatížení - export - import

Cíle SEK (do r. 2030)


35 % 30 %

35 % 30 %

Zajištění připravenosti přenosové soustavy k připojení nových výrobních kapacit nad 100 MW Zrychlení povolovacích procedur liniových staveb a staveb kritické infrastruktury

Zajištění tranzitu plynu východ/západ i sever/jih, včetně reverzního chodu (Z/V)

40 mil. m / den

***

40 % roční spotřeby(RS)

3,077 mld. m (35 % RS)

Zvýšení úrovně nouzových zásob ropy

***

***

Nutno zajistit legislativně.

80%

Garantování těžebního výkonu po dobu 1 měsíce


Nelze vyčíslit.

Vybavení odběrných předávacích míst inteligentními měřícími systémy do r. 2020

Dosažení kapacity zásobníků plynu do roku 2015


***

***

***

3

70 % průměr. denní spotřeby v zimě 120 dnů čistých dovozů či spotřeby předchoz. roku

Není v kompetenci ÚEKmP. 3

33 ÷ 50 mil. m


***

Není v kompetenci ÚEKmP.


6.2.4. Podpora výzkumu, vývoje a inovací Cíle SEK (do r. 2030) zvýšení počtu absolventů

Současný stav v ČR 2 % z celkové zaměstnanosti

18 000

deficit 35 %


1 000 ročně

***


+ 1 % průměru hospodářství

44 let (- 10 % hospodářství)

Není vyčísleno.

Zvýšení objemu prostředků na výzkum a vývoj do r. 2015

dvojnásobek současnosti

***


Zapojení vysokých a středních škol do výzkumu

***

prakticky neexistuje

do roku 2012

***

Zvýšení počtu zaměstnanců v energetice Počet absolventů energetických oborů v letech 2010 až 2016

Počet absolventů učňovského školství v energ. a stroj. oborech Věkový průměr v energetice

Schválení strategie rozvoje vědy a výzkumu v energ. oborech




***

***


Strana 26


6.2.5. Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti Cíle SEK (do r. 2030)


40 % roční spotřeby

3,077 mld. m (35 % roční spotř.)

Garantování těžebního výkonu po dobu 1 měsíce

70 % průměr. denní spotřeby v zimě

33 ÷ 50 mil. m (garance max. těžebního výkonu po dobu 20 dní)


Zajištění tranzitu plynu východ/západ i sever/jih, včetně reverzního chodu (západ/východ)

40 mil. m / den

***


Maximální rozvoj bioplynových stanic

***

***

Zvýšení podílu vícepalivových systémů CZT

30 %

***

Dosažení kapacity zásobníků plynu do roku 2015



3


Zajištění nezbytného objemu dodávek uhlí pro teplárenství

Vybudování řídících systémů pro ostrovní napájení elektřinou

3

Na území města není pravděpodobné, jedná se spíše o záležitost venkova. Celý systém CZT je vícepalivový, *** podíl jiných paliv na CZT je 10 %;

Musí být zajištěno legislativou. (Současný podíl tepláren na zásobování obyvatelstva teplem je cca 10 %.)

povinnost pro všechny aglomerace nad 50 tisíc obyvatel

V případech rozpadu evropské sítě je ES ČR schopna krátkodobého ostrovního provozu, avšak v případě kumulovaných poruch ES nelze garantovat dodávku elektřiny do všech aglomerací.

Ostrovní provoz PT, a.s. s kladným výsledkem vyzkoušen v r. 2001 a 2009.

Implementace inteligentních sítí – dálkové řízení všech zdrojů nad 1 MW a až 80 % spotřeby

do roku 2020

***

***

Dopracování územních energetických koncepcí, aby řešily krizové stavy v energetice

***

***

***

Bude zpracováno při aktualizaci ÚEKmP. Zapracováno a rozvedeno v samostatném dokumentu z roku 2008

Strana 27


6.2.6. Zajištění minimálních dopadů energetiky na životní prostředí

Plnění národních emisních stropů SO2 - pro rok 2020 - pro rok 2030 - pro rok 2050 Plnění národních emisních stropů NOx - pro rok 2020 - pro rok 2030 - pro rok 2050 Snížení emisí CO2 - do roku 2020 - do roku 2030 - do roku 2050 Plnění závazků Kjótského protokolu Monitoring koncentrace prachových částic PM10 a PM2,5 Zvyšování podílu OZE (r. 2020) - na konečné spotřebě energie - na celkové spotřebě benzínu a nafty v dopravě Zvýšení využívání druhotných zdrojů energie, vč. odpadů

Cíle SEK (do r. 2030) [tis. tun] 159 107 78 [tis. tun] 252 189 136 [mil. tun] 106 86 73 (méně o 56 %)

Stav v ČR v roce 2006 [tis. tun]



[tis. tun]

SO2 211, NOx 281, VOC 179, NH3 63, CO 483

SO2 8,2; NOx 2,2; VOC 0,4; CO 0,7

[mil. tun] 125 (CO2ekv. 145)

[mil. tun] 1,8

plnit

- 17 %

***

[tis. tun] 68

[tis. tun] 0,1

13 %

9%

8,5 %

Emisní stropy pro Plzeň nejsou stanovovány - až na úrovni kraje.

Nelze vyčíslit. ***

***

10 % Není vyčísleno, pouze obecně deklarováno.

7. ZÁVĚR Výsledky provedeného vyhodnocení naplňování cílů a dopadů ÚEKmP potvrzují, že základní vize Územní energetické koncepce města Plzně — maximální nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj mají nadále svou plnou platnost a její základní cíle a priority jsou nastaveny správně. Provádět hodnocení plnění cílů Územní energetické koncepce města Plzně a jejích dopadů do hospodářství města je nezbytná systematická činnost, která umožňuje včas korigovat odchylky od předpokládaného vývoje, odhalit nedostatečnost nástrojů pro prosazování cílů koncepce a zachytit nové trendy v oblasti energetiky. Změny vyvolané úpravami státní legislativy (v návaznosti na evropské předpisy) či územního plánu města, předpokládané nové trendy v energetice v následujících desetiletích a projevy změn klimatu, které jsou v posledních letech stále výraznější, jsou monitorovány a pravidelně zaznamenávány. Z porovnání indikativních cílů návrhu SEK z roku 2010 a ÚEKmP z roku 2007 jasně vyplynulo, že přestože některé z cílů stanovených v návrhu SEK z roku 2010 nejsou v ÚEKmP konkrétně vyčísleny, jsou zde obecně zakotveny, jsou definovány nástroje k jejich realizaci a ze zhodnocení současného stavu energetického hospodářství v Plzni je patrné, že jsou tyto cíle naplňovány. Z indikativních cílů SEK není v ÚEKmP řešen cíl „Podpora výzkumu, vývoje a inovací“, neboť toto musí být řešeno především na úrovni státu. U indikativního cíle „Rozvoj síťové infrastruktury“ je odlišný pohled z hlediska státu a z hlediska města, a proto jej nelze porovnávat. Rozvoj sítí je v ÚEKmP řešen v samostatné kapitole 3.3. Z výše uvedeného porovnání též vyplynulo, že při aktualizaci ÚEKmP bude nutné v rámci zajištění bezpečnosti dodávek energie zařadit zavedení tzv. inteligentních sítí jako jeden z významných cílů koncepce.

Strana 28


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A ZNAČEK CZT ČOV ČU D° EL EU FV GJ p GW h HU HV K + TG KP kV kW LPG LTO MHD MVE MW e

centrální zásobování teplem čistička odpadních vod černé uhlí zna čka pro denostupeň elektřina Evropská unie fotovoltaický gigajoule v palivu gigawatthodina hnědé uhlí horkovodní kotel + turbogenerátor kapalná paliva kilovolt kilowatt liquid petroleum gas (zkapalněný plyn) lehký topný olej městská hromadná doprava malá vodní elektrárna megawatty elektrické

MW t

megawatty tepelné megawatthodina nízké napětí obnovitelné zdroje energie Plzeňská energetika, a.s. Plzeňská teplárenská, a.s. Rada města Plzně tuny za hodinu tepelné čerpadlo terajoule topné oleje tuhá paliva teplá užitková voda Územní energetická koncepce města Plzně urbanistický obvod ústřední topení vysoké napětí velmi vysoké napětí Západočeská plynárenská, a.s. Zastupitelstvo města Plzně zemní plyn životní prostředí

MWh nn OZE PE PT RMP t/h TČ TJ TO TP TV ÚEKmP UO ÚT vn VVN ZČP ZMP ZP ŽP

Strana 29


PŘÍLOHA: VÝVOJ CEN ENERGIÍ Vývoj cen tepla Ceny tepelné energie se pro konečné spotřebitele v České republice liší až 2,5 krát. Plzeň patří mezi města s příznivými cenami tepla pro obyvatele. Ceny energií v globálním měřítku sice mají dlouhodobě růstovou tendenci (což je zapříčiněno zejména zvyšováním cen paliv), nicméně cena tepelné energie v Plzni patří k jedné z nejnižších v ČR, což dokládá i následující přehled Porovnání cen tepla v ČR v roce 2009.

250

382,58

346,00

309,80

288,80

286,80

279,30

272,79

265,65

244,86

226,20

203,49

Kč za GJ

300

196,98

350

235,60

400

253,37

Vývoj cen tepla v Plzni - na patě domu

379,10

Zdroj: www.pltep.cz

byty

200

nebyty

150 100 50 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2009

Strana 30


Ceny PT, a.s. 500,00

Kč

400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok PT, a.s.

primár

PT, a.s. sekundár

PT, a.s. na patě domu

Ceny PE, a.s. 500,00

Kč

400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 2006

2007

2008

2009

2010

rok PE, a.s.

primár

PE, a.s. sekundár

(všechny ceny tepla jsou uváděny včetně DPH)

Vývoj cen zemního plynu pro domácnosti (pro spotřebu nad 20 do 25 MWh/rok; ceny uváděny včetně DPH)

