Nadměrná denní spavost, spánková apnoe a narkolepsie Karel Šonka
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Nadměrná denní spavost - EDS • •
Zvýšené množství spánku za 24 hodin (hypersomnie v užším slova smyslu) Snížená schopnost být bdělý a pozorný během normální denní doby vedoucí k epizodám ospalosti a usnutí.
V závislosti na osobnosti, zaměstnání, sociálním situaci a ostatních okolnostech se mění referovaná intenzita a charakter a obtížnost příznaků spavosti. EDS snižuje kvalitu života Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
2
Hodnocení bdělosti/spavosti • • • • • •
Observace Anamnéza, objektivní anamnéza Spánkový denník Dotazníky a škály Neurofyziologická měření / testy Psychomotorické testy
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
3
Anamnéza EDS Denní spánky počet (vysoká – N, OSA) trvání (krátké – N) nechtěné (N, OSA) osvěžující nebo neosvěžující (osvěžující – N) Schopnost odolat ospalosti/spánku (nízká– N, OSA)
Automatické chování (N) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
4
Epworthská škála spavosti Vyberte v následující škále číslo nejvhodnější odpovědi ke každé níže uvedené situaci. 0 = nikdy bych nedřímal, neusínal 1 = slabá pravděpodobnost dřímoty, spánku 2 = střední pravděpodobnost dřímoty, spánku 3 = značná pravděpodobnost dřímoty, spánku Situace Číslo odpovědi Četba vsedě … Sledování televize … Nečinné sezení na veřejném místě … Při hodinové jízdě v autě jako spolujezdec … Při odpoledním ležení, když to okolnosti dovolují … Při hovoru vsedě … Vsedě, v klidu, po jídle, bez alkoholu … V automobilu stojícím několik minut v dopravní zácpě … Součet
Norma <10 Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
……
Neurofyziologická měření • Test mnohočetné latence usnutí (Multiple Sleep Latency Test – MSLT) (Carscadon & Dement, 1977)
Zlatý standard pro dg účely • Test udržení bdělosti (Maintenance of Wakefulness Test – MWT) (Mitler et al, 1982)
Měří schopnost udržet bdělost a schopnost odolat spánku
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
6
MSLT – dvojí cíl a dvojí výsledek 1. Míra spavosti. Průměrná latence usnutí (z 5 měření) EDS: < 8 min (ICSD2) 2. Odhalení abnormální tendence usnout REM spánkem. # testů s REM spánkem (=SOREM – sleep onset REM) Norma: 0 narkolepsie
EDS - příčiny Restrikce spánku (<7 hod) Nepravidelný režim spánku a bdění (včetně směnné práce) Nemoci: Primární (centrální) hypersomnie (narkolepsie, idiopatická hypersomnie a rekurentní hypersomnie) Hypersomnie při nekvalitním nočním spánku (apnoe, RLSPLMS, insomnie, bolestivé stavy ….) Neurologické nemoci (Parkinsonova nemoc, encephalitis, CMP, poranění mozku ….) Psychiatrické nemoci (deprese, anxieta) Léky (hypnotika, anxiolytika, centrální myorelaxancia, antihistaminika, antipsychotika, antiparkinsonika, antidepresiva, opiaty, vysazení stimulancií …) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku
Normální dýchání
Obstrukční apnoe
1. křivka: Proud vzduchu před nosem a ústy (flow) 2. křivka: Dýchací pohyby hrudníku
Centrální apnoe
Smíšená apnoe
3. křivka: Dýchací pohyby břicha Hypopnoe
Apnoe Obstrukční - OSA
Centrální - CSA
Podstatně častější - prevalence 2-4% !
dech hrudník
břicho srd.fr. O2 4 min
4 min
Patogeneze Anatomické zúžení HCD + Centrální porucha souhry svalů při inspiriu
1. Porucha řízení – instabilita řízení dýchání v NREM spánku 2. Zvýšená odpověď na hyperkapnii při levostranném srdečním selhání, při ledvinném selhání a při CMP.
Ukončení apnoe probouzecí reakce s aktivací sympatiku (tachykardie,vzestup TK,vzestupu tonusu svalů,atd.) EEG EEG Ment EKG satO2 Dech Thor Abd 30 s
Diagnostika: symptomy OSA Chrápání Pozorované apnoe Explosivní chrápání EDS Fragmentovaný noční spánek Neosvěžující spánek Noční polyurie Ranní bolest hlavy Problematické usínání Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
95.9% 73.3% 67.2% 67.6% 52.9% 48.1% 31.3% 23.9% 15.0%
Vyšetření při podezření na apnoe – Nutná noční registrace Polygrafie:
- proud vzduchu před nosem a ústy - dýchací pohyby - EKG / frekvence srdeční - saturace O2 - dýchací zvuky - poloha trupu
Polysomnografie: navíc EEG, pohyb očí, EMG svalů brady, EMG svalů DK Ukazatele tíže choroby: Apnoe/hypopnoe index – AHI (# apnoí+hypopnoí za 1 hod. spánku) (Dospělí - lehký: AHI 5-15, střední: AHI 15-30, těžký: AHI >30) Oxygen desaturation index – ODI (# poklesů saturace za 1 hodinu spánku) T90 – čas se saturací pod 90% (norma 0%) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Důsledky OSA 70.léta:
• Fragmentace spánku a nadměrná denní spavost (+ její psychosociální důsledky) • Kognitivní deficit 80.léta:
• Zvýšená mortalita 90.léta:
• Hypertense, ICHS a ikty 21.století:
• metabolické nemoci
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Hypnogramy - OSA a norma
Četná probuzení, redukce delta spánku a REM spánku
5 probuzení
Důsledky OSA 70.léta:
• Fragmentace spánku a nadměrná denní spavost (+ její psychosociální důsledky) • Kognitivní deficit 80.léta:
• Zvýšená mortalita 90.léta:
• Hypertense, ICHS a ikty 21.století:
• metabolické nemoci
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
>10 let Smrtelné KV příhody
Překonané KV příhody
Marin et al, Lancet 2005
Yaggi et al, NEJM 2005:
1022 vyšetřených: 697 OSA (AHI>5); 325 kontrol CMP nebo úmrtí pravděpodobnost 2.34 (95% interval 1.3-3.86, P=0.004) adjustovaná pravděpodobnost 1.97 (95% interval 1.12-3.48, P=0.01) úmrtí
CMP
6leté sledování 394 osob >70let bez těžké komorbidity, bez CPAP, bez anamnézy CMP (Vitorie, Španělsko) Stroke hazard ratio Zdraví Unadjusted 1 Adjusted
1
hazard ratio (95% CL)
p
OSA 2.73 (1.13-6.59)
0.025
2.52 (1.04-6.10) 0.040
Rizika CMP : Mužské pohlaví a AHI>30 Munos et al. Stroke, 2006 Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Observační studie po 1. CMP (včetně TIA) 22.8 měsíců 161 nemocných, věk 72 (+9) let, AHI: 21.2 (+15,7), zemřelo 22 Asociace úmrtí s: 1. věkem, 2. AHI, 3. CMP a. cer.med., 4. ICHS Parra et al, Eur Respir 2004
AHI<30 AHI>30
Bolest hlavy při spánkové apnoi Dg kriteria • Rekurentní bolest hlavy, platí 1 z následujících: - výskyt >15x měsíčně - bilaterální, tlaková, bez nauzey, foto- a fonofobie - pokaždé ustoupí do 30 min • Spánková apnoe • Výskyt po probuzení • Zlepšení po efektivní léčbě apnoí Velice susp. závislost na tíži onemocnění (AHI) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Léčba obstrukčních apnoí • Redukce hmotnosti • • •
Spánek na boku Pravidelný režim a dostatek spánku Ortodontická protrakce mandibuly
• Chirurgická léčba Uvulopalatopharyngoplastika (UPPP) Tonsilectomie - jen děti mandibulomaxilární advancement (MMA) Septoplastika LAUP – laser asisted uvulopalatoplasty – jen ronchopatie
• CPAP – trvalý přetlak v dýchacích cestách ve spánku
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Centrální spánková apnoe - současný výskyt s jinými chorobami • Souvislost s neurologickými chorobami: periferní NS: myopatie, svalové dystrofie, myositidy, metabolické myopatie, neuropatie s postižením n. phrenicus (m. Charcot Marie Tooth, záškrt, varicella zoster, polyradiculoneuritis), myasthenia gravis centrální NS: Míšní léze včetně antalgických výkonů na míše, syringomyelie, Arnold-Chiari, expanse zadní jámy, poliomyelitis (včetně st. post), Periferní a centrální NS: ALS Autonomní NS: Kongenitální a získaný sy centrální hypoventilace, Shy Drager, autonomní neuropatie (např. DM, renální insuf.) • Souvislost s neneurologickými chorobami: CHOPN, městnavá slabost srdeční, metabolické nemoci (uremie), hypothyreoza, fenothiaziny v dětství, spinální anestesie u nedonošenců, opiáty (methadon)
