Naše téma: Celoživotní vzdělávání, 1. část - str 15. Bílý Újezd. Knihovna roku Bohdašín. Chlístov. Mokré

Bílý Újezd

Knihovna roku 2010

Bohdašín

Chlístov

Naše téma: Celoživotní vzdělávání, 1. část - str 15 Malé knihovny v proudu času: Rychnovsko a Kostelecko - str. 11 Knihovník je holka pro všechno aneb Chci se vzdělávat, ale kdy? - str. 19 Postřehy ze setkání vesnických knihovníků náchodského okresu - str. 20

Mokré

Podbřezí U NÁS • jaro 2011 1

U NÁS Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje Ètvrtletník Náklad: 600 výtiskù Urèeno knihovnám Královéhradeckého kraje Vychází s finanèní podporou Královéhradeckého kraje Šéfredaktor: Boena Blaková Redakèní rada: Mgr. Lenka Bendzová, Mgr. Jana Benešová, Hana Hylmarová, Eva Komínová, Marta Lelková, Mgr. Petra Mikulecká, PhDr. Olga Pitašová, PhDr. Alena Součková, Mgr. Eva Svobodová, Markéta Tučková, Marta Valešová, Vanda Vaníčková

Korektury: Božena Klabalová Sazba, tisk: AD reklama, s.r.o, Trutnov Vydává Studijní a vìdecká knihovna Hradecká 1250 500 03 Hradec Králové tel. 494 946 200 e-mail: [email protected] http://unas.svkhk.cz Inzerci pøijímá redakce. Za pùvodnost a obsahovou správnost ruèí autor. Nevyádané pøíspìvky se nevracejí. Toto èíslo vyšlo 28.3.2011 MKÈR E 14191 ISSN 0862-9366 Copyright 2010 SVK HK Všechna práva vyhrazena. ádná èást nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo šíøena jakýmkoliv zpùsobem bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele.

KONTAKTY

OBSAH ČÍSLA Na slovíčko Co nás čeká Šumné knihovny Oslava na druhou Na Jičínsku vznikla nová knihovna Nadchneme naše děti pro knihovnu? Cestování v čase v oddělení pro děti MěK Trutnov Sliby se musí plnit aneb Šumný knihovník z Kramolny Na návštěvě v Třtěnici Malé knihovny v proudu času – dokončení - Rychnovsko a Kostelecko

3 4 5 6 7 9 10 11

Naše téma: Celoživotní vzdělávání, 1. část Evropská unie podporuje celoživotní vzdělávání Regionální funkce a vzdělávání Knihovník je holka pro všechno aneb Chci se vzdělávat, ale kdy? Postřehy ze setkání vesnických knihovníků náchodského okresu Jsme počítačově gramotní? Seznamte se - čtenářská gramotnost

15 16 19 20 22 23

Stalo se Magický podzim s Máchou Mácha v Jičíně

25 28

Z knihovnických organizací Nové webové stránky SKIP Valná hromada KDK SKIP a seminář v Pelhřimově

29 30

Okénko Nový zdroj informací pro knihovníky Evropský rok dobrovolnictví Pět knihoven za tři dny Studijní pobyt v dublinských knihovnách Čtenáři pod lupou na Rychnovsku

31 32 33 35 36

Políbeni múzou Den poezie aneb Čtenáři políbení múzou

37

Kdo je Můj život s knihovnou Iveta, jak ji možná (ne)znáte O nakladatelstvích pod horami

38 39 40

Ecce homo Václav Čtvrtek Jubilant Václav Čtvrtek a Jičín Malá vzpomínka k nedožitým narozeninám

42 43 45

Tipy a náměty Nové literární kvízy jsou tu pro vás Kyberšikana, kybergrooming a sexting u českých dětí Jak ošetřit akce v knihovně Co dělat s nepřizpůsobivým návštěvníkem knihovny

46 46 46 46

Pouze v elektronické podobě: Seznamte se s redakční radou zpravodaje Co nás zaujalo: Akce 2010 Česko-anglický slovníček, 1. část

Studijní a vědecká knihovna, Hradecká 1250, 500 03 Hradec Králové Telefonní ústředna: 494 946 200 Obálka: Knihovny Rychnovska a Kostelecka, Výzva na obranu knih Ředitelství: 205 Foto nad Do čísla přispěli: Magický podzim s Máchou Public relations: 203 Oddělení služeb knihovnám: 224 Volně vložená příloha: Rejstřík 2010, Čtení pomáhá Meziknihovní služba: 219

2 U NÁS • jaro 2011

NA slovíčko

Co nás čeká Božena Blažková Kdyby byl na konci názvu článku otazník, mohla by následovat více či méně duchaplná vize budoucnosti. Otazník by umožnil, že očekávané se nemusí stát realitou. Bez otazníku se však jedná o větu oznamovací, a tudíž mým úkolem je nefantazírovat, ale reálně popsat, co můžete v letošním roce od našeho zpravodaje očekávat. Začátkem roku se opětovně sešla rozšířená redakční rada a já touto cestou děkuji ještě jednou všem zúčastněným za jejich aktivní účast a nápady. O zajímavé náměty nebyla nouze, teď jen najít cestu, jak je v našem zpravodaji zrealizovat. Při hodnocení loňského roku jsme zjistili, že jsme ve čtyřech číslech otiskli celkem 113 článků, které ještě doplnilo 23 krátkých zpráv v rubrice Tipy a náměty. Do zpravodaje přispělo 62 autorů (z toho 12 bylo z SVK HK). Ve složení redakční rady dochází k dalším změnám. Za dosavadní spolupráci děkuji jmenovitě Mgr. Lence Málkové a PhDr. Evě Čečkové, které svoji činnost vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění a odchodu do důchodu opouštějí. Nově v redakční radě začínají pracovat PhDr. Olga Pitašová z Lékařské knihovny UK v Hradci Králové, Marta Lelková z náchodské knihovny a Markéta Tučková z Batňovic (krajská Knihovna roku 2010). Stálou členkou redakční rady se stala i dosavadní dopisovatelka, studentka Vanda Vaníčková. V prvním čísle dokončujeme téma Malé knihovny v proudu času. Po představení jednotlivých pověřených knihoven jsme pozornost věnovali knihovnám podle oblasti jejich působení. Postupně jsme se tak seznámili s knihovnami na Trutnovsku, Jičínsku, Královéhradecku a Náchodsku. V tomto čísle se představuje oblast Rychnovska a Kostelecka. V letošním roce budeme věnovat pozornost potřebám celoživotního vzdělávání. Tomuto tématu jsme se naposledy systematicky věnovali ve třetím čísle roku 2002. Pokud si toto číslo vyhledáte, naleznete zde informace o oficiál-

ních dokumentech uvedené oblasti, seznámíte se s Memorandem o celoživotním učení a zopakujete si elektronické zdroje informací. K vyhledání ještě doporučujeme čtvrté číslo z roku 2005, které mělo téma: Knihovníci a vzdělávání. Pro letošní rok jsme si celou problematiku rozdělili na 4 oblasti: - Vzdělávání profesionálních knihovníků (problematice je věnován hlavně článek Aleny Součkové Evropská unie podporuje vzdělání, který podrobně informuje o vzdělávacích aktivitách Unie zaměstnavatelských svazů, a dále pak článek Hany Hylmarové Knihovník je holka pro všechno aneb Chci se vzdělávat, ale kdy?, který upozorňuje na radosti i strasti knihoven s jedním pracovníkem). - Vzdělávání knihovníků v malých knihovnách (úvodem k tématu je článek Marty Lelkové – Postřehy ze setkání vesnických knihovníků náchodského okresu). - Informační vzdělávání knihovníků a uživatelů (za úvod k tématu můžeme považovat články Aleny Součkové - Jsme počítačově gramotní? a Vandy Vaníčkové – Čtenářská gramotnost; dále se budeme zabývat závěry semináře Informační vzdělávání uživatelů, který se koná v dubnu v SVK). - Standardy v oblasti vzdělávání (zde budeme vycházet z výroční zprávy o výkonu regionálních funkcí – viz článek Regionální funkce a vzdělávání - a z aktualizovaných standardů knihovnické práce). Uvedené oblasti se budou prolínat jednotlivými čísly a uvítáme vaše názory k uváděné problematice. Zvýšenou pozornost budeme věnovat webovým stránkám knihoven. V tomto čísle vás podrobně seznamujeme s novými webovými stránkami Studijní a vědecké knihovny a s tím, jak je členěn oddíl nazvaný E-metodika. Celkově chce-

U NÁS • jaro 2011 3

šumné knihovny me více propagovat elektronickou verzi našeho zpravodaje. Pouze v elektronické verzi budeme postupně představovat autory jednotlivých článků a budete mít možnost s nimi o jejich článcích diskutovat. Dále zde budeme postupně zveřejňovat malý praktický česko-anglický slovníček frekventovaných slov z oboru knihovnictví. Slovníček pro vás připravuje Markéta Poživilová z Knihovny města Hradce Králové a v prvním čísle začínáme budovou knihovny. Vzhledem k tomu, že jsme čtvrtletník, je občas obtížné reagovat na celostátní akce, jako je např. Březen měsíc čtenářů. V době, kdy vychází zimní číslo, se tvář měsíce teprve rodí a další číslo vychází až ve chvíli, kdy měsíc končí. Musíme mít na zřeteli, že zpravodaj nám nemůže zajistit aktuální přehled knihovnických akcí a aktivit. Pokud chceme být tzv. „v obraze“, je zapotřebí sledovat příslušné webové stránky. V elektronické podobě vám v každém čísle budeme přinášet přehled zajímavých akcí, které se v uplynulém období v knihovnách kraje konaly.

I nadále vás budeme seznamovat se zajímavými knihovnickými osobnostmi, regionálními spisovateli a nakladatelstvími. Celým rokem budou prolínat dvě významná výročí spisovatelů, kteří jsou s naším regionem nerozlučně spjati: Václav Čtvrtek (4. dubna 1911 Praha - 6. listopadu 1976 Praha) a Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha). Věříme, že se uvedeným autorům nebudou věnovat jen na Jičínsku, ale ve všech knihovnách našeho kraje. Neměli bychom zapomenout ani na výročí Václava Hanky (10. června 1791 Hořiněves – 12. ledna 1861 Praha). Uvedená výročí jsou vhodná nejen k organizaci akcí v jednotlivých knihovnách, ale i k připomenutí na webových stránkách či mohou sloužit jako inspirace k tematickému zájezdu či exkurzi po našem regionu. Společně s redakční radou se budeme snažit, abyste v každém čísle našli články, které si nejen s chutí přečtete, ale které vám přinesou inspiraci či dobrý nápad pro vaši záslužnou knihovnickou práci.

Oslava na druhou Dagmar Honsnejmanová V Knihovně u Mokřinky v Mokrém jsme měli opravdu rušný rok. Nejen že jsme připravili spoustu zajímavých akcí pro místní a okolní obyvatele, ale zvládli jsme téměř za pochodu i rekonstrukci budovy obecního úřadu a knihovny. Díky skvělé organizaci nebyla knihovna pro čtenáře téměř ani uzavřena. A tak především skalní návštěvníci internetu surfovali za igelitem zakrývajícím skříňky a počítače. Nikomu to nevadilo, nikdo si na bojové podmínky nestěžoval  Celková rekonstrukce budovy obecního úřadu a knihovny byla započata již v roce 2009. Na konci roku 2010 byly dokončeny veškeré vnitřní úpravy, především dlouho chybějící sociální zázemí. Knihovna byla rozšířena z 20 m2 na víc než dvojnásobek. Děti jsou nadšené z větších prostor, které si okamžitě vyzdobily a získaly tak svůj vysněný koutek pro svoji zájmovou činnost. Návštěvníci jsou spokojeni, je tu větší klid.


Další významnou akcí bylo vydání již třetí knihy, tentokrát knihy historické. A tak se dne 14. 12. 2010 v Mokrém konalo nejen slavnostní otevření nově zrekonstruované knihovny a obecního úřadu, ale také křest první knihy o historii obce s názvem „Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390-2010“, která byla vydána u příležitosti 620 let od první zmínky o obci. Autory knihy jsou Dagmar Honsnejmanová a dr. Josef Ptáček. Kniha zachycuje ucelený přehled nejstarších dějin obce až do současnosti. K důležitým dokumentům, které obec do knihy získala, patří kopie listiny o první písemné zmínce z 25. 7. 1390, jejíž originál je uložen v archivu Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Do knihy se podařilo vložit i nový znak a vlajku obce, které schválil 20.10.2010 podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V knize je spousta dobových fotografií. K nejstarším a nejzajímavějším patří fotografie Bible mokerských evangelíků z roku

šumné knihovny 1766, pozvánka na ples z roku 1872, ukázky výučních listů, jediné dochované evidenční číslo knihy s pokyny čtenářům Čtenářsko-hospodářské besedy v Mokrém a obálka z knihy Lovecká besídka Emila Musila-Daňkovského, patrně nejvýznamnějšího mokerského občana, z roku 1896. Pozvání na tuto mimořádnou akci přijaly knihovnice z Opočna, Dobrušky, Rychnova nad Kněžnou a paní Jarmila Gruntová, dcera významného kronikáře obce Mokré Stanislava Baše, s manželem.

Po přestřižení symbolické stuhy si hosté prohlédli knihovnu a všem se moc líbila. O vzniku knihy a o spolupráci s obcí Mokré pak pohovořil dr. Josef Ptáček. Samotného křtu se ujali autoři knihy a kmotrem se stala paní Jarmila Gruntová, která stejně jako její otec velmi podporuje mokerskou kroniku. Podrobnější informace a fotografie z této slavné události jsou na stránkách knihovny www.obecmokre.cz/knihovna.

Na Jičínsku vznikla nová knihovna Lenka Knapová K naší velké radosti se v loňském roce na Jičínsku zrodila nová místní knihovna. Nachází se v obci Brada-Rybníček a její vznik se datuje k 16. červnu 2010. Hlavní zásluhu na založení knihovny má její knihovnice – RNDr. Věra Černá, která vše iniciovala. Podporu našla i v Obecním úřadu Brada-Rybníček, který knihovně zajistil prostory. Knižní fond obsahuje okolo 800 svazků a byl vytvořen z darů obyvatel a příznivců knihovny. Samotná knihovnice věnovala celou vlastní knihovnu. Brzy po registraci knihovny byly založeny i její webové stránky: www.knihovnabrada. webk.cz. K jejich tvorbě využila knihovnice šab-

lonu Knihovny města Hradce Králové. Na stránky vložila mimo jiné i vlastnoručně zpracovaný seznam knih. Obec Brada-Rybníček eviduje pouze něco málo přes 120 obyvatel a z nich skoro celá čtvrtina je čtenářem knihovny. Navštěvovat ji mohou každý pátek od 17 do 18 hod. Knihovnice se snaží v obci rozvíjet i další kulturní aktivity. V červenci například zorganizovala koncert folkové písničkářky Jitky Fözö, který se konal v kostele sv. Bartoloměje. V letošním roce bude knihovna napojena do REKSu a bude nabízet elektronické služby. Do budoucna plánuje knihovnice vybudovat on-line katalog.


šumné knihovny Naše Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně se podílela na vzniku knihovny a po registraci na Ministerstvu kultury nabídla nové knihovně svoje služby. Od té doby má knihovna k dispozici také výměnný fond KVČ, z kterého dostává pravidelně soubory knih složené dle zájmu čtenářů. V dnešní době se tedy můžeme těšit z nádherné nové knihovny v pěkném prostředí s příjemnou a šikovnou knihovnicí a s bohatým výběrem knih.

Nadchneme naše děti pro knihovnu? Marta Valešová Řekne-li se knihovna Velichovky, vybaví se mi vždy usměvavá a příjemně naladěná paní Ambrožová, která o své práci nemluví, ale ptáte-li se jí, dozvíte se, kolik různých aktivit ve SVÉ knihovně podniká. Nikdy se ale nechválí, spíše je na slovo skoupá a vše z ní musíte trošku „dolovat“. Ona opravdu o sobě a své práci mnoho nemluví, ale dělá. Dělá vše pro ty své malé i velké „Velichováky“. Z toho, co se mi z ní podařilo „vydolovat“, jsem se dozvěděla, že pokud ještě pracovala ve škole, zřídila si tam svou „mobilní“ knihovnu. Založila čtenářský kroužek, kde kromě knihovnických aktivit dělají děti také různé výrobky, které následně v knihovně vystavují. Začala hrát s dětmi divadlo a mají i svá vystoupení, pořádá besedy, každý měsíc připravuje program pro děti z mateřské školky, které pravidelně navštěvují knihovnu, pasuje prvňáčky na čtenáře a tradicí už se stala Noc s Andersenem: (http://obecniknihovnavelichovky.webk.cz/ . Na otázku, která je zároveň názvem článku, odpověděla paní Ambrožová následovně: To je složitá otázka v době, kdy děti znají nejvíce počítače a televizi. V naší knihovně jsme otevřeli každé pondělí čtenářský kroužek. První rok se přihlásilo 6 dětí, další rok jich bylo 12 a nyní


jich je 8. Mimo to knihovnu každé první úterý v měsíci navštěvuje MŠ se svými dětmi. Jistě se ptáte, co v kroužku děláme. Odpovím. Děti se seznamují s prací v knihovně, učí se orientaci v prostorách. Pro MŠ připravujeme různé literární programy, vyrábíme papírové maňásky a malujeme rodinné stromy života. Děti se naučily balit knížky a používat naučnou literaturu. Školní rok zakončujeme soutěžemi a „Nocí s Andersenem“. Tato noc začíná divadlem, které nám hraje soubor Maminy z Jaroměře. Následuje kouzelník a poté „košilkový pochod“ vesnicí k ZŠ, na kontrolu školních strašidel. Před spaním nás ještě navštíví několik pohádkových bytostí, které nám přečtou pohádku na dobrou noc. Ráno ještě posnídáme čaj a perník a rozejdeme se domů. Děti jsou spokojené a těší se na příští rok. To je něco málo z naší práce, do které je angažována nejen celá rodina, ale i přátelé. I díky jim se dá říci, že velichovská knihovna žije. P. S. 1 Nejen díky rodině a přátelům, ale hlavně díky Vám, paní Ambrožová. Pokud bude mezi námi co nejvíce takových „paní Ambrožových“, které jsou ochotné obětovat svůj volný čas knihovně, určitě se podaří alespoň část dětí pro knihovnu a čtení nadchnout.

šumné knihovny P. S. 2 Někdy mne zamrzí, když vím, kolik svého volného času obětují knihovníci pro SVOU knihovnu a SVÉ čtenáře, a jak málo ocenění se jim dostává. Na obcích se většinou děkuje hasičům, sportovcům a dalším složkám, jen knihovny zůstávají jak Popelky vzadu. A přitom my všichni knihovníci víme, co to dá práce a vymýšlení, přilákat v dnešní době lidi a hlavně děti ke

knihám. Proto bychom se měli naučit představit svoji práci ostatním. A můžeme začít mezi svými, vždyť naše práce a nápady mohou inspirovat ostatní. Využívejme k prezentaci své práce setkání knihovníků i náš knihovnický zpravodaj. Nezapomínejme však ani na veřejnost a místní tisk. Pochlubme se, co všechno v našich knihovnách umíme a děláme. Dejme o sobě vědět.

Cestování v čase v oddělení pro děti MěK Trutnov Stanislava Žaludová Když před třemi lety ukončil svoji činnost Klub medvídků, dlouho jsme přemýšleli, jakým směrem se dál bude ubírat naše snaha o spolupráci s dětmi nad rámec běžného půjčování knih. Klubová setkávání „medvídků“ byla pro děti malé a nejmenší. Jejich počáteční zájem dokonce převyšoval kapacitní možnosti oddělení pro nejmenší čtenáře, dodnes nazývané „medvědí doupě“. Společně s dětmi jsme zažívali pěkné podvečery. Mezi ty, na které se nejčastěji vzpomíná, patří třeba volba miss Medvědice, dramatizace pohádky Mášenka a tři medvědi, medvědí olympiáda a dětmi nejvíce oblíbená oslava 80. narozenin medvídka Pú s opravdovým dortem ve tvaru jeho hlavy. Myslíme, že děti, které ve svých návštěvách těchto schůzek vytrvaly, si odnesly mnohé znalosti o životě všech druhů medvědů. Pro nás je ale potěšující, že všechny tyto děti se staly našimi čtenáři. Bylo to pěkné období, které trvalo více než dva roky, ale cítili jsme, že nastal čas posunout se dál, věnovat se náročnější tematice a tím vzbudit zájem i trochu starších dětí. Předesíláme, že to není snadné ve městě, kde je kulturní zařízení s pořady pro děti na vysoké úrovni, kde sídlí základní umělecká škola a pět základních škol se svými zájmovými kroužky. Byl založen Klub chytrých hlaviček, který sdružuje zvídavé děti do dvanácti let. Setkávají

se pravidelně jedenkrát měsíčně. Při vymýšlení náplně setkávání nás napadlo mnoho témat a po dlouhém zvažování nakonec zvítězil projekt „Cestování v čase“. Měl, a protože stále trvá, tak vlastně má několik částí. Část první – Starověké civilizace Cestovat v čase se dá pouze imaginárně, ale naštěstí se o životě lidí z minulosti lze hodně dozvědět z toho, co po sobě zanechali. Tak jsme v tomto období společně skládali fascinující obraz světa ve starověku. Největší oblibě se těšily podvečery věnované Egypťanům, Řekům a Římanům, ale zavítali jsme i do Číny, Indie a Persie. Starověké civilizace jsou tématem tak obsáhlým, že bychom se mu mohli věnovat i několik let. Nechtěli jsme ale, aby schůzky Klubu chytrých hlaviček připomínaly školní hodiny dějepisu. A tak spíše zábavnou formou se děti dozvídaly, kdo vynalezl první písmo, jak se žilo v přelidněném Římě, který čínský císař měl palác s tisícem ložnic atd. Součástí schůzek byla vždy výtvarná dílna a tematicky laděné pohybové hry. Děti jsme seznamovali s knihami, které o starověkých civilizacích v knihovně máme. To, že si je potom nadšeně půjčovaly, bylo pro nás ukazatelem, že tato práce má svůj smysl. Část druhá – Děti jako já Při našem cestování jsme se vrátili do současnosti a porovnávali život děti na nejrůznějších místech naší planety. Děti poznávaly život prů-


šumné knihovny myslově vyspělých, ale i rozvojových zemí, život v pralesích, pouštích, rovinách i polárních oblastech. Vedli jsme je k tomu, aby si uvědomily, že všude nejsou stejně dobré podmínky k životu, ale že všude na světě mají děti své sny, touhy a přání, která jsou si navzdory dálce, která je dělí, velmi podobná (touží po úplné rodině, bojí se válek,…). Při těchto schůzkách jsme se společně naučili vybranému chování v japonských čajovnách, učili jsme děti jíst rýži čínskými hůlkami a zažili u toho spoustu legračních okamžiků, kdy jsme se sobě vzájemně přiblížili. Část třetí – Trutnov-legenda draka V tomto období Trutnov zcela ovládli draci ve všech podobách. A tak i další činnost Klubu chytrých hlaviček byla věnována drakům. Na začátku tomu trutnovskému, který neodmyslitelně patří k pověsti o založení města, později všem drakům v bájích, pověstech a pohádkách celého světa. Měli jsme i dračí nocování se zajímavou noční stezkou odvahy po stopách trutnovských draků. Vytvořili jsme veliké draky, kteří dodnes zdobí chodbu knihovny, vyráběli jsme dračí záložky atd., že se nám potom o dracích i zdálo. Část čtvrtá – 750 let od zmínky o Trutnově Znovu jsme při našich schůzkách cestovali časem až k samému založení města. Protože už v „dračím roce“ jsme děti seznámili s historií Trutnova, rozhodli jsme se tentokrát vytvářet makety města. V první polovině roku maketu města minulosti, tak jak si ho děti představují na základě získaných znalostí. V té druhé, nazvané „Postav si svůj Trutnov“, děti vytvářely maketu města v budoucnosti – takového, jaké by ho chtěly mít. Dětská fantazie nás mile překvapila a věříme, že byla v průběhu času formována i naším vyprávěním. V „Týdnu knihoven“ jsme prožili pohádkovou noc s rytířem Trutem, po kterém má město podle pověsti svůj název. Stroj času jsme sice neměli, ale i tak si u nás děti s rytířem Trutem mohly vyzkoušet, jaké by to bylo, žít v době kamenné. Seznámily se se strašidly té doby, s úděsnými rituály, praštěnými pověrami a vyzkoušely i primitivní jeskynní malbu.


Část pátá – Zapomenutá řemesla V lednu letošního roku jsme otevřeli vyprávění o tvořivé práci lidí, kteří při závislosti na přírodě vytvářeli a formovali svůj svět. Ten dnešní je spojený s nebývalým rozvojem techniky a s ním spjatého životního stylu. My jsme se opět rozhodli vrátit v čase a nahlížet do zmizelého světa štítařů, perníkářů, mistrů, tovaryšů, valchářů, bradýřů, kolovrátkářů a mnoha dalších. Budou to setkání věnovaná lidem, věcem a tvořivé práci, která prolíná celým životem člověka. Určitě se nedá postihnout celá šíře pradávné rukodělné výroby, ale přiblížíme se jí tak, jak nám to čas dovolí. Ve zpětném pohledu můžeme konstatovat, že tato forma práce velmi citlivě vede děti k uvědomování si své minulosti, vede je k lásce k rodnému městu a k vnímání všeho, co je na životě pěkné. V novém školním roce (od září tohoto roku) se budeme věnovat dětské etiketě, která má v působení na děti své nezaměnitelné místo. Nápadů na další setkávání Klubu chytrých hlaviček je mnoho, a tak nám držte pěsti, ať se mohou všechny uskutečnit.

šumné knihovny

Sliby se musí plnit aneb Šumný knihovník z Kramolny Božena Blažková Milý pane Prouzo, řekl jste do pětadevadesáti a své slovo jste dodržel. Odcházíte do knihovnického důchodu a my Vám děkujeme za práci, kterou jste po léta vykonával v obecní knihovně s láskou ke knihám i k jejich čtenářům. Děti, které k Vám do knihovny chodily v začátcích Vaší knihovnické kariéry, jsou již dávno dospělé. Za 28 let se mnoho změnilo. Knihovna v roce 1978 vykazovala 200 výpůjček. Potom se 4 roky nedělo nic. Převzal jste knihovnu 1. 12. 1982. Provoz byl zahájen 20. ledna 1983. Od té doby jste půjčil přes 80 000 knih a časopisů. Knihovnou prošlo na 15 000 návštěvníků. Napsal jste řadu článků a pozvánek do knihovny do místního zpravodaje. Nesčetněkrát jste navštívil Městskou knihovnu v Náchodě, abyste svým čtenářům splnil všechna jejich čtenářská přání. Dnes Vám dáváme průkazku do naší knihovny, abyste si mohl plnit čtenářská přání svá. Přejeme Vám, abyste ji ještě dlouho využíval. Knihovníci Městské knihovny v Náchodě Letos v březnu je panu Rudolfu Prouzovi z Kramolny 95 let. Začátkem ledna předal, jak před lety na knihovnickém zájezdě slíbil, „svoji“ knihovnu

nové knihovnici paní Zelené. Pan Prouza by mohl být příkladem všem politikům, protože si za svým slovem stojí a sliby plní. Pevně věřím, že splní i svůj slib ohledně oslav stých narozenin :-). Předávání knihovny se uskutečnilo v budově obecního úřadu za velké účasti zástupců obce i pověřené knihovny v Náchodě. Velké poděkování a zdravice místních i knihovníků svědčily o přátelských vztazích a vzájemné úctě. Náchodské knihovnice předaly panu Prouzovi společně s dárkem výše uvedenou zdravici a průkazku do náchodské knihovny. Jako správný knihovníkdůchodce navštěvoval pan Prouza velmi často náchodskou knihovnu, aby nejen sobě, ale hlavně svým čtenářům přinesl požadované knížky. Společně s panem Antošem, knihovníkem z Řešetovy Lhoty, také nikdy nechyběl na žádné knihovnické akci. Vždy kolem sebe šířil a stále šíří dobrou náladu a velkou životní moudrost. Pan Prouza je původním povoláním účetní a místní knihovně se začal věnovat jako čerstvý důchodce. Sám o sobě říká, že v životě měl a stále ještě má 3 vášně: knihy, šachy a cestování. Jeho vyprávění o tom, jak škemral na mamince peníze, aby si mohl zakoupit vytoužené sešito-


šumné knihovny vé vydání rodokapsu, nebo o tom, jak si ty sešity sám vázal či jak „šmejdil“ po antikvariátech, aby mu nic nechybělo, je neopakovatelné. Při jeho vyprávění si posluchač vybavuje prvorepublikové filmy ze školního prostředí, kdy nejprve čte pod lavicí žák a později v kabinetě profesor. Říká se, že starší lidé už těžko získávají vztah k moderní technice. Pan Prouza ve svém věku hraje na počítači šachy, a když mu to zdraví dovolí, tak se stále ještě vypraví na nějaký šachový turnaj v okolí. Jen to cestování už ho zmáhá, a tak více využívá obrazové publikace, aby se podíval do míst, která nestihl navštívit.

Jeho, jak je sám nazývá, „vášně“, smysl pro humor a celkový aktivní přístup k životu mu pomáhají překonat i zdravotní potíže, které s sebou vysoký věk přináší. Jeho příklad ukazuje nám „mladším“, jak je bez ohledu na věk důležitá duševní i tělesná aktivita. Za redakci zpravodaje a ostatní knihovníky kraje gratulujeme panu Prouzovi k aktivně prožitým 95 letům života a držíme mu palce, aby zvládl slíbenou stovku.

Na návštěvě v Třtěnici Alena Součková Obec Třtěnice leží nedaleko Jičína v mikroregionu Podchlumí a název obce pochází od potoka tekoucího mezi třtím = rákosím. Rákos má své místo i v obecním znaku a na praporu. Obec má přes tři stovky obyvatel a představitelé obce se snaží pro ně udělat příjemné bydlení; to dokládá i trvalý pobyt mladých rodin a přirozený přírůstek obyvatelstva, i přes obtížnou dopravní obslužnost do větších měst a obcí v okolí. Podchlumí (centrem je obec Ostroměř) je úrodný kraj, známý pěstováním ovocných stromů, zvláště třešní a jabloní. Obecní knihovnu najdeme v budově obecního úřadu a požární zbrojnice. Ve stejné budově


je i zdravotní středisko, kadeřnictví a mandl. Knihovna je otevřena pravidelně každé úterý a čtvrtek od 16 do 18 hodin, veřejný internet je přístupný v pondělí večer a kdykoliv po dohodě. Knihovnicí je paní Dana Vágenknechtová, která se knihovně věnuje od roku 1968, to znamená přes 40 let. Její zásluhy byly v loňském roce oceněny předáním titulu Knihovník/knihovnice Královéhradeckého kraje za rok 2010 (blíže v článku zpravodaje U nás č. 4/2010 na straně 21). V knihovně je registrováno 15 % obyvatel obce. Paní knihovnice se čtenářům a návštěvníkům plně věnuje. První skupinou jsou děti a mládež – stále pro ně něco vymýšlí, aby naplnili volný čas,

šumné knihovny a s vděčností vítá další (nejen druhou, ale i třetí) generaci čtenářů. Paní Vágenknechtová byla učitelkou, a tak má k mládeži blízký a přátelský vztah. Druhou skupinou jsou ženy – i pro ty má připravenou poutavou četbu – novinky dostává formou výměnných souborů z Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně –, ale i vlídné a povzbudivé slovo, prostor k popovídání atd. A další skupinou jsou senioři – i k těm má blízko a pro ty, kteří do knihovny nemohou dojít a nezvládnou schody do patra budovy, donese knihy osobně – pěšky nebo na kole –, žádná vzdálenost není pro ni obtížná. A kromě knihovnické práce paní Vágenknechtová po mnoho let dokumentuje dění v obci v obecní kronice (v přírodním krytém areálu se každoročně koná několik kulturních akcí i s účastí známých populárních zpěváků, každoročně se pořádají motocyklové závody a soutěže místních dobrovolných hasičů). Paní Vágenknechtová je u vítání nových občánků obce a nelze nevzpomenout na taneční soubor Sedmikrásky, pro který šije a upravuje lidové kroje. Několikrát ročně připravují pásmo pro nejstarší obyvatele domovů seniorů v okolních obcích. Při knihovně působí výtvarný kroužek a hraje se loutkové divadlo. Paní knihovnice přispívá do regionálního tisku, připravuje rozhlasové relace a nástěnné noviny.

Činnost a nasazení paní knihovnice byly právem oceněny a dokazují, že když se chce, i knihovna v obci je centrem dění a dosahuje nádherných výsledků. Pozn. Paní Dana Vágenknechtová se ze zdravotních důvodů nemohla osobně zúčastnit předání ocenění Knihovník/knihovnice Královéhradeckého kraje roku 2010, proto bylo ocenění předáno dodatečně při návštěvě Obecního úřadu a knihovny v Třtěnici a bylo spojeno i s poděkováním za vykonávanou práci pro obec.

Malé knihovny v proudu času – dokončení Rychnovsko a Kostelecko Naďa Kaločová, Iva Havlová, Miroslava Cvejnová a Lenka Bendzová Rychnovský region je, co se týče regionálních funkcí, rozdělen do dvou hlavních oblastí. Jsou zde dvě pověřené knihovny zajišťující tyto funkce – Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou a Městská knihovna Kostelec nad Orlicí. Rychnov nad Kněžnou Pověřená knihovna Rychnov nad Kněžnou obsluhuje obvod s 24 obecními knihovnami (Bartošovice v Orl. horách, Bělá, Brocná, Čer-

níkovice, České Meziříčí, Domašín, Hláska, Javornice, Kounov, Kvasiny, Liberk, Lično, Lipovka, Lukavice, Olešnice v Orlických horách, Orlické Záhoří, Pěčín, Potštejn, Říčky v Orl. horách, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Solnice, Třebešov). Koncem roku 2010 byla znovu otevřena knihovna v Rovni. Obvod Městské knihovny v Dobrušce spravuje celkem 18 obecních knihoven (Bačetín, Bílý Újezd, Bohdašín, Bystré, Byzhradec, Deštné v Orlických horách,


šumné knihovny Dobré, Dobřany, Hlinné, Hroška, Chlístov, Janov, Kamenice, Ohnišov, Podbřeží, Rovné, Sedloňov a Val). Městská knihovna v Opočně má ve svém obvodu 7 obecních knihoven (Králova Lhota, Mokré, Očelice, Přepychy, Semechnice, Skršice a Záhornice). Městská knihovna ve Vamberku má 5 obecních knihoven (Lhoty u Potštejna, Lupenice, Polom, Merklovice, Peklo nad Zdobnicí). Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou disponuje dvěma celými pracovními úvazky, rozdělenými mezi tři zaměstnankyně a financovanými z regionálních funkcí. Veškeré činnosti spojené s revizí a aktualizací knihovních fondů obecních knihoven v oblasti Rychnova nad Kněžnou a Dobrušky zajišťuje paní Jitka Šenková. Přijetí této pracovnice na půl úvazku velmi pomohlo po několikaleté nefunkčnosti střediskového systému v okrese zrevidovat a zaktualizovat fondy obecních knihoven. Další pracovní místo představuje jedním celým úvazkem p. Romana Wajglová, která má na starost správu výměnných souborů a centrální katalogizaci titulů nově nakoupených profesionálními knihovnami (Dobruška, Opočno a Vamberk). Po dohodě mezi pověřenou knihovnou v Rychnově n. Kn. a Městskou knihovnou v Dobrušce byla přijata pracovní síla na poloviční úvazek. Paní Miroslava Cvejnová má své pracovní místo v Městské knihovně v Dobrušce. Dohoda mezi oběma knihovnami je formou objednávky, jejímž podkladem je pracovní smlouva, platový výměr i náplň práce. Hlavní pracovní náplní této pracovnice je konzultace a poradenství pro neprofesionální knihovníky, nákup a zpracování knihovních fondů z prostředků obcí, výběr a nákup knih z prostředků dotace RF, příprava a příjem knih před katalogizací i po ní v Rychnově n. Kn., technická údržba fondu, zajištění tvorby a cirkulace výměnných souborů. Ředitelka rychnovské knihovny Naďa Kaločová zajišťuje veškerou činnost týkající se všech knihoven spádové oblasti Rychnov nad Kn. a Dobruška a zodpovídá za ni. Ve střediskových knihovnách Opočno a Vamberk funguje systém objednávek regionálních služeb. Městská knihovna Rychnov n. Kn. objedná-


vá u střediskových knihoven konkrétní vybrané regionální služby. Městský úřad jako provozovatel městské knihovny vystaví faktury na základě čtvrtletních podkladů o provedených službách, které zpracovala vedoucí městské knihovny. Konzultační a poradenská činnost je prováděna při návštěvách neprofesionálních knihovníků buď přímo na pracovištích profesionálních knihoven, nebo naopak návštěvou pracovníka profes. knihovny v obecních knihovnách. Knihovníkům se tak dostanou aktuální informace z oblasti knihovnických i informačních služeb a zároveň praktická pomoc při řešení nejrůznějších odborných problémů v souvislosti s chodem jejich knihovny. Zajištění kvalitních aktuálních a odborně zpracovaných knihovních fondů, které jsou pak dále efektivně využity v obsluhovaných knihovnách oblasti, je jednou z hlavních regionálních činností. Tituly nově zakoupené z prostředků dotace RF profesionálními knihovnami v Dobrušce, Opočně, Rokytnici v Orl. horách a Vamberku jsou odvezeny do pověřené knihovny v Rychnově n. Kn., která tituly centrálně zkatalogizuje. Tyto knihovny mají veškeré údaje o publikacích již zpracované a převedené do svých systémů. Mohou je pak následně využít k tvorbě a distribuci výměnných souborů pro obecní knihovny. Výpůjčky těchto souborů jsou realizovány prostřednictvím knihovního systému Clavius - modulu Výměnné soubory, jehož používání velmi usnadňuje a urychluje práci při tvorbě knižních souborů. Důležitou součástí regionálních funkcí je pomoc při aktualizaci a revizi knihovních fondů v obsluhovaných knihovnách, tzn. pomoc při fyzické revizi, obsahové prověrce knihovního fondu, dohledávkách, opravách, aktualizaci knihovního katalogu, dále zpracování protokolů o výsledku revize. Nejdůležitějším cílem obou pověřených knihoven je tedy nadále zajišťovat dostupnost knihovnických a informačních služeb ve všech místech regionu a vyrovnávat výše zmíněné rozdíly. Dotace určené na regionální funkce představují jednoznačný přínos pro veřejné knihov-

šumné knihovny ny okresu. Jsou garancí průběžné aktualizace knihovních fondů obecních knihoven v podobě výměnných souborů knih. Z celkového množství našich knihoven připomeňme knihovnu v Bačetíně, kde již od roku 1971 pracuje paní Hana Dyntarová. Po volbách roku 2010 se patronkou knihovny stala místostarostka obce. V blízké budoucnosti plánuje oživení činnosti knihovny pořádáním besed, rozšířením spolupráce s mateřskou školkou i ženským spolkem. Rovněž v Místní knihovně Podbřeží „se blýská na lepší časy“. Nová knihovnice Ester Horáková má v zásobě spoustu nápadů. Na podzim proběhlo čtení pro děti s rodiči, a to je pouze první z mnoha připravovaných akcí. Další aktivní knihovnou je Sedloňov v čele s paní Hanou Drašnarovou, bývalou učitelkou a členkou ochotnického spolku. Knihovna sídlí v budově bývalé školy, kde se nachází muzeum Jarmily Haldové. Knihovna pořádá poslech hudby pro seniory a v roce 2010 poprvé vyhlásila soutěž o nejlepšího čtenáře. K aktivním knihovnicím regionu patří i paní Bohuslava Zajícová z Dobrého. Pořádá čtení pro děti ve škole, zavedla novou službu - donášku knih domů. Paní Anna Macková, pilná knihovnice z Janova, zase přiváží pro své čtenáře soubory knih sama autobusem. Za zmínku stojí i tři obecní knihovny, které již používají automatizovaný knihovní systém Clavius - knihovna v Javornici obsluhovaná knihovnicí p. Jarmilou Matykovou, knihovna ve Skuhrově nad Bělou, která je spojena s informačním centrem. Zde velmi dobře pracuje paní Jaroslava Kaplanová. Automatizace proběhla také v Knihovně u Mokřinky v obci Mokré, jež bezesporu patří k nejaktivnějším knihovnám rychnovského regionu. V roce 2010 získala mokerská knihovna čestné uznání za mimořádné komunitní aktivity a informační služby u příležitosti slavnostního vyhodnocení celostátní soutěže Knihovna roku 2010. V tomto roce rovněž procházela knihovna rekonstrukcí. Slavnostního otevření nově upravených prostor se dočkala 14. prosince 2010. Současně proběhl i křest knihy vydané k výročí 620 let první zmínky o obci Mokré.

Další oceněnou knihovnou regionu je Městská knihovna ve Vamberku. Tato profesionální knihovna byla oceněna v celostátní soutěži Knihovna roku 2010 v kategorii Informační počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb za uživatelsky velmi ceněnou širokou škálu kulturně-vzdělávacích aktivit pro všechny věkové kategorie. Z dalších dobře fungujících obecních knihoven jmenujme Bílý Újezd, kde pracuje osmnáctiletá studentka Barbora Chudá, která dokáže zaujmout a přilákat do své půjčovny čtenáře všech věkových skupin. Do místní knihovny nastoupila teprve nedávno, aby vystřídala svého bratra studujícího v současnosti na VŠ. Jonáš Chudý se zasloužil o vytvoření vlastního loga knihovny a též zpracování seznamu knih v elektronické podobě v programu MS Excel. Na dobré úrovni probíhá spolupráce i s knihovnami v Králově Lhotě (knihovnice Vlasta Mrštilová), v Přepychách (p. Jaroslava Tomková), v Ličně (p. Miroslava Valentová), v Olešnici v Orlických horách (p. Markéta Stonjeková), v Pěčíně (p. Františka Hůlková) a v Třebešově (p. Jana Šabatová). Do nových prostor se v roce 2010 přestěhovala knihovna Bartošovice v Orlických horách pod vedením kreativního studenta Štěpána Tylše. Několik knihoven regionu se po delší době opět dočkalo svého zprovoznění. Mezi ně patří knihovna na Rovni pod vedením knihovníka a archiváře Jana Křivohlávka, Místní knihovna v Bohdašíně s paní knihovnicí Hanou Matějčkovou, knihovna v Hlinném, kterou spravuje Mgr. Michal Hofman, knihovna v Chlístově s paní Radkou Hynkovou, knihovna ve Valu řízená p. Pavlínou Řehákovou a v neposlední řadě knihovna v Záhornici s paní Marcelou Peřinovou. Kostelec nad Orlicí Obvod Kostelec nad Orlicí je nejmenší oblastí kraje, protože spravuje pouze 25 knihoven. Z nich tři jsou profesionální (Týniště nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí a Častolovice), přičemž Místní knihovna v Častolovicích získala opět statut profesionální knihovny teprve nedávno. Knihovnu spravuje paní Věra Zaňková, knihovnice pouze na půl úvazku. Přesto však vykazuje


šumné knihovny bohatý kulturní program po celý rok, pořádá dílny pro děti i dospělé a stará se o kulturní akce celého městyse. Mezi nejaktivnější obecní knihovny obvodu patří Záměl, především díky štědré podpoře obecního úřadu i velké a obdivuhodné pracovitosti knihovnice Pavlíny Pleslové. Knihovna byla po zásluze několikrát oceněna. Má automatizovaný provoz, vlastní webové stránky, vzorně spolupracuje s místní školou, samostatně žádá o granty na rozšíření služeb vlastním čtenářům. Oceněna byla také obec Vrbice, kde se nachází knihovna ve velmi dobrém stavu. S neutuchajícím zájmem ji spravuje p. Jirušková. Přestože je knihovnice už nějakou tu dobu v důchodu, svým přehledem i rozsahem služeb pro čtenáře předčí mnohem mladší kolegyně. Za velký klad můžeme považovat nástup mladé generace knihovníků do malých knihoven. Studentka Blanka Prudičová má na starosti knihovnu v Kosteleckých Horkách, kde se pravidelně scházejí i různé spolky obce. Další nadějné mladé knihovnice jsou v Česticích (Veronika Dočkalová) a v Přestavlkách (Kateřina Hejcmanová). Po říjnových volbách 2010 bohužel nebyl zvolen starosta v Přestavlkách ani v Chlenech, a tak osud tamních knihoven je zatím nejasný. V Chlenech pracuje již několik let paní Zdenka Hladíková. Byla by škoda zavřít tuto čerstvě zrevidovanou knihovnu, která doplnila svůj fond o četné dary. Nedávno zrevitalizovanou knihovnou jsou Tutleky, kde se o přírůstky fondu pečlivě starají čtenáři obce. Ti nosí knihovnici paní Horákové knihy do fondu darem. Obecní knihovna Svídnice pro čtenáře často využívá služby MVS a přímo vzorově spolupracuje s kosteleckou knihovnou. Ve funkci knihovnice je zde paní Blanka Dubská. Paní Kaplanová, knihovnice v Borovnici, je sice jen „chalupářka“, ale služby poskytuje jako starousedlík. „V knihovně je DVD přehrávač, na kterém přehrávám filmy a fotky, které děláme s manželem. Snažíme se, aby tam bylo zobrazeno dění v obci – vysvěcení kapličky, naše zahrádky, ze života knihovny atd. Některé cestopisné DVD


nosí i čtenářky, aktuální zprávy čteme na počítači. Absolvovali jsme jeden výlet do nového penzionu na Vrbici. Tam jsme jeli autobusem, poobědvali a zpět jsme šli turistickou cestou. Jsem smutná, že je tady tak málo dětí,“ píše paní Kaplanová ve výroční zprávě ke statistice za rok 2010. A to je jenom malá ukázka z četných aktivit malé obce, která nemá ani 200 obyvatel. Knihovna v Borohrádku sídlí v budově městského úřadu. Má přehledné webové stránky jako součást webu města. Paní knihovnice Sedláková hojně využívá služby MVS. Knihovna je plně automatizovaná. Pravidelně žádá o granty Ministerstva kultury a neustále rozšiřuje své služby pro čtenáře. Odebírá mnoho titulů periodik. Do obvodu dále patří knihovna ve Zdelově, v níž pracuje paní Jitka Pavlíčková, a knihovna v Olešnici u Rychnova nad Kněžnou, kterou dlouhodobě vede zkušená knihovnice Zdenka Svašková. Zasloužilým a po právu v roce 2010 oceněným knihovníkem je pan Miloš Zemánek z Obecní knihovny v Lípě nad Orlicí. Funkci knihovníka vykonává od září 1969 a patří k služebně nejdéle fungujícím obecním knihovníkům v našem okrese. K práci s knihami ho přivedla láska ke čtení a potřeba předávat ji i jiným. Ovládá práci s PC a internetem a pravidelně se zúčastňuje všech setkání dobrovolných knihovníků regionu, která pořádá Městská knihovna v Týništi nad Orlicí v rámci Týdne knihoven. Pan Zemánek působil také jako ochotník v ochotnickém souboru v Týništi n. Orl. Knihovna se pod jeho vedením zapojuje do kulturního dění obce. Knihovník provozuje donáškovou službu starým a nemohoucím čtenářům. V Lipském zpravodaji pravidelně informuje veřejnost o nových přírůstcích do knihovního fondu. Webová stránka knihovny představuje další zdroj informací pro její čtenáře i návštěvníky. Taktéž knihovna v Albrechticích nad Orlicí má díky knihovnici Jaroslavě Svobodové nové a přehledné webové stránky a také bohatý kulturní program, zejména pro děti. V Obecní knihovně ve Voděradech půjčuje paní Kamila Panenková. Její knihovna má dvě

naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část pobočky. Ve Vyhnanicích pracuje p. Peterová, v Křivicích p. Václavková. Velmi dobře spolupracují s knihovnou v Týništi n. Orl., která jim nadstandardně v rámci služby MVS půjčuje knihy pro čtenáře. V neposlední řadě patří do kosteleckého obvodu automatizovaná knihovna v Čermné nad Orlicí, využívající systém Clavius; knihovna ve Ždáru nad Orlicí, kde půjčuje paní Helena Němcová, a dále Obecní knihovna v Nové Vsi

vedená Jarmilou Kchopovou, jejíž čtenáři hojně využívají internet. V Bolehošti najdete knihovnu v budově obecního úřadu a paní knihovnice Marie Šimerdová má možnost neustále doplňovat knihovní fond díky podpoře zastupitelstva. Na závěr je ještě třeba zmínit dvě pobočky týnišťské knihovny. V Petrovicích se potkáte s paní Hanou Tejklovou a v Rašovicích s aktivní maminkou paní Janečkovou.

Evropská unie podporuje celoživotní vzdělávání Alena Součková Vzdělávání je v českých zemích stále častěji diskutovanou oblastí, ať jde o systémy a úspěšnost základního školství, státní maturity, kvalitu vysokoškolského studia a v neposlední řadě i vzdělávání mimoškolní a celoživotní. Stále jsou citelné rezervy a nedostatky, a to i u pracovníků v kulturních organizacích. Evropský sociální fond ve své součásti Podporujeme vaši budoucnost (více na http://www.esfcr.cz ) hledal východiska a prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost s využitím finančních prostředků Evropské unie nabídl systém kurzů pro zaměstnance kulturních organizací. Projekt má název Zvýšení adaptability zaměstnanců působících v sekci kultura. Cílem kurzů je rozvoj znalostí a praktických dovedností a následně zvýšení kvality

poskytovaných služeb pro klienty. Začalo to vlastně baletkami - neboť ty po skončení aktivní taneční činnosti složitě hledaly nová uplatnění a zaměstnání. Osloveny byly i další organizace – divadla, symfonické orchestry, pěvecké sbory, muzea, galerie, knihovny, zda by nabídku kurzů přivítaly. Garantem přípravy a nositelem projektu se stala Unie zaměstnavatelských svazů, která má zkušenosti s podobnými kurzy v dalších odvětvích (zdravotnická zařízení, sociální služby); více na http://www.uzs.cz. Pro oblast kulturních zařízení se jedná o specifické odborné kurzy i trénink v tzv. měkkých dovednostech, informačních technologiích a cizích jazycích. Několikaměsíční příprava, stanovení podmínek a nezbytné administrativní záležitosti předcházely podání projektu.


naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část Zastřešující organizací pro knihovny se stal SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) jako profesní organizace. A z toho vyplývá i jedna ze zásadních podmínek účasti knihoven v projektu – být kolektivním členem SKIPu a zároveň mít právní subjektivitu. Koncem minulého roku se projekt začal realizovat formou kurzů v několika školicích centrech, většinou v krajských knihovnách, případně v Praze. Školiteli jsou instituce, které respektovaly podmínky výběrových řízení. Zaměstnanci knihoven mohou využít následující nabídku kurzů navrženou pro oblast kultury: • Manažerské dovednosti, • Řízení lidských zdrojů, • Marketingové dovednosti, • Fundraising, • Projektový management, • Změny a nové postupy v ekonomické krizi, • Ekonomie a účetnictví, • Moderní IT, • Kurzy počítačové gramotnosti ECDL, • Komunikační dovednosti, • Jazykové kurzy, • Inovační knihovnické kurzy. Na základě průzkumu poptávky byl stanoven počet a místa konání kurzů. Na konkrétní kurz se může přihlásit jenom předem zaregistrovaný zájemce prostřednictvím přihlašovacího formuláře na webových stránkách Unie zaměstnavatelských

svazů. Knihovny, které splnily podmínky účasti v projektu a nahlásily počet zájemců na jednotlivé kurzy, získaly heslo pro vstup na formuláře. Možná je výměna účastníků v rámci knihovny, ne však libovolné přihlašování dalších účastníků. Naopak se stává, že některé kurzy jsou odvolávány pro malý zájem. Kurzy budou probíhat v roce 2011, dlouhodobé budou přecházet i do příštího roku. Je třeba hlídat vyhlašované kurzy a jejich termíny. Účastníku kurzu je po absolvování vydán certifikát. Účast na kurzech je bezplatná, účastníkům podepsaným na prezenční listině, kteří vyplnili monitorovací list a hodnotící formulář, je poskytnuto občerstvení a uznány cestovní náklady. Inovační knihovnické kurzy v rozsahu 160 hodin jsou členěny do čtyř modulů – společný základ, práce s dětskými čtenáři, služby a fondy knihoven. K získání certifikátu je zapotřebí absolvovat společný základ a další vybraný modul podle svého profesního zaměření, tj. celkem 80 hodin výuky. Výuku zajišťují zkušení lektoři z Národní knihovny ČR a dalších institucí. Poděkování patří představitelům SKIPu za organizační zajištění a administrativní náležitosti kurzů, které probíhají najednou na několika místech republiky. Výsledkem projektu budou desítky pracovníků knihoven, kteří získají nové znalosti a zkušenosti, které promítnou do své práce.

Regionální funkce a vzdělávání Oddělení služeb knihovnám Regionální služby jsou nedílnou součástí systému veřejných knihoven kraje a jejich existence je nezastupitelná, pokud se mají knihovnické služby udržet i v malých obcích. V roce 2010 se v regionálních službách promítla úsporná finanční opatření, což způsobilo pokles výkonnosti systému. Kvalitativní úroveň služeb byla opět všeobecně kladně hodnocena knihovníky vesnických knihoven i jejich zřizovateli. Nejžá-


danější službou stále zůstává nákup a cirkulace výměnných fondů. Pro rozvoj úrovně nabídky veřejných knihovnických a informačních služeb je důležité vzdělávání knihovníků, poradenská služba, praktická pomoc při revizích, rozvoj použití internetu a webu i propagace knihoven a četby mezi veřejností. Základním nástrojem moderní komunikace s obsluhovanými knihovnami jsou webové

naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část

Počet účastníků 1 vzdělávací akce

Hradec Králové

8

4,9

24

Jičín

21

2,4

14

Náchod

4

2,8

14

Kostelec n. Or.

4

1,5

3

Rychnov n. Kn.

1

2,0

16

http://www.knihovnanm.cz/regio_sluzby.html

Trutnov

1

4,0

8

V nabídce vzdělávání roku 2010 bylo o 2 akce méně než v předešlém roce, z dotace na regionál. funkce bylo financováno 84 % kurzů. Akci s přesahem do jiných regionů uskutečnila pověřená knihovna v Jičíně (15. ročník Knihovnické dílny v rámci festivalu Jičín – město pohádky) a krajská knihovna (celostátní seminář s mezinárodní účastí Knihovnický tisk + výstava knihovnických časopisů). Nabídku vzdělávacích akcí využilo 61 % knihoven. Účast knihovníků na vzdělávacích akcích naráží na problémy s motivací k celoživotnímu vzdělávání, které není vyžadováno pro udržení pracovního místa ani se neprojevuje v lepším finančním ohodnocení. Další problémy vyplývají ze zajištění provozu knihovny s jedním pracovníkem v den školení a z rozdílnosti zavíracích dnů knihoven. Kratší vzdělávací aktivity bývají součástí porad a aktivů, velmi dobře jsou přijímány vzdělávací akce spojené s exkurzemi nebo praktickými ukázkami. Přehled vzdělávacích kurzů je uveden v dílčích zprávách pověřených knihoven. Počet porad je stabilní již několik let, součástí porad profesionálních pracovníků i aktivů

Celkem

39

2,9

15

http://www.knihovnahk.cz/ http://knihovna.jicin.cz/informace_pro_knihovny.htm http://www.mknachod.cz/index.php?action=for_library http://mk.kostelecno.cz/1.1-uvod http://www.kulturark.cz/knihovna/knihovny-regionu.php http://www.mktrutnov.cz/informace-pro-knihovny

Nově se objevily informace věnované knihovnám i na stránkách knihoven, které se podílejí na střediskových službách, např. MěK Nové Město n. M.:

Oblast (bez krajské knihovny)

Počet vyuč. hodin na 1 vzdělávací akcí

vesnických knihoven bývají kratší vzdělávací aktivity. Následující tabulka podává přehled akcí v jednotlivých regionech: Počet vzdělávacích akcí

stránky s informacemi pro knihovny. Pověřené knihovny postupně rozšiřují objem informací na webu pro knihovníky, přidávají novinky a odkazy, inzerují zde vzdělávací akce a zpřístupňují metodické návody. Vedení kvalitních webových stránek je pracovně náročné, ale poskytuje nové možnosti metodiky a spolupráce knihoven, např. nahrazuje řadu jednotlivých, také časově náročných konzultací a informací. Samostatný oddíl informací pro knihovny mají na svých webových stránkách všechny pověřené knihovny:

Na celokrajské úrovni byly zorganizovány celkem 3 vzdělávací akce. Menší aktivita byla způsobena dlouhodobou nemocí vedoucí oddělení služeb knihovnám, která oblast vzdělávání na úseku oddělení služeb knihovnám garantuje. Základního, třicetihodinového kurzu (6 výukových dnů) se zúčastnilo celkem 11 účastníků. Celostátního semináře Knihovnický tisk, který byl doplněn výstavou knihovnických časopisů, se z regionu zúčastnilo 17 knihovníků. Semináře Měření spokojenosti uživatelů se z našeho kraje zúčastnilo 20 knihovníků. Dále proběhlo 9 exkurzí odborné veřejnosti s celkovým počtem 224 účastníků, 1 porada ředitelů pověřených knihoven, 2 porady metodiků pověřených knihoven, 1 porada k zajištění regionálních funkcí na území okresu Rychnov nad Kněžnou a 4 jednání redakční rady knihovnicko-informačního zpravodaje U nás. V okrese Hradec Králové byla již tradičně věnována pozornost webovým stránkám knihoven a byl zorganizován již 6. ročník soutěže


naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část o nejlepší webovou stránku „...web sem, web tam...“. Za účasti 25 knihovníků proběhl v dubnu aktiv knihovníků. Pro vedoucí profesionálních knihoven bylo připraveno celkem 5 porad, které byly vždy doplněny odborným programem. Byl zorganizován i konzultační den k podávání grantových žádostí VISK 3, kterého se zúčastnily 3 knihovny. Dále byly pro knihovníky připraveny 2 tematické exkurze spojené s návštěvami knihoven: Záhady minulosti - po stopách Václava Hanky do Hořiněvsi a do Dvora Králové nad Labem a Kurz severozápad – za uměním a za Erbenem do Hořic a do Miletína. Ve spolupráci s hudebním oddělením jsou pořádány tzv. komponované pořady, které patří mezi inspirativní vzdělávací akce (např. Jaro s Máchou, Retro Vánoce apod.). Počet vzdělávacích akcí na Jičínsku se zvýšil a v současné době je v regionu bezkonkurenčně nejvyšší. Nižší počet účastníků vysvětlují pracovnice zejména tím, že se zaměřily na proškolování práce s počítačem a zejména s KPWin-SQL: tato školení provádějí individuálně v malých skupinkách (Psaní na PC všemi deseti, Počítačový kurz Excel a Word, Využívání on-line katalogu pro MLK, Program KPWin-SQL pro malé knihovny a zpracování fondu, Šablona webu pro malé knihovny - webknihovny.cz, Práce s digitální fotografií pro tvorbu webových stránek, Statistika a elektronický deník, Článková databáze „Anopress“ …). Dále byl zorganizován 1 aktiv, kterého se zúčastnilo 21 knihovníků. Přednášky o komiksu se zúčastnilo 17 zájemců. Pro knihovníky byla připravena i ukázková hodina pro práci s dětským čtenářem a několik exkurzí (po knihovnách regionu, do Národní technické knihovny a cyklovýlet spojený s exkurzemi do knihoven a literárních muzeí). Pracovnice pověřené knihovny se také pravidelně zúčastňují vzdělávacích akcí organizovaných nejen v kraji, ale i na celostátní úrovni. I v Náchodě se snaží, aby „jejich“ knihovníci byli fundovaní a nechyběly jim aktuální informace týkající se výkonu jejich práce. Každý rok se konají pravidelné porady vedoucích městských knihoven, kde jsou informace zprostředkovány. V loňském roce se konaly tři: v březnu, v září


a v listopadu. Probíraly se výsledky statistiky, plnění standardů veřejných knihovnických služeb, úkoly vyplývající z regionálních funkcí, průzkumy spokojenosti uživatelů, webové stránky knihoven a použití šablony webu pro malé knihovny. Knihovníci si vyměňují zkušenosti z akcí, které pořádali, referují o aktualitách z knihovnických akcí, kterých se účastnili. Hostem na prosincové poradě byla paní Ladislava Zemánková (NK Praha), která mluvila o statistice knihovnických činností. Součástí vzdělávacího cyklu profesionálních knihovníků náchodského okresu byla přednáška spojená s besedou na téma „Komiks a jak ho číst“. Lektorem byl Ondřej Müler, programový ředitel Albatros Media, a. s., překladatel z němčiny a angličtiny, editor, autor komentářů ke sci-fi literatuře. Na Kostelecku proběhly 2 porady neprofesionálních pracovníků, které byly zaměřeny na statistické vykazování, informace o Jednotné informační bráně, hledání v katalogu a na obsluhu webových stránek. Zástupci profesionálních knihoven se také sešli 2x a na programu bylo financování regionálních funkcí, spolupráce na kulturních akcích a stav malých knihoven regionu. I na Rychnovsku byla snaha zajistit vzdělávání knihovníků a jejich informovanost o aktuálním vývoji knihovnictví. V dubnu uspořádala Městská knihovna v Dobrušce školení ke katalogizaci v programu Clavius. V listopadu se konala porada dobrovolných knihovníků, na které byli proškoleni ve statistice. Postupně se mění věková struktura dobrovolných knihovníků v neprofesionálních knihovnách; mladší a pracovně vytížení knihovníci zvládají základní obsluhu počítačů v knihovnách a nemají čas ani zájem absolvovat různá školení. V Trutnově proběhly 2 porady vedoucích profesionálních knihoven, kde byly podrobně probírány aktuální informace z oblasti knihovnictví, účetnictví a vnitřních směrnic. Také bylo zorganizováno školení týkající se meziknihovní výpůjční služby. Pro neprofesionální pracovníky knihoven jsou organizována individuální školení zaměřená dle potřeby na práci s knihovnickým programem, obsluhu počítače, využívání inter-

naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část netu, založení webové stránky a její aktualizaci. Školení probíhají nepravidelně během roku a loni bylo knihovníkům věnováno celkem 120 hodin.

ních funkcí, které zpracovali zástupci jednotlivých pověřených knihoven. Celé zprávy budou vystaveny na webu Studijní a vědecké knihovny můžete se s nimi seznámit.

