Mýtné pro nákladní automobily - první zkušenosti v Německu Peter Ruidisch, Gerhard Schulz, Bernd Törkel Dnem 1. ledna 2005 se v Německu úspěšně odstartovalo mýtné pro nákladní automobily. Od zahájení skutečného provozu pracuje vysoce zdokonalený systém bez problémů. Přístroje na vozidlech, internet, terminály pro vybírání mýtného a systém zúčtování prokazují v provozu každodenně svoje funkční schopnosti a účinnost. Spolkový úřad pro nákladní dopravu kontroloval od prvního dne dodržování ustanovení zákona o mýtném pro nákladní automobily účinně a efektivně. Zavedení mýtného pro nákladní automobily představuje jednu ze strukturálních reforem, která byla navržena spolkovou vládou pro zvládnutí situace v dopravním systému v budoucnosti vzhledem k narůstající nákladní dopravě a která dosahuje již krátce po svém zavedení stále vyšší přijatelnosti doma i v zahraničí. 1. Úvodní poznámky Mobilita je jedním z rozhodujících faktorů místa v moderních průmyslových státech. Je základem pro růst a zaměstnanost. Na základě své geografické polohy v srdci Evropy, počtu obyvatel a své hospodářské síly patří Německu v Evropské unii, ale i ve světě, důležité místo. Dále se zvyšující prolínání hospodářství, globalizace, rozšiřování Evropské unie a s tím spojená výměna zboží a služeb způsobují, že výkonné dopravní cesty a moderní dopravní systémy se stávají stále nezbytnějšími. Jsou to rovněž důležité faktory místa pro to, aby mohlo obstát v tvrdé mezinárodní konkurenci, např. při rozmisťování podniků. Všechny prognózy předpovídají značný nárůst nákladní dopravy. Během několika málo let očekáváme nárůst o více něž 60 % v důsledku evropského vnitřního trhu, rozšíření EU na východ a globalizace. Závisí tedy na tom, jak připravit dopravní infrastruktury, a zde obzvláště silnice, aby aktuálně odpovídaly tomuto vývoji. Přitom je zřejmé, že si to vyžádá finanční výdaje, které by samy o sobě příliš zatížily státní rozpočet. Zavedení mýtného pro nákladní automobily, odvislého od trasy, představuje jednu ze strukturálních reforem, která byla navržena spolkovou vládou pro zvládnutí situace v dopravním systému v budoucnosti. Spolková vláda sleduje mýtem pro nákladní automobily konkrétní čtyři cíle: Za prvé: větší podíl uživatelů na financování infrastruktury prostřednictvím spravedlivější spoluúčasti na odlehčení nákladů na cesty v souladu s politikou ES. Za druhé: férovější uspořádání podmínek hospodářské soutěže mezi silnicí a železnicí. Diferenciace mýtného podle počtu os a emisí podporuje navíc cíle spolkové vlády k ochraně přírody. Za třetí: údržba a další výstavba dopravních cest v Německu účelovým vázáním příjmů z mýtného. Za čtvrté: rozsáhlým automatickým vybíráním mýtného pro nákladní automobily na bázi satelitní a mobilní radiové techniky chce Německo prokázat, že je i v této oblasti celosvětově vedoucím státem a navíc dokáže inovativním způsobem podporovat další nové oblasti technologií.
Spolkové dálnice v Německu
2. Výchozí situace V Německu je od 1. ledna 2005 na celé sítí spolkových dálnic vybíráno mýto. Poplatku podléhají automobily nebo kombinace vozidel, jejichž celková přípustná hmotnost činí nejméně 12 t. Vybírání mýtného se přitom děje bez zásahu do dopravního proudu. Neexistují ani stanice (mýta), ani vazba na určité jízdní pruhy nebo speciální omezení rychlosti pro vozidla s povinností platit poplatek. Pro Německo je zvlášť důležité, že se nemusely zřizovat drahé mosty (brány) k vybírání mýtného v prostoru silnice - v Německu by jich bylo zapotřebí více než 4 400 - a tím na dlouhou dobu také jejich udržování. 3. Předpoklady pro start mýtného pro nákladní automobily od 1. ledna 2005 Díky pečlivému managementu startu proběhla všeobecná premiéra satelity podporovaného systému mýtného v Německu dne 1. ledna 2005 úspěšně. Mimořádné události v souvislosti s vybíráním mýtného, které by vedly k zácpám na silnicích nebo čekacím dobám, nebyly hlášeny ani z míst hraničních přechodů ani na národní síti dálnic. Podstatným příspěvkem pro zdařilý začátek byla společná startovací spolupráce spolkové vlády se společností Toll Collect, spolkovým úřadem pro nákladní dopravu a zeměmi: -
rozsáhlou informační politikou, která začala již v létě 2004, byly domácí a zahraniční přepravní živnosti dostatečně informovány o zahájení vybírání mýtného,
-
téměř 5 000 pomocníků pro registraci s mimořádnou jazykovou kvalifikací bylo připraveno k nasazení v těžištích dopravy,
-
zahájení vybírání mýtného bylo kontrolováno situačním střediskem zřízeným společností Toll Collect (TC),
-
na základě vynikající spolupráce se zeměmi - mezi jiným mnohonásobnými bilaterálními rozhovory - se provedla všechna potřebná opatření ke sledování a případně řízení dopravní situace, zvláště na hranicích spolkového území.
4. Vybrané údaje o skutečném provozu Od zahájení skutečného provozu pracuje systém bez technických problémů. Přístroje na vozidlech (OBUs), internet a terminály mýtného prokazují ve skutečném provozu svoje funkční schopnosti. Zpracovávají automatické, případně manuální zaúčtování bezchybně. 4.1 Charakteristická čísla k systému a jeho uživatelům. Německá a mezinárodní přepravní obec je přesvědčena o výkonnosti přístrojů OBU a jejich provozní hospodárnosti a je si vědoma toho, že se jí při použití pohodlného automatického systému bude s OBU jezdit nejlépe. V detailech je situace se stavem k 15. květnu 2005 tato: -
přibližně 460 000 prodaných přístrojů OBU,
-
přibližně 436 000 namontovaných přístrojů OBU.
Předloženými objednávkami a namontovanými přístroji je již zřejmě dosaženo vysokého stupně pokrytí trhu (obr. l).
Obr. 1: Vývoj počtu přístrojů OBU Anzahl - počet Měsíce 2005: leden 05 - červen 05 Anz. Reg. Fahrzeuge - Počet registrovaných vozidel Anz. OBU - Počet OBU Anz. Reg. Nutzer - Počet registrovaných uživatelů 4.2 Příjmy z mýtného a postup při zúčtování Příjmy z mýtného u nákladních automobilů se vyvíjejí pozitivně podle očekávání. Dne 13. května 2005 dosáhl obrat mýtného (brutto) l mld. eur. Podíl nákladních automobilů s povinností platit mýtné z jiných zemí je kolem 34 %. Protože první měsíce roku vykazují slabší dopravní provoz (tab. l), je možno vyjít z toho, že pro letošní rok prognózovaný a do spolkového rozpočtu zahrnutý celkový příjem z mýtného ve výši 3 mld. eur bude dosažen (obr. 2). Leden
Únor
Měsíční podíly z ročního 6,1 % provozu/ jízdy německých nákladních automobilů/ vážený průměr 2001 - 2003
6,2 %
Březen Duben 8,0 %
Tab. 1: V prvních měsících roku je provoz slabší
8,8 %
Celkem (leden-duben) 29,1 %
260
248
obrat v mil. EUR
250
237
240 230 220
209
210
231
215
200 190 180
I.05
II.05
III.05
IV.05
V.05
Objem mýtného
Obr. 2: Vývoj obratu mýtného (brutto) v mil. eur Jak se očekávalo, vzrostl zájem o automatické podchycení mýtného vzhledem k jeho mimořádné vhodnosti pro uživatele. V prvních týdnech se provedlo 72 % všech zúčtování automatickým způsobem. Dnes je to již 83 % a trend je nadále pozitivní (obr. 3). 100
83
81
79
75
80 60 40
25
21
20
19
17
0 I.05
II.05
Manuální způsob
III.05
IV.05
Automatický způsob
Obr. 3: Vývoj podílu využívání automatického způsobu zúčtování na celkových jízdách 4.3 Systém odpočtu Společnost Toll Collect (TC) rozeslala od zahájení vybírání mýtného u nákladních automobilů do 22. května 2005 okolo 350 000 účtů. Z více než 100 000 uživatelů, registrovaných u TC, reklamovalo vyúčtování méně než 3 000 a pouze 335 z těchto registrovaných uživatel bylo nutno připsat k dobru celkem okolo 14 000 eur. To dokazuje, že systém odpočtů pracuje i při plném zatížení mimořádně přesně. Převod příjmů mýtného od TC na spolkovou vládu se děje ve lhůtách předpokládaných ve smlouvě s provozovatelem, v závislosti na daném prostředku k placení. Mýtné je převážně hrazeno tankovací kartou/kartou flotily, případně zapsáním na vrub (viz tab. 2).