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Na spánek vázaná hypoventilace/hypoxie při neuromuskulárních nemocech a „onemocnění hrudní stěny“. ALS Míšní léze Paresa/plegie bránice Lambert-Eaton sy Svalové dystrofie Metabolické myopatie Kyfoskolioza Postpolio sy Charcot Marie Tooth Myxedém
Obezita
Pickwickův syndrom = syndrom obezita-hypoventilace (= alveolární hypoventilace při obezitě)
Symptomy: Obezita, EDS, pletora, cyanóza, insuficience pravého srdce včetně edémů na končetinách. Nemocní si překvapivě nestěžují na dyspnoi. Dg: -obezita (BMI>35) -hypoventilace při bdělosti s hypoxií a hyperkapnií (Astrupp) -cor pulmonale nebo plicní hypertense nebo polyglobulie -Noční registrace: vzestup PCO2 o >10 mm Hg nebo poklesy saturace O2 nevysvětlené apnoemi/hypopnoemi Většinou navíc apnoické pauzy. Nutno vyloučit hypothyreózu. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Hypersomnie centrální příčiny (ICSD2)
Narkolepsie s kataplexií Narkolepsie bez kataplexie Rekurentní hypersomnie Idiopatická hypersomnie s dlouhým spánkem Idiopatická hypersomnie bez dlouhého spánku Behaviorálně navozený syndrom nedostatku spánku Hypersomnie při jiných nemocech Hypersomnie z návykových látek a intoxikací
Narkolepsie s kataplexií • EDS • Kataplexie • (HH, SP, nekvalitní noční spánek, RBD, obezita) • (MSLT: SL<8 min, <2 SOREM) • (hypocretin-1 v likvoru <110 pg/ml) • HLA DQB1*06:02 - 90%
Narkolepsie bez kataplexie • EDS • Není kataplexie • • MSLT: SL<8 min, <2 SOREM • hypocretin-1 v likvoru NORM. • HLA DQB1*06:02 - 40%
Věk vzniku a stanovení dg u narkolepsie
Number of respondents
Total Onset vs Total Diagnosis Onset Diagnosis
0-4
5-9
10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74
Age (y) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Snížená kvalita života nemocných s narkolepsií 90
SF-36 skóre
80 70 60 50 40
30 20
Tělesné fungování
Význam omezení tělesných
Tělesná bolest
Celková populace
Celkové zdraví
Narcolepsie obecně
Vitalita
Sociální fungování
Váznam omezení emočních
Duševní zdraví
Němečtí narkoleptici (N=63)
Epileptici (≥1 záchvat/měsíc)
SF-36 je validovaný dotazník na kvalitu života umožňující porovnání mezi nemocemi. Data celkové populace a narcolepsie obecně: Ware et al. 1993; Němečtí narkoleptici laskavostí G Mayera. Data epileptiků: Baker et al. Epilepsia 1997;38:353-362.
Narkolepsie – Nadměrná denní spavost Symptom, který nejvíce nemocné obtěžuje! Usnutí, někdy bez předchozí ospalosti, často neovládnutelné. Spánky do 30 min. Několikrát denně. Epizody ospalosti (ve vlnách během dne) (úleva od ospalosti - osvěžení po krátkém spánku) Automatické chování. Další klinické projevy – stížnosti nemocných: Únava, „mikrospánky“, poruchy zraku, apatie, změny nálady, snížená koncentrace a výkonnost v práci/škole, nehody … U 100% nemocných s narkolepsií! Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Kataplexie Náhlá, rychle progredující (a kolísající) více či méně dokonalá symetrická ztráta svalového tonu po emotivní reakci (smích, rozčilení, překvapení…): Pocit slabosti – ztráta mimiky - nemožnost vyslovovat nemožnost udržet předměty v rukou – podklesnutí v kolenou– nemožnost stoje – pád. Dýchání, polykání a oční pohyby zachovány Vědomí a bdělost nezměněny. Trvání – většinou < 2 min Frekvence – různá (až několikrát denně) Patognomická pro narkolepsii s kataplexií Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Kataplexie: (vzácně kompletní atonie) 98% 84%
86% 78%
74% 54%
Podle: Anic-Labat et al. Sleep. 1999;22:77.
Kataplexie: vyvolávající momenty 87%
% pacientů
73%
68%
65.6% 58.1%
54%
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Karlova1999;22:77. v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Podle: Anic-LabatUniversita et al. Sleep.
50%
22%
Hypnagogická (hypnopompická) halucinace • Přelud před usnutím nebo po probuzení (i v denní době) • Vizuální, taktilní, sluchový • Často komplexní, většinou děsivý: zloději, požár, mrtvoly, mučení, netvoři …. • Asi u poloviny narkoleptiků • Frekvence výskytu různá (spíše mladší nemocní) (I u zdravých mladých lidí se sporadicky objevuje, nebývají komplexní)
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Spánková obrna • • • • • • • • •
„Ochrnutí“ jako při REM spánku Po probuzení nebo před usnutím (i v denní době) Dýchání neomezené, možnost chrčivého zvuku Vědomí a oční pohyby normální Velmi nepříjemné Ukončení spontánně nebo dotykem/oslovením jiným člověkem Často doprovázené hypnagogickou halucinací Asi u poloviny narkoleptiků Výskyt zřídkavý až několikrát týdně (spíše mladší nemocní)
(Může se objevit sporadicky i u zdravých mladých lidí) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Fragmentovaný noční spánek • • • •
Častá probuzení + epizody bdění Problémy s cirkadianním rytmem Sleep onset REM periods (SOREMp) Spánek během bdělosti
u 90 % narkoleptiků, zhoršování věkem
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
24 hodinový záznam Kontrola
REM MT W REM 1 2 3/4 1800
2000
2200
2400
0200
0400
0600
0800
1000
1200
1400
1600
Narkolepsie
Time of day
REM MT W REM 1 2 3/4 1800
2000
2200
2400
0200
0400
0600
0800
1000
1200
1400
1600
Deficit hypocretinu u lidí s narkolepsiíkataplexií Laterální hypothalamus
Mozkomíšní mok
(nekropsie) Kontrola
Narkolepsie+kata
(pg/mL)
600
400
200
0
Narcolepsie (n=38)
Neurologické kontroly kontroly (n=15) (n=19)
1 cm
Podle: Nishino et al. Ann Neurol. 2001;50:381; Peyron et al. Nat Med. 2000;6:991.
1 cm
f; fornix
Narkolepsie diagnostika • Anamnesa • Test mnohočetné latence usnutí (MSLT): Průměrná latence usnutí <8 min Alespoň ve dvou testech REM spánek • noční PSG k vyloučení jiné afekce spánku Narkolepsie s kataplexií: • hypocretin v likvoru - neměřitelný • HLA DQB1*0602 + (HLA DR2 +), u 90% nemocných
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Narkolepsie – léčba nadměrné spavosti: Preventivní krátké denní spánky (5 – 60 min) Kofein Efedrin (Janota, 1930 – první dokumentovaná léčba)
methylfenidat (Ritalin) 10 – 60 mg modafinil (Vigil) 200 – 400 mg selegilin,
oxybát sodný (Xyrem)
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Narkolepsie - léčba kataplexie (a dalších REMových projevů - spánkové obrny, hypnagogických halucinací)
Tricyklická antidepresiva: Imipramin (Akimoto 1960), clomipramin (Passouant a Baldy-Moulinier 1970) 10 - 75 mg, protriptylin (Schmidt 1977)
Selegilin 10–40 mg (Hublin 1994, Mayer 1994) SSRI: fluoxetin 20-60 mg (Langdon 1986), fluvoxamin 25-60 mg (Schachter 1980), escitalopram 10 – 20 mg (Šonka 2006)
Tianeptin 12,5 – 37,5 mg Venlafaxin 150-375 mg (Smith 1996) Oxybát sodný (Xyrem) (=gammahydroxybutyrát) 3–9 g (Scrima 1989, Lammers 1993, 2x Xyrem International Study Group 2005)
Behaviorální postupy – eliminace vyvolávajících situací Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Souhrn doporučeného postupu EFNS Establish accurate diagnosis of narcolepsy with or without cataplexy; check for possible co-morbidity Excessive daytime sleepiness Modafinil 100-400 mg/day
Hallucinations & Sleep paralysis
Cataplexy
Sodium oxybate 4.5-9 mg/day
Sodium oxybate 4.5-9 mg/day
Clomipramine 10-75 mg/day
Methylphenidate 10-60 mg/day
Other TCAs / SSRIs / Venlafaxine / Noradrenalin re-uptake inhibitors
Planned daytime naps
Avoidance of known triggers
Poor sleep
Parasomnias
Associated features
Conventional medications
OSA: Conventional medication PLMS: L-dopa, sodium oxybate / bromocriptine Depression: Conventional medication
Sodium oxybate 4.5-9 mg/day Benzodiazepines / other hypnotics
Modafinil 100-400 mg/day
Give patients as much information as possible. Regular follow-up First-line
First-line (if licensed)
Billiard M, et al. Eur J Neurol 2006;13:1035-48