Článek byl připraven na základě informací získaných z výročních zpráv o výkonu regionál-

Knihovník je holka pro všechno aneb Chci se vzdělávat, ale kdy? Hana Hylmarová Zrovna minulý týden jsem zase slyšela názor jednoho obyvatele, který v knihovně asi nikdy nebyl: “To je krásné povolání, být knihovnicí, celý den si můžete číst!“ Joj, kdyby to tak byla pravda, to by se mi práce knihovnice teprve líbila! Jenže! Zaměstnání knihovníka obnáší všechno jiné, jen bohužel na čtení čas nezbývá. Je pravda, že na tomto místě mluvím za knihovníky a knihovnice malých knihoven, kde pracuje jen jeden profesionální pracovník. Je totiž obrovský rozdíl mezi velkými knihovnami, kde zaměstnanci pracují v různých specializovaných odděleních /obnova knižního fondu, katalogizace, MVS, rešerše a hlavně samozřejmě půjčování knih/, a mezi jedním knihovníkem, který tyto práce vykonává sám. Nejvíce se „zapotí“ ti, kteří neprošli knihovnickou školou a vše se učí za pochodu, protože na nějaké velké zaučování není čas. Ale začněme od začátku. Představte si, že jste byl právě jmenován knihovníkem. Všechno je pro vás nové - seznamujete se se svými čtenáři, poznáváte knihovní fond, nový knihovnický program, hned vás atakuje škola, že by ráda besedy - a zatočí se vám hlava. Neznáte své čtenáře natolik, abyste jim hned napoprvé vybrali tu nejlepší četbu. Mnozí spoléhají na to, že: “Máte přece všechno přečtené, tak mi něco vyberte!“ Nejlepší je, když vás hned čeká revize knihovního fondu / je pravda, že na Jičínsku máme skvělou podporu v Daně Michlové a Lence Knapové, které mají revize na starosti/. Ve většině našich knihoven se

revize prováděla ještě pouze fyzicky, tzn. knihu po knize vzít a zkontrolovat. Ale je to zase nejlepší možnost, jak se seznámit se svým fondem. Následuje složité dohledávání a posléze odepisování dokumentů. Vytvořit seznam vyřazených knih, najít prostor, kde vyřazené knihy nabídnout čtenářům, a další a další administrativní věci. To vše za běžného provozu a půjčování. Do toho vám zavolá zaměstnavatel, že má pro vás akutní úkol - nejlépe hned vyhledat v obsáhlých kronikách určitou informaci. A to už hoří termín s dokončením místního obecního časopisu, jehož je ve velké většině knihovník šéfredaktorem. Tak rychle dohonit ty, kteří dluží článek, vytvořit a zpracovat pár fotografií, dopsat úvodní slovo a čekat, co na to řeknou v tiskárně. A protože jste začínající knihovník, je dobré a pro vaši práci důležité absolvovat různé kurzy a školení. Termíny těchto akcí se většinou shodují s výpůjčními dny knihovny. Co teď! Nemáte nikoho, kdo by vás v práci nahradil, kolega nezaskočí. Pokud prozíravý předcházející knihovník neměl v zásobě spolehlivou zaučenou náhradu / většinou učitelky v důchodu nebo kamarádka na mateřské/, musíte po dobu kurzu změnit půjčovní hodiny, protože zavřít knihovnu úplně je nesmysl. A tady narazíte na fakt, že lidé obecně nečtou žádné plakáty, informace, ač vše visí dostatečně dlouho v úrovni očí na dveřích knihovny. Relace v rozhlasu každý vyslechne a zapomene. Takže každý den po absolvování kurzu najdete na obec-


naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část ním úřadu nebo v Jednotě pár tašek s knihami nepozorných čtenářů, které promptně vyměníte a zase doručíte zpět adresátům, kteří to do příště zase zapomenou. V mezičase připravíte několik besed pro školu, školku a také se samozřejmě snažíte zajistit kulturu i pro dospělé. Máte velmi omezené finanční zdroje, využíváte tedy všech možností k levnému „nákupu“ informací, přednášejících či vystavujících. Chcete pro své čtenáře a návštěvníky připravit i celostátně „vymyšlené“ akce – Noc s Andersenem, Týden knihoven, Pasování prvňáčků – protože to jsou akce, které přitáhnou nové čtenáře, ale také jsou to činnosti nadevše příjemné i pro nás. Do toho organizujete bazar ošacení, vítání občánků, dětský i dospělácký karneval, posezení s hudbou pro důchodce, předvánoční zpívání u jesliček, výstavy betlémů, prodej korálků... Profesionální knihovník na vesnici je přibližně totéž, jako býval dříve učitel - musí si poradit se vším. Vše se daří, pokud pracuje pod vstříc-

ným zaměstnavatelem, má kolem sebe pár stejných nadšenců, co nehledí na čas a na pohodlí. Vím, že tohle všechno zažívají pracovníci ve všech knihovnách. My, kteří pracujeme v malých knihovnách, jsme na to sami. Ale ruku na srdce – děláme to moc rádi a s láskou! Těšíme se na každý den, kdy k nám zavítají čtenáři, kdy pomůžeme alespoň krátkým popovídáním rozptýlit chmury na tváři. To se v žádném archivu nebo v kanceláři nestane. To zažíváme jen my u výpůjčních pultů. Vše, co jsem napsala, berte prosím jako vyznání knihovnice s dvanáctiletou praxí. Naše práce je úžasná, velice různorodá a hodně zajímavá. Dnes a denně se setkáváme s lidmi, získáváme nové informace a pracujeme v krásném prostředí /prominou mi knihovníci, kterým padá na hlavu omítka, zatéká do regálů a čekají, až na ně také snad dojde někdy řada s dotacemi/. Možná jsou krásnější povolání, ale práce profesionálního knihovníka na vesnici či v malém městě je skoro práce za odměnu!

Postřehy ze setkání vesnických knihovníků náchodského okresu Marta Lelková V regionálních službách pracuji v náchodské knihovně téměř 3 roky. Za tu dobu jsem spolu s kolegyněmi na našich „pracovních toulkách po vesnických knihovnách“ hodně zažila a viděla. Každá knihovna, někdy by se dalo říci „knihovnička“, má svou atmosféru, kterou jí vdechuje knihovník. Ten má ve svých rukou velkou moc. Může ze své knihovny vykouzlit příjemné, přehledné, dobrými knihami nabité místečko, kam se jeho čtenáři rádi vracejí. Anebo může vytvořit místo, které na první pohled odrazuje od návštěvy. (Jak to s konkrétní knihovnou je, lze rozpoznat poměrně rychle.) Z těch pěkných si odnášíme domů radost, že naše společné usilování není marné.


Samy sebe se pak ptáme, proč to nefunguje všude. Odpověď se nehledá lehce. Možná je to proto, že ne každý knihovník ví, co všechno se dá pro dobrou činnost udělat, anebo mu došly nápady či chuť něco podniknout. Tak jsme se rozhodly, že jim zkusíme pomoci. Snažíme se o to už při našich metodických návštěvách a mluvíme s knihovníky o dobrých nápadech a zajímavých akcích v jiných knihovnách. Ale nejlepší to je, když si o tom knihovníci povyprávějí sami. A tak jsme se do toho daly. Připravily jsme pro vesnické knihovníky setkání, na kterém jsme se učili, radili se a ukazovali si, co lze udělat pro knihovnu, aby o ní čtenář věděl, vyznal se v ní, měl důvod do ní přijít a líbilo se mu tam.

naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část Protože náchodský okres je rozlehlý a bylo by pro knihovníky těžké sejít se na jednom místě, připravili jsme setkání tři - v Polici nad Metují, v Jaroměři a v Náchodě. Vše proběhlo na přelomu října a listopadu. Náš cíl byl jasný - ukázat, že když se chce (a umí), tak to jde! Úkoly jsme si rozdělily. Paní Marcela Machová si vzala na starost vysvětlit knihovníkům, jak je důležité přehledné uspořádání fondu v knihovně. Výklad o starém dobrém mezinárodním desetinném třídění pro naučnou literaturu, barevném rozlišení podle věku čtenáře pro dětskou beletrii apod. byl pro některé knihovníky opakováním. Někomu jsme zas nabouraly „jeho systém“, v kterém se často vyzná jen knihovník sám. Vysvětlila, že knihovna není jenom pro knihovníka. Je potřeba ji uspořádat tak, aby se v ní čtenář lehce orientoval. Myslím, že se jí to povedlo, a i ti největší zarputilci musí uznat, že systém v knihovně je prospěšná věc. Já jsem měla za úkol ukázat, jak o svůj fond pečovat, aby knihy byly co nejdelší dobu v pěkném stavu, protože kniha k nám nehovoří jenom svým obsahem, ale i vzhledem. Čtenáře si musíme trochu vychovávat. Když nechceme, aby nám vraceli roztrhané a špinavé knihy, tak je také nemůžeme v takovém stavu půjčovat. Připravila jsem si ukázky, co všechno se dá v knihovnách vidět, a nemělo by. Například knihu, z které kus ukousl pes, knihu v roztrhaném a špinavém obalu, knihu z které vypadávají listy, zabalenou v hnědém vybledlém papíru a bez popisků na hřbetu a podobně. Bylo u toho veselo. Některé knihy, i když vypadají dost špatně, přirostou knihovníkům k srdci a oni se jich neradi vzdávají. Je to vždy oříšek, rozhodnout, co s obsahově hodnotnou knihou, kterou již nelze opravit. Když se jedná o historický fond anebo regionální vzácnost, určitě ji v knihovně ponecháme a dokonce si knížku můžeme vystavit na čestné místo jako poklad naší knihovny. Některé případy lze řešit jedině vyřazením knihy. Hodně však můžeme napravit svou dovedností. Jak knihu opravit, jak ji správně zabalit do fólie, to byly praktické ukázky spojené s možností sám si to zkusit. Předvedly jsme knihovníkům praxí osvědčené pomůcky.

Každý si s sebou odnesl malý dárek - skřipce, které použije k balení a lehčím opravám knih. Paní Škraňková ve své části pohovořila o základních dokumentech knihovny. Připomněla, že by v knihovně měl být viditelně umístěn výpůjční řád. Pak u kávy a koláčků rozpoutala debatu o akcích, které jsou v knihovnách osvědčené. To byl prostor pro pochvalu knihovníků, kteří s knihovnou žijí a věnují jí hodně volného času. Často je do práce pro knihovnu zapojená celá rodina. Na každém ze setkání bylo koho chválit. Škoda, že dobrý knihovník má často tu „špatnou“ vlastnost, že se nechce chlubit. Stačilo malinko naťuknout a pak už to šlo samo. A že to bylo k dobru nám i všem posluchačům, můžu dosvědčit. Dozvěděli jsme se, co všechno se dá v knihovně vymýšlet. A není toho málo. Od Noci s Andersenem přes různé soutěže pro děti, tvořivé dílničky, divadélka, kroužky čtenářů, besedy se spisovateli, pasování na čtenáře, přispívání do obecních zpravodajů, roznášení knih nemohoucím, výstavy fotografií či různých jiných výtvorů, naučné výlety do přírody a tak dále a tak dále. Každý se mohl inspirovat a nabrat chuť do další práce. V poslední části našeho setkání kolegyně Jana Jenková poučila knihovníky o tom, jak prezentovat svou knihovnu. Když chceme, aby k nám lidé chodili, musejí o nás v první řadě vědět. Možností je hodně. Počínaje označením místa, kde knihovna je, nápisem „Obecní knihovna“ a vypsáním půjčovní doby a třeba i služeb, které knihovna poskytuje. Se zviditelněním knihovny můžeme pokračovat pravidelným přispíváním do místního tisku. Je dobré využít i vývěsních skříní ve vesnici, kde spoluobčany informujeme o akcích v knihovně, novinkách a podobně. Ale jak kolegyně Jana podotkla: “ Kdo není dnes na webu, jako by nebyl.“ Musím říci, že některé vesnické knihovny jsou zviditelněné i tímto novodobým způsobem, dokonce chystají připojit na stránky i on-line katalog svého knižního fondu. Janina prezentace, jak udělat web knihovny, byla srozumitelná i těm, kteří zatím zkušenosti nemají. Mohli vidět, že to není nic těžkého. Knihovníci mají k dispozici hotovou šablonu webu, kterou


naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část malým knihovnám nabízí zdarma anebo za velice malý roční poplatek Knihovna města Hradce Králové. Jak šablonu objednat, jak a čím ji naplnit a jak aktualizovat informace na svém webu, o tom všem byli knihovníci podrobně poučeni. Jana nabídla všem svou pomoc přímo na místě v jejich knihovně. A pokud by někdo potřeboval větší pomoc, může knihovně dělat administrátora webové stránky na dálku, ze svého pracoviště v Náchodě. Bude k tomu potřebná jenom ochota a spolupráce knihovníka. Když se čas našeho setkání naplnil, byly jsme spokojeny, že jsme zas něco málo pro vesnické knihovníky a jejich knihovny udělaly. Obecní

knihovna je ve vesnici často jediným kulturním zařízením. I proto se musíme společně snažit, aby fungovala co nejlépe. A jak jsem to už řekla někde na začátku, člověk-knihovník má velkou moc ve svých rukou. Hlavou se mně pořád honí citát Jana Wericha: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Tak hodně radosti do práce všem a zas někdy na shledanou, naši milí knihovníci.

Jsme počítačově gramotní? Alena Součková Představa světa bez moderních technologií je dnes již asi nemyslitelná. Komputery v různých formách nás obklopují na každém kroku – v mobilním telefonu, v digitálním fotoaparátu, v navigaci automobilu, v programátoru pračky či myčky… Počítačová komunikace se předpokládá (u mladé generace dokonce výrazně převažuje) a internet jako zdroj informací získává převahu nad tradičními nosiči. A jak jsou na tom knihovny? Zprostředkovávat informace a být místem veřejně přístupného internetu je povinností každé knihovny, vyplývající z § 4 knihovního zákona. Počítač je zdrojem informací a prostředkem pro zajištění knihovnických procesů. Stále vzrůstající počet on-line přístupů vykazovaných ve statistikách knihoven svědčí o uplatňování nových technologií a nových rolí knihoven ve společnosti. A před několika lety tomu tak nebylo. Ještě na přelomu tisíciletí byl počítač v malé knihovně spíše výjimkou – zařízení bylo drahé, neúnosné byly další telekomunikační poplatky a v neposlední řadě chybělo i nadšení pro práci s novými technologiemi. Průzkum z roku 2001 uvádí počítače v 21 obecních knihovnách na Královéhradecku,


tj. cca 1/4 obcí, ve 13 obecních knihovnách na Jičínsku, tj. asi 1/5 obcí, a pouze po 2 obecních knihovnách na Náchodsku a na Trutnovsku a žádnou počítačovou stanici v obcích na Rychnovsku. Poprvé od roku 2002 a ve větší míře od roku 2003 měly knihovny možnost získání dotace na technické vybavení knihovny (projekty VISK 3), později i na připojení k internetu (Projekt internetizace knihoven - od roku 2005). Další velkou možností hlavně pro malé obce byl projekt SROP Královéhradeckého kraje Internetizace knihoven, do kterého se připojilo 89 knihoven v obcích – vybavení knihoven počítači a následné připojení k internetu proběhlo ke konci roku 2006. Aby knihovny a knihovníci neztratili krok s dobou, byla nutná školení a získávání praktických dovedností v práci s počítačem. Do počítačových učeben v krajských knihovnách se hlásila řada zájemců, školení probíhala dvakrát v týdnu a počet zájemců často převyšoval kapacitu učebny. Díky zkušeným a vstřícným lektorkám z Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové se každoročně zvyšoval počet vyškolených knihovníků. V letech 2002-2007

naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část probíhaly zkrácené kurzy pro pracovníky obecních knihoven. Obsahově se vycházelo z osnov ECDL (European Computer Driving Licence) a cílem bylo získat dovednosti v práci se soubory, s textovým editorem, tabulkovým kalkulátorem, databázemi, elektronickou prezentací, elektronickou poštou a informačními sítěmi. Další možnosti nabízely i počítačové školy (např. Gopas), Národní program počítačové gramotnosti, vzdělávací kurzy nebo samostudium. Zájemci skládali zkoušky pro získání certifikátu ECDL a účastnili se nadstavbových přednášek. Následně se potom stávali školiteli ve svých knihovnách a předávali

zkušenosti svým spolupracovníkům a knihovníkům v obecních knihovnách. V posledních letech dochází v knihovnách k větší generační obměně. Mladá generace získává znalosti práce s počítačem ve škole i z jeho praktického používání. Ani v knihovnách v obcích není obsluha počítače problémem. Počítač je pomocníkem a prostředníkem. Bez počítače to už nejde. Průběh deseti let získávání znalostí práce s počítači dokumentují tabulky, které jsou k dispozici v elektronické verzi zpravodaje.

Seznamte se - čtenářská gramotnost Vanda Vaníčková Když mne poprvé napadlo napsat článek o čtenářské gramotnosti, byla situace ještě klidná. Napíši odborněji zaměřený článek, alespoň se čtenáři něco zajímavého dozvědí. Po zprávách ze začátku prosince, které obletěly všechna média, se situace změnila. Informace „Čeští školáci propadli, … Malí Češi nic neumí...“ rozvířila doposud klidné vody.* Smést článek o čtenářské gramotnosti za této situace ze stolu a nechat neznalé v nevědomí by byl snad až hřích. Co je to tedy ta čtenářská gramotnost, kterou jsou české děti chabě vybaveny? Na úvod je důležité sdělit, že čtenářská gramotnost se netýká pouze školáků, jak by se mohlo z úvodu zdát, ale všech věkových kategorií. V tomto ohledu je čtenářská gramotnost podobná šikaně. To, že je nejčastěji sledována a řešena ve škole, neznamená, že patří pouze tam. Týká se každého, kdo čte. Čte cokoliv – knížky, časopisy, ale i reklamy či nádražní vývěsku s výlukou. Je totiž poměrně rozšířenou mýlkou, že čtenářská gramotnost je důležitá jenom pro čtenáře, jejichž seznam přečtených titulů z beletrie nebo

odborné literatury nemá konce. Jenže čtenářská gramotnost prostupuje mimo jiné i sociálními vztahy, světem práce, ale i například výchovou dětí. Definice neboli vysvětlení významu, pojmu čtenářská gramotnost není jednotná (každý pramen ji uvádí jinak), nicméně podstatná část je vždy totožná: „Čtenářská gramotnost je soubor dovedností potřebných k práci s textem.“ Pod poměrně široké sdělení patří mnoho klíčových věcí. Například schopnost textu správně porozumět a interpretovat ho. Dále je sem zahrnuto přemýšlení o obsahu, formě a účelu sdělení, což souvisí s kritickým zhodnocením textu. A to je mnohdy největší problém. Kritické zhodnocení textu; slovo kritické je odvozeno od „kritika“ (slovo řeckého původu), což znamená posuzování. Kritizovat tedy samo o sobě neznamená nic negativního, jak mají mnozí obecně zafixováno. Problému s absencí kritického hodnocení textu využívá hlavně reklama. Její tvůrci si jsou dobře vědomi, že mnoho příjemců reklamy (a to v jakékoli její formě) nedovede dobře vyhodnotit předkládaný text. Reklama příjemci začne podsouvat

* 34 zemí světa testovalo své patnáctileté školáky ve třech oblastech – čtenářská, matematická a přírodovědná – v rámci testu PISA 2009. Od testů z roku 2003 se právě čeští žáci zhoršili nejvíce ze všech zemí. Aktuálně tedy drží 27. místo ve čtenářské gramotnosti, 22. v matematické gramotnosti a 19. v přírodovědné gramotnosti (vždy ze 34). Ve čtenářské a matematické gramotnosti jsou nejúspěšnější děti z Korejské republiky. Nejlepší přírodovědný základ má Finsko. (Zdroj: MF DNES, 8. prosince 2010.)


naše téma: celoživotní vzdělávání - 1. část lákavá sdělení, nabídky, a tím zcela přebije jeho skutečný zájem. Akce 5 + 1 zdarma a podobné. Vždyť to sami určitě znáte. Důležitou složkou spadající pod čtenářskou gramotnost je dovednost použít informace získané z textu někde jinde. Tato schopnost je pravděpodobně nejvíce potřebná při studiu a následné aplikaci získaných informací. Na druhou stranu ani v „nestudijním“ životě není tento um k zahození. Pokud by byl náš článek zaměřen na problematiku hubnutí, na jeho konci by všichni horlivě očekávali nějaké tipy. Osvědčené rady s co nejlepším výsledným efektem. Mnozí by možná do konce četli právě jenom kvůli nim. Milí čtenáři, pozor. I čtenářská gramotnost, ač nemá s váhou a kaloriemi nic společného, má co nabídnout. Dá se zlepšovat a pilovat. Při čtení neznámého složitějšího textu je dobré ho číst minimálně dvakrát. Poprvé ho celý přečíst. Při druhém čtení je důležité zaměřit se na nesrozumitelná místa. Pokud máme možnost, pomůže podtrhnutí hlavní myšlenky nebo klíčových slov přímo v textu. Slouží-li text ke vzdělávacím účelům, je dobré vytvořit si (nejen) z klíčových slov myšlenkovou mapu.

Čtenářskou gramotnost posiluje i trénink spolupráce více lidí. Všichni mají k dispozici stejný text, u něhož si navzájem prezentují hlavní myšlenky. Pokud se do této činnosti pustíte (s grafickou či ústní prezentací), uvidíte, že ani pro dospělé není text vždy jednoznačný. Z vlastní zkušenosti s touto metodou vím, že v některém případě jsou sice odchylky pouze malé, jindy je však interpretace základních myšlenek kardinálně rozdílná. Rozhodnete-li se i pro grafické ztvárnění, rozdíly se ještě prohloubí. Do znázornění myšlenek se promítne i práce s vizuálními schopnostmi jedince. A to jako autora, ale i příjemce. Jak vhodně shrnout článek pojednávající o čtenářské gramotnosti? Je to prosté. Ten, kdo je čtenářsky gramotný, článek pochopil a nově získané informace vstřebává. Nepotřebuje tedy žádný souhrn. Ten, kdo článku ne úplně porozuměl, by si ho měl alespoň ještě jednou přečíst. A víte, jak jsme to říkali? Podtrhnout si hlavní myšlenky, klíčová slova. Pak vám to vyskočí v jasných barvách skoro samo...

Kdo je: Iva Vávrová a Iveta Novotná


stalo se

Magický podzim s Máchou Markéta Poživilová Musím se vám k něčemu přiznat. Někdy strašně ráda vařím. Svá oblíbená jídla vytvářím podle osvědčených rodinných receptů (podle maminky a babičky) a jsou to opravdu pochoutky, které ocení i moje rodina. Úplně nejradši ale kuchtím, když si vymýšlím naprosto nové recepty a přidávám neobvyklé ingredience. Takové, které dodají jídlu tu akorátní chuť, kterou potřebuji, ale kterých musím dát naprosto přesné množství, jinak by celý pokrm naprosto zkazily – zázvor, chilli, kardamon, rozmarýnu apod. A samozřejmě v koutku svých snů toužím někdy po tom, že napíšu jednou úplně úžasnou kuchařku, podobně jako Julia Child. Včera jsem si však uvědomila, že o jeden povedený recept se s vámi mohu podělit v naší knihovnické kuchařce – U násku. Tak tedy: Jak uvařit a dochutit PROJEKT- Magický podzim s Máchou Na základní směs použijte: - motto (v našem případě motto Týdne knihoven – KNIHOVNA PRO VŠECHNY), - grant (v našem případě grant Ministerstva kultury ČR z okruhu Periodika, sborníky, akce na http://www.mkcr.cz), - výročí významného spisovatele (v našem případě 200. výročí K. H. Máchy). Výše uvedené suroviny můžete mísit v libovolném pořadí. Poté nechte směs několik dní uležet a později přidávejte další ingredience. Protože výsledný pokrm o několika chodech je velice silné, výrazné, až pikantní chuti, je třeba výběr a množství přidávaných ingrediencí určovat podle jednotlivých chodů a cílové skupiny strávníků. Dále tedy přidejte: 1. stupeň ZŠ – vyprávění, legendy, tajemno, fantazii, vizualizaci, arteterapii, muzikoterapii, netradiční výtvarné techniky, veselost, bojovku, poklad, tajný inkoust, šifry, hravost atd. 2. stupeň ZŠ – tajemno, fantazii, tvořivou dra-

matiku, vžívání se do rolí, dramatické hry, současné vztahy, prožitek na vlastní kůži, výslech u soudu, apod. Střední školy - tajemno, reálná a zajímavá fakta, netradiční metody, hudbu, vztahy, osobní život, onomastiku, numerologii, zvěrokruh, vyprávění apod. Veřejnost - film, muziku, tajemné vyprávění, zajímavosti z osobního života autora, onomastiku, numerologii, fakta atd. Rodiče s dětmi - výlet, hry, bojovku, poklad, fakta formou hry, návštěvu hradu, obídek, legraci a zábavu, pohodu apod. Chody je možno podávat v různém pořadí. Jakkoliv je příprava kreativní a zábavná, v žádném případě se však neobejdete bez pomoci tvořivých a nadšených kolegů kuchtíků a podpory šéfkuchaře. Výsledek ale určitě stojí za to... strávníci byli nadšeni :o) Jednotlivé chody projektu „Magický podzim s Máchou“ bylo možné si i s fotografiemi prohlédnout ve vestibulu Knihovny města Hradce Králové během měsíce února. Menu našeho projektu „Magický podzim s Máchou“ Cílem projektu bylo představit zajímavou a netradiční formou K. H. Máchu jako osobnost zajímavou, tajemnou, s řadou zájmů (putování, historie, tajemno a mystično apod.). Zároveň se starostmi nám všem blízkými (vztahové a finanční problémy, přátelství atd.). Představena byla i Máchova tvorba – Máj, Pouť krkonošská, Marinka, jeho akvarely spatřených hradů aj. Prostřednictvím „Máchova putování krajem“ – poznávání přírodních, zeměpisných a turistických zajímavostí v ČR, tajemné příběhy a legendy dávných hradů a zřícenin. V části projektu určené dětem bylo naším záměrem prostřednictvím aktivního vtažení dětí do „máchovského“ světa podporovat a rozvíjet dět-


stalo se ské čtenářství, fantazii, výtvarné techniky, zájem o své okolí, přírodu, staré hrady, legendy atd. Studenti středních škol pak mohli díla, jako Máchův Máj a Marinku, přímo „zažít“ na vlastní kůži při dramatickém zpracování a promítnutí děje do současných příběhů. Projekt se ukázal mimořádně úspěšný především pro základní i střední školy, kde bylo toto netradiční ztvárnění vnímáno velice příznivě. Zejména učitelé si o něm předávali informace a nám se tak stále hlásili noví zájemci. 1. Máchovo putování krajem - 1. stupeň ZŠ Interaktivní dílna – vyprávění o K. H. Máchovi jako poutníkovi po Čechách - hradech a zříceninách, legendy a příběhy těchto hradů. Krátké seznámení s Máchovým životem, do kterého je vloženo tajemné a napínavé vyprávění například z hradů Houska, Bezděz, Střekov atd. Vizualizace, představy. Na tuto část navázala výtvarná dílna, ve které byly využity prvky arteterapie. Realizace programu: Bc. Markéta Poživilová 2. V Máchových stopách na Kunětickou horu - rodiny s dětmi Na interaktivní dílnu („Máchovo putování krajem“) navazovalo dobrodružné putování po stopách Karla Hynka Máchy na Kunětickou horu. Jednalo se o jednodenní výlet určený rodičům s dětmi, které se účastnily výše zmíněného projektu. Během cesty se hrály bojovky, hry, soutěže, luštily se zprávy tajným inkoustem, šifry, hrálo se „kubbe“ – všechny aktivity byly inspirované životem a dílem K. H. Máchy. Cílem cesty byla Kunětická hora, kde se hledal tajemný opatovický poklad, a přímo na hradě čekala i plná truhla s knížkami a pokladem pro všechny zúčastněné. Průvodcem celodenního programu byl i „Mácha“. Realizace programu: Bc. Markéta Poživilová, Markéta Dubnová, Ilona Halbrštatová, Zdenka Horská, Eva Komínová 3. Výstava „Máchovo putování krajem“ Po interaktivní dílně „Máchovo putování krajem“ následovala výstava prací žáků 1. stupně základních škol ve výlohách dětské půjčovny na Eliščině nábřeží od 8. 11. 2010 do 15. 1. 2011.


4. Výstava oceněných prací „Máchovo putování krajem“ Z interaktivní dílny „Máchovo putování krajem“ byly vybrány nejzajímavější a nejoriginálnější práce, které byly oceněny drobnými dárky a knihami a z nichž byla ve vestibulu Knihovny města Hradce Králové uspořádána výstava, jejíž vernisáž proběhla 2. 12. 2010 při slavnostním předávání cen a v knihovně byla do 15. ledna 2011. Realizace výstavy: Bc. Markéta Poživilová 5. Slavnostní večer – ocenění vybraných prací z programu „Máchovo putování krajem“ Slavnostní večer uspořádaný u příležitosti předání cen za nejlepší a nejoriginálnější práce žáků 1. stupně základních škol v projektu „Máchovo putování krajem“. Večer v příjemné a slavnostní atmosféře pro oceněné žáky, jejich rodiče a příbuzné. Součástí večera byl kromě předání cen i kulturní program. Vyprávění tajemného příběhu, hudba, divadelní představení s „Máchou“ aj. Realizace programu: Bc. Markéta Poživilová, Markéta Dubnová, Zdena Horská 6. Máj – věčný příběh lásky a nenávisti I. Tvořivá dramatika na motivy Máchova Máje. Vžívání se do rolí příběhů, obhajoba jednotlivých postav. Zážitková dramatika, sdílení vlastních názorů formou dramatických her. Metody dramatické výchovy umožnily přenesení příběhu do současných reálií a žáci mohli v rolích, které hráli, posuzovat důsledky a motivy jednání jednotlivých postav Máje. Interaktivní pořad, který byl na pomezí workshopu a semináře tvořivé dramatiky, byl určen žákům 8. a 9. tříd v rozsahu 2 vyučovacích hodin. Realizace projektu: Eva Komínová 7. Máj – věčný příběh lásky a nenávisti II. Tvořivá dramatika na motivy Máchova Máje. Vžívání se do rolí příběhů, obhajoba jednotlivých postav. Zážitková dramatika, sdílení vlastních názorů formou dramatické hry. Metody dramatické výchovy umožnily přenesení příběhu do současných reálií a žáci si tak mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jak se příběh rozvíjí u soudu pří výslechu Viléma. Hráli soudce, porotu, obžalobu, obhajobu, svědky… a během procesu se do-

stalo se zvídali celý příběh Máje. Interaktivní pořad, který byl na pomezí workshopu a semináře tvořivé dramatiky, byl určen žákům 8. a 9. tříd, případně i studentům středních škol v rozsahu 2 vyučovacích hodin. Realizace projektu: Bc. Markéta Poživilová 8. Personální bibliografie Výběrová personální bibliografie „Karel Hynek Mácha ve fondu Knihovny města Hradce Králové“. Soupis knih a dalších dokumentů z fondu Knihovny města Hradce Králové, které napsal Mácha, vizuálních a audiovizuálních děl, která vznikla na motivy jeho tvorby, monografií, článků a dalších materiálů, které pojednávají o něm, jeho životě a díle. Součástí bibliografie je stručný životopis. Realizace bibliografie: Mgr. Jarmila Benýšková 9. Magická noc – „Na půdě s Máchou“ Magická noc na pobočce Kukleny – program spojený s nocováním v prostorách knihovny, inspirovaný Máchovým zájmem o tajemno. Storytelling v praxi – vyprávěl se příběh Pouti krkonošské před půlnocí u hřbitovní zdi v městské části Kukleny a vyráběly se tajemné masky inspirované tímto příběhem. Realizace programu: Bc. Markéta Poživilová, Markéta Dubnová, Zdena Horská 10. Mág, aneb Krátká pouť básníka Večer, který proběhl v poslechovém studiu hudební knihovny KMHK nad rozeklaným osudem K. H. Máchy, byl určen široké veřejnosti. Komponovaný pořad složený z mluveného slova, zvukových knih, hudebních a komentovaných filmových ukázek. Zastavení s pásmem životopisných událostí, které ztvárnil František Vláčil. Realizace pořadu: Mgr. Šimona Šimonová 11. S Máchou Komponovaný pořad složený z hudebních ukázek a audioukázek inspirovaných K. H. Máchou. Různé recitace Máje, hudební ztvárnění. Vyprávění o životě K. H. Máchy. Storytelling v praxi – s využitím metody řízeného vypravování příběhu seznámení s obsahem Máchovy Pouti krkonošské. Realizace pořadu: Bc. Markéta Poživilová, Alice Pávová

12. K. H. Mácha – Touhy i sny K. H. Máchy Putování s povídkou Marinka z chystaného cyklu Obrazy ze života mého. Komponovaný pořad složený z čtených komentovaných ukázek z povídky Marinka, netradičního pohledu na život K. H. Máchy, doplněný hudebním doprovodem vybraných skladeb a úryvků z fondu hudební knihovny, proběhl zároveň v rámci festivalu Dny poezie 2010 – přímo 16. 11. 2010. Pohled na Máchův život z hlediska astrologického, numerologického, onomastického atd. Realizace projektu: Bc. Petra Landsmannová, Bc. Hana Myslivcová 13. K. H. Mácha – Poutník mnoha nocí Putování s povídkou Marinka z chystaného cyklu Obrazy ze života mého. Projektové vyučování určené studentům středních škol a gymnázií. Hodnocení a rozbor Máchovy povídky z mnoha pohledů – literatury, českého jazyka, ale i mezioborového zkoumání – astronomie, numerologie, onomastika. Realizace projektu: Bc. Petra Landsmannová, Bc. Hana Myslivcová 14. Výstava - Ohlédnutí za projektem Výstava ve vestibulu Knihovny města Hradce Králové. Ohlédnutí za celým projektem - fotografie, ukázky, zajímavosti. Od 15. ledna do 28. února. Realizace výstavy: Markéta Poživilová Přeji dobrou chuť.


stalo se

Mácha v Jičíně Jana Benešová Máchovy narozeniny a zároveň Den poezie jsme v Knihovně V. Čtvrtka v Jičíně oslavili pořadem, který připravil LiS – literární spolek při knihovně. LiS se ke Dnům poezie připojuje již tradičně. Je to celostátní akce na počest narození K. H. Máchy. V celé řadě míst se scházejí lidé, kteří mají rádi poezii, na autorských večerech, soutěžích v přednesu a dalších poetických pořadech. Proto u nás již vznikly pořady věnované Petru Bezručovi „Všední den poštovního úředníka Vladimíra Vaška“, poetickému místu nedaleko Jičína „Kamenná holka“, dokonce jsme si troufli i na erotiku v pořadu „ Eros v české literatuře“. V loňském roce jsme navíc slavili kulaté výročí Máchova narození (16. 11. 1810 v Praze). Proto byl pořad zaměřen na Máchovo putování, zejména na putování po nám velmi blízkých a známých místech. Karel Hynek Mácha náš kraj navštívil několikrát. Nás zajímaly především Máchovy návštěvy v roce 1833, tedy hlavně „pouť krkonošská“ od 20. srpna patrně do 6. září 1833. V průvodním slovu pořadu jsme využili článek Aleše Fetterse ve zpravodaji U nás. Po úvodní části, kde zazněl přednes části Máje z úst naší kolegyně, jsme se vydali v Máchových šlépějích, rozhlédli jsme se po kraji a dle výběru členů spolku se zastavili na zajímavých místech, kde se pravděpodobně rozhlížel i Mácha, a díky


moderní technice jsme si prohlédli jejich dnešní podobu. Zároveň naši básníci přednesli svou tvorbu, inspirovanou Máchovým putováním či navštíveným místem. Tak jsme „prošli“ hrad Kost a Valečov, neopomněli jsme Jičín, na který jsme pohlíželi i z vrchu Zebín, a samozřejmě nemohla chybět návštěva hradu Valdštejnu s domnělou podobiznou básníka. Ačkoliv se pořad rodil dost bolestně a v několika verzích, myslím, že výsledek stál za práci. Nejpříjemnější byla poměrně velká účast diváků.

z knihovnických organizací

Nové webové stránky SKIP Kateřina Hubertová Před rokem na valné hromadě se o nové webové stránce mluvilo. Byla známá i její webová adresa. Letos na valné hromadě, která se koná 1. března v Novém Městě nad Metují, ji konečně můžeme představit. Starý web dlouhodobě nesplňoval požadavky – nedal se rychle aktualizovat, vzhled jak „za krále Klacka“… nějaké modernější vychytávky? K smíchu! Náprava zrála dlouho. S volbami a novou sestavou RV se rozhoupala akce. Zadání loňský květen, pravda, rychlost závratná nebyla. Student se systém učil za pochodu. Leckdy se zdálo, že bude nutné zvolit jiné řešení. Zatímco já už měla sestavená pravidla pro uveřejňování zpráv pro budoucí administrátory webu… stále nebyl ten web, kde by se cokoliv uveřejňovalo... Podařilo se do připomínkovací fáze dostat až těsně před Vánocemi 2010, tj. půl roku po zadání. Přitom avizovaná doba spuštění byla 2-3 měsíce… Ale podotýkám, že komunikace s tvůrcem webu, jeho snaha, vstřícnost a ochota rozhodně není ke kritice. Po této stránce ho chválíme. Jen to prostě nešlo tak hladce a rychle, jak si především on dopředu myslel. V tuto chvíli tedy web je, je aktuální a funkční. Najdete ho na http:// www.skip.knihovnahk.cz/. I když ještě není zcela hotov, některé funkce jsou omezeny nebo je stále ladíme a nastavujeme, rozhodně už je čím se chlubit.

Nová webová stránka by měla být především aktuálním zpravodajstvím o všem, co se děje nejen v našem regionálním SKIPu 08, ale i ve velkém republikovém SKIPu. Měli byste zde nalézt vždy konkrétní informace o akcích chystaných i proběhlých. Zároveň lze diskutovat nad vším, co se „skipákům“ bude zdát k diskusi vhodným tématem. Tím by nová stránka mohla suplovat i elektronickou konferenci regionálního SKIPu. Nemělo by se od této chvíle stát, že někdo nebude včas informován, že někdo zůstane mimo dění. Teď už to bude jen o vůli se zapojit. Již jsem se zmínila, že nové webové stránky má i celostátní SKIP. Na adrese: http://www. skipcr.cz/ se vám celá naše organizace představuje. Získáte zde podrobné informace o možnostech členství, jednotlivých regionech i o odborných sekcích. Nejdůležitějším oddílem jsou Akce a projekty, kde naleznete nejen kalendář knihovnických akcí, ale i všechny další akce a aktivity SKIP. Dále zde naleznete informace o propagaci četby a knihoven, o knihovnických cenách a soutěžích, projektech, zajímavých nabídkách a službách. Oba nové weby jsou tu pro vás. Dejte nám vědět, jak se vám líbí a co byste chtěli vylepšit. Ozvěte se ([email protected]) a domluvíme se.


z knihovnických organizací

Valná hromada KDK SKIP a seminář v Pelhřimově Eva Komínová Valná hromada KDK SKIP se konala 2. listopadu 2010 v Městské knihovně v Pelhřimově. Pro zájemce jsou podrobné informace z jednání zveřejněny v zápisu na stránkách Klubu dětských knihoven na adrese: http://www.futuranp.eu/kdk/. Na valnou hromadu navazoval dvoudenní seminář Multimediální knihovna. V první části vystoupila se svým příspěvkem – diplomovou prací Multimediální knihovna pro děti a mládež - studentka opavské univerzity Lucie Koníčková. Na několika příkladech ze zahraničních knihoven, které však sama osobně nenavštívila a informace evidentně získala „z druhé ruky“, se pokusila o osvětlení tohoto pojmu. Její prezentaci by se tak dalo vytknout několik věcí. Nejenže postrádala aktuální informace a zkušenosti z provozu knihoven využívajících předváděné moderní technologie, ale zcela opomenula fakt, že i v mnohých českých knihovnách mají malí čtenáři k dispozici moderní i netradiční interiéry vybavené několika mediálními prvky (internet, CD-ROM, video, TV). Snad právě proto bylo její vystoupení účastnicemi semináře přijato spíš vlažně než nadšeně.


V další části semináře dostaly příležitost knihovnice vyjádřit se k problematice Facebooku a jeho využití v knihovnách pro děti. Iveta Novotná uvedla své zkušenosti z dětského oddělení Městské knihovny v Chrudimi, o prezentaci na FCB v Knihovně města Hradce Králové referoval knihovnický skřítek Librísek. Z uvedených referátů i z ohlasu zúčastněných vyplynulo, že na FCB se zatím v současné době prezentují spíš samotné knihovny bez spoluúčasti čtenářů–dětí a teprve budoucnost ukáže, zda se to změní k lepšímu nebo k horšímu (?) Ředitelka královédvorské knihovny Slavoj Marta Staníková zaujala referátem o geocachingu a o tom, jaké to je, mít jednu z tajuplných schránek právě v knihovně, a jak s ní pracovat a nápaditě přitom využívat internetu. K příjemným zážitkům účastnic semináře patřila beze sporu vlastivědná procházka po pamětihodnostech města Pelhřimova i návštěva unikátních muzeí, jako je například Síň rodu Lipských nebo Muzeum kuriozit.

okénko

Nový zdroj informací pro knihovníky Alena Součková Ve druhém pololetí loňského roku dokončila firma KULTIVAR, design studio Praha, výtvarný design webových stránek Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové ( http://www.svkhk.cz/). Členění jednotlivých oddílů odpovídá současným požadavkům, aby bylo možné hledanou informaci nalézt rychle, na jedno kliknutí, bez dalšího rolování zobrazeného textu. Byly zohledněny podmínky pro zrakově postižené. Došlo ke změnám v redakčním systému. Pracovníci, kteří mohou informace na web vkládat, získávají zkušenosti postupně, ještě dochází k drobnému dolaďování operací. Po převedení původních stránek bylo prvním úkolem vyčistit vystavované údaje od duplicitních a zastaralých informací. V některých částech webu je nastaveno automatické propojení oddílů (např. v kontaktech na konkrétní pracovníky knihovny). Oddíl Pro knihovny (http://www.svkhk.cz/ Pro-knihovny/Dokumenty/Regionalni-funkce. aspx) po najetí kurzoru nabídne výběr šesti okruhů, které jsou dále členěny v nabídkovém menu v modře zvýrazněném sloupci na pravé straně obrazovky. Zobrazené téma je podtrženo. E-metodika přináší novinky z knihovnického dění v regionu a výběrově o dalších aktivitách celostátního charakteru. Na jednu stranu si přejeme, aby stránky nebyly přeplněny, a na druhou stranu zase vystavíme informace o aktivitách, které se dějí ve vaší knihovně (regionu), o kterých chcete informovat a pozvat další kolegyně a kolegy. Pokud nám informaci s časovým předstihem zašlete, údaje a příslušný odkaz vystavíme. Po uplynutí aktuální časové lhůty je článek přesunut do archivu konkrétní části. Žádná informace se neztratí, lze se k ní i zpětně vrátit, jen není zobrazena na aktuální obrazovce. Další částí jsou informace o připravovaných odborných a vzdělávacích akcích pro knihovníky a vstup do celostátní databáze knihovnických akcí. Pokud získáme od lektorů podklady jejich přednášek a souhlas k vystavení,

budou zdrojem informací pro ty, kteří se akce nemohli zúčastnit. V části výročí a osobnosti bude v dohledné době vystaven seznam knihovnických osobností spojených s regionem. Využita bude celostátní databáze Slovník českých knihovníků (významné osoby minulosti i současníci – více na http://sck.sdruk.cz). Zahrnuty budou i další osobnosti působící v oboru, které se zasloužily o rozvoj knihovnictví v rámci regionu (např. držitelé knihovnických ocenění, dlouholetí pracovníci atd.). Část výročí bude zaměřena na jubilea knihoven regionu a formou aktivního odkazu bude zobrazen článek z regionálního zpravodaje U nás. Část informační vzdělávání přináší aktuální informace v oblasti informačního vzdělávání uživatelů v knihovnách. Část poradna nabízí formulář (srovnatelný s formulářem Ptejte se knihovny) pro interaktivní poradnu. Dotaz přijde všem pracovnicím oddělení služeb knihovnám, ty zajistí jeho zodpovězení. Odpovědi na často kladené otázky a podstatné informace mohou být souhrnně vystaveny k dalšímu využití. Je to jakási obdoba knihovnické konference, do které se může každý zapojit bez obav, že svým dotazem vzbudí pozornost. Věříme, že se stane používaným nástrojem knihovnické práce. V dalších částech je možné využít archiv e-metodiky, jak bylo zmíněno již výše, pro části novinky, odborné akce a informační vzdělávání. Zpravodaj U nás - v době, kdy je číslo vytištěno a připraveno k distribuci, je aktuální číslo vystaveno v elektronické formě a tím dáno k využití i těm, kteří tištěnou formu neodebírají a nebo se k nim dostane s nějakou prodlevou. Starší čísla jsou potom k dispozici v části archiv od roku 1999. Pro rychlejší orientaci lze využít i rejstříky od roku 1991 a formulář vyhledávání. V části stručná historie jsou uvedeny údaje o struktuře a poslání zpravodaje v jeho již dvacetileté historii. Do tohoto okruhu je zahrnuta i rubrika nápady a tipy pro zveřejňování aktivit a návodů k dalšímu využití v knihovnách. Mohou


z knihovnických organizací to být prezentace, osnovy nebo další zajímavosti. Rádi zveřejníme informace a aktivní odkazy i z vašich knihoven, které jste ochotni nabídnout ostatním. Dokumenty jsou okruhem, ve kterém budou vystaveny materiály dlouhodobého charakteru potřebné pro oblast knihovnictví. Legislativa představuje aktivní odkazy na platné zákony a další související dokumenty a doporučení; dalšími částmi, které budeme aktuálně doplňovat, jsou regionální funkce a programy podpory knihoven. V části dokumenty ke stažení jsou vystaveny aktuální výroční zprávy, koncepce, doporučení a další dokumenty o dění v knihovnách Královéhradeckého kraje. Okruh Knihovny v regionu je adresářem knihoven Královéhradeckého kraje. Příslušnou oblast lze nalézt podle aktivní mapy nebo vyhledávat pomocí filtru. V tabulce je uveden seznam knihoven s profesionálním pracovníkem, vč. zaevidovaných odborných knihoven, v abecedním pořadí podle místa působnosti. K dispozici je adresa knihovny. Ikonkou na konci řádku je umožněn přímý vstup na webové stránky knihovny a její on-line katalog. Po rozkliknutí řádku se objeví základní informace o knihovně, na aktualizaci údajů průběžně pracujeme. Předřazeny jsou pověřené knihovny kraje. Tabulka neprofesionálních (obecních, místních) knihoven je řazena abecedně, bez ohledu na okres (oblast). Po rozkliknutí názvu se

objeví informace o pověřené knihovně a aktivní přesměrování do adresáře příslušné oblasti, spravované pověřenou knihovnou, a to z důvodu, aby byla zajištěna aktuálnost zveřejňovaných údajů. Kontaktní údaje na knihovny mimo kraj a další instituce byly přesunuty do jiné části. Okruh Odkazy je členěn pro přehlednost do několika částí a obsahuje aktivní přesměrování na webové stránky uvedené knihovny, organizace, informačního portálu apod. (knihovnické časopisy a informační zdroje, knihovnické organizace, krajské knihovny, ostatní knihovny a úřady a instituce). Okruh bude průběžně doplňován o další zajímavé zdroje. Posledním okruhem, který je v oddíle Pro knihovny zařazen, je okruh Meziknihovní služby. Je to příklad účelného a logického zařazení oddílu, neboť tato služba pro knihovny je poskytována z jiného pracoviště Studijní a vědecké knihovny a umožní vyplnění elektronického formuláře meziknihovní výpůjční služby a formuláře pro elektronické dodávání obsahů časopisů. Aby se webové stránky staly účelným nástrojem a zdrojem informací, je na jejich tvůrcích a administrátorech zajišťování bezchybného chodu a aktuálnosti. Nejenom počitadlo přístupů, ale i zpětná vazba od uživatelů nám pomohou překonat nedostatky a službu zkvalitnit.

Evropský rok dobrovolnictví Vanda Vaníčková „1979 svatba. 1980 dovolená v Jugoslávii. 1981 narození Janičky. 1983 narození Zdeněčka.“ Každý z nás si roky pamatuje podle něčeho jiného. Evropská unie by měla zaznamenáno: „2008 – mezikulturní dialog, 2009 – tvořivost a inovace, 2010 – boj proti chudobě.“ Víte, jak chce Evropská unie, abychom si pamatovali rok 2011? Rada opět přišla s tématem, které je šité na míru všem členským státům nehledě na jejich


formu vlády či třeba průměrný věk obyvatel, a stanovila téma dobrovolnictví. Stručně a souhrnně by se snaha Evropské unie dala vysvětlit jako podpora aktivního občanství. Nebýt pouze přežívajícím občanem, ale aktivním dobrovolníkem. Stačí si jenom vybrat, oblastí je mnoho. Webové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy uvádějí 10 ustanovených konkrétních oblastí dobrovolnictví pro Českou republiku – zdravotnictví, sociální služby, kul-

z knihovnických organizací tura, sport, práce s dětmi a mládeží, ekologie, mezinárodní dobrovolnictví, dobrovolnictví v krizových situacích, firemní dobrovolnictví, komunitní dobrovolnictví. Každá činnost, jež nechce být zavržena hned v počátku, by měla mít svůj smysluplný a jasně daný cíl. Projekt Rok dobrovolnictví ho má. Přesněji řečeno JE má, protože hlavní cíle jsou čtyři. (Zdroj: www.dobrovolnik.cz.) • Snaha vytvořit v Evropské unii nejen příznivé prostředí pro dobrovolnictví, ale hlavně dobrovolnictví zakotvit jako podporu občanské společnosti a činnost lidí pro lidi. • Umožnit organizátorům dobrovolné činnosti její zkvalitnění, zavést nové druhy této činnosti a podporovat spolupráci s dalšími oblastmi. • Ocenit dobrovolnictví, a to především podporovat jeho uznávání ze strany politiků, organizací nebo například veřejných institucí či (ne)formálního vzdělávání. • Zlepšit povědomí o významu a důležitosti dobrovolnictví, které zahrnuje i otázky společného zájmu všech států Evropské unie, ale především celé společnosti. Zmíněný výčet cílů, podle mého názoru, potvrzuje, že to, co je poslední, nemusí být nutně nejméně důležité. Naopak. Myšlenka posledního bodu je klíčová. Zásadní věcí totiž je, aby lidé

pochopili a ocenili dobrovolnictví jakožto účast občanů na společné prospěšné věci. Věci, která sama z nebe nespadne. Nutně ke své realizaci potřebuje aktivní participaci lidí. Nepřijme-li společnost tento fakt a bude se na dobrovolníky dívat jako na ty, kteří nemají co na práci, a naopak disponují spoustou volného času, je zbytečné prohlubovat organizační strukturu a vymýšlet nové formy dobrovolnictví. Ty situaci nezachrání. Dobrovolnictví potřebuje v dnešní době kromě aktivních a ochotných lidí i pomoc při propagaci. Média a veřejné instituce by se měly snažit pomoci, aby organizace, jež se dobrovolnictvím zabývají, byly více vidět. Věřím, že počet dobrovolníků by narostl, pokud by se více mluvilo například o druzích a konkrétních možnostech dobrovolnictví. Z deseti výše jmenovaných oblastí, podle mého názoru, „klasický průměrný Čech“, kterým se ohání každá statistika, ví o existenci přibližně poloviny. Jak může pomáhat, když ani neví kde? Co myslíte, našlo by se ve vaší knihovně uplatnění také pro nějakého dobrovolníka? Možná je lidí, které by neobtěžovalo nosit knížky čtenářům, již si pro ně z nějakého důvodu nemohou dojít, více, než myslíte. Možná u vás jsou i tací, kteří rádi čtou a rádi by četli i jiným. Možná máte ve svých čtenářských řadách skrytého, ale schopného organizátora čtenářských dílen. Zkuste rozhodit sítě a vyjasnit si všechna potenciální „možná“...

Pět knihoven za tři dny Vlasta Havrdová a Markéta Špačková Na začátku měsíce června uspořádalo Sdružení knihoven České republiky studijní zájezd do rakouských knihoven. Naši studijní cestu jsem zahájila na internetu a kolegyně Markéta doma v knihovně. Obě jsme hledaly informace o místech, která navštívíme. Už měsíc před plánovaným odjezdem se Markéta pochlubila, že má mapu Salzburgu, a já byla vyzbrojená tištěnými

informacemi z internetu. Už v autobuse z Prahy jsme s kolegyní zjistily, že námi pečlivě připravené informace zůstaly doma :-). Naše první cesta vedla do městské knihovny Stadtbibliothek Linz - ve Věži vědění. Výstavba moderní budovy začala roku 2005 a ukončena byla v září roku 2007. Budova je vysoká 63 m, má tvar elipsy a uvnitř skrývá 15 nadzemních


okénko poschodí, třípatrový tzv. sokl a jedno podzemní podlaží. Velmi poutavě vyzdobené a vybavené je dětské oddělení, zajímavá je čtenářská terasa a také v knihovně neobvyklé akvárium. V moderní budově je kromě Městské knihovny umístěna i Lidová univerzita a další „vzdělanostní“ organizace, např. Institut pro vzdělávání dospělých. Návštěvníkům stačí jeden průkaz pro knihovnu i nabídku kurzů. Další naše zastávka v Linci byla v Oberösterreichische Landesbibliothek - Hornorakouské zemské knihovny. Knihovna byla založena už v roce 1774 a je nejstarší veřejnou knihovnou spolkové země. V roce 2007 byla částečně upravena a v roce 2009 zrekonstruována. Plán na další rozšíření knihovny je vypracován až do roku 2015. Hornorakouská zemská knihovna patří k nejfrekventovanějším vzdělávacím a kulturním zařízením. Jako kulturní a vzdělávací zařízení pořádá knihovna sama nebo ve spolupráci s různými partnery výstavy, prohlídky, přednášky a nabízí se tak uživatelům jako atraktivní prostor pro vzdělávání a učení se. Druhý den jsme odjeli místní dopravou do Městské knihovny v Salzburgu. Tato knihovna byla otevřena v roce 2009 a je zajímavé, že byla přestavěna z fotbalového stadionu (dříve knihovna působila v prostorách zámku Mirabel). Knihovna nemá žádné další pobočky, pouze provozuje pojízdný bibliobus. Knihovna slouží zároveň jako kulturní a vzdělávací zařízení. Podílí se na integračních kurzech pro přistěhovalce, obsluhuje dětské koutky a pronajímá prostory i na různé akce pro veřejnost, např. zájmové kroužky, jako je hra na klavír, tanec apod. Další naše dopolední návštěva vedla do Univerzitní a zemské knihovny - Universität- und Landesbibliothek Salzburg. Doménou knihovny je starobylá aula, založená už roku 1658, se sbírkou starých tisků. V této aule koncertoval Mozart a je zde vystaven i krásný starobylý dřevěný glóbus z roku 1770. Knihovna nenabízí možnost volného výběru a vyhledávání požadavků se děje pomocí originálního, 12 let starého dopravníku. Poslední den zájezdu jsme v Českých Budějovicích navštívili nově otevřenou Akademic-


kou knihovnu Jihočeské univerzity. Ta vznikla sloučením knihovních fondů bývalých knihoven Pedagogické, Přírodovědecké, Zdravotně-sociální a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. V jejím rámci působí také Knihovna biologických pracovišť AV ČR a Rakouská knihovna. Knihovna má téměř 450 tisíc svazků, odebírá cca 870 titulů periodik a své služby poskytuje pro 9 527 uživatelů. Fond je volně přístupný, menší část fondu je uložena ve skladu. Knihovna je velice prostorná a uživatelé mají k dispozici téměř 500 studijních míst v několika typech studoven. Webové stránky knihovny jsou http://www.lib. jcu.cz/index.php/cs/home. Program celého studijního zájezdu byl velice pečlivě připraven. Měli jsme možnost si prohlédnout nové budovy i interiéry. Získali jsme cenné informace o dění, chodu, fondech a také problémech v jednotlivých knihovnách. Jsme velice rády, že jsme se jej mohly zúčastnit, a je potřeba poděkovat všem organizátorům za uskutečnění tohoto studijního zájezdu. Článek byl pro tisk redakčně zkrácen. Podrobnější informace o jednotlivých knihovnách včetně jejich webových stránek a bližší informace o programu zájezdu jsou pro vás připraveny v elektronické verzi.

okénko

Studijní pobyt v dublinských knihovnách Eva Svobodová Na rozdíl od paní Danuše Kolářové, které při její návštěvě irských knihoven v roce 2008 neustále pršelo, tým šesti ředitelů krajských knihoven měl při studijní cestě do knihoven v Dublinu na místní klima štěstí. Nepršelo ani nefoukal vítr. Vcelku příjemné počasí, které nenutilo ukrývat se v budovách knihoven a muzeí, na druhou stranu nevybízelo k upřednostňování turistických atrakcí před pracovními povinnostmi. Studijní cesta, jejíž program byl sestaven na základě doporučení předsedkyně Asociace irských knihoven, proběhla od 9. do 13.10.2010. Studijní pobyt začal v neděli návštěvou velmi zajímavé netradiční knihovny Chester Beatty Library (www.cbl.ie). Knihovna je umístěna v Clock Tower za Dublinským hradem. Je to v podstatě sbírka newyorského důlního magnáta Alfreda Chester Beatty (1875-1968). Obsahuje 20 000 rukopisů, vzácných knih, miniatur, hliněných tabulek, oděvů a dalších uměleckých předmětů. Prohlédli jsme si vzácné korány, islámské iluminované texty a japonské svitky. Trinity College Library (www.tcd.ie) se skládá z několika knihoven a je knihovnou nejprestižnější irské univerzity. Univerzitní knihovna má na rozdíl od Irské národní knihovny právo povinného výtisku z celé Velké Británie nejen z Irska. Ve Staré knihovně je uložen bohatě iluminovaný Evangeliář z Kellsu (Book of Kells), který prý kolem roku 800 vyhotovili mniši kláštera sv. Kolumbána na skotském ostrově Iona. V Trinity College je uložen od roku 1654 a ročně jej navštíví půl milionu lidí. V Dlouhé síni (65 m) je uloženo 200 tisíc nejstarších knih, busty význačných učenců, harfa ze 14. století a originál Vyhlášení Irské republiky z r. 1916. Jednu z dalších částí univerzitní knihovny, Berkeleyho knihovnu, navrhl v r. 1967 Paul Koralek, architekt s údajně českými předky. V celé univerzitní knihovně pracuje 160 zaměstnanců a půjčovat dokumenty si zde mohou pouze studenti a učitelé univerzity.

Irská národní knihovna (National Library of Ireland, http://www.nli.ie) byla založena v roce 1877. Nyní sídlí ve dvou budovách v centru Dublinu. Hlavní budova byla navržena sirem Thomasem Deanem a otevřena roku 1890. Budově vévodí kopule nad čítárnou v prvním patře, která má pseudorenesanční zdobení. Jako zrcadlový odraz působí budova Národního muzea od stejného autora umístěná na druhé straně nádvoří. V knihovně jsou uchovávána téměř všechna díla irské literatury, včetně rozsáhlé sbírky starých map, rukopisů G. B. Showa a dalších autorů. Genealogické oddělní poskytuje služby spojené se zjišťováním rodokmenů. (Podobná genealogická oddělení jsme viděli také ve skotských knihovnách). Čítárna v prvním patře patří k nejoblíbenějším místům knihovny. Sedával tu i spisovatel James Joyce, který sem umístil děj své literární debaty v díle Odysseus. Od roku 2006 je v knihovně instalována multimediální výstava Yeats: The Life and Works of William Butler Yeats. William Butler Yeats (1865-1939) získal v roce 1923 Nobelovu cenu za literaturu. Výstava je příkladem, jak přivést do knihovny návštěvníky, které by jinak Národní knihovnu nenapadlo navštívit. Královská akademie (Royal Irish Academy www.ria.ie) byla založena v roce 1785 a ve své knihovně uchovává sbírku 1400 rukopisů v irštině, které se v současnosti snaží digitalizovat a překládat do angličtiny, a kompletní dílo básníka Thomase Moora. Také jsme si prohlédli novou expozici Mapping Urban Ireland, která ukazuje historické mapy irských měst v rámci evropského projektu, do něhož by se měla zapojit i některá česká města. Pro nás nejzajímavější knihovnou byla South Dublin County Library v Tallaghtu poblíž Dublinu (southdublinlibraries.ie). V rámci sítě knihoven jižního Dublinu plní funkci “krajské” knihovny. Budova, jež byla otevřena v roce 2008, je umístěna v kulturní části města, která zahrnuje i divadlo, galerii a umělecké centrum.


okénko Je vybavena konferenčním sálem se zvukovou indukční smyčkou, menšími přednáškovými místnostmi a zajišťuje službu dodávky dokumentů do domů s pečovatelskou službou. V knihovně je 150 počítačů. Užívání knihovny je bezplatné. Všechny navštívené knihovny mají webové stránky a na nich jsou volně přístupné jejich virtuální prohlídky. Prostřednictvím internetu jsou návštěvy zahraničních knihoven snadné a rychlé, bez náročného cestování. Co vám však žádná sebelepší vizualizace nedopřeje, je zažití určité atmosféry, nalezení kontaktů pro další spolupráci a sdělení zkušeností, které se na webové stránky obvykle nepíší. Právě při osobním kontaktu na studijním pobytu jsme se dozvěděli, že i v irských knihovnách se v souvislosti s krizí musí šetřit, že se snižují stavy personálu a že pomáhání dobrovolníků je už zažitá praxe. Například paní, která nás provázela v Chester Beatty Library v Dublinu, vyučuje na dublinské univerzitě knižní vědu a v knihovně pracuje jako dobrovolník. V knihovně v South Dublin County Library v Tallaghtu byli dobro-

volníci najímáni přímo na určité pracovní pozice v knihovně místo profesionálních knihovníků. Proti tomu protestovaly jejich odbory a bylo vyjednáno, že dobrovolníci budou pracovat jen v oblasti práce s uživateli (vzdělávání, výuka počítačové gramotnosti a práce s internetem) a nebudou obsazovat systemizovaná pracovní místa. Studijní cesta ředitelů krajských knihoven nebyla rozhodně první, která se v oblasti knihovnictví na zelený ostrov uskutečnila (na konci článku je uvedená literatura, která tuto skutečnost dokládá), přesto si dovolím tvrdit, že Irsko není lokalita, které by knihovníci dávali přednost. Proto je přístup rady SDRUK, která svými studijními pobyty systematicky mapuje evropské knihovnictví bez ohledu na jeho momentální atraktivitu, velice záslužný. Článek byl pro tisk redakčně zkrácen. Část týkající se irských reálií a použitá literatura je pro vás připravena v elektronické verzi.

Čtenáři pod lupou na Rychnovsku Lenka Bendzová V návaznosti na článek „Čtenáři pod lupou“ od Vandy Vaníčkové z minulého čísla zpravodaje probíhala anketa zjišťující postoj dnešních čtenářů i nečtenářů ke knihám obecně také v rámci rychnovského regionu. Stejné anketní otázky týkající se čtenářství pokládaly širší veřejnosti dobrušské knihovnice. Postupně se dotázaly dvaceti osob a výsledky odpovídaly jejich vlastním předpokladům. Vyvozené závěry nejsou tudíž až tak překvapující. Děti a mládež nejvíce přitahuje četba dobrodružná, plná napětí, až strašidelná. Studenti reagují na požadavky svých vyučujících a zaměřují se na doporučenou školní četbu. Lidé ve středním věku vyhledávají odbornou literaturu i „oddechové“ knihy. Senioři stále a rádi čtou nejčastěji detektiv-


ky či vesnické romány. Každý dotázaný prokázal znalost pojmu knihovna, i když ne všichni do ní fyzicky zavítají. Všichni jsou svým způsobem čtenáři, záleží jen na úhlu pohledu na věc . Vybrané „vzorky“ nejzajímavějších odpovědí dotázaných osob: Otázky: 1) Když slyšíte slovo „knihovna“, co se vám vybaví? 2) Jakou knížku jste přečetl vícekrát? 3) Jaký jste čtenář? Charakterizujte se. Klára, 13 let, žákyně ZŠ 1) Spousta polic s knížkami, potom také počítače a stolní hry, které tam můžu hrát.

políbení múzou 2) Žádnou. 3) Přečtu docela hodně knih. Číst mě baví a mám ráda hlavně detektivky, knihy o zvířatech, čarodějnicích, kouzlech obecně atd.

Miloš, 49 let, skladník 1) Skříň s knížkami. 2) Honzíkovu cestu. 3) Podle potřeby čtu jen odbornou literaturu.

Miloš, 22 let, student VŠ 1) Knížky. 2) Poplach v Kovářské uličce, Kluci, hurá za ním, Na hradech, v klášterech, v podhradí, ??? 3) Inteligentní, oduševnělý.

Den poezie aneb Čtenáři políbení múzou Lenka Bendzová Celostátní festival Den poezie má za cíl zdůrazňovat roli poezie v našem životě. Všeobecně platí, že čeští čtenáři nevěnují poetické tvorbě takovou pozornost, jakou by si zcela jistě zasloužila. Knihovnice z Městské knihovny v Dobrušce se rozhodly, že se přece jen pokusí své čtenáře básněmi oslovit, ba dokonce „zaměstnat“. Vyzvaly je proto k účasti na vytváření vlastního poetického díla. Výsledkem je zdařilá (ne)konečná báseň pojící různorodé vymyšlené verše dobrušských čtenářů. Díky onomu úspěchu byla o rok později, v návaznosti na vyhlášení celorepublikového motta „Nekonečný kraj“, uspořádána další akce stejného charakteru, tentokrát v dětském oddělení. I tam se těšila velkému zájmu. Ostatně, posuďte sami…

Ukázka z básně vzniklé v dětském oddělení: Přemýšlím, jak začít mám. Asi pořád rád tě mám. Svoje srdce zas poslouchám. Co říct bych ti měl více? No třeba i to, že chci zulíbat tvé líce. … Možná, že to je to, co chci. Zavřít oči a odejít.

Ukázka z básně vzniklé v oddělení pro dospělé čtenáře: Podzim - čas dešťů a plískanic, kdy nebaví tě vůbec nic. Pak vem si knížku, kafíčko a pookřeješ maličko … Své myšlenky utřiď maličko, pak radši rum nalej v to kafíčko. A na duši i na těle bude ti hnedle vesele!


kdo je

Můj život s knihovnou Iva Vávrová Můj život s knihovnou mě docela bavil. Nastoupila jsem tam jako mladá dívka a vyšla odtud po dlouhém čase jako stará žena. To už se dnes moc nenosí. Nejdřív jsem pracovala jako metodička. Bavilo mě objíždět Orlické hory, rozvážet čtivo po vesničkách a dávat do pořádku malé knihovny. Poslouchala jsem příběhy lidí a občas si dodávala důstojnosti drdolem a brýlemi, ale stejně mi říkali: Copak nám, děvče, dnes vezeš? Prádelní koše s knihami se časem bohužel podepsaly na mojí páteři. Vážily víc než tehdy já. Také jsem dvakrát týdně půjčovala v oddělení pro dospělé. Tenkrát dělali všichni všechno. Balila jsem i knihy do papíru a lakovala je lihovým lakem, dodnes cítím tu vůni. Při půjčování jsem hrávala podpultové desky a mládež se dívala přízemními okny knihovny, jestli mám službu, protože to se vždy hrálo. Dospělí si stěžovali, takže se pak smělo hrát jen od pěti do šesti. Také jsem ráda pořádala besedy. V naší knihovně se představili různí spisovatelé, ilustrátoři, např. V. Tesař, herci - M. Horníček, Julie Charvátová, M. Částek s divadlem jednoho herce, fotograf Jindřich Marco… Po návratu z mateřské dovolené jsem se ocitla v dětském oddělení. Místo Prousta, Joyce, Sartra a dalších mých oblíbenců na mě najednou z regálů shlížely řady dětských knih, ve kterých jsem se moc neorientovala. Dětství bylo daleko a mé děti malé. Hodně jsem jim předčítala a mezery se postupně zaplnily. Mám od přírody hrůzu z nudy, a tak jsem patřila k zakladatelům KDK SKIP a jeho mozkovému trustu. Jezdila jsem na krásné semináře do Jičína i jinam, kde jsme se s kolegyněmi svou prací vzájemně inspirovaly. Díky jejich organizátorkám! V knihovně jsem pořádala také výstavy malířů - M. Novotné, V. Tokoše… a výstavy dětských kreseb, protože mám ráda výtvarno. Poznala jsem se i s autory dětských knih - paní Borskou, Braunovou, Březinovou, J.Palmem a dalšími. Občas jsme udělali nějaký happening, např. Cesta do knihovny ve spolupráci se ZUŠ, Zimní čtení pohádek, výstavy loutek… a samozřejmě Noci s Anderse-


nem. Mám ráda, když se něco děje. Nakonec jsem se ocitla i na druhém břehu a začala dětské knihy také psát. Nejdřív mě děsilo, že má kniha O čarodějce, která zaspala století, skončí zaprášená na regále a nikdo si ji nebude brát domů a poskytovat jí azyl po dobu výpůjční lhůty. Ale už je myslím dost opotřebovaná. Protože si cením umění včas odejít, jsem už „rentiérka“. Karel Kryl mi zprofanoval slovo „důchodce“, i když jinak ho mám ráda. Navštěvuji knihovny už jen jako náruživý čtenář a občas „dělám spisovatelku“, když mě pozvou někam na besedu. Baví mě to a teď právě píšu detektivku pro teenagery. Jestli to vyjde, kupte si to! Svůj čas dělím mezi péči o svou devadesátiletou maminku, manžela, vnuka Tadeáše a bulteriéra Jeníka, poznávám nová místa a pendluji mezi chalupou, Prahou, kde žijí děti, a renovací našeho starého domu. Konečně mám čas chodit na vernisáže a za kulturou. A co jsem neměla v knihovně ráda? Vyřazování knih z různých důvodů, malování, stěhování a vybírání peněz. Milovala jsem naopak nakupování knih, katalogizaci a seznamování se s novými přírůstky z různých oborů i žánrů. Poznala jsem díky knihovně mnoho zajímavých a dobrých lidí a spoustu knih, které mi umožnily poznat hodně jiných životů i krajin duše. Knihovník musí být trochu diplomat, trochu psycholog, znalec literatury a nadšenec, opatřený poker face. Knihovna je místo, kde by se měli lidi cítit dobře jako doma v obýváku, ale dostat odpovědi i na své nejšílenější dotazy. Knihovník by ale měl dokázat přimět čtenáře, aby vrátili i své nejmilejší knihy, hlavně ty, které se už nedají sehnat. Zachovat vlídnou tvář, když na sebe čtenář strhne regál, chce po vás vypracovat seminární práci nebo poradit se sexem… Přeji všem činným knihovníkům hodně milých čtenářů, rozzářených dětských očí, peněz na knihy, dobré počítače, dobré knihy, nápady a hlavně, aby vás to pořád bavilo! Vaše „exkolegyně“ Iva Vávrová

kdo je

Iveta, jak ji možná (ne)znáte Eva Komínová Příjmení: Novotná Věk: netají, letos 40 Stav: rozvedená Děti: dva kluci Matěj a Vojta (15 a 19 let) Pes: jorkšír Matýsek Bydliště : Hrochův Týnec Vzdělání: chrudimské gymnázium, Střední knihovnická škola v Brně Zaměstnání: od 18 let knihovnice – Okresní knihovna Chrudim, Obecní knihovna Hrochův Týnec, Obecní knihovna Vejvanovice - při mateřské jednou týdně dvě hodiny, nyní od roku 2005 Městská knihovna Chrudim Je to už pár let, co jsem se s Ivetou setkala poprvé. Už ani nevím, při jaké příležitosti, nejspíš na některé ze schůzek klubka. Ale už tehdy bylo zřejmé, že je zapálená pro věc a plná tvořivých nápadů. Ty začala postupně realizovat, nejdříve trochu nesměle, plná pochybností o sobě samé, ale postupem doby se stále větší odvahou a odhodlaností. Beze sporu je nyní ve funkci předsedkyně východočeského klubka KDK osobností, kterou nelze jen tak přehlédnout. A navíc je to báječný člověk a každé setkání s ní přináší radost, protože je navzdory svým životním peripetiím plná optimismu a dobré nálady, kterou snadno „nakazí“ i ostatní. Fenomén ABECEDU už úspěšně vyzkoušela s několika zajímavými lidmi. Teď tedy přišla řada i na ni: ABSENCE – zvláštní slovo, cizí a chladivé. Ale například si vybavím své neomluvené hodiny na gymnáziu, které mně nějakým zázrakem tenkrát prošly. Vzpomněla jsem si na několik blízkých lidí, kteří tu už mezi námi nejsou a chybí mi. Je to vlastně taky neomluvitelná absence. BEZPEČÍ – je má rodina a jen ti nejbližší přátelé. Doufám, že i někteří z nich se cítí vedle mne nebo se mnou v bezpečí. Snažím se o to.

CITÁT – citáty mám ráda, některé jsou opravdu moudré a použitelné v životě. Mám ještě schovaný sešit citátů, které jsem si opisovala z knížek, od kamarádek nebo z Mladého světa. Ten sešit je už přes dvacet let starý. ČTENÁŘI – mohla bych napsat podle pravidel marketingu – moji klienti. Tak se to dnes říká, nebo ne? Nevím, ale já jsem ještě žádného klienta v knihovně nepotkala. Za mnou chodí čtenáři. DOMÁCNOST- zvládám velice dobře. Pokud někdo potřebuje spravit kapající kohoutek, opravit splachovadlo, přivrtat poličku… jsem vám k dispozici. Jako bonus přidám výbornou kávu a bábovku. EMOCE – moc dobře znám a občas se mnou i zamávají. FANDIT - umím, a jakmile jsem fanda, tak skalní. Pár-du-bi-ce!!! GAUČ - výhradní místo našeho pejska Matýska. HUDBA - bez ní neumím žít, terapie, radost, láska. Někdy je nejlepší hudba ticho. CHAOS - občas mě potká a to mi dává impulz být obezřetná. INSPIRACE - miluji, chytám, hledám, posílám dál. JIZVY - no jasně, že je mám jak na těle, tak na duši. A celý život se snažím je úmyslně nikomu nedělat. Snad se mi to daří. KAMARÁDKY - kamarádek je hodně, přítelkyň ovšem jen poskrovnu. LÁSKA - je to motivace, bez ní bych neuměla žít. Láska má prý několik podob a já to jen potvrzuji. MOTIVACE – to je motor, chuť něco dělat, udělat. A jsem moc ráda, že motivace ke své práci mám pořád hodně i na rozdávání. NECHUŤ - občas mě přepadne, přiznávám. Například nechuť k žehlení, nechuť k dukátovým buchtičkám, nechuť ráno vstávat… Jsou ale věci a okolnosti, ke kterým mám stálé nechutenství, a to je faleš, lež, závist, a tohle je určitě nechuť většiny lidí.


kdo je ODVAHA - o tu se celý život snažím a myslím, že odvahu mám. No ale takovou odvahu, jako měl princ Bajaja, tak tu teda nemám. PRAVIDLA - momentálně Pravidla českého pravopisu, protože mám doma letošního maturanta. Pak třeba Pravidla moštárny? Pravidla musí být nejen v knihách, v českém jazyce, ale především v životě. RADOST - Klub radosti dnešního dne. Že nevíte, co to je? Nechte se překvapit! ŘEČI – Vždyť to jsou jen řeči! SOUCIT – by měl mít každý člověk. Jen by neměl být falešný a neměl by ubližovat. Nyní mám soucit se všemi, se kterými jsem dělala abecedu. Fakt to není jednoduché, odpovídat asociací na slova z abecedy. ŠOKY – prý jsou šoky i léčivé. Léčbě šokem se snažím vyhýbat. TERÉN – nemám ani ráda větu: „Zmapovat si terén.“ ÚLETY – jasně, že je mám. Ale byl by to fakt úlet, to tady prozradit.

VĚDĚT – někdy je lepší nevědět. Tečka! ZAHODIT – já? Něco zahodit? Stačí navštívit mou kancelář. Co kdyby se něco hodilo? ŽÁDAT – lepší znění slova než žádat je požádat. Požádat umím, je-li to nutné. A snažím se vyhovět, pokud to jde a mohu, když jsem požádána. A Iveta vyhověla, když jsem jí předložila abecedu, kterou ona předkládá jiným. Myslím, že i když jsem vynechala slůvko UPŘÍMNOST, zračí se v celém jejím projevu. Díky za ni, Iveto. Před časem Iveta vyhověla i prosbě redakční rady a odpověděla na tradiční otázky, ale zapomněla je poslat:-). Když je při „úklidu“ svého PC objevila a poslala, byl už předcházející článek Evy Komínové připravený do tisku. Odpovědi na otázky však dokreslují Ivetinu osobnost a bylo by škoda je nezveřejnit. Předkládáme vám je tedy alespoň v elektronické podobě.

Nakladatelství – oděvní salón příběhů O nakladatelstvích pod horami Petra Mikulecká „U nás jako v pohádce.“ Tak vítají Orlické hory své návštěvníky. Jako v pohádce to může vypadat i ve městech pod horami, kde se nacházejí nakladatelství, o nichž v tomto čísle budeme mluvit. Na Rychnovsku a Kostelecku, kterým je celé toto číslo věnováno, se jich pár zajímavých rozhodně nachází. V předchozích číslech jsme vám vždy představili pouze jedno z dané oblasti. Tentokrát to uděláme jinak. Podíváme se celkem na pět institucí vydávajících knihy. Dlouho jsem si myslela, že najít alespoň základní informace o nakladatelstvích v určité oblasti nebude žádný problém. Vždyť v dnešní době je už všechno a všichni na internetu. Spletla jsem se. Dost často na „netu“ nacházím pouze informace o tom, že určité nakladatelství vydalo konkrétní knížku. Tečka. Nic víc. Žádné infor-


mace o zaměření nakladatelství a někdy se stane, že nenajdu ani žádné kontakty, na které bych se mohla obrátit. Je to škoda, protože takto se některá nakladatelství skrývají světu a je obtížné je objevit. Každopádně za hlavní zdroj informací v této oblasti považuji Almanach Labyrint, který obsahuje záznamy nakladatelů včetně profilů, adres, charakteristik a zaměření produkce. Velmi dobrým zdrojem informací jsou mi také kolegyně z akvizice… Ale teď už zpátky na Rychnovsko. Snažila jsem se vybrat nakladatelství tak, aby každé bylo jiného zaměření: Pokud byste chtěli sehnat knihy z oblasti filozofie, pak byste asi nepohrdli Nakladatelstvím Ježek, které sídlí přímo v Rychnově nad Kněžnou a jehož knihy distribuuje především KOS-

kdo je MAS, spol. s r. o. Nakladatelství je už celkem zavedené, protože funguje od roku 1992, a jak uvádí na svých internetových stránkách (http:// www.nakladatelstvijezek.cz), doposud vydalo 43 titulů. Kromě filozofie u něj můžete najít i knížky pro děti a poezii. Od roku 1990 funguje v Opočně nakladatelství Brandejs-prameny, které se zaměřuje především na krásnou literaturu pro nás dospělé i naše děti. Ale pokud vás zajímá především próza, té zde najdete o něco méně než poezie. Pokud jste však milovníkem bibliofilií a vzácných tisků, tak si toto nakladatelství zapamatujte. Na region se zaměřuje další nakladatelství sídlící v Dobrušce. Nese název EXPEDICE F. L. VĚKA. Toto nakladatelství podle mého názoru dost netypicky zpracovává a vydává publikace na zakázku. Našli byste zde publikace zaměřené na filozofii, psychologii, sociologii, non-fiction, memoáry a podobně. Kromě klasických nakladatelství vydávají knihy samozřejmě také neziskové organizace, jakými jsou na Rychnovsku a Kostelecku například Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou nebo Vlastivědné muzeum Dobruška. Muzeum a galerie Orlických hor (http:// www.moh.cz) vydává jednou ročně sborník vlastivědných prací Orlické hory a Podorlicko, několikrát za rok časopis přírodovědných prací Acta Musei Richnoviensis, sect. natur., a časopis Acta Musei Richnoviensis, sect. histor. A v neposlední řadě publikace vydává Vlastivědné muzeum Dobruška, na jehož internetové stránky se můžete podívat zde: http://www. mestodobruska.cz/muzeum/. Vydává především knihy s místní tematikou. Nechala jsem si ho na konec především z toho důvodu, že jeho dlouholetý ředitel Mgr. Jiří Mach je i autorem mnoha knížek zde vydávaných. Panu řediteli jsem položila pár otázek: Už dlouho jste ředitelem muzea a do toho ještě píšete knihy. Přivedla Vás k publikační činnosti právě Vaše práce? V dobrušském muzeu pracuji od roku 1985, tedy již déle než čtvrt století. Ke psaní knížek mě opravdu přivedla moje profese. Chtěl jsem i dalším lidem zprostředkovat všechny ty krásné a zajímavé příběhy, které nám minulost nabízí. Kdy jste napsal svoji první knihu? O čem byla?

První knížka, která mi vyšla v Nakladatelství Bor v Liberci v roce 2008, se jmenuje Příběhy od Zlatého potoka a je stejně jako všechny další o kraji, v němž žiji. Původně vycházely příběhy v ní obsažené v regionálním deníku Orlické noviny. Pro jaký typ čtenáře jsou Vaše knihy určeny? Pro čtenáře zvídavého, který se chce něco dozvědět o minulosti kraje pod Orlickými horami. Pro čtenáře, který chce spolu se mnou prožívat nádherné dobrodružství poznávání minulosti. Všimla jsem si, že kromě tištěných publikací vydává Vaše muzeum i publikace digitální. Děláte si všechno sami v rámci jedné budovy, nebo spolupracujete s externími firmami? Všechny publikace vydáváme svými vlastními silami a prostředky (pochopitelně kromě těch, které vydávám v nakladatelstvích). U digitálních publikací, ale i CD-ROM a DVD s filmy nám pomáhá pan Martin Řehák, pracovník městského úřadu, takže vlastně rovněž náš kolega. Služeb žádné firmy jsme nikdy nevyužili. Výjimku tvoří pouze tři knížky, které vydalo přímo město Dobruška (Dobruška – 2009, Dobrušská privilegia – 2010 a Pověsti z Dobrušska – 2010). Publikujete především práce zaměstnanců muzea nebo i lidí „zvenku“? Jaká hlavní kritéria používáte pro vydání knihy? Publikujeme samozřejmě i práce kolegů a spolupracovníků, kteří nejsou zaměstnanci muzea. Kritériem pro vydání publikace je její zaměření na město a region. A otázka na závěr: Pracujete teď na další knize? A můžete nám prozradit, o čem bude? Dokončil jsem knížku, která má zatím pracovní název Příběhy z muzejního depozitáře a vypráví o osudech předmětů uložených v dobrušském muzeu i jejich dřívějších majitelů. Kdy přijde do tisku, zatím nevím. Už ale začínám psát knížku novou a na dvě další mám rozpracované náměty. Všechny se týkají (jak jinak) minulosti kraje pod Orlickými horami. Děkuji panu řediteli Machovi za zodpovězení mých otázek a přeji mnoho inspirace do další tvorby. V příštím čísle se přesuneme do orlicko-třebovského regionu, konkrétně do Ústí nad Orlicí, kde se podíváme na tiskárnu a vydavatelství OFTIS.


ecce homo

Václav Čtvrtek

(4. 4. 1911 – 6.11. 1976)

Aleš Fetters Na 4. duben připadá sté výročí narození klasika české dětské literatury Václava Čtvrtka. Zemřel 6. listopadu 1976, tedy už před 35 lety. Narodil se i zemřel v Praze, přesto je připomínán zejména v našem regionu, zářijovým festivalem Jičín – město pohádky. Proč v Jičíně? Jak se do Jičína Václav Čtvrtek dostal? „Psal se rok čtrnáctý. Otec narukoval a odvezli ho válčit do Albánie. Maminka s námi dvěma synky odešla přetrvat vojnu k dědečkovi do Jičína. Bylo mi půlčtvrta roku a už jsem potřetí střídal dům. … V domě na začátku lipové aleje dědeček doslova vládl. … V domě se pořád hemžilo tetami a strýčky, maminka byla ze čtrnácti dětí.“ Tak vzpomínal Václav Čtvrtek na nejranější dětství. „Začínal jsem druhou třídu, když skončila první velká vojna. Maminka se s námi dětmi vrátila do Prahy.“ A vrátil se i tatínek. „Vždycky po ulehnutí nám vyprávěl na pokračování divuplný seriál o tom, jak český švec Kramflek šel světem a co tam zažil.“ A to byl patrně jeden z prvních impulsů pro pozdější synkovo směřování. To se ovšem Vašíček ještě jmenoval Cafourek. Ale copak může být spisovatel Cafourek nebo Voňavka? Asi ne, proto máme místo nich Čtvrtka a Řezáče. Ovšem první knížka Čtvrtkova je podepsána jménem Hugo Prattler.


V posledním roce Čtvrtkova života, na jaře 1976, uspořádali v Jičíně výstavu Václav Čtvrtek a umění pro děti. Slavných, krásných festivalů Jičín – město pohádky se bohužel „Rumcajsův tatínek“ nedožil. Byl by z nich měl jistě radost, i když se Václav Čtvrtek se svým vlídným úsměvem na široké tváři nikdy netlačil do popředí. Celoživotně a cílevědomě se Čtvrtek věnoval psaní pro děti. Těch asi sedm desítek jeho knížek se na regálech v dětských odděleních knihoven nikdy příliš neohřeje. Jdou z jedněch rukou do druhých. A kdybychom se my dospělí nestyděli, brali bychom je do rukou i my a pro potěšení si z nich občas aspoň kousek přečetli. Příběhy Rumcajse, Manky a jejich synka Cipíska v lese Řáholci, příběhy i všech dalších postav a postaviček si udržují své kouzlo bez ohledu na střídání generací. Všimněme si jen té fantazie a vynalézavosti Čtvrtkovy ve tvorbě jmen (nejen) postav a postaviček: Křemílek a Vochomůrka, forman Šejtroček a starosta Humpál, a k Šejtročkovi valach Žemlička, co byl „přejinačený“ ze starého sumce. Hrompac a Tancibůrek, vodníci Čepeček, Česílko a Volšoveček, hajný Robátko a jelen Větrník, k nim pan Kotrč se psem Heršpicem; jinde kocour Uhlík nebo jelen Stovka. Víla Amálka

ecce homo s kamenem mutáčkem a k nim „loupežníček Vešmyška, takový naniciáš“. Maková panenka ani Dubový mužíček ovšem jména nemají, motýl Emanuel, víla Amálka a žabka Márinka byli obdařeni jmény více méně běžnými, stejně jako bývalý pirát Kolísko. A přidejme ještě knížku My tři a pes z Pětipes. Půvab těch jmen, tak ryze českých, nás právem okouzluje, stejně jako vypravěčské umění Čtvrtkovo. Trochu odlišná jsou jména dvou knížek z posledních – Panáček Bomiňa a panenka Palele nebo Čtyři Breberkos (ti ovšem jazykově souvisejí s obyčejnými „českými breberkami“). Dětskému čtenáři jsou mé výše uvedené postřehy celkem lhostejné. Ten se nechá unést lehce a přístupně i vtipně vyprávěným dějem, okouzlit

ilustracemi (z mnohých ilustrátorů připomeňme alespoň Radka Pilaře). I ty nejmenší předškoláčky pak zaujmou večerníčky natočené podle Čtvrtkových pohádek. Když je televize znovu uvede, zasedají před obrazovky nejen děti, ale i jejich rodiče a prarodiče. Rádi se nechají unést vzpomínkami z dětství a aspoň na chvíli přesvědčit, že ten dobrý a spravedlivý vyhraje nad ziskuchtivým podvodníkem, že svět a život na něm je v podstatě dobrý. „Všechny postavy, které žijí v mých pohádkách, jsou pohádkově jednající lidé,“ řekl kdysi Václav Čtvrtek. Právě to, že to jsou vlastně běžní lidé s běžnými vlastnostmi (byť „pohádkově jednající“), dělá ze Čtvrtkových knížek knížky stále živé a čtivé.

Jubilant Václav Čtvrtek a Jičín Jana Benešová Václav Čtvrtek (4. 4. 1911 - 6. 11. 1976) je pro Jičíňáky jejich autorem. Věřím, že Jičín a známý pohádkář i ve vašich myslích patří k sobě. Spisovatel v Jičíně trávil část svého dětství (tehdy ještě Václav Cafourek) a toto období ho velmi ovlivnilo. Vždyť řada pohádek je právě s Jičínem pevně spjata. Jičín se stal opravdovou kulisou pohádkového děje: „Je tu skutečně náměstí, jež lemují domy s podloubím, uprostřed je kašna, v dolní části radnice, v horním rohu zámek, za nímž se rozprostírá zahrada, vedle je kostel sv. Jakuba a také Valdická brána, za ní na Žižkově náměstí býval hostinec U Města Hamburku (dnes hotel Paříž), proti němu začíná ulice vedoucí do lipového stromořadí, vedle něhož stojí kasárna, za nimiž na poli sahajícím až k Čeřovce a Zebínu býval „execírplac“.“ …“Od hotelu Hamburk rovně jezdíval forman Šejtroček k Šibeňáku. Od zámku šikmo přes náměstí vede ulice, kde ševcoval Kacmar a Kuba a kudy chodívala vdova Slaměná i Stázinka k rybníku Kníže a dále do Kbelnice.“1 1

Václav Čtvrtek od roku 1970 do Jičína často přijížděl na různá setkání hlavně s dětmi. V roce 1975 byl jmenován čestným občanem města. Rumcajsova rodina byla inspirací ke vzniku Festivalu Jičín – město pohádky. V neposlední řadě jičínská knihovna byla v roce 2006 pojmenována Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně. Tato slavnost se odehrála za přítomnosti Čtvrtkovy dcery Markéty Tenbom. Zároveň v knihovně byla otevřena i minigalerie V. Čtvrtka. Protože letos to bude sto let od narození a třicet pět let od úmrtí Václava Čtvrtka a hlavně proto, že chceme všem ukázat, že denně procházíme místy, kde se při troše fantazie můžeme potkat s postavami z pohádek V. Čtvrtka a podělit se o příjemné zážitky, v Jičíně proběhnou dvě velké akce věnované výročí spisovatele. Už jsem o nich krátce informovala v minulém čísle zpravodaje, nyní tedy na doplnění informací. 7.- 8. dubna pořádá Klub dětských knihoven, regionální organizace SKIP Východní Čechy a Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně OKNA

BÍLKOVÁ, Eva. Okolo Řáholce : povídání o Jičíně, Václavu Čtvrtkovi a jeho díle, s. 25 – 26.


kdo je (O KNihovnických Aktivitách). Bude to přehlídka zajímavých a originálních knihovnických besed/pořadů o V. Čtvrtkovi a jeho díle a měla by zahájit pravidelná soutěžní setkání věnovaná významným spisovatelům, literárním dílům, žánrům ad. V letošním roce se přihlásilo osm soutěžících a jedna náhradnice. Přihlášky, ani od diváků, už bohužel nepřijímáme, kapacita je naplněna. Podrobné informace jsou vystaveny na http://knihovna.jicin.cz/okna.html. Za zmínku určitě stojí, že v rámci přehlídky bude pokřtěna nová kniha s doposud nepublikovanou Čtvrtkovou pohádkou. Přiveze ji k nám nakladatelství Albatros, které k vydání připravuje i Čtvrtkovy písňové texty (v říjnu). Stěžejní akcí letošního roku bude mezinárodní vědecká konference věnovaná Václavu Čtvrtkovi a pohádce. Na její přípravě je moc příjemné, jak se přidávají pořadatelé. Kromě jičínské knihovny je pořadatelem město Jičín, které akci pomůže zajistit finančně, pan starosta převezme záštitu. Muzeum připraví výstavu o životě v době, kdy u nás Václav Čtvrtek pobýval, umělecká škola chystá vystoupení s autorovými texty, biograf bude promítat pohádky, většina programu konference bude probíhat v jičínském gymnáziu, kde studenti zajistí pořadatelskou službu, a také tato škola připraví literární soutěž. Přidal se i okresní archiv, bez jehož pomoci se nemůžeme obejít. Mimojičínští pořadatelé jsou vyjmenováni, včetně dalších informací, na webu: http://knihovna. jicin.cz/konference.html. Patří k nim již zmíněný Albatros, dále Česká sekce IBBY, vysoké školy, spolek Svatobor, Svaz knihovníků a informačních pracovníků – Klub dětských knihoven, Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR a další. Tematické okruhy, ke kterým by se měly vázat přednášky, jsou tyto: - Tvůrčí typ Václava Čtvrtka ve vývoji české autorské pohádky (pohled teoretický, literárněhistorický, vývoj kritické reflexe Čtvrtkovy tvorby, Čtvrtkovi pokračovatelé a epigoni v kontextu současné pohádkové tvorby) - Jazyková rovina tvorby Václava Čtvrtka (specifika autorova jazyka a stylu, jejich konstanty a proměnné)


- Písňové texty Václava Čtvrtka - Dramatická tvorba Václava Čtvrtka - Václav Čtvrtek a Jičín - Václav Čtvrtek a média (místo Václava Čtvrtka v časopisech pro děti; Čtvrtkovy pohádky ve zvukovém a filmovém zpracování; autorův přínos pro profilaci rozhlasových a televizních pořadů pro děti: nedělní pohádka, Hajaja, večerníček; specifika animace Čtvrtkových pohádek; Čtvrtkova tvorba a výtvarníci; hudební složka Čtvrtkových animovaných pohádek a její tvůrci; Čtvrtkův text a jeho osobitá interpretace: K. Höger, J. Bohdalová aj.; tvorba Václava Čtvrtka na zvukových nosičích) - Dílo Václava Čtvrtka a moderní knižní ilustrace pro děti - Václav Čtvrtek a nakladatelská praxe (knihy Václava Čtvrtka jako stálice v nakladatelském podnikání; texty Václava Čtvrtka a redakční praxe, komerční úpravy aj.; Čtvrtkovo dílo v kontextech současné knižní kultury) - Václav Čtvrtek v zahraničí (překlady Čtvrtkových děl a uvádění animovaných filmových cyklů v cizině a jejich čtenářský a kritický ohlas; Václav Čtvrtek a jeho překladatelé) - Václav Čtvrtek a jeho čtenáři (Čtvrtkovy pohádky v knihovnách a práce knihovníka s dětským čtenářem; čtenářská reflexe díla V. Čtvrtka; Václav Čtvrtek v čítankách; didaktická potence Čtvrtkových textů) - Václav Čtvrtek ve vzpomínkách spolupracovníků a pamětníků Jako knihovnici mi velice záleží na tom, aby právě téma Václav Čtvrtek a jeho čtenáři nezůstalo opomenuto. Proto jsem již vyzvala ústavy knihovnictví a informačních studií a očekávám, že se přidá i Klub dětských knihoven. V každém případě jsou vítány všechny příspěvky; z nich pak vybereme hlavní a ostatní. Uzávěrka předběžných přihlášek sice již proběhla, ale to neznamená, že se nemůžete ještě přihlásit. Informace jsou na webu naší knihovny, ráda je podám na tel. 493 532 833 a na e-mailu [email protected] .

kdo je Kromě příspěvku se knihovny představí i svojí prací: vystoupí vítěz přehlídky OKNA a předvede svoji besedu. Snažíme se tak o spojení s praxí a také vaše poznatky a zkušenosti tomu mohou napomoci. Tak jako se v Jičíně a nejen v něm ke Čtvrtkovi přihlásily nejrůznější instituce, bude moc

příjemné, když i knihovny, a zejména ty malé, si Václava Čtvrtka vezmou za svého. Děti postavičky z jeho pohádek, jak jsme se přesvědčili na pasování čtenářů, znají a mají rády.

Malá vzpomínka k nedožitým narozeninám Aleš Fetters Na letošní 10. leden připadly nedožité 90. narozeniny PhDr. Jaroslava Suchého, legendárního náchodského knihovníka. Za dlouhá desetiletí své ředitelské činnosti dbal nejen o kvalitní službu knihovnickou, ale výrazně i o obohacení celého kulturního života svého rodného města. Založil při knihovně recitační soubor, s nímž nastudoval verše mnoha našich básníků – soubor účinkoval i v širokém okolí, organizoval přednášky, do nichž zapojoval významné odborníky z regionu, organizoval v knihovně výtvarné výstavy, zval do Náchoda spisovatele. Ale ještě jednu významnou zásluhu má. Podařilo se mu kdysi prosadit přemístění knihovny z nevyhovujících prostor v bývalé spořitelně do dvou podlaží domu průmyslníka Bartoně a zachránil tak významný uměleckohistorický prostor s díly našich předních umělců. Je málo pravděpodobné, že by se jiná instituce pod jiným vedením zachovala s takovým citem a porozuměním ke kulturnímu dědictví (tehdy často označovanému za „buržoazní“). Aktivní zůstal i po odchodu do penze. Od roku 1990 se zaměřil zejména na popularizaci díla Josefa Škvoreckého, jeho nápadem bylo zorganizování festivalu studentské tvořivosti Náchodská Prima sezona. I v té žije odkaz dr. Suchého.

ní život v Praze, svým srdcem zůstával ve svém rodném kraji, nikdy nezapomínal, že se narodil v Jaroměři, že vyšel z rodiny v několika generacích zahradnické a vždy kulturní. Do odborné historie se zapsal jako teatrolog. Napsal nebo se významně podílel na napsání desítek odborných zásadních prací o dějinách našeho divadla, nezapomínal ani na divadlo ochotnické, na jeho tradice, významné i v našem kraji. Sledoval Jiráskovy Hronovy, patřil k obhájcům Jiráskova odkazu. A v posledních letech vydal i práce, v nichž se na odborné úrovni kriticky vyjádřil k normalizačnímu období jak v divadle, tak na filozofické fakultě, kde působil. Jeho hlubokou lidskost a moudrý nadhled i ve věcech obecných v současné době často postrádáme. V závěru roku 2010 se Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové podařilo získat do fondu osobní knihovnu prof. Černého, která obsahuje převážně teatrologickou literaturu včetně textů divadelních her. Všechny dokumenty budou postupně zpracovány a jako ucelený soubor zpřístupněny čtenářské veřejnosti.

V našem čtvrtletníku se sluší připomenout prof. dr. Františka Černého, DrSc. Loni v červnu jsme se s ním rozloučili v obřadní síni strašnického krematoria, letos 21. února by se byl dožil 85 let. Ačkoliv působil celý svůj produktiv-


tipy a náměty

Nové literární kvízy jsou tu pro vás Oddělení služeb knihovnám Na stránkách http://www.ctesyrad.cz/kvizy bylo zveřejněno 12 nových „literárních“ kvízů. Věříme, že je využijete vy i vaši čtenáři. Nové kvízy vytvořila dr. Římanová se svými studenty z UISK Praha.

Kyberšikana, kybergrooming a sexting u českých dětí Oddělení služeb knihovnám Na stránce http://prvok.upol.cz/index.php/ke-staeni/doc_download/13-nebezpeci-elektronicke-komunikace-2-centrum-prvok-2011 je ke stažení zpráva z výzkumného šetření zaměřeného na výskyt kyberšikany, kybergroomingu, sextingu a dalších rizikových jevů v populaci českých dětí.

Jak ošetřit akce v knihovně Oddělení služeb knihovnám Paní knihovnice Pavlína Pleslová zaslala redakci informace o svém zjišťování, jak ošetřit akce v knihovně, aby se nikomu nic nestalo. Děkujeme :-) Podle vyjádření České pojišťovny řeší pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele a průmyslu. Důležité je, aby v pojistce byla zahrnuta odpovědnost za škodu. Pojistku uzavírá zřizovatel a musí se vztahovat i na veřejná prostranství včetně knihovny. Důležité je také každoroční proškolení knihovníka o bezpečnosti práce, za které zodpovídá zřizovatel. V případě, že knihovník proškolen není, týkají se ho regresní náhrady. V každé knihovně by měla být lékárnička se sešitkem na zaznamenání úrazu (obdobně jako je tomu ve školách). Nejlepší je nepodcenit žádný úraz a ke všemu volat zdravotnickou pomoc. Doklad od zdravotníků pak řeší pojišťovna.

Co dělat s nepřizpůsobivým návštěvníkem knihovny Oddělení služeb knihovnám V elektronické konferenci Region se objevil následující dotaz: „Místní knihovnu pravidelně navštěvuje jeden z bezdomovců (v obci ani nemá trvalé bydliště), je špinavý, zapáchá a bývá v podroušeném stavu. Knihy si nepůjčuje, ale využívá internet.“ Vzhledem k tomu, že se s podobným problémem můžeme potkat i v našich knihovnách, vybrali jsme pro vás základní informace z odpovědi Mgr. L. Zemánkové z Národní knihovny v Praze. Podobnou situaci bychom měli s předstihem řešit v knihovním řádu, kde musí být stanoveno, za jakých okolností (obtěžování ostatních návštěvníků i knihovníka, porušování právních předpisů a výpůjčního řádu apod.) můžeme i za pomoci místní policie návštěvníka z knihovny vykázat. Není řešením stanovit, že uživatelem knihovny může být pouze občan obce, protože tím by se porušoval knihovní zákon. Další informace naleznete na webu Národní knihovny: http://knihovnam.nkp.cz v oddíle Informace pro knihovny > Legislativa, doporučení, standardy > Legislativní dokumenty.


NA slovíčko

Magický podzim s Máchou

Do čísla přispěli:

Mgr. Lenka Bendzová – MěK Dobruška, Mgr. Jana Benešová - Knihovna Václava Čtvrtka Jičín, Božena Blažková – SVK Hradec Králové, Miloslava Cvejnová – MěK Dobruška, Mgr. Aleš Fetters – Náchod, Mgr. Vlasta Havrdová – SVK Hradec Králové, Dagmar Honsnejmanová – Knihovna u Mokřinky Mokré, Iva Havlová – MěK Kostelec nad Orlicí, Bc. Kateřina Hubertová – Knihovna města Hradce Králové, Hana Hylmarová – OK Stará Paka, Lenka Knapová – Knihovna Václava Čtvrtka Jičín, Naďa Kaločová – MěK Rychnov nad Kněžnou, Eva Komínová – Knihovna města Hradce Králové, Marta Lelková – MěK Náchod, Bc. Markéta Poživilová – Knihovna města Hradce Králové, PhDr. Alena Součková – SVK Hradec Králové, Mgr. Eva Svobodová – SVK Hradec Králové, Mgr. Markéta Špačková – SVK Hradec Králové, Marta Valešová – MěK Jaroměř a OK Velká Jesenice, Vanda Vaníčková – Hradec Králové, Iva Vávrová – Rychnov nad Kněžnou, Stanislava Žaludová – MěK Trutnov.


Výzva na obranu knih České knihy byly od konce druhé světové války postiženy dvěma pohromami. V roce 1948 byla vyvlastněna nakladatelství a knihkupectví, zavedena tuhá cenzura a řada autorů umlčena či vystavena perzekuci. Během normalizace po roce 1968 pak byly z knihoven staženy další statisíce svazků zakázaných autorů. Zvýšení DPH na knihy chystané vládou tentokrát demokratickou bude znamenat pohromu novou, neboť výrazně zredukuje knižní produkci. A tisíce dalších knih nebudou moci vyjít. Žádáme proto českou vládu a české poslance, aby dalším daňovým zatížením knih, novin a časopisů nebránili volnému toku informací a výměně myšlenek. Nedopusťme, aby se Česká republika svou kulturní politikou ocitla na periferii Evropy. Svaz českých knihkupců a nakladatelů Důsledky zvýšení DPH pro knihy: Zvýšení DPH na knihy bude mít mimořádně nepříznivý vliv na českou knižní produkci, na čtenářské návyky a následně i na celkovou vzdělanost celé společnosti. Podle výzkumu čtenářské gramotnosti a schopnosti využít nabyté vědomosti v praxi patří ČR v rámci zemí OECD mezi podprůměrné, navíc mezi 5 zemí, v nichž se počet mladých lidí s nedostatečnou úrovní čtenářských kompetencí (těch, kteří by proto mohli mít problémy při uplatňování se v dalším životě) nejrychleji zvyšuje. Mezi patnáctiletými je podíl takovýchto žáků 23 %. Všechny politické strany mají ve svých programech podporu vzdělanosti, ale ve skutečnosti k tomuto vývoji jen nečinně přihlížejí. Česká republika, na rozdíl od vyspělých evropských zemí, knižní produkci ani čtení mládeže, které jsou základem vzdělanosti každé společnosti, dlouhodobě prakticky nijak nepodporuje a v posledních letech jim naopak spíše podráží nohy. Už zvýšení sazby DPH na knihy v letech 2008 a 2010 mělo prokazatelně negativní vliv na celou tuto sféru. Další zvýšení na 20 % pak bude mít pro české knihy důsledky ještě mnohem horší: výrazně poklesne počet vydávaných titulů, zanikne řada menších nakladatelství a knihkupectví, mladší generace si odvyknou knihy číst. To vše se bude dít postupně, knihy budou mizet v tichosti, aniž by si toho politici či veřejnost byli vědomi. SKIP se připojil k Výzvě na obranu knih, kterou vydal Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Výzva i průvodni dokument „Důsledky zvýšení DPH pro knihy“ obsahuje vše podstatné o možných dopadech zvýšení DPH u knih a časopisů. V této souvislosti se obracíme na knihovny i jejich pracovníky, aby výzvu podpořili. Výzva včetně podpisového formuláře je k dispozici na: http://sckn.cz/index.php?p=vyzva Výzva je k dispozici také na Facebooku: http://www.facebook.com/vyzvanaobranuknih Doporučujeme odkaz na Výzvu umístit na webové stránky knihovny a informovat o ní své návštěvníky. Na uvedené adrese je také k dispozici ke stažení podpisový arch: http:// www.sckn.cz/docs/vyzva_arch.doc, který je možno nabídnout návštěvníkům k podpisu a průběžně odesílat na adresu: Svaz českých knihkupců a nakladatelů Výzva na obranu knih P. O. Box 177, 110 01 Praha 1 Ukončení petiční akce se zatím předpokládá v závěru veletrhu Svět knihy.


Naše téma: Celoživotní vzdělávání, 1. část - str 15. Bílý Újezd. Knihovna roku Bohdašín. Chlístov. Mokré

Recommend Documents