na individuální plánování

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s. r. o. Čelákovice

Standardy kvality sociálních služeb se zaměřením na individuální plánování Sociální práce

Vedoucí práce: Bc. Ilona Holková

Vypracovala: Hana Makovcová

Čelákovice, 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Rychnov u Jablonce nad Nisou, 23. 04. 2013, Hana Makovcová

………………………………………………………………………………………….

1

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala supervizorce Bc. Iloně Holkové za vedení absolventské práce, za cenné rady a podporu, kterou mi během psaní poskytovala.

2

Obsah Úvod........................................................................................................................................ 4 1

Cíl práce .......................................................................................................................... 5

2

Teoretická část ................................................................................................................ 6 2.1

Definiční vymezení pojmů ....................................................................................... 6

2.2

Domov pro osoby se zdravotním postižením .......................................................... 6

2.3

Osoby s mentálním postižením ............................................................................... 7

2.4

Standardy kvality sociálních služeb ......................................................................... 7

2.5

Individuální plánování služby ................................................................................ 11

2.6

Klíčový pracovník ................................................................................................... 13

2.7

Role klíčového pracovníka ..................................................................................... 13

2.8

Tvorba pravidel a metodiky ................................................................................... 16

2.9

Metodika k individuálnímu plánování v DCA p. o., Hodkovice nad Mohelkou ..... 16

2.9.1 3

Praktická část................................................................................................................ 25 3.1

Cíl průzkumného šetření ....................................................................................... 25

3.1.1

Zmapování pole průzkumného šetření .......................................................... 25

3.1.2

Metodologické ukotvení průzkumného šetření............................................. 26

3.1.3

Časový harmonogram průzkumného šetření a etika průzkumu ................... 27

3.1.4

Rizika zkreslení výsledků průzkumného šetření ............................................ 27

3.1.5

Otázky průzkumného šetření......................................................................... 28

3.2 4

Metodický pokyn k individuálnímu plánování ............................................... 17

Interpretace průzkumného šetření ....................................................................... 30

Diskuze ......................................................................................................................... 40

Závěr ..................................................................................................................................... 45 Рєзюме ................................................................................................................................. 46 Bibliografie............................................................................................................................ 48 Seznam příloh ....................................................................................................................... 51 3

Úvod Absolventská práce se bude zabývat Standardy kvality sociálních služeb, procesem individuálního plánování sociální služby a rolí klíčového pracovníka v pobytové službě domov pro osoby se zdravotním postižením. Cílovou skupinou této sociální služby jsou osoby s mentálním a zdravotním postižením v zařízení Domov a Centrum aktivity p. o., v Hodkovicích nad Mohelkou.

Práci na tématu jsem si vybrala z toho důvodu, že pracuji na pozici metodika služeb, a v každodenní praxi vnímám stanovování vhodných, žádoucích norem jako nezbytnou podmínku pro poskytování kvalitní sociální služby. Posláním zařízení je pomáhat uživatelům služeb žít běžným životem, se zachováním co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. My, pracovníci, usilujeme o to, aby pro uživatele byla naše služba dostupná, bezpečná, individuální a odborná.

Pro uživatele služeb je v systému jejich poskytování jakýmsi styčným důstojníkem a důvěrníkem klíčový pracovník, fungující jako „ochránce“, který prosazuje zájmy uživatele. K tomu, aby tuto roli mohl naplňovat a zároveň postupoval podle metodiky služby, musí být vybaven znalostmi, dovednosti, vhodnými a dostatečnými kompetencemi.

V teoretické části práce budou definovány jednotlivé pojmy související se Standardy kvality sociálních služeb, zvláště se Standardem č. 5: Individuální plánování průběhu služby, dále pak pojmy týkající se individuálního plánování a klíčového pracovníka. Zvláštní kapitola bude věnována klíčovému pracovníkovi a jeho roli.

V praktické části se budu zabývat průzkumným šetřením, jestli průběh individuálního plánování v pobytové službě domov pro osoby se zdravotním postižením, organizace DCA p. o., Hodkovice nad Mohelkou, je v souladu s metodickým pokynem, má-li klíčový pracovník potřebné kompetence a které kroky individuálního plánování jsou pro něj problematické nebo neproblematické. 4

1 Cíl práce Cílem této práce je zmapovat problematické a neproblematické kroky v metodickém pokynu pro individuální plánování z hlediska praxe klíčového pracovníka, pracujícího s cílovou skupinou mentálně postižených dospělých uživatelů v konkrétní sociální službě.

5

2 Teoretická část 2.1 Definiční vymezení pojmů Absolventská práce se věnuje standardům kvality sociálních služeb a praktickému fungování individuálního plánování (IP) v domově pro osoby se zdravotním postižením s cílovou skupinou uživatelů s mentálním a kombinovaným postižením.

V rámci definování jednotlivých pojmů je nezbytné zohlednit kontextový rámec, čímž jsou v tomto případě specifika této služby, individuálního plánování a zároveň i nároky na pracovníky sociálních služeb (PSS) v pozici klíčového pracovníka (KP).

V této kapitole jsou nejprve vysvětleny pojmy týkající se pracoviště, standardů sociálních služeb, osob s mentálním postižením v sociální službě, individuálního plánování služby, klíčového pracovníka a následně pak jsou definovány pojmy metodický pokyn a kompetence klíčového pracovníka.

2.2 Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov pro osoby se zdravotním postižením je sociální služba vymezená Zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách. V tomto typu služby se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. S ohledem na druh zdravotního postižení, charakter potřeb uživatelů služby a jejich věk je služba uzpůsobována [ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH].

Služba může osobám s postižením zajistit především pomoc při péči o jejich vlastní osobu, stravování a ubytování. Je důležitým článkem pro zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Klade si za cíl podporovat rozvoj nebo zachovat stávající soběstačnost uživatelů, umožnit jim vést co nejběžnější život [BICKOVÁ, 2011].

6

Hlavním rysem pečovatelského modelu pojetí služeb je zajištění základních potřeb uživatele služeb. Je důležité, aby při tomto zaměření nebyly přehlédnuty i další významné lidské potřeby (např. seberealizace) [MATOUŠEK, 2010].

2.3 Osoby s mentálním postižením V souvislosti s každodenní péčí a poskytováním sociální služby osobám s mentálním postižením je nutné vzít v úvahu i zcela specifické aspekty. Paradoxem, o kterém se v rámci poskytování služeb příliš neuvažuje, je, že tyto osoby jsou na jednu stranu považovány za postižené a omezené ve svých schopnostech, zejména pak schopnostech sociálních, na druhou stranu jsou však na ně kladeny vysoké nároky přizpůsobení se životu v zařízení, ve skupině, ohleduplnosti a porozumění vzájemnému soužití – výkony, které v takovém rozsahu mnoha let resp. celoživotně, obvykle nejsou schopni podávat ani „normální“ lidé.

Úkolem soudobé organizace poskytující sociální služby uživatelům s mentálním postižením je zajistit co nejindividuálnější přístup k uživateli služby, poskytovat službu zacílenou na přiměřené uspokojování potřeb každého jednotlivého uživatele. Jedná se o styl každodenní, nemanipulativní práce způsobem individuálního plánování služby, o podporu zaměřenou na člověka.

U takové služby, zasazené v pevném rámci celkové metodické koncepce, disponující podporou vedení organizace a zároveň pochopením a angažovaností pracovníků v přímé péči je možné hodnotit její kvalitu a směrovat její další vývoj [PÖRTNER, 2009].

2.4 Standardy kvality sociálních služeb V 90. letech 20. stol. prošly sociální služby řadou významných změn. Kromě hodnocení z kvantitativního hlediska bylo nutné zaměřit se i na pohled kvalitativní.

7

Rostl zájem o občanská práva a s nimi i o práva uživatelů sociálních služeb, o potřebu jejich větší autonomie. Výrazným způsobem se začal měnit přístup k uživatelům služeb, objevily se nové, moderní metody sociální práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které Standardy kvality sociálních služeb vydalo, doporučilo všem zařízením sociálních služeb používat je od roku 2002. Standardy kvality sociálních služeb navázaly na česko-britský projekt MOLSA na podporu sociálních služeb. Cílem tohoto projektu bylo ověřit fungování standardů kvality sociálních služeb v praxi, ověřit navržený proces registrace poskytovatelů sociálních služeb, následný proces akreditace, zajistit vyškolení odborníků, kteří by byli schopni oba tyto procesy provádět, vytvořit tým, který bude kontrolovat dodržování kvality poskytování sociálních služeb [KOZLOVÁ, 2005].

Příprava samotného zákona trvala 13 let, zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách byl schválen v březnu 2006. K tomu, aby mohl vstoupit v účinnost od 1. 1. 2007, bylo třeba vydat ještě prováděcí vyhlášku, která byla nakonec přijata pod č. 505 na sklonku roku 2006 [ZÁKON 108/2006 Sb., O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH, VYHLÁŠKA Č.505/2006 Sb.]

Slovník sociální práce definuje standardy jako „soubor dohodnutých kritérií, který umožňuje posuzování kvality sociální služby“ [MATOUŠEK, 2008]. Podle Matouška by se na vytváření standardů měli podílet jak poskytovatelé sociálních služeb, tak i nezávislí experti a sami uživatelé služeb [MATOUŠEK, 2010].

Standardy se opírají o praktické zkušenosti, byly testovány ve skutečných službách a jsou tak přínosem jak pro uživatele, tak pro poskytovatele [BÍLÁ KNIHA, 2003].

V původním znění standardů z roku 2002 se setkáváme se sedmnácti standardy, ze kterých vzniklo patnáct standardů dnešních [STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB].

Beze změn zůstalo základní členění standardů na procedurální, personální a provozní. Nejdůležitějšími standardy jsou standardy procedurální, které definují, jak má 8

poskytování služeb vypadat, na co je nutné poskytování služeb zaměřit a čeho se při něm vyvarovat. Mezi tyto standardy patří prvních 8 standardů [STRAKOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

Budu-li vycházet ze současně platného znění Standardů kvality sociálních služeb, pak nosným obsahem Standardu kvality č. 1 jsou základní prohlášení a dokumenty organizace, které charakterizují a vymezují organizaci v nejdůležitějších oblastech např. stanovy resp. zakladatelská listina, kde je zformulována vize, základní poslání, cíle, principy organizace i konkrétní sociální služby. Standard je veřejným závazkem, vymahatelným od uživatele, zřizovatele, pracovníků i veřejnosti [STRAKOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

Je nutné, aby forma, rozsah podpory a pomoci dodržovaly lidská práva občanů ČR, garantovaná právními předpisy, zachovávaly lidskou důstojnost a to každému bez rozdílu. K bezpečí uživatele a ochraně jeho lidských práv jsou zpracovány materiály podle požadavků Standardu kvality č. 2. Standard žádá i definovat situace možného porušení práv uživatelů a situace střetu zájmů mezi pracovníky resp. organizací na jedné straně a uživateli resp. opatrovníky a rodinnými příslušníky na straně druhé [JOHNOVÁ, 2002].

Standard kvality č. 3 obsahuje materiály nutné k jednání se zájemcem o službu s respektem k jeho individuálním potřebám a možnostem. Poskytovateli stanoví povinnost informovat o službě srozumitelným způsobem. Podle charakteru a typu služby je nutné mít zpracované alternativní způsoby informování. Pravidla pro odmítání zájemců dle zákona o sociálních službách a postupování podle nich jsou v tomto standardu nezásadním kritériem [STRAKOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

Podklady k uzavření smlouvy o poskytované sociální službě s respektem k osobnímu cíli uživatele a jeho naplnění jsou předmětem Standardu kvality č. 4. Fáze uzavření smlouvy předchází vlastnímu individuálnímu plánování [STRAKOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

9

Jedním ze stěžejních standardů je Standard kvality č. 5 – individuální plánování sociální služby. Jeho použitím je zajištěno respektování přání, potřeb, očekávání a cílů uživatele cestou komunikace mezi uživatelem a pracovníky. Individuální plánování je řízený proces, který může být veden několika různými směry [STRAKOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

Standard kvality č. 6 zabezpečuje, aby s osobními a ostatními údaji, které umožňují poskytovat bezpečnou a kvalitní službu, bylo nakládáno podle zákona o ochraně osobních údajů. Standard pracuje např. s pojmy „osobní údaj“ a „citlivý osobní údaj“ a uživateli služeb zabezpečuje možnost nahlížet do dokumentace, která je o něm vedena [STRAKOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

S podporou Standardu kvality č. 7 je umožněno uživatelům služeb bezpečným způsobem vznášet stížnosti na způsob nebo kvalitu poskytování služby [STRAKOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

Naplnění Standardu kvality č. 8 napomáhá podpoře a udržování sociálních kontaktů, spolupráci s rodinami, přáteli [STRAKOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

Standardy kvality č. 9: Personální a organizační zajištění sociálních služeb a Standard kvality č. 10: Profesní rozvoj zaměstnanců, ošetřují personální zajištění sociálních služeb, podporu pracovníků v jejich dovednostech, vzdělávání a věnuje se i podmínkám, které pracovníci pro výkon své práce mají [JOHNOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

Standardy kvality č. 11 – 15 jsou standardy provozními, jsou soustředěny na prostorové podmínky poskytování služby, dostupnost, ekonomické zajištění služeb, rozvoj kvality a způsoby řešení všech mimořádných situací v průběhu poskytování služeb [JOHNOVÁ, ČERMÁKOVÁ, 2008].

Pokud jsou tyto zásady aplikovány do praxe, je zajištěna potřebná kvalita, stabilita a důvěryhodnost služeb a jejich poskytovatelů [KRUTILOVÁ, 2009].

10

2.5 Individuální plánování služby Individuální plánování je celistvý proces, který není zaměřen pouze na zpracování individuálního plánu jako takového. Plánování sociálních služeb zaměřené na osobu má nejdelší tradici v oblasti práce s lidmi s mentálním postižením. Zdůrazňována je priorita klientových potřeb, cílů a plánů nad potřebami organizace. Plánování zaměřené na osobu se opírá o tým lidí, kteří klienta dobře znají a pečují o něj [MATOUŠEK, 2011].

V roce 2002 se v souvislosti se zpracováním tzv. Národních standardů kvality sociálních služeb objevuje termín „plánování služby“. Zákonem o sociálních službách z roku 2006 byl tento pojem akceptován a „individuální plánování služby“ se stalo jedním z hlavních požadavků na kvalitu sociální služby.

„Individuálním plánováním služby můžeme (v kontextu současných požadavků na kvalitu sociálních služeb) jednoduše rozumět proces „kontraktování“ – tj. dojednávání toho, jakým způsobem a s jakým zaměřením bude podpora a péče konkrétnímu uživateli poskytována“ [BICKOVÁ, 2011, s. 26]. Individuální plánování je lidské setkání a dialog, který probíhá mezi uživatelem služby a jeho klíčovým pracovníkem.

Proces individuálního plánování probíhá v určitém cyklu, který se skládá z mapování situace a stavu, tvorby plánu, realizace plánu a zhodnocení. Po poskytovateli resp. pracovnících se žádá provádět individuální rozhovory o potřebách a osobních cílích uživatelů, dohodnout s uživateli čím a jak může sociální služba uživatele v naplňování potřeb a osobních cílů podpořit, poskytovat službu dle dohodnutých plánů a sociální službu využívat jako nástroj k podpoře co nejběžnějšího způsobu života.

Základními principy plánování jsou autonomie, nezávislost, integrace, podpora a partnerství. Plánování služby není diagnostikování a hodnocení uživatele, určování postupů bez uživatele, a popisy stavu. 11

Za důležité aspekty plánování lze označit několik zásad: 

co je poskytováno, je dohodnuto



poskytované vychází ze skutečných potřeb a osobních cílů uživatele, vychází se ze schopností, možností a zdrojů uživatele



služba se plánuje vždy s uživatelem



uživatel má možnost měnit své osobní cíle



plány mají termíny plnění a způsoby, jak bude cíle dosaženo



plány mají termíny a kritéria vyhodnocení



za plány jsou odpovědní konkrétní pracovníci



poskytovatel má zpracovaný systém sdílení informací o službách uživatelům a plánech uživatelů [KRUTILOVÁ, 2009].

Dojednávání průběhu individuálního plánování mezi uživatelem služby a pracovníkem může probíhat čtyřmi různými způsoby, které mají v praxi velké množství aplikací, odlišností a kladou důraz na různé aspekty.

Nejstarším popsaným modelem je model zaměřený na dosahování cílů – záznam plánu je konkrétní, podrobný, administrativně náročný. Metoda vychází z kognitivně behaviorálního přístupu – znalosti procesů myšlení, poznávání a učení [BICKOVÁ, 2011].

Model zaměřený na dialog a uživatele služby má kořeny v Gestalt psychoterapii, pozornost pracovníka i uživatele služby směřuje k dojednávání podpory v situacích „tady a teď“ [BICKOVÁ, 2011].

Podstatou modelu vycházejícího ze schémat počítačové podpory je, že pracovník, který službu plánuje, zadá do počítačového programu okruh potíží a počítač nabízí okruhy podpory. Tento model vychází z potřeb plánování ošetřovatelské péče.

Typickým znakem modelu expertního je, že pracovník si zachovává expertní pozici a odstup. Je zdůrazněna práce s dokumentací uživatele, model má kořeny v medicínské péči. Tento přístup má rizika v příliš velké moci nad uživatelem [BICKOVÁ, 2011]. 12

Individuální plánování si klade za cíl přinést standardní kvalitu služby, rozvoj sociální služby, zvýšení účinnosti sociální služby, bezpečí pro uživatele i pro zaměstnance, nastavení hranic služby, rozvoj kompetencí pracovníků a jejich motivaci, jasná pravidla poskytování služby [SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ODBORNÝ ČASOPIS].

2.6 Klíčový pracovník Na základě zákona o sociálních službách je každému uživateli určen pracovník, zaměstnanec poskytovatele, který je nazýván klíčovým pracovníkem, pracuje s uživatelem na individuálním plánování sociální služby a na vyhodnocování naplňování osobních cílů uživatele [KRUTILOVÁ, 2009].

2.7 Role klíčového pracovníka Poskytovatelé, ale i samotní klíčoví pracovníci potřebují vědět, jaké mají tito pracovníci mít vzdělání, schopnosti, dovednosti, jaká má být jejich pozice v týmu, jaké mají zastávat role, s kým mají spolupracovat a jakým způsobem mají správně pracovat. Klíčový pracovník je „velvyslancem“ poskytovatele při jednání s uživatelem. Klíčový pracovník je „důvěrníkem a styčným důstojníkem“ uživatele služby, funguje jako „ochránce“, který prosazuje zájmy uživatele [KRUTILOVÁ, 2009].

Uživatel služby má již od nástupu do zařízení mít vedle sebe osobu, která mu pomáhá získat informace, seznámit se s prostředím, komunikovat s rodinnými příslušníky a hájit jeho práva a zájmy. Uživatel má tak možnost vztahovat se k někomu konkrétnímu. Klíčový pracovník je tím, kdo individuálně přistupuje k uživateli a navázal s ním vztah založený na důvěře [SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ODBORNÝ ČASOPIS].

Uživatel má mít právo na výběr svého klíčového pracovníka. Při nástupu do služby se tedy může jednat o adaptačního klíčového pracovníka, po ukončení adaptačního 13

období je možné s ohledem na přání uživatele buď pokračovat ve spolupráci, nebo vybrat jiného klíčového pracovníka.

Klíčový pracovník má mnoho rolí: vyhledává uživatele, je poradcem – konzultantem řešení s pracovním týmem a vedoucími pracovníky, terapeutem, obhájcem, zprostředkovatelem informací, zprostředkovatelem služeb, zastupuje organizaci, je nositelem zpráv a informací nezbytných k poskytování služby, tyto zprávy rozlišuje na důležité a nedůležité pro poskytnutí služby, objevuje rezervy organizace v souvislosti s potřebami

uživatele

služby,

zajišťuje

zpětnou

vazbu,

podporuje

uživatele

k formulování potřeb a osobních cílů, k formulování priorit, k využití jeho vlastních vnitřních zdrojů vyjednává s uživatelem jeho vlastní, skutečné potřeby, které jsou v zájmu uživatele a je-li to v zájmu uživatele [ÚLEHLA, 1999]. Komunikuje i s jeho rodinou nebo blízkými spolupracuje na sestavení plánu jednotlivých kroků k naplnění těchto potřeb, zodpovídá za průběh realizace, spolupracuje i s dalšími odborníky a kolegy projednává s uživatelem poskytování služby, podpory a péče – dělá tedy jakousi „inventuru průběhu služby“, ověřuje spokojenost a potřebnost dojednané podpory [BICKOVÁ, 2011].

K roli klíčového pracovníka nepatří: být hypotetickým nadřízeným svým kolegům porušování loajality k pracovnímu týmu, slibování nemožného, vnášení nevhodných informací do pracovního týmu [BICKOVÁ, 2011]. K důležitým vědomostem klíčového pracovníka patří spolehlivá orientace v otázkách filozofie a poslání organizace, hranic služby, cílů, principů, cílové skupiny uživatelů, práv uživatelů a kvality sociálních služeb. Základem těchto vědomostí klíčového pracovníka je: odpovídající vzdělání, znalost zákona o sociálních službách a legislativy, která chrání práva uživatelů, znalost etických kodexů, znalost povinností poskytovatele směrem k uživateli služeb, znalost problematiky cílové skupiny uživatelů, znalost způsobů zjišťování potřeb a osobních cílů uživatelů služeb, znalost metod, postupů a procesů plánování služby. Metodami je myšlen u komunikujících uživatelů rozhovor, u nekomunikujících uživatelů metody intuitivní (pozorování uživatele, empatická fantazie, imaginární rozhovor, modelový 14

rozhovor), jako racionální metoda analýza uspokojování potřeb a jako doplňující metody studium dokumentace nebo rozhovor s referující osobou [HURST, 1994]. Zásadní je pochopení a znalost rozdílů mezi podporou a péčí - přičemž podpora je definována jako pomoc, která přispívá k nezávislosti a zodpovědnosti uživatele a péče je definována jako nadměrná podpora, která nahrazuje kroky a aktivity uživatele. V lepším případě nadměrná podpora usnadňuje uživateli služby život, protože vnáší pracovníkovu znalost rizikových oblastí služby [BICKOVÁ, 2011].

Kompetence klíčového pracovníka se tvoří a zvyšují v průběhu jeho vzdělávání, během praxe v individuálním plánování a během dalšího průběžného vzdělávání. Významně napomáhá i sdílení zkušeností v rámci pracovního týmu, intervize a supervize [HAVRDOVÁ, 1999]. Předpokládanými dovednostmi klíčového pracovníka jsou například: umění vedení rozhovoru, přizpůsobení komunikace uživateli, schopnost empatie, schopnost týmové spolupráce, schopnost sebereflexe, respektování hranic, etické kompetence [ÚLEHLA, 1999]. Je nutné zaměřovat pozornost i na nutnou vyváženost vztahu mezi pracovníkem a uživatelem služby, na rizika a úskalí, která v sobě pomáhající profese skrývají. Je třeba uvádět do praxe i preventivní opatření, jakými jsou pro pracovníka v pomáhající profesi například sebezkušenost, supervize nebo užitečnost obyčejných vyrovnaných vztahů, které pracovníkovi pomohou nedostávat se do vyvýšené pomáhající pozice [GUGGENBÜHL-CRAIG, 2007].

Proces individuálního plánování je dlouhodobý proces, který sám o sobě podporuje stálé zdokonalování dovedností klíčového pracovníka, fixaci osvědčených postupů, rozvoj technik práce, není však oproštěn od chyb, které jsou nedílnou součástí výkonu profese a kterých je možné využít při dalším rozvoji a zkvalitňování práce.

15

2.8 Tvorba pravidel a metodiky

Metodiku služeb je smysluplné vytvářet nejen z toho důvodu, že její existenci požaduje zákon a inspekce sociálních služeb, ale hlavně proto, že pracovníci v oblasti sociálních služeb se při své práci potřebují opřít o konkrétně definované a formulované postupy, o závazná pravidla, která jim přinesou jistotu, profesionalitu, kontinuitu poskytování služeb a to především s cílem zajistit trvalou kvalitu poskytované služby.

Pro potřeby pracovníků v přímé péči je nutné vytvářet pracovní postupy a metodiky, které jsou: 

účelné – jejich množství odpovídá typu s velikosti služby



jasné a přehledné – popisují konkrétní oblast bez přesahů a poskytují informace k dané oblasti



srozumitelné – jsou jazykově přizpůsobeny pro běžné používání a rychlou orientaci pracovníků přímé péče v celém spektru možných situací



zařazené do přehledného systému – pro snadnou orientaci v celkovém systému příslušné metodiky [HOLKOVÁ, 2011].

2.9 Metodika k individuálnímu plánování v DCA p. o., Hodkovice nad Mohelkou

Metodiky, které mají zajistit naplnění obsahu standardů kvality sociálních služeb, jsou neustále živé materiály, jejichž úkolem je reagovat na vzniklé situace a určit jejich standardní řešení. Zařízení v Hodkovicích nad Mohelkou poskytuje pobytové sociální služby osobám s mentálním postižením od roku 1968, původně bylo koncipováno pouze pro muže, nyní jde o koedukované zařízení pro dospělé osoby od 19 let, horní věková hranice není dána [DOMOV A CENTRUM AKTIVITY, ONLINE]. 16

Vzhledem k tomu, že pobytová služba je po roce 1989 poskytována systémem skupinových bytů jako částečně samostatných domácností, individuální plánování a poskytování služby, stejně tak systém klíčového pracovnictví zde vznikly jako přirozená funkční nutnost ještě před rokem 2000 a postupně se přizpůsobily požadavkům zavedených standardů.

Stávající podoba metodiky je propracovávána od roku 2010, kdy nastaly větší změny v personálním obsazení jak vedení organizace, systému supervizí a postupně i v personálním zajištění přímé péče.

Na tvorbě metodiky spolupracuje tým složený z vedení organizace, metodika služeb, vedoucích služeb, klíčových a neklíčových pracovníků prostřednictvím metodických skupin a následného přímého zavádění metodických opatření a postupů do praxe [MAKOVCOVÁ, 2010-].

2.9.1 Metodický pokyn k individuálnímu plánování Úvod: Plánování průběhu sociální služby spočívá ve vzájemném poznávání, v hledání cest k naplňování tužeb, přání a osobních cílů každého uživatele. Plánování je založeno na vzájemné důvěře klíčového pracovníka a uživatele. Každý uživatel má rozdílné představy a schopnosti, kterým je nutno průběh sociální služby přizpůsobit.

Abychom mohli zjistit potřebnou míru podpory a cíle, které jsou pro uživatele důležité, je potřebné zpracovat individuální plán. Individuální plán obsahuje kromě cílů i zmapování kroků, které k dosažení cílů povedou. Konečným výsledkem zpracovaného individuálního plánu je zhodnocení, zda jsme cíle dosáhli. 17

Kdo se na plánování a tvorbě individuálního plánu podílí: 1) Plánování je v kompetenci klíčového pracovníka (předpokládá se dobrý vztah k uživateli a znalost možností a schopností uživatele) – klíčový pracovník je uživateli stanoven po dohodě mezi uživatelem, konkrétním pracovníkem, vedoucím služby a sociálním pracovníkem.

FORMULÁŘ: (METODIKA) F-5d-4.1D,CHB,DS, Přidělení a změny klíčového pracovníka [příloha 1, MAKOVCOVÁ, 2010-] – změny zaznamená vedoucí služby příp. sociální pracovník, záznamový list je součástí dokumentace k IP – disponuje s ním KP).

2) V případě, že je uživatel zbaven způsobilosti k právním úkonům, může se dle dohody plánování účastnit opatrovník. Opatrovník musí být jako zákonný zástupce uživatele informován o průběhu poskytování služby formou individuálního plánování a s tímto souhlasit

FORMULÁŘ: (METODIKA) F-5b,c-2.1, Souhlas opatrovníka s individuálním plánováním služby [příloha 2, MAKOVCOVÁ, 2010-] - souhlas zajišťuje sociální pracovník, záznamový list je součástí celkové dokumentace uživatele – disponuje s ním sociální pracovník). Pokud nelze k plánování přizvat opatrovníka, účastní se plánování vedoucí služby (DOZP, CHB,DS), případně sociální pracovník nebo metodik zařízení. Dle potřeby může KP žádat vedoucího služby, sociálního pracovníka nebo metodika zařízení o schůzku k sestavení IP.

Kdy a kde plánování probíhá: 1) Nový IP je tvořen vždy začátkem kalendářního roku (je možné pokračovat i v plánu stávajícím), změny v plánech probíhají průběžně podle potřeb a přání uživatele.

18

ZÁZNAMY V IP: Zhodnocení - revize IP je prováděna 2x ročně (k 30. 6. a 31. 12.) – klíčový pracovník předloží IP ke kontrole vedoucímu služby co nejdříve po písemném vyhodnocení uplynulého 6 ti měsíčního období, nejpozději však k 15. 7. a 15. 1.

2) V mezidobí mezi revizemi slouží k lepšímu posouzení plnění stanoveného cíle takzvané průběžné vstupy do IP. Tyto záznamy monitorují nejen významné události v životě uživatele, ale zároveň slouží jako podklad pro závěrečné hodnocení a tvorbu dalšího – nového individuálního plánu. ZÁZNAMY V IP: Průběžnými vstupy KP do IP povinně hodnotí období 1 měsíce, termín záznamu je nejpozději do 15. dne následujícího měsíce – dle potřeb a událostí častěji.

Tvorba individuálního plánu by měla probíhat v klidném a přátelském prostředí, kdy pracovník pozorně naslouchá a vytváří tak ovzduší důvěry a bezpečí. Každý individuální plán je jiný, vychází ze specifických potřeb, možností a schopností jednotlivých uživatelů.

Průběh plánování: Plánování probíhá formou ústního rozhovoru, (případně jinou vhodnou formou dorozumění s uživatelem) který je písemně zaznamenáván a je podkladem pro tvorbu písemné formy individuálního plánu. Rozhovor se soustřeďuje na základní oblasti podpory. Rozhovor vedeme v klidu, aby neměl uživatel pocit, že jej do něčeho nutíme, ale aby sám hledal a pojmenoval oblasti a činnosti, při kterých se cítí být nejistý anebo potřebuje pomoc. Součástí plánování jsou i takzvané průběžné záznamy, které mapují drobnější úspěchy či neúspěchy anebo události, které jsou pro uživatele a pro průběh sociální služby důležité. Musíme počítat s tím, že ne vždy je uživatel v dobré a sdílné náladě, proto se může stát, že uskutečníme více rozhovorů před konečným zněním individuálního plánu.

19

Zpracování individuálního plánu uživatele

A Mapování schopností a dovedností V této oblasti zjišťujeme, jakou míru podpory uživatel potřebuje. K tomu je nutné pečlivě zmapovat skutečné dovednosti a schopnosti uživatele. Snažíme se plán formulovat tak, aby mu uživatel rozuměl. Může dojít i ke střetu zájmů, kdy uživatel nechce v některé oblasti spolupracovat – i takovou situaci musíme popsat a doplnit o způsob řešení. U osob s těžkým zdravotním znevýhodněním můžeme kromě klasického rozhovoru, při kterém zjišťujeme základní údaje, využít například metodu pozorování a empatického vcítění. Metoda pozorováním spočívá v zaznamenávání reakcí a projevů uživatelů v různých situacích. Metoda empatického vcítění spočívá ve snaze vžít se do situace uživatele. Plánování velmi napomáhá spolupráce s osobami, které jsou uživateli blízké. Zároveň je možné plánování uskutečnit i s týmem kolegů, kteří poskytují sociální službu. Při tvorbě IP lze použít alternativní komunikaci, která nabízí například zástupné předměty, jako je např. kapsičkový systém, obálkový systém, pomůcky k rozeznávání a určování času, komunikační tabulky, fotografie, symboly.

FORMULÁŘ: (METODIKA) 5a, b, c, d-1.1D nebo CHB nebo DS - Individuální plán A – Mapování schopností a dovedností [příloha 3, MAKOVCOVÁ, 2010-] - posouzení provádějí sami klíčoví pracovníci, dle potřeby spolupracují s ostatními PSS, konečnou výsledek konzultují s vedoucím služby, příp. sociálním pracovníkem, metodikem zařízení. Individuální plán A – záznamy zajišťuje KP, záznamový list je součástí dokumentace k IP - disponuje s ním KP. Pro každou službu je navržen rozšířený materiál formou dotazníku, který je přizpůsoben možnostem a potřebám uživatelů jednotlivých služeb. Zjištěné skutečnosti z tohoto materiálu jsou základem pro zpracování výstižné popisné verze Individuálního plánu A.

20

FORMULÁŘ: (METODIKA) F-5(b)-7.1D/CHB/DS – Hodnocení schopností a dovedností uživatelů [příloha 4, MAKOVCOVÁ, 2010-] - mapuje KP, záznamový list je součástí dokumentace k IP disponuje KP. Celkové mapování schopností uživatelů pravidelně probíhá 1 x ročně, vždy počátkem kalendářního roku, v případě náhlých změn je prováděno a zaznamenáváno neodkladně – kontroluje vedoucí služby příp. sociální pracovník).

B Přání, představy uživatele Oblast vyžadující navázání důvěrnějšího prostředí, které umožní odpovídat na otázky typu: co mám rád, jaké mám záliby a zájmy, co nemám rád, co mi vadí, chtěl bych se snažit o…., chtěl bych pomoci s……, v budoucnu bych si přál – pro uživatele těžká otázka, na které se většinou pracuje společně a je nutná dopomoc s formulací.

FORMULÁŘ: (METODIKA) 5a, b, c, d-1.1D nebo CHB nebo DS - Individuální plán B – Přání, představy uživatele [příloha 5, MAKOVCOVÁ, 2010-] - rozhovorem zjišťuje a zaznamená KP uživatele, záznamový list je součástí dokumentace k IP - disponuje KP.

C Stanovení a zhodnocení cílů Uživatel by měl samostatně a za jasné podpory pracovníka určit své cíle. Měl by vědět, že může u pracovníka nalézt oporu, pokud si nebude vědět rady. Pracovník hájí zájmy a potřeby uživatele, pokud je nebude uživatel schopen zvládnout sám. Pracovník uživatele respektuje a preferuje význam, který má stanovený cíl pro samotného uživatele, nikoli pro pracovníka. Je nutné stanovit: jak budeme cíle dosahovat, kdo pomůže, kdy pomůže, jak pomůže.

FORMULÁŘ: (METODIKA) 5a, b, c, d-1.1D nebo CHB nebo DS - Individuální plán C – Stanovení a zhodnocení cílů [příloha 6, MAKOVCOVÁ, 2010-] - záznamový list je součástí dokumentace k IP disponuje KP. 21

Individuální plánování je proces, který zahrnuje spolupráci různých subjektů. Spolupráci s těmito subjekty (psycholog, psychiatr, lékař, sociální pracovník, vedoucí služeb, v individuálním plánu popíšeme. Vyhotovený individuální plán podepisuje klíčový pracovník a uživatel (pokud mu to jeho schopnosti dovolí). S poskytováním služby způsobem individuálního plánování dává souhlas opatrovník uživatele. Garantem individuálního plánování je ředitel zařízení, který hodnocení IP rovněž stvrdí svým podpisem. K podpisu všem zúčastněným v určených termínech předává KP ve spolupráci se sociálním pracovníkem. Nekomunikující uživatel V případě, že s uživatelem není možné z nějakého důvodu komunikovat o jeho IP běžným způsobem - rozhovorem, je součástí práce KP navrhnout pro uživatele Plán klíčového pracovníka, který nahrazuje IP.

FORMULÁŘ: (METODIKA) 5a, b, c, d - 3.1D - Plán klíčového pracovníka [příloha 7, MAKOVCOVÁ, 2010-] posouzení vhodnosti zavedení PKP provádí KP, vždy ve spolupráci s vedoucím služby, příp. sociálním pracovníkem, metodikem zařízení. Plán klíčového pracovníka – záznamy zajišťuje KP, záznamový list je součástí dokumentace k IP - disponuje KP.

Finance uživatelů Součástí IP je disponování s finanční hotovostí uživatele. Tato hotovost může být svěřena uživatelem nebo opatrovníkem uživatele klíčovému pracovníkovi a disponování s ní podléhá pokynu.

METODIKA: 5B-5.1D,CHB – Dispoziční oprávnění – agenda peněžní hotovosti uživatelů [příloha 8, MAKOVCOVÁ, 2011] - finance jsou v kompetenci KP, KP vede finance průběžně v programu Cygnus.

22

Evidence hotovostí a předání jejich vyúčtování městským opatrovníkům probíhá formou uzávěrky v Cygnusu vždy nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce.

METODIKA: 5b-7.1D,CHB – Tisk a předávání evidence hotovostí – agenda peněžní hotovosti [příloha 9, MAKOVCOVÁ, 2010-] - stavy hotovostí (sestava Cygnus) předává městským opatrovníkům sociální pracovník vždy do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Evidence hotovostí a předání jejich vyúčtování opatrovníkům z rodin probíhá formou uzávěrky v Cygnusu vždy nejpozději do 10. dne následujícího měsíce. Stavy hotovostí (sestava Cygnus) zakládá KP do vyúčtování jednotlivým uživatelům, předání celkového vyúčtování dochází po ukončení kalendářního roku – předává KP formou protokolu o předání.

FORMULÁŘ: (METODIKA) F-5b-3.1D,CHB – Předávací protokol – předání vyúčtování svěřených hotovostí uživatele a dokladů souvisejících soudem stanovenému opatrovníkovi [příloha 10, MAKOVCOVÁ, 2010-] - kontrolu účetní i fyzickou provádí dle potřeby průběžně, pravidelně však 1 x za 3 měsíce sociální pracovník.

FORMULÁŘ: (METODIKA) F-5b-3.1D-CHB – Zápis kontroly hotovosti uživatelů [příloha 11, MAKOVCOVÁ, 2010-] - z kontroly jsou pořizovány záznamy, záznam uložen 1 x KP, 1 x sociální pracovník zařízení.

Nepřítomnost KP V době nepřítomnosti klíčového pracovníka delší než 14 dní (např. ŘD, PN) předá KP hotovost uživatele určenému PSS, který do návratu KP zabezpečuje finanční potřeby uživatele. Forma: Předávací protokol.

FORMULÁŘ: (METODIKA) F-5b-4.1D-CHB – Předávací protokol – předání vyúčtování svěřených hotovostí uživatele v době nepřítomnosti klíčového pracovníka [příloha 12, MAKOVCOVÁ, 2010-] - zastupujícího PSS určí vedoucí služby, za předání hotovosti 23

odpovídají předávající a přejímající pracovník, za hotovosti v době převzetí odpovídá pracovník, který hotovost převzal. V případě potřeby může hotovost za stejných podmínek převzít a spravovat vedoucí služby nebo sociální pracovník.

Náležitosti dokumentace IP Dokumentace IP v DCA Hodkovice n. M. je vedena v ustálené formě, její neopomenutelné součásti jsou v pokynu.

METODIKA: 5a, b, c, d – 7.2/D, CHB, DS – Náležitosti dokumentace IP [příloha 13, MAKOVCOVÁ, 2010-]. Krizový plán Zvláštní částí dokumentace IP je Krizový plán uživatele, který je pro každého uživatele služby sestavován s ohledem na střídání pracovníků ve službách (ne vždy je přítomen KP, který zná uživatele a jeho potřeby nejlépe) a s ohledem na co nejvhodnější reakce a rozhodování pracovníků v různých krizových situacích.

METODIKA: 5e-6.1/D,CHB,DS – Metodický pokyn ke krizovému plánu [příloha 14, MAKOVCOVÁ, 2010-]. FORMULÁŘ:

(METODIKA)

–

F5-5(e)-7.1D,CHB,DS

Krizový

plán [příloha

15,

MAKOVCOVÁ, 2010-] - krizový plán je kdykoliv dostupný všem PSS ve službě v osobní složce uživatele na služebním pokoji. Za pravidelnou aktualizaci odpovídá KP, kontroluje vedoucí služby příp. sociální pracovník nebo metodik, průběžnou aktualizaci v případě změny stavu uživatele provádí KP neodkladně [MAKOVCOVÁ, 2010-].

24

3 Praktická část 3.1 Cíl průzkumného šetření

Cílem průzkumného šetření je zmapovat, do jaké míry jsou jednotlivé kroky stávajícího metodického pokynu pro individuální plánování průběhu sociální služby s uživatelem na zvoleném pracovišti domova pro osoby se zdravotním postižením z hlediska klíčového pracovníka problematické nebo neproblematické. Kritériem pro posouzení je to, jak je klíčový pracovník schopen aktuálně naplňovat požadavky metodického pokynu. Hlavní otázka průzkumného šetření proto zní: „Je stávající metodický pokyn pro individuální plánování na zvoleném pracovišti ve svých jednotlivých krocích bezproblémově nebo problematicky naplnitelný?“ Důvodem pro takto postavenou otázku je snaha zmapovat stávající stav, zjistit, zda je metodický pokyn pro práci klíčového pracovníka vhodně nastaven, a na základě výsledků průzkumného šetření navrhnout případné změny vedoucí k jeho vyšší efektivitě. Otázky jsou zaměřeny na současné fungování, na to, jak je tento pokyn různými klíčovými pracovníky vnímán, čím je pro ně přínosný a kde má svá slabá místa.

3.1.1 Zmapování pole průzkumného šetření Pro účely průzkumného šetření bylo vybráno pracoviště domova pro osoby se zdravotním postižením s cílovou skupinou mentálně postižených uživatelů sociálních služeb, na kterém proces individuálního plánování služby probíhá, koedukované zařízení Domov a Centrum aktivity Hodkovice nad Mohelkou, p. o. Sociální služba domov pro osoby se zdravotním postižením je v zařízení Domov a Centrum aktivity, příspěvková organizace, Hodkovice nad Mohelkou poskytována od své registrace k 1. 1. 2007, v předešlých letech byla služba definována jako ústav sociální péče pro mentálně postižené dospělé osoby. 25

Cílovou skupinou jsou uživatelé s mentálním a zdravotním postižením, v současné době je kapacita služby 32 uživatelů. Dispozice služby (budov) je vyhovující pro uživatele s lehkým a středním stupněm postižení, služba je koncipována do skupinových domácností. Sociální služba je poskytována nepřetržitě, tým přímé péče tvoří 16 pracovníků v sociálních službách, z nichž 12 je klíčových pracovníků a 4 neklíčoví, vedoucí služby a sociální pracovnice – metodik služeb. Všichni pracovníci splňují podmínky pro výkon práce pracovníka v sociálních službách dle zákona č. 108/2006 Sb. Poskytování supervize zajišťuje externí supervizor. Dotazníky byly poskytnuty dvanácti klíčovým pracovníkům.

3.1.2 Metodologické ukotvení průzkumného šetření V rámci průzkumného šetření byla zvolena kvalitativní průzkumná strategie. Kvalitativní výzkum na rozdíl od kvantitativního nestanovuje hypotézy a průzkumný projekt není závislý na teorii, kterou dříve někdo stanovil. V kvalitativním výzkumu jde o hluboké a kontextuálně zakotvené prozkoumání určitého jevu. Cílem je také přinést o tomto jevu maximální množství informací. Teorie, které vzniknou na základě kvalitativního výzkumu, ale není možné zobecňovat, protože jsou platné jen pro vzorek, ze kterého byly údaje získány. Kvalitativní výzkum je důležitým nástrojem pro zjišťování subjektivních dimenzí dané problematiky. Výběr vzorku byl proveden cíleně s ohledem na zkoumaný problém. Pro realizaci průzkumného šetření bylo třeba oslovit pracovníky, kteří mají s touto problematikou bezprostřední zkušenost. Osloveni proto byli všichni současní pracovníci sociálních služeb na pozici klíčového pracovníka ve službě domov pro osoby se zdravotním postižením v organizaci Domov a Centrum aktivity p. o. Podklady jsem získala dotazníkovým průzkumným šetřením. Jedná se o metodu subjektivní - subjektivnost dotazníku je dána tím, že pracovník zde může různým způsobem ovlivňovat své výpovědi. Pro účely tohoto průzkumného šetření byla v dotazníku použita kombinace uzavřených a otevřených otázek s cílem získat vylíčení 26

žitého světa dotazovaného anonymní písemnou formou. Ukázky přepsaných a vyplněných dotazníků jsou uvedeny v přílohách k této práci, přičemž z každého časového rozmezí doby praxe pracovníka na pozici klíčového pracovníka je uveden vždy jeden dotazník [příloha 16 – 21].

3.1.3 Časový harmonogram průzkumného šetření a etika průzkumu V organizaci jsem výzkum předjednala s ředitelkou zařízení v říjnu roku 2012. Ředitelka zařízení dala souhlas s provedením průzkumného šetření. Dotazníkové průzkumné šetření probíhalo v listopadu 2012 až únoru 2013. Dotazníky byly pracovníkům poskytnuty na pracovišti a na pracovišti byly i odevzdány. Všichni účastníci průzkumného šetření byli seznámeni se záměrem využití výsledků dotazníkového šetření ke zkvalitnění metodiky zařízení a tím, že jejich účast je dobrovolná. Bylo dohodnuto, že jejich totožnost nebude uvedena (tento postup doporučuje Hendl v případě, že je známo místo, kde byl průzkum prováděn) [HENDL, 2008].

3.1.4 Rizika zkreslení výsledků průzkumného šetření Přestože zpracování dotazníku bylo anonymní, je třeba brát v potaz skutečnost, že odpovědi pracovníků jsou subjektivní a ovlivněné různými faktory. Odpovědi mohou být zkreslené (i nevědomě). Pracovníci mohou při vyplňování dotazníku zvažovat své odpovědi více, nejsou pod tlakem nutnosti okamžité odpovědi, jako je tomu při aplikaci metody rozhovoru. Výsledky metody dotazníku mohou být značně zkresleny velkou vnitřní korekcí, autocenzurou některých pracovníků, kteří mohou usilovat odpovídat ve shodě s profesionální žádoucností, tedy adaptivně, nikoliv expresivně (upřímně, ryze, pravdivě).

27

3.1.5 Otázky průzkumného šetření TO1: Na pozici klíčového pracovníka pracujete: a) již před r. 2007, kdy vstoupil v platnost Zákon 108/2006 Sb. O sociálních službách b) od r. 2007 - vstupu Zákona 108/2006 Sb. v platnost c) déle než 3 roky d) 2 – 3 roky e) 1 – 2 roky f) dobu kratší než 1 rok TO2: Jste seznámen/a s platným metodickým pokynem k individuálnímu plánování? ANO - NE TO3: S prací klíčového pracovníka vás seznámil: a) přidělený pracovník v rámci zácviku b) ostatní klíčoví pracovníci - kolegové c) jiná možnost (vedoucí služby, sociální pracovník atd. – vypište) TO4: Nové informace k IP, podpora IP, odpovědi na dotazy atd. se k Vám dostávají prostřednictvím (např. schůzky, e-maily, rozhovor s kým? - vypište všechny zdroje): TO5: Považujete tento systém podpory a zpracování IP, který je v zařízení zaveden za: a) dostatečný, protože dostanete odpovědi a vysvětlení b) nedostatečný – potřeboval/a bych – navrhněte: TO6: S kolika uživateli pracujete jako KP? TO7: Tento počet klíčových uživatelů považujete za: a) přiměřený b) příliš vysoký – přál/a byste si pracovat s: ……………klíčovými uživateli TO8: Pokud cítíte nějaké obtíže v průběhu a zpracování IP, jde o problémy v oblasti: (zaškrtněte i více oblastí) a) IP A -Mapování schopností a dovedností b) IP B – Přání, představy uživatele c) IP C – Stanovení a hodnocení cílů TO9: Uveďte konkrétní obtíže ve vámi označené oblasti/tech:

28

TO10: Vyhovuje Vám možnost rozhodnout se pro zpracování Plánu klíčového pracovníka? ANO – NE a proč? V jakých případech ho používáte? TO11: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživatelem? ANO – NE, popište případné obtíže spojené s nedostatkem času: TO12: Kolik času za měsíc věnujete plánování služby s uživatelem? (uveďte v hodinách/měsíc) TO13: Máte nějaké obtíže v oblasti vedení a spravování hotovostí uživatele? ANO - NE (případně popište jaké) TO14: Máte nějaké obtíže v oblasti práce s krizovým plánem uživatele a jeho využitím? ANO - NE (případně popište jaké) TO15: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP? ANO - NE, popište případné obtíže: TO16: Kolik času za měsíc věnujete administrativě spojené s IP? (uveďte v hodinách/měsíc) TO17: V jakých časech pracovní doby tuto administrativu vykonáváte? TO18: Postačují vám povinné náležitosti dokumentace IP, dané metodickým pokynem, k stálému dobrému přehledu a orientaci v plánu uživatele? ANO – NE, co postrádáte? TO19: Co se vám na zavedeném systému IP nelíbí: TO20: Co naopak oceňujete? TO21: Postrádáte pro pozici KP nějaké vzdělávání? Jaké?

29

3.2 Interpretace průzkumného šetření Výstupy z průzkumného šetření jsou zpracovány do 21 částí s označením TO1 – TO21, v souladu s otázkami dotazníku. V každé části interpretuji písemné odpovědi jednotlivých klíčových pracovníků.

Tab. č. 1: Tabulka respondentů průzkumného šetření dle délky praxe na pozici klíčového pracovníka.

označení

praxe na pozici KP

Resp 1

d) 2-3 roky

Resp 2

c) déle než 3 roky

Resp 3

a) již před r. 2007

Resp 4

b) od r. 2007

Resp 5

a) již před r. 2007

Resp 6

a) již před r. 2007

Resp 7

c) déle než 3 roky

Resp 8

f) dobu kratší než 1 rok

Resp 9

a) již před r. 2007

Resp 10

e) 1 - 2 roky

Resp 11

e) 1 - 2 roky

Resp 12

f) dobu kratší než 1 rok

[Zdroj: vlastní]

30

TO1: Graf č. 1: Graf zobrazuje procentuální rozložení skupiny respondentů do kategorií podle délky praxe na pozici klíčového pracovníka.

délka praxe klíčových pracovníků již před r. 2007

od r. 2007

déle než 3 roky

2 - 3 roky

1 - 2 roky

méně než 1 rok

17% 33% 17%

8%

8% 17%

[Zdroj: vlastní] Stávající podoba metodiky služby je zpracovávána od roku 2010, kdy nastaly větší změny v personálním obsazení jak vedení organizace, systému supervizí a postupně i v personálním zajištění služeb přímé péče. 5 respondentů začalo vykonávat praxi na pozici klíčového pracovníka v rámci těchto změn, 7 respondentů na pozici klíčového pracovníka v roce 2010 již praxi vykonávalo.

TO2: Všech 12 respondentů uvádí, že jsou seznámeni s metodickým pokynem k individuálnímu plánování.

31

TO3: Graf č. 2: Graf zobrazuje, z jakých zdrojů byli respondenti v době svého nástupu na pozici KP informováni o pracovní náplni a výkonu praxe klíčového pracovníka.

zácvik KP 8

počet odpovědí

7 6 5 4 3

2 1 0 přidělený pracovník (od r. 2012)

výhradně z daného zdroje

ostatní KP

vedoucí služby, sociální pracovník, metodik

v kombinaci s jinými, zde uvedenými zdroji

[Zdroj: vlastní] Respondenti s dobou praxe delší než 3 roky uvádějí jako informační zdroj nejčastěji ostatní klíčové pracovníky – kolegy. Respondenti s dobou praxe kratší než 3 roky uvádějí jako informační zdroj nejčastěji vedoucího služby, sociálního pracovníka nebo metodika služby. Respondenti s dobou praxe 1 - 2 roky a kratší než 1 rok získávali informace nejčastěji od pracovníka přiděleného v rámci zácviku. Institut přiděleného pracovníka (mentora) v rámci zácviku nově nastoupivšího pracovníka byl v zařízení zaveden od roku 2012.

32

TO4: Graf č. 3: Využívání informačních zdrojů v průběhu praxe klíčového pracovníka.

počet KP čerpajících z různých zdrojů 12 10 8 6 4 2 0 metodické metodik skupiny

e-mail

vedoucí služby

kolegové

interní externí opatrovník vzdělávání vzdělávání

[Zdroj: vlastní] Metodik sociálních služeb a metodické skupiny pracují v zařízení od roku 2010, informace k IP prostřednictvím e-mailu dostávají pracovníci od roku 2012, vedoucí služby je zapojena do IP od roku 2012, interní a externí vzdělávání probíhá v zařízení v rozsahu a struktuře dle zákona 108/2006 Sb. od roku 2007.

TO5: Všichni respondenti uvádějí, že systém podpory a zpracování IP, který je v zařízení zaveden, považují za dostatečný, v případě potřeby dostanou odpovědi a vysvětlení, nenavrhují nic, co by mohli potřebovat.

TO6: 5 respondentů pracuje jako klíčový pracovník se 2 uživateli, 5 respondentů se 3 uživateli a 2 respondenti se 4 uživateli.

TO7: 10 respondentů považuje počet svých klíčových uživatelů za přiměřený. 2 respondenti, pracující se 3 a 4 uživateli, považují počet svých klíčových uživatelů za nepřiměřený a přáli by si pracovat se 2 uživateli. Jde o jednoho klíčového pracovníka s dobou praxe „již před r. 2007“ a jednoho klíčového pracovníka s dobou praxe „1 – 2 roky“. 33

TO8: Graf č. 4: Graf zobrazuje, které oblasti individuálního plánování považují jednotliví respondenti za problematické.

obtíže KP v procesu individuálního plánování Resp12

Resp11 Resp10 Resp9 Resp8 Resp7

stanovení a hodnocení cílů

Resp6

přání a představy

Resp5

mapování

Resp4 Resp3 Resp2

Resp1 problematická oblast

[Zdroj: vlastní] V oblasti mapování schopností a dovedností uživatelů nemá obtíže v průběhu a zpracování IP žádný klíčový pracovník. V oblasti přání a představy uživatele uvádí obtíže 8 klíčových pracovníků. V oblasti stanovení a hodnocení cílů uvádí obtíže 8 klíčových pracovníků. 5 respondentů uvádí obtíže současně v oblastech přání a představy uživatele a stanovení a hodnocení cílů.

TO9: Jako konkrétní obtíže v souvislosti s TO8 zde respondenti uvádějí: Resp 1 „špatné vyjádření cílů uživatelem“. Resp 2 „některá přání jsou nesplnitelná, špatná komunikace“. Resp 3 „špatná komunikace s uživateli“. Resp 4 „obtíže při zjišťování cílů uživatele z důvodu nezájmu uživatele nebo kvůli ztížené komunikaci, určení cíle pak někdy bývá dlouhodobou záležitostí“. 34

Resp 5 „problém s uživatelovým chápáním otázek, odpovědi na něco jiného, časté změny odpovědí, špatná komunikace s uživatelem“. Resp 6 „u neverbálně komunikujícího uživatele je nutnost dlouhodobější práce jak na mapování – nutné pozorování, sledování a konzultace s ostatními PSS“. Resp 7 „nic“. Resp 8 „ještě jsem to nedělala, ale možné obtíže v b a c ale předpokládám“. Resp 9 „uživatel, i když otázku vysvětlím, a uvedu příklady, nedovede odpovědět“. Resp 10 „uživatelé nedokáží vyslovit, co si přejí, čeho chtějí dosáhnout, jak jim pomoci, dá práci sestavit konkrétní cíl, který by jim byl přínosný, je třeba alespoň 5 schůzek s časovými odstupy“. Resp 11 „velmi časté hodnocení cílů, při této frekvenci 1 x za měsíc ztrácí hodnotu informací, vstupy psát čtvrtletně“. Resp 12 „vzhledem k těžké vzájemné komunikaci si nejsem jistá jejich názorem, nesouhlas a souhlas je jasný“.

TO10: 6 respondentů uvádí, že jim vyhovuje možnost rozhodnout se pro zpracování plánu klíčového pracovníka. 3 respondenti uvádí, že jim vyhovuje možnost rozhodnout se pro zpracování plánu klíčového pracovníka z konkrétního důvodu: v případě ztížené komunikace s uživatelem, u neverbálně komunikujících uživatelů, jako druhý IP v případě, že uživatel sám potřebu nesdělí, ale ze situace vyplyne, že je vhodné tento druh plánu zpracovat. 2 respondenti uvádí, že jim možnost zpracování plánu klíčového pracovníka vyhovuje, ale u svých klíčových uživatelů ji nepotřebují využít, nebo zatím nevyužili. 1 respondent zatím neví, jestli mu tato možnost vyhovuje.

TO11: 6 respondentů uvádí, že nachází dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživateli. 1 respondent uvádí, že nachází dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživateli, „ale když plnění plánu probíhá s někým jiným, nemám přehled, průběh musím hodnotit na základě předaných informací – není 35

to výsledek KP a uživatele“. 1 respondent s délkou praxe více než 3 roky uvádí „ne, jak kdy“. 3 respondenti uvádějí, že nemají dostatek času a důvodem je, že: a) v zařízení byl pracovníkům v sociálních službách během roku 2012 změněn systém služeb z 8 hodinových (40 hodin týdně) na 12 hodinové (37,5 hod. týdně) b) administrativy je mnoho a důsledkem toho je méně času stráveného s uživatelem. Doba praxe respondentů odpověď a) a b) je před rokem 2007. Třetí respondent, který uvádí, že nemá dostatek času, odpověděl: „když se musím starat během služby o všechny uživatele, ne jen o svoje, není dost času a není to v klidu a pohodě a necítím se za to zodpovědná“. 1 respondent odpověděl „zatím nevím“, dále uvádí, že kontakt se svými klíčovými uživateli vyhledá, i když slouží na jiné skupině a zajde za nimi podle potřeby. Tento respondent je klíčovým pracovníkem dobu kratší než 1 rok.

TO12: 1 respondent uvedl jako dobu plánování služby s uživatelem 1,5 hodiny, 1 respondent 2 hodiny, 1 respondent 2 - 3 hodiny a 1 respondent 2 - 4 hodiny v průběhu měsíce. 5 respondentů uvedlo 4 hodiny a 1 respondent 6 - 10 hodin měsíčně. 1 respondent uvádí, že plánování služby s uživatelem věnuje individuální množství času, podle toho, jak stihne ostatní pracovní povinnosti a poslední respondent zatím neví, kolik času plánování služby s uživatelem bude věnovat, protože je novým klíčovým pracovníkem. Nejčastější odpovědí je 4 hodiny za měsíc.

TO13: 10 respondentů uvádí, že nemají žádné obtíže v oblasti vedení a spravování hotovosti uživatelů. 1 respondent uvádí, že obtíže nemá, ale zmiňuje prozatímní nejistotu z mála zkušeností se spravováním hotovosti: „zatím ne, jen ještě nevím, co si můžou dovolit koupit, kolik bude třeba na léky, kolik nakupovat do zásoby“, v tomto případě jde o klíčového pracovníka s dobou praxe kratší než 1 rok. 1 respondent uvádí, že obtíže má a vidí je v tom, že nemá ekonomické vzdělání.

36

TO14: 11 respondentů uvádí, že nemají žádné obtíže v oblasti práce s krizovým plánem a jeho využitím. 1 respondent uvádí potíže „s mapováním“ u uživatelů nově příchozích do sociální služby.

TO15: 7 respondentů uvádí, že nachází dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP. 1 respondent odpověděl „ano“ s dovětkem, že je to jeho odhad, protože je klíčovým pracovníkem velmi krátkou dobu. 1 respondent odpověděl „ano i ne“, s dovětkem, že má problém s dodržováním termínů. 3 respondenti odpověděli „ne“ s doplněním „málo klidu, nevhodně postavená pracovní doba, nesoustředím se, musím se věnovat potřebám uživatelů, považuji to za osobní problém – nejsem schopná dělat administrativu za přítomnosti uživatelů“. TO16: Graf č. 5: Čas strávený administrativou spojenou s individuálním plánováním dle odpovědí jednotlivých respondentů (v hod./měs.).

5 Resp12 Resp11

4

Resp10

Resp9

3

Resp8 Resp7

2

Resp6 1

Resp5 Resp4

0

Resp3 Resp2 strávený čas

[Zdroj: vlastní] 37

Resp1

TO17: Graf č. 6: Procentuální rozložení využívání časů pracovní doby pro výkon administrativy spojené s IP.

dopolední dohled na DOZP 8%

jak to vyjde 8% volný čas 4%

odpolední klid uživatelů 21%

víkendová služba 17%

noční služba 42%

[Zdroj: vlastní] Nejčastěji respondenti uvádějí, že administrativu spojenou s individuálním plánováním vykonávají během nočních služeb, druhá a třetí nejčastější odpověď je během odpoledního klidu uživatelů a během víkendových služeb. U dvou respondentů byl zaznamenán čas během dopoledního dozoru na DOZP. 1 respondent uvedl, že administrativu vykonává ve svém volném čase.

TO18: 11 respondentů uvádí, že povinné náležitosti dokumentace individuálního plánování, dané metodickým pokynem jim postačují k stálému dobrému přehledu a orientaci v plánu uživatele, a žádné další eventuální náležitosti nepostrádají. 1 respondent na otázku neodpověděl.

TO19: Respondentům se na zavedeném systému nelíbí: „psaní měsíčních vstupů“, „špatné předávání informací od nových pracovníků, malá aktivita uživatelů“, „v pořádku, ale mohlo by být méně administrativy“, „příliš administrativy“, „časově náročné“, 38

„špatné předávání informací o práci na IP mezi PSS a výměna personálu“, „v poslední době narážím na problém, že uživatelé nechtějí pracovat na IP s novými PSS“, „ještě nevím“, „jako KP se nemám možnost příliš podílet na plnění IP a musím se spoléhat na info od kolegů, které se mi nezdají plnohodnotné“, „vstupy 1 x za měsíc“. 1 respondent neodpověděl.

TO20: Respondenti ocenili: „možnost bezproblémové konzultace s metodikem“, „dobrá informovanost a spolupráce s jinými KP“, „individuální přístup k uživateli“, „snížený počet uživatelů, u kterých pracuji jako KP, je více prostoru na plnění IP“, „týdenní plány“, „podrobné zpracování“, „kromě malého podílu KP na přímém naplňování plánu s uživatelem se mi systém zdá promyšlený“. 1 respondent neodpověděl.

TO21: 5 respondentů uvádí, že nepostrádají pro pozici klíčového pracovníka žádné vzdělávání. 2 respondenti cítí potřebu vzdělávání na téma „jak se chovat při agresivitě uživatele služby“, tato potřeba se objevuje u respondenta s dobou praxe již před r. 2007 a 1 respondenta s dobou praxe delší než 3 roky. 1 respondent s dobou praxe na pozici klíčového pracovníka 2 – 3 roky reagoval zápisem „špetka praxe = kilo teorie“. 1 respondent uvádí, že svoje vzdělání ukončené maturitou považuje za dostatečné, případně by uvažoval nad dostudováním nějaké VŠ. Jde o pracovníka s dobou praxe na pozici klíčového pracovníka kratší než 1 rok. 1 respondent by měl potřebu vzdělávání, pokud by se některý z jeho klíčových uživatelů v rámci naplnění svých potřeb chtěl věnovat něčemu, čemu by pracovník vůbec nerozuměl. 1 respondent postrádá kurz pro pracovníky v sociálních službách. 1 respondent na otázku neodpověděl.

39

4 Diskuze Pro plynulý vstup na pozici klíčového pracovníka se jako vhodný krok osvědčilo jak zavedení institutu mentora, tj. zkušenějšího zavádějícího pracovníka, tak i pravidelná práce na metodice prostřednictví metodických skupin, kterých se účastní všichni pracovníci přímé péče (od poloviny roku 2011). Pracovníky je oceňována podpora individuálního plánování a zajištění kontinuálního předávání informací, které probíhá od roku 2012 i elektronickou poštou na zabezpečené adresy pracovníků.

V současné době vede klíčový pracovník individuální plány tří uživatelů. V roce 2012 byli z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti jednoho z klíčových pracovníků přeřazeni 2 uživatelé k dvěma jiným klíčovým pracovníkům. Tito dva klíčoví pracovníci stav hodnotí jako nevyhovující, přestože ke změně došlo s jejich souhlasem. Je možné zvažovat, zda tyto situace řešit zřízením další pracovní pozice klíčového pracovníka, nebo vycházet ze všeobecného metodického doporučení, že v pobytových službách by počet klíčových uživatelů na jednoho pracovníka neměl přesáhnout osm. V současné chvíli se domnívám, že počet uživatelů na klíčového pracovníka je zcela přiměřený a odpovědi v dotazníku jsou ovlivněny spíše vzájemným porovnáváním počtu uživatelů mezi jednotlivými klíčovými pracovníky.

Z odpovědí klíčových pracovníků vyplývá, že problematické jsou ty části zpracování individuálního plánu, které kladou nárok na komunikaci s uživateli cílové skupiny. Pracovníci jsou si dle svých odpovědí vědomi, že práce s mentálně postiženými lidmi je v každém ohledu prací náročnou a dlouhodobou. Dorozumění se (a porozumění si) s uživatelem nelze stavět pouze na verbální komunikaci, která je mnohdy nedostačující, je nutné, aby pracovníci volili i jiné metody, např. pozorování a empatické vcítění, které umožní „být na jedné vlně“. „Špatná komunikace“ může být důsledkem nedostatečné kompetence pracovníků, absence existence vhodného metodického kroku, nebo nefunkčním zaváděním do praxe. Je nutné, aby pracovníci přistupovali k uživatelům profesionálně, ale i s dostatečným pochopením pro schopnosti a možnosti každého jednotlivého uživatele. Jako opatření navrhuji podrobnější rozpracování metodického 40

pokynu v části „mapování“ o vypracování a zavedení individuálního plánu nácviku komunikace s uživatelem. Dalším navrhovaným opatřením je vzdělávání pracovníků v oblasti možností komunikace s osobami s mentálním postižením různého stupně.

V negativním smyslu bylo zmíněno hodnocení cílů ve formě písemného zápisu jedenkrát měsíčně. Tento požadavek je cílený na kontinuitu práce na individuálním plánování, i nadále bude součástí celého procesu individuálního plánování a bude podléhat kontrolním procesů ze strany vedoucích služeb a metodika služeb.

Možnost zpracování „plánu klíčového pracovníka“ je pracovníky označována za vyhovující nabídku, přestože někteří pracovníci s touto formou práce na individuálním plánování ještě nemají přímou zkušenost.

Tři pracovníci zmiňují nedostatek pracovního času a prostoru pro IP z důvodu změny systému služeb a přetížení administrativou. Dotaz byl zaměřen na prostor pro individuální plánování, které musí probíhat vždy zásadně společně s uživatelem. Dvě odpovědi jsou formulovány v tom smyslu, že důsledkem společného plánování s uživatelem je, že má pracovník méně času „být“ s uživatelem. Jeden pracovník rozlišil uživatele na „všechny“ a „moje“, což je jeden z důvodů, které vedly ke změnám v systému poskytování péče a sytému směn, o kterém se zmiňuji v diskuzi později a které měly předejít nepřiměřenému navazování pracovníků na uživatele služeb a naopak.

Nejčastější uváděná doba plánování služby s uživatelem v délce 4 hodiny měsíčně (cca 1 hodina týdně) odpovídá všeobecným metodickým doporučením, a je přirozené, že v souvislosti s individuálními nároky na komunikaci pracovníka s mentálně postiženým uživatelem se tato doba zkracuje nebo prodlužuje.

Vedení a spravování finančních hotovostí uživatelů je pracovníky hodnoceno jako bezproblémové. Potíže jednoho pracovníka v této oblasti vnímám jako potíže úzce specifické, nikoliv jako nedostatek ověřovaného metodického pokynu. Jako podporu 41

pro tohoto pracovníka navrhuji individuální termíny zpracování a kontrol hotovostí ve spolupráci se sociální pracovnicí.

Oblast práce s krizovým plánem je pracovníky hodnocena jako bezproblémová. Ke zmíněným potížím s mapováním u jednoho pracovníka lze uvést, že „mapování“ jako takové je počátečním krokem individuálního plánování, je základním podkladem pro zpracování celkového individuálního plánu uživatele sociální služby. Prvotní mapování je tedy krok související s adaptačním obdobím uživatele ve službě (krátce po nástupu do služby). Případné „přemapování“ nastává vždy, když se schopnosti a dovednosti uživatele změní do té míry, že je na tyto změny vhodné a nutné zareagovat změnami v oblasti péče a poskytování služby. Z hlediska časování jednotlivých kroků individuálního plánování nemá krok „mapování“ žádný vliv na oblast práce s krizovým plánem a s jeho využitím v praxi. Přirozeným zájmem sociální služby, resp. týmu pracovníků, je mít k dispozici zpracovaný „plán pro případ krize“ s co nejmenší prodlevou od nástupu uživatele do služby a to z důvodu zmírnění případných zdravotních a bezpečnostních rizik. Je možné, že pokud klíčový pracovník vnímá jako obtížný již krok „mapování“, může následně vnímat jako obtížné i další kroky, tedy i zpracování krizového plánu. Jako preventivní opatření navrhuji zavedení zpracování „mapování“ za účasti klíčového pracovníka a vedoucího služby nebo sociálního pracovníka.

Většina pracovníků nachází dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP. Výhrady mají pracovníci k „nevhodně postavené pracovní době“, domnívám se, že jde o reakci na změnu systému směn, kterou zařízení prošlo v roce 2012, vycházela z analýzy potřeb uživatelů služeb a na základě těchto potřeb byla zavedena.

Čas strávený administrativou spojenou s individuálním plánováním je dle odpovědí jednotlivých respondentů individuální, nejčastější doba je od dvou do čtyř hodin měsíčně, jen výjimečně do 6 hodin měsíčně. Dle mého názoru jde v poměru k délce pracovnímu úvazku o zcela přiměřený a běžný objem administrativy.

Vypovídací

hodnota grafu je omezena tím, že 4 pracovníci odpověděli „nevím“.

Ke zjištění

42

skutečného objemu administrativy vykonávané v souvislosti s individuálním plánováním je možné provést například časový snímek dne, týdne a měsíce každého klíčového pracovníka.

Pracovníci využívají pro výkon administrativy spojené s individuálním plánováním ty časové úseky své pracovní doby, ve kterých není třeba poskytovat přímou péči uživatelům služeb. Tento stav považuji za profesionálně zvládnutý přístup k organizaci práce. Výkon administrativy ve volném čase není ani standardní, ani vhodnou alternativou, v zařízení probíhá edukace a podpora pracovníků v „umění odpočívat“ v rámci prevence syndromu vyhoření. K dalšímu zvažování zůstává, jestli některými pracovníky vnímaný nedostatek času na administrativu spojenou s IP je důsledkem problematického kroku v metodice nebo má i jinou příčinu a jestli změna v metodice může případně tento problém pracovníků zmírnit. Pracovníkům stávající náležitosti dokumentace individuálního plánování postačují k přehledu a orientaci v plánech uživatelů, v této oblasti nenavrhují žádné změny ani doplnění.

V diskuzi byla již zmíněna problematika psaní měsíčních vstupů a časová náročnost zpracování administrativy. V systému, kdy individuálního plánu naplňuje celý tým přímé péče, je neopomenutelnou nutností systematicky a kvalitně poskytovaná zpětná vazba, která je pro klíčového pracovníka podkladem pro vyhodnocení plánu. Několik pracovníků zmiňuje v různých obměnách „špatné předávání informací“, ale zároveň je celkový systém předávání informací pracovníky v dotazníku vyhodnocen jako dostatečný. K dalšímu ověření zůstává, jestli odpovědi reagovaly na systém předávání informací jako takový, nebo na konkrétní situace, kdy došlo ke špatnému předání informací na základě nevyhovující spolupráce v týmu při naplňování osobních cílů důsledkem toho, že v metodice něco chybí (např. vymezení odpovědnosti, pravomocí, povinností pracovníků). Další variantou je, že pracovníci potřebují zvýšit dovednost spolupracovat (tj. spolupráci negativně ovlivňují např. kolegiální vztahy). Z této skutečnosti vyplývá, že je třeba v této souvislosti zrevidovat jak metodiku pokynu, tak související kontrolní systém. 43

Jako pozitivní je pracovníky vnímáno snížení počtu uživatelů na jednoho klíčového pracovníka (toto opatření podporuje větší prostor pro individuální přístup k uživateli), spolupráce s pracovníky kompetentními k metodickému vedení, dobrá vzájemná informovanost, spolupráci s kolegy a existence stávajících, doplňujících se systémů, které umožňují stálý přehled o poskytování služeb (týdenní plány). Jako negativní je jedním pracovníkem vnímána „málo častá“ přítomnost klíčového pracovníka uživatele u přímého naplňování IP. Systém klíčového pracovnictví podporuje kontinuitu, cílené směrování a nastavení vhodného individuálního plánu uživatele, nemá podporovat závislost uživatele na přítomnosti klíčového pracovníka. Na naplňování IP se podílí celý tým pracovníků přímé péče, vždy v době přítomnosti ve službě.

Dva pracovníky zajímá téma agresivity uživatelů. Ať už se s agresivitou setkali, nebo z ní mají obavy, protože je pro ně neznámým jevem, je důležité s tímto tématem pracovat. Tematické vzdělávání může být přínosem jak pro všechny pracovníky, přestože agresivní chování uživatelů v příslušné službě je spíše výjimečné. Vzdělávání proběhne formou akreditovaného kurzu „Agresivita uživatelů v pobytových službách“, bude koncipován jako kurz na klíč, podle konkrétně specifikovaných potřeb služby a celého zařízení. Odpověď pracovníka zvažujícího studium na VŠ nepovažuji z hlediska organizace v souvislosti se vzděláváním zaměstnanců za relevantní, protože zákon 108/2006 Sb. pro pracovní pozici pracovníka v sociálních službách nepožaduje vysokoškolské vzdělání. Potřeba pracovníka zmiňujícího kurz pro pracovníky v sociálních službách je naopak zcela relevantní a zařízení počítá s absolvováním tohoto kurzu všemi pracovníky, kteří kurz nemají, a to dle příslušného zákona do 18 měsíců od nástupu na pozici pracovníka v sociálních službách.

44

Závěr Cílem mé práce bylo zmapovat problematické a neproblematické kroky v metodickém pokynu pro individuální plánování z hlediska praxe klíčového pracovníka, pracujícího s cílovou skupinou mentálně postižených dospělých uživatelů v konkrétní sociální službě. Záměrem dotazníkového průzkumného šetření bylo prozkoumat srozumitelnost a efektivitu jednotlivých částí platného metodického pokynu, který je hlavním vodítkem pro práci klíčového pracovníka v oblasti individuálního plánování sociální služby. Důvodem, který mě vedl k tomuto ověřování, byla snaha nahlédnout do problematiky ne z pozice metodika služeb, který metodiku na základě praxe vypracovává, ale z pozice pracovníka, který podle této metodiky následně postupuje v každodenní praxi. Výstupy průzkumného šetření poukazují na rozdíly v přijímání metodiky jednotlivými pracovníky, i na odlišnou schopnost jednotlivých pracovníků přizpůsobit se v rámci vykonávané praxe požadavkům metodického pokynu. Jako poměrně výrazný se v jednotlivých částech průzkumného šetření jeví rozdíl ve schopnosti klíčových pracovníků s delší a kratší dobou praxe reagovat na potřeby metodiky. Pozorovatelný je i rozdíl v přístupu pracovníků k průzkumnému šetření a v obsahové kvalitě poskytnutých odpovědí. Z výsledků průzkumného šetření vyplývá, že metodický pokyn je funkční a jeho postupné kroky jsou pracovníky naplňovány s rozdílným úsilím. Většina kroků se jeví jako bezproblémová. Pokud jsou kroky vyhodnoceny jako obtížně naplnitelné, jde o ty kroky metodického pokynu, jejichž zdárné naplnění klade nárok na propojení profesionální komunikace s uměním vstoupit do světa lidí s mentálním postižením na základě empatického vcítění. Některé dílčí kroky pokynu lze příznivě ovlivnit větší péčí o kvalitu komunikace uvnitř pracovního týmu, snahou o kvalitnější týmovou spolupráci. Praxe pracovníků v přímé péči je základním stavebním kamenem zajištění kvalitní péče o uživatele služeb a metodiky mají být pracovníkům v jejich praxi oporou a pevným bodem. Z tohoto důvodu považuji za smysluplné se jejich obsahy a využitelností zabývat, pracovat s nimi na základě potřeby praxe a zároveň v rámci požadavků standardů kvality. Výsledky šetření využiji v rámci další metodické práce v zařízení. 45

Рєзюме В выпускной работе „Стандарты качества социальных услуг со специализацией на индивидуальное планирование я занимаюсь стандартами качества социальной услуги, процессом индивидуального планирования социальной услуги и ролью ключевого работника в жительной услуге Дом для лиц с медицинским поражением. Финишной группировкой этой социальной услуги являются лица с духовным и медицинским поражением в учреждении Дом и Центр активности, госбюджетная организация, в Годковицах на Могєлке. Работу на этой теме я выбрала по той причине, что я работаю на позиции методика услуг, а в ежедневной практике воспринимаю определение подходящих, желанных стандартов как необходимое условие для оказания качественного социального сервиса. Назначением оборудования есть помогать пользователям социальной услуги жить обычной жизнью с сохранением как можно высшего качества и достоинства их жизни. Мы, персонал, стремимся, чтобы была для абонентов

наша

услуга

доступная,

безопасная,

индивидуальная

и

квалифицированная. Для абонентов услуг есть в системе оказания услуги каким - то сопредельным офицером и доверенным лицом ключевой работник, работающий как защитник, который продвигает интересы пользователя. К тому, чтобы он роль мог наполнять и в то же время поступал по методике услуги, должен быть оснащён знаниями, мастерством, подходящими и достаточными компетенциями. В теоретической части я определила частные понятия связанные со Стандартами

качества

социальных

услуг,

особенно

с

Стандартом

н.5:

Индивидуальное планирование хода услуги, потом понятия связанные с индивидуальным планированием и ключевым работником. Отдельную статью теоретической части я уделила ключевому работнику и его роли. В практической части я занимаюсь разведочным расследованием, может ли быть процедура индивидуального планирования в жительной услуге Дом для лиц с медицинским поражением организация ДЦА, дотациованная организация, 46

Годковице на Могелке в гармонии с методической инструкцией, имеет ли ключевой работник нужные компетенции. Целью труда было запеленговать, способен ли ключевой работник, работающий с финишной группировкой духовно повреждённых взрослых абонентов в конкретной социальной услуге, при индивидуальном планировании двигаться вперёд по действующей методической инструкции. Описать, каких компетенций ключевому работнику нужно. Ключевые слова: Стандарт качества социальных услуг Индивидуальное планирование услуги Работник в социальных услугах Ключевой работник Компетенция

47

Bibliografie Monografie: 1. BICKOVÁ, L. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. 1. vyd. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2011, 272 s. ISBN 978-809-0466-814. 2. ČERMÁKOVÁ, K., JOHNOVÁ, M. Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. 2. vyd. Praha: MPSV ČR, 2003, 111 s. 3. GUGGENBÜHL-CRAIG, A. Nebezpečí moci v pomáhajících profesích. Vyd. 1. Překlad Petr Patočka. Praha: Portál, 2007, 113 s. Spektrum (Portál), 57. ISBN 978-807-3673-024. 4. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 774 s. ISBN 80-717-8303-X. 5. HAVRDOVÁ, Z. Kompetence v praxi sociální práce: metodická příručka pro učitele a supervizory v sociální práci. Praha: Osmium, vydavatelství a nakladatelství, 1999, 167 s. ISBN 80-902-0818-5. 6. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. 7. HURST, B. Encyklopedie komunikačních technik. Praha: Grada, 1994, 299 s. ISBN 80854-2440-1. 8. JOHNOVÁ, M. Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe: průvodce poskytovatele. Vyd. 1. Editor Kristýna Čermáková. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2002, 111 s. ISBN 80-865-5245-4. 9. JOHNOVÁ, M., ČERMÁKOVÁ, K., HOLEČKOVÁ, M. Individuální plánování: Standardy kvality sociálních služeb: Výkladový sborník pro poskytovatele. Praha: MPSV, 2008. 10. KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. 5. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 138, ISBN 80-7369-181-6. 11. KOZLOVÁ, L. Sociální služby. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005, 79 s. ISBN 80-725-4662-7. 12. KRUTILOVÁ, D., ČÁMSKÝ, P., SEMBDNER, J. Sociální služby: Tvorba a zavádění Standardů kvality poskytovaných sociálních služeb. 2009. ISBN 978-80-254-3427-7. 13. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0.

48

14. MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ, P., KOLÁČKOVÁ, J. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2., Praha: Portál, 2010, 351 s. ISBN 978807-3678-180. 15. MATOUŠEK, O. Sociální služby: Legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3. 16. PÖRTNER, M. Na osobu zaměřený přístup v práci s lidmi s mentálním postižením a s klienty vyžadujícími trvalou péči. 1. vyd. Překlad Petr Babka. Praha: Portál, 2009, 175 s. ISBN 978-807-3675-820. 17. STRAKOVÁ, M., ČERMÁKOVÁ, K. Standardy kvality sociálních služeb: Příručka pro uživatele. Praha: MPSV, 2008. 18. ÚLEHLA, I. Umění pomáhat: učebnice metod sociální praxe. Vyd. 2., v Sociologickém nakladatelství vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 128 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 20. ISBN 80-858-5069-9.

Seriálové publikace: 19. Sociální služby: odborný časopis. APSS ČR, 2009-. ISSN 1803-7348.

Elektronické dokumenty: 20. ABZ.cz: Slovník cizích slov [online], dostupný z WWW. http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovnik.

21. Česko. Bílá kniha v sociálních službách: Konzultační dokument MPSV [online]. únor 2003. [cit. 2012-12-17], dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/736/bila_kniha.pdf.

22. Česko. MPSV ČR. Standardy kvality sociálních služeb [online]. 2002. vyd. Praha, 2002 [cit. 2012-12-28], dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/5963

23. Česko. MPSV ČR. Vyhláška č. 505/2006 Sb. [online]. 2006. vyd. Praha, 2006 [cit. 2012-12-28], dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13639/v_505_2006.pdf. 49

24. Česko. MPSV ČR. Zákon 108/2006 Sb.: O sociálních službách [online]. Praha, 2006 [cit. 2012-12-28], dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13640/z_108_2006.pdf.

25. Domov a Centrum aktivity p. o.: Hodkovice nad Mohelkou [online]. Hodkovice nad Mohelkou, 2009 [cit. 2012-12-30], dostupný z WWW. http://dcahodkovice.webnode.cz/.

Jiné zdroje: 26. HOLKOVÁ, I., GABRYSZ, A. Instand, o. s., Institut pro podporu vzdělávání a rozvoj kvality ve veřejných službách. Manuál pro metodiky v sociálních službách. Praha, 2011, 56 s.

27. MAKOVCOVÁ, H. Metodika: DCA p. o. Hodkovice nad Mohelkou. Hodkovice nad Mohelkou, 2010-.

28. MAKOVCOVÁ, H. Vzdělávání metodiků zavádění standardů kvality u poskytovatelů sociálních služeb.: Portfolio. 2011. dokument vytvořený v rámci projektu IP2 - Podpora střednědobého plánování a rozvoje kvality sítě sociálních služeb v Libereckém kraji, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/05.000

50

Seznam příloh Příloha 1 - Přidělení a změny klíčového pracovníka, F – 5 d - 4.1 D, CHB, DS Příloha 2 - Souhlas opatrovníka s individuálním plánováním služby, F -5 b, c - 2.1 Příloha 3 – Individuální plán A - mapování schopností a dovedností, 5a, b, c, d - 1.1 D Příloha 4 - Hodnocení schopností a dovedností uživatelů, F - 5 b -7.1 D, CHB, DS Příloha 5 - Individuální plán B – Přání, představy uživatele, 5 a, b, c, d - 1.1 D Příloha 6 – Individuální plán C - Stanovení cílů, které chceme s uživatelem dosáhnout, zhodnocení cíle – revize, 5 a, b, c, d - 1.1 D Příloha 7 - Plán klíčového pracovníka, 5 a, b, c, d - 3.1 D Příloha 8 - Dispoziční oprávnění – agenda peněžní hotovosti uživatelů, DCA Hodkovice nad Mohelkou, 5 b - 5.1 D, CHB Příloha 9 - Tisk a předávání evidence hotovostí – agenda peněžní hotovosti, 5 b - 7.1 D, CHB Příloha 10 - Předávací protokol – předání vyúčtování svěřených hotovostí uživatele a dokladů souvisejících soudem stanovenému opatrovníkovi, F -5 b - 3.1 D, CHB Příloha 11 - Zápis z kontroly hotovosti uživatelů, F -5 b - 3.1 D, CHB Příloha 12 - Předávací protokol – předání vyúčtování svěřených hotovostí uživatele v době nepřítomnosti klíčového pracovníka, F - 5 b - 4.1 D, CHB Příloha 13 - Náležitosti dokumentace IP, 5 a, b, c, d – 7.2 D, CHB, DS Příloha 14 - Metodický pokyn ke Krizovému plánu, 5 e - 6.1 D, CHB, DS Příloha 15 - Krizový plán, F 5 - 5 e - 7.1 D, CHB, DS Příloha 16 - Ukázka přepsaného dotazníku – doba praxe na pozici KP již před r. 2007 Příloha 17 - Ukázka přepsaného dotazníku – doba praxe na pozici KP od r. 2007 Příloha 18 - Ukázka přepsaného dotazníku – doba praxe na pozici KP déle než 3 roky Příloha 19 - Ukázka přepsaného dotazníku – doba praxe na pozici KP 2 – 3 roky Příloha 20 - Ukázka přepsaného dotazníku – doba praxe na pozici KP 1 – 2 roky Příloha 21 - Ukázka přepsaného dotazníku – doba praxe na pozici KP méně než 1 rok

51

Přílohy

Příloha 1 – Přidělení a změny klíčového pracovníka, F - 5 d - 4.1 D, CHB, DS Sociální služba: Domov pro osoby se zdravotním postižením, Chráněné bydlení, Denní stacionář (nehodící se škrtněte, založte do IP uživatele) Uživatel: Klíčový pracovník: Jméno a příjmení: od:

do:

podpis vedoucí služby:

změna z důvodu: podpis KP:

Klíčový pracovník: Jméno a příjmení: od:

do:

podpis vedoucí služby:

změna z důvodu: podpis KP:

Klíčový pracovník: Jméno a příjmení: od:

do:

podpis vedoucí služby:

změna z důvodu: podpis KP:

Příloha 2 - Souhlas opatrovníka s individuálním plánováním služby, F – 5 b,c - 2.1 Na základě naplňování Standardů kvality sociálních služeb je průběh sociální služby pro každého uživatele v našem zařízení individuálně plánován. Soudem stanovený opatrovník uživatele tímto dává svůj souhlas s formou individuálního plánování služby a zároveň potvrzuje, že byl seznámen s tím, že individuální plán probíhá na základě zmapovaných skutečností, přání, potřeb a tužeb uživatele vždy v průběhu jednotlivého kalendářního roku.

Cílem individuálního plánování je běžný život a ekonomické, sociální a kulturní začlenění uživatele sociální služby do společnosti. Individuální plánování vede klíčový pracovník uživatele. Na individuálním plánování spolupracuje vedoucí služby a sociální pracovník zařízení. Individuální plán je zpracován písemnou formou. Práce na individuálním plánu je průběžná. Individuální plán je pravidelně vyhodnocován. Cíle mohou být podle potřeb změněny. Opatrovník má po dohodě s klíčovým pracovníkem možnost seznamovat se s obsahem individuálního plánu a průběhem individuálního plánování. Jméno a příjmení uživatele: Opatrovník: Podpis opatrovníka: Podpis ředitele zařízení: V Hodkovicích nad Mohelkou dne:

Příloha 3 – Individuální plán: A - Mapování schopností a dovedností, 5 a, b, c, d - 1.1 D Domov a Centrum aktivity, p.o., Liberecká 451, 463 42, Hodkovice nad Mohelkou Jméno uživatele: Klíčový pracovník: Vedoucí DOZP: 1/ Oblast sebeobsluhy, zvládání péče o svou osobu: 2/ Oblast péče o domácnost: 3/ Oblast komunikace: /způsob vyjadřování, jak vyjadřuje uživatel své pocity, čte, píše… / 4/ Oblast sociálních dovedností: / kontakt s úřady, rodinou, obstarání osobních záležitostí, využívání služeb, docházka do dílen, docházka do zaměstnání, docházka k lékaři, volnočasové aktivity, partnerské vztahy/ 5/ Míra podpory, rizikové oblasti a možné střety zájmů:

Příloha 4 – Hodnocení schopností a dovedností uživatele služby DOZP, F - 5 b - 7.1 D Jméno a příjmení uživatele: Vzdělávání: Čtení:

ANO

NE

ANO

NE

Počítání:

ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

Opisování:

ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

Telefonování:

ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

Poznávání barev:

ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

Verbální:

ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

Neverbální:

ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

Dokáže vyjádřit své pocity, emoce:

ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

Porozumění řeči:

ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

ČÁSTEČNĚ Psaní: ČÁSTEČNĚ

Komunikace:

Mobilita: Klient/ka je:

mobilní

imobilní

Chůze:

s oporou

bez opory

Stoj:

s oporou

bez opory

Sedí:

s oporou

bez opory

Smyslové schopnosti: Zrak:

vidí dobře

slabozraký/á

používá brýle

Sluch:

slyší dobře

těžká nedoslýchavost zbytky sluchu

Hmat:

používá / nepoužívá

Chuť:

reaguje / nereaguje

Čich:

reaguje / nereaguje

nevidomý/á hluchota

Společenská integrace: Zvládá zamykání pokoje:

ANO

NE

S PODPOROU

Zvládá hospodařit si s penězi:

ANO

NE

S PODPOROU

Zvládá návštěvu restaurace:

ANO

NE

S PODPOROU

Zvládá samostatně nakupovat:

ANO

NE

S PODPOROU

Zvládá jednání na úřadech:

ANO

NE

S PODPOROU

Zvládá se pohybovat sám/a venku:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí přejít sám/a silnici:

ANO

NE

S PODPOROU

Orientuje se sám/a venku:

ANO

NE

S PODPOROU

Orientuje se sám/a v cizím prostředí:

ANO

NE

S PODPOROU

Zvládá si koupit jízdenku:

ANO

NE

S PODPOROU

Dokáže nastoupit a vystoupit:

ANO

NE

S PODPOROU

Využívá veřejnou dopravu sám:

ANO

NE

S

Zvládá se sám/a orientovat v jízdním řádu: ANO

NE

S PODPOROU

Sociální dovednosti: Dokáže porozumět hodnotám a normám: Dokáže se sebeovládat: Dokáže zvládat svojí agresivitu: Navazuje kontakty s jinými osobami: Spolupracuje s ostatními: Veřejná doprava:

PODPOROU

Domácí práce: Ustele si postel:

ANO

NE

S PODPOROU

Povlékne si lůžko:

ANO

NE

S PODPOROU

Srovná si své osobní věci:

ANO

NE

S PODPOROU

Srovná si věci ve skříni:

ANO

NE

S PODPOROU

Umyje nádobí:

ANO

NE

S PODPOROU

Utře nádobí:

ANO

NE

S PODPOROU

Vytírá podlahu:

ANO

NE

S PODPOROU

Luxuje:

ANO

NE

S PODPOROU

Prostře stůl:

ANO

NE

S PODPOROU

Odnese si talíř ze stolu:

ANO

NE

S PODPOROU

Zalije kytky:

ANO

NE

S PODPOROU

Oblékání: Obleče se sám/a:

ANO

NE

S PODPOROU

Svlékne se sám/a:

ANO

NE

S PODPOROU

Připraví si sám/a oblečení:

ANO

NE

S PODPOROU

Zapne si sám/a knoflíky:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí používat zip:

ANO

NE

S PODPOROU

Zvládne sám oblečení rukavic a čepice:

ANO

NE

S PODPOROU

Natáhne si sám/a ponožky:

ANO

NE

S PODPOROU

Obuje si sám/a boty:

ANO

NE

S PODPOROU

Zaváže si tkaničky:

ANO

NE

S PODPOROU

Vyčistí si zuby nebo protézu:

ANO

NE

S PODPOROU

Učeše se:

ANO

NE

S PODPOROU

Oholí se (vyplní se pouze u mužů):

ANO

NE

S PODPOROU

Vyčistí si uši:

ANO

NE

S PODPOROU

Ostříhá si nehty:

ANO

NE

S PODPOROU

Umyje si ruce:

ANO

NE

S PODPOROU

Umyje si obličej:

ANO

NE

S PODPOROU

Osprchuje se sám/a:

ANO

NE

S PODPOROU

Vykoupe se sám/a:

ANO

NE

S PODPOROU

Utře se sám/a:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí použít kapesník:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí používat žínku:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí použít toaletní papír:

ANO

NE

Nají se sám/a:

ANO

NE

S PODPOROU

Napije se sám/a:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí použít lžíci:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí použít příbor:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí použít hrnek:

ANO

NE

S PODPOROU

Péče o zevnějšek a osobní hygiena:

S PODPOROU Stravování:

Umí si oloupat ovoce:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí použít otvírák:

ANO

NE

S PODPOROU

Uvaří si sám/a kávu, čaj:

ANO

NE

S PODPOROU

Umí si sám/a nalít polévku:

ANO

NE

S PODPOROU

Příloha 5 - Individuální plán B – Přání, představy uživatele, 5 a, b, c, d - 1.1 D Jméno uživatele: Klíčový pracovník: Vedoucí DOZP: 1/ Co mám rád, jaké mám záliby: 2/ Co rád nemám, vadí mi: 3/ Sám bych se chtěl snažit o: 4/ Chtěl bych pomoci s: 5/ V budoucnu bych si přál:

Příloha 6 – Individuální plán C - Stanovení cílů, které chceme s uživatelem dosáhnout, zhodnocení cíle – revize, 5a, b, c, d - 1.1 D Jméno uživatele: Klíčový pracovník: Vedoucí DOZP: 1/ Konkrétní cíl, úkol: 2/ Význam stanoveného cíle pro klienta: 3/ Jak budeme cíle dosahovat: 4/ Kdo pomůže: 5/ Kdy pomůže: 6/ Jak pomůže: Datum: Podpis uživatele: Podpis klíčového pracovníka: Podpis vedoucího DOZP: Podpis ředitelky: Zhodnocení cíle /ů /: Datum: Podpis uživatele: Podpis klíčového pracovníka: Podpis vedoucího DOZP: Podpis ředitelky:

Příloha 7 – Plán klíčového pracovníka, 5 a, b, c, d - 3.1 D Domov a Centrum aktivity, p.o., Liberecká 451, 463 42, Hodkovice n. Moh. - DOZP Jméno klíčového pracovníka: Jméno uživatele: 1. Konkrétní cíl: 2. Důvody, které klíčového pracovníka vedou k tomuto plánu: 3. Jaký přínos bude mít plán pro uživatele: 4. Způsob dosažení cíle, metodika, jednotlivé kroky a jak to klíčový pracovník zajistí Podpis klíčového pracovníka: Podpis vedoucího služby Datum:

Příloha 8 - Dispoziční oprávnění – agenda peněžní hotovosti uživatelů, DCA Hodkovice n. Moh., 5 b - 5.1 D, CHB závaznost: všichni příslušní pracovníci DCA Hodkovice nad Mohelkou,p.o.

1. Uživatelé zbavení způsobnosti k právním úkonům: - uživatelé mají (na základě Rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům) opatrovníka ustanoveného soudem - prostředky uživatele spravuje opatrovník, který hradí závazky vyplývající ze Smlouvy o sociální službě - klíčovému pracovníkovi svěřuje opatrovník dispoziční hotovost podle možností a běžných potřeb uživatele - v případě mimořádných výdajů (např. finančně náročnější nákupy, úhrada za hospitalizaci atd.) je opatrovník seznámen s potřebou a dle finančních možností rozhodne o způsobu úhrady - prostředky nutné k úhradě potřeb uživatele není možné realizovat bezhotovostním převodem na účet zařízení - omezujícím faktorem výše přijaté a spravované hotovosti pro uživatele je stanovená výše pokladního limitu jednotlivých klíčových pracovníků - spolupráce klíčový pracovník – opatrovník je nezbytná k průkaznému způsobu hospodaření s financemi uživatele – nejméně 1 x ročně probíhá setkání opatrovníků s klíčovými pracovníky, vyhodnocení hospodaření resp. předání účetní evidence uplynulého roku - klíčový pracovník předkládá opatrovníkovi k podpisu účetní knihu uživatele. Na informace k hospodaření s prostředky uživatele má opatrovník právo kdykoliv během roku, po předchozí domluvě termínu

2. Uživatelé nezbavení způsobnosti k právním úkonům - zařízení nabízí podporu a pomoc při hospodaření s finančními prostředky - klíčový pracovník je pověřen vedením záznamů o financích uživatele - uživatel má možnost prostřednictvím práce na IP služby požádat klíčového pracovníka o úschovu platebních karet v zabezpečených prostorech (trezoru) zařízení.

- míra podpory vedení financí je závislá na potřebách uživatele a probíhá prostřednictvím individuálního finančního plánu - pokud si uživatel přeje hospodařit se svými finančními prostředky bez podpory, nenese zařízení za jeho finanční prostředky odpovědnost - na vyhovující míře podpory pracuje uživatel s klíčovým pracovníkem

3. Uživatelům jednotlivých služeb je stanoven klíčový pracovník, který po dohodě s uživatelem nebo opatrovníkem hospodaří s financemi a vede vyúčtování jednotlivých položek, pro případ nepřítomnosti klíčového pracovníka má organizace zpracovaný systém zastupitelnosti, je stanoven pracovník zastupující (určen je vždy vedoucím služby), který hospodaření s prostředky uživatele převezme. Klíčový pracovník, resp. pracovník zastupující má hmotnou odpovědnost za svěřené prostředky uživatele. Klíčový pracovník nespravuje a nezodpovídá za finance, které uživatel obdržel bez jeho vědomí a které proto nebyly účetně přijaty (dary od rodičů, příbuzných apod.).

4. S finančními zálohami svěřenými a předanými uživatelem nebo soudem stanoveným opatrovníkem uživatele, je-li uživatel soudním rozhodnutím zbaven nebo omezen v právní způsobilosti, hospodaří klíčový pracovník za těchto podmínek: - pomoc s oblastí financí je v souladu s posláním poskytované služby podle Zákona o sociálních službách108 Sb./ 2006 ve znění pozdějších předpisů - pomoc s oblastí financí je přáním uživatele (opatrovníka) a je obsahem IP Klíčový pracovník projednává potřebu finančních záloh s opatrovníkem, vyúčtovává jednotlivé položky, které byly v rámci zálohy pořízeny. Možná výše záloh svěřených uživateli nebo opatrovníky je omezena limity hotovosti pokladen a trezorů.

5. Vyúčtování finančních záloh je předloženo uživateli a opatrovníkovi ke kontrole: - nejméně jednou v kalendářním roce, vždy na žádost opatrovníka Průběžnou kontrolu hospodaření a vedení evidence u klíčových pracovníků provádí sociální pracovník organizace 1 x za 3 měsíce, případně dle potřeby aktuálně.

6. Regulační poplatky za zdravotní péči, doplatky za léky a jiné s tímto spojené náklady hradí uživatel prostřednictvím zdravotního pracovníka či pracovníka k tomu pověřenému. Tento pracovník zjistí dopředu cenu v lékárně či u lékaře, vyzvedne u klíčového pracovníka hotovost z prostředků uživatele a provede úhradu. Platby za zdravotní péči formou faktury jsou předávány k úhradě opatrovníkům. Hotovosti uživatelů jsou uloženy v uzamykatelných přenosných pokladnách, které jsou uloženy na služební místnosti (příp. V kanceláři DCA). Přístup k hotovostem mají klíčoví pracovníci. Seznam klíčových pracovníků a uživatelů, který je při změnách aktualizován, je k dispozici v jednotlivých službách.

7. Účet vedený u banky Jako způsob uložení finančních prostředků doporučujeme uživatelům, případně ve spolupráci s opatrovníkem, vlastní bankovní účet. Pokud tuto možnost uživatel nevyužije a ponechá si finance u sebe, zařízení nezodpovídá za jejich případnou ztrátu. K uložení osobních věcí má uživatel k dispozici vlastní uzamykatelnou skříňku.

V Hodkovicích nad Mohelkou, dne: Vypracoval: Schválil:

Příloha 9 - Tisk a předávání evidence hotovostí – agenda peněžní hotovosti, 5 b-7.1 D, CHB závaznost: všichni příslušní pracovníci DCA Hodkovice nad Mohelkou,p.o.

1) Pro evidenci zařízení Postup: označit v Cygnu všechny uživatele jednoho klíčového pracovníka najednou a tisknout oboustranně na A4 - podpis klíčového pracovníka připojit ke každému uživateli na pravý okraj (z boku)

2) Pro uživatele a městské opatrovníky Postup: označit všechny uživatele jednoho klíčového pracovníka najednou a tisknout jednostranně na případně několik A4 - podpis klíčového pracovníka připojit ke každému uživateli na pravý okraj (z boku) Pro městské opatrovníky: každý opatrovník zvlášť. Do účetní evidence hotovosti jednotlivých uživatelů oddělte rozstřižením a založte. Pro opatrovníky Města Hodkovice n. M. neoddělovat, předat tisk vcelku.

Příloha 10 - Předávací protokol – předání vyúčtování svěřených hotovostí uživatele a dokladů souvisejících soudem stanovenému opatrovníkovi, F – 5 b - 3.1 D, CHB Dne: V Hodkovicích nad Mohelkou Uživatel (jméno a příjmení, datum narození): Předávající (klíčový pracovník uživatele): Přejímající (opatrovník uživatele): Opatrovník uživatele stvrzuje svým podpisem, že: převzal

vyúčtování

průběžně

svěřovaných

hotovostí

za

období…………………………………………………………………., zkontroloval před převzetím kompletnost předávaných účtů, měsíčních hotovostních výjezdů a nemá žádných připomínek. Podpis opatrovníka: Podpis klíčového pracovníka uživatele:

Příloha 11 - Zápis z kontroly hotovosti uživatelů, F – 5 b - 3.1 D, CHB Kontrolu provedl: Pracovník pověřený vedením depozit (klíčový pracovník): Jméno uživatele:

Hotovost:

CELKEM: Hotovost odpovídá dle účetních knih, nebyl shledán schodek. Účetní knihy a doklady v pořádku. Podpis klíčového pracovníka pověřeného vedením depozit: Kontrolu provedl: Hodkovice nad Mohelkou:

Příloha 12 - Předávací protokol – předání vyúčtování svěřených hotovostí uživatele v době nepřítomnosti klíčového pracovníka, F – 5 b - 4.1 D, CHB Dne:

V Hodkovicích nad Mohelkou

Uživatel (jméno a příjmení, datum narození: (dle počtu uživatelů doplnit řádky) ……………………………………………………………………………………. Předávající - klíčový pracovník uživatele: Přejímající - zastupující pracovník: Zastupující pracovník uživatele stvrzuje svým podpisem, že převzal hotovost a vyúčtování průběžně svěřovaných hotovostí. Podpis klíčového pracovníka: Podpis zastupujícího pracovníka: Pokud bude předávána zároveň i dokumentace uživatele, IP atd. – je možno dopsat Předání zpět Dne:

V Hodkovicích nad Mohelkou

Uživatel (jméno a příjmení, datum narození: (dle počtu uživatelů doplnit řádky) Předávající - zastupující pracovník: Přejímající - klíčový pracovník uživatele: Zastupující pracovník uživatele stvrzuje svým podpisem, že převzal hotovost a vyúčtování průběžně svěřovaných hotovostí. Podpis klíčového pracovníka: Podpis zastupujícího pracovníka:

Příloha 13 - Náležitosti dokumentace IP, 5 a, b, c, d – 7.2 D, CHB, DS Domov a Centrum aktivity, p.o., Liberecká 451, 463 42, Hodkovice nad Mohelkou 1. list - Titulní strana – Dokumentace služby 2. list a) jméno uživatele (foto) b) změny klíčového pracovníka (z druhé strany) 3. IP A – Mapování schopností a dovedností 4. IP B – Představy, přání uživatele 5. IP C – Stanovení cílů + vstupy 6. Zhodnocení 8. Plány z předešlých let – založeny v jednotlivých euro obalech ve složce (pod dokumentací aktuální). 9. S ohledem na množství dokumentace IP z předešlých let je možné použít spisovnu.

Příloha 14 - Metodický pokyn ke Krizovému plánu, 5 e - 6.1 D, CHB, DS 

Krizový plán je důležitou součástí péče uživatele. Je návodem, jak postupovat při zhoršení jeho zdravotního a psychického stavu.



Klíčový pracovník má povinnost, sestavit krizový plán, pokud je to možné, za spolupráce s uživatelem.



Dobré je zaměřit se při sestavování plánu na poslední uskutečněnou hospitalizaci (nebo zhoršení zdravotního stavu, kdy k hospitalizaci nedošlo) a vybrat okolnosti, které k tomu vedly (např. seznam stresujících životních situací, obecné varovné příznaky, test stresu, seznam denních stresujících faktorů).



Je možné do sestavení plánu zapojit také rodinné příslušníky nebo osoby blízké (znají chování uživatele v domácím prostředí).



Formulář krizového plánu je připraven jako zamčený dokument programu MS Word. Je třeba jej vyplnit na počítači a vytisknout.



Krizový plán má sloužit v krizových situacích k co nejrychlejší reakci, je tedy třeba aby byl v rámci možností co nejpřehlednější a nejstručnější.



Krizový plán je součástí osobního listu uživatele a je založen hned za titulním listem.

Obsah krizového plánu Jméno a příjmení uživatele: Vypíšeme. ZNÁMÉ ALERGIE včetně lékových: Vypíšeme – slouží k rychlé orientaci a předání informace zdravotníkům. Pokud není známa žádná alergie, nevyplňuje se. Zdravotní komplikace a omezení trvalého charakteru a možný postup jejich řešení: (např. epi-záchvaty, cukrovka, diety, neschopnost se verbálně dorozumět…) – popíšeme možná fungující řešení těchto situací:

a) situace zhoršující zdravotní stav Zde jsou uvedeny události nebo příčiny, které přispívají ke zhoršení zdravotního stavu uživatele, tyto situace jsou vypozorovány pracovníky služby, sděleny lékařem nebo blízkými uživatele atd.

b) možnosti, jak předejít zhoršení zdravotního stavu Zde jsou uvedeny možnosti, jak zhoršení zdravotního stavu zabránit nebo jak stav zmírnit (může se jednat o konzultaci s lékařem, o zvýšení dávky léku, procházka či jiné aktivity, které uživatele zklidní).

c) příznaky zhoršení zdravotního stavu Zde jsou uvedeny příznaky, které na sobě pozoruje uživatel sám i příznaky, které může rozpoznat jeho okolí (klíčový pracovník). Nejsou-li známy žádné zdravotní komplikace, nevyplňuje se. medikace: Zde je předvyplněna formulace: „Medikace je připravena zdravotnickým pracovníkem v dávkovači léků. V případě hospitalizace nebo odvozu klienta záchrannou službou předá pracovník ve službě (na vyžádání lékaře) okopírovanou medikaci, nebo příslušné léky v originálním balení a neprodleně o tom učiní zápis.“ seznam známých rizik, stresujících životních situací či faktorů, známé varovné příznaky doporučená řešení: Popíšeme známé rizikové situace, o nichž víme, že se vyskytují a mohly by ohrozit klienta nebo jeho okolí, vyskytující se agresivní chování, rizikové reakce na známé podněty nebo situace. Zároveň popíšeme postupy, které se v těchto situacích osvědčily. postup při hospitalizaci: Ve formuláři jsou předvyplněny formulace: sanitku volá: pracovník ve službě na skupině po konzultaci se zdravotnicí věci připraví: pracovník ve službě na skupině - v případě, že tento musí být u uživatele, připraví věci jiný pracovník ve službě

informovat: Zdravotníka DCA

tel.:

Ředitele organizace

tel.:

Vedoucí příslušné služby

tel.:

Opatrovníka

tel.:

jen

na

pokyn

ředitele,

vedoucího Domova nebo zdravotnice DCA. (Vyplní se jména a telefonní čísla. U opatrovníka se navíc uvede příbuzenský vztah nebo MěÚ.)

V případě nesouhlasu uživatele s odvozem nebo hospitalizací: Pokud lékař potvrdí nebo je pracovník přesvědčen, že dotyčný uživatel je v ohrožení života nebo ohrožuje druhé, konzultovat se zdravotnicí, ředitelkou nebo vedoucím Domova. V případě jejich nedostupnosti kontaktovat opatrovníka a vyžádat si instrukce. V případě jeho nedostupnosti dle zvážení pracovníka zajistit hospitalizaci i proti vůli uživatele.

Seznam věcí k hospitalizaci: Předvyplněna formulace: „Balí se dle aktuální potřeby – v případě rychlého odvozu nebo předpokladu dlouhodobější hospitalizace se dopraví do nemocnice dodatečně. Pokud je pohotovostní zavazadlo trvale připraveno, napište kde.“ Uvedeme zejména seznam neobvyklých potřeb klienta (plyšové hračky, rádio, tužku a papír, mobilní telefon, notebook…) a potřebných pomůcek (brýle, francouzské hole, zubní náhrada).

SOCIÁLNÍ OMEZENÍ Předvyplněny rozbalovací seznamy, kde lze vybrat jednu z možností. Do následujícího řádku lze popsat situace, které pro konkrétního uživatele mohou přinést bezpečnostní rizika (např. „mimo Hodkovice má nacvičenou jen trasu…“ nebo „musí mít s sebou léky“ apod.). Do kolonky „Jiné sociální omezení“ je vhodné vyplnit, zda je nebo není uživatel zbaven způsobilosti k právním úkonům, případně zda má omezenou schopnost hospodařit s hotovostí apod. aktualizace krizového plánu: Krizový plán je nutné aktualizovat, doplnit všechny nově vypozorované okolnosti, které zhoršení zdravotnímu stavu předcházely nebo jej provázely.

Je možné, upravovat postupy při hospitalizaci. Povinností klíčového pracovníka je zkontrolovat krizový plán alespoň 1 x do roka a aktualizovat jej (i pokud během této doby nedojde k žádné změně). Starší verze krizového plánu nezahazujeme, ale ponecháváme ve složce. Na KP uvádíme datum poslední aktualizace.

Příloha 15 - Krizový plán, F 5 - 5 e - 7.1 D, CHB, DS Jméno a příjmení: doplňte Známé alergie (včetně lékových): Zdravotní komplikace a omezení (trvalého charakteru) + postup řešení: doplňte Medikace: Medikace je připravena zdravotnickým pracovníkem v dávkovači léků. V případě hospitalizace nebo odvozu uživatele záchrannou službou předá pracovník ve službě (na vyžádání lékaře) okopírovanou medikaci nebo příslušné léky v originálním balení a neprodleně o tom učiní zápis. Seznam známých rizik, stresujících životních situací a faktorů, varovné příznaky – doporučená řešení: doplňte Postup při hospitalizaci: Sanitku volá: pracovník na skupině po konzultaci se zdravotnicí. Věci připraví: pracovník na skupině. V případě, že musí být u uživatele, jiný pracovník ve službě. Informovat: Zdravotnici DCA: doplňte jméno a telefonní číslo Ředitelku DCA: doplňte jméno a telefonní číslo Vedoucí služby: doplňte jméno a telefonní číslo Opatrovníka: doplňte jméno a telefonní číslo – kontaktovat po pokynu ředitelky, vedoucí služby nebo zdravotnice DCA!!! V případě nesouhlasu uživatele s odvozem nebo hospitalizací: pokud lékař potvrdí neboje pracovník přesvědčen, že dotyčný uživatel je v ohrožení života nebo ohrožuje druhé, konzultovat se zdravotnicí, ředitelkou nebo vedoucí služby. V případě jejich nedostupnosti kontaktovat opatrovníka a vyžádat si instrukce. V případě nedostupnosti opatrovníka nezvážení pracovníka zajistit hospitalizaci i proti vůli uživatele. Seznam věcí k hospitalizaci: balí se dle aktuální potřeby – v případě rychlého odvozu nebo předpokladu dlouhodobější hospitalizace se dopraví do nemocnice dodatečně. Pokud je pohotovostní zavazadlo trvale připraveno, napište kde: Sociální omezení (z důvodu bezpečnostních rizik):

Pohyb bez doprovodu: areál zařízení – doplňte z rozbalovacího seznamu Užívání bazénu: pod dohledem – plavec – doplňte z rozbalovacího seznamu Jiná sociální omezení (popsat): Aktualizoval: Datum a podpis KP:

Příloha 16 – Ukázka přepsaného dotazníku č. 5 – doba praxe na pozici KP a) již před r. 2007 TO1: Na pozici klíčového pracovníka pracujete: a) již před r. 2007, kdy vstoupil v platnost Zákon 108/2006 Sb. O sociálních službách TO2: Jste seznámen/a s platným metodickým pokynem k individuálnímu plánování? ANO TO3: S prací klíčového pracovníka vás seznámil: c) jiná možnost: metodické skupiny, vzdělávání, e-maily, sociální pracovnice, vedoucí DOZP, ostatní PSS, exkurze a stáže v jiných zařízeních TO4: Nové informace k IP, podpora IP, odpovědi na dotazy atd. se k Vám dostávají prostřednictvím (např. schůzky, e-maily, rozhovor s kým? - vypište všechny zdroje): vedoucí domova, sociální pracovnice, ostatní PSS, metodické skupiny, školení, exkurze a stáže v jiných zařízeních TO5: Považujete tento systém podpory a zpracování IP, který je v zařízení zaveden za: a) dostatečný, protože dostanete odpovědi a vysvětlení TO6: S kolika uživateli pracujete jako KP? 2 TO7: Tento počet klíčových uživatelů považujete za: a) přiměřený TO8: Pokud cítíte nějaké obtíže v průběhu a zpracování IP, jde o problémy v oblasti: (zaškrtněte i více oblastí) b) IP B – Přání, představy uživatele c) IP C – Stanovení a hodnocení cílů TO9: Uveďte konkrétní obtíže ve vámi označené oblasti/tech: Ad b) uživateli dělá problém pochopit otázku, odpovídá na něco jiného a každý den své odpovědi mění Ad c) špatná komunikace s uživatelem TO10: Vyhovuje Vám možnost rozhodnout se pro zpracování Plánu klíčového pracovníka? ANO a proč? V jakých případech ho používáte? – v případě ztížené nebo neverbální komunikace s klientem

TO11: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživatelem? NE, popište případné obtíže spojené s nedostatkem času: nový systém služeb – méně času stráveného s uživatelem, hodně administrativy TO12: Kolik času za měsíc věnujete plánování služby s uživatelem? (uveďte v hodinách/měsíc) 1 x týdně hodinu TO13: Máte nějaké obtíže v oblasti vedení a spravování hotovostí uživatele? NE TO14: Máte nějaké obtíže v oblasti práce s krizovým plánem uživatele a jeho využitím? NE TO15: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP? NE, popište případné obtíže: málo klidu, nesoustředím se, musím se věnovat potřebám uživatelů TO16: Kolik času za měsíc věnujete administrativě spojené s IP? (uveďte v hodinách/měsíc) – nevím, pracuji průběžně po chvilkách TO17: V jakých časech pracovní doby tuto administrativu vykonáváte? – podle situace, pokud mám víkend, tak o víkendu – je více času, klidu – ve všední den po chvílích, jak to vyjde TO18: Postačují vám povinné náležitosti dokumentace IP, dané metodickým pokynem, k stálému dobrému přehledu a orientaci v plánu uživatele? ANO TO19: Co se vám na zavedeném systému IP nelíbí: špatné předávání informací o práci na IP mezi PSS, výměna personálu TO20: Co naopak oceňujete? --TO21: Postrádáte pro pozici KP nějaké vzdělávání? Jaké? NE

Příloha 17 – Ukázka přepsaného dotazníku č. 4 – doba praxe na pozici KP b) od r. 2007 TO1: Na pozici klíčového pracovníka pracujete: b) od r. 2007 - vstupu Zákona 108/2006 Sb. v platnost TO2: Jste seznámen/a s platným metodickým pokynem k individuálnímu plánování? ANO TO3: S prací klíčového pracovníka vás seznámil: b) ostatní klíčoví pracovníci - kolegové TO4: Nové informace k IP, podpora IP, odpovědi na dotazy atd. se k Vám dostávají prostřednictvím (např. schůzky, e-maily, rozhovor s kým? - vypište všechny zdroje): metodické skupiny, e- mailem, v případě potřeby schůzka se sociální pracovnicí TO5: Považujete tento systém podpory a zpracování IP, který je v zařízení zaveden za: a) dostatečný, protože dostanete odpovědi a vysvětlení TO6: S kolika uživateli pracujete jako KP? 2 TO7: Tento počet klíčových uživatelů považujete za: a) přiměřený TO8: Pokud cítíte nějaké obtíže v průběhu a zpracování IP, jde o problémy v oblasti: (zaškrtněte i více oblastí) c) IP C – Stanovení a hodnocení cílů TO9: Uveďte konkrétní obtíže ve vámi označené oblasti/tech: u některých uživatelů je občas obtížné zjistit, jakého cíle by chtěli dosáhnout a to buď vlivem ztížené komunikace, nebo jejich nezájem. Určení cíle proto někdy bývá dlouhodobou záležitostí. TO10: Vyhovuje Vám možnost rozhodnout se pro zpracování Plánu klíčového pracovníka? ANO a proč? V jakých případech ho používáte? – plán klíčového pracovníka používám při ztížené komunikaci s uživatelem nebo jako druhý IP u věcí, které si sám neřekne (např. nácvik čištění zubů po opakovaných stížnostech zubařky). TO11: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživatelem? ANO

TO12: Kolik času za měsíc věnujete plánování služby s uživatelem? (uveďte v hodinách/měsíc) cca 6 – 10 hodin TO13: Máte nějaké obtíže v oblasti vedení a spravování hotovostí uživatele? NE TO14: Máte nějaké obtíže v oblasti práce s krizovým plánem uživatele a jeho využitím? NE TO15: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP? ANO TO16: Kolik času za měsíc věnujete administrativě spojené s IP? (uveďte v hodinách/měsíc) – cca 2 – 4 hodiny, podle toho, v jaké fázi je IP – navržení nového, půlroční zhodnocení, vstupy apod. TO17: V jakých časech pracovní doby tuto administrativu vykonáváte? – drobné zápisy a poznámky si zapisuji při plnění IP. Měsíční vstupy, popř. nové IP během noční služby, kdy je na to čas a mnohem více klidu než přes den. TO18: Postačují vám povinné náležitosti dokumentace IP, dané metodickým pokynem, k stálému dobrému přehledu a orientaci v plánu uživatele? ANO TO19: Co se vám na zavedeném systému IP nelíbí: v poslední době občas narážím na problém, že uživatelé nechtějí pracovat na IP s novými PSS TO20: Co naopak oceňujete? – snížený počet uživatelů, u kterých pracuji jako KP – je více prostoru pro plnění IP. TO21: Postrádáte pro pozici KP nějaké vzdělávání? Jaké? – nepostrádám žádné

Příloha 18 – Ukázka přepsaného dotazníku č. 7 – doba praxe na pozici KP c) déle než 3 roky TO1: Na pozici klíčového pracovníka pracujete: c) déle než 3 roky TO2: Jste seznámen/a s platným metodickým pokynem k individuálnímu plánování? ANO TO3: S prací klíčového pracovníka vás seznámil: b) ostatní klíčoví pracovníci - kolegové c) jiná možnost - vedoucí služby, sociální pracovník TO4: Nové informace k IP, podpora IP, odpovědi na dotazy atd. se k Vám dostávají prostřednictvím (např. schůzky, e-maily, rozhovor s kým? - vypište všechny zdroje): metodické skupiny, individuální pohovor – metodik, vedoucí služby TO5: Považujete tento systém podpory a zpracování IP, který je v zařízení zaveden za: a) dostatečný – když mám problém, mám možnost konzultace TO6: S kolika uživateli pracujete jako KP? 3 TO7: Tento počet klíčových uživatelů považujete za: a) přiměřený – vzhledem k cílům, které jsem si s uživateli stanovila TO8: Pokud cítíte nějaké obtíže v průběhu a zpracování IP, jde o problémy v oblasti: (zaškrtněte i více oblastí) - nemám v tomto směru žádný problém TO9: Uveďte konkrétní obtíže ve vámi označené oblasti/tech: --TO10: Vyhovuje Vám možnost rozhodnout se pro zpracování Plánu klíčového pracovníka? ANO – tato možnost mi vyhovuje, ale zatím jsem neměla důvod ke zpracování takového plánu TO11: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživatelem? ANO – mám dostatek času – so + ne po obědě TO12: Kolik času za měsíc věnujete plánování služby s uživatelem? (uveďte v hodinách/měsíc) – ½ hod/týden = 2 hod. za měsíc

TO13: Máte nějaké obtíže v oblasti vedení a spravování hotovostí uživatele? NE - nemám žádné obtíže TO14: Máte nějaké obtíže v oblasti práce s krizovým plánem uživatele a jeho využitím? NE TO15: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP? ANO – čas na administrativu mám TO16: Kolik času za měsíc věnujete administrativě spojené s IP? (uveďte v hodinách/měsíc) – je to velmi proměnlivé – ale cca 4 hod. za měsíc TO17: V jakých časech pracovní doby tuto administrativu vykonáváte? – většinou administrativu dělám po obědě, když uživatelé odpočívají, nebo když jsem jako dohled na domově a při nočních službách TO18: Postačují vám povinné náležitosti dokumentace IP, dané metodickým pokynem, k stálému dobrému přehledu a orientaci v plánu uživatele? ANO – dostačující TO19: Co se vám na zavedeném systému IP nelíbí: nemám problém - spokojenost TO20: Co naopak oceňujete? – možnost bezproblémové konzultace s metodikem TO21: Postrádáte pro pozici KP nějaké vzdělávání? Jaké? Nepostrádám

Příloha 19 – Ukázka přepsaného dotazníku č. 1 – doba praxe na pozici KP d) 2 – 3 roky TO1: Na pozici klíčového pracovníka pracujete: d) 2 – 3 roky TO2: Jste seznámen/a s platným metodickým pokynem k individuálnímu plánování? ANO TO3: S prací klíčového pracovníka vás seznámil: a) přidělený pracovník v rámci zácviku c) jiná možnost - vedoucí služby, sociální pracovník TO4: Nové informace k IP, podpora IP, odpovědi na dotazy atd. se k Vám dostávají prostřednictvím (např. schůzky, e-maily, rozhovor s kým? - vypište všechny zdroje): schůze se sociální pracovnicí TO5: Považujete tento systém podpory a zpracování IP, který je v zařízení zaveden za: a) dostatečný, protože dostanete odpovědi a vysvětlení TO6: S kolika uživateli pracujete jako KP? 3 TO7: Tento počet klíčových uživatelů považujete za: a) přiměřený TO8: Pokud cítíte nějaké obtíže v průběhu a zpracování IP, jde o problémy v oblasti: (zaškrtněte i více oblastí) c) IP C – Stanovení a hodnocení cílů TO9: Uveďte konkrétní obtíže ve vámi označené oblasti/tech: špatné vyjádření cílů uživatelem TO10: Vyhovuje Vám možnost rozhodnout se pro zpracování Plánu klíčového pracovníka? ANO TO11: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživatelem? NE, popište případné obtíže spojené s nedostatkem času: jak, kdy TO12: Kolik času za měsíc věnujete plánování služby s uživatelem? (uveďte v hodinách/měsíc) – snažíme se 1 hodinu týdně, tzn. 4 hod./měs.

TO13: Máte nějaké obtíže v oblasti vedení a spravování hotovostí uživatele? NE TO14: Máte nějaké obtíže v oblasti práce s krizovým plánem uživatele a jeho využitím? NE TO15: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP? ANO TO16: Kolik času za měsíc věnujete administrativě spojené s IP? (uveďte v hodinách/měsíc) – snažím se 1 hodinu týdně, tzn. 4 hod./měs., i o nočních TO17: V jakých časech pracovní doby tuto administrativu vykonáváte? – většinou při odpočinku uživatelů i o noční službě TO18: Postačují vám povinné náležitosti dokumentace IP, dané metodickým pokynem, k stálému dobrému přehledu a orientaci v plánu uživatele? ANO TO19: Co se vám na zavedeném systému IP nelíbí: příliš administrativy TO20: Co naopak oceňujete? --TO21: Postrádáte pro pozici KP nějaké vzdělávání? Jaké? – špetka praxe = kilo teorie

Příloha 20 – Ukázka přepsaného dotazníku – doba praxe na pozici KP e) 1 – 2 roky TO1: Na pozici klíčového pracovníka pracujete: e) 1 – 2 roky TO2: Jste seznámen/a s platným metodickým pokynem k individuálnímu plánování? ANO TO3: S prací klíčového pracovníka vás seznámil: b) ostatní klíčoví pracovníci - kolegové TO4: Nové informace k IP, podpora IP, odpovědi na dotazy atd. se k Vám dostávají prostřednictvím (např. schůzky, e-maily, rozhovor s kým? - vypište všechny zdroje): Rozhovor se sociální pracovnicí – metodikem služeb, e-maily, metodické skupiny. TO5: Považujete tento systém podpory a zpracování IP, který je v zařízení zaveden za: a) dostatečný, protože dostanete odpovědi a vysvětlení TO6: S kolika uživateli pracujete jako KP?

4

TO7: Tento počet klíčových uživatelů považujete za: b) příliš vysoký – přál/a byste si pracovat s: 2 klíčovými uživateli TO8: Pokud cítíte nějaké obtíže v průběhu a zpracování IP, jde o problémy v oblasti: (zaškrtněte i více oblastí) c) IP C – Stanovení a hodnocení cílů – měsíční vstupy TO9: Uveďte konkrétní obtíže ve vámi označené oblasti/tech: Velmi časté hodnocení cílů – při této frekvenci 1 x za měsíc se ztrácí hodnota informací, vstupy psát čtvrtletně. TO10: Vyhovuje Vám možnost rozhodnout se pro zpracování Plánu klíčového pracovníka? ANO TO11: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživatelem? NE, popište případné obtíže spojené s nedostatkem času: vzhledem k tomu, že každý den je zapotřebí „obstarat“ všechny uživatele na skupině (koupání, holení, úklid, příprava jídla, nákupy), nemám dostatek času na to, aby to vše bylo v klidu a pohodě.

TO12: Kolik času za měsíc věnujete plánování služby s uživatelem? (uveďte v hodinách/měsíc) – s každým uživatelem plánujeme minimálně 1 hodinu týdně = 4 hodiny za měsíc. TO13: Máte nějaké obtíže v oblasti vedení a spravování hotovostí uživatele? NE (případně popište jaké): jen menší problém, když jedeme s uživateli na akci, často nám někde nedají paragon na občerstvení nebo u stánkařů. TO14: Máte nějaké obtíže v oblasti práce s krizovým plánem uživatele a jeho využitím? NE TO15: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP? ANO - NE, popište případné obtíže: mám problémy s dodržením termínů TO16: Kolik času za měsíc věnujete administrativě spojené s IP? (uveďte v hodinách/měsíc): vstupy cca 2 hodiny a týdenní plány cca 2 hodiny = 4 hodiny za měsíc TO17: V jakých časech pracovní doby tuto administrativu vykonáváte? Pouze noční služba, popřípadě ve svém volném čase. TO18: Postačují vám povinné náležitosti dokumentace IP, dané metodickým pokynem, k stálému dobrému přehledu a orientaci v plánu uživatele? ANO TO19: Co se vám na zavedeném systému IP nelíbí: vstupy 1 x za měsíc TO20: Co naopak oceňujete? Podrobné zpracování. TO21: Postrádáte pro pozici KP nějaké vzdělávání? Jaké? kurz PSS

Příloha 21 – Ukázka přepsaného dotazníku č. 8 – doba praxe na pozici KP f) dobu kratší než 1 rok TO1: Na pozici klíčového pracovníka pracujete: f) dobu kratší než 1 rok TO2: Jste seznámen/a s platným metodickým pokynem k individuálnímu plánování? ANO TO3: S prací klíčového pracovníka vás seznámil: c) jiná možnost - vedoucí služby, sociální pracovník TO4: Nové informace k IP, podpora IP, odpovědi na dotazy atd. se k Vám dostávají prostřednictvím (např. schůzky, e-maily, rozhovor s kým? - vypište všechny zdroje): rozhovory s ostatními klíčovými pracovníky, e-mail TO5: Považujete tento systém podpory a zpracování IP, který je v zařízení zaveden za: a) dostatečný, protože dostanete odpovědi a vysvětlení TO6: S kolika uživateli pracujete jako KP? 2 TO7: Tento počet klíčových uživatelů považujete za: a) přiměřený TO8: Pokud cítíte nějaké obtíže v průběhu a zpracování IP, jde o problémy v oblasti: (zaškrtněte i více oblastí) b) IP B – Přání, představy uživatele c) IP C – Stanovení a hodnocení cílů TO9: Uveďte konkrétní obtíže ve vámi označené oblasti/tech: ještě jsem to pořádně nedělala, 1 x jsem psala vstup TO10: Vyhovuje Vám možnost rozhodnout se pro zpracování Plánu klíčového pracovníka? ANO TO11: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro individuální plánování s uživatelem? ANO TO12: Kolik času za měsíc věnujete plánování služby s uživatelem? (uveďte v hodinách/měsíc) – 2 – 3 za měsíc

TO13: Máte nějaké obtíže v oblasti vedení a spravování hotovostí uživatele? NE - zatím asi ne, jen ještě pořádně nevím, co si můžou dovolit koupit, kolik bude potřeba na léky, kolik kupovat „do zásoby“ TO14: Máte nějaké obtíže v oblasti práce s krizovým plánem uživatele a jeho využitím? NE TO15: Nacházíte dostatek pracovního času a prostoru pro administrativu spojenou s IP? ANO TO16: Kolik času za měsíc věnujete administrativě spojené s IP? (uveďte v hodinách/měsíc) – 5 – 6 hodin/měsíc TO17: V jakých časech pracovní doby tuto administrativu vykonáváte? – odpolední klid, víkendy, noční TO18: Postačují vám povinné náležitosti dokumentace IP, dané metodickým pokynem, k stálému dobrému přehledu a orientaci v plánu uživatele? ANO – asi TO19: Co se vám na zavedeném systému IP nelíbí: ještě nevím TO20: Co naopak oceňujete? - týdenní plány TO21: Postrádáte pro pozici KP nějaké vzdělávání? Jaké? – asi ne, maturita stačí, ne? Ale chtěla bych si dodělat nějakou VŠ.