NÁMITKY ODDÍL 2 TOTOŽNOST A NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY KAPITOLA 1 OBECNÉ ZÁSADY A METODIKA

Totožnost a nebezpečí záměny – obecné zásady a metodika

METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) V OBLASTI OCHRANNÝCH ZNÁMEK SPOLEČENSTVÍ) ČÁST C NÁMITKY ODDÍL 2 TOTOŽNOST A NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY KAPITOLA 1 OBECNÉ ZÁSADY A METODIKA

Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0

Strana 1 DATE 02/01/2014


Obsah 1

Úvod............................................................................................................ 3

2

Čl. 8 odst. 1 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) ........... 4 2.1

Čl. 8 odst. 1 písm. a) CTMR– Totožnost .................................................... 4 2.1.1

2.2

3

Čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR – Nebezpečí záměny .................................... 5

Pojem nebezpečí záměny ......................................................................... 5 3.1

Úvod ............................................................................................................ 5

3.2

Nebezpečí záměny či asociace .................................................................. 6

3.3

Nebezpečí záměny a zvýšená rozlišovací způsobilost ............................ 7

3.4

Nebezpečí záměny: skutkové a právní otázky .......................................... 7 3.4.1 3.4.2

4

Totožnost jako důvod ..................................................................................... 4

Skutková a právní stránka – podobnost výrobků/služeb a podobnost označení ......................................................................................................... 8 Skutková a právní stránka – důkazy .............................................................. 8

Hodnocení faktorů posuzovaných při určování nebezpečí záměny ..... 9 4.1

Relevantní okamžik .................................................................................... 9

4.2

Metodický přístup úřadu OHIM ................................................................ 10

4.3

Porovnání výrobků a služeb .................................................................... 10

4.4

Porovnání označení.................................................................................. 10

4.5

Rozlišující a dominantní prvky ochranných známek ............................. 11

4.6

Rozlišovací způsobilost starší ochranné známky .................................. 11

4.7

Relevantní veřejnost – úroveň pozornosti .............................................. 11

4.8

Celkové posouzení, další připomínky a závěr ........................................ 11

Příloha I ........................................................................................................... 13


VERSION 1.0



1

Úvod

Tato kapitola obsahuje úvod a přehled týkající se pojmů i) totožnost a ii) nebezpečí záměny, které se používají v situacích střetu mezi ochrannými známkami v námitkových řízeních podle čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“). Následující odstavce vysvětlují povahu uvedených pojmů a jejich právní základy v souladu s tím, jak je určují příslušné právní předpisy a vykládá Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) 1. Právní pojmy totožnost a nebezpečí záměny se užívají k ochraně ochranných známek a současně k definování rozsahu jejich působnosti. Je tudíž důležité mít na paměti, které aspekty nebo funkce ochranných známek si zasluhují ochranu. Ochranné známky mají různé funkce. Základní funkcí je působit jako „označení původu“ v souvislosti s obchodním původem výrobků/služeb. To je „základní funkce“ ochranných známek. Ve věci Canon Soudní dvůr dospěl k závěru, že: … podle ustálené judikatury Soudního dvora je základní funkcí ochranné známky zaručit spotřebiteli nebo konečnému uživateli totožnost původu výrobku označeného ochrannou známkou tím, že mu umožní tento výrobek nebo službu odlišit bez možnosti záměny od výrobku nebo služby, které mají jiný původ. (Viz rozsudek ze dne 29.09.1998, C-39/97, Canon, bod 28.) Základní funkce ochranných známek jakožto označení původu byla opakovaně zdůrazněna a stala se obecnou zásadou právní předpisy v oblasti právní předpisy v oblasti ochranných známek EU (rozsudek ze dne 18.06.2002, C-299/99, Philips, bod 30 a rozsudek ze dne 06.10.2005, C-120/04, Medion, bod 23). Ačkoli označení původu je základní funkcí ochranných známek, není to funkce jediná. Výraz „základní funkce“ implikuje i další funkce. Soudní dvůr odkázal na další funkce ochranných známek několikrát (např. rozsudek ze dne 16.11.2004, C-245/02, Anheuser-Busch, bod 59 a rozsudek ze dne 25.01.2007, C-48/05, Adam Opel, bod 21), přímo se jimi však zabýval ve věci L'Oréal (rozsudek ze dne 18.06.2009, C-487/07, L'Oréal, body 58–59 a rozsudek ze dne 23.03.2010, C-236/08 až C-238/08, Google France a Google, body 75–79), kdy uvedl, že k funkcím ochranných známek: … patří nejen základní funkce ochranné známky, jíž je zaručit spotřebitelům původ výrobku nebo služby, ale i její další funkce, jako je zejména funkce zaručení kvality tohoto výrobku či této služby nebo funkce sdělovací, investiční či reklamní (zdůraznění doplněno). Při zkoumání pojmů totožnosti a nebezpečí záměny se tato kapitola dotýká několika témat, která jsou plně vysvětlena v následujících kapitolách těchto metodických pokynů. Příloha obsahuje shrnutí hlavních soudních věcí, jež se zabývaly základními zásadami a pojmy nebezpečí záměny.

Soudní dvůr v praxi často vykládal články 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008 („směrnice“), které jsou pro účely výkladu obecně srovnatelné s články 8 a 9 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR). 1


VERSION 1.0



2

Čl. 8 odst. 1 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR)

Článek 8 CTMR umožňuje majiteli staršího práva podat námitku proti zápisu pozdějších přihlášek ochranné známky Společenství (dále jen „CTM“) v celé řadě situací. Tato kapitola se zaměří na výklad totožnosti a nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 CTMR. Námitka podle čl. 8 odst. 1 CTMR se může opírat o starší zápisy nebo přihlášky ochranných známek (čl. 8 odst. 2 písm. a) a b) CTMR) a starší obecně známé ochranné známky (čl. 8 odst. 2 písm. c) CTMR) 2.

2.1

Čl. 8 odst. 1 písm. a) CTMR – Totožnost

Čl. 8 odst. 1 písm. a) CTMR upravuje námitky na základě totožnosti. Uvádí, že na základě námitek majitele starší ochranné známky ve smyslu čl. 8 odst. 2 CTMR se nezapíše přihláška CTM: pokud je totožná se starší ochrannou známkou a výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky, jsou totožné s výrobky nebo službami, pro které je starší ochranná známka chráněna. Znění čl. 8 odst. 1 písm. a) CTMR jasně požaduje totožnost jak daných označení, tak dotčených výrobků/služeb. Tato situace je označována jako „dvojí totožnost“. Otázka existence dvojí totožnosti představuje právní zjištění, které má být stanoveno na základě přímého srovnání obou kolidujících označení a dotčených výrobků/služeb 3. Jeli zjištěna dvojí totožnost, není předkladatel námitky povinen k uplatnění svého práva prokázat nebezpečí záměny; ochrana poskytovaná čl. 8 odst. 1 písm. a) CTMR je absolutní. V důsledku toho, pokud existuje dvojí totožnost, není nutné provádět hodnocení nebezpečí záměny a námitka bude automaticky uznána.

2.1.1

Totožnost jako důvod

Ačkoli konkrétní podmínky podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR se liší, vykazují vzájemnou souvislost. V důsledku toho v případech námitek na základě čl. 8 odst. 1 CTMR, kdy je jako jediný důvod uváděno ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. a) CTMR, avšak nelze zjistit totožnost označení a/nebo totožnost výrobků/služeb, bude úřad OHIM přesto případ zkoumat na základě ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR, které požaduje alespoň podobnost označení a výrobků/služeb a nebezpečí záměny. Podobnost se týká situací, kdy jsou obě ochranné známky a výrobky/služby podobné, a rovněž situací, kdy jsou ochranné známky totožné a výrobky/služby jsou podobné či naopak. Podobně se k námitce podané na základě ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR, která splňuje požadavky čl. 8 odst. 1 písm. a) CTMR, přistupuje podle tohoto ustanovení, aniž by se prováděl průzkum podle čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR. Další pokyny k starším obecně známým ochranným známkám viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 5, Ochranné známky s dobrým jménem (čl. 8 odst. 5 CTMR). 3 Úplné pokyny ke zjištění totožnosti výrobků a služeb a označení viz příslušné odstavce těchto metodických pokynů, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 2, Srovnání výrobků a služeb, a kapitola 3, Srovnání označení. 2


VERSION 1.0



2.2

Čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR – Nebezpečí záměny

čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR uvádí, že na základě námitek se nezapíše přihlášená ochranná známka: …pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u části veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna; nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou (zdůraznění doplněno). Na rozdíl od situací dvojí totožnosti tedy v případech pouhé podobnosti označení a výrobků/služeb nebo totožnosti jen jednoho ze dvou uvedených faktorů může být starší ochranná známka úspěšně namítaná proti přihlášené CTM podle čl. 8 odst. 1 písm. b) pouze v případě, že existuje nebezpečí záměny.

