396kovak 16.11.2006 9:43 Stránka 8
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXXI.) Technický převrat ve vysokopecní výrobě Přechod od dřevěného ke kamennému uhlí se ve srovnání s rafinací železa dostavil po- jako modernímu vysokopecnímu palivu později. Nejdůležitější změnou v této oblasti stupoval pomalu, protože tehdy ještě převažubylo nahrazení dřevěného uhlí koksem. První jící šlechtičtí majitelé železáren neměli zájem koksovou vysokou pecí v Rakousku s trvalým na zavádění minerálního uhlí (tj. uhlí vznikprovozem byla pec ve Vítkovicích. Byla zapá- lého různými chemickými pochody v zemské lena v roce 1836; za dva roky poté tam byla kůře - poznámka autorky), a to z toho důvodu, zprovozněna druhá. Podle Dějin Českoslo- že jejich železářské manufaktury byly zalovenska (II. díl, 1648 - 1918) byly Vítkovické ženy na využívání šlechtického lesního bohatželezárny zřejmě jediným závodem, kde se ství. K rovnoměrnému rozvoji průmyslové reu nás „souhrnně a poměrně záhy uplatnily voluce v hutnictví železa chyběly v rakouské všechny výrobně technické změny, jež byly nositelem technického převratu“. Vítkovické železárny, pojmenované podle svého zakladatele olomouckého arcibiskupa a habsburského arcivévody Rudolfa (založené v roce 1828), jsou známy jako Rudolfova huť (viz obrázek). V roce 1843 přešly do vlastnictví vídeňského bankéře „Salomona Meyera Rothschilda, jenž byl na Moravě podnikatelsky zainteresován také v těžbě kamenného uhlí a ve výstavbě železničního spojení Vídně s Haličí“ (Tamtéž). Výrobní sortiment železáren v první polovině 19. století ovlivňovaly především potřeby zaváděné železniční dopravy. Rudolfova huť ve Vítkovicích kolem roku 1850 Vedle podniků ve Štýrsku a v Korutanech byly zejména Vítkovické žele- monarchii i příznivější geografické podmínky; zárny a závod v Sobotíně hlavními dodavateli například nedostatek koksu či železné rudy si kolejnic a zdejší výroba tvořila podstatnou vynutil jejich dovoz z poměrně velkých vzdásložku celkové rakouské produkce této ko- leností (například tomu tak bylo na Ostravmodity. Počátkem 50. let 19. století vzniklo sku), což neúměrně prodražovalo produkci v Čechách na Kladně druhé železářské cent- apod. Technický pokrok v tradičně prvořadém rum - Pražská železářská společnost, k jejímuž vybudování se spojili význační čeští pod- výrobním oboru, jímž byl textilní průmysl, vedl u nás ke vzniku nového průmyslového nikatelé. Příznivá průmyslová konjunktura v Ev- odvětví - strojírenství. Modernizace textilnicropě v polovině 50. let 19. století vedla k vzrů- tví, spočívající v zavádění strojové techniky, stu vážného potenciálního konkurenta, jímž však narážela na „žárlivost“ Anglie, která bylo německé železářství. Rakouské podniky z pochopitelných důvodů nelibě nesla vývoz se ve srovnání s ním jen obtížně vyrovnávaly strojů a technických výkresů do ciziny a brás technickými a ekonomickými překážkami. nila svým odborníkům v odchodu do zahra-
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je český novinář, výtvarný kritik a prozaik Jaromír John (1882 - 1952), vlastním jménem Bohumil Markalous. Vypravěčské umění a smysl pro dobový dokument uplatnil zároveň se sklonem k ironii v nejznámější próze Večery na slamníku, poznamenané zážitky z I. světové války. Ve svých povídkách a románech zachytil život v Čechách na rozhraní století (Moudrý Engelbert, Pampovánek, Honda Cybulků, Boský osud). Psal také knihy pro mládež (Vojáček Hubáček). (jk) Vyluštění z Kováku č. 37/2006 (výrok F. Vymazala): Zbraní slabých jest naříkání. 4
ničí. Přesto se počátkem 19. století u nás již setkáváme s anglickými a jinými cizími mechaniky, kteří se podíleli na industrializaci českých textilek. „Kolébkou strojírenského průmyslu“ byly v českých zemích mechanické dílny vznikající jak při textilkách, tak i „při železárnách, z nichž některé rovněž začínají s výrobou strojů a strojních součástí“ - například v Blansku, Frýdlantu nad Ostravicí, v Sobotíně, ve Vítkovicích, Staré Huti u Dobříše aj. (Dějiny Československa, II., 1648 - 1918). První významnou strojírnou byla mechanická dílna zřízená roku 1814 württemberským mechanikem Heinrichem Alexandrem Luzem při strojní přádelně vlny Jakoba Friedricha Schölla ve Šlapanicích u Brna. Ta byla později v letech 1836 - 1838 - přenesena do Brna; zde se formovalo důležité centrum strojírenské výroby, neboť v tomto městě již existovala strojírna Nizozemce Petera Huberta Comotha a několik menších strojírenských dílen (Dějiny Československa, II., 1648 1918). Druhé významné strojírenské středisko se formovalo od 30. let 19. století také v Praze a jejích předměstích. Zde se v Karlíně usadili angličtí podnikatelé bratři Edward a James Thomasové. V první polovině 30. let vznikly v Praze další dvě strojírny, založené anglickými mechaniky Davidem Evansem a Josephem Lee a saským podnikatelem Karlem Friedrichem Breitfeldem. Na Liberecku působili před svým odchodem do Prahy již zmínění bratři Thomasové, v Jablonci nad Nisou jejich někdejší společník Thomas Bracegirdle (Dějiny Československa, II., 1648 - 1918). Nejvýznamnější soudobé průmyslové oblasti v Čechách - středočeská, brněnská a liberecká - tak od 30. let 19. století měly vlastní strojírenskou výrobu, pokrývající svými výrobky poptávku po strojním zařízení na domácím i zahraničním trhu. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
39 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 15. LISTOPADU 2006, DATUM VYDÁNÍ: 24. LISTOPADU 2006, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Právní novinky - str. 2 ● Zprávy ze zahraniãí - str. 2 a 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Valorizace dÛchodu od 1. 1. 2007 ● Národní hospodáfiství v 1. pololetí 2006 (I.)
V hradeckém Branu se vyrábějí především komponenty do osobních aut Topolánek sice sestavuje novou vládu, hlavního poradce mu ale dělá stejně zase Paroubek…
OTÁZKA PRO PŘEDSEDU OS KOVO PROČ NEBUDE DEMONSTRACE? Rada ČMKOS na svém zasedání 14. listopadu rozhodla o zrušení příprav demonstrace, která měla proběhnout 25. listopadu před Úřadem vlády v Praze. Na důvody se Kovák zeptal předsedy OS KOVO Josefa Středuly. Odbory - jak ČMKOS, tak ASO - požádaly o svolání mimořádné tripartity, protože podle jejich soudu vláda porušila § 23 zákoníku práce tím, že s nimi neprojednala tak vážný krok, jakým je její snaha dosáhnout posunutí účinnosti nového zákoníku práce. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas to odůvodnil tím, že se vláda musela připravit na variantu, kdyby zákoník práce obsahoval takové chyby, pro které by bylo nutné požádat o změnu účinnosti. Naše přesvědčení je ale opačné, totiž že změna účinnosti není nutná a že nový zákoník práce může platit od 1. ledna 2007. Jsme zároveň připraveni jednat o případné novele. Na jednání tripartity 13. listopadu na nás vláda a zaměstnavatelé velmi tlačili, abychom přistoupili na návrh dohody o odložení účinnosti zákoníku práce. A pokud to odmítneme, tak prý odbory přebírají odpovědnost za všechny dopady, které jsou se zákoníkem práce spojeny. Ve státním rozpočtu se prý zvýší výdaje asi o sedm miJosef Středula
(Pokračování na str. 3)
NAD MORAVICÍ PŘEVLÁDÁ SPOKOJENOST Předseda odborů nemusí bouchat do stolu
Akciová společnost BRANO se sídlem v Hradci nad Moravicí nedaleko slezské metropole Opavy není v rodině kováckých firem žádným nováčkem. Vznikla již v roce 1862, a to na výrobu hřebíků a později dalšího spojovacího materiálu, a je hrdým majitelem druhé nejstarší akcie v českých zemích hned po Vítkovicích. V následných letech, v souvislosti s vybudováním slévárny, začali v hradeckém závodě vyrábět litinové pece a také mosty, za II. světové války byl výrobní program samozřejmě přeorientován na zbrojní průmysl. V poválečných letech hradecký závod BRANO proslul nejen výrobou nejrůznějších dveřních zámků, ale i heverů a zvedáků, až teprve v roce 1966 definitivně vstoupil do široké rodiny výrobců součástek do automobilového průmyslu, v níž doBřetislav Witwer minuje dodnes, a to zakoupením licence na výrobu zámků do dveří automobilů. Prvními typy automobilů se zámky BRANO se staly škodovky.
Proslulost se vyplatila Solidní pověst kvalitních výrobců automobilových součástek pro tuzemsko i zahraničí umožnila proslulé hradecké firmě překonat prověrkové roky z přelomu 80. a 90. let minulého století. Zatímco v roce 1990 zaměstnávala na 1400 zaměstnanců, v současných letech se stabilizoval jejich počet na zhruba 1300. Například v roce 2005 bylo nově přijato 186 nových zaměstnanců, převážně s nižší kvalifikací. Od roku 1996 jsou součástí a. s. BRANO
závody bývalé firmy ATESO v Jablonci nad Nisou, Jilemnici a Rakovníku. V současné době k a. s. patří též závody v Olomouci a Zubří. Své pobočky a kanceláře má dnes i v zahraničí, protože téměř 75 procent produkce BRANO jde na export neMarie Lindovská jen do Evropy, ale i do USA, Mexika, Číny a Japonska. Jestliže ještě v roce 1995 měla společnost tržby 420 miliónů Kč, v roce 2005 vzrostly již na více než desetinásobek. V BRANU v Hradci nad Moravicí se vyrábějí komponenty do osobních aut, ve slévárně vytvářejí odlitky pro automobilový a stavební průmysl. Firma dodnes produkuje i klasiku tradiční zavírače dveří se známým logem „BRANO - zavírá samo“, „ale to platí, jen pokud se to umí seřídit,“ dodává předseda ZO OS KOVO Břetislav Witwer. Kromě toho mají v areálu poměrně velkou nástrojárnu, kde zhotovují velice složité a náročné nástroje na přesný střih - nejen pro vlastní potřebu. (Pokračování na str. 2) 1
396kovak 16.11.2006 9:44 Stránka 2
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006
NAD MORAVICÍ PŘEVLÁDÁ SPOKOJENOST (Dokončení ze str. 1)
Od monologů k dialogu Břetislav Witwer si při naší diskusi o kolektivním vyjednávání vzpomenul na své prvé krůčky ve funkci předsedy v roce 1990. Tehdy byl přesvědčen, že když mezi ředitelem a představitelem odborů nelétají jiskry, či se netluče do stolu, je špatným odborovým předákem. Od té doby si své názory poopravil a dnes sází na důkladnou znalost ekonomiky společnosti, aby mohl být respektovaným partnerem při kolektivním vyjednávání. Přesto to není - jak B. Witwer podotýká - procházka „růžovým sadem“. A jaký je výsledek kolektivního vyjednávání na tento rok? Co se týče mezd, za prvé pololetí letošního roku došlo k nárůstu průměrné mzdy o 5,01 procenta a průměrná mzda kategorie D vzrostla na 13 683 Kč.
Sociální politika předmětem závisti
Paní místopředsedkyně však jedním dechem dodala, že kromě firemní sociální péče, jako jsou příspěvky na rekreaci zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, tak i na pobyty dětí zaměstnanců, se členům odborové organizace nabízejí ještě další výhody. Jedná se například o odměny za bezpříspěvkové dárcovství krve, při životních jubileích, při narození dítěte, podporu při úmrtí člena. Dále má odborová organizace podpůrný fond (pohřební), příspěvek činí 3 Kč měsíčně, v případě úmrtí člena obdrží pozůstalí z tohoto fondu příspěvek, z fondu se rovněž hradí náklady na řečníka a náklady na zakoupení pohřebního věnce nebo kytice. Mezi další výhody patří odborové příspěvky na rekreaci členů a dětí členů.
