Myslivecká konference 2012

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Liberecký kraj Okresní myslivecký spolek Liberec a Okresní agrární komora pro Jablonec nad Nisou a Liberec

SBORNÍK REFERÁT Z KONFERENCE

konané dne 16. ervna 2012 v multimediálním sále Libereckého kraje v Liberci s názvem

Myslivecká konference 2012 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát

Vážení myslivci a p átelé myslivosti. Úvodem Vás zdravím, d kuji za ú ast na myslivecké konferenci a s pot šením sd luji, že Liberecký kraj tímto vydává již devátý sborník z této konference. Myslivecké konference dlouhodob p ispívají ke vzd lávání a spole enskému setkávání myslivc a mají tak již své pevné místo ve vydávaném kalendá i akcí. P ipomínám, že Liberecký kraj má stálý zájem o dobrou a kvalitní spolupráci s ob anskými sdruženími v myslivosti a této spolupráce si také velmi cením. Mj. nap . od roku 2010 spolupracujeme s mysliveckými spolky na aplikaci pachových ohradník na zabrán ní st et zv e s dopravními prost edky a na ošet ených úsecích silnic došlo k poklesu kolizí zv e a automobil až o 80%. Za sebe mohu íci, že jsem otev ený komunikaci s mysliveckými sdruženími, snažím se i reagovat na Vaše p ipomínky, podn ty i pot eby a rád jsem pro inspiraci i jezdil mezi Vás na r zné akce a výro í Vašich sdružení. Tématu les a myslivosti jsme dali prostor i v nov p ipravovaném cyklu po ad s názvem „Fakta pro život“, který pob ží na TV Genus plus od m síce zá í. Vážení kolegové, protože mé funk ní období na podzim kon í, cht l bych Vám pod kovat za vzájemnou spolupráci, pop át Vám hodn zdaru ve Vaší práci a každému z Vás osobn pevné zdraví. Ing. Jaroslav Podzimek

2


JUDr. Ji í Kšica - Mendelova univerzita v Brn , Lesnická a d eva ská fakulta Základní legislativní rámec nájemních smluv na honitby je vymezen dv ma p edpisy, a to zákonem . 449/2001 Sb., o myslivosti, (dále jen „zákon o myslivosti“) a zákonem . 40/1964 Sb., ob anský zákoník, (dále jen „ob anský zákoník“), vše ve zn ní pozd jších zm n a dopl k . Obecná úprava nájmu jako závazkového vztahu se aplikuje nejen na obecný nájem, ale i na nájem specifický dle p edm tu nájmu v p ípad , že zvláštní úprava neobsahuje speciální ustanovení. Smlouva o nájmu honitby je specifický nájem upravený v ustanovení § 33 zákona o myslivosti. Právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby, nejsou-li upraveny zákonem o myslivosti nebo smlouvou o nájmu honitby, tak se ídí ustanoveními ob anského zákoníku o nájmu, zejména §§ 663 až 684. Musíme ješt dodat, že smluvní volnost je zaru ena, ale nesmí být v rozporu s platným právem. Podstatnými náležitostmi nájemních smluv jsou:

V praxi ne iní závažn jších problém aplikace p edm tu i úplatnosti. Zastavme se však u pojmu do asnost. Což p edstavuje, že nájemci sv d í právo užívat p edm t nájmu (v našem p ípad honitbu) a brát z n j užitky po sjednanou dobu. Jsou-li práva a povinnosti vázány na ur itou p edem stanovenou dobu, potom trvají po tuto dobu a jejím uplynutím zanikají. Podle § 676 odst. 1 ob anského zákoníku nájem skon í uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. P estože doba trvání práva bývá ur ena v tšinou smlouvou, tak v p ípad doby nájmu honitby je tato doba výjime n stanovena p ímo zákonem. V ustanovení § 33 zákona o myslivosti je pevn stanovena desetiletá doba, od které se nelze ani dohodou smluvních stran odchýlit. Uplynutím této doby právo nájemce na p enechání v ci (honitby) do užívání zaniká. K zániku práva dochází samostatným uplynutím asu a není t eba žádné další právní skute nosti. Zánik práva p sobí ex tunc, tedy k okamžiku uplynutí doby. Novou smlouvu o nájmu honitby lze uzav ít kdykoli. Nap . p ed uplynutím doby, na kterou je uzav ena sou asná nájemní smlouva. Lze jen doporu it, aby honitba, její užívání, bylo zajišt no nájemním vztahem ješt p ed vypršením dosavadního. Uzav ení nájemní smlouvy je v p sobnosti valné hromady honebního spole enstva spole n s dalšími oprávn ními. Tuto p sobnost m že valná hromada p enést na honební výbor (§ 21 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti). Ryze teoreticky by mohla valná hromada ud lit toto zmocn ní pro honební výbor generáln do budoucna. Záleželo by na formulaci p íslušného usnesení nebo na zn ní stanov. Zde se musíme zastavit u stanov honebního spole enstva. Není výjime ným stavem, že platné stanovy jednotlivých honebních spole enstev kopírují ustanovení zákona o myslivosti ve zn ní ú inném do 27. února 2003. Na první náhled by na tom nebylo nic rozporného. Avšak p i praktickém uplatn ní se m žeme dostávat do výkladových i organiza ních problém . Co je podstatou? Zákon o myslivosti má n kolik novel. Jedna z nich byla provedena zákonem . 59/2003 Sb. Ten nabyl ú innosti dnem vyhlášení citovaného zákona, což se stalo 28. února 2003. Tedy od tohoto dne jsme m li nové zn ní n kterých ustanovení zákona o myslivosti, 3

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát které se mimo jiného významným zp sobem vztahovaly a nadále vztahují k honebním spole enstvím. D ležitá zm na nastala, pokud jde o to, jak asto je honební starosta povinen valnou hromadu svolat. Zatímco v p vodní právní úprav bylo stanoveno, že valnou hromadu je t eba svolat nejmén jednou ro n , nyní je formulace taková, že se valná hromada svolává zpravidla jednou ro n - § 22 odst. 1 v ta prvá zákona o myslivosti. Slovo zpravidla znamená, že se tak m že dít v tšinou, že to není pravidlem. Což lze vyložit také tak, že honební starosta valnou hromadu nemusí b hen jednoho roku svolat v bec nebo naopak i ast ji než jednou. Další významnou zm nou, která zjednodušuje zp sob uv dom ní len honebního spole enstva o konání valné hromady je formulace § 22 odst. 2 v ta prvá zákona o myslivosti, podle níž již není povinností honebního starosty zaslat pozvánku každému lenu honebního spole enstva. Nyn jší právní úpravu je nutno vykládat tak, že je na honebním starostovi, jaký zp sob vyrozum ní zvolí – kup . vyv šení na ú ední desce, a zejména že nemusí prokazovat, že zaslal pozvánku každému lenu honebního spole enstva na p íslušnou adresu. Navíc valná hromada m že zp sob vyrozum ní up esnit. Není p itom zákonem nijak omezena. Sou ástí pozvánky na valnou hromadu už nemusí být návrh na uzav ení, zm nu i vypov zení smlouvy o nájmu honitby, ani návrh na finan ní hospoda ení v jejich plném zn ní. Tyto dokumenty na druhou stranu musí být nejpozd ji 15 dn p ed konáním valné hromady k nahlédnutí u honebního starosty. Pokud jde o lenství v honebním spole enstvu, pak zde je t eba mít na pam ti stávající právní úpravu ú innou od 28. 2. 2003, podle níž se nový nabyvatel honebních pozemk ve spole enstevní honitb stává lenem honebního spole enstva, pokud do 30 dn ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemn honebnímu spole enstvu, že s lenstvím nesouhlasí. Sou asná právní úprava je tedy založena na principu jakéhosi automatického lenství v honebním spole enstvu, pokud nabyvatel honebních pozemk neprojeví výslovnou v li se lenem honebního spole enstva nestát. Tato právní úprava je v protikladu s p edchozí, která tuto otázku ešila tak, že nový nabyvatel se stal lenem honebního spole enstva v p ípad , že do 30 dn ode dne vzniku vlastnického práva oznámil spole enstvu, že trvá na lenství. To vše mohou být zásadní rozdíly ve stanovách a nyn jším zn ním zákona o myslivosti. Ale jak se s tím vypo ádat? Podle mého soudu, tam kde stanovy vyžadují p ísn jší podmínky, nap . pro vyrozum ní len o konání valné hromady, než zákon o myslivosti, tak je t eba se ídit stanovami. Honební spole enstvo si m že ve svém hlavním vnit ním p edpise stanovit p ísn jší kritéria, než vyžaduje zákon. M k í i mírn jší však ne. Velmi problematickým bodem je rozdílná úprava vzniku lenství v honebním spole enstvu zakotvená v n kterých stanovách sdílející legislativní stav zákona o myslivosti do ú innosti zákona . 59/2003 Sb., tedy do 28. února 2003, a sou asné zn ní zákona o myslivosti. Do uvedeného data vznikalo lenství v honebním spole enstvu v p ípad nabytí honebního pozemku od lena honebního spole enstva na základ asov limitovaného projevu v le (do 30 dn ), že chce pokra ovat v lenství odvozeného od svého p edch dce. Nyní, dle zákona o myslivosti, je naopak t eba aktivní projev sm ující k stavu nestát se lenem honebního spole enstva. Možný rozpor mezi stanovami a zn ním zákona je nutno vykládat ve prosp ch obecn závazného právního p edpisu, tedy zákona o myslivosti. Není p ípustné, aby vnit ní p edpis korporace zakládal automatické lenství bez opory v zákon a dokonce v rozporu se zákonem. Tím by zavazoval k práv m a povinnostem n koho fakticky mimo lenskou základnu. Tedy jinými slovy e eno, v p ípad , že by stanovy konstruovaly a zakládaly lenství v protikladu s v té dob platným zákonným zmocn ním nelze p ipustit. V bec konstrukce kontinuálního lenství v honebním spole enstvu vázaná na právní nástupnictví ve vlastnictví honebního pozemku je mimo ádná.