Prostředek placení
Kumulovaně za běžný rok
Tankovací karta/karta flotily, vrubopis
88,52 %
Hotově
7,34 %
Dobropis
2,97 %
Kreditní karta
0,09 %
EC-karta
0,03 %
Tab. 2: Jak se mýtné platí? 5. Kontrolní systém a kontrolní praxe Spolkový úřad pro nákladní dopravu (BAG) kontroloval od prvního dne zahájení vybírání mýtného dodržování ustanovení zákona o mýtném pro nákladní automobily. Kontrolní systém se skládá z těchto součástí: -
z automatické kontroly 300 kontrolními mosty,
-
z kontroly BAG na stanovištích mezi kontrolními mosty,
-
z mobilní kontroly BAG cca 280 kontrolními vozidly,
-
z provozních kontrol.
Kombinací těchto různých opatření BAG zabezpečuje vysokou hustotu kontrol (na bázi namátkových kontrol v rozsahu kolem 10 % jízd s povinností platit mýtné) a účinnost kontrolní praxe. Speciálně pro mýtné pro nákladní automobily vyvinutý inteligentní kontrolní systém má k dispozici elektronické prostředky, které pro kontrolu evropských známek (Eurovignette) nebyly BAG ještě k dispozici. BAG může, např. díky svým speciálně vybaveným kontrolním vozidlům, odhalovat v běžném provozu podvodníky - neplatiče mýtného. Všech 300 kontrolních mostů pracuje technicky bezchybně. Stisknutím tlačítka je vždy aktivováno, při stále měnícím se postupu, tolik kontrolních mostů, kolik je jich zapotřebí pro prosazení poplatkové povinnosti. Tímto způsobem je zajištěno, že automatické kontroly je možné provádět pružně v každé denní nebo noční době. Proto neexistují žádné úseky dálnic, kde by si neplatiči mohli být jisti před kontrolami. Od startu systému do 30. dubna 2005 bylo BAG a provozovatelskou společností Toll Collect zkontrolováno celkem 5,3 milionů vozidel. Při cca 45 milionech jízd s povinností platit mýtné činí tak podíl kontrol okolo 12 %. V prvních dnech od startu mýtného byl podíl závadného jednání okolo 8 % a tedy výrazně nižší, než při zavádění dřívějších časových eurovignette (leden 1995: l6 %). Mezitím se tento podíl rychle snižoval a v současné době se pohybuje výrazně pod 3 % (stav: 20. května 2005). V případech zjištěného porušení povinnosti se mýto dodatečně vybere. Kromě toho musí účastníci provozu počítat s peněžitou pokutou, přičemž je možno dostat pokutu až do výše 20 000 eur. U zahraničních účastníků k tomu BAG vyžaduje složení jistiny na předpokládanou peněžitou pokutu. Vcelku je možno konstatovat: -
kontrolní systém včetně uvažovaných sankcí je účinný,
-
namátkové kontroly v rozsahu cca 10 % jízd s povinností placení mýtného jsou nutné, ale i postačující.
