Krajskému úřadu Středočeského kraje Odbor regionálního rozvoje Zborovská 11 150 21 Praha 5
Obec Jesenice Budějovická 303 252 42 Jesenice
Věc :
Námitky obce Jesenice jako dotčené obce Návrhem zásad územního rozvoje Středočeského kraje I.
Jako obec v území řešeném návrhem Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen „ZÚR“) ve smyslu ustanovení § 6 odst. 6 a ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), podáváme k návrhu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje tyto n á m i t k y: II. Námitka č. 1 :
Obec Jesenice je v návrhu ZÚR, v rámci kategorizace rozvojových center, zařazena do kategorie „Nižší centra ostatní“, požadujeme zatřídění obce Jesenice u Prahy do vyšší kategorie „Nižší centra významná“.
Odůvodnění :
Existují tři argumenty pro zařazení Jesenice mezi Niţší centra významná :
1) Článek 1 odstavec (04) textu návrhu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje stanovuje jako jednu z priorit „rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území“. V samotném návrhu se tedy počítá s rozvojem Jesenice jako příměstského centra. 2) Počet obyvatel s trvalým pobytem v Jesenici se téměř dotýká hraničního počtu sedmi tisíc a neustále narůstá. Zároveň v obci ţije několik tisíc obyvatel nehlášených, tedy těch, kteří mají trvalý pobyt jinde, zejména v hl.m. Praze, Jejich ekonomická a sociální aktivita je shodná s aktivitou obyvatel s trvalým pobytem v Jesenici. Reálný počet obyvatel ţijících a sociálně a ekonomicky aktivních je tedy v Jesenici o dost vyšší neţ je stanovená hranice pro zařazení do kategorie Niţší centrum významné. 3) V neposlední řadě obec Jesenice byla v minulých deseti letech a stále je nejdynamičtěji rostoucí obcí České republiky ve své kategorii (statistika Svazu měst a obcí České republiky v časopisu Obec & finance 5/2010 str. 60-61 řadí obec Jesenici na první místo s intenzitou bytové výstavby 42,41 dokončených bytů na 1000 obyvatel během 13 let, coţ je téměř dvakrát tolik neţ v Hostivici, která je v tomto porovnání na druhém místě). Důvodem předpokládat, ţe tento růst bude pokračovat, je dosud nevyčerpaná kapacita zastavitelného území obce, včetně rozsáhlé územní rezervy, určené platným Územním plánem obce Jesenice s funkčním vyuţitím pro obytné stavby v řádu desítek hektarů. Cílem územního plánování je dle ustanovení § 18 vytváření předpokladů pro výstavbu a udrţitelný rozvoj území. Územní plánování tedy vytváří rámec pro vyuţívání území a stanovení regulativů tohoto vyuţívání pro následné období. V obci Jesenice je předpoklad dalšího
dynamického rozvoje s dalším významným nárůstem počtu obyvatel v nejbliţších letech. Mimoto je zřejmé, ţe jiţ v době schvalování návrhu ZUR (oficiální) počet obyvatel Jesenice překročí onu sedmitisícovou hranici. 4) Dále pociťujeme rozpor ve vnímání naší obce při zařazení ve významové hierarchii středisek osídlení, neboť zařazení bylo v návrhu ZÚR provedeno pouze na základě identifikátoru počtu hlášených obyvatel, ovšem bez zohlednění dalších souvislostí, které mají na význam sídla vliv. V části „Vyhodnodnocení vlivů ZÚR Středočeského kraje“ v textové části kapitole C. 8.1 je uvedeno : Vliv řešení ZÚR na tématiku sociální (a obdobně i ekonomickou) je třeba posuzovat na dvou základních úrovních: Prvá se týká komplexního územního rozvoje, který je podmíněn nejen realizací územně plánovacích opatření, ale i řadou dalších vlivů – od regionální politiky až po aktivity soukromých investorů. V tomto smyslu ZÚR Středočeského kraje přináší řadu nástrojů nejen pro sféru územního plánování, a to především: Významová hierarchizace středisek osídlení, kterou je možné označovat za páteř systému osídlení i organizace regionálních vztahů. Rozlišení hlavních typů územně – funkčních jednotek, tj. hlavních rozvojových oblastí a os na jedné straně a tzv. specifických oblastí se všeobecně nízkou úrovní intenzity osídlení a socio-ekonomického rozvoje na straně druhé. V obou případech se jedná o potřebné významové rozlišení územních jednotek a o určení jejich rozvojových specifik. Z výše uvedeného i dalších souvislostí je zřejmé, ţe význam obce Jesenice, nelze posuzovat pouze podle počtu aktuálně trvale hlášených obyvatel, ale v širších souvislostech a důsledcích.
Námitka č. 2 :
Požadujeme zahrnutí do návrhu ZÚR územní rezervy pro koridor hromadné dopravy (Metrobusu, nebo TramTrain) pro zlepšení vazeb Hl. m. Prahy a terminálu hromadné dopravy v režimu P+R v obci Jesenice u Prahy; současně vznášíme požadavek na zařazení návrhu koridoru západního obchvatu Jesenice – přeložky silnice II/603 mezi „Plochy a koridory dopravy nadmístního významu – silniční doprava – silnice II třídy“.
Odůvodnění :
V „Zadání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje“ v části h) Vymezení koridorů a ploch dopravy v odstavci Hromadná doprava byl stanoven úkol pro ZÚR ve znění : ZÚR navrhne zásady pro zlepšení vazeb příměstského území na Prahu, vč. systémů TramTrain, Metrobus i prodloužení tramvajových tratí aj.
V „Návrhu Zásad územního rozvoje Stč. kraje“ je tento úkol, v kapitole 4.1.2.4. Hromadná doprava, převeden do úrovně úkolu pro územní plánování obcí ve znění : a) zajistit v územních plánech obcí plochy pro přestupní terminály na kolejovou hromadnou dopravu, vč. záchytných parkovišť P+R a B+R; b) vytvářet v územních plánech obcí předpoklady pro možnost přednostního vedení autobusové dopravy v silniční síti, vč. možností systému MetroBus. Zastáváme názor, ţe „západní obchvat obce Jesenice“ (přeloţka silnice II/603) a koridor hromadné dopravy, zajišťující propojení Hl. m. Prahy a obce Jesenice u Prahy je potřeba zakotvit jiţ v ZÚR, vzhledem k jejich nadmístnímu významu. Zároveň se domníváme, ţe explicitně uvedený poţadavek ze zadání ZÚR vytvoření „zásad pro zlepšení vazeb příměstského území na Prahu včetně systémů TramTrain, Metrobus“ nebyl návrhem ZÚR dostatečně splněn. Pro podpoření tohoto názoru je moţné úvést následující argumenty : 1)
Obec Jesenice je významným dopravním uzlem jiţního předměstí Hl. m. Prahy, jejíţ význam vzroste zejména po realizaci záměru D005 – dálnice D3, neboť se obec nachází v blízkosti napojení plánované D3 a jiţ realizovaného SOKP. Jesenice by měla být povaţována za
záchytnou lokalitu pro Prahu z jiţního směru, kde by realizace terminálu hromadné dopravy, s kapacitními parkovišti P+R, měla být zakotvena v ZÚR mezi prioritami. 2)
Jiţ dnes, bez realizace D3, proudí Jesenicí neúměrné mnoţství automobilů ze všech rapidně se rozvíjejících obcí jiţně od Prahy. Do Jesenice ústí hlavní tah z oblasti Benešovska (jedné z oblastí rozvojových os ZÚR), kde se doprava dále větví směrem do Prahy 4 přes Vestec a Kunratice, nebo směrem k Praze 11 přes Zdiměřice a Šeberov. Tyto tisíce automobilů individuální dopravy denně zatěţují jak obyvatele Jesenice a dalších obcí, tak Prahu jako cílovou destinaci. Realizací koridoru hromadné veřejné dopravy a tím vytvořením konkurenceschopnosti hromadné dopravy vůči individuální automobilové dopravě významnou úsporou času by došlo ke sníţení počtu automobilů a odstranění dopravních kongescí ve stávajících radiálách a tím k významnému zlepšení situace v oblasti ochrany ţivotního prostředí a obyvatelstva před nepříznivými účinky hluku a emisí znečišťujících látek do ovzduší.
3)
Stávající situace je jiţ dnes neúnosná a existuje předpoklad, ţe bude nadále zhoršována, vzhledem k dosud nevyčerpaným kapacitám zastavitelného území spádových obcí, dle jejich platných územních plánů, které představují další tisíce nových obyvatel. Přes zastaralost vstupních údajů v rámci posuzování indikátorů stavu a vývoje sociodemografických podmínek K09 a K10 (ve stavu k 31.12.2008) je zřejmé, ţe obec Jesenice a další obce v jiţním předměstí Hl. m. Prahy představují jeden s nejsilnějších regionů co do počtu obyvatel, převáţně migrujících kaţdodenně mezi bydlištěm a Prahou jako cílovou destinací ve smyslu pracovních příleţitostí.
4)
V části „Vyhodnodnocení vlivů ZÚR Středočeského kraje“ v textové části kapitole C. 8.1 je uvedeno :
5)
V prioritách, které stanovily ZÚR kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území je řada témat, která přímo i nepřímo souvisejí s otázkami sociodemografických podmínek, respektive s otázkami soudržnosti společenství obyvatel: vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny (priorita 07 a), …… Vliv řešení ZÚR na tématiku sociální (a obdobně i ekonomickou) je třeba posuzovat na dvou základních úrovních: …… Druhou úrovní je užší územně plánovací problematika a příslušné návrhy řešení, které jsou specifickou, ale organickou složkou integrálního řízení územního rozvoje. Z hlediska sociálněekonomického vývoje mají klíčový význam tyto návrhy řešení ZÚR: Rozvoj dopravní infrastruktury, který je koncipován jak ve smyslu zlepšení propojenosti celého středočeského prostoru, tak ve smyslu zlepšení dopravní obslužnosti v úrovních lokálních a mikroregionálních. V prvém případě se jedná především o podporu rozvoje center a vyspělých regionů a speciálně pak o zvýšené využití potenciálu metropolizačního procesu (včetně rozšiřování metropolitního areálu). V druhém případě má zvláštní význam podpora periferních prostorů, jejichž potřebná stabilizace a event. i rozvoj je převážně podmíněn dostupností „vnějších“ středisek osídlení. V části „Vyhodnodnocení vlivů ZÚR Středočeského kraje“ v textové části kapitole C. 12.1 Vliv řešení ZÚR na stav a vývoj hospodářských podmínek je uvedeno : Problematika hospodářských podmínek je z hlediska požadavků zadání splněna. Podle požadavků navržených v RURÚ Středočeského kraje, v kapitole „Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích“ lze řešení ZÚR komentovat následovně: Úkol - Vytvářet podmínky pro:
posílení odpovídajících nižších center osídlení v příměstském území Prahy schopných saturovat potřeby vlastních obyvatel i spádového území (Hostivice, Jesenice) Úkol - Vytvořit podmínky pro řešení problémů v dopravě: zlepšení dopravních vazeb k regionálním i vyšším centrům vytvoření podmínek pro řešení problémů zejména hromadné dopravy: o navrhovat – řešit - terminály integrované hromadné dopravy a plochy pro „Park & Ride“ pro zvýšení standardu HD o v rozvojových územích bez možnosti obsluhy kolejovou dopravou navrhovat segregované koridory pro autobusovou dopravu (např.“METROBUS“) převzít novou trasu příměstské železniční dopravy Praha – letiště – Kladno do řešení ZÚR i obcí Předpokládané a očekávané sníţení dopravní zátěţe obcí mezi Hl. m. Prahou a SOKP realizací a zprovozněním SOKP nebylo naplněno, naopak došlo k výraznému zhoršení ţivotních podmínek obyvatelstva, které je neúměrně zatěţováno hlukem a emisemi. SOKP přilehlým obcím neulehčilo od dopravní zátěţe, naopak do oblasti převedl tranzitní dopravu z Hl. m. Prahy a stal se významnou tangenciální tepnou pro tranzitní i zdrojovou a cílovou dopravu mezi klíčovými radiálami ze všech směrů ČR, a to se všemi důsledky a negativními vlivy.