4

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Na rozhodování se lenové honebního spole enstva podílejí podle vým ry honebních pozemk , které vlastní a které tvo í spole enstevní honitbu. Za každý i zapo atý hektar honebního pozemku p ísluší lenovi honebního spole enstva jeden hlas. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou p ítomni lenové nebo jejich zástupci ( leny zplnomocn né osoby t eba i odlišné od dalších len honebního spole enstva), kte í mají alespo polovinu hlas z vým ry honitby. Nesejde-li se pot ebný po et hlas , potom po uplynutí jedné hodiny od stanoveného po átku valné hromady, se m že valná hromada platn usnášet za jakéhokoliv po tu hlas p ítomných len . Obvykle valná hromada rozhoduje v tšinou hlas p ítomných len . K rozhodnutí o uzav ení smlouvy o nájmu honitby se vyžaduje tak zvaná kvalifikovaná v tšina, tedy v tšina o velikosti minimáln ¾ hlas p ítomných len . Vyšší po et hlas , nikdy nižší, pot ebných k rozhodnutí mohou ur it stanovy. O svolání valné hromady mohou požádat i lenové nebo len honebního spole enstva, jejichž hlasy iní alespo 10 % všech hlas . Honební starosta je povinen vyrozum t všechny leny honebního spole enstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a po adu jednání. Zp sob svolání m že up esnit valná hromada dop edu pro p íští svolání nebo p ímo zakotvením do stanov. Specifickou situací je, když rozhodnutí je p ijímáno mimo valnou hromadu. Oprávn ná osoba ke svolání valné hromady (nap . honební starosta), p edloží návrh rozhodnutí len m k vyjád ení s oznámením lh ty, ve které mají u init písemné vyjád ení. Nevyjád í-li se len ve stanovené lh t , platí, že souhlasí. Výsledky hlasování oprávn ná osoba pak oznámí všem len m. V tšina hlas se v tomto p ípad po ítá z celkového po tu hlas p íslušejících všem len m. Samoz ejm , že i v tomto p ípad rozhodování musí být dodrženy ostatní podmínky zákona o myslivosti, p ípadn stanov. Návrh na uzav ení, zm nu nebo vypov zení smlouvy o nájmu honitby musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozd ji 15 dn p ed konáním valné hromady. Zkrácení této lh ty zp sobí „nehlasovatelnost“ návrhu a v p ípad p ijetí rozhodnutí jeho nezákonnost. Smlouva o nájmu honitby, vedle formáln -obligátních náležitostí (smluvní strany, p edm t smlouvy, výše úplaty, doba nájmu apod.) by m la obsahovat i další ujednání. Lze jen doporu it, aby si smluvní strany dojednaly a zakotvily do smlouvy další práva a povinnosti, na kterých mají zájem a pravidla, která mohou p isp t k jejich lepší komunikaci. T mi mohou být principy pro p edcházení škodám zp sobených zv í nebo jejich ešení. Stejn tak opat ení ke zvyšování úživnosti honitby i k ochran ekosystému a prevenci proti vzniku chorob zv e. Dále ujednání ve v ci mysliveckých za ízení, jejich umís ování do honitby a vlastnictví k nim. Opomíjeny by nem ly z stávat ani otázky kontrolních opat ení, jakými mohou být informace o mysliveckých zám rech a jejich napl ování, d ležitých zásadách mysliveckého hospoda ení a pravidla p edávání informací mezi smluvními stranami navzájem nebo spolup sobení v i t etím osobám (nap . státní správ ) apod. Záv rem bych cht l pop át nám všem, abychom blížící se konec p evládajících nájemních období na pronájem honiteb zvládli d stojn , korektn a informa n p ipraveni, ímž vytvo íme p edpoklad pro vylepšení názoru nemyslivecké ve ejnosti na myslivce a myslivost jako takovou. JUDr. Ji í Kšica Mendelova univerzita v Brn , Lesnická a d eva ská fakulta, telefon: 545 134 002, 731 137 602 e-mail: [email protected]

5


Prevence parazitóz v chovech lovné zv e doc. MVDr. Daniela Lukešová, CSc. ZU v Praze [email protected]

I. ást: Prevence parazitóz zv e - obecn pravidelné zjiš ování zdravotního stavu populace zv e ve všech v kových skupinách podávání vhodných antiparazitik na podklad laboratorního vyšet ení provád ní asanace krmeliš a okolí krmných za ízení Po etní stavy a popula ní hustota zv e V letech 1984-2005 ešil Vilnijus a Godollo p epo ty na po et ks/km2 R 1984 hustota srn í populace1-3ks/km2 dnes 3-6ks/km2 Rakousko a N mecko: 3-6ks/km2 dnes 6-10ks/km2 (Sýkora, 2011)

6


Pokles po etních stav zv e v zemích EU Pokles zaznamenán v novém 21. stol. v EU: Bulharsko Rumunsko Ukrajina Balkán Nár st popula ní hustoty za období 1984-2005 Francie 227% Litva 219% Itálie 201% Finsko 200% Dánsko 167% R 150% D vody nár stu: vhodné hospoda ení se zv í myslivecké zvyky a tradice vhodné p írodní podmínky (N mecko, Francie) nep ítomnost predátor - velkých šelem R st populace srn í zv e od 30.-40.let 20. stol. výrazn ji od 50.let a trvá dodnes 60.léta = sloveno 50 tisíc ks srn í zv e 2011 = slovitelnost již 130 tis.kus ro n ! Myslivecké hospoda ení a zdravotní stav srn í zv e 1. Správný a v dostate ném po tu provád ný odlov, hlavn „holé srn í zv e“ Dostate ný odlov a d sledné odstra ování všech slabších jedinc = kvalita populace srn í zv e Odlov slabých kus = snížení potravní konkurence pro ostatní zv + regulace pom ru pohlaví+ udržení pom ru v kové a sociální struktury populací+pé e o populaci zv e V as provedený pr b rný odst el = d ležité preventivní opat ení proti ší ení parazitárních onemocn ní 2. Vhodné p ikrmování v zimním období zlepšení potravní situace v dob vegeta ního klidu zvýšení ekologické únosnosti život.prost edí = výrazné omezení nabídky potravy správnost krmení=vliv na vznik škod na lesních porostech Dle zákona 449/2001 Sb. o myslivosti je uživatel honitby povinen „v dob nouze“ p ikrmovat zv vliv na zdravotní stav, t lesnou kondici, trofejovou hodnotu, omezení škod na lesních porostech zahájení p ikrmování každoro n koncem srpna a v zá í (tvroba energetických zásob), nezávadným krmivem, rozmíst ným po celé ploše honitby

7

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Doba p ikrmování a p ikrmovací za ízení Správné na asování = velký význam ! doba rozdílná v r zných klimatických podmínkách p ikrmování trvá tak dlouho, dokud zv sama p estane p ijímat krmivo ekonomické náklady v jednotlivých honitbách r zné Dopoledne 11-13 hod. na trvalá místa zamezit ztrátám energie p i hledání potravy a stresu p i vyrušení P ikrmovací za ízení po et dle úživnosti honitby, druhu a množství zv e (1krmelec pro 4-8ks srn í zv e) dostupná, avšak ne v blízkosti cest ! V tší po et krmných za ízení v honitb : zabránit vysoké koncentraci jen v ur itých lokalitách prevence infekcí slanisko „liz“ na každém 40-50 ha honitby hygiena prost edí, asanace (shrabání, odvoz, spálení, kompostování =zbytky krmiva+trus) 14 denní intervaly Vliv klimatických faktor na zdravotní stav zv e teplota, slune ní svit, déš , sníh a vítr, sn hová pokrývka stres (rušení zv e, nedostatek krmiva, velký po et jedinc na malé rozloze, pohyb ps , nevhodná struktura jedinc , nezodpov dný odlov) Prevence infek ních chorob a lé ba parazitóz Parazitózy – velký vliv na zdravotní stav zv e zna né rozší ení u lovné zv e, po etnost druh , velké ztráty na ja e a v zim ne vždy klinické projevy (pot eba koprologického vyšet ení na ja e a na podzim + vyšet ení vývrhu) mladé a slabé kusy = indikáto i pr b hu infekce asanace prost edí + dezinfekce, desinsekce, deratizace (DDD) + likvidace uhynulých kus Lé ba parazitóz lovné zv e Vývoj a výroba registrovaných antiparazitik pro lovnou zv + medikovaných krmných sm sí aplikace antiparazitik na podklad parazitologického vyšet ení (terénní a laboratorní diagnostika infek ních p vodc ) pravidelné sledování v lokalitách se silným stupn m infekce a patogenními druhy parazit dostate n dlouhá p ípravná fáze tzv.“návykové krmivo“ - pak teprve aplikovat medikované krmivo zákaz lovu všech druh zv e po dobu aplikace medikované krmné sm si (ochranná lh ta=zv ina) tj. cca 1 m síc Vyšet ení vývrh nebo úhyn Kontrola ú innosti terapie: stupe napadení druhové spektrum parazit Zaslání vývrhu nebo uhynulých zví at: anamnéza pitva ve veterinárním za ízení (okres, kraj)