3

Pojem nebezpečí záměny

3.1

Úvod

Hodnocení existence nebezpečí záměny se provádí v situacích střetu mezi ochrannými známkami v námitkových řízeních podle nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“), jakož i v řízeních ve věci porušení u soudů EU. Ani CTMR, ani směrnice však neobsahují definici nebezpečí záměny nebo ustanovení, které by přesně uvádělo, co „záměna“ představuje. Není tedy překvapením, že přesný význam pojmu „nebezpečí záměny“ byl předmětem řady debat a soudních sporů. Jak je uvedeno níže, ustálená judikatura již po určitou dobu uvádí, že pojem nebezpečí záměny v zásadě označuje situace, kdy: (1)

veřejnost přímo zaměňuje kolidující ochranné známky;

(2)

veřejnost si spojuje kolidující ochranné známky a předpokládá, že dotčené výrobky/služby pocházejí z téhož podniku nebo z podniků hospodářsky propojených (nebezpečí asociace).

Tyto dvě situace jsou podrobněji vysvětleny níže (bod 3.2). Pouhá skutečnost, že vnímání pozdější ochranné známky připomíná starší ochrannou známku, nepředstavuje nebezpečí záměny. Soudní dvůr také stanovil zásadu, podle níž „ochranné známky, které mají vysokou rozlišovací způsobilost buď přímo per se („samy o sobě“), nebo z důvodu dobré pověsti na trhu, požívají rozsáhlejší ochrany než ochranné známky, jejichž rozlišovací způsobilost je nižší“ (viz bod 3.3 níže). A v neposlední řadě je pojem nebezpečí záměny v podobě vypracované Soudním dvorem nutno považovat za právní pojem, nikoli jen za čistě realistický odraz kognitivního chování a nákupních zvyklostí spotřebitele (viz bod 3.4 níže).


VERSION 1.0



3.2

Nebezpečí záměny či asociace

Soudní dvůr se otázkou nebezpečí záměny obsáhle zabýval v rámci věci Sabèl (rozsudek ze dne 11.11.1997, C-251/95, Sabèl). Ustanovení směrnice rovnocenná čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR a 8. bodu odůvodnění CTMR jasně uvedla, že nebezpečí záměny se týká záměny ve věci původu výrobků/služeb, Soudní dvůr však musel zvážit přesný význam této formulace, protože existovaly rozdílné názory na význam a vzájemný vztah pojmů „nebezpečí záměny“ a „nebezpečí asociace“, které se vyskytují v čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR. Tento problém bylo nutno řešit kvůli tvrzení, že nebezpečí asociace je širší pojem než nebezpečí záměny, protože může zahrnovat případy, kdy pozdější ochranná známka připomíná starší ochrannou známku, spotřebitel se však nedomnívá, že výrobky/služby jsou stejného obchodního původu 4. Ve věci Sabèl bylo otázkou to, zda formulace „nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace“ znamená, že „nebezpečí záměny“ může postihovat i situaci asociace mezi ochrannými známkami, která nevedla k nejasnosti ve věci původu. Ve věci Sabèl Soudní dvůr dospěl k závěru, že nebezpečí asociace není alternativou nebezpečí záměny, ale slouží jen k definování jeho rozsahu. Proto zjištění nebezpečí záměny vyžaduje záměnu ve věci původu. Ve věci Canon (body 29–30) Soudní dvůr vyjasnil rozsah záměny původu, když uvedl: … nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí ze stejného podniku, případně z podniků hospodářsky propojených, představuje nebezpečí záměny … takové nebezpečí nemůže existovat, pokud není zjevné, že veřejnost by mohla být přesvědčena, že dané výrobky nebo služby pocházejí ze stejného podniku, případně z podniků hospodářsky propojených (zdůraznění doplněno). Jak je patrné výše, nebezpečí záměny se týká záměny ve věci obchodního původu včetně hospodářsky propojených podniků. Podstatnou otázkou je to, zda je veřejnost přesvědčena, že kontrola nad dotčenými výrobky nebo službami je v rukou jediného podniku. Soudní dvůr nevykládal pojem hospodářsky propojené podniky v kontextu nebezpečí záměny, ale učinil tak v souvislosti s volným pohybem výrobků/služeb. Ve věci Ideal Standard Soudní dvůr prohlásil: … Je zahrnuta řada situací: výrobky uváděné do oběhu týmž podnikem, držitelem licence, mateřskou společností, dceřinou společností téže skupiny nebo výhradním distributorem. … Ve všech uvedených případech [je] kontrola v rukou jediného subjektu: skupiny společností v případě výrobků uváděných do oběhu dceřinou společností; výrobce v případě výrobků uváděných na trh distributorem; udělovatelem licence v případě výrobků uváděných na trh držitelem licence. V případě licence může udělovatel licence kontrolovat kvalitu výrobků držitele licence tak, že do smlouvy začlení ustanovení, která požadují, aby držitel licence dodržoval jeho pokyny a umožnil mu toto dodržování ověřovat. Původ, který má ochranná známka zaručit, je stejný:

Pojem byl převzat z judikatury Beneluxu a byl uplatňován mimo jiné na ochranné známky, které nezískaly dobré jméno.

4


VERSION 1.0



není definován odkazem na výrobce, ale odkazem na místo kontroly výroby. (Viz rozsudek ze dne 22.06.1994, C-9/93, Ideal Standard, body 34 a 37.) V důsledku toho se bude předpokládat hospodářské propojení v případě, že spotřebitel má za to, že příslušné výrobky nebo služby jsou na trh uváděny pod kontrolou vlastníka ochranné známky. Existenci takové kontroly lze předpokládat v případě podniků, které příslušejí k téže skupině společností, a v případě dohod o licenci, merchandisingu nebo distribuci, jakož i v jakékoli jiné situaci, kdy má spotřebitel za to, že použití ochranné známky je obvykle možné jen se souhlasem vlastníka ochranné známky. Na základě výše uvedených předpokladů proto Soudní dvůr dospěl k závěru, že nebezpečí záměny zahrnuje situace, kdy spotřebitel přímo zaměňuje buď ochranné známky samotné, nebo kdy spotřebitel dává do souvislosti kolidující označení a předpokládá, že dotčené výrobky/služby pocházejí z téhož podniku nebo z podniků hospodářsky propojených. Pokud tedy vnímání pozdější ochranné známky jen vyvolává představu starší ochranné známky, ale spotřebitel nepředpokládá stejný obchodní původ, nepředstavuje tato situace nebezpečí záměny 5.

3.3

Nebezpečí záměny a zvýšená rozlišovací způsobilost

Rozlišovací způsobilost starší ochranné známky je uváděna jako důležitý aspekt pro posouzení nebezpečí záměny. Hlavní zjištění Soudního dvora jsou tato: •

nebezpečí záměny je tím vyšší, čím vyšší je rozlišovací způsobilost starší ochranné známky (viz věc Sabèl, bod. 24),

•

ochranné známky, které mají vysokou rozlišovací způsobilost buď per se, nebo z důvodu dobré pověsti na trhu, požívají rozsáhlejší ochrany než ochranné známky, jejichž rozlišovací způsobilost je nižší (viz věc Canon, bod 18).

Jedním z důsledků těchto zjištění je skutečnost, že při uplatnění starších ochranných známek lze nebezpečí záměny u kolidujících ochranných známek určit i v případě, že stupeň podobnosti dotčených výrobků/služeb je nízký (viz stanovisko generálního advokáta ze dne 21.03.2002, C-292/00, Davidoff, bod 48) 6.

3.4

Nebezpečí záměny: skutkové a právní otázky

Pojem nebezpečí záměny je právní pojem, spíše než jen čistě faktické hodnocení racionálních úsudků a emočních preferencí, které jsou základem kognitivního chování a nákupních zvyklostí spotřebitele. Proto posouzení nebezpečí záměny závisí na právních otázkách i na skutkových otázkách. Ačkoli tato situace by mohla neprávem těžit z rozlišovací způsobilosti nebo dobré pověsti starší ochranné známky nebo jim být na újmu podle čl. 8 odst. 5, viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 5, čl. 8 odst. 5 CTMR. 6 Viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 8, Celkové posouzení. 5


VERSION 1.0



3.4.1

Skutková a právní stránka – podobnost výrobků/služeb a podobnost označení

Určení relevantních faktorů pro zjištění nebezpečí záměny a toho, zda tyto faktory existují, je otázkou právní, tzn. tyto faktory jsou určeny příslušnými právními předpisy, jmenovitě CTMR a judikaturou. Například čl. 8 odst. 1 CTMR stanoví, že podmínkou nebezpečí záměny je totožnost/podobnost výrobků/služeb. Otázka faktorů relevantních pro hodnocení toho, zda je uvedená podmínka splněna, je také právní otázkou. Soudní dvůr pro rozhodnutí o podobnosti výrobků/služeb určil níže uvedené faktory: • • • • • • • •

jejich povaha, jejich zamýšlený účel, způsob jejich použití, to, zda se doplňují či nikoli, to, zda si konkurují nebo jsou vzájemně zaměnitelné, jejich distribuční kanály / prodejní místa, jejich relevantní veřejnost, jejich obvyklý původ.

(Viz C-39/97, Canon.) Všechny tyto faktory jsou právními pojmy a rovněž určení kritérií pro jejich hodnocení představuje právní otázku. Je však otázkou skutkovou, zda a do jaké míry jsou právní kritéria pro určení „povahy“ splněna v konkrétním případě. Například jedlé tuky nejsou stejné povahy jako ropné mazací oleje a tuky, přestože obě skupiny obsahují tukovou bázi. Jedlé tuky se používají při přípravě pokrmů pro lidskou spotřebu, zatímco mazací oleje a tuky se používají k mazání strojů. To, zda se „povaha“ považuje za relevantní faktor při analýze podobnosti výrobků/služeb, je otázkou práva. Na druhé straně prohlášení, že jedlé tuky se používají při přípravě pokrmů pro lidskou spotřebu a mazací oleje a tuky se používají u strojů, je otázkou skutkovou. Podobně, pokud jde o porovnání označení, čl. 8 odst. 1 CTMR stanoví, že podmínkou nebezpečí záměny je totožnost/podobnost označení. Je právní otázkou, že pojmová shoda označení může znamenat jejich podobnost pro účely CTMR, je však otázkou skutkovou, že například slovo „fghryz“ nemá pro španělskou veřejnost žádný význam.

3.4.2

Skutková a právní stránka – důkazy

V námitkovém řízení musí účastníci uvést a v případě potřeby prokázat skutečnosti týkající se podobnosti výrobků/služeb. Vyplývá to z čl. 76 odst. 1 CTMR, podle něhož se v námitkovém řízení úřad OHIM při svém průzkumu omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky a na požadovanou nápravu. Na předkladateli námitky je proto uvést skutečnosti, o něž se tvrzení podobnosti opírá, a předložit důkazy. Například pokud má být litina odolná vůči opotřebení porovnána se zdravotnickými implantáty, není věcí úřadu OHIM, aby odpovídal na otázku, zda se Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0



litina odolná vůči opotřebení ve zdravotnických implantátech skutečně používá. To musí prokázat namítající, neboť se to zdá nepravděpodobné (rozhodnutí ze dne 14.05.2002, R 0684/2000-4,Tinox). Souhlas přihlašovatele s právními pojmy, jako je nebezpečí záměny nebo podobnost výrobků/služeb, není relevantní. Nezbavuje úřad OHIM povinnosti provést analýzu a o těchto pojmech rozhodnout. Výše uvedené není v rozporu s čl. 76 odst. 1 CTMR, který je pro úřad OHIM závazný pouze ve věci skutečností, důkazů a návrhů, a nevztahuje se na právní hodnocení téhož. Účastníci tudíž mohou dojít ke shodě na tom, jaké skutečnosti byly či nebyly prokázány, nemohou ale určit, zda tyto skutečnosti jsou či nejsou dostačující pro naplnění příslušných právních pojmů, jako je podobnost výrobků/služeb, podobnost označení a nebezpečí záměny. Čl. 76 odst. 1 CTMR nebrání úřadu OHIM v tom, aby z vlastního podnětu posoudil skutečnosti, které jsou již obecně nebo dobře známy nebo které lze zjistit z obecně dostupných zdrojů, například že PICASSO bude evropskými spotřebiteli rozpoznán jako proslulý španělský malíř (rozsudek ze dne 22.06.2004, T-185/02, Picaro, C361/04P, kasační opravný prostředek zamítnut). Úřad OHIM však z moci úřední nemůže uvádět nové skutečnosti nebo návrhy (např. dobrá pověst na trhu nebo do jaké míry je starší známka na trhu známá atd.). Kromě toho, ačkoli se některé ochranné známky někdy používají v běžném životě jako obecné výrazy pro výrobky a služby, které označují, úřad OHIM by to nikdy neměl brát v úvahu jako skutečnost. Jinými slovy, ochranné známky by nikdy neměly být uváděny (nebo vykládány) tak, jako by představovaly obecný výraz nebo kategorii výrobků. Například skutečnost, že v běžném životě část veřejnosti uvádí při hovoru o jogurtech „X“ („X“ je ochranná známka pro jogurty), by neměla vést k používání „X“ jako obecného výrazu pro jogurty.

4

Hodnocení faktorů posuzovaných při určování nebezpečí záměny

Po stanovení významu pojmu nebezpečí záměny tento bod vysvětluje jednotlivé faktory, které jsou zkoumány pro vyhodnocení toho, zda existuje nebezpečí záměny, a vzájemné působení těchto faktorů.

4.1

Relevantní okamžik

Relevantním okamžikem pro posouzení nebezpečí záměny je okamžik přijetí rozhodnutí o námitce. Opírá-li se namítající o zvýšenou rozlišovací způsobilost starší ochranné známky, musí být příslušné podmínky splněny nejpozději k datu podání přihlášky CTM (nebo k datu vzniku případného práva přednosti) a musí být stále splněny v okamžiku rozhodnutí. Úřad OHIM v praxi předpokládá, že tomu tak je, pokud neexistují opačné informace. Opírá-li se přihlašovatel CTM o menší (slabší) rozsah ochrany starší ochranné známky, je relevantní pouze datum rozhodnutí.


VERSION 1.0



4.2

Metodický přístup úřadu OHIM

Ve věci Sabèl Soudní dvůr v bodě 23 uvedl: … celkové posouzení vizuální, fonetické, významové podobnosti dotčených ochranných známek musí být založeno na celkovém dojmu, kterým ochranné známky působí, s přihlédnutím zejména k rozlišujícím a dominantním prvkům ochranných známek. Formulace čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice „… existuje nebezpečí záměny u veřejnosti …“ ukazuje, že vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem daného druhu výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v celkovém posouzení nebezpečí záměny. Průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se analýzou jejích jednotlivých detailů. Jinými slovy, to, zda existuje nebezpečí záměny či nikoli, závisí na celkovém posouzení několika vzájemně provázaných faktorů včetně: i) podobnosti výrobků a služeb; ii) podobnosti označení; iii) rozlišujících a dominantních prvků kolidujících označení; iv) rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky a v) relevantní veřejnosti. Prvním krokem posouzení existence nebezpečí záměny je prozkoumat uvedené faktory (viz bod 4.3 a následující body níže). Druhým krokem je určit jejich relevanci v samostatném „celkovém posouzení“, v němž se dospěje k závěru o nebezpečí záměny po zvážení těchto jednotlivých faktorů, které se mohou vzájemně doplňovat nebo rušit a které mají různé stupně relativního významu v závislosti na konkrétních okolnostech. Metodika úřadu OHIM se v této věci liší od přístupů, které slučují posuzování faktorů do jediného hodnocení toho, zda jsou ochranné známky „matoucím způsobem podobné“. Tento rozdíl by v zásadě neměl ovlivnit konečné „celkové posouzení“, k němuž lze dospět nejrůznějšími způsoby.

4.3

Porovnání výrobků a služeb

Podobnost a/nebo totožnost výrobků/služeb je conditio sine qua non (nutnou podmínkou) ke zjištění nebezpečí záměny. Úplné pokyny k porovnávání výrobků/služeb viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 2, Srovnání výrobků a služeb. Pokud mezi výrobky/službami neexistuje žádný stupeň podobnosti, bude průzkum týkající se nebezpečí záměny v tomto okamžiku ukončeno. Jinak, pokud existuje alespoň nějaký stupeň podobnosti, průzkum dalších faktorů pokračuje.

4.4

Porovnání označení

Nezbytnou podmínkou zjištění nebezpečí záměny je rovněž alespoň jistý stupeň podobnosti označení. Porovnání označení zahrnuje celkové posouzení vzhledových, sluchových a/nebo pojmových znaků označení. Pokud existuje podobnost jen v jednom z uvedených tří aspektů, jsou označení považována za podobná. Tím, zda jsou označení dostatečně podobná, aby vedla k nebezpečí záměny, se zabývá celkové posouzení nebezpečí záměny. Úplné pokyny k viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 3, Srovnání označení. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0



Označení se považují za odlišná pouze v případě, že nelze nalézt podobnost v žádném z uvedených tří aspektů. Pokud mezi označeními neexistuje žádný stupeň podobnosti, bude průzkum týkající se nebezpečí záměny v tomto okamžiku ukončeno. Naopak, pokud existuje alespoň nějaký stupeň podobnosti, průzkum dalších faktorů pokračuje.

4.5

Rozlišující a dominantní prvky ochranných známek

Celkové posouzení kolidujících ochranných známek musí být založeno na celkovém dojmu, kterým ochranné známky působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Úplné pokyny k analýze rozlišujících a dominantních prvků viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 4, Rozlišovací způsobilost a kapitola 5, Dominantní povaha.

4.6

Rozlišovací způsobilost starší ochranné známky

Jestliže namítající tvrdí, že starší ochranná známka má zvláštní rozlišovací způsobilost v důsledku intenzivního užívání nebo dobré pověsti, bude toto tvrzení prozkoumáno a posouzeno. Úplné pokyny k rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 4, Rozlišovací způsobilost.

4.7

Relevantní veřejnost – úroveň pozornosti

Relevantní veřejnost má při posuzování ostatních prvků nebezpečí záměny důležitou úlohu (např. porovnání výrobků a služeb, porovnání označení, posouzení rozlišovací způsobilosti). Kromě toho je jedním z faktorů, které mohou působit pro nebo proti zjištění nebezpečí záměny, úroveň pozornosti veřejnosti. Úplné pokyny k relevantní veřejnosti a úrovni pozornosti viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 6, Relevantní veřejnost a úroveň pozornosti.

4.8

Celkové posouzení, další připomínky a závěr

Celkové posouzení: •

stanoví a hodnotí další faktory a zásady relevantní pro hodnocení nebezpečí záměny (například skupina ochranných známek, souběžná existence nebo režim nákupu výrobků/služeb),

•

a současně posuzuje relativní význam všech vzájemně závislých faktorů, které se mohou vzájemně doplňovat nebo rušit, s cílem dospět k rozhodnutí o nebezpečí záměny. Například ochranné známky mohou mít rozlišovací způsobilost pro některé výrobky či služby, ale nikoli pro jiné, a tudíž může nebezpečí záměny existovat pouze pro výrobky a služby, u nichž se má za to, že starší ochranná známka má rozlišovací způsobilost.


VERSION 1.0



Úplné pokyny k dalším faktorům a k celkovému posouzení viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 7, Další faktory, a kapitola 8, Celkové posouzení.


VERSION 1.0



Příloha I Obecné zásady vyplývající z judikatury 7

Rozsudek ze dne 11.11.1997, C-251/95, Sabèl Nebezpečí záměny musí být posuzováno celkově, s přihlédnutím ke všem faktorům relevantním pro okolnosti dané věci (bod 22). Posouzení nebezpečí záměny závisí na množství prvků, a zejména na tom, jak je ochranná známka na trhu známá, na tom, k jaké asociaci mezi dvěma ochrannými známkami by mohlo u veřejnosti dojít, a na stupni podobnosti mezi označeními a příslušnými výrobky (bod 22). Celkové posouzení vizuální, fonetické, významové podobnosti dotčených ochranných známek musí být založeno na celkovém dojmu, kterým ochranné známky působí, s přihlédnutím zejména k rozlišujícím a dominantním prvkům ochranných známek (bod 23). Průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se analýzou jejích jednotlivých detailů (bod 23). Nebezpečí záměny je tím vyšší, čím vyšší je rozlišovací způsobilost starší ochranné známky (bod 24). Není vyloučeno, že významová podobnost vyplývající z toho, že dvě ochranné známky mají analogický sémantický obsah, může vytvářet nebezpečí záměny v případě, že starší ochranná známka má zvláštní rozlišovací způsobilost, a to buď přímo per se, nebo díky dobrému jménu, jíž se u veřejnosti těší (bod 24). V případě, že starší ochranná známka není veřejnosti zvlášť dobře známa a je tvořena označením vykazujícím málo imaginativních prvků, však pouhá významová podobnost mezi dvěma ochrannými známkami nestačí k vyvolání nebezpečí záměny (bod 25). Pojem nebezpečí asociace není alternativou nebezpečí záměny, ale slouží k definování jejího rozsahu (bod 18). Pouhá asociace, kterou by si veřejnost mohla vytvořit mezi dvěma ochrannými známkami v důsledku jejich analogického sémantického obsahu, sama o sobě není dostatečným důvodem k závěru, že existuje nebezpečí záměny (bod 26).

-

-

-

-

-

Rozsudek ze dne 29.09.1988, C-39/97, Canon Nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí ze stejného podniku, případně z podniků hospodářsky propojených, představuje nebezpečí záměny (bod 29). Naopak takové nebezpečí záměny nemůže existovat v případě, že si veřejnost nemyslí, že výrobky pocházejí ze stejného podniku (nebo z podniků hospodářsky propojených) (bod 30). Při posuzování podobnosti výrobků a služeb by měly být zohledněny všechny relevantní faktory týkající se těchto výrobků nebo služeb samotných (bod 23). K těmto faktorům patří mimo jiné jejich povaha, účel, k němuž jsou užívány (překlad „koneční uživatelé“ v oficiální verzi v anglickém jazyce není správný) a jejich způsob použití a to, zda si vzájemně konkurují nebo se doplňují (bod 23). Celkové posouzení nebezpečí záměny implikuje jistou vzájemnou závislost relevantních faktorů, zejména pak podobnosti ochranných známek a podobnosti dotčených výrobků a služeb. Nižší stupeň podobnosti výrobků může být vyrovnán vyšším stupněm podobnosti ochranných známek a naopak (bod 17). Ochranné známky, které mají buď přímo per se, nebo z důvodu dobrého jména na trhu vysokou rozlišovací způsobilost, požívají rozsáhlejší ochrany než ochranné známky, jejichž rozlišovací způsobilost je menší (bod 18). Zápis ochranné známky může být zamítnut i přes nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se ochranné známky vztahují, jestliže je podobnost ochranných známek velká a jestliže je rozlišovací způsobilost starší ochranné známky, zvláště pak její dobré jméno, vysoká (bod 19). Při určování toho, zda je podobnost výrobků a služeb dostatečná, aby vedla k nebezpečí záměny, musí být zohledněn stupeň rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky, a zejména její dobré jméno (bod 24). Nebezpečí záměny může existovat i v případě, že si veřejnost myslí, že dané výrobky mají různá místa výroby (bod 30).

-

-

-

-

-

-

7

Nejedná se o přímé citace.


VERSION 1.0



Rozsudek ze dne 22.06.1999, C-342/97, Lloyd Schuhfabrik Meyer -

-

-

-

-

-

Úroveň pozornosti průměrného spotřebitele, který je považován za běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného, se mění v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb (bod 26). Je však třeba přihlédnout ke skutečnosti, že průměrný spotřebitel má pouze zřídka možnost přímo porovnávat jednotlivé ochranné známky, ale musí se spoléhat na nedokonalou představu těchto ochranných známek, kterou si uchoval v paměti (bod 26). Pří posuzování stupně vizuální, fonetické, významové podobnosti dotčených ochranných známek může být vhodné vyhodnotit důležitost jednotlivých ochranných známek, a to ve vztahu k dané kategorii výrobků a způsobu jejich uvádění na trh (bod 27). Je možné, že při pouhé fonetické podobnosti by mohlo dojít k nebezpečí záměny (bod 28). Při určování rozlišovací způsobilosti ochranné známky, a tedy i při posuzování toho, zda je tato rozlišovací způsobilost vysoká, je nezbytné provést celkové posouzení větší nebo menší schopnosti ochranné známky identifikovat výrobky a služby, pro které byla ochranná známka zapsána, jako výrobky a služby pocházející z určitého podniku (bod 22). Při tomto posouzení je třeba vzít v úvahu zejména typické znaky vlastní ochranné známce, včetně toho, zda obsahuje či neobsahuje jakýkoli prvek popisující výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, podíl dané ochranné známky na trhu; intenzitu, geografické rozšíření a dobu užívání ochranné známky; výši investic vynaložených podnikem na propagaci ochranné známky; poměr relevantní části veřejnosti, která díky ochranné známce identifikuje dotyčné výrobky nebo služby jako pocházející od určitého podniku, a prohlášení obchodních a průmyslových komor nebo jiných obchodních a profesních sdružení (bod 23). Nelze obecně prohlásit, například uvedením určitých procentuálních údajů týkajících se stupně známosti ochranné známky u relevantní části veřejnosti, kdy má ochranná známka vysokou rozlišovací způsobilost (bod 24).

Rozsudek ze dne 22.06.2000, C-425/98, Marca Mode -

Dobrá pověst ochranné známky není důvodem k předpokladu existence nebezpečí záměny pouze na základě existence nebezpečí asociace v přísném slova smyslu (bod 41). Ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice nelze vykládat v tom smyslu, že • má-li ochranná známka zvláštní rozlišovací způsobilost, a to buď přímo ze své podstaty, nebo díky dobré pověsti, jíž se u veřejnosti těší, a • pokud třetí strana bez souhlasu vlastníka ochranné známky při obchodování s výrobky nebo službami, které jsou totožné s výrobky nebo službami, pro které je daná ochranná známka zapsána, nebo jsou jim podobné, používá označení, které tak blízce odpovídá dané ochranné známce, až vzniká možnost jeho asociace s danou ochrannou známkou, výhradní právo, kterého majitel požívá, opravňuje vlastníka zabránit dané třetí straně v užívání daného označení, nelze-li v důsledku rozlišovací způsobilosti dané ochranné známky vyloučit možnost vzniku takové asociace vedoucí k záměně (zdůraznění doplněno) (bod 42).

Rozsudek ze dne 06.10.2005, C-120/04, Medion -

nebezpečí záměny může u veřejnosti v případě totožnosti výrobků nebo služeb existovat, jakmile je sporné označení tvořeno tím, že jsou vedle sebe postaveny jednak název společnosti třetí osoby a jednak zapsaná ochranná známka mající běžnou rozlišovací schopnost, a tato ochranná známka, aniž by sama o sobě vytvářela celkový dojem složeného označení, si v něm zachovává nezávislou rozlišovací roli (bod 37).


VERSION 1.0


NÁMITKY ODDÍL 2 TOTOŽNOST A NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY KAPITOLA 1 OBECNÉ ZÁSADY A METODIKA

Recommend Documents