MUDr. Stanislav Trèa, CSc. PLÁNOVANÉ RODIÈOVSTVÍ Nejlepší cesta k narození zdravého dítìte

��

��

��

MUDr. Stanislav Trèa, CSc. PLÁNOVANÉ RODIÈOVSTVÍ Nejlepší cesta k narození zdravého dítìte Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou ????. publikaci Odpovìdná redaktorka Jana Jindrová Sazba a zlom Milan Vokál Ilustrace Jana Nejtková Poèet stran 160 Vydání 1., 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo © profimedia.cz ISBN 978-80-247-2794-3 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6103-9 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

VERZE osvit 1; 27 July 2009; opr.s. 140

PLÁNOVANÉ RODIÈOVSTVÍ

Obsah O AUTOROVI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 VÁŽENÁ A MILÁ ÈTENÁØKO! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 PØÍPRAVA NA OTÌHOTNÌNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ve kterém vìkovém období je pro ženu otìhotnìní a tìhotenství nejvhodnìjší? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co je to „menstruaèní cyklus“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chcete otìhotnìt brzy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proè je užiteèné navštívit vèas ženského lékaøe . . . . . . . . . . . . Jaký význam má návštìva genetické poradny . . . . . . . . . . . . . Jak se mùžete zbavit nadmìrné tìlesné hmotnosti . . . . . . . . . . Také stres je váš nepøítel – zbavte se ho! . . . . . . . . . . . . . . . . . Osvoboïte se vèas od škodlivých návykù . . . . . . . . . . . . . . . . Proè je kouøení škodlivé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Naplánujte si životosprávu bez pití alkoholických nápojù . . . Proè jsou drogy pro vývoj plodu nebezpeèné . . . . . . . . . . . Jaký význam má „menstruaèní kalendáø“? . . . . . . . . . . . . . . . . Lze si naplánovat narození chlapce nebo dìvèete podle vlastního pøání? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak si máte poèínat, když se vám otìhotnìní nedaøí . . . . . . . . . Jaké bývají pøíèiny neplodnosti žen . . . . . . . . . . . . . . . . . Jaké bývají pøíèiny neplodnosti mužù . . . . . . . . . . . . . . . . Jak se léèí neplodnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co to jsou dìti ze zkumavky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . 12 . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

13 13 14 14 15 16 17 18 18 18 19 20

. . . . . .

. . . . . .

21 22 22 22 23 23

TÌHOTENSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Oplodnìní – a co se po nìm dìje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Je tìhotenství jiný stav? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

5

edice PRO RODIÈE

Zmìny na dìloze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Viditelné zmìny na tìle tìhotné ženy . . . . . . . . Duševní zmìny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak se plod vyvíjí v jednotlivých mìsících tìhotenství Podle èeho poznáte, že jste otìhotnìla . . . . . . . . . Podle èeho rozpozná tìhotenství lékaø . . . . . . . . . Zdánlivé tìhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co je to mimodìložní tìhotenství . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

27 29 31 31 34 35 35 36

JAKÝ VÝZNAM MÁ PORADNA PRO TÌHOTNÉ ŽENY . . . . Jaká další vyšetøení se provádìjí v poradnì pro tìhotné Co je to rizikové tìhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak mùžete zjistit, kdy se vaše dìťátko narodí . . . . . . . Jak mùžete odstranit nìkteré zdravotní potíže . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

37 38 39 40 43

SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA A PLÁNOVANÉ RODIÈOVSTVÍ Zdravé stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jaký význam mají vitamíny? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak se má stravovat tìhotná vegetariánka? . . . . . . . . . . Znáte tajemství jogurtu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jídelníèek tìhotné ženy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chcete si uchovat zdravé zuby? . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak se mùžete zbavit zácpy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Naplánujte si správnou péèi o èistotu tìla . . . . . . . . . . . Správné oblékání v tìhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . Jaká obuv je pro tìhotnou ženu nejvhodnìjší? . . . . . . . Kosmetika pro tìhotné ženy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzduch a slunce – vaši dobøí pøátelé . . . . . . . . . . . . . . Naplánujte si pravidelný odpoèinek . . . . . . . . . . . . . . Naplánujte si také správný spánek! . . . . . . . . . . . . . . . Co potøebujete k vydatnému spánku . . . . . . . . . . . . . . Speciální tìlocvik pro tìhotné . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cviky na kyèle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cviky na bøišní svaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cviky na prsní svaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

46 46 49 49 50 50 52 53 54 56 56 57 57 58 59 61 62 63 64 65

6

. . . . . . . .


Cviky k zabránìní vzniku køeèových žil na nohou . . . . Zadržování vzduchu v plicích . . . . . . . . . . . . . . . . Nacvièování „tlaèení“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Smíte v tìhotenství sportovat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . Je dovoleno cestovat i v tìhotenství? . . . . . . . . . . . . . Jaký sexuální život si mùžete dovolit v tìhotenství . . . . . Kurzy pro tìhotné ženy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nepravidelnosti, které nìkdy ohrožují prùbìh tìhotenství Samovolný potrat – a jak mu pøedejít . . . . . . . . . . . Co je to „vcestné lùžko“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pozdní gestóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TÌHOTENSTVÍ A NÌKTERÉ CHOROBY Cukrovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obezita – váš nepøítel i v tìhotenství Syfilis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kapavka . . . . . . . . . . . . . . . . . . AIDS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Toxoplazmóza . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

65 67 67 68 68 69 71 72 72 73 74

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

75 75 77 77 78 78 79

PRÁVNÍ OCHRANA TÌHOTNÝCH ŽEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Zákoník práce – ochránce tìhotných žen . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Mateøská dovolená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 NA CO SE TÌHOTNÉ ŽENY PTAJÍ LÉKAØÙ NEJÈASTÌJI . . . . . . . . Je vyšetøení ultrazvukem opravdu bez nebezpeèí pro plod? . . . . Co je to Rh-faktor? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mohu nìjak snížit nebezpeèí pøedèasného porodu? . . . . . . . . . Proè se nìkdy provádí steh na dìložním èípku? . . . . . . . . . . . . Jak vznikají dvojèata? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kdy se budu moci spolehlivì dozvìdìt, zda se mi narodí chlapec, nebo dìvèe? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Existují dìdièné nemoci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Existuje dìdiènost tìlesných a duševních vlastností? . . . . . . . . . Co je to Downùv syndrom? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Používá se u nás hypnózy k bezbolestnému porodu? . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

83 83 84 85 86 86

. . . . .

. . . . .

88 89 90 91 92 7

edice PRO RODIÈE

VÁŽENÝ PANE, NASTÁVAJÍCÍ TATÍNKU! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 AŽ BUDE VAŠE DÌŤÁTKO NA SVÌTÌ… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 CO JE TØEBA DOMA PØIPRAVIT PRO DÍTÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 POROD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Rozhodnìte se vèas, pøejete-li si mít manžela u porodu . . . . . . . . 100 Jak poznáte zaèátek porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Naplánujte si, co si vezmete do porodnice . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Cesta do porodnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Co vás èeká pøi pøijetí na porodnickém oddìlení . . . . . . . . . . . . . 105 Jaké užiteèné pomùcky uvidíte na porodním sále . . . . . . . . . . . . 106 JAK PROBÍHÁ POROD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 První doba porodní – doba otevírací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Musí rodièka v první dobì porodní vnímat bolest? . . . . . . . . . 111 Jak mùžete zmírnit vnímání bolesti a napomáhat snadnému prùbìhu porodu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Druhá doba porodní – doba vypuzovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Tøetí doba porodní – doba k lùžku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Nejkrásnìjší chvíle vašeho života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 TÌHOTENSTVÍ TROCHU JINAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Co je to prodloužené tìhotenství? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Jak se umìle vyvolává porod? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Mùže tìhotná žena sama uspíšit zaèátek porodu? . . . . . . . . . . . . 121 Nebojte se pøekotného porodu! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 POROD TROCHU JINAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Co je to porod koncem pánevním? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Jak se provádí porod císaøským øezem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Co je to porod s použitím porodnických kleští? . . . . . . . . . . . . . 124 Kdy se používá pøísavka? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Jak probíhá porod dvojèat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Jaké výhody pøináší porod do vody? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Proè je velmi nebezpeèný porod doma? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

8


ŠESTINEDÌLÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Co vás èeká v šestinedìlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Jaké zmìny nastávají v tìle nedìlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Tajemství mateøského mléka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Škodlivé návyky nepatøí do období kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Odhoïte zbyteèné starosti! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Nìkolik rad pro první dny po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Jak se uchráníte pøed pøevislým bøichem . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Vlastní den porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 První den po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Druhý den po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Tøetí den po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Ètvrtý den po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 Co budete potøebovat pro dítì pøi propuštìní z porodnice . . . . . . 141 Co vás èeká pøi odjezdu z porodnického oddìlení . . . . . . . . . . . . 141 Pøíprava na návrat šestinedìlky domù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Dopis prarodièùm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 ŽIVOTOSPRÁVA ŠESTINEDÌLKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Kolik hodin dennì je tøeba spát? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Naplánujte si správné stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Kolik tekutin je tøeba dennì vypít? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Chcete mít po porodu pìknou postavu a být zdravá? . . . . . . . . . 146 Jaký sexuální život si mùžete dovolit? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 JAK SE MÙŽETE CHRÁNIT PØED NÌKTERÝMI PORUCHAMI ZDRAVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 JAK DLOUHO PO PORODU TRVÁ NEPLODNOST? . . . . . . . . . . . . . 151 SLOVNÍÈEK CIZÍCH SLOV POUŽÍVANÝCH V PRENATÁLNÍCH PORADNÁCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

9

edice PRO RODIÈE

O autorovi MUDr. Stanislav Trèa, CSc., se narodil v jižních Èechách. Do gymnázia chodil v Písku. Promoval na Fakultì všeobecného lékaøství Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci pracoval jako lékaø chirurgického oddìlení Okresní nemocnice Mìlník. Po tøech letech nastoupil na Gynekologicko-porodnickou kliniku v Praze, kde pracoval zpoèátku jako sekundární lékaø, pozdìji jako odborný asistent. Kromì odborné lékaøské práce pøednášel studentùm. Složil atestaci I. a II. stupnì z gynekologie a porodnictví. Od roku 1973 je kandidát lékaøských vìd (CSc.). Publikoval pøes 40 odborných èlánkù v domácích i zahranièních lékaøských èasopisech. Pøednášel na nìkolika celostátních lékaøských sjezdech a také na zahranièních lékaøských kongresech ve Vídni, Varšavì a Berlínì. Napsal nìkolik populárnì odborných knih, z nichž nìkteré byly pøeloženy do cizích jazykù.

10


Vážená a milá ètenáøko! Uvažujete-li o miminku a pøejete-li si, abyste otìhotnìla brzy a narodilo se vám krásné zdravé dìťátko, ty nejlepší rady, jak toho dosáhnete, naleznete právì v této knize. V døívìjších dobách a ještì v minulém století vznikala mnohá otìhotnìní náhodou. V dobì, která nebyla pro partnery z nìjakého dùvodu vhodná. Teprve v polovinì minulého století nastal radikální obrat. Stalo se to zásluhou nalezení nové antikoncepèní metody – použití hormonální pilulky. Byla mnohem spolehlivìjší než døívìjší metody. Dává manželùm možnost, aby si podle svého pøání naplánovali dobu narození dìťátka. Postupují tak, že doèasnì používají hormonální antikoncepci, a pøestanou ji používat, jakmile podle jejich mínìní je vhodná doba pro otìhotnìní. O dobì otìhotnìní vlastnì rozhoduje žena. Možnost otìhotnìt a porodit dítì v dobì podle vlastního pøání byla nazvána „plánované tìhotenství“. Brzy se však ukázalo, že ještì nìco chybí. Ano – docílit toho, aby se vytoužené dìťátko narodilo zdravé. Vývoj v lékaøských vìdách pøíznivì vyøešil i tento požadavek. Byly nalezeny zdokonalené zásady zdravé výživy tìhotných žen, pravidla provádìní speciálního tìlocviku k udržení dobré tìlesné kondice, úèinná metoda epidurální analgezie k tišení porodních bolestí, byla zavedena možnost pøítomnosti partnera pøi porodu k odstranìní pocitu osamìlosti aj. Zkušenosti ukazují, že když si žena vèas vypracuje plán opírající se o moderní poznatky z lékaøských vìd, mùže právem oèekávat porod zdravého dìťátka a tìšit se na prožívání šťastného rodièovství. Takový zpùsob pøípravy nazvali lékaøi „plánované rodièovství“. Je ovšem záhodno zaèít plánovat již v dobì pøípravy na otìhotnìní.

11

edice PRO RODIÈE

Pøíprava na otìhotnìní Název této kapitoly mùže u mnoha mladých lidí vyvolat škodolibý úsmìv. Jaképak pøipravování na otìhotnìní, vždyť tìhotenství je samozøejmou souèástí lidského života. Skuteènost je však jiná. Nìkdy se nedaøí již samotné otìhotnìní, jindy se sice vytoužené dìťátko narodí, ale s vrozenou vadou. Badatelé pátrali po pøíèinách. Zjistili, že nejnebezpeènìjší dobou pro vznik nepravidelností ve vývoji plodu je období, které zaèíná v den otìhotnìní a trvá pøibližnì tøi mìsíce. V tu dobu vznikají a vyvíjejí se v tìlíèku plodu jednotlivé dùležité orgány: mozek, srdce, plíce a další orgány. Bìží pøitom o velmi složité biologické dìje. Bylo by možno øíci, že je to období skuteèných zázrakù. Charakteristickou vlastností tohoto období je snadná zranitelnost vývoje plodu rùznými škodlivinami: návykovými látkami, nìkterými léky, chemickými látkami z pracovního prostøedí aj. Kromì škodlivých látek badatelé naštìstí objevili i takové látky, které mohou zdravý vývoj plodu posílit. Jde o potraviny s bohatým obsahem kyseliny listové, vitamínu C, železa a dalších látek. Je rozumné již pøed otìhotnìním na tyto skuteènosti myslet a naplánovat si životosprávu s vylouèením škodlivých vlivù a naopak s využitím užiteèných aktivit. Podrobnosti a rady naleznete v následujících kapitolách.

12


Ve kterém vìkovém období je pro ženu otìhotnìní a tìhotenství nejvhodnìjší? Nejvhodnìjší bývá vìk mezi 20. a 25. rokem. V tu dobu tìhotenství vìtšinou probíhá s nejnižším výskytem nepravidelností a porody mívají nejlehèí prùbìh. Mnohé budoucí maminky si však pøejí prožívat tìhotenství a mateøství za urèitých pøíznivých podmínek. Chtìjí mít vhodný byt, dostateèné finanèní zajištìní aj. A tak si naplánují otìhotnìní na dobu mezi 25. a 30. rokem. V tu dobu dnes pøichází na porodnická oddìlení k prvnímu porodu 41 % ze všech rodièek. Zásluhou odborných preventivních prohlídek v poradnách pro tìhotné a lékaøského vedení porodù probíhá tìhotenství i porod tìchto žen stejnì pøíznivì jako u žen z vìkové skupiny 20–24 let. Zlom nastává ve vìku 35 rokù. Tìhotenství žen starších 35 let bývá provázeno vìtším výskytem nepravidelností a vzrùstá také nebezpeèí poškození plodu bìhem jeho nitrodìložního vývoje. Vyšší vìk mužù se na výskytu vývojových vad plodu výraznìji neprojevuje.

Co je to „menstruaèní cyklus“ Vìtšina žen je schopna otìhotnìt a donosit dítì od svých 14 do 45 let. Této dobì se øíká „plodné období“. V uvedeném období probíhá u žen opakující se biologický dìj, odbornì nazývaný „menstruaèní cyklus“. Trvá nejèastìji 28 dní. Zaèíná se menstruaèním krvácením, které trvá vìtšinou 3–5 dnù. Ètrnáctý den od prvního dne menstruaèního krvácení nastane tzv. ovulace. Je to vypouštìní zralé ženské zárodeèné buòky z vajeèníku do bøišní dutiny. V tu

13

edice PRO RODIÈE

dobu mùže dojít k otìhotnìní, pokud se pøi souloži dostaly do rodidel ženy mužské zárodeèné buòky. Jestliže oplodnìní nenastalo, uplyne nìkolik dní v jakémsi klidu a pøibližnì ve 29. dnu od zaèátku poslední menstruace pøichází další menstruaèní krvácení. Tím zaèíná další menstruaèní cyklus.

Chcete otìhotnìt brzy? Výsledky vìdeckých prací badatelù postupnì ukázaly, že oplodnìní mùže nastat nejenom v den vypuštìní zralého ženského vajíèka z vajeèníku do bøišní dutiny ženy (tj. v den ovulace), nýbrž i krátce pøed ovulací a také krátce po ní. Ženské vajíèko dokáže èekat pøibližnì 17 hodin v bøišní dutinì ženy na setkání s mužskou zárodeènou buòkou. Další badatelé zjistili, že mužská zárodeèná buòka je schopna proniknout do zralého ženského vajíèka v dobì 48 hodin po souloži, pøi níž se sperma dostalo do rodidel ženy. Vzhledem k uvedeným (a také dalším) objevùm se dnes uznává, že otìhotnìní mùže nastat nejèastìji v dobì mezi 12. a 16. dnem menstruaèního cyklu. Tìm dnùm byl dán název „plodné dny“. (Pouèka o plodných dnech má platnost pro ženy, u nichž nastává ovulace 14. den menstruaèního cyklu.) Pøejete-li si tedy, abyste otìhotnìla brzy, naplánujte si oplodòující soulože na 12. až 16. den menstruaèního cyklu.

Proè je užiteèné navštívit vèas ženského lékaøe Pokud jste se rozhodla uèinit maximum pro narození zdravého dìťátka, navštivte i s manželem svého ženského lékaøe a požádejte ho o nìkolik rad.

14


Pohovoøte o svém zamìstnání. V pøípadì, že pracujete s olovem nebo se setkáváte s rentgenovými paprsky anebo s jinými látkami, které by mohly být nebezpeèné pro zdravý vývoj plodu, požádejte lékaøe o radu, jak si máte poèínat. Pøichází v úvahu i pøípadná zmìna zamìstnání. Pokud byste mìla vy nebo váš manžel v blízkém pøíbuzenstvu nìkoho s vrozenou chorobou, upozornìte na to svého lékaøe. Vìtšinou doporuèí vyšetøení v genetické poradnì. Je to poradna pro otázky dìdiènosti. Porada u genetika je užiteèná také v pøípadì, že by váš manžel byl pokrevnì pøíbuzný (bratranec). Porada s lékaøem je nutná i tehdy, pokud byste byla nemocná cukrovkou, epilepsií, onemocnìním srdce nebo jinou dlouhotrvající chorobou. Lékaø se v takovém pøípadì poradí s dalším odborníkem. Bývá tøeba zmìnit léky a nahradit je takovými, které neohrožují zdravý vývoj plodu. Pokud používáte hormonální antikoncepci nebo nitrodìložní tìlísko, ukonèete tyto metody tøi mìsíce pøed datem plánovaného otìhotnìní. Požádejte lékaøe o zkontrolování hladiny protilátek proti zardìnkám. Je to dùležité v pøípadì, že jste v dìtství zardìnky nemìla. Kontrola hladiny protilátek je vhodná i tehdy, pokud jste byla proti zardìnkám oèkována. Nìkdy totiž hladina protilátek po oèkování klesá. Udìláte dobøe, když pøi této návštìvì lékaøe požádáte o preventivní gynekologickou prohlídku. Zánìtlivé onemocnìní v porodních cestách, i když neèiní vìtší potíže, by mohlo nepøíznivì ovlivnit prùbìh tìhotenství.

Jaký význam má návštìva genetické poradny Odborník na dìdiènost sestaví podrobné rodokmeny obou manželù. Potom posoudí, zda by se nìkterá tìlesná nebo duševní porucha za urèitých okolností mohla pøenést na dítì.

15

edice PRO RODIÈE

Genetik obvykle bývá také dobrým psychologem. Výsledkem jeho odborného vyšetøení je pøedevším urèení stupnì rizika a pomoc pøi rozhodování partnerù. Pokud je riziko nízké, bývá možné, aby se partneøi pokusili o otìhotnìní. Je-li však riziko vysoké, bývá doporuèeno vzdát se nadìje na dítì. Koneèné rozhodnutí je však záležitostí obou partnerù.

Jak se mùžete zbavit nadmìrné tìlesné hmotnosti Obézní mladé ženy mívají potíže s otìhotnìním. Pokud se jim pøece jenom podaøí otìhotnìt, mívají v prùbìhu tìhotenství vysoký krevní tlak a pøi porodu (ve druhé porodní dobì) mívají potíže s tzv. tlaèením. Tím se prodlužuje délka porodu. (Podrobnì to vysvìtlíme v kapitole o prùbìhu porodu.) Jaká je správná tìlesná hmotnost? Vypoètete ji velice snadno. Od výšky svìho tìla vyjádøené v centimetrech odeètìte konstantní èíslo 100. Dostanete èíslo, které pøedstavuje vaši správnou hmotnost. Uvedeme pøíklad výpoètu: Žena mìøí 165 centimetrù. Od èísla 165 odeèteme konstantní èíslo 100. Výsledné èíslo je 65. Ideální tìlesná hmotnost této ženy tedy èiní 65 kilogramù. Odborníci zabývající se správnou výživou zjistili, že obezita vzniká v 95 % pøípadù následkem pøejídání. Pøíèinou bývá pøedevším konzumování sladkých jídel: cukráøských výrobkù, èokolády, sladké zmrzliny a dalších jídel, která sice chutnají, ale jsou nevhodná. Pokud patøíte mezi ženy s tìlesnou nadváhou, pøemozte ji. Rùzné recepty na rychlé odtuènìní by vám trvale nepomohly. Naplánujte si trvalou zmìnu svého výživového režimu.

16


Zaøaïte do své výživy více ovoce a zeleniny. Sladká jídla vypusťte z jídelníèku. Do své životosprávy zaøaïte pohybovou aktivitu. Èást cesty ze zamìstnání jdìte pìšky. Do denního režimu vèleòte také tìlesná cvièení. Nedokážete-li cvièit sama, nechte se zapsat do kurzu. V kolektivu je odtuèòování snazší. Èasem se pøesvìdèíte, že osvobození se od nadmìrné tìlesné hmotnosti je pøíjemné. Budete v lepší životní kondici.

Také stres je váš nepøítel – zbavte se ho! Slovo stres pochází z anglického jazyka a znamená napìtí nebo tíhu. V lékaøských vìdách tímto slovem oznaèujeme duševní napìtí. Bìhem stresu vznikají v lidském tìle nežádoucí dìje. Pøedevším dochází ke zvýšenému vyluèování adrenalinu, který se tvoøí v nadledvinkách. Zároveò nastává nadmìrné vyluèování cukru z jater do krevního obìhu. Následkem biochemických dìjù bìhem stresu stoupá krevní tlak nad normální hodnoty. Cévy se zužují a snižuje se zásobování tkání tìla okyslièenou krví. Zvyšuje se napìtí svalù a snižují se obranné schopnosti lidského organismu. Jestliže probíhají tyto nežádoucí dìje dlouhodobì, podporují trvalé zvýšení krevního tlaku a bývají pøíèinou poruch spánku. Nejèastìjší pøíèinou stresu bývá dlouhodobé duševní pøetížení, dlouho trvající starosti a nemožnost poradit se s nìkým blízkým. Ženy se nìkdy obávají, že v pøípadì otìhotnìní a porodu všechno nezvládnou. Je možné chránit se pøed vznikem stresu? Ano, možné to je, a pomùže vám právì tato knížka. Doètete se, proè jsou zbyteèné mnohé starosti, které tížily naše maminky a babièky a které dosud v nìkterých rodinách pøežívají.

17

edice PRO RODIÈE

Osvoboïte se vèas od škodlivých návykù Kouøení, alkoholické nápoje a drogy poškozují vývoj plodu, zvláštì pokud na plod pùsobí již v dobì poèetí anebo krátce po nìm. Osvoboïte se od jejich nadvlády vèas.

Proè je kouøení škodlivé Krev pøináší do tìla kyslík a výživné látky. Pøi kouøení se snižuje množství kyslíku pøenášeného èervenými krvinkami. Ty pak místo kyslíku pøenášejí škodlivý kyslièník uhelnatý. Badatelé zjistili, že po vykouøení tøeba jenom jediné cigarety trpí vyvíjející se plod nìkolik hodin nedostatkem kyslíku. Nìkdy dokonce dostane køeèe. Plody kuøaèek mívají zvýšené množství vrozených vad, mnohdy již nenapravitelných. Závažná je také skuteènost, že novorozenci, kteøí se narodili kuøaèkám, bývají èastìji postiženi syndromem náhlého úmrtí. Doporuèujeme tedy tìm mladým ženám, které plánují mateøství: Pøestaòte kouøit již pøed otìhotnìním. Bude to nejkrásnìjší dárek pro dìťátko, které se vám narodí.

Naplánujte si životosprávu bez pití alkoholických nápojù První èlovìk, který zpozoroval, že alkohol má škodlivý vliv na vývoj plodu, byl staroøecký uèenec Platon. V jednom ze svých spisù uvádí: „Bylo-li dítì poèato v alkoholovém opojení, objeví se u nìj slabomyslnost a neposlušnost a bývá èasto nemocné.“ A skuteènì již ve starovìku platily v nìkterých státech zákony, jimiž se mìlo zabránit poèetí v alkoholovém opojení. Jedním z nich byl zákon vydaný

18


v Kartágu. Zakazoval novomanželùm pití alkoholu pøed svatební nocí a bìhem ní. První odbornì podložené zprávy o škodlivém pùsobení alkoholu na vyvíjející se plod pocházejí z 18. století, a to z Anglie. Stalo se to v souvislosti s mohutným nárùstem domácí i prùmyslové výroby ginu, která se v Anglii rozšíøila zejména v letech 1720–1750. Anglické lékaøské sdružení tehdy uvedlo v jednom ze svých odborných èasopisù: „Alkoholièkám se nápadnì èasto rodí dìti nemocné, tìlesnì slabé, svraštìlé a se staøeckým vzhledem.“ V roce 1973 uveøejnili ameriètí lékaøi zprávu o skupinì 135 dìtí narozených mladým ženám, které pily alkohol již v dobì pøed otìhotnìním a pak i v tìhotenství. Bìželo pøitom o tìžké a typické poškození plodù, které lékaøi nazvali „fetální alkoholický syndrom“, tj. poškození alkoholem již v období vývoje plodu. Desítky odborných èlánkù o poškození plodù alkoholem byly od té doby publikovány dìtskými lékaøi i v dalších státech. Tuto smutnou kapitolu uzavøeme opravdu závažnou výstrahou: Každá žena plánující otìhotnìní by si mìla vèas uvìdomit, že pití alkoholických nápojù již od chvíle, kdy plánuje tìhotenství, by bylo neodpovìdným poèínáním a zloèinem spáchaným na vlastním dítìti, jemuž poškozením tìlesného i duševního zdraví bere alkohol možnost prožít šťastný život.

Proè jsou drogy pro vývoj plodu nebezpeèné Statistické údaje ukazují, že nìkteøí mladí lidé jsou závislí na drogách. Pøibližnì jedna tøetina z nich jsou mladé ženy. Mezi nejèastìji užívané drogy patøí pervitin, kokain, léky proti bolesti a prostøedky pro spaní. Lidé, kteøí podlehli drogám, poškozují své zdraví. Jejich závislost jim bohužel znesnadòuje objektivní náhled na svùj zdravotní i psychický stav. Nedokáží rozumnì øešit svoji situaci.

19

-

edice PRO RODIÈE

Jelikož ženy závislé na drogách nemívají menstruaèní krvácení, domnívají se, že nemohou otìhotnìt. Tìhotenství však nìkdy pøece jenom nastane, a žena to pozná teprve pozdìji, když už bývá vývoj plodu narušen. Pokud je otec dítìte závislý na kokainu, mùže nastat složitá situace. Vyvíjející se plod bývá tìžce postižen a odumøe již bìhem nitrodìložního života. Jindy se narodí živé dítì, ale zdravotnì pøece jenom postižené. Bere-li drogy žena, narodí se jí dítì s poškozenými ledvinami, s porušeným vývojem mozku, s nemocným srdcem a se sníženou inteligencí. Èasté bývají též defekty èástí oblièeje a prstù na rukou i na nohou. Vážená ètenáøko této knížky, jste-li závislá na drogách a pøejete-li si otìhotnìt, obraťte se vèas se žádostí o pomoc na svého ženského lékaøe anebo na lékaøe v ambulanci gynekologicko-porodnického oddìlení nemocnice, ve velkých mìstech gynekologicko-porodnické kliniky. Sama byste svou situaci øešit nedokázala. Lékaø, na kterého se obrátíte, vám urèitì poradí a pomùže. Vyplývá to z lékaøské profesionální cti. Jsem pøesvìdèen, že se ze své složité situace dostanete.

Jaký význam má „menstruaèní kalendáø“? Menstruaèní kalendáø je užiteèná pomùcka pro každou mladou ženu. Pokud jej ještì nemáte, zaènìte si ho vést tøeba v dobì, kdy plánujete otìhotnìní. Tiskopis, který vám usnadní vedení kalendáøe, vám na požádání zdarma vydá zdravotní sestra v ambulanci vašeho ženského lékaøe. Do kolonek pro jednotlivé dny si zaznamenávejte délku a intenzitu menstruaèního krvácení. Vaše záznamy vám poskytnou pøehled o datu plodných i neplodných dnù. Plodné dny vìtšinou bývají kolem 14. dne od zaèátku menstruaèního krvácení. Pokud by se vám nepodaøilo získat tiskopis menstruaèního kalendáøe, mùžete si vést záznamy o svém menstruaèním krvácení v obyèejném kapesním

20


kalendáøi. Dny, ve kterých u vás menstruaèní krvácení probíhalo, oznaète koleèkem nebo teèkou. Vaše záznamy o menstruaèním krvácení vás vèas upozorní na vzniklé tìhotenství a pomohou vám vybrat nejvhodnìjší dny pro vaši pracovní dovolenou.

Lze si naplánovat narození chlapce nebo dìvèete podle vlastního pøání? Když si naše babièky pøály, aby se jim narodil chlapec, požádaly o radu svou sousedku nebo kamarádku. Ta to pøece musela vìdìt, vždyť porodila chlapce podle vlastního pøání. A tak se rodily zázraèné plány, jak si má tìhotná žena poèínat, pøeje-li si narození chlapeèka. Dostala rady, že si musí na dobu tìhotenství naplánovat následující stravu. Mìla jíst brambory, èoèku, sušené švestky, tøešnì a meruòky. Sousedce tato strava pomohla, narodil se jí chlapeèek, jak si pøála. A tak vydávala svùj recept za naprosto spolehlivý. Pokud si žena pøála, aby se jí narodila holèièka, došla se poradit k jiné sousedce, která již porodila dvì holèièky. Od ní se dozvìdìla, že urèitì porodí dìvèátko, bude-li v tìhotenství èasto jíst rýži, mrkev, jablka, jahody, angrešt, švestky a maliny. Dnes se na tyto diety díváme s úsmìvem. Víme, že taková doporuèení mají vždy pouze 50% spolehlivost. Badatelé v lékaøských vìdách totiž naprosto spolehlivì zjistili, že o pohlaví dítìte, které se rodièùm narodí, se rozhoduje již pøi poèetí a odpovìdnost nese mužská zárodeèná buòka (sperma). Podrobnosti uvedeme v jedné z následujících kapitol.

21

edice PRO RODIÈE

Jak si máte poèínat, když se vám otìhotnìní nedaøí Mnozí mladí lidé se domnívají, že tìhotenství je samozøejmou souèástí lidského života. Není tomu tak. Ve vyspìlých státech, a také u nás, je pøibližnì 15 % manželských párù neplodných, aèkoli si pøejí narození dítìte. Z odborného hlediska se považuje za neplodnost takový stav, kdy žena neotìhotní v prùbìhu jednoho roku, pøestože manželé (partneøi) mají pøibližnì dvakrát až tøikrát bìhem týdne nechránìný pohlavní styk. Pøíèina neplodnosti bývá v 50 % pøípadù na stranì ženy, ve 40 % pøípadù na stranì muže, v 10 % pøípadù se pøíèinu nepodaøí zjistit.

Jaké bývají pøíèiny neplodnosti žen Mezi nejèastìjší pøíèiny neplodnosti žen patøí uzávìr vejcovodù, který vzniká vìtšinou následkem pøedchozího zánìtu. Další pøíèinou neplodnosti bývají protilátky proti spermiím, které vznikají ve vejcovodech nebo v dìložním hrdle. Jak uzávìr po zánìtu, tak i protilátky proti spermiím pøedstavují pøekážku pro prùchod zárodeèných bunìk. Ženská zárodeèná buòka se pak nemùže setkat s mužskou zárodeènou buòkou, takže nemùže nastat jejich splynutí – vzniká neplodnost. Neplodné jsou také ženy, u nichž nenastává ovulace, tj. uvolnìní vajíèka z vajeèníku.

Jaké bývají pøíèiny neplodnosti mužù Nejèastìjší pøíèinou neplodnosti u mužù bývá nedostateèná tvorba mužských zárodeèných bunìk. Buï nevznikají vùbec, nebo pouze v nedostateèném množství. Další pøíèinou bývá neprùchodnost vývodových cest pro spermie.

22

MUDr. Stanislav Trèa, CSc. PLÁNOVANÉ RODIÈOVSTVÍ Nejlepší cesta k narození zdravého dítìte

Recommend Documents