...
'. --. ----... '
Mestsky urad Trutnov Odbor rozvoje mesta a uzemniho planovani Slovanske nam. 165 54116 Trutnov
V Male Upe dne 24. fijna 2010
§ 23 odst. 1) zákona č. 183/2006 Sb. umožňuje podání námitky prostřednictvím zmocněného zástupce veřejnosti pouze u "konceptu" nebo "návrhu" územně plánovací dokumentace nikoli u "návrhu zadání".
MUTNP00FBDRX
Vecne shodne pi'ipominky k navrhn zmen uzemniho planu Mala Upa a zmocneni ziistupce verejnosti
My, nite podepsani obcane a sympatizante Male Upy, uplatliujeme v souladu s § 23 ods!. I ziikona c. 183/2006 Sb., uzemnim planovani a stavebnim i'adu (stavebni zakon), vecne shodne pi'ipominky k navrhu zmen c. I uzemniho planu obee Mala Upa. Na zaklade nite uvedenyeh pi'ipominek zmociiujeme JYzickou osobu: Karla Englise, Horni Mala Upa 17, 542 27 Mala Upa, aby na zaklade teehto pfipominek podala namitku k navrhu zmeny c. I § 23 odst. 2) zákona č. 183/2006 Sb. uzemniho planu Mala Upa a k nasemu dalSimu zastupovani v teto veei. Predmetna uzemne planovaci dokumentace
umožňuje zmocnit zástupce veřejnosti na základě věcně shodné připomínky k "návhru" popřípadě "konceptu" nikoli připomínky k "návrhu zadání"
•
Starosta obee Mala Upa dne 6. kvetna 2009 oznamil, ze je nutne uzemni plan obee Mala Upa zmenit. Fyzieke a pravnieke osoby mely do 30. cervna 2009 pi'edlotit sve po'ladavky.
•
Celkem bylo pi'edlozeno 71 pozadavku na zmenu uzemniho planu (pozn.: pi'ehled zmenje obeeny a neuplny se zi'ejmyrui ehybami (spatna cisla zadosti, pozemku, nespravne vyplneni zadatele, 'ladatele, kterym pozemky nepati'i atd.), drtiva vetsina pOZadavkU pozaduje stavet objekty na nezastavenem uzemi, na Incnich enklavach.
•
Zamer pofizeni zmeny C, I uzemniho phinu obee sehv31ilo zastupitelstvo obee Mala Upa dne 22. dubna 2010.
•
Mestsky urad Trutnov - odbor rozvoje mesta a uzemniho planovani oznamil v souladu s § 47 ods!. 2 stavebniho zakona vystaveni navrhu zadani uzemne planovaci dokumentaee.
Pl'ipominky
1.
Zasadne nesouhlasime s umoznenim staveni objektu na lucnich enklavach, yfjimkou jsou stavby na miste prokazatelne zaniklych staveni. Konkretne nesouhlasime se zastavbou v lokalite Simovy chalupy a lucnich enklav v Latove udoli, v okoli kostela sv. Petra a PavIa, v udoli Cerne vody, Noyfch domku a Smrci. Povoleni stavet na Incnich enklavach totiz nenavratne poskodi typickY a charakteristicky rys Male Upy, totiz lucni enklavy s rozprylenou horskou zastavbou.
2.
Pozadujeme, aby byl kvuli jedinecnosti Male Upy zpracovan regnlacni plan (§ 11 stavebniho zakona), kter:)' by jednoznacne a nezavisle definoval, kde lze ci nelze stavet, a jakYmi regnlativy by se stavba mela l'idit.
Nase pi'ipominky se netYkaji staveb nutnych pro fungovani obee a Skiarealu Mala Upa (napr. propojeni ly'lai'skYeh are31u Pomezky a U kostela, rozSii'eni parkovist' atd).
Zduvodneni
Lucni enklavy jako genius loci Mali Upy 1.
V Krkonosfchjsou poslednf dye mista, kteni si zachovala svnj charakter, Paseky nad Jizerou a Mala Upa. Mala Upa vdecf sve jedineenosti prave luenim enklavam s rozptYlenou zastavbou horskYch chalup.
2.
Jednotlive lucnf enklavy vznikaly v Male Upe postupne po dobu vice jak 200 let.
3.
Pro Malou Upu charakteristicke lucnf enklavy se nachazeji v oblastech: Latovo udoll (nejvfce pofudavku na zmenu), Spaleny Mlyn, U kostela (pozadavky na zmenu), Rennerovy boudy (pozadavky na zmenu), Eliseino udolf a Cerna voda (pofudavky na zmenu), Nove Domky (pozadavky na zmenu) k Pomeznim Boudam a Smrei (pozadavky na zmenu) k Pomeznim Boudam pres Mokrejamy.
4.
Prave skutecnost, ze Mala Upa si zatim tento charakter zachovala a nepostupovala podobne jako jina krkonosska stl'ediska, zejmena diky zal'azeni obce do 2.a 3. zony KRNAP, cini obec jedineenou a zajimavou. A jakakoliv nova vetsi vystavba ua lucnich enklavach obci jednoznacne u'kodi.
Exisluje vubec potreba zmeny nzemniho pltinu? 5.
Predlozeny navrh zmeny C. I 6zemniho planu uvadi misledujicf duvody pro zmenu uzemniho planu: DUvodem pro pofizeni zmeny uzemniho pIQnu obce Mala Upaje skutecnost, ie od doby
zpracovani a schvalenf stavajici Uzemne pIQnovaci dokumentace obce doslo ke zmenam v ntizorech na vyuiiti uzemi obce, k novym pozadavkUm na vymezeni zastavitelneho uzemf. Pfedpokladany rozsah techto zmen spolu s Ilovymi pozadavky pravnickYch a JYzickYch osob na vyuziti uzemi vedl k rozhodnuti zastupitelstva obce poNdit zmenu c. I Uzemlliho pIQnu. Je tl'eba se ptat, zdaje tento duvod (zmena v nazorech na vyuziti uzemi) dostatecny pro zastaveni lucnich enklav. 6.
Ptame se, zda byla v souladu s 55 ods!. 3 stavebniho zakona prokazana nemoznost vyuzit pro pozadavky jiz vymezene zastavitelne plochy a zdaje tedy opravdu potfeba norych zastavitelnych ploch? Ze stavajiciho uzemniho planu je zrejme, ze na uzemi obce jeW) zastavitelne pozemky existuji, proc tedy zastavovat to nejcennejsi, co obec rna?
7.
Je otmou, kvuli cemu obec potfebuje Incni enklavy totalne zastavit. Pokud se v nich rna podnikat, tj. poskytovat ubytovaci sluzby, k eemuje potl'eba stavet dalsich cca 60 norych chalup, kdyzjiz nyni maji mistni podnikatele problemy obsadit letni sezOnu? Ve vetSine pl'ipadech vsak zhodnoceny pozemek zmeni brzy majitele a ten novy si tam postavi vfkendovou chaloupku. V anijednom pl'ipade neexistuje duvod, proc by tyto snahy, za takovou cenn, mela obec podporovat. Skutecne rozvojove potfeby obce jsou jine, ne:!; parcelovat lonky.
Vychazi nam Z 10//0: stavajici nzemni plan neni treba zasadne menit Ve stavajicim uzemnim planu jsou zavery, ktere jsou stale platne: 8.
Vsechny lokality s ryjimkou SpaIeneho Mlyna a nynijiz Pomeznich Bud si zatim uchovaly pi'iznivy pomer mezi velikosti objektU, hustotou zastavby a horskou krajinou. Tato rozptYlena zastavba je jednim ze zakladnich fenomenu Male Upy A nyni bychom meli pl'ipustit zhorseni takoveho stavu?
9.
Pl'frodnf prostl'edi ajebo ryjimecmi kvalitajejednim z nejryznamnejsich fenomenii Male Upy. Jeho ochrana v ramci irPD je tedy samozfejme prioritou. Toto prostredi je soucasne nejvet'i atraktivitou uzemi i z hlediska cestovniho ruchn.
10.
Zakladnim znakem, ktery je typicky z urbanistickeho hlediska pro uzemi Male Upy, je rozptYlena zastavba v lucnich enkllivach, ktera rna pouze dflci zahusteni v dvou tradienich
centrech a to "U kostela" a na Pomeznich Boudach Tento urbauistiekY reuomeu musi byt pn rozvojove zastavbe zaehovau. Pokud se bude jeduat 0 rystavbu objektu, budou v cimci rozptY1eue zastavby vyuzivauy pareely po zauiklyeh domeeh, kde casto jeste existuji zaklady puvodnfch objektii a predevsim vzrostle stromy, ktere byly tradicnim prvkem, ktery vystavbu dopliloval. V techto pripadech bude samozfejme zohledneuo puvodni mefitko. 12.
Specifika rozptYleue horske zastavby, ktera je pro eele uzemi Male Dpy typiek:i, vyzaduji i jiuy zpusob zpraeovani UPD, nebot' plosne cleneni funkcni plochy, jakje uzivame u befuych mestskYch nebo i vesnickych sevrenejSich sidelnich utvanl, zde neni zcela pouzitelne. Zastavene uzemi je mozno definovat pouze v lokalite Pomezni Boudy.
Kvalita ntivrltu zmeny c. 1 ftzemnilto p/Unu 13.
Vyberoveho fizenf na pofizenf zmen uzemniho planu se ucastnilo vice architektu, vcetne renomovanych a majicich zkusenost s Krkonosemi, zastupitelstvem obce byla ale nakonec vybnina panf BIen Malcharkova z Opavska. Lze se duvodne domnfvat, ze jeji hlavni kvalitou byla pi'iprava navrhu zmen uzemniho planu podle instrukci zadavatelu. Text navrhu zmeny c. 1 uzemnfho phinu je obsahove velmi vagnf, casto si protifeci a nepridava prakticky zadnou pfidanou hodnotu, chvilemi se zda, ze zpracovatel ani na Male Upe nikdy nebyl. Z ryse uvedenyeh duvodu by mel byt mivrh ua zmenu uzemniho phiuu podrobeu vetsimu zkoumani dotceuyeh orgauii.
14.
Obec a zpracovatel uzemniho planu nemeli snahu 0 korekci pozadavku investoru. Proste vsechny pozadavky zakreslili do navrhu uzemniho planu. Tim vlastne vsechny zmeny posvetili a cekajf, az mozna dotcene organy (KRNAP) nektere pozadavky zamitne. S timto uezodpoveduym postupem zasadne nesouhlasime a ptame se, jak:i tedy byla fuukee zpraeovatele uavrhu c. 1 uzemuiho planu.
15.
Nemyslime si, ze navrh zmen c. I uzemniho planu vycbazel z hlavniho cile uzemniho fizeni (§ 18 odst. 4 stavebniho zakona): Uzemni planowini ve verejm}m zajmu cltrani a razviji pfirodnf, kullurni a civilizacni Itodnoty ftzemf, vcetne urbanistickelta, arcltitektanickelta a arclteolagickelta difdictvi. Pfitom cltrani krajinlljako podstatnou sloiku prostredi iivala abyvatel a zakladjejiclt totoinosti. S oltledem na to urcuje padminky pro Itaspodarne vyuiivani zastaveneha Uzemi a zajist'uje ocltranu nezastaveneJlO ilzemi a nezastavitelnyclt pozemkit. Zastavitelne plachy se vymezuji s ahledem na palencial razvoje uzemi a mirll vyuiiti zQstaveneho uzemi.
Obecne k pfedlozenym investicnim Zlimeritm 16.
Pokud je jednfm z cnu zvysit pocet trvale zijicich obyvatel, potomje dobfe si pfipomenout, kdo jsou iadatele. Krome nekolika trvale zijicich obyvatel, obce a Iyzarskeho arealu SKiMU jsou to vetsinou nezmimi investofi, ktefi pozemky ziskali velmi levne od Pozemkoveho fondu s cilem sve investice nekolikanasohne zhodnotit.
17.
Pozadavky na zmenu uzemniho planujsou zdilvodneny velmi ohecne, vetsinou pouzejako "Paiadavek na zmifnu vyuiiti pazemku s mainosti vystavby rekreacniha ubytavaciha abjektu". Pozadujeme konkrHnejsi popis zamysleneho investicniho zameru se zduvodnenim, proc je takova zmena pro obee prospesua.
18.
Nektere pozemky jsou srym umistenim ci velikosti plochy pro novou stavbu naprosto nezpusobile. Presto v pozadavcich figuruji.
19.
Jednim z nejvetsich zadatehl je neznama firma (z Opavska jako zpracovatel navrhu zmeny c. I uzemniho planu), ktera zilda 0 ryznarnnych 19,7 ha, cimz by doslo k vyznamnemu zahoru pildniho fondu.
Ochrana pfirody a limity vyuiili uzemi 20.
Mala Upa le'li v I., 2. a 3. zone KRNAP.
21.
CHem ochrany KRNAP v souladu s jeho poslanim (§ 2 Narizeni vlady CR C. 16511991 Sb.) a pod Ie § 15 z.:ikona 114/ 1992 Sb. 0 ochrane prirody a krajiny je uchovani a zlepsenijeho pfirodniho prostredi, zejmena ochrana ci obnova samoi'idicich funkci pi'irodnich systemu, prisna ochrana volne zijicich zivocichU a plane rostoucich rostlin, zachovani typickeho vzhledu krajiny.
22.
Mala U pa je zarazena do evropsky ryznamne lokality Krkonose a do ptaCi oblasti Krkonose.
23.
Predmetem ochrany evropsky vyznamne lokality (Nai'izeni vhidy c. 132/2005 Sb. )je 21 typu pi'irodnich stanovist' (z toho 6 prioritnich), 4 druhy rostlin a 2 druhy zivocichi'I. Mezi takova stanoviste patfi i poloZka 6520 Horske seceDe louky.
24.
Mala Upa je zarazena do Biosfericke rezervace Krkonose. Pnive v naraznikovych a prechodorych zomich biosferickll rezervace by melD dochazet k obnoveni narusenych ekosystemu, k vytvareni vazeb pro zajisfovani trvale udrZitelneho rozvoje a hospodafeni se zdroji.
25.
Podle § 5 zakona C. 33411992 Sb. 0 ochrane ZPF jsou pofizovatele a projektanti uzemne planovaci dokumentace povinni navrhnout a zdiivodnit takove reseni, ktere je z hlediska ochrany ZPF a ostatnich zakonem chranenych obecnych zajmu nejvYhodnejsi. Pi'itom musi vyhodnotit pi'edpokladane dusledky navrhovane reseni na ZPF, a to zpravidla ve srovnani s jinym momym resenim.
Pi'ijeti zmocDeni zastupcem verejnosti Karel Englis toto zmocneni pi'ijima:
V Male Upe dne 26. rijna 20 I 0
Pi'iIohy: Podpisory arch
Seznam obcanu Male Upy, ktefi uplailluji veen" shodnou pi'ipominku k navrhu c. 1 zmeny tizemniho planu obce Mala Upa a zmocilujijako zastupce verejnosti Karla Englise. Jmeno. pfijmenf (hulkovym pfsmem) I
2 3
4 5 6 7
8 9
10 II
12 13
14 15 16
17 18
19
20 21 22
23 24
25 26 27
28
29 30 31
32
Adresa trvaleho pobytu
Podpis
Sez'l!'m s~mpatif3'
[email protected] Dpy, kteff se p otoZiiuji s, uv~den ' mi pi'ipomh~3J,l'i. /' ../
t'tca?;e~ I'C/ TKZ
c,
/X?/d' a.
Jrneno a pfijmeni (hulkovym
C'
~e#'toP't.-
a
;fI£2
r
'/&!(?
;?
Pod pis
Adresa trvaleho pobytu
pi,mem)
2
3 4
5
6 7
/ /
N/!Ja/e .oc;
. ,
,"-,f
