Na počátku bylo Slovo Do zašovského kostela se brzy vrátí obraz akademického malíře Josefa Šichana Sv. Cyril a Metoděj, který byl zapůjčen do Rožnova jako jeden z hlavních exponátů výstavy věnované letošnímu výročí 1150 let od příchodu našich věrozvěstů na Moravu. Zašovská farnost se do oslav zapojila i jinak. Chrámový sbor nacvičil právě k tomuto výročí pásmo písní, se kterým pak úspěšně vystupoval v Rožnovském skanzenu a také v kapli na Radhošti při příležitosti návštěvy primase českého kardinála Dominika Duky. Děti z Farního společenství zase mnohokrát, a nejen v Zašové, odehrály své divadelní vystoupení „Bratři ze Soluně“. Svou troškou k připomenutí tohoto výročí jsme snad přispěli i my lidovci, když jsme Vám hned začátkem roku rozdávali kapesní kalendář s fotem známého cyrilometodějského sousoší od Albína Poláška a s biblickým výrokem „na počátku bylo Slovo“. Sochař Albín Polášek, malíř Josef L.Šichan i další umělci zpodobňují svaté Cyrila a Metoděje jako nerozlučnou dvojici. Ve skutečnosti větší část moravské mise (863 - 885) prožil Metoděj na Moravě sám. Jeho mladší bratr filozof Konstantin (Cyril) zemřel při návštěvě Říma roku 869, rok poté, co zde před papežem triumfálně obhájili své novátorské pojetí misijní práce na Moravě, spočívající především v užívání staroslověnštiny jako liturgického jazyka. Metoděj pak uposlechl přání svého umírajícího bratra a vrátil se na Moravu, aby již jako arcibiskup pokračoval v započatém díle. Zatímco původní hrob sv. Cyrila můžeme vidět v Římě v kryptě baziliky sv. Klimenta dodnes, místo pohřbu jeho bratra a našeho prvního biskupa sv. Metoděje (+885) neznáme. Metodějův životopisec sice zaznamenal, že byl pohřben „ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem Bohorodičky“, ovšem dnes už nikdo s určitostí neví, kde vůbec tento hlavní moravský chrám stál. Výmluvné svědectví, čím vším si musela naše země ještě projít.
Význam cyrilometodějské mise s časem neupadá, ale naopak je stále a znovu připomínán a vyzdvihován. Roku 1985 prohlásil papež Jan Pavel II. encyklikou Slavorum Apostoli oba bratry spolupatrony Evropy. A poměrně nedávno ocenil význam jejich díla i náš stát, když byl 5. červenec prohlášen státním svátkem a u hrobu sv. Cyrila byla odhalena pamětní deska. Příchod našich věrozvěstů na Moravu měl také své politické souvislosti, příčiny a dopady a politika ovlivňovala a ovlivňuje i pojetí všech cyrilometodějských výročí. Je mezi námi stále dost pamětníků slavné pouti na Velehradě v r. 1985, v roce tisícího stého výročí smrti sv. Metoděje. Pro komunistický režim již bylo poněkud problematické pouť zcela zakázat, pokusil se ji tedy alespoň přetransformovat na „mírovou slavnost“. Poutníkům byly kladeny všemožné překážky – omezení autobusové dopravy, silniční kontroly, objížďky… Přesto na pouť dorazilo na 200 tisíc lidí. Komunističtí funkcionáři zde poprvé zažili, jaké to je být vypískán z tribuny. Projev ministra Klusáka přehlušilo volání po náboženské svobodě a „pusťte k nám papeže!“ Přestože byla připravena vodní děla, zasáhnout proti tak obrovskému počtu lidí se nikdo neodvážil. Kardinálu Tomáškovi nebylo dovoleno nic víc než přečíst papežův dopis. Po návratu domů poutníci s úžasem sledovali, že v podání Televizních novin byl ministrův projev provázen nadšeným potleskem… Komunistický stát byl ještě mocný, přesto mnozí považují pouť na Velehradě za zlomový okamžik
V pátek 11. října se ve Fryštáku uskutečnilo velké krajské setkání lidovců a příznivců. Byla zde přítomna i většina kandidátů do nadcházejících voleb, tedy i nový předseda naší okresní organizace MUDr. Róbert Teleky. Pane předsedo, Vaše příjmení nezní zrovna česky, můžete nám ve zkratce přiblížit Váš životní příběh? Moje příjmení je maďarského původu a v překladu znamená parcela. Sám maďarsky neumím. Narodil jsem se na východním Slovensku v městečku Sobrance a vyrůstal jsem v Michalovcích. Při studiu na vysoké škole jsem se seznámil s manželkou, která je ze Vsetína, kde jsme se usadili. Manželka je praktický lékař pro dospělé, já pracuji jako chirurg. Máme dceru a tři syny. Co Vás přimělo ke vstupu do KDU-ČSL? Jako student jsem se aktivně účastnil listopadové revoluce, byl jsem také na Národní třídě 17. 11. 1989 a těšil jsem se na změnu režimu. Po ukončení studia jsem se prakticky okamžitě zapojil do práce v ČSL a následně v KDU-ČSL. Hlásím se k základním hodnotám křesťanské demokracie - svobodě, solidaritě a spravedlnosti.
3 17. listopad z pohledu a vzpomínek přímého účastníka – to by bylo jistě téma na samostatný rozhovor. Teď ale k současnosti. V Německu opakovaně vítězí ve volbách politické uskupení CDU/CSU a v loňském roce zde byl prezidentem zvolen evangelický kněz. Jak si vysvětlujete, že našim sousedům slovo „křesťanský“ ve spojení s politikou evidentně nevadí? Jsem přesvědčený, že za spoustu věcí si můžeme sami. Naše práce v poslanecké sněmovně nebyla vždy přesvědčivá. Někteří naši členové byli namočeni v různých kauzách, došlo k rozpolcení strany a odejití Kalouskova křídla. Věřím, že teď jsme připraveni na restart a lidé nás nyní budou volit, protože v poslanecké sněmovně chybíme. Chci věřit tomu, co zde říkal senátor Čunek - že za další čtyři roky nás už budou lidé volit proto, že jsme odvedli dobrou práci. Pane doktore, máte nějakou vazbu, nějaký vztah k Zašové (když pomineme osobu našeho předsedy a Vašeho profesního kolegy Štěpána Maliňáka?) V Zašové mám pár přátel a kamarádů a samozřejmě za 15 let práce ve Valašském Meziříčí také (doufám) hodně spokojených pacientů. Rád bych všechny čtenáře vašeho zašovského občasníku vyzval k aktivní účasti ve volbách, volte rozumem a srdcem, volme KDU-ČSL.. Díky za rozhovor a zveme Vás i Vaši paní do Zašové, třeba na náš Sousedský ples 25. ledna 2014. A čtenářům našeho zpravodaje připomínáme, že pokud chtějí kroužkovat, pan doktor Teleky kandiduje na kandidátce KDU-ČSL (na kandidátce č. 11) pod číslem 5.
V Rožnově na nádraží visí oranžový „socialistický“ plakát s neuvěřitelným textem: "Dobře fungující stát vám dá práci". Čtu a ptám se sám sebe: to pak budeme všichni státní zaměstnanci, nebo jak tomu rozumět? Pro jistotu čtu znovu. Text ve spojení s oranžovou barvou plakátu, (oranžové bývaly pracovní vesty cestářů a popelářů) a s mřížemi v oknech, vyvolává asociaci – že oni tím myslí veřejně prospěšnou práci? Ale co ta podmínka „dobře fungující …“? Kde se tu ten dobře fungující stát vezme? (Že by se o něj měla nebo chtěla zasloužit ČSSD, o tom tam nepíšou ani slovo.) Odpověď na tuto otázku jsem našel hned přes ulici na žlutém lidoveckém plakátě s Ondrou Benešíkem: "Dáme zemi do pořádku - společně s vámi". spolu S NÁMI? Konečně mi to seplo: Ten pán Seďa z ČSSD netvrdí, že by nám snad měl stát zajistit práci. On jen suše konstatuje: „dobře fungující stát vám dá práci“ – ve smyslu „jo, vážení, mít dobře fungující stát, to vám dá ještě práci“.
4
Jakže to před měsícem říkal papež František? Nikdo z nás nemůže prohlásit: „To se mě netýká, protože vládnou ti druzí.“ Nikoliv, jsem zodpovědný za jejich vládu a musím se co nejvíce vynasnažit, aby vládli dobře, neboť všichni musíme mít účast na společném dobru. Můžete namítnout: ti lidovci si nějak troufají - dát zemi do pořádku. Nedávno ale jejich sesterská CDU volby vyhrála a Němci, jak známo, si na pořádek potrpí, tak ti snad musí vědět, proč opakovaně volí právě křesťanské demokraty. J.K.
Martin Fendrych – Aktualne.cz: Je těžké býti politikem. Server Demagog.cz sleduje předsedy stran a hnutí, kteří kandidují do sněmovny. Posuzuje jejich vystupování v ČT, v Interview Daniely Drtinové. Podle serveru toho zatím nejvíc nalhal Tomio Okamura . Velký vůdce Úsvitu řekl pravdu ve 23 výrocích, ve 30 lhal. Na krk Okamurovi dýchá Jana Bobošíková. Naopak nejlepšího salda dosáhl lidovec Pavel Bělobrádek - nelhal ani jednou. Asi se drží rčení, že kdo lže, ten krade. *** Stalinistka a kandidátka KSČM Marta Semelová odpovídala na dotazy čtenářů iDNES.cz. Vyjádřila se k minulému režimu: „Samozřejmě byly i některé chyby, to nikdy nikdo nezamlčoval. Ale celkově to byl určitě spravedlivější systém, než je ten současný." Semelová asi žila v jiné zemi, pokud míní, že chyby nikdo nezamlčoval. Jen zmínka o chybě byla na kriminál. Škoda že Rudá Marta nemůže vysvětlit mým dědečkům, v čem byl minulý režim spravedlivější. Komunisti je oba zabili. Bez soudu a bez důvodu. *** ODS ve volebním programu slibuje, že na dálnicích zvýší povolenou rychlost na 150 kilometrů. Kdo to potřebuje? Jaký je motiv? Zřejmě uklidnit své voliče v BMW, zmatené umístěním ženy do čela kandidátky. Silné auto a pedál na podlaze jsou v genech ODS stejně jako býčí šíje a paklíky pětitisícovek. Padej ke krajnici, #volím_pravici! *** Zaorálek (ČSSD) byl v nedělní debatě na Primě spolu s předsedou lidovců Pavlem Bělobrádkem. Zaorálek: „Přál bych si, aby KDU-ČSL byla koaliční partner." Překvapivé! KDUČSL např. souhlasí s vracením majetku církvím, proti čemuž Zaorálek dštil oheň a síru. Jenže teď se věci změnily: lidovci se zdají přímo andělskými partnery proti Zemanovcům. Má to ale jeden háček: Miloš Zeman si nepřeje ani Zaorálka, ani lidovce.
5
Na stánkách iDNES hodnotí politoložka Eva Lebedová televizní debatu volebních lídrů Zlínského kraje:
„Nejlépe dopadl lidovec Ondřej Benešík, bylo vidět, že je vystudovaný politolog a má jako starosta zkušenost z komunální politiky. Uváděl konkrétní příklady, byl pohotový i vtipný. Zvládl i závěrečné oslovení voličů, v němž zdůraznil tradici KDU-ČSL, čímž se vymezil vůči novým subjektům," všimla si Lebedová. "Jako jediný se dokázal zajímavě zviditelnit." Petr Gazdík, (TOP 09 a STAN) „Neoslnil, ale jako zkušený politik ani nezklamal Není to typ, který by strhl davy, ale jako jeden z mála dokázal reagovat i na to, co říkali ostatní.“ Vratislav Mynář, SPOZ. „Mynář sázel na lidovost. Své voliče asi nezklamal, ale je to spíš lidový vypravěč než vyhraněný politik. Ocital se na hranici populismu," soudí Lebedová. Jan Hrdý, ODS.“Lídr ODS neměnil mimiku, ani když na něho moderátor Jakub Železný dorážel. Měl nulové charisma. Chyběl zápal, nadšení," míní politoložka "To, že si ODS vybrala za lídra jeho, mohlo u voličů umocnit pocit, že ODS je skutečně v krizi." Antonín Seďa, ČSSD. Podle Lebedové zklamal: „Často říkal fráze. Působil jako politik za starých časů,". Seďa byl poslanec poslední tři volební období, teď usiluje o čtvrté. Jaroslav Holík z Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. „Měl potíže i s jednoduchou větou. Občas odpovídal otázkami, což není vhodné. Nepřesvědčil o své kvalifikaci pro politiku, obtížně se vyjadřoval i k jednodušším tématům typu fotbal.