6)
7)
Koridor hromadné dopravy je potřeba zahrnout do ZÚR ve větším významu, neţ pouhým úkolem pro jednotlivé obce, je nutné, aby byl tento úkol koordinován z úrovně nadřízeného orgánu územního plánování, zejména vzhledem k vazbě na Hl. m. Prahu (jeho zakotvení v ZÚR Praha) a vzhledem k nutnosti koordinace mezi jednotlivými obcemi. Tento koridor by měl být zakotven v ZÚR v návaznosti na moţné variantní prodlouţení čtvrté trasy D praţského metra, ve formě povrchového kolejového tělesa na depo Písnice.
8)
Poţadavek na obchvat obce Jesenice ze západního a severozápadního směru a povýšení významu koridoru hromadné dopravy je podpořen výrokem v zadání ZÚR, který zní : „Podpora nižších center a zlepšení dopravních vazeb jsou prioritami udržitelného rozvoje“, ignorování podobných priorit je ignorováním kvality ţivota tisíců obyvatel v našem regionu Středočeského kraje.
9)
Dále je vnímána potřeba řešení dopravního napojení Hl. m. Prahy v rámci Zásad územního rozvoje Hl. m. Prahy, kde se mimo jiné uvádí : Pozitivně by mohla být realizací Zásad územního rozvoje ovlivněna dopravní situace v Praze a výše popsaná dopravou zatím negativně ovlivněná hluková a imisní expozice obyvatel, pokud se podaří prosadit stávající záměry ÚPn SÚ, ZÚR hl. m. Prahy potvrzené nebo v nich nově navrhované : dokončení silničního a městského okruhu a hlavních radiál pro zlepšení distribuce dopravy do a z Prahy a tangenciálních vazeb ve městě ve spojení se stupňovitou regulací nákladní dopravy a IAD uvnitř obou okruhů, zejména v centru, další prodlužování tras metra A a realizace nové trasy D z Písnice ke kvalitativnímu a kapacitnímu zlepšení MHD v jižním sektoru hl. m. Prahy a včetně možnosti jejího využití v případě omezení nebo přerušení provozu na trase C v období rekonstrukce nebo mimořádných událostí na Nuselském mostu, výstavba dalších tramvajových tratí navazujících na stávající linky MHD v okrajových částech města i v jeho centru další rozvoj systému P+R 10) Poţadavek na zkvalitňování hromadné veřejné dopravy stanoví pro ZÚR závazná Politika územního rozvoje. Bod 24 PUR zní: „Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II.2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006). Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Bod 29 PUR zní: „Zvláštní pozornost věnovat
návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umoţňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné moţnosti mobility a dosaţitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a uţívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. (Viz také Lipská charta, bod I.; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006)“ 11) Poţadavek na zkvalitňování hromadné veřejné dopravy stanoví Dopravní politika České republiky na léta 2005 až 2013, a to zejména v části 4.1.3 Zkvalitnění přepravní práce ve veřejné dopravě osob Výše citovaný úkol ze zadání ZÚR nemůţe být podle našeho názoru „odsunut“ na niţší úroveň územního plánování. Podle ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona jsou to právě zásady územního rozvoje, které musí zakotvovat plochy a koridory nadmístního významu. ZUR musí téţ dle 36 odst. 3 stavebního zákona koordinovat územně plánovací činnost obcí. Koridor hromadné dopravy (Metrobusu, nebo TramTrain) a koridor západního obchvatu Jesenice – přeloţky silnice II/603 jsou naprosto nezbytné koridory pro zlepšení dostupnosti celé dynamicky se rozvíjející jiţní suburbie Prahy (součásti rozvojové oblasti Praha) s velmi úzkými socioekonomickými vazbami na hlavní město. Územní plánování musí zajistit komplexní řešení účelného vyuţití a prostorového uspořádání území. Tento cíl s ohledem na výše uvedené nemůţe být v daném případě řešen z úrovně územních plánů jednotlivých obcí.
Námitka č. 3 :
Požadujeme vypuštění záměru – „koridor pro umístění stavby D054 – propojení Vestec (II/603) – Újezd (D1), tzv. „Vestecká spojka“ z návrhu ZÚR Středočeského kraje.
Odůvodnění :
Poţadujeme vypuštění záměru D054 z návrhu ZÚR z následujících důvodů :
1)
Nadbytečnost navrhovaného koridoru
Nadbytečnost „Vestecké spojky“ je zřejmá v situaci po dokončení části SOKP východně od D1, kdy by slouţila zejména jako paralelní spojka D1 a D3, resp. zkratka k SOKP, resp. paralelní spojka D1 a silnice II/603 suplující tzv. „Kunratickou spojku“. Vzhledem k nákladnosti záměru D054 a existenci výše uvedených dopravních propojení je uvaţovaná budoucí realizace „Vestecké spojky“ jako stavby nadmístního významu z hlediska potřeb řešení dopravní situace v regionu neefektivní a nadbytečná. Zavlečení tranzitní a těţké nákladní dopravy v předpokládaném objemu do obytných čtvrtí je naprosto nepřípustné. Tranzitní dopravu je třeba vést na kapacitní SOKP mimo obytnou zástavbu, přičemţ zdrojovou a cílovou místní dopravu uspokojí téţ SOKP jako tangenta mezi jednotlivými radiálními komunikacemi (I/2, D1, II/603, D3, R4). 2)
Neakceptovatelné riziko zatíţení hlukem a emisemi pro obyvatele okolních obcí
V případě realizace „Vestecké spojky“ v projektované podobě nezpoplatněné silnice II. třídy v provedení čtyřpruhové komunikace, zejména před realizací části SOKP východně od D1, hrozí reálné riziko převedení tranzitní dopravy z části SOKP mezi Vestcem a D1 na „Vesteckou spojku“ a tím další zhoršení ţivotních podmínek navýšením hlukové zátěţe a emisí z dopravy pro obyvatele okolních obcí. Vzhledem ke katastrofální situaci na území našich obcí z hlediska hlukové zátěţe po zprovoznění SOKP, kdy závazné hygienické limity hluku stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb. jsou jiţ nyní překračovány, je důvodné se obávat, ţe hrozí rozšíření dotčeného území zatíţeného nadlimitním hlukem a emisemi z dopravy i přes v současnosti dostupná protihluková opatření, po realizaci „Vestecké spojky“. 3)
Nesoulad s jinými významnějšími prioritami v území
Situování koridoru pro záměr D054 – „Vesteckou spojku“ je v přímém rozporu s prioritami popsanými v námitkách č. 2, 5 a 6 tohoto stanoviska, které povaţujeme za mnohem významnější pro
dotčený mikroregion jiţního předměstí Hl. m. Prahy z pohledu ochrany ţivotního prostředí a kvality ţivota mnoha tisíc obyvatel našich obcí. 4)
Rozpor s ustanovením § 187 odst. 2 stavebního zákona
Podle ustanovení § 187 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny do návrhu zásad územního rozvoje projednaných s dotčenými orgány. Záměr Koridor pro umístění stavby D054 – propojení Vestec (II/603) – Újezd (D1), tzv. Vestecká spojka (bod 142 odst. 114) byl převzat bez projednávání a vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí z Územního plánu Velkého územního celku Praţský region (ÚP VÚC PR). U uvedeného záměru je však postup podle ustanovení § 187 odst. 2 stavebního zákona nezákonný, neboť není splněna podmínka aktuálnosti. V oblasti, kam má být koridor stavby D054 umístěn, došlo od konce roku 2006 (nabytí účinnosti ÚP VÚC PR) k masivní výstavbě objektů k bydlení a změnám územně plánovací dokumentace obcí, která umoţňuje výstavbu objektů k bydlení a výstavbu komerčních objektů a skladovacích ploch (zejména obce Vestec Jesenice, a Průhonice a MČ Praha – Šeberov, části Hrnčíře, Šeberov). Jen v obci Jesenicie bylo od konce roku 2006 zkolaudováno 642 (!) nových budov určených k trvalému bydlení, v MČ Praha Šeberov 92, Újezdu a Kateřinkách pak 50 a Vestci 35 budov k trvalému bydlení. Z tohoto důvodu je třeba nově vyhodnotit limity navrhovaného funkčního vyuţití koridoru stavby D054, zejména z hlediska emisí hlukové zátěţe, znečištění ovzduší, zásahu do vlastnických práv dotčených obyvatel a z hlediska dopravní potřebnosti záměru. Dále došlo k vyhlášení Evropsky významné lokality EVL Milíčovský les, která v ÚP VÚC Praţský region posouzena a vyhodnocena není. Po zprovoznění jiţního segmentu Silničního okruhu kolem Prahy došlo ke zcela zásadním změnám dopravních toků v celé oblasti jiţně od Prahy. Tato změna, která můţe mít vliv na reálnou potřebnost záměru D054, však vyhodnocena není. Zároveň došlo ke změnám v provedení mimoúrovňové křiţovatky MÚK Exit 4 (kříţení Vestecké spojky a dálnice D1), přičemţ chybí její aktuální vyhodnocení z hlediska dopravního, dopravně bezpečnostního a z hlediska vlivů (zejména emise hluku a znečištění ovzduší) na dotčené obyvatele Újezdu. 5)
Absence vyhodnocení synergických a kumulativních vlivů koridoru D054
Vyhodnocení SEA v ZÚR koridoru pro umístění stavby D054 neobsahuje vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů, které tento záměr má ve spojení s jinými záměry, např. D005, D055 a jiţ realizovaným SOKP včetně, ale zejména bez dokončené jihovýchodní a východní části SOKP. Vzhledem k zaústění Vestecké spojky na SOKP u obce Vestec, by „Vestecká spojka“, coby nezpoplatněná silnice II. třídy, slouţila jako přivaděč pro tranzitující dopravu k SOKP a D3, včetně dopravy těţké nákladní a kamionové, ve směrech Severovýchod Prahy / D3 a D5, stala by se souběţným, paralelním spojením dálnic vedle SOKP, resp. jeho nezpoplatněnou zkratkou, se všemi důsledky a negativními vlivy na ţivotní prostředí a zdraví obyvatelstva, které lze předpokládat (viz také námitka č. 4). Informace o kumulativních a synergických vlivech však v SEA k Zásadám územního rozvoje Středočeského kraje vyhodnoceny nejsou, coţ odporuje zákonu EIA, směrnici EP a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na ţivotní prostředí (dále jen „směrnice SEA“) a stavebnímu zákonu. Povinnost posouzení těchto aspektů vyplývá z ustanovení § 2 zákona EIA, z bodu f) přílohy č. I. směrnice SEA a z bodu 5 přílohy ke stavebnímu zákonu. 6)
Rozpor s ustanovením § 18 odst. 2 a 3 stavebního zákona
Koridor pro umístění stavby D054 – propojení Vestec (II/603) – Újezd (D1), tzv. Vestecká spojka na dvou klíčových místech je umístěn na území hlavního města Prahy. Jedná se o prostor pro umístění mimoúrovňové křiţovatky MÚK Exit 4 (kříţení Vestecké spojky a dálnice D1) a kříţení Vestecké spojky se silnicí III/0032. V Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje tyto významné části koridoru Vestecké spojky nemohou být řešeny. V Zásadách územního rozvoje hl.m. Prahy však tyto části vymezeny a vyhodnoceny nejsou.