8

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Preventivní vyšet ení vzork trusu: tzv. koprologické vyšet ení stanovení prevalence a intenzity výskytu parazitóz (veterinární laborato ) Druhy antiparazitik ivermectin = ú innost na hlístice,podkožní a nosohltanové st e ky, p vodce svrabu a vši rafendazol (rafoxanid + mebendazol) = ú innost na hlístice, motolice a st e ky Mezi použitím obou p ípravk dodržovat asový interval 1 m síc Postupné promíchání + dávkování na kus a den Termín aplikace medikovaných krmných sm sí stanovuje Státní veterinární správa R (www.svscr.cz) obvyklá aplikace listopad až únor zimní období nejlepší ve volné honitb 2x ro n (jaro, podzim) na asovat na mrazivé po así (biol. asanace vývoj. stádií) dostate né množství (jinak ohroženy samice a mlá ata - viz záznamy z pitvevních protokol ) Výskyt kokcidií, st evních a plicních hlístic u jelena evropského (Cervus elaphus) z vojenského prostoru Libavá (n=136) kokcidie rodu Eimeria 10% hlístice rodu Trichuris 4% hlístice rodu Trichostrongylus 7% hlístice rodu Chabertia 7% hlístice rodu Oesophagostomum 4% plicnivka Dictyocaulus viviparus Zdroj: Michal áková, 2009 Další info zdroje: Páv (1981) u jelení a dan í zv e 7 druh kokcidií, u erné zv e 5 druh , Trichostrongylus axei 3,5%, nej ast ji Chabertia ! Zají ek a Páv (1984) slabé infekce Kotrlá a kol.(1984) uvád jí výskyt E.cervi 16% u jelení zv e, Dictyocaulus viviparus 32%, Ostertagia až 50%, až 64% Chabertia ! Výskyt kokcidií,st evních a plicních hlístic u prasete divokého (Sus scrofa) z vojenského prostoru Libavá (n=185) kokcidie rodu Eimeria 9% hlístice rodu Trichuris 5% hlístice rodu Globocephalus 4% Zdroj: Michal áková, 2009 Další info zdroje: Páv a kol.(1981) pr dušnice a plicní tká , infekce druhy Metastrongylus elongatus a M.pudendotectus, Trichuris 25% hl. v oborách

9


II. ást Paraziti v trávicím ústrojí lovné zv e Napadení žalude ními ervy r zné druhy žalude ních erv , nap . Haemonchus contortus zvlášt u mladé srn í zv e do jednoho roku v ku m že zp sobit závažné ztráty p i hojném výskytu onemocn ní vyvolaných žalude ními ervy, tzv.„žalude ní ervivost“ projevuje se pr jmy vývoj larev mimo t lo není vázán na mezihostitele v chladném ro ním období se vývoj larev zastavuje vytvá ejí se „klidová stádia“ další vývoj pokra uje na ja e a zp sobuje parazitární onemocn ní

otev ený a vyprázdn ný žaludek srn í zv e, uhynulého v d sledku poruchy zažívání.

)

vymytý slez, na zesílené sliznici slezu vidíme ervy

zv je v tšinou siln chudokrevná a vyhublá (kachexie)

10

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Napadení st evními hlísticemi

hlístice rodu Oesophagostomum se áste n zavrtají do st evní st ny

zp sobují zán t s tvorbou b lavých uzlík v úseku tlustého st eva na st evní sliznici oblí ervi eledi Trichostrongylidae

poškození sliznice, pr jem, ztráta t lesné hmotnosti a celkové oslabení organismu postižených zví at.

Vývojový cyklus hlístic existuje ada parazitárních druh množí se vají ky, která z hostitele odcházejí výkaly ve volné p írod se z nich p ímým vývojem (bez mezihostitele=geohelminti) líhnou larvy, které zv p ijímá potravou ve st ev larvy pohlavn dospívají mírná infekce onemocn ní nevyvolává oslabená zví ata však umož ují parazitu p ežívání v jeho organismu.

11


III. ást: Paraziti v dýchacím ústrojí lovné zv e Nosohltanová st e kovitost

larva nosohltanového st e ka Cephenemyia stimulator opoušt jící nosní dutinu ro ního srnce

podélný ez nosní dutinou - nález etných larev st e ka

podélný ez hltanem téhož zví ete s larvami st e ka usazenými ve sliznici

12


Vývojový cyklus st e k U jelenovitých (mimo da í zv ) p íležitostn u kozorožc a u mufloní zv e Larvy se vyvíjejí v dutin nosní a v hltanu hostitele. Samice st e ka vst ikuje za letu larvy do nozder hostitele. Letová aktivita - erven, ervenec, srpen) do pozdní zimy larvy z stávají p ichycené na nosní sliznici. Larvy putují do hltanu, kde se uchytí ve sliznici a rostou. asn zjara dor stají délky až 4 cm. Po opušt ní hostitele – larvy se kuklí v p d Za n kolik týdn dosp lí st e ci – líhnutí, létání, pá ení a kladení larev do nozder hostitel (dosp lci mají zakrn lé ústní ústrojí, nep ijímají potravu !)

Tzv. „velké plicnivky“ u jelení zv e v otev ené pr dušnici velké množství bílých plicních erv . sliznice pr dušnice – zanícená, pokrytá zp n ným hlenem. v bronších cizopasí plicnivka jelení Dictyocaulus viviparus larvy se plicním hlenem dostanou do hrtanu. larvy se vyvíjejí bez mezihostitele – tzv. geohelmint do t la nového hostitele - p i pastv putují do plic (pr dušnice a její bifurkace)

13

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Napadení erné zv e plicnivkami

plíce selete s vysokým stupn m napadení plicnivkami Metastrongylus elongatus

plíce s roz íznutou pr dušnicí a otev enými bronchy v míst v tvení

Vývojový cyklus plicnivek u erné zv e cizopasník klade vají ka v plicích z pr dušnice vykašlána do hrtanu, spolknuta, trusem vylou ena žížaly – vývoj larev divo ák – larvy se uvolní, pronikají st evní st nou a krví p es játra a srdce - do plicní tkán pohlavn dosp jí a rozmnožují se poškození plicní tkán a sliznice pr dušek.

14


P vodci „plicní ervivosti“ zajíc a srn í zv e tzv. malými plicnivkami Druhy plicnivek u zajíc : Protostrongylus pulmonalis Protostrongylus tauricus

Druhy plicnivek u srn í zv e: Varestrongylus capreoli (Capreocaulus capreoli)

Vývojový cyklus plicnivek u srn í zv e zv se infikuje spolknutím plž nebo uvoln ných larev p i pastv pohlavn dosp lé plicnivky, tzv. biohelminti, kladou v plicních sklípcích a menších pr duškách vají ka a líhnou se larvy spolknuty a trusem vylou eny z t la mezihostitelem jsou plži (zavrtají se do svalnaté nohy plže a vyvíjejí se) larvy procházejí st nou st evní a krevním ob hem do plic (pohlavn zde dosp jí)

15


Napadení zajíce a srn í zv e

vývoj plicnivek v horní ásti pravého plicního laloku srn í zv e, tzv. líh ové uzly navazují na ohrani enou plicní rozedmu (emfyzém).

typická žlutavá barva líh ový uzlík + tmavo ervené ložisko na st edním laloku plíce je krvácenina (prost elení brokem) dechové potíže, kašel, zán t pr dušek a pr dušinek, oslabení a úbytek t lesné hmotnosti.

St edn silná infekce velkými plicnivkami u p lro ního srn ete

16

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Napadení kamzíka plicnivkami vypouklé uzlíky na horním okraji plic ohrani ené, zeleno erné zabarvení tkán (krvácení a rozklad krve) dosp lé plicnivky rodu Protostrongylus, Muellerius, Neostrongylus v menších pr duškách tenké, nitkovité, nahn dlé nebo b lavé útvary vývoj je podobný vývoji plicnivek u zajíce a srny.

IV. Paraziti v k ži a podkoží lovné zv e Zákožka svrabová, rod Sarcoptes scabiei, p vodce tzv. prašiviny (hlavového svrabu), p enosná na lov ka p i manipulaci se zví etem (liška).

17

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Podkožní st e ci (larvální stádia)

V. Veterinární lé ivý p ípravek IVERMIX 0,15 mg/g perorální prášek ú inná látka: ivermectinum Pomocné látky: ethoxyquin 66,6% Léková forma: perorální prášek Popis: šedožlutý až šedohn dý prášek Indikace Lé ba a nebo potla ení intenzity ekto a endoparazitóz vyvolaných parazity Gastrointestinální hlístice: Jelen - Capillaria spp., Nematodirus filicollis, Oesophagostomum radiatum, Spiculopteragia spiculoptera, Trichocephalus spp., Trichostrongylus spp., Dan k- Haemonchus contortus, Chabertia ovina, Nematodirus spp., Oesophagostomum spp., Ostertagia spp., Skrjabinagia kolchida,Spiculopteragia asymmetrica, Trichocephalus spp., Trichostrongylus spp. Srnec - Capillaria spp., Cooperia spp., Haemonchus contortus, Chabertia ovina, Nematodirus spp., Oesophagostomum spp., Ostertagia spp.,Rinadia mathewossiani, Spiculopteragia spiculoptera, Skrjabinagia kolchida, Teladorsagia circumcinta, Trichocephalus spp., Trichostrongylus Muflon - Chabertia ovina, Nematodirus spp. Prase divoké - Ascaris suum, Ascarops strongylina, Physocephalus sexalatus, Simondsia paradoxa, Strongyloides ransomi, Trichuris suis 18

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Plicnivky: Jelen - Dictyocaulus spp., Elaphostrongylus cervi, Varestrongylus sagittatus Dan k - Dictyocaulus spp., Varestrongylus sagittatus Srnec - Dictyocaulus spp., Varestrongylus capreoli Muflon - Müllerius capillaris Prase divoké - Metastrongylus spp. St e kovitost: Jelen - Hypoderma actaeon, Pharyngomyia picta Srnec - Cephenemyia stimulator, Hypoderma diana Svrab: Prase divoké - Sarcoptes suis Kontraindikace Nepoužívat pro žádné jiné živo išné druhy z d vodu vážných nežádoucích ú ink v etn výskytu fatálních reakcí u ps . Nežádoucí ú inky nebyly zjišt ny. Jestliže zaznamenáte jakékoliv závažné nežádoucí ú inky i jiné reakce, které nejsou uvedeny v p íbalové informaci, oznamte to prosím vašemu veterinárnímu léka i. Cílový druh zví at: Jelen, dan k, srnec, muflon, prase divoké Perorální podání v krmné sm si Aplikaci sm si krmiva s p ípravkem p edchází návyková fáze 7-10 dn , kdy je podávána shodná krmná sm s bez zamíchání p ípravku Muflon: 0,415 mg/ kg ž.hm./ den, po dobu 6 dn Prase divoké: 0,1 mg ivermectinu/kg ž. hm./den, po dobu 7 dn . Podávané množství sm si krmiva s p ípravkem Jelen, dan k, srnec: Lé ba endoparazitóz : 0,2 mg ivermectinu/kg ž. hm./den, po dobu 2 dn . P ípravek se zamíchá do krmné sm si v pom ru 1:9 (5 kg +45kg) jelen p i pr m rné hmotnosti 75kg – denní dávka sm si krmiva s p ípravkem 1000g, dan k p i pr m rné hmotnosti 50kg – denní dávka sm si krmiva s p ípravkem 650g, srnec p i pr m rné hmotnosti 15kg – denní dávka sm si krmiva s p ípravkem 200g. Lé ba st e kovitosti: 0,3-0,4 mg/ kg ž.hm./ den. p ípravku + 45 kg krmiva). Doporu uje se opakované podání u zví at v p írod v odstupu jednoho týdne. P íprava sm si krmiva s p ípravkem 1. fáze – p ípravek se smíchá s krmnou sm sí v pom ru 1:9 (1 díl p ípravku + 9 díl krmiva). 2. fáze – vzniklá sm s se dále zamíchá s krmná sm s v pom ru 1:6,5. Takto p ipravená sm s krmiva s p ípravkem se podává 7 dn v dávce 0,5 kg/10 kg ž. hm./den. P edcházejte poddávkování z d vodu nesprávného ur ení živé hmotnosti i nesprávným podáním léku.

19

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Ochranná lh ta Pro maso jelení, da í, srn í a mufloní zv e = 28 dní. Pro maso divokých prasat = 14 dní. ZVLÁŠTNÍ OPAT ENÍ PRO UCHOVÁVÁNÍ Uchovávat mimo dosah d tí. Uchovávejte p i teplot do 25°C. Uchovávejte v suchu. Chra te p ed p ímým slune ním zá ením Doba použitelnosti po prvním otev ení vnit ního obalu: 6 m síc Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené po EXP. Další informace 1. Rezistence parazit v i kterékoliv skupin anthelmintik se m že vyvinout po astém, opakovaném použití anthelmintik ze stejné skupiny. 2. Použití musí být od vodn no podrobným posouzením zdravotního stavu voln žijících zví at a podmínkami v p íslušné honitb soukromým veterinárním léka em. 3. K zajišt ní ochrany zdraví ve ejnosti - s ohledem na zbytky farmakologicky aktivních látek ve zví atech a v živo išných produktech - rozhodne Státní veterinární správa o termínu pro použití lé ivých p ípravk u voln žijících zví at. 4. Rozhodnutí Státní veterinární správa zve ejní ve V stníku Ministerstva zem d lství. 5. Použití lé ivých p ípravk u voln žijících zví at je uživatel honitby povinen písemn oznámit krajské veterinární správ nejmén 7 dn p edem. 6. Optimální aplikace antiparazitika zv i v krmivu, na které je dlouhodob navyknutá (krmivo, kterým se v období zimních m síc pravideln p ikrmuje). 7. Pokud zv v období p ed aplikací antiparazitika není p ikrmována, vzniká vysoké riziko rozvoje bachorových acidóz, které mohou být i p í inou úhynu zví at. 8. V tomto p ípad nebo pokud budou antiprazitika p edložena v krmivu, na které zv není navyknutá, je nutné zajistit p ípravné (návykové období), ve kterém se postupn navyšuje p edkládání tohoto krmiva až do dávky, odpovídající následné dávce sm si krmiva s p ípravkem. 9. Vhodnou obilovinou pro medikaci je oves, p ípadn je men a jetelotravní úsušky. 10. Zamezit inhalaci, požití nebo kontaktu p ípravku s pokožkou a o ima. 11. P i práci používat gumové rukavice a další ochranné pom cky. 12. po aplikaci p ípravku si umyjte ruce. 13. Lze použít b hem b ezosti. 14. Lze použít b hem laktace. 15. P i podání doporu ené dávky nebyly zaznamenány nežádoucí ú inky. 16. Všechen nepoužitý veterinární lé ivý p ípravek nebo odpad, který pochází z tohoto p ípravku, musí být likvidován podle místních právních p edpis . 17. Ivermektin je siln toxický pro ryby a další vodní organismy !!! 18. Je t eba se vyvarovat kontaminace vodních tok p ípravkem nebo použitými obaly. 19. Velikosti balení: 5 kg, 10 kg. 20. POUZE PRO ZVÍ ATA. 21. VETERINÁRNÍ LÉ IVÝ P ÍPRAVEK JE VYDÁVÁN POUZE NA P EDPIS !

20

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Zvláštní upozorn ní pro každý cílový druh 1. Z d vodu zvýšení rizika možného vývoje rezistence, které by mohlo vést k neú inné terapii, je t eba p istupovat k podání p ípravku obez etn a vyhnout se následujícím praktikám: - astému a opakujícímu se používání anthelmintik ze stejné skupiny + dlouhá doba podávání - poddávkování, z d vodu špatného stanovení živé hmotnosti, chybného podání p ípravku nebo nedostate né kalibrace dávkovacího za ízení (pokud je použito) 2. Test redukce po tu vají ek-FECRT - vyšet ení podez elých klinických p ípad na rezistenci k anthelmintik m. 3. Pozitivní výsledky testu = rezistence k anthelmintiku, použít jiné s rozdílným zp sobem ú inku 4. Sledování místní epizootologické informace o vnímavosti nematod a doporu eních, jak zamezit dalšímu vývoji rezistence na antihelmintika. Farmakologické vlastnosti pro veterinární lé ivý p ípravek IVERMIX 0,15 mg/g perorální prášek, farmakoterapeutická skupina: Avermektiny Farmakodynamické vlastnosti 1. Avermektiny interferují s p enosem nervových impulz u parazita zvýšeným uvol ováním inhibi ního neurotransmiteru kyseliny gama-aminomáselné (GABA) z presynaptických nervových zakon ení a zvýšenou vazbou na postsynaptické receptory. 2. To vede k otev ení postsynaptických chloridových kanál , které zp sobuje hyperpolarizaci neuron a potla ení funkce neuron . 3. Mohou též p sobit na chloridové kanály nezávislé na GABA receptorech. 4. U bezobratlých, u kterých se GABA receptory nacházejí v periferním nervovém systému, avermektiny vyvolávají paralýzu, dysfunkci nervových bun k a úhyn parazita. 5. Avermektiny nep sobí na motolice a tasemnice, protože u nich se jako p enaše vzruch neuplat uje GABA !!! Farmakokinetické vlastnosti 1. Kinetika ivermektinu je obecn charakterizovaná pomalým absorp ním procesem, širokou distribucí v organizmu, nízkou úrovní metabolismu, a pomalou exkrecí. 2. Biologická dostupnost ivermektinu je nízká, velké množství se vylou í z organizmu v nezm n né podob . 3. Maximální biologické dostupnosti je dosaženo po s.c. podání (podkožní aplikace), dále po p.o. podání (podání do dutiny ústní). Nejnižší hodnoty jsou dosaženy p i lokálním podání. 4. Ivermektin je siln lipofilní a proto je u všech druh zví at široce distribuován s velkým distribu ním objemem (Vd). Akumuluje se v tukové tkáni, která je rezervoárem. 5. Nejvyšší hladiny ivermektinu jsou v játrech a tuku, nejnižší ve tkáni mozkové. 6. Ivermektin je vylou en u všech druh zví at hlavn výkaly bez ohledu na zp sob podání. 7. Výkaly je vylou eno 90% podané dávky (hlavní cestou exkrece je žlu ), v mo i je vylou eno mén jak 2% dávky.

21


Environmentální vlastnosti 8. p ípravek obsahuje ú innou látku ivermektin 9. vylou ená nemetabolizovaná ást se siln váže na p dní ástice a sediment, takže vykazuje minimální pohyblivost. 10. v p d a sedimentu se postupn rozkládá, na povrchu p dy, výkal a na vodní hladin dochází k její rychlé fotolýze. 11. volný ivermektin se ve vod vzhledem ke své nízké rozpustnosti nezdržuje. 12. z hlediska nebezpe nosti látky pro n které vodní organizmy zabránit p ímému úniku látky do vodního prost edí a vyvarovat se kontaminace vodních tok p ípravkem nebo použitými obaly !!!

doc. MVDr. Daniela Lukešová, CSc. ZU v Praze [email protected]

22


Výživa a p ikrmování spárkaté p ežvýkavé zv e Ing. Jolana Kuka ová, spole nost Tekro spol.s.r.o.

Ve vztahu k výživ spárkaté p ežvýkavé zv e si musíme uv domit anatomii trávicího traktu, která se vyzna uje t emi p edžaludky a vlastním žaludkem. Nejv tší a nejd ležit jší z p edžaludk z hlediska trávení je bachor, kde probíhá mikrobiální trávení. To zajiš uje více než 60 r zných mikroorganism , z nichž nejpo etn ji zastoupenou skupinou jsou celulolytické bakterie trávicí vlákninu. Dalším z d ležitých faktor , které ovliv ují metabolismus zv e a tím i výživu, je zkracování délky sv telného dne. To má za následek zpomalení metabolismu, zvyšuje se tvorba a ukládání tuku a resorp ní plocha bachoru se snižuje až na 30 % své p vodní plochy. Všechny tyto faktory musíme brát v úvahu p i p ikrmování zv e. Zv bychom m li intenzivn ji za ít p ikrmovat po skon ení období íje, což u srn í zv e je koncem srpna. Zv i bychom m li p edkládat dostate né množství objemných krmiv. V zimním období zvlášt kvalitní seno. S konzervovanými krmivy, jako jsou siláže a senáže, bychom m li být opatrní. Ne vždy jsou tato krmiva kvalitní a mohou obsahovat plísn a hnilobné bakterie. Navíc jsou v období velkých mrazu pro relativn vyšší obsah vody nevhodná a to z d vodu jejich zmrznutí a následného podchlazení bachoru po jejich p íjmu. P íjem zmrzlého krmiva vyžaduje více energie na dosažení optimální teploty bachoru, která je vhodná pro bachorovou fermentaci. Snížení teploty bachorové nápln také m že negativn ovlivnit množství bachorové mikroflory. Správnou volbou krmiv m žeme významn p edcházet dietetickým problém m u zv e, zvlášt pak acidózám i alkalózám. Acidózy vznikají p i nedostate ném p íjmu vlákniny v kombinaci s nadbyte ným p íjmem lehce stravitelných krmiv s vysokým obsahem škrobu i jednoduchých cukru. Naopak alkalóza vzniká zvýšeným p íjmem proteinových krmiv. Zvlášt d ležitá je správná volba energetických (jadrných) krmiv, kterou bychom m li za ít p edkládat v dob po skon ení íje. Pomohou zv i zlepšit kondici, vytvo it si tukové zásoby a op t zvýšit t lesnou hmotnost, jelikož v dob íje zv výrazn ztrácí na hmotnosti. Nap . jelen v dob íje sníží svoji hmotnost až o 30 %. Nejvhodn jšími jadrnými krmivy jsou granulovaná krmiva, která mají ideální pom r všech živin v etn vitaminu a makroprvku, a dále mohou obsahovat aditiva podporující správnou innost bachoru. V p ípad zkrmování obilovin bychom m li p edkládat oves, který má ideální pom r vlákniny a škrobu. Mén vhodný je je men, zvlášt v zimních m sících. Pšenici bychom zv i nem li p edkládat v bec a to z d vodu vysokého obsahu škrobu a nižšího obsahu vlákniny. Ideální je v dob od konce srpna cca do listopadu p edkládat sm s je mene a ovsa v pom ru 1:1 a poté p ejít na samostatný oves.

23

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát V tabulce 1 jsou uvedeny obsahy jednotlivých živin ve 100% sušin u jednotlivých krmiv. Tabulka 1:

! " # $%& %

# %"

'%& " ( % )*

+

,# -

Výživovou hodnotu jadrných krmiv pak m žeme ješt zvýšit p idáním vitaminominerálních dopl k . Ty zlepšují zdraví zv e, životaschopnost budoucích mlá at a v neposlední ad podporují parožení a také kvalitu paroží. Pro p edstavu je v tabulce 2 uvedeno složení paroží ve 100% sušin . Tabulka 2: ./ 01

;

;

;

/ 01

23/ 01

;

4/ 01

5/ 01

2 # %6# + / 2 7 . 8 5 91 3:3 ;

Složení paroží se m ní v závislosti na jednotlivých r stových fázích. Z po átku je obsah bílkovin až 60 % a minerálních látek cca 30 % a v dob zrání paroží se tento pom r obrací. Z toho je z ejmé, jak d ležitá jsou nejen krmiva s vysokým obsahem bílkovin, ale i s dostate ným obsahem minerálních látek. Minerální látky tvo í v živo išném organismu 3-5 % t lní hmoty. Jsou významnou sou ástí v tšiny pochodu v t le zví at nebo je zna n ovliv ují. Ve výživ zví at je obvykle d líme podle množství, ve kterých je zví ata pot ebují v potrav p ijmout, na makroprvky ( ádov se dávkují v gramech) a mikroprvky (dávkují se v miligramech). Mezi makroprvky d ležité pro správný r st a dobrou kondici zv e adíme vápník, fosfor, ho ík, sodík a draslík. Fosfor je základním stavebním kamenem kosterního systému a také paroží. Významn se uplat uje p i vývoji zub , tvorb mléka, tvorb svalové hmoty, pomáhá udržovat osmotický tlak a acidobazickou rovnováhu, je sou ástí nukleových kyselin (RNA a DNA) atd. Látková vým na fosforu je ízena parathormonem (hormonem štítné žlázy) a vitaminem D. Parathormon mobilizuje a vitamin D stabilizuje fosfor v kost e. Nadbytek vápníku, ho íku, železa a hliníku snižuje absorpci fosforu. Nedostatek fosforu zp sobuje snížený p íjem krmiva, snížení p ír stku, poruchy plodnosti, meknutí a lomivost kostí a paroží.

24

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Vápník je vedle fosforu základním stavebním kamenem kostí, zubu a paroží, až z 99 % je obsažen v kosterním systému, a je d ležitou sou ástí nervové soustavy a sou ástí mate ského mléka. Pomáhá ídit permeabilitu bun k, vylu ování hormonu, acidobazickou rovnováhu, podílí se na kontrole srde ní innosti, p enosu nervových vzruchu, innosti svalu, srážlivosti krve, aktivuje radu enzymu atd. V závislosti na požadavcích hospoda ení s ostatními minerálními látkami se bud v kostech ukládá, nebo se vylu uje. Je-li vápník v nadbytku, snižuje absorpci ho íku, manganu, zinku, jodu, železa, m di a snižuje i využitelnost fosforu. Proto je velmi d ležité zajistit správný pom r Ca:P. Ukládání vápníku do kostí podporuje vitamin D a naopak antagonistický vztah je ve vztahu k ho íku. Nedostatek vápníku zp sobuje poruchy látkové vým ny, poruchy r stu a demineralizaci kostí. Ve spojení s nedostatkem vitaminu D dochází k rachitid . Z výše uvedeného je z ejmé, že vápník a fosfor jsou nezbytné zejména pro zdravý r st kostí, zubu a paroží, a proto je dopl ování t chto prvku pot ebné zvlášt pro mladé kusy, b ezí a kojící samice a samce tvo ící vetší množství parožní hmoty. Pro správné využití p ijímaného vápníku a fosforu je d ležitý i dostate ný p íjem vitaminu D, který je nezbytný pro ukládání vápníku a fosforu do kostní hmoty. Zv i bychom m li zajistit dostate ný p íjem vápníku a fosforu, jejichž optimální pom r (Ca:P) by mel být v rozmezí 1,5-2 : 1 a to v závislosti na druhu spárkaté zv e. U da í zv e je doporu ován pom r 1,6:1, u jelení zv e 2:1. Ho ík je dalším d ležitým makroprvkem pro správnou stavbu kostí. Ovliv uje správnou innost sval , nerv a pozitivn ovliv uje krevní ob h. Je nutné ho v potrav dodávat denn , nebo organismus zví ete si není schopen vytvo it dostate né zásoby. K nejv tšímu deficitu ho íku dochází zejména v dob pastvy, nebo pastevní porosty obsahují malé, i špatné využitelné množství ho íku. Extrémn nízký p íjem ho íku m že vést k ukládání vápníku do m kkých tkání a zp sobovat tak tvorbu kalcifikovaných lézí. Naopak nadbytek ho íku snižuje absorpci vápníku, nahrazuje vápník v kostech a zvyšuje jeho vylu ování. Sodík je nepostradatelný pro správnou funkci svalu a nervu a ovliv uje hospoda ení s vodou v organismu a tvorbu slin. Tém všechna krmiva rostlinného p vodu mají nedostatek sodíku (vyjma epy, melasy a sušených ízk ). Velice d ležitý je jeho pom r k draslíku, jež ovliv uje srde ní innost, správné fungování st ev a regulaci vnitrobun ného tlaku organismu. Oproti sodíku je draslík v dostate ném (n kdy i nadbyte ném) množství obsažen v rostlinách, a proto se na p ídavek sodíku nesmí zapomínat. Optimální pom r sodíku a draslíku je u zv e 1:2. V rámci minerální výživy zv e ale nesmíme zapomenout ani na mikroprvky - jako je železo, mangan, zinek, m , kobalt, jod, selen aj. I když jsou v krmivech obsaženy v daleko menších dávkách než makroprvky, i jejich nedostatek negativn ovliv uje zdravotní stav zv e. Železo se podílí na tvorb krevního barviva (hemoglobinu) nezbytného pro p enos kyslíku v t le. Mangan ovliv uje látkovou vým nu, napomáhá p i tvorb krevního barviva, spolup sobí na pigmentaci srsti, odbourávání jedovatých zbytku látkové vým ny, vývinu kostí a na pravidelném pr b hu pohlavních funkcí. Zinek p ímo i nep ímo ovliv uje kvalitu kostry, srsti a ostatních kožních produktu (spárku a eventuáln paroží), má mnohostranný význam pro látkovou vým nu bun k a ovliv uje plodnost. M posiluje imunitní systém, podílí se na tvorb pigmentu, na stavb kostí a na r stu srsti. Jód je d ležitý prvek zajištující správnou innost štítné žlázy. Selen je centrálním prvkem imunitní soustavy a je významným antioxidantem.

25

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Kobalt je sou ástí vitamínu B12. A je pot eba na výstavbu krevního barviva – hemoglobinu. Již z tohoto krátkého vý tu vyplývá, jakou d ležitou úlohu pro r st a vývoj organismu p edstavují mikroprvky. Další nezastupitelné místo ve výživ zv e mají vitamíny. Pro spárkatou zv jsou nejd ležit jší vitamíny A, D a E. Ostatní vitamíny bývají v p irozené potrav zv e v dostate ném množství, nebo si je spárkatá zv dokáže pomocí mikroflóry v trávicím traktu vytvo it sama. Vitamín A je velice d ležitý pro zdravý vývoj povrchových tkání dýchacího, trávicího a reproduk ního ústrojí a je nepostradatelný p i tvorb vají ek a spermií. D ležitý vliv má i na tvorbu kostí a na kvalitu k že a srsti. Jeho p irozeným zdrojem je beta-karoten obsažený v erstvé píci a kvalitním sen . P i jeho nedostatku se výrazn snižuje plodnost, zv je náchyln jší k nemocem, dochází ke zm nám na k ži a snižuje se i p íjem krmiva. Vitamín D, jak již bylo e eno, reguluje p íjem vápníku a fosforu a jejich zabudování do kostí. P irozený vitamín D se v krmivech vyskytuje jen ve stopovém množství a do organismu se dostává v tšinou ve form provitamínu, který se ukládá v podkoží, ze kterého se pak vlivem UV zá ení vytvá í samotný vitamín D. Snad jediným, asto ale ne dostate ným zdrojem, je kvalitní seno sušené na slunci. P i nedostatku vitamínu D dochází k porušení látkové vým ny vápníku a fosforu, což má za následek poruchy r stu, snížené ukládání vápníku do kostí, k ehkost kostí a paroží, deformace kloubu aj. Vitamín E p sobí jako antioxidant, který eliminuje škodlivé látky poškozující sliznice. Pozitivn ovliv uje imunitní systém a chrání organismus (spolu s vitamínem C a selenem) proti p sobení bakterií a viru. Jeho p irozeným zdrojem jsou obiloviny a olejniny. P i jeho nedostatku dochází k závažným poškozením sval u rychle rostoucích mlá at, k poruchám plodnosti jak u samc , tak i samic a k nekróze jater. Velký nedostatek vitamínu E muže zp sobit i malátnost, vy erpanost zví at a omezený p íjem krmiva. Z výše uvedeného je patrné, jak je d ležité v novat pozornost kompletní a vyrovnané výživ zv e, zvlášt v podzimních a zimních m sících, kdy je nabídka p irozené potravy v p írod omezená. Je d ležité si uv domit, že nejde jen o snížení dostupného množství potravy, které významn klesá až v zim , ale již od konce léta se zužuje sortiment v p írod dostupných krmiv a s ním se významn snižuje i dostupnost n kterých d ležitých živin. Výrazn klesá obsah energie v p irozených krmivech a snižuje se p íjem fosforu, vitamínu E a pozd ji i vitamínu A. I ve volných honitbách by melo být samoz ejmostí celoro ní udržování slanisek a p edkládání jadrných krmiv již od konce srpna. Navíc doporu uji v období od konce srpna až do dubna p idávat ke krmné dávce zv e dopl ková krmiva s obsahem minerálních látek a vitamín ,kterých je zvlášt v zimním období nedostatek. Ing. Jolana Kuka ová Tekro spol. s r.o.

26


Laboratorní stanovení a vizuální odhad v ku ulovené zv e Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D., soudní znalec oboru Lesní hospodá ství odv tví Myslivost Konferen ní p ísp vek má následující skladbu: A/ detailn da í, srn í determinaci dodržíme ur

p edstavuje možnosti p esného laboratorního stanovení v ku ulovené jelení, a erné zv e; p edevším vysv tluje nezbytné teoretické p edpoklady k takové v ku, postup zpracování vzork a absolutní jednozna nost výsledk pokud itá pravidla

B/ u konkrétních jedinc s laboratorn zjišt ným, skute ným, v kem jsou konfrontovány znaky vizuální – p edevším stupe zubní abraze; je názorn ukázán rozptyl v opot ebení chrupu u každé v kové skupiny (roku v ku) zv e C/ jsou zhodnoceny reálné možnosti využití laboratorního stanovení v ku Ad A/ Laboratorní metody a jejich principy K základním pat í: a) Eidmannova metoda studia vrstev sekundárního dentinu uvnit zubní pulpy ezáku b) Mitchellova metoda sledující naopak ukládání vrstev sekundárního cementu vn zubu – ponejvíce v tzv. cementovém hrbolku mezi ko eny stoli ek M1-M3, p edstoli ky P3 (v p ípad pot eby i P2). Ob laboratorní metody byly odzkoušeny vícekrát i na území bývalého eskoslovenska u r zných zástupc jelenovitých (jelen lesní, jelen sika, srnec obecný). Mitchellova metoda (1963) je nesporn užívan jší. Nedá se ovšem rozhodn íci, že by d ív jší práce byly bezproblémové. P edn jejich auto i vždy p istupovali k metodám výlu n „uživatelsky“ a bez hlubších znalostí nutných teoretických p edpoklad . Jinými slovy: dostate n nechápali i nezohled ovali biologické zákonitosti ukládání vrstev sekundárního cementu. K nejv tším proh ešk m pat ilo zpracování jediného zubu (tém výlu n M1), kdy pochopiteln p i individuáln možné špatné viditelnosti nebo t žkém ode tu jednotlivých vrstev bylo neúm rn zvýšeno riziko chybného stanovení v ku. Dalšími kritickými okamžiky se stávalo užití nesprávného p i ítacího koeficientu p i vynuceném zpracování jiného zubu než M1 a neschopnost zvýšení rozdílu mezi zbarvením letních (sv tlejších) a zimních (tmavších) vrstev adekvátní histologickou technikou. Výsledky dosažené d ív jšími autory u nás, by se jednalo o pracovníky univerzitní i akademické, je v daném p ípad vhodn jší nekomentovat. Jediné, kde lze se všemi vyslovit souhlas, je pot eba vzorových sad spodních elistí u hodnotitelských komisí i uživatel honiteb pro odhad v ku ulovené zv e. Tento požadavek je ostatn vyslovován celá desetiletí, ale tém nikde sady elistí vzniklé z v kov prov eného materiálu dosud nejsou. V lepším p ípad existují vzorkovnice jen z v kov odhadovaných kus , v horším nejsou žádné. Dostáváme se k správnému postupu zpracování zub a laboratornímu stanovení v ku Mitchellovou metodou.

27

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Nejpodstatn jší je znalost biologických zákonitostí ukládání vrstev sekundárního cementu. 1/ vrstvy cementu se za ínají tvo it až je trvalý zub pln vyvinut, tj. až dosáhl plné výšky a na korunku je vyvíjen obrusný tlak 2/ sv tlé, vápenatými ionty bohatší, vrstvy se tvo í v lét , u našich jelenovitých v úzkém období kv ten/ erven; tmavší a mnohem slabší mezivrstvy jsou zimní 3/ p i ítací koeficient k po tu zjišt ných vrstev je stanoven dle 1/ + 2/ Prakticky to nap . u jelena znamená následující: Jelení kolouch se rodí v období kv ten/ erven, konven n je za st ední datum považován 1. erven. Stoli ka M1 dor stá v osmi m sících jeho života (tj. leden); M2 ve 13-ti m sících ( erven/ ervenec), ili stoli ky M1 a M2 ve druhém kalendá ním roce života jedince, a p edstoli ky P2, P3 s poslední stoli kou M3 ješt o rok pozd ji – ve 27.-30. m síci (srpenlistopad). Dále, pokud vyjad ujeme v k na celé roky a zp sobem tzv. „po staru“ (nerespektujeme tedy vyhl. . 553/2004 Sb., což je dosud b žný stav), je pro nás jelení špi ák „dvouletým“, by v dob lovu má 1 rok + 2 až 7 m síc , potom platí: - u stoli ky M1 musíme k po tu zjišt ných sv tlých letních vrstev p i íst „+1“, nebo p i jejich tvorb v kv tnu a ervnu byl pochopiteln jakoby ztracen 1. rok života - u stoli ky M2 budeme p i ítat „+2“ – z hlediska tvorby letní vrstvy sek. cementu je ztracen nejen první rok, ale i rok následující − maximáln mohou být vid t jednotlivá vápenatá zrna z konce ervna (ale pov tšinou ani ta) - u stoli ky M3 a p edstoli ek P2, P3 p i ítáme adekvátn „+3“ Z výše uvedeného vyplývá, že p i ítací koeficienty jsou u jednotlivých druh jelenovitých pro konkrétní zuby r zné a navíc, pokud n jaký zub dor stá zrovna v období kv ten/ erven, potom p irozen není tím nejlepším pro jednozna né laboratorní stanovení v ku. P i daných pravidlech je velkým št stím, že jsou jelenovití, vyjma trofejové zv e srn í, loveni až od srpna. Doba lovu totiž u nich nehraje potom žádnou roli v tvorb tohoro ní „kv tno- ervnové“ vrstvi ky sekundárního cementu. U srnc je pochopiteln situace jiná a doba ulovení výrazn modifikuje užití konkrétní podoby p i ítacího koeficientu. Zcela na po átku doby lovu – kolem 16. kv tna není souvislá sv tlá vrstva sek. cementu vytvo ena a nap . pro ro ky tak musí být k po tu „nula vrstev“ u zubu M1 p ipo teno „+1“. Ale již o dva m síce pozd ji, v ervenci, nebude u téhož ro ka p ipo teno nic, nebo se letní vrstva již vytvo ila. Je z ejmé, že laboratorní interpretace v ku u ervnových úlovk srnc je velmi odvislá od preciznosti a bohatých zkušeností zpracovatele. Sou asn si musíme uv domovat, že pro ukládání a sílu vrstev platí: „ ím v tší tlak na zuby (a v tší obrus), tím v tší tlouš ka usazené letní vrstvy“. Nelze proto p ejít na jakékoliv automatické, metrické, stanovení výšky vrstev, ani nem žeme o ekávat úpln stejnou sílu vrstvi ky (i z ur itého roku) na všech zubech. Pro správné po ítání musí být letní vrstvy z jednotlivých let od sebe dob e odd leny zimními mezivrstvami a k takovému zvýrazn ní p echod je mnohdy zapot ebí histologického zpracování v podob asov ízené dekalcifikace (v tšinou kyselinou dusi nou HNO3). Žádný d ív jší, ani sou asný autor v nující se u nás laboratornímu stanovení v ku ulovené zv e nezohlednil teoretické poznatky v takové, ovšem nezbytné, mí e. Potýkali se potom s nejedním paradoxním zjišt ním a to nejen u zv e srn í.

28

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Vše ostatní je otázkou technické úrovn laborato e a rutinních zkušeností konkrétního pracovníka. Zuby mohou být ezány tzv. nap í (b žn jší postup) – tzn. kolmo k podélné ose dané poloviny elisti, i podéln (soub žn s osou). Cementový hrbolek je tvo en mezi ko eny zub jakoby o kovit a vrstvy, by zten elé i vzájemn splývající zasahují až na bázi ko en . Tvorba vrstev sek. cementu má ostatn pro zv jeden velmi d ležitý efekt − s pokra ujícím snižováním korunky obrusem dochází vytvá ením vrstev naopak ke stále v tšímu vytla ování zubu ze zubního l žka sm rem nahoru – hrbolek se opírá o elistní kost mezi ko eny zubu. Tím je udržován dobrý kontakt zubu s prot jšími dentes. Pro zájemce z ad laik o laboratorní stanovení v ku „svépomocí“ zde jsou tato kritická místa, jež jim neumož ují dosáhnout adekvátního výsledku: •

ezný nástroj ezání b žnými kotou ky i kdysi dokonce i pilkou na železo je zcela nevhodné. ez je p íliš silný a ubere asto celou partii nejpodstatn jší (pro ode et nejlepší) ásti vrstev. Naopak, ím ten í ezný nástroj je použit a pokud je ez veden p esn uprost ed, tím lepší jsou p edpoklady pro dobré rozložení vrstev. Osobn užívám ezné nástroje o tlouš ce 0,2-0,3 mm.

•

ode et vrstev resp. „co vrstva je a co není“ Zde jsou zcela nezbytnými bohaté zkušenosti získané na zubech jedinc známého v ku (zna ené kusy).

•

mikroskopické snímkování Kvalitní mikroskop je nepostradatelný. Za optimální lze považovat sou asné propojení s výpo etní technikou a provedení následné softwarové analýzy obrazu.

bezpe n

P i spln ní technických požadavk a zvládnutí laboratorního zpracování by m lo dojít k souhlasnému zjišt ní na všech zkoumaných zubech. Optimální je provést p ed vlastní laboratorní inností makroskopickou fotodokumentaci ady premolár a molár a následn zpracovat oboustrann stoli ky M1-M3, p ípadn i p edstoli ku P3, tj. 6-8 zub . P i pot eb ponechat jednu polovinu elisti zcela bez zásahu (do vzorové sady), pro ežeme tedy alespo 3-4 zuby z druhé poloviny. Obrazová p íloha demonstruje takový p íklad. Pro mnohé myslivce m že být d ležitou informací platnost všech výše uvedených pravidel ukládání vrstev sekundárního cementu též u dentes horní elisti. Lze potom v k stanovit i bez spodní elisti (p ípady její absence i hrozící zám ny p i delším asovém odstupu od lovu a také u starého sbírkového materiálu trofejí – pochopiteln pokud jde o nezkrácené lebky). K poškození trofeje v bec nedojde, zuby mohou být vyjmuty velmi šetrn a po zpracování jsou vsazeny na p vodní místo. Konferen ní prezentace p ísp vku dále p inesla konkrétní ukázky laboratorního stanovení v ku zv e vysoké (trofejové i holé), da í a srn í z celého území R.

29

Myslivecká konference 2012 - Sborník referát Ad B/ Laboratorní stanovení versus vizuální odhad v ku Pokud jde o konfrontaci laboratorn zjišt ného v ku s vizuální odhadem, ukázky se v nují jednak užití tzv. Budenzovy metody odhadu v ku dle obrusu posledního sloupku M3 stoli ky − u jelení a da í zv e relativn spolehlivé do v ku sedmi let, jednak posuzování zubní abraze celého chrupu spodních elistí. Lze konstatovat, že pot eba posouzení stupn opot ebení všech zub platí univerzáln . Vyšší dosažený v k zv e, tedy celkov delší doba p íjmu a zpracovávání potravy, se logicky musí projevit, by to m že být na r zných místech zubní ady p edstoli ek a stoli ek. Musíme být schopni vnímat i individuální rozdíly. U srn í zv e jsme demonstrovali nejpodstatn jší znaky pro co nejlepší odhad v ku do stá í šesti let a také skute nost, kdy stav opot ebení oblouku ezák není v bec signifikantní. Jiné znaky než zubní abrazi diskutujeme na p íkladu sr st klínové kosti (též tzv. Schumacherova metoda) a i tam platí pro mnohé lovce pom rn ne ekané zjišt ní, kdy již od 13. m síce v ku ( ervenec rok po narození) dochází u n kterých srnc k jednostranné osifikaci chrupav ité spony, pochopiteln v ásti bližší týlnímu otvoru jako známe u srnc v ku 2-4 roky. Po probrání t í druh jelenovitých následoval rozbor v ku dosp lé erné zv e, zejména byly dopln ny informace námi publikované v letošních íslech 1-4 asopisu Myslivost. Byl p ipomenut zásadní požadavek na p edkládání alespo ásti elisti se stoli kou M3 na chovatelských p ehlídkách trofejí, pokud má být d lán fundovaný odhad v ku ulovených k our a bachyní. Uvád ní jakéhokoliv v ku bez možnosti posouzení zubní abraze M3 m že doložit jedinou skute nost – absolutní nezp sobilost len hodnotitelské komise odborn pracovat. V . 2/2012 Myslivosti byla jednozna n dokladována nepoužitelnost Brandtova indexu p i podrobném kritickém rozboru originálních Brandtových publikací. íslo 3/2012 obsahuje ukázky stavu opot ebení chrupu k serioznímu a p itom jednoduchému odhadu v ku dosp lé erné zv e až do 10-ti let v ku. U všech druhé zv e nesmíme zapomínat, že vizuální posouzení opot ebení chrupu je vždy jen pouhým odhadem v ku. Ad C/ Záv re né zhodnocení možností laboratorního stanovení v ku zv e a poznámky k vizuálním odhad m Prokazateln existují možnosti zcela p esného laboratorního zjišt ní skute ného v ku ulovené zv e. Lze konstatovat, že p i znalosti p esného data ulovení kusu m žeme ur it v k jelenovitých na m síc p esn . Jist , p i kladení mlá at v úzce vymezené ásti roku, ekn me kv ten/ erven, taková p esnost stanovení v ku není ni ím výjime ným. V Myslivosti . 1/2012 ovšem ukazujeme, že lze dosáhnout stejné p esnosti i u dosp lé zv e erné, by mohou být selata metána kdykoliv v pr b hu roku. Metoda laboratorního zpracování je obdobná, jak jsme popsali u jelenovitých, jen jsou zde zm ny v dob ukládání sv tlých vrstev sek. cementu (pod vlivem odlišného metabolismu vápníku u všežravc ). Dál platí, že pro stanovení v ku s maximální p esností musíme použít vždy vícero zub vyrostlých v r zných m sících stá í kusu (M1: 5-7m.; M2: 12-14m.).

30


P edchozí odstavce ovšem také ukazují, že musí být zvládnuta teorie biologických zákonitostí ukládání struktur (sek. cementu, p íp. sek. dentinu) d ležitých pro takové ur ení v ku a navíc, že postupy vyžadují adekvátní pom cky i opravdu laboratorní techniku. Tím je velmi omezeno, ne-li zcela znemožn no, užití metod širokou laickou ve ejností. Není již zdaleka pravda, že by laboratorní metody byly finan n nedostupné a m ly z stat jen na úrovni „zajímavosti“ bez využití v praktické myslivosti. Zcela jist je na míst jejich užití pro vytvo ení vzorových sad elistí, jež slouží asov neomezen ke každoro nímu srovnání a vizuálnímu odhadu stovek až tisíc trofejí na ChPT i k výuce adept v kurzech pro získání loveckého lístku. Sou asná malá etnost trofejové zv e vyšších v kových t íd v našich volných honitbách a adekvátn tomu i vysoká finan ní hodnota lovu takových jedinc p edur uje využití laboratorního stanovení také v této oblasti, pokud ovšem stojíme o poznání. Realizovatelná kone ná cena do 1.000,- K (zajiš ující plné pokrytí náklad i asovou náro nost zpracování 6-8 zub z jedné elisti) je ve vztahu k cen lovu, p ípadn ro nímu i víceletému zákazu lovu trofejové zv e p i mnohdy diskutabilním odhadu v ku a jen tím ur enou chovností (na ChPT) zcela jist akceptovatelná - p i nezpochybnitelném posudku s mikroskopickou fotodokumentací, znaleckou doložkou a návratem tak ka nepoškozené elisti. Soudní znalecké posudky mohou využít jak orgány státní správy myslivosti, tak soudy (tyto instituce jsou oprávn ny stanovit cenu posudku dle vlastních p edpis ) nebo fyzickými osobami – jednotlivci.

Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D. Služby pro myslivost a lesnictví Na St ezin 1111/18 500 03 Hradec Králové tel.: 608 701 116, 732 567 818 [email protected]

I : 87787610 DI : CZ 7202244027

P íloha: P íklad osmiletého jelena, foto ½ spodní elisti a mikrosnímky vrstev sekundárního cementu na pr ezu stoli kami M1-M3

31


32


Záv re né slovo

Vážení p átelé, již podeváté máte p íležitost se seznámit se sborníkem z krajské myslivecké konference. Letošní ro ník zachoval dosavadní tradici a ni ím významn nevybo il z minulosti, což lze, vzhledem k dosavadní dobré úrovni konferencí, považovat za úsp ch. Myslivecká konference udržela vysokou odbornou úrove a t šila se slušnému zájmu myslivecké ve ejnosti. Akci tradi n financoval Liberecký kraj – rezort zem d lství a životního prost edí a po adatelské role se ujali, stejn jako loni, OMS Liberec a Okresní agrární komora pro okresy Jablonec n.N. a Liberec. Po adatelé bezchybn zvládli organizaci a zajistili velmi kvalitní p ednášející. Program se tentokrát soust edil na 3 nosné referáty, které se zabývaly problematikou nájm honiteb, výživy zv e a ohrožení zv e parazity a ur ení v ku zv e. První referát byl za azen s ohledem na aktuální situaci, kdy v p íštím roce vyprší platnost v tšiny nájemních smluv na honitby a budou se uzavírat smlouvy nové. ada dotaz i diskusních p ísp vk potvrdila, že zákon o myslivosti je aplika n velmi nejednozna ný a nabízí r zná ešení, která jsou postupn korigována rozsudky soud . Nap íklad zásadní otázky tvorby honiteb a jejich uvád ní do souladu s novým zákonem o myslivosti byly Nejvyšším správním soudem ešeny až od roku 2006, tedy v dob , kdy již naprostá v tšina honiteb byla uznána. Ve sv tle této judikatury se pak dostáváme k zajímavému zjišt ní, že v tšina honiteb v R byla uznána v rozporu se zákonem o myslivosti. Vzhledem k prošlým lh tám již tato rozhodnutí nelze napravit a honitby jsou právn platné. Všechny referáty byly zajímavé a poutavé, nejv tší zájem však vzbudil záv re ný referát Mgr. Vladimíra Bádra na téma laboratorní stanovení a vizuální odhad v ku ulovené zv e. Fundovaný výklad, oko en ný mnoha p íklady, jen podtrhl odbornou náro nost praktické myslivosti a pot eby soustavného osv žování znalostí. Na podzim se konají volby do krajských zastupitelstev a nelze tedy s ur itostí íci, zda nové vedení kraje podpo í další konání mysliveckých konferencí, by v p ípravné fázi tvorby rozpo tu s tímto návrhem po ítáme. K výrazné propagaci myslivosti se p íští rok chystá Vlastiv dné muzeum v eské Líp , které má zám r organizovat po celý rok rozsáhlou sérii mysliveckých akcí. Nabízí se pak otázka, zda do tohoto schématu nezapojit i krajskou mysliveckou konferenci. Vážení p átelé, p eji Vám hodn osobních a mysliveckých úsp ch v setkání na 10. myslivecké konferenci v roce 2013.

Ing. Karel Pop

33

a doufám

Myslivecká konference 2012

Recommend Documents