2 0 1 6 č e r v e n e c
jasný cíl Firemní časopis společnosti
Gumotex a.s.
Naši nejpilnější cyklisté byli ocenění i na okresní úrovni Gumotex má nového předsedu představenstva Kabriolet od BMW se bude pyšnit clonami z Břeclavi Nafukovací lodě Gumotexu vstupují na trh v USA Modernizace po 50 letech: nová člunová linka zrychlí výrobu Na kole jezdí ultramaratony. Do práce ale chodí pěšky
Jiří Kalužík po 26 letech končí v nejužším vedení společnosti Gumotex že, v nichž se Gumotex pohybuje. „V automobilovém průmyslu je systém exaktně nastavený a funguje na jiné bázi než gumárenský byznys. V něm prodáváme koncovému zákazníkovi a obsluhujeme složky záchranného systému či dodáváme matrace zákazníkovi do USA. Nemá smysl tyto branže spojovat. Například úplně jinak v nich funguje motivace. V gumárenství je manažer odpovědný za aktuální prodej, kdežto v autoprůmyslu se zakázky sjednávají rok až rok a půl před zahájením sériové výroby,“ prohlásil Kalužík.
Na valné hromadě, která se konala 3. června, odešel z pozice předsedy představenstva břeclavského Gumotexu Jiří Kalužík. Ve firmě pracoval od roku 1982, od roku 1991 dělal generálního ředitele a po transformaci na akciovou společnost byl i předsedou představenstva. Z firmy chtěl odejít už dvakrát, ale jednou mu záměr překazila finanční krize a jednou problémy po odvolání generálního ředitele. Jiří Kalužík definitivně z firmy Gumotex odejde na konci kalendářního roku. „Od roku 2014 se podařilo firmu stabilizovat jak hospodářsky, tak personálně. Připravili jsme ji na růst. Loni jsem se proto definitivně dohodl s majoritním akcionářem Expandií na odkupu mého akciového podílu. Po valné hromadě už budu pouze členem představenstva a na konci roku ukončím svoji éru v Gumotexu,“ řekl Kalužík. Firma bude mít po jeho odchodu nový model řízení bez generálního ředitele, jehož funkci zatím Kalužík vykonával současně jako předseda představenstva. „V představenstvu jsou tři manažeři, kteří budou řídit svou branži. Půjde o šéfa skupiny Auto, šéfa skupiny Pryže a plasty a o finančního ředitele. Ten bude zastupovat centrální a servisní část podniku. Mým úkolem je do konce roku na tuto změnu dohlédnout, aby si to sedlo a nenastaly komplikace, které ale neočekávám,“ okomentoval Kalužík. Důvodem pro řízení firmy členy představenstva jsou rozdílné bran-
S podnikem byl spjatý od roku 1994 i finančně. S dalšími šesti manažery si od banky půjčil peníze, které deset let spláceli a úspěšně završili transformační proces. „I když nás bylo sedm, fungovalo to poměrně dobře, což bylo asi dané finanční zátěží. Půjčili jsme si 650 milionů korun a nakonec splatili 1,08 miliardy. V roce 2006 jsme se rozhodli, že to prodáme. Akcie získaly investiční fondy Milestone, Expandia a Genesis. Jejich zástupci mě požádali, abych ve firmě zůstal po dobu transformací. Jenže přišla ekonomická krize, tak jsem ještě zůstal dále,“ řekl Kalužík. Nynější plánovaný odchod považuje za definitivní. Podle něj mají dostat šanci další manažeři. „Už nechci být v tak velkém byznysu. Našel jsem si menší a budu pomáhat rozvíjet franšízovou síť cukráren Eiscafe Delikana. Je to zajímavý byznys a práce s trhem. Roční obrat se pohybuje okolo 50 až 60 milionů korun,“ uvedl Kalužík. Hospodářské noviny, 30.5.2016
Změny ve složení představenstva a dozorčí rady gumotex, a.s. Červnová valná hromada společnosti GUMOTEX, a.s., která schválila jednak účetní uzávěrku společnosti a výroční zprávu za rok 2015, současně se ovšem zabývala i důležitými změnami ve složení vrcholných orgánů společnosti. Novým členem představenstva GUMOTEX, a.s. se stal Ing. Jiří Václavík. Do dozorčí rady byla nově zvolena Ing. Gabriela Konečná, která v ní od 1.7.2016 nahradila Ing. Vladimíra Chmelu. Na ustavujícím zasedání doplněného představenstva, které se uskutečnilo po valné hromadě, se konala i volba nového předsedy představenstva GUMOTEX, a.s. Do této funkce byl všemi hlasy zvolený Ing. Vladislav Veselý (na snímku) místo Ing. Jiřího Kalužíka, který tuto funkci zastával nepřetržitě od roku 1991. Nově
zvolený předseda představenstva poděkoval Ing. Kalužíkovi za dlouholeté úspěšné působení v této vrcholné pozici a popřál mu hodně úspěchů v dalších aktivitách. Ing. Jiří Kalužík zůstává nadále řadovým členem představenstva. V současné době má představenstvo naší společnosti sedm členů. Ing. Vladislav Veselý – předseda představenstva Ing. Michal Záveský – místopředseda představenstva Ing. Vojtěch Hrubý Ing. Jiří Kalužík Ing. Tomáš Návrat Ing. Jindřich Škoda Ing. Jiří Václavík Dozorčí rada GUMOTEX, a.s. je tříčlenná a od 1.7.2016 bude pracovat ve složení: Ing. Robert Novák – předseda DR Ing. Vladimír Dráb – člen DR Ing. Gabriela Konečná – členka DR
Nové BMW Z4 bude jezdit s našimi slunečními clonami Hlavním dodavatelem plastových dílů clony nebude nikdo jiný než „nový“ člen skupiny GUMOTEX Automotive, firma Ronson Plastics se sídlem na Myjavě. První dodávky prototypových dílů a následně sériových kusů clon budou směřovat do rakouského města Graz, kde bude probíhat montáž interiérových dílů vozu. Odštěpému závodu 2 přejeme úspěšné zvládnutí projektu a další podobné úspěchy u tak silného partnera, jakým BMW bezesporu je. (dan)
Aktuálně posledním novým úlovkem OZ2 - divize slunečních clon je projekt G29/J29 pro věhlasnou automobilku BMW. Tato clona bude od konce roku 2018 zdobit modelovou řadu Z, konkrétně sportovní BMW Z4 Cabrio a Coupe. Stejně jako u projektů vozů MINI je i nyní naše firma zodpovědná za konstrukci produktu a jedná se tedy o vývojový projekt. Tentokrát se však pro naši firmu jedná o první produkt dodávaný přímo mateřské společnosti koncernu BMW a jeho úspěšné zvládnutí otevírá dveře k dalším projektům vozů BMW.
Odsouzení splácí svůj dluh společnosti. Prací v Gumotexu Některé firmy při současném nedostatku pracovníků obracejí své pohledy na zahraniční zaměstnance. Naše společnost se rozhodla využít faktu, že byla v listopadu loňského roku otevřena v Poštorné nová věznice s dohledem, tedy zařízení pro odsouzené s nejlehčími prohřešky. Už při jejím otevření se počítalo, že bude možné využít pracovní sílu vězňů s nejmírnějším režimem i mimo objekt věznice, což je v ČR běžnou praxí. Gumotex rozhodl, že si odsouzené postupně otestuje a v případě spokojenosti s jejich prací v průběhu letošního léta navýší jejich počet podle toho, kolik volných míst nabídne momentálně výroba slunečních clon do automobilů, která se stala místem práce první skupiny desíti odsouzených mužů. Ty vytipovala věznice, všichni museli splnit několik podmínek. Poté je bezpečnostní služba naší firmy přiváží na směnu a po ní je hned zase odveze zpět do Poštorné. Ještě před samotným nástupem prvních vězňů byli všichni zaměstnanci budovy 42 vedením věznice proškolení a poučení, jak se chovat při spolupráci s odsouzenými. „Naši zaměstnanci jim nesmí půjčovat peníze, mobilní telefony, předávat jim alkoholické nápoje, civilní oblečení, dopisy, léky nebo cigarety. Kdyby se jim
něco z toho ztratilo, musí to ihned hlásit. Nesmí s odsouzenými ani mluvit o podstatě jejich trestu, mohou řešit jen pracovní záležitosti,“ upozornila business partnerka pro OZ2 Andrea Stejskalová na základní bezpečnostní předpisy. Obavy ovšem nejsou na místě. V poštorenské věznici jsou umístění lidé, kteří si odpykávají trest poprvé v životě a provinili se činem z nedbalosti - například jako viníci dopravních nehod. Taková věc může potkat každého z nás. Naše firma navíc pomáhá státu se snížením nákladů na jejich obživu, vězňům pak pomůže umořovat jejich dluhy u věřitelů a dáváme jim samotným šanci si něco málo přivydělat. Jednou z lidí, která s odsouzenými přišla do styku jako první, byla trenérka školicího centra Ivana Petrjanošová. „Jsou to lidé jako každý jiný. Jsou manuálně zruční a vděční za kontakt s vnějším světem. Je pro ně lepší pracovat u nás, než se nudit mezi čtyřmi stěnami své cely. Kdyby něco provedli, sami by se o možnost podívat se za zdi věznice připravili. To jim za to nestojí,“ dodává. A je tu ještě jeden rozměr. Pokud se odsouzený v praxi osvědčí a bude mít zájem pracovat u nás i po skončení výkonu trestu, není problém, aby v Gumotexu zůstal. (dan)
„Autaři“ stmelovali kolektiv na raftech Téměř čtyřicítka technických pracovníků OZ2 a OZ7 se vypravila v červnu na třídenní teambuildingovou akci do Nízkých Tater. Hlavní náplní společně stráveného času bylo sjíždění řeky Hron, stylově na nafukovacích raftech z Gumotexu značky Colorado. Pěti až šestičlenné posádky tak během jednoho dne absolvovaly 27 kilometrů dlouhou plavbu. Kromě toho se hrál volejbal, otužilci pak využili bazénu, který měli v areálu nedaleko Brezna k dispozici. (dan)
Nafukovací čluny Gumotexu mají nový cíl. Prorazit ve Spojených státech amerických Být jedničkou v sektoru nafukovacích člunů ve střední Evropě břeclavskému Gumotexu nestačí. Má nové ambice, které směřuje hlavně do zámoří. Koupil tam totiž již existující značku nafukovacích lodí Innova a převedl ji na nově založenou dceřinou společnost Gumotex USA. Právě ve Spojených státech amerických se firmě otevírá nový trh, na který naše společnost skrze americkou značkou Innova několik let pouze nahlížela. Do úplně neznámého prostředí tedy nejde. „Již dříve jsme prodávali upravené čluny do USA se značkou Innova a budeme v tom pokračovat, jen logo víc vizuálně přiblížíme logu Gumotexu, abychom podvědomě v zákaznících budovali spojitost mezi těmito značkami,“ uvedl manažer prodeje výrobků pro sport a volný čas Tomáš Gála a pokračuje. „Před nedávnem jsme podepsali smlouvu na převzetí aktiv firmy Innova. To znamená, že Gumotex koupil značku Innova včetně všech aktiv firmy, bez jejich závazků a pasiv. Nyní probíhá obeznámení hlavních odběratelů firmy Innova s touto změnou, aby se připravili na to, že nástupnickým dodavatelem bude Gumotex USA, ale čluny bude dodávat i nadále pod značkou Innova,“ osvětlil právní kroky. Nyní se s týmem prodeje a marketingu nafukovacích lodí připravuje na srpnovou účast na největší a nejvýznamnější outdoorové výstavě v USA - Outdoor Retailer v Salt Lake City, kde chtějí představit širší škálu produktů, než nabízela Innova doposud, a to včetně našich rybářských člunů Halibut a Alfonso.
„Dosud jsme do USA dodávali jen zúžené portfolio kajaků, některé z nich už byly v zastaralém provedení. Teď nabídku výrazně rozšíříme. Tato výstava bude důležitým mezníkem k převzetí aktivit na americkém kontinentu a odrazovým můstkem k rozvoji trhu člunů Gumotex pod značkou Innova,“ dodal Gála. Pro břeclavskou výrobu nafukovacích člunů se ovšem nic nemění. V nejbližší době se rozhodně neplánuje žádné přesunutí výroby do USA. (dan)
Podpořili jsme novou komedii o vodácích
Ve slovinských městech Tacen a Straža se konalo mistrovství Evropy v raftingu. A hádejte, odkud byla oficiální plavidla pro evropský šampionát? Tušíte správně, byly to naše oranžové Pulsary z Břeclavi. Nebylo to zdaleka poprvé, co dodávala naše firma oficiální plavidla na vrcholné akce na divoké vodě. Každá reprezentační posádka měla stejnou loď, rozhodovaly tak jen schopnosti závodníků v peřejích. Čeští muži si na Pulsarech dojeli pro titul mistrů starého kontinentu ve slalomu. Na horním snímku nejsou naklonované rafty, ale posádky při tréninkové obhlídce trati. (dan)
Po populárních Rafťácích je naše společnost opět partnerem filmu pro děti i dospělé. V polovině června začal režisér Jiří Chlumský natáčet novou komedii Špunti na vodě. Vypráví příběh tří otců, kteří se nechtějí vzdát pánské jízdy a rozhodnou vzít své ratolesti na výlet na vodu, zatímco jejich polovičky vyrazily na dámskou jízdu na kolech a děti jim nechaly na krku. V rolích otců se objeví osvědčené tváře: Jiří Langmajer (na snímku), Hynek Čermák a Pavel Liška. Že Vám námět filmu něco připomíná? Ano, scénář je podobný komedii století S tebou mě baví svět. Jen místo expedice do hor bude skupinka tří dospělých a sedmi různě starých dětí v rodinné komedii sjíždět řeku Sázavu. Výrobková skupina Gumotexu Boats & Outdoor pro potřeby natáčení zapůjčila filmařům čluny (Baraka, Palava, Ontario) a další vodácké příslušenství jako pádla nebo plovací vesty. Film vstoupí do českých kin 13. dubna 2017. (dan), foto: Alžběta Orten
Člunová linka se dočkala své nástupkyně
Od roku 1964 funguje v Gumotexu stará člunová linka, který v Břeclavi vyrábí nafukovací dílce pro čluny všech typů. Postupně však doslouží. Nahradí ji zbrusu nový prototyp linky, kterou si naše společnost objednala a nechala vyrobit u zlínské společnosti EDTS s.r.o. za přibližně 20 milionů korun. Vedení OZ3 si od ní slibuje nejen ulehčení práce dělnic, ale i zrychlení a zpřesnění výroby nafukovacích člunů. „Na staré lince vyrobíme jedenáct tisíc kusů člunů při třech směnách. Nová linka by v třísměnném provozu měla zvládnout více než pětadvacet tisíc kusů lodí,“ potvrdil vedoucí technolog nafukovacích výrobků Radek Pochylý. První části linky dorazily do Gumotexu už v polovině května. Tomu ale předcházely návštěvy a konzultace přímo ve Zlíně. „Linku jsme viděli v provozu přímo u výrobce, jezdili jsme tam na kontrolní dny. Zkoušeli jsme na ní vyrobit první kusy a naše operátorky se s ní učily zacházet. Následovala demontáž a převoz všech součástí linky k nám. Tady jsme ji zase složili a postupně nabíhá do provozu. V manuálním režimu už dokážeme vyrobit člun, teď to chce zautomatizovat, aby do něj člověk co nejméně zasahoval,“ objasnil první dojmy z člunové linky Pochylý. Linka vyrobená přesně podle našich parametrů je 27 metrů dlouhá a je umístěná ve třetím patře budovy č. 14. Na jedné směně ji bude obsluhovat 7 zaměstnankyň. Postup výroby zůstává podobný, ov-
šem technologie je někde úplně jinde. „Historicky se používaly na výrobu sítotiskové bubny, které obtiskávaly emulzi na materiál. Tím se vytvořily kontury budoucího člunu, které se olepili mezistěnami a ručně se prorážely otvory na ventily. Výměna bubnu pak trvala minimálně čtvrt hodiny a zastavila celou linku. Některé čluny se dokonce obkreslovaly přímo na lince ručně ze šablon. Nová linka je principiálně stejná. Jen místo bubnů jsou používány inkoustové tiskárny, změna typu vyráběného člunu je otázkou několika kliknutí v počítači. Inkoust jako takový funguje jako separátor. Co je potisknuto, to se neslepí k sobě. Linka sama hlídá pomocí čidel vystředění materiálu, sama proráží díry, takže odpadává fyzicky náročná práce s kladivem. Minimalizujeme tím možnost pracovních úrazů,“ vypočítává výhody nové „člunovky“ vedoucí technolog. Podélný a příčný ořez také snižuje fyzickou náročnost práce operátorek. Člunový materiál přichází z nánosovací linky KMB a prochází novou člunovou linkou rychlostí 0,5-4 metry za minutu. Když netiskne, dokáže projet strojem 12 metrů za minutu. Linka ulehčí práci i při kompletaci člunů. „Kromě toho, že potiskujeme čluny zevnitř, budeme schopni potisknout i vnější stranu materiálu, takže dokážeme do budoucna automaticky dostat na člun značky pro nalepení všech úchytů, palub, čímž dělnicím odpadá čas nutný pro ruční zakreslení podle šablon,“ doplňuje Pochylý další výhodu linky, kterou by chtěli zprovoznit v nejbližším měsíci. Pořízením nové linky jsme se včas připravili na splnění podnikatelského plánu na další období. (dan)
Do práce na kole: auto doma nechaly nejčastěji vývojářky OZ3 Téměř třicítka měst, 10 800 soutěžících a přes 2,2 milionu naježděných, naběhaných nebo nachozených kilometrů do zaměstnání během měsíce května. To je letošní shrnutí celorepublikového projektu „Do práce na kole“. V rámci břeclavského okresu se do něj zapojil i Gumotex, a to nejen sponzorstvím akce, ale i finanční podporou zaregistrovaným zaměstnanců, kterým zaplatil startovné v soutěži. Téměř šedesátka cyklistů, běžců nebo chodců naší firmy mezi sebou na dálku zápolila v tom, kdo nechá auto doma nejčastěji. Do cyklistického se oblékali nejen operátoři, ale i technici. Jako například vedoucí výzkumu a vývoje na OZ7 Martin Brůček (foto nahoře) nebo vedoucí ekonom společnosti František Kovalčík, kteří na cestu vyměnili košile a saka za sportovní oblečení a cyklistickou přilbu. Pomyslné vavříny ale patřily v naší firmě jiným. Deset statečných dokázalo absolvovat cestu do práce na kole bez jediné výjimky. Byla to konkrétně instruktorka stř. 334 Bohumila Myslíková, její kolegyně ze střediska 334 Andrea Cicáková a Jaroslava Hlavatá, gumařka-plastikářka ze slunečních clon Monika Štyksová, skladník na OZ2 Jiří Florus, technolog OZ2 Martin Novotný, technolog povrchově upravovaných materiálů a gumárenských směsí Jiří Lauko, hlavní konstruktér ze stř. 610 Jiří Marák, i logističky z OZ2 Radka Bartošová a Dagmar Milatová. Ti všichni během května nepoužili k cestě do práce ani jednou auto nebo MHD. Zajímavostí je i pohled na kolegy s nejvíce naježděnými kilometry. Prvenství patří Radmile Laštůvkové, která denně zdolává vzdálenost mezi Břeclaví a Bulhary. „Nemůžu za to, že bydlím tak daleko,“ směje se technoložka z OZ3 a pokračuje. „Na kole jezdím od prvního jarního dne, to se snažím dodržovat. A jezdím, dokud to počasí dovolí. Mám to jako odreagování a koníček zároveň. V rámci soutěže jsem se snažila jezdit co nejčastěji, ale někdy měly děti prostě přednost,“ potvrdila žena, která za měsíc najezdila 704 km. Za ní zaostal o 60 km již zmíněný Jiří Marák, který vážil téměř každý den cestu na kole z Moravské Nové Vsi. Také pro něj je cyklistika spojením příjemného s užitečným. Přes 500 km za měsíc najezdil i Zbyněk Slabý, gumař-plastikář z lehátek. Ten dojížděl z Lednice. Právě ze střediska šití a balení lehátek se rekrutovala nejpočetnější komunita zaregistrovaných cyklistů. Ti, kteří jezdili na kolech a chodili do práce i o víkendech (B. Myslíková, A. Cicáková, J. Florus nebo M. Tuček), absolvovali v květnu přes 50 jízd. Tým pojmenovaný jako „B27“ (na snímku dole) ve složení Lenka
Anketa: Jezdíte do práce na kole? Jiří Marák (vedoucí konstruktér, stř. 610): „Ano, do práce jezdím už několik let na kole, dokud mi to počasí dovolí. Pak už volím vlak. Zatímco do práce jezdím přímo, z práce si trasu zpět do Moravské Nové Vsi různě prodlužuju, jezdím oklikami a zasportuju si. Rovnou tak spojím příjemné s užitečným a projedu se, vyčistím si hlavu. Jsem na pohyb zvyklý, cyklistika je můj koníček. Na kole ujedu ročně kolem 5000 kilometrů.“ Michal Tuček (člen strážní služby): „Na kole jezdím z Lanžhota do práce každý den až do prvního sněhu. Kolo je můj koníček, beru si ho s sebou i na dovolenou. Jsem rád, že nemusím být závislý na autobusu. Navíc mám pocit, že dělám něco pro zlepšení své kondičky.“
Michaela Václavská (mzdová účetní, stř. 020): „Přestože jsem Břeclavačka, na kole do práce nejezdím. V autě se totiž cítím bezpečněji.“
Michal Tihlařík (obráběč kovů, stř. 615): „Na kole jezdím do práce už několik let pravidelně, jen v zimě sedám do auta. Mám staré kolo, nemusím se bát, že mi jej ukradnou, můžu ve městě kdekoliv zastavit a neřeším parkování.“
František Ryšavý (gumař-plastikář, stř. 225) „Od jara do podzimu jezdím na kole každý den. Jen v zimě musím využít auto nebo autobus. Ale kolo je pro mě nejpohodlnější způsob dopravy, nemusím na nic čekat, prostě sednu a jedu.“
Gasnárková, Ludmila Tučková a Iva Jadrná byl nejlépe hodnoceným družstvem Gumotexu, co se pravidelnosti jízdy týče. Vývojářky nafukovacích výrobků dosáhly dohromady 94,4% pravidelnosti jízd a skončily na čtvrté příčce mezi všemi družstvy napříč celým břeclavským okresem. Ani na slavnostním vyhlášení výsledků za celý okres se Gumotex neztratil. Jako firma jsme vytvořili nejvíce týmů z celého okresu, Radka Laštůvková byla dokonce nejpilnější ženou na Břeclavsku, co se ujeté vzdálenosti týče. Jiří Marák pak vystoupil na stříbrnou příčku mezi mužskými soutěžícími s nejvíce ujetými kilometry. Jejich společný tým Relax byl pak vylosovaný v závěrečné tombole a kolegové si odnesli cyklistické batohy a jiné sportovní doplňky. Poděkování ovšem patří všem těm, kteří na kole jezdí do Gumotexu po většinu roku i mimo tuto akci a plní svými bicykly podnikovou kolárnu. Dělají něco pro zdraví a šetří životní prostředí. (dan)
24 hodin v sedle? Potřebu jít na záchod vůbec neřešíte Ročně ujede na kole více než 12 000 kilometrů. Do práce na kole ale nejezdí. Jednak to nemá vůbec daleko, a navíc by si svůj bicykl do podnikové kolárny asi neodložil. Náš kolega z prodeje na OZ3 Jiří Jirásek si totiž sestavuje svůj závodní speciál sám a jak přiznává, částka za jeho pořízení je šesticiferná. Na svém horském kole totiž závodí v cyklistických 24hodinovkách, během kterých najede i přes 300 kilometrů. „Gumotex se stal od letoška jedním z mých sponzorů,“ má radost osmadvacetiletý rodák ze severních Čech, který v naší firmě pracuje od roku 2014. Jak dlouho už se cyklistice věnujete? Na kole jezdím odmalička v domovském amatérském oddíle Sokol Libochovice, ve kterém působil i můj otec. Tak jsem začal jezdit s ním. Nejezdil jsem ale závodně, kolo jsem měl původně jen jako doplňkový sport k florbalu. Na vysoké škole jsem přestal s kolem úplně a vrátil jsem se k cyklistice až před čtyřmi lety. Začal jste zase od nuly? Prakticky rok jsem jenom trénoval, pak jsem začal jezdit hobby závody, abych měl motivaci. Ačkoliv je mi možná díky mé lehké váze blíž silniční cyklistika, kde se dá získat a trénovat hlavně vytrvalost, závodit jsem začal na horských kolech a toho se držím dosud. Je to praktičtější a je tam třeba trošku hrubé síly. A navíc, dvě závodní kola bych momentálně neuživil. Kdo Vás dostal ke specifické disciplíně, kterou ultramaratony na horských kolech bezesporu jsou? Jako student jsem pracoval v cykloservisu, kde jsem se naučil si kolo poskládat sám, což dělám doposud a dokážu si kolo vyladit podle svých možností a přání. A právě kolega ze servisu mě poprvé vzal jako technický doprovod a podporu na závody mistrovství republiky ve čtyřiadvacetihodinovce. Ta atmosféra v depu mě nadchla a příští rok už jsem stál na startu já sám. To jsem měl jako hobbík za sebou asi dvě sezony ježdění. Jak probíhají takové celodenní závody? V jednom místě je depo, kde si můžete opravit kolo, najíst a napít se, kdo chce, může si odpočinout nebo se prospat. Mít podpůrný tým je důležité. Jezdí se v terénu na okruzích, které jsou sedm až patnáct kilometrů dlouhé. A kdo nakrouží víc, ten prostě vyhraje. Je to o hlavě, stihne se většinou třicet nebo čtyřicet okruhů. Mým rekordem je nakroužených 330 kilometrů, kdy jsem asi jen hodinu odpočíval. Nejlepším umístěním bylo 6. místo v závodě. To mě potěšilo, jel jsem nadoraz. Máte povoleno během závodu spát? Právě v noci se tyhle závody rozhodují, taktizuje se nad ránem. Někdo opravdu vydrží nespat a jet téměř neustále. Jiní si prostě za světla najedou v největší rychlosti co nejvíce okruhů SUDOKU: a v noci si pak mohou dopřát odpočinek i spánek. Samozřejmě nesmíte prospat půl dne. Ale odpočaté tělo funguje lépe než unavené a ztráta jednoho nebo dvou okruhů na takto dlouhém závodě nic neznamená. Co v sedle kola jíte? Co mi v depu podají. Vytrvaleckou klasikou je ředěná coca-cola. Ale celý den na tom nemůžete vydržet. Dojde i na klasická tuhá jídla a vodu. Ačkoliv jím normálně zdravě, na závodech sním, co mi přijde pod ruku. A pokud nemáte problém se zažíváním, problémy s toaletou během závodu vůbec neřešíte, tak velký je výdej potu a energie. Přece jen, většinou za ten den nastoupáte i okolo šesti tisíc výškových metrů, což není málo.
Jak po závodě relaxujete? Říká se, že z ultramaratonu se tělo vzpamatovává téměř měsíc. Mezery mezi závody jsou bohužel jen dva nebo tři týdny, takže to není ideální. Dva dny po závodě nechci kolo ani vidět, třetí den už se ale jedu krátce projet. Může si takový náročný závod zkusit i amatér? Na každých závodech pár takových je. Z řad pořadatelů nebo místních nadšenců. Jedou to, na co mají a nestresují se. Pokud ujedou pět okruhů a stačí jim to, mohou zbytek závodu prospat. Nebo mohou jezdit ve čtyřčlenných štafetách, a to se dostanou na řadu třeba jednou za čtyři hodiny. Mezitím odpočívají. Asi je jasné, že to není masová disciplína. Jaká je na 24hodinovkách konkurence? Máte pravdu, loni bodovalo v celém seriálu čtyř závodů něco málo přes sto jezdců v kategorii mužů-jednotlivců. Ale zato se mezi sebou známe, pomůžeme si v nouzi, půjčíme si duši, nářadí, před závodem i v depu spolu trávíme ve stanovém městečku spoustu času. Baví mě na tom právě ta atmosféra. Absolvujete i kratší bikerské závody? Projeví se tam Váš vytrvalostní trénink? Je to něco jiného, ale výdrž se umí projevit. Absolvoval jsem jako zpestření přípravy několik padesátikilometrových i kratších závodů a uměl jsem skončit do desátého místa. Takže jde to. Rozhodně lépe, než opačně. Ze sprintera se přes noc vytrvalec nestane. Trénujete celoročně? Jezdím venku od března. V zimě jen pro zpestření přípravy vyrazím občas ven. Je pro mě lepší, když skončím v říjnu nebo začátkem listopadu, abych si oddechl a nabral síly na zimu. Od konce listopadu jezdím pod střechou na trenažeru. Kolik Vás stojí jedna cyklistická sezona? To je těžké říct. Každá je jinak dlouhá, záleží i na počasí. Pokud jedete čtyřiadvacet hodin v blátě, můžete po závodě půlku kola vyhodit. Jen řetěz stojí tisícovku a vydrží tak tisíc kilometrů. U mě to je asi jeden měsíc. Měnit musíte i spoustu dalších věcí. Jsou to tisícové položky měsíčně. Startovné na ultramaraton stojí od tisícovky do patnácti stovek, ale je to jen nepatrný zlomek celkových nákladů. Není to levná záležitost. Osobní rekordy Jiřího Jiráska: 14. místo na MČR ve 24-hodinovce 2014 15. na MČR ve 24-hodinovce 2015 8. místo v Čs. poháru ve 24-hodinovce 2015
Procvičte si na dovolené Váš mozek
Tanex už může vyvážet V Jaroměři dostanou v létě nový povrch silnic své díly i do Číny Výstavba nových komunikací v jaroměřském Tanexu je už od května v plném proudu. Oprava silnic je naplánovaná na celé léto, postupně se její etapy dotknou prakticky celého areálu závodu vyrábějícího pro Gumotex automobilové součásti, převážně díly z EPP. (dan)
Na přelomu května a června mohl jaroměřský Tanex oznámit, že prošel úspěšně auditem a získal tak certifikaci CCC pro vývoz výrobků OZ5 do Číny. Byl tím zakončený více než půl roku trvající proces, kdy jsme se snažili získat bezpečnostní certifikaci tří výrobků vyráběných v OZ5 z EPP materiálu. Odběratelem dílů je automobilka Audi a testovala se konkrétně jejich hořlavost. Bez značky CCC (China Compulsory Certification) na výrobku by nebylo možné dodat vůz známé německé značky s našimi díly do Číny. Jak to probíhalo? Nejdříve jsme zavedli požadavky normy do interních předpisů firmy, byla vytvořena vnitřní směrnice pro CCC a jmenovali jsme představitele vedení pro CCC. Proběhlo i školení našich pracovníků v této oblasti. Zároveň byly vypracovány desítky stran dokumentů, které bylo nutné zaslat čínským úřadům, připravit a odeslat vzorky pro testování v laboratoři v Číně. Tam naše díly z EPP prošly. Následoval ale ještě dvoudenní audit přímo ve výrobních prostorách, do Jaroměře na něj přijeli dva auditoři z Číny, překladatelka a zástupce firmy ChinaCert s.r.o. I přes náročný průběh auditu v Jaroměři a rozdílnost obou kultur vše proběhlo v přátelském duchu a výsledkem bylo 0 neshod. V současné době probíhá proces schválení povolení používání značky CCC. Tato značka se objeví na našich výrobcích na přelomu června a července. Značku budeme využívat po dobu 5 let, jednou ročně ale musí proběhnout rekvalifikace výrobku, znovu v laboratoři v Číně. Děkujeme všem, kteří se na přípravě požadavků podíleli a dokázali je odprezentovat čínským auditorům. Ing. Iva Kozáková, ved. OŘK OZ5 Co je značka CCC?? China Compulsory Certification (CCC) je povinná certifikace pro produkty uváděné na čínský trh. CCC certifikace je povinná v případě, že výrobek budeme vyvážet na čínský trh (samostatně i v zamontovaném stavu) a patří do některé ze 159 CCC produktových kategorií. Dále je certifikace povinná, pokud je díl hořlavý a je umístěn v interiéru vozu (vč. zavazadlového prostoru) nebo v prostoru motoru.
Vylosovaní dělníci získali den zdravotního volna navíc Také na konci druhého čtvrtletí proběhlo za přítomnosti personálního ředitele, business partnerů a vedoucích výroby OZ2 a OZ3 losování odměny operátorům za 100 % přítomnost v práci během měsíců dubna až června. Štěstí tentokrát měla Jitka Škrobáčková za OZ2 (stř. 221), Martina Slezarová z OZ3 (stř. 334), Eva Špacírová z OZ5 (stř. 524) a ženskou nadvládu přerušil Roman Matějíček z OZ6 (stř. 611). Každý z vylosovaných dělníků obdrží od svého nadřízeného poukaz na jeden den zdravotního volna (sick-day) navíc, které musí vyčerpat do konce letošního roku. (dan)
Odbory na výletě
Odborová organizace Gumotexu vyjela na čtyřdenní zájezd na Kokořínsko, jehož součástí byla i návštěva nejznámější české automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, kam se všichni zúčastnění těšili. Výroba v tomto podniku jen nám velmi blízká, neboť pro kompletaci aut dodáváme produkty z naší výroby OZ2. Součástí exkurze byla prohlídka Muzea Škoda Auto, kde byly vystaveny exponáty aut vyrábějících se více jak sto let v Mladé Boleslavi. Aktuálně tamní automobilka dodává na celosvětový trh téměř 100 000 nových automobilů za měsíc.
Svátek dětí v Jihlavě I v letošním roce dostaly děti našich zaměstnanců dárek k jejich svátku - Mezinárodnímu dni dětí. Bylo to v podobě zájezdu do ZOO Jihlava, který uspořádala odborová organizace naší společnosti. ZOO Jihlava je rozdělena do pěti kontinentů. K vidění zde bylo téměř 200 druhů exotických zvířat umístěných v zajímavých expozicích – africká vesnice Matongo, asijský parčík Hokkaido, jihoamerická Hacienda Escondido, Australská farma či Babiččin dvoreček z evropské expozice. Děti se však pořádně vydováděly i v netradičně řešeném koutku, který je součástí ZOO. (ště)
Gumotex obhájil na dračích lodích stříbro ze sprintů Prosluněné počasí 7. ročníku závodů dračích lodí vysloveně přálo. Nakonec se na startu sešlo 25 smíšených posádek, které nejprve zápolily ve sprintech na 200 metrů, odpoledne si pak většina z nich troufla i na kilometrovou trať s otočkou kolem bójky a bojovala o pohár Gumotexu. Tým složený z členů OZ2 a OZ6 pod názvem „Auťáci“ (kapitán Michal Váňa) si nakonec dojel na kratší trati stejně jako loni pro skvělé druhé místo mezi firemními posádkami, když nestačil jen na posádku Autocentra HM. Když se sečetly časy všech posádek, včetně týmů přátel, stačilo to Auťákům na čtvrtou příčku.
Druhá gumotexácká posádka z OZ3 pojmenovaná „Náfuky“ (kapitánka Alena Šlesingerová) si před zraky tisícovky diváků dojela pro 10. místo mezi firmami. Na vytrvalecké vzdálenosti byli opět úspěšnější kolegové z automotive, kteří byli na kilometrové trati šestí, zatímco „Náfuky“ dojely na 18. pozici a obdržely od kapitánky alespoň originální papírové medaile s poděkováním. Vzhledem k celodenní dřině na slunci se někteří neváhali okoupat v Dyji a následně si posedět s kolegy ve stanu u piva nebo grilované klobásky. Občerstvení pro nás zajistil denní bar Dvůr. (dan)
Sport indiánů už oživili i v Lanžhotě Lakros není v českých podmínkách příliš rozšířeným sportem. Pokud o něm má veřejnost povědomí, ví maximálně to, že je tradiční hrou amerických indiánů a viděli ho hrát Apače v klasických westernech o Vinnetouovi. Do Evropy jej přinesli až francouzští misionáři v minulém století a odtud se dostal i do České republiky, kde jsou jeho průkopníky v posledních letech hlavně skautské organizace nebo party nadšenců, které založily nový specifický sport - český lakros. A právě takto se ke kolektivnímu sportu, ke kterému potřebujete jen tenisák a hůl s košíkem na konci, dostal i Jiří Němec, vedoucí vývojový pracovník na speciální výrobě OZ3. Jirko, kdo Vás k tomuto neobvyklému sportu přivedl? Jakožto Lanžhotčana mě k němu přivedla před necelým rokem parta z lanžhotského skautu. Skauti obecně jsou v Česku průkopníci tohoto starého sportu. Lakros byl původně pro indiány mimo sportu i prostředkem k vyřizování sporů a družstva měla v minulosti stovky hráčů, kteří zápolili mezi brankami vzdálenými i několik kilometrů. Jak se pravidla proměnila v čase? Pravidla se od minulosti celkem změnila. Hraje se sice na „neomezené“ ploše co se šířky týče, ale brány jsou od sebe vzdáleny padesát metrů a hřiště je rozděleno půlící čárou s praporky, mezi kterými se musí při útočení probíhat. Na každé straně je pět hráčů a brankář. Hraje se dvakrát dvacet minut se dvěma rozhodčími, kteří jsou zároveň zapisovatelé. Jak dlouho Vám trvalo, než jste se naučil základní grif a dokázal jste v pohybu sebrat tenisák ze země a vystřelit jej na branku? Začátky byly těžší, to přiznávám. Trvalo mi pár týdnů, než jsem se naučil grif. Vlastně se stále učím, jak co nejlépe nahrát spoluhráčům a dobře vystřelit na bránu. Oblékáte dres lanžhotského týmu 300. Jakou soutěž hrajete a jak se Vám v lize daří? Hrajeme společně s deseti soupeři Moravskou lakrosovou ligu. Aktuálně nám skončila sezona, umístili jsme se na pátém místě z jedenácti týmů. Oproti minulé sezóně jsme se posunuli o jedno místo výš k nejlepším celkům. Dostali jsme pozvánku i na mistrovství republiky v lakrosu společně s prvoligovými týmy. I když jsme skončili až osmí, byla by to cenná zkušenost. Zápasy se nehrají
Výlet na Kokořínsko: Čertovy hlavy i hora Říp V rámci čtyřdenního zájezdu se autobus s našimi zaměstnanci vypravil na severozápad Čech. Pod vedením předsedkyně odborů jsme navštívili zámek v Mělníku, viděli jsme soutok Labe a Vltavy a centrum města. Odpoledne jsme se kochali nádherou pískovcových plastik, tzv. Čertových hlav v obci Želízy a závěr dne ozvláštnilo proslulé Máchovo jezero. Jeden z našich nejromantičtějších hradů Kokořín nás učaroval třetí den našeho putování. Potom následovala procházka nejkrásnějším údolím v ČR Kokořínským dolem. Jeho výzdobu tvoří pískovcové bloky a věže, které místy nabývají charakter skalního města. Celé okolí v této oblasti jsme shlédli z rozhledny na Vrátenské hoře a den jsme zakončili prohlídkou hradu Houska. Poslední den výletu jsme vystoupali na horu Říp, která byla již v nejstarších českých dějinách místem slavných poutí. Na vrcholu stojí románská rotunda sv. Jiří a ze všech stran nádherný výhled po celém okolí. (ště)
každý týden jako u fotbalu, ale za sezónu se konají čtyři hrací víkendy, kde se sejdou všechny týmy a každý z nich odehraje pět zápasů podle daného rozlosování. Váš tým je smíšený, hraje v něm i několik žen. Je to v lakrosu obvyklý jev? Kolik je vás v týmu celkem? Ve většině lakrosových týmů hrají ženy. Jeden tým je dokonce vyloženě dívčí. Na domácím ligovém kole nás bylo patnáct, ale na ligová kola nás jezdí většinou kolem desíti hráčů. Jaké je věkové rozpětí hráčů lakrosu? V našem týmu je věkové rozpětí od šestnácti do čtyřiceti let. Hrát ale můžou i hráči mladší patnácti let. Ti ale musí mít přilbu s mřížkou a do osmnácti let musí nosit ochranné brýle. Někteří hráči i po dosažení dospělosti hrají pro jistotu s ochrannými pomůckami. Naznačujete, že lakros je kontaktní sport. O srážky a pády tedy není nouze. Zranění se Vám zatím vyhýbá? Zásah tenisákem do jakékoliv části těla bolí, nemáme pod dresem žádnou výstroj. Tedy až na brankáře. Při kontaktu s protihráči ale není o modřiny nouze. Kromě naraženého ramene, žeber a kolene se mi nic vážnějšího nestalo. Existuje ještě tvrdší varianta lakrosu ze zámoří, a tou je boxlakros. V něm už jsou prvky rugby, ale hráči mají chrániče. Předpokládám, že padá hodně branek. Gólmani to asi nemají jednoduché, že? V průměru padá na zápas kolem dvaceti gólů. Hodně záleží na obraně soupeře, ale jednoduché to gólmani určitě nemají. Jejich výstroj je téměř stejná jako u hokejových brankářů. Tedy vyjma bruslí a brankářské hole. Podařilo se Vám k lakrosu přitáhnout i některého z kolegů, kamaráda nebo dokonce někoho z rodiny? Zatím ne, ale třeba se někdo časem přidá. Kde na okrese se momentálně hraje lakros? Kam se mohou zájemci o něj obrátit? Týmy z ligy jsou z celé Moravy. Nejblíže k nám je Mikulov, kde hraje tým Osto6 a ženská El Chupacabra. Jinak už musíte za lakrosem do Brna nebo Strážnice. V Lanžhotě trénujeme na fotbalovém Pastvisku, nová sezona začíná na podzim. Více o našem týmu najdete na internetových stránkách www.300-lanzhot.webnode. cz, kde najdete i kontakt na našeho kapitána. (dan)
Společenská kronika Gumotex ocenil nejlepší mladé chemiky - KVĚTEN–ČERVEN 2016 V červnu převzali tradiční ocenění Gumotexu pro nejlepšího žáka v předmětu chemie dva úspěšní školáci. Ze ZŠ Kupkova to byl Michal Bartoň (na snímku uprostřed). Tento deváťák je všestranně nadaný, zakončil školu se samými jedničkami a míří na průmyslovou školu, obor elektrotechnik. Kromě toho se pravidelně účastní chemické olympiády jako nejlepší žák třídy. „Chemie mne baví. Zajímá mě, co je výsledkem nejrůznějších chemických pokusů,“ tvrdí premiant ročníku. Od naší firmy obdržel finanční dar. Kromě toho je i reprezentačním florbalovým brankářem, místo dovolené pojede s národním týmem na soustředění. Na ZŠ Slovácká se dostalo finančního ocenění z rukou naší personalistky Bohdany Havlíčkové deváťáku Janu Nemčokovi. I on prošel úspěšně chemickou olympiádou a s jedinou dvojkou na konci povinné školní docházky patří mezi nejlepší ve třídě. „Dostal jsem se na gymnázium, odkud bych rád pokračoval na chemickou vysokou školu. Chemiky máme v rodině, tak je to pro mě přirozená motivace,“ dodal mladý Břeclavan, který má rád mimo jiné i golf. (dan)
50 let oslavili: Roman Fröhlich, Ivana Drechslerová, Ilona Cinádrová, Ivana Hegnarová, Hana Křivová, Renata Pěnčíková, Josef Babčák, Jan Pavlík, Ivana Rašmanová, Milan Nývlt. 60 let oslavili: Naděžda Giričová. Za dlouholetou práci ve firmě děkujeme: 40 let ve firmě: Jiří Malacka, Petr Ščuka. Nastoupili: Pavel Zonyga, Pavel Nečas, Petr Kurial, Jaroslav Bělunek, Ladislav Ďurník, Veronika Blažejová, Barbora Buršíková, Květoslav Šarközy, Radim Hlaváč, Simona Fibingrová, Petr Mikulica, Andrea Zezulová, Bohuslava Albrechtová, Petr Luňák, Oliver Šureček, Adéla Tomková, Pavlína Žáková, Ing. Petr Veselý, Zdeněk Galuška, Radka Jarošková, Dalibor Mach, Dominik Juva, Michal Konečný, Martin Souček. Pracovní poměr ukončili: Josef Snovák, Iveta Čermáková, Bronislav Imrich, Josef Brychta, Soňa Šuláková, Veronika Blažejová, Jaroslava Malíková, Šárka Kotlánová, Jana Osičková, Denisa Hodžicová, Nikola Bartošová, Petra Fibichová, David Hanák, Marie Sedláčková, Věra Jánošíková, Helena Mácová, Irena Jakubíčková, Jaroslav Petrov, Petra Bohunská, Martin Venený, Milan Zugárek, Matěj Veselský, Ing. Michal Děd, Pavlína Stehlíková, Petra Hlavatá, Soňa Poláčková, František Podolínský, Dalibor Mach, Roman Hencl, Jaroslaw Sendyk, Roman Oláh, Roman Hencl, Petra Hlavatá, Luboš Horáček, Lukasz Pawel Irzycki, Miroslav Livar, Dalibor Mach, Pavlína Stehlíková a Dagmar Svatoňová. Do důchodu odešli: Jiří Bartoněk, Božena Budínová, Anton Putík, Radomír Valla, Ludmila Trunečková, Miroslav Livar. Jana Černotová, personální úsek
Extrémní horka v práci: jak se správně osvěžit? Naše firma poskytuje v průběhu letních měsíců svým zaměstnancům na dělnických pozicích iontové nápoje, které mají pomoci zaměstnance ochladit, doplnit pocením ztracené minerály a alespoň částečně jim ulevit při extrémních vedrech, které ve výrobě panují (hlavně na odpoledních směnách). Ostatně tato povinnost je zakotvena i v zákoně. Každý z dělníků od svého mistra obdržel 10 sáčků na přípravu iontového nápoje MaxiDrink. Při jeho pití ovšem pamatujte, že doporučená denní dávka je 1 sáček na minimálně 1,5 litru vody a den. Přestože je bez cukru, jeho nadměrné požívání má přesně opačný efekt, než byste si přáli. Místo hydratace a osvěžení člověka naopak odvodní a potřebné minerály v něm obsažené tělo vůbec nevstřebá. Navíc může dojít k rychlejší únavě, přehřátí organismu zakončeném v nejhorším případě i kolapsem. I proto poskytujeme svým zaměstnancům z výroby během letních dnů, kdy teploty venku přesahují 30 °C, mimořádné několikaminutové bezpečnostní přestávky (pravomoc a odpovědnost má vedoucí výroby). Během nich je vhodné se osvěžit, najíst a napít se, ovšem mnozí je využívají i k vykouření cigarety. Tím se tělo kuřáka ještě více přehřívá a organismus ještě více zatěžuje. Dým nasávaný z ciga-
Rozloučení s důchodci: zleva Vlasta Dadejová, Anna Šafaříková, Libuše Indrová, Jiří Zajíček, Ladislav Hübner, Jiří Bartoněk a Anton Putík.
rety totiž hravě přesahuje těžko představitelných 500 °C. Kouření cigaret proto v extrémních vedrech zásadně nedoporučujeme! Mějte na paměti, že i během normálního dne by měl člověk vypít 2-3 litry tekutin denně, v létě kvůli pocení ještě o litr více. Pokud už jste svůj denní příděl iontového nápoje vypili, ideální je pít dále vodu z barelů nebo z vodovodu. Co v létě raději nepít? • Sycené nápoje CO2 (působí močopudně a odvodňují) • Kávu, kakao, silný čaj, sladké limonády • Alkohol (včetně piva) • Špatně skladované balené nápoje (mléka, džusy,…)...
Periodikum Jasný cíl vydává Gumotex, akciová společnost, Břeclav. IČ 16355407. Četnost vydání - max. 6 x za kal. rok v počtu 400 ks, místo vydání Břeclav. Odpovědný redaktor Martin Daneš, tel.: 519 314 146. Adresa vydavatele: Gumotex, a.s., Mládežnická 3062/3a,
690 75 Břeclav. E-mail:
[email protected] Uzávěrka čísla do 20. kalendářního dne příštího měsíce. Za změny, které nastaly po uzávěrce, redakce neručí. Tisk povolen pod evidenčním číslem MK ČR E 11019.
