Název dokumentace: Pořizovatel: Zpracovatel:
Návrh územního plánu Nová Ves v Horách Městský úřad Litvínov, odbor investic a regionálního rozvoje města Ladislav Komrska, Mladenovova 3234, 143 00 Praha 4
Územní plán Nová Ves v Horách 2. Textová část odůvodnění územního plánu
ing. arch. Ladislav Komrska zpracovatel
1
Obsah: Strana Základní údaje ………………………………………………………………………………
3
2a)
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ……….
4
2b)
Vyhodnocení splnění požadavků zadání ………………………………………………….
19
2c)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území…………………………………………………………………………………
20
Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno……
43
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení …..
44
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ………………………………………………
44
2d)
2e)
2f)
2
Základní údaje Stupeň dokumentace: Návrh územního pánu obce Pořizovatel: Městský úřad Litvínov, odbor investic a regionálního rozvoje města Zpracovatel: Ladislav Komrska, Mladenovova 3234, 143 00 Praha 4
Řešené území nemá v současnosti, ani v předcházejícím období k dispozici žádnou schválenou územně plánovací dokumentaci ve smyslu zákona.. Pro řešené území je v současnosti platný územní plán velkého územního celku SHP a sice jeho schválená 2. změna. Pro úplnost je namístě uvést, že pro obec Nová Ves v Horách a Mníšek byla zpracována v roce 1995 urbanistická studie, která byla veřejnoprávně projednána orgány bývalého Ok.úřadu v Mostě. Tato se stala mimo jiné součástí podkladů pro vypracování územního plánu. V roce 2003 byly provedeny v rámci prací na územním plánu průzkumy a rozbory, které se staly podkladem vypracování Zadání, které zastupitelé obce schválili v březnu 2004. Pro část obce Mníšek byl vypracován generel a následně projekt k územnímu řízení na výstavbu inženýrských sítí včetně ČOV. V roce 2000 byla na řešené území vypracován integrovaný projekt vesnického mikroregionu s cílem podpořit rozvoj obce v oblasti bydlení, rekreace, podnikatelských aktivit a zemědělství. Nedostatek, který vzešel z absence územního plánu byl nezvládnutý koncept a následná realizace „ příhraničního obchodního areálu“ asijského typu, realizovaný na podkladech vydávaných územních rozhodnutí bez ohledu na perspektivní možnosti, které se v tomto území nabízely. Ve vztahu k ÚPn VÚC je v územním plánu obce potřebné naplnit především navrhované dopravní - silniční propojení - komunikací III / 2546 s komunikací III / 25219, t.j. silnice od Mníšku do Nové Vsi v Horách přímo se silnicí k obci Hora Sv. Kateřiny. V souvislosti s touto komunikační úpravou je nutné dořešit v územním plánu nebo v dalších stupních ( regulačním ) plánu vzniklé vzájemné souvislosti. Mezi nové záměry je patrně nutné zahrnout zájem německé strany, zprovoznit komunikaci mezi Novou Vsí a Neusdorfem ( SRN ) pro osobní automobilovou dopravu a časově neomezený, pěší přechod mezi oběmi obcemi. Obdobně je tomu i v případě osady Mníšek, když do téhož prostoru této osady byla přivedena trasa tzv. regionální komunikace spojující litvínovsko-mosteckou část podkrušnohoří s přechodem do Německa právě v osadě Mníšek, kterou druhé znění Změn VÚC nepostihuje. VÚC nenabízí rámcové náměty na příhraniční spolupráci v oblasti rozvoje obou stran Krušnohoří ( doprava, rekreace, cestovní ruch, rozvoj pracovních příležitostí, komerční využití území, vliv činností na životní prostředí a pod. ). Tento problém se prohlubuje, uvědomíme - li si skutečnost, že zpracovatel ani pořizovatel neumí účinným způsobem komunikovat při tvorbě a projednání územního plánu právě se SRN. Absence těchto jednání je nedostatkem územního plánování a snižuje hodnotu návrhu územního plánu jako koncepčního materiálu. Obec Nová Ves v Horách je součástí Sdružení obcí v regionu Krušné hory. Je žádoucí prověřit vzájemnou kontinuitu rozvoje s obcí Hora Svaté Kateřiny z těchto hledisek: 3
-
shodné řešení dopravního propojení obou obcí prostřednictvím prodloužení silnice III / 2546 včetně definice tohoto dopravního koridoru z hlediska souběžného vedení případné pěší, cyklistické a lyžařské komunikace,
-
vzájemné potvrzení funkce a ochrany vodohospodářských a energetických tras,
zapracování bilance nárůstu obyvatel do kapacit objektů občanské vybavenosti, které jsou do obce Hora Svatá Kateřina přeneseny - mateřskou školu, základní školu, zdravotnické zařízení. V roce 2010 bylo zastupitelstvem obce vydáno Vymezené zastavěné území obce Nová Ves v Horách formou opatření obecné povahy.
2a)
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území
2a.1
Politika územního rozvoje 2008:
Ad)
Republikové priority
Při řešení návrhu územního plánu Nová Ves v Horách jsou rozhodující zvýrazněné kapitoly republikových priorit: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému vše-strannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty.
(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, 4
chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (Viz také Evropská úmluva o krajině). (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Návrh územního plánu není v rozporu s republikovými prioritami.
Ad)
Rozvojové oblasti a rozvojové osy:
Dle PÚR 2008 je obec Nová Ves v Horách součástí rozvojové osy OS7 Ústí n.L. – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/ Německo (Nurnberg). Úkolem pro územní plánování rozvojové osy OS7 je vytvořit územní podmínky pro řešení přestavby vybraných úseků silnice I/13 mezi Ústím nad Labem a Chomutovem. Silnice I/13 mezi Ústím nad Labem a Chomutovem neprochází řešeným územím, územní plán neřeší úkoly pro územní plánování rozvojové osy OS7.
Ad)
Specifické oblasti
-
řešené území je součástí SOB 6 Specifická oblast Krušné hory Vymezení:
Území obcí z ORP Chomutov (severní část), Kadaň (severní část), Litvínov (severní část), Teplice (severní část), Ústí nad Labem (severní část). Oblast se dotýká na území ORP Ústí nad Labem a Teplice OB6 Ústí nad Labem, na území ORP Litvínov SOB5 Mostecko, na území ORP Chomutov, Kadaň a Litvínov OS7 Ústí nad Labem–Chomutov–Karlovy Vary–Cheb–hranice ČR a na území ORP Ústí nad Labem OS2 Praha–Ústí nad Labem–hranice ČR. Důvody vymezení: a) Potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál jediného horského území v ČR bez velkoplošné ochrany přírody a krajiny, které plní rekreační funkci nejen v rámci ČR, ale i pro Sasko. Území je významné rovněž z hlediska přírodních hodnot, zejména se jedná o ptačí oblast Novodomského rašeliniště – Kovářská a Východní Krušné hory a několik národních přírodních rezervací a evropsky významných lokalit. b) Potřeba omezení stále přetrvávající relativně zvýšené míry znečištění životního prostředí (půda, voda, ovzduší) v důsledku vlivů průmyslové a energetické výroby. Potřeba pokračování nápravy následků krizového stavu lesních porostů ve 2. polovině 20. století, zejména dokončení obnovy lesních porostů včetně předpokládané nutné obnovy velké části provizorní lesní výsadby ze 70. a 80. let 20. století. c) Potřeba omezit či odstranit sociální a ekonomické následky strukturálního postižení hospodářství řídce osídleného a málo zalidněného území, které bylo způsobeno zejména dlouhodobým pro území nepříznivým historickým vývojem. Zejména jde o nedostatek místních pracovních příležitostí, vysokou nezaměstnanost a stárnutí a fluktuaci obyvatelstva. Vzhledem k charakteru oblasti je potřeba podpořit přede-vším rozvoj zařízení a služeb pro rekreaci a cestovní ruch a lesnictví a zemědělství.
5
d) Potřeba zlepšení špatné dopravní dostupnosti území jak z okolí – zejména přeshraničních dopravních vazeb, tak i uvnitř oblasti. Potřeba zlepšení nedostatečné vybavenosti technickou infrastrukturou. Potřeba územní regulace hrozící nekoordinované výstavby větrných elektráren. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a)
řešení stávajících i potenciálních střetů těžebních aktivit s ochranou přírody a krajiny a zemědělského a lesního půdního fondu a ochranou a rozvojem sídel,
b)
vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti,
c)
snižování znečištění životního prostředí,
d)
pokračování procesu obnovy lesních porostů,
e)
posílení sociálně ekonomického rozvoje, restrukturalizaci a větší diverzifikaci ekonomiky a podporu podnikání,
f)
rozvoj lesnictví, ekologického zemědělství, rekreace a cestovního ruchu,
g)
účinnou územní regulaci překotného rozvoje výstavby větrných elektráren
h)
zřízení institucionální ochrany přírodních a krajinných hodnot. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí
a)
identifikovat hlavní póly ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro rozvoj rekreační funkce Krušných hor a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení,
b)
vytvářet územní podmínky pro rozvoj dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů,
c)
vytvářet územní podmínky pro ekonomický rozvoj, zejména lesnictví, ekologického zemědělství, rekreace a cestovního ruchu,
d)
vytvářet územní podmínky pro pokračování procesu obnovy lesních porostů,
e)
účinným způsobem regulovat a zamezit rizikům překotně se rozvíjející výstavby větrných elektráren, včetně souvisejících zařízení (přístupových komunikací, vyvedení energetického výkonu apod.), jak z hlediska minimalizace vlivů na životní prostředí, krajinu a osídlení, tak z hlediska funkčnosti větrných elektráren v systému zásobování elektrickou energií. Návrh územního plánu odpovídá požadavkům PUR na specifickou oblast Krušné hory.
Ad)
Koridory a plochy technické infrastruktury
2008
řešené území není součástí koridorů a ploch technické infrastruktury definovaných PUR
Ad)
Další úkoly pro územní plánování Pro řešené území nejsou specifikovány.
6
2a.2
Územně plánovací dokumentací, vydaná krajem
Pro řešené území jsou v současnosti platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) byly vydané dne 5.10.2011 na základě usnesení ZÚK č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9.2011, s nabytím účinnosti dne 20.10.2011, Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje zpřesňují, doplňují a konkretizují republikové priority uvedené v politice územního rozvoje (PÚR) 2008 takto: Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametru sociální soudržnosti obyvatel kraje. Koncepce územního plánu podpoří vyváženost vztahu pro příznivé životní prostředí akceptováním oprávněných požadavků dotčených orgánů, podporou hospodářského rozvoje vymezením ploch pro výstavbu VTE jako specifického potenciálu řešeného území. Soudržnost společenství obyvatel je budována podporou příhraničního turismu navazujícími cyklistickými a turistickými trasami. (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Územní plán stanovil limity rozvoje území, po projednání s dotčenými orgány bude respektovat stanoviska dotčených orgánů zejména na úseku životního prostředí. V maximální míře bude respektovat přírodní podmínky v území s ohledem na potřebu posílení ekonomického pilíře umožněnou výstavbou větrných elektráren, které budou mít dočasně vliv na původní krajinný ráz území. Životní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravení a markantně viditelného zlepšení životního prostředí,a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). Územní plán respektuje oprávněné požadavky dotčených orgánů na úseku životního prostředí. V návrhu územního plánu jsou vymezeny, respektovány a chráněny plochy NATURA PO, přírodní park Loučenská hornatina, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability na všech úrovních. Navržena je stabilita současných sídel a jejich další rozvoj s využitím společenské poptávky po residenčním a rekreačním využívání území. Podpora hospodářského pilíře vychází z posice sídla při státní hranici se SRN, nabízí plochy občanského vybavení a plochy pro volno rekreační a sportovní aktivity. Přidanou hodnotnou v tomto smyslu je zapracování poptávky po instalaci větrných elektráren při splnění předen definovaných podmínek rozvojových dokumentů kraje resp. požadavků dotčených orgánů.
(4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem. 7
Řešené území vykazuje vysoký stupeň ekologické stability. Dílčí vliv emisí v 80. létech byl potlačen, nicméně se promítá na úrovni kyselých depozic v půdách Krušných hor, které jsou stále vysoké a neumožňují samovolnou regeneraci lesních půd. Při projektování a realizací záměrů spadajících do přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, bude u jednotlivých záměrů na pozemcích PUPFL posouzena a projednána stagnující či zhoršující se dřevinná skladba v místech s nepůvodními druhy. (5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). Rozvojové plochy v řešeném území jsou navrženy tak, aby byly v co nejvyšší míře zachovány přírodní, civilizační a kulturní hodnoty v území. (6) Revitalizovat úseky vodních toku, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí,rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou. Do řešeného území nezasahovala a nezasahuje těžba uhlí, nebyla a není zde prováděná chemická a průmyslová výroba. (7) Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problému vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ozduší z důvodu překračování limitu některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava). Dle poskytnutých údajů k ÚAP řešené území není vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, územím neprochází doprava, která by jej nadměrně zatěžovala hlukem. Hospodářský rozvoj (8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované vetší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. Územní plán transformuje ekonomickou strukturu: na plochách bydlení, plochách smíšených a obytných vytváří předpoklad k nárůstu ekonomicky produktivních obyvatel v obci, na plochách občanského vybavení stabilizuje potřebné činnosti pro dosažení optimální míry občanského vybavení ( škola, sportovně rekreační objekty a areály, dům s pečovatelskou službou ), rozvojem celoročně využívaných tras (turistické, lyžařské běžecké trasy, cyklotrasy) a vymezením plochy pro nabídku služeb odpovídajících současným ekonomickým trendům v oblasti rekreace a cestovního ruchu. stabililzací zemědělského areálu pro potřebu správy a údržby krajiny, posílení komerčních objektu občanského vybavení, možností instalace větrných elektráren.
(9) Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve,včetně usnesení vlády ČR č.1176/2008. Územně ekologické limity těžby hnědého uhlí jsou stanoveny mimo řešené území. (10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti 8
zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynu příslušného orgánu ochrany přírody. V řešeném území není výskyt z celostátního hlediska významných palivoenergetických a dalších surovinových zdrojů. (11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu. V řešeném území je zjištěn nedostatečně využitý zemědělský areál, jeho posice je hodnocena jako jedinečná pro správu a údržbu krajiny. Návrh územního plánu eliminuje rozsah znehodnocených ploch zřízením veřejné a ochranné zeleně. (12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavená území. V řešeném území není stávající průmyslová zóna. Vymezené plochy pro výstavbu VTE budou předmětem projednání s příslušnými orgány na úseku životního prostředí. (13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). V řešeném území není výskyt DP a CHLÚ. (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Územní plán prokazuje nezbytnost záborů ZPF, nedochází zde k fragmentaci území. Území je zemědělsky využíváno pro pastevectví, potenciál území je z hlediska jeho užívání, přístupnosti a vymezení areálů zemědělské prvovýroby stabilizováno. Odůvodněny jsou dílčí zábory půdy v I. stupni přednosti ochrany. V území není výskyt dlouhodobě nevyužívaných území. Možnost pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely není navržena. Cíleně a přednostně je chráněna fragmentace krajiny na trvalé travní porosty a erozní meze – tento výraz krajiny je na území preferován jako základní krajinná hodnota.
Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. Dle zpřesnění ZÚR ÚK je řešené území situováno mimo rozvojovou osu republikového významu OS7. 9
Řešené území je po zpřesnění ZÚR ÚK vymezeno pouze jako specifická oblast SOB 6 Specifická oblast Krušné hory. Rozvoj území je provázán s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Řešené území je tradičně kombinací residenčního rekreačního využití, v obci je vyhovující síť hromadné dopravy propojené s přilehlým spádovým městem Litvínov a jeho občanskou vybaveností. Technická infrastruktura je pro potřeby obce dostatečná.
(16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladu pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastnosti těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině. Dle zpřesnění ZÚR ÚK je řešené území situováno mimo rozvojovou osu republikového významu OS7. Lze konstatovat, že územní plán respektuje ochranu nezastavěného území ve volné krajině. (17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. Řešení problémů na území obce pro specifickou oblast SOB 6 Specifická oblast Krušné hory je podrobně popsáno v kap. „Další zpřesněné úkoly dle ZÚR ÚK“. (18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost. Vznik prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost na území obce Nová Ves v Horách se nepředpokládá. Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseku silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.). Výše uvedené stavby nezasahují do území obce Nová Ves v Horách. Řešené území je dostupné bez problémů i v zimním období ze spádového města Litvínov silnicí II. třídy do SRN. Z prostorového hlediska území není ani v měřítku širších vztahů těmito stavbami dotčeno.
(20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy. Nejbližší veřejně dopravní dostupnost do krajského města Ústí nad Labem je z přilehlého spádového města Litvínov. Veřejná doprava Nová Ves v Horách – Litvínov, Litvínov – Nová Ves v Horách je plynulá, bezkolizní. (21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). Obec Nová Ves v Horách má dostatečnou dopravní infrastrukturu pro kvalitní napojení k okolním obcím i pro příhraniční turistický ruch. 10
(22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko, Chomutovsko Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). Řešené území nemá přímou dopravní vazbu k uvedeným oblastem. (23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výbežku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem - Dresden a Chomutov,Most - Chemnitz, Zwickau). Řešeným územím prochází Krušnohorská magistrála - cyklotrasa č. 23 je napojena na hraniční přechod Mníšek a cyklotrasa č.25, která je napojena na hraniční přechod na Brandově. Na hraniční přechod Mníšek je též napojena silnice II. třídy. Na tuto silnici v řešeném území rovněž navazuje silnice III. třídy, dopravně napojena na Klíny a hraniční přechod v Českém Jiřetíně. (24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy. Řešené území a území obcí k němu přilehlých nejsou dopravním uzlem, ve kterém se stýkají dopravní prostředky různých druhů dopravy. (25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Výše uvedené rozvojové záměry nemají vazbu k řešenému území. (26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích,stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování. Na území obce je v provozu 6 větrných elektráren, které budou dle návrhu územního plánu doplněny o dalších 20. Vyrobená elektrická energie bude připojena na přenosovou soustavu. Centrální zásobování teplem není v obci zřízeno, jeho vybudování nebo napojení na systém z Litvínova je pro obec ekonomicky neúnosný. Stávající objekty jsou vytápěny lokálně. (27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodu spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkované i v rámci ČR. Řešeným územím prochází vysokotlaký etylénovod ČR/SRN, jehož trasa limituje využití severní část území obce Mníšek.
(28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku. Výše uvedený požadavek nemá vazbu k řešenému území. (29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor). Územní plán navrhuje k současným 6 ti větrným elektrárnám dalších 20 při dodržení pravidel stanovených v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. 11
(30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou. Obec je napojena na vodárenskou soustavu SČVaK. V údolnici Svídnice jsou stabilizovány významné zdroje pitné vody regionálního významu. Jejich prostorová a hygienická ochrana je součástí návrhu územního plánu. V lokálním měřítku jsou v odůvodněných případech k disposici lokální zdroje pitné vody ( studny ). (31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systému odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. Tento požadavek je naplněn, obě lokality ( Nová Ve s v Horách i Mníšek ) jsou vybaveny ČOV s dostatečným výkonem a plošnou možností případné intenzifikace na vymezené ploše. Zastavitelné plochy dle návrhu územního plánu budou připojeny za splaškovou kanalizaci obce.
(32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje. Urbanizovaná část je vybavena telefonní sítí a přiměřeně pokryta signálem operátorů mobilní sítě. Výpadky jsou pak nahrazeny příjmem signálu německých operátorů. Případné vykrytí signálu je možné instalací dalších zařízení do nezastavěného území.
(33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhu na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské pudy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kriteria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměru, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků. Vliv koncepce územního plánu nebyl posouzen na udržitelný rozvoj území ani na plochy NATURA PO. Rozvojové plochy jsou však navrženy tak, aby nedošlo ke fragmentaci krajiny.
Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvárnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. Obec Nová Ves v Horách je koncipována jako soběstačné sídlo, poskytující přiměřenou a dostatečnou nabídku veřejné vybavenosti. Pro instalaci nadmístních zařízení je pak vhodný zejména Litvínov, spádovost obce Nová Ves nadmístní zařízení veřejné vybavenosti neumožnuje. (35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů. Území obce je atraktivní svými přírodními hodnotami, hojně navštěvováno zahraničními turisty využívajícími služeb a zejména rekreační užívání krajiny v kontextu navazujících rekreačních středisek Lesná a Mníšek. Obec je v tomto smyslu spojujícím koridorem se 2 hraničními přechody a významnou částí Krušnohorské lyžařské magistrály. Tento potenciál je dále rozvíjen nabídkou ploch pro volno rekreační využití. 12
(36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území. Na území obce nebyla prováděná těžba hnědého uhlí, řešené území je mimo jiné rekreačním zázemím pro obyvatele postiženého Mostecka. (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. Rozvoj území je limitován jeho přírodními hodnotami. Přesto požadavek na podporu významných záměrů cestovního ruchu územní plán plní vymezením ploch občanského vybavení, ploch volno rekreačních aktivit, stabilizací turistických tras, možností obnovy rozhledny Jeřabina apod.
(38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou sít těchto zařízení. Územním plánem akceptovaný systém cyklotras navazuje na systém cyklotras dle ZÚR ÚK.
Sociální soudržnost obyvatel (39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. Obec má omezený počet trvale žijících obyvatel, předpoklady rozvoje v tomto smyslu mají zejména nejbližší sídla – Litvínov, Meziboří, Most apod.. Obec plní roli nositele znalostí a tradic, zachovává původní charakter sídla a je přiměřeně nositelem tradic a dovedností zejména v lesním hospodářství. Obec rovněž spravuje muzeum dřevěných hraček.
(40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením. Přírodní hodnoty v obci jsou vyhledávány k posílení zdravotního stavu návštěvníků, zřízením rozšířením sportovně rekreačního areálu dojde k vytvoření nových pracovních míst. Sociálně slabé skupiny ohrožené společenským vyloučením se na území obce nevyskytují. (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Obec Nová Ves v Horách lze charakterizovat jako stabilizovanou sídelní strukturu přestavující charakterizující formu přežití v horských podmínkách. Zpětná vazba ne předchozí generace je akceptována v plném rozsahu zřízením pietních míst – hřbitov, park v centru obce, zachováním venkovského výrazu zástavby a ochranou kulturních památek dovedností ( muzeum dřevěných hraček, možnost obnovení rozhledny ).
(42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. 13
Rozvojové plochy pro výstavbu RD vytváří v obci předpoklad pro nárůst obyvatel v ekonomicky produktivním věku a rovněž nárůst automobilové dopravy s vazbou na spádové město Litvínov a jeho občanskou vybavenost. Tímto posílením obyvatel v obci nedojde k nadměrným nárokům na posílení technické, dopravní a občanské vybavenosti nadmístního významu i vzhledem k tomu, že počet obyvatel v Litvínově mírně klesá. (43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Územní plán byl komunikován s obyvateli nad a mimo rámec systému pořízení územního plánu. Byly posouzeny individuální požadavky obyvatel ( majitelů pozemků ) v míře maximální za podmínky dodržení ochrany přírodních, kulturních a krajinných hodnot jim bylo vyhověno.
Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Požadavky na obranu státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku budou uvedeny po projednání s dotčenými orgány. Z konceptu ÚP jsou zapracovány požadavky AČR ( obrany státu ). (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby. V řešeném území není stanoveno záplavové území a není výskyt průmyslových areálů Nelze předpokládat materiální škody vlivem povodní a místní průmyslové výroby. Případy dopravní havarijní situace jsou řešeny běžnými postupy zásahem integrovaného záchranného systému.
(46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. V řešeném území nejsou stanovena záplavová území, území nevyžaduje protipovodňovou ochranu. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje zpřesňují vymezení specifické oblasti SOB 6 Specifická oblast Krušné hory takto: ORP Litvínov
Obec Brandov, Český Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Klíny, Meziboří, Nová Ves v Horách
(severní část)
Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK zpřesňují úkoly pro územní plánování stanovené v PÚR 2008 pro SOB6 – Specifická oblast Krušné Hory.
Další zpřesněné úkoly dle ZÚR ÚK: (1) Posilovat všechny tři pilíře udržitelného rozvoje - hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel, životní prostředí.
14
Územní plán posiluje tři pilíře URÚ rozvojem cestovního ruchu, cykloturistiky, poznávací turistiky a zachovává hodnoty území (ÚSES). Podporuje propojení míst turistickými cestami a lyžařskými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky. (2) Zajistit pokrytí území specifické oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problému územními studiemi a regulačními plány. Návrh ÚP Nová Ves v Horách nevymezuje území k zpřesnění řešení problémů územní studii a regulačním plánem. (3) Využívat celorepublikového i mezinárodně významného potenciálu specifické oblasti pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu při zachování klidového charakteru oblasti. Koncepce rozvoje obce zachovává klidový charakter oblasti zejména v zalesněných částech obce tím, že trasy všech forem turismu jsou vymezeny po stávajících stezkách. (4) Chránit a kultivovat přírodní, krajinářské, urbanistické a architektonické hodnoty oblasti, využít pozitivní znaky území pro zvýšení prestiže specifické oblasti. Koncepce územního plánu zohledňuje oblast krajinného rázu. Za zcela zásadní považuje ochranu systému zatravněných ploch a erozních mezí. Toto uspořádání je respektováno a vymezení zastavitelných ploch se tomu rozsahem a tvarem navržených rozvojových ploch podřizuje. Zásah do krajinného rázu přináší současných 6 a navržených dalších 20 větrných elektráren. V lokalitě Nová Ve s e jedná o doplnění současných zařízení na krajinném horizontu regionálního významu. Záměr však doplňuje současnou míru instalace větrných elektráren na hřebeni Krušných Hor a vlastní doplnění současných zařízení dále krajinný ráz neznehodnocuje. V lokalitě Mníšek se jedná o zařízení, která mají lokální význam na krajinný ráz, v dálkových horizontech se instalace těchto zařízení neprojeví.
(5) Identifikovat hlavní střediska ekonomického rozvoje oblasti, vytvářet jim podmínky pro územní rozvoj, pro rozvoj rekreační funkce Krušných hor a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení s předpokladem šíření pozitivních impulsů z těchto rozvojových pólu do okolí. Obec Nová Ves v Horách sousedí s obcí Klíny, kterou lze považovat za hlavní středisko ekonomického rozvoje specifické oblasti SOB 6 s předpokladem šíření pozitivních impulsů v oblasti rozvoje turismu do okolních obcí. (6) Územně plánovacími nástroji podporovat rozvoj místních ekonomických aktivit - lesnictví, ekologického zemědělství, potravinářského průmyslu, tradičních řemesel, rekreace a cestovního ruchu apod., při zohlednění požadavku ochrany hodnot přírody a krajiny. Návrh územního plánu v tomto smyslu využívá potenciál krajiny pro posílení rekreačního ruchu s využitím 2 hraničních přechodů. Míra ekonomických aktivit je potlačena na turistický ruch a správu a ochranu krajiny ( lení hospodářství, zemědělství. Na správním území obce je stávající zemědělský areál stabilizován jako středisko údržby travnatých společenství. Zařízení na využití dřeva nejsou v obci tradiční a nejsou ani navržena. (7) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav, rekreačních areálu, dopravní, technické i občanské infrastruktury. Příhraniční prostory ČR/SRN tvoří území pokryté lesy zvláštního určení. Koncepce rekreačního využití
15
krajiny vyplývá z konkrétních záměrů obce, vzájemné kooperace s dalšími rekreačními centry Krušných hor, též s využitím turistických a dopravních tras napojených k trasám přilehlých obcí s hraničními přechody (Klíny, Litvínov, Horní Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Vysoká Pec, Boleboř ). (8) Revitalizovat opuštěné nebo nedostatečně využité plochy a areály zemědělského, průmyslového, sídelního či jiného původu (typ brownfield). Stávající zemědělský areál je přes svůj nevyhovující stav stabilizován jako centrum zemědělské činnosti. Územní plán pouze stabilizuje okolní poškozené plochy veřejnou a ochrannou zelení. (9) Vytvářet územní předpoklady pro rozvoj dopravní dostupnosti vyšších center osídlení, a vzájemnou dopravní provázanost osídlení ve specifické oblasti. Řešené území je dobře dopravně dostupné k přilehlému městu Litvínov (vyššímu centru osídlení). (10) Zajistit průchodnost nadřazených koridorů dopravní a technické infrastruktury přes území specifické oblasti. Územní plán zajišťuje průchodnost Krušnohorské magistrály - trasy č. 23, 36, silnice II. třídy (Klíny -Mníšek – hranice SNR), silnice III. třídy (Litvínov – Mníšek, Litvínov – Nová Ves v Horách). (11) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest s návazností na republikovou a evropskou síť těchto zařízení. Řešeným územím prochází Krušnohorská magistrála - cyklotrasa č. 23, cyklotrasa č.25, turistické cesty, lyžařské běžecké trasy, vše vyznačené v grafické části územního plánu. (12) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území - podmínky udržitelného rozvoje, způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Po projednání s dotčenými orgány budou navrženy eliminační opatření, které bude nutno v řešeném území respektovat. (13) Účinným způsobem regulovat a zamezit rizikům překotně se rozvíjející výstavby větrných elektráren, včetně souvisejících zařízení (přístupových komunikací, vyvedení energetického výkonu apod.), jak z hlediska minimalizace vlivu na životní prostředí, krajinu a osídlení, rekreaci a cestovní ruch tak z hlediska funkčnosti větrných elektráren v systému zásobování elektrickou energií. Územní plán navrhuje výstavbu větrných elektráren v souladu s kap.13. Stanovení pořadí změn území ( etapizace) přílohy č.1 ZÚR ÚK (dále viz níže odst.f). (14) Nástroji územního plánování podporovat dlouhodobý proces obnovy a ozdravení lesních porostů. Poměr a hranice zalesnění je v řešeném území konstantní. Vzájemný poměr a zachování horských pastvin včetně protierozních mezí je charakteristickým výrazem krajiny. Zalesnění území je stabilizováno a nenese stopy poškození emisemi z 2. poloviny 20. století.
Pro řešené území ZÚR ÚK vymezuje: koridor cyklostezky „Krušnohorská magistrála“, (trasy č. 23, 36), sledovaný jako VPS C2 (šířka koridoru stanovena 20 m) takto: Klíny – Mníšek.
16
koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ (trasa č. 25) úsek hranice ČR/SRN Brandov - Most - Litoměřice - hranice ÚK, sledovaný jako návrh C25. Šířka koridoru je stanovena 20 m. Pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly: (1) Zajistit přeshraniční a mezikrajskou koordinaci a návaznosti koridoru cyklostezky Chemnitz–Most– Doksy na SRN a sousední kraj. Území řešené Územním plánem Nová Ves v Horách navazuje na systém cyklistických tras s hraničním přechodem Mníšek a turistickým přechodem v sousedním Českém Jiřetíně. (2) Územně zpřesnit a vymezit koridor cyklostezky Chemnitz-Most-Doksy v ÚPD dotčených obcí se zajištěním územní koordinace a s uplatňováním zásady společného využívání pouze vybraných komunikací s nízkým provozem motorové dopravy a upřednostňování samostatných cyklostezek. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán zpřesňuje a vymezuje cyklotrasu č.25 . Při projednání územního plánu bude zajištěna územní koordinace cyklotrasy s obcemi Litvínov a Horní Jiřetín. (3) Koridor cyklostezky Chemnitz–Most–Doksy v lesích bude veden s využitím stávající lesní dopravní sítě a nikoliv po pozemcích s lesními porosty. Zpřesněná vymezená cyklotrasa č.25 na území řešeném územním plánem je vedena po stávající dopravní síti. ZÚR ÚK zpresňují koridor: P4 pro umístění plynovodu VVTL DN 1 400 vedoucího z okolí obcí Hora Svaté Kateřiny a Brandov v Ústeckém kraji do okolí obcí Rozvadov v Plzeňském kraji a Waidhaus na hranici ČR - Německo. Jedná se o projekt „Gazela“. Koridor je podchycen v PÚR 2008. Zpřesněný koridor P4 je v ZÚR ÚK sledován v úseku na území Ústeckého kraje jako územní rezerva PR1. Šířka koridoru včetně ochranného a bezpečnostního pásma je stanovena 600 m.
Pro územní plánování a využívání území koridoru PR1 stanovují ZÚR ÚK tyto úkoly: (1) Respektovat územní rezervu koridoru PR1 v ÚPD dotčených obcí, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, zpřesnit a vymezit koridor jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. (2) V součinnosti s dotčenými orgány spolupracovat na zpřesnění koridoru PR1. Vymezený koridor PR1 částečně zasahuje do zastavěného území obce Nová Ves v Horách na území k.ú. Lesná v Krušných horách. Koridor je vyznačen a není návrhem územního plánu dotčen.
Do řešeného území zasahují krajinné celky KC Krušné hory – náhorní plošiny (7a) a KC Krušné hory - svahy, vrcholy a hluboká údolí (7b). Charakteristika stavu krajiny KC Krušné hory – náhorní plošiny (7a): •
krajina náhorních plošin, do značné míry odlesněných, zemědělsky využívaných, s hojnými rašeliništi a vrchovišti, s menšími sídly s řadou dochovaných prvků typické krušnohorské architektury.
Charakteristika stavu krajiny KC Krušné hory - svahy, vrcholy a hluboká údolí (7b): •
krajina výrazných zalesněných svahů, vrcholů a hlubokých údolí, zejména ve strmém souvislém jižně orientovaném svahu místy se zachovalým přirozeným lesem, ve vrcholových 17
polohách rovněž se zemědělsky využívanými pozemky, s menšími sídly s řadou dochovaných prvků typické krušnohorské architektury. Cílové charakteristiky krajiny KC Krušné hory – náhorní plošiny (7a) a KC Krušné hory - svahy, vrcholy a hluboká údolí (7b): • •
krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot, krajina rekreačně využívaná.
Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny KC Krušné hory – náhorní plošiny (7a) a KC Krušné hory - svahy, vrcholy a hluboká údolí (7b): a) Ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro zachování krajinného rázu a posílení biologické diverzity krajinného celku. Po projednání s dotčenými orgány budou stanoveny požadavky na ochranu přírodních hodnot v území. Územní plán navrženými regulativy upřesňuje cílové charakteristiky krajinného celku KC Krušné hory – náhorní plošiny (7a) a (7b). Na území obce ZÚR ÚK stanovuje tyto rámcové typy pro biologickou diverzitu: 6L 2, 6L 8, 6L 13, 6L 15, 6M 2 (dle výkr. Oblasti se shodným krajinným typem). b) Využít potenciálu území přiměřeným rozvojem cestovního ruchu, turistiky, rekreace i sídelních a vhodných výrobních funkcí. Napojení řešeného území na systém cyklotras a turistických tras územní plán plní předpoklady využití potenciálu území rozvojem cestovního ruchu, turistiky a rekreace. c) Udržet a přiměřeně rozvíjet osídlení v horách, při respektování principu trvalé udržitelnosti a preference ochrany přírody a krajiny, diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku. V koncepci územního plánu je stanoven požadavek na rozvojové složky, které je potřebné řešit v souladu s přírodními, civilizačními a kulturními hodnotami řešeného území. Lze konstatovat, že návrh ÚP svou koncepcí respektuje princip trvalé udržitelnosti území. d) Pokračovat v nápravě škod způsobených v minulosti ekologickou katastrofou lesních porostů, likvidací tradičních forem hospodaření (též v souvislosti s vysídlením původního obyvatelstva). Obec není zasažena vysídlováním původního obyvatelstva. Důležitou činnost v Krušných horách představuje lesnictví. I přes nesporné zlepšení imisní zátěže je současná úroveň kyselých depozic v půdách Krušných hor stále vysoká a neumožňuje samovolnou regeneraci lesních půd (viz ÚAP Litvínovsko). e) Individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních, Územní plán vymezuje v požadavcích na prostorovou regulaci požadavek na zachování charakteristik původní horské zástavby a umožňuje obci odmítnou v tomto smyslu nevhodní stavební architektonická řešení změny současných staveb a novostaveb. f) Zamezit ohrožení naplnění cílových charakteristik krajinného celku v důsledku masivního tlaku na umísťování vertikálních staveb (velkých větrných elektráren), jejich komplexu a doprovodných staveb v nezastavěném území. Územní plán navrhuje další výstavbu větrných elektráren v kontextu s kap. 13. Stanovení pořadí změn území ( etapizace) přílohy č.1 ZÚR ÚK takto:
18
a) b) c) d) e) f)
navrhované VTE byly projednávány v Konceptu ÚP schváleného před nabytím účinnosti ZÚR ÚK , nebo navrhované VTE byly určeny k zapracování do Návrhu v Pokynech pro zpracování návrhu ÚP,odsouhlasených Zastupitelstvem obce před nabytím účinnosti ZÚR ÚK, nebo pro navrhované VTE bylo vydáno územní rozhodnutí,nebo požadavek na vymezení ploch pro VTE do Návrhu uplatnilo Zastupitelstvo obce před nabytím účinnosti ZÚR ÚK, po nabytí účinnosti ZÚR ÚK došlo k revokaci usnesení Zastupitelstva obce (s datem před nabytím účinnosti ZÚR ÚK) z důvodu narovnání právního stavu, revokované usnesení dle bodu e) je pro VTE Kamenec s.r.o. – NVE 1 s datem po nabytí účinnosti ZÚR ÚK.
Ostatní dokumenty: Urbanistická studie: Obec má k disposici od r. 1995 zpracovanou urbanistickou studii, kterou vyhotovil ing. arch. Josef Rotyka.
-
V návrhu územního plánu byly zapracovány závěry těchto dalších koncepčních materiálů: Strategie rozvoje Ústeckého kraje ( aktualizace 2008 ) Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Chomutov ( SČVaK a.s. Teplice ) Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. třídy v Ústeckém kraji Studie rozvoje cestovního ruchu v Krušných horách okresu Most Integrovaný projekt vesnického mikroregionu
2b)
Vyhodnocení splnění požadavků zadání
Zadání územního plánu obce Nová Ves v Horách bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 15. zasedání dne 22. prosince 2003, č. usnesení 197.v souladu se zák. č. 50/1976 Sb.( stavebním zákonem). Zadání územního plánu obsahuje též požadavek vyplývající z ÚP VÚC, platného dle minulé legislativy, na úpravy na silniční síti – obchvat m.č. Nová Ves, propojení s obcí Hora Svaté Kateřiny, přivedení nové trasy silnice II/271 Litvínov – Mníšek – hranice ČR – SRN. Návrh územního plánu Nová Ves v Horách, v souladu se schváleným zadáním územního plánu, tyto požadavky plní. Koncept územního plánu obce Nová Ves v Horách byl vyhotoven dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., a to včetně jeho projednání. Zastupitelstvem obce byly schváleny „Pokyny pro zpracování návrhu“. Zpracování a projednávání územního plánu podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. neobsahoval proces a terminologii, odpovídající § 48 a § 49 stavebního zákona č.183/2006 Sb. V pokynech pro zpracování návrhu byl stanoven požadavek na zapracování ČSPHM do rozvojové plochy 26 – realizováno. Dokumentace je uspořádána dle vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. V bodě 2.2. Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu byl stanoven požadavek obce na výstavbu 2 x VTE na lesních pozemcích (k.ú. Lesná). Dotčený orgán na úseku státní správy lesa v konceptu nesouhlasil se záborem PUPFL z důvodu rozporu s lesním zákonem. Návrh územního plánu byl doplněn o stanovené podmínky k výstavbě VTE tak, aby byly splněny podmínky lesního zákona (viz odůvodnění kap. 2e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky, určené k plnění funkce lesa). 19
2c)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
řešení,
Koncept územního plánu nebyl vyhotoven ve variantách. Koncept územního plánu byl projednán dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb, součástí procesu tedy nemohl být rozbor udržitelného rozvoje.
2c.1
Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí
Návrh územního plánu respektuje prvky ochrany přírody a krajiny, rozvoj území je přiměřený a nemění krajinný ráz. Nové zastavitelné plochy navazují na zastavěné území. Návrh územního plánu zahrnuje lokální systém ekologické stability a tvoří jej výhradně funkční prvky. Rozvoj území je situován mimo kompaktní plochy zalesnění území. Charakter nezalesněných ploch – trvalého travního porostu doplněného liniovou zeleně je respektován, území obsahuje funkční plochy potřebné pro správu a údržbu krajiny.
2c.2
Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech
ad 17 – oblast krajinného rázu Řešené území se nachází na severní straně Krušných hor a vykazuje tradiční poměr zalesněných a zatravněných ploch. Tento poměr a výraz není návrhem územního plánu dotčen. ad 18 – místo krajinného rázu Řešené území je na severní straně mírně svažité podél vodních toků Svídnice, na jižní straně u m.č. Mikulovice strmě padá do údolí Jiřetínského potoka. Řešené území navazuje na významné lesní masivy a to: kompaktní masiv Jeřabina – propojení do Litvínova kompaktní masiv Mračný vrch – propojení so obce Klíny kompaktní masiv Medvědí skála – propojení do obcí Boleboř, Horní Jiřetín Řešené území navazuje na specifickou soustavu horských luk a mezi obce Hora Svaté Kateřiny. Údolí vodních toků představují. Lesní masivy a citované horské louky specifické prvky – místa – krajinného rázu a nejsou územním plánem dotčena. ad 21 – územní systém ekologické stability V řešeném území se vyskytují prvky regionálního a nadregionálního systému ekologické stability a jsou respektovány. Lokální územní systém je převzat z generelu ÚSES a zahrnuje výhradně funkční prvky. Tyto rovněž nejsou návrhem územního plánu dotčeny. ad 22 – významný krajinný prvek registrovaný V řešeném území se nevyskytuje. ad 23 – významný krajinný prvek ze zákona VKP ze zákona představují lesní pozemky, údolnice vodních toků, mokřady a významné skupiny liniové a jiné náletové zeleně. ad 30 – přírodní park 20
Území obce je součástí přírodního parku Loučenská hornatina – v podmínkách funkční regulace území je stanoven požadavek na vzhled novostaveb a přístaveb. ad 35 – NATURA 2000 – ptačí oblast V území se vyskytuje část plochy NARURA 2000 – ptačí oblast: -NATURA 2000 Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská Ptačí oblast Východní Krušné hory Jevy: ad 24 – přechodně chráněná plocha, ad 25 – národní park včetně ochranného pásma ad 26 – chráněná krajinná oblast včetně zón ad 27 – národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma ad 28 – přírodní rezervace včetně ochranného pásma ad 29 – národní přírodní památka včetně ochranného pásma ad 31 – přírodní památka včetně ochranného pásma ad 32 – památný strom včetně ochranného pásma ad 33 – biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO ad 34 – NATURA 2000 – evropsky významná lokalita ad 36 – lokalilty zvláště chráněných druhů rostlina živočichů s národním významem se v řešeném území nevyskytují. ad 37 – lesy ochranné ad 38 – lesy zvláštního určení ad 39 – lesy hospodářské jsou v řešeném území respektovány. Zábor lesních pozemků v m.č. Kolonie představuje zásah do ploch, které tvořily pěstební plochy – lesní školku. Lesní plochy, umístěné nad místní části Zelený důl, zastavitelnou plochou č. 1, jsou navržena jako lesy rekreační s cílem zapojení této plochy ve prospěch objektů občanské vybavenosti, tímto se vytváření podmínky pro obnovu původního významu a uspořádání této místní části. Předpokládané vlivy na výsledky analýz SWOT analýzy území
Ad -
silné stránky Silnými stránkami v území je izolované sídlo v unikátním životním prostředí, zejména v ideálních klimatických podmínkách, zásadně se lišících od náhorní plošiny a jižních strání Krušných hor s ideálním využitím území pro rekreaci a bydlení. Tento trend je respektován.
Ad -
slabé stránky Odlehlost řešeného území od sídel regionu, která jsou nositelem občanské vybavenosti – tento charakter území ztrácí zapojením ČR do Shengenského prostoru na aktuálnosti. V návrhu územního plánu je silniční připojení obce na území SRN s možností využití jeho území pro pokrytí potřeb občanské vybavenosti a variantního připojení na silniční síť.
Ad -
příležitosti Rozvoj území pro potřeby bydlení a rekreace je plně respektován. Důležitá je obnova místní části Zelený důl s obnovou zaniklé sídelní struktury s cílem vytvořit důstojná nástup do České republiky. Učiněna jsou opatření pro rozvoj lyžařské sjezdovky a vedení pěších a syklo tras regionálního významu.
Ad -
hrozby Intenzita dopravy, nevhodná instalace větrných elektráren.
21
2c.3
Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování
Územní plán Nová Ves v Horách řeší organizaci území z hlediska zachování a rozvoje definovaných silných stránek a příležitostí a učiněna jsou opatření pro eliminaci slabých stránek a hrozeb. Respektovány jsou možnosti rozvoje sídelní struktury, zjištění ekonomického rozvoje obce a zachování a podpora unikátního přírodního prostoru, tj. základních pilířů vyváženého rozvoje území. Územní plán Nová Ves v Horách vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj. Z hlediska řešení územního plánu se jedná o snadný úkol – jeho základem je stabilizace a ochrana stávajících hodnot, které samy o sobě obsahují potřebné atributy udržitelného rozvoje. Základem vyváženého vztahu je důsledná ochrana přírodního prostředí a respektování vývoje a uspořádání sídla. Zachovány jsou přírodní zdroje - maximální schopnost využití zemědělského půdního fondu a lesa, jímání pitné vody, vodoteče a vodní plochy. Navržené změny využití nezakládají rizika znehodnocení území pro budoucí generace. Veřejný zájem je naplněn respektováním historických a přírodních hodnot území, zájmů dotčených orgánů, vymezením veřejného prostoru a podmínek pro stabilizaci a rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Užívání nemovitostí a pozemků soukromých osob je zachováno, zásah do soukromých zájmů je minimalizován zmíněnou stabilizací přírodních prvků, dopravní a technické infrastruktury. V návrhu územního plánu jsou uplatněny veškeré zjištěné veřejné zájmy a záměry vyplývající ze zvláštních předpisů. Zjištěné soukromé záměry jsou uplatněny tak, aby vůči veřejným zájmům a záměrům nebyly konfliktní. Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví bylo převzato u územně analytických podkladů, prověřeno doplňujícímu průzkumy a rozbory. Respektování všech zjištěných jevů je obsahem urbanistické koncepce. Přírodní hodnoty nejsou dotčeny, kulturní a přírodní význam lokality Věnec není návrhem územního plánu dotčen. Vymezené zastavěné území je plně využito bez významných proluk. Rozvoj území je tedy řešen zastavitelnými plochami. Areál zemědělské prvovýroby je stabilizován pro potřeby zemědělské činnosti. Do nezastavěného území jsou umístěny výhradně nezbytné trasy dopravní infrastruktury související se správou a údržbou zemědělského půdního fondu a krajiny. Umístění staveb, zařízení a jiných opatření v nezastavěném území není konkrétně navrženo, případné umístění staveb dle odst. 5 § 18 stavebního zákona je uvedeno ve výčtu podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
2c.4
Plochy s rozdílným způsobem využití
Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu. Dále jsou provedena tato zpřesnění: ad: plochy občanského vybavení jsou zpřesněny pro plochy OV – tělovýchovná a sportovní zařízení a OV – hřbitovy. Tělovýchovná a sportovní zařízení přestavují jiné měřítko ( intenzitu ) zástavby nadzemními stavebními objekty a v případě zastavitelné plochy č. 60 umožňují obci zřízení a obhajobu areálu pro volno rekreační aktivity. Plochy OV – hřbitova jsou vymezeny samostatně s cílem stanovení jednoznačných pravidel pro užívání dotčeného prostoru s ohledem na jeho pietní význam. ad: plochy veřejných prostranství – jsou doplněny samostatnými plochami pro veřejnou zeleň. Důvodem je potřeba zajištění ploch pro denní relaxaci obyvatel. 22
ad: plochy dopravy – jsou doplněny samostatnými plochami specifickými pro účelové komunikace. Důvodem je potřeba zpřístupnění zemědělského a lesního fondu z hlediska správy a údržby těchto ploch. Současně nelze tyto účelové komunikace automaticky zařadit do veřejného prostoru z důvodu nepřiměřené exposice území. Statut účelových komunikací umožňuje značením i mechanickou zábranou zamezit jinému užívání těchto komunikací. ad plochy výroby a skladů – samostatnou funkční plochu tvoří plochy pro zemědělské a plochy specifické. Důvodem je stabilizace areálu zemědělské prvovýroby právě pro tento účel – jedná se o jediný areál v řešeném území. Na plochu specifickou lze pak jako na jedinou plochu umístit fotovoltaickou elektrárnu ( panely ) a to bez možnosti jiného využití této plochy.