6. Překládání dopravy Spolkové ministerstvo dopravy si bylo od počátku vědomo možnosti překládání dopravy na podřízenou silniční síť a předem přijalo před zavedením mýta pro nákladní automobily řadu opatření: -
zákonodárce vydal v § 1, odst. 4 zákona o mýtném na dálnicích pro těžká užitková vozidla zmocnění k vydání odpovídajícího právního ustanovení k rozšíření povinnosti platit mýtné na přesně určených úsecích spolkových silnic,
-
právní regulace může ovšem nabýt účinnosti teprve tehdy, až budou k dispozici nezpochybnitelné znalosti o trvalé dopravě po vedlejších silnicích,
-
z tohoto důvodu objednalo spolkové ministerstvo dopravy průzkum s dvěma rozdílnými postupy (modelový výpočet, hodnocení automatických stabilních míst počítačů),
-
s výsledky je nutno vyčkat. Přesvědčivá čísla budou předložena na podzim 2005. V jednotlivých případech mají země tyto možnosti konání:
-
provádění kontrol rychlosti a hmotnosti,
-
zkoušení a eventuálně přijetí opatření k omezování rychlosti při dopravě nákladními automobily, k zákazu jízdy v noci a k objížďkám pro těžkou dopravu po vhodných vedlejších trasách.
Země Porýní-Falc již § 45 StVO využilo a našlo pro B9 řešení, ušité na míru proti zvýšenému obtěžování občanů. 7. Úlohy, které jsou ještě před námi Společnost TC nyní pracuje na nové verzi softwaru pro OBU. Touto verzí bude vytvořena budoucí aktualizovaná verze programu se změněnými provozními údaji (územní a tarifní data). Aktualizované provozní údaje se budou moci přehrát přes vzdušné rozhraní na OBU, umístěné ve vozidle. Další důležité projekty jsou věnovány silnější orientaci na zákazníky. Do toho patří např. on-line banking, vybavení nových nákladních automobilů přístroji OBU již ve fázi dodávky nových vozidel a již zahájené rozšíření partnerských servisních sítí v zahraničí. V prvním kroku budou v druhé polovině tohoto roku k dispozici servisní partneři pro zákazníky v Itálii, Velké Británii, Španělsku a Maďarsku. Práce na prosazení směrnice o interoperabilitě na národní úrovni, ale i v rámci Evropského společenství, vyžadují nadále mimořádnou pozornost. Cílem těchto prací je vytvořit elektronický systém mýtného k vybírání poplatků za užívání silnic v členských zemích tak, aby bylo dosaženo přiměřeného stupně interoperability na evropské úrovni. Tím se má zabránit zvyšující se fragmentaci trhu následkem využívání rozdílných technik a různých specifikací v jednotlivých členských zemích a zabezpečit tak hladké fungování vnitřního trhu ve smyslu cílů evropské dopravní politiky i na tomto úseku.
8. Závěrečné posouzení V pozitivním průběhu zavádění mýtného pro nákladní automobily v Německu se odráží to, že jsme na velmi dobré cestě k naplňování dříve jmenovaných dopravně-, finančněa ekologicko-politických cílů. K tomu lze konstatovat, že německé mýto pro nákladní automobily dociluje u uživatelů již několik málo měsíců po jeho zavedení stále větší akceptovatelnosti doma i v zahraničí. K tomu přispívá, vedle velmi vhodné techniky pro uživatele, využití příjmů a průhlednost finančních toků. Uživatelé jsou si vědomi, že mýtné, které odevzdávají, se neodvádí do všeobecného státního rozpočtu, nýbrž je zpětně použito jako investiční prostředek - k jejich vlastnímu prospěchu - zpět do sítí dopravní infrastruktury.
Název originálu: Lkw-Maut: Erste Erfahrungen in Deutschland Zdroj: Internationales Verkehrswesen (57), 7+8/2005, s. 311 - 314 Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS
