Výkon rozhodnutí prodejem podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra práva

Výkon rozhodnutí prodejem podniku Bakalářská práce

Autor:

Tomáš Cach Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.

Červen, 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Chrasti dne 16. 6. 2014

Tomáš Cach

Podpis ……………………….

Poděkování Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce JUDr. A. Rozehnalovi, Ph.D. i celému kolektivu BiVš, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěly ke zpracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářskou práci na téma výkon rozhodnutí postižením závodu mně umožnila psát Vysoká škola Bankovní institut Praha, kde také studuji denní bakalářské studium s názvem Právní administrativa v podnikatelské sféře. Moje bakalářská práce je zaměřena na výkon rozhodnutí postižením závodu. Práce jednak obohacuje zákony o komentáře, ale zároveň jsou zde citovány i paragrafy občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), které se změnily z důvodu vydání nového občanského zákoníku, a to k 1. 1. 2014. Cílem mé bakalářské práce bylo rozebrat § 338f - § 338zr OSŘ a přidat k nim obohacující komentáře a také ukázat některé změněné paragrafy. Jedním z hlavních pojmů uvedených v mé bakalářské práci je samozřejmě výkon rozhodnutí postižením závodu, který je kodifikován v sedmé hlavě občanského soudního řádu. S hlavním pojmem také souvisí návrh o usnesení výkonu rozhodnutí postižením závodu, správce závodu, cena závodu, dále je dražba závodu a dílčím cílem výkonu rozhodnutí postižením závodu je rozvrh rozdělované podstaty, z něhož se uspokojují pohledávky věřitelů. Výsledek mé bakalářské práce je ten, že jsem obohatil paragrafy o své komentáře, které jsem nastudoval z odborné literatury. Klíčová slova: návrh výkonu rozhodnutí postižením závodu, správce závodu, cena závodu, dražební vyhláška, příklep, rozvrhové jednání.

Annotation My bachelor's thesis the forced sale of the company has allowed me to write college Banking Institute in Prague , where I study daily undergraduate study titled Legal Administration in business. My thesis is focused on enforcement the forced sale of the company. My work on the one hand enriches the laws of comments , but there are also cited sections that have changed due to the drafting of the new Civil Code, which became 1. 1. 2014. Objective of my thesis was to dismantle § 338f – § 338zr OSŘ and add to these comments rewarding and also show some altered sections. One of the main concepts referred in my work is of course the notion of the forced sale of the company, which is codified in the seventh head of Civil code of law. The main concept is also related to a draft resolution to the forced sale of the company, the company manager, factory price below the auction works and target of the forced sale of the company schedule is inherently distributed, which satisfy the claims of creditors. The result of my work is that I enriched sections of your comments, which are from

the literature. Some paragraphs I quoted as an example to make it clear where changes have occurred , or paragraphs I quoted that 1. 1. 2014 Rules of Civil Procedure were not. Key words: proposal the forced sale of the company, administrator of the company, price company,

auction

notice,

the

outcome

of

the

auction,

schedule

action.

Obsah Úvod: .......................................................................................................................................... 8 Zvolená metoda zpracování ........................................................................................................ 9 1.

2.

Nařízení výkonu rozhodnutí, správce závodu ................................................................... 11 1.1

Návrh ......................................................................................................................... 11

1.2

Stav rozhodný pro nařízení výkonu ........................................................................... 12

1.3

Náležitosti, doručení usnesení a jiné způsoby výkonu rozhodnutí ............................ 13

1.4

Správce závodu .......................................................................................................... 15

1.5

Úkony povinného ....................................................................................................... 17

1.6

Vady v činnosti správce závodu ................................................................................ 18

1.7

Postup soudu v porušení povinností správce ............................................................. 18

1.8

Rozhodnutí o způsobu postižení závodu ................................................................... 19

Cena závodu, celkový průběh dražby ............................................................................... 20 2.1

Prodej závodu ............................................................................................................ 21

2.2

Dražební vyhláška...................................................................................................... 23

2.3

Odvolání proti dražební vyhlášce .............................................................................. 25

2.4

Nejnižší podání, předkupní právo .............................................................................. 26

2.5

Přihlášky pohledávek ................................................................................................. 26

2.6

Dražební jednání ........................................................................................................ 28

2.7

Průběh dražebního jednání......................................................................................... 30

2.8

Příklep ........................................................................................................................ 31

2.9

Přechod závodu do vlastnictví vydražitele ................................................................ 33

2.10 3.

4.

Další dražební jednání ............................................................................................ 33

Rozvrh rozdělované podstaty ............................................................................................ 35 3.1

Rozvrhové jednání ..................................................................................................... 35

3.2

Skupiny a pořadí pohledávek .................................................................................... 36

3.3

Rozvrhové usnesení ................................................................................................... 38

3.4

Zpráva o výkonu správy závodu ................................................................................ 38

3.5

Přechod práv a dluhů na vydražitele .......................................................................... 39

Úkony související s ukončením výkonu rozhodnutí postižením závodu .......................... 41 4.1

Vyrozumění o přechodu závodu a vyloučení odpovědnosti povinného .................... 41

4.2

Jiné výkony rozhodnutí .............................................................................................. 42

4.3

Zastavení výkonu rozhodnutí ..................................................................................... 42

4.4

Postižení části závodu ................................................................................................ 43

4.5

Postižení podílu spolumajitele závodu....................................................................... 44

4.6

Prodej rodinného závodu ........................................................................................... 44

4.7

Prodej zástavy ............................................................................................................ 45

Závěr ......................................................................................................................................... 47 Literatura a použité zdroje ........................................................................................................ 49 Seznam zkratek:........................................................................................................................ 50

Úvod Moje bakalářská práce měla téma výkon rozhodnutí prodejem podniku, nicméně podle nového občanského zákoníku a občanského soudního řádu jsem napsal bakalářskou práci na téma výkon rozhodnutí postižením závodu dle nové právní úpravy. Výkon rozhodnutí postižením závodu se řídí podle od § 338f po § 338zr OSŘ. Cílem mé bakalářské práce bude rozebrat určité paragrafy občanského soudního řádu a následně k nim napsat komentář tak, aby po přečtení mé bakalářské práce bylo jasné, čím se výkon rozhodnutí postižením závodu řídí, jak probíhá, kdo jsou subjekty řízení ve srozumitelné formě, neboť paragrafy, které budu obohacovat o své komentáře, jsou velmi stručné a někdy i těžko pochopitelné. Jsou zde také citovány platné paragrafy, aby bylo jasné, jakým způsobem jsou k 1. 1. 2014 změněny. Většina textu, která je v mé bakalářské práci napsána, pochází z odborné právní literatury a částečně z odborných internetových zdrojů. Využil jsem i rady mého vedoucího bakalářské práce a také rady okresního soudce, který mi doporučil odbornou literaturu. Prodej závodu je jeden ze způsobů, jak se domoci peněžité pohledávky ve větších objemech. Jednotlivé výkony rozhodnutí nejsou schopny uspokojit výši pohledávek, zároveň však závod nesmí být předlužen. Nastane-li předlužení, věřitelé upokojují svoje pohledávky podle insolvenčního zákona v insolvenčním řízení (pokud je insolvence prohlášena). Jedna z výhod je, že lze vést výkon rozhodnutí proti závodu povinného jako celku, je-li to odůvodněné principem přiměřenosti v porovnání s realizací více dílčích výkonů rozhodnutí prodejem movitých nebo nemovitých věcí samostatně. Tudíž výkon rozhodnutí postižením závodu je hospodárnější, efektivnější a zároveň je kratší doba celého procesu. Obchodní závod je definován § 502 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) „ Obchodní závod (dále jen „závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.“1 Závod je soubor složek hmotných i nehmotných, tzn., že závod má práva, věci a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a zároveň slouží k provozování závodu nebo mají vzhledem ke své povaze tomuto účelu sloužit. 1

Nový občanský zákoník, srovnání nové a současné úpravy občanského práva, Svejkovský a kol., Nakladatelství

C. H. Beck, s. r. o., ISBN: 978-80-7400-423-0

8

Soud samozřejmě nerealizuje celý proces prodej závodu sám, ale ustanoví správce závodu. Správce si může na pomoc povolat další osoby, které správci závodu pomáhají, celkově řídit provoz závodu tak, aby se majetek závodu nezmenšil, ba naopak, cílem správce a jeho skupiny odborných poradců je, aby závod majetku nabyl, proto má správce ze zákona práva a povinnosti, ty mu umožňují realizovat právní úkony jak procesní, tak i hmotně právní svým jménem. Soud dohlíží na činnost všech účastníků výkonu rozhodnutí. Účastníky řízení o výkonu rozhodnutí postižením závodu jsou oprávněný a povinný. Dále mohou být účastníky řízení i další věřitelé povinného, kdy někteří mohou být dalšími oprávněnými (pokud podají další návrh na nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu dříve, než bylo o předchozím stejném návrhu jiného oprávněného pravomocně rozhodnuto). Ostatní věřitelé, kteří se takto nestanou dalšími oprávněnými, mohou své pohledávky přihlásit do rozvrhu (mají-li exekuční titul). Dále mohou být účastníky řízení i manželka povinného, osoby mající k podniku například zástavní právo, atd. Pokud je podán další návrh na nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu poté, co o návrhu jiného oprávněného bylo již pravomocně rozhodnuto, pak soud řízení o tomto dalším návrhu zastaví a tento věřitel si může přihlásit svou pohledávku do rozvrhu. Při rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu je zásadní aktuální stav majetku k datu nařízení výkonu. Podle tohoto stavu se musí doložit majetek celého závodu. Závod je v průběhu rozhodnutí stále v provozu, tudíž dochází k určitým změnám, jako je například změna výše obchodních pohledávek nebo závazků. Zjednodušeně výkon rozhodnutí postižením závodu je těžký a dlouhý proces, protože je zde hodně okolností, které se musí jasně vymezit a dokázat. Například při velikosti některých národních nebo nadnárodních korporací je tento proces velice obtížný. Doufám, že mé komentáře k paragrafům budou jasné srozumitelné, dobře pochopitelné, do jisté míry stručné.

Zvolená metoda zpracování Pro zpracování mé bakalářské práce jsem použil zejména tištěnou odbornou literaturu, protože od 1. 1. 2014 byl vydán nový občanský zákoník a ten ovlivnil i občanský soudní řád, který je hlavním pramenem pro moji bakalářskou práci. Tištěnou literaturu jsem zvolil také z toho důvodu, že internetové zdroje ještě nejsou adaptovány na NOZ, tudíž jsem internetové zdroje skoro nepoužíval, protože jsem se také obával, že informace z internetu nemusí pocházet z odborných zdrojů a názorů právníků. Zvolil jsem tedy pro zpracování práce jako zdroj informací zejména tištěnou literaturu a myslím si, že metoda použití hlavně tištěné literatury mě nijak neomezila. Jak jsem výše napsal, hlavní pramen byly § 338f - 338zr OSŘ. 9

Poté jsem nasbíral komentáře k těmto paragrafům. Zvolil jsem odborné komentáře, které mně byly doporučeny na okresním soudu, protože jinou odbornou literaturu na téma výkon rozhodnutí postižením závodu bylo poměrně obtížné najít. Komentáře k občanskému soudnímu řádu, ze kterých má bakalářská práce vychází, jsou i staršího data než 1. 1. 2014, ale jsou v praxi stále používány k vysvětlení tomuto tématu, protože nové komentáře k této tématice nejsou ještě dle dostupných informací publikovány. Poté, co jsem nasbíral odbornou literaturu a po jejím nastudování jsem následně napsal své komentáře podle toho, jak jsem znění zákonů a komentářů pochopil. Samozřejmě jsem také využil konzultací se svým vedoucím bakalářské práce, který mi dal cenné připomínky, které jsem ihned do práce začlenil. Dále jsem se také poradil se soudcem místního okresního soudu. Všechny rady jsem se snažil aplikovat do mé bakalářské práce tak, aby po přečtení této bakalářské práce bylo jasné a srozumitelné, jak celý výkon rozhodnutí postižením závodu probíhá. Také bude uveden příklad nového paragrafu, který je od 1. 1. 2014 nově v občanském soudním řádu.

10

1. Nařízení výkonu rozhodnutí, správce závodu V tomto bodě se budu věnovat první a druhé fázi výkonu rozhodnutí postižením závodu. V první fázi výkonu rozhodnutí postižením závodu se zabýváme návrhem výkonu rozhodnutí postižením závodu včetně určení správce závodu soudem a obecnou charakteristikou správce závodu. Dále se zabývám dohledem soudu, který dbá na dodržení zákonem daných povinností, například jak správce závodu plní své povinnosti, tak také na plnění povinností povinného. V druhé fázi výkonu rozhodnutím závodu se rozhodne, zda bude závod dále spravován správcem nebo prodán v dražbě. Závodem se rozumí podle § 502 NOZ věc hromadná a slouží k dosažení zisku. K závodu jako celku patří movité i nemovité věci a další složky podnikání. Závod musí mít vždy všechny náležitosti, jakmile jedna z nich chybí, nejedná se o závod, tedy výkon rozhodnutí postižením závodu musí být veden jiným způsobem. Při prodeji závodu v dražbě jsou vlastnické práva k závodu včetně všech závazků, pohledávek, duševního, průmyslového vlastnictví, práva a povinností z pracovně právních vztahů, vlastnické právo k movitým i nemovitým věcem, patří- li k draženému závodu převedeny z povinného na vydražitele. Předmětem výkonu rozhodnutí postižením závodu nemůže být banka, protože nelze dodržet zákonem stanovené podmínky. Má-li povinný více závodů, je možné všechny postihnout výkonem rozhodnutí, nicméně každý ze závodů musí být veden v samostatném řízení. Oprávněná osoba může podat návrh, aby povinnému byl prodán pouze jeden závod, samozřejmě se souhlasem soudu. V tomto případě soud nezajímá, jestli prodej určitého jednoho závodu neomezuje další činnost k vztahu dalším závodům.

1.1 Návrh Výkon rozhodnutí prodejem závodu vždy nařizuje okresní soud podle toho, do jakého okresu se určitý závod počítá. Návrh výkonu rozhodnutí musí obsahovat exekuční titul, označení účastníků řízení, prohlášení oprávněného, označení závodu a rozsah pohledávky. Nesmí zde chybět obecné náležitosti podle § 42 odst. 4 OSŘ. Oprávněná osoba v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí označí určitý závod, podle toho, jak je zapsán v obchodním rejstříku, v registru živnostenského podnikání, či v jiném rejstříku nebo evidenci. Závod musí být jednoznačně nezaměnitelný s jiným závodem. Oprávněná osoba uvede právní formu, obchodní firmu, identifikační číslo, sídlo firmy. Návrh musí obsahovat všechny náležitosti. Jestli jsou údaje v návrhu neúplné, nejasné, nesrozumitelné, příslušný soud poučí oprávněnou 11

osobu, jak má návrh upravit tak, aby splňoval všechny náležitosti. Pokud oprávněná osoba neopraví vady návrhu, soud odmítne jeho návrh. 2 Je zákonem stanoveno, že nemůže součastně probíhat více řízení o výkonu rozhodnutí prodejem stejného závodu. Návrh nařízení výkonu rozhodnutí může vzít oprávněný zpět. Pokud oprávněný chce vzít zpět svůj návrh výkonu rozhodnutí, nesmí to být na újmu dalších účastníků řízení. Řízení o výkonu rozhodnutí se zastaví pouze tehdy, když souhlasí se zastavením výkonu rozhodnutí všichni oprávnění. Nesouhlasí-li další oprávnění, tak soud zastaví řízení pouze o návrh oprávněného, který chce vzít návrh o výkonu rozhodnutí zpět. S dalšími oprávněnými, kteří nesouhlasili se zrušením návrhu výkonu rozhodnutí, spor dále řádně pokračuje. K návrhu na výkon rozhodnutí musí oprávněný dodat listiny, které dokazují, že závod je ve vlastnictví povinného. Tím se nejčastěji rozumí výpis z obchodního rejstříku, registru živnostenského podnikání, kde je povinný evidován. Oprávněný může identifikovat závod i jinými listinami, jako jsou například smlouva o prodeji závodu, veřejné listiny notáře, listiny ověřené statním orgánem. Pokud povinný není evidován jako vlastník v určitém rejstříku, lze soudem jeho vlastnictví doložit.3 Návrh na výkon rozhodnutí postižením závodu lze vzít zpět za určitých podmínek, například nesmí být dotčena práva případných dalších oprávněných. Soud dále musí zjistit, jestli nejsou proti povinnému podány další návrhy a zjistit stanoviska všech navrhovatelů na zpětvzetí návrhu výkonu rozhodnutí. Jsou li splněny všechny zákonem stanovené podmínky na zpětvzetí výkonu rozhodnutí, tak soud zastaví řízení jako celek.

1.2 Stav rozhodný pro nařízení výkonu Rozhodující stav pro rozhodnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí postižení závodu je stav k datu zahájení řízení. Ke dni, kdy byl podán návrh na výkon rozhodnutí postižení závodu k soudu, musí být splněny všechny předpoklady. Předpoklad je, že byl doložen vykonatelný titul pro výkon rozhodnutí ke dni podání návrhu výkonu rozhodnutí. Poté se musí doložit, že závod, kterého se výkon rozhodnutí týká, je ve vlastnictví povinného. Při 2

Antoním Tripes, Exekuce v soudní praxi 2. vydání, nakladatelství: C. H. Beck, s. r. o., 2006, ISBN: 80-7179-

789-9 3

OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD s vysvětlivkami a judikaturou - 4. aktualizované vydání podle stavu k 1. 9. 2009,

Autoři: Marta Škárová, Jana Brothánková, Alena Macková, Dita Melicharová, Ladislav Muzikář, Antonín Tripes, Robert Waltr, Přemysl Raban, nakladatelství: Linde Praha, 2009, ISBN: 978-80-7201-769-0

12

výkonu rozhodnutí postižením závodu se závod prodává jako celek. To jsou ze zákona všechny věci, které slouží nebo mají-li účel sloužit k provozování závodu, jako jsou například práva, povinnosti, duchovní vlastnictví, atd. Závod je provozován po celou dobu, kdy probíhá výkon rozhodnutí postižení závodu, proto se majetkový stav liší od návrhu do příklepu uděleného v dražbě. Zákon nám stanovuje, že se výkon rozhodnutí vztahuje na všechny majetkové hodnoty týkající se závodu v době příklepu, kdy závod přechází na vydražitele. Poté všechna práva a povinnosti, které nebyly uspokojeny, přecházejí z povinného na vydražitele.4 Banku nelze postihnout výkonem rozhodnutí postižením závodu, koupit nebo prodat banku lze pouze s předchozím souhlasem České národní banky. Po změně nového občanského zákoníku k 1. 1. 2014 lze výkon rozhodnutí postižením závodu postihnout byty i nebytové prostory, které nešly postihnout do 1. 1. 2014.

1.3 Náležitosti, doručení usnesení a jiné způsoby výkonu rozhodnutí Soud nařídí výkon rozhodnutí vydáním usnesení, pokud jsou všechny předpoklady splněny. Výkon rozhodnutí je v rozsahu podle návrhu, kdy povinný podle návrhu nesplnil svou povinnost. Soud také v usnesení uvede, že výkon rozhodnutí se vztahuje na všechno jmění sloužící k provozování závodu nebo takové jmění, které má vzhledem ke své povaze tomuto účelu sloužit, a to ke dni příklepu, který nemusí být jmenovitě uveden. Závod v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu musí být soudem jasně označen, aby nebylo možné záměny se závodem jiným. Pokud se jedná o obchodní firmu vedenou v obchodním rejstříku, musí být uvedena právní forma, sídlo, identifikační číslo, předmět podnikání. Pokud je povinný zapsán v živnostenském registru podnikání, musí být uvedeno jméno, příjmení podnikatele, místo podnikání, identifikační číslo nebo rodné číslo. Pokud je závod zapsán v jiné evidenci, musí se jasně identifikovat v příslušném zápisu. Soud v usnesení zakáže povinnému manipulovat ze závodem tak, aby povinný neohrozil provedení výkonu rozhodnutí, s tím souvisí také to, že soud zakáže povinnému bez souhlasu správce nebo soudu

4

Velké komentáře Drápal, Bureš a kol., Občanský soudní řád II, § 201-376 komentář, nakladatelství C. H.

BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9

13

manipulovat s majetkovými hodnotami, které slouží k provozování závodu nebo mají ke své povaze tomuto účelu sloužit.5 Závod je provozován po celou dobu výkonu rozhodnutí. Po doručení výkonu rozhodnutí nesmí povinný vůbec se závodem manipulovat, kupříkladu nesmí závod ani žádnou část závodu prodat, směnit, darovat ani zatížit. Tyto podmínky stanovené zákonem slouží především k ochraně věřitele. Povinný může manipulovat se závodem pouze s písemným souhlasem správce závodu nebo se souhlasem soudu. Poruší-li povinný zákazy nebo učiní určitá právní jednání bez písemného souhlasu správce závodu nebo soudu, tak je takové právní jednání neplatné. Je-li závod ve spoluvlastnictví, tak výše uvedené platí i pro spoluvlastníka závodu. Stejně tak nemůže s nemovitostí patřící závodu manipulovat ani manžel povinného, je-li věc ve společném jmění manželů. V usnesení o výkonu rozhodnutí soud ustanoví správce závodu, který má možnost nahlížet do všech písemností týkající se závodu, například účetní evidence a možnost vstoupit do všech prostor závodu bez omezení. Povinný má povinnost spolupracovat se správcem závodu. Pokud povinný neumožní přístup do všech prostor závodu, může mu soud udělit pořádkovou pokutu. Neumožní-li povinný nahlížet do všech písemností, soud správci potřebné písemnosti poskytne. Tyto povinnosti vznikají ode dne doručení o usnesení výkonu rozhodnutí. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud doručí všem subjektům, kterým se výkon rozhodnutí postižením závodu týká.6 Usnesení se doručuje účastníkům řízení, ale také správci závodu, a to co nejdříve, aby se mohl správce závodu ujmout také co nejdříve své funkce. Usnesení je také vyvěšeno na úřední desce daného soudu. V den, kdy nabylo usnesení výkonu rozhodnutí právní moci, musí se kontaktovat orgán, který vede rejstřík, kde je závod veden. Soud uloží povinnému, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, kdo a zda má k vymezenému závodu nebo k jeho části či majetku, který náleží k tomuto závodu výhradu zpětné koupě, předkupní právo. Neoznámil-li povinný soudu tyto skutečnosti, tak povinný odpovídá za škody tímto způsobené.

5


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 6

David L., Ištvánek F., Javůrková N., Občanský soudní řád I. + II. díl – komentář, nakladatelství Wolters

Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-460-4

14

Nesouhlasí-li povinný s usnesením o výkonu rozhodnutí postižením závodu nebo jeho manžel, může podat odvolání, kde je možno prosadit své námitky jako například to, že nejsou splněny předpoklady k nařízení výkonu rozhodnutí nebo podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí.

1.4 Správce závodu Soud ustanoví správce závodu, aby byl zajištěn nadále provoz závodu po usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Poté, co je nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelné, správce převezme odpovědnou funkci. Soud vybere správce, který je většinou fyzickou osobou nebo veřejnou obchodní společnost, která je zapsána v seznamu insolvenčních správců, vedenou Ministerstvem spravedlnosti. Správce musí být bezúhonný, musí mít ukončené magisterské vzdělání, dále musí složit zkoušku insolvenčního správce nebo rozdílovou zkoušku insolvenčního správce. Správce má plnou právní způsobilost. Veřejná obchodní společnost spravuje závod jako ohlášený prostředník. Soud bere na vědomí schopnosti správce vůči povaze závodu, hlavně na odbornou úroveň. Soud přihlíží samozřejmě k místu bydliště správce, a také k sídlu závodu, aby správce mohl vykonávat řádně svou činnost. Po ustanovení správce soudem musí ustanovený správce svou funkci vykonávat. Správce může svou funkci odmítnout jen ze závažných důvodů, které posoudí soud. Pokud soud shledá, že uvedené důvody jsou natolik závažné, že nebude moci správce vykonávat svou činnost řádně, tak soud zprostí správce funkce a ustanoví správce nového. Po dobu, než soud ustanoví nového správce, tak původní správce musí vykonávat svou funkci. Správce musí postupovat tak, aby byl účel výkonu rozhodnutí naplněn. To je uspokojení pohledávek oprávněného i dalších věřitelů a dbát na to, aby závod neztratil svá práva, která závodu náleží. Správce má velké pravomoci. Správce spravuje celý závod, vymáhá pohledávky, apod. Správce podává soudu zprávy o jeho činnosti. Soud může nahlížet do listin, které správce vypracovává a může přezkoumávat celkovou činnost správce. Pokud soud najde u správce nějaké nedostatky, soud nařídí jejich odstranění. Poruší-li správce nebo nedodrží-li požadavky soudu, které mu soud udělil, či udělá-li škodu, je správce odpovědný jako fyzická osoba. Škodu, kterou způsobil, musí správce nahradit všem účastníkům řízení. Pokud ustanoví správce veřejnou obchodní společnost, tak v případě porušení nebo nesplnění, ručí veřejná obchodní společnost celým svým majetkem. Správce závodu má nároky na náhradu hotových výdajů a celkovou odměnu za svou správcovskou činnost. Správce dostane odměnu podle celkové ceny závodu. Pokud je závod prodán v dražbě, správce dostane svou odměnu z celkově rozdělené podstaty prodaného závodu. Když závod nedospěje do dražby, tak správce nedostane svou odměnu, ani 15

náklady spojené s prodejem závodu z prodané podstaty závodu, ale soud rozhodne, kdo správci odměnu zaplatí. Je-li závod předlužen a má zápornou hodnotu, tak se správci vyplácí pouze náhrada hotových výdajů. Správce si může najmout například znalce za hotové peníze, může také požádat soud o poskytnutí zálohy na danou úhradu. Zálohy vyplácí soud prvního stupně, u kterého je vedeno řízení. Správce musí vše vyúčtovat včetně odměny s hotovými výdaji. Tyto výdaje ze záloh se počítají za náklady prodeje a jsou placeny z rozdělované podstaty závodu.7 Soud musí zajistit rovnost všech účastníku před soudem, proto musí být vždy správce závodu osobou nezaujatou. Námitku podjatosti může navrhnout každý účastník řízení. Námitka musí obsahovat všechny náležitosti. Soud si může vyžádat správcovo stanovisko k objasnění skutečností. Jsou-li důvody pochybovat o podjatosti správce, soud rozhodne usnesením a správce je vyloučen ze své funkce. Když soud prvního stupně rozhodne o vyloučení správce závodu, tak se odvolat nelze. Lze se odvolat tehdy, když soud ustanoví správce nového. Poté, co je správce závodu vyloučen, soud ustanoví správce nového. Správce závodu lze také odvolat za stejného důvodu jako při vyloučení soudce. Původní správce závodu vykonává činnost správce závodu do doby, než je soudem ustanoven nový správce závodu.8 Správce se řídí podle zákona a jinými právními předpisy spolu s pokyny soudu. Hlavním úkolem správce závodu je, aby nedošlo ke zmenšení majetku určitého závodu, ba naopak dbá, aby se majetek závodu očekávaným způsobem zvýšil. Očekávané zvýšení majetku závodu se podle zákona sice považuje za druhořadou povinnost, nicméně princip efektivity výkonu rozhodnutí postižením závodu má vést k tomu, aby ustanovený správce závodu zajistil, aby získané prostředky spolu s vlastním jměním závodu pokud možno vedly k úplnému uspokojení vymáhaných pohledávek. Obecně lze vyložit, že správce závodu má být aktivní v případech, kdy z účetní a další evidence, ale i ze stavu závodu bude možné přijmout taková opatření, která povedou ke zvýšení výnosů správy závodu nebo ke zvýšení celkové ceny závodu. Hmotně právní i některé jiné úkony závodu může realizovat i po nařízení výkonu postižení závodu povinný, ale vždy se souhlasem správce závodu. Správce musí zajistit stálý chod závodu, dále zajišťuje zamezení škod. Správce může jednat za povinného jako jeho zákonný zástupce, ve všech procesních úkonech před soudem nebo jinými orgány a dále 7