Second-line
Other treatments
IH s dlouhým spánkem • EDS • Trvání nočního spánku >10 hod + obtížné vstávání • PSG: vyloučeny jiné příčiny EDS • (MSLT: SL<8 min, <2 SOREM)
IH bez dlouhého spánku • EDS • Normální noční spánek 6-10 hod • PSG: vyloučeny jiné příčiny EDS • • MSLT: SL<8 min, <2 SOREM Nejistá nosologická jednotka
Rekurentní hypersomnie • Rekurentní epizody EDS o trvání 2 - 28 dní • Epizody alespoň jednou ročně • Mezi epizodami – vše v normě Kleine-Levine syndrom a hypersomnie při menstruci Th: (???). Lithium (prevence v některých případech) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Behaviorálně navozený syndrom nedostatku spánku • EDS • Habituálně krátké trvání nočního spánku • Když se noční spánek prodlouží (např. dovolená), EDS vymizí. Ther: Prodloužení nočního spánku
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
EDS při neurologických onemocněních dospělého věku
Spánek u Parkinsonovy nemoci (PN) Noc: RLS PLMS Apnoe RBD Redukce delta spánku Zmnožení bdělosti Hodně probuzení/probouzecích reakcí Redukce REM spánku Ranní sleep benefit Ther: antiparkinsonika – lépe vydávkovat, CPAP, BZD
Nadměrná spavost u PN • Nedostatek hypocretinové transmise (Baumann 2007) • Agonisté dopaminu zejm. nonergolinové (pramipexol) – Sleep attacks (Frucht 1999) • Nekvalitní noční spánek
Ther (off label) Oxybát sodný (Ondo 2008) Modafinil (ANO: Hogl 2002, Adler 2003
X NE: Ondo 2005)
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Spánek u neuromyelitis optica (Devic) • Spavost • Nízký hypocretin • Hypothalamické léze na MR
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Cefalea a spánek Bolest v noci může vyvolat insomnii. Asociace bolesti hlavy a insomnie – vztah vzájemný v.s.
Migrena • • • •
Změny trvání spánku – provokace záchvatu Prodromální období – někdy změny spánku a bdění Vlastní záchvat bolesti – klid a spánek ulevuje od bolesti Postdromální období – někdy větší spavost
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Hypnic headache • Druhá polovina noci nebo její střed • Objevuje se každou noc přibližně ve stejnou dobu (“alarm clock” headache) • Začátek po 50. roce, postihuje více ženy • Trvá většinou přes hodinu • Mírná až střední intenzita bolesti • Většinou bilaterální
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Cluster headache • Bolest v oblasti očnice a frontální krajiny se slzením, injekcí spojivky, rhinorheou a homolaterální poruchou pruchodnosti nosní. • Krátké trvání 15 min a více • Výskyt v clusterech • Muži • 75% záchvatů: 21.00 – 10.00
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Traumatické mozkové postižení (TBI) • Abnormity spánku u TBI časté a dobře známé, ale velice špatně dokumentované. • Nemožné oddělit insomnii, EDS, únavu a poruchy circadianní rytmicity.
• Zlepšení poruchy spánku a bdění a poruchy cirkadiánní rytmicity – lepší prognóza vývoje po těžkém TBI
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Insomnie po TBI Prevalence: 30 – 70% u mírného TBI ostatní patofysiologické faktory: anxieta, bolest, medikace, nepříznivé okolnosti pro spánek, přecenění potíží
Insomnie je častější než EDS (Segalowitz + Lawson, J Learn Disabil 1995)
ALE Sportovní komoce jsou asociované s poruchou bdělosti než s poruchou nočního spánku. (Gosselin et al, Sleep Med 2009) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Prospektivní studie – 6 měsíců po TBI (Baumann et al, Brain 2007)
• Vyšetření: 4 dny a 6 měsíců po TBI • Pacienti: Na začátku 96, na konci 76 Výsledky: Nově vzniklá porucha spánku a bdění: Subj. EDS (ESS≥10): Obj. EDS (MSLT průměrná latence usnutí<5 min): CSF hypokretin nižší u nemocných s EDS (žádné jiné asociace nízkého hypocretinu)
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
72% 28% 25%
. EDS je důležitým a hendikepujícím a ve vybraných případech i úspěšně léčitelným symptomem.
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze