Na jeho programu budou volby předsedy a místopředsedů ÚV KSČM a také předsedů rozhodčí a revizní komise KSČM. Rozhodovat se bude rovněž o programovém zaměření strany pro další období.
Na okresní konferenci v lednu letošního roku byli zvoleni delegáti a host IX. SJEZDU KSČM RSDr. Jaroslav Horák - člen OV KSČM, KV KSČM, předseda oblastního výboru v Děčíně, zastupitel v Děčíně a Ústeckého kraje
Ing. Josef Váňo – předseda OV KSČM Děčín, člen KV KSČM, zastupitel v Jílovém u Děčína a Ústeckého kraje
Doc. Dr. Václav Šenkýř CSc. -člen Ústředního výboru KSČM
Bc. Jiří Šír – člen OV KSČM Děčín kandidát do Ústředního výboru KSČM a zastupitel Malšovicích u Děčína
95 LET OD ZALOŽENÍ KSČ V důsledku 1. světové války a vyvrcholením krize sociálnědemokratických stran ekonomické a politické potíže státu po této válce. Vyostřením všech politických a ekonomických potíží a neposledně Velká říjnová revoluce 1917 ukázala, historicky nevyhnutelný vznik nové politické organizace dělnické třídy. Pravicové vedení Čs. sociálnědemokratické strany se včlenilo do budování nového státu jako buržoazní strana a jako jedna z nejsilnější politických stran promarnila usměrnit orientaci a charakteristiku nového státu. Při prosincové generální stávce 1920 „boj o Lidový dům“ se vedení sociálnědemokratické strany postavilo na stranu pravice a nechalo tento boj Lidový dům krvavě potlačit. Marxistická levice, která postupně narůstala, v této straně se muselo z ideologických důvodů rozejít. Už počátkem roku 1921 se cela logicky začalo vytváření komunistické strany. Na Slovensku v Lubochni již v lednu 1921 kde schválili vše 21 podmínek Komunistické internacionály. Mládež všude nadšeně hlasovala pro přijetí 21. podmínek III. Internacionály. 27. února 1921 se svazy mládeže český, slovenský a německý, spojily v jeden Svaz komunistické mládeže, jenž se stala sekcí Komunistické internacionály mládeže. V březnu 1921 se vytvořila další komunistická složka, která vznikla z hnutí soc.dem levice. Byla jím německá sekce Komunistické strany Československa, k ustanovení došlo 12. března 1921 na sjezdu v Liberci. Jejím vůdčí osobností byl soudruh Karel Krejbich jeden z mála z německých soc. dem. Působící ještě v éře Rakouska – Uherska. Všechny vylíčené události od ledna 1921 působily k tomu, aby uzrály předpoklady pro vytvoření jednotné Komunistické strany Československa. Když sjezd československé soc.dem. levice, konaný v Praze 14.-17. května 1921, rozhodl svým hlasováním o ustavení Komunistické strany Československa, byl to historický okamžik v dějinách naší země
Existence několika komunistických stran v jedné zemi neprospívá revolučnímu hnutí, a ale prospívá opozici. Tento případ známe z dnešní doby. Potřebu jednoty si uvědomovali tehdejší komunisté, proto bylo v srpnu 1921 všemi komunistickými stranami Čech, Slovenska a německé sekce svolán na 30. října-2.listopadu 1921 svolán slučovací sjezd. V Národním domě v Praze na Smichově se zúčastnilo 169 delegátů z hlasem rozhodujícím a 79. delegátů z hlasem poradním . Jednání sjezdu se zabývalo organizačním řádem nové strany, demokratickým centralismem, odpovědnosti a stranické disciplíny vše so podařilo zakotvit v organizačním řádu strany. Byla, zde vybudována strana nového tipu do čela stanuli zástupci proletariátu všech národností Československa. Například B. Šmeral, K. Krejbich, B. Jílek, M. Člen ,V.Bolen a sekretářem byl zvolen A. Zápotocký. Důležitý rysem bylo, že se stranou sympatizovalo mnoho kulturních a vědeckých osobností tehdejší doby například S.K. Neumann, Jiří Wolker, Marie Majerová , Ivan Olbracht, Zdeněk Nejedlý a řada jiných. Komunistická strana Československa mněla v době
svého vzniku 350 tisíc členu přesná evidence se tehdy nevedla. Patřila nejsilnějším stranám Komunistické Internacionály a k nejsilnější straně Československé republice. Samozřejmě že se mladá strana potýkala z mnoha problémy. 70% členů pocházelo z soc.dem . strany kteří si přinesly určité stereotypy. Strana byla organizována v jako soc.dem. do místních organizací postupně však byli základní organizace zakladeny na závodech. Mnohdy se museli postupně překonávat národností diferenciace při společném boji a třídním zapase. Vytvořením internacionální jednotné Komunistické strany Československa v mnoho národnostním státě byl bezesporu velký úspěch. R.
Drazí spoluobčané, soudružky a soudruzi setkáváme se u památníku osvoboditelů. Před 71 lety osvobodily vojska Rudé armády a spojenců Evropu od hrůz fašizmu, utrpení a porobení národů. 8. května vojáci Rudé armády vyvěsili Rudý prapor nad Berlínem. 9. května osvobodily tanky Jeljušenka a Koněva Prahu. Ještě 47 let stál jejich tank č. 23 na podstavci v Praze. Co tomu předcházelo? Osvětim, Lidice, Ležáky. V Československé republice padlo 144000 Rusů, 66 tisíc Rumunů, 200 Američanů. Světová válka trvala 6 let a dva dny. Válečné škody stály 4 bilióny dolarů. Ve válce bylo 70 států, ve zbrani 110 milionů vojáků. Padlo nebo bylo zavražděno přes 62 milionů lidí. Nechceme další světovou válku. A jak to vypadá dnes? Obyvatelstvo z Malé Asie a Afriky se tlačí do Evropy. Na hranicích Líbie je připraven další milion lidí k cestě do Evropy. To většinou nejsou lidé ze strachu před bombardováním. To jsou uměle vytvářeny a finančně podporovány davy lidí ohrožující již 71 let mírovou Evropu. Je smutné že ta země již letectvo 25. dubna 1945 bombardovalo Plzeň, Škodovku, ČKD je tou zemí, která ohrožuje bezpečnost Evropy, vytvořila podmínky pro zvěrstva, které páchá Islám a ohrožuje mír v Evropě svojí rozpínavostí, podporou Ukrajinského fašizmu a další vojenskou rozpínavostí v Evropě. Příjmem jak se vyjádřil Vojtěch Filip před-
seda ÚV KSČM na Terezínské tryzně v sobotu 7. května každého, kdo bude ctít naše zákony, bude pracovat a vytvářet hodnoty, nebude ohrožovat bezpečnost a přijde k nám z důvodu ohrožení své bezpečnosti i bezpečnosti své rodiny. Pokloňme se před památkou osvoboditelů a vychovávejme své děti, vnuky k úctě před osvoboditeli. Jsem rád, že i vedení města Benešova nezapomíná a místo dnešní piety je čisté a vzorně upravené. Vždy to tak upravené nebylo. Dnešní položení kytic zde u památníku Rudé armády v Benešově n. Pl. není jediným místem, kde jsme vzpomněli památky osvoboditelů proti fašizmu. V sobotu 7.5.2016 27 našich spoluobčanů z Benešova a okolí a z toho 7 dětí se zúčastnilo autobusového zájezdu do Terezína. V neděli 8. května 2016 jsme uctili památku Jana Švermy položením kytek a vzpomínkou u jeho památníku v Benešově. V tento den navštívili Děčín a položili věnce na Folknáři motorkáři tak zvaní Noční jezdci z Ruska při cestě do Berlína. Ve stejný den odpoledne jsme položili věnec na památníku v Rabštejně. Po celém okrese byla řada vzpomínkových akcí. Dík a poděkování patří všem, kteří v těchto dnech uctili památku osvoboditelů. 10. 5. 2016 Stibor
Co víme o Tibetu ? příspěvek do Benešovského zpravodaje Pro mnohé je Tibet „ rájem s ušlechtilými
malým a slabým. Když jde o kšefty, musí
mnichy, moudrými vládci a nekonečně pracovi-
všechno stranou. Číně nelze vyhrožovat, na ob-
tými a loajálními lidmi „. Všechno je jinak!! Zá-
chodu s Čínou lze dobře vydělat.
padní propaganda lidem vtloukla do hlav po-
Tibet není Dalajláma. Tento vzdělaný člověk
divné klišé o okupaci Tibetu. Západ velmi
bojuje za nezávislost Tibetu, ale ne tak doslova.
snadno zapomněl, že téměř tisíc let byl Tibet
Je to realista a bojuje za určitý typ samosprávy a
součástí Číny a jen po dobu několika desetiletí
svobodu, hlavně svobodu náboženskou. O sku-
japonské okupace a občanské války byl mimo
tečnou demokracii mu jde již méně – v Tibetu
jurisdikci čínské vlády. Čína rozhodně v roce
demokracie nikdy nebyla. Před léty byl Tibet asi
1959 neměla potřebu okupace Tibetu. Potřeba
padesát let svobodný- bez čínské nadvlády-
vznikla až ve chvíli, kdy si USA uvědomily, že ra-
vládl krutý feudální a náboženský režim. Jenže
keta středního doletu vypálená z nadmořské vý
Dalajláma není sám, život v Tibetu byl velmi těž
šky 4 -5 tisíc metrů nad mořem, se stává raketou
ký. Celá staletí tam vládli náboženští vůdci, a
velmi dlouhého doletu! Následovala tedy oku-
hlavně ti se snaží o navrácení starých pořádků.
pace čínskou armádou v zemi, kterou nikdo ne-
Moc mnichů v okolí klášterů nebyla ničím ome-
bránil, místní kláštery byly vyhladovělé a slabě
zena. Lidské oběti před padesáti lety byli samo-
vyzbrojené.
zřejmostí. To jsou ony lidská práva, chtějí snad
Bránit teokratický režim neměl kdo. Třetinu obyvatel v roce 1959 tvořili otroci, třetinu nevolníci. To nebyl středověk, to byla 50. léta 20 sto-
návrat takových pořádků, nebo doufají polepšení nových budoucích vládců. A jaký by mohl být Tibet bez Čínské nadvlády?
letí! Tibetští lámové byli teokratickými vládci.
V Tibetu je více demokracie a svobody než tam
V Tibetu bylo 200 tisíc mnichů, kteří neměli ž
kdy bylo. Čína zavádí například v Tibetu povin-
ádná práva, byli téměř ve stejné pozici jako ot-
nou školní docházku pro všechny děti. Mniši v
roci. Tedy Tibeťané nebránili svou zem. Nebyla
minulosti neměli zájem o vzdělání lidí.
to jejich země, byla to země lámů s neomezenou mocí! Je pravdou, že velmi málo lidí ví o Tibetu více
Prostě otázka Tibetu není tak jednoduchá, jak nám ji TOP předvádí. Tibet má větší možnosti rozvoje v rámci Číny než jako samostatný stát.
než o údajném porušování tzv. lidských práv.
Samostatný by mohl velmi lehce sklouznout
10. března oslavují někteří lidé ovlivnění funkci-
zpátky do historie, kde by opět vládli mniši, a ná-
onáři zejména TOP 09 den Tibetu, vyvěšují na
boženství by ovládlo veškerý život!
radnicích někdy proti vůli občanů měst Tibetské
Hrabal Zdenko – místopředseda KSČM
vlajky. Nevíme co uctívají? Kolik z nich zná historii Tibetu? Skoro nikdo ! , politici se nikdy nenamáhají mluvit s čínskými politiky o lidských právech. Mluví o nových fabrikách, co by mohli do Číny dovést, ale o lidská práva jim nejde. Lidská práva jsou tak dobrá jako důvod k válce proti
V Benešově nad Ploučnicí 31.3.2016
29. zasedání Zastupitelstvo ústeckého kraje dne 25. dubna 2016 Na zasedání ústeckého kraje bylo projednáno 67 bodu jednání. Vybrali jsme pouze některé body jednání, které se tikají našeho okresu. Bod číslo 11. a 12. Zastupitelstvo Ústeckého kraje na svém zasedání v tajném hlasování schválilo , ( pro 38, proti 3 a 7 zastupitelů uzavření kupní smlouvy s jihokorejskou společností Nexen Tire Corporation Czech, kterou dojde k prodeji pozemků v SPZ Triangle. Po schválení vládního usnesení o finanční kompenzaci za prodej pozemků pro Ústecký kraj jde o další významný krok směrem k úspěšné realizaci investičního projektu, který v následujících letech přinese do regionu až 1500 pracovních míst. Dalším mimořádným bodem jednání byl návrh zastupitelů ODS ústeckého na odvolání. Ing. Vladislava Rašky z funkce předsedy Kontrolního výboru Zastupitelstva Ústeckého kraje. Mgr. Jiří Řehák (Pro kraj) dal protinávrh do funkce předsedy Kontrolního výboru Zastupitelstva Ústeckého kraje Šárku Zimovou- Dostálovou ze své strany. Protinávrh nebyl přijat (6 pro, 14,
Praha 21. 4. 2016 Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Manažer roku 2015. V kategorii Představitelé veřejné správy zvítězil hejtman Ústeckého kraje
Oldřich Bubeníček
Volební preference v Ústeckém kraji duben 2016
proti a 14 se zdrželo ) . Následovalo hlasování o původním návrhu kdy do této funkce byl navržen ing. Radek Vonka (ODS). Ani tento návrh nebyl přijat (7 pro, 12 proti a 11. zastupitelů se zdrželo ) . Tento bod jedná, neprošel a dále zůstává ing. Vladislav Rašky v funkci předsedy Kontrolního výboru Zastupitelstva Ústeckého kraje. Dalším mimořádným bodem jednání byl bod 67/2 bylo odstoupení z funkce zastupitele Ústeckého kraje a předsedy výboru pro vzdělávání a zaměstnanost Ing. Dagmar Waicové (ČSSD) do nové funkce vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy. Na návrh vedení ústeckého kraje mněla být vyplaceno odstupné ve výši tři měsíčních plátů. Funkce předsedy výboru pro vzdělávání je funkce uvolněná a finančně placená. Zastupitelstva Ústeckého kraje toto odstupné velkou většinou neodsouhlasilo s odůvodněním, že Ing. Dagmar Waicová nadále zůstává zaměstnancem Ústeckého kraje. R.R .
Tisková zpráva z 19. zasedání ÚV KSČM dne 9. dubna 2016 Na svém posledním zasedání před IX. sjezdem KSČM se Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy zabýval především přípravou sjezdu, projednal návrhy stěžejních dokumentů - zprávu o činnosti strany a zprávu o hospodaření od minulého sjezdu, návrh na zkvalitnění řízení strany včetně úpravy stanov a návrh programových dokumentů, zprávy Ústřední revizní komise a Ústřední rozhodčí komise KSČM. Předseda ÚV KSČM V. Filip ve svém úvodním vystoupení konstatoval, že by strana měla vyjít ze sjezdu posílena i směrem k podzimním volbám. Uvedl, že pojetí zprávy o činnosti mezi sjezdy je dost odlišné od předchozích, protože KSČM byla úspěšná ve volbách v roce 2012, 2013 i 2014, a tak se jí otevřely i nové možnosti zejména na krajské úrovni. Vývoj podle hodnocení V. Filipa potvrdil, že rozhodnutí přijmout na minulém sjezdu konkrétní program bylo správné. Tento program naši voliči přijali, i když tento potenciál KSČM plně nevyužila. Nedokázala např. naplnit v obecních volbách více kandidátních listin. Pokud jde o předsjezdovou diskusi týkající se řízení organizační struktury strany, je podle V. Filipa pozitivní, že byla nastartována, ale neměla by být předčasně ukončena. Je nutné dál iniciovat a podporovat aktivitu členské základny. Konkrétními návrhy musíme lidem více prokazovat, že o ně máme zájem a dokážeme pro ně něco udělat. Podle V. Filipa je nutné upevnit systém řízení strany, posílit efektivnost činnosti. Předseda kladně ocenil obsah zprávy o hospodaření strany mezi sjezdy. K programovému dokumentu na IX. sjezd předseda V. Filip uvedl, že největší rozpor v předsjezdové diskusi se projevil ve vztahu k části týkající se minulosti. Přitom KSČM jasně říká, že usiluje o systémovou změnu a překonání kapitalismu, o sociálně spravedlivou společnost založenou na solidaritě, humanismu, sociální spravedlnosti a výrazném podílu občanů na řízení od zdola až do centra. V. Filip dále uvedl, že v souvislosti s posilováním pozice KSČM je patrný i nárůst antikomunismu. Ve vládní koalici dochází k hádkám, projevuje se i neochota vlády řešit některé problémy občanů. O to více je nutné, aby KSČM byla akceschopnou stranou, která představuje nejen virtuální, ale skutečnou politickou sílu. Ke splnění cíle – zvýšit svou autoritu ve společnosti – má KSČM dostatek sil.
Místopředseda ÚV KSČM J. Dolejš shrnul diskusi k návrhu programových dokumentů. Zdůraznil, že jde o politický, nikoli volební program. Potvrdil, že diskuse byla kritická, z konferencí přišlo mnoho připomínek. Zároveň se v ní většinově neprojevila snaha o takový programový obrat strany, který by se lišil od dosavadního vymezení strategických cílů KSČM. Ta se i nadále zaměřuje především na budoucnost, nikoli na minulost, a hledá řešení nově vznikajících problémů. Mnoho připomínek se týkalo právě aktuálně se projevujících nových rozporů ve světě. Diskutující např. poukazovali na potřebu nové podoby evropské integrace, kladli důraz na odpovědnost velmocí za migraci a řešení jejích příčin. Hovořili o tom, že je lidem nutné nabízet praktická východiska proti militarizaci společnosti, válce a chaosu, aby se migraci předcházelo. Návrh na zkvalitnění řízení strany uvedl 1. místopředseda ÚV KSČM P. Šimůnek. Konstatoval, že navrhované změny jsou potřebné k tomu, aby KSČM byla akceschopnou stranou a podařilo se jí posílit zájem sympatizantů KSČM o vstup do strany a o přímé zapojení do její činnosti. Ústřední výbor KSČM kdo je navržen pro volbu na sjezd do vedoucích funkcí. Na předsedu budou kandidovat vedle Vojtěcha Filipa pražský zastupitel Ivan Hrůza a bývalý místopředseda ÚV KSČM Josef Skála. O funkci 1. místopředsedy se budou ucházet bývalý poslanec a zastupitel Jihočeského kraje Petr Braný, europoslanec Jaromír Kohlíček a stávající 1. místopředseda Petr Šimůnek. Do funkce dalších dvou místopředsedů je podáno celkem třináct návrhů. Kandidovat budou Hana Aulická Jírovcová, Jiří Dolejš, Václav Exner, Josef Gottwald, Stanislav Grospič, Ivan Hrůza, Věra Klontza, Jaromír Kohlíček, Josef Skála, Zdeněk Štefek, Jiří Valenta, Miloslava Vostrá, Helena Vrzalová. O funkci předsedy Ústřední revizní komise budou usilovat Jiří Horák, Zdeňka Lišková, Marie Pěnčíková a Otakar Zmítko, o funkci předsedy Ústřední rozhodčí komise pak Vladimír Chaloupka, Zdeněk Levý, Esma Opravilová, Ludvík Šulda a Helena Vrzalová.
Autor: Mediální úsek ÚV KSČM Zdroj: ÚV KSČM
v sobotu 28. května 2016 od 14:00 hodin na hřišti ZŠ Kosmonautů za točnou autobusu v Březinách Program:
14:00 - ukázky první pomoci, záchrany života, znalostní kvíz a praktické ukázky záchranářů ze skupiny Paramedic - soutěže pro děti (jízda s kolečkem na čas, slalom, střelba ze vzduchovky, hod na koš, házení míčkem, lov rybiček, atd.) - ukázky hasičské a policejní techniky - jízda na koních, malování na obličej 16:00 - opékání špekáčků (děti zdarma) Stánek s občerstvením!
Balónky, reprodukovaná hudba, pivo, limo, klobásky a další mňamky…
Akci pořádá Základní organizace KSČM Březiny za podpory: ZŠ Kosmonautů Děčín XXVII – Březiny, OV KSČM Děčín a poslanců Parlamentu České Republiky.