7)
Rozpor s ustanovením § 19 odst. 2 stavebního zákona
Podle ustanovení § 19 odstavec 2 stavebního zákona je úkolem územního plánování vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyváţený vztah územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na ţivotní prostředí (tzv. SEA) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. naturové hodnocení), pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. S ohledem na výše uvedené v bodě 4 není koridor pro umístění stavby D054 – propojení Vestec (II/603) – Újezd (D1), tzv. Vestecká spojka jako celek vyhodnocen z hlediska vlivů na udrţitelný rozvoj území. Chybí posouzení a vyhodnocení vlivu mimoúrovňové křiţovatky MÚK Exit 4 (kříţení Vestecké spojky a dálnice D1) a kříţení Vestecké spojky se silnicí III/0032. Zároveň není vyhodnocen vliv na Evropsky významnou lokalitu CZ0113002 - Milíčovský les. Zejména umístění mimoúrovňové křiţovatky MÚK Exit 4 (kříţení Vestecké spojky a dálnice D1) a sjezd směrem k Formanské ulici můţe mít negativní vliv na tuto lokalitu soustavy Natura 2000. 8)
Rozpor s článkem 3 odst. 2 a článkem 5 odst. 1 směrnice 2001/42/ES
Podle článku 3 odst. 2 směrnice č. 2001/42/ES, o posuzování vlivů některých plánů a programů na ţivotní prostředí se mají posuzovat, mimo jiné, všechny plány a programy, které se připravují v odvětvích dopravy a územního plánování, pokud stanoví rámec pro budoucí schválení záměrů uvedených v příloze směrnice 85/337/EHS. Směrnice SEA poţaduje posouzení celého plánu, neumoţňuje nějakou část vyjmout a neposoudit. Podle článku 5 odst. 1 směrnice SEA musí být součástí posouzení plánů a programů dle článku 3 téţ posouzení „rozumných náhradních řešení s přihlédnutím k cílům a zeměpisné oblasti působnosti plánu“. Ţádné variantní řešení koridoru D054 však vyhodnocení ZÚR v části SEA neobsahuje. Za takové rozumné náhradní řešení je třeba povaţovat kromě varianty nulové téţ dopravní studii místních komunikací vypracovanou Ing. Arch. Petrem Preiningerem s názvem „Studie dopravní obsluhy JV segmentu Prahy“ z října 2004. Z této studie vyplývá moţnost vybudování místní objízdné trasy kolem Šeberova a Hrnčíř, která odvede místní dopravu ze zástavby ve Zdiměřicích mimo obytná území Hrnčíř a Šeberova a nevyţaduje vybudování dálničního exitu a nepředpokládá ani přímé propojení Praţského okruhu s dálnicí D1 s tranzitní a kamionovou dopravou, tzv. Vesteckou spojkou. Uliční síť místních komunikací podle této studie neumoţní rozvoj rozsáhlých komerčních zón a doslova kapitalizaci území, coţ je ţádoucí, ale je dostatečná pro rozvoj zklidněné oblasti pro rodinné bydlení. 9)
Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí neobsahuje ţádná zmírňující opatření
Přestoţe vlivy záměru koridoru pro umístění stavby D054, včetně jejich synergických a kumulativních vlivů s dalšími dopravními stavbami a jinými záměry, zejména z hlediska hlukové a emisní zátěţe, záboru ZPF, zásahu do hydrogeologických poměrů a zásahu do přírodní památky a EVL Milíčovský les budou značné (viz výše uvedené body), SEA pro tento záměr nenavrhuje žádná opatření k předcházení či minimalizaci těchto vlivů (viz. str. 129). 10)
Zásah do zemědělského půdního fondu
Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon ZPF“) aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů 6) zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.
Citované ustanovení zákona ZPF je dále upřesněno v ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „vyhláška ZPF“), podle nějţ zpracovatelé územně plánovací dokumentace již při zpracování konceptů řešení postupují v souladu s požadavky, které byly uplatněny příslušnými orgány ochrany zemědělského půdního fondu při projednávání návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby (§ 3 odst. 4). Vyhodnocují přitom předpokládané důsledky navrhovaného řešení výhledového rozvoje sídel a území na zemědělský půdní fond podle jednotlivých alternativ. Využívají k tomu výsledků vyhodnocení údajů z podkladů a jejich znázornění. Porovnání alternativ musí být provedeno na základě číselných a grafických údajů zpracovaných podle přílohy 3 vyhlášky ZPF. Ţádné porovnání variant či alternativ součástí vyhodnocení SEA k záměru D054, který má negativní vliv na ochranu ZPF, zpracováno nebylo.
Námitka č. 4 :
Požadujeme doplnění návrhu ZÚR, v části „Vyhodnocení vlivu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje na udržitelný rozvoj území“, o vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů staveb SOKP, dálnice D3 (D005), obchvatu Jesenice (D055) ve variantách bez/včetně realizace požadovaného západního obchvatu obce Jesenice dle námitky č. 2 a bez/včetně realizace záměru D054 Vestecké spojky, včetně prověření variant simulativní dopravní studií.
Odůvodnění : Vzhledem k fatální nesnesitelné situaci po zprovoznění SOKP a překračování hygienických limitů hluku a imisních limitů znečišťujících látek do ovzduší pro ochranu zdraví, stanovených v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., z důvodu podcenění protihlukových opatření kolem SOKP a nereálného vyhodnocení vlivu stavby na ţivotní prostředí,poţadujeme doplnění „Návrhu ZÚR Středočeského kraje“ v části „Vyhodnocení vlivu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje na udrţitelný rozvoj území“, o vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů staveb SOKP, dálnice D3 (D005), obchvatu Jesenice (D055), neboť takovéto vyhodnocení provedeno nebylo. Vyhodnocení SEA, též vzhledem k nezákonnému převzetí z ÚP VÚC Pražského regionu bez projednání s dotčenými orgány a samosprávami je založeno na nereálných, zastaralých a záměrně podhodnocených vstupních informacích, navíc bez zahrnutí vlivů SOKP, jak je zřejmé z dokumentace a v ní uvedených pramenů (v grafické části SOKP pro vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů není tato pro zatížení území hlukem a znečištěním ovzduší naprosto zásadní stavba vůbec znázorněna – viz násl. obrázek).
