Myšlenka čísla Žádná otázka není tak malá aby nestálo za ní udělat otazník.
Zdravíme Vás přátelé drobných literárních děl a dílek, jsme tu opět, abychom potrápili Vaše mozkové závity a nabídli Vám plnohodnotnou duševní stravu. Když jsme si na začátku vytyčili tak nelehký úkol je namístě jedna malá otázečka. Kdybyste měli označit jeden měsíc v roce jako „měsíc změn“, který by to byl? Máte svého favorita? Pro mne je to dozajista září. Tak co, trefil jsem se do Vašeho vkusu? Ti, kteří jsou stejného názoru jako já a nejsou zbožňovateli mých sloupků, ať klidně zbytek úvodníku přejdou a vrhnou se rovnou dále do nitra Leoše. Vám ostatním se nyní pokusím objasnit mou volbu. Vezmu to třeba od přírody, protože ta je nám všem společně blízká. Tak třeba zbarvení listí, poslední to švihácký kousek stromů před nastávající zimou, nebo ptáci, ti odlétají do teplých krajin, ovšem že ne všichni, ale je jich dost, taky začíná častěji pršet a … Proměnu přírody cítíte všude kolem sebe. Co se týká Vás osobně asi nejvíc pocítíte každoroční začátek školní docházky, ovšem nezoufejte, nic není ztraceno, protože na končící prázdniny navazuje začátek oddílového roku. Ten letošní je ještě umocněn změnou na nejvyšších místech. Hopovu partu nahradí Jarčini borci, takže se určitě můžeme těšit na plno nových zážitků a báječných chvil strávených v oddíle. Jak říkám září je prostě nejzměnovatější měsíc roku. Ještě mi někdo nevěří? Příjemné počtení celkem neměnícího se Leoše přeje za celou redakci TRS.
Svátky: Bodlák Koala Song Želé Michal Michal K Zajda Wěra Lukáš Míša Kája Kája Mong Jerry Martin Martin M. Vazelína Tibor Romča
15.9. 26.9. 28.9. 28.9. 29.9. 29.9. 29.9. 8.10. 18.10. 19.10. 4.11. 4.11. 4.11. 11.11. 11.11. 11.11. 11.11. 13.11. 18.11.
Narozky: Róza Jarča Česík Ivan Hanka Romča Pifka Vojta M.
23.9. 28.9. 20.10. 20.10. 3.11. 4.11. 21.11. 29.11.
LEOŠ Lokálně estetický občasník šípáků Číslo 38 vychází v sobotu 4. 9. 2004 Redakce: TRS, Ukko, H2O, Picasso, Robert, Rajče, poeta,
3
RYCHLÉ PRO ÍÈKA Nabízíme Vám jedinečnou příležitost prověřit si své znalosti o lidech kolem Vás. Dle šesti námi nabídnutých mini rozhovorů zkuste uhádnout, kdo se skrývá za jednotlivými písmeny, jimiž jsme nahradily jejich jména. Správné řešení naleznete někde v LEOŠI. Hodně zdaru.
Charakterizujte svou družinu čtyřmi slovy.
Jakou dobrou vlastnost má Váš parťák?
A: Členi jsou úžasní, skvělí, rychlí a krásní. B: Dobrá, snaživá, srandovní, zábavná.
A: Schopná. B: Zábavná.
C: Mladí, pěkní, perspektivní, šikovní D: Zajímavá zkušenost do budoucna. E: Poměrně různorodě poskládaná skupina. F: aAa aAaa. G: Flákači. H:Flákači, flegmatici, parchoši a jasní vítězové. I: Já nevím. Chytré, malé… J: Já je moc neznám. I: …šikovné… J: Řekni nadějné. I:…Hmm, nadějné. K: Holčičí. L: Skvělá. K: Chytrá. L: A úžasná.
D: Že bude všechno vymýšlet. C: Je šikovný. D: Ó je šikovný. C: Hmm, je zábavný. E: Je takový tichý a moc toho nenamluví. F: aA Sasa. G: On žádnou nemá, ale možná kdybych nějakou vyhrabal tak flegmoš a věčný optimista. H: Sympaťák.
Co pro Vás znamená slovní spojení koedukovaná dvojice? A:Ty jo!!! Že by nějaká spolupráce? Nevím. B: Myslím si, že to bude… C: Malíř maloval dlouho do noci. D: Básník málo spal. E: Pro mě hodně. F: -----------------. G: To jsme my, ne? H: Přesně tak. I: Neznámý pojem. J: Taky mi to nic neříká. K+L: My dvě.
J: Spolehlivost. I: Flegmoš. Hmm, pilnost. K: Jaký parťák? L: Pišky. K: Já s Piškotem nic nemám
- TRS -
· OU Č R S JA
ROZHOVOR ·
LEOŠ MĚL ZATÍM JEN MÁLO PŘÍLEŽITOSTÍ POPOVÍDAT SI NA SVÝCH STRÁNKÁCH SE SLEČNAMI A DÍVKAMI. JEDNOHO PARNÉHO LETNÍHO DNE SE POKUSIL TENTO NEDOSTATEK NAPRAVIT. PRVNÍ HVĚZDIČKOU NADĚJE SE NEMOHLA STÁT ŽÁDNÁ JINÁ OSOBNOST NEŽ NOVOPEČENÁ VEDOUCÍ ODDÍLU JARČA.
JARČA
FAKTA JARČA
KUTIL
* Věk – téměř 21 let. Narozena ve znamení vah. * Studuje druhým rokem přírodovědeckou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně, obor biochemie. * Do oddílu přišla před dvanácti roky z toho byla 7 let členka Vlčic, 3 roky vedla Vlčice a 2 roky Vlaštovky. * Plány do budoucna: Dodělat školu, najít dobré zaměstnání, cestovat…. * Chtěla by se podívat do Norska a Francie * Oddíl ji zatím dal spoustu zážitků, zkušeností a kamarádů a vzal nervy a čas, ale toho nelituje. * Jakožto novopečená vedoucí oddílu má jen skromné přání: abychom to všichni tento rok přežili, a aby vše co nejlíp klaplo. Dovedeš si poradit s drobnými domácími haváriemi? Vzhledem k tomu, že bydlím v paneláku, tak moc do styku s opravami nepřijdu, ale zatlouct hřebík dovedu. Umíš vařit? JMě spíš vždycky bavilo pečení, buchty, cukroví a tak. Ale teď letos na táboře se ve mně probudil skrytý talent. Na to, že jsem mnohá jídla vařila poprvé v životě, tak jsem nikoho neslyšela veřejně nadávat. Co je to kelňa, nebozez a fanka? Fanka je, myslím, zednická lžíce, nebozez nástroj na dělání se dřevem, a kelňa????
JARČA Máš ráda pohádky? Jo, pohádky mám ráda. Kdy a kdo ti ji naposled četl nebo vyprávěl? No tak to bylo někdy v zimě a četl mi ji Jerry. Můžeme od tebe na trojdenkách očekávat pohádky před spaním? Možná….
KARKULKA
J ARČA Sedí ti pozice dámy? Částečně. Když jsem byla menší, nesnášela jsem dárky typu svetr, tričko… to pro mě nebyl dárek. Čím jsem starší, tím častěji se přistihnu, že dumám nad tím, co si obléct, aby to k sobě ladilo. Máš raději kabelku nebo batoh? Asi ještě pořád batoh. Je pohodlnější, kabelka mi totiž sjíždí z ramene. Nakupuješ raději v sekáči nebo v butiku? Nejraději u Ťamanů. Ale kdybych věděla o dobrém sekáči, chodila bych tam. Na butik moje kapesné nestačí a stejně jsou tam většinou až moc „módní“ věci.
DÁMA J ARČA
Co ty a plesy? To záleží na lidech, co tam jsou. Třeba loni na gympláckém jsem znala spoustu lidí, ale zábava nic moc. A potom jsme byli na vakuováckém, kde jsem znala jen tři kluky a ani se mi tam nechtělo, a nakonec to byl nejlepší ples na kterém jsem kdy byla. Kdy sis naposledy připadala jako princezna? No, právě na tom vakuováckém plese. Jelikož jsem tam byla jedna z mála holek, tak mě obskakovali všichni Jerryho spolužáci, a nemusela jsem nikoho přesvědčovat, ať jde se mnou tančit.
PRINCEZNA J ARČA
Jakou posloucháš hudbu? Teď nejvíc frčím na skupině Lighouse family, ale jinak jsem vyrůstala v duchu folk a country a to mi zůstalo. Hraješ na nějaký hudební nástroj? Umím hrát na kytaru a něco málo na flétnu, ale noty neovládám. Jaká je tvoje oblíbená písnička ze zpěvníku a která ti tam chybí? Oblíbená je Ven se dívej a dala bych tam něco od Kryla i když nevím, jestli by se to tam hodilo.
ROCKERKA V těch lyžařských brýlích se tváříš dost sveřepě. Jsi sportovní typ? Já bych spíš řekla, že jsem sportovní antitalent. Je nějaký sport na který jsi dobrá? A na který ne? Nevím, jestli jsem na ně dobrá, ale rozhodně mě baví kolektivní sporty jako třeba volejbal, florbal, fotbal, baseball… Jó, a taky mám ráda badminton. Nebaví mě běhání, skákání a gymnastika. Nevydoluješ nějaký veselý sportovní zážitek? Jednou na lyžáku si moje spolužačka rozsekla hlavu v oblasti týlu vlastní lyží. Doktor jí ji celou obvázal, ale protože to vypadalo strašně, narazila si na to, ona dívka, čepici. Pak jí ale bylo trapné jít takhle do jídelny. Nakonec jsme to vyřešily: osazenstvo celého našeho pokoje šlo tehdy na večeři v zimních čepicích.
J ARČA
SPORTOVEC
· V mezích zákona · V jednom domku na okraji města žila rodinka. Máma, táta a dva chlapci - dvojčátka Herbert a Norbert. Bertík a Norek, jak je rodiče láskyplně nazývali, rostli, podobni si jako vejce vejci. I dorostli věku, kdy se běželi přihlásit do Zlatých šípů. Domů se z první družinovky vrátili nadšení a vyrukovali s úplně novými nováčkovskými zápisníky. Ten večer nemohli rozrušením ani usnout. Prohlíželi si jej, dokola pročítali některé pasáže a opakovali si oddílové zákony. Shodli se i v tom, že se jimi začnou okamžitě řídit. A tehdy nastaly problémy. Předháněli se ve své dobrotě a ocitali se tak v situacích, kterými roztrpčili nejednoho dospěláka. Z velkého množství průšvihů uvedu jen několik málo příkladů, které se mi při vzpomínce na ně bleskurychle vybavují.
§1. Buď vždy čestný a važ si pravdy Nikdo v jejich okolí si nemohl nevšimnout změny, která se s hochy udála. Nešetřili upřímnostmi, hrdě se přiznávali k ukrutánským pšoukům, učitele upozorňovali na pach z úst, na nedostatky v oblékání, sousedy a sousedky informovali v dobré víře o všem, co se doma dělo v jejich nepřítomnosti,..... Ani se nelze divit, že se jim začli úplně všichni vyhýbat.
§2. Snaž se pomoci tam, kde je to potřeba Chlapci se vraceli z družinovky a spatřili vandala, který z nudy převracel popelnici. Chlapcům se to zdálo divné a tak jej okřikli: „Hej, co to děláte?“ Vandal odsekl: „Já přece pomáhám popelářům!“ Jak chlapci slyšeli o výpomoci, hned se začli činit. Zbytek jejich cesty domů byl lemován vysypanými koši a popelnicemi. Pro policisty pak nebylo těžké vystopovat, u kterého domu spoušť končí a při obcházení domácností se hoši, věrni zákonu č.1, k „pomoci“ rádi a čestně přiznali.
§3. Chraň výtvory člověka i přírody Odpoledne se začaly před domem ozývat rány. To soused Šudlík začal klepat koberce. Bušil klepáčem hlava nehlava, až se z něj prášilo. Hoši vystartovali a za pár vteřin už klepali zpocenému sousedovi na rameno: „Sousede, proč bijete ten lidský výtvor?“ „Představte si, že by někdo tak tloukl vás!“ „Chlapci, běžte si po svém a nechte mě pracovat!“ To už hoši nevydrželi. Bertík Šudlíka chytil za ruce, Norek mu vytrhl z ruky náčiní a hned vykonali spravedlnost. S dobrým pocitem se vrátili domů. Souseda potkali až po dvou týdnech, kdy se vrátil z nemocnice, v doprovodu policie a právníků. Celá rodina byla nucena se okamžitě přestěhovat.
§4. Uč se rozumět přírodě Ve svém novém bydlišti si hoši hned našli kamaráda. Byl jím toulavý kocour, který se často motal kolem domu. Chlapci si vzpomněli na čtvrtý oddílový zákon a začali po kocouřím způsobu vrnět a mňoukat. S kocourem to ani nehlo. „Aha, zvuky nestačí, musíme přidat řeč těla!“ A začli jej napodobovat úplně ve všem. Přes den často spávali na sluníčku, schoulení do klubíčka, v noci pak podnikali výpravy na půdu a na střechu. Odtud je pak museli sundat překvapení hasiči a rodiče zaplatili za zásah ušetřené peníze místo vysněné letní dovolené.
§5. Nebuď spokojen s tím, co znáš a dokážeš Pak přišel čas vysvědčení. Chlapci obdrželi formuláře plné jedniček. „Tak to přece nemůžeme nechat, to si nezasloužíme!“ Zaklepali na dveře ředitelny: „Dobrý den, pane řediteli, naše vysvědčení jsou chybná! Myslíme si, že toho zdaleka neznáme tolik, jak ukazují známky. S našimi vědomostmi nejsme spokojeni ani my, natož pak vy! Chceme trojky!“ Zbývající rodinné úspory padly na dvě vyšetření u psychiatra.
§6. Opatruj dobré jméno oddílu Název Zlaté šípy se chlapcům líbil. V duchu posledního zákona se rozhodli, že jej budou hýčkat a rozmazlovat, aby z nich měli vedoucí radost. Napsali si názvy na lepenky a soutěžili, kdo se o jméno lépe postará. Bertík mu po večerech vyprávěl pohádky a pak jej láskyplně zasouval pod polštář. Norek si zase od tetičky půjčil kočárek a jezdil s ním po parku. To už táta s mámou ostudu nevydrželi a hochům proti jejich vůli zakázali oddíl navštěvovat. Od té doby už o nich nic nevíme. Určitě si ale našli nového koníčka a o tom, že se mu věnují naplno, rozhodně nemusíme pochybovat. -Robert-
Řešení 3 rychlé pro íčka: A-Žaba, B-Gabča, C-Pája, D-Švéd, E-Voďous, F-papoušek, G-Piškot, H-Mongol, I-Ui, J-Pifka, K-Bodlák, L-Dari
POD POKLIČKOU
Dávno Uvařené První akce Moje první akce se konala 13.2. 1993 . Bylo to celkem pozdě na to že jsem do oddílu přišla někdy na podzim. V deníku mám napsáno že jsem jeli do Bystřice pod Hostýnem a šli na hrad Křídlo. Akce byla zvláštní už tím, že semnou šla moje mamka, a taky že akci vedl Hop ačkoliv vedoucím oddílu byl Havran. Po cestě k hradu jsme hráli několik her. Tou první byl odhad času. Každý účastník si vylosoval lístek kde měl napsáno kolik minut má odhadnout. Další na řadě byl závod družin v morseovce. Nejdříve jsme měli sestavit co nejdelší slovo v morseovce ze špalíčků které jsme měli k dispozici. Krátké špalíky byly tečky a delší představovaly čárky. Vlčice, tehdy pod vedením Tetřeva, vyhrály se slovem
lokomotiva. Tento závod měl ještě druhou část. V terénu bylo umístěno několik papírů se slovy napsanými v morseovce. Úkolem bylo co nejvíce jich objevit a vyluštit. V praxi to probíhalo tak, že jeden z družiny byl na centrálním místě a zapisoval co mu zbytek družiny, jež lítal po lese a hledal, nadiktoval. Jenže já jsem ještě neuměla ani písmenko, takže když jsem něco našla, musela jsem ještě najít někoho z družiny kdo by mi to přeložil. Na závěr byla naplánovaná bojovka, dobývání hradu. Mě nikdy moc bojovky nebraly a tahle nebyla výjimkou. Takže když se na hradbách objevila moje mamka, jako dobyvatel hradu, řekla jsem jí že mě to nebaví a že mám hlad. Zbytek bojové vřavy jsem strávila bokem se svačinou v ruce a ani nevím která strana nakonec zvítězila, jestli obránci nebo dobyvatelé. Museli mít ze mě opravdu „radost“ J. Na závěrečném nástupu na nádraží ve Valmezu jsem ještě, jako členka Vlčic, dostala diplom za 1. místo v morseovce. Takže paráda.