Odborářem, až když je zle Kupodivu není předseda Witwer se situací v odborové organizaci příliš spokojený: „Členská základna nám postupně stárne, a i když každý nový zaměstnanec dostane do rukou letáček obsahující informace o výhodách členství, nijak se k nám ne-
Sociální politiku pro zaměstnance, bývalé zaměstnance-důchodce a děti zaměstnanců má v 13členném výboru ZO na starosti místopředsedkyně Marie Lindovská, která přišla na naši besedu obhájit svůj „resort“: „Úroveň sociální politiky v jednotlivých fabrikách regionu sehrává důležitou roli ve stabilizaci pracovního kolektivu, ale i při získávání nových pracovních sil. Lidé v okolí moc dobře vědí, ve které továrně je co lepší, co naopak horší, a toto vědomí ovlivňuje i jejich firemní hrdost. Laťkou při tomto poměřování je V Branu pracuje asi 1300 zaměstnanců přitom situace v naší firmě. Tento výsledek však nespadne z nebe. hrne. Jedno procento ze mzdy je pro něj obSociální politika v a. s. BRANO je předmě- rovský majlant. Roli hraje i to, že se z métem kolektivního vyjednávání a na jeho dií dozvídá ideologické nesmysly, jak konci jsou jako samozřejmost montérky, odbory narušují ekonomiku ve fabrikách trička, pracovní obuv, ručníky i mýdlo, a poškozují podnikání. Lidé k nám do třeochranné pomůcky, ale i ochranné nápoje, tího patra na závodní výbor přijdou teprve obědy či večeře za 20 Kč v moderní závodní tehdy, když je zaskočí nějaké problémy, jídelně, jídelní kouty na pracovištích, rekre- které vyžadují právní pomoc, a oni na to nemají.“ ace jak dospělých, tak i dětí zaměstnanců.“ B. Witwer se věnuje vysvětlování smyslu Náhodný návštěvník hradeckého závodu rovněž nemůže přehlédnout, že všude v pro- a poslání odborů při nástupech nových zastorách továrního areálu je naprosté čisto - městnanců. „Mají-li pochopit, co je solidažádné odpadky ani odložený materiál. Stravo- rita, říkám jim, všimněte si, jak to chodí vání v závodě je umožněno rovněž bývalým v přírodě. Zvířata se v rámci druhu grupují, zaměstnancům-důchodcům. V Hradci i okolí jinak by neobstála. Zvlášť slabší jedinec pose velmi dobře ví, že firma pořádá každoročně třebuje ochranu ve svém houfu, nemůže zůtzv. repre-ples, že na Den dětí jsou dveře zá- stat sám, jinak má smůlu, nějaký dravec si vodu otevřeny pro všechny rodinné přísluš- ho vždycky najde.“ A jak na to reagují naníky, že se pro zaměstnance zakupují diva- stupující zaměstnanci? „Kývají chápavě hladelní představení, pořádají pobytové zájezdy vou, že je to tak, a kdybych jim v tu chvíli a že loni byli zaměstnanci na rekreaci v Itálii předložil přihlášku do odborů, tak okamžitě a letos letecky v Řecku. Kdo dává přednost podepíšou. To ale nechci, dávám jim čas na tuzemsku, může se rozhodnout mezi odboro- rozmyšlenou, ale oni pak na odbory navou chatou na Malé Morávce v Jeseníkách, či dlouho zapomenou. Bohužel... Až když jim hotelem Silent v Harrachově, který vlastní je zle, tak si vzpomenou,“ uzavírá předseda firma. V průběhu roku se mohou zúčastnit ZO OS KOVO BRANO v Hradci nad Morarůzných soutěží ve sportech, které organizuje vicí B. Witwer. Text a snímky (rur) odborová organizace. 2
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006
PRÁVNÍ NOVINKY - ŘÍJEN 2006 Částka 150 ● Zákon č. 460/2006 Sb. úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá z pozdějších změn. Částka 151 ● Nařízení vlády ČR č. 461/2006 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2007. Účinnost 1. 1. 2007. ● Nařízení vlády ČR č. 462/2006 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. Účinnost 1. 1. 2007. ● Nařízení vlády ČR č. 463/2006 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2007. Účinnost 1. 1. 2007. ● Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 464/2006 Sb., o uložení dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně. Částka 152 ● Zákon č. 465/2006 Sb. - úplné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. Částka 153 ● Vyhláška č. 468/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Účinnost 1. 1. 2007. Částka 154 ● Vyhláška č. 470/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání. Účinnost 1. 1. 2007. ● Vyhláška č. 471/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. 368/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení spojení soutěžitelů, ve znění zákona č. 407/2005 Sb. Účinnost 1. 11. 2006. ● Vyhláška č. 472/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví. Účinnost 1. 11. 2006, s výjimkou bodu 15, který nabývá účinnosti dnem 1. 2. 2007. Částka 157 ● Vyhláška č. 477/2006 Sb., o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst. Účinnost 1. 1. 2007. ● Vyhláška č. 478/2006 Sb., o způsobu výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla. Účinnost 1. 1. 2007. ● Vyhláška č. 479/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotní dokumentaci. Účinnost 31. 10. 2006. JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem
VÝVOJ INFLACE V ŘÍJNU 2006 Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností zaměstnanců (domácnosti, v jejichž čele je osoba v pracovním poměru, a k sociální příslušnosti ostatních členů domácností se nepřihlíží) dosáhla v říjnu 2006 proti stejnému období minulého roku hodnotu 101,2 % a od počátku roku 2006 102,6 %. Odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP; EU25) Eurostatu pro eurozónu za říjen 2006 je 1,6 procenta. LUBOMÍR HANUŠ, odbor kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO
KOVÁCI VE SLOVENSKÉ SNINĚ PROTESTUJÍ Bývalý zaměstnavatel jim dluží 40 miliónů korun Od května, kdy všech 380 zaměstnanců strojírny Vihorlat Snina dostalo hromadnou výpověď, jim zaměstnavatel dluží na mzdách a odstupném v souhrnné výši asi 40 miliónů slovenských korun. Až do začátku září měli propuštění lidé trpělivost. Pak jejich nespokojenost vyústila v protestní shromáždění před podnikem a následný protestní pochod městem Snina, jehož se účastnilo na 200 z postižených kováků. Jak upozornil měsíčník slovenských kováků Priority, bývalí zaměstnanci se obávají, že své peníze již nikdy neuvidějí, a naději vkládají do pomoci OZ KOVO. „Pracovali jsme a půl roku jsme nedostali výplaty ani odstupné. Sociální situace lidí je velmi špatná... Kritická je v rodinách, z nichž oba manželé pracovali ve Vihorlatu,“ prohlásil na protestním shromáždění předseda vihorlatské OZ KOVO Ivan Bučko. Člen Rady OZ KOVO v Prešovském a Košickém kraji Jozef Balica konstatoval, že jednotlivcům zaměstnavatel dluží od 60 000 do 100 000 korun.
Jak se to stalo? Původním vlastníkem Vihorlatu Snina byly Košické železárny. Když se později tato firma dostala do konkursu, někdejšího Vihorlatu se zmocnily společnost Hubertus Gerlachov a nizozemská finanční skupina Cebuwa. Funkční části továrny koupila v březnu letošního roku firma Aurys ze Sniny, která plánovala vyrábět jeřáby pro svého finského partnera. Jelikož se tento záměr nenaplnil, od smlouvy odstoupila. Nevyužité části závodu získala prešovská firma Siberia, jejímž jednatelem je advokát Michal Pirnik, který se pokusil řešit situaci ve spolupráci s městem Snina, jemuž nabídl k prodeji pozemky Vihorlatu za 45 miliónů Sk výměnou za převzetí závazků továrny vůči zaměstnancům. Tato transakce však ztroskotala, přičemž byla podmíněna dotací městu z Ev-
ropského sociálního fondu. Dotace byla totiž zamítnuta a město na koupi pozemků Vihorlatu nemělo peníze. Firma Siberia, ač není původem dluhu vůči zaměstnancům, má dnes za tyto finanční závazky odpovědnost.
Co bude dál? Zástupci KOVO navrhli tři možné kroky: podání trestního oznámení, vymáhání dlužných mezd exekutorem anebo návrh na konkurs, pro nějž se vyslovili bývalí pracovníci. Na každý pád nejsou lidé ze Sniny ponecháni svému osudu. Podle slov Jozefa Balici již byly na okresním soudě v Humenném podány návrhy na vydání platebních rozkazů, potřebné k tomu, aby mohl být podaný návrh na konkurs a aby se pak mohly čerpat prostředky z garančního fondu Sociální pojišťovny. Čeká se tedy na rozhodnutí soudu, aby mohly být podniknuty následné kroky. Je také připraveno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu nevyplacení mezd. I když tedy byly podniknuty ze strany odborů kroky v zájmu odškodnění bývalých zaměstnanců Vihorlatu, složitá sociální situace propuštěných lidí trvá a s blížící se zimou hrozí být ještě tíživější, konstatoval v říjnovém čísle měsíčník OZ KOVO Priority. Bývalí pracovníci Vihorlatu tak zatím jen opakují zoufalou otázku: Do kdy máme čekat na své peníze?! JAN HÁLA
RAKOUSKO: NOVÁ SMLOUVA V KOVOPRŮMYSLU Kompromis, který obě strany bolí „Je to kompromis, který obě strany bolí,“ prohlásili nezávisle na sobě vyjednavač zaměstnavatelů Hermann Haslauer i šéf kováků Erich Foglar o nové kolektivní smlouvě v rakouském strojírenství, dohodnuté 2. listopadu ve Vídni. Nová smlouva, která platí se zpětnou platností od 1. listopadu, přinesla 180 000 pracovníkům rakouského strojírenství zvýšení mezd o 2,6 procenta. K tomu zaměstnavatelé vyplatí každému zaměstnanci jednorázovou částku 100 euro, kterou však nemusí poskytnout ti majitelé podniků, kteří vykáží negativní provozní výsledek. A to je právě kámen úrazu, neboť podle Haslauerova odhadu tuto jednorázovou sumu nebude muset vyplatit zhruba 20 procent firem. Většina kováků si však v případě získání této částky celkově polepší o 2,9 procenta. Předchozí úprava mezd (dle loňské kolektivní smlouvy) přinesla zvýšení o 3,1 procenta při inflaci 2,4 procenta, zatímco její ukazatel pro letošní rok je jen 1,6 procenta.
Zaměstnavatelé si však napříště prosadili ještě jednu podmínku: při zvyšování mezd mohou diferencovat mezi 2,4 až 2,9 procenta. Původní nabídka podnikatelů zněla na zvýšení mezd pouze o 2,3 procenta, což vyjednavači za kovácké odbory označili za „nestydatě nízké“. Podle názoru experta Helmuta Hofera z Institutu pro vyšší studia je dojednaný model kolektivní smlouvy vhodný především pro velké firmy, které mají zájem vykazovat vysoké zisky. Zato v malých závodech by musela vůbec vzniknout podniková rada, jež by přezkoumala, zda prezentovaná bilance souhlasí, tj. zda zaměstnavatel nebere zaměstnance takříkajíc „na hůl“. JAN HÁLA
VOLKSWAGEN: ČTYŘDENNÍ TÝDEN JE MINULOSTÍ Nová tarifní dohoda, kterou představitelé německého automobilového koncernu Volkswagen vyjednali s podnikovou radou a kováckým Odborovým svazem IG Metall, znamená ústup od předchozího čtyřdenního pracovního týdne v celkové délce 28,8 hodiny. Napříště se ve výrobě bude pracovat až 33 hodin, v administrativě až 34 hodin týdně, avšak bez adekvátního zvýšení mezd a platů. Vzhledem k vysokým výrobním a pracovním nákladům, nehledě již na soustavný růst cen energií a surovin, plánuje představenstvo i snížení počtu zaměstnanců v šesti západoněmeckých továrnách o 20 000. Pracovní místa se mají rušit rovněž v západoevropských továrnách koncernu, konkrétně v Belgii, Portugalsku a Španělsku. Největší německý a evropský výrobce osobních a užitkových vozidel chce těmito opatřeními zvýšit zisk před zdaněním na 5,1 miliardy euro oproti 1,7 miliardy euro v roce 2005. Volkswagen, který k 1. lednu 2005 zaměstnával 344 902 osob, vyrobil loni 5 219 478 vozů při celkovém obratu 95,27 miliardy euro. Ke změně dochází i na postu generálního ředitele, který na konci roku opustí Bernd Pischetsrieder a na jeho místo nastoupí Martin Winterkorn. (jh)
OTÁZKA PRO PŘEDSEDU OS KOVO (Dokončení ze str. 1) liard korun. Dojde k tomu podle jejich soudu kvůli nově daným podmínkám pohotovosti na pracovišti. Zároveň nám nabídli garanci, že nezruší zákoník práce, že nebude v rámci novely předložen žádný návrh, který je politicky konfliktní, a že k novele by byla nutná shoda všech účastníků tripartity. Účinnost zákoníku práce pak navrhovali od 1. 1. 2008. Druhý návrh - verbálně řečený místopředsedou vlády Nečasem - zněl na účinnost od 1. 8. 2007, a na následné tiskové konferenci už navrhovali termín 1. 4. 2007. Tím je zřejmé, že jim vlastně vůbec nejde o to, odkdy by byl zákoník účinný, ale hlavně aby nebyl účinný od 1. 1. 2007. My jsme na tripartitě řekli, že souhlasíme se všemi body až na ten jediný, totiž odložení účinnosti zákoníku práce. Na to nepřistoupili. Nečas konstatoval, že tím je zřejmé, že zákoník práce bude platit od 1. 1. 2007. Následně jsme obdrželi potvrzení dvou poslaneckých klubů - ČSSD a KSČM -, že nepustí návrh novely zákoníku práce, která by měnila počátek jeho účinnosti. Takže tím pádem můžeme dnes konstatovat, že odbory dosáhly svého cíle, kvůli kterému připravovaly demonstraci, a proto OS KOVO předložil na mimořádné Radě ČMKOS návrh na ukončení příprav demonstrace. Toto rozhodnutí podpořily všechny odborové svazy. Práce krizového štábu však nekončí, protože si myslíme, že je důvod být stále ve střehu. Chtěl bych touto cestou ze srdce poděkovat všem našim členům, funkcionářům, lidem, kteří byli ochotni a připraveni podpořit naši demonstraci. Rád bych jim vzkázal, že v případě, kdyby opět došlo k ohrožení zákoníku práce, jim samozřejmě okamžitě dáme signál, tak abychom na to mohli velmi rychle reagovat. (ben)
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
396kovak 16.11.2006 9:44 Stránka 2
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006
NAD MORAVICÍ PŘEVLÁDÁ SPOKOJENOST (Dokončení ze str. 1)
Od monologů k dialogu Břetislav Witwer si při naší diskusi o kolektivním vyjednávání vzpomenul na své prvé krůčky ve funkci předsedy v roce 1990. Tehdy byl přesvědčen, že když mezi ředitelem a představitelem odborů nelétají jiskry, či se netluče do stolu, je špatným odborovým předákem. Od té doby si své názory poopravil a dnes sází na důkladnou znalost ekonomiky společnosti, aby mohl být respektovaným partnerem při kolektivním vyjednávání. Přesto to není - jak B. Witwer podotýká - procházka „růžovým sadem“. A jaký je výsledek kolektivního vyjednávání na tento rok? Co se týče mezd, za prvé pololetí letošního roku došlo k nárůstu průměrné mzdy o 5,01 procenta a průměrná mzda kategorie D vzrostla na 13 683 Kč.
Sociální politika předmětem závisti
Paní místopředsedkyně však jedním dechem dodala, že kromě firemní sociální péče, jako jsou příspěvky na rekreaci zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, tak i na pobyty dětí zaměstnanců, se členům odborové organizace nabízejí ještě další výhody. Jedná se například o odměny za bezpříspěvkové dárcovství krve, při životních jubileích, při narození dítěte, podporu při úmrtí člena. Dále má odborová organizace podpůrný fond (pohřební), příspěvek činí 3 Kč měsíčně, v případě úmrtí člena obdrží pozůstalí z tohoto fondu příspěvek, z fondu se rovněž hradí náklady na řečníka a náklady na zakoupení pohřebního věnce nebo kytice. Mezi další výhody patří odborové příspěvky na rekreaci členů a dětí členů.
Odborářem, až když je zle Kupodivu není předseda Witwer se situací v odborové organizaci příliš spokojený: „Členská základna nám postupně stárne, a i když každý nový zaměstnanec dostane do rukou letáček obsahující informace o výhodách členství, nijak se k nám ne-
Sociální politiku pro zaměstnance, bývalé zaměstnance-důchodce a děti zaměstnanců má v 13členném výboru ZO na starosti místopředsedkyně Marie Lindovská, která přišla na naši besedu obhájit svůj „resort“: „Úroveň sociální politiky v jednotlivých fabrikách regionu sehrává důležitou roli ve stabilizaci pracovního kolektivu, ale i při získávání nových pracovních sil. Lidé v okolí moc dobře vědí, ve které továrně je co lepší, co naopak horší, a toto vědomí ovlivňuje i jejich firemní hrdost. Laťkou při tomto poměřování je V Branu pracuje asi 1300 zaměstnanců přitom situace v naší firmě. Tento výsledek však nespadne z nebe. hrne. Jedno procento ze mzdy je pro něj obSociální politika v a. s. BRANO je předmě- rovský majlant. Roli hraje i to, že se z métem kolektivního vyjednávání a na jeho dií dozvídá ideologické nesmysly, jak konci jsou jako samozřejmost montérky, odbory narušují ekonomiku ve fabrikách trička, pracovní obuv, ručníky i mýdlo, a poškozují podnikání. Lidé k nám do třeochranné pomůcky, ale i ochranné nápoje, tího patra na závodní výbor přijdou teprve obědy či večeře za 20 Kč v moderní závodní tehdy, když je zaskočí nějaké problémy, jídelně, jídelní kouty na pracovištích, rekre- které vyžadují právní pomoc, a oni na to nemají.“ ace jak dospělých, tak i dětí zaměstnanců.“ B. Witwer se věnuje vysvětlování smyslu Náhodný návštěvník hradeckého závodu rovněž nemůže přehlédnout, že všude v pro- a poslání odborů při nástupech nových zastorách továrního areálu je naprosté čisto - městnanců. „Mají-li pochopit, co je solidažádné odpadky ani odložený materiál. Stravo- rita, říkám jim, všimněte si, jak to chodí vání v závodě je umožněno rovněž bývalým v přírodě. Zvířata se v rámci druhu grupují, zaměstnancům-důchodcům. V Hradci i okolí jinak by neobstála. Zvlášť slabší jedinec pose velmi dobře ví, že firma pořádá každoročně třebuje ochranu ve svém houfu, nemůže zůtzv. repre-ples, že na Den dětí jsou dveře zá- stat sám, jinak má smůlu, nějaký dravec si vodu otevřeny pro všechny rodinné přísluš- ho vždycky najde.“ A jak na to reagují naníky, že se pro zaměstnance zakupují diva- stupující zaměstnanci? „Kývají chápavě hladelní představení, pořádají pobytové zájezdy vou, že je to tak, a kdybych jim v tu chvíli a že loni byli zaměstnanci na rekreaci v Itálii předložil přihlášku do odborů, tak okamžitě a letos letecky v Řecku. Kdo dává přednost podepíšou. To ale nechci, dávám jim čas na tuzemsku, může se rozhodnout mezi odboro- rozmyšlenou, ale oni pak na odbory navou chatou na Malé Morávce v Jeseníkách, či dlouho zapomenou. Bohužel... Až když jim hotelem Silent v Harrachově, který vlastní je zle, tak si vzpomenou,“ uzavírá předseda firma. V průběhu roku se mohou zúčastnit ZO OS KOVO BRANO v Hradci nad Morarůzných soutěží ve sportech, které organizuje vicí B. Witwer. Text a snímky (rur) odborová organizace. 2
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006
PRÁVNÍ NOVINKY - ŘÍJEN 2006 Částka 150 ● Zákon č. 460/2006 Sb. úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá z pozdějších změn. Částka 151 ● Nařízení vlády ČR č. 461/2006 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2007. Účinnost 1. 1. 2007. ● Nařízení vlády ČR č. 462/2006 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. Účinnost 1. 1. 2007. ● Nařízení vlády ČR č. 463/2006 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2007. Účinnost 1. 1. 2007. ● Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 464/2006 Sb., o uložení dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně. Částka 152 ● Zákon č. 465/2006 Sb. - úplné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. Částka 153 ● Vyhláška č. 468/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Účinnost 1. 1. 2007. Částka 154 ● Vyhláška č. 470/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání. Účinnost 1. 1. 2007. ● Vyhláška č. 471/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. 368/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení spojení soutěžitelů, ve znění zákona č. 407/2005 Sb. Účinnost 1. 11. 2006. ● Vyhláška č. 472/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví. Účinnost 1. 11. 2006, s výjimkou bodu 15, který nabývá účinnosti dnem 1. 2. 2007. Částka 157 ● Vyhláška č. 477/2006 Sb., o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst. Účinnost 1. 1. 2007. ● Vyhláška č. 478/2006 Sb., o způsobu výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla. Účinnost 1. 1. 2007. ● Vyhláška č. 479/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotní dokumentaci. Účinnost 31. 10. 2006. JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem
VÝVOJ INFLACE V ŘÍJNU 2006 Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností zaměstnanců (domácnosti, v jejichž čele je osoba v pracovním poměru, a k sociální příslušnosti ostatních členů domácností se nepřihlíží) dosáhla v říjnu 2006 proti stejnému období minulého roku hodnotu 101,2 % a od počátku roku 2006 102,6 %. Odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP; EU25) Eurostatu pro eurozónu za říjen 2006 je 1,6 procenta. LUBOMÍR HANUŠ, odbor kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO
KOVÁCI VE SLOVENSKÉ SNINĚ PROTESTUJÍ Bývalý zaměstnavatel jim dluží 40 miliónů korun Od května, kdy všech 380 zaměstnanců strojírny Vihorlat Snina dostalo hromadnou výpověď, jim zaměstnavatel dluží na mzdách a odstupném v souhrnné výši asi 40 miliónů slovenských korun. Až do začátku září měli propuštění lidé trpělivost. Pak jejich nespokojenost vyústila v protestní shromáždění před podnikem a následný protestní pochod městem Snina, jehož se účastnilo na 200 z postižených kováků. Jak upozornil měsíčník slovenských kováků Priority, bývalí zaměstnanci se obávají, že své peníze již nikdy neuvidějí, a naději vkládají do pomoci OZ KOVO. „Pracovali jsme a půl roku jsme nedostali výplaty ani odstupné. Sociální situace lidí je velmi špatná... Kritická je v rodinách, z nichž oba manželé pracovali ve Vihorlatu,“ prohlásil na protestním shromáždění předseda vihorlatské OZ KOVO Ivan Bučko. Člen Rady OZ KOVO v Prešovském a Košickém kraji Jozef Balica konstatoval, že jednotlivcům zaměstnavatel dluží od 60 000 do 100 000 korun.
Jak se to stalo? Původním vlastníkem Vihorlatu Snina byly Košické železárny. Když se později tato firma dostala do konkursu, někdejšího Vihorlatu se zmocnily společnost Hubertus Gerlachov a nizozemská finanční skupina Cebuwa. Funkční části továrny koupila v březnu letošního roku firma Aurys ze Sniny, která plánovala vyrábět jeřáby pro svého finského partnera. Jelikož se tento záměr nenaplnil, od smlouvy odstoupila. Nevyužité části závodu získala prešovská firma Siberia, jejímž jednatelem je advokát Michal Pirnik, který se pokusil řešit situaci ve spolupráci s městem Snina, jemuž nabídl k prodeji pozemky Vihorlatu za 45 miliónů Sk výměnou za převzetí závazků továrny vůči zaměstnancům. Tato transakce však ztroskotala, přičemž byla podmíněna dotací městu z Ev-
ropského sociálního fondu. Dotace byla totiž zamítnuta a město na koupi pozemků Vihorlatu nemělo peníze. Firma Siberia, ač není původem dluhu vůči zaměstnancům, má dnes za tyto finanční závazky odpovědnost.
Co bude dál? Zástupci KOVO navrhli tři možné kroky: podání trestního oznámení, vymáhání dlužných mezd exekutorem anebo návrh na konkurs, pro nějž se vyslovili bývalí pracovníci. Na každý pád nejsou lidé ze Sniny ponecháni svému osudu. Podle slov Jozefa Balici již byly na okresním soudě v Humenném podány návrhy na vydání platebních rozkazů, potřebné k tomu, aby mohl být podaný návrh na konkurs a aby se pak mohly čerpat prostředky z garančního fondu Sociální pojišťovny. Čeká se tedy na rozhodnutí soudu, aby mohly být podniknuty následné kroky. Je také připraveno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu nevyplacení mezd. I když tedy byly podniknuty ze strany odborů kroky v zájmu odškodnění bývalých zaměstnanců Vihorlatu, složitá sociální situace propuštěných lidí trvá a s blížící se zimou hrozí být ještě tíživější, konstatoval v říjnovém čísle měsíčník OZ KOVO Priority. Bývalí pracovníci Vihorlatu tak zatím jen opakují zoufalou otázku: Do kdy máme čekat na své peníze?! JAN HÁLA
RAKOUSKO: NOVÁ SMLOUVA V KOVOPRŮMYSLU Kompromis, který obě strany bolí „Je to kompromis, který obě strany bolí,“ prohlásili nezávisle na sobě vyjednavač zaměstnavatelů Hermann Haslauer i šéf kováků Erich Foglar o nové kolektivní smlouvě v rakouském strojírenství, dohodnuté 2. listopadu ve Vídni. Nová smlouva, která platí se zpětnou platností od 1. listopadu, přinesla 180 000 pracovníkům rakouského strojírenství zvýšení mezd o 2,6 procenta. K tomu zaměstnavatelé vyplatí každému zaměstnanci jednorázovou částku 100 euro, kterou však nemusí poskytnout ti majitelé podniků, kteří vykáží negativní provozní výsledek. A to je právě kámen úrazu, neboť podle Haslauerova odhadu tuto jednorázovou sumu nebude muset vyplatit zhruba 20 procent firem. Většina kováků si však v případě získání této částky celkově polepší o 2,9 procenta. Předchozí úprava mezd (dle loňské kolektivní smlouvy) přinesla zvýšení o 3,1 procenta při inflaci 2,4 procenta, zatímco její ukazatel pro letošní rok je jen 1,6 procenta.
Zaměstnavatelé si však napříště prosadili ještě jednu podmínku: při zvyšování mezd mohou diferencovat mezi 2,4 až 2,9 procenta. Původní nabídka podnikatelů zněla na zvýšení mezd pouze o 2,3 procenta, což vyjednavači za kovácké odbory označili za „nestydatě nízké“. Podle názoru experta Helmuta Hofera z Institutu pro vyšší studia je dojednaný model kolektivní smlouvy vhodný především pro velké firmy, které mají zájem vykazovat vysoké zisky. Zato v malých závodech by musela vůbec vzniknout podniková rada, jež by přezkoumala, zda prezentovaná bilance souhlasí, tj. zda zaměstnavatel nebere zaměstnance takříkajíc „na hůl“. JAN HÁLA
VOLKSWAGEN: ČTYŘDENNÍ TÝDEN JE MINULOSTÍ Nová tarifní dohoda, kterou představitelé německého automobilového koncernu Volkswagen vyjednali s podnikovou radou a kováckým Odborovým svazem IG Metall, znamená ústup od předchozího čtyřdenního pracovního týdne v celkové délce 28,8 hodiny. Napříště se ve výrobě bude pracovat až 33 hodin, v administrativě až 34 hodin týdně, avšak bez adekvátního zvýšení mezd a platů. Vzhledem k vysokým výrobním a pracovním nákladům, nehledě již na soustavný růst cen energií a surovin, plánuje představenstvo i snížení počtu zaměstnanců v šesti západoněmeckých továrnách o 20 000. Pracovní místa se mají rušit rovněž v západoevropských továrnách koncernu, konkrétně v Belgii, Portugalsku a Španělsku. Největší německý a evropský výrobce osobních a užitkových vozidel chce těmito opatřeními zvýšit zisk před zdaněním na 5,1 miliardy euro oproti 1,7 miliardy euro v roce 2005. Volkswagen, který k 1. lednu 2005 zaměstnával 344 902 osob, vyrobil loni 5 219 478 vozů při celkovém obratu 95,27 miliardy euro. Ke změně dochází i na postu generálního ředitele, který na konci roku opustí Bernd Pischetsrieder a na jeho místo nastoupí Martin Winterkorn. (jh)
OTÁZKA PRO PŘEDSEDU OS KOVO (Dokončení ze str. 1) liard korun. Dojde k tomu podle jejich soudu kvůli nově daným podmínkám pohotovosti na pracovišti. Zároveň nám nabídli garanci, že nezruší zákoník práce, že nebude v rámci novely předložen žádný návrh, který je politicky konfliktní, a že k novele by byla nutná shoda všech účastníků tripartity. Účinnost zákoníku práce pak navrhovali od 1. 1. 2008. Druhý návrh - verbálně řečený místopředsedou vlády Nečasem - zněl na účinnost od 1. 8. 2007, a na následné tiskové konferenci už navrhovali termín 1. 4. 2007. Tím je zřejmé, že jim vlastně vůbec nejde o to, odkdy by byl zákoník účinný, ale hlavně aby nebyl účinný od 1. 1. 2007. My jsme na tripartitě řekli, že souhlasíme se všemi body až na ten jediný, totiž odložení účinnosti zákoníku práce. Na to nepřistoupili. Nečas konstatoval, že tím je zřejmé, že zákoník práce bude platit od 1. 1. 2007. Následně jsme obdrželi potvrzení dvou poslaneckých klubů - ČSSD a KSČM -, že nepustí návrh novely zákoníku práce, která by měnila počátek jeho účinnosti. Takže tím pádem můžeme dnes konstatovat, že odbory dosáhly svého cíle, kvůli kterému připravovaly demonstraci, a proto OS KOVO předložil na mimořádné Radě ČMKOS návrh na ukončení příprav demonstrace. Toto rozhodnutí podpořily všechny odborové svazy. Práce krizového štábu však nekončí, protože si myslíme, že je důvod být stále ve střehu. Chtěl bych touto cestou ze srdce poděkovat všem našim členům, funkcionářům, lidem, kteří byli ochotni a připraveni podpořit naši demonstraci. Rád bych jim vzkázal, že v případě, kdyby opět došlo k ohrožení zákoníku práce, jim samozřejmě okamžitě dáme signál, tak abychom na to mohli velmi rychle reagovat. (ben)
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
396kovak 16.11.2006 9:43 Stránka 8
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXXI.) Technický převrat ve vysokopecní výrobě Přechod od dřevěného ke kamennému uhlí se ve srovnání s rafinací železa dostavil po- jako modernímu vysokopecnímu palivu později. Nejdůležitější změnou v této oblasti stupoval pomalu, protože tehdy ještě převažubylo nahrazení dřevěného uhlí koksem. První jící šlechtičtí majitelé železáren neměli zájem koksovou vysokou pecí v Rakousku s trvalým na zavádění minerálního uhlí (tj. uhlí vznikprovozem byla pec ve Vítkovicích. Byla zapá- lého různými chemickými pochody v zemské lena v roce 1836; za dva roky poté tam byla kůře - poznámka autorky), a to z toho důvodu, zprovozněna druhá. Podle Dějin Českoslo- že jejich železářské manufaktury byly zalovenska (II. díl, 1648 - 1918) byly Vítkovické ženy na využívání šlechtického lesního bohatželezárny zřejmě jediným závodem, kde se ství. K rovnoměrnému rozvoji průmyslové reu nás „souhrnně a poměrně záhy uplatnily voluce v hutnictví železa chyběly v rakouské všechny výrobně technické změny, jež byly nositelem technického převratu“. Vítkovické železárny, pojmenované podle svého zakladatele olomouckého arcibiskupa a habsburského arcivévody Rudolfa (založené v roce 1828), jsou známy jako Rudolfova huť (viz obrázek). V roce 1843 přešly do vlastnictví vídeňského bankéře „Salomona Meyera Rothschilda, jenž byl na Moravě podnikatelsky zainteresován také v těžbě kamenného uhlí a ve výstavbě železničního spojení Vídně s Haličí“ (Tamtéž). Výrobní sortiment železáren v první polovině 19. století ovlivňovaly především potřeby zaváděné železniční dopravy. Rudolfova huť ve Vítkovicích kolem roku 1850 Vedle podniků ve Štýrsku a v Korutanech byly zejména Vítkovické žele- monarchii i příznivější geografické podmínky; zárny a závod v Sobotíně hlavními dodavateli například nedostatek koksu či železné rudy si kolejnic a zdejší výroba tvořila podstatnou vynutil jejich dovoz z poměrně velkých vzdásložku celkové rakouské produkce této ko- leností (například tomu tak bylo na Ostravmodity. Počátkem 50. let 19. století vzniklo sku), což neúměrně prodražovalo produkci v Čechách na Kladně druhé železářské cent- apod. Technický pokrok v tradičně prvořadém rum - Pražská železářská společnost, k jejímuž vybudování se spojili význační čeští pod- výrobním oboru, jímž byl textilní průmysl, vedl u nás ke vzniku nového průmyslového nikatelé. Příznivá průmyslová konjunktura v Ev- odvětví - strojírenství. Modernizace textilnicropě v polovině 50. let 19. století vedla k vzrů- tví, spočívající v zavádění strojové techniky, stu vážného potenciálního konkurenta, jímž však narážela na „žárlivost“ Anglie, která bylo německé železářství. Rakouské podniky z pochopitelných důvodů nelibě nesla vývoz se ve srovnání s ním jen obtížně vyrovnávaly strojů a technických výkresů do ciziny a brás technickými a ekonomickými překážkami. nila svým odborníkům v odchodu do zahra-
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je český novinář, výtvarný kritik a prozaik Jaromír John (1882 - 1952), vlastním jménem Bohumil Markalous. Vypravěčské umění a smysl pro dobový dokument uplatnil zároveň se sklonem k ironii v nejznámější próze Večery na slamníku, poznamenané zážitky z I. světové války. Ve svých povídkách a románech zachytil život v Čechách na rozhraní století (Moudrý Engelbert, Pampovánek, Honda Cybulků, Boský osud). Psal také knihy pro mládež (Vojáček Hubáček). (jk) Vyluštění z Kováku č. 37/2006 (výrok F. Vymazala): Zbraní slabých jest naříkání. 4
ničí. Přesto se počátkem 19. století u nás již setkáváme s anglickými a jinými cizími mechaniky, kteří se podíleli na industrializaci českých textilek. „Kolébkou strojírenského průmyslu“ byly v českých zemích mechanické dílny vznikající jak při textilkách, tak i „při železárnách, z nichž některé rovněž začínají s výrobou strojů a strojních součástí“ - například v Blansku, Frýdlantu nad Ostravicí, v Sobotíně, ve Vítkovicích, Staré Huti u Dobříše aj. (Dějiny Československa, II., 1648 - 1918). První významnou strojírnou byla mechanická dílna zřízená roku 1814 württemberským mechanikem Heinrichem Alexandrem Luzem při strojní přádelně vlny Jakoba Friedricha Schölla ve Šlapanicích u Brna. Ta byla později v letech 1836 - 1838 - přenesena do Brna; zde se formovalo důležité centrum strojírenské výroby, neboť v tomto městě již existovala strojírna Nizozemce Petera Huberta Comotha a několik menších strojírenských dílen (Dějiny Československa, II., 1648 1918). Druhé významné strojírenské středisko se formovalo od 30. let 19. století také v Praze a jejích předměstích. Zde se v Karlíně usadili angličtí podnikatelé bratři Edward a James Thomasové. V první polovině 30. let vznikly v Praze další dvě strojírny, založené anglickými mechaniky Davidem Evansem a Josephem Lee a saským podnikatelem Karlem Friedrichem Breitfeldem. Na Liberecku působili před svým odchodem do Prahy již zmínění bratři Thomasové, v Jablonci nad Nisou jejich někdejší společník Thomas Bracegirdle (Dějiny Československa, II., 1648 - 1918). Nejvýznamnější soudobé průmyslové oblasti v Čechách - středočeská, brněnská a liberecká - tak od 30. let 19. století měly vlastní strojírenskou výrobu, pokrývající svými výrobky poptávku po strojním zařízení na domácím i zahraničním trhu. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
39 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 15. LISTOPADU 2006, DATUM VYDÁNÍ: 24. LISTOPADU 2006, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Právní novinky - str. 2 ● Zprávy ze zahraniãí - str. 2 a 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Valorizace dÛchodu od 1. 1. 2007 ● Národní hospodáfiství v 1. pololetí 2006 (I.)
V hradeckém Branu se vyrábějí především komponenty do osobních aut Topolánek sice sestavuje novou vládu, hlavního poradce mu ale dělá stejně zase Paroubek…
OTÁZKA PRO PŘEDSEDU OS KOVO PROČ NEBUDE DEMONSTRACE? Rada ČMKOS na svém zasedání 14. listopadu rozhodla o zrušení příprav demonstrace, která měla proběhnout 25. listopadu před Úřadem vlády v Praze. Na důvody se Kovák zeptal předsedy OS KOVO Josefa Středuly. Odbory - jak ČMKOS, tak ASO - požádaly o svolání mimořádné tripartity, protože podle jejich soudu vláda porušila § 23 zákoníku práce tím, že s nimi neprojednala tak vážný krok, jakým je její snaha dosáhnout posunutí účinnosti nového zákoníku práce. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas to odůvodnil tím, že se vláda musela připravit na variantu, kdyby zákoník práce obsahoval takové chyby, pro které by bylo nutné požádat o změnu účinnosti. Naše přesvědčení je ale opačné, totiž že změna účinnosti není nutná a že nový zákoník práce může platit od 1. ledna 2007. Jsme zároveň připraveni jednat o případné novele. Na jednání tripartity 13. listopadu na nás vláda a zaměstnavatelé velmi tlačili, abychom přistoupili na návrh dohody o odložení účinnosti zákoníku práce. A pokud to odmítneme, tak prý odbory přebírají odpovědnost za všechny dopady, které jsou se zákoníkem práce spojeny. Ve státním rozpočtu se prý zvýší výdaje asi o sedm miJosef Středula
(Pokračování na str. 3)
NAD MORAVICÍ PŘEVLÁDÁ SPOKOJENOST Předseda odborů nemusí bouchat do stolu
Akciová společnost BRANO se sídlem v Hradci nad Moravicí nedaleko slezské metropole Opavy není v rodině kováckých firem žádným nováčkem. Vznikla již v roce 1862, a to na výrobu hřebíků a později dalšího spojovacího materiálu, a je hrdým majitelem druhé nejstarší akcie v českých zemích hned po Vítkovicích. V následných letech, v souvislosti s vybudováním slévárny, začali v hradeckém závodě vyrábět litinové pece a také mosty, za II. světové války byl výrobní program samozřejmě přeorientován na zbrojní průmysl. V poválečných letech hradecký závod BRANO proslul nejen výrobou nejrůznějších dveřních zámků, ale i heverů a zvedáků, až teprve v roce 1966 definitivně vstoupil do široké rodiny výrobců součástek do automobilového průmyslu, v níž doBřetislav Witwer minuje dodnes, a to zakoupením licence na výrobu zámků do dveří automobilů. Prvními typy automobilů se zámky BRANO se staly škodovky.
Proslulost se vyplatila Solidní pověst kvalitních výrobců automobilových součástek pro tuzemsko i zahraničí umožnila proslulé hradecké firmě překonat prověrkové roky z přelomu 80. a 90. let minulého století. Zatímco v roce 1990 zaměstnávala na 1400 zaměstnanců, v současných letech se stabilizoval jejich počet na zhruba 1300. Například v roce 2005 bylo nově přijato 186 nových zaměstnanců, převážně s nižší kvalifikací. Od roku 1996 jsou součástí a. s. BRANO
závody bývalé firmy ATESO v Jablonci nad Nisou, Jilemnici a Rakovníku. V současné době k a. s. patří též závody v Olomouci a Zubří. Své pobočky a kanceláře má dnes i v zahraničí, protože téměř 75 procent produkce BRANO jde na export neMarie Lindovská jen do Evropy, ale i do USA, Mexika, Číny a Japonska. Jestliže ještě v roce 1995 měla společnost tržby 420 miliónů Kč, v roce 2005 vzrostly již na více než desetinásobek. V BRANU v Hradci nad Moravicí se vyrábějí komponenty do osobních aut, ve slévárně vytvářejí odlitky pro automobilový a stavební průmysl. Firma dodnes produkuje i klasiku tradiční zavírače dveří se známým logem „BRANO - zavírá samo“, „ale to platí, jen pokud se to umí seřídit,“ dodává předseda ZO OS KOVO Břetislav Witwer. Kromě toho mají v areálu poměrně velkou nástrojárnu, kde zhotovují velice složité a náročné nástroje na přesný střih - nejen pro vlastní potřebu. (Pokračování na str. 2) 1
396kovakA 16.11.2006 9:41 Stránka 6
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006/příloha
mzda narostla o 4,0 %. Pro srovnání: například ve zpracovatelském průmyslu nominální mzda vzrostla o 6,7 %, tj. o 1148 Kč, na 18 364 Kč, reálná mzda o 3,7 %. Nominální i reálné mzdy vykázaly v 1. pololetí 2006 vyšší nárůst než za stejné období v posledních dvou letech. Mzdový vývoj, který je přiměřený vzhledem k nárůstu ekonomiky, nemá negativní vliv na konkurenceschopnost podnikové sféry. Vyššímu nárůstu mezd zabraňuje i poměrně nízká míra inflace. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 19 635 Kč při meziročním růstu o 7,2 %, reálně o 4,2 % a v nepodnikatelské sféře 18 960 Kč, při nárůstu o 5,9 % a reálně o 2,9 %. Mzdy v podnikatelské sféře tedy rostly v 1. pololetí rychleji než v nepodnikatelské. V meziročním porovnání došlo ke zhoršení relace mezi průměrným platem v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 1,2 procentního bodu na 96,6 %. Pokud jde o pořadí odvětví podle výše průměrné mzdy v 1. pololetí 2006 v členění sekcí OKEČ, umístil se zpracovatelský průmysl na 10. místě z celkového počtu 15 sekcí. Na 1. místě se umístilo pododvětví J-Finanční zprostředkování (42 437 Kč s meziročním nárůstem o 3295 Kč), na 15. místě pak pododvětví H-Ubytování a stravování (13 576 Kč s meziročním nárůstem 670 Kč). Rozdíl mezi odvětvím s nejvyšší a s nejnižší průměrnou nominální mzdou činí 28 861 Kč. Ve stejném období loňského roku tento rozdíl činil 26 237 Kč. Meziodvětvová mzdová diferenciace (podle sekcí OKEČ), vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné mzdě, meziročně vzrostla podle propočtu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) o 0,9 procentního bodu na 34,4 %. Zhruba 70 % všech zaměstnanců pracovalo v odvětvích, která měla nižší než průměrnou mzdu. V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly vypláceny nejvyšší měsíční mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (48 737 Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 775 Kč). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 3730 Kč na 37 962 Kč.
Podle typu hospodaření byly v 1. pololetí nejvyšší průměrné mzdy dosaženy u mezinárodních firem (24 513 Kč) a nejnižší v subjektech vlastněných družstvy (12 487 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v těchto kategoriích o 672 Kč na 12 026 Kč. V členění podle krajů byla nejvyšší průměrná mzda vyplácena v Praze (24 596 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (16 161 Kč). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 819 Kč na 8435 Kč.
3. Cenová politika Nízkoinflační vývoj charakteristický pro českou ekonomiku v roce 2005 byl hned na počátku roku 2006 vystřídán skokovým zvýšením cen. Inflační impulsy vycházely zejména z oblasti regulovaných cen, kam se promítly rostoucí ceny energií, odvíjející se od zvyšování cen dovážených energetických surovin (ropy a zemního plynu). Dezinflačně na vývoj cenové hladiny působil kurz koruny, který tlumil dováženou inflaci. Na zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (ze 2,2 % v prosinci 2005 na 2,9 % v červnu a 3,1 % v srpnu 2006) se nejvíce podílely regulované ceny bydlení (nárůst o 7,2 %) a v jejich rámci ceny energií a paliv (nárůst o 14,4 %). Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) tak nastoupila hned od počátku roku 2006 na dráhu růstu (z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,2 % v březnu, potom na 2,5 % v červnu a v srpnu 2006 již na 2,7 %). Ceny v průmyslu, po zpomalování meziroční dynamiky růstu v roce 2005 a stagnaci v 1. čtvrtletí 2006 (na 0,3 %), ve 2. čtvrtletí zrychlily růst v průměru na 1,3 % (v srpnu již na 2,7 %). Hlavním důvodem růstu byl zejména vývoj cen elektřiny, plynu a vody, dále cen koksu a rafinérských ropných výrobků a cen chemických výrobků a vláken. (Pokračování příště)
Daňová odpovědna
Jak máme dlouho archivovat účetní a jiné doklady? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Jsme odborová organizace, a protože se blíží konec roku, budeme potřebovat archivovat účetní doklady. Dále chceme uchovat i zápisy z členských schůzí, volební protokoly apod. Jak dlouho máme povinnost jednotlivé doklady archivovat? A. P., Brno Co se týče archivování účetních dokladů, tak tuto problematiku řeší dva různé zákony. V prvé řadě se jedná o zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a v druhé řadě o zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Dále byste měli mít účetní směrnici, která by mimo jiné řešila i archivaci účetních dokladů. Archivaci vnitřních dokumentů řeší zákon o archivnictví a na to navazující váš vnitřní předpis. Zákon o účetnictví upravuje „úschovu účetních dokladů“ v § 31: ● účetní závěrku a výroční zprávy jsme povinni archivovat po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, ● účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, ● účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví (§ 33 odst. 2 zákona), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Zákon o archivnictví stanovuje v § 3, že povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají mimo jiné politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, odborové organizace apod. V příloze 2 zákona je přitom uvedeno, které dokumenty budou vždy vybrány za archiválie, tedy záznamy trvalé dokumentární hodnoty. Jedná se o: IV
● zakládací listiny, statuty, organizační řády a další dokumenty o organizační struktuře, vedení, správě, řízení, kontrole, činnosti a jejich výsledcích; týká se mimo jiné politických stran, občanských sdružení, odborových organizací (odst. 1 písm. b přílohy), ● dokumenty geodetické a kartografické, katastry nemovitostí (odst. 1 písm. d přílohy), ● kroniky všech typů (odst. 1 písm. f přílohy), ● roční rozpočty, závěrečné účty, účetní závěrky, hlavní knihy (odst. 1 písm. h přílohy). Kromě výše uvedeného je ještě v příloze 3 zákona uvedeno, že za archiválie zařazené do první kategorie patří i: ● závažné dokumenty vzniklé z činnosti občanských sdružení (odst. 2 písm. i přílohy), ● dokumenty zachycující zápas za odborová práva zaměstnanců (odst. 2 písm. j přílohy). Zákon o archivnictví má také zakotvena sankční opatření při nedodržení tohoto zákona, a to v hlavě „Správní delikty“, § 73 a 74. Znamená to tedy, že dokumenty uvedené v souvislosti se zákonem o archivnictví nelze likvidovat ani po 10 letech, jak je uvedeno v § 31 zákona o účetnictví, ale je nutno tyto uchovávat po celou dobu existence odborové organizace. Při jejím případném zániku se dokumenty nabídnou k výběru příslušnému archivu dle zákona o archivnictví.
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006/příloha
VALORIZACE DŮCHODU OD 1. 1. 2007 Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Dne 6. října 2006 byla rozeslána částka 151 Sbírky zákonů, která obsahuje nařízení vlády č. 461/2006 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2007. Vláda v této valorizaci podle nařízení vlády č. 461/2006 Sb. opět samostatně přistupuje k tzv. starodůchodcům a novodůchodcům. Různou valorizací procentní výměry vyrovnává rozdíly ve výši důchodů přiznaných za právní úpravy platné před 1. 1. 1996 a důchodů přiznaných podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. * Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2006 tak, že: a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 100 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 6,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. ● Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2005 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2006 tak, že: a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 100 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Zvyšuje se též základní výměra důchodů přiznávaných po 31. 12. 2006, a to na 1570 Kč. Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely valorizačního nařízení vlády považují též důchody: ● vdovské, vdovecké a sirotčí důchody po osobě, které byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, pokud nárok na tento důchod trval ke dni její smrti, nebo po osobě, která zemřela před 1. lednem 1996, ● starobní důchody osob, jimž nárok na tento důchod vznikl před 1. lednem 1996 a starobní důchod byl vypočten podle předpisů platných před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka uvedená v § 72 odst. 1 větě první zákona, ● plné invalidní a částečné invalidní důchody osob, jimž se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, vyplácelo ještě po 31. prosinci 1995, pokud plná nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 1996, ● za splnění dalších podmínek starobní důchody přiznané podle § 76 zákona (snížená věková hranice horníků), ● vdovské, vdovecké a sirotčí důchody vyměřené z výše uvedených důchodů. Důchody se podle tohoto nařízení zvýší od 1. ledna 2007.
Minimální zákonné zvýšení Podle § 67 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vláda musí důchody zvýšit v pravidelném termínu od ledna, pokud zvýšení důchodu stanovené podle pravidel obsažených v § 67 odst. 4 zákona činí alespoň 2 procenta. Podle § 67 odst. 4 zákona se zvýšení důchodů od ledna 2007 stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100% růstu cen zjištěného v období srpen 2005 (měsíc následující po posledním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení důchodů podle nařízení vlády č. 415/2005 Sb.) až červenec 2006 a dále též částku odpovídající nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy zjištěného za rok 2005.
Takto stanovené minimální zvýšení důchodů činí, jak je dále uvedeno, 4,5 %, což je více než 2 %, a ze zákona proto vyplývá nutnost důchody od ledna 2007 zvýšit. V období od srpna 2005 do července 2006 se index růstu cen vypočtený podle § 67 odst. 9 zákona zvýšil o 3,0 procenta. Růst reálných mezd za rok 2005 vypočtený podle § 67 odst. 9 zákona dosáhl 4,05 % a z tohoto růstu je pro valorizaci nutné zohlednit nejméně 1/3, tj. 1,4 % (4,05 : 3 = 1,350). Zvýšení průměrného starobního důchodu vypláceného samostatně tedy má činit nejméně 4,5 % (1,030 x 1,014 = 1,04442). Při zvýšení důchodů v minimální, zákonem požadované výši by se průměrná výše starobního důchodu zvýšila o 370 Kč měsíčně. Zákon stanovil pouze výši minimálního zvýšení a umožňuje vládě stanovit případně i vyšší zvýšení a ovlivnit tím zejména přiměřený vývoj relace průměrného důchodu k průměrné mzdě a reálné hodnoty důchodů k reálným mzdám. Zvýšení vyplácených důchodů v letech 2003 až 2005 byla, s ohledem na úsporná opatření související s reformou veřejných rozpočtů, stanovena v podstatě na minimální výši, což se projevilo snižováním podílu výše průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě, jak ukazuje následující přehled: Rok
1998 1999
2000
2001
2002
2003
2004 2005 2006
Podíl důchod/mzda 45,9 % 45,2 % 44,2 % 43,4 % 43,5 % 42,2 % 40,6 % 40,8 % 40,6 % Pokles podílu průměrné výše samostatně vypláceného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě byl do roku 2004 významný a rychlý. Při zvýšení důchodů od ledna 2007 v minimální, zákonem požadované výši by pokračovalo snižování podílu výše průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě na 40,2 procenta. Takový vývoj by byl nepřiměřený, a proto vláda stanovila zvýšení tak, aby se tento podíl v roce 2007 mírně zvýšil.
Přijaté zvýšení Zvýšení se provede v průměru o 6,2 %, tj. o 1,7 procentního bodu více než při minimálním zvýšení požadovaném zákonem. Průměrná výše samostatně vypláceného starobního důchodu se takovouto valorizací zvýší o 504 Kč na 8696 Kč; reálná hodnota důchodu dosáhne 109,1 % reálné hodnoty samostatně vypláceného starobního důchodu v roce 1989, a bude tak o 3,7 procentního bodu vyšší než v roce 2005. Zvýšení důchodu tedy pokryje nejen růst indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, podle kterého se určuje minimální zvýšení důchodu podle zákona, ale i růst indexu životních nákladů domácností důchodců; tento index se v období od srpna 2005 do července 2006 zvýšil o 1,2 procentního bodu více než index spotřebitelských cen za domácnosti celkem. Podstatné je, že i při tomto zvýšení důchodů budou výdaje na výplatu důchodů v roce 2007 nižší než očekávané příjmy z pojistného na důchodové pojištění. Při zvýšení důchodů od ledna 2007 se přistoupilo ke zvýšení jak základní výměry důchodu, tak i procentní výměry důchodu. Současná částka základní výměry důchodu 1470 Kč se zvýší o 100 Kč na 1570 Kč, tj. o 6,8 procenta. Vzhledem k tomu, že výše základní výměry důchodu je jednotná pro všechny důchodce, bude se tato zvýšená výše vztahovat i na důchody přiznané po 31. prosinci 2006. Je pravda, že zvyšování základní výměry důchodu posiluje niI
396kovakA 16.11.2006 9:40 Stránka 4
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006/příloha
velizaci důchodů, zvýhodňuje odvozené důchody (vdovské, si- změnou způsobu výpočtu důchodu v roce 1996, tak již budou rotčí, částečné invalidní). Vede i ke zvýšení budoucích nově při- srovnatelné s rozdíly, které běžně vznikají mezi důchody přiznaznaných důchodů. Proto vláda při zvýšeních důchodů v letech nými v různých letech při stejném způsobu výpočtu důchodu. 1999 až 2004 zvyšovala pouze procentní výměry důchodů istorie valorizací a teprve po roce 2004 byly opět zvýšeny i základní výměry důPřehled o zvyšování vyplácených důchodů: chodů. Po zvýšení základní výměry důchodu od ledna 2007 na 1570 Kč bude její podíl na průměrné výši samostatně vypláceZvýšení Základní ného starobního důchodu činit 18,1 %, tj. zůstane zachován ve procentní výměry výměra Měsíc zvýšení základní stejné výši jako po zvýšení od ledna 2006. staronovodůchodů výměry důchodců důchodců po zvýšení Pro zvýšení procentní výměry důchodu od ledna 2007 se přijala diferenciace zvýšení u důchodů „starodůchodců“ (tj. důduben 1996 8% 8% 240 Kč 920 Kč chodů přiznaných před účinností zákona, tedy před 1. lednem říjen 1996 6% 6% 140 Kč 1060 Kč 1996) a důchodů „novodůchodců“ (tj. důchodů přiznaných po srpen 1997 8% 8% 200 Kč 1260 Kč 31. prosinci 1995 podle zákona). Při přijetí zákona se předpokláčervenec 1998 9% 5% 50 Kč 1310 Kč srpen 1999 7,5 % 5% 1310 Kč dalo, že rozdíly vyplývající ze změn způsobu výpočtu důchodu prosinec 2000 9% 5% 1310 Kč budou odstraněny diferencovanou valorizací vyplácených důprosinec 2001 11 % 8% 1310 Kč chodů. V období červenec 1998 až leden 2006 bylo při valorizaci leden 2003 4,0 % 3,8 % 1310 Kč důchodů celkem šestkrát stanoveno vyšší zvýšení procentní výleden 2004 2,5 % 2,5 % 1310 Kč měry důchodů starodůchodců než zvýšení procentní výměry důleden 2005 5,4 % 5,4 % 90 Kč 1400 Kč leden 2006 6,0 % 4,0 % 70 Kč 1470 Kč chodů novodůchodců. Diferencovaná zvýšení přispěla ke snížení rozdílů mezi průměrnou výší důchodů starodůchodců a novodůZvýšení průměrného vypláceného starobního důchodu: chodců. V důsledku růstu průměrné výše nově přiznaných důchodů se však opět zvyšuje rozdíl mezi průměrnou výší starobMěsíc StaroNovoCelkem Celkem ních důchodů starodůchodců a novodůchodců (309 Kč v červnu zvýšení důchodců důchodců v Kč v% 2006) a při nediferencovaném zvýšení vyplácených důchodů od ledna 2007 by dosáhl 345 Kč, tj. 4,0 procenta. srpen 1997 486 511 486 10,5 Proto bylo stanoveno zvýšit procentní výměry důchodů stačervenec 1998 396 276 380 7,3 rodůchodců o 6,6 % a procentní výměry důchodů novodůsrpen 1999 315 233 295 5,3 prosinec 2000 407 245 356 6,0 chodců o 5,6 procenta. Při takovémto zvýšení se průměrné výše prosinec 2001 542 415 495 7,8 procentní výměry samostatně vypláceného starobního důchodu leden 2003 219 214 217 3,2 zvýší o 431 Kč u starodůchodců a o 384 Kč u novodůchodců; rozleden 2004 143 147 146 2,1 díl mezi průměrnou výší starobních důchodů starodůchodců leden 2005 406 424 416 5,7 a novodůchodců se sníží na 278 Kč (tj. 3,3 procenta). Rozdíly leden 2006 440 331 380 4,9 mezi důchody starodůchodců a novodůchodců, které vznikly
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006/příloha
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V 1. POLOLETÍ 2006 (I.) Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO
H
PRACOVNÍ DOBA - NĚKTERÉ ZMĚNY V NOVÉM ZÁKONÍKU PRÁCE (I.) Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO
Pracovní doba je upravena v části čtvrté nového zákoníku práce, a to počínaje paragrafem 78, který definuje základní pojmy.
Základní pojmy (§ 78 ZP) K nejdůležitější změně patří definice pracovní doby. Nově je pracovní doba dobou, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Právě tato nová definice znamená, že dosud používaná pracovní pohotovost na pracovišti se stává pracovní dobou, za kterou náleží zaměstnanci mzda. Nově tedy v pracovním právu existuje pouze pracovní pohotovost mimo pracoviště. Pracovní pohotovost je definována jako doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu směn. Pracovní pohotovost tedy může být po 1. lednu 2007 pouze na místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele, které zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne. Jednoznačně je dále v novém ZP vymezeno, kdy jde o směnný režim. Dosud totiž byly směnné režimy definovány jako režimy práce, v nichž se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci II
24 hodin po sobě jdoucích, ale nebyla řešena situace, kdy po určitou dobu jsou zaměstnanci navazujících směn na pracovišti společně. Tím docházelo k výkladovým problémům. Nový zákoník práce situaci vyřešil novou definicí, kdy jde o směnný pracovní režim i tehdy, kdy při pravidelném střídání zaměstnanců nastane souběžný výkon práce zaměstnanců navazujících směn, avšak po dobu nejvýše 1 hodiny. Z této nové úpravy vyplývá, že dojde-li k souběžnému výkonu práce po dobu delší než 1 hodina, nejde o vícesměnný provoz, ale o jednosměnný provoz s různými (posunutými) začátky směn. Příklad: Jedna skupina zaměstnanců zaměstnavatele nastupuje do práce v 6 hodin, směna trvá do 14 hodin. Druhá skupina zaměstnanců nastupuje do práce ve 12 hodin, směna trvá do 20 hodin. V tomto případě jde o jednosměnný pracovní režim, protože doba, po kterou dochází k souběžnému výkonu práce, je delší než 1 hodina. (Pokračování příště)
Zaměstnavatelé se při kolektivním vyjednávání ve snaze přidat do mezd co možná nejméně velice často odvolávají na vývoj celostátních, regionálních nebo odvětvových ekonomických ukazatelů. Pro potřeby odborových vyjednávacích skupin proto předkládáme jako pádný protiargument výběr z Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu za 1. pololetí 2006, rozpracovanou až do podmínek kovoprůmyslu, a to od makroekonomického vývoje celého národního hospodářství přes průmysl a zpracovatelský průmysl. Vývoj ekonomiky v 1. pololetí byl opět příznivý a jeho celkové výsledky byly ovlivněny zejména růstem ukazatelů ve 2. čtvrtletí. Důležité je stanovisko ministerstva k meziročnímu nárůstu průměrné mzdy o zhruba 7 procent: „Mzdový vývoj, který je přiměřený vzhledem k nárůstu ekonomiky, nemá negativní vliv na konkurenceschopnost podnikové sféry.“
A) MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ 1. Výkonnost ekonomiky Česká ekonomika vzrostla ve 2. čtvrtletí meziročně o 6,2 %, a pokračoval tak trend rychlého růstu hrubého domácí produktu (ve stálých cenách), zahájeného přiblížením se ke čtyřprocentní hranici v roce 2003 a jejím překročením ve 2. čtvrtletí 2004. Dosažená dynamika mírně převýšila úroveň srovnatelného období minulého roku (růst 6,1 %). Vrcholu růstu však již zřejmě bylo dosaženo na počátku letošního roku, kdy se výkon ekonomiky zvýšil o 7,1 % (ČSÚ provedl revizi údajů za 1. čtvrtletí 2006, jejímž výsledkem bylo zpomalení meziročního tempa růstu HDP na 7,1 % z původních 7,4 %). Za 1. pololetí 2006 dosáhl hospodářský růst 6,6 %. Hrubý domácí produkt (v běžných cenách) vzrostl ve 2. čtvrtletí meziročně o 7,6 % na téměř 816 miliard Kč (loni ve stejném období o 6,7 %). Reálný hrubý domácí důchod vzrostl o 5,0 % (loni o 4,8 %), tj. výrazně méně než hrubý domácí produkt. V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu celkem na 34,0 % (z 32,4 % ve stejném období loňského roku), z toho zpracovatelského na 26,9 % (z 26,1 %). Podíl ostatních odvětví se snížil. Ve struktuře produktu se v roce 2006 projevují nové tendence. Zatímco loni přispíval k hospodářskému růstu zejména čistý vývoz, v 1. pololetí 2006 se těžiště zdrojů hospodářského růstu převážilo ke komponentům domácí poptávky. Z hlediska vnějších podmínek se však musela česká ekonomika vyrovnat s některými nepříznivými faktory. Patřil mezi ně zejména rychlý růst cen energetických surovin na světových trzích a posilování koruny. Pokud jde o vnitřní prostředí, byl nízkoinflační vývoj v roce 2005 hned na počátku roku 2006 vystřídán skokovým zvýšením inflace, vyvolaným zejména z oblasti regulovaných cen, kam se promítly rostoucí ceny energií v souvislosti se zvyšováním cen dovážených energetických surovin. Výsledkem těchto vlivů byl růst inflace z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,5 % v červnu letošního roku. Národohospodářská produktivita práce (HDP na pracovníka) vzrostla meziročně o 5,5 % (loni o 5,1 %), z toho ve 2. čtvrtletí o 5,0 %. Vyšší produktivita práce tak pokryla růst produktu více než ze čtyř pětin.
2. Trh práce Počet pracovníků v národním hospodářství (v jediném hlavním zaměstnání) podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ meziročně vzrostl asi o 78 000, tj. o 1,6 %, na téměř 4,506 miliónu osob (z toho bylo 43,3 % žen). Nárůst zaměstnanosti, který začal v roce 2004, byl výrazně ovlivněn rostoucím výkonem ekonomiky. Zaměstnanost meziročně poklesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov). V sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) počet pracovníků vzrostl o více než 58 000 na 1,92 miliónu, tj. o 3,1 %. Podíl na zaměstnanosti za národní hospodářství celkem se zvýšil proti stejnému ob-
dobí loňského roku o 0,6 procentního bodu na 40 procent. Zaměstnanost meziročně vzrostla i v terciárním sektoru (služby). Zde však došlo k poklesu podílu na celkovém počtu pracovníků v národním hospodářství, a to z 56,5 % na 56,2 %, tj. o 0,3 procentního bodu. Podle postavení v hlavním zaměstnání bylo meziroční zvýšení celkového počtu pracovníků národního hospodářství ovlivněno zejména nárůstem počtu zaměstnanců o 2,1 %, tj. o 82 000, na 4,018 miliónu osob, čímž se podíl zaměstnanců na celkovém počtu pracovníků meziročně zvýšil o 0,4 procentního bodu na 83,6 %. Za 1. pololetí 2006 došlo rovněž k navýšení počtu podnikatelů se zaměstnanci proti stejnému období minulého roku o 5,3 %, tj. o 9500 na více než 188 000. Jejich podíl na celkovém počtu pracovníků NH se zvýšil o 0,1 procentního bodu na 3,9 %. K poklesu naopak meziročně došlo u podnikatelů bez zaměstnanců, a sice o 0,8 %, tj. o téměř 5000 na 549 000 osob. Podíl podnikatelů bez zaměstnanců na celkovém počtu pracovníků v NH tak klesl o 0,3 procentního bodu na 11,4 % v 1. pololetí 2006. Počet pracovníků podnikatelské sféry mírně vzrostl o 2400 na 770 000 při poklesu jejich podílu na celkové zaměstnanosti o 0,3 % na 16 %. Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství (včetně odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci) meziročně vzrostl o 0,9 %, tj. o 36 100, na 4,014 miliónu osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry zaměstnanost vzrostla o 1,2 %, tj. o 38 100, na 3,256 miliónu osob. Počet zaměstnanců vzrostl nejvíce v zahraničních firmách (meziročně o 58 200 na téměř 588 000 osob), dále v komunálních a soukromých firmách. V zahraničních a mezinárodních firmách pracovalo v I. pololetí 2006 celkem 27,7 % všech zaměstnanců. Podle odvětví vzrostla zaměstnanost meziročně nejvíce v odvětví nemovitostí a pronájmu (o 17 000) a ve zpracovatelském průmyslu o 11 300. S nárůstem ekonomiky vzrostl k 30. 6. 2006 celkový počet zaměstnaných cizích státních příslušníků meziročně o 23,4 %, tj. o 31 362 na 165 148 osob. Ke 30. 6. 2004 jejich počet činil 106 538, ke 30. 6. 2005 pak 133 786 osob. Nejvíce zaměstnaných cizích státních příslušníků pocházelo ze Slovenska (83 600) a z Ukrajiny (41 700). Míra registrované nezaměstnanosti k 30. 6. 2006 dosáhla 7,7 %, přičemž meziročně byla o 0,9 procentního bodu nižší. Počet uchazečů o zaměstnání klesl na 451 100 (nejnižší hodnota od května 2002) a byl meziročně o 38 600 osob nižší. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za 1. pololetí 2006 meziročně poklesla o 0,6 procentního bodu na 8,6 %. Podle krajů byla koncem června 2006 nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14,2 %) a dále v Moravskoslezském kraji (13 %) a nejnižší v Praze (2,8 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (20,5 %) a nejnižší v okrese Praha-východ (2,2 %). Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství včetně odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci v 1. pololetí 2006 meziročně vzrostla o 6,9 % na 18 277 Kč a reálná mzda o 3,9 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 7,8 % a reálně o 4,9 %. Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) zůstala na stejné úrovni jako v minulém roce, tj. na 28,2 %. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1. pololetí 2006 meziročně zvýšila o 7,0 %, tj. o 1269 Kč, na 19 484 Kč a reálná III
396kovakA 16.11.2006 9:40 Stránka 4
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006/příloha
velizaci důchodů, zvýhodňuje odvozené důchody (vdovské, si- změnou způsobu výpočtu důchodu v roce 1996, tak již budou rotčí, částečné invalidní). Vede i ke zvýšení budoucích nově při- srovnatelné s rozdíly, které běžně vznikají mezi důchody přiznaznaných důchodů. Proto vláda při zvýšeních důchodů v letech nými v různých letech při stejném způsobu výpočtu důchodu. 1999 až 2004 zvyšovala pouze procentní výměry důchodů istorie valorizací a teprve po roce 2004 byly opět zvýšeny i základní výměry důPřehled o zvyšování vyplácených důchodů: chodů. Po zvýšení základní výměry důchodu od ledna 2007 na 1570 Kč bude její podíl na průměrné výši samostatně vypláceZvýšení Základní ného starobního důchodu činit 18,1 %, tj. zůstane zachován ve procentní výměry výměra Měsíc zvýšení základní stejné výši jako po zvýšení od ledna 2006. staronovodůchodů výměry důchodců důchodců po zvýšení Pro zvýšení procentní výměry důchodu od ledna 2007 se přijala diferenciace zvýšení u důchodů „starodůchodců“ (tj. důduben 1996 8% 8% 240 Kč 920 Kč chodů přiznaných před účinností zákona, tedy před 1. lednem říjen 1996 6% 6% 140 Kč 1060 Kč 1996) a důchodů „novodůchodců“ (tj. důchodů přiznaných po srpen 1997 8% 8% 200 Kč 1260 Kč 31. prosinci 1995 podle zákona). Při přijetí zákona se předpokláčervenec 1998 9% 5% 50 Kč 1310 Kč srpen 1999 7,5 % 5% 1310 Kč dalo, že rozdíly vyplývající ze změn způsobu výpočtu důchodu prosinec 2000 9% 5% 1310 Kč budou odstraněny diferencovanou valorizací vyplácených důprosinec 2001 11 % 8% 1310 Kč chodů. V období červenec 1998 až leden 2006 bylo při valorizaci leden 2003 4,0 % 3,8 % 1310 Kč důchodů celkem šestkrát stanoveno vyšší zvýšení procentní výleden 2004 2,5 % 2,5 % 1310 Kč měry důchodů starodůchodců než zvýšení procentní výměry důleden 2005 5,4 % 5,4 % 90 Kč 1400 Kč leden 2006 6,0 % 4,0 % 70 Kč 1470 Kč chodů novodůchodců. Diferencovaná zvýšení přispěla ke snížení rozdílů mezi průměrnou výší důchodů starodůchodců a novodůZvýšení průměrného vypláceného starobního důchodu: chodců. V důsledku růstu průměrné výše nově přiznaných důchodů se však opět zvyšuje rozdíl mezi průměrnou výší starobMěsíc StaroNovoCelkem Celkem ních důchodů starodůchodců a novodůchodců (309 Kč v červnu zvýšení důchodců důchodců v Kč v% 2006) a při nediferencovaném zvýšení vyplácených důchodů od ledna 2007 by dosáhl 345 Kč, tj. 4,0 procenta. srpen 1997 486 511 486 10,5 Proto bylo stanoveno zvýšit procentní výměry důchodů stačervenec 1998 396 276 380 7,3 rodůchodců o 6,6 % a procentní výměry důchodů novodůsrpen 1999 315 233 295 5,3 prosinec 2000 407 245 356 6,0 chodců o 5,6 procenta. Při takovémto zvýšení se průměrné výše prosinec 2001 542 415 495 7,8 procentní výměry samostatně vypláceného starobního důchodu leden 2003 219 214 217 3,2 zvýší o 431 Kč u starodůchodců a o 384 Kč u novodůchodců; rozleden 2004 143 147 146 2,1 díl mezi průměrnou výší starobních důchodů starodůchodců leden 2005 406 424 416 5,7 a novodůchodců se sníží na 278 Kč (tj. 3,3 procenta). Rozdíly leden 2006 440 331 380 4,9 mezi důchody starodůchodců a novodůchodců, které vznikly
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006/příloha
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V 1. POLOLETÍ 2006 (I.) Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO
H
PRACOVNÍ DOBA - NĚKTERÉ ZMĚNY V NOVÉM ZÁKONÍKU PRÁCE (I.) Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO
Pracovní doba je upravena v části čtvrté nového zákoníku práce, a to počínaje paragrafem 78, který definuje základní pojmy.
Základní pojmy (§ 78 ZP) K nejdůležitější změně patří definice pracovní doby. Nově je pracovní doba dobou, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Právě tato nová definice znamená, že dosud používaná pracovní pohotovost na pracovišti se stává pracovní dobou, za kterou náleží zaměstnanci mzda. Nově tedy v pracovním právu existuje pouze pracovní pohotovost mimo pracoviště. Pracovní pohotovost je definována jako doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu směn. Pracovní pohotovost tedy může být po 1. lednu 2007 pouze na místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele, které zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne. Jednoznačně je dále v novém ZP vymezeno, kdy jde o směnný režim. Dosud totiž byly směnné režimy definovány jako režimy práce, v nichž se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci II
24 hodin po sobě jdoucích, ale nebyla řešena situace, kdy po určitou dobu jsou zaměstnanci navazujících směn na pracovišti společně. Tím docházelo k výkladovým problémům. Nový zákoník práce situaci vyřešil novou definicí, kdy jde o směnný pracovní režim i tehdy, kdy při pravidelném střídání zaměstnanců nastane souběžný výkon práce zaměstnanců navazujících směn, avšak po dobu nejvýše 1 hodiny. Z této nové úpravy vyplývá, že dojde-li k souběžnému výkonu práce po dobu delší než 1 hodina, nejde o vícesměnný provoz, ale o jednosměnný provoz s různými (posunutými) začátky směn. Příklad: Jedna skupina zaměstnanců zaměstnavatele nastupuje do práce v 6 hodin, směna trvá do 14 hodin. Druhá skupina zaměstnanců nastupuje do práce ve 12 hodin, směna trvá do 20 hodin. V tomto případě jde o jednosměnný pracovní režim, protože doba, po kterou dochází k souběžnému výkonu práce, je delší než 1 hodina. (Pokračování příště)
Zaměstnavatelé se při kolektivním vyjednávání ve snaze přidat do mezd co možná nejméně velice často odvolávají na vývoj celostátních, regionálních nebo odvětvových ekonomických ukazatelů. Pro potřeby odborových vyjednávacích skupin proto předkládáme jako pádný protiargument výběr z Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu za 1. pololetí 2006, rozpracovanou až do podmínek kovoprůmyslu, a to od makroekonomického vývoje celého národního hospodářství přes průmysl a zpracovatelský průmysl. Vývoj ekonomiky v 1. pololetí byl opět příznivý a jeho celkové výsledky byly ovlivněny zejména růstem ukazatelů ve 2. čtvrtletí. Důležité je stanovisko ministerstva k meziročnímu nárůstu průměrné mzdy o zhruba 7 procent: „Mzdový vývoj, který je přiměřený vzhledem k nárůstu ekonomiky, nemá negativní vliv na konkurenceschopnost podnikové sféry.“
A) MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ 1. Výkonnost ekonomiky Česká ekonomika vzrostla ve 2. čtvrtletí meziročně o 6,2 %, a pokračoval tak trend rychlého růstu hrubého domácí produktu (ve stálých cenách), zahájeného přiblížením se ke čtyřprocentní hranici v roce 2003 a jejím překročením ve 2. čtvrtletí 2004. Dosažená dynamika mírně převýšila úroveň srovnatelného období minulého roku (růst 6,1 %). Vrcholu růstu však již zřejmě bylo dosaženo na počátku letošního roku, kdy se výkon ekonomiky zvýšil o 7,1 % (ČSÚ provedl revizi údajů za 1. čtvrtletí 2006, jejímž výsledkem bylo zpomalení meziročního tempa růstu HDP na 7,1 % z původních 7,4 %). Za 1. pololetí 2006 dosáhl hospodářský růst 6,6 %. Hrubý domácí produkt (v běžných cenách) vzrostl ve 2. čtvrtletí meziročně o 7,6 % na téměř 816 miliard Kč (loni ve stejném období o 6,7 %). Reálný hrubý domácí důchod vzrostl o 5,0 % (loni o 4,8 %), tj. výrazně méně než hrubý domácí produkt. V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu celkem na 34,0 % (z 32,4 % ve stejném období loňského roku), z toho zpracovatelského na 26,9 % (z 26,1 %). Podíl ostatních odvětví se snížil. Ve struktuře produktu se v roce 2006 projevují nové tendence. Zatímco loni přispíval k hospodářskému růstu zejména čistý vývoz, v 1. pololetí 2006 se těžiště zdrojů hospodářského růstu převážilo ke komponentům domácí poptávky. Z hlediska vnějších podmínek se však musela česká ekonomika vyrovnat s některými nepříznivými faktory. Patřil mezi ně zejména rychlý růst cen energetických surovin na světových trzích a posilování koruny. Pokud jde o vnitřní prostředí, byl nízkoinflační vývoj v roce 2005 hned na počátku roku 2006 vystřídán skokovým zvýšením inflace, vyvolaným zejména z oblasti regulovaných cen, kam se promítly rostoucí ceny energií v souvislosti se zvyšováním cen dovážených energetických surovin. Výsledkem těchto vlivů byl růst inflace z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,5 % v červnu letošního roku. Národohospodářská produktivita práce (HDP na pracovníka) vzrostla meziročně o 5,5 % (loni o 5,1 %), z toho ve 2. čtvrtletí o 5,0 %. Vyšší produktivita práce tak pokryla růst produktu více než ze čtyř pětin.
2. Trh práce Počet pracovníků v národním hospodářství (v jediném hlavním zaměstnání) podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ meziročně vzrostl asi o 78 000, tj. o 1,6 %, na téměř 4,506 miliónu osob (z toho bylo 43,3 % žen). Nárůst zaměstnanosti, který začal v roce 2004, byl výrazně ovlivněn rostoucím výkonem ekonomiky. Zaměstnanost meziročně poklesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov). V sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) počet pracovníků vzrostl o více než 58 000 na 1,92 miliónu, tj. o 3,1 %. Podíl na zaměstnanosti za národní hospodářství celkem se zvýšil proti stejnému ob-
dobí loňského roku o 0,6 procentního bodu na 40 procent. Zaměstnanost meziročně vzrostla i v terciárním sektoru (služby). Zde však došlo k poklesu podílu na celkovém počtu pracovníků v národním hospodářství, a to z 56,5 % na 56,2 %, tj. o 0,3 procentního bodu. Podle postavení v hlavním zaměstnání bylo meziroční zvýšení celkového počtu pracovníků národního hospodářství ovlivněno zejména nárůstem počtu zaměstnanců o 2,1 %, tj. o 82 000, na 4,018 miliónu osob, čímž se podíl zaměstnanců na celkovém počtu pracovníků meziročně zvýšil o 0,4 procentního bodu na 83,6 %. Za 1. pololetí 2006 došlo rovněž k navýšení počtu podnikatelů se zaměstnanci proti stejnému období minulého roku o 5,3 %, tj. o 9500 na více než 188 000. Jejich podíl na celkovém počtu pracovníků NH se zvýšil o 0,1 procentního bodu na 3,9 %. K poklesu naopak meziročně došlo u podnikatelů bez zaměstnanců, a sice o 0,8 %, tj. o téměř 5000 na 549 000 osob. Podíl podnikatelů bez zaměstnanců na celkovém počtu pracovníků v NH tak klesl o 0,3 procentního bodu na 11,4 % v 1. pololetí 2006. Počet pracovníků podnikatelské sféry mírně vzrostl o 2400 na 770 000 při poklesu jejich podílu na celkové zaměstnanosti o 0,3 % na 16 %. Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství (včetně odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci) meziročně vzrostl o 0,9 %, tj. o 36 100, na 4,014 miliónu osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry zaměstnanost vzrostla o 1,2 %, tj. o 38 100, na 3,256 miliónu osob. Počet zaměstnanců vzrostl nejvíce v zahraničních firmách (meziročně o 58 200 na téměř 588 000 osob), dále v komunálních a soukromých firmách. V zahraničních a mezinárodních firmách pracovalo v I. pololetí 2006 celkem 27,7 % všech zaměstnanců. Podle odvětví vzrostla zaměstnanost meziročně nejvíce v odvětví nemovitostí a pronájmu (o 17 000) a ve zpracovatelském průmyslu o 11 300. S nárůstem ekonomiky vzrostl k 30. 6. 2006 celkový počet zaměstnaných cizích státních příslušníků meziročně o 23,4 %, tj. o 31 362 na 165 148 osob. Ke 30. 6. 2004 jejich počet činil 106 538, ke 30. 6. 2005 pak 133 786 osob. Nejvíce zaměstnaných cizích státních příslušníků pocházelo ze Slovenska (83 600) a z Ukrajiny (41 700). Míra registrované nezaměstnanosti k 30. 6. 2006 dosáhla 7,7 %, přičemž meziročně byla o 0,9 procentního bodu nižší. Počet uchazečů o zaměstnání klesl na 451 100 (nejnižší hodnota od května 2002) a byl meziročně o 38 600 osob nižší. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za 1. pololetí 2006 meziročně poklesla o 0,6 procentního bodu na 8,6 %. Podle krajů byla koncem června 2006 nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14,2 %) a dále v Moravskoslezském kraji (13 %) a nejnižší v Praze (2,8 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (20,5 %) a nejnižší v okrese Praha-východ (2,2 %). Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství včetně odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci v 1. pololetí 2006 meziročně vzrostla o 6,9 % na 18 277 Kč a reálná mzda o 3,9 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 7,8 % a reálně o 4,9 %. Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) zůstala na stejné úrovni jako v minulém roce, tj. na 28,2 %. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1. pololetí 2006 meziročně zvýšila o 7,0 %, tj. o 1269 Kč, na 19 484 Kč a reálná III
396kovakA 16.11.2006 9:41 Stránka 6
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006/příloha
mzda narostla o 4,0 %. Pro srovnání: například ve zpracovatelském průmyslu nominální mzda vzrostla o 6,7 %, tj. o 1148 Kč, na 18 364 Kč, reálná mzda o 3,7 %. Nominální i reálné mzdy vykázaly v 1. pololetí 2006 vyšší nárůst než za stejné období v posledních dvou letech. Mzdový vývoj, který je přiměřený vzhledem k nárůstu ekonomiky, nemá negativní vliv na konkurenceschopnost podnikové sféry. Vyššímu nárůstu mezd zabraňuje i poměrně nízká míra inflace. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 19 635 Kč při meziročním růstu o 7,2 %, reálně o 4,2 % a v nepodnikatelské sféře 18 960 Kč, při nárůstu o 5,9 % a reálně o 2,9 %. Mzdy v podnikatelské sféře tedy rostly v 1. pololetí rychleji než v nepodnikatelské. V meziročním porovnání došlo ke zhoršení relace mezi průměrným platem v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 1,2 procentního bodu na 96,6 %. Pokud jde o pořadí odvětví podle výše průměrné mzdy v 1. pololetí 2006 v členění sekcí OKEČ, umístil se zpracovatelský průmysl na 10. místě z celkového počtu 15 sekcí. Na 1. místě se umístilo pododvětví J-Finanční zprostředkování (42 437 Kč s meziročním nárůstem o 3295 Kč), na 15. místě pak pododvětví H-Ubytování a stravování (13 576 Kč s meziročním nárůstem 670 Kč). Rozdíl mezi odvětvím s nejvyšší a s nejnižší průměrnou nominální mzdou činí 28 861 Kč. Ve stejném období loňského roku tento rozdíl činil 26 237 Kč. Meziodvětvová mzdová diferenciace (podle sekcí OKEČ), vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné mzdě, meziročně vzrostla podle propočtu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) o 0,9 procentního bodu na 34,4 %. Zhruba 70 % všech zaměstnanců pracovalo v odvětvích, která měla nižší než průměrnou mzdu. V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly vypláceny nejvyšší měsíční mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (48 737 Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 775 Kč). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 3730 Kč na 37 962 Kč.
Podle typu hospodaření byly v 1. pololetí nejvyšší průměrné mzdy dosaženy u mezinárodních firem (24 513 Kč) a nejnižší v subjektech vlastněných družstvy (12 487 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v těchto kategoriích o 672 Kč na 12 026 Kč. V členění podle krajů byla nejvyšší průměrná mzda vyplácena v Praze (24 596 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (16 161 Kč). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 819 Kč na 8435 Kč.
3. Cenová politika Nízkoinflační vývoj charakteristický pro českou ekonomiku v roce 2005 byl hned na počátku roku 2006 vystřídán skokovým zvýšením cen. Inflační impulsy vycházely zejména z oblasti regulovaných cen, kam se promítly rostoucí ceny energií, odvíjející se od zvyšování cen dovážených energetických surovin (ropy a zemního plynu). Dezinflačně na vývoj cenové hladiny působil kurz koruny, který tlumil dováženou inflaci. Na zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (ze 2,2 % v prosinci 2005 na 2,9 % v červnu a 3,1 % v srpnu 2006) se nejvíce podílely regulované ceny bydlení (nárůst o 7,2 %) a v jejich rámci ceny energií a paliv (nárůst o 14,4 %). Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) tak nastoupila hned od počátku roku 2006 na dráhu růstu (z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,2 % v březnu, potom na 2,5 % v červnu a v srpnu 2006 již na 2,7 %). Ceny v průmyslu, po zpomalování meziroční dynamiky růstu v roce 2005 a stagnaci v 1. čtvrtletí 2006 (na 0,3 %), ve 2. čtvrtletí zrychlily růst v průměru na 1,3 % (v srpnu již na 2,7 %). Hlavním důvodem růstu byl zejména vývoj cen elektřiny, plynu a vody, dále cen koksu a rafinérských ropných výrobků a cen chemických výrobků a vláken. (Pokračování příště)
Daňová odpovědna
Jak máme dlouho archivovat účetní a jiné doklady? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Jsme odborová organizace, a protože se blíží konec roku, budeme potřebovat archivovat účetní doklady. Dále chceme uchovat i zápisy z členských schůzí, volební protokoly apod. Jak dlouho máme povinnost jednotlivé doklady archivovat? A. P., Brno Co se týče archivování účetních dokladů, tak tuto problematiku řeší dva různé zákony. V prvé řadě se jedná o zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a v druhé řadě o zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Dále byste měli mít účetní směrnici, která by mimo jiné řešila i archivaci účetních dokladů. Archivaci vnitřních dokumentů řeší zákon o archivnictví a na to navazující váš vnitřní předpis. Zákon o účetnictví upravuje „úschovu účetních dokladů“ v § 31: ● účetní závěrku a výroční zprávy jsme povinni archivovat po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, ● účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, ● účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví (§ 33 odst. 2 zákona), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Zákon o archivnictví stanovuje v § 3, že povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají mimo jiné politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, odborové organizace apod. V příloze 2 zákona je přitom uvedeno, které dokumenty budou vždy vybrány za archiválie, tedy záznamy trvalé dokumentární hodnoty. Jedná se o: IV
● zakládací listiny, statuty, organizační řády a další dokumenty o organizační struktuře, vedení, správě, řízení, kontrole, činnosti a jejich výsledcích; týká se mimo jiné politických stran, občanských sdružení, odborových organizací (odst. 1 písm. b přílohy), ● dokumenty geodetické a kartografické, katastry nemovitostí (odst. 1 písm. d přílohy), ● kroniky všech typů (odst. 1 písm. f přílohy), ● roční rozpočty, závěrečné účty, účetní závěrky, hlavní knihy (odst. 1 písm. h přílohy). Kromě výše uvedeného je ještě v příloze 3 zákona uvedeno, že za archiválie zařazené do první kategorie patří i: ● závažné dokumenty vzniklé z činnosti občanských sdružení (odst. 2 písm. i přílohy), ● dokumenty zachycující zápas za odborová práva zaměstnanců (odst. 2 písm. j přílohy). Zákon o archivnictví má také zakotvena sankční opatření při nedodržení tohoto zákona, a to v hlavě „Správní delikty“, § 73 a 74. Znamená to tedy, že dokumenty uvedené v souvislosti se zákonem o archivnictví nelze likvidovat ani po 10 letech, jak je uvedeno v § 31 zákona o účetnictví, ale je nutno tyto uchovávat po celou dobu existence odborové organizace. Při jejím případném zániku se dokumenty nabídnou k výběru příslušnému archivu dle zákona o archivnictví.
KOVÁK číslo 39 — 24. listopadu 2006/příloha
VALORIZACE DŮCHODU OD 1. 1. 2007 Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Dne 6. října 2006 byla rozeslána částka 151 Sbírky zákonů, která obsahuje nařízení vlády č. 461/2006 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2007. Vláda v této valorizaci podle nařízení vlády č. 461/2006 Sb. opět samostatně přistupuje k tzv. starodůchodcům a novodůchodcům. Různou valorizací procentní výměry vyrovnává rozdíly ve výši důchodů přiznaných za právní úpravy platné před 1. 1. 1996 a důchodů přiznaných podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. * Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2006 tak, že: a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 100 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 6,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. ● Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2005 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2006 tak, že: a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 100 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Zvyšuje se též základní výměra důchodů přiznávaných po 31. 12. 2006, a to na 1570 Kč. Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely valorizačního nařízení vlády považují též důchody: ● vdovské, vdovecké a sirotčí důchody po osobě, které byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, pokud nárok na tento důchod trval ke dni její smrti, nebo po osobě, která zemřela před 1. lednem 1996, ● starobní důchody osob, jimž nárok na tento důchod vznikl před 1. lednem 1996 a starobní důchod byl vypočten podle předpisů platných před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka uvedená v § 72 odst. 1 větě první zákona, ● plné invalidní a částečné invalidní důchody osob, jimž se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, vyplácelo ještě po 31. prosinci 1995, pokud plná nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 1996, ● za splnění dalších podmínek starobní důchody přiznané podle § 76 zákona (snížená věková hranice horníků), ● vdovské, vdovecké a sirotčí důchody vyměřené z výše uvedených důchodů. Důchody se podle tohoto nařízení zvýší od 1. ledna 2007.
Minimální zákonné zvýšení Podle § 67 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vláda musí důchody zvýšit v pravidelném termínu od ledna, pokud zvýšení důchodu stanovené podle pravidel obsažených v § 67 odst. 4 zákona činí alespoň 2 procenta. Podle § 67 odst. 4 zákona se zvýšení důchodů od ledna 2007 stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100% růstu cen zjištěného v období srpen 2005 (měsíc následující po posledním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení důchodů podle nařízení vlády č. 415/2005 Sb.) až červenec 2006 a dále též částku odpovídající nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy zjištěného za rok 2005.
Takto stanovené minimální zvýšení důchodů činí, jak je dále uvedeno, 4,5 %, což je více než 2 %, a ze zákona proto vyplývá nutnost důchody od ledna 2007 zvýšit. V období od srpna 2005 do července 2006 se index růstu cen vypočtený podle § 67 odst. 9 zákona zvýšil o 3,0 procenta. Růst reálných mezd za rok 2005 vypočtený podle § 67 odst. 9 zákona dosáhl 4,05 % a z tohoto růstu je pro valorizaci nutné zohlednit nejméně 1/3, tj. 1,4 % (4,05 : 3 = 1,350). Zvýšení průměrného starobního důchodu vypláceného samostatně tedy má činit nejméně 4,5 % (1,030 x 1,014 = 1,04442). Při zvýšení důchodů v minimální, zákonem požadované výši by se průměrná výše starobního důchodu zvýšila o 370 Kč měsíčně. Zákon stanovil pouze výši minimálního zvýšení a umožňuje vládě stanovit případně i vyšší zvýšení a ovlivnit tím zejména přiměřený vývoj relace průměrného důchodu k průměrné mzdě a reálné hodnoty důchodů k reálným mzdám. Zvýšení vyplácených důchodů v letech 2003 až 2005 byla, s ohledem na úsporná opatření související s reformou veřejných rozpočtů, stanovena v podstatě na minimální výši, což se projevilo snižováním podílu výše průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě, jak ukazuje následující přehled: Rok
1998 1999
2000
2001
2002
2003
2004 2005 2006
Podíl důchod/mzda 45,9 % 45,2 % 44,2 % 43,4 % 43,5 % 42,2 % 40,6 % 40,8 % 40,6 % Pokles podílu průměrné výše samostatně vypláceného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě byl do roku 2004 významný a rychlý. Při zvýšení důchodů od ledna 2007 v minimální, zákonem požadované výši by pokračovalo snižování podílu výše průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě na 40,2 procenta. Takový vývoj by byl nepřiměřený, a proto vláda stanovila zvýšení tak, aby se tento podíl v roce 2007 mírně zvýšil.
Přijaté zvýšení Zvýšení se provede v průměru o 6,2 %, tj. o 1,7 procentního bodu více než při minimálním zvýšení požadovaném zákonem. Průměrná výše samostatně vypláceného starobního důchodu se takovouto valorizací zvýší o 504 Kč na 8696 Kč; reálná hodnota důchodu dosáhne 109,1 % reálné hodnoty samostatně vypláceného starobního důchodu v roce 1989, a bude tak o 3,7 procentního bodu vyšší než v roce 2005. Zvýšení důchodu tedy pokryje nejen růst indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, podle kterého se určuje minimální zvýšení důchodu podle zákona, ale i růst indexu životních nákladů domácností důchodců; tento index se v období od srpna 2005 do července 2006 zvýšil o 1,2 procentního bodu více než index spotřebitelských cen za domácnosti celkem. Podstatné je, že i při tomto zvýšení důchodů budou výdaje na výplatu důchodů v roce 2007 nižší než očekávané příjmy z pojistného na důchodové pojištění. Při zvýšení důchodů od ledna 2007 se přistoupilo ke zvýšení jak základní výměry důchodu, tak i procentní výměry důchodu. Současná částka základní výměry důchodu 1470 Kč se zvýší o 100 Kč na 1570 Kč, tj. o 6,8 procenta. Vzhledem k tomu, že výše základní výměry důchodu je jednotná pro všechny důchodce, bude se tato zvýšená výše vztahovat i na důchody přiznané po 31. prosinci 2006. Je pravda, že zvyšování základní výměry důchodu posiluje niI
