Na běžkách česko-polským
Projekt „Na nartach biegowych po pograniczu polsko – czeskim” jest współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz ze środków budżetu państwa. PRZEKRACZAMY GRANICE
REGION PRADZ RO
D
E
U
D IA
EU
příhraničím
R OREGION PRAD E
BĚŽKAŘSKÉ TRASY V OBCI GLUCHOLAZY
Głuchołazy
Gościniec POD BUKIEM
a w o k r a ) P o g a e r r Gó hrob (C
Zajazd ZAGRODA
Przednia Kopa
495
Sarni
Potok
Studnia Jakubowa
543
Średnia Kopa
Przełęcz Siodło
Tylna Kopa
516
Podlesie
Podlesie
CZ
ECHY
Zlaté Hory
I PĘTLA MAŁA POLNA (Malý polní okruh) - 2 km II PĘTLA DUŻA POLNA (Velký polní okruh) - 7 km III PĘTLA LEŚNA WOKÓŁ ŚREDNIEJ KOPY - 4,7 km (Lesní okruh kolem Střední kupy)
D
E
U
Projekt „Na nartach biegowych po pograniczu polsko – czeskim” jest współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz ze środków budżetu państwa. PRZEKRACZAMY GRANICE
REGION PRADZ RO
D IA
EU
V posledních letech pozorujeme zvýšený zájem o aktivní formy odpočinku a rekreace. Díky úspěchům Justyny Kowalczyk se v Polsku stává stále populárnější běžecké lyžování, které jako rekreační sport je ideální pohybovou aktivitou pro ty, kterým zimní období znemožňuje provozování jiných sportů nebo pohybových aktivit na čerstvém vzduchu. Dějiny lyží a lyžování jsou velmi dlouhé, sahají až do prehistorických dob. První lyžařské závody proběhly v roce 1843 v Norsku. Od dvacátých let minulého století se běžecké lyžování stalo masovým sportem, populárním zejména ve Skandinávii. Přestože počátky běhání na lyžích na polských územích sahají do konce 19. století, donedávna to v Polsku nebyl obecně rozšířený sport. Jedním z důvodu byl nedostatek vhodných tras a lyžařských areálů. V posledních letech se situace v tomto ohledu začala měnit. Rostoucí význam této formy rekreace skvěle představil předseda glucholazského Klubu lyžařské turistiky Edward Ilnický: „Abychom pochopili, čím je běh na lyžích, musíme se odhodlat postavit na běžky a vyrazit na stopu. Teprve tam poznáme krůček po krůčku měnící se krásy zimní krajiny. Můžeme vyrazit nejen do hor, ale i kamkoli jinam, kdekoli do volné přírody, kde chceme něco vidět, poznat a kde je alespoň trochu sněhu pro běžkování. Musíme pocítit potřebu projet se na lyžích, což nám s postupem času přinese kondici, sílu a dobrý vnitřní pocit”. O rostoucím významu běžeckého lyžování svědčí popularita Běhu Piastovců, pořádaného již téměř čtyřicet let, jehož posledního ročníku se zúčastnilo přes 6 tisíc běžkařů z Polska i ze zahraničí. V roce 2006 vznikl při glucholazském turistickém oddílu PTTK Klub lyžařské turistiky sdružující příznivce běžeckého lyžování. Cílem klubu je sdružovat zájemce o běžky v rámci obce Glucholazy a popularizace lyžařských sportů mezi dětmi a mládeží.
R OREGION PRAD E
V roce 2013 byly na území obce Glucholazy vytvořeny další příležitosti pro volnočasové aktivity v zimním období. V reakci na stávající poptávku a ve snaze využít přírodní a územní krásy naší obce vznikl projekt „Na běžkách česko-polským příhraničím”, který získal dotaci z prostředků Evropské unie v rámci Fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd. To umožnilo vytýčení 3 běžeckých turistických okruhů v celkové délce asi 13 kilometrů vedených v okolí Glucholaz, Podlesí a Konradowa, tedy lokalitami s mimořádně atraktivními výhledy. V rámci projektu bylo instalováno vybavení určené k označení tras a byl zakoupen sněžný skútr pro úpravu lyžařských běžeckých stop. Obtížnost vytýčených tras, jejich průběh vedený po lesních stezkách a cestách a neméně atraktivními poli a loukami jsou výborným základem pro tuto ideální formu odpočinku, rekreace příznivců a milovníku nejenom běžeckého lyžování, ale i zimních krás a výhledů. Trasy jsou vynikajícím doplněním stále rozšiřované sítě pěších, cyklistických a naučných stezek. Naším cílem je, aby zimní období věnované lyžím, bylo spojeno s dobrou zábavou a atraktivním odpočinkem.
Běžkařské trasy v obci Glucholazy V rámci projektu „Na nartach biegowych po pograniczu polsko-czeskim” v překladu „Na běžkách česko-polským příhraničím“ byly vytvořeny tři okruhy různého stupně obtížnosti. Dva okruhy jsou vedené otevřenou zemědělskou krajinou, vpravo kolem vojvodské silnice č. 411 mezi Glucholazy a Podlesím v Polsku. Třetí okruh vede po lesních cestách kolem vrcholu Střední kupy (polsky Średnia Kopa).
„PĘTLA MAŁA POLNA” (Malý polní okruh) 1. Délka 2 km, 2. značka/červená barva 3. Převýšení: součet stoupání a klesání 38 m 4. Stupeň obtížnosti – pro začátečníky 355 (m n. m.) ul. Lompy
365 (m n. m.) „Harcówka”
355 (m n. m.) ul. Lompy
355 (m n. m.) „Hruszka”
340 (m n. m.) Zajazd Zagroda
cíl trasy
začátek trasy
335 (m n. m.) Most
0 Délka - km
0,7
1,0
1,6
1,8
2
V zemědělských oblastech mezi Glucholazy, Konradowem a Podlesím, vpravo kolem vojvodské silnice č. 411 vedoucí z Glucholaz k bývalému hraničnímu přechodu Konradów – Zlaté Hory, jsou vytýčené dva turistické okruhy běžkařské trasy. Oba okruhy mají společný začátek na ulici Lompy mezi hostincem Zajazd Zagroda a Specializovanou nemocnicí MSW v Glucholazech. Na začátek trasy se nejpohodlněji dostanete po vojvodské silnici č. 411 směr na výjezd z Glucholaz, poté zahnete vpravo kolem hostince Zajazd Zagroda na ulici Lompy, případně zahnete ještě dřív vpravo na křižovatce ulice Powstańców Śląskich a Karłowicza ve směru k nemocnici MSW. Malý okruh měří asi 2 kilometry, má převýšení 38 metrů a je určen pro děti a běžkaře začátečníky.
"PĘTLA DUŻA POLNA” (Velký polní okruh) 1. Délka 7 km, 2. Značka/světle modrá barva 3. Převýšení: součet stoupání a klesání 140 m 4. Obtížnost – střední
začátek trasy
355 (m n. m.) ul. Lompy
0
0,7
1,0
1,5
455 (m n. m.) 450 (m n. m.) Wiata Szosa do Podlesia
2,4 2,6
340 (m n. m.) Hruszka 410 (m n. m.) Sztolnia Trzech Króli
3,9
415 (m n. m.) 370 (m n. m.) Szyb Nadzieja „Złota sztolnia”
4,9
5,6
6,0
340 (m n. m.) Zajazd Zagroda 355 (m n. m.) ul. Lompy 335 (m n. m.) Most
6,6 6,8 7
cíl trasy
405 (m n. m.) Ambony myśliwskie 375 (m n. m.) „Dwa dęby”
365 (m n. m.) „Harcówka”
Délka - km
Dlouhá intervalová trasa tvořící okruh v různě modelovaném prostředí. Okruh začíná na výjezdu z Glucholaz, vpravo od vojvodské silnice č. 411 vedoucí k hraničnímu přechodu Konradów – Zlaté Hory, po zemědělských polnostech ohraničených cestou vedoucí do místní části Podlesie, souvislým lesním porostem Parkové hory a ulicí Lompy. Velký polní okruh je již trasou s vyšší obtížností probíhající terénem s variabilním reliéfem. Po vstupu na trasu z ulice Lompy běžci překonávají asi 2,5 km mírného stoupání podél okraje lesa na svazích Parkové hory. Od mysliveckých posedů a přístřešků se rozprostírá krásný výhled na Biskupskou kupu – nejvyšší vrchol polské části Zlatohorské vrchoviny, nazývané v Polsku Góry Opawskie, a na okolní podhorskou oblast. V blízkosti přístřešku (zastavení č. 7) lze „polní okruh” opustit a spojnicí dlouhou asi 150 metrů přejít na „lesní okruh”. Následně trasa vystoupá na nejvyšší terénní bod u silnice spojující Podlesie s vojvodskou cestou č. 411, zahýbá východně a rovnoběžně k cestě vede oblastí historické těžby zlata. Poté se okruh otáčí k severu, vede podél vojvodské silnice č. 411 a končí v blízkosti hostince Zajazd Zagroda. V zimním období bude trasa kromě informačních tabulek vyznačena také tyčemi. Průběh trasy se vyznačuje mírnými a dlouhými úseky stoupání a sjezdy. Běžkařská trasa vede kolem Podlesí, nejvýše položené místní části v oblasti Zlatohorské vrchoviny. Podlesí prožívalo nejlepší období v 19. a v první polovině 20. století, kdy bylo průmyslovým, ale i rekreačním střediskem. Působily zde četné průmyslové podniky i řemeslníci. Po roce 1945 se Podlesí ocitlo ve stínu Jarnołtówku a Pokrzywné, cestovní ruch
Biskupská kupa - 890 m n.p.m. téměř vymizel a ve vsi fungovala pouze přádelna. Stojí však za to tuto místní část navštívit díky mimořádně krásným výhledům na Jeseníku, které můžete obdivovat od kostela stojícího na nejvyšším místě vesnice. Jednou ze zajímavostí je skutečnost, že trasa vede nad bývalou Štolou Tří králů. Tato štola byla vyražena v 16. století a vedla z Glucholaz do Zlatých Hor. V roce 1591 v ní byl vytěžen největší valoun zlata vytěžený kolem Glucholaz, vážící 1,78 kilogramu; v současné době je uložen ve vídeňském muzeu. Stop po těžbě zlata je v této oblasti mnohem více. Na Srnčím potoce se dochovala hráz z kamene a zeminy určená ke vzdouvání vodní hladiny před letním obdobím pro zajištění potřebného průtoku v rýžovacích žlabech, který můžeme považovat za jednu z nejstarších vodohospodářských staveb ve Slezsku. (Nejsnadnější přístup k hrázi je z lesního okruhu). Délka hráze dosahuje 15 metrů, výška asi 3 metrů, ale její stav není díky poškozování vodou nejlepší. Nad hrází se nachází halda po dobývkách a asi 80 pozůstatků důlních šachet. V lázeňské části města se dochovala bývalá Bělská (Horalská) štola (Sztolnia Bialska /Góralska/) vedle aleje P. Skowronka, vedoucí z prostranství pod Amórkem k Chatke Myśliwské na Andersově ulici. V 19. století byly pozůstatky po bývalé štole upravené na tunel dlouhý asi 20 metrů jako turistická atrakce. Asi 200 metrů jihozápadně od Bělské štoly se nachází nejdelší glucholazská štola – Sztolnia Cygańska (Cikánská štola). Je dlouhá 64,5 metrů, široká 1 až 4 metry. Štola má dvě menší větve a boční chodbu. Její stav je díky zatopení dna značně horší než Bělské štoly. Vyskytují se zde vzácné druhy netopýrů, například vrápenec malý a netopýr severní. Bývalými oblastmi výskytu zlata v oblasti Glucholaz vede Zlatokopecká stezka (Szlak Złotych Górników) dlouhá asi 8,3 km; dále se zde nachází také přírodní a geologická rezervace „Nad Białką”, jejímž cílem je ochrana pozůstatků po těžbě. Ve Zlatých Horách je hornický skanzen – Zlatorudné mlýny a v místním muzeu je i expozice přibližující dějiny těžby zlata.
„PĘTLA LEŚNA WOKÓŁ ŚREDNIEJ KOPY" (Lesní okruh kolem Střední kupy) 1. Délka 4,7 km, 2. Značka/zelená barva 3. Převýšení: součet stoupání a klesání 120 m
4. Obtížnost – náročná trasa. 420 m n.p.m. Rozdroże pod Przednią Kopą
1,5
505 m n.p.m. Przełęcz Siodło
4,0
460 m n.p.m. Rozdroże pod Tylną Kopą
Zamknięcie pętli
Wejście na szlak
460 m n.p.m. Rozdroże pod Tylną Kopą
Dystans - km
Trasa se dvěma ostrými zatáčkami, několika obtížnými stoupáními a strmými sjezdy. Celá trasa vede zalesněnými horskými polohami na svazích kolem Střední kupy. Trasa vede kolem vrcholu Střední kupy v masivu Parkové hory. Vede širokou, zpevněnou lesní cestou. S běžkařskou trasou se kříží tři pěší trasy – červená, modrá, žlutá. Nástup na trasu: = Z lázeňského parku v Glucholazech na lyžích po vyznačeném spojovacím úseku dlouhém 1,3 km. = Úsekem dlouhým 300 metrů na lyžích od silnice vedoucí na Podlesí. = 150 m od zastavení č. 7 (přístřešek) na modré trase. Lesní okruh dlouhý asi 4 700 metrů vede po lesních, zpevněných cestách kolem vrcholu Střední kupy (Średnia Kopa). Okruh je sice trochu vzdálen hlavním komunikačním tahům, ale je možné na něj nastoupit třemi způsoby. Jeden z možných přístupů na trasu vede přímo z Velkého polního okruhu, od zastavení č. 7 v blízkosti přístřešku, kdy asi po 150 metrech dorazíme na rozcestí pod Zadní kupou (Tylna Kopa). Poté trasa vede na sever podél východního svahu Střední kupy a po asi 1500 metrech končí na rozcestí pod Přední kupou, nacházejícím se na křížové cestě. Po zahnutí vlevo trasa běží kolem vrcholu Střední kupy. V oblasti sedla Przełęcz Siodło, oddělujícího Střední a Zadní kupu, dosáhne trasa výšky přes 500 m n. m., poté klesá k východu k rozcestí pod Zadní kupou. Další možný přístup na trasu vede ze silnice do Podlesí úsekem dlouhým asi 300 metrů, který lze zdolat na běžkách. Třetí spojovací úsek k okruhu začíná v Glucholazech vedle lázeňského parku (Park Zdrojowy), kde je umístěna informační tabule, poté vede úsekem dlouhým asi 1 300 metrů podél křížové cesty (modrá trasa) a končí u rozcestí pod Přední kupou, kde zahýbá vpravo přímo k běžkařskému okruhu. Trasa se vyznačuje obtížnými úseky stoupání a strmými sjezdy, včetně dvou ostrých zatáček. I přes poměrně omezenou délku dosahuje trasa převýšení 120 metrů, je tedy poměrně náročná, nabízí však krásnou projížďku po lesních cestách masivu Parkové hory v zimní přírodě zahalené do bílého hávu. Vlevo od spojnice vedoucí z lázeňské části města najdeme v r. 2009 obnovený lázeňský park. Tato plocha představuje centrální část bývalých lázní v Glucholazech (tehdy Bad Ziegenhals), spojující unikátní klimatické podmínky a krásy zdejší krajiny. Jeho počátky sahají do sedmdesátých let 19. století, kdy skupina glucholazských obyvatel založila Promenádní spolek (Promenadeverein), usilující o udělení městu statutu lázní, k čemuž došlo v roce 1877. Přední kupa, tyčící se nad městem, byla tehdy zpřístupněna systémem dobře značených vycházkových tras doplněných prameny. Odpočinek v parku a různé atrakce v něm pořádané
vyplňovaly pacientům volný čas a výborným způsobem doplňovaly lázeňskou péči. Léčba vodou metodou Vincence Priessnitze (1799-1851), zakladatele lázní v Jeseníku, používaná také ve zdejších sanatoriích, si spolu s myšlenkou přírodního životního stylu našla řadu následovníků. Jedním z nich byl páter Sebastian Kneipp (1821–1897), farář ve Wörishofenu v Bavorsku, který téměř 40 let zkoumal léčebné vlastnosti vody, rozvíjel diagnostické metody reakcí na vodoléčebné stimuly a celkovou kondici organismu. Jeho metoda léčby s použitím obyčejné vody jako hlavního prostředku léčby si získala velkou pozornost v lékařském prostředí. Právě této metodě, používané ve vodoléčebných sanatoriích, vděčily lázně Bad Ziegenhals za svůj rozvoj. Oba pionýři vodoléčby kladli velký důraz na procedury otužující organismus, například chozením naboso po orosené trávě, mokrých kamenech nebo brouzdání ve vodě. Obnova lázeňského parku připomíná myšlenky balneologie, které tak výrazně přispěly k rozvoji Glucholaz. Ten dříve poněkud „pozapomenutý” park byl obnoven a upraven ke kráse, včetně vybudování vycházkových stezek, odpočinkových míst a brouzdaliště v lesní bystřině. Bylo to možné díky společnému projektu obce Glucholazy a Sdružení Vincenze Priessnitze z Jeseníku s názvem Dědictvím Vincence Priessnitze v česko-polském příhraničí realizovanému v rámci Operačního programu přeshraničního spolupráce Česká republika – Polská republika pro období let 2007–2013. Vydáme-li se směrem k lyžařskému okruhu, budeme procházet křížovou cestou vytvořenou v roce 1930. Na křížové cestě bylo postaveno 16 božích muk z neotesaného kamene, se sedlovou stříškou a obrazem ve výklenku. Mezi VII. a VIII. zastavení křížové cesty je studna sv. Jakuba, která je počátkem Nyského úseku svatojakubské cesty vedoucí k Via Regia – jedné z hlavních větví polské sítě Camino de Santiago.
Ostatní lyžařské trasy v obci Pętla Wolfa (Wolfův okruh) – nejstarší lyžařská turistická trasa Zlatohorské vrchoviny. Byla vytýčena Klubem českých turistů z Bruntálu ve spolupráci s glucholazskou pobočkou PTTK kolem vrcholu Biskupské kupy na českém i polském svahu hory. Okruh v délce 5,3 km v nadmořské výšce asi 750 m n. m. vede z chaty PTTK Pod Biskupią Kopą přes sedlo Przełęcz pod Kopą (Mokra) dále nad Petrovými boudami - Braunerova lavička - nad Grzebieniem a končí u chaty PTTK Pod Biskupią Kopą. Szlakiem Białej Głuchołaskiej (Stezka kolem Bělé) – trasa dlouhá 4 km, začíná za městským stadionem v Glucholazech, dále vede po levém břehu Bělé (v PL Biała Głuchołaska) do Rudaw. Trasa je plochá a lze na ni vyjít v Glucholazech nebo v Nyse. Přijeďte po vojvodské cestě Nysa–Glucholazy k Bodzanowu, zahněte na příjezdovou komunikaci k továrně Fabryka Papieru Maltadecor v Rudawě. Za mostem u továrny lyžařská trasa začíná. Szlakiem Bystrego Potoku – trasa lyžařské, turistické Stezky Bystrého potoka se pokrývá s naučnou stezkou Doliną Bystrego Potoku vedoucí na Biskupskou kupu. Trasa vede rezervací Cicha Dolina, jednou z nejcennějších oblastí CHKO Góry Opawskie. Jedná se o horskou trasu se značným převýšením, jejíž počátek se nachází v nadmořské výšce 355 m a cíl v Ciché Kotlině ve výšce 545 m n. m, při délce činící 3,3 km.
Běžkařské trasy v okolí Zlatých Hor Bohema – Hadí louky: trasa 2 km pro začátečníky Bohema – Hadí louky – Údolí ztracených štol: nová značená trasa vedoucí do zlatokopeckého skanzenu. Bohema – Křížová cesta – poutní kostel P. Marie Pomocné – Bohema: 8 km trasa se značným převýšením. Bohema – Zlodějské louky – Táborské skály - hřeben Příčné (974 m n. m.) – Edelstejn – Bohema: trasa 14 km vede po naučné stezce kolem zříceniny hradu Edelstejn. Rejvíz – Starý Rejvíz – Horní Údolí – Křížek – Zlodějské louky – Bohema: trasa 18 km částečně udržovaná. Rejvíz – Zlatý Chlum (vyhlídková věž) – Čertovy kameny. Pokročilejší běžkaři mohou vyběhnout na Transjesenickou magistrálu vedoucí po hřebenech a kolem jesenických horských chat: Ramzovské sedlo – Šerák – Vřesová studánka – Červenohorské sedlo – Švýcárna – - Skřítek (délka 38 km) Více informací: www.zlatehory.info/lyzovani_pl.
Olszak 451
Karolinki
Pokrzywna Jarnołtówek
Trasa „Szlakiem Bystrego Potoku” P
P Kaplica Polowa
Karliki
Gwarkowe Skały 507
Początek szlaku Skocznia narciarska
Szyndzielowa Kopa 538
Gwarkowa Perć
Cic
ha
Do lin
a
By
st r y
Potok
Zamkowa Góra 571
Kapliczka
Biskupia Kopa 890
Nowy Świętów
Y
Koniec Schronisko PTTK Pod Biskupią Kopą
Cicha szlaku Kotlina
H
785 Srebrna Kopa
Z
C E
C
)( Przeł. Pod Kopą
pstrąg potokowy
Wilamowice Nyskie kleń
tory kol
ejowe roz
ebrane
Trasa „Szlakiem Białej Głuchołaskiej”
Koniec szlaku
lipień
Gierałcice
śliz (chr.)
Bodzanów
pstrąg potokowy
klasztor oo. Oblatów
lipień
minóg strumieniowy (chr.)
i
Główny Szlak Sudeck
H C
Y
Początek szlaku
lipień
E
Z C
Głuchołazy
Zimní atrakce BIAŁY ORLIK – umělé kluziště v areálu ORLIK na ulici Moniuszki v blízkosti objektu LO v Glucholazech, funguje v zimním období. Kluziště s uměle mraženým povrchem a demontovatelnými mantinely. Více informací k ceníku, provoznímu řádu a otevíracím hodinám najdete na stránkách www.gosirglucholazy.pl. MISTROVSTVÍ OPOLSKÉHO VOJVODSTVÍ V BĚŽECKÉM LYŽOVÁNÍ V roce 2010 se na Rejvízu konalo I. Mistrovství Opolského vojvodství. Zřízením nových běžkařských tras v roce 2013 bylo možno poprvé uspořádat tuto akci na polské straně hranice. Jednalo se již o čtvrtý ročník tohoto mistrovství s počtem asi stovky účastníků, závodících v osmi věkových kategoriích. MISTROVSTVÍ OPOLSKÉHO VOJVODSTVÍ V BĚŽECKÉM LYŽOVÁNÍ
PROVOZNÍ ŘÁD turistických běžkařských tras v obci Glucholazy Níže uvedený provozní řád byl zpracován pro zajištění bezpečnosti na trasách určených pro běžecké lyžování. Pobyt na daném území zavazuje k dodržování obecně přijatých bezpečnostních pravidel a dodržování ustanovení tohoto provozního řádu Turistické trasy pro běžecké lyžování v obci Glucholazy jsou zpřístupněné bezplatně. Běžkařské trasy jsou určené k turistickému a rekreačnímu používání v zimním období.
3.
Je zakázáno trasy využívat pro jiné účely než uvedené v bodě 2 tohoto provozního řádu.
4.
Využívání lyžařských běžeckých tras je možné výhradně na vlastní odpovědnost uživatelů.
5.
Je zakázáno používání trasy osobám, jejichž stav nasvědčuje požití alkoholu nebo osob pod vlivem omamných látek.
6.
Uživatelům trasy se zakazuje: = - konzumovat alkohol, používat omamné látky, = - znečišťovat okolí odpadky, = - rušit nadměrným hlukem a rušit ostatní účastníky, ničit zařízení, = - vjíždět vozidly, motorovými koly, motocykly, skútry, čtyřkolkami a parkovat s těmito vozidly, = - poškozovat upravenou stopu.
7.
Trasy pro běžecké lyžování jsou v terénu volně přístupné. Akce všeho druhu lze pořádat pouze na základě zvláštních povolení.
8.
Pohyb po trasách je dovolen od úsvitu do setmění za příznivých atmosférických podmínek neohrožujících uživatele.
9.
Uživatelé běžkařských tras musí zohledňovat veškeré okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost lyžování, zejména atmosférické podmínky, stav povrchu tras, vyskytující se zledovatění, reliéf terénu, provoz vozidel, pohyb pěších. Je bezpodmínečně nutné se podřídit výstražným značkám.
10.
Uživatelé tras si musí mít být vědomi toho, že podmínky na trasách se mohou radikálně změnit z důvodu změn teploty, sněhových srážek, prudké oblevy.
11.
Jízda na lyžích je přípustná pouze po vyznačených cestách, stezkách a plochách k tomu určených. Techniku, způsob a rychlost jízdy je nutno přizpůsobit podmínkám na trase.
12.
Vyjíždění mimo speciálně označené trasy je možné pouze za mimořádných okolností (záchrana lidského života nebo zvířat, hlášení o požáru lesa, obejití spadlých stromů).
13.
Trasy mají terénní charakter bez zvláštní úpravy pro zvýšení bezpečnosti. Dbejte proto zvláštní opatrnosti, zejména při první jízdě na neznámém úseku.
14.
Je nutno mít na paměti, že na trasách se mohou objevit překážky vzniklé přirozeným způsobem, bez vědomí majitele nebo správce terénu, jako jsou zlomy, vývraty, velké větve apod.
15.
Jednotlivé úseky tras mohou být přechodně uzavřené z důvodu provádění prací nebo jiných vážných důvodů. V tomto případě budou označené tabulkami: ZÁKAZ VSTUPU – provádění prací.
16.
V místech vyžadujících zvláštní pozornost a opatrnost budou umístěné výstražné značky – trojúhelníkové s červeným okrajem, žlutým pozadím, včetně značky STOP, kde bude nutné se zastavit, s informací, že velmi náročný úsek je nutno projít pěšky bez lyží.
17.
Barvy tras nevyjadřují technickou a kondiční obtížnost, ani délku tras.
18.
Majitel území, na kterém jsou trasy vytýčené, nenese odpovědnost za cenné předměty a osobní věci ponechané na trase.
19.
Každý vjezd na trasu je považován za vyjádření souhlasu s těmito podmínkami provozního řádu.
20.
Tento provozní řád byl schválen nařízením starosty Glucholaz.
Projekt „Na nartach biegowych po pograniczu polsko – czeskim” jest współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz ze środków budżetu państwa. PRZEKRACZAMY GRANICE
REGION PRADZ RO
D
E
U
D IA
EU
1. 2.
R OREGION PRAD E
