Na co si dát pozor při nákupu potravin

Na co si dát pozor při nákupu potravin Zodpovědnost za  to, že potraviny nabízené v  obchodní síti jsou bezpečné a  splňují požadavky příslušných právních předpisů, je na provozovateli potravinářského podniku. Přesto je vhodné, aby si spotřebitel všímal, jak jsou potraviny nabízeny k prodeji a vyvaroval se tak případnému nákupu nevyhovujících výrobků. Je → → →

důležité sledovat zejména: zda je v prodejně čisto, zda personál dodržuje zásady hygieny, jak jsou potraviny skladovány, např. zda nejsou výrobky, které mají být umístěny v  chladícím zařízení (např. mléčné výrobky, lahůdky, atp.), ponechány mimo tato zařízení, → zda jsou odděleny plochy podle charakteru potravin nebo činností tak, aby při úpravě, zpracování a prodeji potravin nedocházelo k vzájemnému křížení činností, které by mohly ovlivnit zdravotní nezávadnost potravin (např. oddělený prodej masa a uzenin), → zda chladící zařízení opravdu chladí, → zda jsou potraviny označené.

I při dodržení výše uvedených zásad se může stát, že si spotřebitel domů donese nevyhovující výrobek. V takovém případě má právo potravinu reklamovat. Podle občanského zákoníku totiž prodávající odpovídá kupujícímu za  to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad. Obecně při prodeji spotřebního zboží stanoví občanský zákoník záruční dobu 24 měsíců. Tato záruční doba začíná běžet od převzetí věci kupujícím a práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční doba, zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době. Pro potraviny, kde řada komodit podléhá rychle zkáze, není délka záruční doby speciálně stanovena. Občanský zákoník uvádí, že práva z  odpovědnosti za  vady u  věcí, které se rychle kazí, musí být uplatněna nejdéle v den následující po koupi, jinak tato práva zaniknou.

Pokud spotřebitel zjistí v  prodejně nějaké nedostatky, je vhodné, aby na ně prodávajícího upozornil. V případech, kdy spotřebitel zaznamená: → potraviny s poškozenými nebo znečištěnými obaly, → výrobky, u kterých jsou patrné změny barvy či vůně, → rozbitá nebo naprasklá vejce, → nafouklé potraviny (např. mléčné výrobky) a konzervy, → neoznačené potraviny nebo takové, kde jsou údaje na obalech nečitelné nebo nesrozumitelné, → potraviny s prošlou dobou použitelnosti, → nahnilou nebo vykrájenou zeleninu, → mražené výrobky, které mají změněný tvar nebo obsahují hodně ledu, doporučuje SZPI takové výrobky v  žádném případě nekupovat, neboť zde hrozí riziko, že tyto potraviny nejsou bezpečné a mohou způsobit případné zdravotní potíže.

1

Označování potravin Při výběru potravin hraje důležitou roli několik faktorů, z  nichž bezesporu hrají pro spotřebitele významnou roli zejména údaje o daném potravinářském výrobku. To, jak má být potravina určená konečnému spotřebiteli označena, je vymezeno příslušnými právními předpisy. Je potřeba rozlišovat, zda se jedná o potravinu balenou, potravinu zabalenou mimo provozovnu výrobce, bez přítomnosti spotřebitele, anebo potravinu nebalenou. Balené potraviny, které jsou baleny ve výrobě, musí mít na obalu zejména tyto údaje: → název obchodní firmy a sídlo výrobce nebo prodávajícího, který je usazen v členské zemi Evropské unie, nebo balírny (u právnických osob); s uvedením svého jména a příjmení a místa podnikání (u fyzických osob), Na obalu potravin stačí uvedení jednoho z výše uvedených subjektů.

Údaj o  původu potraviny se obecně nemusí vždy uvádět, ale jen v  těch případech, kdy by mohla vzniknout domněnka, že původ potraviny je jinde, než jaký je skutečný původ. Výjimku samozřejmě tvoří určité skupiny potravin, kde je uvedení země původu povinné, např. čerstvé ovoce a zelenina. → název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin, popř. název odvozený od základní použité suroviny nebo technologie, → údaj o množství výrobku (objem plnění nebo hmotnost, pokud není stanoveno jinak); u  pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny, Údaj o množství se nevyžaduje u všech potravin, opět zde existují výjimky, kdy se tento údaj nemusí uvést, jako např. u potravin podléhajících významným ztrátám na objemu nebo hmotnosti, které jsou prodávány podle počtu kusů nebo váženy v přítomnosti spotřebitele, u potravin v baleních menších než 5 g nebo 5 ml, nesmí jít ovšem o koření nebo byliny. → datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti,

→ země původu nebo vzniku potraviny se vyžaduje v případech, kdy by neuvedení tohoto údaje uvádělo spotřebitele v  omyl o původu nebo vzniku potraviny,

2

Potraviny podléhající rychle zkáze se označují slovy „spotřebujte do“, jedná se např. o lahůdky, cukrářské výrobky a některé mléčné a masné výrobky atp. Po uplynutí této doby (data použitelnosti) se tyto potraviny nesmí prodávat vůbec. Oproti tomu potraviny označené slovy „minimální trvanlivost do“ se prodávat mohou, pokud jsou jako prošlé označeny a jsou umístěny odděleně od ostatních potravin. Označení slovy „akce“ nebo „sleva“ je nedostačující. Samozřejmě takto prodávané potraviny musí být zdravotně nezávadné. Za to, že tomu tak je, ručí prodejce. Existují také potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti. Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, nijak neupravené konzumní brambory, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 10 objemových procent (výjimku tvoří emulzní likéry), víno, pekařské výrobky, které se spotřebují do 24 hodin po výrobě, jedlá sůl, přírodní sladidla v pevné formě, cukrovinky vyrobené převážně z přírodních sladidel a barviv nebo látek určených k aromatizaci, žvýkačky a  kvasný ocet, limonády, ovocné šťávy a  nektary a  alkoholické nápoje balené v  nádobách nad 5 litrů, které nejsou určeny pro běžné spotřebitele a jednotlivé porce nebalené zmrzliny.

→ údaj o  způsobu skladování, jde-li o  potraviny, u  nichž by při nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost. Jde-li o  potraviny, u  nichž by po  otevření obalu spotřebitelem došlo k  rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny, → údaj o  způsobu použití, jde-li o  potraviny, u  nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená předpisy nebo deklarovaná výrobcem, Jedná se např. o potraviny určené k mikrovlnnému ohřevu, kde je uveden postup ohřevu. U potravin, které je nutno před spotřebou naředit, je uveden způsob ředění atp. → údaj o určení potraviny pro zvláštní výživu, Jedná se o tyto kategorie potravin: potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a  výživu malých dětí, potraviny pro obilnou a  ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro výživu kojenců a malých dětí, potraviny pro nízkoenergetickou výživu určené ke snižování tělesné hmotnosti, potraviny pro zvláštní lékařské účely, potraviny bez fenylalaninu, potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové, potraviny s nízkým obsahem bílkovin, potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu. Požadavky na potraviny vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku jsou uvedeny v nařízení č. 41/2009/ES. → údaj o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků, Údaje o  jednotlivých složkách se řadí na  obalu potravin sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potravin a musí být uvedeny slovem „složení“. Je možné se však setkat i s potravinami, u kterých se složení nemusí uvádět. Jedná se o jednosložkové potraviny v  případě, že název potraviny je totožný se jménem složky a  nebo název složku jednoznačně identifikuje, dále o čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu a konzumní brambory, pokud nejsou loupané, krájené nebo jinak upravené, u sycených vod označených jako sycené, pokud k nim nebyly přidány jiné složky, u kvasného octa získaného výlučně z jedné základní suroviny, pokud k němu

nebyly přidány jiné složky, u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky než mléčné výrobky, enzymy a  mikrobiální kultury potřebné k  jejich výrobě a  jedlá sůl potřebná k  výrobě sýrů, s  výjimkou ochucených čerstvých sýrů a  tavených sýrů. V případě, že potravina obsahuje některou z alergenních složek vymezenou právním předpisem nebo jakoukoliv látku z ní pocházející, která byla použita při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě, musí se alergenní složka uvést zřetelně ve složení potraviny. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, jednoznačně odkazuje na tuto alergenní složku, např. pšeničná mouka atp. → označení šarže, nejde-li o  potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc, → údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, Jedná se např. o potraviny, které obsahují aspartam, kdy musí být na obale takové potraviny deklarováno, že: „Obsahuje zdroj fenylalaninu“ nebo o potraviny obsahující více než 10 % sladidel polyalkoholických cukrů s označením v textu: „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“. → údaj o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, a to slovy „ionizováno“ nebo „ošetřeno ionizací“ anebo „ošetřeno ionizujícím zářením“; v  případě ošetření potraviny nebo potravinové suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny, → údaj o výživové hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených právními předpisy. Od 13. prosince 2016 bude uvedení výživových údajů povinné pro všechny potraviny, Výživovým tvrzením je sdělení, z něhož vyplývají informace o zvláštních výživových vlastnostech potraviny v  souvislosti s  energetickou hodnotou, kterou tato potravina dodává ve snížené nebo zvýšené míře, anebo nedodává vůbec. Výživové tvrzení se také může týkat obsahu živin, které potravina obsahuje, popřípadě že je obsahuje ve zvýšené nebo snížené míře, anebo že je potravina neobsahuje vůbec. Za výživové tvrzení se považují například následující typy informací: „S nízkou energetickou hodnotou“, „Bez cukrů“, „Zdroj vlákniny“.

3

→ třída jakosti (u potravin, u kterých je to stanoveno právním předpisem). Potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, např. v obchodě, musí být označeny zejména těmito údaji: → obchodní jméno osoby, která potravinu zabalila; u  právnické osoby se uvede též její sídlo; jde-li o osobu fyzickou, její trvalý pobyt nebo místo podnikání, → název potraviny, → údaj o množství výrobku (objemu plnění, hmotnosti), → údaj o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci, vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, → údaj o zemi původu nebo vzniku potraviny v případě, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny, → údaj o datu použitelnosti nebo minimální trvanlivosti, případně podmínky skladování, → třída jakosti (u potravin, u kterých je to stanoveno právním předpisem). Potraviny nebalené Provozovatel, který prodává nebalené potraviny, musí na viditelném místě umístit alespoň písemný údaj o: → → → → → →

názvu druhu, skupiny nebo podskupiny, množství, datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti, možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví, ošetření potraviny ionizujícím zářením, třídě jakosti (u potravin, u kterých je to stanoveno právním předpisem).

Vyžaduje-li to povaha výrobku, je prodávající povinen výrobky prodávat v hygienicky nezávadných obalech nebo je do takových obalů při prodeji zabalit, při samoobslužném prodeji je povinen spotřebiteli poskytnout vhodný obalový materiál, který nebude nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost potravin.

4

Informace uváděné na  obale potravin musí být srozumitelné, snadno čitelné, uvedené na  viditelném místě, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné, vyjádřené v  nekódované formě a  v  jazyce českém (kromě obchodního názvu potraviny), nesmí být klamavé ani zavádějící. V  některých případech jsou názvy potravin, jako je např. čokoláda, ovocná šťáva nebo máslo, jasně definovány předpisem, který stanoví, kdy lze potraviny takto označit. V  ostatních případech by měla být potravina přesně popsána a označení nesmí být zavádějící. Při výběru potravin doporučujeme vždy pečlivě prostudovat údaje na obale, spotřebitel tak mnohdy předejde nákupu potraviny, která bude mít jiné vlastnosti, než očekával.

Jak požádat o kontrolu SZPI

Potraviny na pranýři

Pokud se spotřebiteli nedaří zjednat nápravu v obchodní síti a má podezření, že dochází k  porušování právních předpisů, může SZPI podat podnět ke  kontrole. Podnět ke  kontrole lze podat písemně, osobně, telefonicky či e-mailem (kontakty jsou uvedeny na stránkách www.szpi.gov.cz) nebo lze využít formulář pro zaslání podnětu ke  kontrole na  webu SZPI v  rubrice „Napište nám“, případně mobilní aplikaci webu Potraviny na  pranýři. Je důležité uvést přesný název výrobku a výrobce nebo dovozce, pokud jsou na  obale uvedeni. Je vhodné uvést adresu prodejny, ve  které byl výrobek zakoupen, datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti (kvůli identifikaci šarže) a popsat nedostatky potraviny.

Web Potraviny na  pranýři (www.potravinynapranyri.cz) přináší zejména informace o  nejakostních, falšovaných a  nebezpečných potravinách zjištěných v rámci úředních kontrol prováděných SZPI. U každé zveřejněné nevyhovující potraviny jsou uvedeny informace o  tom, kde byla potravina zjištěna (místo kontroly), v  jakém parametru potravina nevyhověla právním předpisům, včetně krátkého vysvětlujícího komentáře, zařazení potraviny do kategorie (nejakostní, falšované, nebezpečné) a další identifikační údaje.

Stává se, že spotřebitel donese nevyhovující potravinu inspektorům. Vzorek předložený stěžovatelem plní pouze funkci orientační z  hlediska zaměření kontroly. Nelze jej použít jako podklad pro zákonná opatření SZPI, protože nebyl úředně odebrán. Pokud má spotřebitel zájem o  posouzení jakosti a  zdravotní nezávadnosti předloženého vzorku, lze takové posouzení provést pouze jako rozbor na vyžádání za finanční úhradu. Spotřebitel může využít jakoukoliv akreditovanou laboratoř pro vyšetřování potravin. SZPI rozbory na  vyžádání neprovádí. Seznam akreditovaných laboratoří je možné najít např. na stránkách Českého institutu pro akreditaci www.cia.cz.

Zajímá Vás, zda byly ve Vašem okolí zjištěny nevyhovující potraviny nebo zda potravina, kterou máte doma, není uvedena na  tomto webu? Můžete použít funkci rozšířeného vyhledávání, zobrazit si místo kontroly na  mapě nebo nevyhovující potraviny zjištěné ve Vašem okolí. V  sekci „Informace“ naleznete základní informace o  fungování webu, slovníček potravinářských pojmů, vysvětlení nevyhovujících parametrů, stručný pohled do  potravinového práva, část věnující se rizikům nákupu potravin na internetu a hoaxy (poplašné zprávy, kterými se šíří nepravdivé informace na internetu). Web obsahuje také sekci „Tematické kontroly“. Výsledky těchto kontrol, které jsou zaměřeny vždy na  konkrétní srovnatelnou skupinu potravin, obsahují všechna, tedy i pozitivní zjištění.

Státní zemědělská a  potravinářská inspekce vykonává dozor, v  rámci stanovených kompetencí, nad potravinami, surovinami k  jejich výrobě, zemědělskými a  tabákovými výrobky. V  případě, že spotřebitel podá stížnost, která nespadá pod tyto dozorové kompetence, je postoupena příslušnému dozorovému úřadu.

Uživatelé si mohou zdarma stáhnout mobilní webovou aplikaci pro své chytré telefony a tablety.

SZPI nekontroluje např.: → Provozovny veřejného stravování – v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví → Cenu a poctivost prodeje – v kompetenci České obchodní inspekce → Specializované prodejny a úseky, kde dochází k úpravě masa – v kompetenci Státní veterinární správy

V  dnešní době se do  popředí zájmu mnoha spotřebitelů dostávají nejrůznější typy doplňků stravy. Je možné si je zakoupit ve specializovaných prodejnách, v lékárnách, ale i běžně v obchodní síti nebo na internetu.

Doplňky stravy

5

Je potřeba rozlišovat mezi doplňky stravy a léčivy. Doplňky stravy jsou koncentrovanými zdroji vitaminů a  minerálních látek nebo dalších látek s  nutričním či fyziologickým účinkem. Cílem jejich konzumace je doplnění běžné stravy na úroveň příznivě ovlivňující zdravotní stav konzumenta. Doplňky stravy tedy nemají za cíl léčit a z toho důvodu není možné, aby obsahovaly farmakologicky účinné látky a nahrazovaly tak léky, které musí projít před uvedením na trh přísným hodnocením a schválením Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Doplňky stravy jsou Ministerstvu zdravotnictví ČR pouze notifikovány. Přehled notifikovaných doplňků stravy je možné získat z  veřejně přístupné části databáze RoHy (https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/). Vzhledem k  tomu, že doplňky stravy nepodléhají před svým uvedením na trh žádnému předběžnému schvalování, věnuje SZPI jejich kontrole zvýšenou pozornost. Mezi nejčastěji zjišťované nedostatky patří chybné označování – na  obale například chybí informace o  dávkování nebo je zde uvedeno zakázané tvrzení, které přisuzuje doplňku léčebné účinky. Při kontrolách se také zjišťuje, že některé doplňky stravy neobsahují skutečně to, co je deklarováno na  obale. S  doplňky stravy, které jsou kvalifikovány jako nebezpečné, se SZPI setkává, ale jde o  výjimečné případy.

O  nebezpečných doplňcích stravy SZPI vždy informuje veřejnost na  svých webových stránkách, webu Potraviny na  pranýři nebo prostřednictvím médií formou tiskových zpráv. Při nákupu doplňků stravy SZPI doporučuje obezřetnost. Důležité je zejména: → před nákupem pečlivě prostudovat etiketu, v případě nejistoty se poradit s lékařem nebo s výživovým specialistou, → nikdy nekupovat neoznačené doplňky nebo doplňky bez českého označení, → nevěřit všemu, co výrobky slibují, → být obezřetný při nákupu na různých předváděcích akcích. Více informací o kontrolách doplňků stravy můžete najít na webových stránkách SZPI.

Přídatné látky Velká většina spotřebitelů vnímá použití přídatné látky do potravin negativně. Přídatné látky mají však v  potravinách svůj význam – prodlužují trvanlivost potravin, zvýrazňují nebo obnovují barvu potravin, zvyšují nebo regulují kyselost, upravují konzistenci, případně dodávají potravinám sladkou chuť bez použití řepného cukru. Přídatné látky, které byly v  potravině použity, musí být uvedeny na obale. Přítomnost přídatné látky se na obale označuje tak, že se uvede její název nebo číselný kód E, který se skládá z  písmena E a  trojmístného čísla. U  některých skupin aditivních látek musí být na obale potraviny uveden kromě názvu nebo kódu E rovněž název příslušné kategorie, do které látka patří, např. barvivo, antioxidant, konzervant atp. Pokud by mohla mít látka nepříznivý vliv na zdraví člověka, musí být tato skutečnost uvedena na obale. Například potraviny obsahující více než 10 % polyalkoholických cukrů musí být označeny textem „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“. U  potravin obsahující aspartam musí být uvedeno upozornění určené pro osoby s  onemocněním fenylketonurie „Obsahuje zdroj fenylalaninu“. Přídatné látky lze použít pouze v  případě, že mají v  potravině své technologické

6

zdůvodnění. Každá přídatná látka musí projít před svým použitím při výrobě potraviny hodnocením bezpečnosti. Dále se musí prokázat opodstatněnost a nezbytnost použití aditiva v potravině. V  Evropské unii musí být všechna potravinová aditiva posouzena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Právní předpisy stanoví, pro jaké potraviny lze přídatné látky používat a také limitní hodnoty, tj. nejvyšší přípustná množství pro každou přídatnou látku.

V ČR se problematikou přídatných látek zabývá Národní referenční laboratoř pro aditiva v  potravinách při Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Pracoviště je zaměřeno zejména na  přípravu souvisejících právních předpisů či zapracování směrnic EU do české legislativy. Dále v souladu s požadavky EU provádí sledování a vyhodnocování spotřeby vybraných přídatných látek. Kontrolou nad dodržováním příslušných právních předpisů pro používání přídatných látek je pověřena Státní zemědělská a  potravinářská inspekce (potraviny rostlinného původu) a  Státní veterinární správa (potraviny živočišného původu) a orgány ochrany veřejného zdraví (pokrmy). Od  1. června 2013 je použitelné nařízení č. 1129/2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a  Rady (ES) č. 1333/2008 vytvořením seznamu potravinářských přídatných látek Unie. Od  20. července 2010 se použije článek 24 nařízení ES č. 1333/2008, o potravinářských přídatných látkách, podle kterého musí být na obalu potravin, které obsahují azobarviva:

Přídatné látky se nesmějí používat pro výrobu nezpracovaných potravin (tj. potravin, které neprošly technologickým procesem, který by způsobil podstatnou změnu původního stavu potraviny), medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů s živou kulturou, přírodní minerální vody a balené pramenité vody, kávy (kromě instantní), neochucených čajových lístků, cukru, sušených těstovin (kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin pro hypoproteinové diety) a  neochuceného podmáslí (s  výjimkou sterilovaného). Existují však přesné výjimky, kdy je použití přídatné látky povoleno. Pro některé přídatné látky není stanoveno nejvyšší povolené množství konkrétní číselnou hodnotou. Při výrobě potravin se v takovém případě použije pouze nezbytně nutné množství. Použití látky přitom nesmí vést ke klamání spotřebitele.

→ Tartrazin – E 102, → Chinolinová žluť SY – E 104, → Žluť SY – E 110, → Azorubin – E 122, → Ponceau 4R – E 124, → Červeň Allura – E 129 uvedeno upozornění, že tato barviva mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a  pozornost dětí. Pokud výrobce tato barviva nenahradí, musí na obale uvést toto upozornění. Na nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 procenta objemových se však nová povinnost označování nevztahuje. Upozornění o nepříznivých vlivech na děti se také nemusí uvádět v případech, kdy uvedená barviva byla použita pouze k  označení zdravotní nezávadnosti či jiných označení masných výrobků, popřípadě pro razítkování či dekorační barvení skořápek vajec.

7

I při výrobě biopotravin je povoleno používat přídatné látky, ale pouze v minimálním rozsahu a jen v případě nevyhnutelné technologické potřeby nebo z  důvodu zvláštních nutričních požadavků. Použití přídatných látek při výrobě biopotravin se řídí specifickými právními předpisy upravujícími požadavky na ekologickou produkci a  označování ekologických produktů, které stanovují pozitivní seznam přídatných látek, které mohou být použity při výrobě ekologických potravin. Většinou se jedná o  látky přirozeně se vyskytující nebo látky získané z  přírodních surovin (např. kyselina askorbová – vitamín C, oxid uhličitý, kyselina mléčná apod.). SZPI kontroluje biopotraviny jako ostatní potraviny, tedy především ve  smyslu zákona o  potravinách z  hlediska obecných požadavků na  zdravotní nezávadnost, požadavků na  jakost a  obecných požadavků na  označování. Kontrolu ekologických potravin z  pohledu označení „bio“, „eko“ a  dalších požadavků na  ekologickou produkci a  ekologické produkty provádí Ústřední kontrolní a  zkušební ústav zemědělský a  kontrolní organizace pověřené ministerstvem zemědělství.

Balené vody Na trhu je rozličná škála nejrůznějších balených vod. Jaký je vlastně rozdíl mezi jednotlivými druhy a  co všechno musí splňovat? Dle právního předpisu rozlišujeme 4 druhy balených vod:

→ Balená přírodní minerální voda – k její výrobě lze použít jen přírodní minerální vodu získanou ze zdroje osvědčeného dle lázeňského zákona nebo vodu z přírodního léčivého zdroje, pokud její vlastnosti umožňují její použití jako potraviny. → Balená pramenitá voda – výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, která může být upravována jen povolenými způsoby. Tato voda je vhodná k  trvalému přímému požívání dětmi i dospělými. → Balená kojenecká voda – výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, která nesmí být upravována žádným způsobem, s  výjimkou ozařování UV zářením. Tato voda je vhodná pro přípravu kojenecké stravy a  k  trvalému přímému požívání všemi skupinami obyvatel. → Balená pitná voda – výrobek splňující požadavky na  pitnou vodu. Balené vody musí být čiré a  bezbarvé s  výjimkou balené přírodní minerální vody, která může být nejvýše slabě nažloutlá nebo se slabým zákalem či sedimentem. Balené vody nesmějí obsahovat původce onemocnění nebo organismy indikující jejich možnou přítomnost a  nesmějí vykazovat organoleptické závady. U  jednotlivých druhů vod lze používat pouze povolené způsoby úpravy. Přírodní minerální vodu a  balenou pramenitou vodu lze upravovat pouze způsoby, které nezmění skladbu charakteristických složek. Povoleno je např.: → odstranění nestabilních látek, například sloučenin železa a sloučenin síry, → odstranění sloučenin arzenu, manganu, železa nebo síry, → odstranění volného oxidu uhličitého. U kojeneckých vod se nesmí provádět žádné úpravy s výjimkou ozáření UV paprsky. Na rozdíl od balených pitných vod, kde jsou povoleny běžné vodárenské úpravy vody. Při výběru jednotlivých druhů vod se tedy řídíme dle označování, kromě obecných požadavků zde musí být uvedeny i  některé specifické údaje.

8

Na obale balené přírodní minerální vody musí být tyto údaje: → označení druhu balené přírodní minerální vody slovy: → → přírodní minerální voda přirozeně sycená (obsahuje nejméně 250 mg/l oxidu uhličitého), → → přírodní minerální voda obohacená (po zpracování a dosycení oxidem uhličitým ze stejného zdroje je obsah oxidu uhličitého vyšší než u zdroje), → → přírodní minerální voda sycená (po  zpracování a  dosycení oxidem uhličitým jiného původu, než je zdroj, je obsah oxidu uhličitého stejný nebo vyšší než u zdroje), → → přírodní minerální voda dekarbonovaná (po  zpracování má nižší obsah oxidu uhličitého než u zdroje), → → přírodní minerální voda nesycená (obsahuje oxid uhličitý v množství nejvýše 250 mg/l), → údaj o analytickém složení udávající charakteristické složky balené přírodní minerální vody, obsah oxidu uhličitého v g/l, → informace o provedených úpravách, → označení slovy „Obsahuje více fluoridů než 1,5 mg/l – není vhodná pro pravidelnou konzumaci kojenci a dětmi do 7 let věku“, pokud přírodní minerální voda má obsah fluoridů větší než 1,5 mg/l, označení musí být provedeno jasně viditelnými písmeny a umístěno v bezprostřední blízkosti názvu výrobku zároveň s uvedením jejich skutečného obsahu v údaji o analytickém složení udávajícím charakteristické složky balené přírodní minerální vody, → lokalita (obec nebo místo), kde se zdroj využívá, a název zdroje, → upozornění na způsob skladování slovy: „Uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“, → v  případě, že je voda distribuovaná v  obalech o  objemu větším než 5 l, musí být na obalu uvedeny podmínky uchovávání a doba spotřeby po otevření obalu.

→ v  případě, že je voda distribuovaná v  obalech o  objemu větším než 5 l, musí být na obalu uvedeny podmínky uchovávání a doba spotřeby po otevření obalu. Na obale balených kojeneckých vod musí být tyto údaje: → označení slovy „kojenecká voda“, → charakteristické složení balené kojenecké vody udávající nejméně obsah rozpuštěných pevných látek, vápníku, hořčíku, sodíku, draslíku, dusičnanů, síranů, chloridů, fluoridů, hydrogenuhličitanů, → pokud dojde k  sycení oxidem uhličitým označení „kojenecká voda sycená“ s uvedením obsahu oxidu uhličitého v g/l a upozornění o nutnosti odstranění oxidu uhličitého varem, pokud je sycena na hodnotu vyšší než 0,5 g/l, a je použita pro kojence, → informace o použití UV záření v případě použití,

Na obale balených pramenitých vod musí být tyto údaje: → označení slovy „pramenitá voda“, → informace o provedených úpravách, → označení „pramenitá voda sycená“, pokud dojde k sycení oxidem uhličitým, a údaj o obsahu oxidu uhličitého v g/l, → lokalita (obec nebo místo), kde se zdroj využívá, a název zdroje, → upozornění na způsob skladování slovy: „Uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“,

9

→ lokalita (obec nebo místo), kde se zdroj využívá, a název zdroje, → upozornění na způsob skladování slovy: „Uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“, → v  případě, že je voda distribuovaná v  obalech o  objemu větším než 5 l, musí být na obalu uvedeny podmínky uchovávání a doba spotřeby po otevření obalu.

Výše uvedené druhy musí splňovat specifické požadavky, které jsou vymezeny zvláštní obchodní normou, pokud jde například o jakost, zralost a velikost. Všechny ostatní produkty v  odvětví ovoce a  zelenina (s  výjimkou některých druhů skořápkových plodů) musí splňovat minimální požadavky jakosti, podle kterých plody musí být:

Na obale balených pitných vod musí být tyto údaje: → označení slovy „pitná voda“, → v  případě, že je balená pitná voda sycena oxidem uhličitým, obsah oxidu uhličitého v g/l, → upozornění na způsob skladování slovy: „Uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“, → u  spotřebitelských obalů o  objemu větším než 5 l, musí být na  obalu uvedeny podmínky uchovávání a  doba spotřeby po otevření obalu, → v případě doplnění balené pitné vody minerálními látkami musí být na  obalu uveden výčet doplněných látek a  jejich obsah.

Nákup čerstvého ovoce a zeleniny V souladu s právními předpisy nemusí být většina druhů čerstvého ovoce a  zeleniny označena třídou jakosti. Uvedení třídy jakosti je vyžadováno u následujících druhů čerstvého ovoce a zeleniny: → → → → → → → → → → → 10

jablka, hrušky, citrusové plody, jahody, kiwi, paprika zeleninová, salát, endivie kadeřavá letní a endivie zimní, stolní hrozny révy vinné, broskve a nektarinky, rajčata.

→ celé, → zdravé, nepovolují se produkty napadené hnilobou nebo postižené zhoršením jakosti do té míry, že jsou nezpůsobilé ke spotřebě, → čisté, v podstatě bez viditelných cizích látek, → v podstatě zbavené škůdců, → bez nadměrné povrchové vlhkosti, → bez cizího pachu anebo chuti.

Tyto produkty musí být dostatečně vyvinuté, nikoli však příliš, a musí vykazovat uspokojivou zralost, nesmí však být přezrálé. U všech druhů čerstvého ovoce a zeleniny (včetně skořápkových plodů) musí být uvedena země původu. Před nákupem čerstvého ovoce a  zeleniny je dobré si plody řádně prohlédnout, nikdy nekupovat plody, které vykazují byť minimální známky plísně nebo hniloby a  nedoporučuje se ani takto postižená místa před konzumací vykrajovat. Produkty plísní jsou totiž v  celém plodu a jejich konzumace není tudíž bezpečná. Více informací o  kontrole a  hodnocení čerstvého ovoce a  zeleniny najdete na internetových stránkách SZPI na adrese: www.szpi.gov.cz.

Nákup potravin na internetu Internetové obchodování je jednou z forem tzv. dálkového prodeje, tj. prodeje, kdy se prodávající a spotřebitel nesetkávají tváří v tvář, ale obchod je uzavřen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku (např. telefon, objednávkový kupon, e-mail, internet a jiné).

3. Seznamte se důkladně se záručními podmínkami a obchodními podmínkami. 4. Informujte se pečlivě o všech nákladech spojených s nákupem. 5. Informujte se o podmínkách a termínech dodání, resp. vyzvednutí zboží. 6. Chraňte své osobní údaje. 7. Ověřte si, jakým způsobem prodejce potravin zaručí jejich jakost, požadovanou čerstvost, složení a jak je schopen zabezpečit nároky na skladování a balení potravin a požadavky řádné přepravy do místa určení. → → Ohledně prodeje potravin prostřednictvím internetu platí stejná pravidla a  zákonné požadavky jako u  prodeje v  kamenných obchodech (především tedy předpisy vztahující se k požadavkům bezpečnosti, jakosti, balení či označování potravin atd.). 8. Mějte na mysli, že nákup zboží ze zahraničí se řídí především zákonem a smluvními podmínkami v zemi, kde sídlí prodávající. → → To znamená, že zejména země mimo Evropskou unii nemusí zaručovat stejnou nebo alespoň srovnatelnou míru ochrany Vašich práv (ať již z hlediska uplatnění reklamací či bezpečnosti nakupovaných potravin).

V současné době se internetové nakupování těší stále větší oblibě spotřebitelů, což platí i pro oblast potravin, zejména doplňků stravy a potravin pro sportovce. S tímto trendem jsou však spojena i určitá úskalí, která mohou na  neinformované spotřebitele při nákupu potravin přes internet číhat. Nejúčinnějším nástrojem v  boji proti nepoctivým a „podvodným“ internetovým prodejcům je tak dobře informovaný a obezřetný spotřebitel. Na co si dát při internetovém nakupování potravin pozor? 1. Zjistěte si co nejvíce informací o obchodníkovi. → → Pokud se nepodaří zjistit základní informace o provozovateli, lze předpokládat, že komunikace s  takovým obchodníkem bude velice obtížná a nákup rizikový. 2. Informujte se o možnosti reklamace, možnosti a postupu vrácení zboží.

11

9. Seznamte se se svými právy: → → právo na informace, → → právo obdržet smlouvu a  všeobecné obchodní podmínky ve formě, která umožňuje archivaci, → → právo odstoupit od smlouvy, → → právo na  kontrolu a  změnu vstupních údajů v  objednávce spotřebitele. 10. Neváhejte se obrátit na příslušné kontrolní orgány v případě, že se setkáte s internetovým obchodem, který nerespektuje Vaše práva nebo podle Vašeho názoru jinak porušuje platné právní předpisy. Více informací k této problematice získáte na webových stránkách SZPI v sekci „Informace pro spotřebitele“ a dále také na webových stránkách Potraviny na pranýři, sekce „Rizika internetu“.

Použité zkratky ČR – Česká republika EFSA – Evropský úřad pro bezpečnost potravin ES – Evropská společenství EU – Evropská unie RoHy – Registr rozhodnutí hlavního hygienika SZPI – Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZÚ – Státní zdravotní ústav UV – Ultra Violet (ultrafialové záření)

12