Aby lidé mohli ovlivňovat politiku ve prospěch obecního dobra, musí rozumět nejen světu, ve kterém žijí, ale musí znát i historii svého domova. Je nutné znát i negativní stránky historie, ale ne proto, aby se ubíjelo zdravé sebevědomí národa, ale aby se předcházelo opakování problémů. Pozitivní stránky je nutné znát, aby byla co největší zodpovědnost za jejich uchování a kontinuitu. Nesmíme dopustit, aby se události 2. světové války staly předmětem politických a historických manipulací a účelového překrucování. Krutosti a běsy doprovázející války a poválečné doby jsou dnes často interpretovány v neprospěch napadených a porobovaných. Letos si připomínáme 71. výročí osvobození celé naší vlasti od nacistické okupace. I po tak dlouhé době je třeba trvat na tom, že nacizmus znamenal ohrožení svobody a samé podstaty existence našeho národa. Po šestileté okupaci, životu v protektorátu, vyvražďování českého obyvatelstva, likvidací obcí
smani,po otevřeném propagování budoucnosti Čechů Heydrichem na jedné z porad na Pražském hradě: „Čech v tomto prostoru nemá konec konců co pohledávat" - to všechno vytvořilo obrovskou výbušnou sílu pocitu odplaty. Je úkolem pamětníku té doby, kteří dobře znali sekvenci událostí, které před, v průběhu a po skončení války nastaly, aby nedopustili přepisování historie druhé světové války a jiné řazení jejich příčin a následků. V tom jim musí napomáhat historici, učitelé i média. „ Milka“ při úpravě památníku Partyzánu v Šluknově
z vykonstruovaných důvodů ( Lidice,Javoříčko,Ležáky,Český Malín,Ploština,Prlov,Zákřov.....),prvním a druhém stanném právu, po zvěrstvech, která na samém konci války páchali zejména mladí ese-
Vzpomínáme Všichni si vzpomeneme na obětavého funkcionáře KSČM a dlouholetého člena okresního výboru KSČM a předsedy oblastního výboru KSČM v Rumburku, soudruha Alexandra Conka který naše řady opustil 1. května 2016. Čest jeho památce.
V letošním roce jsme oslavily 101. narozeniny soudružky Vlasty Balousové z Rumburka, která nás náhlé opotila 2. května 2016 po krátké nemoci. Nikdy nezapomene milou a usměvavou soudružku plnou života, která mněla ještě hodně plánů jak na jaře bude pracovat na zahrádce.
Po dlouhé a těžké nemoci zemře 30 dubna 2016 ve věku 99 let dlouholetý člen KSČM Zdeněk Lindr z Jílové u Děčína
gog. V posledních letech je členem Ústředního výboru KSČM a předseda kontrolního výboru a zastupitel města Děčína. Nesmíme, opomenou, že s. Šenkýř je dlouholetým včelařem a několik let členem Ústředního výboru Českého svazu včelařů. Za svou pedagogickou činnost ve funkci děkan Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem byl
V neděli 3. dubna navštívily s Ing Josef Váňo , RSDr. Jaroslav Horák , soudružka Miluška Turková soudruha Doc. Dr., Václav Šenkýř CSc. při jeho životním jubileu. Soudruha Doc. Dr., Václav Šenkýř CSc. zastával řadu stranických ale i veřejných funkcí mnoho let působil jako vysokoškolský peda-
vyznamenán statním vyznamenáním „Za vynikající práci“. Okresní výbor v Děčíně přeje s. Šenkýřovi mnoho zdraví a ještě hodně hezkých chvil strávených u včel. R.R.
Blahopřejeme jubilantům narozeným v květnu 1. 5.
Zgibur Michal
86
Děčín
4.5
Vrabcová Marie
90
Dolní Poustevna
11.5
Florianová Jiřina
70
Dolní Poustevna
11.5
Doubravová Jana
75
Děčín
13.5
Pytlík Jaroslav
80
Rumburk
14.5
Pechánková jiřina
86
Děčín
15.5
Svoboda Zdeněk
82
Modrá
22.5
Vostradovská Jana
82
Jílové u Děčína
25.5
Zemav Václav
75
Mikulášovice
27.5
Beňáček Jan
60
Česká Kamenice
