NAŠE PARTA VE FILII
Kl ác el ov a 2 , 6 02 00 B r no w w w.s d r u z en if ilia .c z
Číslo 3
prosinec 2009
1
(pn)
Vítáme vás ve třetím časopisu Sdružení Filia.
vydání
Někteří uzavřeli takový druh pracovní smlouvy, že mohou dostávat mzdu v naturáliích. To znamená, že mohou odebírat výrobky vyrobené ve Filii do určité finanční hodnoty za každý měsíc, přes internetový obchod Fler, aniž by za ně museli platit.
Chráněná výcviková dílna Letošní školní rok 2009 / 2010 ve Sdružení Filia jsme zahájili setkáním rodičů, klientů, pracovníků a zaměstnanců. Představili se tu noví zaměstnanci, dozvěděli jsme se aktuální informace o organizaci Filie a rodiče byli informováni o možnostech svých dětí pracovat v chráněné dílně. Vedení Filie připravilo nový projekt, který nabídl všem klientům možnost uzavřít pracovní smlouvu na dvě hodiny denně. Takže: část účastníků Filie pracuje celý den v chráněné dílně, další část pracuje dvě hodiny a zbytek dne jsou klienti sociální rehabilitace a zbývající část tvoří pouze klienti sociální rehabilitace. Pracovníci dílny (v současné době jich je dvanáct) pletou výrobky z pedigu (košíky, preclíky, rybičky, zvonečky), balí bylinky do aromatických pytlíčků, vážou květiny nebo vyrábějí jiné pěkné výrobky. Na Abilympiádě jsme se např. také naučili plést košíky ze smotaných ruliček papíru. Psaní časopisu patří rovněž mezi možné činnosti chráněné dílny. Klienti sociální rehabilitace hrají různé hry, soutěže, tancují, zpívají, batikují, malují, provozují sportovní a kulturní aktivity apod.
-MartinV-
2
nářadí, šperky, pranýře, klece na mučení osob ponořováním do vody, dřevěné modely hradeb. Paní průvodkyně nás vyzkoušela z poznávání druhů obilnin, koření, luštěnin a jiných poživatin, které se často pěstovaly ve středověku. Také jsme si mohli zodpovědět test znalostí o středověku.
Výstava o středověku 11.9.2009 jsme navštívili se Sdružením Filia výstavu Středověk v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea. Výstava nám umožnila dozvědět se, jak se žilo ve středověku – na hradě i v podhradí. Výstava byla zařízena formou dětské herny, takže jsme si mohli vše vyzkoušet „na vlastní kůži.“ Nejen, že jsme si prohlédli různé repliky předmětů, používaných ve středověku, ale mohli jsme si také zkusit středověká mučidla, posadit se na maketu koně, obléknout dobové oděvy a těžké rytířské brnění, zahrát si na hudební nástroje. Viděli jsme kolekci zbraní,
Večer potom jsme podnikli lampiónový průvod. Lampióny jsme si sami vyráběli v hodinách arteterapie pod vedením dobrovolnice Radky, která je učitelkou výtvarné výchovy. Jako dno lampiónu jsme použili kulatou krabičku od sýru, na kterou jsme přilepili svíčku. Plášť tvořil dokola slepený barevný papír, na který jsme namalovali voskovými barvami různé výtvarné motivy a potom přetřeli olejem. Vyšli jsme na pochod z Klácelovy a prošli se po parku u hvězdárny na Kraví hoře. Při cestě přes silnici nám pomáhali policisté, kteří zastavili
Týden sociálních služeb 7.10.2009 Sdružení Filia v rámci týdne sociálních služeb, který pořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, mělo stejně jako sedmsetšedesát dalších zařízení den otevřených dveří. Dopoledne u nás zahrálo představení divadlo pro neslyšící. Herečky nám předvedly, jakým způsobem komunikují hluchoněmí. Naučily nás několik základních slov, vyjádřených znakovou řečí. 3
dopravu. Na volné ploše v parku jsme se postavili do tvaru velkého srdce a nechali se zdokumentovat na fotografii. Nakonec jsme se vrátili na zahrádku před vysokoškolskými kolejemi na Klácelové, v jejichž budově Sdružení Filia sídlí. Zastavili jsme se u pomníku padlých vězňů vězněných za II. světové války na kolejích na Klácelové, kde pan Škrdlík zahrál na violoncello Bachovu suitu. K pomníku jsme položili rozsvícené lampióny. Tím jsme lampiónový průvod ukončili. Průvod se všem líbil, zvláště symbolické „hořící“ srdce. Komu se chtělo zůstat i v pozdních večerních hodinách, tak si mohl ještě poslechnout přednášku dobrovolníka Petra Korába a jeho kamaráda o přípravě čajů.
Veletrh Letos v říjnu, stejně jako každý jiný rok, jsme se zúčastnili veletrhu Medical fair na brněnském výstavišti. V pavilonu C předváděly svoji činnost chráněné dílny, charity a různá sociální zařízení z celé republiky. Každá organizace měla svůj stánek, na kterém vystavovala a prodávala výrobky handicapovaných klientů. Sdružení Filia mělo také svůj stánek, pletli jsme tam preclíky z pedigu a košíky z papíru. Jako doprovodný program proběhlo vyprávění různě postižených lidí, kteří nás seznámili s tím, jak jim pomáhají asistenční psi (s oblékáním, podáváním předmětů atd.). Učitelé z výcvikové školy asistenčních a slepeckých psů hovořili o tom, jakým způsobem se psi cvičí. Dozvěděli jsme se, v čem pomáhají slepečtí psi a která fakta o pomoci slepeckých psů jsou pouze mýty. Obdivovali jsme, v kolika různých činnostech mohou být asistenční a slepečtí psi užiteční. Další část doprovodného programu bylo promítání filmu o tom, jak může lehce změnit život nehoda, po které je člověk upoután na invalidní vozík. V pavilonu C byla také akce Den pro váš úsměv. Tato akce sloužila k tomu, aby si zdraví lidé vyzkoušeli, jak se žije lidem na vozíku nebo lidem nevidomým. Na vozíku jsme si vyzkoušeli jízdu mezi
-MartinV4
kuželkami, basketbal a floorbal. Chodili jsme s páskou na očích s pomocí slepecké hole a modelovali z plastelíny. V sousedním pavilonu jsme si zajezdili na koni z jezdeckého klubu v Řícmanicích. Pohladili jsme si terapeutické pejsky. V tomto pavilonu byla také vystavena nejnovější zdravotnická technika. Kdo měl zájem, mohl se ještě zúčastnit dalších odborných přednášek o zdravotnictví.
Do Filie tedy docházím od roku 1999 nepřetržitě, pouze s výjimkou jednoho roku, kdy jsem chodil do Sdružení Práh. Když jsem začal navštěvovat Filii, můj zdravotní stav nebyl příliš příznivý. Byl jsem stále velmi unavený, měl jsem potíže se zapojováním se do pracovních činností. Po několika letech pravidelné docházky do Filie se však můj zdravotní stav zlepšil natolik, že jsem mohl pokračovat ve studiu. V roce 2006 jsem nastoupil na dálkové studium na „normálním“ gymnáziu, kde jsem prospíval se slušnými výsledky. V roce 2008 jsem úspěšně odmaturoval. Ještě jsem po celou dobu studia pomáhal spolužákovi, který měl značné mezery v matematice a hrozilo mu, že neprojde k maturitě. Teď již studuje na Filosofické fakultě. I když svůj určitý zdravotní handicap budu mít zřejmě po celý život, jsem moc rád, že alespoň některé problémy se mi podařilo překonat. Na dobu strávenou ve Filii mám hezké vzpomínky, určitě k nim patří letní tábory, ale i stará Kamenná čtvrť, Mezinárodní výměny mládeže, mikulášské a vánoční akce a mnoho dalších.
-MartinVPohled klienta V roce 1999 jsem byl hospitalizovaný v léčebném centru v Praze, kde mi při propuštění doporučili Stacionář Kamenka ve Sdružení Filia.
-MartinV-
5
rád podporuje věci, které mají smysl. Přátelství, hodnoty, pomáhání v neziskové organizaci patří mezi ně. Rád se věnuji věcem, které mají určitou hodnotu a nejdou vyjádřit penězi. Kromě vědomí, že mohu skromně věnovat část svého času dobré věci, mi ale dobrovolnictví ve Filii umožnilo zlepšit některé dovednosti, které mohu v budoucnu uplatnit v životě. Díky několika projektům se mi podařilo zlepšit své organizační schopnosti, schopnost docílit kompromisu a také jsem dostal možnost poznat lidi, kteří mě mohou pozitivně ovlivnit a nasměrovat mě v životě dobrým směrem.
Rozhovor se spolupracovníkem Filie Petře, můžeš se nám představit? Jmenuji se Petr Koráb, jsem rodilý Brňák a v současné době studuji na Metropolitní univerzitě v Praze obor Mezinárodní vztahy a evropská studia. Mé záliby jsou docela pestré - mám rád jazyky, především Angličtinu, kterou rovněž učím na jazykové škole, rád sportuji, zajímám se o alternativní medicínu, mám rád bylinkářství a mým koníčkem, který mě baví a kterému přikládám velikou váhu, je působení jako dobrovolník ve sdružení Filia.
V čem spočívá tvoje spolupráce s Filií? Kterých akcí pořádaných Filií jsi se zúčastnil nebo máš v plánu se zúčastnit?
Co tě přivedlo ke Sdružení Filia? Jednoho podzimního dne, když jsem se právě připravoval na hodinu francouzštiny, si ke mně ve třídě přisedla zajímavá paní, která se později stala mou kamarádkou. Monika, jak jsem zjistil, že se jmenuje, se na mě usmála a poté svým osobitým způsobem mi položila otázku, kterou si pamatuji do dneška. "Petře, neznáš někoho, kdo by chtěl dělat marketing v jedné brněnské neziskovce?"."Jo, třeba.. já!", odpověděl jsem.
Původně jsem přišel do Filie pomáhat v oblasti marketingu, tedy lépe propagovat Filii. Postupně jsem ale pochopil, že bude dobré se věnovat činnostem, které přímo ovlivňují klienty. Začal jsem tedy s nimi chodit do posilovny, běhat, byli jsme i na výletě v přírodě. Tou dobou jsem studoval ekonomii a napadlo mě, že bych mohl svou bakalářskou práci směřovat na prozkoumání některých procesů ve financování Filie. Prostě jsem nechtěl, aby moje práce byla jen "do
Proč jsi se rozhodl pomáhat Filii? Už od dětství jsem člověkem, který 6
šuplíku", ale chtěl jsem, aby byla k něčemu užitečná. V této práci si myslím, že se mi podařilo ukázat na některé oblasti, které jsou ve Filii hůř zvládnuté a inspirovat vedení sdružení k zamyšlení nad jejich zlepšení. Asi rozsahem největší akci, na které jsem se podílel, byla čtyřdenní prázdninová zábavná akce na koupališti na Kraví hoře. Zapojeno bylo asi dvacetšest lidí a byl jsem moc rád, že se nám podařilo ji úspěšně uspořádat. Lampiónový průvod byla další velice zajímavá akce, kterou se mi podařilo spoluorganizovat. Bylo krásné fotit kamarády a známé, jak drží lampiony v rozestavení tak, že na fotografiích tyto lampiony vytvářely formace srdce. Když rozum blázní, srdce hoří, byl výstižný název našeho průvodu. Krom těchto činností jsem pomáhal také jako jazykový doprovod při cestách do zahraničí, vytvořil jsem a spravuji stránku Filie na síti Facebook, byl jsem mentorem francouzské dobrovolnice nebo jsem pomáhal s oním marketingem a fundraisingem. Jak
tě
baví
tato
přispět k lepšímu fungování sdružení, které pomáhá hendikepovaným, mě velice naplňuje. Zároveň si ve Filii často uvědomím, že mám opravdovou radost ze života, protože mé problémy v reálu vlastně neznamenají vůbec nic a mám štěstí, že mohu žít tak, jak žiji. Toto uvědomění mě poté motivuje k tomu více se zapojit a pomáhat jako dobrovolník. Jaký zení
je
tvůj pohled sociálních
na zaříslužeb?
Sociální zařízení smysluplně vyplňují mezeru mezi státem a postiženými lidmi tím, že jim umožňuje se lépe zapojit do běžného života. Sociální zařízení a obecně neziskové organizace mají nezastupitelnou roli ve společnosti, protože díky nim dostanou péči ti, kteří ji potřebují. Nejde jen o péči odbornou a psychologickou, ale díky nim také mohou dostat zaměstnání lidé, kteří by mohli mít potíže při jeho hledání na trhu práce. Jaká je tvoje dosavadní zkušenost se Sdružením Filia?
práce? Filie mi připadá jako osudová záležitost mého života. Plně chápu význam těchto slov, i když možná neodpovídají času, který ve Filii trávím. Až ve Filii jsem si uvědomil některé skutečnosti v mém životě, za
Práce ve Filii mě baví hlavně z pohledu toho, že mohu reálně věnovat čas smysluplným věcem. Ne vždy jde o úplně rozesmátou zábavu, ale fakt, že mohu trošičkou 7
které jsem velice vděčný. Má zkušenost ale není jen stoprocentně pozitivní. Vím, že v předchozí době někdy ve Filii pracovali zaměstnanci, kteří k ní neměli nejpřátelštější vztah. Také francouzská dobrovolnice, které jsem byl mentorem, měla k některým věcem ve Filii výhrady. Zároveň vím, že by se některé oblasti řízení Filie jako neziskovky mohly zlepšit. Rozhodně to ale nemění můj vztah ke klientům, které mám rád, zaměstnancům, kteří jsou mými kamarády a vedoucí, kterou velice respektuji pro svůj životní náhled na věc.
mám svou partu kamarádů, se kterými jsme schopni bláznit na různých akcích, jako jsou třeba hry v přírodě v kostýmech a se zbraněmi, při kterých se odehrává nějaký příběh, kterého se účastníme, rád čtu - zajímám se o bylinky a historii, mám rád kulturní akce, jako jsou koncerty a další. Zároveň rád pracuji na chalupě, tedy trochu toho starání se o statek, sadaření, práce na čerstvém vzduchu, manuální práce. Baví mě tedy hodně věcí. Jen jedna ne televize. Jaké máš plány do budoucna? Chci se zlepšit v tom, čemu se věnuji teď. Chci zlepšit svou lektorskou kvalifikaci, dokončit magisterské studium a plno dalších věcí. Ve Filii bych ale chtěl rozvinout fungující systém dobrovolníků tak, aby se tato skupinka rozrostla, byla schopna fungovat a byla motivovaná. S tím souvisí idea, kterou bych chtěl uskutečnit a to série workshopů na téma "Jak používat facebook", díky nimž by byli všichni dobrovolníci schopni používat tuto sociální síť. To by pomohlo koordinovat činnost skupinky a zlepšit vzájemnou komunikaci. Dobrovolnictví nabízí množství aktivit a projektů, kterých se mohou dobrovolníci účastnit, a doufám, že se nám o letních prázdninách podaří
Co dobrého tobě tato práce přináší? Zkušenost, osobnostní růst, pocit smysluplně stráveného času, poznání nových lidí a událostí, které mohou pozitivně ovlivnit můj život. Máš nějaký zajímavý zážitek prožitý v tomto sdružení? Určitě, je jich hodně. Ale jeden z nich se bude za krátkou dobu opakovat. Půjde o mikulášskou besídku, které se opět aktivně zúčastním :-) Čemu se věnuješ ve volném čase? Mám rád pohyb, tedy běh a jízda na kole v létě, rád trávím čas s lidmi třeba v čajovně nebo v hospůdce, 8
uskutečnit akci podobnou té z letošního léta. Mám ale v životě mnoho plánů. Filia v nich zabírá důležité místo. Děkuji za rozhovor. -MartinV-
Byl to jeden z nejhezčích hotelů, které jsem navštívil. Jednoho dne jsme se vydali taxíkem na výlet do El Daharu, což je stará část Hurgády, kde můžeme poznat život místních obyvatel. Potkat zde „bílého“ člověka je poměrně vzácné. Při procházení ulicemi před krámky postávající domorodci s námi navazují rozhovor: „Where are you from?“ My odpovídáme: „Czech republic.“ Oni na to: “Ahoj, jak se máš?“ My potěšeni znalostí naší země jsme se nechali nalákat do obchůdku, kde nám bylo vehementně nabízeno různé zboží. V Egyptě bývá zvykem, že cena kupovaného zboží se usmlouvá průměrně na třetinu původně nabízené ceny. Nečiníme-li tak, obchodníci se dokonce cítí uraženi. Z podobných důvodů jsme také nemohli odmítnout nabídnuté karkadé – ibiškový čaj. Zakoupili jsme tedy pravý papyrus za usmlouvanou cenu. Při další cestě městem jsme ale zjistili, že popsaný scénář se u každého krámku vždy stejným způsobem opakuje. Začalo to tedy pro nás být brzy obtěžující. Všichni obchodníci tu jsou muži. Výjimku tvořila žena, nabízející živé mladé kobry, jednu dokonce držela v ruce. Zašli jsme se také podívat do odlehlých uliček. Ty jsou nedlážděné, domy neomítnuté, všude pobíhají slepice, kozy, kočky, povalují se odpadky. Za bonbóny nám děti ochotně zapózovaly na
Zájezd do Egypta Egypt – jedna z nejstarších a nejvyspělejších starověkých civilizací na světě. Mocná říše faraónů, uctívající nejvyššího boha Slunce Amuna – Re, země monumentálních chrámů a pyramid. Nyní bych vám rád část z této zajímavé země, alespoň z mého pohledu, přiblížil. Odlétali jsme s rodiči v březnu 2005 z Brna. Před přistáním v Hurgádě jsme z ptačí perspektivy pozorovali rozlehlou vyprahlou poušť, kterou se vlnil veletok Nil, lemován úrodnou oázou. Při mořském pobřeží se táhl pás hotelů s palmovými zahradami, dále ve vnitrozemí bylo pusto. Po vystoupení z letadla bylo cítit, podobně jako v Izraeli, příjemné subtropické klima. Ubytovali jsme se v hotelu Arabela v Hurgádě. Jednalo se o rozsáhlý hotelový komplex, postavený ve stylu Nubijské vesnice. Při procházce kolem bazénů, chodeb a teras s výhledem na moře jsem si připadal jako v bludišti. Střechy apartmánů byly kulovitého tvaru, což fungovalo jako přirozená klimatizace. Přímo u hotelu v Rudém moři jsme mohli pozorovat krásné barevné korály. 9
foto. Atmosféru egyptského venkova doplňovali muži v bílých galábijích – košilích sahajících až na zem - , kteří nakládali nějakou zeleninu na dvoukolový vozík, tažený oslíkem, a zahalené ženy, většinou celé v černém, kterým koukal sotva obličej. Na další výlet jsme jeli autobusem do centra starověké egyptské civilizace. Kvůli bezpečnosti jezdí autobusy v konvoji s vojenským doprovodem. Navštívili jsme Memnonovy kolosy – sochy faraóna Amenhotepa III., jimiž byl ozdoben vstup do jeho zádušního chrámu. Prohlédli jsme si proslulé Údolí králů – hrobky faraónů Ramsese VI. a IX., Amenophise II. a Thutmosise III. vytesané ve skalách, jejichž stěny dodnes zdobí nádherné reliéfy, posvátné hieroglyfické nápisy a pestrobarevné dobové malby. Další významnou památkou této oblasti je zádušní chrám královny Hatšepsut, který je částečně vytesán do skály a zčásti dostavěn do původní podoby. Je velice zachovalý. Zážitkem byla také plavba lodí po řece Nil, která odděluje Údolí králů – „říši mrtvých“ od „říše živých.“ Zde jsme navštívili jeden z divů starověké architektury – Chrám boha Amona v Karnaku. Prohlédli jsme si pozůstatky zdí mohutných budov, obelisků a soch. Nejzajímavější částí je sloupový sál, jenž svými stotřicetičtyřmi obrovskými sloupy připomíná kamenný les. Třikrát
jsme, podobně jako většina turistů, obešli sošku posvátného brouka skarabea, protože podle pověsti se pak do Egypta vrátíme. Cesta bohů, vedoucí z chrámu v Karnaku do chrámu v Luxoru, je hlídána asi jeden a půl kilometrů dlouhou alejí sfing s beraní hlavou. Luxor byl vystavěn na místě starověkých Théb, které byly v 15.stol. př.n.l. hlavním městem sjednoceného Egypta. Při návratu z výletu jsme navštívili dílnu na zpracování alabastru a podnik na výrobu papyru. Tam mě zaujal největší papyrus, na němž byl vyobrazen obřad posledního soudu, kterému předsedal bůh Osiris. Na jednu misku vah bylo položeno srdce – svědomí zemřelého faraóna, na druhé misce leželo pírko. Když za života vykonal více dobra než zla, pírko převážilo srdce a duše zemřelého byla odvedena do ráje, čili mohl žít věčně. Pokud převažovaly špatné skutky, srdce převážilo pírko, srdce pak pozřela obluda s krokodýlí hlavou a duše se propadla do nicoty. Při cestě zpět letadlem nám přálo počasí, díky mimořádné viditelnosti jsme pozorovali na zemi malé jehlany, byly to pyramidy v Gíze. Loučíme se s Egyptem, znovu se mi vybavují zážitky z pěkné dovolené, ale uvědomuji si rozdíl mezi přepychově vybavenými hotely a chudobnými obydlími místních lidí. 10
-MartinV-
Přejeme čtenářům klidné prožití Vánoc a hodně štěstí v roce 2010.
11