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 8

Vladimír Kurka, Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, nakladatelství Linde, 2006, ISBN: 80-

7201-443-9

16

určité hmotně právní úkony. Když správce závodu provede hmotně právní úkon, ke kterému není oprávněn, není platný a odpovídá za škody. Správce závodu po svém jmenování musí udělat opatření takové, aby nemohlo být manipulováno s majetkem daného závodu bez jeho písemného souhlasu. Další opatření je vůči peněžnímu ústavu, kde má povinný účty, tam ohlásí, že povinný může disponovat s penězi pouze se souhlasem správce závodu. V pravomoci správce je také založit nový účet pro povinného, ale tímto účtem může disponovat pouze správce, může také vyzvat dlužníky povinného, aby platili své závazky na nově zřízený účet. Dlužník, který má závazky vůči povinnému, musí platit své závazky na účet, který mu přikázal správce závodu, i když měl podle smlouvy uveden účet jiný. Při porušení této povinnosti se má závazek za nesplněný a závazek nezaniká. Správce je oprávněný domáhat se závazku. Při tomto úkonu má správce závodu postavení povinného. Správce, jak bylo už uvedeno se stará o závod tak, aby nedošlo ke zmenšení majetku závodu, proto je správce závodu oprávněn zastupovat povinného ve všech sporech a dalších různých řízení po celou dobu výkonu rozhodnutí, i když s tím povinný nesouhlasí. Správce však nemusí zastupovat povinného, když správce uváží, že nedojde ve sporu ke zmenšení majetku závodu. Pokud správce zastupuje povinného ve sporech, musí správce sám jednat a osobně. Správce si nemůže najmout ani zmocnit jinou osobu, aby zastupovala povinného. Pokud povinný neplní své povinnosti podle zákona, správce závodu může tyto povinnosti naplnit za povinného. V insolvenčním nebo konkursním řízení správce závodu nemá oprávnění zastupovat povinného.9

1.5 Úkony povinného Povinný může i po nařízení výkonu rozhodnutí činit právní úkony. Může například zatěžovat věci a jiné majetkové hodnoty, ale pouze s písemným souhlasem správce závodu. Písemný souhlas správce závodu musí být na stejné listině, kde je zaznamenán určitý úkon spolu s podpisem povinného. Pokud povinný udělá právní úkon bez písemného souhlasu správce nebo pokud není písemný podpis správce na určité listině, je úkon zcela neplatný. Například, zatížil-li povinný majetek náležející k závodu bez písemného souhlasu správce závodu, tak nelze k tomuto zatížení přihlížet a tento majetek je tudíž nezatížen a je nadále součástí závodu v tom rozsahu, v jakém byl v návrhu o výkonu rozhodnutí postižením závodu. Pokud správce závodu neumožní povinnému provést například právní úkon nebo zatížit věc, povinný se může obrátit na soud, ten je oprávněn vydat usnesení, které nahradí souhlas správce závodu a 9


Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-460-4

17

povinný může provést určitý úkon bez souhlasu správce. Usnesení soudu je závazné a nelze se proti tomuto usnesení odvolat. Správce závodu také musí respektovat volbu advokáta povinného v případném dovolacím řízení.10

1.6 Vady v činnosti správce závodu Práva a povinnosti správce závodu po nastoupení do své funkce jsou dána zákonem. Správce závodu má oprávnění řídit celý závod, proto má soud povinnost na činnost správce řádně dohlížet a kontrolovat, jak správce závodu plní své práva a povinnosti, soud takto činí preventivně a z vlastní iniciativy. Činnost správce závodu je po celou dobu řízení kontrolována, jak z vlastní iniciativy soudu, tak z iniciativy účastníků řízení nebo jiných osob a orgánů, které mají pochyby o činnosti správce závodu. Soud může provádět šetření, například, jak správce zachází s právy nebo majetkovými hodnotami závodu a kontroluje také, zda-li dodržuje další předpisy a jak plní jeho konkrétní pokyny. Soud si také může vyžádat všechny listiny, které si správce získal, jak od povinného nebo sám. Správce závodu musí odstranit vady, které mu soud usnesením uložil, protože odvolání proti tomuto usnesení nelze podat. Když správce neodstraní vady, které mu soud usnesením uložil, může správce závodu dostat pořádkovou pokutu.

1.7 Postup soudu v porušení povinností správce Neplní-li správce závodu svou činnost, své zákonné povinnosti, nebo jsou-li zjištěny vážné nedostatky, podjatost, apod., může soud správci závodu udělit pořádkovou pokutu nebo při opakovaném, častém výskytu neplnění řádných povinností, lze správce zprostit jeho funkce, a to jak bez návrhu, tak i na návrh účastníků řízení. Je-li správce zproštěn své funkce, soud současně ustanoví správce nového. Do doby než je ustanoven správce nový, musí jeho předchůdce vykonávat řádně svou činnost. Po ustanovení nového správce, zproštěný správce pomáhá správci novému tak, že mu podá všechny informace a podklady, které si zproštěný správce vyžádal, připravil. Správce závodu nese odpovědnost za škody, které způsobil, například pokud novému správci nepředal všechny potřebné informace, doklady.11

10

SVOBODA Karel, SMOLÍK Petr, LEVÝ Jiří, ŠÍNOVÁ Renáta A KOL. Občanský soudní řád, 1. Vydání

2013. nakladatelství C. H. Beck. ISBN: 978-80-7400-506-0 11


Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-460-4

18

1.8 Rozhodnutí o způsobu postižení závodu Zjištění nejvhodnějšího způsobu postižení závodu je druhá fáze výkonu rozhodnutí postižením závodu. Předběžná zpráva správce závodu včetně jejího doplnění o další vysvětlení i s případnými námitkami dalších účastníků řízení a jinými šetřeními soudu slouží k tomu, aby se mohlo rozhodnout se zřetelem na výši celkových vymáhaných pohledávek a se zřetelem na stav závodu povinného, jakým způsobem bude dále výkon rozhodnutí pokračovat, tím rozumíme pokračování správou závodu nebo prodejem, respektive nařízením dražby závodu. Aby výkon rozhodnutí postižením závodu mohl dále pokračovat, soud vydá usnesení o pokračování výkonu rozhodnutí postižením závodu správou závodu a současně uloží správci závodu, aby výtěžek ze správy závodu vyplácel oprávněnému či dalším oprávněným se splatností každé tři měsíce, v tom případě, že se s oprávněným nebo s dalšími oprávněnými nedohodli na delší, například na roční nebo půlroční lhůtě, protože tří měsíční lhůtu v tomto případě nelze zkrátit. Při samotném provádění výkonu rozhodnutí postižením závodu správou platí, že správce závodu musí ze získaných příjmů správou závodu odečíst výdaje správy a tuto částku (výtěžek správy závodu mínus výdaje správy závodu) musí vyplatit oprávněnému, popřípadě dalším oprávněným. Výdajům správy závodu rozumíme:  plnění z pojistných smluv a smluv dodávek služeb spojených s užíváním a správou součástí závodu, především nemovitých věcí patřící k závodu  nutné opravy včetně udržování závodu, hlavně u věcí nemovitých  náklady na správu závodu, hlavně u věcí nemovitých  náklady řízení týkajících se závodu a to včetně nemovitých věcí  popřípadě daně z nemovitostí za dobu trvání správy závodu.12 Soud musí před vydáním usnesením o dalším provádění správy závodu dát možnost účastníkům výkonu rozhodnutí, aby se vyjádřili nebo popřípadě navrhli důkazy, jako je například znalecké posudky k vhodnosti daného způsobu postižení závodu. Proti tomuto usnesení mohou účastníci výkonu rozhodnutí podat odvolání.13

12

Občanský soudní řád, 1. Vydání 2013, JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., JUDr. Petr Smolík, Ph.D, Mgr. Jiří Levý,

JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., a kolektiv, nakladatelství C. H. Beck, ISBN: 978-80-7400-506-0 13


JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., a kolektiv, nakladatelství C. H. Beck, ISBN: 978-80-7400-506-0

19

2. Cena závodu, celkový průběh dražby V tomto bodě se budu věnovat třetí a čtvrté fázi výkonu rozhodnutí postižením závodu. Třetí fáze výkonu rozhodnutí postižením závodu se zabývá cenou závodu. Cenu závodu zjišťuje především správce závodu, který předloží soudu správu o ceně závodu. Splní-li se všechny podmínky jednotlivých fází výkonu rozhodnutí postižením závodu, výkon rozhodnutí přechází do čtvrté fáze. Ve čtvrté, nejobsáhlejší fázi se budeme věnovat dražební vyhlášce, kde je například uvedeno místo a čas dražebního jednání, dále dražebnímu jednání, určení nejvyššího podání a vymezíme subjekty řízení, například určení, kdo je nebo může být dražitel, atd. Poslední bod čtvrté fáze je udělení příklepu včetně přechodu závodu do vlastnictví vydražitele. Poté, co soud určí, jakým způsobem bude závod dále spravován, tzn. uspokojí-li se závazky z výtěžku správy závodu nebo by bylo nejvýhodnější prodat závod v dražbě, nastane třetí fáze výkonu rozhodnutí postižením závodu, a to je určení ceny. Určení ceny zajišťuje soud a správce závodu, který musí zjistit účetní evidenci závodu. Správce má uložené soudem zjistit rozsah majetku náležejícího závodu v zákonem stanovené lhůtě, a to včetně příjmů a výdajů závodu. Dále musí provést soupis, protože musí být objektivně posouzeno, jaký výnos bude očekávaný z případné další správy závodu, popřípadě jak je možno závod prodat v dražbě. Pokud tyto údaje nejsou v účetní evidenci, musí se provést soupis věcí, které slouží k provozování závodu nebo mají-li k tomuto účelu sloužit. K závodu jmenovitě patří nemovitosti, včetně jejich příslušenství, cenné papíry, zásoby, závazky, pohledávky, knowhow, průmyslové vlastnictví, osobní složka závodu. Poté správce závodu z účetní evidence zjistí jmenovitou hodnotu závodu. Správce musí závod náležitě ocenit. Správce závodu oceňuje závod podle svých zkušeností s oceňováním nebo pomocí jiných osob, které v závodu pracují. Cena závodu vychází z údajů z účetní evidence nebo ze soupisu majetku, jsou to ale také věci, které v účetní evidenci ani v soupisu majetku nejsou, ale mají vliv na celkovou hodnotu závodu. Zpráva o ceně závodu musí obsahovat jaká práva a jiné majetkové hodnoty k závodu patří, včetně jejich obvyklé ceny. Do správy o ceně závodu se také započítávají peněžní prostředky v hotovosti, uložené peníze na účtech v bankách, platební karty a ceniny. Ve zprávě nesmí chybět, jaké má závod závazky. Správce závodu uvede cenu závodu v Korunách českých. Když povinný nenechá správce závodu do evidence nahlédnout nebo nenechá sumarizovat správci závodu majetek závodu, správce závodu se součinností soudu, orgánu justiční stráže a policie České Republiky si zajistí přístup k potřebným věcem sloužící k ocenění daného závodu. Správcova předběžná zpráva, kde popíše majetek závodu, slouží 20

všem procesním subjektům k tomu, aby mohli účastníci řízení vyjádřit svůj názor ohledně k vhodnosti způsobu postižení závodu. Soud doručí všem účastníkům stejnopis, který správce závodu zpracoval. Poté je stanovena lhůta, kdy se mohou vznést námitky proti určitým bodům zprávy. Pokud povinný neposkytne pomoc správci závodu při zjišťování práv a jiných majetkových hodnot včetně závazků závodu, povinného námitky nejsou uznatelné. Soud může z vlastní iniciativy provést šetření, jestli má závod skutečně takovou hodnotu, kterou určil správce závodu. Soud také může uložit správci závodu, aby objasnil, doplnil skutečnosti, týkající se ceny závodu. Pokud by nestačilo doplnění zprávy nebo vysvětlení zprávy, tak soud může učinit ke zjištění rozsahu postižení závodu další potřebná šetření. Soud není vázán jenom zprávou o ceně závodu, přihlíží se také k obvyklé ceně závodu. Obvyklá cena závodu je cena, za kterou byl podobný závod prodán v předešlém řízení. Podobným závodem se rozumí to, že má podobný závod obdobný majetek, poskytuje stejné služby a je v podobné lokaci. Obvyklá cena se nemění mimořádnými okolnostmi, jako je například přírodní kalamita.14

2.1 Prodej závodu Usoudí-li soud, že vhodnějším způsobem postižením bude jeho prodej v dražbě a po nabytí právní moci tohoto usnesení, kterým byl nařízen prodej závodu, uloží správci závodu, aby předložil zprávu o ceně závodu. Správce závodu provede ocenění tak, že nejdříve stanoví cenu zjištěnou. Cena zjištěná má základ v § 338m OSŘ, popřípadě podle jiných hledisek, a také na základě znaleckého posudku, kterého si musí správce závodu k ocenění závodu povolat. Znalecký posudek má určit cenu obvyklou. Obvyklou cenou závodu se rozumí cena, která je dosažitelná při prodeji stejného nebo podobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku i s uvážením všech možných okolností, které by mohly mít vliv na cenu závodu a další mimořádné okolnosti trhu, včetně osobních poměrů kupujícího nebo prodávajícího, a to vše ke dni ocenění závodu. Do ceny závodu se také musí zařadit další součásti závodu, které netvoří samostatné majetkové hodnoty, nicméně mají vliv na cenu závodu, jako je například tradice závodu, dobrá pověst duševní vlastnictví, umístění apod. Dále se také musí ocenit deriváty, cenné papíry, určité pohledávky, dluhy, finanční rezervy, tento typ majetku se ocení tržní hodnotou vyhlášenou na zahraniční nebo lépe na tuzemské burze nebo na jiném regulovatelném trhu. Do konce roku 2012 mohl správce závodu provádět ocenění závodu sám, nyní vždy musí být přibrán znalec, který posoudí cenu závodu. Všechny 14


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9

21

ceny jsou v souladu se znaleckým posudkem, jako je cena obvyklá. Poté se může určit čisté jmění závodu. Čistým jměním závodu se rozumí souhrn majetku, který náleží závodu mínus souhrn dluhů náležejících k závodu.15 Zprávu o ceně závodu soud doručí podobně jako zprávu předběžnou a také soud může požádat její doplnění nebo vysvětlení od správce závodu. Ve zprávě o ceně závodu není konečná cena závodu, protože soud zprávu správce závodu přezkoumá a o ceně závodu rozhodne soud sám. Odvolání proti této ceně závodu není přípustné, jelikož tato zpráva není rozhodnutím soudu, nicméně poté co soud vydá usnesení o ceně závodu, tak lze proti usnesení o ceně závodu podat odvolání. Správce závodu předloží soudu zprávu o ceně závodu, která je hlavním kritériem, podle kterého bude cena stanovena v dražbě, nicméně to není jediné kritérium, podle kterého se cena závodu řídí. Cena závodu podle principu výkonu rozhodnutí postižením závodu by měla být samozřejmě co nejvyšší, protože by měly být uspokojeny všechny nároky všech oprávněných, případně i dalších věřitelů a zbytek výtěžku z prodeje závodu by měl být vracen povinnému. Na druhou stranu by tu měl být splněn princip efektivity, ten by měl chránit povinného, protože vyvolávací cena závodu by měla být poměrně nízká, tak aby motivovala dané zájemce koupit daný závod, nicméně cena závodu nesmí být ani příliš nízká a povinný neutrpěl újmu. Cena nesmí být neúměrně nízká také z toho důvodu, aby nenastaly spekulace, kdy by se mohli dražitelé dohodnout na nejnižším podání a následně by zakoupili závod za nižší cenu. Poté soud nařídí jednání k rozhodnutí o ceně, ke kterému se předvolají účastníci řízení. Soud nemusí nařizovat jednání, jestliže při stanovení ceny není třeba dokazovat například cenu všech dluhů náležejících k závodu. Účastníci řízení se mohou ke zprávě vyjadřovat, navrhovat další postupy i důkazy a uvádět popřípadě námitky. Soud tedy usnesení stanoví cenu závodu podle jednotlivých položek:  výší peněžních prostředků v hotovosti a peněžních prostředků uložených na účtech u peněžních ústavů v tuzemské měně  cena všech dluhů, které k závodu patří  cenu majetku celého závodu  výši peněžitých dluhů.16 15



22

Usnesení o ceně závodu opět soud doručí účastníkům řízení. Odvolání proti ceně lze podat například z toho důvodu, že byly zjištěny neúplné údaje o věcech, právech a jiných majetkových hodnotách nebo o výši závazků, které závodu patří. Spoluvlastník musí při zjišťování ceny závodu spolupracovat se správcem závodu, stejně tak, jako povinný. Do zprávy o ceně může nahlédnout každý zájemce o dražbu, kde je možnost získat informace o prodávaném závodu.17

2.2 Dražební vyhláška Dražební vyhláškou začíná čtvrtá fáze výkonu rozhodnutí postižením závodu. Po usnesení o ceně závodu se realizuje další fáze, kterou můžeme nazvat prodej závodu v dražbě či dražební vyhláška. Dražební vyhláška má formu usnesení a obsah je stanoven zákonem. Soud nařídí dražební jednání dražební vyhláškou hned po nabytí právní moci usnesení o ceně závodu. Dražební vyhláška má formu usnesení, proti tomuto usnesení se mohou oprávněné osoby odvolat. Je-li vydána vyhláška v rozporu se zákonem, může být toto usnesení ihned zrušeno. Dražební vyhláška je vydána soudem zvláštním rozhodnutím. Význam dražební vyhlášky je informovat potenciální zájemce o koupi závodu v dražbě a dát jim základní informace, které budou při účasti na dražbě vyžadovat. Dražební vyhláška obsahuje místo a čas dražebního jednání. Místo dražby je nejčastěji soud, ale také místo, kde se závod nachází, místo jednání může být každé vhodné místo nařízené soudem. Dražební jednání se koná nejdříve po 30 dnech ode dne, kdy byla vydána dražební vyhláška. Je-li místo v prodávaném závodu, nesmí v závodu být narušen provoz závodu. Je-li narušen provoz závodu z důvodu, že je tam konáno dražební jednání, tak v tomto případě v prodávaném závodu nemůže probíhat dražební jednání. Soud není vázán časem a místem dražebního jednání, proto soud může kdykoliv dražební jednání odročit, a to bez vydání nové dražební vyhlášky. V dražební vyhlášce se prodávaný závod soudem označí, tak jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, jako je například registr živnostenského podnikání. Označení závodu musí být jednoznačné a nezaměnitelné se závodem jiným. V dražební vyhlášce musí být dále uvedena obchodní firma, sídlo, právní forma, identifikační číslo pokud je závod zapsán v obchodním rejstříku. 16




Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-460-4

23

Není-li zapsán subjekt v obchodním rejstříku, ale v registru živnostenského podnikání, musí být uvedeno v dražební vyhlášce příjmení, jméno, místo podnikání a identifikační číslo nebo datum narození a rodné číslo podnikatele. Je-li zapsán v jiné evidenci, postupuje se podle toho, co je zapsáno v příslušné evidenci zapsáno. Dražební vyhláška musí obsahovat cenu závodu podle usnesení o ceně závodu. Cena závodu se po vydání dražební vyhlášky může měnit, ve většině případů výkonu rozhodnutí postižením závodu se cena po vydání dražební vyhlášky změní. Po vydání dražební vyhlášky má správce závodu od soudu povinnost, aby před zahájením dražebního jednání podal zprávu, jestli došlo ke změně majetku, od doby kdy byla určena první cena závodu. Majetkové hodnoty, závazky, finanční prostředky na účtech závodu, vedených peněžními ústavy se od rozhodnutí o ceně závodu do dražebního jednání změní, protože závod je po celou dobu výkonu rozhodnutí postižením závodu v provozu.18 Soud musí v dražební vyhlášce informovat zájemce, kteří mají zájem se zapojit o dražbu závodu o předpokladech, které musí dražitel splnit, aby mohl k určitému okamžiku řádně závod převzít. Vydražitel může závod převzít následujícím dnem po usnesení o příklepu. Správce závodu se součinností povinného jsou povinni předat vydražiteli závod. Vydražitel se stane vlastníkem závodu ke dni příklepu, ale za předpokladu, že zaplatil nejvyšší podání a usnesení o přiklepu nabylo právní moci. Vydražitel a další oprávnění jsou upozorněni soudem, že na vydražitele jsou převedeny také závazky závodu. K převedení závazku z dlužníka na vydražitele není potřeba souhlasu věřitele. Zájemci o dražbu závodu jsou informováni soudem, kdy a kde bude dostupná zpráva o ceně závodu, kterou vypracoval správce závodu.19 Předkupní právo je právo oprávněné osoby, vzniká na základě smlouvy nebo ze zákona. Předkupní právo k závodu zaniká dnem, kdy se vydražitel stane vlastníkem závodu. Soud poučí oprávněné osoby, za jakých podmínek lze předkupní právo uplatnit, protože udělením příklepu předkupní právo zaniká. Soud doručí dražební vyhlášku všem příslušným účastníkům řízení, jako jsou například oprávnění, povinný, osobám, kteří mají předkupní právo, zástavní právo, apod. Dražební vyhláška účastníkům řízení se doručí do vlastních rukou. Soud také doručí vyhlášku 18


789-9 19


7201-443-9

24

příslušným orgánům, které jsou v zákoně vyjmenovány, například finančnímu úřadu, obecnímu úřadu, obecnímu úřadu s rozšířenou působností, orgánům vybírající pojistné, sociální dávky, daně, apod. z důvodů přihlášení své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem zákonem ve stanovené lhůtě. U osob, u kterých není znám jejich trvalý pobyt, nebo bydlí v cizině, soud vyvěsí dražební vyhlášku na úřední desku soudu v den, kdy byla vydána a dražební vyhlášku vyjme z úřední desky následující den po dražbě závodu. Vyvěšená dražební vyhláška na úřední desce soudu také informuje potencionální zájemce, jaký závod lze a kdy koupit. Soud může dražební vyhlášku zveřejnit jakýmkoli vhodným způsobem například, přes média, nebo doručí dražební vyhlášku obecnímu úřadu.20

2.3 Odvolání proti dražební vyhlášce Proti dražební vyhlášce nemá každý právo se odvolat. Odvolání mohou podat jen osoby, které jsou uvedené v § 338p odst. 5 OSŘ. Napadnout dražební vyhlášku mohou legitimované osoby. Osoby, které mají předkupní právo, mohou napadnout dražební vyhlášku jako celek, ale i jednotlivé časti, jež dražební vyhláška obsahuje. Napadení dražební vyhlášky jako celku je nejčastěji používáno v případech, kdy nebyly splněny všechny podmínky pro její vydání, například pokud nebyl pravomocně nařízen výkon rozhodnutí postižením závodu nebo nebylo vydáno usnesení o ceně. Odvolat se nelze proti výrokům, které mají povahu o rozhodnutí vedení řízení, tzn. nelze se odvolat proti určení místa, času, nebo dílčím upozorněním určeným jednotlivým osobám.21 Určení času a místa dražebního jednání je podle toho, jak je uvedeno v dražební vyhlášce. Dražba by měla naplnit princip efektivity, tudíž se dražba může uskutečnit v prodávaném závodu, soudu, obci, nebo kde se nachází závod a je zde vhodná místnost, či v jiném objektu, kde se dražby závodu provádí a je zajištěn řádný chod jednání. Důležité je, aby se dražby závodu mohlo zúčastnit co nejvíce zájemců. Dražební jednání se uskutečňuje minimálně 30 dní po vydání dražební vyhlášky proto, aby se mohli zájemci o dražbu závodu náležitě připravit nebo uplatnit svá práva.

20


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 21


789-9

25

2.4 Nejnižší podání, předkupní právo Konkrétní nejnižší podání určí soud, a to ve výši poloviny ceny všech věcí a dalších majetkových hodnot konkrétní částkou, která nesmí přesáhnout dvě třetiny zajištěné ceny závodu. Základní cena by měla být taková, aby bylo co nejvíce zájemců o daný závod a zároveň byly uhrazeny všechny závazky. V dražební vyhlášce soud také uvede možnosti platby dražební jistoty, tzn. v hotovosti nebo převodem z účtů. Soud dražitele poučí, že dražitel musí před zahájením dražebního jednání doložit, že dražební jistotu zaplatil a došla na účet soudu. Nepředloží-li vydražitel, že částku zaplatil a že částka přišla na účet soudu, soud neuzná platbu za platnou. Na předkupní právo dražební vyhláška upozorní každého, kdo předkupní právo k závodu má a chce předkupní právo uplatnit při dražbě. Předkupní právo se musí prokázat před zahájením dražebního jednání. Předkupní právo může být uplatněno pouze, je-li účastník dražby jako dražitel. Přejde-li závod do vlastnictví vydražitele, předkupní práva k závodu zanikají.22

2.5 Přihlášky pohledávek Výkon rozhodnutí postižením závodu umožňuje, aby byly uspokojeny pohledávky nejen oprávněného, ale také dalších oprávněných, dalších věřitelů. Do rozdělované podstaty závodu se tedy přihlásí nejen pohledávky oprávněného, dalšího oprávněného, ale i další věřitelé povinného. V případech, kdy je závod v SJM může přidat přihlášku na uspokojení pohledávky i věřitel manžela povinného. Věřitel se může domáhat pouze pohledávek, které jsou vymahatelné nebo zajištěné zástavním právem, zajišťovacím převodem práva, apod. Přihlášky se podávají u soudu ode dne zahájení řízení výkonu rozhodnutí a nejdéle do pěti dnů před zahájením dražebního jednání. Přihláška má zákonem dané náležitosti. Přihlášku mohou věřitelé přihlásit od zahájení výkonu rozhodnutí. Přihláška pohledávek musí obsahovat označení pohledávky, výše pohledávky a příslušenství. Příslušenstvím pohledávky se rozumí úroky, úroky z prodlení včetně poplatku z prodlení a náklady spojené s uplatněním. Požadované úroky jsou většinou vyčísleny přesnou částkou. V přihlášce musí být dodány listiny, prokazující, že je pohledávka zajištěna například zadržovacím či zástavním právem. Přihlašovatel má povinnost připojit originál nebo úředně ověřený exekuční titulu, aby potvrdil vykonatelnost. V přihlášce musí být vyčíslení pohledávky včetně jejího příslušenství konkrétní částkou. Není-li konkrétně částka vyčíslena, tak soud nepřihlíží k celé přihlášce. 22


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9

26

K přihlášce musí být připojeny listiny, jež jsou ověřeny státním orgánem a dokládají existenci pohledávky. Nepřipojí-li přihlašovatel dané listiny, soud vyzve vydražitele, aby listiny předložil, a to do 5 dnů před dnem, kdy se koná dražební jednání. Pokud přihlašovatel nedodá listiny, které si soud vyžádal, tak soud přihlášku k pohledávce odmítne. Stejně tak, když chybí údaje o výši pohledávky a jejího příslušenství apod., tak soud postupuje jako by nebyla přihláška podána. Opožděné přihlášky pohledávek soud usnesením odmítne, ale věřitel se může proti tomuto usnesení odvolat. Ve zvláštních případech, například, přihlašuje-li pohledávku právní zástupce původního věřitele, na něhož pohledávka přešla, musí předložit listiny, kde je tento přechod pohledávky doložen, nebylo-li tak učiněno ze zákona.23 V této fázi výkonu rozhodnutí postižením závodu soud nezkoumá, jestli je v dané přihlášce chyba a nemá možnost v případě zjištění vady vyzvat toho, kdo vadnou přihlášku podal, aby vady přihlášky řádně opravil. Je-li podaná přihláška vadná, soud k ní zásadně nepřihlíží. Stejně tak, když není v podané přihlášce uvedena výše pohledávky, soud nepřihlíží k podané přihlášce jako k celku. Ten, kdo přihlášku podal a nedoložil pohledávku příslušnými listinami, i když tak učinit měl, pak jej může soud vyzvat, aby tyto listiny dodal dodatečně, avšak musí tyto listiny předložit soudu nejpozději do doby, kdy končí lhůta k podávání přihlášek, pokud má prokázat, že přihlašovaná pohledávka patří k danému závodu. Ostatní listiny musejí být předloženy nejpozději do zahájení jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. Není-li pohledávka přihlášena řádně a včas, soud k takové přihlášce nepřihlíží a nebere ji v potaz při rozvrhu rozdělované podstaty. Soud v rámci o rozvrhu rozdělované podstaty sdělí, jestli a v jakém rozsahu je přihlášená pohledávka braná v potaz. Přihlášky, které nejsou doloženy tak, že patří k závodu nebo jsou opožděné, soud odmítne usnesením, které doručí těm, kteří podali přihlášku.24 Před dražebním jednáním ještě soud uloží správci závodu po vydání dražební vyhlášky, aby správce závodu podal zprávu o změně ceny závodu. Zjištěná cena závodu stanovená v usnesení o ceně závodu se během výkonu rozhodnutí postižením závodu může ještě měnit, protože závod je po celou dobu výkonu rozhodnutí postižením závodu v provozu a z toho

23


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 24


Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-460-4

27

vyplývá, že může dojít jednak ke zvýšení či k případnému snížení ceny závodu. U jednotlivých položek může také dojít k změnám a tyto položky mají vliv na výslednou cenu závodu. Od soudu má správce závodu uloženo, aby soudu sdělil, jestli se cena závodu od vydání usnesení změnila a pokud se cena změnila, tak soud uloží správci závodu, aby podal zprávu o případných změnách ceny závodu, a to do zahájení dražebního jednání. Změní-li se cena závodu, což ve většině případů nastává, tak soud podle zprávy o změně ceny závodu podanou správcem závodu, určí novou cenu závodu, včetně výše nejnižšího podání, a to vše v souladu se stavem závodu ke dni konání dražby. Při výkonu rozhodnutí postižením závodu se změnou ceny vždy počítá, tudíž změna ceny není důvodem k odročení nebo ke zrušení dražby. Zájemci o dražbu závodu jsou formálně upozorňováni v rámci dražební vyhlášky. Zprávu o změně ceny závodu musí správce závodu podat nebo zaslat soudu nejpozději ke dni konání dražby. Správce závodu se nemusí účastnit dražebního jednání. Nedodá-li správce závodu předběžnou zprávu o ceně soudu řádně, včas a vedlo by toto jednání k zrušení nebo odročení dražebního jednání, včetně toho, že soud poučil správce, aby splnil povinnosti ohledně zprávy o změně ceny závodu, je správce závodu povinen nahradit poškozeným účastníkům náhradu škody za způsobenou újmu25.

2.6 Dražební jednání Konání dražebního jednání je soudem nařízeno nejdříve po uplynutí 30 dnů od vydání dražební vyhlášky. Dražební jednání se řídí podle první a třetí části OSŘ. Dražební jednání je veřejné. Čas a místo dražby je uvedeno v dražební vyhlášce. Je-li ohrožena tajnost informací, obchodní tajemství nebo někdo hrubě ruší pořádek, soud může veřejnost z dražebního jednání vyloučit a to i dražitele, zmocněnce i jejich zástupce. Dražební jednání řídí soudce. Rozhodnutí v průběhu dražebního jednání může vydávat pouze soudce. Soudce může pověřit k provedení jednotlivých úkonu zaměstnance soudu, jako je například vyššího soudního úředníka, justičního čekatele, soudního tajemníka, apod., ale pouze úkony takové, které nemají povahu rozhodnutí, například převzetí dražební jistoty, kdo se dostavil k dražebnímu

25


7201-443-9

28

jednání. O průběhu celého dražebního jednání se pořizuje protokol nebo je-li nutné, tak zvukový či obrazově-zvukový záznam.26 Účastnit se dražby může pouze dražitel. Aby se mohl dražitel zúčastnit dražby, musí složit dražební jistinu v hotovosti nebo převodem na účet soudu. Soud před zahájením dražby informuje ty, kdo se chtějí dražby zúčastnit jako dražitelé. Dražitel musí složit dražební jistotu. Bez složení dražební jistoty do začátku dražebního jednání se nemůže dražitel účastnit dražby. Dražitelé, kteří se účastní dražby, musí prokázat svoji totožnost, pokud tak neučiní, tak soud takové osobě účast na dražbě neumožní. Jedná-li se o fyzickou osobu, může být zastoupena zástupcem. Jedná-li se o právnickou osobu jako je kraj, stát nebo obec, tyto subjekty mohou být také zastoupeny fyzickou osobou, která je oprávněna za ně jednat. Dražitelem nesmí být povinný, správce závodu, manžel povinného, osoby, které jsou vyloučeny z nabývání majetku podle zvláštního předpisu, jako jsou soudci a zaměstnanci všech soudů. Zahraniční osoba se může účastnit dražebního jednání za určitých podmínek: může to být právnická i fyzická osoba, musí mít organizační složku na území České republiky, zapsána v obchodním rejstříku nebo musí mít vydaný živnostensky list či koncesní listinu a zároveň musí mít odpovědného zástupce s trvalým pobytem v České republice. Přítomné osoby dražebního jednání jsou zapsány v protokolu o jednání, jsou zde uvedeny, dále se uvádí, zda se jedná o dražitele nebo zástupce či zmocněnce dražitele. Neumožní-li soud dražiteli nebo jeho zástupci účastnit se dražby, musí být v protokolu napsán důvod, proč neumožnil soud dražiteli účastnit se dražebního jednání. Osoba, které nebylo umožněno účastnit se dražby, může uplatnit procesní obranu proti tomuto usnesení v rámci námitek. Soud nezjišťuje skutečné vlastnické vztahy ani k jednotlivým věcem, právům ani k jiným hodnotám, které k závodu patří při výkonu rozhodnutí postižením závodu. Osoba, která tvrdí, že majetek postižený výkonem rozhodnutí je jejím vlastnictvím, že nemůže být tedy postižen výkonem rozhodnutí postižením závodu, může podat tzv. vylučovací žalobu. Vylučovací žaloba se podává k soudu, kde je veden výkon rozhodnutí postižením závodu. Nepodá-li tato osoba vylučovací žalobu do zahájení prvního dražebního jednání, nelze poté vylučovací žalobu uplatnit, protože soud také zkoumá, jestli nejsou uplatňována další práva třetích osob, které by mohly bránit provedení dražby. Například, je možné, že se vylučovací žaloba může týkat celého závodu nebo popřípadě jeho části. Poté by se v tomto případě dražba odročila na 26



29

dobu neurčitou. Pokračovaní dražby se bude realizovat až poté, když budou vylučovací žaloby třetích osob pravomocně rozhodnuty. Pokud se vylučovací žaloba týká pouze části majetku závodu, tak soud pečlivě zhodnotí, jak dále postupovat, bude-li pokračovat v dražbě závodu nebo dražbu odročí.27

2.7 Průběh dražebního jednání Soudce před zahájením jednání zjistí totožnost osob, které jsou účastníci jednání a jsou zapsány do protokolu. Soud zjistí, zda-li byla zaplacena dražební jistota a jestli je dražební jistota na účtu soudu. Po zahájení soud zjistí, jestli je prokázáno předkupní právo, kdo a v jaké výši přihlásil pohledávky. Pohledávky, které nebyly přihlášeny řádně a včas jsou soudem odmítnuty. Nedostaví-li se žádný dražitel, nebo není-li podáno ani nejnižší podání, soudce oznámí, že dražební jednání končí. Předkupní práva se uplatňují nejpozději do zahájení dražebního jednání a uplatnit lze pouze při účasti na dražbě jako dražitel. Kdo bude uplatňovat předkupní právo, rozhodne soud usnesením. Složí-li více dražitelů nejvyšší podání, první, kdo uplatní své předkupní právo, je ten, kdo má předkupní právo k celému závodu, poté, kdo má předkupní právo k části závodu a poslední je v pořadí ten, kdo má předkupní právo pouze k jednotlivým věcem. O tom, kdo uspokojí první své předkupní právo, rozhodne soud dle skupin a pořadí. Poté soud rozhodne o nové ceně závodu na základě zprávy od správce závodu, protože závod je stále v provozu a cena závodu se v průběhu výkonu rozhodnutí postižením závodu mění. Soud tak vyčíslí novou cenu závodu, práv a jiných majetkových hodnot, závazků, včetně peněz uložených v peněžním ústavu, v tuzemské měně. Soud vydá nové usnesení o nové ceně závodu a vyhlásí novou cenu při dražebním jednání. Odvolání proti usnesení nové ceny není přípustné. Pokud je závod předlužen, výkon rozhodnutí postižením závodu bude usnesením zastaven.28 Samotná dražba probíhá tak, že soud vyčká, až někdo učiní nejnižšího podaní. Poslední učiněné podání se považuje za nejvyšší. Poté soudce vyhlásí „poprvé“, „podruhé“, a jestli někdo neučiní vyšší podání, než soudce vyhlásí „potřetí“, znamená to, že bylo dosaženo nejvyššího podání. Nejvyšší podání nemá kodifikovanou horní hranici, tudíž se draží do

27

Antoním Tripes, Exekuce v soudní praxi 2. vydání, nakladatelství: C. H. Beck, s. r. o.,2006, ISBN: 80-7179-

789-9 28


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9

30

takové částky, do které jsou dražitelé ochotni zajít. Každé podání, které je dražitelem učiněno, je závazné a nelze ho vzít zpět. Příklep se udělí tomu dražiteli, který podá podání nejvyšší.29

2.8 Příklep Podal-li dražitel nejvyšší podání, soud přistoupí k udělení příklepu. Je-li více dražitelů, kteří podali nejvyšší podání, soud upřednostní toho v tomto pořadí: 1) spolumajitel závodu – má právo přednosti i před osobami, které mají přednostní právo, protože spolumajitel závodu je upřednostňován z titulu majetkové spoluúčasti 2) osoby, které mají například předkupní právo k celému závodu 3) osoby, které mají práva například předkupní pouze k části závodu 4) osoby, které mají práva kupříkladu předkupní právo k jednotlivým součástem majetku závodu. Jelikož je dražba zvláštní druh prodeje vedle kupní smlouvy, tak i přesto se musí všechna práva, kupříkladu výše zmíněné předkupní právo řádně zohlednit. Učiní-li více dražitelů nejvyšší podání, soud ponechá určitý čas, aby se mohli dražitelé mezi sebou dohodnout, komu bude nakonec příklep udělen. Nedohodnou-li se dražitelé mezi sebou, tak se příklep dá tomu dražiteli, který je určen losem. Losování, komu bude příklep udělen, provádí zásadně soud. Výsledek včetně způsobu losování je uveden v protokolu o jednání. Pokud je určen dražitel, kterému byl soudem udělen příklep, musí ještě soud před udělením příklepu umožnit procesní obranu proti porušení pravidel prováděním dražby. To znamená, že se soud zeptá všech účastněných na dražbě, jestli mají námitky proti udělenému příklepu. Podá-li námitky oprávněný, další oprávněný, povinný, případně manžel povinného, tak soud námitky těchto osob uvede do protokolu jednání, protože tito účastníci řízení na rozdíl od veřejnosti mohou podat odvolání proti usnesení o příklepu. Vznesené námitky jsou ihned soudem rozhodnuty usnesením při dražebním jednání. Proti usnesení rozhodnutí o námitkách se nedá odvolat. Vyhoví-li soud některé vznešené námitce, pokračuje po vyhlášení tohoto usnesení v dražbě vyvoláním předposledního podání a soud opět vyzve oprávněné osoby, aby učinily podání, tudíž dražba pokračuje a skončí, jakmile bude dosaženo nejvyšší podání. Dále se udělí příklep nejvyššímu podání a opět lze vznést námitky k novému příklepu. Nevznese-li některý

29



31

z účastníků námitky, soud vydá usnesení o příklepu. Vydražitel je vázán nejvyšším podání a vázanost ostatních podání udělením příklepu zanikne.30 Vede-li se insolvenční řízení vůči povinnému, jehož závod je dražen, má insolvenční řízení před výkonem rozhodnutí postižením závodu přednost. Namítne-li některý z účastníků během řízení nebo před udělením příklepu, že je vedeno insolvenční řízení proti závodu povinného, tak tato skutečnost brání vydání usnesení o příklepu. Zjistí-li se, i po usnesení o příklepu, že závod povinného je v insolvenčním řízení, tak usnesení o příklepu není účinné. Usnesení o příklepu musí obsahovat identifikaci vydražitele, označení firmy, podle toho jestli je zapsán v obchodním rejstříku nebo jedná-li se o osobu, která je zapsána v registru živnostenského podnikání. Dále musí usnesení o příklepu obsahovat nevyšší částku podání, částku složené jistoty, lhůtu do kdy musí částku vydražitel zaplatit a odůvodnění. Vydražitel musí zaplatit částku do dvou měsíců od vydání usnesení o příklepu. Soud po skončení dražebního jednání a nabytí právní moci usnesení o příklepu vrátí ostatním dražitelům jimi zaplacenou jistotu, v případě, že nevznesli námitku proti usnesení o udělení příklepu. Usnesení o příklepu doručí soud účastníkům výkonu rozhodnutí. Osobám, které vznesly proti udělení příklepu během dražby námitky, se usnesení o příklepu nedoručuje, ani kdyby o doručení požádaly.31 Odvolání proti usnesení o příklepu mohou podat ty osoby, kterým se doručuje usnesení o příklepu. Například, odvolání může být odůvodněno tím, že nebyla doručena dražební vyhláška, porušení práva účastnit se dražby nebo i z dalších důvodů. Odvolání proti usnesení o příklepu mohou podat i osoby s právy podle § 338p odst. 1, kupříkladu finančním úřad, obecním úřad, kde má postižený závod sídlo, oprávněném, těm, kdo do řízení přišli jako další oprávnění atd., ale pouze 15 dní ode dne, kdy se konalo dražební jednání. Osobám podle § 338p odst. 1 nemá soud povinnost usnesení o příklepu doručit, tudíž nemohou podat odvolání z důvodů, že jim dražební vyhláška nebyla dodána. Změní-li odvolací soud usnesení o příklepu, potom se vydražiteli příklep neuděluje. Soud musí nařídit nové dražební jednání, aniž by soud musel vydat novou dražební vyhlášku, nicméně soud udělá doplňující usnesení, kde stanoví nové místo a čas nového dražebního jednání. Je-li důvodem ke změně usnesení o 30




BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9

32

příklepu nezákonnost původní dražební vyhlášky, tak je soud povinen vydat novou dražební vyhlášku v souladu se zákonem a závazným právním názorem odvolacího soudu. Nové dražební jednání má charakter prvního dražebního jednání, toto nové dražební jednání je významné pro prokázání přednostních práv, pro přihlášení práv věřitelů nebo pro uplatnění práv třetích osob. S tím souvisí to, že správce má soudem udělenou povinnost podat novou zprávu o ceně závodu, se kterou jsou seznámeni účastníci dražebního jednání, popřípadě může soud vydat nové usnesení o ceně závodu. Dojde-li k novému dražebnímu jednání, tak soud musí zopakovat procesní úkony.

2.9 Přechod závodu do vlastnictví vydražitele Vydražitel si může převzít závod následující den po dni, kdy byl vydražiteli udělen příklep. Správce a povinný je nápomocen vydražiteli převzít závod. Povinný předá vydražiteli závod se všemi věcmi, které slouží závodu nebo mají k tomuto účelu sloužit. Poté se vyhotoví zápis a vyrozumí se o převzetí závodu soud. Vydražitel se stane vlastníkem závodu tehdy, když usnesení o příklepu nabude právní moci a pokud zaplatil nejvyšší podání. Je-li vydražitel vlastníkem závodu, tak všechna předkupní práva zanikají. Vydražitel je vlastníkem všech věcí v závodu, kromě těch, které byly úspěšně napadeny vylučovací žalobou a peněžní prostředky, které jsou součástí rozdělované podstaty.32

2.10 Další dražební jednání Pokud nebylo při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud musí dražební jednání skončit. Další dražební jednání nařídí soud na návrh oprávněného, protože nikdo jiný než oprávněný není legitimován k podání návrhu na další nařízení jednání. Například, soud nemůže nařídit další dražební jednání z úřední povinnosti. Návrh, který podala neoprávněná osoba, soud usnesením odmítne. Návrh na další dražební jednání nelze podat dříve než tři měsíce a zároveň nejdéle do šesti měsíců od neúspěšné dražby. Nepodá-li oprávněná osoba v uvedených lhůtách návrh na další dražební jednání, soud vždy výkon rozhodnutí postižením závodu zastaví. V novém návrhu musí oprávněný doložit, že cena závodu je taková, že bude

32

Antoním Tripes, Exekuce v soudní praxi 2. vydání,nakladatelství: C. H. Beck, s. r. o.,2006, ISBN: 80-7179-

789-9

33

možno očekávat úspěšné provedení výkonu rozhodnutí postižením závodu. Nedoloží-li oprávněný tuto cenu, soud návrhu nevyhoví.33 Průběh dalšího dražebního jednání vcelku probíhá jako první dražební jednání. Vydá se nová dražební vyhláška, která se opět zveřejní. V dalším dražebním jednání dochází ke snížení nabídkové ceny (nejnižší podání) o čtvrtinu ceny nebo maximálně na třetinu celkové ceny závodu. Nebude-li další dražební jednání úspěšné, soud ihned po jeho ukončení výkon rozhodnutí postižením závodu ukončí. Další dražební vyhláška neobsahuje upozornění, která jsou určená třetím osobám (tyto třetí osoby jsou uvedeny v § 338o odst. 2 písm. h), j), k), protože s těmito osobami první dražební jednání proběhlo a nařízení dalšího dražebního jednání jim nově lhůty neotevírá. Dalšího dražebního jednání se může účastnit osoba, která při prvním dražebním jednání prokázala soudem uznané předkupní právo, nebo výhradu zpětné koupě a zároveň se prvního dražebního jednání účastnila.34 Povinnost obmeškalého vydražitele je uhradit náklady, které vznikly státu i účastníkům řízení v souvislosti s dalším dražebním jednáním, například újmu způsobenou nezaplacením nejvyššího podání a rozdíl mezi jeho nejvyšším podáním a případně nižším nejvyšším podání dosažených při další dražbě závodu. Stát platí nájemné za prostory, ve kterých se dražba koná, platí za zveřejnění a oznámení o dalším dražebním jednání včetně další náklady dražby. Většinou má újma podobu ušlých úroků nejvyššího podání, nebo újma způsobená tím, že pohledávky nebyly uspokojeny včas z provedeného rozvrhu. Všechny tyto náklady budou hrazeny z jistoty, které se na jistotu započtou. Případná zbývající část jistoty se obmeškalému vydražiteli vrátí. O těchto povinnostech obmeškalého vydražitele rozhodne usnesením soud, ale až po skončení dalšího dražebního jednání, aby znal výši skutečných nákladů. Obmeškalý vydražitel se může proti tomuto usnesení odvolat. Po právní moci usnesení soud použije k úhradě těchto nároků složenou zálohu.

33




Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-460-4

34

3. Rozvrh rozdělované podstaty V tomto bodě se budu věnovat páté a zároveň poslední fázi výkonu rozhodnutí postižením závodu. Pátá fáze se především zabývá rozvrhem rozdělované podstaty, s tím souvisí rozvrhové jednání. Dále se v tomto bodě budu věnovat tomu, které pohledávky budou uspokojeny přednostně a závěrem uvedu pár vět o přechodu práv a dluhů na vydražitele. Rozvrhem ve výkonu rozhodnutí postižením závodu se rozumí to, že se rozvrhne rozdělovaná podstata závodu. Rozdělovanou podstatu tvoří:  peněžní prostředky v hotovosti a na účtech povinného u peněžních ústavů v české měně, jež náležejí k závodu ke dni rozhodnutí o příklepu,  nejvyšší

podání

zaplacené

vydražitelem, případně jeho náhrady zaplacené

obmeškalým vydražitelem včetně započtené jistoty,  úroky z nich do vyplacení pohledávek. Po nabytí právní moci usnesení o příklepu a poté, co vydražitel zaplatil nejvyšší podání, vstupuje řízení výkonu rozhodnutí postižením závodu do páté, poslední fáze. Tato poslední fáze se zabývá rozvrhem o rozdělení podstaty postiženého závodu. Soud nařídí jednání, předvolá všechny účastníky výkonu rozhodnutí, a to minimálně 10 dní před zahájením jednání o rozvrhu. Před rozvrhovým jednáním soud vyjasní, kdo je účastníkem tohoto jednání tak, aby soud včas tyto účastníky předvolal a zároveň se mohli účastníci rozvrhového jednání připravit. Účastníci jednání jsou oprávněný, další oprávněný, vydražitel, správce závodu, přihlášení věřitelé a osoby, které podaly řádně a včas přihlášku. Přihláška musí obsahovat výši pohledávky a příslušenství. Chybně podané přihlášky soud odmítne usnesením, proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Odvolat se proti tomuto usnesení může pouze přihlášený věřitel.35

3.1 Rozvrhové jednání V rozvrhovém jednání se projednávají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty. Na začátku soud obeznámí všechny účastníky s výší nákladů státu, s odměnou vyměřenou správci závodu. Poté soud vyhlásí, které přihlášky pohledávek jsou platné a které neplatné. Dále vyzve přítomné věřitele, aby vyčíslili své pohledávky včetně 35



35

jejích příslušenství. Pohledávka, která nebyla vyčíslena soudem ani věřitelem, protože nebyla dokázána existence, soud k takovým přihláškám nepřihlíží. Každý z účastníků rozvrhového jednání může popřít vyčíslenou pohledávku, například popřením pravosti pohledávky, určení pořadí, výši pohledávky. Popře-li se pohledávka, musí být uveden důvod. Pohledávka, které nebyla popřena do konce rozvrhového řízení, nemůže být v odvolacím řízení žádným účastníkem popřena.

3.2

Skupiny a pořadí pohledávek

Je-li v rámci pohledávek jisto, které pohledávky budou uspokojovány z rozvrhu rozdělované podstaty, poté lze provést jejich uspokojení. Uspokojování pohledávek se provádí zásadně tak, aby pokud možno, byly uspokojeny všechny pohledávky. Není-li možné uspokojit všechny pohledávky, provádí se uspokojování pohledávek podle skupin, do kterých byly v rámci rozvrhového jednání zařazeny. Uplatňuje se přitom princip přednosti, priority a proporcionality. Všechny pohledávky jsou zařazeny do určité skupiny, v rámci jedné skupiny má každá pohledávka určité pořadí. Jsou-li pohledávky ve stejné skupině a zároveň mají stejné pořadí, musí být takové pohledávky uspokojeny poměrně. Postupným uspokojováním pohledávek dochází k postupnému vyčerpávání rozdělované podstaty. Například, pohledávky, které mají stejnou skupinu i pořadí, je třeba uspokojit poměrně, z toho vyplývá, že může dojít k vyčerpání rozdělované podstaty a další pohledávky, kterou jsou v pozdější skupině, již nebude možno uspokojit.36 Je uzákoněno devět skupin pohledávek, kde je použit princip přednosti: 1)

náklady státu, které souvisí s prováděním dražby, případně další dražby včetně zaplacení zálohy na odměnu správce závodu (jde o nájemné dražebních prostor, úhrada za zveřejnění dražebních vyhlášek),

2)

odměny správce závodu a jeho hotové výdaje (jde o výši odměny a hotových výdajů, které vyčíslí správce závodu v konečné zprávě, a to ve vztahu k ceně závodu dle usnesení o ceně závodu),

3)

zákonná pohledávka vydražitele za podstatou,

4)

pohledávky zajištěné zadržovacím právem,

36



36

5)

pohledávky oprávněného, pohledávky dalšího oprávněného, jenž včas přistoupil do výkonu rozhodnutí postižením závodu a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva

6)

nedoplatky výživného

7)

daně, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné za sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nespadajíli do páté skupiny,

8)

pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestním činem,

9)

Všechny ostatní pohledávky.37

Aby mohlo být pohledávce přiřazeno správné pořadí, musí být rozhodnutí znějící na peněžité plnění, na jehož podkladě je navrhován výkon rozhodnutí. Dále pohledávka musí být formálně vykonatelná již v době zahájení výkonu rozhodnutí postižením závodu, tzn. v den, kdy byl doručen návrh na nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu soudu. Dále je uplatňován princip priority, který stanoví, že nestačí-li rozdělovaná podstata na úplné uspokojení všech pohledávek v určité skupině, je tedy víceméně nutné ustanovit v rámci skupiny pořadí pohledávek podle rozhodného dne. Je určeno pět možných pořadí podle rozhodného dne. Rozhodným dnem rozumíme: 1) u pohledávky oprávněného (5 skupina) rozhoduje den, kdy došel návrh výkonu rozhodnutí postižením závodu k soudu, 2) u pohledávky dalšího oprávněného, který přistoupil do řízení (5 skupina) rozhoduje den, který se považuje za přistoupení k řízení, 3) u přihlášené pohledávky (skupina 7, 8, 9) rozhoduje den, kdy soudu došla přihláška, 4) u pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva (skupina 5) rozhoduje den, kdy vzniklo výše uvedené právo, 5) u pohledávky věřitele z jiného výkonu rozhodnutí podle § 338zn OSŘ rozhoduje den, podle kterého se řídí pořadí pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky.38

37





37

Lze-li přiřadit pohledávce více rozhodných dnů, stanoví se v rámci rozvrhu její pořadí podle toho, který den je pro pohledávku výhodnější. V rámci pohledávky zařazené do určité skupiny se uspokojují také úroky nebo úroky z prodlení, které tvoří její příslušenství, a to za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním včetně náhrada nákladů na řízení. Nestačila by výše rozdělované podstaty na úhradu celé vymezené pohledávky, uhrazují se úroky, úroky z prodlení i náklady řízení před jistinou. Nelze-li uspokojit úplně všechny pohledávky, které jsou ve stejné skupině i stejného pořadí, uplatňuje se při jejich uspokojování princip proporcionality a tyto pohledávky se uspokojují poměrně, tzn. každá z pohledávek se uspokojí v takové části, která odpovídá jejímu podílu na souhrnu všech takto uspokojovaných pohledávek.39 Uspokojí-li se plně všechny pohledávky z rozdělované podstaty podle uvedených principů, zbytek rozdělované podstaty vyplatí soud povinnému.

3.3 Rozvrhové usnesení V rozvrhovém usnesení soud rozhodne o uspokojení pohledávek, státu, správci závodu, věřitelům, vydražiteli, podle pořadí a skupiny, podle toho, jak byly určeny v rozvrhovém jednání. Pohledávky s jejich příslušenstvím se přiznávají ve výši, jaká byla stanovena v rozvrhovém jednání. Úroky a úroky z prodlení, které vznikly po rozvrhovém jednání, se neberou v úvahu. V rozvrhovém usnesení se rozhoduje o námitkách, které vznesl aktér rozvrhového jednání. Neuspokojí-li se pohledávka správce závodu, soud usnesením rozhodne, aby ji zaplatil povinný. Soud doručí rozvrhové usnesení všem účastníkům rozvrhového jednání. Proti usnesení rozvrhového jednání lze podat odvolání. Odvolat se může každý účastník rozvrhového jednání. V odvolání nelze popřít vyčíslené pohledávky včetně jejich příslušenství. Je-li prohlášen konkurs, soud rozhodne také usnesením o uspokojení pohledávky, nákladů řízení a o vydání zbytku rozdělované podstaty správci konkursní podstaty.

3.4 Zpráva o výkonu správy závodu Správce závodu vyhotoví zprávu o výkonu správy závodu dále jen („konečnou zprávu“). Správce nejdříve den po udělení příklepu může předat závod vydražiteli za součinnosti 39


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9

38

s povinným. Správce závodu vyhotoví zápis o předání závodu a předá jej spolu se závěrečnou zprávou soudu, kde vyúčtuje svou odměnu a hotové výdaje. Odměna a hotové výdaje správce závodu se uspokojují z rozdělované podstaty závodu, eventuelně z výnosů správy. Dále konkrétně správce uvede, jak plnil své povinnosti podle § 338k. Například správce závodu uvede, které úkony za povinného provedl včetně jejich výsledků a nákladů, které v souvislosti s uvedenými činnostmi vznikly. Po schválení a po předání závodu vydražiteli, skončí ustanovenému správci závodu povinnosti spravovat závod dále, tudíž správce závodu je tímto okamžikem zproštěn funkce. Je-li výkon rozhodnutí zastaven, podá správce závodu konečnou zprávu na výzvu soudu. Soud schválí správcovu konečnou zprávu usnesením a poté soud doručí konečnou zprávu každému z účastněných, jako je povinný, popřípadě manžel povinného, oprávněný a dalším oprávněným, vydražitel atd. Zároveň soud vyzve zúčastněné, aby se ke konečné zprávě vyjádřili a případně vznesli své námitky ve stanovené lhůtě, protože proti tomuto usnesení lze podat odvolání. Je-li závod prodán v dražbě, soud vyčíslí odměnu a hotové výdaje správci závodu jako pohledávku.40 Neschválí-li soud konečnou zprávu správci závodu, soud může udělit správci závodu pořádkovou pokutu nebo lze správce závodu zprostit své funkce a zároveň jmenovat nového správce závodu. Tento postup soudu je v praxi zcela výjimečný.41

3.5 Přechod práv a dluhů na vydražitele Den po udělení příklepu může vydražitel převzít vydražený závod jako věc hromadnou, a to podle stavu, který byl v době příklepu, nikoliv podle stavu, jak byl závod popsán v dražební vyhlášce. Vlastníkem závodu se stane zpětně, a to ke dni, kdy bylo vydáno usnesení o příklepu a usnesení o příklepu nabylo právní moci. Vydražitel také musí zaplatit nejvyšší podání v zákonem stanovené lhůtě. Stane-li se vydražitel vlastníkem závodu, tak zanikají všechny předkupní práva závodu ke všem jednotlivým věcem a všem dalším hodnotám závodu. Vlastnické právo ke všem právům a věcem přechází na vydražitele, které byly vyčísleny ke dni příklepu, jako například jsou ochranné známky, know-how, průmyslové vlastnictví. Dále na vydražitele přechází také práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů i 40


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 41



39

neuspokojených požadavků svých zaměstnanců, ale pouze pokud pracovní poměr trval do dne, kdy byl udělen příklep. Závazky, které nebyly uspokojeny z rozdělované podstaty, přecházejí z povinného na vydražitele, který se stává dlužníkem místo povinného. Na přechod dluhů z povinného na vydražitele není třeba souhlas ani jedné strany. Povinný neodpovídá za právní ani jiné vady věcí a jiných hodnot, které patří k závodu. Zjistí-li se vady věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot patřících k závodu po prodeji závodu, vydražitel nemůže požadovat náhradu po povinném. Vydražitel je například dále oprávněn vypovědět nájemní smlouvy, které uzavřel povinný, a to hned po převzetí závodu nebo podle lhůty, která je stanovena zákonem. Na vydražitele nepřecházejí věci, které na základě podané žaloby byly vyloučeny z výkonu rozhodnutí, jako jsou například nebytové prostory. Poté, co přejde vlastnické právo z povinného na vydražitele, povinný neodpovídá za právní ani jiné věci a jiné hodnoty patřící závodu.42

42



40

4. Úkony související s ukončením výkonu rozhodnutí postižením závodu V tomto bodě se budu zabývat tím, které úkony souvisejí s ukončením výkonu rozhodnutí postižením závodu. První úkon, který souvisí s ukončením výkonu rozhodnutí je oznámení jiným orgánům, že vydražený závod přešel do majetku vydražitele. Dále se budu věnovat jiným výkonům rozhodnutí. V neposlední řadě se budu zabývat zastavením výkonu rozhodnutí. Uvedu zde, za jakých okolností může být postihnuta část závodu či postihnutí podílu spolumajitele. V této kapitole uvedu příklad nového § 338zqa OSŘ o prodeji rodinného závodu, který je platný od 1. 1. 2014. V poslední části této kapitoly se budu věnovat prodeji zástavy.

4.1 Vyrozumění o přechodu závodu a vyloučení odpovědnosti povinného Po nabytí usnesení o příklepu právní moci a zaplacení nejvyššího podání v řádných lhůtách, příslušný soud vyrozumí rejstříkový soud nebo jiný orgán, ve kterém je povinný zapsán o tom, že vydražený závod přešel do vlastnictví vydražitele. Soud dále pošle rejstříkovému soudu usnesení o příklepu s doložkou právní moci, poté rejstříkový soud založí tyto dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku. Má-li závod nemovitosti, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad, že nemovitosti jsou převedeny z povinného na vydražitele závodu. Je-li evidováno zástavní právo k nemovité věci, soud uvede, jestli zástavní právo dále působí proti vydražiteli nebo jestli zástavní právo zaniklo. Pokud zanikne zástavní právo k věci movité, soud musí vyrozumět o zániku zástavního práva notářskou komoru České republiky. Výkon rozhodnutí postižením závodu je možné zastavit dříve, než byl závod prodán v dražbě. Po nabytí právní moci usnesení o příklepu výkon rozhodnutí postižením závodu nemůže být zastaven. Je možné zastavit výkon rozhodnutí pro jednoho oprávněného a zároveň pokračovat v řízení s dalšími oprávněnými. Je-li výkon rozhodnutí zastaven dříve než byl závod prodán v dražbě, příslušný soud vyrozumí všechny orgány, kterým bylo oznámeno nařízení o výkonu rozhodnutí postižením závodu. Soud poté vyjme z úřední desky soudu všechna rozhodnutí týkající se tohoto výkonu rozhodnutí. Prodá-li se závod v dražbě, je poměrně dobytnost pohledávek horší. Povinný však nemá po prodeji závodu povinnost uspokojovat pohledávky týkající se závodu. Povinný neodpovídá ani za vady na věcech ani na jiných majetkových

41

hodnotách patřící závodu. Vydražitel nemůže proti povinnému uplatňovat žádné nároky z odpovědností za vady.43 V určitých případech, kdy přejde závod z povinného na vydražitele, může věřitel namítat, že dobytnost jeho pohledávek se zhoršila. Věřitel nemá možnost vymáhat pohledávky od povinného, protože po přechodu závodu do vlastnictví vydražitele nemá povinný povinnost závazky daného závodu dále platit. Na druhou stranu, poté co přejde vlastnické právo závodu na vydražitele, nemá povinný k vydražiteli žádný právní vztah, tudíž vydražitel nemůže uplatňovat smluvní nároky, jako je například odpovědnost za vady přecházejícího závodu.44

4.2 Jiné výkony rozhodnutí Nařídí-li se výkon rozhodnutí postižením závodu, nařízení o výkonu rozhodnutí se vztahuje na všechny věci, práva a majetkové hodnoty, které slouží k provozování závodu nebo věci, které mají vzhledem ke své povaze tomuto účelu sloužit. Jinými výkony rozhodnutí se rozumí například to, že se střetne výkon rozhodnutí postižením závodu s výkonem rozhodnutí prodejem movitých či nemovitých věcí. U majetkových nebo nemajetkových hodnot nemůže probíhat dvojí výkon rozhodnutí. Při tomto střetu rozhodnutí má vždy přednost výkon rozhodnutí postižením závodu, tudíž jiné nařízení o výkonu rozhodnutí se musí odložit. Například, pokud by došlo k prodeji určitých věcí, mohlo by dojít ke zmenšení celkové ceny závodu a snížení ceny závodu je pro správce závodu nepřípustné.45

4.3 Zastavení výkonu rozhodnutí Je-li ze zákona důvod, může se na návrh z některého z účastníků řízení o výkonu rozhodnutí postižením závodu soudem zastavit. Je-li výkon rozhodnutí zastaven částečně, například pouze k jednomu z oprávněných, tak soud pokračuje v řízení s ostatními oprávněnými. Pokud je výkon rozhodnutí postižením závodu zastaven, musí soud vyrozumět správce závodu, který je vyzván, aby předložil zprávu o výkonu své funkce včetně vyúčtování své odměny a hotových výdajů. Zastaví-li se výkon rozhodnutí postižením závodu, tak hotové výdaje a 43


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 44

OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD s vysvětlivkami a judikaturou - 4. aktualizované vydání podle stavu k 1. 9.

2009, Autoři: Marta Škárová, Jana Brothánková, Alena Macková, Dita Melicharová, Ladislav Muzikář, Antonín Tripes, Robert Waltr, Přemysl Raban, nakladatelství: Linde Praha, 2009, ISBN: 978-80-7201-769-0 45

Občasnký soudní řád, 1. Vydání 2013, JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., JUDr. Petr Smolík, Ph.D, Mgr. Jiří Levý,


42

odměnu správci závodu hradí povinný, popřípadě společně s oprávněným i dalšími oprávněnými, kteří přistoupili do řízení o výkonu rozhodnutí. Zastaví-li se výkon rozhodnutí postižením závodu z důvodu předlužení závodu, soud může uhradit správci závodu jen hotové výdaje nikoliv odměnu, protože je cena závodu menší než nula. Zároveň vyzve také účastníky jednání, aby se mohli vyjádřit, popřípadě vznést námitky v zákonem stanovené lhůtě. Jsou-li námitky účastníků, soud musí nařídit jednání, kde soud předvolá účastníky řízení i správce závodu. Po nabytí právní moci usnesení o zastavení výkonu, soud usnesením schválí závěrečnou zprávu, proti tomuto usnesení je odvolání přípustné a poté soud sprostí správce závodu jeho funkce.46

4.4 Postižení části závodu Při výkonu rozhodnutí postižením závodu přechází závod do vlastnictví vydražitele jako celek, a to ve stejné podobě, v jaké byl závod ve vlastnictví povinného. Výkonem rozhodnutí postižením závodu lze prodat i část závodu, ale pouze tehdy, je-li část závodu samostatnou organizační složkou. Oprávněný v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí musí doložit, že se jedná o samostatně organizační složku závodu. Organizační složkou závodu se rozumí soubor hmotných i nehmotných a osobních složek podnikání, které slouží k provozování samostatné části závodu a je nezávislý na ostatních složkách závodu a musí být oddělitelný od ostatních částí závodu, například odštěpený závod. Podle nového občanského zákoníku můžeme organizační složku vyložit jako pobočku závodu, čímž se rozumí taková část závodu, která vykazuje funkční a hospodářskou samostatnost a podnikatel rozhodl, že se jedná o pobočku. Organizační složka závodu nemusí být nutně zapsána v obchodním rejstříku. Pro výkon rozhodnutí postižením části závodu se používají ustanovení stejné jako pro výkonu rozhodnutí postižením závodu, není-li zákonem stanoveno jinak. Zákon upravuje odlišnost a rozsah zprávy správce závodu. Správce závodu zjišťuje cenu části závodu. Některé části závodu patří k závodu jako k celku, slouží-li přesto k provozování závodu, tak v takovém případě správce zjistí, v jakém poměru by měla přejít práva a jiné majetkové hodnoty k prodávané části závodu. Ve zprávě části závodu správce závodu uvede jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří k části závodu, včetně jejich ceny. Ve zprávě jsou dále uvedeny

46



43

peněžní prostředky uložené na účtu u peněžních ústavů, včetně jejich výše. Dále ve zprávě o části závodu jsou uvedeny závazky, jejich výše celkem.47

4.5 Postižení podílu spolumajitele závodu Soud postupuje stejně pro výkonu rozhodnutí postižením spoluvlastnického podílu jako při výkonu rozhodnutí postižením závodu. Oprávněný v návrhu označí závod a uvede velikost podílu spolumajitele závodu. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu označí soud velikost podílu závodu povinného. Spoluvlastník není účastník fáze návrhu o výkonu rozhodnutí postižením závodu, proto ani není oprávněn podat v této fázi odvolání. Soud spoluvlastníkovi doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu. Spoluvlastník je povinen správci závodu poskytnout součinnost při vypracování předběžné zprávy o ceně závodu ceny. Učinil-li správce závodu opatření proti povinnému, působí tato opatření i proti spoluvlastníkovi závodu. Spoluvlastník je účastníkem dražebního jednání a soud mu doručí dražební vyhlášku do vlastních rukou. Spoluvlastník se může odvolat proti dražební vyhlášce. Prokazuje-li spoluvlastník předkupní právo při dražbě závodu, musí učinit tak nejpozději do začátku dražebního jednání, musí se také dražebního jednání zúčastnit. Dá-li spoluvlastník společně s jinými dražiteli nejvyšší podání, soud udělí příklep. Pokud se dražby účastní více spoluvlastníků závodu, tak soud udělí příklep tomu spoluvlastníkovi, který je ve spoluvlastnictví nejdéle. Pokud nelze rozhodnout, komu se příklep udělí, musí určit vydražitele los. Soud doručí spoluvlastníkovi usnesení o příklepu pouze za předpokladu, že je spoluvlastník vydražitelem. Je-li spoluvlastník vydražitel, může podat odvolání proti usnesení o příklepu. Účastníkem rozvrhového řízení je spoluvlastník pouze v případě, že se stane vydražitelem, jinak účast spoluvlastníka v řízení po dražbě končí48.

4.6 Prodej rodinného závodu § 338zqa OSŘ je nový od 1. 1. 2014 a poslouží jako příklad úplně nového znění zákona, který se dá uplatnit při výkonu rozhodnutí postižením závodu.

47

Antoním Tripes, Exekuce v soudní praxi 2. vydání, nakladatelství: C. H. Beck, s. r. o.,2006,ISBN: 80-7179-

789-9 48

Antoním Tripes, Exekuce v soudní praxi 2. vydání, nakladatelství:C. H. Beck, s. r. o., 2006, ISBN: 80-7179-

789-9

44

„(1) Na výkon rozhodnutí prodejem rodinného závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem závodu, nestanoví-li se dále jinak. (2) Členu rodiny zúčastněném na provozu rodinného závodu, který není povinným, soud doručí dražební vyhlášku. (3) Zúčastní-li se člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu, který není povinným, dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu přiklep; ustanovení § 338y odst. 1 věty druhé se nepoužije. (4) Člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu, který není povinným, je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 338y odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.“ 49 Rodinným závodem se rozumí takový závod, ve kterém společně pracují manželé nebo i jejich příbuzní a zároveň je závod ve vlastnictví některé z těchto osob. Účastníci provozu tohoto typu závodu jsou členové rodiny a podílejí se na provozu závodu, na zisku a na dalších věcech souvisejících s chodem závodu. Rodinný závod nelze převést na jinou osobu, která není členem rodiny. Rodinný závod lze převést na jiného člena rodiny ale pouze se souhlasem všech členů rodiny, kteří se podílejí na chodu závodu.

4.7 Prodej zástavy Při provedení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy postupuje soud podle ustanovení o výkonu rozhodnutí postižením závodu. Účastníci prodeje závodu jsou pouze oprávněný a další oprávněný, jemuž svědčí usnesení o nařízení prodeje zástavy. Výkonem rozhodnutí prodejem zastaveného závodu lze postihnout závod jako celek, protože nelze nařídit výkon rozhodnutí na jeho část, vyjma samostatné organizační složky závodu. Na základě návrhu zástavního věřitele soud nařídí prodej zástavy podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy proti zástavnímu dlužníku. Soud doručí usnesení o nařízení prodeje zástavy oprávněnému, povinnému, správci závodu, manželu povinného, pokud patří závod do společného jmění manželů. Po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy,

49

ÚZ Úplné znění, občanský soudní řád, zvláštní řízení soudní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky,

mediace, veřejné dražby a další předpisy znění předpisů k 1. 1. 2014, strana 93, Nakladatelství sagit, a.s., ISBN: 978-80-7488-023-0

45

doručí soud rozhodnutí všem osobám, které jsou s rozhodnutím prodejem zástavy seznámeny, aby byly informovány, že byl nařízen prodej závodu a mohly uplatnit své zájmy.50

50


BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9

46

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo rozebrat a obohatit § 338f - § 338zr OSŘ svými komentáři, aby bylo po přečtení mé bakalářské práce jasné, čím se výkon rozhodnutí řídí, jak probíhá, kdo jsou subjekty sporu ve srozumitelné formě, protože paragrafy v OSŘ jsou velmi stručné a někdy těžko pochopitelné. Soudní vymáhání lze vést jen na návrh oprávněného, pokud povinný nesplní dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul. Aby byl závod postihnut výkonem rozhodnutí postižením závodu, musí soud naplnit pět hlavních fází výkonu rozhodnutí. V první fázi výkonu rozhodnutí je hlavním cílem podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu oprávněným. Návrh na výkon rozhodnutí musí mít všechny náležitosti stanovené zákonem, například závod se musí jasně označit, aby nebyl zaměnitelný se závodem jiným, musí se doložit, jestli je závod ve vlastnictví povinného, dále se označí jmění, které slouží k provozování závodu nebo má ke své povaze tomuto účelu sloužit. Ne každý závod je postihnutelný výkonem rozhodnutí postižení závodu. V této fázi se nejedná pouze o řádném podání návrhu výkonu rozhodnutí, ale také se zde musí ustanovit správce závodu, který má povinnost spravovat závod tak, aby nedošlo ke zmenšení majetku závodu, ale naopak se snaží majetek závodu navýšit. Na zákonné povinnosti správce závodu dohlíží soud. V druhé fázi správce závodu zjišťuje ve spolupráci povinného, jakým směrem se bude výkon rozhodnutí postižením závodu vyvíjet, například, zda se závod bude dál spravovat a oprávněného bude možno uspokojit z výtěžku této správy nebo bude třeba závod prodat v dražbě. Nově, ve třetí fázi, poté co se rozhodne, jakým směrem se bude výkon rozhodnutí postižením závodu vyvíjet, se vyřeší cena závodu. Poté, co se určí cena a nabude právní moc usnesení o ceně, soud nařídí dražební vyhlášku. Čtvrtá fáze začíná dražební vyhláškou, kde se uvede čas a místo dražebního jednání, označení prodávaného závodu, výši nejnižšího podání, výši jistoty a způsob jejího zaplacení včetně dalších údajů, jako je například cena majetku náležejícího k závodu, výše peněžitých dluhů náležejících k závodu, atd. Dále se v čtvrté fázi soud zabývá dražebním jednáním, kde soud jasně vymezí, kdo je dražitel a vymezí se i další subjekty výkonu rozhodnutí. Soudce také rozhodne, zda se prokázalo předkupní právo, stanoví, kolik činí výše nejnižšího podání. 47

Čas a místo dražebního jednání je obsažen v dražební vyhlášce. Příklep soud udělí tomu, kdo podá nejvyšší podání a zároveň splní všechny další zákonem stanovené podmínky. Pátá fáze začíná po nabytí právní moci usnesení o příklepu včetně zaplacení nejvyššího podání vydražitelem. Poté soud nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. Rozdělovanou podstatou se rozumí například majetek náležejícího závodu, výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžitých ústavů, atd. Rozdělovaná podstata je rozdělována podle skupin a pořadí věřitelů. Po rozdělení podstaty může přejít vydražený závod do majetku vydražitele. Následuje sepsání závěrečné zprávy správcem závodu o výkonu správy závodu. Všechny okolnosti se musí také oznámit jiným orgánům, jako je například rejstříkový soud nebo případně katastrální úřad. OSŘ také kodifikuje zastavení výkonu rozhodnutí, oznámení jiným orgánům, jiné výkony rozhodnutí, prodej zástavy. Také je zde kodifikována možnost postihnout pouze část závodu (tvoří-li samostatnou organizační složku), prodej zástavy, nebo postižení podílu spolumajitele závodu. K 1. 1. 2014 je kodifikován prodej rodinného závodu, tudíž lze nově podat návrh na výkon rozhodnutí prodejem rodinného závodu. Toto byl ukázkový příklad výkonu rozhodnutí postižením závodu, který nebyl v žádné fázi přerušen, byly zde naplněny všechny zákonem stanovené povinnosti. Tento příklad je i průřez obsahu celé mé bakalářské práce. Po konzultaci s okresním soudcem na okresním soudu v Chrudimi jsem byl informován o tom, že doposud nebyl ukončen ani jeden případ výkonu rozhodnutí postižením závodu.

48

Literatura a použité zdroje monografie: 1) DAVID L., IŠTVÁNEK F., JAVŮRKOVÁ N., KASÍKOVÁ, LAVICKÝ A KOL. Občanský soudní řád I. + II. díl – komentář. nakladatelství Wolters Kluwer, 2009. ISBN 978-80-7357-460-4 2) DRÁPAL, BUREŠ A KOL., Velké komentáře, občanský soudní řád II, § 201-376 komentář. nakladatelství C. H. BECK, 2009. ISBN 978-80-7400-107-9 3) KURKA Vladimír, DRÁPAL Ljubomír, Výkon rozhodnutí v soudním řízení. nakladatelství Linde, 2006. ISBN: 80-7201-443-9 4) SVEJKOVSKÝ A KOL., Nový občanský zákoník, srovnání nové a současné úpravy občanského práva. Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o. ISBN: 978-80-7400-423-0 5) SVOBODA Karel, SMOLÍK Petr, LEVÝ Jiří, ŠÍNOVÁ Renáta A KOL. Občanský soudní řád, 1. Vydání 2013. nakladatelství C. H. Beck. ISBN: 978-80-7400-506-0 6) ŠKÁROVÁ Marta, BROTHÁNKOVÁ Jana, MACKOVÁ Alena, MELICHAROVÁ Dita, MUZIKÁŘ Ladislav, TRIPES Antonín, WALTR Robert, RABAN Přemysl, OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD s vysvětlivkami a judikaturou - 4. aktualizované vydání podle stavu k 1. 9. 2009. nakladatelství: Linde Praha, 2009. ISBN: 978-80-7201-769-0 7) TRIPES, Antoním. Exekuce v soudní praxi 2. Vydání. nakladatelství: C. H. Beck, s. r. o., 2006. ISBN: 80-7179-789-9 zákon 8) ÚZ úplné znění, občanský soudní řád, zvláštní řízení soudní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky, mediace, veřejné dražby a další předpisy, znění předpisů k 1. 1. 2014., nakladatelství Sagit a.s. ISBN 978-80-7488-023-0

49

Seznam zkratek §

paragraf

OSŘ

Občanský soudní řád

OZ

Občanský zákoník

NOZ

Nový občanský zákoník

Odst.

Odstavec

Písm.

písmeno

50

Výkon rozhodnutí prodejem podniku

Recommend Documents