Vývoj cen zemního plynu pro domácnosti v Západočeském kraji 400 0,98

0,80

0,88 0,71

0,75 0,68

0,71 0,62

0,65

0,68

0,73 0,70 0,72 0,70 0,652450,63245 239 239 239 239 239 0,61

239

0,60 0,40

350 300 250 200

140

154

154

154

160

160

160

150 115 100

0,20

50

spotřební složka

7/ 20 05 10 /2 00 5 1/ 20 06

4/ 20 05

5/ 20 04 10 /2 00 4 1/ 20 05

4/ 20 04

4/ 20 03 10 /2 00 3 1/ 20 04

4/ 20 04 10 /2 00 2 1/ 20 03

0 1/ 20 02

0,00 7/ 20 01

Kč za kWh

1,00

stálá měsíční platba v Kč

1,20

paušální složka

Strana 31

Naplňování územní energetické koncepce města Plzně říjen 2010 Vývoj cen zemního plynu pro domácnosti v Západočeském kraji 400 1,22 1,13

1,20 0,99 0,87 0,87

0,88 0,90

1,12

1,02

0,95 0,98

269

268

1,15 350 1,09 1,05 1,09 307 307 307300

268

268

250

0,80 206

206

206

200

0,60

150

0,40

115

121

121

121

121

121

100

spotřební složka

7/ 20 10

4/ 20 10

7/ 20 09 10 /2 00 9 1/ 20 10

4/ 20 09

1/ 20 09

7/ 20 08

0

4/ 20 08

0,00

7/ 20 07 10 /2 00 7 1/ 20 08

50

4/ 20 06 10 /2 00 6 1/ 10 07

0,20

4/ 20 07

Kč za kWh

1,00

1,19

stálá měsíční platba v Kč

1,40

paušální složka

Vývoj cen elektrické energie pro domácnosti (ceny ZČE (ČEZ) uváděny včetně 5 % (19 %, 20 %) DPH)

Vývoj cen elektřiny - sazba D 26 (akumulace) jistič nad 3x50 A do 3x63 A včetně

3,22

3,05

3,29

3,22

3,22

875,84 756

Kč za kWh

2,50

756

775

756

800

1,98

592

2,16

654,50

699,72

1,78 1,27

0,73

900

887,74

756

1,50 1,00

0,80

0,80

0,82

0,80

1000

3,22

3,00

2,00

3,45

3,22

1,44

1,59

700 680,40 600

1,66

500 400

0,88

300 200

0,50

100

0,00

0 7/2001

1/2002

1/2003

1/2004

5/2004

spotřební složka VT

1/2005

1/2006

spotřební složka NT

1/2007

1/2008

1/2009

1/2010

paušální složka

Strana 32

stálý měsíční plat v Kč

3,50


Vývoj cen elektřiny - sazba D 45 (přímotopy) jistič nad 3x25 A do 3x32 A včetně 4,50

3,96 3,50

3,60

637

600

560 2,98 500 2,97 2,64 435,54 465,29 438,00 2,34 2,19 400 2,02 345,102,08 2,01 333,201,81 300 1,66

3,00 Kč za kWh

700

4,05 653 3,95 637 637 3,95 637

2,50 2,00 1,50

1,10

1,00

1,13

1,10

1,14

1,10

200


4,00

3,96

1,00 100

0,50 0,00

0 7/2001

1/2002

1/2003

1/2004

5/2004

spotřební složka VT

1/2005

1/2006

1/2007

spotřební složka NT

1/2008

1/2009

1/2010

paušální složka

Vývoj cen elektřiny - sazba D 55 (TČ) jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně

4,35

4,50

3,96

500

3,95

450

3,60

400

3,50

Kč za kWh

2,34

2,00

1,00

350

2,57

2,50

1,50

2,93

2,90

3,00

215

220

215

1,99 1,81

237 1,98 1,63

215

2,08

300

2,20

250 200

178 1,00

0,90

1,00

1,02

1,09

0,99

150

147,56 95,20

113,05

119,00


4,00

4,05

3,96

109,20 100

0,50

50

0,00

0 7/2001

1/2002

1/2003 1/2004 5/2004 1/2005 1/2006 spotřební složka VT spotřební složka NT

1/2007 1/2008 1/2009 paušální složka

1/2010

Vývoj cen elektřiny - sazba D 02 d (domácnosti) jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně

4,48

4,50

3,46

3,46

3,16

3,53 3,26

3,44

3,50

3,58

3,79

Kč za kWh

120,19

2,00

80

88

88

88

90

88

180 160

3,00 2,50

200

140

132,09 128,52 133,28

120 100

92

90,00 80

1,50

60

1,00

40

0,50

20

0,00

0 7/2001

1/2002

1/2003

10/2003 1/2004 5/2004 spotřební složka

1/2005

1/2006 1/2007 1/2008 paušální složka

1/2009

1/2010

Strana 33


4,00 3,50

4,35

4,08

NAPLŇOVÁNÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE MĚSTA PLZNĚ ŘÍJEN Zpracovala: Ing. Ladislava Vaňková Odbor správy infrastruktury Magistrát města Plzně

Recommend Documents