Systém a podsystémy vnitřního obchodu Obchod je specifická lidská ekonomická činnost charakterizovaná existencí zbožní výroby a v rámci ní směňování zboží, tj. užitnou hodnotou a hodnotou. HISTORICKY je vznik obchodu podmíněn společenskou dělbou práce. Obchod postupně vytváří samostatné odvětví národního hospodářství. Z věcného hlediska: Je systém vnitřního obchodu vymezen předmětem činnosti – nákupem a prodejem v rozhodující míře spotřebního zboží a služeb. Z prostorového hlediska: Je systém vnitřního obchodu vymezen hranicemi státu. tu Z časového hlediska: Je systém vnitřního obchodu vymezen celoročně při respektování sezónních vlivů působících na poptávku a nabídku.
Systém a podsystémy vnitřního obchodu
Z legislativního hlediska Je obchodní operací každá směna vlastníka hmotného a nehmotného statku (užitného efektu) provedená na základě určité a určitelné obchodní smlouvy.
Do systému prodávající strany vstupuje především obchodní, výrobní, dovozní a služby poskytující organizace Do systému kupující strany vstupuje především spotřebitel a současně obchodní, výrobní, dovozní a služby poskytující organizace
FUNKCE VNITŘNÍHO OBCHODU
Funkce vnitřního obchodu Směnná Spojovací Překlenovací věcná prostorová časová
Hodnototvorná Iniciační (marketingová) Racionalizační Kontrolní Ekologická
Členění systému vnitřního obchodu Velkoobchod
Maloobchod
Pohostinství a veřejné stravování
Cestovní ruch
Podnikatelské subjekty Právní úprava „Obchodní zákoník“ (zákon č.513/1991 Sb.) ve znění pozdějších úprav. „Občanský zákoník“ (zákon č.40/1964 Sb.) ve znění pozdějších úprav. „Živnostenský zákoník“ Podnikání Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatel Osoba (fyzická nebo právnická) zapsaná do obchodního rejstříku. Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění. Osoba, která podniká na základě jiného oprávnění (znalci, tlumočníci, drážní doprava). Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštních předpisů.
Podnikatelské subjekty Do obchodního rejstříku: Obchodní společnosti Družstva Jiné právnické osoby Zahraniční osoby Fyzická osoba s bydlištěm na území ČR
Podnik Se rozumí soubor hmotných (i osobních) a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva, jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku. Obchodní majetek Souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek, práv a penězi ocenitelné jiné hodnoty, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání.
Podnikatelské subjekty Jednání podnikatele Fyzická jedná osobně nebo prostřednictvím zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce.
Prokura Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu - fyzickou osobu k vymezeným právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku.
Obchodní jméno Název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při podnikatelské činnosti. Nesmí být zaměnitelné s obchodním jménem jiného podnikatele.
Obchodní tajemství Veškeré skutečnosti výrobní, obchodní, technické povahy související s podnikem a mající skutečnou nebo potenciální materiální nebo nemateriální hodnotu a v příslušných obchodních kruzích nejsou běžně přístupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel jejich utajení zajišťuje.
Podnikatelské subjekty FORMY PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ:
Podnik jednotlivce Obchodní společnosti osobní obchodní společnosti
veřejní obchodní společnost, komanditní obchodní společnost
kapitálové obchodní společnosti
společnost s ručením omezeným akciová společnost
Družstva Nepodnikové formy sdružování Konsorcium Kartel Holding Koncern syndikát
Podnikatelské subjekty Založení společností – Společenskou (zakladatelskou smlouvou) – Zakladatelskou listinou formou notářského zápisu
Zakladatelské jmění Souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti Vklad společníka Tvoří souhrn peněžitých i jiných penězi ocenitelných hodnot, které společník se zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na výsledku hospodaření. Nepeněžitý vklad musí být vložen do společnosti před jejím vznikem. Vznik společnosti Společnost vzniká dnem, kdy byly zapsána do obchodního rejstříku. Návrh musí být podán do 90 dnů od založení společnosti. Zákaz konkurence Členové společnosti se nemohou současně podílet na určitých formách podnikání v jiné společnosti. Rezervní fond Vytvořen ke krytí ztrát z podnikání nebo na překlenutí nepříznivého období.
Podnikatelské subjekty ZADÁNÍ NA SAMOSTUDIUM – PROSTUDOVAT NA CVIČENÍ !!!! Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Družstvo
CO STUDOVAT PŘEDEVŠÍM: Založení a vznik společností a družstva Vklady a základní jmění společností při zakládání a vzniku Práva a povinnosti společníků, členů, akcionářů … Vytváření nutných fondů u kapitálových společností Podoby, druhy a formy akcií, zatímní listy, dluhopisy, list upisovatelů,… Orgány společností
Podnikatelské subjekty Formy koncentrace:
Na základě smlouvy – kartely, dobrovolné řetězce Spojení kapitálovou účastí – mateřské a dceřinné podniky, koncerny, holdingy, trusty, Díky růstu velikosti podniku, že sám dosahuje dominantní pozice na trhu, aniž by se musel spojovat s podniky jinými – nákupní centrály, kooperační podniky.
Kartely a syndikáty Uskutečňují se na smluvním základě ujednání Cílem je omezení konkurence Nedochází přímo ke kapitálovému spojení, podniky zůstávají právně samostatné Horizontálním propojením vzniká kolektivní monopol DRUHY KARTELU Kartel pro odbyt a prodej
podmínkový rabatový kalkulační cenový racionalizační
Podnikatelské subjekty Kartely týkající se rozdělení trhů
specializační oblastní kvótní vývozní dovozní strukturní krizové kartely
Syndikát Nejvyšší formou kartelu Zřízení společného článku, jemuž přenechávají za přesně stanovenou cenu své výrobky. Dosažený zisk je rozdělen mezi členy syndikátu.
Podnik I Podnik II Podnik III
syndikát
objednávka účet platba dodávka
zákazníci
Podnikatelské subjekty Spojení kapitálovou účastí jednostranná účast - jedna společnost vlastní všechny nebo majoritní počet akcií společnosti druhé - první podnik se stává vedoucím a druhý závislým
vzájemná účast - vzájemná kapitálová propojenost a účast na vedení všech společností.
Koncern spojení právně samostatných podniků pod společné vedení Vzniká jak horizontální, tak i vertikální integrací Může dojít k postupnému ovládnutí druhých společností v koncernu
Holding Vyšší typ koncernu, kde se jednotlivé koncerny zastřešují pod jednotné vedení. Tato společnost prostřednictvím majetkové účasti dozoruje a řídí své členy.
Právní samostatnost podniků zůstává zachována. Kontrolní holding Přímá řídící holdingová společnost
Podnikatelské subjekty Trusty Zanikly na poč. 90.let při transformaci českého hospodářství na tržní mechanismus Podnikání pod jednou firmou při ztrátě právní samostatnosti spojených podniků. Obvykle vznikají fúzí společností – sloučením, splynutím. Nebezpečná forma pro hospodářskou soutěž – podporují vznik monopolu
Dobrovolné řetězce zvláštní druhy spojení podnikatelských subjektů jako další forma koncentrace. kapitálová společnost může pronajmout některý svůj závod jiné firmě ziskové společenství (pool) využívá společný určitý patent, výrobní postup zisk rozděluje mezi své členy. Nejznámější druh řetězců jsou: retailingy a nákupní centrály Spojení tří různých druhů podnikatelů do řetězců: 1. Investoři a majitelé více účastníků na jedné akci – investuje a stavba komplexu 2. Společnost pro management nákupního centra – převezmou komplex od investorů a majitelů a řídí jeho činnost 3. Nájemci – jednotliví provozovatelé - sdružení, kde jsou zapojeni každý individuálně.
Podnikatelské subjekty FRANCHISING Vytváření obchodního propojení poskytnutím kompletního obchodního formátu (práv) nabyvateli s možností používat obchodní název (značku) poskytovatele formátu. Do Evropy se dostala tato forma v 80.letech z USA, v ČR se rozvinula v 90.letech. Hlavní rysy: Poskytnutí obchodního formátu, jména, značky, která je již známá, prověřená trhem. Pomoc poskytovatele při rozjezdu podnikání (marketing, školení, účetní a management programy). Produkt musí být stejný jako v mateřském podniku (kvalita, bezpečnost, design, hygiena..). Nabyvatel platí poskytovateli určitou částku za používání jeho práv. Úspěšná marketingová a manažerská expanzní metoda.
DRUHY Servisní Zprostředkovatelský (distribuční) Výrobní
Podnikatelské subjekty Evropské družstvo /Evropská družstevní společnost, Eurodružstvo/ /
r. 2003 v bývalé 15 zemích EU – 300.000 družstev, zaměstnávají kolem 5 mil. lidí Např. Holandsko, Francie: okolo 83% zemědělské výroby, Finsko:35% potravinářského průmyslu
organizačně a právně se neliší příliš od ostatních druhů družstev ROZDÍLY: hledání optima pravidel pro činnost národních družstev přijatých ve formě právního aktu EU členskou základnu tvoří osoby s bydlištěm nebo sídlem nejméně ve 2 členských státech EU vyvíjejí činnost přes hranice členského státu svého sídla možnost bezproblémové přeshraniční spolupráce je nutné,aby stanovy obsahovaly jména zakladatelů Evropského družstva ZPŮSOBY ZALOŽENÍ: 5 i více fyzických osob, které mají bydliště nejméně ve 2 členských zemích EU 5 i více fyzických osob a společností a firem /právnických osob/ 2 právnickými osobami, z nichž se alespoň 1 řídí právním řádem jiné země EU sloučením národních družstev, z nichž min. 2 se musejí řídit právním řádem různých zemí EU přeměnou družstva, vzniklo na území členských států EU a alespoň 2 roky mělo pobočku /filiálku/ v jiném členském státě EU podle rozhodnutí členského státu za určitých vyjimečných podmínek
Podnikatelské subjekty MINIMÁLNÍ VÝŠE ZAPSANÉHO KAPITÁLU 30.000 EURO /přibližně 900.000,- Kč/ VZNIK EVROPSKÉHO DRUŽSTVA zápisem do příslušného úředního seznamu /rejstříku/ v členském státě jeho sídla registraci /zápis/ Evropského družstva lze provést až po podepsání smlouvy o spoluúčasti zaměstnanců na jeho řízení PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ EVROPSKÉHO DRUŽSTVA podobná jako u národních družstev vyšší kontrola správnosti zápisu z členské schůze každým členem družstva při rozhodování o záležitostech – hodně široká práva a povinnosti pro členy každý člen má jeden hlas na členské schůzi přijaté usnesení je povinné pro všechny členy desetina hlasů má právo požádat o svolání členské schůze a určit její program
ZRUŠENÍ ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ DRUŽSTVU vystoupením vyloučením převodem základních členských práv na jiného člena či třetí osobu zrušením člena – právnické osoby ZÁNIK DRUŽSTVA uvalením konkurzu na člena úmrtím člena • výmazem z příslušného z jiných důvodů úředního seznamu /rejstříku/ v členském státě jeho sídla