Obr. č.1 – výřez přílohy č. 6 – podklad pro vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů
Bez nového posouzení a vyhodnocení kumulativních vlivů tak významných dopravních staveb dálnice D3, SOKP, včetně přeloţky aglomeračního okruhu silnice II/101, případně západního obchvatu obce Jesenice, nelze posoudit míru zatíţení území po realizaci navrţených záměrů a proto není moţné s návrhem ZÚR souhlasit. Posouzení těchto staveb nemůţe být zaloţeno na pouhém odhadu jednoho idealizovaného modelu dopravní situace, ale je nutné je posoudit v jednotlivých variantách. Toto komplexní posouzení musí být zahrnuto jako podmínka realizace těchto staveb a musí být bezpodmínečně vyţadováno jiţ v rámci jejich předprojektové a projektové přípravy, zejména z důvodu jejich negativního vlivu na mnoha tisícovou populaci oblasti Jesenických obcí. Argument, ţe příznivý vliv stavby pro jednu část obyvatelstva, převaţuje nad nově vzniklým negativním vlivem jiné části obyvatelstva, je jako legalizace staveb absolutně neakceptovatelný, zejména bez relevantního posouzení a přijetí účinných opatření.
Námitka č. 5 :
Požadujeme zahrnout koncepci prvků rekreační zeleně tzv. „Zelených pásů“ ve vazbách území Středočeského kraje a Hl. m. Prahy mezi priority ZÚR.
Odůvodnění :
V návrhu ZÚR v textové části v kapitole 6. Vymezení cílových charakteristik krajiny pouze „naznačují koridorové vazby v krajině („Zelené klíny“)“, které jsou významnými krajinotvornými prvky zejména v oblasti rekreační veřejně přístupné zeleně.
I. Význam těchto „zelených pásů“ překračuje hranice kraje, je vnímán jak zástupci Hl. m. Prahy, tak i Středočeského kraje, což je zřejmé ze studie pořízené krajem již v březnu 2009. Citujeme : „Předmětem studie „Zelené pásy – vytvoření podmínek pro vznik veřejně přístupné zeleně“ zaměřuje úkol zejména na vymezení a odůvodnění návrhu nezastavitelných segmentů krajiny na pomezí správních území hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Úkol soustřeďuje pozornost především na regionální vazby v krajině, které se dotýkají správního území vícero obcí. Stabilizace těchto vazeb v území, či naopak jejich potlačení, představuje jeden z mnoţiny faktorů, ovlivňující míru vyváţenosti či nevyváţenosti pilířů územního rozvoje zájmového území. Úkol se zabývá především charakteristikou a zdůvodněním lokalizace krajinných segmentů, ve kterých se doporučuje dlouhodobě nepřipouštět vymezování nových rozsáhlých zastavitelných ploch či jiné plošně náročné záměry změn v území, které by mohly výrazněji sníţit či omezit moţnost vyuţití segmentu pro nepobytovou rekreaci nebo sníţit stávající přírodní potenciál segmentu či zabránit revitalizaci přírodního charakteru území. Ve svém důsledku by tyto změny výrazně sníţily obytný a rekreační charakter území nebo negativně ovlivnily ekologickou stabilitu. Vymezené přírodně - rekreační plochy nadmístního významu (dále jen „plochy“) díky své poloze mohou : propojovat účelově vybrané segmenty krajiny ve správním území hl. města Prahy s jeho zázemím na území Středočeského kraje, v dlouhodobějším měřítku zabránit vzniku souvislého prstence zastavěného území kolem správní hranice hl. m. Prahy, Dále je ve studii charakterizován odpovědný přístup k řešení této problematiky :
1)
Návrh a zdůvodnění systému rekreačně-přírodních ploch propojených přírodně-rekreačními koridory (dále jen „systém“) v zázemí Prahy. K hlavním atributům „systému“ patří mimo jiné :
veřejný charakter „systému“, nezastavitelný charakter vymezeného „systému“ vyplývající z jeho promítnutí do vydané územněplánovací dokumentace kraje a dotčených obcí jako trvalá součást nezastavěného území, posílení ekologické stability labilních segmentů krajiny v zázemí Prahy návrhem ploch, jejichž cílová charakteristika přispěje ke zvýšení ekologické stability území, sledování možnosti postupné realizace (ucelené, funkční etapy) „systému“, formulace základních podmínek pro posílení rekreačního a obytného charakteru zázemí Prahy, systémový charakter umožňující délkovou a programovou variabilnost a možnost „zaokruhování“ rekreačních tras,
výhledové dosažení bezkolizní dostupnosti a prostupnosti „systémem“, především pro cyklisty a pěší návštěvníky jak z Prahy, tak z obcí v jejím zázemí, Návrh formy, kterou lze promítnout „systém“ (návrh rekreačně-přírodních ploch a jejich propojení přírodně-rekreačními koridory) do řešení ZÚR. Nabízí se moţnost vyuţít ze Stavebního zákona pojmy uvedené v § 2 písmeno:
2)
h) plochy nadmístního významu, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí („rekreačně-přírodní plochy“), j) koridor, tj. plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy (rekreačně-přírodní koridory). Ve „Shrnutí analytické etapy úkolu“ jsou obsaţeny následující významné závěry podporující zahrnutí tohoto systému do ZÚR Středočeského kraje jako priority, mimo jiné :
„Výše uvedený text analyzuje část území Středočeského kraje, která obklopuje správní území hlavního města Prahy, s cílem posoudit jeho přírodně-rekreační potenciál. Výsledky analýz lze shrnout do následujících tématických okruhů:
Postupné změny životního stylu obyvatel se mimo jiné projevují v relativním nárůstu jejich volného času a snižování jejich fyzické zátěže v zaměstnání. Volnočasové aktivity v přírodním prostředí představují jednu z vhodných forem využití volného času, při žádoucím fyzickém zatížení organismu. V současné době existuje a sílí poptávka po možnostech bezpečného pohybu (pěšího, cyklistického, in-line, apod.) v přírodním prostředí. Poptávka vysoce převažuje nabídku, což lze dokumentovat zájmem o využití stávajících možností (viz například trasa Modřany–Zbraslav, inline stezky na Ladronce apod.). Sílí také poptávka po možnosti bezpečně dojíždět na pracoviště na kole. Pokud se v přijatelné době nabídka bezpečných účelových stezek nerozšíří, bude volný čas využíván méně příznivým způsobem, bez potřebné fyzické zátěže v přirozeném, přírodním prostředí. Metropolitní prostor Prahy patří dlouhodobě k nejintenzivněji se rozvíjejícím územím. Zábory nových a nových ploch pro nízkopodlažní bydlení, pro komerčně obslužná, zábavní a logistická zařízení jsou nejen co nejblíže Praze, ale i na území obcí hluboko ve Středočeském kraji. Tyto nové plochy se umísťují v režii desítek jednotlivých obcí jako samosprávných „subjektů/objektů“ – legitimizovány regulérními územně plánovacími postupy, s cílem řešit veřejnou infrastrukturu, akcelerovat rozvoj. Některé z těchto dílčích územně plánovacích cílů se v obcích výrazněji dotčených suburbanizací uskutečňují. Současně ale vyvstávají nové územní, urbanistické a také sociální a ekonomické problémy. Na krajské úrovni má Praha jednoho partnera ve Středočeském kraji. Na úrovni obcí se však musí komplikovaně hledat koordinovaný, systémový přístup k řešení územních problémů. Na této úrovni má Praha totiž 43 partnerů. Vyhodnocení přírodních předpokladů a potenciálů, limitů využití území, zastavěných a zastavitelných ploch dle ÚPD představuje podklady pro návrh systému přírodněrekreačních ploch a koridorů. Jeho cílem je vytvořit územní předpoklady na úrovni ZÚR pro rozšíření nabídky krátkodobé rekreace, posílení ekologické stability příměstského území, propojení krajinné zeleně se systémy sídelní zeleně, zvýšení prostupnosti krajiny a zároveň vymezit limity pro srůstání sídel sousedících se správní hranicí Prahy. Při tomto bude třeba vycházet z pochopení dosavadních proměn sídelní struktury a formulovat doporučení pro formování rozvoje urbanistických struktur řešeného území v procesu suburbanizace.“
– konec citace. II. Dále je pak systém „Zelených pásů“ zakotven ve „Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Hl. m. Prahy na udržitelný rozvoj“ v jednotlivých částech následovně : Je zřejmé, ţe z charakteristik a sloţek ŢP hl. m. Prahy mohou být řešením ZÚR významně ovlivněny přímo : zvýšení podílu lesů v území kraje a ve spolupráci se Středočeským krajem v jeho bezprostředním i vzdálenějším okolí.
Nebo : „Z předchozích kapitol vyhodnocení vlivů ZÚR hl. m. Prahy na ţivotní prostředí a veřejné zdraví vyplývá, ţe kritickými problémy dlouhodobé udrţitelnosti vývoje v hl. m. Praze jsou : ochrana, případně i doplnění zeleně v kompaktním městě a v deficitních oblastech vnějšího pásma města vč. okolí (zejména severovýchodní sektor města), ochrana, příp. doplnění tzv. „zelených klínů“, III. Mezi další relevantní materiály, podporující záměr realizace „Zelených pásů“, je možné zahrnout „Zásady a principy tvorby Zeleného pásu hl. m. Prahy“, které byly vypracovány v souladu s „Programovým prohlášením Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 – 2010 PRAHA – MĚSTO PRO ŽIVOT“ V oddílu V. „Zdravé a čisté město“, konkrétně v bodu 2.1 je kladen cíl zaloţit základní prvky „zeleného pásu“ kolem Prahy, s cílem propojit město s okolní krajinou a dosáhnout prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty : Rada : Bude usilovat o zakládání nových zelených ploch a tím zvyšovat ekologickou stabilitu a rekreační potenciál města. Založí základní prvky „zeleného pásu“ kolem Prahy s cílem propojit město s okolní krajinou a dosáhnout prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty. Dále „zelený pás“ výslovně jmenuje (v rámci vize „Zelené radiály“) veřejně projednaná (včetně SEA) koncepce „Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze“. V dotčených částech této koncepce jsou uvedeny následující rámcové zásady pro naplnění záměru realizace Zeleného pásu : ...Z úkolu vyplývá nezbytnost intenzivnějšího propojení „pražské“ zeleně s ekologicky stabilnějšími segmenty krajiny na území sousedních okresů Praha-východ a Praha-západ... ...Dlouhodobě sledovaný záměr systémově dotvořit polyfunkční přírodní zázemí Prahy bývá v současnosti symbolicky označován jako "Zelený pás Prahy"... ...V rozvoji zeleně bude preferován celoměstský systém zeleně, který je součástí územního plánu... ...Podporovat a posilovat radiální propojení tzv. zelené klíny na Prahu-východ, Prahu-západ a tangenciální propojení v rámci sídla... ...nové struktury propojovat s celoměstským systémem zeleně a ÚSES a podporovat vazby na kompaktní město a pražský region... ...zachovat a chránit výrazné terénní útvary se zelenými svahy, které by měly být nezbytnou součástí „zeleného pásu“... Materiál konstatuje nezbytnost spolupráce se Středočeským krajem. Koordinace a provázanost obou nadřazených územně plánovacích dokumentací je téţ poţadavkem stavebního zákona. IV. Vytváření zelených klínů je úkolem z Politiky územního rozvoje Politika územního rozvoje vymezuje v bodu 21 jako republikovou prioritu a úkol při územní plánování vytváření zelených pásů. Bod 21 PUR zní: „Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichţ území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s vyuţitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. (Viz také Lipská charta, část II.; viz také čl. 23 PÚR ČR 2006)“. Tento poţadavek PUR však v návrh ZÚR není naplněn, coţ je v rozporu s ustanovením § 31 odst. 4 stavebního zákona. Z důvodu výše uvedených okolností a zejména z důvodu vnímání těchto prvků veřejně přístupné zeleně jako významného úkolu územního plánování nadmístního významu, rovněţ s pozitivním vlivem na sniţování prašnosti a hlukové zátěţe v jiţ zatíţeném území obce Jesenice, poţadujeme zahrnutí problematiky „Zelených pásů“ do ZÚR SK jako jednu z priorit a zapracování v odpovídajícím rozsahu.
Obr. č.2 – výřez přílohy II.3 dle ZÚR – nástin zahrnutí koncepce „Zelených pásů“ do ZÚR
Námitka č. 6 :
Požadujeme maximální navýšení plochy RBK 1195, aby bylo vytvořeno co největší pásmo (i nárazníkové) pro možnost existence současně se vyskytujících druhů a pro zajištění stávající diverzity druhů v lokalitě, neboť z důvodu rapidní urbanizace celého území Jesenice dochází k úbytku přirozených lokalit, zejména v důsledku přibývajícího hluku, vibrací, změny odtokových poměrů a dalších rušivých vlivů v oblasti.
Odůvodnění :
Regionální biokoridor RK 1195 je pro širokou okolní lokalitu nosným prvkem, na který navazuje mnoţství menších lokálních biocenter a integračních prvků.
Z přírodovědného hlediska je jasné, ţe hlavní osou ţivota zdejšího ekosystému je právě oblast RK 1195. Tento biokoridor zajišťuje vhodné podmínky pro ţivot chráněných, ohroţených i silně ohroţených druhů ţivočichů. Jedná se zde i o výskyt kriticky ohroţených druhů plazů (např. Natrix tessellata), obojţivelníků (např. Pelophylax esculentus) a ptactva (např. Luscinia megarhynchos) coţ je pro tuto oblast velmi významnou skutečností. Důleţitý je ale i výskyt ostatních druhů které jsou nezbytně nutné pro existenci dalších, mnohdy významnějších ţivočichů. Biokoridor poskytuje ţivočichům ochranu a útočiště před okolními rušivými vlivy. S postupující urbanizací oblasti dochází ke stále většímu přibliţování lidské činnosti k tomuto přirozenému ekosystému. Proto je, pro zachování stávající diverzity druhů, nezbytně nutné vytvořit širší pásmo koridoru anebo zajistit nárazníkovou zónu před tímto pásmem. V opačném případě by mohlo dojít ke zmenšení vhodných ţivotních ploch jednotlivých druhů a k postupné destrukci celého ekosystému. To by následně oslabilo okolní lokální biocentra, která fungují pouze v souvislosti s hlavním, nosným biokoridorem. Z tohoto důvodu je naprosto nutné výrazně rozšířit biokoridor jiţně od Průhonického parku a dále posílit biokoridor jiţně za obcí Osnice (osada Kocanda) k RBC 1403.
Námitka č. 7 :
Požadujeme do Návrhu ZÚR zahrnout podmínky realizace a zprovoznění staveb dopravní infrastruktury, rozsáhlých, kapacitních komunikací ( záměry D005, D055, apod.) opatření pro ochranu životního prostředí a obyvatelstva ve formě pásů ochranné zeleně, včetně doplnění těchto pásů podél SOKP,
vzhledem k překračování hlukových limitů a limitů pro prachové částice (PM 10) z provozu na těchto stavbách. Odůvodnění :
Z důvodů zcela katastrofální hlukové situace kolem SOKP a předpokladu zhoršení této situace realizací záměru D005 - dálnice D3 a záměru D055 - přeloţky silnice II/101 aglomeračního okruhu, je nutné umístit podél těchto koridorů dopravní infrastuktury pásy ochranné zeleně. Tyto pásy zajistí i sníţení prašnosti z provozu na těchto komunikacích.
Povaţujeme za nutné umístit třetí pásmo podél SOKP směrem k obydleným plochám v obci Jesenice, Osnice, Dolní Jirčany v co nejširší ploše. Toto pásmo je nutné prodlouţit také východním směrem aţ k obci Herink, neboť hluková studie v rámci projektové přípravy SOKP oproti realitě nepředpokládala intenzivní šíření hluku a emisí tímto směrem. Návrh a posouzení těchto opatření souvisí a vyplývá ze závěrů týkajících se problematiky dle „námitky č. 4“ tohoto stanoviska obce Jesenice.
III.
Území vymezené námitkami Ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 stavebního zákona vymezujeme území dotčené výše uvedenými námitkami takto : okres Praha – západ, Praha - Východ, Hl. m. Praha, obce Dobřejovice, Dolní Jirčany, Herink, Hl. město Praha ( městské části), Hodkovice, Horní Jirčany, Jesenice u Prahy, Křeslice, Modletice, Osnice, Písnice, Průhonice, Psáry, Újezd, Vestec u Prahy, Zlatníky – Hodkovice, katastrální území:
Dobřejovice 627640, Dolní Jirčany 736414, Herink 627 666, Hodkovice u Zlatníků 793213, Hole u Průhonic 733962, Horní Jirčany 658600, Jesenice u Prahy 658618, Křeslice 676071, Kunratice 728311, Libuš 728390, Modletice u Dobřejovic 627682, Osnice 713 279, Písnice 720984, Průhonice 733971, Psáry 736422, Šeberov 762130, Újezd u Průhonic 773999, Vestec u Prahy 781029, Zdiměřice u Prahy 713287, Zlatníky u Prahy 793221,
V Jesenici dne 1. května 2011
Ing. Dalibor Wijas, MBA – starosta obce, v.r.
