NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBRATAŇ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ÚZEMNÍ PLÁN

OBRATAŇ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBRATAŇ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBRATAŇ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA Č. 183/2006 Sb., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU (STAVEBNÍ ZÁKON)

POŘIZOVATEL:

MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL:

IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.

DUBEN 2013

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí

AUTORSKÝ KOLEKTIV

ZPRACOVATEL:

IVAN PLICKA STUDIO S.R.O.

ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL:

ING. JAN DŘEVÍKOVSKÝ

autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti č.j.2556/381/OPV/93 prodloužení autorizace č.j.: 3298/ENV/11 Městské sady 666 284 01 Kutná Hora Tel.: 322 320 541 e-mail: [email protected] SPOLUPRÁCE:

VLADIMÍRA TROJÁNKOVÁ

PODPIS ZPRACOVATELE:

DATUM ZPRACOVÁNÍ: DUBEN 2013

Strana 2 z 71


OBSAH AUTORSKÝ KOLEKTIV

2

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI

6

ÚVOD

7

1 STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM.

8

2 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 16 3 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 18 4 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 34 5 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNÉ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI 40 6 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

41

7 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ 58 8 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 62 9 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ 64 10 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 65 11 NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 66 12

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

67

13

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

68

POUŽITÁ LITERATURA

71

Strana 3 z 71


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Zastavitené plochy ........................................................................................................... 11 Tabulka č. 2: Klimatické charakteristiky okrsků MT3 a MT 5 mírně teplé klimatické oblasti dle Quitta 18 Tabulka č. 3: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) ................ 19 Tabulka č. 4: UAN v zájmovém území (Zdroj: Státní archeologický seznam ČR, dostupný na http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/free/) ......................................................................... 32 Tabulka č. 5: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru .................................................................................. 34 Tabulka č. 6: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích – počet vozidel za 24 hod (2010) ............. 35 Tabulka č. 7: Druhy pozemků v obci Obrataň UAN v zájmovém území (Zdroj: Bilance ploch podle ČSÚ, stav k 20.12.2012) ............................................................................................................... 36 Tabulka č. 8: Posuzované varianty ÚP ................................................................................................. 41 Tabulka č. 9: Identifikace potenciálních vlivů varianty realizace konceptu územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví ............................................................................................................. 41 Tabulka č. 10: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů .................................................... 56 Tabulka č. 11: Kritéria pro porovnání variant rozvoje území ................................................................. 59 Tabulka č. 12: Navržené ukazatele pro sledování vlivů realizace územního plánu .............................. 65

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Zájmové území................................................................................................................ 10 Obrázek č. 2: Vztah cílů SEA a cílů územního plánu ............................................................................ 16 Obrázek č. 3: Vody v území .................................................................................................................. 20 Obrázek č. 4: Ohroženost vodní erozí dle koncepce GAEC ................................................................. 25 Obrázek č. 5: Potenciální přirozená vegetace....................................................................................... 30 Obrázek č. 6: Znázornění sčítaných úseků ........................................................................................... 36 Obrázek č. 7: Přeložka silnice I/19 (modrá – současná trasa; červená – přeložka) ............................. 43

SEZNAM ZKRATEK V TEXTU B(a)P BPEJ ČHMÚ ČOV IL IRZ KES KÚ k.ú. MŽP NO2 NOx OZKO PM10

- bezo(a)pyren -bonitovaná půdně ekologická jednotka - Český hydrometeorologický ústav - čistírna odpadních vod - imisní limit - integrovaný registr znečišťování - koeficient ekologické stability - krajský úřad (Kraj Vysočina) - katastrální území - Ministerstvo životního prostředí - oxid dusičitý - oxidy dusíku - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - suspendované částice velikostní frakce PM10

Strana 4 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí PUPFL SEA SO2 ÚP ÚPD ÚSES VKP ZCHU ZPF ŽP

- pozemky určené k plnění funkcí lesa - vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí - oxid siřičitý - územní plán, územní plán obce - územně plánovací dokumentace - územní systém ekologické stability - významný krajinný prvek - zvláště chráněné území - zemědělský půdní fond - životní prostředí

Strana 5 z 71


ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1.1

POŘIZOVATEL ÚPD Městský úřad Pacov Odbor výstavby Náměstí svobody 1 395 01 Pacov

1.2

ZHOTIVITEL ÚPD IVAN PLICKA STUDIO s.r.o. Thákurova 3/676 160 00 Praha 6

Strana 6 z 71


ÚVOD Vyhodnocení vlivů územního plánu Obrataň na životní prostředí (dále jen „vyhodnocení“) je provedeno v rozsahu a s obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb. (dále jen „stavební zákon“). „Vyhodnocení“ je součástí odůvodnění ÚP“ (§ 53 odst. 5 stavebního zákona). Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, se ve svém Stanovisko k návrhu zadání územního plánu Obrataň ze dne 18. 6. 2012 (KUJI 42539/2012 OZP 1264/2006) z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) vyjádřil následovně (cit.): „Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů požaduje vyhodnocení vlivů územního plánu Obrataň na životní prostředí a veřejné zdraví dle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Důvodem tohoto požadavku je především vedení koridorů el. energie 110 kV; vedení el. energie 400 kV; silniční obchvat I. a II. tříd s ohledem na kumulativní a synergickou povahu vlivů a na zranitelnost oblasti životního prostředí – plochy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES, plochy zvláště chráněného území PP Kejtovské louky, kvalitu půdy a intezitu jejího využívání. Dále nelze jednoznačně vyloučit závažné negativní vlivy na životní prostředí, zejména u ploch rekreace, ploch technické infrastruktury, ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních, ploch těžby nerostů, ploch specifických. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, který je nedílnou součástí Návrhu územního plánu, je uveden v příloze zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon. Vyhodnocení musí komplexně pro řešené i širší dotčené území postihnout vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Při vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu je třeba přihlédnout mimo jiné ke stávajícímu dopravnímu zatížení území a vyvolanému dopravnímu zatížení s důrazem na zamezení zvyšování hlukové zátěže a znečišťování ovzduší. Dále je nutné vyhodnotit účelnost zastavění zemědělské a lesní půdy, vliv na změnu odtokových poměrů v území zejména z důvodu zastavění území zpevněnými plochami většího rozsahu.“ Příslušný orgán ochrany přírody, Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí ve stanovisku dále konstatuje: „Návrh zadání územního plánu Obrataň nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality ani ptačí oblasti uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.).“

Strana 7 z 71


1

STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM.

Cíle územního plánování formuluje zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů: § 18 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Pro výběr cílů ochrany životního prostředí jsou relevantní cíle ochrany hodnot a ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou: důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny; logické doplnění a zahuštění stávající struktury zástavby jednotlivých sídel novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území; důsledná ochrana volné krajiny, v níž nebudou vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení (stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu ke dni 31.3.2013. Územní plán navrhuje přiměřený rozvoj zástavby správního území obce Obrataň; jednotlivá sídla se budou dále rozvíjet jako samostatná. Nová zástavba bude přiměřeně odpovídat charakteru stávající zástavby, jejímu prostorovému a funkčnímu uspořádání a historickému vývoji. Rozvoj zástavby jednotlivých sídel bude respektovat charakteristický ráz krajiny, jedinečnou polohu sídel v ní a stávající obraz sídel v krajině; nová zástavba musí být

Strana 8 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí uspokojivě zapojena do struktury sídel. Plochy pro individuální rekreaci nejsou územním plánem rozvíjeny. Koncepce dopravní a technické infrastruktury vychází z dnešního stavu, potřeb zastavěného území a nároků nově vymezených rozvojových lokalit s cílem zajistit uspokojivý standard všem uživatelům řešeného území. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny; umístění fotovoltaických panelů je možné pouze na střechy objektů v plochách smíšených obytných, v plochách občanského vybavení a v plochách výroby a skladování. Jednotlivá sídla budou rozvíjena jako samostatná, s respektem ke kvalitám přírodního prostředí, jež je obklopuje; při rozvoji sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz řešeného území. Nezastavěné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavěném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren a větrných elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. Cílem koncepce uspořádání sídla je koordinace zájmů a vztahů v zastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmu ochrany urbanistických a architektonických hodnot v sídle. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití v zastavěném a zastavitelném území. Pro ně jsou stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich využití, včetně podmínek plošného a prostorového uspořádání. Z hlediska funkčního využití převažuje a nadále i v rámci navrhovaného rozvoje bude převažovat charakter smíšené obytné venkovské zástavby. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Veškeré tyto stavby není možno umisťovat v plochách přírodních; v plochách zemědělských a v plochách lesních lze umisťovat pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, hygienických zařízení, ekologických a informačních center se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajích plochách. V nezastavěném území nelze umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů. Nedílnou součástí urbanistické koncepce využití ploch je i ochrana pozemků určených pro Územní systém ekologické stability a pozemků vzdálených do 50 m od okraje lesa. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Obec: Obrataň (kód obce: 10871 5, IČZÚJ: 548472) Katastrální výměra: 3207,3248 ha Katastrální území: Bezděčín, Hrobská Zahrádka, Moudrov, Obrataň, Sudkův Důl, Šimpach, Vintířov. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Pacov Správní obvod obce s rozšířenou působností: Pacov Strana 9 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Okres: Pelhřimov Kraj: Vysočina (NUTS CZ 063) Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím obce Obrataň, které je tvořeno katastrálním územím Bezděčín, katastrálním územím Hrobská Zahrádka, katastrálním územím Moudrov, katastrálním územím Obrataň, katastrálním územím Sudkův Důl, katastrálním územím Šimpach a katastrálním územím Vintířov. Obrázek č. 1: Zájmové území

ŘEŠENÉ LOKALITY Bezděčín Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území ve východní části sídla (lokality BV1-B, BV2-B, BV3-B); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu rodinných domů. Hrobská Zahrádka Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území v severní části sídla (lokality BV1-Z, BV2-Z); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Územní plán dále navrhuje rozšíření stávajícího areálu zemědělského hospodaření (lokalita ZH1-Z). Moudrov Územní plán nepředpokládá další rozvoj tohoto sídla. Obrataň Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území (lokality BV2, BV3, BV4, BV5, BV7, BV8, BV9, BV10), relativně větší rozvoj je předpokládán při západním okraji Strana 10 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí (lokalita BV1) a jižně od středu sídla (lokalita BV6); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. V severozápadní části sídla předpokládá územní plán rozvoj areálu přírodního koupaliště (lokalita SR1). Územní plán předpokládá další rozvoj ploch pro výrobu a skladování, ve vazbě na stávající areály výroby a skladování v jihovýchodní části sídla (lokality VN1, VN2). Severně od sídla trasuje územní plán přeložku silnice I/19. Šimpach Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území pouze v západní části sídla (lokalita BV1-S); jedná se výhradně o lokalitu pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Územní plán dále navrhuje rozšíření stávajícího areálu zemědělského hospodaření (lokalita ZH1-S), rozšíření areálu lihovaru (lokalita VN1-S) a vymezuje novou lokalitu zázemí pro rybochovný rybník (lokalita ZH2-S). Sudkův Důl Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území dvěma lokalitami, přímo navazujícími na zastavěné území – na jihu (lokalita BV1-D) a na severu (lokalita BV2D). Dále je doplněno zastavěné území samoty Nechyba (lokalita BV3-D). Jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Vintířov Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území v severní části (lokality BV1-V, BV2-V, BV3-V, BV4-V, BV5-V) a v jižní části (lokalita BV6-V); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Pro následující plochy (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost): o o o o

BV6; SR1; VN1; VN2.

Tabulka č. 1: Zastavitené plochy

lokalita

plocha lokality 2 (dle KN) (m )

Zdůvodnění změny využití plochy Bezděčín

BV1 - B

2 746

BV2 - B

4 514

BV3 - B

2 700

BV 1 - Z

10 772

2 RD Veškeré stavební objekty v lokalitě musí respektovat minimální odstup od hranice lesa (plochy lesní) 20 metrů. 3 RD Veškeré stavební objekty v lokalitě musí respektovat minimální odstup od hranice lesa (plochy lesní) 20 metrů. 2 RD Veškeré stavební objekty v lokalitě musí respektovat minimální odstup od hranice lesa (plochy lesní) 20 metrů. Hrobská Zahrádka 5 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místním komunikacím (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), které lemují lokalitu z jihu a ze západu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 1.500 2 m , doporučená minimální velikost pozemku (včetně 2 zahrady): 2.000 m .

Strana 11 z 71


BV 2 - Z

12 600

ZH1 - Z

15 807

BV 1

20 131

BV 2

7 561

BV 3 BV 4 BV 5

4 811 2 104 2 079

BV 6

20 937

BV 7

4 851

BV 8

3 364

BV 9

3 217

BV 10

1 094

SR 1

58 572

5 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z východu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; 2 minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 1.500 m , doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 2 2.000 m . 2 HPP 4 000 m Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 25%. Obrataň 10 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k nové místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která bude vedena ve směru severojižním po západním okraji lokality, směrem dovnitř lokality (na východ) budou umístěny plochy zahrad; minimální 2 velikost pozemku (včetně zahrady): 1.500 m , doporučená 2 minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 2.000 m . 4 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místním komunikacím (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), které lemují lokalitu ze severu, směrem dovnitř lokality (na jih) budou umístěny plochy zahrad; minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 1.500 2 m ; veškeré stavební objekty v lokalitě musí respektovat minimální odstup od hranice lesa (plochy lesní) 20 metrů. 4 RD 2 RD 2 RD 16 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místním komunikacím (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), které lemují lokalitu ze západu a z jihu, případně k novým vnitřním místním komunikacím; minimální rozloha veřejného prostoru bude činit 15% z celkové plochy lokality; rozhodování o změnách v území / v této lokalitě je podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). 3 RD 2 Minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 1.500 m . 2 RD 2 Minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 1.500 m . 2 RD 2 Minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 1.500 m . 1 RD Lokalita je určena pro vybudování areálu přírodního koupaliště; max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 10%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 65%; nová zástavba této lokality musí respektovat vodní tok / lokální biokoridor, procházející lokalitou; rozhodování o změnách v území / v této lokalitě je podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost).

Strana 12 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí 2

VN 1

97 677

VN 2

40 562

BV 1 - S

2 331

VN1 - S

11 480

ZH1 - S

14 003

ZH2 - S

5 356

BV1 - D

9 028

BV2 - D

6 427

BV3 - D

1 906

BV1 - V

4 868

BV2 - V

1 848

HPP 25 000 m Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 35%; nová zástavba této lokality musí respektovat vodní tok / lokální biokoridor, procházející lokalitou; rozhodování o změnách v území / v této lokalitě je podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). 2 HPP 10 000 m Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 15%; rozhodování o změnách v území / v této lokalitě je podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Šimpach 2 RD 2 HPP 3 000 m Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 25%. 2 HPP 3 500 m Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 25%. 2 HPP 250 m Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 5%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 65%. Sudkův Důl 5 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu ze severu, směrem dovnitř lokality (na jih) budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně 2 zahrady): 2.000 m . 4 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z jihu, směrem dovnitř lokality (na sever) budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 2 2.000 m . 1 RD Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Vintířov 2 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místním komunikacím (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), které lemují lokalitu ze západu a z jihozápadu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně 2 zahrady): 2.000 m . 1 RD Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu, nová zástavba (rodinný dům) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z jihozápadu, směrem dovnitř lokality bude umístěna plocha zahrady.

Strana 13 z 71


BV3 - V

8 478

BV4 - V

2 040

BV5 - V

6 017

BV6 - V

10 281

4 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z jihozápadu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 2 2.000 m . 1 RD Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. 2 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu ze severu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 2 2.000 m . 4 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z jihu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; doporučená 2 minimální velikost pozemku (včetně zahrady): 2.000 m .

Poznámky k tabulce č. 1: BV - plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení – rodinné domy. Přípustné funkční využití: stavby dopravní a technické infrastruktury a stavby doplňkové, související s hlavním využitím plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 150 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 35% (pro parcely o velikosti 1.000 m2 až 2.000 m2), resp. 20% (pro parcely o velikosti 2.001 m2 až 3.000 m2), resp. 10% (pro parcely o velikosti 3.001 m2 a větší); max. podlažnost objektů: 2 nadzemní podlaží; max. výška nadzemních objektů: 10,0 metrů od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; min. velikost parcely: 1.000 m2; v zastavěném území jsou připuštěny výjimky z uvedených prostorových regulativů podle aktuální situace (s výjimkou max. podlažnosti); minimální šířka uličního prostoru bude 8,0 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. SR - plochy občanského vybavení – sport a rekreace Hlavní funkční využití: sportovní zařízení, sportovní plochy. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: zařízení nezbytně nutná pro provoz plochy. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. výška nadzemních objektů: 8,0 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku.

Strana 14 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí VN - plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu; maximální velikost jedné provozní jednotky: 2.000 m2 hrubé podlažní plochy; nerušící výrobou, obchodem a službami se rozumí taková výroba, obchod a služby, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 2.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí nijak narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 10%; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. ZH – zemědělské hospodaření Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení. Přípustné funkční využití: zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot – vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy) – vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím; objekty a stavby pro bydlení správce zařízení, bude-li prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a zůstanou-li zachovány požadavky na pohodu bydlení. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard sousedních území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 10%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku.

Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin. Na plochách veřejné zeleně v zastavěném území mohou být využity i nepůvodní druhy okrasných dřevin. Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště.

Strana 15 z 71


2

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Návrh ÚP Obrataň je vymezen správním územím obce Obrataň, ve kterém jsou uplatňovány všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních, např. Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategie udržitelného rozvoje ČR apod., včetně platné legislativy. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Jako obecnější referenční cíle ochrany ŽP, deklarované v národních dokumentech, je možno uvést ochranu ZPF, obecnou ochranu přírody a krajiny podle zákona č.114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, atd. Přehledně je vztah územního plánu k cílům ochrany životního prostředí, přijatým na vnitrostátní úrovni zobrazen na obrázku č. 2 níže. Obrázek č. 2: Vztah cílů SEA a cílů územního plánu

NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE) ČR

KRAJ

OBEC

Územně analytické podklady

Územně analytické podklady

KONCEPČNÍ DOKUMENTY ochrany ŽP, VZ a UR *

Politika územního rozvoje

Celostátní (vládní) koncepce

Zásady územního rozvoje

Regionální (krajské) koncepce

Územní plán Obrataň

Cíle SEA Relevantní cíle ochrany ŽP, VZ a UR*, přijaté na vnitrostátní úrovni

Tato vazba je předmětem Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

* Relevantní cíle ochrany životního prostředí, veřejného zdraví a udržitelného rozvoje (zpracováno s využitím schéma Vazby nástrojů územního plánování, dostupné na www.uur.cz) Zdroj: Jiří Bělohlávek, TISEA

Územními průměty ochrany životního prostředí jsou v posuzovaném území chráněná území, jejichž ochrana je stanovena a zaručena zvláštními právními předpisy, jejichž respektování je nutné při každé územně plánovací i stavební činnosti (území chráněná např. z hlediska ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany nerostného bohatství apod.). V oblasti ochrany přírody a krajiny jsou to jednak území se zvláštní ochranou (zvláště Strana 16 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí chráněná území - ZCHÚ), jež se řídí „Plány péče“, stanovenými příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny, jednak území a fenomény s obecnou ochranou (např. VKP, ÚSES, přírodní parky, obecná ochrana rostlin a živočichů atd.). Zvláště chráněná území, stejně tak i prvky ÚSES nadmístního, i navrhovaného lokálního významu, jsou v posuzovaném ÚP zohledněny a respektovány; jejich plošná lokalizace vychází a navazuje na schválené nadřazené ÚPD. Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní, krajské a regionální úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. ÚP z těchto cílů vychází a zahrnuje je do celkového přístupu a pohledu na organizaci a rozvoj území. Návaznost a koordinace vychází především z dokumentů a strategií v oblastech územního rozvoje a ochrany životního prostředí (přírody a krajiny), které nárokují soulad nejen s cíli v oblasti ochrany životního prostředí, ale rovněž koordinaci v ostatních sektorech rozvoje území. Národní úroveň • Národní strategický referenční rámec (NSRR) • Národní rozvojový plán • Politika územního rozvoje ČR (2008) • Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013 • ÚPD sousedních krajů • Regionální operační program NUTS 2 – Jihovýchod • Státní politika životního prostředí • Strategie udržitelného rozvoje České republiky • Národní program snižování emisí České republiky • Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti • Národní program snižování emisí ČR • Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky • Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie • Plán odpadového hospodářství ČR • Státní energetická politika Regionální úroveň • Zásady územního rozvoje kraje Vysočina • Program rozvoje kraje Vysočina • Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina včetně jeho změn • Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina (včetně aktualizací) • Zdravotní plán kraje Vysočina • Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina Výše uvedené koncepční dokumenty byly v ÚP relevantně zohledněny, a to přiměřeně dle rozsahu a oblastí řešených územním plánem a specifikem řešeného území. Relevantní cíle a priority navržené existujícími národními i regionálními koncepčními dokumenty byly využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vzhledem k výstupům hodnocení ÚP obce Obrataň k těmto referenčním cílům lze konstatovat, že je v souladu s cíli relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů.

Strana 17 z 71


3

3.1

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OVZDUŠÍ 3.1.1 Klimatické charakteristiky

Klima je výslednicí dlouhodobého působení radiačních poměrů, všeobecné cirkulace atmosféry, vlastností podkladu (nadmořská výška, tvar terénu, jeho sklon a orientace, schopnost pohlcovat a odrážet sluneční záření) a lidských zásahů. Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím k vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky, případně k převládajícím typům atmosférické cirkulace. Klasifikací je velké množství a jejich konstrukce záleží na účelu použití. Dle Quitta leží obec Obrataň v mírně teplé klimatické oblasti, okrsku MT3 a MT5. Klimatický okrsek MT 3 má krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché. Přechodné období je normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatický okrsek MT 5 je charakterizován normálním až krátkým létem, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým, přechodným obdobím normálním až dlouhým, s mírným jarem a mírným podzimem, zimou normálně dlouhou, mírně chladnou, suchou až mírně suchou s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka č. 2: Klimatické charakteristiky okrsků MT3 a MT 5 mírně teplé klimatické oblasti dle Quitta

Charakteristika

MT 3

MT 5

Počet letních dnů

20 – 30

30 – 40

Počet dnů s prům. teplotou 10 °C a více

120 – 140

140 – 160

Počet mrazových dnů

130 – 160

130 – 140

Počet ledových dnů

40 – 50

40 – 50

Průměrná teplota v lednu

-3 až -4

-4 až -5

Průměrná teplota v červenci

16 – 17

16 – 17

Průměrná teplota v dubnu

6–7

6–7

Průměrná teplota v říjnu

6–7

6–7

Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více

110 – 120

100 – 120

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 – 450

350 – 450

Srážkový úhrn v zimním období

250 – 300

250 – 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 – 100

60 – 100

Počet dnů zamračených

120 – 150

120 – 150

40 – 50

50 – 60

Počet dnů jasných

Průměrná roční teplot vzduchu v zájmovém území je kolem 6,9 °C. Z makroklimatického hlediska je pro zájmové území typický západní a jihovýchodní směr proudění. Nejméně četné je proudění severovýchodní a východní. Vzhledem ke konfiguraci terénu je možné v zájmovém území předpokládat tendence ke zvýšené tvorbě inverzních situací. Vzhledem k otebřenosti terénu na Z a V lze však Strana 18 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí předpokládat relativně dobré provětrávání, které může intenzitu inverzních situací podstatně snižovat. Roční průběh relativní vlhkosti začleňuje zájmové území ke kontinentálnímu typu. 3.1.2 Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. Podle studie Kunzli, N. a kol. je zhruba 6 % všech úmrtí ve vyspělých průmyslových státech (studie vycházela z dat v Rakousku, Švýcarsku a Francii) zapříčiněno znečištěným ovzduším. Zhruba polovina těchto úmrtí je způsobována výfukovými plyny z automobilů Na základě zjištěných údajů Ministerstvo životního prostředí stanoví a zveřejňuje jedenkrát ročně ve Věstníku MŽP seznam oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Poslední verze tohoto seznamu byla uveřejněna ve „Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010“, Věstník MŽP, ročník XXI, částka 2 (únor 2012). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Dle Věstníku zájmové území nepatří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Samostatně je monitorováno i překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a arsen. Tabulka č. 3: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)

Stavební úřad

B(a)P

Městský úřad Pacov

0,4 NS

Zdroje znečišťování ovzduší Na území obce Obrataň není provozován zdroj znečišťování zařazený do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). 3.2

VODA 3.2.1 Povrchové vody

Zájmové území se nachází z větší části v dílčím povodí Dolní Vltava, povodí 3. řádu Želivka (1-09-02). Západní a jižní okraj území obce je součástí dílčího povodí Horní Vltava, povodí 3. řádu Lužnice od Nežárky po ústí (1-07-04). Zájmové území se nachází v III. PHO Vodního zdroje Želivka-Švihov. Toto pásmo tvoří celková plocha povodí vodního toku Želivka.

Strana 19 z 71


Obrázek č. 3: Vody v území

(Zdroj: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&)

Území obce je odvodňováno následujícími toky: Trnava č.h.p. 1-09-02-036/0, Kejtovský potok č.h.p. 1-09-02-053/0, Vintířovský potok č.h.p. 1-09-02-054/0, Cerekvický potok č.h.p. 1-09-02-006/0, Turovecký potok č.h.p. 1-07-04-062/0, Bělá č.h.p. 1-07-04-063/0 a Černovický potok č.h.p. 1-07-04-027/0. Kejtovský potok pramení v lesním prameništi na západním okraji řešeného území asi 1,5 km západně od Obrataně v nadmořské výšce 605 m a ústí zprava do rnavy severně od Přáslic ve výšce 458 m n.m. Délka toku činí 22,1 km. Plocha povodí měří 91,0 km². Kejtovský pook je vodohospodářsky významný tok, se pstruhovou vodou. Celé jeho povodí leží v pásmu hygienické ochrany vodárenské nádrže Švihov. Od výtoku z prameniště v lesních porostech po železniční viadukt v Obratani je Kejtovský potok regulován a teče v meliorační strouze s lichoběžníkovým profilem. Mezi viaduktem a hrází někdejšího rybníka na severovýchodním okraji obce, teče Kejtovský potok dvěma rameny v plochém dně údolí a vytváří zde rozsáhlou mokřinu s lužními alučními porosty. Tyto porosty doprovázejí plochou nivu potoka až k rybníku Dvořiště, zvanému rovněž Ovčinský rybník. Za Obrataní ústí do Kejtovského potoka dvě bezejmenné vodoteče. První pramení u železniční trati jižně od Obrataně a je prakticky po celé délce regulována do meliorační strouhy. U zemědělského objektu je vodoteč dotována rozsáhlou mokřinou s rákosinou kolem malého pramenného rybníčku. Druhá vodoteč vytélá z rybníčka na jižním okraji lesa pod vrchem V obci, protéká lesem k silnici a za ní se v nivě vlévá do Kejtovského potoka. Strana 20 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Těsně před rybníkem se do Kejtovského potoka zleva vlévá Mašatský potok, který pramení v Cetorazském lese cca 1 km východně od Hrobské Zahrádky a před soutokem protéká rybníkem Mašat. V rybníku Dvořiště se do Kejtovského potoka zprava vlévá Vintířovský potok. Ten pramení ve Vintířově, kde postupně protéká třemi návesnimi rybníčky a až po vtok do rybníka pod silnicí je zatrubněn. Za rybníkem se do něj zleva vlévá krátká bezejmenná vodoteč, která vytéká z rašelinné louky chráněné jako přírodní památka Rašeliniště u Vintířova. Po soutoku s ní je Vintířovský potok až po Brnský mlýn opět zatrubněn. Ještě v zatrubnění se do Vintířovského potoka zleva vlévá potok Bezenek, který pramení na louce asi 300 m východně od Moudrova a protéká východním okrajem lesního komplexu Svidníku na jehož severním okraji protéká rybníkem Bezenek, za kterým je zatrubněn. Od Brnského mlýna teče Vintířovský potok v umělém lichoběžníkovém korytě až k rybniku Dvořiště. Na západním okraji Věžné se do něj zprava vlévá potok Bukovec, který pramení v lesích cca 1,5 km severozápadně od Tvrzin a v mělkém a úzkém erozním údolí teče na severovýchod k Věžné kde se do něj zprava vlévá Sosní potok, který pramení na loučce mezi poli cca 1 km západně od Dobré Vody a k Věžné teče v úzkém a mělkém erozním údolí. Od soutoku se Sosním potokem po soutok s Viniřovským potokem je potok Bukovec regulován a teče v umělém korytě. Před rybníkem Dvořiště se do Vintířovského potoka zleva vlévá Bezkoutský potok, který prameni v lesích cca 300 m východně od Nechyby a teče lesním údolím k severovýchodu k jižnímu úpatí vrchu V obci, kde se do něj zprava vlévá bezejmenná vodoteč, která pramení v mokřině u trati jižně od Obrataně a v celé délce (asi 1,5 km) včetně lesního úseku teče regulovaným napřímeným korytem. Na východním okraji lesa pod vrchem V obci se do Bezkoutského potoka zleva vlévá potok, který prameni v obci Brná, kde postupně napájí tři rybníky a odtud až po soutok teče v regulovaném napřímeném korytě v podobě meliorační strouhy. Za rybníkem Dvořiště protéká Kejtovský potok mělkým údolím s plochou nivou vyplněnou lučními a lužními porosty, která je chráněna jako přírodní památka Kejtovské louky. Zhruba 1 km severovýchodně od rybníka Dvořiště se do Kejtovského potoka zprava vlévá bezejmenný potok, který pramení pod letištěm severně od Věžné a až k silnici na Kámen je zatrubněn, za silnicí protéká velkým rybníkem Kámen. Odtud, až po severovýchodní hranici řešeného území teče Kejtovský potok v hlubokém, úzkém, z jedné strany zalesněném údolí v neregulovaném korytě provázen vzrostlými porosty břehových olšin. U Šimpachu se do něj zleva vlévá krátká vodoteč, která pramení západně od Šimpachu, v obci je zatrubněna a postupně protéká třemi rybníky. Na hranici řešeného území se do Kejtovského potoka zleva vlévá Cetorazský potok, který pramení v Cetorazi, kde protéká třemi návesními rybníky a za obcí teče nejprve k jihu a potom k východu ve dně úzkého, místy hluboce zaříznutého údolí až k soutoku s Kejtovským potokem, kde těsně před tím pod tratí protéká malým rybníčkem. Potok Bělá pramení 0,8 km západně od Svidníku ve výšce 660 m n.m. a ústí zleva do Chotovinského potoka 1 km jižně od Zárybničné Lhoty v nadmořské výšce 406 m. Celková plocha jeho povodí je 67,6 km2. Délka celého toku je 20,5 km. Potok Bělá je pstruhovou vodou. Potok Bělá vystupuje jako povrchový tok cca 200 m severozápadně od Nechyby a v umělém korytě meliorační strouhy teče až k Sudkovu Dolu. Cestou zleva přibírá dvě vodoteče. První je Račinský potok, který pramení v tese asi 300 m severozápadně od Střiteže, kde přibírá řadu krátkých lesních vodotečí. Nejvodnatější z nich je poslední přítok na severním okraji lesa, který protéká dvěma malými lesními rybníčky. Po opuštění lesa je tok Račinského potoka rovněž regulován a jeho tok změněn v meliorační strouhu. Druhým přítokem Bělé je bezejmenná vodoteč, která vytéká z pramenného rybníka u samoty Na Zoubku a v celé délce toku je dnes zatrubněna. V Sudkově Dole Bělá napájela Návesní rybník. Na západní části obce není koryto Bělé upraveno. Potok zde teče v plochém dně širokého plochého údolí doprovázen přirozenými loukami a vzrostlými břehovými porosty. Pod Bezděčínem se do Bělé zleva vlévá krátká vodoteč, která vytéká z malého rybníčku na okraji údolní hrany kam přitéká jako nestálá stržová vodoteč. Odtud, až k samotě Údolí není Strana 21 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Bělá doprovázena dřevinným břehovým porostem. Od Údolí po západní okraj řešeného území a dál až po rybník Hrádek je neregulovaný tok Bělé lemován vzrostlou olšinou. Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Bude prováděno čištění koryt (od skládkového nebo naplaveného materiálu apod.) a koryta drobných vodních toků budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. Vymezené záplavové území potoka v Obratani je stávající i navrhovanou zástavbou rozvojových ploch respektováno. Zájmové území není součástí CHOPAV. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. (zákon č. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení č. 229/2007 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území České republiky. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních pro městské a průmyslové odpadní vody podrobně stanoví příloha č. 3 Nařízení vlády. Zájmové území je podle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. zranitelnou oblastí. 3.2.2 Podzemní vody Zájmové území má z hlediska hydrogeologie jednonou stavbu – nachází se zde puklinový kolektor hydrogeologického masivu se zvýšenou propustností v připovrchové zóně rozvolnění hornin. Přítomny jsou zde pararuly, včetně chýnovských svorů (místy s polohami kvarcitů). Transmisivia území je nízká a dosahuje hodnot 5,6.10-6 – 1,9.10-4 m2.s-1. Chemismus podzemní vody je převážně typu Ca-Mg-HCO3 a Ca-SO4. Kvalita podzemní vody je zhoršená (přítomnost Ca a N19), vyžadující složitější úpravu (voda II. kategorie). 3.2.3 Zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod V současné době je v řešeném území zřízen vodovod v Obratani, Hrobské Zahrádce, Šimpachu, Vintířově a Sudkově Dole. Tyto obce mají vlastní zdroje pitné vody a vodojemy, včetně odkyselovacích filtrů a případně přečerpávacích stanic. V Obratani je vybudována kompletní veřejná vodovodní síť, která byla včetně zdroje a vodojemu v roce 1990 zrekonstruována. Z vodojemu Obrataň II je voda vedena gravitačním řadem do nové zásobovací sítě. Na novou vodovodní síť je připojena prakticky celá stávající obytná zástavba a zemědělský areál. Ten má mimo napojení na veřejný vodovod i vlastní vodní zdroj. Vlastní zdroj vody má i dřevařský kombinát. Hrobská Zahrádka je zásobována vodou ze studně s odkyselovací a čerpací stanicí. Zdroj se nalézá cca 1000 m východně od sídla (lokalita Dlouhá leč). Voda je čerpána litinovým potrubím do vodojemu a odtud do spotřebiště. Obecní rozvod vody je zajištěn dvěma páteřními řady.

Strana 22 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Šimpach je zásobován vodou z kopané studny s vydatností 4,5 l/s nalézající se cca 250 m západně od sídla. Rekonstrukce zdroje i vodovodních řadů byla provedena v roce 1999. Voda je vedena do obce gravitačním řadem – podchází trať ČD a následně je dvěma páteřními řady rozváděna po obci. Ve Vintířově je využívaným zdrojem pitné vody studna a zářez nacházející se cca 240 m severovýchodně od sídla (Na vrších). Na zdroje navazuje zemní železobetonový vodojem s odkyselovací stanicí. Gravitačním vodovodem je voda vedena na hranici obce. Dvěma páteřními řady je proveden rozvod vody v obci. Vodním zdroje v Sudkově Dole jsou tři jímací studny, které se nacházejí cca 250 m severozápadně od obce (v lokalite Na nivkách). Na studny navazuje vodojem s odkyselovací stanicí. Rozvod vody v obci byl realizovaný v r.1999. Ostatní sídla jsou bez vodovodní sítě a obyvatelstvo je zásobováno pitnou vodou ze soukromých studní. Údržba a výstavba vodovodní sítě a zařízení bude postupovat dle záměrů obce a provozovatele. Stav sítě a zařízení odpovídá stáří a použitému materiálu. Realizace záměrů je závislá na finančním zajištění. V Obratani a dalších obcích proběhla rekonstrukce vodovodní sítě a zařízení. Stávající vodovodní síť, vodní zdroje a akumulace vody vyhovují stávajícím potřebám sídel v zásobování vodou a mají i dostatečnou kapacitní rezervu pro další zástavbu. Dožívající a slabě dimenzované zbývající části původní vodovodní sítě budou postupně rekonstruovány na potrubí větších profilů s ohledem na požární zabezpečení zástavby. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou zakreslena do situací. Nové rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů budou zásobovány novými vodovodními řady, napojenými v nejbližších místech na stávající vodovodní síť. V Bezděčíně bude nutno zásobovat nové RD ze soukromých zdrojů na vlastních parcelách – výhledově lze uvažovat o výstavbě přívodního řadu ze zdrojů pro Sudkův Důl (vzdálenost cca 500 m). V drobných sídlech (Moudrov, Nechyba) bez navrženého rozvoje zůstane zachován současný stav. Obec Obrataň má vybudovánu souvislou jednotnou kanalizaci s oddělovači dešťových vod. Stoky jsou východně od obce u Kejtovského potoka napojeny na čistírnu odpadních vod. Kanalizační síť je různého stáří a profilů. Stoky jsou vedeny převážně po veřejných plochách, podél komunikací nebo v komunikacích. Pouze v některých úsecích je kanalizace z terénních důvodů vedena přes soukromé pozemky. Zemědělský areál má mimo napojení na veřejnou kanalizaci vybudovaný i vlastní kanalizační systém. Povrchové, dešťové a část splaškových vod z areálu jsou vypouštěny přes biologický rybník do místní vodoteče, přítoku Kejtovského potoka. Odpadní vody v ostatních sídlech správního území obce jsou předčištěné v septicích s přepady do jednotné kanalizace nebo do místních drobných vodotečí a malých vodních nádrží, případně jsou jímány v žumpách. V návrhu územního plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje obce navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit pro výstavbu RD budou nové řady napojeny na stávající rozvody, pokud jsou v sídlech zřízeny. Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny splaškovou kanalizací do nejbližších stok splaškového kanalizačního systému obce a dále do ČOV. V menších sídlech správního území obce se s výstavbou kanalizace a ČOV nepočítá. Zde zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod – např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná.

Strana 23 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí 3.3

GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Geomorfologické a geologické poměry

Řešené území je součástí geomorfologického celku Křemešnická vrchovina a geomorfologického podcelku Pacovská pahorkatina. Severní část území (větší část k.ú. Hrobská Zahrádka a Šimpach) je součástí geomorfologického okrsku Cetorazská pahorkatina. Větší část území obce (k.ú. Obrataň, Bezděčín, Sudkův Důl, Moudrov a západní část k.ú. Vintířov je součástí okrsku Svidnická vrchovina. Část území obce v sousedství k.ú. Věžná a Brná je součástí Obrataňské kotliny a jihovýchodní část k.ú. Vintířov spadá do Božejovské pahorkatiny. Cetorazská pahorkatina IIC-1B-b – tvoří ji podélné hřbety směru SV-JZ, oddělené mělkými údolími vodních toků. Svidnická vrchovina IIC-1B-f - je kerně vyzdvižená vrchovina se zaoblenými hřbety a většinou plochými údolími. Po stránce geologické je tvořena svory a svorovými rulami s polohymi amfibolitů. Nejvyšším bodem vrchoviny je Svidník (740 m n.m.), výrazný kuželový suk tvořený rulami a ve vrcholové části křemenci, na jejichž skalních výchozech jsou patrné jevy mrazového zvětrávání. Obrataňská kotlina IIC-1B-i - je kerní sníženina mezi Cetorazskou a Svidnickou pahorkatinou. Po stránce geologické je tvořena svory a svorovými rulami s ostrůvky neogenních sedimentů. Božejovská pahorkatina IIC-1B-c – pahorkatina na rozvodí mezi Nežárkou, Želivkou a Jihlavou, tvořená převážn rulami, v jižní části převážně hlubinnými vyvřelinami centrálního moldanubického plutonu; široká údolí vodních toků, na vrcholech kryogenní tvary; nwjvšší bod Lísek (760 m n.m.). Geologicky patří zájmové území do moldanubika, konkrétně do jeho střední části, tzv. českého moldanubika. Převládá pahorkatý georeliéf. Vyvinul se na starých přeměněných hlubinných vyvřelinách - krystalických břidlicích hercynského základu Českého masivu. Je tvořen svory, svorovými rulami, migmatity a amfibolity. Reliéf území je zvlněný s širokými údolími drobných vodních toků. Terén se k jižnímu, západnímu a severnímu okraji území obce zvedá. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje území na jižním okraji na vrchu Svidník (715 m) a na hřebeni Vrchy (710 m), pak v severní části na k.ú. Hrobská Zahrádka (662 m). Nejnižší nadmořská výška v území se nachází v severovýchodním cípu k. ú. Šimpach v údolí Kejtovského potoka (520 m). 3.3.2 Půdy Celková rozloha území obce je 3208 ha. Zemědělská půda činí 1472 ha (45,9%) a lesní půda 995 ha (31,0%). (Zdroj: Bilance ploch podle ČSÚ) Na území obce Obrataň se vyskytují převážně kambizemě a v údolích vodních toků gleje a na ně navazující pseudogleje. Kambizemě jsou hnědé půdy nižších poloh na nekarbonátovém podloží (tedy ne na vápencích), na místech původního zalesnění a s relativně příznivou úrodností. Gleje a pseudogleje jsou neúrodné vlhké půdy, které vznikají působením spodních vod. Eroze půd Vodní eroze

Mezi erozně nejohroženější patří polohy na jižních svazích nad tokem Bělé v katastrálních územím Sudkův Důl a Bezděčín - viz obrázek č 5. Pozemky (nebo jejich cásti) s vysokou mírou ohroženosti, by měly být zatravněny nebo jinak chráněny proti rozvoji vodní eroze (cit. Krása, Dostál, Vrána 2009). Strana 24 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Na mírně erozně ohrožených půdách by se s účinností od 1.1.2011 měly porosty kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, soji a slunečnice zakládat pouze s využitím půdoochranných technologií, zejména setí a sázení do mulče, nebo bezorebné setí. Vhodný typ opatření by měl být volen podle průměrných sklonů daného pozemku v závislosti na ohroženosti pozemku průměrnou roční ztrátou půdy dle předchozí mapy. Opatření může být plošné, liniové či jiné. Obrázek č. 4: Ohroženost vodní erozí dle koncepce GAEC

Zdroj map: VÚMOP, Aplikace Mapové projekty (http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/php/maps.php) dle Dostál a kol. 2007

Z hlediska větrné eroze se v zájmovém území nenacházejí půdy ohrožené větrnou erozí. (Zdroj VÚMOP, Aplikace Mapové projekty - http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/php/maps.php) 3.3.3 Radonové riziko Radon 222Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Dle orientační mapy radonového indexu podloží lze předpokládat na svazích, tedy v zastavěné části obce pouze nízký radonový index, v nižší rovinaté části je radonový index přechodný. Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon). Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel Strana 25 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Řešené území leží v oblasti s převažujícím středním radonovým rizikem (indexem). 3.4

PŘÍRODA A KRAJINA 3.4.1 Krajina

Krajinu zájmového území je možné charakterizovat jako venkovskou krajinu s mozaikovitým střídáním intenzívně obhospodařovaných agroekosystémů, intenzivně a extenzivně využívanými lučními porosty a lesy. Krajinná matrice je doplněna drobnými vodními toky a vodními plochami s doprovodnými porosty, dosahujícími zejména v nivě Kejtovského potoka relativně vysoké ekologické hodnoty. Z hlediska typologického členění krajiny spadá celé řešené území do těchto typů: -

charakter osídlení krajiny: krajina vrcholně středověké kolonizace Hercynica,

-

charakter využití krajiny: lesozemědělská krajina,

-

charakter reliéfu krajiny: krajina vrchovin Hercynia.

V rámci typologie ČR se jedná o běžný typ krajiny. Typem přírodní krajiny patří do C.3. krajiny chladných pohoří s bučinami s jedlí na pseudoglejích a kambisolech, C.3.2. členité silikátové pahorkatiny. Zonálně je to mírně chladná krajina s bukovými lesy s mírnými svahy na krystaliniku a kambisoly a pseudogleji. Sídelním typem patří mezi malé obce. Malé obce pod 10000 obyvatel se vylidňují (úbytek až 9,9 %), obyvatelstvo se stěhuje do měst nad 10000 obyvatel (Pelhřimov, Tábor). Zornění nad 75 % s podílem odvodněných půd od 20 do 29 %, s rostlinnou produkcí mírně nadprůměrnou. Vodohospodářský potenciál povrchových vod je průměrný, podzemních vod rovněž průměrný. Klimaticky patří obec do oblasti s klimatem pahorkatin. Hustota zalidnění do 60 obyvatel . km-2. Území je využívané pro letní rekreaci (podíl potenciálních rekreačních ploch pod 33 %). Úroveň životního prostředí – II. třída – prostředí vyhovující. Koeficient ekologické stability krajiny (KES) střední. Zastavěné území – území s převahou vegetačních formací velmi silně změněných s velmi nízkou ekologickou stabilitou – urbanizované území s nízkým podílem trvalé vegetace Severní a západní část řešeného území - území s mozaikou lesů se změněnou dřevinnou skladbou, polí a luk se střední ekologickou stabilitou. Jižní a východní část území - území s mozaikou lesů se změněnou dřevinnou skladbou, území s převahou polí, se střední ekologickou stabilitou. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. VKP vyjmenovanými v zákoně, vyskytujícími se v katastru obce Obrataň, jsou lesy, údolní nivy, vodní toky, rybníky, vodní plochy. Strana 26 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí VKP mohou být i jiné části krajiny, zaregistrované orgány ochrany přírody, které v řešeném území se rovněž vyskytují, a to stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní prosty, mokřady, umělé a přirozené skalní útvary výchozy a odkryvy apod. V zájmovém území řešeém ÚP obce Obrataň nejsou registrovány žádné VKP. Přírodní parky V zájmovém území nebyly vyhlášeny žádné přírodní parky. 3.4.2 Krajinný ráz Krajinu zájmového území formovaly přírodní podmínky a člověk svou činností. Přírodní podmínky jsou geologická stavba, hydrologická síť, klimatické a vegetační poměry. Lidská činnost spočívá v exploataci přírodních zdrojů, zemědělským obhospodařováním, vodním a lesním hospodářstvím, osídlením a dopravou. Ačkoliv je charakter krajiny v návaznosti na geologické podloží relativně jednotvárný, je možné označit krajinu za harmonickou. Reliéf je mělce zvlněný a dominantně se v krajině projevují scelené zemědělské pozemky střídající se s menšími až středními lesními celky. Časté jsou remízky. Údolní polohy kolem drobných vodních toků jsou reprezentovány především extenzívně obhospodařovanými loukami; typické jsou rovněž menší až středně velké vodní plochy (rybníky). Louky a pastviny byly v minulosti hojné i mimo snížené polohy. Jednotlivé krajinné prostory jsou zřídkakdy ostře ohraničené a přecházejí jeden do druhého. Vizuálními bariérami jsou kromě jednolitých okrajů monokulturních lesních celků také větrolamy a stromořadí podél cest. Osídlení je venkovského typu s převahou středně velkých vesnic historicky spjatých se zemědělstvím – typické jsou hospodářské dvory se čtvercovým půdorysem. Většina histprických hospodářských budov je vlivem přerušení kontinuity vývoje v období komunismu ve zchátrealém stavu a jejich funkci převzaly rozsáhlé areály zemědělských družstev na okrajích sídel. Tyto areály vytvářejí v krajině neodominanty většinou s negativním estetickým projevem, kdy jejich hmotné uspořádání nekoresponduje s architektonickým obrazem osídlení. Přirozeným centrem správního území je vlastní obec Obrataň. Současně zastavěné území obce Obrataň je - co do charakteru - poměrně bohaté a členité. Tvoří je jednak zástavba, soustředěná po obou stranách hlavní průjezdní komunikace - silnice I.třídy I/19, která stávající zástavbu obce protíná zhruba ve východozápadním směru. Dále je tvoří zástavba organizovaná podél vedlejších silnic II.třídy, odpojujících se ze silnice I/19. Tato zástavba má obdobný charakter. V prostoru návsi, ležícím na průjezdní silnici I/19, se výrazně uplatňuje dominantní kostel Narození Panny Marie, obklopený hřbitovem. Západní část současně zastavěného území tvoří vcelku dochovaná struktura původní zástavby, pro niž jsou charakteristické zejména typické objemy bývalých zemědělských usedlostí, vytvářejících severní frontu poměrně intimního návesního prostoru. V jižní části současně zastavěného území se výrazně uplatňuje nová zástavba jednak bytových domů a jednak školských areálů. Strukturu současně zastavěného území obce doplňují ještě dva poměrně dosti rozlehlé areály - na jihu areál zemědělského hospodaření a na východě areál výroby nerušící. Obytná část stávající zástavby obce je tvořena zejména rodinnými domy, méně jsou zastoupeny domy obytné. V obytné zástavbě jsou, zejména podél hlavních komunikací, roztroušeny drobnější provozovny obchodu a služeb, ojediněle též výroby nerušící. Současně zastavěné území obce Obrataň je v těsném kontaktu s kvalitním přírodním prostředím. Významným fenoménem je z hlediska rekreačního využití území i atraktivní úzkokolejná trať Obrataň - Jindřichův Hradec. V Obratani jsou evidovány následující kulturní památky: areál kostela Narození Panny Marie - kostel, - zvonice, - hřbitov, - ohradní zeď se dvěma bránami. Evidovány jsou zde následující objekty lidové architektury: čp. 2 - usedlost ve střední části na jižní straně komunikace; čp. 67 - drobná usedlost v jihozápadní části obce. Strana 27 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Další jednotlivá sídla se rozkládají samostatně ve volné krajině, některé z nich mají povahu samot. Volná, poměrně zachovalá a atraktivní krajina tvoří převládající většinu řešeného území - správního území obce Obrataň. Současně zastavěné území Bezděčína se rozprostírá v poměrně dramatickém terénu, po obou stranách komunikace, která v Bezděčíně končí. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy. Výrazným prvkem stávající zástavby jsou bývalé zemědělské usedlosti. Na severním okraji současně zastavěného území se výrazněji uplatňuje zemědělský areál, ležící v pohledově exponované poloze. Jihozápadně od Bezděčína se nachází samota Údolí, tvořená několika bývalými zemědělskými usedlostmi. V Bezděčíně je evidována následující kulturní památka: kaple. Bezděčín je navržen na prohlášení vesnickou památkovou zónou. Současně zastavěné území Hrobské Zahrádky je volně organizováno okolo návesního prostoru; základem je okrouhlice, od níž se odvíjí stávající zástavba, jejíž charakter je dán zejména bývalými zemědělskými usedlostmi s poměrně rozlehlými zahradami. Zastavěné území Hrobské Zahrádky je tvořeno převážně obytnou zástavbou - rodinnými domy. Obytnou zástavbu doplňují - na západě a na jihu - menší areály zemědělského hospodaření. V Hrobské Zahrádce se nenachází žádná kulturní památka. Moudrov je svým charakterem a polohou v zásadě samotou. Současně zastavěné území tvoří několik bývalých zemědělských usedlostí, uspořádaných kolem malého veřejného prostoru - návsi. V Moudrově se nenachází žádná kulturní památka. Současně zastavěné území Dvořiště leží v poloze samoty a je tvořeno v zásadě rozlehlejším areálem bývalé zemědělské usedlosti, dnes využívané jako lihovar. Stavebnětechnický stav jednotlivých objektů odpovídá běžnému standardu. V Dvořišti se nenachází žádná kulturní památka. Jádro současně zastavěného území Sudkova Dolu je soustředěno kolem malého návesního prostoru. K tomuto jádru se na východě přimyká další zástavba, v níž se nejvýrazněji uplatňuje areál bývalé tvrze. Další zástavba Sudkova Dolu má ještě roztroušenější charakter a rozkládá se na jihozápad a jihovýchod od kompaktnějšího jádra zástavby. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v Sudkově Dole odpovídá běžnému standardu. Stávající zástavba Sudkova Dolu se rozkládá v atraktivní krajině, jejíž ráz charakteristickým způsobem dotváří. Potenciálně cenným fenoménem je relativně rozlehlá plocha rybníka, v současné době vypuštěného. V Sudkově Dole jsou evidovány následující kulturní památky: tvrz - u čp. 10; areál usedlosti čp. 10; sroubek u čp. 9. Evidován je následující objekt lidové architektury: čp. 9 - usedlost na jižní straně návsi. Sudkův Důl je navržen na prohlášení vesnickou památkovou zónou. Jižně od obce Obrataň se nacházejí dvě samoty - Nechyba a Bělá. Nechyba leží u odbočky silnice III.třídy III/4096, vedoucí do Sudkova Dolu, ze silnice III.třídy přicházející od severu, z Obrataně. Bělá se nachází v poměrně pohledově exponované, náhorní poloze. Současně zastavěné území obou samot je tvořeno obytnou zástavbou - rodinnými, případně rekreačními domy. V Nechybě je evidován objekt památkového zájmu - lidová architektura čp. 36 - usedlost. Současně zastavěné území Šimpachu je svým charakterem okrouhlice, soustředěná okolo v podstatě trojúhelníkového návesního prostoru. Tento návesní prostor je částečně členěn menšími shluky objektů v menší, intimnější podprostory. Na východě je tento návesní prostor tečován hlavní příjezdovou komunikací - silnicí III. třídy. Na západě je současně zastavěné území Šimpachu v těsném kontaktu s úzkokolejnou tratí Obrataň - Jindřichův Hradec. Charakter návsi je významně ovlivněn menšími vodními plochami návesních rybníčků. Při východním okraji současně zastavěného území se nachází v relativně izolované poloze menší areál zemědělského hospodaření. V Šimpachu se nenachází žádná kulturní památka. Evidovány jsou následující objekty lidové architektury: čp. 6 - usedlost na

Strana 28 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí severovýchodní straně návsi; čp. 26, 27, 29, 30 - chalupy na západním okraji obce. Šimpach je navržen na prohlášení vesnickou památkovou zónou. Současně zastavěné území Vintířova je organizováno okolo výrazného, poměrně velkoryse založeného návesního prostoru. Základem struktury stávající zástavby je okrouhlice, přičemž její východní fronta je výrazně kompaktnější, než fronta západní, ve které se uplatňují dosit rozlehlé zahrady, přináležející k jednotlivým domům. Charakter rozlehlého návesního prostoru ovlivňují i vodní plochy návesních rybníků. Lokální dominantou návse je kaple. Na severu je současně zastavěné území Vintířova tečováno silnicí II.třídy. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou rodinnými domy. Při severním okraji stávající zástavby se nachází poměrně rozlehlý areál zemědělského hospodaření. Ve Vintířově se nenachází žádná kulturní památka. Evidovány jsou následující objekty lidové architektury: čp. 2 - usedlost na severovýchodní straně návsi; čp. 5 - usedlost na severovýchodní straně návsi. 3.4.3 Fauna a flóra, ochrana přírody Fauna a flóra Z fytogeografického hlediska patří řešené území do fytogeografické oblasti mezofytikum M (Mesophyticum), obvodu Českomoravské mezofytikum - Českomor. M (Mesophyticum Massivi bohemici), podobvodu Českomor. M 67 - Českomoravská vrchovina. Zájmové území spadá do Pelhřimovského bioregionu (1.46), který se nachází na hlavním evropském rozvodí. Zabírá geomorfologický celek Křemešnická vrchovina s výjimkou Jindřichohradecké pahorkatiny a zabírá také západní okraj Křižanovské vrchoviny. Bioregion má okrouhlý tvar a plochu 2160 km2. Flóra území bioregionu je chudá, mezní a exklávní prvky jsou vzácné. Převažují druhy hercynské, doznívá zde výskyt druhů alpského migrantu. Významný je výskyt převážně boreálních rašeliništních druhů. Z hlediska potenciální přirozené vegetaci v daném území přavažují (dle Neuhäuslové a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha 1998): bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), na části k.ú. Bezděčín a Sudkův Důl lipové doubravy (Tilio-Betuletum) a v k.ú. Šimpach a na severní části k.ú. Obrataň bikové a/nebo jedlové doubravy (Luzulo alidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). V bioregionu se vyskytuje běžná hercynská fauna zkulturněných středních poloh Českomoravské vrchoviny, s torzy fauny hercynských bučin. Torza rašelinných luk jsou po odvodnění již vesměs se zbytky charakteristické fauny (okáč Coenonympha tullia, hnědásek Melitaea diamina aj.). Zvláště chráněná území V zájmovém území se nachází Přírodní památka Kejtovské louky (535 m n. m.) o výměře 3,2 ha. PP leží 2 km východně od obce Obrataň v katastrech obcí Šimpach a Věžná (okres Pelhřimov, kraj Vysočina). Předmětem ochrany tohoto stanoviště jsou druhově pestré vlhké a rašelinné louky s přirozeně meandrujícím vodním tokem (Kejtovský potok) a břehovými porosty. Podloží lokality tvoří metamorfity (svory a ruly) překryté holocenními fluviálními sedimenty, vlhkostní paramenty stanoviště podporuje řada lučních pramenišť. Rostlinná společenstva s řadou vzácných a chráněných druhů představují rašelinné louky se svazy Calthion a Caricion fuscae, maloplošně pak porosty blízké svazu Sphagno recurvi – Caricion canescentis (Čech et al. 2002). Dalším zvláště chráněným územím je Přírodní památka Rašeliniště u Vintířova (610 m n.m.) o výměře 6,71 ha, která leží na mírném svahu západně od obce Vintířov, 4 km jihovýchodně od Obrataně. PP zahrnuje menší luční prameniště, zčásti poškozené těžbou a zarostlé dřevinami, spolu s okolními rašelinnými loukami. Podloží lokality je totožné s předchozí, jediným rozdílem je zde přítomnost luční rašeliny, jejíž část byla v minulosti Strana 29 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí odtěžena. Květena stanoviště je tvořena mozaikou fytocenologicky nevyhraněných a sukcesně raných stadií mokřadních společenstev, místy se zachovalými fragmenty původních společenstev vlhkých rašelinných a mokřadních luk, kde centrální část rezervace postupně zarůstá náletovými dřevinami (Čech et al. 2002). Důvodem ochrany Přírodní památky U Bezděčína (621 – 625 m n.m.) je prameništní iniciální olšina v pramenné oblasti Kejtovského potoka s enklávou prameništních a iniciálních olšin s hojným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) v bylinném patře. Její současný rozsah v území lze považovat za nejvýznamnější na Pelhřimovsku. Památné stromy Na území obce Obrataň není registrován žádný památný strom. Obrázek č. 5: Potenciální přirozená vegetace

(Zdroj: Neuhäuslová a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha 1998)

3.4.4 Ekologická stabilita Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Obrataň poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Strana 30 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území je 0,89. Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Kes > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur

Z výše uvedeného vyplývá, že krajinu území obce Obrataň tvoří území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. V území jsou v souladu s ÚAP a ZÚR kraje Vysočina vymezeny prvky ÚSES. Územím obce, při jejím západním a jižním okraji prochází osa nadregionálního biokoridoru K 120 Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštejn. Převážná část území obce leží v ochranné zóně tohoto NRBK. Na řešené území zasahují dvě regionální biocentra. Jsou to: v severozápadním cípu území na k.ú. Hrobská zahrádka zasahuje regionální biocentrum RBC 732 Kozlov a v jižní části na k.ú. Vintířova RBC 731 Svidník. V ose NRBK je na území obce v souladu s metodikou vymezeno dvanáct vložených lokálních biocenter. Dále je na území obce vymezeno dalších osmnáct lokální biocentra, některá z nich přesahují řešené území. Lokální biocentra jsou propojena biokoridory lokálního významu. 3.5

NEROSTNÉ SUROVINY

V oblasti Bezděčína a Sudkova Dolu jsou povrchvé stopy po historickém rudním dolování. V registru poddolovaných území a starých důlních děl vedeném Geofondem však nejsou tyto lokality zaznamenány. Zrudnění zde souviselo zřejmě s Načeradským zlomem a hlubinou intruzí žuly moldanubického plutonu. Podle Surovinového informačního systému (Zdroj: informační systém SURIS dostupný na http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/titul.php?PHPSESSID=nvq2vgr6jabq4mc8vr fv1crvo3&user_rect) nejsou v zájmovém území vymezeny žádné dobývací prostory ani chráněná ložisková území. 3.6

ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU

Historie Obrataně sahá do 14. století, kdy zde byl roku 1384 založen kostel Narození Panny Marie. Arcibiskup Arnošt z Pardubic kostelu věnoval stříbrný pozlacený kalich sázený českými granáty. Strana 31 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí V řešeném území se naházejí následující kulturní památky zapsané v ústředním seznamu kulurních památek ČR: Bezděčín: kaple Obrataň: areál kostela narození Panny Marie – kostel, zvonice ohradní zeď hřbitova se dvěma bránami Sudkův Důl: tvrz u čp. 10, areál usedlosti čp. 10, sroubek u čp. 9. Objekty lidové architektury: Obrataň: čp. 2 – usedlost ve střední části na jižní straně komunikace, čp. 67 – drobná usedlost v jihozápadní části obce Sudkův Důl: čp. 9 – usedlost na jižní straně návsi Nechyba: čp. 36 – usedlost (objekt pamákového zájmu – lidová architektura) Šimpach: čp. 6 – usedlost na severovýchodní straně návsi, čp. 26, 27, 29, 30 – chalupy na západním okraji obce Vintířov: čp. 2 – usedlost na severovýchodní straně návsi, čp. 5 – usedlost na severovýchodní straně návsi V Obratani stojí památník věnovaný obětem první světové války, který je dílem sochaře Antonína Bílka z Chýnova. Pomník T. G. Masaryka pochází od táborského sochaře Jana Vítězslava Duška. K zajímavým technickým památkám obce patří úzkokolejná trať postavená v roce 1906 z Obrataně do Jindřichova Hradce. Místo výskytu archeologického dědictví se označuje jako „území s archeologickými nálezy – ÚAN“ (§ 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Jinak řečeno, za území s archeologickými nálezy lze považovat prostor, kde již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy, a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám (konfigurace terénu, geologické, pedologické a hydrologické poměry v lokalitě) či dosavadnímu historickému vývoji (historické, tj. zejména písemné zmínky o lokalitě, struktura osídlení v jejím bezprostředním okolí apod.) tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Na základě metodiky, zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR, lze vyčlenit celkem čtyři kategorie ÚAN: •

ÚAN kategorie I: území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů;

•

ÚAN kategorie II: území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51–100 % (svědectví písemných pramenů, těsná blízkost ÚAN kategorie I);

•

ÚAN kategorie III: území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV);

•

ÚAN kategorie IV: území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – doly, lomy, cihelny, pískovny apod., kde byly odtěženy vrstvy a uloženiny čtvrtohorního stáří).

Tabulka č. 4: UAN v zájmovém území (Zdroj: http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/free/) Poř.č.SAS

Název UAN

Státní

archeologický

Kategorie UAN

Strana 32 z 71

Katastr, okres

seznam

ČR,

dostupný

na

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí 23-13-19/3 23-13-20/5 23-13-15/2 23-13-15/3 23-13-19/1 23-13-20/1 23-13-20/4 23-13-25/5 23-13-25/7

Sudkův Důl Dvořiště - zaniklá ves. Hrobská Zahrádka. Šimpach Bezděčín Obrataň. Bělá ZSV. Moudrov. Vintířov.

I I II II II II II II II

Sudkův Důl, Pelhřimov Šimpach, Pelhřimov Hrobská Zahrádka, Pelhřimov Šimpach, Pelhřimov Bezděčín u Obrataně, Pelhřimov Obrataň, Pelhřimov Sudkův Důl, Pelhřimov Moudrov, Pelhřimov Vintířov, Pelhřimov

3.7

STARÉ

EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE

Podle Systému evidence kontaminovaných míst (Zdroj: http://info.sekm.cz/) nejsou na území obce evidovány žádné ekologické zátěže. 3.8

ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ

Obec Obrataň má celkem 832 obyvatel. Hustota zalidnění je 26 obyvatel na 1 km2, pohybuje se tedy výrazně pod republikovým průměrem (133 obyv./ km2). 3.9

ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ

Za území zatěžované nad míru únosného zatížení je možné považovat zástavbu intravilánu obce Obrataň kolem stávající silnice I/19, kde je zatížení představováno vlivy z dopravy. 3.10 ODPADY Nakládání s odpady upravuje v obci obecně závazná vyhláška č. 5/2011, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem ma území obce Obrataň. 3.11 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Územně plánovací dokumentace je základním předpokladem k plánovanému rozvoji obce v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Dá se předpokládat, že případná neexistence územního plánu by výrazně omezila rozvoj obce Obrataň. Případný neplánovitý rozvoj obce by pravděpodobně měl za následek neřešení, případně nekoncepční řešení rozvoje obce. Toto by se projevilo především v negativním dopadu na urbanistickou strukturu obce a tím i v některých aspektech životního prostředí. Jednalo by se především o organizaci a zábory ZPF, lokalizací jednotlivých funkcí a využití ploch. Klimatické, geologické, geomorfologické a hydrologické poměry v řešeném území nebudou významně ovlivněny provedením či neprovedením koncepce. Návrh územního plánu obce Obrataň vytváří předpoklady pro rozvoj příznivého životního prostředí, pro uspokojivý hospodářský rozvoj obce a pro soudržnost společenství obyvatel obce; návrh územního plánu Obrataň tak předchází rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel obce i rizikům ohrožujícím podmínky života budoucích generací obyvatel obce. Bez provedení koncepce by stav obytné výstavby a ploch určených k výrobě zakonzervován bez využití všech potenciálů, které obec v rámci svého rozvoje v této oblasti má.

Strana 33 z 71


4

4.1

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY •

Kvalita ovzduší a akustická situace

•

Půda (zábory ZPF a PUPFL)

•

Ochrana přírody (chráněné území, prvky ÚSES, biologická rozmanitost, krajinný ráz)

•

Voda (povrchový odtok, čistota podzemních a povrchových vod)

KVALITA OVZDUŠÍ A AKUSTICKÁ SITUACE

Z hlediska míry ovlivnění kvality ovzduší a hlukové zátěže lze obecně konstatovat, že u všech ploch, kde dochází k nárůstu předpokládaných objemů dopravy a emisí z vytápění, je nutno očekávat zvýšení imisní a hlukové zátěže. Míra tohoto nárůstu bude odpovídat rozsahu a charakteru příslušné nové zástavby. Charakteristiky kvality ovzduší jsou popsány v předchozí kapitole. Na území obce Obrataň není provozován zdroj znečišťování zařazený do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se projeví 10 – 12 % přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince. Více než 90 % hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq, T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A z leteckého provozu se vztahuje na charakteristický letový den a stanoví se pro celou denní dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,16h se rovná 60 dB a pro celou noční dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB. Tabulka č. 5: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru

Druh chráněného území

Korekce [dB] 1)

Chráněný venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických zařízení -5 včetně lázní Chráněný venkovní prostory lůžkových zdravotnických zařízení včetně 0 lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní 0 prostor

2)

3)

4)

0

+5

+15

0

+5

+15

+5

+10

+20

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB.

Strana 34 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí 1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikacích, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kde starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený provozem na dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Řešeným územím prochází frekventovaná komunikace první třídy I/19, která je nejvýznamnějším zdrojem hluku v území. Pro okolí silnice se použijí korekce: + 10 dB pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích - 10 dB pro noční dobu Výsledná nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku bude: 60 dB pro denní a 50 dB pro noční dobu

Dopravní zatížení Znečištění a ovlivnění kvality ovzduší v lokalitě je dáno především dopravním zatížením v zájmovém území, přenosy imisí z území mimo zájmové území a dále sekundární prašností zejména z ploch orné půdy. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o dopravním zatížení komunikací na území obce podle Celostátního sčítání dopravy z roku 2010. Tabulka č. 6: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích – počet vozidel za 24 hod (2010)

silnice

úsek

TV

O

M

S

19

2-0909

1515

2840

12

4367

128

2-3540

128

687

2

817

vyús. z 19

vyús. 136 a zaús. 409

129

2-2969

218

1012

18

1248

hr. okresu TA - PE

Pacov z.z.

TV – těžká motorová vozidla celkem O – osobní a dodávková vozidla M – jednostopá motorová vozidla S – součet všech vozidel

Strana 35 z 71

začátek úseku hr. okresu TA - PE

konec úseku vyús. 128


Obrázek č. 6: Znázornění sčítaných úseků

(Zdroj: ŘSD - http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx) Legenda:

4.2

PŮDA (ZÁBORY ZPF A PUPFL) ZPF

Celková rozloha území obce je 3208 ha. Tabulka č. 7: Druhy pozemků v obci Obrataň UAN v zájmovém území (Zdroj: Bilance ploch podle ČSÚ, stav k 20.12.2012)

Druh pozemku Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

Výměra [ha] 1473 32 1 450 995 31 27 199

Strana 36 z 71

Výměra [%] 45,8 1 0,3 14 31 0,9 0,8 6,2

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Druh pozemku Celková výměra

Výměra [ha] 3208

Výměra [%] 100

Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem obce plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiženy půdy těchto BPEJ: 7.29.01 7.29.11 7.50.01 7.50.11 7.67.01 7.68.11 8.34.01 8.34.21 8.34.24 8.34.31 8.34.44 8.50.01 8.50.11 8.50.41 8.67.01 8.68.11 8.69.01 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 7 – klimatický region MT4 – mírně teplý, vlhký 8 – klimatický region MCh – mírně chladný, vlhký Charakteristiky hlavních půdních jednotek 29 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry. 34 – Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu. 50 – Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 67 – Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. 68 – Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim. 69 – Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků Strana 37 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 2 – mírný sklon (3-7º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 3 – mírný sklon (3-7º) se severní expozicí 4 – střední sklon (7-12º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Půdy postižené rozvojem obce jsou v jednotlivých třídách dotčeny následovně: Půdy I. třídy ochrany – 18,7558 ha (35,69 %) Půdy II. třídy ochrany – 1,0682 ha (2,03 %) Půdy III. třídy ochrany – 20,3828 ha (38,78 %) Půdy IV. třídy ochrany – 0,0032 ha (0,01 %) Půdy V. třídy ochrany – 12,3461 ha (23,49 %) Při zpracování územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Územní plán obce Obrataň předpokládá zábor zemědělské půdy celkem 56,74 ha. Z toho se nachází 4,19 ha zemědělské půdy v zastavěném území. Zastavitelné plochy (takřka výhradně určené pro výstavbu izolovaných rodinných domů) jsou vymezovány v přiměřeném rozsahu, odpovídajícím předpokládanému rozvoji obce v horizontu cca dvaceti let (hrubý časový horizont územního plánu): v Bezděčíně 7 rodinných domů, v Hrobské Zahrádce 10 rodinných domů, v Obratani 46 rodinných domů, v Šimpachu 2 rodinné domy, v Sudkově Dole 10 rodinných domů a ve Vintířově 15 rodinných domů. Uvedené kapacity vycházejí jednak z předpokádaných aktuálních i dlouhodobých potřeb jednotlivých sídel a jednak z vyhodnocení nutnosti zpevnit a doplnit stávající strukturu zastavěného území v logice historického vývoje, při respektování cenného přírodního a krajinného kontextu jednotlivých sídel. Lze předpokládat, že část stávající zástavby i část nové výstavby bude využívána pro individuální rekreaci. Územním plánem navržený rozvoj je možno považovat za reálný – jedná se o cca 2,0 rodinné domy ročně – v případě vlastního sídla Obrataň, respektive cca 0,5 – 1,0 rodinný dům ročně - v případě ostatních sídel; těžiště rozvoje je logicky směřováno do jádrové obce (vlastní obec Obrataň). Vzhledem k úrodnosti půdy v dané oblasti se zábor ZPF týká půd s rozdílnou třídou ochrany; mezi záměry jsou též uvažované zábory ploch s nejkvalitnějšími půdami, tzn. s I. třídou ochrany. Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně. Navrhované lokality rozvoje byly umísťovány přednostně na nižší třídy ochrany ZPF, avšak vzhledem k požadavkům zadání na rozsah nového ÚP a strukturu ZPF na území obce Obrataň se nebylo možno vyhnout ani návrhu ploch na pozemcích ZPF s I. a II. třídou ochrany.

Strana 38 z 71


PUPFL Územní plán předpokládá zábor 0,4958 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa, pro plochy dopravní infrastruktury (DI). Zásah do ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa neovlivní významně lesní hospodářství v území, ani celistvost lesních komplexů. 4.3

OCHRANA PŘÍRODY ÚSES Předpokládáme významné pozitivní ovlivnění systému ekologické stability.

Na správním území Obce Obrataň byla v souladu s ÚAP a ZÚR kraje Vysočina vymezena soustava prvků ÚSES. Územím obce, při jejím západním a jižním okraji prochází osa nadregionálního biokoridoru K 120 Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštejn. Převážná část území obce leží v ochranné zóně tohoto NRBK. Na řešené území zasahují dvě regionální biocentra. Jsou to: v severozápadním cípu území na k.ú. Hrobská zahrádka zasahuje regionální biocentrum RBC 732 Kozlov a v jižní části na k.ú. Vintířova RBC 731 Svidník. V ose NRBK je na území obce v souladu s metodikou vymezeno dvanáct vložených lokálních biocenter. Dále je na území obce vymezeno dalších osmnáct lokální biocentra, některá z nich přesahují řešené území. Lokální biocentra jsou propojena biokoridory lokálního významu. Prvky ÚSES jsou zakresleny v grafické části územního plánu. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability. KRAJINNÝ RÁZ Vzhledem k záboru volné krajiny lze také předpokládat určité ovlivnění krajinného rázu. Z hlediska krajinného rázu je významný kumulativní vliv rozšiřování zastavitelného území do volné krajiny. 4.4

VODA

Návrh ÚP zohledňuje nutnost zadržení dešťové vody v území a minimalizaci povrchového odtoku (tj. například i požadavkem na řešení likvidace dešťových vod infiltrací v místě dopadu). Přesto realizace ÚP v celém rozsahu může znamenat určité změny v hydrologických poměrech. Jedná se především o zvýšení a o urychlení povrchového odtoku z oblasti s ekologickými dopady na dotčené území a se zvyšováním rizika povodní. Je třeba jednotlivé návrhy řešit tak, aby nebyl obecně zvyšován povrchový odtok.

Strana 39 z 71


5

5.1

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNÉ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

V Rozboru udržitelného rozvoje území obce Obrataň, zpracovaném v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov, byly v zájmovém území identifikovány slabé stránky a hrozby. Níže uvádíme slabé stránky, které jsou relevantní pro oblast územního plánování (ve smyslu ovlivnění těchto slabých stránek): HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím

5.2

OBLASTI SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zvláště chráněná území Na území obce se nachází 3 maloplošná ZCHÚ (Přírodní památka Kejtovské louky, Přírodní památka Rašeliniště u Vintířova, Přírodní památky U Bezděčína), která jsou jasně vymezenými limity území a návrh ÚP je plně respektuje. NATURA 2000 V řešeném území se nenachází žádné prvky soustavy NATURA 2000. Prvky ÚSES nadmístního i lokálního významu Návrh ÚP zpřesňuje vymezení prvků nadregionálního a regionálního ÚSES nacházející se v řešeném území. Jedná se o osu nadregionálního biokoridoru K 120 Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštejn, jehož ochranné zóne převážná část území obce leží, regionální biocentrum RBC 732 Kozlov a RBC 731 Svidník. V ose NRBK je na území obce v souladu s metodikou vymezeno dvanáct vložených lokálních biocenter. Dále je na území obce vymezeno dalších osmnáct lokální biocentra, některá z nich přesahují řešené území. Lokální biocentra jsou propojena biokoridory lokálního významu.

Strana 40 z 71


6

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

6.1

FORMULACE VARIANT ÚZEMNÍHO PLÁNU Návrh územního plánu je nevariantní a vychází z požadavků zadání územního plánu. Tabulka č. 8: Posuzované varianty ÚP

Varianta

Popis

Nulová varianta

Nadále by byl v platnosti schválený územní plán. To by znamenalo jednak eliminaci nových rozvojových ploch (výstavby) a jednak environmentálních a dalších „kladných“ opatření.

Bez záměrů a realizace požadavků dle zadání ÚP Varianta Návrhu ÚP (označovaná též jako aktivní)

Dle zadání územního plánu, schváleného zastupitelstvem obce, s úpravami dle zpracovatele ÚP. Územní plán vymezuje nové plochy funkčního využití – viz návrh územního plánu – grafická část a odůvodnění.

Realizace požadavků dle zadání ÚP

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu je provedeno pro jednotlivé funkční plochy a rozvojové lokality tak, aby bylo možné identifikované negativní vlivy na životní prostředí přiřadit ke konkrétním plochám. Součástí opatření pak může být, v případě, že není negativní vlivy možné snížit na přijatelnou úroveň, vyloučení plochy z návrhu ÚP. Struktura vyhodnocení vlivů je následující: 6.2

Identifikace potenciálních vlivů realizace územního plánu dle jednotlivých funkcí a lokalit Souhrnný popis vlivu varianty Návrh ÚP se zaměřením na potenciálně negativní vlivy Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) Návrh opatření IDENTIFIKACE VLIVŮ

Prvním krokem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je identifikace potenciálních vlivů. Tabulka č. 9: Identifikace potenciálních vlivů varianty realizace konceptu územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví

Funkční využití

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – bydlení venkovské PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – sport a rekreace PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – zemědělské hospodaření PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – výroba nerušící, obchod, služby PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PLOCHY PŘÍRODNÍ

Příjemce vlivu, složka životního prostředí Vlivy Vlivy na Vliv na Vlivy Vliv na Vlivy na Vliv na veřejné ovzduší na na přírodu krajinný kulturní zdraví a klima vody půdy a ráz děd.,h.statky krajinu A - ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY 0 ?0 x x 0 ?+x 0

Vliv na produkci odpadů + NL

Zdroje

x

x

+

0

?0

x

0

0

0

x

x

x

x

?0

x

0

0

0

x

x

x

x

x

x

0

?0

0

x

x

?+x

?+x

0

x

x

x

0

0

x

+

+

+

+

0

+

B - ÚZEMÍ NEZASTAVĚNÉ + + +

Strana 41 z 71


Funkční využití

Vlivy na veřejné zdraví

Vliv na ovzduší a klima

Příjemce vlivu, složka životního prostředí Vlivy Vlivy Vliv na Vlivy na Vliv na na na přírodu krajinný kulturní vody půdy a ráz děd.,h.statky krajinu

Vliv na produkci odpadů + NL

Zdroje

(ÚSES)

? + x 0

vyjádření nejistoty ohledně výskytu vlivu potenciální kladný vliv potenciální negativní vliv nulový vliv nebo neutrální vliv

Popis vlivů je členěn dle jednotlivých složek životního prostředí a vlivů na veřejné zdraví. Vlivy jsou hodnoceny u jednotlivých typů funkčního využití, pro něž jsou vymezeny nové plochy oproti platnému územnímu plánu. Vyhodnocení je provedeno s ohledem na požadavky dotčeného orgánu z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí. To znamená s důrazem na: - silniční obchvat I. a II. třídy - plochy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES - plochy zvláště chráněného území PP Kejtovské louky - kvalitu půdy a intezitu jejího využívání. Poznámka: Vedení koridorů el. energie 110 kV a vedení el. energie 400 kV je zachováno v současném stavu a není obsahem návrhu ÚP Obrataň.

6.3

VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

VLIVY REALIZACE ÚP NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ DLE (NOVĚ VYMEZENÝCH) FUNKČNÍCH PLOCH Zastavitelné plochy PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV)

Realizací rodinných domů na plochách pro bydlení může dojít k nárůstu dopravních intenzit v obci, resp. konkrétních sídlech v řádu desítek vozidel z jednotlivých ploch (u bydlení v rodinných domech venkovské). Změny intenzit dopravy v těchto relacích nejsou považovány za významné. Významné vlivy na veřejné zdraví prostřednictvím změn v kvalitě ovzduší v návaznosti na změny v dopravě a změny v počtu malých tepelných zdrojů (kotle na vytápění) v území se nepředpokládají. Tento předpoklad vychází z analogie s vývojem kvality ovzduší v územích s obdobným zatížením automobilovou dopravou a obdobným počtem nových objektů pro bydlení. Závěrem lze konstatovat, že vlivem realizace územního plánu nedojde – za předpokladu dodržování právních požadavků v oblasti ovzduší – ke zhoršení kvality ovzduší v zájmovém území. Plocha BV7 leží v blízkosti železniční trati. U této plochy je potenciál negativního ovlivnění hlukem. Plocha BV6 leží v blízkosti plochy pro výrobu a skladování VN2 Plocha BV9 leží v blízkosti současného průběhu komunikace I/19 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: Sport a rekreace (SR)

Bez významných přímých vlivů, rekreace může mít kladný nepřímý vliv na lidské zdraví (relaxace, odpočinek). PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: výroba a skladování – zemědělské hospodaření (ZH),

Strana 42 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí výroba a skladování – výroba nerušící obchod služby (VN)

Navrhované plochy pro výrobu a skladování jsou umístěny v návaznosti na současné plochy výroby a skladování a zároveň nehraničí s plochami pro bydlení. Výjimkou je plocha VN 2 v Obratani, jež leží v sousedství plochy pro bydlení BV6. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umístění musí být v rámci přípravy staveb voleny tak, aby působení hluku na okolní chráněnou zástavbu nepřekračovalo platné hygienické limity pro stacionární zdroje (50 dB ve dne a 40 dB v noci). Případný nárůst intenzit dopravy není spojen s riziky vzhledem k lidskému zdraví (týká se zájmového území, neplatí striktně pro kumulaci vlivů na silniční síti obecně). PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – (DI)

DI1 - Silnice I/19 K výstavbě obchvatu Obrataně by mělo dojít v rámci stavby „Rozšíření a přeložka I/19, úsek hranice kraje – odbočka Eš“. Současný průtah obcí Obrataň se jeví jako jeden z nejproblematičtějších úseků v celé trase této komunikace. Tento úsek se vyznačuje několika nevhodnými technickými charakteristikami, jako je např. Křížení stávající silnice I/19 s tratí ČD úrovňovým přejezdem a následný průtah obcí v délce cca. 2 km, nebo nepřehledný úsek v místech stoupání za rybníkem Dvořiště. Stávající řešení je nevyhovující jak po stránce bezpečnosti provozu tak i z hlediska nevyhovujících hygienických podmínek pro obyvatele obce způsobených intenzitou dopravy dosahující 4367 vozidel za 24 hodin, z toho těžká 1515 (Zdroj: Sčítání 2010). Obrázek č. 7: Přeložka silnice I/19 (modrá – současná trasa; červená – přeložka)

V detailu je trasa přeložky zakreslena ve výkresové části ÚPD. Přeložka silnice I/19 je vedena vůči obci Obrataň v nové trase, mimo intravilán, v novém směrovém výškovém a šířkovém uspořádání. Tímto řešením je dosaženo zvýšení plynulosti dopravy na silnici I/19 a zejména pak významnému snížení tranziní dopravy v zastavěném území obce Obrataň, což se projeví snížením emisí hluku –

Strana 43 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí hlukového zatížení v okolí komunikace Pro ochranu rodinného domku u přejezdu trati ČD v Obratani je navržena v km 3,4 protihluková stěna.

Nezastavitelné plochy Potenciální pozitivní vlivy na veřejné zdraví jsou předpokládány v souvislosti s nárůstem ploch zeleně v obci a obecně v souvislosti s environmentálními opatřeními. Posouzení vlivů na faktor pohody bydlení Pohoda náleží do sféry zdraví. Kromě definice zdraví jako absence nemoci, jej lze taky podle Světové zdravotnické organizace (WHO) definovat jako „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady“. V oblasti námi řešené lze konstatovat, že má-li např. hluk nebo zápach vliv na pohodu (zejm. mentální), projeví se to druhotně v celkové kondici (zdraví) člověka. Tato pohoda není měřitelná medicínsky, ale spíše sociologicky (dotazováním atd.). Co se týká pojmu „pohoda bydlení“, cituji zde ze stanoviska Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2006, čj. 2 As 44/2005-116 – k § 8 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (Sbírka rozhodnutu NSS č. 5/2006, č. 850): „Pohodou bydlení“ ve smyslu § 8 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, nutno rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.; pro zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech.“ Detailní posouzení, zda bude pohoda bydlení na konkrétních lokalitách narušena nebo nikoli, však není v této fázi (ÚP) možné, neboť pro posouzení je nezbytná znalost konkrétních činností (záměrů). Posouzení je možné až ve fázi stavebního řízení a spočívá na příslušném stavebním úřadu, který konkrétní stavbu povoluje. Je zcela nemožné v této fázi (ÚP) negativně vymezit všechny činnosti, které v území nesmí být prováděny a které by mohly narušit pohodu bydlení. Zpracovatel Vyhodnocení se domnívá, že tuto kategorii nelze s ohledem na dostupné podklady ve fázi zpracování územního plánu objektivně vyhodnotit. Návrh opatření Plocha BV7 leží v blízkosti železniční trati. Plocha BV6 leží v blízkosti plochy pro výrobu a skladování VN2 – doporučeno je provést na těchto plochách protihlukovou bariéru či jiná protihlukové opaření Plocha BV9 leží v blízkosti současného průběhu komunikace I/19. Opatřením je zde vlastní realizace ÚPD jejíž součástí je přeložka komunikace I/19. Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu Nulovou Návrhu ÚP -1 +1

Strana 44 z 71


6.4

VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA

VLIVY REALIZACE ÚP NA OVZDUŠÍ A KLIMA DLE (NOVĚ VYMEZENÝCH) FUNKČNÍCH PLOCH

Realizace návrhu ÚP nepřináší změněné působení na klimatické podmínky. V rámci mikroměřítka dojde ke změnám klimatu díky nárůstu zpevněných ploch. Opatření spočívající ve stanovení podílu ploch zeleně v jednotlivých funkčních plochách je součástí podmínek využití území (regulativů). Zastavitelné plochy PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (BV) Nejistoty panují v predikci tohoto vlivu u ploch pro bydlení, kdy není předem zřejmé, jaký druh vytápění bude v rodinných domech nejčastěji použit. Nepředpokládá se však významnější zastoupení malých spalovacích zdrojů na pevná paliva s vyšším obsahem znečišťujících látek (např. hnědého uhlí). Plyn je do obce zaveden prostřednictvím VTL přípojky DN 150 a navazujících středotlakých rozvodů. Kromě Obrataně jsou další VTL přípojky zřízeny pro sídla Sudkův Důl a Šimpach. Zde bude možno využít zemního plynu ze středotlakých rozvodů k zásobování rozvojových ploch pro vytápění a přípravu TUV. U ostatních sídel vzhledem k rozlehlosti a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost gazifikace. Návrh vytápění zde bude proto orientován na kombinaci využití různých jiných druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být dále v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). Obrataň včetně sídel, které jsou zahrnuty do jejího spádového území, nemá vybudován centrální zdroj tepla (CZT), systém jejich zástavby tomuto typu zdroje neodpovídal. Pro rozsáhlejší objekty jsou využívány kotelny domovní, blokové, areálové, průmyslové a individuální objektové. Větší kotelny jsou již z větší části provozovány na bázi zemního plynu (ZP). Ostatní kotelny menších a malých výkonů jsou rovněž postupně plynofikovány. Zbývající kotelny využívají k výrobě tepla tuhá paliva případně LTO. Také odběratelé v kategorii obyvatelstvo s lokálním vytápěním přecházejí postupně z pevných paliv na plyn. Jak bylo uvedeno, vzhledem ke vzdálenosti od zdrojů plynu a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo bez významných velkoodběrů) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost gazifikace malých sídel. Návrh vytápění je proto v ÚP orientován na využití kombinace elektrické energie, ZTP (zkapalněné topné plyny), dřeva, případně LTO. Tím by bylo z ohledu na ochranu ovzduší nahrazeno v současnosti již nevyhovující lokální vytápění pevnými palivy. Navrhovaný stavební rozvoj obce je rozložen do velkého provětrávaného území, a rozvojové plochy se nenacházejí v údolních inverzních polohách.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: plochy občanského vybavení – sport a rekreace (SR) Bez významných vlivů.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření (ZH) plochy výroby a skladování - výroba nerušící, obchod, služby (VN) Územní plán navrhuje rozšíření stávajícího areálu zemědělského hospodaření v Hrobské Zahrádce (lokalita ZH1-Z) a v Šimpachu (lokalita ZH1-S), kde je dále navrženo i rozšíření areálu lihovaru (lokalita VN1-S) a vymezena nová lokalita zázemí pro rybochovný rybník (lokalita ZH2-S). Bude záležet na konrétním způsobu využií ploch, které však ÚPD neřeší ani řešit nemůže. Vhodnost

Strana 45 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí umístění případných zdrojů bude nutné řešit v územním řízení.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – (DI) DI1 -Silnice I/19 Ovzduší v Obratani je v současné době celoročně zatěžováno exhalacemi z dopravy po frekventované silnici, která navíc bezprostřední okolí silnice nadměrně obtěžuje i hlukem, vibracemi a prašnosti. Je možné konstatovat, že imisní příspěvek hlavních škodlivin k imisnímu pozadí vlivem přeložky silnice I/19 nebude význmaný (řádově desetiny až jednotky % přípustných limitů) a klíčovým bude přesun imisního zatížení mimo intravilán obce Obrataň. Pokles imisního zatížení v obci škodlivinami z dopravy bude o více než 50%. Vzhledem ke konfiguraci terénu lze v zájmovém území předpokládat zvýšenou tvorbu inverzních situací. Vymístěním převážné části dopravy mimo centrální část inverzní kotliny lze předpokládat v inverzních obdobích zlepšení imisní situace v obci.

Nezastavitelné plochy Kladné vlivy na kvalitu ovzduší. S ohledem na výměry nových ploch jsou tyto vlivy v celkovém působení nevýznamné. Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) V případě neprovedení koncepce bude ovzduší v zájmovém území nadále nadměrně zatěžováno exhalacemi z dopravy na frekventované silnici. Návrh opatření Plocha BV9 leží v blízkosti současného průběhu komunikace I/19. Opatřením je zde vlastní realizace ÚPD jejíž součástí je přeložka komunikace I/19. Tam kde je to možné využívat pro vytápění zemní plyn. V neplynofikovaných částech využívat více alternativní zdroje, případně elektrickou energii či zkapalněný topný plyn. Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu Nulovou

Návrhu ÚP

-1

+1

Tento vliv je zohledněn v kritériu vlivu na veřejné zdraví. 6.5

VLIVY NA VODY

Zastavitelné plochy PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (BV) Navrhovaný rozvoj obce bude znamenat samozřejmě rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné preferovat likvidaci srážkových vod na vlastních pozemcích před odvodem srážkových vod dešťovou kanalizací. Pozornost bude věnována odvodu srážkových vod z komunikací orientovaných po svahu dolů, tak aby intenzivní srážky nezpůsobily lokální problémy pod novými lokalitami. Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny splaškovou kanalizací do nejbližších stok splaškového kanalizačního systému obce a dále do ČOV. V menších sídlech správního území obce se s výstavbou kanalizace a ČOV nepočítá. Zde zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech.

Strana 46 z 71


PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: plochy občanského vybavení – sport a rekreace (SP) Bez významných vlivů.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření (ZH) plochy výroby a skladování - výroba nerušící, obchod, služby (VN) VN 1 a VN2 – zastavění 9,8 ha (VN1) a 4,1 ha (VN2) půdy a s tím spojený vznik nepropustných ploch (střechy a komunikace), bude znamenat významnou změnu odtokových poměrů v území. Potenciální vlivy souvisí s možným znečištěním ropnými látkami (zejm. úkapy olejů). Problematika musí být řešena v rámci konkrétního záměru na využití těchto ploch.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – (DI) DI1 - Silnice I/19 Vzhledem k tomu, že méně kapacitní Hrobský potok tvoří recipient z úseku silnice délky cca 2,3 km, je možné očekávat, že v případě extrémních situací (např. Přívalové deště) mohou změny průtočných charakteristik dosahovat až význmaných měřítek. V projektové přípravě této stavby bude nutno tomuto aspektu věnovat zvýšenou pozornost. Toto se týká i dalších vodních toků, které tvoří recipienty pro silniční úseky dlouhé cca 1,1 – 1,3 km s tím. Že bude nutné započítat i synergické působení, které je dáno tím, že Hrobský potok a nepřímo i Machátský a Vintířovský potok ústí do Kejtovského potoka. Dalším nepřímým recipientem srážkových vod z komunikace bude rybník Dvořiště, do něhož ústí Kejtovský potok (nepřímo tedy i Hrobský potok) a Vintířovský potok – rybník Dvořiště tak tvoří nepřímý recipient vod ze silničního úseku dlouhého cca 4,6 km. Vzhledem k poměru objemu této nádrže vůči množství odváděných vod, není z hydrologického hlediska předpokládán výraznější vliv na tento recipient (bude nutné prověřit tuto skutečnost v rámci projektové přípravy). Obdobná situace je také v případě rybníka Machát, do něhož ústí Machátský potok (recipient pro srážkové vody z úseky délky cca 1,1 km) - vzhledem k poměru objemu téo nádrže vůči množství odváděných vod není na tento recipient z hlediska hydrologických charakteristik předpokládán výraznější vliv. Asfaltový povrch komunikace bude zabraňovat vsaku dešťové vody do půdy. Úbytek zasakovaných srážek v území se týká pouze lokální situace v blízkém okolí komunikace. Z hlediska širších vztahů je však tento úbytek téměř nulový, protože tato stavba nezpůsobí přerozdělení vod v rámci povodí. Významnější zásah do vodního režimu krajiny tedy není předpokládán, ale přesto je třeba počítat s určitým relativně nevýznamným a lokálním přerozdělením odtoku a vsaku srážkových vod. Voda odtékající z povrchu vozovkybude obsahovat řadu kontaminantů, které budou mít vliv na jakost povrchových vod a částečně také vod podzemních. Může se jednat zejména o tyto znečišťující příměsi: - toxické stopové prvky (kadmium, nikl, chrom, měď) - ropné látky (NEL) - zbytky posypových materiálů ze zimní údržby vozovky Již nyní je možné konstatovat, že v případě NEL nebudou přípustné hodnoty znečištění povrchových vod (0,1 mg/l) definované při dodržení určité koncepce odvodnění (stabilní norné strěny, sedimentační kalový prostor) s vysokou pravděpodobností překročeny. Jako problematické se jeví úseky odvodnění eskapád, z nichž je plánováno odvádění vody volným pádem do zpevněných dopadišť a následně povrchovým odvodem do vodoteče. Toto řešení se jeví jako nevhodné hlavně z hlediska potencionálního negativního ovlivnění cennějších biotopů Kejtovského potoka, rybníka Dvořiště a PP Kejtovské louky. Řešení dále není zcela dostatečné ani z hlediska ochranných podmínek III. PHO VD Želivka-Švihov.

Strana 47 z 71


V případě chemických pospových materiálů s obsahem chloridů je limit pro povrchové vody stanoven na 250 mg/l. Vzhledem k tomu, že vodní toky které tvoří recipienty vod odváděných ze silnice nedosahují příliš vysoké vodnatosi, lze překpokládat, že za určitých podmínek může být koncentrace Cl aniontů významně zvýšena. Toto negativní působení nelze v současnosti vyloučit ani v případě rybníka Dvořiště. Záměr bude představovat určitý zdroj znečištění podzemních vod posypovými solemi v zimním období a potenciální zdroj znečištění ropnými látkami z úkapů vozidel a úniku při haváriích. Riziko kontaminace podzemních vod posypovými solemi v období provozu stavby je v porovnání s riziky kontaminace NEL relativně vysoké. Během zimní údržby, při níž jsou používány jako rozmrazovací látky chloridy (převážně NaCl), se velká část těchto látek (dle některých pramenů až 70%) rozpýlí zejména rozstřikem a větrným prouděním na okolní plochy, odkud mohou být v závislosti na promyvných procesech transportovány do podzemních vod. Tímto způsobem pak mohou bý negativně i relativně vzdálené lokality. Vzhledem k převažujícímu větrnému proudění a nižší transmisivitě je však riziko kontaminace vodního zdroje Obrataň a studen v obci Obrataň relativně malé. Ovlivnění VD Želivka-Švihov v jehož PHO III. st. Záměr leží se vzhledem ke vzdálenosti od VD nepředpokládá jako příliš významné, přesto však je zde vzhledem k systému odvodnění estakád určité riziko znečištění.

Nezastavitelné plochy Návrh územního plánu Obrataň vymezuje plochy ÚSES. Tyto plochy mají jednoznačně pozitivní vliv na bilanci vod v území i na čistotu vod snížením povrchového odtoku. Návrh ÚP nenavrhuje nové vodní plochy ani úpravy vodních toků. Významnější negativní dopad mohou mít rozsáhlé zábory odvodněných ploch zemědělské půdy. Zábory dle návrhu ÚP postihují 23,67 ha odvodněných ploch. Proto je nutné před výstavbou na odvodněných plochách dbát na zajištění plné funkčnosti odvodnění na okolních pozemcích Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) Rozvoj obce by pokračoval dle platného ÚP, vlivy na vody by byly s ohledem na srovnatelný rozsah rozvojových ploch, srovnatelné. Návrh opatření Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Toto spočívá v zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. V menších sídlech správního území obce, kde se nepočítá s výstavbou kanalizace a ČOV bude vhodné domy výhledově vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod (např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod.) Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách bude respektováno ustanovení § 20 odst. 5c) vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. SR1 - lokalita určená pro vybudování areálu přírodního koupaliště – je nutné aby nová zástavba této lokality respektovala vodní tok. Přeložka silnice I/19 o

v projektové přípravě zachovávat opatření týkající se havarijního zabezpečení povodí před náhodnými úniky především ropných látek při Strana 48 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí dopravních nehodách (stabilní norné stěny před výustmi odvodnění do recipientů); zvážit umístění lapolů o

řešit odvodnění estakád v souladu s předchozím odstavcem

o

výpočet směšovacích rovnic s ohledem na potenciální zvýšení saliniy v Hrobském a Kejtovském potoce a rybníku Dvořiště. Výpoče provést i s odhadem dlouhodobého vývoje a s odhadem zanášení iontů soli do vodního prostředí PP Kejtovské louky. V návaznosti na výsledky směšovacích rovnic navrhnout v rámci projektové přípravy vhodná opatření (včetně např. Změny technologie posypu)

o

v období provozu provést monitoring studní pro zjištění kocentrace Cliontů pocházejících z údržby komunikace

Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu

6.6

Nulovou

Návrhu ÚP

-1

-1

VLIVY NA PŮDU (ZEMĚDĚLSKOU A LESNÍ)

Zastavitelné plochy PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (BV) Rozvojové plochy BV představují celkový zábor 15,48 ha zemědělské půdy, z toho 4,19 ha v zastavěném území. Mimo zastavěné území se jedná o zábor 3,84 ha půd I. třídy ochrany, 0,97 ha půd II. třídy ochrany, 3,08 ha III. třídy ochrany, 1,49 půd IV. třídy ochrany a 2,07 ha V. třídy ochrany. Největší lokalitou je BV6 v k.ú. Obrataň s výměrou 2,09 ha.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: plochy občanského vybavení – sport a rekreace (SR) Plochy SR vyžadují zábor 5,68 ha zemědělské půdy, z toho 1,84 ha půd III. třídy ochrany a 3,84 ha půd V. třídy ochrany.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření (ZH) plochy výroby a skladování - výroba nerušící, obchod, služby (VN) ZH – vyvolají zastavění 3,34 ha zemědělské půdy, z toho 1,23 ha půd I. třídy ochrany, 0,38 ha půd III. třídy ochrany, 1,58 ha půd IV. třídy ochrany a 0,15 ha půd V. třídy ochrany. VN – vyvolají zastavění 14,92 ha, z toho 3,77 ha půd I. třídy ochrany, 7,20 ha III. třídy ochrany, 2,28 ha půd V. třídy ochrany

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – (DI) DI1 - Silnice I/19 Realizací přeložky silnice I/19 dojde k dočasnému i trvalému úbytku ZPF a PUPFL. Plocha DI1 vyžaduje celkový zábor 18.92 ha, z toho 18,42 ha zemědělské půdy a 0,50 ha pozemků

Strana 49 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí určených k plnění funkcí lesa. Záborem jsou dotčeny zemědělské půdy I. třídy ochrany na 10,22 ha, půdy III. třídy ochrany na 7,06 ha a V. třídy ochrany na 1,14 ha půdy. Zdrojem přímé kontaminace půdy jsou případné úkapy nebezpečných látek v důsledku havárie a imisí z dopravy a rozptyl posypových materiálů určených pro ziní údržbu. Při dodržení všech standardních bezpečnostních opatření je možné riziko kontaminace půd zcela minimalizovat. U kontaminace vlivem imisí z dopravy je možné obecně konstatovat, že zatížení půd bude s jistotou pod limity stanovenými MŽP ČR. Specifickým faktorem významně se podílejícím na kontaminaci půdy jsou anorganické posypové soli. Jejich celkový negativní vliv v území však nebude s největší pravděpodobností významný a zatížení území zůstane na přijatelné úrovni. K postižení půd širšího území, a to zvlášť kontaminací imisemi z dopravy, nebude docházet, neboť je prokazatelné, že kontaminace půd klesá geometrickou řadou ve vzdálenosti 10 m od komunikace tohoto typu. Zásah do ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa neovlivní významně lesní hospodářství v území, ani celistvost lesních komplexů.

Nezastavitelné plochy Návrh územního plánu Obrataň vymezuje plochy ÚSES. Tyto plochy mají jednoznačně pozitivní vliv na půdy z hlediska ochrany proti erozi. Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) Rozvoj obce by pokračoval dle platného ÚP, vlivy na půdu by byly s ohledem na rozsah rozvojových ploch srovnatelné. Návrh opatření Negativní projevy eroze půdy a možné projevy její nestability, např. na svazích náspů, budou eliminovány volbou vhodných sklonů svahů, jejich odstupňováním a vegetačními úpravami a případně dalšími navazujícími protierozními opatřeními. Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu

6.7

Nulovou

Návrhu ÚP

0

-1

VLIVY NA PŘÍRODU A KRAJINU Přínos realizace ÚP je jednoznačný v oblasti ochrany přírody zejména z důvodu vymezení ÚSES.

Zastavitelné plochy PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (BV) Rozvojové plochy pro bydlení navazují na stávající zástavbu obce a nezasahují do hodnotných biotopů – převážně se jedná o ornou půdu. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: plochy občanského vybavení – sport a rekreace (SR) Plochou SR1 prochází v trase Kejtovského potoka navržený lokální biokoridor LBK 70871203

Strana 50 z 71


PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: plochy výroby a skladování – zemědělské hospoadaření (ZH) plochy výroby a skladování - výroba nerušící, obchod, služby (VN) ZH1-Z – severním okrajem plochy prochází navržený lokální biokoridor LBK 70870404 VN1 – do jihozápadní části plochy zasahuje lokální biocentrum LBC 70871207. Jedná se o biocentrum převzaté ze současně platného územního plánu, které je obsaženo též v ÚAP pro dané území. Plochou VN1 prochází v trase vodního toku navržený lokální biokoridor LBK 70871210

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – (DI) DI1 - Silnice I/19 Přeložka je vedena z velké části po zemědělské půdě – zde nebude flóra ani fauna významně dotčena. Hrobský potok a jeho niva – tato lokalita bude zasažena hlavně v období výstavby (realizace estakády). Dojde k dočasnému poničení pruhu nivy, v němž se bude pohybovat stavební mechanizace a dále dojde k relativně významnému přerušení migračních cest živočichů. Potenciální úniky nebezpečných látek mohou významně ovlivnit biocenózy a ekosystémy nejen v místě zasažení, ale i dále po toku. V období provozu stavby se nepředpokládají významné vlivy na biocenózy ani na migrační prostupnost krajiny. Ovocný sad v lokalitě Za vršky – realizace přeložky bude mít za následek likvidaci podstatné části tohoto sadu. Vzhledem k částečně známému a částečně předpokládanému výskytu cenných odrůd ovocných dřevin by zásah do tohoto sadu bez realizace vhodných kompenzačních opaření mohl znamenat relativně významnou ztrátu v genofondu některých druhů ovocných dřevin. Tento fakt je zmírněn skutečností, že stromy v sadu jsou většinou přestárlé a je možné, že do doby realizace přeložky větší část z nich odumře. Sad představuje cennou potravinovou základnu pro volně žijící živočichy, zejména ptáky a bezobratlé – likvidací sadu bude tato základna ztracena. Lesní porost v jižním cípu Cetorazského lesa nad Obrataní – přeložka si vyžádá vykácení cca. 0.5 ha lesa, který je však v současnosti intenzívně hospodářsky využíván (lesní školka, těžba). Ze zasažených biocenóz je cennější hlavně ekotonové pásmo. Přestože se lokálně jedná o poměrně relativně významný zásah, z hlediska ovlivnění navazujícího lesního porosti, širších biocenologických vztahů a s ohledem na kvalitu smýceného porostu není zásah hodnocen jako výrazně negativní. Niva Kejtovského potoka - lokalita bude zasažena hlavně v období realizace estakády. Dojde k dočasnému poničení pruhu nivy, v němž se bude pohybovat stavební mechanizace a dále dojde k relativně významnému přerušení migračních cest živočichů (obojživelníci, vydra říční). Potenciální úniky nebezpečných látek mohou významně ovlivnit biocenózy a ekosystémy nejen v místě zasažení, ale i dále po toku. V období provozu stavby se nepředpokládají významné vlivy na biocenózy ani na migrační prostupnost krajiny. Zásadní vliv na potenciální riziko bude mít systém odvodnění estakády, kdy např. v případě havárie spojené s únikem pohonných hmot nelze vyloučit významné negativní ovlivnění biocenóz včetně biocenóz lokalizovaných dále po toku (rybník Dvořiště a PP Kejtovské louky). LBC 70871203 – v období výstavby lze předpokládat snížení migrační prostupnosti, v období provozu stavby nebude díky dostatečně dimenzované estakádě migrační prostupnost negativně ovlivněna LBC 70871206 - v období výstavby lze předpokládat snížení migrační prostupnosti a lokální zničení existujících biocenóz; v období provozu stavby nebude díky dostatečně dimenzované estakádě funkčnost zásadně ovlivněna Přeložka silnice I/19 se nedostává do přímého střetu s žádným ZCHÚ. Přesto však nelze vyloučit negativní vliv na PP Kejtovské louky a to hlavně v souvislosti s řešením odvodu znečištěných srážkových vod z navrhovaných estakád.

Strana 51 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Nezastavitelné plochy Součástí územního plánu je vymezení ploch pro ÚSES, které v případě realizace bude mít významný pozitivní vliv na hodnoty ochrany přírody a krajiny. Vymezení prvků ÚSES v územním plánu je základním předpokladem k jejich realizaci. Z tohoto pohledu je návrh ÚP Obrataň pozitivním krokem. Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) S nulovou variantou je spojena z hlediska kvality převážně obdobná skupina vlivů jako s variantou aktivní. Výjimkou je lokalita DI1 - jako nevhodný zásah do v současnosti přirozeně meandrujícího toku se jeví napřímení a opevnění toku v prostoru pod estakádou. Z pozitivních vlivů je v porovnání s nulovou variantou nutno zmínit zlepšení možnosti předcházet kontaminaci území z komunikace odváděnými srážkovými vodami. Dále je nutné uvést, že převedením dopravy ze stávající I/19 do nové trasy s dostatečně dimenzovanou estakádou dojde k výraznému zlepšení migrační prostupnosti do nivy Kejtovského potoka z lokalit ležících jižně od stávající I/19. Návrh opatření Při projektové přípravě i výstavbě je nutné dbát na zachování funkcí biokoridorů a biocenter. o

SR1, DI1 – lokální biokoridor LBK 70871203 - revitalizace vodního toku, extenzivní hospodaření na lukách, podpora přirozených druhů rostlin

o

ZH1-Z – lokální biokoridor LBK 70870404 - ornou půdu převést na TTP, extenzivní hospodaření, v lesích podpora přirozené druhové skladby:

o

VN1 – lokální biocentrum LBC 70871207 – upravit vymezení plochy VN1 tak aby nekolidovala s tímto lokálním biocentrem; extenzivní hospodaření, postupné založení porostů s přirozenou druhovou skladbou. Lokální biokoridor LBK 70871210 - extenzivní hospodaření, postupné založení porostů s přirozenou druhovou skladbou.

o

DI1 – LBC 70871206 – zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování.

DI1 o

provést opatření proti vniknutí živočichů do prostoru komunikace

o

pro zachování hodnoných odrůd nacházejícíh se v ovocném sadu vzácnější odrůdy všech ovocných druhů přemnožit a uchovávat v podobě zásobních stromků ve výzkumných institucích nebo u soukromých osob pro potřeby studia genetických zdrojů s možností reprodukce a následného založení výsadeb ať už produkčního charakteru nebo s převažující krajinotvornou funkcí.

o

V rámci DÚR případně DSP provést podrobný botanický a zoologický průzkum v řešeném území. Na základě jeho výsledků navrhnout a s příslušným orgánem ochrany přírody projednat opatření k ochraně: vyskytujících se rostlinných a živočisných druhů nebo jejich společenstev jednotlivých prvků ÚSES a VKP prvků rozptýlené zeleně

Zajištění možnosti migrace všech druhů živočichů Strana 52 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Zajištění transferu chráněných druhů rostlin a živočichů Veškeré zásahy do krajinné vegetace omezit nezasahovat do vegetace mimo určený zábor.

na

nezbytné

minimum;

Kompenzovat kácení vzrostlé zeleně formou výsadeb v jiných lokaliách s obdobným ekotopem. Při plánování vegetačních úprav je potřeba věnovat zvýšenou pozornost nalezení vhodných lokalit pro výsadbu. Pro tyto lokality je nutno zvolit vhodnou dřevinnou skladbu a použít geograficky původní dřeviny s přihlédnutím ke stanovištním podmínkám. Z hlediska zachování funkčnosti ekosystému Kejtovského potoka a okolní nivy je nutno minimalizovat jakékoliv technické zásahy do stávajícího koryta. V případně jejich nevyhnutelnosti musí být upřednostněna řešení, která zachovávají relativně přirozený charakter lokality. Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu

6.8

Nulovou

Návrhu ÚP

-1

-1

VLIVY NA KRAJINNÝ RÁZ

Zastavitelné plochy PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (BV) Všechny rozvojové plochy navazují na zastavěné území. Obytná zástavba doplněná o zeleň nemusí znamenat neúměrný zásah do harmonických vztahů a měřítka území při dodržení běžných stavebních zvyklostí (přiměřené podlažnosti, dispozičnímu uspořádání zástavby). Proto je vhodné pro tyto plochy požadovat zpracování regulačních plánů, které mohou stanovit takové regulativy, které zajistí minimální dopad na krajinný ráz PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: plochy občanského vybavení – sport a rekreace (SR) Bez významných vlivů.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření (ZH) plochy výroby a skladování - výroba nerušící, obchod, služby (VN) Na těchto plochách mohou být umístěny výrazné dominanty z hlediska hmoty nových objektů (výška, objem). Případný zásah do krajinného rázu bude nutné prověřit na základě konkrétních projektů.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – (DI) DI1 - Silnice I/19 Realizace přeložky silnice I/19 přinese do stávající krajiny významný nový dynamický prvek. Obchvatová část přeložky má délku cca 4 km a je vedena koridorem, ktterý je poměrně dobře oddělen od obce. Realizací přeložky nedojde k narušení žádných kulturně-historických prvků ani důležitých krajinných

Strana 53 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí vazeb. Zásahem do prvků přírodní charakteristiky nedojde k zásadní změně obrazu krajiny. Celkový projev nového silničního tělesa v stávající krajinné scéně bude utlumen především trasováním v pohledově poměrně izolovaném koridoru.

Nezastavitelné plochy Vymezené plochy ÚSES budou mít pozitivní vliv na přírodní a estetické hodnoty krajiny. Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) Rozvoj obce by pokračoval dle platného ÚP, vlivy na krajinný ráz jsou s ohledem na rozsah rozvojových ploch srovnatelné. Návrh opatření Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení. Plochy vhodně rozčlenit, aby netvořily kompaktní celek. U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚP, včetně % zastoupení zeleně. Pro plochy BV6, SR1, VN1 a VN2 požadovat zpracování regulačních plánů, které mohou stanovit takové regulativy, které zajistí minimální dopad na krajinný ráz Nezdůrazňovat novou trasu I/19 doprovodnými reklamními zařízeními Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu

6.9

Nulovou

Návrhu ÚP

0

0

VLIV NA PRODUKCI ODPADŮ, VYUŽITÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ

Zastavitelné plochy PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (BV) Posuzovaná koncepce bude mít vliv na odpadové hospodářství obce díky nárůstu počtu obyvatel obce. Nakládání s odpady se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění. Realizace územního plánu neovlivní využití nebo nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky. Systém sběru, třídění a zneškodňování komunálního a stavebního odpadu i nebezpečných složek odpadu je upraven Obecně závaznou vyhláškou obce.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: plochy občanského vybavení – sport a rekreace (SR) Bez významných vlivů.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření (ZH) plochy výroby a skladování - výroba nerušící, obchod, služby (VN) Původcem odpadů budou provozovatelé jednotlivých výrobních a obchodních zařízení a zařízení služeb. Na původce se budou vztahovat všechny povinnosti původců, tak jak je stanoví zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění a prováděcí předpisy k tomuto zákonu (zejména povinnost předcházet vzniku odpadů, vést průběžnou evidenci odpadů, ohlašovací povinnost,

Strana 54 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí povinnost předávat odpady pouze oprávněné osobě a další).

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – (DI) Bez významných vlivů.

Nezastavitelné plochy Bez vlivů. Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) Rozvoj obce by pokračoval dle platného ÚP, vlivy na produkci odpadů jsou s ohledem na srovnatelný rozsah rozvojových ploch, také srovnatelné. Návrh opatření Systém sběru a třídění nevyžaduje opatření na úrovni tvorby ÚP Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu Nulovou

Návrhu ÚP

0

0

6.10 VLIVY NA KULTURNÍ DĚDICTVÍ Významné negativní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány. Jedná se o území, v kterém je, s ohledem na jeho historické osídlení a využívání, možnost nálezu archeologických památek. Významné pozitivní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány. Realizace ÚP nemá negativní vliv na kulturní dědictví. Souhrnný popis potenciálních vlivů varianty Návrh ÚP Významné negativní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány. Významné pozitivní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány. Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) Vlivy obou variant jsou srovnatelné (rovnocenné). Návrh opatření Není navrhováno žádné opatření. Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu Nulovou

Návrhu ÚP

0

0

Strana 55 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí 6.11 NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE Potenciální negativní vlivy na zdroje mají obecně všechny budoucí záměry, které znamenají stavební rozvoj, spotřebovávající zdroje (zejm. stavebních hmoty). Přirozeně také udržení funkcí (fungování) těchto ploch vyžaduje neustálý přísun energie (vytápění, provoz) a hmot (údržba). Výše uvedené vlivy lze souhrnně klasifikovat jako spíše záporné. V řešeném území se nevyskytují žádná chráněná ložisková území, ani dobývací prostory. Na území obce se nachází několik menších lokalit poddolovaného území. Územní plán nenavrhuje žádné plochy těžby nerostů. Popis vlivu v případě neprovedení koncepce (nulová varianta) Vlivy obou variant jsou srovnatelné (rovnocenné). Návrh opatření Nejsou navrhována. Počet bodů dle rámcové verbálně numerické stupnice – tabulka č. 11 - pro variantu Nulovou

Návrhu ÚP

-1

-1

6.12 VYHODNOCENÍ SEKUNDÁRNÍCH (A JINÝCH NEPŘÍMÝCH), KUMULATIVNÍCH A SYNERGICKÝCH VLIVŮ

Vyhodnocení těchto vlivů je provedeno částečně dle doporučení materiálu Praktický průvodce pro SEA směrnici (jedná se o překlad názvu zpracovatelem SEA) - (Office of the Deputy Prime Minister, 2005). Tabulka č. 10: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů

Příjemce vlivu, ovlivněná složka

Vlivy na faunu a flóru

Krajina - ekologická stabilita

Povrchové a podzemní vody

Půdy

Identifikace přítomnosti vlivů Kumulativní a synergické vlivy* x 0 potenciální negativní vlivy zábor nových ploch snižuje prostor pro životní funkce živočichů (málo významné vlivy) 0 + kladný vliv lze přičíst realizaci zeleně a prvků ÚSES x x potenciální vliv na negativní synergické vlivy jsou v podstatě kvalitu podzemních i stejné povahy jako popsané vlivy nepřímé. povrchových vod Dochází ke kumulaci vlivů z celého povodí, Litavky. díky nárůstu zpevněných ploch a + v souvislosti se Obdobně se projeví i kladné zásahy v povodí, jejichž kumulativní efekt může vést zvýšenými přítoky dešťových vod do (spolu s nápravou regulací toků) k návratu vodoteče k přirozenému ekologickému potenciálu toků x 0 rozsáhlé zábory půd i nižší kvality budou Nepřímé vlivy

Strana 56 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Příjemce vlivu, ovlivněná složka

Veřejné zdraví: Čistota ovzduší Zátěž populace dopravním hlukem a hlukem z průmyslové činnosti

Udržitelný rozvoj sídel, zachování funkčního potenciálu pro změnu využití území

Prevence vzniku krizových situací a omezování jejich škodlivého působení na životní prostředí, ochrana kritické infrastruktury**

+ pozitivní x negativní

Identifikace přítomnosti vlivů Nepřímé vlivy Kumulativní a synergické vlivy* mít dopad na zeměď. produkci i na půdní prostředí 0 x vlivy dopravy jsou klasickým případem kumulace vlivů, kdy příspěvky jednotlivých záměrů jsou téměř zanedbatelné, celkové dopravní intenzity na komunikačních sítích jsou však značné - negativní vliv lze sledovat v rámci hodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší - v případě dopravy je vliv vyjádřen celkovou akustickou zátěží v okolí komunikací 0 x kumulace nárůstu zastavěných a zastavitelných ploch v širším území, označení kritické hranice zdaleka přesahuje možnosti této práce, trend lze však označit za nepříznivý 0 0

0 neutrální nebo žádné

* Synergie – společné působení. Synergický efekt - přidaný účinek současného působení dvou nebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleně Kumulace - synonymum pro hromadění ve smyslu nadměrného shromažďování entit (zde vlivů) ** Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva (Usnesení VCNP č. 277 ze dne 12.6.2007)

Strana 57 z 71


7

7.1

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ

Prvním krokem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je identifikace potenciálních vlivů. Ta proběhla v rámci fáze screeningu, kdy se účastníci procesu posuzování vlivů koncepce vyjadřovali k možným vlivům koncepce a kdy dotčený orgán pro posuzování vlivů na životní prostředí formuloval požadavky na vyhodnocení vlivů koncepce. Významnost vlivů jednotlivých změn byla posléze vyhodnocena v rámci kapitoly 5. Postup vyhodnocení vlivů jednotlivých variant územního plánu na životní prostředí: 1) Formulace variant 2) Výběr kritérií pro porovnání variant 3) Porovnání vlivů variant 1) Formulace variant Formulace posuzovaných variant je součástí zadání územního plánu. Vyhodnocení dalších variant kromě Návrhu ÚP nebylo požadováno. Předmětem porovnání jsou dvě varianty rozvoje území: Varianta nulová - nepřijetí návrhu územního plánu, zachování statu quo – nejedná se však v přísném slova smyslu o variantu „no action“, bez akce, neboť i varianta nulová představuje vývoj území dle platného ÚP. Varianta návrhu ÚP - důsledky realizace nového územního plánu 2) Výběr kritérií pro porovnání variant Vliv realizace/nerealizace změn územního plánu byl vyhodnocen pomocí referenčního souboru kritérií. Volba kriterií vychází z tezí trvale udržitelného rozvoje. Principiálně byla volena taková kriteria, která vyjadřují co možná nejobecnější charakteristiku posuzovaných scénářů a pokrývají celý prostor hodnocení; nevytvářejí skryté či zjevné preferenční prostředí pro některý z posuzovaných scénářů (variant). Výběr kritérií Kritéria musí reflektovat cíle na vnitrostátní úrovni – tyto cíle jsou souhrnně vyjádřeny v tabulce 3 a požadavky právních předpisů České republiky (formulované v zákonech, vyhláškách, nařízeních vlády). Dále kritéria reflektují principy a cíle udržitelného rozvoje (pozn.: hlavní cíle udržitelného rozvoje v EU jsou formulovány v obnovené strategii EU pro udržitelný rozvoj). Zvolený referenční soubor kritérií splňuje výše popsané zásady pro výběr kritérií. Následující tabulka obsahuje popis zvolených kritérií a sledovaných (pomocné) dílčích ukazatelů včetně bodů verbálně – numerické stupnice.

Strana 58 z 71


Tabulka č. 11: Kritéria pro porovnání variant rozvoje území Název kritéria OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

OCHRANA PŮDY

OCHRANA VOD

BIOLOGICKÁ

Dílčí ukazatele

Definice bodů verbálně-numerické stupnice

Kvalita ovzduší a koncentrace polutantů v ovzduší Vlivy na mikroklima – dopad na obyvatelstvo a ekosystémy Kvalita povrchových a podzemních vod, koncentrace znečišťujících látek ve vodách Emise hluku a hluková zátěž území Kontaminace půdy, vody a horninového prostředí (např. staré ekologické zátěže) ve vztahu k VZ Psychosociální, kulturní a ekonomické důsledky

Trvalé zábory (odnětí) zemědělské a lesní půdy Dočasné zábory (odnětí) zemědělské a lesní půdy Předpoklady pro rozšíření ploch ZPF a/nebo PUPFL Vlivy na čistotu půd - předpoklady pro znečištění půd (např. úniky znečišťujících látek organ. a anorgan. původu) Degradace půd (půdní eroze, zaplevelení)

Produkce odpadních vod Ovlivnění kvality povrchových a/nebo podzemních vod, vč. eutrofizace vod Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik Vlivy na povrchový odtok (změny průtoků) a změnu říční sítě Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podz. vod

Vlivy na populace vzácných a zvláště

+2

+1

0 -1

-2

výrazné zlepšení řady determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo zlepšením řady determinant lidského zdraví u velké populace zlepšení několika málo determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo mírným zlepšením řady determinant lidského zdraví u velké populace zachování determinant lidského zdraví na stávající úrovni či bez vztahu k veřejnému zdraví výrazné zhoršení několika málo determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo mírné zhoršení řady determinant lidského zdraví u velké populace výrazné zhoršení řady determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo zhoršení řady determinant lidského zdraví u velké populace

PŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ (NA OBYVATELSTVO) VLIVY NA OVZDUŠÍ +2 navrácení dočasně a trvale vyjmutých ploch původním kulturám ve významném rozsahu, významné rozšíření ploch náležejících ZPF a PUPFL, významné zlepšení čistoty půd +1 navrácení dočasně a trvale vyjmutých ploch původním kulturám, mírné rozšíření ploch ZPF a PUPFL, zlepšení čistoty půd 0 nejsou vytvořeny předpoklady pro zábory půd a/nebo jejich znečištění až degradaci -1 dojde k plošně omezenějším trvalým i dočasným záborům půdy ze ZPF a PUPFL, lokální znečištění půd a eroze -2 trvalé zábory půdy ze ZPF a PUPFL významného rozsahu, hrozí významné plošné degradace půd znečištěním, erozí a zaplevelením PŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ VLIVY NA PŮDU +2 snížení produkce odpadních vod a/nebo zlepšení ukazatelů kvality povrchových a/nebo podzemních vod a/nebo zlepšení vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, kladné změny lze charakterizovat jako významné +1 snížení produkce odpadních vod a/nebo zlepšení ukazatelů kvality povrchových a/nebo podzemních vod a/nebo zlepšení vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, změny lze charakterizovat jako malé až nevýznamné, pozitivní vliv však převažuje 0 nedojde ke vzniku odpadních vod, realizace koncepce nevytváří předpoklad pro realizaci záměrů, které by mohly mít ovlivnit vodní potenciál krajiny a hydrologické charakteristiky -1 zvýšení produkce odpadních vod a/nebo zhoršení ukazatelů kvality povrchových a/nebo podzemních vod a/nebo snížení vodního potenciálu krajiny a změny hydrologických charakteristik (např. rozkolísání průtoků, snížení průtoků nebo naopak negativní zvýšení maximálních průtoků apod. -2 významné zvýšení produkce odpadních vod a/nebo zhoršení ukazatelů kvality povrchových a/nebo podzemních vod a/nebo snížení vodního potenciálu krajiny a změny hydrologických charakteristik PŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ VLIVY NA VODY +2 zvýší se průchodnost krajiny a zlepší se návaznost migračních

Stránka 59 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Název kritéria ROZMANITO STI A EKOLOGICKÁ STABILITA

OCHRANA KRAJINY A KULTURNÍCH HODNOT VČ. KRAJINNÉHO RÁZU

OCHRANA ZDROJŮ

Dílčí ukazatele

Definice bodů verbálně-numerické stupnice

chráněných druhů rostlin a živočichů (likvidace, poškození – přímé, nepřímé) Vlivy na ekosystémy (např. mokřady) a biodiverzitu Vlivy na stromy a porosty dřevin rostoucí mimo les Vlivy na lesní porosty Vlivy na prvky ÚSES a na významné krajinné prvky Vlivy na zvláště chráněná území a přírodní parky Vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (území NATURA 2000) Pozn.: kritérium explicitně požaduje Evropská investiční banka. Zábor volné krajiny / využití antropogenně poznamenaných území Vlivy na přírodní charakteristiky krajinného rázu Vlivy na kulturně – historické charakteristiky krajinného rázu Uchování tradičního projevu krajiny (souladu hospodaření s přírodními podmínkami) Proměna krajinné struktury a dalších charakteristik (horizontálních vztahů) Narušení a likvidace kulturních památek, vč. archeologických, geologických, paleontologických památek či nalezišť Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy (pozitivní i negativní) – tradice, spolkový život, kulturní akce (představení, festivaly ..) Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Náročnost realizace z hlediska druhu, roční spotřeby, způsobu získávání energií a surovin (např. dovozu) apod. Míra využití obnovitelných zdrojů Míra využití místních zdrojů surovin a energie Míra produkce/redukce a způsob nakládání s odpady (nezahrnutých v exhalacích a odpadních vodách) Produkce a nakládání s nebezpečnými odpady Produkce a nakládání s ostatními odpady Míra recyklace odpadů Míra využití/omezení nebezpečných látek a přípravků

+1 0 -1

-2

tras (skrze realizaci ÚSES), vytvoří se nový přírodě blízký biotop sníží se zátěž současných přírodních biotopů, zvýší se hodnota KES bez vlivu na faunu, flóru a přírodní biotopy zásah do prvků ÚSES a VKP, negativní ovlivnění přírodních stanovišť, zásah do biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlina živočichů, sníží se hodnota KES, snížení průchodnosti krajiny narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, poškození nebo likvidace zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

PŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ VLIVY NA PŘÍRODU +2 zvýšení krajinářských hodnot; území získá nové cenné znaky a na přitažlivosti +1 změna odpovídá krajinnému uspořádání; ctí tradiční využití a hospodaření; posílí jeho charakter 0 není zasahováno do znaků a hodnot krajinného rázu -1 narušení prostorových vztahů, snížení kvality vizuálního projevu a přitažlivost území -2 ztráta či snížení estetických hodnot, zásah do přírodního či kulturně-historického charakteru území a způsobení negativní změny celkového projevu krajiny PŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ VLIVY NA KRAJINU (VLIVY NA KRAJINNÝ RÁZ) VLIVY NA KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A HMOTNÉ STATKY +2

+1

0 -1 -2

výhradní využívání obnovitelných energetických a surovinových zdrojů a/nebo významné snížení současné spotřeby zdrojů a energií podpora využívání obnovitelných energetických a surovinových zdrojů a/nebo snížení současné spotřeby zdrojů a energií a/nebo orientace na místní zdroje surovin a energií bez nároků na energetické a surovinové zdroje, popř. zachování současného stavu nárůst spotřeby surovin a energií, přičemž hlavní zdroje jsou neobnovitelné významný nárůst spotřeby surovin a energií bez využívání obnovitelných zdrojů

VLIV NA PRODUKCI ODPADŮ A. NEBEZPEČNÝCH LÁTEK, NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE

3) Porovnání vlivů jednotlivých variant Porovnání vlivů variant dle jednotlivých kritérií – souhrn hodnocení uvedeného na závěr u vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví (viz výše v kapitole 5):

Varianta

ochrana veřejného zdraví

ochrana půdy

Kritérium biologická ochrana rozmanitosti a vod ekologická stabilita

Stránka 60 z 71

ochrana krajiny a kulturních hodnot vč. krajinného rázu

ochrana zdrojů

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Platný ÚP Návrh ÚP

-1 +1

0 -1

-1 -1

0 -1

0 0

-1 -1

Pro vyjádření vlivů jednotlivých variant z hlediska jejich souhrnného dopadu (spolupůsobení) na životní prostředí a veřejné zdraví byla využita následující čtyřbodová stupnice: Celkový dopad na životní prostředí a veřejné zdraví KLADNÉ

Popis, hodnocení přijatelnosti z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje Varianta má celkové kladné působení na ŽP a VZ Doporučena k realizaci

NEUTRÁLNÍ

Varianta přináší nezměněný scénář vlivů na ŽP a VZ nebo málo významné negativní vlivy na některé složky životního prostředí Doporučena k realizaci

ZÁPORNÉ

Varianta má negativní vlivy na více složek životního prostředí, které jsou však stále, za předpokladu přijetí příslušných opatření, ve svém souhrnu hodnoceny jako přijatelné z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje Podmíněně doporučena k realizaci

VÝZNAMNĚ ZÁPORNÉ

Varianta je spojena s negativními vlivy na více složek životního prostředí, které jsou ve svém souhrnu hodnoceny jako významně negativní a nepřijatelné z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje Nedoporučena k realizaci ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ VARIANT

Varianta návrh územního plánu

Varianta Nulová (platný ÚP)

Výsledné vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu je:

Výsledné vyhodnocení vlivů platného územního plánu je:

Varianta přináší nezměněný scénář vlivů na ŽP a VZ nebo málo významné negativní vlivy na některé složky životního prostředí

Varianta má negativní vlivy na více složek životního prostředí, které jsou však stále, za předpokladu přijetí příslušných opatření, ve svém souhrnu hodnoceny jako přijatelné z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje

Negativní vlivy spočívající zejména v nárůstu zastavitelných ploch na úkor zemědělské půdy. Naopak se dají předpokládat pozitivní vlivy na imisní a akustickou situaci v území ve vztahu k zastavěnému území obcí a na biologickou rozmanitost a ekologickou stabilitu.

Podmíněně doporučena k realizaci

Doporučena k realizaci Z vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Obrataň vyplývá, že tento návrh je přijatelný.

Stránka 61 z 71


8

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Plocha BV7 leží v blízkosti železniční trati. Plocha BV6 leží v blízkosti plochy pro výrobu a skladování VN2 – doporučeno je provést na těchto plochách protihlukovou bariéru či jiná protihlukové opaření Plocha BV9 leží v blízkosti současného průběhu komunikace I/19. Opatřením je zde vlastní realizace ÚPD jejíž součástí je přeložka komunikace I/19. Tam kde je to možné využívat pro vytápění zemní plyn. V neplynofikovaných částech využívat více alternativní zdroje, případně elektrickou energii či zkapalněný topný plyn. Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Toto spočívá v zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. V menších sídlech správního území obce, kde se nepočítá s výstavbou kanalizace a ČOV bude vhodné domy výhledově vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod (např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod.) Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách bude respektováno ustanovení § 20 odst. 5c) vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. SR1 - lokalita určená pro vybudování areálu přírodního koupaliště – je nutné aby nová zástavba této lokality respektovala vodní tok. Přeložka silnice I/19 o

v projektové přípravě zachovávat opatření týkající se havarijního zabezpečení povodí před náhodnými úniky především ropných látek při dopravních nehodách (stabilní norné stěny před výustmi odvodnění do recipientů); zvážit umístění lapolů

o


o

výpočet směšovacích rovnic s ohledem na potenciální zvýšení salinity v Hrobském a Kejtovském potoce a rybníku Dvořiště. Výpočet provést i s odhadem dlouhodobého vývoje a s odhadem zanášení iontů soli do vodního prostředí PP Kejtovské louky. V návaznosti na výsledky směšovacích rovnic navrhnout v rámci projektové přípravy vhodná opatření (včetně např. Změny technologie posypu)

o


Negativní projevy eroze půdy a možné projevy její nestability, např. na svazích náspů, budou eliminovány volbou vhodných sklonů svahů, jejich odstupňováním a vegetačními úpravami a případně dalšími navazujícími protierozními opatřeními. Při projektové přípravě i výstavbě je nutné dbát na zachování funkcí biokoridorů a biocenter. o

SR1, DI1 – lokální biokoridor LBK 70871203 - revitalizace vodního toku, extenzivní hospodaření na lukách, podpora přirozených druhů rostlin Stránka 62 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí o


o


o


V rámci DÚR případně DSP provést podrobný botanický a zoologický průzkum v řešeném území. Na základě jeho výsledků navrhnout a s příslušným orgánem ochrany přírody projednat opatření k ochraně: o

vyskytujících se rostlinných a živočisných druhů nebo jejich společenstev

o

jednotlivých prvků ÚSES a VKP

o

prvků rozptýlené zeleně

DI1 o


o


Zajištění možnosti migrace všech druhů živočichů Zajištění transferu chráněných druhů rostlin a živočichů Veškeré zásahy do krajinné vegetace omezit na nezbytné minimum; nezasahovat do vegetace mimo určený zábor. Kompenzovat kácení vzrostlé zeleně formou výsadeb v jiných lokaliách s obdobným ekotopem. Při plánování vegetačních úprav je potřeba věnovat zvýšenou pozornost nalezení vhodných lokalit pro výsadbu. Pro tyto lokality je nutno zvolit vhodnou dřevinnou skladbu a použít geograficky původní dřeviny s přihlédnutím ke stanovištním podmínkám. Z hlediska zachování funkčnosti ekosystému Kejtovského potoka a okolní nivy je nutno minimalizovat jakékoliv technické zásahy do stávajícího koryta. V případně jejich nevyhnutelnosti musí být upřednostněna řešení, která zachovávají relativně přirozený charakter lokality. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení. Plochy vhodně rozčlenit, aby netvořily kompaktní celek. U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚP, včetně % zastoupení zeleně. Pro plochy BV6, SR1, VN1 a VN2 požadovat zpracování regulačních plánů, které mohou stanovit takové regulativy, které zajistí minimální dopad na krajinný ráz Nezdůrazňovat novou trasu I/19 doprovodnými reklamními zařízeními

Stránka 63 z 71


9

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Návrh územního plánu je v souladu se zákonem o územním plánu a stavebním řádu vypracován v jedné variantě a to na základě Zadání, projednávání územního plánu a ex-ante posuzování vlivů na životní prostředí. Základním krokem pro zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace je formulace zadání územního plánu, v němž jsou uvedeny požadavky na vypracování územního plánu. Tyto požadavky zohledňují již v tomto kroku cíle přijaté v rámci Politiky územního rozvoje České republiky a rámcově zahrnují i požadavky na ochranu krajiny a dalších hodnot v území. Vyhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni je uvedeno v kapitole 2. V ní byly identifikovány potenciální střety navrhovaného územního plánu s cíly přijatými na vnitrostátní úrovni. Jedná se zejména o následující střety: • • •

Ochrana půdy vs. vymezení zastavitelných ploch Obnova vodního režimu krajiny vs. vymezení zastavitelných ploch Zlepšování podmínek pro existenci rostlin a živočichů zvl. chráněných vs. vymezení zastavitelných ploch

Cíle ochrany životního prostředí byly vzaty v úvahu při stanovení kritérií pro porovnání obou variant. Oproti variantě nulové formulované platným územním plánem návrh ÚP přináší změněný scénář z hlediska vlivů funkčního využití území na životní prostředí. Výstup porovnání obou variant – tedy provedení a neprovedení změny územního plánu – ukazuje, že mezi variantami – je nepatrný rozdíl. Obě varianty přináší negativní dopady na životní prostředí, ovšem z hlediska zvyšování biodiverzity a ekologické stability a hlediska ochrana krajiny a kulturních hodnot vč. krajinného rázu se jeví varianta aktivní (návrh ÚP Obrataň) jako vhodnější.

Stránka 64 z 71


10 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vzhledem k postupné a v dlouhém časovém období prováděné realizaci záměrů návrhu ÚP Obrataň, nejsou ukazatele pro sledování vlivu ÚPD na životní prostředí samostatně navrhovány. Je na zvážení pořizovatele ÚPD, zda-li využije – dle názoru zpracovatele SEA užitečné – ukazatele navržené Maierem (2006). Maier navrhuje ukazatele pro sledování vlivů územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Ukazatele pro oblast environmentálního pilíře, vhodné pro úroveň obce a využitelné v rámci budoucích vyhodnocení (mj. v závislosti na dostupnosti dat) uvádí následující tabulka: Tabulka č. 12: Navržené ukazatele pro sledování vlivů realizace územního plánu

Klíčový ukazatel Využití nezastavěného území

Funkčnost ÚSESlokální

Přesný popis Míra růstu území

zastavěného

Míra záboru zemědělské půdy Míra recyklace zastavěných ploch Funkčnost lokálních biocenter

Propojení lokálních biokoridorů

Vzorec výpočtu Zastavitelné plochy podle ÚP / plocha zastavěného území Plocha záboru ZPF / plocha rozvojových ploch podle ÚP Plocha přestavbových území / celková plocha rozvojových ploch Plocha nefunkčních lokálních biocenter / plocha všech (realizovaných a navržených) lokálních biocenter Počet nefunkčních lokálních biokoridorů / počet všech (realizovaných a navržených) lokálních biokoridorů

Tučně zvýrazněné ukazatele je možné použít jako dlouhodobé indikátory v rámci rozborů udržitelného rozvoje. Jejich jednorázové zjištění v rámci tohoto vyhodnocení nemá význam, neboť zjištěné údaje není (prozatím) s čím porovnávat. Jako velmi jednoduchý ukazatel může nadále sloužit údaj o zastoupení jednotlivých druzích pozemků na dotčeném katastru a KES.

Stránka 65 z 71


11 NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Požadavky na rozhodování ve vymezených plochách vycházejí z navržených opatření, viz výše. Pro všechny rozvojové plochy BV, SR, VN a ZH platí požadavek řešení vsakování dešťových vod do půdy. Pro plochy BV6, SR1, VN1 a VN2 požadovat zpracování regulačních plánů, které mohou stanovit takové regulativy, které zajistí minimální dopad na krajinný ráz. DI1 - v období provozu provést monitoring studní pro zjištění kocentrace Cl- iontů pocházejících z údržby komunikace; Zajištění transferu chráněných druhů rostlin a živočichů Ostatní plochy a koridory jsou bez požadavků na rozhodování.

Stránka 66 z 71


12 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ V návrhu územního plánu obce je předložena dlouhodobá koncepce funkčního využití území vymezením zastavěného, zastavitelného a nezastavěného území. Územními regulativy, tj. podmínky využití území, jsou chráněny kulturní a přírodní hodnoty v území. Územní plán zajišťuje územní ochranu ploch ve veřejném zájmu a specifikuje základní principy řešení systémů technické infrastruktury. V tomto vyhodnocení se posuzuje, jak požadavky na rozvoj obce zahrnuté do návrhu ÚP mohou ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí (zábor půdy, vlivy na vody, znehodnocení stávajících biotopů, vlivy hluku apod.) a udržitelný rozvoj (pilíř životní prostředí). Stavební zákon předepisuje obsah vyhodnocení, který je zde naplněn. Jednotlivé požadavky, které byly zahrnuty do návrhu územního plánu, jsou přehledně uvedeny v části „Vyhodnocení vlivů požadavků na změnu využití území na životní prostředí“. V rámci předloženého vyhodnocení je naplněn požadavek Krajského úřadu Kraje Vysočina, vyjádřený ve vydaném stanovisku. Z vyhodnocení vlivů na životní prostředí vyplývá, že návrh územního plánu Obrataň bude mít ve většině ukazatelů srovnatelné vlivy na životní prostředí, jako varianta nulová (další rozvoj dle platného ÚP). Naopak v ukazatelích vlivů na zdraví obyvatel a biologickou rozmanitosti a ekologickou stabilitu a vlivů na ochrana krajiny a kulturních hodnot vč. krajinného rázu se jeví posuzovaný návrh jako vhodnější. Provedené hodnocení potenciálních vlivů územního plánu Obrataň prokazuje, že vlivy dalšího rozvoje obce podle návrhu územního plánu nejsou ve svém souhrnu významně odlišné od vlivů, které by přinesl rozvoj obce ve stávajících intencích bez platného územního plánu. Celkově lze konstatovat, že hodnocený návrh územního plánu Obrataň je za podmínky splnění opatření uvedených v kapitole 8. (viz výše) akceptovatelný.

Stránka 67 z 71


13 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 13.1 ZÁVĚR FORMOU NÁVRHU STANOVISKA DOTČENÉHO ORGÁNU PRO POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Název koncepce:

Územní plán Obrataň

Řešené území:

Administrativní území obce Obrataň

Pořizovatel:

Městský úřad Pacov Odbor výstavby Náměstí svobody 1 395 01 Pacov

Příslušný úřad na základě vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Obrataň na životní prostředí podle přílohy zákona č. 183/206 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a všech zjištěných souvisejících informací vydává pro návrh územního plánu Obrataň souhlasné stanovisko za předpokladu dodržení níže uvedených podmínek: Plocha BV7 leží v blízkosti železniční trati. Plocha BV6 leží v blízkosti plochy pro výrobu a skladování VN2 – doporučeno je provést na těchto plochách protihlukovou bariéru či jiná protihlukové opaření Plocha BV9 leží v blízkosti současného průběhu komunikace I/19. Opatřením je zde vlastní realizace ÚPD jejíž součástí je přeložka komunikace I/19. Tam kde je to možné využívat pro vytápění zemní plyn. V neplynofikovaných částech využívat více alternativní zdroje, případně elektrickou energii či zkapalněný topný plyn. Zadržování vody v krajině - zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. V menších sídlech správního území obce, kde se nepočítá s výstavbou kanalizace a ČOV bude vhodné domy výhledově vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod (např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod.) Odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách bude respektováno ustanovení § 20 odst. 5c) vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. SR1 - je nutné aby nová zástavba této lokality respektovala tok Kejtovského potoka. DI1 - Přeložka silnice I/19 o

v projektové přípravě zachovávat opatření týkající se havarijního zabezpečení povodí před náhodnými úniky především ropných látek při dopravních nehodách (stabilní norné stěny před výustmi odvodnění do recipientů); zvážit umístění lapolů

o


o

výpočet směšovacích rovnic s ohledem na potenciální zvýšení salinity v Hrobském a Kejtovském potoce a rybníku Dvořiště. Výpočet provést i Stránka 68 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí s odhadem dlouhodobého vývoje a s odhadem zanášení iontů soli do vodního prostředí PP Kejtovské louky. V návaznosti na výsledky směšovacích rovnic navrhnout v rámci projektové přípravy vhodná opatření (včetně např. Změny technologie posypu) o


o

V rámci DÚR případně DSP provést podrobný botanický a zoologický průzkum v řešeném území. Na základě jeho výsledků navrhnout a s příslušným orgánem ochrany přírody projednat opatření k ochraně: vyskytujících se rostlinných a živočisných druhů nebo jejich společenstev jednotlivých prvků ÚSES a VKP prvků rozptýlené zeleně

o


o


o

Nezdůrazňovat novou trasu I/19 doprovodnými reklamními zařízeními

Negativní projevy eroze půdy a možné projevy její nestability, např. na svazích náspů, budou eliminovány volbou vhodných sklonů svahů, jejich odstupňováním a vegetačními úpravami a případně dalšími navazujícími protierozními opatřeními. Při projektové přípravě i výstavbě je nutné dbát na zachování funkcí biokoridorů a biocenter. o

SR1, DI1 – lokální biokoridor LBK 70871203 - revitalizace vodního toku, extenzivní hospodaření na lukách, podpora přirozených druhů rostlin

o


o


o


Zajištění možnosti migrace všech druhů živočichů Zajištění transferu chráněných druhů rostlin a živočichů Veškeré zásahy do krajinné vegetace omezit na nezbytné minimum; nezasahovat do vegetace mimo určený zábor. Kompenzovat kácení vzrostlé zeleně formou výsadeb v jiných lokaliách s obdobným ekotopem. Při plánování vegetačních úprav je potřeba věnovat zvýšenou pozornost nalezení vhodných lokalit pro výsadbu. Pro tyto lokality je nutno zvolit vhodnou dřevinnou skladbu a použít geograficky původní dřeviny s přihlédnutím ke stanovištním podmínkám. Stránka 69 z 71

Vyhodnocení vlivů ÚP Obrataň na životní prostředí Z hlediska zachování funkčnosti ekosystému Kejtovského potoka a okolní nivy je nutno minimalizovat jakékoliv technické zásahy do stávajícího koryta. V případně jejich nevyhnutelnosti musí být upřednostněna řešení, která zachovávají relativně přirozený charakter lokality. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení. Plochy vhodně rozčlenit, aby netvořily kompaktní celek. U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚP, včetně % zastoupení zeleně. Pro plochy BV6, SR1, VN1 a VN2 požadovat zpracování regulačních plánů, které mohou stanovit takové regulativy, které zajistí minimální dopad na krajinný ráz

Stránka 70 z 71


POUŽITÁ LITERATURA Buchar J.: Zoogeografie. SPN, Praha, 1983. Culek M [ed.] a kol.: Biogeografické členění ČR II. AOPK ČR, Praha. 2005 Culek M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, 1996. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987. Löw J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Nakl. Doplněk Brno, 1995. Neuhäuslová, Z. – kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha, Academia, 1997. Přeložka silnice I/19 Obrataň, Kámen – obchvaty; Část Obrataň – obchvat: km 0,000 – 6,980, Oznámení záměru dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. HBH Projekt. Brno, 2007. Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno, 1973. Vlček V a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR,Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984 Dále byly využity informace přístupné na internetových adresách: http://mesta.obce.cz/ http://www.chmu.cz/ http://www.czso.cz/ http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ http://mapy.nature.cz/ http://heis.vuv.cz/ http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/php/maps.php http://geoportal.gov.cz/web/guest/home http://geoportal2.uhul.cz/index.php http://monumnet.npu.cz/monumnet.php http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx Další internetové zdroje jsou uvedeny přímo v textu u příslušných obrázků.

MAPOVÉ PODKLADY Základní vodohospodářské mapy 1 : 50 000 Biogeografická rajonizace ČR I., II.; Culek, M. (1995, 2005), AOPK Praha

1 : 500 000

Potenc. přiroz. vegetace ČR; Neuhäuslová, Z. (1998), ACADEMIA Praha

1 : 500 000

Stránka 71 z 71

NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBRATAŇ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents