N a h o ře je p la n etá riu m , d o le h v ězd á rn a v A rm aghu v S ev ern ím Irsku. (K člá n k u „ A strono m ie v lr s k u “ .) Na prv ní str. obálky je sn ím ek okolí se v e rn íh o pólu exp o n o v a n ý 6 hodin o b je k tivem U nofocal 1:4,5, f = 135 m m . (F o to V. B ra b lc.)
*
*
*
*
*
*
Pavel Andrle
ČÁST
ú v o d n íh o r e f e r á t u
Ří še h v ě z d
*
Ro č . 60 ( 1 9 7 9 ) , č. 4
Je možný živoi na Zemi? n a s y m p o s iu p o ř á d a n é m
m a r ť a n s k o u a k a d e m ií v ě d
Celá staletí zkoumají astronom ové Zemi, k terá patří k nejzajímavějším objek tům na obloze; někdy ji pozorujeme jako jitřenku, jindy je pro nás večernicí. Poněvadž Země patří mezi vnitřní planety, můžeme ji pozorovat pouze před východem nebo po západu Slunce a nikdy ne vysoko na noční obloze, kdy by její světlo procházelo minimální vrstvou naší atm osféry. Hlavní problém spojený s pozorováním Země však netkví v m arťanské atm o sféře, ale v sam otné této planetě. Větší č á s t Země je většinou za k ryta bílými mraky, které zabraňují pozorování jejího povrchu. Jestliže však pozorujeme někdy mezerou mezi oblaky, můžeme vidět, že většina povrchu Země je pokryta modro zelenou substancí, k terá odráží mnohem m éně světla než mraky. Malá část povrchu je pokryta méně tm avým m ateriálem , jehož barva se někdy mění s r o č ními obdobími, neboť když přichází jaro, stává se ten to materiál zelenějším. V atm osféře této planety je mnohem méně životodárného kysličníku uhličitého než v našem ovzduší a naproti tomu je na Zemi kyslík (ve form ě O2 a O3 ], který je pro nás sm rtelně nebezpečný. Země má polární čepičky podobně jako Mars, jejichž rozměry se během roku mění. Tyto čep ičk y jsou pravděpodobně obrov ským re zerv oárem kysličníku uhličitého ve formě ledu (zm rzlý CO2 ). Někteří vědci, jichž je však menšina, vyslovili názor, že polární čepičky jsou možná č á s te čn ě tvořeny zmrzlým kysličníkem vodným, který známe jako „mokrý led“ (zm rzlý H2 O). Jsou plánovány další výzkumy, aby byla tato možnost seriózně posouzena. Během posledních několika let bylo k Zemi vysláno několik kosm ických sond typu Terra, z nichž byla úspěšná až T erra 3, jež se přiblížila k Zemi na vzdále nost 8 miliard ramů [i ve zracionalizované soustavě jednotek se připouští tato jednotka, k terá je definována jako délka levého tykadla královny Schrip, která panovala v létech 15 3 91— 9 9 ). Této sondě se podařilo získat řadu unikátních fotografií Země i jejího měsíce Selene. Tyto snímky ukázaly, že temné plochy na Zemi mohou být tzv. m aria a z rad a ro v ý ch pozorování vyplynulo, že tato maria jsou tvořena tekutým kysličníkem vodným. Stanice Terra 4 se stala prvou umělou družicí Země a během aktivní činnosti trvající desetinu selenonu (se le n o n rovnající se přibližně 1 0 0 phobonům je doba oběhu družice Selene; tato jednotka se tradičně používá při studiu Země) se podařilo vybrat několik míst vhodných pro přistání následující sondy série Terra. Prokázalo se nade vši pochybnost, že m aria nejsou vhodná pro přistání. Zpočátku byla zvolena místa v tzv. desertech, které odrážejí více slunečního záření a navíc nevykazují sezónní změny. Prvé výzkumy přistávacíh o modulu stan ice Terra 5 nepotvrdily náznaky ze stan ice Terra 4 o možnosti hojného výskytu kysličníku vodného na Zemi. Naopak se ukázalo, že zemský povrch je v místě přistání tvořen sypkým i horninami ne nepodobnými tomu, co známe z Marsu. V rozporu s těmito výsledky jsou měření orbitální sekce a měření během přistávání, které svědčí o hojném výskytu kyslič níku vodného v m racích .
Pokud jde o otázku života na Zemi, můžeme říci, že dosud nejsme schopni učinit definitivní závěr. Tím více p řed časn é jsou úvahy n ě který ch vědců o exis tenci inteligentn ích bytostí na Zemi. Bylo by zejm éna vhodné, kdyby se naše symposium soustředilo na sporné argumenty, které tito p racovníci vyslovili: ( a ) Linie procházející přes celé kontinenty svědčí podle nich o uvědomělé čin nosti (tyto linie by měly být tzv. silnice; domnívám se, že i v případě existence inteligentních bytostí by spíš šlo o potrubí přivádějící nedostatkový kysličník uhličitý k ostrovům života vzdáleným od polárních č e p ič e k ), ( b ) Velmi rozsáhlé změny světlezelené substance jsou údajně projevy zemědělské činnosti, ( c ) P ra videlně sestavené kameny (g r a d y ) jsou prý velká sídliště inteligentn ích p ozem šťanů. Všechny tyto názory vyžadují další podrobný výzkum a za nejnadějnější můžeme považovat tento postup: Pokud na Zemi život existuje, můžeme jej nejspíš hledat bud v oblasti polárních čep iček (jež jsou jak z hlediska teplot, tak vzhledem k výskytu CO2 pro život nejp řijateln ější), nebo pod povrchem tzv. desertů, které rovněž odrážejí značnou čá s t slunečního záření a živé organismy by se mohly i v oblastech blízkých k zemskému rovníku chránit před kyslíkem a před s lu n e č ním žárem , jaký na Zemi papuje. (V o ln ě zpra co v á n o p o d le ]ay P a s c h o ffa ; M ercu ry V II, 2 /1 9 7 8 )
Mají planetky měsíce?
Jiří Bouska
V loňském říjnovém čísle ( RH 59, 214; 10/1978) jsme přinesli zprávu, že při fotoelektrickém pozorování zákrytu hvězdy SAO 120 774 planetkou (53 2 ) Herculina, který nastal 7. červ n a 1978, byl zjištěn sekundární pokles jasnosti hvězdy. Pozorování je možno interpretovat v tom smyslu, že kolem planetky obíhá měsíc. Průměr asteroidu je 217 km, průměr měsíce by byl asi 46 km. Jasnost planetky byla asi 9m, m ěsíc by měl za předpokladu stejného albeda jasnost asi 13m. Kon cem minulého roku došlo patrně ke zjištění měsíce u další planetky, (1 8 ) Melpomene (viz ŘH 60, 38; 2 /1 9 7 9 ). G. E. Taylor z Greenwichské hvězdárny předpověděl na 11. prosince 1978 zák ry t hvězdy SAO 114 159 planetkou Melpomene. Vizuální jasnost hvězdy (o z n a č e n é také AGK3 + 6 ° 7 7 8 ) je 7,7 m, vizuální jasnost planetky byla v době úkazu 9,2m. Revidovanou efemeridu zákrytu uveřejnili v cirkuláři Mezinárodní astro no m ick é unie č. 3312 (z 5. XII. 1978) astronom ové Lowellovy observatoře O. G. Fran z, R. L. Millis a L. H. W asserm an. Protože pro výpočet přesné efemeridy zákrytu n e sta čí obvyklá přesnost jak v poloze hvězdy, tak zvláště v poloze planetky, bylo na Lowellově hvězdárně v době mezi 28. listopadem a 3. p rosin cem 1978 exponováno 33cm a str o g ra fe m 9 negativů, jejichž prom ěřením byly získány velmi přesné pozice hvězdy i planetky. Ze z m ěřených údajů bylo možno vypočítat, že zákryt bude viditelný v pásu o šířce 180 km táhnoucím se napříč USA od východního pobřeží (A = + 8 0 ,0 ° , ^ = + 3 3 ,8 ° — v 9 h1 2,0m SČ) k zá p a d nímu pobřeží (A = + 1 2 6 ,6 ° ,
= + 4 0 ,1 ° — v 9h20,0m SČ). Dále bylo zjištěno, že možná odchylka v poloze pásm a ve sm ěru se v e r— jih je menší než poloviční šířka pásm a viditelnosti, a že maximální doba trvání zákrytu bude 19 sekund. Než však cirkulář IAU 3312 došel z Ameriky do Československa, objevila se v IAUC 3314 stručn á zpráva D. W. Dunhama (Silver Spring, M aryland ), že zákryt hvězdy SAO 114 159 planetkou Melpomene byl úspěšně pozorován, a to 3 skupi nami ve Washingtonu a severně od Baltimore. V dalším cirkuláři IAU č. 3315 (ze 14. XII. 1978) pak byly otištěny podrobnější zprávy o pozorování zákrytu: R. M. Williamon (F ern b an k S cien ce Center, Atlanta) oznámil, že byl při pozo rování zákrytu pravděpodobně zjištěn sekundární úkaz. K fotoelektrickém u pozo rování zákrytu byl použit 91cm reflektor a ukázalo se, že zákryt n astal v 9 h10 m 50,9S±0,1S SČ a trvání zákrytu bylo 5,77s± 0,01 s. Dále byl pozorován poněkud hlubší zákryt od l , 1 4 s±0,01s po začátk u hlavního zákrytu a l , 1 4 s před ním, což by
naznačovalo, že hvězda SAO 114 159 je dvojhvězdou, jejíž složky jsou přibližně stejně jasné a ve vzdálenosti 0 ,011”. Williamon dále poznamenal, že lze také předpokládat, že efekt byl způsoben satelitem planetky Melpomene, jehož mini mální průměr by byl 37 km. Měření bylo provedeno za dobrých podmínek, fotoelektrický záznam byl dokonale stálý po dobu několika minut kolem zákrytu. V témže cirkuláři informoval Dunham, že fotoelek trick á pozorování primárního zákrytu skupinami astronomů na U. S. Naval Observátory, Goddard Space Flight Center a Univ. of Maryland, získaná mezi 9 hl l , 0 m a 9 hl l , 5 m SČ, jsou také ve shodě s předpokladem o podvojnosti hvězdy SAO 114 159 a vzdálenosti jejích složek 0 ,01 ”— 0,02". Předběžné určení průměru planetky Melpomene dalo hodnotu 135 km. Porovnání fotoelek trick ý ch re g is tra cí zákrytu z Washingtonu, Baltimore a Atlanty však umožňuje předpokládat, že sekundární efekt zjištěný v Atlantě byl způsoben satelitem planetky. Dunham dále poznamenal, že i méně průkazné sekundární jevy zjištěné při pozorování zákrytů jiných planetek — jako např. u zákrytu hvězdy SAO 120 774 planetkou Herculina — jsou způsobovány satelity asteroidů. Zprávy je možno shrnout v tom smyslu, že pravděpodobně kolem planetky Melpomene obíhá měsíc, který dostal ve shodě s platnými zásadam i předběžné označení 1978 ( 1 8 ) 1. První číslo značí rok objevu, druhé (v z áv o rce) je číslo pla netky a třetí označuje první objevený (resp. p ředpokládaný) měsíc. Co k předpokládaným měsícům planetek Herculiny a Melpomene dodat? Ve světě m alých planet není v posledních letech o překvapení nouze a zdá se, že mnohé dosavadní názory bude asi nutno revidovat. Pokud jde o zákryty hvězd planetkami, jejichž fotoelektrické pozorování může vnést do řešení problému jasno, jde o úkazy dosti vzácné a dosud jsou k dispozici pouze ojedinělá pozoro vání. Výsledky těchto pozorování však ani není možno zcela jasně in terpretovat. To však na druhé straně neznam ená, že by kolem planetek nemohly obíhat s a te lity, i když se to jaksi plně neslučuje s našimi dosavadními představami. A1p s našimi představami se už v minulosti neslučovalo leccos. První, co každého asi napadne bude, že v době zákrytu hvězdy planetkou byl v její blízkosti jiný, dosud neznám ý malý asteroid. Vždyť odhady celkového počtu planetek se pohybují řádově kolem 1 0 5, asteroid ů se spolehlivě určeným i drahami je však známo pouze m álo přes 2000. Jaká je tedy asi pravděpodobnost, že v pří padě obou zmíněných zákrytů šlo o těsná přiblížení pla n etek ? A. Gabel (M A V S 17, 128; 12/1978) se pokusil řešit problém statisticky. Podle pozorování prvního zákrytu byl předpokládaný m ěsíc ve vzdálenosti asi 0,9" od Herculiny. Problém tedy bude znít takto: Jaká je pravděpodobnost, že nějaká planetka o průměru asi 50 km je v určitém místě oblohy o průměru 1"? Z rozložení drah planetek a z d a ného průměru asteroidu vyplývá, že asi 1 : 1 0 8 až 1:109; vzhledem ke sklonu dráhy Herculiny je druhá hodnota blíže skutečnosti. Tedy jinými slovy, v případě Her culiny byla 99,9999999 % jistota, že šlo o m ěsíc planetky a nikoliv o těsné při blížení jiného asteroidu. Nebo ještě jinak: Vsadíme-li jeden tiket do Sportky, pak máme mnohem větší pravděpodobnost, že v yhrajem e první pořadí, než že objekt pozorovaný u Herculiny není její měsíc. V případě Melpomene je tomu podobně. Tolik tedy sta tistick á úvaha. Avšak, jak známo, statistika je exaktní obor m a te matiky a proti jejím pravidlům nelze beztrestně hřešit. Především statistické výsledky mají svou cenu a lze jim tedy také věřit v případě, že bereme v úvahu velká čísla, což v našem případě splněno nebylo. Avšak ani potom nelze zaručit, že v určitém daném případě tomu nebylo právě naopak než by podle výsledků mělo být, vždyť jde pouze o pravděpodobnost. Z těchto hledisek je tedy nutno posuzovat statistické potvrzení existence satelitů planetek Herculina a Mel pomene. Další úvaha by mohla vypadat takto: Použijeme-li známého vztahu pro rozlišo vací schopnost dalekohledu, pak by měsíce planetek vzdálené asi 1" od m ateř ského tělesa měly být vizuálně zjistitelné v dalekohledu o průměru objektivu asi 12 cm. Avšak pozor! Vzpomenutý vztah D = 11,55 d ~i (kde D je průměr objektivu dalekohledu v cm a d jeho rozlišovací schopnost v obloukových vteři n ách ) platí v uvedené jednoduché formě jen pro dvojhvězdy o stejně jasných složkách a pak ještě pouze za ideálních podmínek. Připomeňme zde jen např. známý případ obtížnosti rozložení Siria na složky A a B! V případě Herculiny a jejího předpokládaného měsíce je rozdíl jasností obou těles 3 — 4 m; jejich vizuál'
F o to g r a fie p la n ety Plu ta a je jíh o m ě síc e (viz ŘH 59, 196 a 201; 9 a 10/1978). M ěsíc s e n a sním ku p rojev u je ja k o d e fo r m a c e k o tou čku p la n ety (s m ě rem v lev o ). Pro z a jí m avost u veď m e, že jd e o jednu z n ejd ok o n a le jš íc h fo to g r a fií Pluta, je h o ž sto p a má na sn ím ku prům ěr a si 1". D obře p a trné zrno fo t o g r a fic k é em u lze sv ěd čí o v el k ém zv ětšen í obrázku .
ní rozlišení při vzájemné vzdálenosti asi í" vyžaduje ve skutečnosti podle Gabela dalekohled o průměru objektivu asi 80 cm! Na světě však existují pouze 4 r e f ra k tory o tomto a případně větším průměru. Autorovi tohoto článku není známo, zda byly použity k vizuálnímu hledání měsíců zmíněných dvou planetek (a příp. i měsíce Plu ta), jisté však je, že zatím nebyla publikována žádná vizuální, a v pří padě měsíců planetek na rozdíl od m ěsíce Pluta ani fo tog rafick á pozorování tě ch to objektů. To však zase n eznam ená, že předpokládané m ěsíce asteroidů neexistují. Je však ještě další způsob jak nepřímo potvrdit existenci satelitů Herculiny a Melpomene. Předpokládejm e, že v době pozorování zákrytů hvězd planetkam i skutečně šlo o tak velkou náhodu a že v těsné blízkosti uvedených planetek byly právě neznám é malé asteroidy. Každá z planetek se však pohybuje kolem Slunce po své vlastní dráze s určitou oběžnou dobou. Z toho tedy vyplývá, že za určitou dobu po konjunkci dvou planetek se jejich vzájemná vzdálenost na obloze zvět šuje. Tedy jinými slovy, za určitý č as po pozorovaném zákrytu hvězdy dvojicí planetek v těsné blízkosti by oba asteroidy byly od sebe v takové úhlové vzdále nosti na obloze, že by nebylo žádným velkým problémem je od sebe rozlišit. To platí především pro případ Herculiny, k terá byla v době zákrytu hvězdy SAO 120 774 v místě oblohy zn ačně chudém na slabé hvězdy (g a la k tic k á šířka větší než 5 0 °). Je jasné, že v takovéto oblasti nalézt planetku (k te r á mohla způsobit „efekt m ě síce “ ) o jasnosti asi 13 m by bylo celkem snadnou záležitostí. Pokud je známo, v případě Herculiny bylo také takovéto pátrání uskutečněno na Lowellově hvězdárně (a možná i jinde), ale bez výsledku. Je více než pravděpodobné, že se podobné pátrání uskutečnilo i v případě Melpomene. Objevení žádného dosud neznám ého asteroidu, který by byl mohl sehrát úlohu satelitu však nebylo oznámeno. Negativní výsledek tedy opět podporuje předpoklad, že kolem H ercu liny a Melpomene obíhají měsíce. Herculina a Melpomene však asi nejsou jediné dvě planetky, kolem nichž pravděpodobně obíhají satelity. Určité náznaky svědčící pro podvojnost n ěkte
rých asteroidů jsou známy již z dřívějška. Takovýchto „po dezřelých 41 planetek je známo pět: Pallas, Hebe, Antigone, Eros a Hektor. Zvláště zajímavý je případ ( 2 ) Pallas, kterou objevil již v r. 1802 Olbers. Pla netka byla pochopitelně m nohokrát pozorována, ale nikdy nebylo zjištěno nic podezřelého. Až v r. 1926 si W. H. van den Bos a W. S. Finsen (Union Observátory, Johannesberg) při hledání nových dvojhvězd povšimli, že Pallas se jeví jako velmi těsná „dvojhvězda". K tomu nutno poznam enat, že oba astronom ové byli vynikající pozorovatelé. Jejich pozorování podvojnosti Pallas upadlo v zap om e nutí. V únoru 1973 však nastal zák ry t jedné hvězdy planetkou Pallas, sledovaný třemi pozorovateli umístěnými zhruba kolmo k pásmu viditelnosti úkazu. Oba pozorovatelé na okraji pásma viditelnosti nesporně pozorovali zá k ry t hvězdy, kdežto pozorovatel v centrální oblasti p ásm a zák ryt nezjistil. Vysvětlení této skutečnosti je jednoduché, předpokládáme-li satelit obíhající kolem planetky. Pozorovatelé na okrajích pásma viditelnosti registrovali zák ry t hvězdy a s te roidem, resp. jeho satelitem, naproti tomu pro pozorovatele v centru pásma vidi telnosti prošla hvězda mezi planetkou a jejím předpokládaným m ěsícem. Kdyby Pallas byla jediné těleso, pak je pozorovaný úkaz těžko vysvětlitelný. A konečně do třetice pokud jde o Pallas. Vloni 29. května nastal opět zák ry t jedné hvězdy planetkou, který fotoelektricky pozoroval R. Radick (Prairie Obs., Illionis) a vizuálně další pozorovatelé. Radick reg istro v al při zákrytu určitý sekundární efekt, což také zjistili ostatní pozorovatelé při vizuálním pozorování. Úkaz byl zprvu vysvětlován chybami v pozorování, ale d odatečná revize ukázala, že byl s velkou pravděpodobností reálný a svědčí pro existenci satelitu obíhajícího kolem Pallas. Také u planetek (1 2 9 ) Antigone a ( 6 ) Hebe byly v posledních letech pozoro vány zákryty hvězd. Zákryt jedné slabé hvězdy Antogonou registroval v r. 1973 H. Povenmire (F lo rid a ), zákryt hvězdy y Ceti asteroidem Hebe byl pozorován v r. 1977 P. Maleyem. V obou případech ležela pozorovací místa mimo pás viditel nosti zákrytu a okolnost, že pozorovatelé registrovali zákryty hvězd by mohl nasvědčovat okolnosti, že šlo nikoliv o z ák ryty hvězd planetkami, ale jejich satelity. V obou případech však šlo vždy o pozorování jediným pozorovatelem, takže realitu pozorování není možno ověřit jiným nezávislým pozorováním. U posledních dvou asteroidů podezřelých z podvojnosti, (43 3 ) Erose a (62 4 ) Hektora, neexistují pozorování zákrytů hvězd těmito planetkami. U obou zm íně ných asteroidů lze soudit na přítomnost satelitů nepřímo, a to in terpretací jejich křivek změn jasnosti. Změny jasnosti nelze totiž dosti dobře vysvětlit rotací jednoho tělesa i zn ačně nepravidelného tvaru, ale spíše dvojicí těles obíhajících v těsné blízkosti, takže by mohlo u nich jít o jakousi obdobu zákrytových dvoj hvězd. Pozorování zákrytů hvězd planetkam i Herculina a Melpomene v loňském roce, k terá nasvědčují existenci měsíců obíhajících kolem těchto m alých planet, vedla k přezkoumání dřívějších podobných pozorování, z nichž však není možno zcela jednoznačně prokázat přítomnost satelitů i u ostatních zmíněných asteroidů. Tato pozorování však existenci měsíců planetek spíše podporují než vylučují. Nezbývá tedy než počkat na další z ák ryty hvězd planetkami a tyto úkazy co nej pečlivěji fotoelektricky pozorovat nezávisle vždy několika pozorovateli. Potom snad bude otázka v titulu tohoto článku rozře šen a s konečnou platností.
Oto Obůrkci
AstronomieíV Irsku
Na irském ostrově pracují dvě v ěd ecká astro no m ick á cen tra : Observatoř v Dunsinku u Dublinu v Irské republice a observatoř v Armaghu v Severním Irsku. Dunsinská hvězdárna byla založena r. 1785 jako astronom ické a m eteorologické pracoviště dublinské univerzity. Její vědecký rozvoj je spjat se jmény několika významných vědců, mezi nimiž zaujímá přední místo matem atik W. R. Hamilton,
největší irská vědecká osobnost 19. století. Kromě m a tem atick ý ch prací bylo zde v 19. a počátk em 20. století dosaženo největších úspěchů při pozorování velkým Ramsdenovým vertikálním kruhem pro určení konstant nutace a aberace. Úsilí o u rčení hvězdné p ara la xy se nesetkalo s ú s p ě c h e m /I r š t í astronom ové přispěli však významně do mezinárodního zodiakálního katalogu hvězdn ých poloh, což usnadňovalo redukce fotografick ých poloh planet. Po anglicko-irské smlouvě z r. 1921 prováděla observatoř pouze časovou službu pro Dublin, jinak byla činnost zastavena. V ro ce 1940 se stala observatoř v Dunsinku částí školy kosm ické fyziky. Od r. 1952 zpracovává observatoř fotografický materiál, získávaný fotografickým dalekohledem typu S chm idt— Cassegrain v Bloemmfonteinu v jižní Africe, který je společným vlastnictvím observatoří Dunsink, Armagh a Harvardovy univerzity. Pozorovací činnost v Dunsínku se omezila na spektroskopická sledování sluneční činnosti se zvláštním zřetelem na výzkum vztahů Slu nce— Země. V rám ci tohoto program u byly zpracovány tisíce snímků slunečních erupcí, získaných observatoří v Kapském Městě. Od roku 1964 proměřuje a z p racovává observatoř v Dunsinku na speciální a p aratu ře a sam o činn ý ch počítačích jen fo tografick ý m ateriál cizích observatoří. Celé tech n ick é zařízení se však převádí postupně do vhodnějších prostorů v Dublinu, takže observatoř Dunsink bude používána jen jako konferenční středisko a p ra coviště pro studium historie m atem atiky a astronomie. V říjnu 1977 byla západní čá st budovy zničena požárem, jemuž padla za oběť čá st knihovny a archívu; také některé starší přístroje byly zn ačně poškozeny. V m alé kopuli na hlavní budově býval umístěn od r. 1892 Grubbův 37cm re flek tor, jehož montáž byla v r. 1954 upravena pro zrcadlo o průměru 70 cm. Pozoro vatelna se nyní přestavuje pro moderní malý dalekohled. V jiné budově je umístěn Grubbův 30cm refrak to r z r. 1868, který slouží jen k veřejnému pozoro vání oblohy. Na rozsáhlém pozemku je ještě několik m enších budov a pozorova telen, v provizorním stavení v jihovýchodním cípu je umístěna elektronická laboratoř a sam očinný počítač. Na observatoři pracují nyní kromě tří astronomů tři techničtí odborníci a knihovnice. Ředitelem je prof. P. A. W aym an, který je v tomto tříletí zástupcem generálního s ek re tá ře Mezinárodní astrono m ick é unie. Také observatoř v Armaghu v Severním Irsku, vybudovaná v r. 1790, není veliká rozsahem ani vybavením. S taré astronom ické přístroje byly odevzdány muzejním účelům. Pozorovací prostory původní hvězdárny jsou používány jako byt ředitele, úřadovna a pracovna. V novém křídle budovy je knihovna, pracovny několika astronomů, místnost s irisovým fotom etrem a blinkkomparátorem. Pozorovatelna v parku z r. 1950 obsahuje Schmidtův dalekohled 45/30 cm, který vznikl p řek o n struováním původního Calverova 45cm reflektoru z r. 1883. Druhá sta r á pozoro vatelna vybavená starým 25cm Grubbovým reflektorem z r. 1885 je památník em původní hvězdárny. I v této observatoři zpracovávají fotografick ý m ateriál získaný převážně dalekohledy v jižní Africe a Austrálii. Hvězdárna má asi 10 pracovníků, mezi nimi je známý estonský astronom E. K. Opik. Ředitelem obser vatoře je dr. Mart de Groot. Velmi živým cen trem školní výuky astronom ie je planetárium v Armaghu s projekční kopulí o průměru 13 m se 120 pohodlnými sedadly. Jeho p rá c e začala v r. 1968 s japonským projekčním přístrojem Goto, který byl v poslední době n a hrazen a m erick ým planetáriem Viewlex Planetarium s japonskou optikou fy Minolta. V ro ce 1971 byla provedena přístavba výstavního sálu s mnoha n ázo r nými pomůckami a přístroji, s prodejním Stánkem a stronom ick é literatu ry a pomůcek. Moderně vybavená učebna pro 50 osob poskytuje velmi dobré pod mínky pro přednášky a výuku. V posledních letech byla v blízkosti hlavní budovy vybudována 5m kopule veřejné astronom ick é pozorovatelny, vybavená 40cm reflek torem s fotom etrem pro potřeby školních skupin. Podle in fo rm ace ředitele T erence Murtagha pohybují se návštěvy p lanetária a hvězdárny okolo 50 tisíc osob ročně, převahu tvoří školní mládež, přijíždějící k lekcím astronom ie z celéhc Severního Irska i z Irské republiky. Irští astronom ové am atéři jsou organizováni v Irské astronom ick é společnosti, která byla založena v Dublinu r. 1937 a pracuje dnes v organizačních střediscích v Dublinu a v Corku, kde je též univerzitní observatoř. Další profesionální p r a covní skupina se nazývá Astronomickou vědeckou skupinou Irska.
'
Od roku 1974 pracuje také v Severním Irsku sam o statn é astronom ick é sdružení s pobočkami v Belfastu, v Armaghu a v Derry. Irští am atéři využívají možností pozorování v univerzitních observatořích, konstruují vlastní dalekohledy a roz víjejí pravidelnou vzdělávací činnost mezi svými členy a pro veřejnost. Podmínky p rá ce československých hvězdáren a astronom ů am atérů jsou pro ně nedostižné.
Zprávy
SEDMDESÁTINY PROFESORA OBÚRKY Dne 30. dubna 1979 se d ožívá se d m d e sá ti let v p ln é sv ě ž e sti a m im o řád n é p ra c o v n í č in n o s ti RNDr. Oto O bůrka C S c., p ro fe so r V y so k éh o u čen í te c h n ic k é h o v B rn ě. Již ve dvou č lá n c íc h Ř íše hvězd (s tr . 97 z r. 1967 a str. 77 z r. 19 7 4 ) by la p o p sá n a ja k je h o ro z sá h lá k u ltu rn í č in n o s t v o b o ru a stro n o m ie , ta k i je h o č in n o s t ja k o ře d ite le h v ězd árn y a p la n e tá ria M ik u láše K o p ern ik a v B rn ě. Z v lá ště b líz k á je p ro feso ro v i O bůrkovi o b la st p o zoro v án í p ro m ě n n ý ch h v ězd ; je před sed ou s e k c e pro p o zoro v án í p ro m ě n n ý ch hvězd ČAS při ČSAV, ú č a s tn il se m e z in á ro d n ích sy m p ozií z to h o to oboru. S n a ž il se vždy vzbud it z á je m o a stro n o m ii a p říro d n í věd y, z e jm é n a u m lad ý ch lid í, ta k ž e n ě k o li£ d o b ro v o ln ý ch p raco v n ík ů b rn ě n sk é h v ězd árn y v o lilo své p o v o lán í v oboru a stro n o m ie a p říro d n ích věd. V elm i n á r o č n é by lo
v ed en í b r n ě n sk é h v ěz d á rn y , k dyž se h v ězd árn a s t a la té ž o r g a n iz a č n ím p ra c o v iště m p o rad n íh o sb o ru při m in iste rstv u k u ltu ry CSR pro p rá c i lid o v ý c h h v ěz d á re n a p la n e tá r ií. Od r. 1961 je p ro fe s o r O bůrka p řed sed o u to h o to sb oru , v y p ra co v a l n áv rh y te x tů n ě k o lik a z á sa d n íc h d o k u m en tů o říz e n í p rá c e h v ězd áre n . M noho ča su v ěn ov al též n a p říp rav u k d o k o n č e n í v ý stav b y b r n ě n sk é h v ězd árn y , co ž se sn a d n y n í p o d aří. Na k o n g re su M ezin áro d n í a s tro n o m ic k é u n ie v P raze v r. 1967 by l p ro fe s o r O bůrka p o v ěřen říz e n ím p říp ra v n é sch ů z e pro v y tv o řen í m e z in á ro d n í a m a té r s k é a s tro n o m ic k é o r g a n iz a c e . P ří p rav n é p rá c e v ed ly p ak v ro c e 1969 k u sta v en í M ez in á ro d n í u n ie a stro n o m ů a m a té rů (MUAA) v B o lo g n i, kd e b y l p ro fe s o r O b ů rk a z v o len v ic e p re z id e n te m a p o v ěřen říz e n ím a k o o rd in a c í p rá c e o d b o rn ý ch k o m isí a u ja s n ě n ím p ro g ram u a v y ty če n ím z á sa d č in n o s ti. V u z n á n í té to ro z s á h lé p rá c e b y l O bůrka z v o len č e s tn ý m č le n e m MUAA a p o to m č e s tn ý m p re z id en tem . Na p o sled n ím k o n g re su v D ublinu p ře v zal v ed e n í velm i o d p o věd n é k o m ise pro a stro n o m ic k o u vý ch ovu a výuku. Po s k o n č e n í p ra co v n íh o p o m ěru n a b rn ě n sk é h v ěz d á rn ě (31. 3. 1 9 7 6 ) m á n y n í p ro fe s o r O bůrka m n o h em v íc e ča su n a s le d o v á n í a s tro n o m ic k ý c h p o k ro k ů , p řed ev ším v o b la sti k o s m o lo g ie a p ro m ě n n ý c h hvězd. V p o sle d n ích tř e c h le te c h v y k o n a l řad u v e ře jn ý c h p ře d n á še k i n a s e m in á ř íc h , p u b lik o v al 35 v ě d e ck o -p o p u lá rn ích a o d b o rn ý ch č lá n k ů z á sa d n íh o c h a r a k te r u a 80 m e n šíc h č l á n ků a p říle ž ito s tn ý c h zp ráv , a to p řed ev ším v o d b o rn ý c h č a s o p is e c h . O bůrka p ro p ag o v al též v z a h r a n ič í — č a s to s d op rovod em d iap o zitiv ů — so u stav u a p rá c i č e s k o s lo v e n s k ý c h lid o v ý ch h v ěz d á re n (D rá ž d a n y , B e rlín , záp. B e rlín , N o rim b erk , M ain z, H am burk, M alm č, B o lo g n a , D u b lin ). A čk o liv p ro fe su ra n a VUT b y la O bůrkovým h lav n ím p o v o lán ím , v ěn o v a l je š t ě sp o u stu času v ed en í b r n ě n s k é h v ězd árn y a ro z s á h lé k u ltu rn í č in n o s ti v o b la s ti a stro n o m ie . Až do r. 1976 p ře d n á š e l n a s t r o jn í fa k u ltě , p ro n iž n a p sa l se dvěm a sp o lu p ra co v n ík y s k r ip ta z a n a ly tic k é g e o m e trie , d á le m á ro z p ra co v a n o u v ě tš í v ěd eck o u p rá ci z d ife r e n c iá ln í g e o m e trie a je sp o lu a u to rem p rv n íh o d ílu T e c h n ic k é h o prů vod ce „ M a te m a tik a ". P ro fe s o r O bůrka je té ž d lo u h o letý m v e lic e a k tiv n ím č le n e m r e d a k č n í rad y ča so p isu Ř íše hvězd. N utno vyzved nout je h o m im ořád n ou a k t i vitu a n e u m d lé v a jíc í p íli v c e lé je h o č in n o s ti v ob oru a stro n o m ie i ve š k o le . V o c e n ě n í je h o č in n o s ti by lo m u u d ělen o s tá tn í v y zn am en án í ,,Za v y n ik a jíc í p r á c i“, d á le „ Z la tá m ed a ile V U T“ , „C en a o sv o b o z e n í" a jin á v y z n a m en á n í a d ip lo m y . P ře je m e p ro fe so ru O bůrkovi do d a lš íc h le t h o jn ě zd rav í, o so b n íh o š t ě s t í v ro d in n ém kru hu a n e u m d lé v a jíc í e n e rg ii v d a lš í je h o k u ltu rn í č in n o s ti. K arel Raušal
Co n o v é h o v astronomii SIMULTÁNNÍ s l e d o v a n í RENTGENOVÝCH VYBUCHUJÍCÍCH ZDROJtJ Sk u p in y p ra c o v n ík ů K ry m sk é a s tro fy z ik á ln í o b s e r v a to ře a S tř e d is k a k o s m ic k é h o výzkum u M ÍT z v e ř e jn ily v ý sle d k y sim u ltá n n íh o p o z o ro v á ní v y b u c h u jíc íc h re n tg e n o v ý c h z d ro jů MXB 1837 + 05 a MXB 1 9 1 6 — 05. Jd e o č á s t c e lo s v ě to v éh o p ro g ra m u na sle d o v á n í tě c h to z d ro jů — d n e s jic h z n á m e již p ře s 30 — so u č a s n ě v r e n t g en o v ém , v iz u á ln ím , in fr a č e r v e n é m a rád io v ém ob oru . S o v ě tš tí v ěd ci na K rym u p o z o ro v a li o b la sti re n tg e n o v ý c h v y b u c h u jíc íc h z d ro jů d a le k o h le dem o p rů m ě ru 50 cm s te le v iz n ím sy stém em . S tř e d n í m ezn í m a g n itu d a sn ím k ů d o sa h o v a la 18,8m p ři d obě e x p o z ice n e p ře v y š u jíc í 1 m in utu. O b la st z d r o je M XB 1837 + 05 b y la p o zo ro v án a c e lk e m 28 h o d in (1 9 7 4 sn ím k ů ), o b la s t z d ro je M XB 1 9 1 6 — 05 p ak 12 ho d in (736 s n ím k ů ). A m e r ič t í v ě d ci ve s te jn o u dobu sle d o v a li ty to z d ro je p ř ís t r o ji re n tg e n o v é d ru ž ice SA S-3. Ze z d ro je MXB 1837 + 05 byly re g istro v á n y dva re n tg e n o v é v ý bu ch y , k te r é v ša k n eb y ly p ro v ázen y žád nou z m ěn o u ve v iz u á ln ím ob o ru . Pokud je r e n t g e nov é v z p la n u tí p ro v á z en o v zp lan u tím o p tick ý m , m u sí být e n e r g e tic k ý to k ve v izu áln ím ob oru a le s p o ň d e s e t tis íc k r á t m en ší n ež v oboru r e n t g en o v ém . T e le v iz n í sn ím k y byly v y h o d n o co v án y na b lin k k o m p a r á to ru , ta k ž e by by lo m ožno n a lé z t o p tic k é z ja s n ě n í v y šší než 0,2™. P ři p o zo ro v á n í d ru h éh o v y b u c h u jíc íh o z d ro je n eb y ly z jiš tě n y ž á d n é je v y an i v re n tg e n o v é m , a n i ve v iz u á ln ím o b o ru . N elze v šak v y lo u čit, že r e n t g e n o v é v z p la n u tí p ro b ě h la p ráv ě v d obě, kdy byl z d ro j m im o z o rn é p o le p řís tro jů d ru ž ice SA S-3.
R. H. HMOTNOST PULSARU V KRABÍ MLHOVINĚ P u lsa ry jso u n e u tro n o v é hvězdy — k o n e č n é vý v o jo v é stá d iu m h m o tn ý ch hvězd. P řed d o sa ž e ním to h o to stu p n ě v ý v o je se zb av í hv ězd a z n a č n é č á s ti své h m o ty v ý b u ch e m su p ern o v y . T e o rie n e u tro n o v ý c h hvězd u d ává h o d n o ty je jic h h m o t n o s tí od 0,5 až 2 h m o tn o sti S lu n c e . P u lsa r v K ra bí m lh o v in ě (C ra b N e b u la ) byl doposud p o v a žov án za n e u tro n o v o u hvězdu s h m o tn o stí na sp o d n í h r a n ic i p říp u s tn o sti. V n o ci 10./11. k v ě t na 1976 p ro v ed li o d b o rn íci p o zo ro v án í g am a d a le k o h le d e m , u m ístě n ý m v baló n u , v o b la sti e n e r g ie 100 k eV až 5 M eV . M ezi jin ý m i o b je k ty byl p o z o ro v á n p u ls a r v K ra b í m lh o v in ě (M. L eventh a l, C. J. M a c-C allu m , A. C. W atts, N atu re 266, 696, [ 1 9 7 7 ] ) . V ěd ci z to h o to p o zo ro v án í z jis tili stru k tu ru Čar p ři 4 0 0 ± 1 k eV a c c a 3 k eV šířk y p á sm a (4 s ta n d a rd n í o d ch y lk y v z n ik lé z á ře n ím p o z a d í). M ožné v y sv ě tle n í p ř ic h á z e jíc í v úvahu je z á ř e n í z p ů so b en é a n ih ila c í p o zitro n ů a e le k
tro n ů (511 k e V ). N a s ta n e -li z n ič e n í p áru v b líz k o sti p o v rch u n e u tro n o v é hvězdy, v z n ik lé z á ře n í p o d léh á zn a č n o u m ěro u g r a v ita č n ím u ru dém u posuvu. Z posuvu č a r od 511 k eV až k 400 keV v y ch ází h o d n o ta 2 = 0 ,2 8 ; n a z á k la d ě o b e cn é te o rie re la tiv ity je h m o tn o st p u ls a ru 1,4 h m o t n o sti S lu n c e . K v y sv ě tle n í to k u z á ř e n í o ( 2 ,2 4 ± ± 0 ,6 5 ) . 1 0 '3 fo to n ů s_1 cm *2 je z a p o tř e b í 1041 po zitro n ů za sek u n d u , je jic h ž fo to n y v z n ik lé a n i h ila c í o p u stí p o v rch n e u tro n o v é hvězdy, an iž d o jd e k e C om ptonovu ro zp ty lu . Z d ro j p o zitro n ů p ř ic h á z e jíc í v úv ahu p ro tak o v ý to k v šak n e n í d oposud o b ja s n ě n . Č ára 40 k eV n e b y la v d ř ív ě j š íc h p o z o ro v á n ích r e g is tro v á n a , i když o d b o r n íc i p ře d p o k lá d a li je jí e x is te n c i n a z á k la d ě t o ku z á ře n í. D alší výzkum y by m ěly p o tv rd it v ý sle d k y to h o to p o zoro v án í. SuW 16, 326, 1977 (H. N.J
NOVÝ TYP RENTGENOVÝCH DVOJHVĚZD Z nám á z á k ry to v á so u sta v a A lgol b y la n e d á v no z to to ž n ě n a s re n tg e n o v ý m z d ro je m o výkonu k o lem 2 '1 0 24 W. R en tg en o v ý z d ro j byl o b je v e n ren tg en o v ý m z o b ra z u jíc ím d a le k o h le d e m u m ís tě ným na ra k e tě A e o ro b ee 350 při s t a r t e c h 15. b řez n a a 6. p ro s in c e 1975. N ato byl A lgol v r e n t g en o v ém o b o ru sle d o v á n p ř ís t r o ji d ru ž ice SA S-3 v r o c e 1976. D alší p o z o ro v á n í p ro k á z a la , že id e n tifik a c e re n tg e n o v é h o z d ro je s A lg olem je sp rá v n á a n a v íc u k á z a la , ž e te n to z d ro j m ě k k é ho re n tg e n o v é h o z á ř e n í je p ro m ěn n ý v in te r v a lu 10 24— 10 26 W. F . R. H arn d en (A stro p h y s. J., 214, 48, 1 9 7 7 ) se d om n ívá, že p o z o ro v a n é r e n t g en o v é z á ře n í so u v isí s vý m ěno u h m o ty m ezi slo ž k a m i d vojh vězd y ( c c a 1 0 10 M© r o k -1) a že je lze v y sv ě tlit bez p o m o ci a k r e č n íh o d isk u či k o m p a k tn íh o o b je k tu . A lg ol je z ře jm ě p ro to ty pem n o v éh o typu re n tg e n o v ý c h d v ojh v ězd , kde h m o ta v y té k a jíc í z m én ě h m o tn é hvězdy dopad á na p rim á rn í slo ž k u r y c h lo s tí k o le m 500 km s_1. V m ístě d opad u v z n ik á o b la s t z v ý šen é tep lo ty , k te r á je z d ro je m re n tg e n o v é h o z á ře n í. P ři v z rů s tu r y c h lo s ti p ře to k u ro s te i sv ítiv o st z d ro je , a le so u č a s n ě ro s te i a b s o r p c e z á ř e n í v p ř e té k a jíc ím m a te r iá lu ta k , že p ři p ře to k u 10-8 M © r o k 1 je re n tg e n o v ý z d ro j d o p a d a jíc í lá tk o u už z c e la z a c lo n ě n . P o zo ro v an á rá d io v á v z p la n u tí in t e r p r e tu je F. R. H a rn d en v rá m c i to h o to m od elu ja k o d ů sled ek in te r a k c e p ro u d ící s iln ě io n izo v an é lá tk y s o b la stm i zv ý še n é h o m a g n e tic k é h o p o le h la v n í slo ž k y . Z d en ěk M iku lášek
MEZINÁRODNÍ POZOROVANÍ ERUPTIVNÍHO TRPASLÍKA YZ CMa E ru p tiv n í t r p a s líc i typu UV C eti jso u m alé ch la d n é hvězdy h la v n í p o slo u p n o sti, k te r é n e p ra v id eln ě z v y šu jí sv o ji ja s n o s t až sto n á so b n ě . V elm i ry ch lý v zestu p ja s n o s ti, k te rý trv á řá d o vě sek u n d y , je n á s le d o v á n p o m a le jším p o k lesem ja s n o s ti d élk y n ě k o lik a d e s íte k sek u n d , kdy se ja s n o s t hvězdy d o sta n e o p ět na sv o ji n o rm á ln í ú ro v eň . Č erv en í t r p a s líc i jso u hvězdy p o m ěrn ě m álo sv ítiv é, a p ro to je m ožn é je sle d o v a t je n v b e z p ro s tře d n í b líz k o sti S lu n c e . P ře sto v šak
Tak, a teď to m áš! To byl taky n á pad jít se slunit, když je přistávací okno! (O brá zek i text P. P říh o d a .)
V levo UFOnaut na sním ku /. G reen sh a w a ze 17. X. 1973. Vpravo UFO n ad K ali fo rn ií, UFO na pokraji Ohia v r. 1967 a „léta jící talíř ‘ blízko je d n é m e te o ro lo g ic k é sta n ice v USA. Z a ru čen ě a u ten tick é fo to g ra fie z č e s k é h o tisku.
UFO nad Brazílií, k terý fo to gra fo v a l M artinez C a rra sco . O riginál p rý je v m ajetku b razilského letectva. F o to g ra fick é ,,k a c h n y “ k leto šn ím u „ A prílovém u zpra v o d a j s t v í‘ jsm e p řetisk li z m agazínu „az“ a „ A h o je na n e d ě li“ .
Z u v e d e n ý c h p říkla d ů m yslím naprosto ja sn ě vyplývá, že p o z em s k é p ro střed í je pro život k ra jn ě n e b e z p e č n é a n ev h o d n é. (O brá zek i text P. P říh o d a .)
z n ám e d n es již n ě k o lik s e t e ru p tiv n ích tr p a s lí ků. U v ážím e-li, že t r p a s líc i tříd y K a M tv o ří 80 až 90 % v še c h hvězd v G alax ii, d o jd em e k z á věru , že hvězdy typu UV C eti jso u v ů b ec n e j p o č e tn ě jš í sk u p in ou p ro m ě n n ý ch hvězd. Je ted y z ře jm é , že je jic h stud ium m á v elk o u a s tr o fy z i k á ln í d ů le ž ito st. M im o o p tic k á v z p la n u tí se č a s to p o z o ru jí též n á h lá z v ý šen í rá d io v é h o a v n ě k o lik a p říp a d e c h i re n tg e n o v é h o z á ře n í. P o zo ro v án í e ru p tiv n íh o trp a s lík a v n ě k o lik a o b o r e c h e le k tr o m a g n e tic k é h o s p e k tra m ůže p řin é st c e lo u řad u in fo r m a c í o m e ch a n ism u tě c h to v zp lan u tí. Až doposud b y la p o z o ro v á n í tě c h to hvězd je n n á h o d n á a n e k o o rd in o v a n á . V ro c e 1975 se v šak s p o jilo 27 a stro n o m ů z 13 in s titu c í k a k c i, k te r á by m o h la slo u ž it ja k o p řík la d v z o rn é m e z in á ro d n í v ě d e c ké sp o lu p rá ce . P o č ín a je dnem 30. 11. 1975 p ln ý ch 72 h o d in n e p ře trž itě sle d o v a li jed n u z n e jja s n ě j š íc h hvězd typu UV C eti — hvězdu YZ C an is M aio ris, ve v iz u á ln ím , rád io v ém i ren tg e n o v é m ob o ru . Do a k c e by la k ro m ě d a le k o h le d ů a rád iote le sk o p ů na Zem i z a p o je n a i re n tg e n o v á d ru ž ice SA S-3. B ě h em p o z o ro v a cí k am p an ě by lo z a zn a m e n á n o 31 m e n šíc h o p tic k ý c h a 11 rá d io v ý ch v z p la n u tí, z n ich ž 3 so u h la s í s o p tick ý m v z p la nu tím . P ř ís tr o je re n tg e n o v é d ru ž ice SA S-3 n e z a z n a m e n a ly v to m to obd obí žád n é v ý zn am n é z v ý š e n í tok u re n tg e n o v é h o z á ře n í v ob oru 150 až 50 keV . P o m o cí v ý sled k ů té to k am p an ě, k te r é se z ú č a s tn ili a stro n o m o v é z A u strá lie , K anad y, In d ie, Itá lie , S S S R a USA, bylo m ožn é v y lo u čit tři z p ěti n a v rh o v a n ý ch m od elů v y s v ě tlu jíc íc h v z p la n u tí e ru p tiv n íc h trp a slík ů . N avíc se p o d ařilo sta n o v it i h o rn í m ez tok u re n tg e n o v é h o z á ře n í, jím ž ty to hv ězdy p řis p ív a jí k ren tg en o v ém u p o zad í, n a 9 % . Z d en ěk M iku lášek
HVĚZDY TYPU T TAURI A AKRECE Až d o n ed á v n a se v še o b e c n ě so u d ilo , že jev hvězd typu T T a u ri lze v y sv ě tlit ja k o d ů sled ek b o u řliv ý ch p ro ce sů p r o b íh a jíc íc h na p o v rch u tě c h to m la d ý ch hvězd, k te r é m a jí za n á s le d e k e xp a n z i a ú n ik hm oty. Z cela op ačn ý m zp ů sob em v y sv ě tlu je v še c h n y p o z o ro v an é v la s tn o s ti hvězd typu T T a u ri R. K. U lrich , je n ž se d om n ívá, že h la v n í ro li zde h r a je dopad o k o ln í m ezih v ězd n é lá tk y na p o v rch tě c h to hvězd. N e s ta c io n á r n í e m isn í sp e k tru m v y sv ě tlu je v rá m c i m od elu a k r e c e se z a p o čítá n ím r o ta c e ta k to : Z a ch o v á v á -li se p ři a k r e c i o k o ln í h m oty m om en t h y b n o sti, pak se d ráh y z a c h y c o v a n ý c h č á s t e č e k m usí p ro tín a t, d o ch á z í zde ke srá ž k á m , d ík y jim ž se lá tk a z a h řív á na n ě k o lik m ilión ů K. 0 e x is te n c i o b la s ti s vy sok ou te p lo to u sv ěd čí 1 v ý sk y t č a r o d p o v íd a jíc íc h d ovolen ý m p ř e c h o dům v y so ce io n iz o v a n ý ch prvků ve sp e k tru t ě c h to hvězd. M ěk k é re n tg e n o v é z á ře n í, k te ré v té to o b la s ti v zn ik á, je z a clo n ě n o h u sto u o b á lk o u a n em ů žem e je tedy p o zo ro v at. M ůže v šak být p říčin o u vzn ik u ro z sá h lé o b la sti io n iz o v a n éh o vod íku , k te r á hvězdy typu T T a u ri o b k lo p u je . U lrich o v i se v rá m c i je h o m od elu p o d a řilo v y sv ě tlit i p ro fily s p e k tr á ln íc h č a r , k te r é až d o posud byly n e js iln ě jš ím arg u m e n te m ve p ro
s p ě c h m od elu s ú n ik em hm o ty . U k azu je se do k o n ce , že p o zo ro v an é p ro fily hvězd typu T T au ri lze U lrich o v ý m m od elem v y sv ě tlit lép e, než m o d elem původ ním . Pro z á stu p c e hvězd typu T T a u ri — hvězdu RY Tau — U lrich sro v n áv al p o zo ro v an é p ro fily p rv n ích čle n ů B alm ero v y s é r ie s te o re tic k ý m i a n a le z l c h a r a k te r is tic k o u v e lik o s t a k r e c e p ro tu to hvězdu 10 7 hm ot S lu n ce za ro k . Zdá se, že nový p o h led na jev hvězd typu T T a u ri si z ísk á v á s tá le v ě tší podporu m ezi a stro n o m y z a b ý v a jíc ím i se ra n ý m i fázem i h v ězd n é h o v ý v o je a nám n ezbu d e než p o zm ěn it jed n u z už v ž itý ch p ře d sta v o v la s tn o s te c h tě c h to m a lý ch hvězd. Znovu se ta k p o tv rz u je s k u te čn o s t, že ve věd ě n e lz e m ít žád ný p o zn atek za k o n e č ný a a b so lu tn ě p la tn ý . Z d en ěk M iku lášek
SUPERNOVA V GALAXII NGC 4847 G. N. K im erid ze ( A b astu m an sk á a s tro fy z ik á ln í o b se rv a to ř, G ru zín sk á S S R ] o b je v il 25. led n a 5 0 " z áp ad n ě a 3 0 " s e v e rn ě od já d r a g a la x ie su p e r novu fo to v iz u á ln í ja s n o s ti 15,0 m. NGC 4647 je sp irá lo v á g a la x ie v so u h v ězd í P an n y , m á fo to g r a fic k o u ja s n o s t 12,0 m a p o lo hu (1 9 5 0 ,0 ) a = 12h4 1 ,0 m
S = + 11°51'. IAUC 3322
DALŠÍ VÝBUCH KOMETY SCHWASSMANN— WACHMANN 1 P e rio d ic k á k o m eta S c h w a s s m a n n — W ach m an n 1 je zn ám a svým i n á h lý m i z ja s n ě n ím i, ja k js m e o tom již n ě k o lik r á t p sa li (n a p o sle d y n ap ř. v ŘH 59, 2 1 5 ; 10/1978). K d a lším u výbu chu d ošlo 23. le d n a t. r., kdy C.-Y. S h a o z jis til na sn ím k u ex p o n o v an ém 1 55cm r e fle k to r e m H arvard ovy h v ězd árn y c e n tr á ln í k o m p a k tn í k o n d e n z a ci a si 11 m ag n itu d y , k te r á m ě la p rů m ěr a si 1 0 ". Od 24. le d n a p ak by l p o zoro v án p o k le s ja s n o s ti a z v ě tšo v á n í p rů m ěru k o n d e n z a c e , ja k o ž i kru h ov á v n ě jš í k óm a. C elk ovo u v iz u á ln í ja s n o s t k om ety S c h w a s s m a n n — W a ch m a n n 1 od h ad l 4. ú nora t. r. J. B o rtle (B ro o k s O bs.) n a 12,7 m ag.
IAUC 3325 ODCHYLKY ČASOVÝCH SIGNÁLU V LEDNU 1979
Den 1 . 1. 6. I. 1 1 . 1. 1 6 . 1. 2 1 . 1. 26. I. 31. I.
UT1—UTC + + + + + + +
0 ,5 9 6 6 s 0,5811 0,5633 0.5496 0,5351 0,5214 0,5073
UT2—UTC + + + + + + +
0,5916* 0,5769 0,5618 0,5468 0,5328 0,5197 0,5062
Č asové zn am en í čs. ro z h la su se v y síla lo z k y v ad lo v ý ch ho d in dne 3. led n a od 7 h3 0 m do 1 0 h4 5 in. V y sv ě tle n í k ta b u lce viz ŘH 60, 18; 1/1979.
V ladim ír P táček
KOMETA KOWAL 197 9 a P rv ní le to š n í k o m etu o b je v il C h a rle s T. K ow al (H a leo v y o b s e r v a to ře ) n a sn ím c íc h , ex p o n o v a n ý ch 27., 28. a 29. le d n a 122cm Sch m id to v o u k om orou h v ěz d á rn y n a Mt P alo m aru . B y la na ro z h ra n í so u h v ězd í V e lry b y a B e ra n a a je v ila se ja k o d ifu z n í o b je k t 17 m ag. se sla b o u c e n tr á ln í k o n d e n z a c í; o h on n e b y l p o zoro ván. Dne 1. ú n ora k o m etu p o zoro v al ta k é T. S e k i v Ja p o n sk u na h v ěz d á rn ě v G e isei (p o b o čk a K och i O b s.). Z p rv n ích p ře sn ý c h p o lo h — a le pouze z v e lic e k rá tk é h o o b lou k u — p o č íta l d ráhu B ria n G. M arsd en. D o sta l ja k d ráh u p a ra b o lick o u , ta k e lip t ic kou, k te r á je p ra v d ěp o d o b n ější, i k dyž h o d n o ta e x c e n t r ic ity je d o sti n e u rč itá . M arsd en o vy e lip t ic k é e le m e n ty p ře tis k u je m e :
T = 1979 I. 16,088 co = 19 1 ,1 1 4° I £2
=
2 4 5 ,9 7 6°
EČ
|1950,0
i = 1 5 ,9 5 5° I q = 1,55 5 8 7 AU e =
0,6 7 2 1 4 .
IAUC 3321, 3330 (B )
Ap rílové zpravodajství VIDĚLI JSTE TAKÉ UFONY? S k u te č n o s t, že c e lé le to š n í a p rílo v é z p rav o d a js tv í v ě n u je m e „ u fo lo g ii", n e n í n á h o d n á . Š íří se n e z a d rž ite ln ě sm ě re m od západ u na východ bez o h led u na o c e á n y , h r a n ic e zem í i s p o le č e n s k é sy s té m y . V lo n i v p ln é m íře p ro n ik la i k nám , ja k s e jis t ě m no zí n a š i č te n á ř i m o h li „ p o u čit" n a p ř. na s tr á n k á c h „ A h o je n a so b o tu ", m agazín u „ a z “ v y d á v a n éh o v y d a v a te lstv ím M ag n et (h la v n ě pro v o já k y !) , nebo le to s ve „ S v ě tě v o b ra z e c h " i jin d e , d en n í tis k n e v y jím a je . M noho n a š ic h o b ča n ů n a p ř. v lo n i v p ro sin c i „ p o z o ro v a lo " n e id e n tifik o v a n é o b je k ty v b líz k o sti M ě síce . Šlo o k o n ju n k c i V en u še s M ěsícem (26. X I I.; V en u še b y la v té době zhru b a v n e jv ě tš í ja s n o s t i) a k v y r o je n í n e jr ů z n ě jš íc h fa n t a s t ic k ý c h zpráv s ta č ilo , aby b y la m lh a nebo v y so k á o b la č n o s t, k te rá sv ě tlo V en u še ro z p ty lo v a la . S ta č ilo se z e p ta t na n e jb liž š í h v ě z d á rn ě, o co jd e , a by lo by v še ja s n é . H y ste rie s n e id e n tifik o v a n ý m i o b je k ty n a ob loze z ře jm ě m n o h a lid em v íc e v y h o v u je, vždyť o tom le c c o s n ed áv n o č e tli v n a š e m ( ! ) tisk u . Je ov šem o tá z k o u , zda o tisk o v á n í n e jr ů z n ě jš íc h n e sm y slů p ře v z a tý ch v ětšin o u ze zem í, je jic h ž s p o le č e n s k é sy s té m y js o u z c e la o d liš n é od n a še h o , n e n í z lo č in e m (a n e v áh ám to ta k n azv at s e všem i d ů sle d k y ) p á ch a n ý m n a m y š le n í n a š ic h lid í. O tisk o v a ly by se v n a š ic h č a s o p is e c h a v n a š ic h n o v in á ch zp ráv y o tom , že n ě k d o v Jižn í A m e rice m lu vil s vo d n ík em , ru sa lk o u č i oh n ivý m m u žem ? To a si ne, a le n ap ř. v p o p u lárn ím v ý b ě rovém m a g a z ín u „ a z “ jsm e si m oh li p ře č ís t, ja k p an R obin je d n a l s m im ozem šťan y — k ro m ě m n o ha a m n o h a d a lš íc h n e sm y slů . Ze se le c k d e na sv ě tě p od obné „ z p rá v y " v y rá b ě jí, je c e lk e m p o ch o
p ite ln é , a le že se p ř e tis k u jí u n á s, to je (a le s p o ň au to rov i tě c h to řá d e k ) n e p o c h o p ite ln é . To už n en í m ožné p sá t o s e r ió z n íc h v ě d e c k ý c h p o z n a tcích a p ro b lé m e ch ? N ebo je n ě ja k ý s o c ia lis t ic k ý r e d a k to r p la c e n i za u v e ře jň o v á n í n a p ro s tý c h n e sm y slů , č i je n ě k te rý n a ta k o v é ú rovn i, že ani n e c h á p e , že o n e sm y s ly jd e ? To je f a k t jis t ě p ozoru hod n ý, když u v ážím e, k o lik se u n á s za p o sle d n ích 31 le t od O n ora 1948 v ěn o v a lo e n e rg ie a n a k o n e c i p en ěz n a š íř e n í v ě d e c k ý c h p o zn atk ů m ezi lid em v d uchu v ě d e c k é h o sv ěto v éh o názo ru . B o jo v a t p ro ti p o v ěrám n e n í je d n o d u ch é a v y ža d u je m n o h a le to u se r ió z n í p r á c i; p ak s t a č í vy d at k n iž n ě n e sm y sly p an a D a n ik e n a n eb o u v e ře jn it zpráv y o s e tk á n í s „ lé ta jíc ím i t a lí ř i " či „m im o z e m šťa n y " a jsm e rá z e m v o s v ě tě o m n o h o d e s í te k le t zpět. UFO (z k r a tk a p o ch á z í z a n g lic k é h o , n e b o lép e ře č e n o z „ a m e r ic k é h o " U n id e n tifie d fly in g o b je c ts ) — to je d n es již d lo u h á h is to rie , k te rá z a č a la v ro c e 1947 v USA. M ladý so u k ro m ý p ilot A nold le tě l teh d y p o d él a t la n tic k é h o p o břeží stá tu W a sh in g to n a p ři le tu ú d a jn ě p o zoro v al o b je k ty „ ta lířo v é h o " tv aru , k te r é se m ěly p o h y bovat r y c h lo s tí p řes 1500 km/h. T a k v zn ik ly „ lé ta jíc í t a lí ř e " (v o r ig in á lu „ fly in g s a u c e r s " ) , pro n ěž s e p o zd ěji v y m y s le l h o n o s n ě jš í název UFO. K o lik b y lo n a tém a UFO za v íc e n ež 3 p o sle d n í d e s e tile tí p o tiště n o p ap íru je tě ž k o o d h ad nout, a le jis t ě by to v y d alo n a m e n ší k n ih ovn u . Neboť, ja k řík a l k d y si m ůj p ro fe s o r la tin y Z acp ále k , „ lid sk á b lb o st je n e k o n e č n á " . To lze sn ad n o d em o n stro v at n ě k o lik a u k á z k a m i v le to šn ím „A p rílo vém z p ra v o d a js tv í". N a záv ěr b y ch sn a d je n o c ito v a l p ár řá d e k z l e to šn íh o 1. č ís la ča so p isu V e s m ír (58, 2 8 ) , kd e se r e fe r u je o v ý ro čn ím z a se d á n í A k ad em ie věd S S S R za ro k 1977. Na to m to z a s e d á n í M. A. S ty rik o v ič v ěn ov al svůj p řísp ě v e k té m a tu p o v in n o sti vědců ne pouze vědu p ro p ag o v at, a le b rá n it ji před lživědou, s e n z a č n ím i fá m a m i typu b e rm u d sk ý ch tro jú h e ln ík ů . P ro h lá s il, že v p o sle d n í d obě se s tá le se tk á v á m e s je v y , k te r é b y ch o m m ě li n a z v a t a n tiv ěd eck o u p ro p ag an d o u , s la c in ý m i a p seudověd eck ý m i se n z a c e m i. H lav n ě se to p ro je v u je v p o p u lárn ím k v a z iv ě d e c k é m žu rn a lism u , někd y to m á i jin é p o d o b y . . . V so u v islo sti s p o k ro k em k o sm o n a u tik y a o b je v ů v a stro n o m ii se v p o sle d n íc h le te c h b o u řliv ě ro z v íjí v ě d e c k o -fa n ta s tic k á lite r a tu ra . Na s tr á n k á c h ta k o v ý ch p u b lik a c í se o b je v ila h e jn a „ lé t a jíc íc h t a líř ů " , o k te r ý c h se b ěžn ě m luví ja k o o n á v š tě v n íc íc h z v e s m ír u . . . P u b licita v ěn o v an á tom u to té m a tu v y v o láv á d ojem ja k o b y se A k ad em ie věd z c e la s e r ió z n ě zab ý v ala výzkum em sp o je n ý m s lé ta jíc ím i ta líř i. Což ovšem n a p ro sto n eod p ov íd á s k u te č n o s ti. Když s e mi d o sta l do ru ky te x t je d n é ta k o v é p ře d n á šk y , m y s le l jse m si, že je to p a ro d ie — to lik tam by lo z je v n ý ch p it o m o s t í. . . M u sím e v íc e p sá t do novin a ča so p isů a n e p řip u stit p ře d n á šk y š íř íc í n e v ě d e ck é in fo r m a c e , d áv at pozor, aby se v p o p u lá r n ě v ě d e ck ý ch č a s o p is e c h a d a lš íc h p r a c íc h v y d á v a n ý ch v A k ad em ii věd n e o b je v o v a ly fo rm u la c e , k te ré by by lo m ožno vy u žít k ro z p o u tá v á n í b e z d u ch ý ch s e n z a c í. T o lik M. A. S ty rik o v ič k p ro blém ům v té to o b la s ti, k te r é z ře jm ě e x is tu jí i v S o v ě tsk é m svazu. N ajd e s e u n á s n ě k d o , kdo by v podobném duchu v y sto u p il n ap ř. na sjez d u čs. n o v in á řů ? A b y l by vů bec v ítá n ? Jiří B ou ška
SETKANÍ
s
MIMOZEMŠŤANY
Id a h s k ý o b ch o d n ík K en n eth A rnold c e s to v a l ve svém so u k ro m é m le ta d le . N ed a lek o M ount Rain ieru ve s tá tě W a sh in g to n n á h le s p a třil d evět p řed m ětů p o d o b n ý ch d isku , k te r é se vzd alo v aly n e p ře d sta v ite ln o u r y c h lo s tí. „ L e tě ly n e o b y če jn ý m zp ů so b em ,“ v y p rá v ěl po p řis tá n í. „ Ja k o ta líř e , k te r é se h á z e jí a k lo u z a jí na h la d in ě ř e k y ." Z rod il se p o jem „ lé t a jíc í ta líře *1. S ta lo se to 24. č e rv n a 1947. Od té doby byly p o zoro v án y l é t a jíc í ta líř e (U FO ) ve v še c h z e m ích . M ezi o č itý m i sv ě d k y je bezesp o ru m noho fa n ta s tů . Jso u v šak m ezi nim i i lid é , je jic h ž h la s , ja k s e řík á , „ n ě co v á ž í“ — sv ě d e ctv í n a p řík la d p o d alo 100 astro n o m ů a 200 le te c k ý c h k a p itá n ů . V ýzkum em UFO se z a b ý v a jí sto v k y věd ců. Ve „ v e ře jn é m m ín ě n í“ jso u l é t a jíc í t a líř e již dávnou re a lito u . G allu pův ú stav pro výzkum v e ř e j n éh o m ín ě n í n a p řík la d z jis til n a podzim 1973 ty to s k u te č n o s ti: 95 % tá z a n ý c h u d alo , že již o UFO s ly š e lo n ebo č e tlo . To je n e jv y š š í h o d n o ta , ja k á kdy b y la u ú stav u v e ře jn é h o m ín ě n í v k a p ita lis tic k ý c h z e m ích z a z n a m e n á n a . 52 "/o tá z a n ý ch bylo p ře sv ě d če n o , že UFO s k u te č n ě e x is tu jí, 11 % tv rd ilo , že UFO v id ělo n a v la stn í o či. O fic iá ln í m ísta v ě tšin y stá tů v ša k již po d louhá lé ta e x is te n c i m im o z e m sk ý ch v e sm írn ý ch lod í p o p íra jí. P ře sto b y l i u OSN v zn esen n áv rh , aby b y la z a lo ž e n a o rg a n iz a c e pro výzkum lé t a jíc íc h o b je k tů . N elze z a s tír a t, že na m n o h a m ís te c h s e v ěd ci p o k o u š e jí o d h a lit ta je m s tv í p o zoru h o d n ý ch jevů na o b lo z e. Při té to a k c i zah y n u l 7. led n a 1948 je d e n muž. T oh o d ne p o zoro v al k a p itá n T h o m as M an tell při cv ičn é m le tu ve sv ém try sk o v ém leto u n u l é t a jíc í d isk. P o zo ro v án í h lá s il p o zem n í s t a n ic i a v z á p ě tí ob d rž el p řík a z , aby se k n e zn ám ém u p řed m ětu p řib líž il. „V n e jn u tn ě jš ím p říp ad ě UFO s e s t ř e lt e .“ M a n te ll z a č a l d isk p ro n á sle d o v a t. Když se k něm u v íc p řib líž il, v y k řik l: „ P ro b o h a, jso u tam lid é !“ . B y la to je h o p o sled n í slo v a. V n e jb liž ším o k a m ž ik u se je h o try sk o v ý leto u n r o z tř íš til na tis íc e k ou sk ů . Z bytky b y ly ro z tro u še n y v o k ru hu p ěti k ilo m e trů . Žádný z n ic h n e b y l v ě tší než p ěst. A n e jp o z o ru h o d n ě jší by lo to , že v šech n y b y ly p ro d ě ra v ě lé , ja k o by je p ro v rta li červ i. T a k o v é sto p y n e z a n e c h á v á žád n á zn ám á zbraň . V e lite ls tv í le te c tv a USA p o d alo v y sv ě tle n í, že se
„Co s e p tá te m ě, ja k s e to tady jm e nuje, c o p a k já vím, my jsm e zrovna ta k p řistáli na d ru h é stran ě.“ (J. B ená čan ve V ečerní P raze 14. 2. 1979.)
k a p itá n s r a z il s p o v ě trn o stn ím b a ló n em . B y lo to n e p ře sv ě d čiv é v y sv ě tle n í, p ro to že žád ný p o v ě trn o stn í b a ló n by n e r o z tř íš til try sk o v ý leto u n na ta k m a lé kovové stře p in y . V ý z k u m n íci UFO p ro to d o šli k záv ěru , že mim o p o zem šťan é n á s p ře d stih li n e je n v le te c k é te c h n ic e , a le i v o b ra n ě p řed n e p říte le m . Zdá se v ša k , že m im o zem sk é b y to s ti se sn a ž í n a š i Zemi pouze p ro zk ou m at.
* Auto u je lo 300 k ilo m e trů , říz e n í n e fu n g o v alo , brzdy s e lh a ly . C íle by lo d o sažen o , sp o tře b a ben zín u 2 litry . Kdo ř íd il? „5. le d n a 1975, když js e m se v ra c e l z p rá c e , o s le p ilo m n e na c e s tě p ro n ik a v é s v ě tlo a hned potom js e m by l k o u řícím p a p rsk em p ře n e se n do k o u le z v lá štn íh o druhu. T am m ně v y trh a li tv o ro vé, p od obní ob ro v sk ý m ro b o tů m , v lasy na h lav ě. Je p o z o ru h o d n é, že to vů bec n e b o le lo . R áno m ne v y sa d ili o 785 km d ále n e d a le k o m ě sta B uenos A ire s ." L e tci on u osobu d o k o n a le p r o š e tř ili a sh le d a li, že je d u ševn ě z c e la n o rm á ln í. P o lic ie , k te rá s ní se p is o v a la p ro to k o l p ro h lá s ila , že je to velm i če s tn ý muž. U F O nau ti se z a jím a li i o p o zem sk á z v ířa ta . Jih o a fr ic k ý p ilo t A n to n F itz g e ra ld v y p ráv í: Na je d n é fa rm ě v N atalu js e m vid ěl, ja k se na stá d o o v cí s n e s la č e rv e n ě v y p a d a jíc í „ b u b lin a " o prů m ěru 30 m etrů . O vce se do n í h rn u ly , ja k o b y je p řita h o v a l m a g n et. Když se z á ř íc í p ředm ět o p ět z a č a l zv ed at p řím o vzhůru, zd álo s e , že zví řa ta s t o jí n a k o p ý tk á c h z a d n íc h nohou, hlavy m ěly v z ty če n y , ja k o b y je tá h la vzhůru n ě ja k á s íla . T ep rv e když o b je k t zm izel, z a u ja ly ov ce op ět své n o rm á ln í p o sta v e n í. P ouze je d n o zv íře c h y b ě lo — n ik d o je již n ik d y n e s p a t ř il." P od obnou u d á lo st p o zoro v al je d e n te x a sk ý f a r m ář. P o té, když se UFO v zn eslo z je h o p astv in , ch y b ě l ve stád u sta tn ý b ílý býk. Z v ířa ta se p řizp ů so b u jí ta ju p ln ý m a n ezn ám ým lé ta jíc ím o b je k tů m lép e. J e ji c h sm y slo v é org án y jso u u n ic h č á s te č n ě v y v in u tě jš í n ež u člo v ě k a . B ylo z a z n a m e n á n o m noho p řípadů , kdy d om ácí z v ířa ta p řep ad l p ři o b je v e n í se U FO nau tů p a n ic k ý s tr a c h . Z v ířata b y la v zru šen a i te n k r á t, kdy je š t ě lid é b líz k o s t U FO nautů n e z a z n a m e n a li. S ta lo s e to n a p řík la d v m ě stě C h abeu ll ve f r a n co u z sk ém d e p a rte m e n tu D róm e. 28. z á ří 1954 tam š la n a v y ch á z k u p an í L u c e tte L e b o e u f-S a lin o v á . J e jí č e r n á fe n a D olly n á h le z a č a la v ý t. Ih n ed ji n á s le d o v a li psi ve v še c h o k o ln íc h d om ech. N áh le s p a tř ila n a o k r a ji k u k u řičn é h o pole z v lá štn í b y to st. B y la v y so k á p o u h ý ch 110 c e n ti m etrů a o b le č e n a do p rů h led n éh o „ p o tá p ě č sk é h o o d ěv u ". „ Z a č a la n a m n e v y sk a k o v a t. P rch a la js e m ." B rzy potom v z lé tl ta líř . Dva m ístn í o b y v a te lé , k te ř í l é t a jíc í o b je k t ta k é v id ěli, n a le z li p o zd ěji p an í L e b o e u f-S a lin o v o u u k ry to u v h o u ští. To je pouze je d e n p řík la d z m n o h ý ch . Když se U FO nau ti b líž í, za čn o u se z n e p o k o jo v a t k o n ě a k o čk y s k á k a jí v y so k o p ro ti zdem . O d b o rn íci se d o m n ív a jí, že z v ířa ta jso u p o s tra š e n a v y so k o fre k v e n č n ím tón em , k te rý lid sk é u ch o n e p řijím á . P řito m n e s č e tn é p říp ad y prý d o k a z u jí, že U FO n a u ti js o u v elm i m íru m ilo v n í, dokud n e js o u n a
p a d en i. Je d n a z n e jz a jím a v ě jš lc h zp ráv p o ch ází z již n í A frik y od R obin a a Ja n y . P ro d a v a č R obin a ú ře d n ice Ja n a je l i v p eu geotu 404 ze S a lisb u ry do D urbanu. Po dvou h o d in á ch d o je li do m a lé o b ce Uvum by. V e 2.15 h o d in rá n o s p a tř ili n a o k r a ji s iln ic e p o stav u , k te r á m ěla z d á n liv ě p ře n o sn o u v y síla č k u . R obin se d o m n í v a l, že je to p o lic is ta s ra d a re m a z m írn il r y c h lo s t. N e u n ik lo m u v ša k , že p o stav a je o b k lo p en a kovovým le sk e m . Po p a tn á c ti m in u tá ch s p a tř ila Ja n a vzadu o t á č e jí c í se s v ě tlo . P řib liž o v a lo s e b líž a b líž, až se p o h y bo v alo s te jn o u r y c h lo s tí ja k o au to m o b il, ne v ša k ved le vozu, a le nad ním . R ob in : „ V y p a d a lo to, ja k o b y ch o m se ř ít ili n o c í pod o b ro v sk ou n e ón o v ou lam p o u . Z a č a l jse m brzd it — b e z v ý sle d n ě . O p atrn ě js e m z a č a l o tá č e t v o la n te m — p e u g e o t n e re a g o v a l. S v iš tě li jsm e nad s iln ic í, b e z ch y b n ě js m e p ro jíž d ě li z a tá č k y . Je n já js e m to n e b y l, kdo a u to ř íd il." U vnitř vozu z a č a la ry c h le k le s a t te p lo ta . R obin i Ja n a si o b lé k li v ln ě n é pu lovry . Asi po 100 k ilo m e tr e c h jíz d y z m iz e l o b je k t za h o riz o n tem . R obin m ohl a u to m o b il o p ě t říd it. K dyž d o je li do m ě sta F o rt V ic to r ia , z a sta v ili s e u je d n é n o č n í se r v is n í s ta n ic e a n e c h a li v o z i d lo p ře z k o u še t. F u n g o v a lo bezv ad n ě. V 5.30 h o d in v y je li na d a lš í ce stu . Po n ě k o lik a k ilo m e tre c h s e nad n im i o b je v ily dva o b je k ty . O pět by lo zim a a řid ič o p ě t z tr a til k o n tro lu n ad svým a u to m o b ilem . R o b in : „V e voze b y lo z v lá štn í tic h o , v še c h n o se z d álo n e s k u te č n é ja k o sen . Ja n a s p a la . Já jse m p ře m ý šle l, co s n á m i a si u d ě la jí." N á h le se o b je v ila ře k a L im popo, h r a n ic e již n í A frik y . K dyž v y šlo slu n c e , U FO nau ti z m iz e li a ř i d ič m oh l o p ě t o v lá d a t svů j vůz. B rzy po to m , při ta n k o v á n í, d o šlo k d a lším u ob ro v sk ém u p ře k v a p e n í: a č k o liv vo zid lo u je lo v z d á le n o st dlouhou 300 k ilo m e trů , n e sp o tře b o v a lo a n i dva litr y b e n zínu. Ve F o r t V ic to rii p o sta v il R obin u k a z a te le k ilo m e trů n a nu lu. N yní u k azo v al pouze 16 k ilo m e trů c e s ty , k te ro u a u to m o b il u je l v la s tn í silo u . R obin z a č a l p o ch y b o v at o sv ém rozum u. Zdálo s e m u, že m lu v il s m im o zem šťan y . A le n e m o h l si vů bec na n ic v zp o m en ou t. S v ě řil se lé k a ř i. T en j e j z h y p n o tiz o v a l a ta k b y la záh a d a v y ře š e n a : R ob in : „Oba o b je k ty k n ám v y sla ly sv ě te ln é p a p rsk y . T ím to zp ů sob em říd ily au to m o b il. Jed en h la s m ně d o k o n ce ře k l, co m ám d ě la t. N a p řík la d : Z ap al c i g a r e t u . . . zm ěň rád io v o u (v o r ig in á le : rá d iv o u ) s ta n ic i. Ja n a s p a la , a p ak z a č a la je d n a b y to s t z á řit přím o n a zad n ím se d a d le . S e d ě la tam po c e lo u c e s tu .“ L é k a ř: „ B y li js t e u v n itř U F O ?“ R ob in : „N e, a le p ře s p a p rsk y js e m v id ěl je h o v n itře k . B y la v n ěm tři p o sch o d í. P rvní o b sa h o v a lo h n a c í z a říz e n í, ve d ruh ém b y ly s t r o je , m ísto pro o d p o čin e k a o b y tn é p ro sto ry , v n e jh o ř e jš ím p a tře se n a c h á z e lo k o n tr o ln í s tře d isk o . V e sm írn á lo d m ě la p rů m ěr a si 27 m a b y la v y so k á a si 16 m “. L é k a ř : „ B y ly to tě le s n é b y t o s ti? " R ob in : „A no. M ěly s te jn ý z á k la d ja k o lid é — v ě tší trup , š t íh le jš í k rk , dvě ru c e , dvě n o h y , a le ž á d n é v la sy a n e h ty .“ L é k a ř: „ Ja k se r o z m n o ž u jí? " R obin : „T o n e v ím ."
L é k a ř: „O dkud p ř iš li? " R obin : „Z jin é h o s lu n e č n íh o sy s té m u ." L é k a ř: „ B y li p ř á t e l š t í? " R ob in : „A n o ." L é k a ř: „ P ro č s n ám i n e n a v á ž o u p řím é s p o je n í? " R obin : „ P ro to ž e jim v ě tšin a lid í n e ro z u m í." L é k a ř: „ Ja k d lo u h o ž i jí ? " R obin : „T o n e v ím ." L é k a ř: „ Ja k r y c h le m oh ou c e s to v a t? R y c h le ji n ež s v ě t l o ? " R ob in : „ C e s tu jí s č a se m , n ik o liv se sv ětlem . R y c h lo s t s v ě tla je p říliš p o m a lá , a b y p ře k o n a la za sek u n d y m ilia rd y k ilo m e trů . C e s tu jí-li od bodu A k bodu B, m u sí c e s to v a t v č a s e , aby s e v r á t ili." L é k a ř : „Z k te ré h o s v ě ta p ř i š li ? " R obin : „Ze s v ě ta , k d e je k y s lík ." Bod v h y p n o tick é m ro zh o v o ru s R obin em , k terý u ry ch lí výzkum U FO: Ja k m oh ou b y to s ti z jin ý c h s lu n e č n íc h sy s té m ů , m ožn á d o k o n ce z jin ý c h m lé č n ý c h d rah , p ro n ik n o u t k Zem i v zd álen é b ilió n y k ilo m e trů ? My, lid é , se p o k o u ším e řešit p ro blém y e n e rg ie p o m o cí ex p lo z ív n í e n e rg ie n a r u š u jíc í n á š o k o ln í sv ě t: stře ln ý m p rach em , n afto v ý m i a b en zín o v ý m i m o to ry , r a k e ta m i a a to m ovou e n e rg ií. U m ím e si v šak p ře d sta v it e n e r g ii, k te r á je d nod u še slo u ž í p říro d ě. Je p říro d ě v la stn í. Jsou to n a p řík la d m a g n e tic k á p o le. V e s m írn á lo d , k te rá by s e p o h y b o v ala za je ji c h p o m o ci, by v y p ad ala a si ta k to : K olem k a b in y u v n itř lo d i by ro to v a ly dva p rs te n c e . S e v e rn í pól je d n o h o p rs te n c e vždy p roti zem sk ém u již n ím u pó lu a p ů sob il by ta k od pu zován í v e sm írn é lo d i, nebo by ji v z n á še l. Druhý p rs te n e c by v y rá b ě l o b íh a jíc í m a g n e tic k é p o le, k te r é by p ro p ů jčo v a lo lod i vy so k ou ry c h lo s t. V USA se v y ráb í m noho n o v in á ř s k ý c h k a ch e n .
(A m agazín „az“ je, ja k je jistě n ázorn ě patrn é, velm i zd árn ě p ř e tis k u je; pozn. J. B .J. Je proto v elm i p rav d ěp o d o b n é, že k n im p a tří i sd ě le n í Jo se p h a R oh rp rá, v ed o u cíh o je d n é a m e r ic k é ro z h la so v é s p o le č n o s ti. I k d y ž jd e o sk e p tic k o u z p rá vu, p ře ce s t o jí za u v e ře jn ě n í. R o h rer tv rd í, že v ro c e 1963 p řin u tila le ta d la a m e ric k é h o le te c tv a v M o n tan ě k p řis tá n í tři lodi UFO. P řis tá n í p ře ž il pouze je d e n m e tr v ysoký p ilo t, o n ě h o ž p e čo v a li v ěd ci n a n e z n á m ém m ístě p ln é dva ro k y . V še ch n o prý by lo u d ržo v án o v t a j n o sti, aby s e n e z n e p o k o jilo o b y v a te lstv o . R oh rero vi se prý p o d a řilo do je d n é ze z říc e n ý c h lodí v n ik n ou t. V y p ráv í: „L od m ě la 30 o d d ě le n í. K o lem k ab in y u p ev n ěn é ve střed u ro to v a ly dva g ig a n tic k é p rs te n c e . V k a b in ě b y li m rtv í p ilo ti. P ro s to r byl pod u rčitý m tla k e m u r č ité sm ě si slo ž e n é z 30 % k y slík u a 70 % h é lia . P oh o n n ou sílu d á v a ly e le k tr o m a g n e tic k é tu rb ín y , k te r é svou v elk o u r y c h lo s tí v y tv á ře ly o b ro v sk é m a g n e tic k é p o le ." P om ocí m a g n e tic k é h o p o le m oh ou UFO d o sa h o v at r y c h lo s ti b le sk u . E le k tr o m a g n e tic k é vlny se š íř í r y c h lo s tí s v ě tla : 300 000 k ilo m e trů za sek u n d u . . . K o u zeln é slo v o , je h o ž p o m o cí d o sa h u jí U FO n au ti n e p ře d s ta v ite ln ý c h r y c h lo s tí a p ř e lé ta jí svý m i v esm írn ý m i lod ěm i s lu n e č n í sy s té m y , se z ře jm ě n azý v á te le p o r ta c e . I k dyž j i n e ch á p e m e , u m ožň u je prý v šech n o . A p ráv ě v tom je sla b in a
b
v še c h zpráv o m im o z em sk ý ch c iv iliz a c íc h a je jic h sty k u s p o zem šťan y . * K d y k oliv se m luví o U F O n au tech , Jo ffr e y G reen sh a w z F a lk v illu se z lo b í: „ N eh o v o řte o tě c h nič e m n íc íc h ! Z n ičili m ně m ůj c e lý ž iv o t.“ N ěco je n a tom s k u te č n ě p ravdy. G reen sh a w se d ě l 17. ř í j na 1973 u sv éh o p sa c íh o sto lu n a p o lic e jn ím o b vodu. Asi ve 22.15 je j v o la la n ě ja k á p an í. B y la v elm i ro z ru š e n á : „ R y c h le p řije ď te ! Na záp ad n ím o k r a ji m ě sta p řis tá la na lo u ce v e sm írn á lo ď ." . . . vy d al se v p o lic e jn ím voze na u d ané m ísto . N ic. P o lic is té p ro jíž d ě li je d n u p o ln í c e s tu za d ru hou. Již se c h tě li v rá tit, když se ve s v ě tle r e f l e k torů a u to m o b ilu o b je v ila k ovově s e le s k n o u c í p o s ta v a . Š la u p ro stře d c e s ty p řím o p ro ti autu . G re en sh a w v y sk o č il z vozu, u c h o p il k a m e ru a p o říd il dva s n ím k y . . . Na f o to g r a fiíc h , k te ré p o říd il, by lo s ic e v id ět s v ítíc í p o stavu , a le je j í o b ry sy b y ly n e z ře te ln é . V šude sk lid il pouhý v ý sm ě ch . Z á ž itek s m im ozem sk o u b y to s tí s e s ta l p ro k le tím je h o osud u: Již p říštíh o d ne h a v a ro v a l ve svém a u to m o b ilu a z c e la ho z n ič il. Je h o dům v y h o řel. O p u stila ho m a n ž e lk a . L id é se mu z a č a li v y sm ív a t a tro p it si z n ěh o vtip y , b y l p ro p u ště n z p o lic e jn íc h slu žeb. D nes p ra c u je ja k o s to la ř. „ V šich n i se d o m n ív a jí, že js e m p o d v o d n ík ," s tě ž u je si. „ P řito m je v ša k e x is te n c e m im o zem sk ý c h a stro n a u tů dávno p ro k á z á n a .“ T e n to n ázo r n e sd ílí G re en sh a w sá m . Již d lou h o s e v U SA v y p ráv í o tom , že by by lo m ožno ta k o v é b y to s ti d o k o n ce u k á z a t v e ř e jn o s ti, je n k d y b y od p o věd n á m ísta c h tě la . P od le ú d ajů je d n o h o p ro fe so r a je prý v m ra z ícím boxu n a le te c k é z á k la d n ě W rightP a tte rs o n u u ch o v á v á n o 19 U FO nau tů . Již p ln ý ch 29 le t.
* V červ n u 1948 d ošlo v p o u šti M o jav e k ta ju p ln é k a ta s tr o f ě . A m e rick é le te c tv o c e lý obvod u za v řelo a p o říd ilo sn ím k y svěd k ů . O fic iá ln ě by l však p říp ad za p ře n . V b líz k o sti m ísta k a ta s tr o fy se n a c h á z e l ra n č u n iv e rz itn íh o p ro fe so r a R o b e rta C arra, k te rý tv rd í: „ B y li to b e z esp o ru U F O n au ti.“ H o vořil prý s ved o u cím p á tra c íh o štá b u a zde je je h o v ý pověď : • „N a p a lu b ě v e sm írn é lod i b y lo n a le z e n o š e s t n á c t m rtv ý ch b y to s tí, v y so k ý c h 90 až 120 cm . Z em ře ly z ře jm ě v d ů sled ku p ru d k éh o tla k u vzd u ch u , k te rý v n ik l do v n itřk u lod i ro zb itý m p o z o ro v acím o k n e m . K re v n í slo ž e n í tě c h to b y to s tí by lo s t e jn é ja k o u lid í. T o též p la tí pro ch ro m o zó m y . Při a u to p sii d o sp ě li lé k a ř i k n ázo ru , že m ozky U FO nau tů m u sely b ý t s ta r é 400 až 500 le t. S h o d li se v tom , že ty to m ozk y b y ly tra n s p la n to v á n y do so tv a t ř ic e t ile t ý c h tě l. Je v šak m ožn é, že m im o z e m sk é b y to s ti d o sa h u jí s tá ří, k te r é n e lz e u rčo v a t p o z em sk ý m i m ě řítk y . O p říč in á c h h a v á rie v e sm írn é lod i p a n u jí je n d o m n ěn k y . Je d n a ř ík á , že lo d m o h la b ý t s e s t ř e le n a . Je to v ša k v elm i n e p rav d ěp o d o b n é, p ro to že v še c h n a jin á sv ě d e ctv í d o k lá d a jí, že UFO v y so ce te c h n ic k y p ře v y šu jí p o z e m sk é leto u n y . P ra v d ě p o d o b n ě jší je , že s e p o sád k a UFO d o p u stila ch y b y . M ohou se ted y m ý lit 1 m im o zem sk é b y to s ti.
N e jrů z n ě jš í zp ráv y a h lá š e n í o s e tk á n í s UFOn au ty sh ro m á ž d il B r a z ile c Ja d e r U. P e re ira z P o r to A leg ro a sn a ž il se p o d le n ic h u tříd it ja k é s i ty p y b y to s tí ze v z d á le n ý ch hvězd. Ja k o p ra co v n í pod k la d v y u žil 25 k n ih , 88 p ro to k o lů a 92 ta k z v a n ý ch zp ráv o k o n ta k te c h . R o z liš u je 4 ty p y . Typ 1: B y to s ti, k te r é jso u p odobné Člověku. J e jic h v ý šk a k o lís á m ezi 1,60 až 2 m etry . N osí n áš oděv, od o b y v a te l Zem ě n e js o u té m ě ř k ro z ez n á n í. V lasy m a jí v ětšin o u sv ě tlé , barvu po ko žk y n a ž lo u tlo u . V ů či lid em se c h o v a jí té m ě ř vždy p řá te ls k y a h o v o ří ř e č í zem ě, v n íž d ošlo k e k o n ta k tům . Ja k o z b raň p o u žív ají tru b ici, z n íž v y z a řu jí p a p rsk y p odobné p lam en ů m . Typ 2: Je p o d sta tn ě m e n ší — od 100 do 120 c e n tim e tr ů . B arvu p le ti m á b ílo u , z e le n o u nebo velm i tm avou, o č i šik m é , ‘i ty to b y to s ti jso u v y z b ro je n y „sv ě te ln o u tr u b ic í" . V ů či lid em se č a s to c h o v a jí n e p řá te ls k y . Typ 3: Má b ílo u po ko žk u a vý šk u od 1,25 až do 1,75 m etru , m oh u tno u stav b u tě la , d lo u h é s v ě tlé n ebo h n ěd é v la sy . M nozí z n ic h o v lá d a jí t e le p a tic k é s íly , lid é , s n im iž u d ržu jí s p o je n í, si vždy s tě ž u jí n a s iln ý tla k v h la v ě. Typ 4: Je h o po zoru ho d n ý m z n a k em je s iln ě z v rá s n ě n á kůže b ílé h o , tm a v šíh o n eb o če rv e n é h o z a b a rv e n í. V la sy m á k r á tk é , n ě k d y žád n é. T ě le s n á v ý šk a k o lís á m ezi 90 a 170 ce n tim e tr y . V ě tš i nou m á n áp ad n ě v elk o u hlavu . O či s e je v í je n ja k o ú zk á ště rb in a . N os je m a lý a z a š p ič a tě lý , ú sta jso u v elm i ú zk á, s lid m i se s n a ž í n a v ázat k o n ta k t je n velm i zříd k a. F a n ta s tic k o u a v z ru šu jíc í zpráv u p o d al o k o n ta k tu s m im o zem sk ý m i b y to stm i le te c M el N oel. Jed n o h o d ne le tě l se sv ý m i druhy nad územ ím R o ck y M o u n tain s ve vý ši 12 000 m etrů ry c h lo s tí 1300 k ilo m e trů za hod in u. N ajed n o u h lá s il je d e n z je h o p o d říz e n ý ch p ilo tů : „ B o g e y , d evět h o d in , n a š e v ý šk a .“ „ B o g e y " je slo v o z le te c k é h o sla n g u . Z n am ená „ c iz í le te c k ý o b je k t n e z n á m é h o ty p u “ . „D ev ět h o d in " n eu d áv á č a s, a le p rav d ěp o d o bn ý sm ě r podle č ís e ln ík u h o d in ek . D v an áct hod in je přím o vpřed, tři h o d in y vpravo, d ev ět h o d in vlevo. N alev o od tří try sk o v ý c h le ta d e l le tě lo 16 b o g eů ve fo rm a c i V. Asi ta k ry c h le ja k o try sk o v á le ta d la , a le s tá le stra n o u . M oel zp o zo ro v al, že jso u o b k lo p en y ja k o u s i z á ří, a s i tak ov ou , ja k o když p ro rá ž í au to m o b ilo v á s v ě tla m lhu. N o el: „B y l js e m v elm i v zru šen . H ned š e s tn á c t n e z n á m ý c h v ě cí. T ro ch u js m e se k nim p řib líž ili, d o sta li js m e však ro z k a z , ab y ch o m zach o v á v a li u r č itý od stup . T a k é js m e to u d ě la li. P řed n ed ávnem js m e to tiž s ly š e li o z á h a d n ý ch h a v á riíc h l e tou nů, k te r é se p řib líž ily na m en ší v z d álen o st. N e c h tě li jsm e ris k o v a t." Po k r á tk é době zm ě n ila UFO fo rm a ci. V y tv o řila č ty ři sk u p in y . „A p o to m ," p o k ra čo v a l N oel, „p řed v ed la m an év r, k te rý n e n í uv ed en v žád n é u č e b n ic i: zv ý šila r y c h lo s t a si na 5000 k ilo m etrů za ho d in u a n á h le s e z a s ta v ila — ta k ry c h le , ja k o když se z h a sn e sv ě tlo . P otom se znovu z r y c h lila a b le sk o v ě z m iz e la ." Při z a sta v e n í by lo z ř e te ln ě v id ět je jic h o b ry sy . J e ji c h p rů m ěr č in il p o d le od had u 45 až 55 m etrů , je jic h v ý šk a a si 5 až 6 m etrů . P ři z ry c h le n í se p o d o b aly duhovým barv ám . P o sád k y le ta d e l n e s ly š e ly žád ný z v lá štn í zvuk, n e c ítily žád n ý p a ch , v še c h n y p ř ís tr o je , s v ý jim
kou le h k é h o v y c h ý le n í k om p asu , p ra c o v a ly n o r m á ln ě . S e tk á n í se š e s tn á c ti k o ráb y UFO trv a lo a si 8 m in u t. Po p řis tá n í v y p ln ili tri p ilo ti fo rm u lá ře a z a v á z a li s e u d ržet příp ad v ta jn o s ti. B y ly jim o d eb rá n y k a z e ty s film y . K de jso u n y n í, n e n í z n á mo. P ilo ti se vů bec n e d o z v ěd ěli, zda se jim sn ím ky povedly. Na k o n to U FO nau tů n ě k te ří lid é v č e tn ě n ě k t e rý c h o d b o rn ík ů p řip isu jí i 800 lid í, k te ř í prý z m i z e li ve vzduchu, a n iž by po n ic h z ů s ta la je d in á sto p a . E x is tu jí ted y U FO nau ti, n ebo n e e x is tu jí?
az 5/1978
V TAJZE ZTROSKOTALI UFON I? N e id e n tifik o v a n ý l é t a jíc í o b je k t, k te rý v r. 1908 e x p lo d o v a l v T u g n u z sk é ta jz e , by l so n d ou z jin é p la n e ty . K tom u to z á v ěru d o sp ěl so v ě tsk ý v ěd ec F e lix Z ig el na ro z d íl od v ě tšin y věd ců , k te ř í tvrdí, že to to tě le s o by lo já d r e m m a lé p la n e ty . O čitý m i sv ěd k y i ú d aji rů z n ý ch p řís tro jů bylo d o k á z á n o , že » m e te o rit« le tě l n ě k o lik sto v e k k i lo m e trů p ře sn ě od jih u k sev eru . T ě sn ě před e x plozí v ša k tě le s o le tě lo od vý ch od u k západ u. Nový ro z b o r v še c h d o stu p n ý ch ú d ajů p řiv ed l v ěd ce k závěru , že z á h a d n ý o b je k t o p sa l v ze m sk é a tm o s fé ře o b ro v sk ou sm y čk u , p řičem ž d v a k rá t z m ě n il d ráhu — nad sib iřsk o u v e s n ic í K ežm a z m ě n il »k u rs« z jih u na v ý ch od a n ad v e sn ic í P re o b ra ž e n k a p roved l d a lš í » k o r e k c i« n a západ k o b la s ti p o z d ě jšíh o výbu chu . D alším fa k te m p o tv rz u jícím Z ig elovu hy p o tézu je s k u te č n o s t, že já d r e m k o m et js o u rů z n é k o n g lo m e rá ty ledu (vod y, m etan u , a m o n ia k u ) s in k lu z í d ro b n ý ch p e v n ý ch č á s t ic . T ak o v á t ě le s a nem o hou e x p lo d o v a t silo u ro v n a jíc í se v ý bu ch u ^ m e g a t u nové ja d e r n é pum y, ja k o tom u by lo v p říp ad ě T u n g u z sk éh o » m e te o ritu « , a už vů bec nem ohou p ro le tě t sto v k y k ilo m e trů v h u stý ch v rstv á c h a tm o sfé ry . H y p o téze, že tu n g u z sk é tě le so by lo já d r e m k o m ety , n e o d p o v íd a jí a n i d a lš í fa k ta , ja k o je z v ý še ná ra d io a k tiv ita v e p ic e n tr u výbu chu , m u ta ce ro s tlin a m n o žstv í d a lš íc h e fe k tů , z e jm é n a zb y t kové b io fy z ik á ln í p o le, k te r é v o b la s ti výbuchu by lo o b je v e n o . N av íc by lo v e p ic e n tr u výbu chu z jiš tě n o a n o m á ln í m n o žstv í zin k u , bróm u, so d ík u , ž e le z a , olova a d a lš íc h prvků, je jic h ž p říto m n o st je z c e la n e ty p ic k á pro já d r a k o m et, a le m ožn á u u m ělý ch k o n stru k c í.
V ečerní Praha, 24. 10. 1978
m
m
Milic v M ladém sv ětě, roČ. 19, 37/1977.
VE ZNAMENÍ LÉTAJÍCÍCH TALÍRO A m e rick ý in s titu t pro výzkum n e z n á m ý c h lé t a jíc íc h o b je k tů v Illin o is r e g is tr u je d e n n ě k o lem 100 h lá š e n í o n o v ý ch o b je v e c h , z n ic h ž je 80 °/o z USA a zb y tek z o s ta t n íc h zem í sv ě ta . N yní se k tom uto in s titu tu p ř ip o ju jí v ě d e c k á p ra c o v iště v d e se ti d a lš íc h s t á t e c h a p o m o cí p o č íta č ů budou „ p ro n á s le d o v a t" l é t a jíc í ta líř e té m ě ř po c e lé n a ší zem ěk o u li. N e jz a jím a v ě jš í n a c e lé v ě ci je , že se věd ci je š t ě n ik d y n e sh o d li n a od povědi n a z á k la d ní o tá z k u : e x is tu jí, n eb o n e e x is tu jí l é t a jí c í t a líř e ? Je d n o ta v n á z o re c h n a te n to z á k la d n í p ro blém n e n í. V šic h n i se v šak s h o d u jí v je d n o m : že ať h lá š e n í p řijd o u o d k u d k o liv , z k te ré k o liv č á s ti z em ěk o u le, p o p isu jí p o z o ro v a te lé je v y té m ě ř s t e j ně. To v šak je š t ě n e m u sí z n a m e n a t, že jso u to s k u te č n ě v y s la n c i jin ý c h p la n e t, k te ř í p ilo tu jí ta to z v lá štn í tě le s a . F ra n co u z sk ý p ro fe so r , a s tr o fy z ik a k y b e r n e tik Ja c q u e s V a lle e , p ře d p o k lá d á , že za p o sle d n ích 25 le t se p o d a řilo o b y v ate lů m jin ý c h p la n e t p ři stá t na Zem i n e jm é n ě tř im ilió n k r á t. Je h o k o le g a A m e riča n T a v es to to tv rz e n í p o v ažu je za h o lý n e sm y sl a d o k lá d á , že n e n í m ožno, aby s e p o d a řilo t o lik r á t p řis tá t, a n iž to n e u n ik lo o d h a le n í. Jin ý v ěd ec, p ro fe s o r P h ilip K la s s, v r o c e 1966 d o k o n ce v y p sal od m ěnu pro to h o , kdo mu podá d ůkaz o p řis tá n í n ě ja k é h o „ lé ta jíc íh o t a lí ř e " a n ab ízen o u sum u 10 t is íc d o larů m á s t á le je š t ě v k a p se. P ro fe so r T a v es z c e la lo g ic k y tv rd í, že e x is tu je s tá le je š t ě m noho je v ů n a o b lo z e , k te ré lid é z n e d o s ta tk u jin é h o v y sv ě tle n í p o v ažu jí za lé t a jíc í ta líř e . M ohou to b ý t p la n e ty , o d raz hvězd na m rak y , o p tic k é k la m y v šeh o druhu, se v e rn í z á ře, b a ló n y , r o je hm yzu a p ták ů , m ě s íc v m lze a d a lš í a d a lš í je v y . P ři to lik a m o ž n o ste c h je i tě c h 100 h lá š e n í d en n ě v la s tn ě m álo . M ohou-li s e z m ý lit la ic i, n e m ě li by se však p lé st lid é, k te ř í ty to je v y z n a jí, n a p řík la d le tc i. I pro ta k o v é p o zo ro v án í se v ša k n a jd e v y sv ě tle n í. N ap řík lad c e n tr e m duhy je o p tic k y vždy ok o p o z o ro v a te le . Když s e o n p o h y b u je, p o h y b u je se duha s ním — dopřed u, stra n o u , d ozadu. T en , kdo neví, co je to v la s tn ě duha, by s e s n a ž il duhu d o sá h n o u t a o n a p řed n ím bu de d o slo v a p rc h a t. T en to e fe k t je o b z v lá ště siln ý , je -li p o zoro v án z le ta d la . A le n e je n d uha, ta k é led o v é k ry s ta ly či z v lá štn í fo rm a c e m ra k ů d á v a jí f a n t a s t ic k é o p tic k é e fe k ty . * Kdyby s e p ře c e je n je d n a lo o n á v štěv y m im o zem šťan ů , o d op rav n í p ro stře d k y n a š ic h d a le k o c iv iliz a č n ě v y s p ě le jš íc h b r a ří z jin ý c h hvězd, je nu tno je jic h ch o v á n í p o v ažov at p řin e jm e n ším za p ozoru hod n é. P ro to ž e, kdo s e d oved e p la v it v e s m írem , te n ro zh o d n ě k tom u , aby p o zo ro v al život na Zem i, n e p o tře b u je se s to u p it až do vý šk y v rch o lk ů stro m ů . To již i n a š e věd a v y v in u la p ří s tr o je , k te ré u m o žň u jí č ís t n o v in y p o lo ž e n é na zem i z vý šk y 100 m etrů . K dyž s e n ám a le c h tě li p ře d sta v it, ta k by sn ad by lo v h o d n ě jší to u č in it o fic iá ln ě , p ro to že b á t s e n á s p ři sv é te c h n ic k é p řevaze ro zh o d n ě n e m u se jí. A le sn ad je to je jic h m e n ta lita , je n ta k s e m íh a t, kdo v í? P ro s tě , ja k s e zdá, záh a d a „ lé t a jíc íc h t a líř ů 1* hned ta k o b ja s n ě n a nebud e a do té doby bu de lid sk á fa n ta z ie p ra co v a t na p ln é o b rá tk y .
A hoj na sobotu 18/1978
Z l i d o v ý c h hv ězdár en a astronomických kroužků ASTRONOMICKÝ KLUB V LIBERCI V ro c e 1963 byl z a lo ž e n a stro n o m ic k ý k ro u žek při závod n ím klubu ROH S p o je L ib e re c , k te rý již řad u le t v y v íjí p ro sp ěšn o u k u ltu rn ě v ý ch ovn ou č in n o s t. V ro c e 1977 p ře še l pod P a rk k u ltu ry a od d ech u v L ib e rci a s ta l s e k lubovým z a říz e n ím . Č in n o st klubu je z a m ě ře n a do tř í o b la stí, a to k u ltu rn ě v ý ch o v n é, z á jm o v é č in n o s ti a č in n o s ti o d bo rn é. V k u ltu rn ě v ý ch o v n é o b la s ti p o řád ám e p ře d n á šk y , b e se d y u d ale k o h le d u , s e m in á ř e a ku rsy pro n e jš ir š í v e ř e jn o s t v rá m c i o k re su . Z á jm o v á č in n o s t je z a m ě ře n a n a č le n y klubu , z v y šo v án í je jic h od bo rn é z d a tn o sti, k o n s tr u k c i a ú pravu a s tro n o m ic k ý c h p řístro jů a p o m ů cek a na s p o le č n á p o zoro v án í a s tro n o m ic k ý c h úkazů . Od b o rn á č in n o s t je z a tím v z a č á tc íc h , je lik o ž dosud n e n í vybu dováno p o z o ro v ací s ta n o v iště , k d e b y ch om c h tě li p o zoro v at z á k ry ty hvězd M ěsícem . V e lm i z a jím a v á b y la ex k u rz e u n a š ic h so u sed ů v NDR n a h v ěz d á rn ě v Z itav ě. T a to m a lá hv ězd árn ič k a se tě š í v elik é m u z á jm u n e jš ir š í v e ře jn o s ti vzh led em k p ro g ram u , h la v n ě d ík y z a p o je n í m lá deže v d ílč íc h p ra c íc h h v ězd árn y . A stro n o m ick ý d a le k o h le d o p rů m ěru z rc a d la 420 m m je v š e s tr a n n ě v y bav en p o m o cn ý m i z a říz e n ím i p ro o d b o r nou p rá c i. V elm i u ž ite č n á je i sp o lu p rá c e se šk o la m i v rá m c i v ýuky a stro n o m ie a k o sm o n a u tik y . Z ex k u rz e jsm e si od vezli řad u u ž ite čn ý c h po zn atk ů . V zh led em k ro sto u cím u z á jm u o a s tro n o m ii a p říbu zné v ěd n í o b ory, což se p ro je v u je s t á le s to u p a jíc ím p říliv em n o v ý ch č le n ů klubu , bude ž á d ou cí vybu dovat v L ib e rci o d p o v íd a jící k u ltu rn ě v ý ch o v n é z a říz e n í. P avel Vála
LETNI KURSY NA HVĚZDÁRNĚ V ROKYCANECH Lidová h v ěz d á rn a v R o k y c a n e c h sp o lu s H věz d árn o u a p la n e tá rie m h l. m. P rah y a Čs. a s tr o n o m ick o u s p o le č n o s tí, p o bočko u v R o k y c a n e c h , p o řá d á v č e r v e n c i 1979 tři le tn í k u rsy , u r č e n é pro m lá d ež i pro d o sp ě lé ú č a stn ík y . Ve d n e ch 2 . - 8 . č e r v e n c e se k o n á k u rs b ro u šen í a s tro n o m ic k ý c h z rc a d e l, 9 .— 15. č e r v e n c e k u rs stav b y d a lek o h led ů , 1 6 .— 22. č e r v e n c e k u rs p r a k tic k é a stro n o m ie pro v ed ou cí k ro u žk ů , d e m o n strá tory a d a lš í z á je m c e . U by tov án í je b e z p la tn é v c h a tk á c h , p říp ad n ě ve s ta n e c h na pozem k u h v ězd árn y . P o třeb n ý m a te riá l bude ú č a stn ík ů m p o sk y tn u t zd arm a. P ři h lá š k y s uv ed en ím jm é n a a p říjm e n í, a d reso u a ro k em n a ro z e n í p o s íle jte do 15. 6. 1979 n a a d re su : Lidová h v ěz d á rn a v R o k y c a n e c h , 337 11 R o k y ca n y . P řih lá še n ý m budou z a slá n y b liž ší p o ky n y .
J. Mráz
Úkazy na obl oze v č e r v n u 1 979 S lu n ce v stu p u je 22. č e rv n a v 0 h5 6 m do z n am en í R a k a ; v te n to o k am žik je le tn í slu n o v ra t a z a čín á a stro n o m ic k é lé to . P o čá tk e m če rv n a v y ch ází S lu n c e ve 3h5 6 m, v p o lo v in ě m ě s íc e (i o slu n o v ra tu ) ve 3 h50 m a k o n ce m m ě s íc e ve 3h5 3 m. Z á pad S lu n c e n a s tá v á p o čá tk e m č e rv n a ve 20h0 0 nl, v p o lo v in ě m ě s íc e ve 2 0 hl l m, v době slu n o v ra tu ve 20 h1 3 m a k o n ce m m ě s íc e ta k té ž ve 2 0 h1 3 m. D élk a d ne je ted y p o č á tk e m č e rv n a 16 h0 4 m, v po lo v in ě m ě s íc e 16 h2 1 m, o slu n o v ra tu 16h2 3m a k o n ce m č e rv n a 16h2 0 m. Od p o čá tk u červ n a do slu n o v ra tu se d é lk a d ne p ro d lo u ží o 19 m in , od slu n o v ra tu do k o n c e m ě s íc e se o p ět o 3 m in z k rá tí. P o led n í v ý šk a S lu n c e nad ob zorem je v červ n u 6 2 °— 63°. M ěsíc je 3. V I. v 0 h v p rv ní č tv rti, 10. V I. ve 13 h v ú p lň ku, 17. V I. v 6 h v p o sled n í č tv r ti a 24. V I. ve 13h v novu. V a p o g eu je M ěsíc 1. a 29. č e rv n a , v p erig eu 13. č e rv n a . B ěh em če rv n a n a sta n o u k o n ju n k c e M ě síce s p la n e ta m i: 2. VI. v 17 h se S a tu rn e m , 8. V I. v 5h s U ran em , 10. V I. ve 1 3 h s N ep tu nem , 21. V I. v 17 h s M arsem , 23. V I. v l h s V en u ší, 26. V I. v 1 9 h s M erk u rem , 27. V I. v 17 h s Ju p ite re m a 30. V I. ve 4h o p ět se S a tu rn e m . Dne 22. č e rv n a v 18h n a s ta n e k o n ju n k c e M ěsíce s A ld e b a ra n e m ; M ěsíc bude p ro ch á z e t ( g e o c e n tr ic k y ) 0 ,4 ° se v e rn ě od A ldebara n a . V záp ad n í E vrop ě a v S e v e rn í A m e rice bude p o z o ro v a te ln ý z á k ry t A ld eb a ra n a M ěsícem . M erkur je té m ě ř po c e lý če rv e n na v e č e rn í ob lo ze n ízk o nad záp a d o sev ero z á p a d n ím ob zorem . Je ve vý h o d n é p o lo ze k p o zo ro v án í, p ro to že se b líž í do n e jv ě tš í v ý ch o d n í e lo n g a c e , k te rá n a s ta n e 3. č e r v e n c e . P o čá tk e m č e rv n a zap ad á ve 20 h1 6 m, ted y je n V4hod. po západ u S lu n c e . Bude p o zoro v a te ln ý a si od 7. č e rv n a , kdy zap ad á ve 21 h0 2 m, v p o lo v in ě m ě síc e n a s tá v á záp ad M erk u ra ve 2 1 h3 9 m a k o n cem m ě s íc e ve 2 1 h4 0 m, ted y asi 1 xh h po záp ad u S lu n c e . Dne 14. V I. v 8 h p ro jd e M erk u r 28' již n ě od hvězdy e G em in oru m (3 ,2 ni), 22. V I. ve 23h a s i 5° již n ě od P ollu xe. Ja s n o s t M erk u ra se od 7. č e rv n a do k o n ce m ě s íc e z m en šu je z — l , 3 m na + 0 ,5 m. P o čá tk e m m ě s íc e je M erk u r v zd álen pouze 3°, k o n cem m ě síc e již 26° na vý ch od od S lu n c e . Venuše je na ra n n í o b lo ze, a le je n k r á tc e — a s i ho d in u — před v ý ch od em S lu n c e . P o čá tk em č e rv n a v y ch á z í ve 3h0 2 m, k o n cem m ě síce ve 2h5 1 m. B ěh em če rv n a s e je j í ú h lov á vzd álen o st od S lu n c e na o b lo z e bude zm en šo v a t z 23° na 15° (z á p a d n ě od S lu n c e ) . V en u še p ro jd e 20. červ na ve 4 h a si 5° s e v e rn ě od A ld eb aran a. Ja sn o st V en u še v červ n u je — 3 ,3 m. V en u še se v červnu p o h y b u je v so u h v ězd ích B e ra n a a B ýk a. Mars se p o h y b u je ro v n ěž souh vězd ím i B eran a a B ý k a a je v n e p říliš p říh o d n é p o lo ze k p o zoro v án í n a ra n n í o b lo ze. P o čá tk e m če rv n a vy ch ází ve 2 h4 3 m (te d y zhruba 1 h před vý ch od em S lu n c e ) , k o n ce m M ěsíce již v l h4 2 m (a s i 2 h před S lu n c e m ). Je ve v z d á le n o s ti pouze 2 7 ° — 35° na záp ad od S lu n c e . Ja s n o s t M arsu je + l , 5 m. Ju p iter je v so u h vězd í R ak a n a v e č e r n í ob loze. P o čá tk e m če rv n a zap ad á ve 2 3 h3 6 m, k o n cem mě-
s ic e již ve 2 1 h5 6 m. Dne 18. č e rv n a v 6 h p ro jd e 37' se v e rn ě od hvězdy S C a n cri {4 ,2 mJ. Ja s n o s t Ju p i te ra se b ě h em č e rv n a z m e n šu je z — l , 5 m na — l , 4 m. Saturn je v so u h v ězd í Lva a je p o z o ro v a te ln ý ro v n ěž n a v e č e r n í ob loze. P o čá tk e m č e rv n a z a pad á v 0 h5 5 m, k o n ce m m ě s íc e již ve 2 3 h0 4 m. J a s n o st S a tu rn a se b ě h em če rv n a z m e n šu je z l , 0 m na l , l m. Uran je v so u h vězd í V ah a je po o p o z ici se S lu n c e m z 10. k v ě tn a v červ n u ve vý h o d n é p o lo ze k p o z o ro v á n í, z v lá ště ve v e č e r n íc h h o d in á ch , kdy k u lm in u je . P o čá tk e m m ě s íc e zap ad á ve 2 h51 m, k o n ce m m ě s íc e v 0 h5 3 m. U ran m á ja s n o s t 5 ,7 m až 5 ,8 m. Neptun je v so u h v ězd í H ad on oše a p ro to že je 10. č e rv n a v o p o z ici se S lu n ce m , je po c e lý m ě síc ve v ýhod n é p o lo z e k p o zoro v án í. P o č á tk e m č e r v na v y ch á z í ve 2 0 h2 6 m a zap ad á ve 4 h5 0 m, k o n cem m ě s íc e v y ch á z í v 1 8 h2 4 m a zap ad á ve 2 h4 8 m. D en n í p o lo o b lo u k j e v ša k v zh led em k d e k lin a c i — 22° p o m ěrn ě k rá tk ý , pouze 4 h12m. N ep tu n p ro jd e 16. če rv n a v 0h pouze 4 ' s e v e rn ě od hvězdy flD -21°4544 (6 ,8 m), co ž bu de vh od ná p říle ž ito s t k v y h le d á n í p la n e ty . Ja s n o s t N ep tu na je 7 ,7 m. Pluto je po o p o z ici se S lu n c e m z 8. d ubna je š tě v če rv n u v p říh o d n é p o lo ze k fo to g ra fo v á n í. P o č á tk e m m ě s íc e zap a d á ve 3h3 9 m, k o n ce m m ě síc e v ih 4 4 m_ p iuto m á ja s n o s t a si 14 m, ta k ž e je h o fo to g r a f ic k é z a c h y c e n í n e n í žád n ý m v elk ý m p ro blém em . P la n e tu n a le z n e m e sn a d n o p o d le v la s t níh o pohybu m ezi h v ězd am i n a n ě k o lik a s n ím c íc h e x p o n o v a n ý ch v ro zm ezí n ě k o lik a n o cí. P lu to je v so u h v ězd í P a n n y , v y h led a t ho m ůžem e podle re k ta s c e n z e a d e k lin a c e ( 1 9 5 0 ,0 ): 31. 8. 16. 24. 2.
V. VI. V I. V I. V II.
1 3 h2 6 m3 9 s 13 26 12 13 25 52 13 25 38 13 25 32
+ + + + +
OBSAH P. A n d rle: Je m ožn ý živ ot n a Z em i? — J. B o u šk a : M ají p la n e tk y m ě s íc e ? — O. Obůrka:
A stro n o m ie
v Irs k u
—
Z p rávy
—
Co
novéh o v a stro n o m ii — A p rílo v é z p ra v o d a j stv í — Z lid o v ý ch h v ě z d á re n a a s tro n o m ic k ý ch k ro u žk ů — G kazy na o b lo z e v červ n u 1979
CONTENTS P. A n d rle: Is th e L ife on th e E a rth P o ssib le^ —
J. B o u šk a :
P o ssib le
S a t e llit e s
of
M inor
P la n e ts — O. O b ů rk a: A stro n o m y In Ire la n d — N o tes- N ew s in A stro n o m y — F ro m th e P u b lic O b se rv a to rie s and A stro n o m ica l Clubs — P h en o m en a in Ju n e 1979
C O ^ E P H Í AHPÍE TI. A H flp jie : B 0 3 M 0 >KHa-JiM ?KM3 H b H a 3eM Jie?
— Ví.
B o y u iK a :
B o 3 Mo?KHbie cnyTHMKM
M a jib ix n ji a H e r — O. 06ypKa: A c tp o h o m m h B M pjiaH flM M — b acrpoH O M M M —
C o o S m eH M H —
H t O HOBOrO
PÍ3 H a p o flH b ix o S c e p B a T o -
PHÍÍ M aCTpOHOMMHeCKMX Kpy>KKOB —
H b-
JieHMH n a H eSe b MiOHe 1979 r.
9 °4 6 ,6 ' 9 45,3 9 42,9 9 39,6 9 35,4
M eteory. Z h la v n íc h m e te o ric k ý c h r o jů m a jí m axim u m č in n o s ti S c o rp iid y -S a g itta r id y 14. č e r v na. R oj m á v elm i p lo ch é m axim u m a je v č in n o s ti asi 70 d n í. V d obě m a xim a je v ša k M ěsíc m ezi ú p lň k em a p o sle d n í č tv rtí. Z n e p ra v id e ln ý c h ro jů m a jí m a x im a č in n o s ti L ib rid y 8. č e rv n a , B ootid y (C V n ) 9. č e rv n a , Corvldy 27. č e rv n a a D raco n id y 28. červ n a . V še ch n y č a so v é ú d a je u v ed en é v to m to p ř e h le du jso u v č a s e stře d o e v ro p s k é m , n ik o liv v le tn ím . Pro p ře p o č e t p la tí, že le tn í č a s = SE Č + 1 hod. J. B. • Prodám soupravu japonských okulárů firmy TASCO - SR 4 mm, HM 6 mm, K 12 mm, HM 25 mm, AH 40 mm, Sun a Moon filtry , nové, cena Kčs 5000,—. Zrcadlo 0 284 mm, F 1056 mm, naposledy plaveným 20', cena Kčs 1500,—. Jan Parkan, Na Malovance 14, 169 00 Praha 6. • Prodám úplné ročníky časopisu Říše hvězd 1952, 1953, 1957, 58, 59, 60, 61, 1968, 69, 70 za dohodnutou cenu. — Stefan Lipták, Národná 22, 040 01 Košice. • Koupím skleněné kotouče o 0 100 až 200 mm, tl. 18—38 mm. I zrcadla nedobroušená, nedoleštěná nebo zcela hotová. Různá brusivá od nejhrubšího po ne jjem n ější optickou smolu a le štící rouge. Sdělte cenu a množství. Miroslav Kriňak, 569 21 Boršov č. 214 u Mor. Třebové.
Ríšl hvězd řídí redakční rada: Prof. RNDr. Jo sef M. Mohr (vedoucí red ak to r], doc. RNDr. CSc. Jiří Bouška (výkonný red ak tor), RNDr. CSc. Jiří Grygar, prof. Oldřich Hlad, člen ko respondent ČSAV, RNDr. DrSc. Miloslav Kopec ký, ing. Bohumil Maleček, doc. CSc. Antonín Mrkos, prof. RNDr. CSc. Oto Obůrka, RNDr. CSc. Ján Stohl; technická redaktorka Věra Su chánková. — Vydává ministerstvo kultury CSR v nakladatelství a vydavatelství Panorama, Hálkova 1, 120 72 Praha 2. — Tiskne Státní tiskárna, n. p., závod 2, Slezská 13, 120 00 Pra ha 2. — Vychází dvanáctkrát ročně, cena Jed notlivého čísla Kčs 2,50, roční předplatné Kčs 30,—. — Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace o předplatném podá a objednávky přijím á každá pošta, nebo přímo PNS — Ústřed ní expedice tisku, Jindřišská 14, 125 05 Praha 1 (včetně objednávek do zah ran ičí]. Objednávky nevyřizuje redakce. — Příspěvky, které musí vyhovovat Pokynům pro autory (viz RH 59, 24 1/1978], zasílejte redakci Říše hvězd, Švédská 8, 150 00 Praha 5. Rukopisy a obrázky se ne vracejí. — Toto číslo bylo dáno do tisku dne 14. března, vyšlo v dubnu 1979.
Souh vězdí Orionu e x p o n o v a n é 40 m in o b jek tiv em (F o to V. B ra b lc.)
T essa r 1:4,5, f = 300 m m .
Na čtvrté str. obálky je p la n etk a (1 5 6 6 ) Ica ru s exp o n o v a n á 4 min 15. VI. 1968 a stro g ra fem 301150 cm na S k a ln a tém P lese. (F o to M. A ntal.)
