EKONOMIE
NAKLADY NA ZMIRNOVANI ZMEN KLIMATU Jan Burian
1. Institucionaini ramec Podle zpr^v Mezivladniho panelu pro klimatick6 2m6ny - IPCC [4a, 4b] existuji nov6 a siln6j§i doklady o torn, ze vzrust prum^rnych globalnich teplot pozorovany za poslednich 50 let je zpusoben (^astJ lidskou Ainnosti. Lidska 6innost bude oviivrtovat sloieni atmosfery v prub6hu 21. stoleti a prCimfeme globiini teploty i hiadina mofi bude vzrustat podle vgech sc^nifu, ktere IPCC anatyzuje. IPCC byl zaIoJen v roce 1988 dv6ma organizacemi OSN, Sv6tovou meteorologickou organizaci (WMO) a Programem OSN pro fivotni prostfedi (UNEP). Ufielem je zjiStSni rizik klimaiickych zm6n zpCjsobenych lidskou ^innostl. Mo^na spojitost mezi klimatickymi zmfenami a lidskou Cinnosti se zaklfidi na dvou evidencich:
• Za poslednich 50 let roste prumferni globiini teplota relativnS rychle oproti predchozimu vyvoji za stovky i tislce let. • Existuje pHmd spojitosi mezi lidskou (Sinnosti a emisemi tzv. sklenikovych plynCi {Greenhouse Gases, GHG) do atmosf6ry. Mezi sklenlkov6 plyny patFi CO,, metan, oxidy dusiku, haloalkany a dal5i plyny. NejduleiitfijSi z nich je patrn6 CO,, ktery se uvolnuje pl'i spalovini fosilnich paliv, a metan, jehol uvolAov^ni souvisi zejm6na se zemddfilskou iinnosti. Zvy§ov4ni objemu GHG od 19. stoleti do souiasnosti (zajm^na v dusledku zvy5en6 spotfeby fosilnich paliv) koreluje se zvySov^nfm prum§rnych globAlnich teplot ve stejn^m obdobi. IPCC a vetk^ 6Sst v6deck6 komunity zabyvajici se klimatem a chemii sklenikovych plynu 2ast6va
OtiT. 1: VlBvo • vyvoj prumirnych teplot za poslednich 140 a 1000 let, vpravo • vyvoj emisi uhliku podle odv6tvi a oblasti Annual Carbon Emissions by Region —
Wmiem Europe nAH EAST Asii Europe & Fonn«r Sovlvt S India & Southeiti Atia Audralla. lipan. Pacific Ocean S u m Central & Souih ArrMdca Middle Ean
Global FosstI Carbon Emissions Total Peirotujm Coal NauralGll Camani Producttan
Zdro|;|4a],[3|
strana 10
4 / 2007
E+M
EKONOMW hypot6zu 0 pi'idinne souvislosti mezi zvySujici se koncentraci GHG v atmosfdi'e a zvySovAnim prum6rn6 globaini teploty (tzv. Global warming hypothese). (Viz Obr. 1.) V roce 1992 byla v rAmoi OSN navrJena Konvence o klimatickych zm6nAch (Framework Convention on Climate Change; UNFCCC nebo FCCC). Tato mezistitni dohoda ma, s ohiedem na hypotezu o globalnim oteplovani, za cil redukovat emise sklenikovych plynu. IPCC slouzi jako vfedeck^ autorita pro FCCC. V roce 1997 byl k FCCC pfidan dodatek, zn^my jako Kj6tsky protokol, ktery stanovuje konkr^tni limity emisi a zakotvuje mofnost mezinarodniho obchodovani s povolenkami emisi. Cilem je snijit urovert emisi COj o 5.2 % vzhledem k roku 1990, co2 znamenA snIJeni o 29 % oproti pFedpokladan6 urovni v roce 2010 bez sniieni emisi. Limity a povinnosti jsou diferencov6ny mezi zem6 tak, aby nebrzdily rCist rozvijejicich se zemi, a naopak, aby zem6 rozvinut6 (oznaCovan6 jako Annex II) mohly od rozvijejicich se zemi (a od zemi byval6ho vychodniho bioku) nakupovat emisni povolenky a uskutefiftovat pen6zni a technologick6 transfery do t6chto zemi. Kjotsky protokol vstoupil V piatnost dne 16. unora 2005. Kj6tsky protokol je kritizovin z nfikolika stran. PFedpokl^dan6 sniJeni globilnich teplot v dusledku limitu stanovenych protokolem je velmi nizk6 oproti vzrCistu teplot v prubfehu 21.stoletl, kter6 pFedpovidi IPCC. Vzhledem k tomu se zdd neunosnA nAkladnost implementace protokolu. NSkladnost opatreni na snizovani emisi plyne zejmena z toho, ie sniJov^ni emisi znameni sniSovani spalovani fosilnich paliv a tim i sniJovini produkce energie. Substituovat energii z fosilnich paliv alternativnimi zdroji prinASi nAklady, nebot'alternativni energie je v soufiasnosti draiSl a neni ji dostate6n6 mnoistvi. Ekonomick6 mechanismy zahrnut6 v protokolu, tedy obchodovdni s emisnimi povolenkami, kritizuji ngkteFI ekonomove (napF. Nordhaus, [12]) jako nedostatefin^ a neefektivni a navrhuji nahradit ho zdan6nlm emisi nebo cenovou regulaci (price-caps), Konefin6 je zpochybAovana samotna hypot^za globilniho oteplovani. respektive je zpochybrtov^na spolehlivost a pravdfepodobnost modetu vyvoje klimatu a pFipadnych negativnich dopadu na hospodArstvi. USA. kter6 protokol za Clintonovi administrativy symbolicky podepsaly, signalizovaly v roce 2001, po neshodach na sjezdu v Haagu, svoji neochotu
E+ M
smiouvu ratifikovat. Jako dCivod byly uv^dSny vySe zmin§n6 kritiky a neflexibilita protokolu. Prezident Bush tak6 kritizoval diferenciaci povinnosti a limitCi emisi, konkr^tnS fakt, ie C(n6, kterS je druhym nejvfetSim amitentem hned po USA, neukl^dS protokol zadn6 povinnosti. Vzhledem k tomu, le USA jsou nejv6tSi sv6tovy producenti emisi, odhaduje se, le implementace protokolu povede v prvnim obdobi 2008 - 2012 ke snizeni celosv6tovych emisi pouze o 1 %. Obhijci a zfi^sti i kritici KjdtskSho protokolu (napF. zminfeny Nordhaus) vSak vidi jeho hodnotu zejm6na ve vytvoFeni noveho institucionalniho rimce pro globdini regulaci emisi. Kj6tsky protokol poskytne hlubSi vhled do fungovdni globilni regulace emisi a obchodu s emisnimi povotenkami. Na tomto z^kladS budou moci v budoucnosti vznikat nove a efektivnSjSi mezin&rodnf dohody.
2. Klimaticke modely a jejich spolehlivost 2.1 Nahle klimaticke zmeny Zprava NRC (National research council) o ndhlych klimatickych zmSnach [1] pFin^Si ndsledujlol doporufieni: je potFeba zlepSit zikladni znalosti, modelovini, instrumentAIni a paleoklimatioki data, a statistick6 metody pro zkoumSnl ndhlych klimatickych zm6n. V podstatg v£ichni odbornici zabyvajici se vyzkumem vyvoje klimatu se shodujl, ie v horizontu 21. stoleti muze dojit k nihlym klimatickym zm6nAm. Tyto mo2nosti jsou odvozeny ze znalosti 0 podobnych udcilostech v prehistorick6 minulosti (tyto udAlosti souvisely vStSinou se stFidSnlm dob ledovych). Jednd se zejm6na o prudky n4rust ii naopak pokles teplot, nAhle uvolnSni a tani ledovcu a n6sledn6 zvySeni hiadin moFi, zmfiny v cirkulaci tepla a salinity v oceinu (to se tyki napF. Golfsk6ho proudu), moinost uvolnSni metanu vazan6ho v usazeninich na dn6 ocectnu, zvySeni poitu a intenzity cyklonu a dalSich atmosf6rickych poruch. Probl^mem je urfienl pravdSpodobnosti takovych nahlych klimatickych zm6n, respektive ur6eni prahov6 urovnfe (napFiklad koncentrace emisi GHG V atmosf6fe, prum6rn6 teploty atmosf^ry, teploty oce^nskych vrstev apod.) pFi kter6m se nihie klimaticke zmfiny projevi nebo se silnS zv^SI jejich riziko.
4 / 2007
strana 11
EKONOMIE Obr. 2: Nahofe • vyvoj teptot v minulosti a predikce podle ruznych rnodelH, dole shoda prumeru modelovanych teplot a pozorovanych teplot v mtnulosti pro ciste pfirodni vlivy (zejmena siunecni a geotermaini), vlivy cloveka a oba vlivy dohromady
« «
1100
DM
laOO
MM
1BD0
MOO
IXIO
MOO
WO
SDOO
I1DD
— M k
Annual Carbon Emissions by Region W»slem Eunqw Cofinnunlii Easi Asia EHtem Europe & Foirner Soviet State* India ft ScxnhcHt Asia AuiiralM. lapan, PK^fic Ocaan S o n s ial&Soutr
1M0
1M0
IMO
2000
Global Fossn Caibon Emissions Total
; (4a| Strana 12
4 / 2007
EKONOMIE I Oceinologov6 napfiklad s vysokou pravddpodobnosti pFedvidaji vliv stoupajioi prum^rnd teploty na zmen§ov^ni objemu a zmSny polohy Golfsk6ho proudu. Otazkou je, zda zmSny mohou byt prudk^ a ne£ekan^, nebo budou mit plynuly charakter. PFestoie v6t§ina modelu, kter6 uvAdi napfiklad studie [14], predpovidd postupne zmdny, existuji i modely, kterS (pfi zapo£it4n{ vlivu tdnl Gr6nsk6ho ledovce) ukazuji prudky pokles teplot V poldrnich a subpol^rnich oblastech kolem roku 2090. Studie (1 ] zase ukazuje, ^e postupnd zvy§ov4ni koncentrace CO^ na dvojnSsobek sou6asn6 urovn6 povede k chaotickemu a nepredvidateln6mu vyvoji v intenzitd Golfsk^ho proudu. Vzhledem k vysoce komplexni povaze modelovane skutecnosti, tedy klimatickeho syst6mu zahrnujfciho atmosf6ru, ocean, povrch zem6, polArni ledovce a lidskou 6innost, ja moin6 realizovat jen modely, kter6 situaci do jist6 miry zjednoduSuji. U komplexnich systdmi^ v§ak mal^ zmdny ve vychozich parametrech mohou vest k velkym rozdiium na kone6n6m vystupu. Naklady nAhlych klimatickych zmfen neize vzhledem k vySe zminfinym nejistotAm urfiit. Jak uvddi [1], v^tSina v^zkumu hospod^i^kych dopadu klimatickych zm^n se soustfedi pouze na dopady postupnych zmSn klimatu. Vzhledem k potfebfe aproximovat snizeni produkce v dCisledku klimatickych zm6n jsou v§ak v modelech v6t5inou zahrnuty jist6 odhadovan6 mezni hranice koncentrace CO, V atmosf6Fe, pFi kterych globAIni produkce klesne ridov6 0 desitky procent 6i na nulu (konkr6tn6 v [5] se jedni o zvygeni pFedindustriaIni koncentrace 280 ppmv (parts per milion per volume - pofiet fidstic na milion Cystic v jednotce objemu) o 800 ppmv, pfiCemz sou£asn6 koncentrace fiini 350 ppmv). Existuji metody, kter6 mohou do jist6 miry nejistoty modelO zmirnit. N6kter6 pravdfepodobnostnf distribuoe je moJno stanovit pomoci Bayesovskych subjektivnich pravdfipodobnosti (napfiklad skupina expertu nez^visle odhaduje ngjakou hodnotu - napfiklad vzrust tepioty pFi dvojnAsobn^m zvySeni koncentraci GHG). ModeiovAni velk^ho pofitu riiznyoh alternativ pro ruzn6 nihodng vybiran6 hodnoty parametrCi (tzv. Metoda Monte-Carlo) zase muie do jist6 miry zmapovat pravdSpodobncstni distribuci podmnoiiny prostoru v§ech moinych alternativ. Jeiikoi se vSak nejistota tyki i pouiitych parametru, vnitFni stavby modelu, pFirozenych variaci atd.. nevime jak6 procento ze vSech alternativ tato podmnoJi-
na pokfyvS, tudii nSm tato metoda (v tomto pFipadS) nedcivd moinost u6init si pfesn^jSi pFedstavu o pravddpodobnostni distribuci vSech moinych sc6naFu. Pro podrobnSjSi diskusi konstrukce, pou^iti a omezeni modeiu kombinujicich Bayesovsk6 a Monte-Cario metody viz napF. [5j). Rozhodovini ohiednS mo2n6ho vyvoje globdlnlho klimatu a jeho vlivu na hospod^fstvi, zejm^na s ohiedem na moind ndhl6 zm6ny kiimatu, je nejbliie situaci rozhodov^nl za nejistoty. V teto situaci se projeji robustnost pouiivg vdtSinou metody minimax, kterS minimalizuje maxim^inl moin6 naklady. Napfiklad [9] ukazuje vyhody pouliti minimax metody v porovnini a dalSimi metodami V podminkach nejistoty a zejm6na v porovnini s metodami, kter6 poiitaji s pevnymi pravdfipodobnostnimi distribuoemi. Vzhledem k moinym extr^mnim n^kiadCim zmdn kiimatu maji metody minimax sklon favorizovat aiternativy ktard kiadou duraz na v6t5i a rychiejSf sniiovAni emisi. PFedpovfedi postupnych kiimatickych zm6n jsou zaIoiSeny na spoiehiiv6j§ich modeiech. V sou£asn6 dobd iPCC disponuje ngkoiika modeiy, pfiiemi i6dn6mu z tdchto modelu nepFirazuje konkrdtnf pravdfipodobnost. Spokojuje se s tim, te kaidy model ukazuje na plausibiini (tedy pFi sou6asn6 urovni znalosti moiny) sc6n6F vyvoje V budoucnosti. Reievantni pro tvorbu politickych opatreni jaou bud rozmezi dani tSmito sc6n4fi nebo jejich stFedni hodnoty. PFestoie pi'edpovddi tSchto sc6nafCi do jist6 miry diverguji, vSechny ukazuji zvySov&ni tepioty a jejich schopnost spr^vnd simuiovat minuie tepioty zvySuje jejich duvSryhodnost. (Viz Obr. 2.)
2.2 Normativni debaty vyvolane nedostatecnou spolehlivosti modelu Modeiy budouciho vyvoje emisi, kiimatu a dopadu na hospodaFstvi pFedstavuji z&kiadni motivaci opatFeni pro zmirnfini zm6n klimatu. Jejich nedostatednd spolehiivost ovlivrtuje politick^ £initeie a praktickou reaiizaoi opatFeni. Argumenty odpurcD poiitickyoh opatFeni (n6kdy nazyvanych environmentAini skeptici) i t6ch, kteH cht6ji prosadit CO nejv6asndjSi opatfeni pro sniieni emisi, maji 6asto normativni povahu a kupodivu se oba t^bory snaii argumentovat pr&vd nedostate£nou spolehlivosti modeiu. Skeptici argumentuji ve shodS s tzv. nepaternalistickym altruismem. Nepaternalisticky altruis-
1 / 2007
strana 13
EKONOMIE mus chce zachovat u^itek pro budouci generace (nebo pro n^s samotn6 v dlouhodob6m horizontu), ale neur£uje pMmo z jakych zdroju hude pramenit. Zast^nce nepaternalistick^ho altruismu vSak je§t6 nemusi byt environmentilni skeptik, Argumentace nepaternalistick^ho attruismu je n^sledujici: pokud nem^me ikdn6 jasnd indikitory, i e skuteinS dojde k vyznamnym hospod&Fskym §kod4m v dusledku glob^lnlch zmdn klimatu, nemd smysl za6lt uplati^ovat nesmirn§ nikladnd a mdio vynosn^ (ve smyslu zlepSeni kvality prostfedi) opatfeni, Misto toho bychom m6li dostupnd zdroje uSetfit a optimdind (tj. pi'i trini urokovd sazbd) Investovat tak, abychom (my nebo pMStI generace) mdii v budoucnu k dispozici maximilnt mo2n6 mnoJstvi zdroju [3]. Skeptici dk\e argumentuji, ie optimdind investovand zdroje dok^eme v budoucnosti I6pe vyuiit, nebot' nejistota ohiednd dalSiho vyvoje klimatu (ale i ohledn§ dalSlch moinych probldmu) bude v budoucnosti pravddpodobnS menSi. Nepaternalisticky altruismus se zMkdk na pFedpokladu, te kvalita iivotnlho prostfedi (resp. V naSem pNpadd koncentraci emisi a zm6n klimatu) je jednim ze zdroju, neoviiv^uje celkovou produkfini funkci a niklady na jeho obnovu o jednotku se nem6n( v fiase. Tento pfedpoklad vyznamnfi oviivAuje pfedpoklady ekonomickych modelu dopadu zmdn klimatu na produkci a uiitkovou funkci. Tyto probl6my fe§i 4. a 5. kapitola. PFestoie argumenty skeptikCi stavi na racionalitS, jejich jAdro je normativni. V podstat6 doporu6ujl chdpat spole6enskou situaci analogicky situaci podniku. Podstoupime subjektivn6 relativn6 nizk6 riziko (ve skutefinosti jsme ovSem v situaci nejistoty) moinyoh v4inych dopadu na Jivotni prostfedi s vidinou budouclho zisku z optim4ln6 investovanych zdroju a zmenSenI nejistoty. Zastdnci rychlych a rozsahlych opatreni vedouclch ke zlepSenf Jivotniho prostfedi a sniJenf emisi naopak odmltajl ch^pat spole£enskou situaci analogicky situaci podniku. Argumentuji mor^lnlmi zdvazky jak k pHStim generacim, tak k 2ivym ekosyst6mCim, kterd sa vyvljely spolu s ftlov6kem a nejsou jeho vytvorem. MorAIni z4vazky nas vedou k uplatndni tzv. prinoipu opatrnosti (precautionary principle), ktery odmiti akce jejichi moin6 dusledky zvySuji riziko rozs&hlych a nevratnych negativnich zm6n. UplatnSni principu opatrnosti v pfipadS klimazmdn vede zhruba k n&sledujici argumen-
I strana 14
taci: Hrozba katastrofickych klimatickych zm6n V pflpadd neruSen^ho rustu sklenikovych plyni!i V atmosfdfe je reding, i kdyi jeji pravdSpodobnost nedokiieme kvantifikovat. Pr4v§ proto bychom se m6li rozhodnout pro viasnou a uiinnou regulaci sklenikovych plynCi, nebof ani nejvStSI pfedstavitelnd ndklady regulace nedosahuji moinych plausibilnich odhadu Skod zpusobenych glob&lnl klimatickou katastrofou. Pfestoie argumenty pro rychl^ a rozs^hl4 opatfeni se odkazuji na mor^lnl imperativy, jejich jAdro je racionalni. Princip opatrnosti je moin^ formdind vyjddfit jako vySe zmin^ny princip minimaxu, Vzhtedem k normativni povaze sporCi, vyvolanych nedostatefinou spolehlivosti modelt^ klimatickych zm6n, by politiCtI 6initel6 mSli metody a doporu6enl prezentovan^ zast^nci i odpurci opatfeni ch^pat pouze jako vodltka a nikoll jako jednozna£nd efektivnl a pj'esvdd^ivd racionalni (comprehensive rationality) zivdry ohiednd polltick^ volby.
3. EkonomlcM modely Jak uJ jsme di'lve zminili, modely ekonomickych dopadCi zmdn klimatu po£itaji vgtSinou pouze s postupnymi zmSnami klimatu. I v tomto pfipad6 je zAkladem solidni fyzikAlnS - klimatologicky model poskytujici vstupni data o rostoucich koncentraclch emisl a teplot^. Simulace se £asto omezuji jen na modelovAni emisi COj, nebof jde o nejduleiitSjSI sklenlkovy plyn a jeho kolobdh mezi atmosferou, oceinem a usazeninami je relativnS dobi'e popsiin. Vzhledem k omezenym vypofietnim schopnostem pocitafiu v 90. letech se vSak mnoho ekonomickych modetCi spokojilo se zjednoduSuji'ci aproximaci vyvoje emisi a teplot. Napfiklad v [5] je z fyzik^lniho hlediska kritizov4n NordhausCiv mode! z 1. poloviny devadesdtych let, ktery se stal inspiraci mnoha dalSim modelijm. Tento model pouilvd zjednoduSujicI aproximaci akumulace CO, v atmosfdfe pomoci funkce podobajici se funkci pro akumulaci kapitalu. ReatistifitdjSI modelov^ni akumutace CO^, zahrnujici i fiasovou strukturu koncentrace CO^ V rOznych vrstv^ch oceanu, odhalilo, ie Nordhausuv model celkovS nadhodnocoval schopnost prostfedi autonomnd absorbovat CO^, tudii podhodnocoval koncentrace CO, v atmosf6fe a V kone£n6m dusledku navrhoval vySSI n^kladov6 optimiini emise. V novSjSich publikacich [11] a V 6ldnku pro Science [12], ve kter^m Nordhaus
4/2007
EKONOMIE I niklady Kjbtsk^ho protokolu, jsou stale citov^ny vyslupy z modeli!i, kter6 pouitivajl puvodni nerealistickou, jen mirnft upravenou aproximaci akumulace COj. PFedpokladejme, ie m^me k dJspozici fyzik^ing a klimaticky realistrcky model vzrilistu globalnich prumdrnych teplot v z^vislosti na emislch, napriklad ten popsany v [5]. Nyni se mufeme opi'it 0 Nordhausuv glob^lnl ekonomicky model poiitajici optimAlnl pom6r mezi vynosy a n6kiady opatFeni na zmlrnSnl klimatickych zm6n. Nejprve model nairtneme a pote budeme postupnS diskutovat nfikterd jeho pFedpoklady. Globaini produkci y(t) v £ase t bez vlivu klimatickych zm6n budeme aproximovat konvenini Cobb•Douglasovou funkci pr&ce L(t) a kapitolu K(t), kde S je Skdlovac( parametr a a je podil prdce na produkci. AktuSIni emise e(t) a vliv jejich relativntho sniieni na produkci m{t} vyj&dFlme pomoci dvou rovnic
e(t)=(lMt))oy(t},
(2)
m(t}=T[a(t)r,
(3)
kde a(t) je relativnf sniieni emisi v £ase t, a je koeficient Zctvislosti produkce emisi na velikosti duchodu. Pfedpokl4d^ se, ie zivislost produkce na reiativnim sni^eni emisi je kvadratickd a r je Sk^iovaci faktor, ktery vyjadfuje kolik procent produktu by spotFebovalo snifeni emisi na nulu. NapF V [5] je tato hodnota nastavena na 0.2 (tj. 20 %). PFedpoklidame ie hodnata a^tjvstupuje do reaiistickSho klimatick^ho modelu, jehoi^ vystupem je hodnota Q(t) - koncentrace CO^ v ppmv v Case f, relativni k predindustridtni hodnot§ 280 ppmv. Ekonomicky efekt klimatickych zm6n ^(t)\e vyjadren V procentech prcdukce, ktera bude ztracena, (t)=[Q(W^P. (4) kde r^je kritickd hodnota pfi nii produkce klesne na nulu, v [5] je pou^ita hodnota 800 ppmv, opdt reiativni k pFedindustri^Ini hodnot6 280 ppmv. GlobdInI produkt modifikovany ^\) mCiJe byt pouiit ke spcti'ebfi o(t), k investicim b(t) nebo ke snifov^ni emisi m(t), (H(t))y(t)n'm(t))ic(t)+b(t),
(5)
Vyvoj emisi je z&visly na politickych opatFenich sniiujicfch emise o hodnotu a(t). Vyvoj kapitdlu K(t+1) = vK(t) + b(t),
(6)
je z4visly na depreciaci kapitdlu v a investicich b(t). E+M
Optimalnl ekonomickou politiku klimatickych zmSn mCrieme chipat jako proces cptimalizace sumy W uiitkovych funkci u(c(t}}, kterd muieme pro zjedoduSeni nahradit pFirozenym logaritmem ln(cm W=L,6'lnlc(t)],
(7)
kde 5 je soci&lnl diskontnl sazba budouciho uiitku (bli2e v pFi§ti kapitole). NaCrtnuty model je postaven na FadS zjednoduSujlclch pFedpokladu, kterd systematicky nadhodnocuji velikost nikladii na sniiovSnl emisi. Nejz&vaindjSim nedostatkem tohoto modelu a mnoha dalfiich je, ie neuvaiuji vliv nfekterych fiskilnich opatFeni sniiujicich n^kiady. Jednd se 0 mezinirodni a vnitrost&tni trh s emisnimi povolenkami (permits), cenovS regulace emisi (price caps), daftov6 pFesuny (tax shifts), rozvoj novych technotogii a inovaci, produktivitu zvySujici trini a institucionAlnl reformy (tzv. no-regret opatFeni) a ruzn6 vedlejSi vynosy sniiovdni emisi. V rozs^h16 dvoudiln^ studii [6, 7] popisujl autcFi p§t analyz vyprodukovanych rCiznymi institucemi v USA, 6Ast z nich pro potFeby Blt6ho domu, kter6 hodnotily ndktady implementace Kj6tskdho prctokotu nebo obdobnych opatFeni pro USA. i i d n d z tSchto studii nezahrnovala vSechny ndklady sni^ujici opatFeni najednou, z toho vyplynuly pesimistickd z^vSry ohledn6 n^kladu na sniieni emisi. Dom^ci trh s emisnimi povolenkami muJe sni2it n^klady podstatn^ efektivndji ne^ pouze trh mezinarodni. Vynosy z aukci emisnich povolenek 6i z dani zat6iujicich produkci emisi je mo2no vyu2it k daAovym pFesunum, kter6 sniJi dai^ovd zatiieni ekonomicky vyhodnych oblasti. Jedn4 se zejmdna o oblasti vyvoje a vyzkumu, rozvoje a komerciaiizace novych technologii, speci4ln6 vyroby energie z alternativnich zdrojil a technoiogii zefektivrtujicich vyrobu energie z fosilnich zdrojij. Uplatnfeni dai^ovych pFesunu znamenA pFevest zdroje z produkce s nIHI mezni produktivitou (typicky monopolnl a technoiogicky neprogresivni) do oblasti s vy§§i mezni produktivitou (typicky nov6 vznikajici, vysoce konkurentni a technoiogicky inovativni). S rozvojem v6dy a vyzkumu souvisl i Skoleni a vzd6ISv4ni. A to nejen technick6 a v6deck6, ale 1 zvySovani cbecndho povddomi o ekciogicky £etrn6m chovdni, kter6 v dlouhodob6m horizontu muJe v6st ke zmSnim preferenci spotFebitelii sm6rem k energeticky m6n6 n4ro6n6 a ekologicky 5etrn6j§i spotFebd, cot d4le usnadni sni2ov4ni emisi GHG.
4/2007
strana 15
EKONOMie Obr. 3: Schima komblnace opatfeni redukujicich niklady sniiovani emisi (Zkratka BAU v graft! znameni nBusiness As Usual", tedy stav bez jakychkollv opatfeni.)
GDPi
EfftcieBcy Enhucenenti. RftD
Emissions Reductions Zdroj: 16)
DaISi opati'enr sniiujfcl ndktady se tykaji odstrandni trjnich a institucionSlnlch bari6r, kter6 zhorSujI efektivitu vyuiiti energie - jednS se zejm6na 0 ruzn6 formy zneuiiti monopolniho postaveni, plytvinl energii, modernizace a tvorba novych pFedpisO, standardij a dohod. Tato opatFeni by sniiila jak niklady (zbyte£nou spotFebu energie), tak emise. Dafiov6 pFesuny, podpora novych technologii a odstraftov^ni trinich a institucionilnich baridr patFI k tzv. no-regret opatFenim, kter4 maji pFin6st V rSmci opatFeni pro sni2ov4nl emisi £ist^ z4porn6 niklady, ktere mCi2eme ch^pat jako posun ekonomiky sm6rem k linii produkinich moinosti. Jejich vyuiiti doporu£uji kromd [6] i rozs^hl6 studie [4al a 11 ]. (Viz Obr. 3.) [7] d&le ukazuje dopady pFlpadnd implementace Kjbtsk^ho protokolu na zamdstnanost a konkurenceschopnost USA. Studie ukazuje, ie je moino pFesunout a rekvalifikovat zamSstnanoe z energeticky n6ro6nych odvfetvi do nov6 vznikajlcich odvStvi vyroby alternativni energie a novych technologii obeonS. Konkurenceschopnost USA by mdia diky rozvoji novych technologii vzriist. Celkovg by pFipadn6 implementace Kj6tskeho protokolu m6la podle [6) v rooe 2010 pFin^st USA vzrust HDP o 0.4 % a v roce 2020 o 0.9 %. Ostatni analyzy oproti tomu pFedpovidajI ke v roce 2010 propad o 0.07 % - 4.21 %. strana 16
Na druhou stranu [4a] uvddi nSkolik duvodu pro6 no-regret opatFeni nemusi pFin6st tak vysok6 zAporn^ n^klady. • Transak6ni naklady odstrangnl trinfoh a institucion^lnich barier; • Skryt6 naklady - napF. riziko pouiivAnI nov^ch technologii; • PodcenfinI psychologie spotFebitelu - mohou preferovat spotFebu, kteri je n^rodnd na energii 6i nafosiini paliva, pi'estoi^e budou k dispozici alternativy. Do modelu, ktery jame nafirtii vySe bychom vliv no-regret opatreni a rozvoje novych technologiii mohli zan6st zpfetnovazebnym zdynamizovinim parametru a v rovnici (2) a r v rovnici (3). Parametr a iizce souvisf jak s vyvojem technologii pro efektivn6j§i zpraoov^nl fosilnich paliv tak i s rozvojem alternativnich zdrojD energie. Parametr r souvisi s podllem alternativnioh zdrojij energie na celkovyoh zdrojich energie. Oba parametry budou klesat pFi vySSich n^kladech na snizeni emisi m(t). Pokud k^ afe.budou koeficienty citlivost zm6ny CT a T na m(t) pak miii^eme vyj^dFit
a(t*1)=^(ami-Km(t)) r(t-^1) = (T(tr(Umin)
(8) (9)
a V rovniclch (2) a (3) dosadit a(t) a T(t) na misto CJ a r.
4/2007
EKONOMIE Pokud bychom do vy5e uveden6ho modelu chtSli dosadit i efekty dai^ovych pFesunii, museli bychom doplnit do rovnice (5) stAtnl sektor a za£il pracovat s pNsluSnymi multiplikatory. Podobnd bychom mohli do modelu doplnit sektor zahrani£niho obchodu, abychom zahrnuli i vliv mezin^rodnfho obchodu s emisnimi povolenkami. OaiSi potenci4lnj negativni n&klady, pfedstavuji rCizn6 vedlejSi vynosy sniieni emisi CO^. Jde napMklad o sniieni emisi ostatnich sklenikovych plynu, zlepSeni zdravi obyvatelstva (tj. sniieni ndkladi^ na zdravotnictvl) apod. Tyto vlivy odrSii nejl^pe zm^na tvaru funkce v rovnici (4) aproximujici faktor (t), vyjadfujici dopad koncentrace emisi Q(t) na produkci. Jednou z moinosti je sniiit prahovou hodnotu C2. Druhou mo2nostl je aproximovat dopady na produkci jinou funkci. Aproximace kvadratickou funkci. rostouci dicuho zvolna a pak strm6 vzhuru by bylo vhodn6 nahradit vhodnS sklon^nou logistickou kfivkou, resp. V nejjednoduSSim pFipadfe sigmoidou. V pfipadS rostouciho Q(t) a konstantniho Q se bude globdlni produkce snizovat nejprve mirn§, pot6 strm6ji, naiel bude nad&le mirnS klesat. Tento prCib6h l^pe ilustruje postupny rCist n&kladu na zdravotnictvl a dopady zvySenych koncentraci ostatnich sktenikovych plynD na produkci. V obou pflpadech by se vyznamny potenciilnl poklas produkce £asov6 pi^iblllil a z hiediska maximalizace Wjsou vyhodn^jSI vy^f sou£asn6 vydaje na zmirAovani emisi m(t). ZvySeni koncentraci emisi mdte mit i negativni vliv na depreciaci fyzick6ho kapitilu. Ten muie byt pi'imo zniCen ti rychleji chitrat napflklad vlivem vzrustajici hiadiny moFi, zvy§en6 detnosti a intenzity klimatickych poruch, sucha, zvy§en6 koroze materi^lu v dusledku vySSich koncentraci sklenikovych plynCi apod. Tento vliv na depreciaci kapltalu muieme opSt aproximovat zmgnou ki^ivky definujic faktor (p(t) tak, aby rostla strm6ji. Nebo miiieme nftjakym faktorem obdobnym faktoru ^(t) modifikovat pFimo a pFesn6ji konstantu v V rovnici (7). Vzhledem k pFedpokl^dan6 nlzkd mjfe kooperace mezi stity a odIiSnym dopadOm zm6n klimatu na ruzn^ st^ty (pro ndkterd zem6 katastrofick^, pro jind neutrdini, pro nSktere snad i do£asn6 mirn6 pozitivni) se zvySuje riziko konfliktu [8]. ZvySeny po£et konfliktii muze ddle negativng oviivnit depreciaci kapitolu a celkovy produkt.
4. Diskontovani a uzitkova funkce Jednim z nejduleiitdjSich parametrCi ekonomickdho modelu klimatickych zmSn je sociaini diskontnl sazba & a v^oj u2itkov6 funkce v 6ase. Jeiikoi klimatickd zmSny jsou z^leiitosti diouhych obdobi, je zAkladni otizkou. jaloj-m zpusobem maji byt budouci naklady diskontovdny, tedy jak md byt urciena jejich soufiasn^ hodnota. Diskontovani mS exponenciSIni charakter a v dlouh^m obdobi, pti pouiiti diskontnich sazeb o velikosti fddovd procent, vede ke zcela zanedbatelnym soufiasnym hodnotim i velice vysokych budoucich nikiadu. Podle Horowitze [3] se vSak dnes vdtSina ekonomu shoduje, Je i v dlouh6m obdobi je nutno br^t ohied na urokovou sazbu. Abychom vSak mohli socidlni diskontni sazbu zcela redukovat na sazbu tJrokovou, d=(1+r}\ museli bychom zav6st celou i'adu velice silnych pFedpokladu. Horowitz se snaii uk^at, ze za tdchto silnych pfedpokladu, je ve zjsdnodu^en^m modetu moino urokovou sazbou diskontovat pHmo optimAlnl budouci ndklady na ziepSeni Jivotniho prosti'edi (v naSem pNpadS na sniieni emisi). Tyto naklady oznafiovan6 jako WTP (Willingness To Pay) m6ieme do jist6 miry ztotoinit s veliCinou m(t) ve vySe popsan^m modelu. Horowitz pfedpoklidd nejprve dv6 obdobi, zSdnou nejistotu a oddfelitelne 6asov6 preference (tj. preference nezkvisi na dobS existence zdroje). D^le pFedpokt^dame vzajemnou nez^vislost £^e^ice (y(0).y(1);Q(0}.Q{1)), kde Qt) je stav itivotniho prosti^di, a spotFebu c(1)=(y(0}c(0)X1*r)-^y(1).
(10)
To jsou velmi nerealistick^ a statick6 pfedpoklady - napi'iklad y(1) nezAvisi na y(0). Q(1) nezavisi na y(0), y(1) je zcela spotFebovdno • nejsou iadnd investice do dalSich obdobi. Krom toho Horowit2 pFedpokl^dd - i kdyi to explicitnS nezmiftuje, ze c{0) neni nijak ovlivnfeno pfipadnymi vydaji na sniieni emisi v budoucnosti. Horowitz pFedpokl^dd uiitkovou funkci u(c(t),Q(tj). PFedpoklidAme shodny marginaini u2itek ze stavu zivotniho prostFedi a ze spotFeby, to je op6t velmi silny pFedpoklad. Pro dan6 MOhyCy-QiOhOiVh ^unkci W optimalizujid sumu uiitkCi u(c(t),Q(t)), sniieni emisi A, WTP^, - optimAIni niklady v 6ase 0 na sniieni emisi A v Case 1. WTP^j - optim^lni niklady v Case 1 na sniJeni emisi A V £ase 1, pak muieme ps^t rovnici W (y(0)-WTP^,,y(1); Q(O),Q( 1 )+A) = W (y(O),y( 1); Q{O),Q( 1))=W(y(O),y( 1 )-WT-
4/2007
strana 17 |
EKONOMiE nyni miJieme vychizet u2 jen z rovnice pro c(1) a po dosazeni a iipravS ndm vyjde: WTP^,=WTP,^(Urr.
(12)
Horowitz dile zobecrtuje (pfitom ovSem nijak nereflektuje stati6nost svdho modelu): WTP^=W7PJUrr.
(13)
V prvni Fadd si mCiieme poloiit ot^ku, zda vubec ch^pat vyvoj budouciho uiitku jako nSco, CO se dk diskontovat fixni sazbou (at' ui urokovou nebo jinou). Mnohem pFesn6j£f a patrnS i jednoduSSi je zkoumat viivy, kter^ na uiitek pCisobi, a zahrnout tyto vlivy pMmo do uiitkovd funkce u(c(t)). V takovdm pFipad6 mu^eme napflkiad diskontovat urokovou sazbou pFimo spotFebu c(t). Je vSak velice pravd6podobne, i e se urokovd sazba v (!:ase muie m^nit. Dopady zhorSendho Jivotniho prostfedi, speci&infe zvySenych emisi a zvySend globdlni prumdrn^ tepioty, budou mit negativni dopad na mno2stvi a efektivitu vSech vyrobnich faktoru. Mnoistvi vyuiitein6 pCidy (kterou ovSem vySe popsany modei nezahrnuje, coJ by se mohio uk^at jako jeho vyznamny nedostatek) se misle zmenSovat v dusledku zdplav pobFeJnich obiasti, sucha ve vnitrozeml, zamofeni tropickymi chorobami apod. Lidskd efektivita se mu2e sniiovat nemocemi a psychiokym tiakem. ZmenSuje se objem vyuiiteln6 pitn6 vody, zhorSuji se mo2nosti n^kterych sluJeb (napF. rekreace apod.). ZmenSeni biodiverzity sniiuje moznosti medicinsk^ho a bioiogiok^ho vyzkumu. Efektivita fyzick^ho kapit&iu se miiie sniiovat z podobnych diivodu, kter6 vedou i k jeho vy§§i depreciaci (viz minuii kapitota). Zejm^na aie muie oslabovat produktivita kapitdtiu vzhledem k rostoucim rizikijm podnik4ni. Urokovi sazba je s mezni produktivitou kapit^iu uzce spojena a do jiste miry n4m ji muie pomoci aproximovat. Misto fixnj urokov^ sazby pak muieme pouzit reaiisti6t6jSi diskontni sazbu, kterd se mini s fiasem. Mezni produktivita kapitdlu dy(t)/dK(t) je v naSem modeiu, kde pou2lvSme Cobb-Dougiasovu produk£ni funkci.
Vzhledem k tomu, 2e zvySenf emisi Q(t) vede k relativnimu sniieni produktivlty kapitolu, povede i k reiativnimu sniieni aktudini diskontni sazby. Ceikovy u6inek diskontace za vSechna obdobi I pak vyjddFime scudinem:
(15) I strana IB
DaiSi vliv na uiitek mk vyvoj preferenci. Napfiklad [3] identifikuje dva faktory oviivftujici budouci preference. Sni2ujlci se kvaiita ^ivotniho prostfedi vede k osobnf zkuSenosti se zhorSenym prostFedim, kterS dHv nemohia byt pin6 ocenfena. Jde o poznatek, ie prostfedi, resp. koncentraoe emtsi nejsou jen daiSi statek, ktery je moino spotFebovivat nez&visle na ostatnioh, aie ie jde o faktor, ktery veSkerou spotFebu podmiAuje (vice viz posiedni kapitoiu) a vysledkem je ochota ob^tovat v6t5i tkst investic na zlep§eni iivotniho prostredl. ZvySujici sa produkce zvySuje ochotu ob6tovat reiativnd v6tSi 6kst aktudini spotFeby (pfi zvStSeni nebo zachovAni absoiutni veiikosti spotFeby) na zlepSov4nl iivotnihc prostfedi, tedy i na sniiov^nl emisi, Horowitz kvantifikuje vliv tSchto faktoru pomoci odhadu eiasticity ochoty ob^tovat spotFebu ve prosp6ch vydaju na z!ep5ov4ni iivotniho prostfedi V zSvislosti na stavu prostFedi a na vySi produkce. Dk se pFedpokiddat, ie ob6 eiasticity jsou ktadnd. Horowitz d^ie pFedpokiAdS jejich konstantnost a jejioh sou6et zahrnuje do sociaini diskontni sazby (Horowitz ovSem diskontuje pFimo nSkiady na zlepSeni prostFedi). N6ktefi autoFi, kter6 Horowitz cituje, odhaduji, ie vtiv zmingnych faktorii sociaini diskontni sazbu znadnd sniii. Opfit se domnivAm, ie jednoduSi, nei se pokouSet zahrnout vliv vySe zminfinych faktoril do sooidlni diskontni sazby, bude zahrnout je pflmo do pFedpokladu o uiitkov6 funkci. Vliv iivotniho prostfedi na zvySenou ochotu obStovat spotFebu na vydaje na sniiov6ni emisi je moino nepFimo vyj^dFit sniienlm uiitku ze spotfeby v'ff^ V zAvislost na kvalitS iivotniho prostFedi, V naSem pfipad6 na koncentraoi emisi Q(t). Toto sniieni uiitku muie podobnd jako vliv koncentrace emisi na produkci (rovnioe (4)) z&viset na emisich kvadraticky:
^,f(t)=[Q(t)/nJ.
(15)
pfifiemi konstanta Q vyjadfuje koncentraoi emisi, pFi nii klesne uiitek jak6koliv spotfeby na nulu. Spotfebou nyni u i mysiime spotFebu diskontovanou vySe pospanym sou6inem aktuAinich urokovych sazeb pfes vSechna obdobi t. Sniieni uiitku z budouci spotfeby pfi zvySenl koncentraci emisi povede pfi optimaiizaoi W ke zvySenI souiasnych vydaju na sniieni emisi. Viiv zvySujiciho se duchodu muieme aproximovat iogaritmickou uiitkovou funkci - pFi zvygujiclm
4/2007
E-t-M I
EKONOUtE se duchodu bude mit spotfeba tendenci riist m^nS nei proporciondlnd a tedy bude zbyvat vice na investice vfietnS vydajij na sniiovanf emisi. Pokud bychom nynl uvaiovali vliv vSech vySe uvedenych faktoru na uiitkovou funkci, muieme vyjadHt sumu uiitkovyoh funkci W, kterou chceme optimalpzovat, takto:
(16)
5. Zaver a metodologicke zamysleni Klimaticky system. 2rvotni prostl'edi a lidsk^ civilizace tvoN vysoce komplexni ceiek. Zakladnim znakem komplexity je zpStnovazebna prov^anost na vSech lirovnich. Analyza ekonomickych modelu vyvoje klimatu a jejich vNvu na hospod^Fstvl musi tyto zp6tn6 vazby metodologicky reflektovat, 2ivotn( prostfedl (a specificky zm6ny klimatu) je faktor, ktery oviivftuje (v rOznd miFe) dostupnost ve§kerych zdrojil a efektivitu produkfinich faktoru. ZArovart je iivotni prosti'edi zp6tnova2ebn6 samo z^visie na typu a rozsahu produkce. Horowitz [3] a daiSI se snaii FeSit problem optimdinlch n^kladii na itivotni prostfedl za pfedpokladu, ie iivotni prostfedi je daISi statek, ktery je mozno spotFebovat - poSkozovat, nez^visle na ostatnlch statoich. A v§echny ostatni statky je zasa moino spotrebovivat nezAvisle na ilvotnim prosti'edl. Tyto pfedpokiady piatijen pokud uvaiujeme o velmi malem po5kozenl Jivotniho prostred(. Pi'i vStSim poSkozenI se zafine projevovat jak vnitFni provizanost iivotniho prostfedi - za6nou kolabovat ekosyst6my apod., tak vn6jii - projevi se vliv iivotniho prostfedi jak na dostupnost a vyuiiti zdrojCi, tedy na produkci, tak i na uiitek ze spotreby. Z toho duvodu je vzhledem k zajiStdnl budouclch zdrojij problematick^ upiatftovini principu nepaternalJstick^ho altruismu, ktery nerozliSuje mezi zdroji, ze kterych bude plynout uiitek budoucim generacim. Je tFeba rozliSovat mezi investicemi, kter6 2ivotni prostFedi poSkozuji (a tak potenci^lnS sniiuji celkove zdroje) a tdmi, kter6 ho udrzuji 6i zlepSuji. Efektivni je diferencovat re^lny urok z investic do odvgtvj tak, aby byl vysSi V odv§tv[ch, kter6 prostFedi poSkozuji a niJSI u tSch, kteri ho zlepSuji, Tato diferenciace mi!i2e byt realizovdna napriklad formou cenovych reguiaoi, aukci povolenek, dartovych presunu ajinych no-regret opatrenl.
Stejn6 z6va2ny je vliv iivotniho prostfedi na u2itkovou funkci. Jivotnl prostfedi neni jen daISi statek, je to faktor, ktery oviivftuje celkovou uiitefinost ze spotfeby, Ufitek ze spotFeby je dAn tim, V jakem prostredi spotreba probihd. Kvalita stravy, vzduchu, bydieni, je d&na prostfedim. Jako faktory zAvisId na prostredi a ovlivi^ujlci ve§kerou spoti^ebu mCiJeme chApat i urovert zdravl, miru nejistot a s tIm souvisejici rCiznd existenci^inj hodnoty. V ertremnim pripad6 v6t§ina lidi, pri JAdnd predstavitelnfe urovni spotFeby, nezvoll moinost, i e by kiesia kvalita iivotniho prostredi na pomyslnou nulu, protoJe by to znamanalo konec Jrvota, respektive konec Jivota, ktary jsou ochotni lit. Literature: [1] ALLEY, R.B. et al. Abrupt Climate Change: Inevitable Surprises, [online] National Research Council (Alley) 2002. [cit. 6.9,2005). Dostupn6 na WWW: . [2] Carbon Dioxide Information Analysis Center • CDIAC. Global Change Data and Information Products-By Subject 1.6.2005. [cit. 10.9.2005]. Dostupn^ na WWW:. [3] HOROWITZ, J. K. Preferences in the Future. Environmental and Resource Economics. Dordracht: Mar 2002. Vol. 21, No. 3., p. 241. [4al IPCC. C//mate Change 2001: Synthesis Report (online). IPCC. 2001. (cit. 20.1.2007]. Dostupn6 na WWW:< http://www.grida.no/climate/ ipcc_tar/vol4/ang I ish/index.htm >. |4b] IPCC, Cfimafe Change 2007:lmpacts. Adaptation and Vulnerability (Summary for Policymakers) (online]. IPCC. 2007. [cit, 20.4.2007]. Dostupne na WWW:< http://www.ipcc.cti/ SPM13aprO 7.pdf >. [5] JOCS, F, et al. Correcting the Carbon Cycle Representation: How Important is !t for the Economics of Climate Change? Environmental Modeling and Assessment, 1999, Vol. 4, p. 133-140. (6] KRAUSE, R. DECANIO, J. S. HOERNER, A., BAER, P. Cutting Carbon Emissions at a Profit (part t): Cpportunitles for the United States. Contemporary Economic Policy. Huntington Beach: Oct 2002. Vol. 20, Iss. 4; p. 339 (27 pages). {7] KRAUSE, R, DECANIO, J. S. HOERNER, A., BAER, P. Cutting Carbon Emissions at a Profit (part II): Impacts on U.S. Competitiveness and
4/2007
strana 19
I EKONOMIE Jobs. Contemporary Economic Policy, Huntington Beach: Jan 2003. Vol. 21, No. 1; p. 90. [8) LABRIET, M., LOULOU, R. Coupling Climate Damages and GHG Abatement Costs in a Linear Programming Framework. Environmental Modeling & Assessment. Amsterdam: Sep. 2003. Vol. 8, No. 3, p. 261. [9] LOULOU, R., KANUDIA, A. Minimax Regret Strategies for Greenhouse Gas Abatement; Methodology and Application. Opera(/ons Research Lettera, 1999, Vol. 25, 219-230. [10] NEW, M., HULME, M. Representing Uncertainty in Climate Change Scenarios: a Monte-Carlo approach. Integrated Assessment, 23 March 2000. p. 203-213. Dostupn6 na WWW: . [11] NORDHAUS, W. D., BOYER, J. Warming (he World: Economic Models of Global Warming. MIT press 2000. Dostupn6 na WWW: .
strana 20
[12] NORDHAUS, W. D.. Global Warming Economics. Science. Washington: Nov 9, 2001. Vol. 294, No. 5545, p. 1283. [13] OLSEN, S. M., BUCH, E. [online] A Review of the North Adanfi'c Circulation, Marine Climate Change and its Impact on North European Climate. Danish Environmental Assessment Institute. 18.5.2004. [cit. 8.9.2005]. Dostupnd na WWW: .
Ing. Jan Burian Vysokd gkola ekonomickd v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informadniho a znalostniho inJenyrstvi [email protected]
Dorufieno redakci: 25. 1. 2007 RecenzovSno: 13, 4. 2007 SchvAleno k pubiikovani: 12. 9. 2007
4/2007
I
EKONOMIE I
ABSTRACT MITIGATION COSTS OF THE CLIMATE CHANGE
Jan Burian This article provides a short introduction into the probtematic of the costs of climate change mitigation. First the institutional framework of climate change mitigation is described including the research of International panel for climatic and the policies of Kyoto protocol. Then we discuss the relations between emission of greenhouse gases and global warming and also the reliability of the models of future climate changes and their risks. We show the difference between the reliability of models of sudden and gradual climatic change. We shortly introduce different normat/ve approaches to the possible climate change costs and focus on the difference between non-paternalistic altruism and precautionary principle approach. We describe basic economic models of the climate change costs based on the Nordhaus model [11] but we also discuss the limitations of the original assumptions of this model. Then we systematically analyze the possible influence of some fiscal measures which cut down the mitigation cost. These measures are especially domestic emission permits, price-caps, tax shifts, benefits from new technologies development, so called no-regret potentials and positive side-effects of climate change mitigation. We integrate the influence of these measures into the basic model. In greater detail we deal with the discounting of the utility functior) of the environmental change. We show the limitations of Horowitz [3} simplifying assumptions about the possibility of reduction of the social discount rate to the interest rate. In the end we emphasize the methodological need of integration of the complex and feed-back nature of the climate change and environment generally irito the economic models. Key Words: climate change, climate change mitigation costs, global warming, economic models JEL Classification: N5, QO
,
.,
:».•.:•
4/2007
- .-.t
strana 21