akce, kterou si nejvíc pamatji
Nebyla to moje první ani poslední maturita, ale zapůsobila na mě nejvíc. Rok kdy se odehrála bych musela někde hledat, ale byla to první maturita Kaskiho a Páji. Ostatně s Kaskim máme v tomhle něco společného, oba nás poznamenala. Kaski ,jako jediný z rodiny, propadl a obrečel to. A mě………….. ale nebudeme předbíhat. Maturita probíhala jako obvykle v září. Měli jsme svoje tablo na městě a všichni jsme se důkladně připravovali. Zkušební komise seděla ve velké klubovně a my jsme jednotlivě přistupovali. Ze všech zkoušek vás zkoušel pouze jeden instruktor a nikdo z členů nevěděl kdo na něj vyjde. V den kdy jsem tam šla já byla
v komisi Edita, Pizi, a myslím ještě Agro a Ečko, prostě samí pohodoví lidi, kteří by mohli přimhouřit oko (možná i obě). Takže jsem byla celkem v klidu, přece nemůžu rupnout. Přišla na mě řada a já jsem vstoupila do místnosti a už jsem šla k Pizimu, který tam zrovna seděl tak osaměle, ale co se stalo. Nevím jak se tam dostal a co tam dělal, ale u stolu seděl ještě Hop. Bohužel to nebyl Pizi u kterého jsem měla být přezkoušena, ale právě Hop. Moje naděje na vyznamenání rázem klesly, přece jenom když vás zkouší sám vedoucí oddílu, který nevypadá že by vám cokoliv odpustil, nemáte z toho moc dobrý pocit. A opravdu moje tušení se naplnilo. Hop se ptal úplně na všechno, dokonce i na to, co nebylo obsahem desatera. Takže když jsem po nějaké době vyšla, byla jsem informačně vyždímaná a jen jsem čekala co teda bude na vysvědčení. Maturitní večírek byl v pátek večer, měli jsme se dostavit ve společenském oblečení. Po krátkém uvítání a kulturním programu se začalo rozdávat vysvědčení. Nejdřív propadlíci. Uf , tam nejsem, ale teď to přijde, prospěli, prospěli velni dobře, pořád nic. Že by na mě zapomněli? Už končí i prospěli s vyznamenáním, tak to nechápu. Najednou slyším svoje jméno, jdu tedy na podium k vysvědčení dostávám pexeso Rychlé šípy. Ano! Mám samé !!!!!! (Hop říká že už tehdy měl pro mě slabost - kecá). Potom se rozjela diskoška, ale to už jsem s několika lidmi venku hrála fotbal s vrškem od děckého šampáňa které bouchl Mongol. Na závěr, ještě že Hop není učitel protože maturita na gymplu byla, oproti té s Hopem, hračka. -Rajce-
Podařilo se nám pro Vás nashromáždit několik zajímavých, leckdy peprných informací z oddílového života.Velice rádi bychom zdůraznili, že všechny informace nám byly poskytnuty dobrovolně od jednoho nejmenovaného zdroje. Pravdivost zpráv na této stránce jsme samozřejmě ověřili a u některých jsme dokonce získali autorizaci. + Při plnění bojového úkolu se Švéd dostal do svízelné situace, když se ho snažila sbalit sekretářka Lubinského JZD. + Cestovatel Karel podnikl zajímavou noční expedici na točnu a nebyl sám. + Kóta 64 se snažila ukecat dvě hlídky, aby je mohla přepadnout. Ani jednou se jí to nepodařilo. + Švéd měl na táboře hodně starostí se sháněním dopisního papíru a červených svíček. + Piškot neměl problémy se psaním básní na dopisní papír za svitu červených svíček. + Nejlepším zákuskem Slovenska se stala Snieženka. + Juris se naučil spoustu nových slov. + Drsoň Piškot zaskočila Ivana a Mongola svou naturálností při měsíčku. + Riky přijel na bouračku o dva dny později. + Milujeme Rikiho za to, že vůbec přijel. + Pomeranč vystavuje své obrazy v Novojičínském muzeu. + Ústředním modelem ji byla Věra v plavkách. + Tetřev překonal rekord v jedení knedlíků.
z
V R B DRBYY
FATÁLNÍ OMYLY FATÁLNÍ OMYL ( DÁLE UŽ JEN FO ) JE TVRZENÍ, O KTERÉM SI VĚTŠINA LIDÍ MYSLÍ, ŽE JE TO PRAVDA, I KDYŽ TO TAK NENÍ.
Není nad to, pronést občas před přáteli nějaké moudro. Budou Vás považovat ze inteligenta a vaše cena na trhu oblíbenců stoupne. Jestliže chcete udělat ve společnosti dojem, čtěte dál, budete chytřejší, budete IN! ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
1. FO CITRON JE KYSELÝ To se ovšem našim chuťovým buňkám jen zdá. Bylo dokázáno, že jeden kilogram citronů obsahuje víc cukru než kilo jahod. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
2. FO V ZIMĚ JE NA ZAHŘÁTÍ NEJLEPŠÍ HORKÝ ČAJ Horký nápoj tělo spíš ochlazuje. Otvírá podkožní cévy, krev lépe prokrvuje kůži, čímž vzniká dojem tepla, ale tělo se ve skutečnosti dlouhodobě ochlazuje. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
3. FO BÝK SE ROZDIVOČÍ PŘI POHLEDU NA ČERVENOU BARVU Býkovi je fuk, jakou barvu má plášť, kterým mává toreador. Vidí totiž černobíle, takže červená je tu jen proto, aby zvýšila dojem diváků prahnoucích po krvi. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
4. FO BEETHOVEN VĚNOVAL SKLADBU „ PRO ELIŠKU“ JISTÉ ELIŠCE Nikoli Elišce, nýbrž Tereze, které se v té době dvořil. V tiskárně však špatně přečetli Beethovenův nečitelný rukopis a z Terezy se tak stala Eliška. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
5. FO ČERNÁ SKŘÍŇKA V LETADLE Při havárií letadel často čteme, že se hledá černá skříňka, která poskytuje údaje o příčinách neštěstí. Jenže tato skříňka ve skutečnosti není černá, ale zářivě červená nebo oranžová. Důvod je jasný. Je to proto, aby se dala lépe najít. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
6. FO POZEMSKÝ DEN MÁ 24 HODIN To je sice pravda, ale platí to pouze v současnosti. Před 900 miliony lety byly dny kratší. Trvaly pouze 18 hodin. Měsíc tehdy obíhal blíže k Zemi a ta se točila kolem své osy 1x za 18 hodin. Vzájemné gravitace obou těles způsobuje, že se rotace Země neustále zpomaluje a Měsíc se pozvolna vzdaluje. Tento proces je trvalý, takže za dalších 900 milionů let bude den na Zemi trvat více než 28 hodin. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
7. FO V POUŠTI HROZÍ CESTOVATELŮM SMRT ŽÍZNÍ Podle statistik 20. století v poušti více lidí utonulo, než zemřelo žízní. Na pouštích sice prší jen zřídka, ale zato vydatně. Spousty vod se těžko vsakují a řítí se jako záplavová vlna vyschlými koryty do údolí. Protože jde většinou o lokální průtrže, lidé v okolí 10km nemusí mít o bouři ani tušení a tak je záplavová vlna zastihne zcela nepřipravené.
8. FO VČELA PO BODNUTÍ UMÍRÁ Jen když bodne člověka. V jeho kůži se totiž žihadlo s háčkem zasekne a tak dojde ke zranění, které včela většinou nepřežije. Ta však svého žihadla užívá jako zbraň především vůči jinému hmyzu, a z jeho těla je schopna žihadlo bez problémů vytáhnout. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
9. FO STUDENÁ VODA ZMRZNE DŘÍVE NEŽ HORKÁ Zní to logicky, ale není to pravda. Horká voda prostě zmrzne dříve. A ani věda dodnes přesně neví, proč tomu tak je. Můžete si to sami vyzkoušet. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
10. FO JIŽNÍ PÓL JE ZCELA BEZ ŽIVOTA Přesto, že v těchto oblastech kolísá teplota mezi -13 a -85 stupni Celsia, nalezneme v jediném mililitru vody z antarktického ledu 200 až 5000 bakterií. Je tedy docela dobře možné, že v obdobných podmínkách na pólech Marsu, kde je průměrná teplota -70 stupňů, by teoreticky mohly přežívat mimozemské bakterie. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
- nina -
ZUBNÍ PROHLÍDKA Zvířátka v lese se domluví, že si každý udělá ve svém domečku pořádek. Na všechno dohlíží liška a medvěd. Jak procházejí zvířecí příbytky, dostanou se až k zajíci, který má neskutečný čurbes. Medvěd se na něj usměje a říká: „Hele zajíc, jestli zítra přijdu a bude tady takový brajgl, tak ti zmaluju ciferník.“ Zajíc přikyvuje a dělá že uklízí a tak liška a medvěd spokojeně odejdou. Druhý den přijde medvěd do zajícova domečku a úplně se zděsí. Je tam ještě větší nepořádek než předešlý den. Strašně se nasupí a začne hledat zajíce. Dívá se všude, ale zajíc jako by se do země propadl. Nejde ho až k večeru, když jde kolem jezírka, z něhož čouhá slámka. Chvíli se zamyslí sáhne do vody, vyloví zajíce a spustí ne něj: „Ty mrňavej ušáku, na čem jsme se domluvili.“ A zajíc s klidem anglického lorda odpoví: „Jó, na čem jste se vy lesní zvířátka domluvila to nás rybičky vůbec nezajímá.“
Mravenec se koupe v rybníce, na břehu stojí slon a volá:“Mravenče, vylez ven!“ „Nevylezu!“povídá mravenec a koupe se dál. „Povídám, mravenče, vylez!“ na to slon. „Nevylezu.“ znovu mravenec. „No tak, vylez prosím.“ „No dobře, ale co vlastně potřebuješ? ptá se mravenec. „Ale nic. Já se chtěl jenom podívat, jestli nemáš moje moje plavky.“
ORIENTU
SOUMRAK
DALEKÉHO
DÍL 4.
b
RATŘI VYTÁHLI MEČE A VRHLI SE VPŘED. ŠVIH, ŠVIH. ,,HAHAHAHAHÁ!“ SMÁL SE LOUPEŽNÍK, ALE SMÍCH MU ZMRZNUL NA RTECH, KDYŽ Z NĚJ SPADLO VŠECHNO JEHO OBLEČENÍ. JELIKOŽ MĚL HODNĚ PRÁCE S TÍM, ABY SI NĚJAK BEZ OPASKU PŘIPEVNIL KALHOTY, BRATRŮ SI VŮBEC
NEVŠÍMAL. AHMAD A HAKKIN ŠLI DÁL. KONEČNĚ BYLA JEJICH CESTA K DĚDU VŠEVĚDOVI VOLNÁ. ČÍM VÍCE SE BLÍŽILI SVÉMU CÍLI, TÍM SE JIM NÁLADA ZLEPŠOVALA. DOŠLI AŽ
K VŠEVĚDOVĚ VĚŽI. VYDALI SE ROVNOU DOVNITŘ. ,,HÉJ, HÉJ MLÁDENCI HÉJ, KAM SI MYSLÍTE HÉJ, ŽE JDETE?
HÉJ ZAŘAĎTE SE HÉJ NA KONEC FRONTY! HÉJ!“ SICE NEVĚDĚLI PROČ BY MĚLI POSLOUCHAT NĚJAKÉHO HEJKALA, ALE JELIKOŽ VYPADAL JAKO CELKEM NEPŘÍJEMNÝ CHLAPÍK, PŘECE JENOM SE ZAŘADILI NA KONEC FRONTY. TŘI DLOUHÉ SKORO NEKONEČNÉ DNY STÁLI VE FRONTĚ A VIDĚLI EVIDENTNĚ NESPOKOJENÉ POHÁDKOVÉ BYTOSTI, KTERÉ Z VĚŽE VYCHÁZELY. KONEČNĚ SE AHMAD S HAKKINEM DOSTALI DOVNITŘ. ,,A HELE VÝTAH“, ŘEKL AHMAD A ZMÁČKNUL TLAČÍTKO. OZVALO SE CINKNUTÍ, OTEVŘELY SE VÝTAHOVÉ DVEŘE A OBA BRATŘI ZÍRALI NA CEDULI: VÝTAH JE MIMO PROVOZ, TÁHNĚTE PĚŠKY. AHMAD S HAKKINEM SI VYMĚNILI ZAMRAČENÉ POHLEDY, UPRAVILI SI OPASKY A ZAČALI STOUPAT PO SCHODECH. ZA TŘI HODINKY DORAZILI VRCHOLU. FUNĚLI JAKO BÝCI A JEJICH SRDCE JIM BILA O ZÁVOD. POKRAČOVALI CHVÍLI CHODBOU AŽ DOŠLI K ZAVŘENÝM DVEŘÍM. A NA NICH VISELA CEDULE: DĚD VŠEVĚD *** VŠECHNO VÍM, VŠECHNO ZNÁM, VŠEVĚDU SE PODOBÁM (TO JE SNAD JASNÉ NE?) *** A POD NÍ VISELA CEDULE *** ROZHODL JSEM SE DÁT SI
DOVOLENOU A NA NEURČITOU DOBU OBDIVOVAT KRÁSU HAVAJSKÝCH OSTROVŮ. TÍMTO NA VÁS VŠECHNY UVALUJI KLETBU, ŽE POKUD NĚKTERÉ Z BYTOSTÍ ČEKAJÍCÍ PŘED VĚŽÍ ŘEKNETE, ŽE JSEM PRYČ, NA MÍSTĚ ZEMŘETE. HAKKIN ZRUDNUL JAKO RAJČE, VZAL ZE STĚNY JEDNU ZE ZHASLÝCH POCHODNÍ, OTOČIL PRVNÍ CEDULÍ A POCHODNÍ NA NI NAČMÁRAL: *** DĚD VŠEVĚD - NIC NEVÍM, NIC NEZNÁM, NEVÍM PROČ VÁM TO POVÍDÁM.*** A NA DRUHOU CEDULI NAPSAL: *** ROZHODL JSEM SE, ŽE UŽ NA PLAVÁČKA ČEKAT NEBUDU A ODCHÁZÍM NAVŽDY. ŘEKNĚTE TO KAŽDÉMU KOHO POTKÁTE. *** BRATŘI SEŠLI DOLŮ, SEDLI SI NA KÁMEN A NAHLAS PŘEMÝŠLELI NAD SVOU SITUACÍ: ,,CO BUDEME DĚLAT? DĚD NÁM BYL K NIČEMU, STŘEVÍCE NEMÁME, NEVÍME KDE JE TA HAVAJ A K TOMU NÁM JIŽ ZBÝVÁ JENOM JEDEN MĚSÍC NA TO ABYCHOM SE VRÁTILI. POKUD NEBUDEME MÍT STŘEVÍCE, SULTÁN ALI NÁM NECHÁ UTNOUT HLAVY. POKUD SE NEVRÁTÍME, TAK PRO NÁS POŠLE VOJSKO A HLAVY NÁM UTNE STEJNĚ. CO NAPLAT JDEME DOMŮ.“ BYLI CELÍ ZKROUŠENÍ, NECHTĚLO SE JIM JIM JÍT NA SMRT, ALE VŽDY VĚDĚLI CO JE JEJICH POVINNOST. ANO TA STEJNÁ POVINNOST, KTERÁ Z NICH UDĚLALA NEJLEPŠÍ BOJOVNÍKY A TAKÉ TA STEJNÁ POVINNOST , KTERÁ JE DOSTALA DO TÉHLE ŠLAMASTIKY. CESTA DOMŮ BYLA DLOUHÁ, POTKALI SPOUSTU ZAJÍMAVÝCH LIDÍ A BYTOSTÍ. NAPŘÍKLAD NĚJAKÉHO HOSTINSKÉHO A TRPASLÍKY A TAKÉ VÍLU A PRINCEZNU S DOPROVODEM. AHMADOVI SE VÍLA STRAŠNĚ LÍBILA A HAKKINOVI SE PRO ZMĚNU STRAŠNĚ LÍBILA PRINCEZNA. NUTNO UZNAT, ŽE SI VŠICHNI TAK NĚJAK PADLI DO OKA A TÝDEN ZŮSTALI POSPOLU. PO TÝDNU MUSELI, ALE BRATŘI POKRAČOVAT A TAK SVÝM NOVÝM PŘÍTELKYNÍM VYSVĚTLILI CO JE JEJICH POVINNOST. ČEKALI ŽE BUDOU POKRAČOVAT SAMI, ALE TYTO SLEČNY VZALY JEJICH POVINNOST ZA SVOU.
A TAK CESTOVALI SPOLEČNĚ. KDYBY NEBYL HAKKIN TUREK, TAK BY MU MOŽNÁ PŘIPADALO AŽ DOJEMNÉ , ŽE PRINCEZNA KVŮLI NĚMU S SEBOU TÁHNE ODDÍL DVACETI OZBROJENÝCH VOJÁKŮ NA KONÍCH A ČTYŘI SLUŽEBNÉ.
TO VŠE JEN PROTO, ŽE SE DO NĚJ ZAMILOVALA. AVŠAK HAKKINOVI JAKO TURKOVI SE TO VŠE ZDÁLO NAPROSTO PŘIROZENÉ. SÁM PRINCEZNU VELICE MILOVAL. AHMAD, ALE TOLIK ŠTĚSTÍ JAKO HAKKIN NEMĚL, NEBOŤ VÍLA NEMĚLA KONĚ A BYLA PONĚKUD KŘEHCE STAVĚNÁ A TAK ASI PO DNI POCHODU SI ROZEDŘELA CHODIDLA.
NADÁVALA A VYHROŽOVALA, ŽE TAM ZŮSTANE. AHMAD JI NEBRÁNIL, VĚDĚL CO JE JEHO POVINNOST, ALE JEDNO MU TO ROZHODNĚ NEBYLO. A TAK CELÉ PROCESÍ POKRAČOVALO DÁLE AŽ DOJELO DO TURECKA. STIHLI TO PŘESNĚ TŘI DNY PŘED SVATBOU. ALI SI JE NECHAL OKAMŽITĚ PŘEDVOLAT. BRATŘI SI CHTĚLI UŽÍT JEŠTĚ ŽIVOTA A TAK SE DOHODLI, ŽE SULTÁNOVI ALIMU NEŘEKNOU O NESPLNĚNÍ ÚKOLU DOKUD TO NEBUDE NEVYHNUTELNÉ.
,,TAK JSTE ZPĚT. NAŠLI JSTE MÉ STŘEVÍCE?“ ,,ANO, VAŠE JASNOSTI!“ ,,A KDE JSOU?“ ,,Ó MOCNÝ SULTÁNE, ROZHODLI JSME SE JE USCHOVAT AŽ DO VAŠÍ SVATBY, ABY SE KRÁDEŽ NEMOHLA OPAKOVAT. DO TÉ DOBY BUDOU POD NAŠÍM BEDLIVÝM DOHLEDEM.“, ZALHALI AHMAD S HAKKINEM. OPUSTILI AUDIENCI A TOULALI SE BEZCÍLNĚ PO SULTÁNOVĚ PALÁCI. ,,STŮJ, TO JSOU MOJE BOTY!!!“, BRATŘI SEBOU OKAMŽITĚ TRHLI A V RUKOU SE JIM ZALESKLY ARAKY. UVIDĚLI JAK Z POSTRANNÍCH DVEŘÍ VYBÍHÁ PIŽMI. PIŽMI, JE SULTÁNŮV PEKINGSKÝ PALÁCOVÝ PSÍK. PIŽMI PELÁŠIL SEČ MU NOŽKY STAČILY A V TLAMIČCE DRŽEL PÁR BOT, KTERÉ BYLY DOHROMADY O DOST VĚTŠÍ NEŽ ON SÁM. AHMADA S HAKKINEM TO TRKLO OKAMŽITĚ. ZASTAVILI SLOUŽÍCÍHO, KTERÝ ZA NÍM BĚŽEL ABY HO NEDEJALÁHOVI NEVYPLAŠIL A SAMI SE JALI PIŽMIHO PRONÁSLEDOVAT. PIŽMI UTÍKAL A UTÍKAL. BRATŘI MU BYLI NEUSTÁLE V PATÁCH. NAKONEC PIŽMI NĚKDE ZMIZEL A ONI ZJISTILI ŽE JSOU VE SKLEPENÍ. PŘED NIMI BYLY JENOM JEDNY DVEŘE, KTERÉ NIKDO UŽ ASI CELOU VĚČNOST NEOTEVŘEL. VTRHLI DOVNITŘ. TAKOVOU HROMADU SANDÁLŮ, BOT, CUKLÍ, DŘEVÁKŮ A OPÁNKŮ VŠEHO DRUHU BRATŘI JEŠTĚ NIKDY NEVIDĚLI. NA HROMADĚ TOHO VŠEHO SEDĚL PIŽMI A ROZKOŠNICKY POŽVYKOVAL JEDEN PÁR KOŽENÝCH BOT. AHMAD S HAKKINEM SE V BOTÁCH ZAČALI PŘEHRABOVAT. SMRAD TAM BYL VELIKÝ, ALE ZACPALI SI NOSY A SULTÁNOVY SANDÁLY BRZO NAŠLI. ZA TŘI DNY BYLA SVATBA, TEDY VLASTNĚ DVĚ SVATBY. KROMĚ SULTÁNA ALIHO SE ŽENIL I HAKKIN S PRINCEZNOU OLIVIÍ. A CO AHMAD? AHMAD SI TAM NAŠEL NĚJAKOU SLUŽEBNOU SE KTEROU SE VESELIL DOKUD HRÁLA HUDBA. MYSLÍTE SI ŽE JE KONEC? NE TO TEDY NENÍ. AHMAD ZŮSTAL VE SLUŽBÁCH SULTÁNA A HAKKIN ODJEL SE SVOU ŽENOU DO JEJÍ ZEMĚ. PO MĚSÍCI SE ALE HAKKIN VRÁTIL ZA AHMADEM. ,,BRATŘE TA ŽENSKÁ JE HROZNÁ! CHOVÁ SE STRAŠNĚ PANOVAČNĚ A POŘÁD PO MNĚ NĚCO CHCE. TO JE POŘÁD DOKOLA HAKKINE TO, HAKKINE TAMTO! UŽ MĚ TO NEBAVÍ. POJĎ UTEČEME SPOLU A VYRAZÍME DO SVĚTA A BUDEME SI DĚLAT CO CHCEME JAKO ZA STARÝCH ČASŮ, DOKUD NEPADNEME HRDINNĚ V BOJI.“ ,,HAKKINE! TO JSEM JÁ TVÁ MILOVANÁ OLÍVÍÉ!“ ,,UŽ JE TADY! DĚLEJ MIZÍME.“ A TAK BRATŘI VYRAZILI DO SVĚTA… -TRS-
Noble Ilse
ZdravotnicTAJENKA ká I služba
Latinsky svět
Galové
Francouz. město
Sodík
Planetka
Orbis Aneat
Dědovi nejmladší příbuzní
Spojka
TAJENKA II
Rozloha
Část koupelny
Žáby
Římsky 49 Ostrovan Hormon
Dát na loď Nejbližší hvězda
Francouz. platislo
Římsky 101 Italské obydlí
Napodobenina
Vytahovati meč
Otoni
Staré zájméno
Draslík Kyperská jednotka objemu
vrt
Snížený tón
Část týdne
Svátky
Ani v tomto vydání Leoše křížovka prostě nemůže chybět. A proto obraťte tužky správným směrem, nachystejte gumu a někde si půjčete mozkové závity. Tajenka je ...
10 x 10
Textilní rostlina
Anglická spojka
Povel vozky
Římsky 999
Vápník
Podnos
And Kile
Dětský pozdrav Část vozu
Bujný kůň
Umělecký styl
Zápor
Frančtí králové
Poloměr
Dusík
Označení českých letadel
Část básně
Špatná počasí
Japonská měna Anglicky vrchol Hélium
Táborník Had Draslík
Španělské auto
Ypsilon
Předložka Sibiřský veletok
Ženské jméno
Top
Ten i onen Divadelní závěs
Karetní hra
Casa
Motýl
mysy
Duch
Hliník
Skupina jezdců
Ylo
Předložka Velké tepny Předložka
Kyslík
Africký slon
Ruský souhlas
Ekipa -H2O-
M
ongolùv
koutek decentní poezie
S čerteme a andělem na věčné časy, při jejich plánech brali nás ďasi. Prý beton lepší než tráva, tuhle lež sežrala by jim jen kráva. Vše dobře dopadlo, na naší louce zase tráva roste, z dobyvatelů čerta a anděla stali se hosté. − trs − Máme doma Harryho a ten má velké sombrero. − Česík −
Možná si řeknete, že jsem blázen, při raním stávání chybí mi bazén, slastný pocit jitřního chladu, jablka uzmuté v nedalekém sadu. − poeta − Když jsem přijel z tábora Hlad jsem měl jak stodola byl velký ten neřád tak je to sním pořád − poeta −