“ Vladimír Koníček, KSČM. „Komunista Vladimír Koníček se zase nesnažil. Jako by si byl jistý hlasy věrných a nové nesháněl. Jeho závěrečná řeč připomínala bezduché komunistické projevy v minulosti," uzavřela politoložka Lebedová. Zdroj: http://zlin.idnes.cz/politolozka-eva-lebedova-o-predvolebni-televizni-debata
Kdo by volil stranu, která by už ve svém názvu přiznávala, že bude hůř? Stačí ale optimistický název ANO, bude líp - a voliči se (prý) jen hrnou. Existuje názor, že stát je potřeba řídit jako firmu, v jeho čele má stát schopný manažer. Mnohé tato představa nadchla do té míry, že se přidávají jako fanoušci a voliči k „hnutí“ ANO, bude líp. Zakladatel a v podstatě majitel tohoto volebního trháku Andrej Babiš se rozhodl ke své moci ekonomické (se 40 miliardami druhý nejbohatší muž země) a mediální, připojit i moc politickou. (Andrej Babiš kromě jiných novin a dalších sdělovacích prostředků vlastní i týdeník 5 plus 2, který je zdarma k dispozici i v zašovských prodejnách a jehož poslední číslo je „shodou okolností“ plné Babiše a jeho ANO.) Ekonomika je důležitá, ale stát není firma (tím méně firma v rukou jednoho člověka). Ve firmě nejsou děti a důchodci, kdežto ve státě ano. Stát má proto spíše připomínat rodinu, ostatně i rodina musí vyjít se svými příjmy, musí se snažit o vyrovnaný rozpočet.
Přenášet zkušenost z řízení firmy na řízení státu prostě nelze, nemluvě o tom, že také firmy krachují a děje se tak denně navzdory tomu, že jejich majitelé a manažeři byli přesvědčeni, že mají geniální „podnikatelský záměr“. Kromě ANO se zde objevil ještě jeden podobný projekt - ÚSVIT. Jeho volební preference jsou ovšem mnohem nižší (úměrně k tomu, oč nižší jsou i finanční možnosti jeho zakladatele Okamury). Domníváme se, že podporovat tyto iniciativy jednotlivců není moudrý nápad. Vždyť jedním z motivů vzniku politických stran je naopak snaha sjednotit „obyčejné lidi“ podobného názoru, zastánce stejných hodnot do jednoho subjektu, do jedné strany a vytvořit tak protiváhu právě těmto lidem. Lidem, kteří ve svých rukou soustřeďují až nebezpečně velký díl moci. Nenechme se mýlit tím, že se prezentují jako hnutí, jako demokratické organizace. Čím by bylo ANO či ÚSVIT bez svých zakladatelů a mecenášů, bez jejich milionů? Dokázala by tato hnutí své současné předsedy nahradit někým jiným? Jak dlouho by potom přežily? Měsíc - dva? ANO a ÚSVIT nejsou politickým hnutím, ale podnikatelským projektem oděným do prázdných, líbivých hesel jako v minulém období Věci veřejné. Sám Andrej Babiš se v chatu se čtenáři deníku TÝDEN.CZ uřekl: "Pro mne osobně by byla lákavější práce v opozici. Novou vládu nečeká vůbec lehké období." Tak jak je to? Bude líp nebo bude hůř?
Nebývá zvykem, aby katolický duchovní otevřeně vyjádřil podporu konkrétní politické straně. Má to logiku. Kněží (podobně jako soudci) jsou zde pro všechny, snaží se nedávat najevo své stranické sympatie. Miloslav kardinál Vlk si jako „důchodce“, jako emeritní arcibiskup pražský, dovolil výjimku: KDU-ČSL v minulosti usilovala o to, aby náš systém měl ve svých základech i duchovní hodnoty. Zvlášť dnes vidím, že společnost naléhavě potřebuje právě tyto hodnoty, které jí i politice chybějí. Mám důvěru k tomuto politickému uskupení, jehož lidé jsou ochotni a schopni o takovéto hodnoty usilovat.
Je sobotní ráno. Pospíchám po hřebenové cestě z Pusteven na vrchol Radhoště, abych odemkl kapli, než začnou chodit návštěvníci. Cestou dostihnu skupinku lidí – převážně žen. Působí zde nepatřičným dojmem: společenský oděv, kytice květin v rukou. V 11 bude v kapli sloužena mše, ptám se proto ženy, která nese velkou vázu, jestli ty květiny jsou na výzdobu kaple. Podívá se nechápavě. Víc se neptám – spěchám. Odemykám vchod, připravuji kapli na mši i na příchod turistů. Otevřenými vraty zahlédnu tu podivnou skupinku lidí. Minuli kapli a teď postávají na okraji lesního porostu. Hlouček se zvolna rozrůstá o nově příchozí. Také do kaple přicházejí první návštěvníci – náhodní turisté i věřící, keři přišli záměrně na mši.
7 Je čas zvonit. Beru do ruky provaz a po prvních úderech radhošťského zvonu zahlédnu u vchodu do zvonice ženu, kterou jsem ráno cestou oslovil v domnění, že jde na mši. Čeká trpělivě, až dozvoním. Pak se konečně dovídám, proč jsou tady: před pár dny jí zemřel bratr. Nečekaně. Nedělali žádný pohřeb. Byl to sportovec, lyžař, měl rád Beskydy… Tak se s ním sem – do přírody - přišli rozloučit. Jsou zde i s jeho maminkou, přijdou kamarádi... Ona prý něco řekne, zapálí svíčky... Prý jestli by to nevadilo - oni pak zase vše uklidí. Projevuji soustrast a vysvětluji, že já nejsem z CHKO. Nemohu jim nic povolit ani zakázat - je to na nich. Hlavně, aby od těch svíček nechytil les. Paní zavádí řeč na to zvonění. Dovtípil jsem se. Vysvětluji, že teď bude mše, po ní budu zvonit k polednímu Anděl Páně, ale potom – jestli si to přeje - mohu zazvonit „hranu“, jak bývá zvykem, když někdo zemře. Paní to evidentně potěšilo: Dobře - tak my počkáme, až zazvoníte, pak hned začneme. Opakuje scénář: „Já něco řeknu, zapálíme svíčky - my bychom je pak i s květinami donesli do kaple, jestli můžeme.“ Začíná mše. Z hloučku na kraji lesa se jí neúčastní nikdo. Později zvoním za zemřelého, jak jsem slíbil, a dál už se věnuji příchozím turistům. Na kraji lesa zatím probíhá podivný soukromý obřad - tryzna za zemřelého. Po nějaké době přicházejí všichni průvodem do kaple. Nesou zapálené hřbitovní svíčky, květiny, procházejí mezi turisty. Připadám si, jako bych se připletl k natáčení nějakého filmu – tak podivně, absurdně to vše působí. Kladou svíčky i květiny na první oltářní stupeň, doprostřed staví vázu s velkou kyticí slunečnic. Jedna mladá žena se osmělí položit rudou růži přímo na obětní stůl. Odcházejí mlčky, jen jejich mluvčí znovu děkuje a ptá se, co jsou dlužni za to zvonění - samozřejmě nic. Rozhlíží se po kapli, až uvidí ve zdi pokladničku. „Tak já aspoň ..." - vsune do ní nějakou bankovku. Den pokračuje. Turisté se nechávají strhnout hořícími svíčkami před oltářem. Ptají se, jestli je tu neprodáváme - chtěli by taky „za někoho zapálit svíčku“. Služba v radhošťské kapli přináší nejrůznější zážitky. Tento patří k těm nejsilnějším. Jak se to stane, říkám si, že lidé, kteří se snad ani neumí pokřižovat, které nenapadne sundat čepici při vstupu do kaple, mají potřebu „za někoho zapálit svíčku“? Člověk se prý stal člověkem, když začal pohřbívat své mrtvé. Dnes jsou často pohřby bez obřadu, zredukovány na pouhou kremaci. Blíži se svátek dušiček a v obchodech zase půjdou na odbyt hřbitovní svíce. Na našich hřbitovech budeme potkávat lidi podobné těm z Radhoště. Modlit se dávno zapomněli (pokud to vůbec uměli), ale touha něco udělat pro své mrtvé („něco říct, zapálit svíčky“) ta zůstala. A často kvůli té zapálené svíci na hrobě cestují mnoho kilometrů… Navzdory převládajícímu materialismu, proklamované racionalitě, mají lidé potřebu pro své zemřelé něco udělat, něco za ně obětovat. Vždyť co jiného než oběť jsou květiny, které necháváme na hrobě s vědomím, že je ráno sežehne mráz, a svíčky, které tam budou hořet celou noc - jen tak. J. Krůpa
Vážení čtenáři Lidoveckého zpravodaje, za několik dnů budou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Toto číslo LZ je tedy číslem předvolebním. Nechtěli jsme v něm jen opakovat důvody, proč volit právě KDU-ČSL, přepisovat sem volební program a vyjmenovávat všechny naše kandidáty. To vše si můžete přečíst v informačních předvolebních letácích. Uceleně a podrobně najdete všechny potřebné informace především na oficiálním webu naší strany: www.kdu.cz. V minulosti byli lidovci často osočováni ze všeho možného. Ovšem ukázalo se, že bez KDU-ČSL nejsou vztahy mezi politiky kultivovanější, atmosféra ve sněmovně není dělnější, vládní koalice stabilnější, ani vláda důvěryhodnější. Právě naopak. Nutnost těchto předčasných voleb je toho důkazem. Jménem KDU-ČSL děkujeme za Vaši podporu a hlasy. Věříme, že Vás žádný z lidoveckých kandidátů nezklame, že své volby nebudete litovat. Redakce LZ *************************************************************************** E-mail lídra kandidátky KDU-ČSL ve Zlínskékém kraji Ondřeje Benešíka ze dne 15.10.2013:
Milé sestry a bratři v Zašové a Veselé chtěl bych Vám ze srdce poděkovat za Váš zájem a ochotu podporovat křesťanskodemokratickou politiku. Kde jinde než ve Zlínském kraji by měla KDU-ČSL bojovat o první příčky v tomto volebním klání. Proto Vás chci poprosit nejen o hlas pro KDU-ČSL, ale také o propagaci naší strany a programu ve svém nejbližším okolí, v rodině, mezi sousedy nebo na pracovišti. Důvodů, proč volit právě Lidovou stranu je mnoho. Je ale potřeba především zdůrazňovat, že jsme stranou, která se poučila z vlastních chyb, stranou, která jako jediná nabízí program založený na staletími prověřených křesťanských hodnotách. Nejsme rychlokvašky ani podnikatelský projekt, jsme skutečnou politickou stranou, která má svou historii a tradici. Jsme rozumnou volbou pro rozumné lidi. Váš Ondřej Benešík Lidovecký zpravodaj - informační občasník zašovských a veselských lidovců Pro členy a příznivce KDU-ČSL Zašová vydal svépomocí výbor místní organizace web: www.zasova.org mail:
[email protected]
Mimořádné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
NÁVRAT LIDOVCŮ DO SNĚMOVNY
výsledky v obci Zašová (včetně Veselé)
KDU-ČSL získala v minulých volbách 230 tisíc hlasů, v těchto volbách 335 tisíc hlasů.
Volební strana
hlasy
%
1
ANO 2011
302
21.20
2
KDU-ČSL
243
17.06
3
ČSSD
232
16.29
4
ÚSVIT T. Okamury
147
10.32
5
KSČM
129
9.05
6
TOP 09
125
8.77
7
ODS
102
7.16
8
Strana svob. občanů
37
2.59
9
Strana zelených
34
2.38
10
Pirátská strana
28
1.96
11
Zemanovci
25
1.75
12
Dělnická strana
8
0.56
13
Hnutí Změna
5
0.35
14
Hlavu vzhůru
3
0.21
15
Strana soukromníků
2
0.14
16
Koruna česká
1
0.07
16
Suverenita
1
0.07
17
Lev – nár. socialisté
0
0
Nárůst našich voličů za tři roky téměř o 50% svědčí jasně o tom, že nevymíráme, jak by si snad mnozí přáli, ale že křesťanská demokracie je politickou silou, která má i na české politické scéně své nezastupitelné místo.
