Křížovka
LETNÍ MAGAZÍN
Biopekárna Zemanka
Bylinky součástí Českého ráje
Webová stránka měsíčníku Bio
na http://www.vhpress.cz vám nabízí možnosti objednávek předplatného měsíčníku a také publikací Můžete nahlédnout do obsahu všech čísel Bio až do roku 2005 i některých článků a pustit si videošoty z akcí, pořádaných k ekologickému zemědělství Předplatné (19 Kč za měsíc – 220 Kč rok, 12 čísel) si můžete zajistit také telefonicky: 495 538 969, 608 476 828 nebo písemně na adrese: Redakce Bio, Jungmannova 1403/18, 500 02 Hradec Králové 2
FILMOVÉ CÉDÉČKO Z V A Š Í FA R M Y Není to jen sen, ale možná realita. Redakce Bio nabízí zprostředkování natočení a zpracování reportáže z vaší farmy či zpracovatelského podniku. Můžete tak svoji firmu představit zákazníkům na různých akcích, nabídnout jako památku na pobyt na farmě ap. Umístíme videošot také na webovou stranu BIO. Cena 1000 Kč za minutu zpracovaného produktu v kvalitě DVD. Kontakt v redakci Bio.
3 / bio
l
7/2008
Vitamin D (kalciferol) Co je to vitamin D a kde se nachází? Vitamin D je vlastně chemicky hormon, který se vytváří v těle, takže na rozdíl od ostatních vitamínů se nedostává do těla jen zvenčí. Vitamin D se v těle vytváří působením ultrafialového záření ze slunečního světla a vzniká ve dvou chemických sloučeninách. První vzniká z cholesterolu a jde o tzv. cholekalciferol, neboli vitamin D3. Tento vitamin ovšem nalezneme také v rybím tuku a v oleji z rybích jater, protože ryby svůj přebytek vitaminu D skladují právě zde. Druhou sloučeninou je ergokalciferol, který vzniká z ergosterolu, a je označován jako vitamin D2. Obě tyto složky však musí projít složitou přeměnou v játrech a poté i v ledvinách, kde se vytvoří vlastní vitamin D – kalcitriol. V potravě nalezneme vitamin D hlavně v tresčích játrech, rybách (sardinky, losos, makrela), v másle, čerstvém mléku, žloutku a masu.
K čemu vitamin D slouží? Vitamin D podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, reguluje kostní mineralizaci a stálost vápníku a fosforu v organismu. Napomáhá tak při stavbě kostí a zubů, a k udržení jejich stálosti a celistvosti. Vitamin D je důležitý jako prevence proti osteoporóze (řídnutí kostí), snižuje tak riziko zlomenin. Pokud nemáme v těle dostatečné množství vitaminu D, tělo nedokáže dostatečně vstřebávat vápník z potravy a začne si jej odebírat z kostí, odkud putuje do krve, aby se pokrylo chybějící množství, potřebné pro srdeční sval a nervy. Proto tento stav časem vede ke ztrátám kostní hmoty. Vitamin D můžeme použít však také zevně ve formě mastí k podpoře hojení různých kožních defektů, popálenin a vředů. Další pozitivní účinky vitaminu D jsou nyní předmětem studií, zkoumá se jeho vliv na imunitní systém člověka a jako prevence rakoviny prsu a prostaty.
Co se stane při nedostatku vitaminu D? Nedostatek vitaminu D se projevuje svalovou slabostí, ztuhlostí a také zvýšenou citlivostí k infekcím. U dětí se mohou vyskytovat nespecifické symptomy, např. roztěkanost, podrážděnost, nadměrná potivost a zmenšená chu k jídlu. Mezi choroby z nedostatku vitaminu D řadíme u dětí hlavně tzv. křivici (rachitis) což je chorobné oslabení kostí, u dospělých jeho nedostatek zvyšuje riziko vzniku osteoporózy. Podle některých výzkumů však není dostatečnou prevencí zlomenin ve vyšším věku. Ve vyšším věku si jej organismus neumí již vyprodukovat. Vitamín D může pomoci oddálit stárnutí a chránit před některými nemocemi spojenými s věkem. K tomuto závěru dospěli ve své studii britští vědci z londýnského King's College, o níž informoval časopis American Journal of Clinical Nutrition.
Co se děje při nadbytku vitaminu D? Vitamin D patří do skupiny vitaminu rozpustných v tucích, může tedy dojít k jeho předávkování, jelikož se ukládá v tukové tkáni. Může se ukládat v játrech, kde ve vysoké koncentraci působí toxicky. Vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva, jeho nadbytek tedy způsobuje zvýšenou koncentraci vápníku v krvi. Důsledkem toho mohou vznikat různé potíže jako např.křehnutí kostí, a zvýšené ukládání vápníku v ledvinách, plicích a cévách.
Jak tedy vitamin D užívat? V lékárně lze vitamin D zakoupit jak ve formě tobolek a kapek k vnitřnímu užití, jako injekce na lékařský předpis, ale také jako mast. Denní doporučená dávka pro tento vitamin není v ČR stanovena. Navržena byla dávka 0,005 mg pro dospělé, 0,0075 mg pro kojence do šesti měsíců, 0,01 mg pro děti a těhotné a kojící ženy. Denní dávka vitaminu D by neměla překročit pětinásobek denní doporučené dávky, tedy 0,025 mg na den. www.vseprozdravi.cz, www.vitaminy.in
Dobrá zpráva! SLUNCE NENÍ JEN ŠKODLIVÉ! Závěry o škodlivosti opalování a účinků slunečního záření v loňském roce zpochybnila studie britských vědců. Benefity, které slunce nabízí, nejsou zanedbatelné. Jak je využívat, aniž bychom se vystavovali rizikům? Co nového pod sluncem? Nová studie vědecké skupiny soustředěná kolem Andrea Nesse z uznávaného Britisch Medical Journal hovoří po dlouhé době opět o pozitivních účincích opalování. „Existují důkazy, že potencionální zisky z opalování jsou větší, než možné škody, jako například zhoubný kožní nádor.“ Po varováních z řad odborníků poměrně překvapivý závěr. Nejde o všem o nic nového pod sluncem – slunění je samo o sobě pro tělo neobyčejně prospěšné, nebezpečným rizikem přesto zůstává UV záření. Jedna dobrá zpráva Ačkoliv zhoubné UV paprsky nás od opalování odrazují, slunce má i mnoho pozitivních účinků. Působení světla například vyvolává prostřednictvím oka a zrakového nervu reakci, která způsobí v mozku uvolňování serotoninu. Jak známo, jedná se o hormon nazývaný pro své účinky jako hormon dobré nálady. Jde i o účinný nástroj proti zimním depresím, sluneční světlo reguluje v těle hladinu melatoninu, který řídí fáze bdění a spánku.
Nebezpečí kožního nádoru Kromě toho lidská pokožka při opalování uvolňuje hormon, který dále ovlivňuje tvorbu hormonu štěstí, tedy endorfinu. Fotochemická reakce v pokožce dává vzniknout molekulám cholesterolu, které se dostávají do ledvin a podporují vznik vitaminů D. Ten je důležitý pro výstavbu kostí. Na jedné straně je tedy třeba varovat před kožními ná-
dorovými onemocnění, ale je také dobré vědět, co nám sluníčko přináší, řídíme-li se vhodnými pravidly.
Kůže vám to nezapomene Pokožka reaguje u každého jedince na slunce trochu jinak, v závislosti na jeho fototypu. Velmi citlivě reaguje pokožka především na vysoké dávky slunečního záření. U obyvatele střední Evropy dochází již po 14 minutách na přímém slunci k procesům vedoucím ke stárnutí pokožky, které mohou také vyvolat vznik kožních onemocnění. Malá poškození kůže jsou do 24 hodin buňkami reparována, přetrvávající UV zatížení však může vést k počátku růstu rakovinného nádoru. Jak z toho ven? Zvláště bychom měli mít na mysli, že pokožka reaguje velmi citlivě u světlých jedinců a u dětí. Děti mají pokožku přibližně o dvě třetiny tenčí než dospělí. Navíc každá reakce kůže se započítává, hlubší vrstvy pokožky si pamatují každý sluneční paprsek nad hranicí snášenlivosti po celý zbytek života. Co si tedy ze zdánlivě protichůdných závěrů odborníků odnést? Řeč je o uvědomělém slunění, kdy je využito všech pozitiv slunce, aniž bychom škodili svému zdraví. To znamená: opalovat se skutečně jen krátce po dobu, po kterou je slunění pro náš fototyp doporučeno, používat opalovací krémy a zvláště chránit obličej. Dáváte si na sluníčko pozor? Silvie Holovská http://wanda.centrum.cz
Biopekárna Zemanka zásobuje Čechy i Moravu prvotřídními chutěmi
Sortiment sušenek a krekrů se stal hitem pro zákazníky i pro odbornou porotu Mladí manželé Zemanovi jsou stále plní nadšení pro značku "bio" a plní elánu jít za svým cílem. Pro obchod Albio získali ocenění nejlepší prodejny a také biopotravinu roku 2004 za bio kváskový chléb, pečený v pražské pekárně Albio. Po rozjezdu na svou dobu velkolepého záměru, spojeného s prodejem a propagací biopotravin a zdravého životního stylu, kde nechali část životní energie a nejen to, potřebovali čas na malý oddych. Bio jim nedává spát Oddych to byl ale vcelku krátký. Před zhruba třemi lety začal Jan Zeman s výrobou sladkých sušenek a slaných krekrů v biokvalitě v obci Oříkov u Sedlčan. Hanka se pustila po cestě propagace biopotravin a vymýšlení receptů pro využití surovin v biokvalitě - a to nejen známých a pro nás tradičních. Úspěšná Biokuchařka Hanky Zemanové se dočkala dvou dotisků, prodalo se jí již 14 000 ks, získala titul Nejlepší kuchařská kniha roku 2006 a te ji čeká rozsáhle aktualizované 2. vydání. Manžele Zemanovi také potkala radostná událost – narození dcerušky Natálky. Co je vedlo k tomu odejít z Prahy a začít žít na venkově, jsme se zeptali při naší návštěvě biopekárny. Jan k tomu říká: „Nechtěli jsme už v Albiu zůstat, ani dělat něco konkurenčního. Chtěli jsme jít také mimo Prahu. Pečení a sušenky vznikly z úvahy, že je to zboží poptávané a byla dobrá konstelace, že moje maminka je z oboru a Hanka umí vymýšlet receptu-
ry. Nechtěli jsme péct čerstvé pečivo, protože s tím jsou větší starosti s dopravou a hlavně každodenní expedice. Chtěli jsme menší provoz a právě také trvanlivost výrobků. Takže jsme v září 2006 začínali péct v malém – v podstatě ve třech lidech.“ Na vlastní kůži se mladí manželé přesvědčili, že společné podnikání manželů a neustálé řešení pracovních problémů nakonec manželství nesvědčí. Proto mají nyní role více oddělené. Zatímco Jan řeší výhradně starosti spojené s provozem pekárničky a Hanka pak má na starosti vývoj nových výrobků, receptury a sledování novinek. K tomu jí přibyly samozřejmě mateřské povinnosti.
V začátku přálo i pověstné štěstí Pro biopekárnu našli vhodné prostory v budově bývalého JZD v Oříkově, kde byla závodní kuchyně s jídelnou a kanceláře. Shodou okolností JZD zkrachovalo přibližně v době, kdy hledali pro pekárnu vhodné prostory. Zemanovi objeli mno-
ho míst, která se jim líbila a prostory by vyhovovaly. Ale bylo tam to pověstné ALE. S těmi místy nebyli nijak spjati. Také měli podmínku, že chtějí zůstat žít na venkově, ale tak, aby byla dostupná i veřejná doprava a škola pro děti. Nakonec chalupa prarodičů v Oříkově, posloužila po rekonstrukci jako „startovací" bydlení. Našli tak místo, ke kterému mají vztah, mají tam své kořeny a zároveň hned „za rohem" budovu, kde mají část pronajatou pro biopekárnu a sklad.
Hanka: „Měla jsem vlastně domov tady. V Praze je těžké zapustit kořeny, když moje rodiče ani prarodiče z Prahy nepocházejí. Zato v Oříkově jsem trávila prázdniny a všechna volna u dědečka, který tu žil až do devadesáti let.“ Hanka si také pochvalovala možnost mít malou zahrádku, kde jsou stále čerstvé bylinky do polévky. Nechybí hlavně řeřichová a pohanková na, ale i čerstvá máta, dobromysl, saturejka, šalvěj i máta. I když do nějakého většího pěstování se zatím è
5 / bio
l
7/2008
Sortiment sušenek a krekrů se stal hitem pro zákazníky i pro odbornou porotu è
nepouští. Vzpomínala právě péče dědečka o zahrádku a zeleninu – jiné aktivity kolem receptů a mateřská péče ji samozřejmě zaměstnávají víc. Hanka se však věnuje propagování biopotravin stále. Přispívá do časopisů – dodává recepty a píše o surovinách. V Apetitu jí vyšla dokonce celá příloha Delikatesy a bioživot. A jinak každý měsíc už více než rok připravuje pro Apetit bioseriál – vždy vybere jednu zajímavou biosurovinu, píše o jejich přednostech a zajímavosti o vaření z této suroviny a k tomu dodává tři recepty. Hanka chystá také další knihu – Abecedář s recepty z biopotravin. Koncepce bude trochu jiná než u té poslední a bude tam více receptů. Nápady na receptury jí bohudík nescházejí. O nápadech také svědčí bohatý sortiment sušenek sladkých (šest druhů), které jsou vždy jemné chuti, slazené přírodními sladidly a většinou bez vajec (jen dětské piškoty ze špaldové mouky tvoří výjimku) zato s různými příchutěmi. Právě Čokokosky se špaldovou moukou zaujaly spotřebitele nejvíce a staly se nejoblíbenější biopotravinou roku 2007, která byla slavnostně vyhlášena na BioStylu. Také slané krekry nezaostávají (tři druhy) a zaujaly zase porotu. Krekry s dýňovým semínkem a česnekem se staly pro porotu nejlepší biopotravinou roku 2007 z kategorie pekařských výrobků (vyhlášeno na Salimě).
V krátké době tak biopekárna Zemanka obsadila nejen všechny obchody se zdravou výživnou, ale také „utrhla“ hned dvě hlavní „bioceny“, včetně ocenění za biokuchařku.
Odbyt a suroviny Aby se obchod se sušenkami a krekry rozeběhl, o to se musel Jan Zeman se svojí maminkou Věrou Zemanovou starat od počátku. Pomohl osobní kontakt s prodejci a zajišování ochutnávek a samozřejmě nezbytná účast na veletrzích a výstavách. Právě v červnu jej čekala účast ve stánku na gastronomické výstavě Prague Food Festival 2008, kde měli spolu s Ivou Buriánkovou propagovat biopotraviny nejen vlastní výroby. Zejména v Praze a v luxusních hotelích se začínají stávat biomenu jistým standardem a samozřejmostí. Zahraniční klientela je na biopotraviny zvyklá již z domova. Jen našinec s podrůměrnou výplatou asi nebude moci mít takové potěšení z jídla v biokvalitě ani jednou měsíčně. Ale, proč si občas při výjimečných příležitostech nevyhodit z kopýtka. K distribuci svého křehkého zboží vyzkoušeli několik cest. Nakonec si vybrali jednu kurýrní službu, která soustředěnou dodávku rozveze po celé republice do prodejen zdravé výživy. „Do Prahy si zavážíme sami. Jsou dokonce i prodejny v menších místech, které dokážou prodat více než v Praze,“ říká
Hanka Zemanová s dceruškou Jan. Proč si nevybrali velkoobchod? „Abychom měli přímý vztah s odběrateli, přehled o zákaznících, o tom jak jde zboží na odbyt, co se prodává. Sice jsou to vyšší náklady na distribuci, ale vyplatí se to i při organizaci chutnávek.“ Začíná se však projevovat problém s dodávkami některých surovin, zejména špaldy, které je nedostatek v celé Evropě. Cena špaldy stoupá, ale pro výkupní
Monika Kotášková při pečení špaldových krekrů s rozmarýnem
organizace se zdá příliš vysoká, takže např. v Německu se rozhořel boj mezi ekozemědělci a odběrateli. „Zatím s jinými surovinami není takový problém,“ říká Jan. I když by v Zemance dali rádi přednost domácím surovinám, tak musí péci z dovezených. „Proto jsem třeba vymyslela sušenky s využitím sušených jablek, abychom využili také domácích zdrojů,“ dodává è Hanka a pokračuje:
bio
l
7/2008 / 6
Sortiment sušenek a krekrů se stal... è
„Chtěli bychom třeba péct i máslové sušenky, ale biomáslo není, nebo je ho velmi málo. Nebo i s vajíčky je trochu problém.“
Pozor změna!
Věra Zemanová při nezbytné administrativě
Pekárně, kde „jedou“ dosud na dvě směny vždy tři pekařky, nastanou složitější, ale radostné časy. Protože se ozvaly dva řetězce, které by měly o biosušenky zájem, budou se muset s přílivem nových zakázek vyrovnat. Zatím pekly podle dodaných objednávek. „Někdy to bylo více, jindy o něco méně. Te to budeme mít dost náročné období. Ale lépe je mít práce víc, než stát,“ říká k tomu vedoucí celé pekárny, Janova maminka, Věra Zemanová. „Potvrzené máme větší dodávky do řetězce Billa a druhý je v jednání,“ říká Jan Zeman. Znamená to pro něj, jak bylo uvedeno výše, vyřešit zvýšení objemu výroby, a také to znamená připravit nové receptury. Řetězec tlačí na nižší cenu a tomu se musí přizpůsobit i složení výrobku. Samozřejmě budou péci ze surovin v kvalitě bio, ale například špaldová mouka se nahradí celozrnnou pšeničnou, která je levnější. Sušenky budou určitě také chutnat, ale trochu jinak a budou mít jiný obal, než ty v maloobchodě. Malé zdravé výživy se tak nemusejí obávat konkurence řetězců s cenou, protože zákazníci tam najdou jiný druh sušenek a krekrů. Osvědčené druhy, které jim dodá přímo biopekárna Zemanka ve svých vlastních obalech, budou ve zdravých výživách k dispozici dál. Sušenky
Stanislava Vyhnalová a čokokosky
i krekry pro maloobchod budou vyrobené především ze žádané špaldy, která má dobré zdravotní účinky. Zemanovi si zvolené místo pro podnikání pochvalují, jednak pro zázemí, které tu mají a také s lidmi jsou spokojeni. Nezaměstnanost je tu bohužel vyšší než v Praze, a tak si lidé pracovní příležitosti v Oříkově váží. Paní Monika Kotašková třeba dojíždí 14 kilometrů. A to dojíždět na venkově není žádný med. Spoje jsou řídké a jen mezi významnějšími obcemi jsou častější. Krajina Sedlčanska je členitá a pěkně zelená a neruší ji mnoho průmyslu, takže i sušenky a krekry se dodávají opravdu z čisté krajiny. Ochutnat je mohou hned v Sedlčanech, kde je zdravá výživa, čajovna a mateřské centrum, kam sušenky ze Zemanky dodávají – jak se říká: „ještě teplé“. TEXT a FOTO: M. Vohralíková a rodinný archiv Zemanových
Šárka Kváčová při balení
Špaldové menu z Myjavy – inšpirácia zo Slovenska
Špaldová polievka s hráškom 150 g hrášku, 100 g mrkvi, 50 g petržlenu, 50 g pšenice špaldovej, 1 menšiu cibuu, olej, so, petržlenovú vna Špaldu namočíme na 12 hodín. Potom v čistej vode uvaríme do mäkka. Na oleji opražíme cibu u, pridáme na jemno postrúhanú mrkvu a petržlen. Zalejeme vodou a pridáme hrášok. Pred dovarením pridáme uvarenú špaldu spolu s vývarom a necháme prejst varom. Dochutíme petržlenovou vnaou.
Zapekané cestoviny so syrom a brokolicou 400 g špaldových rezancov, 250 g mraznej alebo čerstvej zeleniny, 1 cibua, olej, so, vegi-vegi Cibu u najemno pokrájanú speníme na oleji, osolíme, okoreníme, pridáme zeleninu a spolu udusíme. Dusenú zeleninu scedíme, pridáme zeleninu a vo vzniknutom vývare uvaríme cestoviny. Uvarené cestoviny zmiešame s udusenou zeleninou a polejeme syrovou omáčkou
Syrová omáčka 0,5 l mlieka, 1 PL hladkej špaldovej múky, 50 g masla, 100 g syra eidam, bylinkové korenie (tymián, majoránka) Maslo rozpustíme, múku rozmiešame v mlieku a pridáme k maslu. Spolu zavaríme. Do uvarenej omáčky zamiešama postrúhaný syr a vymiešame dohladka. ochutíme bylinkovým korením.
Tvarohová pochúka 100 g špaldových vločiek, 30 g masla, 2–3 polievkové lyžičky kryštálového cukru, 2 pomoranče, hrozienka, 125 g tvarohu, 1/8 l sladkej smotany (poda chuti možeme použi aj kyslú smotanu) Vločky opražíme na masle, pridáme cukor, necháme skaramelizova a odstavíme. Pomaranče nakrájame na drobné kúsky, pridáme tvaroh, vychladnuté vločky, hrozienka a vyš ahanú smotanu. Všetko spolu zmiešame. Podáváme chladené.
Špaldový koláč s cuketou bez cukru 500 g postrúhaných cukiet, 400 g celozrnnej špaldovej hrubej múky, 2 vajcia, 2 dl oleja, 2 lyžičky škorice, za hrs hrozienok (najlepšie namoči na noc, koláč bude potom sladší), 1 prášok do pečiva Ckuketu olúpeme a na hrubo postrúháme. Múku zmiešame s práškom do pečiva, pridáme k nej cuketu a postupne primiešame všetky ostatné suroviny. Cesto vylejeme na vymastený a pomúčený plech. Pečieme v predhriatej rúre 30 minút pri 200 ˚C. Recepty z Ekotrendu Myjava http://pylovy-kalendar.pramenyzdravi.cz/
Bylinky součástí Českého ráje Ing. Bohumil Bradna založil v roce 1993 v Markvarticích u Jičína firmu Planta naturalis, která se zaměřila na unikátní projekt – shromažovat semena travin a lučních květin, a také je pěstovat a rozmnožovat. Můžete si díky jejichmnožení a semenaření pořídit i vzácnější či dokonce ohrožené druhy rostlin a nemusíte kvůli tomu ochuzovat a drancovat přírodní stanoviště. Na webových stránkách k tomu Ing. Bradna říká: „Naším hlavním zájmem jsou květnaté louky a vše kolem nich. Sledujeme vzájemné vztahy mezi rostlinami, abychom mohli stanovovat nejlepší složení směsí osiv pro založení krásných a odolných rozkvetlých luk.“
Markvartice a Květnice česká Markvartice leží na kopci a přesto schouleně v mělkém údolu, z nějž vykukuje ladovský kostelík sv. Jiljí. Na hranicích Českého ráje, poblíž Sobotky tak na polích za obcí vyrůstá a vykvétá další biodiverzitní ráj. Firma nejen dobře hospodaří na svých hektarech, ale také podněcuje další kulturní život v Markvarticích. Firma sídlí v části bývalého areálu JZD. Myšlenka záchrany přírodních rostlinných druhů je vedla i k přání, zbudovat sídlo firmy
jako tradiční dřevěnou patrovou stavbu, kde mají kanceláře. Ve dnech Květnice se však za sídla, dokončeného v roce 2003, stává výstavní a přednáškové místo. Přednášet sem letos přijel bylinkář Pavel Váňa. Krásná aranžmá od studentů a studentek litomyšlské Střední zahradnické školy doplňují interiér budovy ve všech místech a koutech. V okolí budovy je také ukázka skalničkových druhů a rostlin vhodných pro suché zídky. Květnice česká je pravidelnou akcí, která je významná pro celou ves. Místní lidé pomá-
Kvetoucí „hořící keře“ chráněné třemdavy
hají na poli při organizaci akce, ale také při občerstvení. Však si práce Ing. Bradny a jeho firmy váží. I když na druhou stranu do práce na poli při pletí se mnoho zájemců nehrne.
Exkurze na poli Polovina polí z 24 ha je určena pro byliny a polovina pro traviny a luční květy. Původní zaměření na pěstování a rozmnožování travin a porostů květnatých luk bylo doplněno produkcí bylinek proto, aby původní záměr mohl být vůbec realizován a firma se udržela. Vypěstované rostliny a sklizená semena se potom suší ve speciálních sušičkách, aby si zachovaly co nejvíce účinných látek. Bohužel produkce bylin je při výkupních cenách starých pomalu dvacet let opravdu svízelná. Byliny nebo výtažky se přivážejí z Asie a jejich cena je velmi nízká. „Začali jsme s hlavní tématikou – květnané louky. Chtěli jsme o nich povědomí rozšířit i do měst. Lidé už od nás semena kupují. Byliny držíme stále
a snažíme se ten sortiment držet dál, protože jsou na nás navázané další firmy,“ vysvětluje Ing. Bradna už z valníku. Zájemci si mohli po tři dny prohlížet jeho biodiverzitní království a svézt se na valníku mezi dlouhými řádky mnoha druhů rostlin (udržují až šest set druhů) a vyslechnout krátký výklad o zajímavých druzích i o krajině a přírodě. Do krajiny patří také aleje a z jedné aleje třešní – každý stromek je jiné odrůdy – si všichni mohli přímo z valníku sklidit nějakou tu třešňičku pro osvěžení v právě velmi horkém květnovém dni.
Záchrana endemitů a květnatých luk Pro rozpěstovávání mají část pozemku s matečnicemi Porosty s rostlinami na semeno. Mají zde například lilii cibulkonosou nebo arniku, zajímavou třemdavu , neboli hořící keř, tamarišek – roste jen ve Štramberku v lomu, zapomenutá léčivka merlík všedobr – tím se léčily è
9 / bio
l
7/2008
è
sečné a bodné rány, nebo růžový a bílý hvozdík písečný český – roste na jediném místě pod Řípem. Květnaté louky nikdo jiný v republice na semeno nepěstuje. Letos byly ukázkové porosty různých louček při Květnici již trochu přerostlé. Louka se seká 2–3krát ročně. Ing. Bradna vysvětluje: „Můžeme určité kusy sekat v různou dobu, a tak nám stále něco kvete. Dobré je sekat před vykvetením kopretin, aby se dostaly ke slovu další druhy. Květnatý kousek louky se uplatní na velkých zahradách, kde se tolik už nechodí. Taková loučka je velmi významná zejména pro hmyz. Říká se, že když vymře jeden rostlinný druh, vymře deset druhů hmyzích. Takže je to pro přírodu důležité, zachovat si přirozenou rozmanitost.“ Doporučuje se nehnojit loučku dusíkem. Silné druhy zlikvidují ty drobnější. Květnatou louku na semena tady sklízejí také strojem. Louku pro sklizeň na semeno mají už dvanáct let. Mají na ní různé druhy lučních rostlin pro větší výsevy. „Louka je jediná směsná kultura, která je přírodě blízká. Příroda takovou rozmanitost potřebuje. Když začnete pěstovat nějakou monokulturu, tak to příroda okamžitě potlačuje – začne plevel, když jej odstraníte, přijdou houbové choroby a plísně,“ přibližuje tématiku Bohumil Bradna. Do pěstování louček se pustila i některá měs-
Louka dukátová
ta (např. Zlín), která je využívají na okrajích silnic i v parku. Pro spotřebitele nabízejí louky zahradní i parkové. A jaká by to byla diverzita, kdyby měli jen jeden druh louky? Takže se chystají opravdové hody pro hmyz, když jim nasejete směsi, ve kterých se najdou luční květiny i traviny, vždy desítky druhů v jednom balení! A louku si můžete vybrat pro svůj pozemek přímo na míru: Českou květnici, Horskou louku, Zámeckou louku, Slunnou stráňku, Kopretinovou louku, Zahradní loučku či Zelený chodníček. Nebo si naladit ke své chalupě oblíbený odstín: Bílá louka krajková, Žlutá louka dukátová, Červená louka červánková, Modrá louka zvonečková... Můžete se vrátit trochu do minulosti, kdy úrodu obilnin provázely doprovodné rostliny, některé z nich dnes již vzácné či vyhynulé. Tak si můžete nasít Zapomenuté políčko s chrpou, konopnicí, koukolem, kozlíčkem, protěží žlutobílou, dejvorcem, kravincem a chundelkou metlicí. Dodávají také osiva vhodná pro rekultivaci ploch, nebo podrosty a louky podle stanoviš – do vlhka či na suchá místa.
Bylinky Pro potřeby čerstvých natí bylinek je tu připravena pro zahrádky Bylinková vonička s 32 druhy bylin jednoletých (např: brutnák lékařský, sléz lesní, sluncovka kalifornská...), dvou-
letých (divizna velkokvětá, mřík celer...) i trvalek (jablečník lékařský, prvosenka vyšší, routa vonná, šanta citrónová, yzop lékařský...). Čerstvé bylinky je dobré mít na zahrádce. Čaj z čerstvých bylin je účinnější než ze sušených, někdy mohou být směsi staré... Byliny se v Markvarticích sklízejí pomocí traktoru, upravené sekačky a kombajnu. Porosty musí být před sklizní dokonale vypleté. Potom je s bylinami ještě mnoho práce při sušení a zejména při získávání semen. Z bylin pěstují ve větším například známou meduňku. Suší se uměle, aby nezčernala, ale zřejmě se jí kvůli ekonomice budou
muset vzdát. Mají dále např. jeden hektar mateřídoušky - loni sklidili rekordní čtyři tuny sušené natě. Žlutě právě kvetla lnice – léčivka, růžově hvozdík kartouzek a hvozdík kropenatý a fialově šalvěj na semeno. Žádanější je nyní například echinacea – třapatka, pěstují se na květ, ale účinnější je kořen. Velmi účinná je při chřipce a únavě. Maralí kořen – leuzea – má velmi povzbuzující účinky. Všedobr byl dříve součástí každé zahrádky, k využití slouží kořen. Na valníku se projíždělo kolem řádků se svízelem, kvete žlutě, ten je velmi vonný a vhodný do aranžmá, è dále tu byla rozchodnice
bio
růžová, proskurník lékařský – na kořen, modrý rozrazil, bílá silenka, žlutá arnika, červeně kvetoucí lnička a smolenka... Bukvice lékařská je také velmi zajímavá a tužebník jilmový – místo acylpirínu, nebo se pěstuje rebarbora na kořen. Mají i velký kus úžasně voňavých lesních jahod, které se upotřebí do čajových směsí. V Markvartické plošině mají výhodu, že je tu vcelku dost vlhké podnebí, takže se rostliny nemusejí zavlažovat. I když vody je tu jinak nedostatek, takže si u polí pořídili malá jezírka pro obojživelníky. Zejména žá-
è
Mateční porosty
by pomáhají regulovat slimáky. „Ke kytkám i živočichům se musíme chovat slušně, oni reagují na naše chování. Čím více je potlačujeme, tím více se rozmnožují,“ říká Ing. Bradna. Jezírka se postupně sama ozeleňují a zabydlují živočichy. Výsev kontryhele se bude celý rok nejprve čistit od plevele, teprve příští rok bude nějaká úroda a po pěti letech se porost většinou musí zrušit, protože velmi zarostou plevelem a znehodnotí se. Tak je to i s ostatními bylinymi. Mnoho travin si také pěstují sami, protože je nikdo jiný nemnoží. Semena se skladují na
půdě, potom se musí čistit, některá jdou od původní rostliny oddělit velmi těžce a sezóna tak končí až v únoru. Mají také připravenu výstavku „nej“ o semenech. Dále pěstují přímo na poli skalničky a okrasné drnovky. Na podzim se prodávají narostlé polštářovité druhy veřejnosti: např. koniklec, hořec a některé traviny. Planta naturalis se snaží také postarat o výsadby alejí z ovocných stromů. Ty sloužily dříve pro občerstvení pocestných i putujících vojsk. Je škoda, že se od tohoto zvyku ustupuje. Do programu si vzala firma také ob-
l
7/2008 / 10
novu nalezeného keltského hradiště, které chtějí včetně studánky zrenovovat a zpřístupnit veřejnosti. Možná nevíte, že mnoho svátků dodnes držených, jako pohanské zvyky, mají původ v době osídlení Čech Kelty. Až se bude blížit květen vzpomeňte si proto na Květnici českou a přije te si prohloubit znalost bylin a travin. Určitě při tom dostanete chu přeměnit svůj dosud anglický trávník na nízký bylinný koberec nebo klasický trávník s ponechanými záhonky lučních květin a léčivek. TEXT a FOTO: Mirka Vohralíková
bio
l
7/2008 / 6
Zakládání louky z výsevu Louka je vlastně přírodním květinovým záhonem, který nemusí nikdo zbavovat plevele. K jejímu vypěstování a údržbě zcela postačí běžná travní sekačka (zastánci přírodního stylu dají přednost stylové kose). Předností luk je dokonalé přizpůsobení našemu proměnlivému počasí. Odolají mrazům a překonají letní sucha. Louka nemusí být nutně vysokým porostem, na který se jen můžete dívat, ale lze z ní vypěstovat i nízký bylinný koberec vhodný k přecházení.
Vyhlédněte si vhodné místo Nezáleží na kvalitě půdy. Vhodná bude jak kvalitní zahradní půda, tak i rekultivované stavební rumiště. Na každém loučka vyroste bude však vždy trochu jiná. Vybrané místo může být mírně zastíněné nebo na úpalu střešní zahrádky – zde je nutná ale možnost závlahy. Zajímavého efektu lze dosáhnout v okolí zahradního jezírka, kde se bude měnit složení rostlin v závsilosti na vlhkosti půdy. Půdu je dobré zrýt a urovnat. Povrch půdy před výsevem lehce uhrabte hráběmi a poházejte osivem. Pro usnadnění výsevu semen js možné smíchat drobné luční osivo s pískem nebo jemnými pilinami, lépe se dodrží výsevek 1–2 g na 1 m2. Vždy dbejte, aby byla semena zapravena do půdy jen mělce, nejvíce do hloubky půl až jeden centimetr. Po vysetí osivo zahrňte lehce hráběmi. Povrch můžete utužit pošlapáním nebo uválcováním. Nejlepší období pro výsev je jaro, od března do počátku května, aby semínka zastihla ještě zimní vláhu než přijdou letní sucha. Vhodný je také podzim podle počasí od září do října, i když v tomto období je nutné počítat s větším růstem plevelů přes zimu. Když máte k dispozici umělou závlahu nebo místo, kde bude loučky, opravdu vlhké, můžete směle vysévat kdykoli během roku. Semena pravých přírodních rostlin vzcházejí obvykle po 3–5 týdnech a rostlinky jsou zpočátku drobné. Zato všudypřítomný plevel rychle roste, ale úmorné pletí vás nečeká. K zapěstování loučky stačí vytáhnout travní sekačku, kosu nebo srp a založenou loučku posekat asi jednou do měsíce a to, co nasekáte, zkompostovat. Je dobré, když ji můžete posekat asi 4–6 cm nad zemí, aby se nepoškodily luční rostlinky. To je veškerá práce v prvním roce pěstování. Druhý rok pěstování už na jaře loučku nesečte. V květnu zakvete pestrobarevným lučním kvítím. Po odkvětu můžete porost posekat na seno nebo do kompostu. Pokud louka naroste do větší výšky, je vhodné použít k sekání silnější motorovou sekačku se žací lištou nebo tradiční kosu. Loučka posekaná v červnu vykvete ještě jednou během srpna. Po odkvětu ji opět posečte.V dalších letech se bude trochu měnit zastoupení jednotlivých rostlin v závislosti na počasí a druhu půdy, četnosti a termínů sečí, podobně jako je tomu v přírodě.
Luční koberec Můžete si vypěstovat luční koberec se záhonky lučního kvítí. Louku založíte jako v předchozím případě. První rok ji můžete sekat častěji, pokud nebude dlouhé letní sucho. Od druhého roku sečete louku od jara podobně jako anglický trávník. Pouze pokud chcete nechat vykvést některé luční záhonky, nesmíte tato místa posekat. Především nízké plazivé rostliny vytvoří hustý porost k nerozeznání od pravého trávníku.
Upozornění! Nepřisévejte osiva lučních rostlin do už založeného trávníku, ani nemíchejte s běžným trávním osivem! Kulturní trávy utlačí a zahubí většinu pravých lučních květin. Podle – Ing. Bohumil Bradna, Ing. Zdeňka Nikodémová: Rozkvetlé louky a přírodní rostliny na zahradě, Planta naturalis, Markvartice, 2001
FENYKL HLÍZNATÝ (Foeniculum vulgare) Tato vynikající zelenina se silnou anýzovou vůní a dužnatými bázemi řapíků, která svými jemnými listy podobné kopru se pěstuje po staletí jako zelenina. Fenykl pěstovali už staří Řekové a Římané především pro léčivou sílu a kořenitou vůni i chu, kterou rostlině dávají éterické oleje. ¨ Svérázná nasládlost fenyklu výrazně zlepšuje chu pokrmů, zejména salátů a pomazánek. U nás je jeho pěstování zatím málo rozšířeno. Pěstování je poměrně snadné. Rostlinky si můžeme předpěstovat nebo přímo vyset na záhon. Podmínkou je předpěstování při teplotě nad 20 stupňů, jinak vybíhá do květu. Výsev a výsadbu provést po 15. 5., když je již tepleji. Spon 30–40 x 15–25 cm. Sklízet můžeme průběžně jakmile naroste bulvička. Jíst se dá celá rostlina. Fenykl musíme sklidit před podzimními mrazíky, jinak kvalita hlízy klesá a také namrzá. Nedá se dlouho skladovat. Na škůdce není náchylný. Může ale přilákat otakárka fenyklového jehož housenky pravidelně nacházím na rostlinkách fenyklu.
Fenykl má mnohostranné léčivé účinky. Benediktini jej proslavili jako přírodní lék při zažívacích problémech nebo chorobách z nachlazení. Složky fenyklového oleje anethol a fenchon (v semenech) se užívají jako prostředek proti nadýmání a ke zvýšení činnosti střev (při zácpě), k uvolnění hlenů při rýmě a kašli. Vysoký obsah vitaminu C kromě toho posiluje imunitní systém. Pro lidi s nadváhou je fenykl ideálním prostředkem k hubnutí. Váže tuky už ve střevech, takže se nemohou usadit v tukových polštářích na břichu, hýždích, bocích a stehnech. Fenykl je zelenina znalců a labužníků. Dokáže však předat i běžným surovinám svou mimořádně aromatickou chu a učinit z nich neobyčejnou lahůdku, výborné jsou např. brambory s fenyklem. Podává se vařený, dušený i zapečený. Přidává se do salátů a pomazánek, připravují se z něho výborné polévky. Na můžete navíc použít jako dekorativní ochucovadlo při posypání povrchu jídla. Jeho sladkost můžete využít při přípravě sladkých nákypů a jídel.
Jiří Pospíšilík
bio
BIOPEKÁRNA ZEMANKA ZÍSKALA OCENENÍ GOOD EGG
Cenu Good Egg uděluje britská organizace Compassion in World Farming (CIWF) firmám, které se rozhodly nepoužívat vejce od slepic z bateriových klecí. Good Egg Award oceňuje společnosti, které používají či obchodují s vejci z volných chovů nebo z chovů na podestýlce místo vajec snesených slepicemi v klecových bateriových systémech. Oceněné společnosti musejí užívat vejce z neklecových chovů již nyní, nebo se musejí zavázat, že je přestanou používat ještě před rokem 2012, tj. před platností zákazu chovu slepic v nezdokonalených klecích v EU.
Mezi oceněnými firmami jsou i nadnárodní giganti typu Unilever či McDonald˚s, kterým ocenění přinesl jejich závazek do roku 2010 přestat používat ve svých provozech vejce z bateriových klecových chovů. Celkem bylo oceněno více než dvacet firem z různých evropských zemí (nejvíce z Nizozemí). Jediným oceněným českým výrobcem byla Biopekárna Zemanka. Tato společnost používá vejce i ostatní suroviny pouze z ekologického zemědělství. Majitelé biopekárny Hana a Jan Zemanovi uvedli: „Všechny naše aktivity vedou k podpoře přirozeného chovu zvířat, protože máme rádi zvířata a protože jsme přesvědčeni, že žít, podnikat i jíst se dá i tak, aby to nebylo na úkor někoho jiného. A snažíme se zároveň i o osvětu mezi spotřebiteli – například informacemi na obalu našich produktů. Ocenění GEA může k této osvětě velmi přispět.“
Ředitelka oddělení potravin CIWF, Rowen West-Henzel věří, že tato aktivita pomůže probudit evropské výrobce potravin, kteří stále ještě využívají vejce z klecových chovů. Spotřebitelé dle jejího názoru již nechtějí jíst potraviny, které pocházejí z krutého produkčního systému. Slepice chované v zemědělském výrobním sek-
l
7/2008 / 12
toru v ČR jsou z 97 % chovány v klecích, přibližně 2,7 % volně v halách a pouze pár tisíc ve dvou ekologických farmách. V EU to jsou tři čtvrtiny slepic, které stráví celý svůj život (14–16 měsíců) zavřené v klecích, uvnitř hal. Jan Valeška, PRO-BIO LIGA Dle informací zprávy Společnosti pro zvířata a tiskové zprávy CIWF www.thegoodeggawards.org
bio
Pšenice ŠPALDA
Pšenice špalda je prastarý nešlechtěný druh pšenice. Je výjimečná svým složením i zajímavou ořechovou chutí.
Historie Je jednou z nejstarších kulturních obilnin, které předcházely jen pšenice dvouzrnka a jednozrnka. V prehistorické době byla pšenice špalda pěstovaná na Blízkém Východě. Její ořechová chu byla dlouhé staletí populární v Evropě, především v Itálii (farro), v jižním Německu (dinkle), Španělsku, Belgii, Švýcarsku, Anglii, Polsku, Skandinávii. V současné době se obecně její osevní plochy zvyšují i v dalších evropských státech, a také v USA a Kanadě. Na našem území pšenice špalda neměla v historii velkou tradici. V polovině 18. století byla více pěstována na Litomyšlsku, kde se z ní pražila kávovina. V 19. a 20. století se na území české republiky nepěstovala vůbec. V současné době se zvyšuje zájem o její pěstování především v ekologickém zemědělství. Na rozdíl od tradičních obilnin patří pšenice špalda do skupiny tzv. pluchatých pšenic. Proto první zpracovatelskou operací po vyčištění je vyloupávání zrna z klásku. Vyloupané zrno se dále čistí a další potravinářské zpracování je podobné jako
u běžných obilnin a závisí od druhu finálního výrobku. Skladování neloupaných klásku pšenice špaldy je z hlediska zachování kvality a čerstvosti produktu pozitivní vlastností. Pluchy, které pevně obalují zrna jsou poměrně účinnou ochranou vůči vlivům vnějšího prostředí a hmyzu.
Přednosti Pšenice špalda je potenciálním zdrojem nových potravinářských produktů s vysokým obsahem vlákniny. Vyrábějí se z ní základy nebo přídavky do těstovin, tvoří přísadu müsli i vánočního pečiva, zrna špaldy se dále zpracovávají na kroupy, krupici či vločky vhodné do kaší nebo polévek. Chléb s přídavkem špaldové mouky má výraznou chlebovou vůní, velký objem, popraskanou kůrkou, výborně chutná a dlouho vydrží vláčný a čerstvý. Konzumují se i zelená zrna (grünkern), jejichž speciální přípravou se získává tzv. zelený kaviár. Velice populární je špaldový bulgur. Bulgur je vysoce nutričně hodnotný produkt (známý asi 4000 let), při tvorbě kterého člověk použil
jednu z prvních zpracovatelských technologií (vyčištěné zrno se po termickém ošetření párou vysuší, pak se hrubě drtí a třídí). Především v oblastech Středního Východu se využívá na přípravu oblíbeného pilafu, různých zeleninových salátů (tabbouleh), zeleninových nebo masových jídel (falafel, kibbeh). Cení se jeho jednoduchá a rychlá příprava, oříšková chu, lehká stravitelnost, vysoká nutriční hodnota – vysoký obsah vlákniny a sacharidů, vitamínů, minerálií, nízký obsah tuku. Je součástí ruzných metabolických diet. Známé je také špaldové pivo a špaldová káva.
Nutriční složení špaldy Pšenice špalda obsahuje téměř všechny základní složky důležité pro zdravý lidský organizmus, včetně bílkovin, tuku, sacharidu, vitaminu, minerálií. Vzhledem k většímu podílu aleuronové vrstvy obsahuje pšenice špalda v průměru 16–17 % bílkovin, což je mnohem více ve srovnání s pšenicí setou (12–14 %). V aminokyselinovém složení nejsou mezi nimi veliké rozdíly. Obsah esenciálních aminoky-
l
7/2008 / 14
selin je nepatrně vyšší, ale podobně jako u pšenice seté limitující je lysin, který následuje threonin. Z ostatních aminokyselin je výrazně vyšší obsah leucinu. Obsah lepku se pohybuje v rozmezí 35–45 %, dokonce až 54 % a jeho kvalita je vysoká. Pšenice špalda je výborným zdrojem nekterých vitamínu skupiny B, především thiaminu (B1), riboflavinu (B2), ale také niacinu. Zajímavý je obsah ßkarotenu a thiokyanátu, který působí regeneračně na tělní buňky a chrání proti infekcím. Vyšší je obsah draslíku důležitého pro regulaci osmotického tlaku v buňkách, síry i hořčíku. Obsah stravitelného škrobu, který je důležitým energetickým zdrojem pro člověka i zvířata, se u pšenice špaldy téměř rovná pšenici seté, podstatně nižší však má obsah stravitelných cukrů. Obsah nerozpustné vlákniny je o něco nižší než u pšenice seté. Potravinářská vláknina špaldy má jemnou strukturu vláken, je velmi dobře snášena, podporuje trávení a střevní peristaltiku. Špalda obsahuje relativně hodně nenasycených mastných kyselin a neobsahuje cholesterol. Z hlediska zdravotního se špaldě připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému, cení se její lehká stravitelnost (neobsahuje anti-nutritivní substance) a vhodnost při léčení některých alergií. Konzumace špaldy vykazuje mnohem nižší toxicitu pro jedince alergické na lepek a v některých případech alergii výbec nevyvolává. Vliv špaldy je individuální, vždy ale konzultujte její použití s lékařem!
Obecné zásady pro přípravu Před přípravou špaldu propláchneme, vložíme do studené vody (můžeme předem namočit na 12 hodin a doba vaření se mírně sníží), osolíme a vaříme pod poklicí bez míchání. Poměr vody je 1:1,5–2. Po uvaření necháme 5 minut dojít. Po 45 minutách vaření je zrno křupavé, po 60 minutách je rozvařené a vhodné do pomazánek, nákypů, omáček. Lze připravit i větší množství a použít druhý den nebo zamrazit. Vaření nad parou nedoporučujeme, v tlakovém hrnci ano. Špaldové kroupy není třeba namáčet, vaří se 20 minut. PRO-BIO obch. spol.
13 / bio
l
7/2008
Dnes dělám vrátného a uvítací výbor ROZHOVOR s Ing. Martinem Hutařem Obchodní společnost PRO-BIO v červnu oslavila další rok svého působení na českém trhu. Jaké byly začátky a jak se daří největšímu českému zpracovateli biopotravin dnes? Na to jsem se zeptala zakladatele a ředitele společnosti, Ing. Martina Hutaře. Společnost PRO-BIO nedávno oslavila 16 let od svého vzniku. Pamatujete si ještě jaké byly začátky? Radši ne (smích). Začátky byly kruté, ale měli jsme hodně síly a odvahy, tak jsme se do toho pustili. Začali jsme z ničeho, jen s pronajatým skladem. Zpracovávali jsme základní suroviny, čistili zrna na klíčení a mletí, šrotovali jsme mouky a vůbec obchodovali s čím se dalo. V roce 1995 jsme svépomocí pořídili technologii na mlýnské zpracování špaldy, loupání pohanky, mletí celozrnných muk. Nemohli jsme ale dělat větší objemy, protože nebyl odbyt. Tak jsme museli vytvořit sí obchodu, zaváželi jsme zboží napřímo a postupně vymýšleli další a další výrobky. Začínal jsem sám, za půl roku přišel pan Matěj (současný obchodní ředitel společnosti), měli jsme jednoho zaměstnance. Postupně se to nabalovalo až do dnešních téměř 80 zaměstnanců. Co vás přivedlo k ekologickému zemědělství? To bylo logicky dané mým zaměřením – byl jsem aktivní v ochraně životního prostředí. Jako zemědělec agronom jsem viděl, jaké... jak to říct slušně, nepravosti se děly, tak jsem se zabýval tím, jak tomu předejít, jak lze minimalizovat hnojiva, až jsem dospěl k ekologickému zemědělství. Od té doby se mnohé změnilo. Jak se liší (technologicky či jinak) zpracování biopotravin dnes a před 16 lety? První mouku jsme dělali na šrotovníku (byla to šrotová celozrnná mouka), kterou balila jedna zaměstnankyně. Postupně jsme se učili jak zpracovávat speciální plodiny, především z hlediska kvality, aby byly co nejpřijatelnější pro zákazníky. Na začátku jsme balili do obyčejných recyklovatelných sáčků s malou etiketou. Technologicky jsme investovali především do mlýna – meleme lepší kvalitu, rovnoměrnost, výrazně se zlepšila kvalita čištění produktů, zlepšily se pracovní podmínky. Také na balírně se zkvalitnila výroba, máme např. nové zařízení na detekci kovů na všech balicích strojích... Vybudovali jsme moderní sklad na 900 palet, takže jsme schopni rozšiřovat
NEZAPOMEŇTE!
sobota 12. července ve Starém Městě pod Sněžníkem!
sortiment. Bohužel přibývá administrativy. Dnes vidím, že dělám vrátného a uvítací výbor všem kontrolám a státním institucím od bezpečnosti práce, veterinářů, SZPI, SZIF (až se divím, že si ty zkratky pamatuji), po různé akreditační orgány, takže je spíš nebezpečí, že nás zavalí administrativa a byrokracie, která i u nás nadále poroste. Mlýn PRO-BIO prošel rozsáhlou rekonstrukcí, můžete k tomu říci pár slov? Pořídili jsme novou technologii na mletí bílých muk v celém rozsahu (tedy hladká, polohrubá, hrubá, krupice...). Chceme nabízet mouky z pšenice, špaldy, žita, ječmene, dvouzrnky, prostě všeho, co se dá pomlet. Starší část mlýna, která je technologicky jednodušší, chceme postupně zrekonstruovat a začít vyrábět bezlepkové produkty. Rozšířili jsme výrazně kapacitu čistící linky, v budoucnu plánujeme rozšířit také kapacitu skladů v okolí mlýna. Je červenec, blíží se období nové sklizně. Jak to vypadá s úrodou v letošním roce? Poslední dva roky byl nedostatek surovin, letos (a to musím zaklepat) by úroda mohla být dobrá, ale do sklizně je ještě dost daleko. I letos budeme vykupovat veškeré potravinářské obilí (špaldu, žito, pšenici), pohanku, zemědělcům nabízíme zálohy. Platíme světové ceny, tak jako všichni ostatní, a myslím si, že i naše platební podmínky jsou zajímavé. Naší snahou je udělat smlouvy na maximum produkce, abychom měli dostatek surovin z domácích zdrojů. Co Vám činí největší starosti a co naopak největší radost? Radost? Daří se budovat, firma dobře vypadá, funguje... Už čtyři roky sídlíme v areálu bývalého Moravolenu (dříve německé textilky) nestavíme na zelené louce, ale rekonstruujeme původní areál. Je to takový dobrý pocit, že se neničí, ale naopak buduje, vylepšuje a také nezabírá to nejcennější – zemědělská půda. Starostí je více. Celkový nedostatek potravin ve světě způsobil i nárůst cen bioproduktů. Meziročně stouply ceny o 60 až 100 %, což odra-
S Bohatý hudební program, v 19.30 koncert cimbálové muziky Hradišan S Dětský koutek se živými zvířaty, divadelní pohádka
Více podrobností na
zuje mnoho zákazníků. Např. v Německu přestaly některé mlýny vyrábět špaldové produkty, protože se "stydí" je prodávat za tak vysoké ceny. Řešit příčiny růstu cen by ale bylo na další rozhovor. Další problém vidím ve změně směrnic ekologického zemědělství. Snižuje se náročnost na pěstování a zpracování biopotravin, na systém ekologického zemědělství – běžně jsou povolené smíšené farmy, ze zákona se vytratily různé zákazy (např. mikrovlnného zpracovaní). Není to o tom, že chceme být ortodoxní. Ale už i konvenční výrobci potravin pochopili, že nemůžou nadále vyrábět párek bez masa, ale že musí zvyšovat kvalitu. To může mít za následek, že bioproducenti by za chvíli nemuseli mít na čem stavět kvalitu svých biopotravin. Také razantní rozšiřování GMO v zemědělství představuje velké nebezpečí pro ekologické zemědělství a lidstvo obecně. Proto je třeba zpřísňovat zásady ekologického zemědělství a zpracování biopotravin tak, aby zákazník věděl, že je všechno v pořádku. A nějaká optimistická tečka na závěr? Líbí se mi, že čím dál tím víc lidí si zajede na ekofarmy, podívat se, jak se produkuje. Líbí se mi, a to je pro mě povzbudivé, že v časopisech a knížkách týkajících se gurmánství narážím na to, že člověk, který o tom píše, doporučuje či vyzdvihuje biopotraviny pro jejich kvalitu. Např. Jamie Olivier, který ve své kuchařce vůbec nepopisuje bioprodukty, ale když v receptech píše: "Použijte jehněčí" a v závorce "nejlépe bio", tak to se mi líbí. Absolutně nenucenou formou ukazuje, že bio je cesta a že se jedná o skutečně hodnotné potraviny, u kterých je záruka vysoké kvality. Děkuji za rozhovor. Ing. M. Hutaře se ptala
Lenka Šuveríková
S Rozmanité občerstvení s bio specialitami pro „masaře“ i vegetariány S Výlety na ekofarmy, exkurze do mlýna PRO-BIO
www.probio.cz/bioslavnosti2008
Novinky v sortimentu Country Life Granovita
NutraSprout brokolice 100 g BIO Naklíčené brokolicové semínko v prášku NutraSprout bio je výborným zdrojem fytochemikálií a živin. Tři gramy obsahují stejné množství sulforafanu jako deset 150g porcí přírodní brokolice. Právě díky sulforafanu, proslulému pro své protirakovinové a antimikrobiální účinky, je konzumace NutraSprout brokolice vynikajícím způsobem prevence proti rakovině. Kromě toho je naklíčené brokolicové semínko skvělým zdrojem vitamínu C a vitamínu A a dobrým zdrojem kyseliny listové. Prospívá tak imunitnímu systému. Neobsahuje lepek, laktózu a cholesterol.
Granovita
Flapjack Linusprout s meruňkami 85 g BIO Flapjack Linusprout s čokoládou 85 g BIO Řada flapjacků se rozrůstá o dvě nové příchutě, čokoládovou a meruňkovou! Kromě vynikající chuti nabízejí flapjacky od Granovity cenné nutriční látky získané z rozdrcených naklíčených lněných semínek Linusprout. Ty jsou skvělým zdrojem omega-3 esenciálních mastných kyselin. Kromě toho Linusprout, naklíčené lněné semínko, obsahuje vlákninu, vitamíny a minerály v koloidní formě tj. organismem snadno vstřebatelné. Rovněž obsahuje lignany, rostlinné látky s antivirovými, fungicidními, baktericidními a protirakovinovými vlastnostmi.
Granovita
Olej omega 3,6 a 9 BIO – panenský, lisovaný za studena – výborný zdroj omega 3, 6 a 9 esenciálních mastných kyselin Pečlivě vybraná směs olejů (lněného, konopného, sezamového, dýňového a pupalkového) s vysokým obsahem omega 3, 6 a 9 esenciálních mastných kyselin. Kyseliny jsou zde zastoupeny v poměru 2:1:1, který je odborníky na zdravou výživu považován za vyvážený. Esenciální mastné kyseliny napomáhají růstu buněk a udržení zdravého srdce. Přispívají také k celkové tělesné a duševní pohodě.
Sušenky Country Life BIO Country Life
Sušenky müsli 260 g BIO Sušenky mandlové 200 g BIO Sušenky kamutové 175 g BIO Sušenky s rozinkami 240 g BIO Sušenky plněné rozinkami 200 g BIO Sušenky kokosovo-citrónové 175 g BIO Sušenky oříškovo-pomerančové 175 g BIO Sušenky špaldové zázvorové s ořechy 175 g BIO Sušenky špaldové jablečné s brusinkami 175 g BIO Zdravé mlsání nabízejí nové bio sušenky značky Country Life. Jejich hlavní předností je skutečnost, že jsou bez přidaného cukru. Sušenky jsou totiž slazeny různými druhy sirupů - javorovým, rýžovým, pšeničným, datlovým, kukuřično-ječným či kamutovým sirupem. Tak neváhejte, ochutnejte!
www.countrylife.cz
