Nangu.tv – prohlížeč médií A4M33NUR – semestrální práce Marek Fišera (
[email protected]) 2011-10-14
Úvod Tento dokument nastiňuje potřeby a doporučení pro uživatelské rozhraní na interaktivní televizi pro prohlížení různých médií, tedy video záznamů, zvukových záznamů a fotografií. Výzkum se zaměřuje na cílovou skupinu lidí ve věku mezi 50 a 60 lety s mírnou nebo žádnou znalostí práce s počítačem.
Screener Před prováděním vlastních interview jsme si nejprve ověřili, zda dotazovaný patří do cílové skupiny uživatelů. K tomu nám sloužili tyto otázky: 1) Kolik vám je let? 2) Vlastníte televizi nebo ji používáte? 3) Sledujete pořady jinak než z aktuálního vysílání? Například nahrané nebo jinak dostupné? 4) Jakými zaměstnáními jste prošel/a? Pro každou z nich jsme měli tyto očekávané odpovědi tak, aby jsme zjistili, že dotazovaný patří do cílové skupiny: 1) 2) 3) 4)
50-60let Ano Ano Zaměstnání bez PC
První otázka sloužila k vymezení podle věku. Druhá a třetí jsou pak klíčové, protože celý výzkum se zaměřuje na lidi využívající televizi a lidi, kteří ocení možnost zobrazit si různý obsah nezávisle na nějakém předem daném programu (v případě video a audio záznamů). Poslední pak vylučuje lidi, kteří denně pracující s počítačem a jsou zvyklí na vnímání virtuálního „světa”.
Interview Témata pro interview pak byly následující: -
Zkušenosti s televizí (A) se zaměřením na způsoby používání televize, dálkového ovladače, případně dalších zařízení jako video rekordér, set-top-box a dalších, případné problémy s nimi. Zkušenosti s PC (B) se zaměřením na zkušenosti s prací s počítačem, chápání virtuálního prostředí, interakce s ním. Zisk a zobrazení/použití dat pro prohlížeč (C) – Používání přenosných uložišť (USB,CD/DVD), získání obsahu z internetu. Způsoby prohlížení/přehrávání dat. Zrak (D) – Zrakové problémy při používání televize, potencionální problémy s velikostí jednotlivých prvků na obrazovce, případně ovladači.
Vstupní screener sice vyřadil většinu lidí s hlubší znalostí práce s počítačem, ale i tak zde zůstali příležitostní uživatelé s nějakými zkušenostmi. Z výše zmíněných témat pak vznikly následující otázky, které byla každému učastníkovi interview pokládány: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23)
Jakou televizi vlastníte televizi? (A) Jak dlouho již máte televizi? (A) Má vaše televize dálkové ovládání? (A) Kolik tlačítek na něm používáte nejčastěji? (A) Vlastníte nebo používáte video rekordér, případně set-top-box, s možností nahrávat pořady z televize? (A) Pokud ano, využíváte tuto funkci k nahrávání oblíbených pořadů? (Proč ano/ne?) (A) Máte DVD přehrávač? (A) Máte někdy problém s jeho (DVD přehrávače,video rekordéru nebo set-top-boxu) ovládáním? (A) Co vám nejvíce vadí při jeho používání? (A) Vlastníte PC? (B) Pracoval/a jste někdy s PC? (B) Použival/a jste operační systém Windows, MAC OS X nebo jiné podobné? (B) Měl/a jste problém s tímto rozhraním pracovat? Přislo vám snadno ovladatelné? (B) Fotíte vy nebo vaši blízcí? Případně používáte digitální fotoaparát? (C) Posloucháte hudbu? (C) Máte uložené fotografie, hudbu případně filmy na CD/DVD? (C) Jak vám například děti nebo ostatní příbuzní nebo známí doručují své fotografie, hudbu nebo filmy? (C) Jakým způsobem si prohlížíte fotografie (vyhledávání, třídění, řazení)? (C) Využil/a by jste funkci označování oblíbených fotografií, hudby, filmů a jejich následné snadné vyhledání? Jak posloucháte nejraději hudbu? Podle jednotlivých alb od iterpretů? Nebo nějak náhodně? (C) Používáte nějaké „zrakové pomůcky“ (brýle, lupu)? (D) Pokud ano, jak dlouho? Na čtení? Běžně? (D) Je pro vás písmo na televizi (například v reklamách, titulcích, zprávách) dobře čitelné, nebo by jste ocenil/a větší? (D)
Výsledky interview První dotazovaná osoba byl muž ve věku 59let se středním vzděláním bez maturity. Televizi je zvyklí používat od dětských let. V současnosti má televizi s dálkovým ovládáním a využívá set-top-box s dvěma tunery a využívá funkce nahrávání oblíbených pořadů. Nicméně do styku s počítačem přišel jen zřídka i přesto, že vlastní digitální fotoaparát. Na dálkovém ovladači používá jen několik tlačítek pro přepínání programů a zvuku, případně pro výběr nahraného pořadu. Brýle využívá na čtení a na televizi by ocenil výraznější text.
Druhá dotazovaná osoba byla žena ve věku 57let se středním vzděláním s maturitou v oboru chemie. Pracovala jako laborant, zásobovač a pokladní. Používá klasický televizor s dálkovým ovládáním a video rekordér. V posledních letech však pro záznam pořadů využívá počítač s TV kartou a multimediálním centrem. Přímé vysílání sleduje zřídka kdy, nejčastěji si pořady zaznamenává a sleduje je poté ve volném čase. Kromě práce s multimediálním centrem počítač téměř nevyužívá. Používá brýle na čtení a na televizi by také ocenila výraznější ovládácí prvky a text. Při používání dálkového ovladače má problémy s méně používanými funkcemi, při jejich hledání dochází občas ke spuštění jiných funkcí. Třetí dotazovaná osoby byla žena ve věku 51let se středním vzděláním s maturitou. I ona vlastní televizi s dálkovým ovladačem a set-top-box pro příjem digitální satelitní televize. Tento přístroj má možnost nahrávání pořadů, kterou velmi často vzhledem k docházce do zaměstnání využívá. Krom toho také ráda a často poslouchá hudbu z CD a fotí na výletech. Nepoužívá žádné optické pomůcky.
Souhrn získaných poznatků Z interview se třemi osobami, které prošli screenerem, jsme zjistili, že největší problém mají s ovládáním funkcí, které nepoužívají nejčastěji a pro jejich spuštění musejí složitě hledat na dálkovém ovladači. Nejčastěji tedy využívají 4-7 tlačítek, s použitím některých ostatních, obzvláště těch nevýrazně rozeznatelných, mývají občas problámy. Rozhraní na televizích je často málo přehledné, zejména díky malé písmu a nevýrazným ovládacím prvkům. Dalším problémem bývá nepřehlednost jednotlivých obrazovek. Doporučení Navrhované rozhraní by tedy mělo mít výrazné a snadno použitelné ovládací prvky přístupné pomocí běžných, snadno nahmatatelných tlačítek na dálkovém ovladači, jednoduchý a dobře rozeznatelný typ písma. Barevná tlačítka na dálkových ovladačích by mohla být využita pro další funkce. Díky jejich barevnému odlišení od ostatních tlačítek jsou uživatelé schopni je na ovladači rychle najít a použít, nicméně i tak je to určité zbrdění v použití TV, protože tato tlačítko ne vždy bývají snadno dostupná z hlavního ovládacího kříže. Někteří uživatelé by ocenili možnost získání dodatečných informací z internet, případně možnost vyhledání obsahu online.
Případy užití UC1: Prohlížení fotografií Tento scénář popisuje použití interaktivní televize pro prohlížení fotografií z různých médií, ať už fyzických nebo internetových. Vstupní požadavky: -
Zapnutá televize
Scénář: 1) 2) 3) 4) 5)
Z hlavního menu aplikace výběr položky “Prohlížet fotografie” Výběr/vložení média s fotografiemi Listování fotkami na vybraném médiu Zobrazení detailu vybrané fotky Ukončení prohlížení, odpojení média
UC2: Poslech hudby Tento scénář popisuje použití interaktivní televize výběr a poslech hudby, opět zde bude možné si vybrat mezi obsahem lokálním nebo internetovým. Vstupní požadavky: -
Zapnutá televize
Scénář: 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Z hlavního menu aplikace výběr položky “Přehrát audio” Výběr hudby z různých médií Vložení vybraných skladeb do playlistu Spuštění přehrávání Možnost opakovat body 1 a 2 při spuštěné hudbě Ukončení přehrávaní
UC3: Přehrávání video záznamů Tento scénář popisuje použití interaktivní televize pro přehrávání video záznamů z různých zdrojů. Vstupní požadavky: -
Zapnutá televize
Scénář: 1) Z hlavního menu aplikace výběr položky “Přehrát video” 2) Vložení/výběr média, ze kterého se bude přehrávat
3) Výběr souboru pro přehrátí 4) Přehrátí vybraného video souboru 5) Ukončení přehrávání, odpojení média UC4: Personalizace nastavení Tento scénář popisuje možnosti uživatele změnit si výchozí nastavení televize. Uživatel by si měl mít možnost nastavit minimálně jazyk zobrazení, hlasitost, velikost písma, případně si vybrat mezi barevnými tématy aplikace. Vstupní požadavky: -
Zapnutá televize
Scénář: 1) Z hlavního menu aplikace výběr položky “Nastavení” 2) V obrazovce “Nastavení” výběr nastavení, které chce uživatel změnit a. Jazyk zobrazení b. Hlasitost c. Velikost písma 3) Upravení aktuálního nastavení 4) Zavření obrazovky “Nastavení” Rozšíření: -
-
2.a) Jazyk zobrazení 1) Potvrzení položky menu „Jazyk zobrazení“ 2) Výběr pomocí kláves mezi podporovanými jazyky 3) Potvrzení vybraného jazyku 2.b) Hlasitost 1) Pomocí kláves a okamžité zvukové odezvy výběr požadované hlasitosti 3.c) Velikost písma 1) Potvrzení položky menu „Velikost písma“ 2) Výběr z předdefinovaných možností velikosti písma
Storyboard Následující storyboard zachycuje situaci při které ve využito multimediální rozhraní interaktivní televize.
HTA V následujícím diagramu jsou namodelovány hlavní uživatelské akce se systémem. Jednotlívé plány odpovídají případům užití následovně: -
Plán 0 není vyjádřen případnem užití, jedná se pouze o hlavní rozcestník systému Plán 1 je vyjádřen případem užití UC1. Plán 2 je vyjádřen případem užití UC2. Plán 3 je vyjádřen případem užití UC3. Plán 4 je vyjádřen případem užití UC4.
Prototyp
Prototyp je realizován jednoduchou webovou stránkou, která za pomocí HTML, CSS a javascriptu simuluje chování reálné apklikace. Skutečná data jsou zde nahrazena pouze ukázkovými hodnotami, není zde realizován výběr média, ze kterého se bude obsah zobrazovat a rovněž není možné spustit vlastní přehrávání. Jsou využita 4 směrová a potvrzovací tlačítko. K ovládání tedy není nutné další tlačítko realizující akci zpět. Do produkční verze bude nutné prototyp barevně sladit a učesat, jeho hlavním cílem však bylo otestovat jeho návrh ovládání a přechodů mezi jednotlivými obrazovkami a jejich částmi.
Testovací prostředí Uživatelé budou posazeni pro křesla přibližně tři metry od 22” monitoru od PC. K ovládání dostanou klasickou klávesnici k počítači, šipky na klávesnici budou nahrazovat šipky na dálkovém ovladači, tlačítko ok z dálkového ovladače bude nahrazeno klávesou Enter. Toto prostředí bude tedy relativně dostatečně simulovat použití na skuteční televize.
Testovací scénáře Prototyp realizuje testovací scénáře UC2 a UC4. Scénář UC3 je téměř identický se scénářem UC2. Uživatelé budou dostavat obecnější příkazy a budeme hlavně sledovat, jak budou schopni najít tu správnou cestu uživatelským rozhraním ke splnění cíle. Pro UC2 bylo následující zadání pro uživatele: “Právě jste přišel(a) z práce, máte chuť si chvíli odpočinout a tak vás napadne, že si pustíte své oblíbené CD, dáte ho tedy pro televize, televizi zapnete ...” (zbytek už byl na uživateli) Případně následovala žádost o vybrání jen někola skladeb. Po chvíli “poslechu” přisla žádost o zastavení přehrávání kvůli vyřízení hovoru. A po chvíli ukončení přehrávání.
V UC4 bylo zadáním pouze zvýšit hlasitost na zvětšit velikost písma.
Testovaní uživatelé Bude se jednat to tři subjekty, kteří prošli vstupním screenerem a se kterými jsme prováděli vstupní interview. Pořadí osob odpovídá pořadí u interview. První uživatel, s výběrem položek v hlavním menu nebyl žádný problém. Na obrazovce s obsahem CD se uživatel rychle zorientoval a výběr skladeb nebyl problém, zde jsme zjistili, že chybí důležitá možnost označit všechny zobrazené skladby. Po vybrání skladeb uživatel okamžitě zareagoval šipkou doprava pro přesun k tlačítku přehrát. Při opouštění obrazovky pro přehrávání hudby uživatele na okamžik zmátlo, že po použití levé šipky se přesunul „pouze“ na prostřední panel, nicméně poté co si všiml zvýrazněného řádku se skladbou a již nezaváhal a přesunul se na tlačítko zpět. Na obrazovce s nastavením nebyl žádný problém, stejně jako u všech ostatních uživatelů. U druhé uživatelky opět nebyl žádný problém s hlavním menu. Na obrazovce pro přehrávání hudby jí chvíli trvalo než se zorientovala, nicméně po již spuštění a zastavení přehrávání nebyl problém. Odchod z této obrazovky nicméně již nebyl příliš intuitivní. Hlavní problém byl v nějasnosti významu některých tlačítek. Po vysvětlení k čemu jsou tlačítka na levém panelu, již nebyl problém obrazovku opustit. Pro třetí uživatelku jsem již měl na papíře připravenou opravu problému s tlačítky realizovanými pouze pomocí ikon (kdy by se vždy aktivního tlačítka zobrazoval pomocný popis).
Toto vylepšení velmi přivítala. Celkově s ovládání aplikace neměla žádné větší problem, po rychlém zorientování na každé obrazovce, již byla schopná prototype ovládat. Z provadení testů s prvním uživatelem jsme pořídíli video záznam, který je v příloze.
Získané poznatky Mezi nejpozitivnější zjistění patří, že uživatelé rychle pochopili jak se přesunout z výběrové (prostřední) části obrazovky na ovládácí (krajní), což bylo základní myšlenkou celého návrhu. Trochu problémem zde byl význam jednotlivých obrázkových tlačítek (kterých by navíc v produkční aplikaci bylo jiště více). Bohužel kvůli dostatečné velikosti písma nemůžou být nahrazena testovými. Komprosem bylo řešení s zobrazeným popisem, pokud je dané tlačítko vybráno. Po několika měsících použití by toto však již nemělo být problémem. Další problém, který nastal, byl při přechodu z pravého ovládacího panelu do levého, nutnost dvojího použití levého tlačítka většinou uživatele zmátlo.
