Mysl léčí tělo
OBSAH Poděkování ................................................................................ 13 Předmluva .................................................................................. 15 ČÁST PRVNÍ MYSL MŮŽE UZDRAVIT TĚLO Kapitola první MOC POZITIVNÍHO MYŠLENÍ ........................................ 24 Problémy v manželství, problémy se srdcem ..................... 27 Spokojenost ......................................................................... 30 Stěžovat si, nebo si nestěžovat? .......................................... 31 Za peníze si lze koupit štěstí, pokud je ovšem utrácíte za ostatní ................................................................. 32 Pozitivně vnímané stárnutí .................................................. 34 Jak nechat mozek mládnout ................................................ 36 Kapitola druhá SÍLA VÍRY ............................................................................... 43 Chemické látky v mozku ..................................................... 44 Čemu věříte.......................................................................... 46 Placeba pro zvýšení výkonnosti .......................................... 48 Moc pozitivního přístupu .................................................... 50 Moc optimismu.................................................................... 53 Podmiňování – posilování moci placeba ............................ 54 Kapitola třetí LÉKY POMÁHAJÍ, PROTOŽE JIM VĚŘÍME ................ 57 Efekt významu ..................................................................... 58 Jak je to s modrou barvou ................................................... 60 Záleží na tom, kde žijete...................................................... 61 V dobrém i ve zlém – může za to hlava .............................. 62 Je třeba využít všechna placeba .......................................... 66 Předstírané operace.............................................................. 68 Záleží na tom, co víte .......................................................... 69 Kapitola čtvrtá MOC PŘIZPŮSOBIVOSTI ................................................... 71 Myšlenky mění mozek ........................................................ 72 Používejte to, nebo o to přijdete – leopard dokáže změnit své skvrny ................................................................ 74 Vymluvte se z toho .............................................................. 76 Neurogeneze ........................................................................ 77
–5–
David R. Hamilton
Kapitola pátá MYSL MŮŽE LÉČIT TĚLO................................................. 80 Jak mysl ovlivňuje tělo ........................................................ 83 Spojení mezi myslí a DNA.................................................. 85 „Trumfněte“ své geny.......................................................... 89 Vazba mezi myslí a kmenovými buňkami .......................... 91 Kapitola šestá MOC VIZUALIZACE............................................................ 94 Mozek je spojen s tělem ...................................................... 97 Využívání mysli k posílení svalstva .................................... 98 Brain Computer Interface ................................................. 101 Zrcadlové neurony ............................................................. 102 Řízená imaginace............................................................... 107 Duševní imaginace .............................................................111 Skutečná moc se skrývá ve vašem nitru ........................... 115 Kapitola sedmá STRESOVAT SE, NEBO SE NESTRESOVAT? ............... 116 Zbavte se toho.................................................................... 119 Odpočívejte ........................................................................ 121 Kapitola osmá JAK PRAKTIKOVAT VIZUALIZACE ............................ 127 Léčebné scény ................................................................... 130 Jak postavit léčebnou scénu .............................................. 133 Jak často byste měli praktikovat vizualizace? .................. 138 Rady a tipy navíc ............................................................... 139 Nakreslete či sepište své představy ................................... 139 Trpělivost .......................................................................... 140 Upravte svůj životní styl.................................................... 140 Zeptejte se svého těla, co potřebuje ................................. 140 Zatancujte si vítězný tanec ............................................... 141 Jiné způsoby fungování vizualizace.................................. 143 Kapitola devátá MOC PROHLÁŠENÍ ........................................................... 146 Komentujte to .................................................................... 148 Jak často mám dělat prohlášení? ....................................... 150 Jak vytvořit prohlášení ...................................................... 152
–6–
Mysl léčí tělo
ČÁST DRUHÁ PRAVDIVÉ PŘÍBĚHY
Kapitola desátá ........................................................................ 158 RAKOVINA ........................................................................... 158 Irisin příběh........................................................................ 158 Petulin příběh ..................................................................... 160 Příběh Cathie .................................................................... 164 Příběh Sarah ....................................................................... 168 Patin příběh ........................................................................ 173 Jeanninin příběh................................................................. 175 Lindin příběh ..................................................................... 178 Kapitola jedenáctá SRDCE.................................................................................... 184 Kevinův příběh .................................................................. 184 Helenin příběh ................................................................... 189 Flořin příběh ...................................................................... 190 Kapitola dvanáctá REGENERACE..................................................................... 192 Tomův příběh..................................................................... 192 Edův příběh........................................................................ 194 Příběh Mary ....................................................................... 195 Příběh Luccy ...................................................................... 197 Kapitola třináctá BOLESTI, CHRONICKÝ ÚNAVOVÝ SYNDROM A ME ....................................................................................... 200 Lisin příběh ........................................................................ 200 Sashin příběh ..................................................................... 201 Juliettin příběh ................................................................... 205 Kapitola čtrnáctá VIRY, ALERGIE A AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ .................................................................... 209 Barbařin příběh .................................................................. 209 Susanin příběh ................................................................... 210 Kevinův příběh .................................................................. 212 Tomkův příběh................................................................... 214 Lynnin příběh..................................................................... 215 Pokračování Lynnina příběhu ........................................... 216 Drewův příběh ................................................................... 222 Příběh Elizabeth................................................................. 226
–7–
David R. Hamilton
Kapitola patnáctá HUBNUTÍ .............................................................................. 228 Tamařin příběh ................................................................... 228 Dokážete to ........................................................................ 230 ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREM Kapitola šestnáctá .................................................................... 234 SÍLA LÁSKY ......................................................................... 234 Síla vděčnosti ..................................................................... 238 Dejte si tu práci .................................................................. 239 „Pinknutí“ vlídnosti ........................................................... 243 Změňte sebe a změníte svět............................................... 245 Trpět je v pořádku.............................................................. 246 Dodatek I KVANTOVÉ LÉČENÍ (KL) ................................................ 249 Vizualizace kvantového léčení .......................................... 253 Pravdivé příběhy ................................................................ 259 Hayleyin příběh ................................................................. 259 Paulinin příběh .................................................................. 260 Příběh Ruth ........................................................................ 261 Lizin příběh ....................................................................... 262 Dodatek II VIZUALIZACE..................................................................... 263 AIDS .................................................................................. 265 Akné ................................................................................... 265 Alergie ............................................................................... 267 Artritida (revmatická artritida či osteoartritida) ................ 268 Arytmie (bušení srdce) ...................................................... 269 Astma ................................................................................. 270 Ateroskleróza ..................................................................... 270 Atletická noha .................................................................... 271 Autoimunitní onemocnění ................................................. 272 Bolest v krku ...................................................................... 273 Bolesti ................................................................................ 273 Bradavice ........................................................................... 274 Bronchitida ........................................................................ 275 Bušení srdce ....................................................................... 275 Celulitida............................................................................ 275
–8–
Mysl léčí tělo
Cukrovka ........................................................................... 276 Cukrovka druhého typu ..................................................... 276 Cukrovka prvního typu...................................................... 277 Cystická fibróza ................................................................. 278 Cystitida ............................................................................. 280 Deprese .............................................................................. 280 Endometrióza ..................................................................... 281 Enteritida (gastroenteritida)............................................... 282 Epilepsie ............................................................................ 283 Gastroenteritida ................................................................. 283 Hemoroidy ......................................................................... 284 HIV .................................................................................... 284 Hrdlo (Bolest v krku a Krční infekce) .............................. 285 Hypertenze ......................................................................... 285 Chlamydiová infekce......................................................... 286 Chronický únavový syndrom ............................................ 286 Chřipka (a nachlazení)....................................................... 286 Imunitní systém ................................................................. 286 Infekce ............................................................................... 287 Infekce prvoky ................................................................... 289 Ischias ................................................................................ 290 Jizvy ................................................................................... 290 Kandida .............................................................................. 290 Kapavka ............................................................................. 291 Krevní tlak ......................................................................... 291 Křečové žíly ....................................................................... 292 Lupus ................................................................................. 292 Malárie ............................................................................... 293 ME (Myalgická encefalomyelitida) či CFS (Chronický únavový syndrom) ......................................... 293 Meningitida ........................................................................ 295 Mrtvice ............................................................................... 296 Nachlazení (a chřipka)....................................................... 297 Nespavost........................................................................... 298 Nízké sebevědomí ............................................................. 299 Obezita ............................................................................... 299 Parazitické infekce............................................................. 301 Parkinsonova choroba ....................................................... 301 Plané neštovice .................................................................. 303 Jizvy ................................................................................... 304 Pneumonie ......................................................................... 304 Popáleniny ......................................................................... 305 Poranění míchy .................................................................. 305
–9–
David R. Hamilton
Problémy se spánkem ........................................................ 307 Průjem ................................................................................ 307 Pupínky .............................................................................. 307 Rakovina ............................................................................ 307 DNA strategie .................................................................... 309 Revmatoidní artritida ......................................................... 311 Rozedma plic ..................................................................... 311 Roztroušená skleróza ......................................................... 312 Řezné rány ......................................................................... 312 Senná rýma ........................................................................ 313 Snížení váhy ...................................................................... 313 Spalničky ........................................................................... 314 Stárnutí ............................................................................... 315 Srdeční choroby ................................................................. 316 Stres ................................................................................... 317 Syfilis ................................................................................. 318 Syndrom dráždivého tračníku (IBS) ................................. 319 Toxiny ................................................................................ 319 Tuberkulóza (TBC) ........................................................... 320 Utržené svaly ..................................................................... 321 Úzkost ................................................................................ 322 Viry .................................................................................... 322 Vředy ................................................................................. 323 Vztek .................................................................................. 323 Zlomeniny .......................................................................... 325 Zánět dutin ......................................................................... 326 Žaludeční vřed ................................................................... 327 Žlázy (zduření žláz) ........................................................... 327 Žloutenka ........................................................................... 328 Dodatek III DNA vizualizace ..................................................................... 329 První vizualizace ............................................................... 330 Druhá vizualizace .............................................................. 332 O autorovi ................................................................................ 333
– 10 –
David R. Hamilton
Kapitola pátá
Mysl může léčit tělo I když je svět plný utrpení, je také plný jeho překonávání.
Helen Keller
Součástí procesu mozkových změn jsou chemické látky vyprodukované myšlenkami. Mnohé z nich jsou známy jako neurotransmitery*. Možná jste slyšeli o serotoninu a dopaminu, což jsou dva dobře známé neurotransmitery. Když o něčem přemýšlíme, jsou z „větve“ jednoho neuronu uvolněny neurotransmitery, které si následně razí cestu k „větvi“ jiného neuronu. Tím vznikne elektrický výboj a způsobí něco jako „neuronový zážeh“. Když máme tytéž myšlenky opakovaně, stimuluje se další chemická látka (protein), která projde do jádra neuronu (nukleus), kde se nachází DNA. Následně aktivuje několik genů DNA, které vytvoří zmíněné proteiny, jež vyprodukují nové „větve“ neboli spoje mezi neurony. Opakováním myšlenky se tedy vytváří spojení mezi neurony. Právě tak se prostřednictvím myšlenek a zkušeností mění mozek. * Chemické látky, které přirozeně vznikají v nervové soustavě a slouží k přenášení vzruchů – pozn. překl.
– 80 –
Mysl léčí tělo
Jedná se o velmi rychlý proces. Geny jsou během několika minut aktivovány a jednotlivé neurony mohou v krátkém čase získat tisíce nových „větví“. Velký význam má to, že geny jsou aktivovány stavem mysli během několika minut. Mysl zaujímá místo na poli genetiky a hraje klíčovou úlohu v mnoha, takzvaně zázračných, uzdraveních. Mozek produkuje i další chemickou látku, zvanou neuropeptid. Existují různé druhy chemických látek. Ty pak reflektují různé stavy mysli, emoční rozpoložení a životní postoje. Vstupují do vzájemných vztahů s neurony tak, že se připojují k částem jejich povrchu, známým jako receptory. Receptory jsou v zásadě něco jako doky v přístavu. Představte si několik kosmických lodí, které se nacházejí ve vesmírné stanici. Vesmírná stanice má několik doků, různých tvarů a velikostí, aby mohla pojmout různé typy vesmírných lodí. Na povrchu neuronů je to podobné. Neurony obsahují tisíce receptorů, jež umožňují neuropeptidům různých tvarů, velikostí a elektromagnetických (či vibračních) vlastností „zaparkovat“. Na celou věc se lze dívat také z pohledu dětské hračky sloužící jako učební pomůcka. Pamatujete si, jak vypadá barevný dětský stolek, v němž jsou otvory různého tvaru? Jsou v něm obvykle kruhové, trojúhelníkové, čtvercové a hvězdicové tvary děr. V případě neuronu by to rovněž mohly být receptory různých tvarů a velikostí. Dítě má k dispozici „špalíky“ kruhového, trojúhelníkového, čtvercového a hvězdicového tvaru. Ty musí nasadit do odpovídajících děr. V případě mozku představují tyto tvarované „špalíky“ právě – 81 –
David R. Hamilton
zmiňované neuropeptidy, a proto má každý neuropeptid vlastní specifické receptory. Jestliže je tentýž neuropeptid v určité části mozku produkován znovu a znovu, pak neurony v dané oblasti rozvíjejí speciální receptory. Pokud je například stále znovu produkován endorfin (což je neuropeptid), neurony vyvinou extra receptory pro endorfin. Jestliže začínají, řekněme, se stovkou receptorů, mohou jich postupně rozvinout třeba tisíc. Pokud se produkce endorfinu sníží, neurony postupně dané receptory opouští. Takže lze říci, že mysl ovlivňuje množství spojení mezi mozkovými buňkami a aktivovanými geny a stejně tak mění jejich povrch. Takto funguje závislost na chemických látkách a jejich tolerance. Jestliže člověk opakovaně užije chemickou látku – řekněme například drogu zvanou heroin – pak neurony vyvinou nové heroinové receptory. Brzy, jakmile si jich mozek vytvoří tisíce, potřebuje člověk stále více drogy k tomu, aby dosáhl stejného účinku jako na začátku jejího užívání. Mnoho neuropeptidů se jen tak nepotuluje mozkem. Spousta z nich je uvolněna do krevního řečiště a cestuje tělem, kde hrají důležitou roli. V rámci silného spojení mezi myslí a tělem produkují naše myšlenky a emoce neuropeptidy, které ovlivňují tělo. Mnoho neuropeptidů je v těle dokonce produkováno „navíc“ a mohou se vydat na cestu k mozku. Například některé imunitní buňky vytvářejí neuropeptidy. Tímto způsobem tělo ovlivňuje mysl. Mysl ovlivňuje tělo – tělo ovlivňuje mysl! Je to vzájemné působení. Neuropeptidy hrají významnou roli v orgánech, jako jsou játra, ledviny, slinivka, střeva, pohlavní or– 82 –
Mysl léčí tělo
gány a pokožka. Ovlivňují rovněž hladinu cukru v krvi, krevní tlak, srdeční frekvenci, dýchání, tělesnou teplotu, endokrinní a imunitní systém, sexuální náruživost, a dokonce i chuť k jídlu. Myšlení má dopad na veškeré tělesné orgány a systémy. Nejenže tedy mysl ovlivňuje mozek, ale ovlivňuje rovněž tělo, a to až na buněčné úrovni.
Jak mysl ovlivňuje tělo Doktor Joe Dispenza hovoří ve své excelentní knize Evolve Your Brain (Rozvíjej si mozek) o pravděpodobných buněčných změnách v rámci celého těla, k nimž dojde, když člověk změní způsob uvažování. Na příkladu člověka, který býval nedůtklivý, ale postupně začal být vůči okolí shovívavý, popisuje Dispenza pravděpodobný účinek na buňky celého jeho těla. Stejně jako si neurony určují, kolik budou mít receptorů, dělají totéž i buňky našich orgánů a celého těla. V případě, který popsal doktor Dispenza, zaplavují neuropeptidy spojené s nedůtklivostí buňky určitého orgánu. Buňky si pro tyto neuropeptidy následně vytvářejí více receptorů. Když člověk změní své myšlení a začne být shovívavější, tok neuropeptidů nedůtklivosti se pozastaví a zvýší se tok neuropeptidů shovívavosti. Buňky poté sníží počet receptorů nedůtklivosti, protože jich už není zapotřebí, a místo nich vytvoří receptory shovívavosti. Takže když změníme způsob myšlení, změníme své tělo na úrovni buněk. Přemýšlejte o proudu neuropeptidů jako o barevném rybníčku a o krevním řečišti jako o řece. Jakmile tedy – 83 –
David R. Hamilton
změníte způsob myšlení, změníte barvu rybníčku, který se vlévá do řeky. Proud řeky i skály jsou zbarveny vašimi rozmanitými myšlenkami. Nyní si představte, že skály jsou vlastně buňky. Uvažujte o nich spíše jako o velkých porézních kamenech. Když pošlete vodu z různobarevných rybníčků po proudu, buňky se adaptují na proměnlivé prostředí tím, že více či méně prohloubí barvu určitého receptoru. Změňte barvu svých myšlenek, a změníte tělo na úrovni buněk! Takže když změníte své uvažování od nedůtklivosti ke shovívavosti, od uvolněnosti ke klidu či od jedné myšlenky k jiné – kupříkladu od myšlenek na jídlo k myšlenkám na strom – změníte spojení mezi neurony, váš mozek začne produkovat příslušné chemické látky a ovlivní buňky a systémy v celém vašem těle. Někteří vědci se domnívají, že myšlenky slouží jen k tomu, aby zvyšovaly či snižovaly stres, a že proto spojení mezi myslí a tělem je pouze vazbou mezi chemickými látkami stresu a buňkami. Chápu, jak se k podobnému závěru dostali, ale nesouhlasím s ním. Mysl a mozek nejsou v žádném smyslu černobílé. Naše myšlenky nejsou černobílé – buď hrozný stres, anebo naprostá pohoda, buď to, anebo ono. Mezi černou a bílou existuje mnoho různých odstínů. Můžete vytvářet nekonečné množství myšlenek a emocí. Mozek a tělo produkují tisíce chemických látek a mnohé z nich neustále putují celým tělem. Když „přepnete“ z jednoho stavu mysli do jiného, i kdyby se jednalo jen o nepatrnou změnu uvažování, změníte tón směsice barev, která odráží vaše myšlení. Jestliže inklinujete k hudbě, můžete si své myšlenky představit třeba jako hudební tóny. – 84 –
Mysl léčí tělo
V případě nedůtklivosti a shovívavosti, zmiňovaném výše, je velmi nepravděpodobné, že by to celé byla záležitost jediného neuropeptidu. Pro jednoduchost jsem pouze popsal účinky jednotlivých neuropeptidů. Každý stav mysli produkuje celou škálu pomyslných barev (či hudebních tónů). Jemný posun perspektivy vytváří jemný posun v tónině a z něho následně vyplývá jemná změna v buňkách celého těla. Buňky celého těla tančí na tón, který udává mysl. Takže když přemýšlíte o uzdravení z nemoci, jde o víc, než jen o snížení hladiny stresových látek, které zasahují buňky v těle. Škála neuropeptidů korespondující s vašimi myšlenkami si razí cestu k mozku a putuje tělem. Zbarvuje je různými barvami či je ladí do různých hudebních tónů.
Spojení mezi myslí a DNA Mysl neovlivňuje jenom geny DNA v neuronech, nýbrž v celém těle. Když neuropeptidy zakotví v receptorech, jsou do buněk doručeny zprávy. Ty zasáhnou DNA a geny. Ty bývají pak buď „rozsvícené“ nebo „zhasnuté“, jsou buď „jasnější“, nebo „temnější“. DNA zahrnuje okolo pětadvaceti tisíc genů. Představte si tyto geny jako žárovky (já si je představuji jako žárovky na vánočním stromku, protože je v jednu chvíli zapojeno do hry mnoho různých genů). Když se gen rozsvítí, vyprodukuje protein. Protein je něco, z čeho jste sestaveni – je konstrukčním prvkem nových buněk tkání, kostí, šlach, krve či imunitního – 85 –
David R. Hamilton
systému. Můžete jej pokládat za enzym, který pomáhá proměnám něčeho v něco jiného. Enzym zvaný pepsin například pomáhá měnit potraviny, které sníte, na malé kousíčky, které může vaše tělo dále využít. Produkuje také hormon, který donese zprávu jiné tělesné buňce. Takže jakmile se geny „rozsvítí“, vytvoří vše, co tělo potřebuje. Geny se aktivizují a vytvoří se proteiny, jež jsou užívány k tvorbě nových buněk, kůže, šlach, krve a kostí. Geny také produkují proteiny, které mají co do činění s imunitními reakcemi. Když se člověk poraní, jsou vyprodukovány jiné látky, které pomáhají tvorbě strupu kolem zranění. Některé geny produkují proteiny, které ovlivňují jiný relevantní systém v těle, takže celý organismus (vaše tělo) je nasměrován k uzdravení. Vezměme si například popudlivého a nepřátelského člověka. Jeho mozek bude produkovat příslušné neuropeptidy a ty budou zaplavovat tělo, nalézat cestu k buňkám jednotlivých orgánů a ke tkáním, s nimiž se mohou spojit, tedy k takovým, které mají stejný „barevný“ či „zvukový“ receptor. Léčba zranění má velmi úzký vztah k duševnímu a emocionálnímu stavu člověka. Je známo, že nepřátelskost a stres ji zpomalují. Neuropeptidy popudlivosti a nepřátelskosti vstupují do kontaktu s buňkami a roznášejí zprávy k DNA. Pak se aktivují geny a vytvoří proteiny. Některé geny, jež jsou důležité pro proces uzdravování, se aktivují pouze částečně (a někdy třeba vůbec ne) – jsou jako lustr, který svítí tlumeným světlem. Jiné geny jsou deaktivovány nebo jsou utlumeny (jedná se například o růstové hormony, – 86 –
Mysl léčí tělo
důležité v léčebném procesu). Popudlivost a nepřátelskost znamená, že proteiny nutné pro uzdravení nebudou vytvářeny v takových množstvích, v jakém by byly tvořeny při klidovém stavu mysli. Když se vrátíme k jednomu z témat první kapitoly, vědci ze Státní univerzity v Ohiu prokázali, že nepřátelské postoje ke světu výrazně mění zdravotní stav jedince. Ve studii, která byla roku 2005 publikována v Archives of General Psychiatry a jež se zabývala dvaačtyřiceti manželskými páry, ukázala, že ti, kdo vykazovali největší míru nepřátelství, se uzdravili jen z šedesáti procent ve srovnání s ostatními. Ve studii z roku 2005 bylo zjištěno, že stres snižuje hladiny růstových hormonů u zranění. Růstové hormony (což jsou proteiny) jsou produkovány, když se „rozsvítí“ určité geny. Napomáhají uzdravení. Vědci zjistili, že duševní a emocionální stres snižuje hladiny růstových hormonů v případě zranění. Proto se zranění hojí pomaleji, pokud je pacient ve stresu. Když se vědci zaměřili na konkrétní geny, které jsou do procesu zahrnuty, zjistili, že více než stovka genů byla během stresu špatně řízena. Pokud bychom se vrátili k naší „žárovkové“ analogii, znamená to, že záře přibližně jedné stovky žárovek byla vlivem stresu utlumena a přes sedmdesát žárovek bylo seřízeno tak, aby sviítily jasněji, než měly. Vědci došli k závěru, že sto sedmdesát špatně řízených genů narušuje genetickou rovnováhu, až dojde ke smrti buněk, místo toho, aby způsobovalo jejich zrod a růst – a právě ty jsou k vyléčení zranění potřeba. Když budete místo stresu pociťovat klid, čehož lze dosáhnout skrze pozitivní přístup k životu, nebo – 87 –
David R. Hamilton
když budete důvěřovat lékařskému týmu a tomu, že bude všechno fungovat tak, jak má, aktivizují se jiné geny, které urychlí vaše uzdravování. Na místě zranění bude působit více růstových hormonů a to urychlí celý ozdravný proces. V jiné studii Státní univerzity v Ohiu, publikované v roce 2004 v časopisu Psychoneuroendocrinology, vědci prokázali, že lidská podpora, která vede ke klidovému stavu mysli, urychluje léčbu. Na mysl reagují geny celého těla. Dawson Church ve své knize The Genie in Your Genes píše: „Teprve nyní začínáme chápat, že naše vědomí nepřetržitě ovlivňuje náš genetický stav.“ Když si tedy vizualizujete proces uzdravování těla, jak se tomu budete učit v této knize později, vaše myšlenky ovlivní vaše geny a napomohou regeneraci poškozených či chorobou zasažených částí vašeho těla. A jak už jsem zmiňoval, i když se výše uvedené příklady týkají stresu, různé myšlenky produkují různé pomyslné tóny. Nemusí jen zaujímat místo na škále mezi maximálním a nulovým stresem. Neuropeptidy produkované různými tóny vašeho myšlení ovlivňují velké množství genů. V posledním příkladě bylo ovlivněno sto sedmdesát genů. Vědci se dříve domnívali, že jeden gen má jednu funkci – jinými slovy, jeden gen dělá jednu práci. Nyní však víme, že do různých funkcí je zapojena směsice genů. Jsme si proto jisti, že geny nejsou jen „černobílé“. Přispívají k „různobarevnému“ způsobu práce. Kdyby měl každý gen barvu či zvuk, pak by různé stavy mysli vytvářely nekonečné škály barev či tónů. – 88 –
Mysl léčí tělo
Jedná se o oblast výzkumů, která v příštích několika letech přinese své ovoce.
„Trumfněte“ své geny Moc vaší mysli je taková, že dokáže ovlivnit vaše geny. Nemusíte žít ve strachu z onemocnění srdce či z rakoviny, ačkoliv jste měli tyto choroby v rodině. Změna v životních postojích a stylu dokáže trumfnout mnohé ze „špatných“ genů, které jste podle svého mínění zdědili. Řekněme, že se někdo narodí v rodině, kde se vyskytovala onemocnění srdce, tedy s genetickou výbavou, která může způsobit srdeční chorobu s pravděpodobností vyšší než průměrnou. To automaticky neznamená, že se u dotyčného jedince srdeční choroba rozvine. Změna v životním postoji a stylu ovlivní nespočet genů v mozku a těle. To může „špatné“ geny utlumit. Když se tedy vrátíme k výzkumu uvedenému v první kapitole, lze říci, že rozvíjení pozitivního přístupu k životu, skoncování s věčným stěžováním, nadšenější přijímání života a jiných lidí, zaměření se na věci, za něž jste vděčni, ba i rozvíjení vřelých vztahů s lidmi, vám přináší výhody. Vaše geny jsou rovněž ovlivňovány životním stylem. Zdravé stravování, zastavení přísunu toxinů a povzbuzujících prostředků a dostatečné vycvičení, to vše je pro vás pozitivní. Žít takovým životním stylem znamená získat opravdovou šanci, že „uspíte“ geny, – 89 –
David R. Hamilton
které by mohly vyvolat srdeční onemocnění nebo rakovinu. Je to váš život, vaše volba. Životní postoje, způsob stravování a životní styl ovlivňuje rodiny stejně jako genetika. Dobré na tom je, že máte možnost zvolit si svůj životní postoj, svůj způsob stravování i životní styl. Jestliže osoba s geny, které způsobují srdeční choroby, převezme životní styl těch rodinných příslušníků, u nichž se tyto nemoci objevily, pak se její geny pravděpodobně aktivují podobně jako u zmíněných příbuzných. Takže se u ní rozvine srdeční choroba se stejnou pravděpodobností, jako tomu bylo u zmiňovaných členů rodiny. V mnoha případech k tomu dochází jen kvůli jejich způsobu stravování a životnímu stylu, nikoliv vinou genetických předpokladů. Genetika hraje ve většině případů mnohem menší úlohu, než si lidé dříve mysleli. Existují samozřejmě určité výjimky. U některých lidé s geny vyvolávajícími srdeční choroby, kteří vedou nevhodný životní styl a špatně se stravují, se nikdy srdeční nemoci nerozvinou. U jiných lidí, kteří nemají genetické dispozice pro tato onemocnění a žijí a stravují se zdravě, se tyto nemoci naopak někdy projeví. Avšak to, že můžete „trumfnout“ své geny, je pravda v nejširším smyslu. Jestliže se tedy ve vaší rodině vyskytly problémy se srdcem nebo rakovina, přezkoumejte své životní postoje, to, jak posuzujete jiné lidi, jak se cítíte, jak se stravujete, jestli se dostatečně hýbete a v jaké míře konzumujete alkohol či kouříte. Pak proveďte nutné pozitivní změny. Navštivte svého lékaře a získejte od něho důležité rady ohledně zdravého životního stylu. – 90 –