2c.5
Odůvodnění koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
Hlavní cíle řešení Důvody a cíle řešení územního plánu obce Nová Ves v Horách byly stanoveny po vypracovaných průzkumech a rozborech v Zadání, které projednalo zastupitelstvo obce a které se tímto stalo závazným podkladem pro vypracování územního plánu obce. Ze schváleného Zadání se pro potřeby formulování důvodů a hlavních cílů řešení územního plánu vyjímají ty, které jsou pro řešení významné a objasňují správním orgánům a veřejnosti snazší orientaci při práci s územním plánem. Jsou to především tyto důvody : -
obec nemá platnou územně plánovací dokumentaci,
-
urbanistická studie z roku 1995 je pouze územně plánovacím podkladem,
-
řešené území územním plánem musí postihovat rozsahem zpracování celé správní území obce,
-
cílem řešení územního plánu je navrhnout takovou koncepci územního rozvoje obce, která by v řešeném území představovala kvalitnější podmínky především v oblasti jeho obytné funkce spolu s funkcemi doprovodnými, jakými je občanská vybavenost, využití přírodních kvalit řešeného území pro oblast rekreace, sportu a rozvoje cestovního ruchu,
-
revize hodnocení, resp zájmů ochrany přírody
-
rozvojové složky je potřebné řešit v souladu všech přírodních,civilizačních a kulturních hodnot řešeného území,
-
specifikace potřeb na vybavení území technickou infrastrukturou jako podklad pro jednání se správci inženýrských sítí, popř. jako podklad pro účelové dotace, v územním plánu respektovat závěry obsažené ve 2. změnách VÚC, které se dotýkají zájmů řešeného území,
-
-
potřeba dialogu s krajským úřadem z hlediska dotačních titulů, kdy je zpracování územního plánu obvyklou podmínkou
-
vyjasnění společných zájmů se sousedními obcemi ve vztahu k dopravním trasám silničním komunikacím, turistickým a cykloturistickým stezkám, regionální dopravě, obnovení železničních tras atd. 23
Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území
Řešené území představující rozlohu 2 628 ha se nachází z velké části na náhorních plochách Krušných hor. Menší část území spadá poměrně příkrými stráněmi na jižní stranu Krušných hor. Většina území je zalesněna, poměrně menší část je zatravněna s malou výměrou půdy orné. Celé území lze charakterizovat poměrně blízké přírodnímu. Urbanizované území představují zastavěné plochy obce Nové Vsi v Horách a jejích částí Mníšek, Mikulovice vzdálenější část Lesná. Ve 30 letech min.stol. žilo v řešeném území cca 2500 obyvatel. Současný počet cca 450 obyvatel, kteří žijí v řešeném území je důsledkem odsunu obyvatel německé národnosti v letech 19467 a silně industrializovaným podhůřím Krušných hor, kam se především za prací přestěhovalo značný počet obyvatel v 70 letech min.stol. Jednou ze slabých stránek území je poměrně značná vyjížďka ekonomicky činných obyvatel za prací a z toho odvozeno - nedostatek pracovních příležitostí v místě samém. Je skutečností, že za posledních 70 roků se charakter zaměstnanosti, vlastnictví k půdě a jejímu obhospodařování výrazně změnily. Negativní vliv na stav životního prostředí v řešeném území není důsledkem vzniku exhalací místními zdroji, ale v drtivé většině je patrný vliv na zdejší prostředí ze vzdálenějších zdrojů, které byly produkovány především v uplynulých desetiletích zdroji z údolních průmyslových částí Mostecka a Chomutovska, ale i vzdálenějších zdrojů znečištění, zahraniční nevyjímaje. Potenciál území: Část hranice správního území obce je částečně totožná se státní hranicí se SRN, na území obce jsou 2 hraniční přechody - Nová Ves v Horách ( turistický ) a Mníšek ( automobilový ). V prostoru státní hranice je velký zájem o umístění podnikatelských aktivit z hlediska obchodu a služeb stravování, ubytování, čerpací stanice pohonných hmot. Územím prochází významné turistické a cykloturistické trasy, m.j. Krušnohorská lyžařská magistrála. Území disponuje klimatickými podmínkami vhodnými pro umístění větrných elektráren. Území poskytuje dostatečné množství ploch pro umístění objektů individuální rekreace pro obyvatele měst podkrušnohorského regionu. Přírodní podmínky: Území obce bylo v omezené míře postiženo imisemi a následným odumíráním lesa ( dřevin ). V současné době je z tohoto hlediska stabilizované, obsahuje systém chráněných území, která vytvářejí další potenciál z hlediska rekreačního pobytu, návštěvnosti a souvisejícího rozvoje turistiky a cykloturistiky. Odůvodnění urbanistické koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně
Rozvoj urbanizovaného území bude respektovat stanovené technické limity využití území a strukturu ochrany přírody podle zvláštních předpisů.
Místní část Nová Ves v Horách a Mikulovice: Obě místní části vytvoří souvislý urbanizovaný celek. 24
Dominantní posici a význam má místní část Nová Ves v Horách, se zaměřením na správní centrum řešeného území a rozvoj bydlení a aktivit souvisejících s turistickým ruchem a hraničním přechodem se SRN. Místní část Mikulovice bude doplněna do kompaktního tvaru podle vytvořených směrů urbanizace s vloženým novotvarem ploch pro rekreační bydlení. Místní část Mníšek: Tato místní část je zaměřená na rekreační bydlení, které by se mělo rozvíjet podle směrů urbanizace daných současnou zástavbou ( a původní, v současnosti zaniklou ). V prostoru státní hranice, resp. hraničního přechodu jsou navrženy plochy služeb a obchodu, využívající potenciál zájmu a kupní síly občanů SRN. Místní část Lesná: Nachází se na okraji řešeného území, případný další rozvoj bude určován záměry sousedících urbanistických jednotek, obcí Hora Svaté Kateřiny a Boleboř. Rozvoj území mimo současně zastavěné a zastavitelné území: Mimo současně zastavěné a zastavitelné území lze umístit: definované větrné elektrárny definované dopravní stavby definované stavby technické infrastruktury Součástí koncepce území je obnova - dostavba rozhledny Jeřabina včetně turistické stezky od m.č. Nová Ves v Horách.
V návrhu územního plánu jsou definovány tyto plochy zastavitelného území: ozn
výměra
funkce
kapacita
počet obyvatel
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
7 053 10 826 2 481 2 082 5 587 4 745 687 1 889 5 365 1 608
plochy občanského vybavení plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy bydlení plochy bydlení
1 780 m2 12 RD 3 RD 2 RD 3 RD 5 RD 1 RD 1 RD 5 RD 2 RD
36 9 6 9 15 3 3 15 6
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
3 741 614 1 111 2 150 11 434 5 375 8 322 2 032 4 109 1 507
plochy bydlení plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy občanského vybavení plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy bydlení plochy smíšené obytné
5 RD 1 RD 1 RD 2 RD 2 100 m2 7 RD 8 RD 2 RD 2 RD 2 RD
21 22 23 24 25 26 27
628 1 311 1 517 4 884 11 285 1 146 922
plochy smíšené obytné 1 RD 3 plochy smíšené obytné 2 RD 6 plochy smíšené obytné 1 RD 3 plochy smíšené obytné 2 RD 6 plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení plochy veřejných prostranství plochy bydlení 1 RD 3 25
15 3 3 6 21 24 6 6 6
28 29 30
1 527 1 133 412
plochy bydlení plochy rekreace plochy rekreace
2 RD 2 RKD 1 RKD
6
31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
584 834 1 114 1 796 1 054 3 010 2 960 859 2 765 3 958
plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace plochy bydlení plochy bydlení plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace
1 RKD 1 RKD 2 RKD 2 RKD 1 RKD 2 RD 2 RD 1 RKD 3 RKD 5 RKD
41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
3 352 1 719 1 616 2 660 2 707 2 578 1 083 1 000 589 992
plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení
4 RKD 2 RKD 2 RKD 3 RKD 2 RKD 3 RKD 1 RD 1 RD 1 RD 1 RD
51 52 53 54 55 56 57 58 59 60
5 941 2 597 1 531 2 165 630 1 171 1 517 1 211 1 355 69 703
plochy bydlení 6 RD 18 plochy bydlení 2 RD 6 plochy bydlení 1 RD 3 plochy bydlení 3 RD 9 plochy bydlení 1 RD 3 plochy bydlení 1 RD 3 plochy bydlení 2 RD 6 plochy bydlení 1 RD 3 plochy výroby a skladování – specifické plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
61 62 63 64 65 66 67 68 69 70
8 040 2 286 9 338 15 157 1 311 8 203 468 19 576 648 9 376
plochy smíšené obytné 5 RD 15 plochy smíšené obytné 2 RD 6 plochy smíšené obytné 7 RD 21 plochy smíšené obytné 9 RD 27 plochy technické infrastruktury plochy občanského vybavení plochy výroby a skladování – zemědělská výroba plochy bydlení 19 RD 57 plochy technické infrastruktury plochy bydlení 9 RD 27
6 6
3 3 3 3
V návrhu územního plánu jsou dále vymezeny plochy veřejných prostranství určené pro vedení místních komunikací: D1 D2 D3 D4
6 114 3 298 8 112 4 442
plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství
Poznámka: Kapacity objektů jsou orientační, slouží k bilanci energetických, vodohospodářských a dopravních potřeb území. Pro rodinné a rekreační objekty uvažujeme 3 osoby na 1 dům, pro plochy OV pak procentní podíl užitkové plochy z velikosti zastavitelné plochy. 26
Koncepce dopravy Silniční doprava: Stávající stav: Území se nachází na tradiční původní silniční síti, kterou tvoří: a)
silniční spojení území s podkrušnohorským prostorem a to: -
b)
silnicí II/271 na trase od hraničního přechodu do SRN přes m.č. Mníšek a Klíny do Litvínova silnicí III/2543 odbočením ze silnice II/271 v m.č. Mníšek do Litvínova přes jeho m.č. Křížatky silnicí III/2541 od Hory Svaté Kateřiny přes m.č. Mikulovice do Horního Jiřetína
vzájemné propojení m.č. Mníšek přes m.č. Nová ves v Horách do m.č. Mikulovice silnicí III/2546, která současně spojuje výše uvedené silnice II/271 a III/2541.
Komunikace vznikaly spontánním rozvojem. Silnice dříve č.III/2544 nyní II/271 byla v úseku Klíny - Litvínov rekonstruována. Prochází pásmem hygienické ochrany vodárenského zdroje Janov a je tedy nepřístupná pro dopravu chemických a jiných znečišťujících látek. Rovněž silnice II/254 byla v úseku Horní Jiřetín - m.č. Mikulovice modernizována. Ostatní úseky silnic III. třídy mají porušený povrch, jejich celkový stav komplikuje zimní údržbu komunikací. Nejkomplikovanějším úsekem silniční sítě je průjezd silnice III/25219 m.č. Nová Ves v Horách, jeho severní část prochází sevřenou ulicovou zástavbou s nevyhovujícím směrovým a výškovým uspořádáním. Hraniční přechody do SRN v Klínech a m.č. Mníšku jsou pro vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 t. Rozvoj silniční sítě: Do návrhu územního plánu je převzat záměr, uvedený ve Studii rozvoje a modernizace silnic II. a III. třídy v Ústeckém kraji spočívající v prodloužení silnice III/2546 v úseku Hora Svaté Kateřiny Nová Ves v Horách, spojující prostor v m.č. Nová Ves v Horách - U Zeleného stromu a křižovatku silnic III/25218 / III/25219. Je známo, že úsek má několik směrových variant, vše již na správním území obce Hora Svaté Kateřiny. Z hlediska zpracování tohoto návrhu územního plánu je rozhodující posice okružní křižovatky v m.č. Nová Ves v Horách. Ta bude mít 4 ramena: silnici III/2546 do m.č. Mníšek silnici III/2546 do m.č. Nová Ves v Horách prodloužení silnice III/2546 k obci Hora Svaté Kateřiny dnes místní komunikaci v pečovatelskému domu, do budoucnosti další silniční propojení se SRN. Základním cílem je přímé připojení obce Hora Svaté Kateřiny na linii Mníšek - Klíny - Litvínov. Dalším záměrem je nová trasa silnice III/25219, která by byla vedena mimo výše zmíněný kritický úsek místní části Nová Ves v Horách. Jižní varianta je převzata z rozpracovaného konceptu od p. arch. Rotyky. Napojení na okružní křižovatku silničního prodloužení silnice III/2546 zároveň nahradí rameno stávající trasy, tzn. že tento problematický úsek bude převeden do kategorie místních komunikací, což současně představuje jeho zaslepení, anebo nutnost zřízení 5 ramena okružní křižovatky.
27
Řešení je nevýhodné pro celkových rozvoj území z těchto důvodů: objízdná trasa bude vyvedena těsně nad kostelem do definovaných jádrových ploch a řeší pouze nejnepříznivější sklonový úsek stávající komunikace, objízdná trasa má opět výrazný skon, objízdná trasa prochází napříč vrstevnicovým uspořádáním mezí, které jsou součástí kostry ekologické stability, objízdná trasa nenabízí další rozvoj území z důvodu velkého sklonu, přítomnosti zmíněných prvků ekologické stability a neprůchodnosti příčným směrem z důvodu kompaktní stávající zástavby. Výhodnějším řešením je severní varianta. Její trasa byla v rozpracovanosti konzultována s obcí a dohodnuto optimální řešení. Tato varianta se napojuje na stávající silnice III/2546 mimo současně zastavěné území obce a ponechává zmíněnou kružní křižovatku v původním návrhu. Dále tato komunikace vystupuje mírnějším svahem, trasa je vedena tak, aby byla vhodně prodloužena ( opět snížení sklonu ), využívá zčásti kvalitní místní komunikaci ( kolem bývalého zemědělského areálu ) a odlehčuje významný úsek původní problematické komunikace. Tato objízdná trasa umožní rozvoj území připojením nových definovaných zastavitelných ploch a místních komunikací včetně horizontálního propojení se stávající komunikací. Součástí celkového řešení je i společné odvodnění nové komunikace a vyvedení povrchových dešťových vod mimo současně zastavěné území do hlavního recipientu - Svídnice. Návrh územního plánu dále řeší dopravní situaci v m.č. Mníšek v místě křižovatky silnic II/271 a III/2546. Současný automobilový provoz bude rozšířen rozvojem tohoto území o aktivity související s výstavbou multifunkčního sportovního areálu Mníšek resp. dalších ploch OV na zastavitelné ploše č. 59. Navržena resp. převzata je opět okružní křižovatka o čtyřech ramenech, 2 ramena představují průjezd silnice II/271 od hraničního přechodu, třetím ramenem je stávající silnice III/2546 do m.č. Nová Ves v Horách, posledním ramenem je připojení zastavitelné plochy č. 59. Připojení multifunkčního sportovního areálu Mníšek je samostatnou T křižovatkou. Veškeré nové trasy silniční sítě budou obsahovat prostorovou rezervu nutnou k odhrnutí sněhu tak, aby byla zachována celá šířka komunikace. Připojení parcel zastavitelných ploch nebude na silnici přímo, nýbrž prostřednictvím nových místních komunikací. Místní komunikace: Urbanizovaná část územní vznikala postupně a spontánně podél místní silniční sítě, další místní komunikace jsou jednoduchými, většinou jednopruhovými trasami kopírujícími v šířkovém i výškovém profilu stávající terén. Výjimku tvoří místní komunikace k zemědělskému areálu, která je naopak řešena neobvykle velkorysým směrovým vedením. Součástí řešeného území je m.č. Lesná, ta je přístupná po místní komunikaci z m.č. Malý Háj obce Hora Svaté Kateřiny. Další rozvoj místních komunikací sleduje připojení nových zastavitelných ploch. Nové místní komunikace jsou definovány přímo jejich grafickým zákresem včetně připojení na stávající i navrhovanou silniční síť a dále plošně - zastavitelnou plochou pro komunikace a veřejná prostranství v případech, kde konkrétní parcelací ( nad rámec měřítka územního plánu obce ) určí až další příprava území. Nové místní komunikace budou řešeny ve funkčních třídách C2 a D1. V dopravním řešení jsou zahrnuty komunikace funkční třídy C3, které vy měly zajistit elementární obsluhu - dopravní připojení definovaných zastavitelných ploch. Tyto komunikace jsou současně definovány a v příslušné kapitole textové i grafické části vyznačeny jako veřejně prospěšné stavby.
28
-
Šířky navrhovaných komunikací: MK funkční třídy C2 - 2 x 3,25 m + jednostranný chodník š. 1,5 m MK funkční třídy D1 - 2 x 2,50 m + zvýrazněný pěší pás v úrovni vozovky š. 1,5 m
Veřejná doprava: Řešeným územím procházejí pravidelné linky autobusové dopravy, posice zastávek AD umožňuje přijatelnou ( 10 - ti minutovou ) docházkovou vzdálenost od objektů s trvalým bydlením. Zavedením okružních křižovatek do místních částí Nová Ves v Horách a Mníšek na navrhované silniční síti umožní další varianty uspořádání veřejné dopravy. Vedle pravidelné dopravy lze očekávat vedení účelových cyklo či ski busů.
Pěší a cyklo a lyžařské trasy: V území se vyskytují stabilizované trasy - především Krušnohorská lyžařská magistrála - dále pak systém značených turistických cest. V souběhu je vedena cyklistická lesní stezka, spojující místní části Nová Ves v Horách a Mníšek Po silnici III/2546 je současně vedena značená cyklotrasa. V návrhu řešení je navržena nová turistická trasa, spojující m.č. Nov Ves v Horách s lokalitou Jeřabina, přičemž cesta končí u stejnojmenné rozhledny, jejíž zachovaná spodní část by měla být dostavěna. Nové zastavitelné plocha jsou uspořádány tak, aby bylo území průchodné.
Parkování: V jádrových plochách zástavby a na dalších obvyklých místech jsou vyznačeny plochy parkovišť podle stávajícího stavu v rozsahu, který běžnému provozu v území vyhovuje. Nové plochy OV budou vybaveny samostatnými parkovišti.
Účelové komunikace Stávající účelové komunikace zpřístupňují neurbanizované území pro jeho správu a údržbu. Dále je k disposici zpevněná komunikace k vysílači Jedlák. Úpravu účelových komunikací vyžaduje výstavba větrných elektráren, v zásadě platí maximální využití stávajících tras, případné další zásahy budou s ohledem na skutečnost, že větrné elektrárny jsou chápány jako stavby dočasné s minimálním zásahem do vegetačního krytu.
Koncepce občanského vybavení:
Obec má povinnost zabezpečit - m.j. i prostřednictvím územního plánu - dostatečné vybavení území z hlediska občanské vybavenosti. Za tímto účelem jsou vymezeny zastavitelné plochy pro OV v centrální části m.č. Nová Ves v Horách ( č. 15, 66 ), v centrální části m.č. Mníšek ( č. 60 ) a dále rozvoj sportovního areálu při horní návsi m.č. Mikulovice ( č. 25 ). Další spontánní rozvoj služeb, orientovaný především na potenciál cestovního ruchu, je umožněn prostřednictvím definovaných pravidel funkčního využití území a to na plochách smíšeného území a na jádrových plochách obce. Nástroj územního plánu není samospasitelný, nadále bude v nejbližším časovým horizontu 29
patrná nadvláda obchodních řetězců, potlačující vznik maloobchodní konkurence. S výjimkou bezprostředního prodeje základních potravin platí zákon nabídky a poptávky i pro obyvatele SRN, kteří budou řešené území nadále využívat v tomto smyslu jako transitní pro nákupy v supermarketech Litvínova a Mostu. Přehled občanské vybavenosti: -
veřejná správa: obecní úřad v základním rozsahu, některé pravomoci jsou přeneseny do obcí s rozšířenou působností, kterou je v tomto případě město Litvínov, resp. jeho městský úřad.
-
školství předškolní zařízení - mateřská škola - zrušena, funkce přenesena do obce Hora Svaté Kateřiny základní škola - v obci chybí, nejbližší škola je v obci Hora Svaté Kateřiny střední a odborné školství - chybí v mikroregionu, nutno je dojíždět do měst a obcí podkrušnohorské oblasti
-
kultura v objektu mateřské školy se nachází v současnosti muzeální exposice se zaměřením na společnou historii Krušnohoří
-
zdravotnictví v m.č. Nová Ves v Horách ( objektu obecního úřadu ) je pracoviště praktického lékaře komplexní lékařská péče je k disposice v Litvínově, zubní ambulance v Hoře Svaté Kateřiny a Horním Jiřetíně v m.č. Nová Ves v Horách se nachází ústav sociální péče pro zdravotně postižené ženy s kapacitou 50 lůžek ( zařízení s nadmístním významem ).
-
obchody a služby je privátním sektorem složky OV, v obci jsou k disposici služby stavebně řemeslného charakteru, maloobchodní jednotka se základním sortimentem se nachází v m.č. Nová Ves v Horách. V území m.č. Mníšek se vyskytuje řada prodejních hal, orientovaných na prodej zboží občanům SRN a čerpací stanice PHM.
-
veřejné stravování a ubytování k disposici jsou 2 ubytovací jednotky - hotel Sebastian ( 20 lůžek ) a pension Danek ( 35 lůžek ) a 5 funkčních restaurací, vše reagující na příhraniční turistický ruch. V m.č. Lesná se v těsném sousedství správního území obce nachází hotel Lesná ( jeho parkoviště zasahuje a je zakresleno již v řešeném území ú.
-
sportovní areály sportovní areál v jádrových plochách m.č. Nová Ves obsahuje funkční fotbalové hřiště, tenisový kurt a m.j. i rekonstruovaný objekt s pohostinstvím ( přes ulici ). Areál má plošné rezervy a je základem definovaných zastavitelných ploch pro rozvoj občanské vybavenosti č. 15. plocha pro fotbalové hřiště na horní návsi - v současné době nevyužívaná prostor je navržen k dalšímu rozvoji přidanou zastavitelnou plochou č. 25 s cílem vytvořit sportovně rekreační areál pro tuto místní část ( Mikulovice ) multifunkční sportovní areál Mníšek je připravovanou investicí, uvedenou a specifikovanou jako zastavitelná plocha č. 60. Mimo jiné společenské aktivity obsahuje objekt sportovního klubu, 6 tenisových kurtů a víceúčelové halové objekty. v m.č. Lesná se vyskytují specifické sportovně rekreační plochy, podle P+R určené pro rekreační a radioamatérské sporty - koncepčně spadá plocha pod řešení územního plánu obce Hora Svaté Kateřiny. 30
Koncepce technického vybavení Elektrická energie: Řešené území je zásobování distribuční soustavou 22 kV, ukončenou ve stávající trafostanicích:
-
umístění Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Nová Ves Nová Ves Nová Ves Nová Ves Nová Ves Nová Ves
výkon obec 100 kVA celnice 250 kVA vodárna 100 kVA obchodní plochy Výšina 400 kVA střed 100 kVA sociální ústav 100 kVA Mikulovice 160 kVA statek 160 kVA 400 kVA
vlastnictví SČE SČE SČE dle vydaného ÚR SČE SČE SČE SČE není v majetku SČE není v majetku SČE
Další rozvoj území je převeden do soustavy zastavitelných ploch, ke kterým je přiřazená modelová kapacita, potřebná k bilanci nárůstu el. energie. Dalším kriteriem umístění nových trafostanic je mezní vzdálenost k odběrnímu místu. Dle výše uvedených zásad je další potřeba el. energie specifikována takto: Zastavitelná plocha m.č. Nová Ves č. 1 bude napojena na TS Nová Ves - sociální ústav, výkon TS bude posílen Zastavitelné plochy m.č. Nová Ves č. 2 - 14 - modelový počet RD 43 RD, potřeba 352 kWi, navrženy jsou nové TS č. 2 a TS 6. Trafostanice budou napojeny na rekonstruovanou trasu stávajícího vrchního vedení 22 kV, kde budou z důvodu zmenšení ochranného pásma vodiče nahrazeny zavěšeným VN kabelem. Zastavitelné plochy m.č. Nová Ves č. 15 - 16 - modelový počet RD 7 RD, plochy OV 2 100 m2, potřeba 120 kWi, navržena jsou nová TS č. 16. . TS bude umístěna při stávající místní komunikaci k zemědělskému závodu,připojena kabelovou trasou na stávající TS střed. Zastavitelná plocha m.č. Nová Ves č. 17 - modelový počet ploch OV 2 400 m2, potřeba 95 kWi bude pokryta výkonovou rezervou, popř. rozšířením stávající TS střed. Zastavitelné plochy m.č. Nová Ves č. 18 - 37 - modelový počet RD 29 + technická plocha ČS PHM, potřeba 240 kWi ( RD ) + 45 kWi ( ČS ) bude pokryta navýšením výkonu stávající TS Výšina. Zastavitelné plochy m.č. Nová Ves a Mikulovice č. 38 + 47 - 58 - modelový počet RD 22, potřeba 180 kWi bude pokryta navýšením výkonu stávající TS statek. Zastavitelné plochy m.č. Mikulovice č. 39 - 46 - modelový počet RD 24, potřeba 200 kWi bude pokryta zřízením nové TS č. 41, která bude napojena VN kabelem na stávající TS Nová Ves - statek. Zastavitelné plochy m.č. Mníšek č. 61 - 64 - modelový počet RD 24, potřeba 440 kWi ( včetně el. vytápění ) bude pokryta výkonovou rezervou, popř. rozšířením stávající TS Mníšek obec.
31
Plynovod: Na správním území obce Hora Svaté Kateřiny je vybudována VTL/STL regulační stanice pro zásobování obcí Nová ves v Horách a Hora Svaté Kateřiny zemním plynem. Místní části Nová Ves v Horách a Milovice byly následně plynofikovány STL plynovodem ( 0,3 MPa ) DN 80 ( páteřní trasa pod sinicí II/271 ) resp. DN 50 ( ostatní rozvody v obci ). Koncové větve jsou v dimenzi DN 25. Navrhované zastavitelné plochy č. 1 - 58, příslušné výše uvedenému území plynofikace, jsou napojeny na stávající, výše uvedenou STL síť. Vedení navrhovaných tras je přednostně řešeno v souběhu s ostatními inž. sítěmi s cílem zjednodušit a minimalizovat počet pozemků veřejně prospěšných staveb. Bilance potřeby plynu: -
pro RD: pro ostatní zástavbu:
modelový počet RD 151:
součet - hodinová spotřeba: roční spotřeba plynu: roční potřeba tepla:
potřeba ZP 453 m3/hod potřeba ZP 75 m3/hod 528 m3/hod 791 844 m3/rok 8 311 104 kW/rok
Vodovod: Celé řešené území se nachází v oblasti přirozené akumulace vod, v území jsou umístěny tyto zdroje vody a související zařízení: -. -
jímání vody v Křížatkách vodárenský zdroj Nová Ves v Horách vodárenský zdroj Hora Svaté Kateřiny zdroje pitné vody - vrty HV1 a HV 2 na p.p.459/33 k.ú. Mikulovice v Krušných Horách čerpací stanice Mníšek a to včetně souvisejících vodovodních tras.
Stávající zástavba m.č. Nová Ves v Horách, Mikulovice jsou vybaveny veřejným vodovodem. Vodovodní síť je napojena na dva přívodní vodovodní řady, v severní části z přívodního vodovodního řadu z Hory Svaté Kateřiny PE D 110, v jižní části přes vlastní vodojem a úpravnu ET DN 100. Kapacita vodojemu je 150 m3. Kvalita vody, zejména z vodojemu má výkyvy, zejména v letním období, kdy je vody méně. Závady v kvalitě vody jsou způsobeny zejména lokalitou pramenišť ( kyselé prostředí, lesní práce v ochranných pásmech ). Pro vylepšení parametrů vody a překlenutí poklesu přítoku je využíváno posílení ze dvou vrtů ( směr Hora Svaté Kateřiny ), hlubokých cca 35 m, jejichž vydatnost činí cca 1,5 l/s při velmi dobré kvalitě. Nárůst potřeby vody m.č. Nová Ves a Mníšek bude dotován výkonem zdroje pitné vody. Místní část Lesná a Mníšek využívají lokální zdroje pitné vody ( studny ), v m.č. Mníšek je návrh vodovodních řadů převzat z dokumentace - studie k ÚR - „Návrh řešení zásobování pitnou vodou a odkanalizování pro obec Mníšek“ - zpracované AAM ( Ateliér architektů Most ) v 11/2000. Pitná voda bude čerpána ze stávající čerpací stanice no nového vodojemu o objemu 50 m3, umístěného nad obcí při silnici III/2343. Zastavitelné plochy dle konceptu územního plánu jsou napojeny na stávající, popř. výše uvedené projektované trasy, pro zastavitelné plochy č. 39 - 46 bude navrhovaný vodovod okruhován s 32
rozšířením stávajícího vodovodu v m.č. Mikulovice dle DÚR „Mikulovice - rozšíření vodovodu“, dle PD zpracované ing. Robertem Klementem, Žatec z 08/2005. Min. světlost navržených tras č pro nové zastavitelné plochy činí DN 110 mm tak, aby byla zajištěna dodávka požární vody ve smyslu požadavků ČSN 73 0873. Bilance nárůstu potřeby vody pro m.č. Nová Ves + Mikulovice Nárůst průměrné potřeby pit. vody:
137,71 m3/den 2,80 l/s 2,68 l/s 4,78 l/s
Maximální denní potřeba vody: Maximální hodinová potřeba vody:
Bilance potřeby vody pro m.č. Mníšek Průměrná potřeba pro stávající zástavbu: Nárůst průměrné potřeby pit. vody pro zast. plochy 59-64 Celková potřeba pitné vody: Maximální denní potřeba vody: Maximální hodinová potřeba vody:
30 m3/den 24 m3/den 54 m3/den 0,63 l/s 1,06 l/s 1,88 l/s
Dle PRVKUK se nepředpokládá v místní části Mníšek a v místní části Lesná budování vodovodní sítě, předpokládá se i nadále s individuálním zásobováním vodou z místních studní a po roce 2016 s rekonstrukcí stávajících bezodtokových jímek s jejich vyvážením na ČOV Most, ale předpokládá se zneškodňování odpadních vod u nové výstavby pomocí domovních (individuálních) čistíren odpadních vod, po roce 2016 s rekonstrukcí bezodtokových jímek. Podmínky, při jejichž naplnění budou podporovány investice do vodohospodářské infrastruktury nad rámec schváleného PRVKUK jsou následující: -
zhoršení jakosti vody, resp. omezení vydatnosti ve zdrojích pitné vody bez možnosti zajistit zachování jakosti a vydatnosti zdrojů v povodí, změna demografického vývoje jednotlivých obcí, resp. jejich místních částí. naplnění cílů plánů oblastí povodí nebo programů opatření pro konkrétní vodní útvary podle § 25 a § 26 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, nutná rekonstrukce zařízení v závislosti na jeho aktuálním stavu, technicko-ekonomické posouzení navrhované investice, podle kterého bude nově navržené řešení výhodnější, než-li řešení PRVKUK.
Kanalizace V území m.č. Nová Ves v Horách a m.č. Mikulovice jsou v provozu biologické čistírny odpadních vod, typ VHS I/k, v celém řešeném území je postupně zřizována oddílná kanalizace. Pro obě místní části je zřízena gravitační kanalizace ( kmenové stoky D 315/7,7 PVC), dílčí část m.č. Mikulovice není na splaškovou kanalizaci připojena a obsahuje žumpy. Dešťová kanalizace v obci není souvislá, existují jednotlivé úseky zaústěné do místních recipientů. Na tento systém splaškové kanalizace jsou připojeny navržené zastavitelné plochy 1 - 37, resp. 38 - 58, v m.č. Mikulovice včetně části stávající zástavby, kde jsou dosud žumpy. Nové zastavitelné plochy budou vybaveny tak, aby nedocházelo ke kumulaci balastních vod, dešťové vody zastavitelných ploch jsou odvedeny přes retenční prostor do stávajících recipientů. Realizací zastavitelných ploch bude zvýšeno množství povrchových vod v tomto rozsahu: Zastavitelné plochy m.č. Nová Ves v Horách - zatížení recipientu Svídnice: 33
-
výměra zastavitelných ploch:
14,7730 ha
812 l/s
-
Zastavitelné plochy m.č. Nová Ves v Horách a Mikulovice - zatížení recipientu Jiřetínský potok: výměra zastavitelných ploch: 4,9966 ha 274 l/s
-
Zastavitelné plochy m.č. Mníšek - zatížení recipientu Svídnice: výměra zastavitelných ploch: 10,5835 ha 582 l/s
Pro zpoždění odtoku do recipientů jsou navrženy retenční prostory pro zastavitelné plochy 1 4, 39 - 47, 59 a 60. Dle PRVKUK se nepředpokládá v místní části Mníšek a v místní části Lesná budování kanalizační sítě. Důvody potřeby územním plánem navržené centrální ČOV v m.č. Mníšek nad rámec schváleného PRVKUK jsou tyto: změna demografického vývoje této m.č., zásadní nárůst produkce splaškových vod v důsledku výstavby komerčně obchodního střediska Mníšek.
Spoje: V území je zřízena JTS, na kterou budou potřeby nových zastavitelných ploch připojeny. Území je z 90% pokryto signálem operátorů mobilní sítě.
Koncepce nakládání s odpady Nakládání s odpady je hodnoceno v souladu se zákonem č. 185 / 2001 Sb. o odpadech. Na území obce lze registrovat tyto druhy odpadů: komunální odpad a odpad fyzických osob odpad vznikající činností právnických osob přičemž obě složky mohou obsahovat nebezpečný odpad, hodnocený v souladu s přílohou č. 2 zákona jako nebezpečný.
Komunální odpad: Obec má povinnost likvidovat veškerý odpad, vznikající na území obce či činnosti fyzických osob, při čištění komunikací a údržbě veřejné zeleně. Zázemí, související s likvidací odpadu bude soustředěno do technického dvora v areálu obecního úřadu.. Likvidaci výše uvedeného odpadu bude zajišťovat odborná firma, mající k této činnosti oprávnění. Ukládání komunálního odpadu bude mimo řešené území obce.
Odpad, vznikající činností právnických osob: Veškeré právnické osoby budou mít za povinnost likvidovat odpad na svém pozemku, popř. prostřednictvím odborné firmy, bez zatěžování obce. Likvidace odpadu, vznikajícího působením právnických osob, bude provedena mimo řešené území obce.
34
Koncepce řešení požadavků civilní ochrany V návrhu územního plánu specifikujeme požadavky na civilní ochranu v tomto rozsahu: Údaje o obyvatelstvu: -
Současný počet obyvatel: Přírůstek obyvatel: Cílový počet obyvatel:
423 453 876
( stav k 1.1. 2002 )
Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: Územím m.č. Nová Ves a m.č. Mníšek může být ohroženo v údolnici Svídnice průlomovou vlnou vzniklou kumulací vody v důsledku nepředpokládané překážky ve vodním toku. V tom případě může být ohrožena bezprostřední zástavba - v m.č. Mníšek objekt celnice, v m.č. Nová Ves v Horách areál domu s pečovatelskou službou, dále v obou případech mosty přes Svídnici ( hraniční přechod do SRN ), čistírny odpadních vod a trafostanice. prochází vodní tok Hačka, která je potenciálním zdrojem záplavového stavu v území včetně V zhledem k šířce údolnice hrozí dílčí zaplavení území bez destruktivních účinků protékající vody.
Zóny havarijního plánování: Obec se nenachází v zóně havarijního plánování. Potenciálním zdrojem nebezpečí v důsledku možného úniku nebezpečných chemických látek jsou tyto lokality: -
Elektrárna - Komořany - vzdálenost 6,5 km Chemopetrol Litvínov - vzdálenost 10 km
Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: Pro správní území obce připadá v úvahu sportovní areál ( při použití nouzových staveb ) nebo areál domu s pečovatelskou službou s rezervou v protilehlém průmyslovém objektu.
Evakuace obyvatelstva mimo zónu havarijního plánování: Obec toto neřeší, neboť neleží v zóně havarijního plánování.
Skladování materiálů civilní ochrany a humanitární pomoci: Materiál civilní ochrany lze skladovat v areálu obecního úřadu, operativně v prostoru vhodném pro ukrytí obyvatelstva podle čl. c).
Svoz nebezpečných látek: Zajišťuje obec 2 x ročně na základě smluvního vztahu, v případě mimořádné události není určené místo pro skladování nebezpečných látek ani se takové místo v řešeném území nevyskytuje. Dekontaminace osob a techniky: Možným prostorem pro dekontaminaci se jeví území v prostoru hraničního přechodu s dostatečnou zpevněnou plochou a dostatkem vody. Prostor je snadno přístupný po stávající i navrhované komunikační síti, nachází se gravitačně 35
mimo současně zastavěných i zastavitelných plochy obce.
Lékárny: Jsou v okolních městech - Litvínově ( 8 km ), Jirkově ( 14 km ). V těchto městech jsou rovněž ve shodných vzdálenostech nákupní centra a zdravotnická zařízení - poliklinika a nemocnice. Dalšími města se shodným vybavením jsou Chomutov ( 24 km ), Most ( 28 km ) a Louny ( 32 km ). Raněné osoby je nejlépe umístit rovněž v prostoru ukrytí obyvatelstva dle čl. c).
Nouzové zásobování vodou: Nouzové zásobování vodou zajišťuje správce vodovodní sítě společnost. Na správní území obce se nenacházejí lokální vodojemy.
- Severočeská vodárenská
Jako zdroj požární vody lze použít stávající vodní tok - Svídnici, popř. vodní plochy v centrální části m.č. Nová Ves v Horách. .
Jako zdroj el. energie je nutno uvažovat s elektrocentrálami.
2c.6
Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Klimatické poměry
Řešené území se nachází v klimatické oblasti CH7 ( jižní část náhorní planiny Krušných hor, která přechází do horních částí krušnohorských svahů ), polohy mimo urbanizované nad 800 m pak v klimatické oblasti CH 6. Základní klimatická charakteristika: CH 7 -
-
počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota ve C v lednu v dubnu v červenci v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období v mm srážkový úhrn v zimním období v mm počet dnů se sněhovou pokrývkou o
o
10 - 30 120 - 140 140 - 160 50 - 60 -3 až -4 +4 až +6 +15 až +16 +6 až +7 120 - 130 500 - 600 350 - 400 100 - 120
Větrné poměry - v řešeném území převládá západní směr proudění, rychlost větru kolísá v rozpětí 6,0 - 7,5 m/s. Chráněná území
-
V řešeném území je uplatněna tato plošná ochrana území: NATURA 2000 - Ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská NATRURA 2000 - Ptačí oblast Východní Krušné hory Vymezená ptačí oblast za účelem ochrany populace tetřívka obecného a žluny šedé včetně jejich biotopů. 36
Nadregionální a regionální systém ekologické stability Závazným podkladem pro vymezení tras nadregionálního a regionálního systému ekologické stability jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje. Vymezení biokoridorů nadregionálních i regionálních je v grafické části ZÚR ÚK provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni územního plánu obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesnil trasu nadregionálních biokoridorů v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Zpřesnění trasy nadregionálních biokoridorů je provedeno při zachování jejich min. šířky 50 m, trasa je funkční a v případě m.č. Nová Ves v Horách protíná zastavěné území obce v prostoru, který není zastavěn nadzemními stavebními objekty. Regionální biocentra jsou rovněž vymezena v rámci ZÚR ÚK způsobem, který umožňuje v podrobnějším zpracování ÚP zpřesňovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálního parametru výměry a principů vymezování ÚSES dle metodik. Zpřesnění hranice regionálních biocenter bylo provedeno do hranice parcel katastru nemovitostí, popř. do hranice terénních hran. Plocha je rovněž upravena tak, aby nebyla konfliktní vůči vymezeným posicím větrných elektráren. Zpřesněná regionální biocentra jsou funkční. Zpřesnění trasy nadregionálních biokoridorů a regionálních biocenter je potvrzeno projektantem s příslušnou způsobilostí pro ÚSES. V řešeném území se vyskytují tyto prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability: nadregionální biokoridory: NRBK K2 - Božídarské rašeliniště ( 70 ) - Hřenská skalní města ( 40 ) NRBK K4 - Stříbrný roh ( 19 ) - Jezeří ( 71 ) -
regionální biocentra: RBC 1351 - Jeřabina RBC 1362 - Medvědí skála
Výše uvedené Nadregionální biokoridory a regionální biocentra nejsou dotčeny navrženými zastavitelnými plochami.
Místní systém ekologické stability Systém zpřesněn.
biokoridorů a biocenter LSES byl převzat z generelu ekologické stability a dále
Základem lokálního systému ekologické stability je koridor, spojující údolnici Svídnice resp. její levobřežní přítok vzniklý v nezalesněné depresi mezi obcemi Hora Svaté Kateřiny a Nová Ves v Horách. Napříč zástavbou m.č. Nová Ves a jižně pod m.č. Mníšek je biokoridor připojen na kompaktní lesní masiv hlavního hřebene Krušných hor. Lokální biocentrum se nachází JV směru nad hřbitovem m.č. Nová Ves s připojením původních, zčásti odvodněných lučních porostů. 37
Významné krajinné prvky V řešeném území se nacházejí VKP ze zákona. Jsou jimi: vyznačené lesní porosty vodní plochy a vodní toky Lesní plochy jsou chráněny ochranným pásmem lesa ( 50 m ), které je vyznačeno ve výkresové dokumentaci. -
Prvky kostry ekologické stability krajiny Do řešeného území byly převzaty prvky kostry ekologické stability krajiny tak, jak jsou vypracovány resp. zakresleny do mapových listů, evidovaným na odboru životního prostředí a regionálního rozvoje MěÚ Litvínov.
Liniová a skupinová zeleň Skupinová zeleň vzrostlých stromů je v hlavním výkresu evidována jako vysoká zeleň a představuje plochy, které by měly být chráněny před terénními či jinými zásahy, které by tuto zeleň ohrozily či devastovaly. Ve výkresu ÚSES je proveden zákres liniové zeleně. Její původní formou jsou stromořadí ( často ovocných dřevin ), v novém pojetí se jedná o pás smíšených dřevin, které by měly mít stabilizační význam vůči vodní erozi a ochránit území před nárazovým větrem a navátým sněhem. Takto založená liniová zeleň se nachází podél silnice III/25219
Vodohospodářská soustava
Na řešeném území se nacházejí tato povodí vodních toků Svídnice, Loupnice, Jiřetínského a Kundratického potoka, přičemž Loupnice je vodárenským tokem s Janovskou vodní nádrží. Okraje západní části řešeného území zasahuje do povodí vodárenského toku Bílina ( vodní nádrž Jirkov ). Vodní tok Svídnice tvoří státní hranice ČR - SRN. Meliorace Údaje o provedených technických investicích do ZPF jsou převzaty od vodohospodářské správy Chomutov. Vyskytují se na plochách současné zemědělské půdy.
Státní
Ochrana horninového prostředí: Na řešeném území obce se nevyskytuje chráněné ložiskové území ani nejsou evidována sesuvná území ani svahové deformace. V území jsou dle databáze ÚAP 3 lokality poddolovaných území a to: -
poř.č. 3 - ev.č.0231004, k.ú. Lesná, bodový výskyt do 18. stol, lokalizace méně přesná, těžená surovina - rudy,
-
poř.č. 6 - ev.č.0231016, k.ú. Mikulovice, bodový výskyt neznámého stáří, lokalizace méně přesná, těžená surovina - rudy,
38
-
poddolovaného území Mikulovice - Červená jáma č. 1201 (plošný výskyt)
Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území převážně v nízké až přechodné kategorii radonového indexu geologického podloží.
Ochrana ovzduší, dodržení hygienických norem: Území obce - m.č. Nová Ves v Horách a Mikulovice jsou plynofikována a plynovodní síť bude rozvíjena i do nových zastavitelných ploch. Nové plochy výroby a služeb, popřípadě možnost rozvíjení provozoven podnikání ve smíšeném území současně zastavěného území, budou limitovány nepřekročením hladiny hluku a vibrací přes hranici vlastního pozemku, kde jsou umístěny. Z hlediska zabezpečení zájmů ochrany ovzduší územní plán respektuje ust. § 17 odst. 1 písm. a) z. č. 86/2002 Sb., požadavky na ochranu ovzduší k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisními limity, emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek.
2c.7
Větrné elektrárny
Návrh územního plánu vytváří podmínky pro umístění větrných elektráren podle následujícího přehledu: trasa pořadí
investor
specifické
k.ú.
značení
plocha
kabelového
pro
vyvedení
lokalizaci
výkonu
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Stribog s.r.o. obec Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek KAA - Inženýři s.r.o. KAA - Inženýři s.r.o. EE a.s. EE a.s. EE a.s. VTE Bratská s.r.o. VTE Bratská s.r.o. VTE Bratská s.r.o. VTE Větrný vrch s.r.o. VTE Větrný vrch s.r.o. VTE Kamenec s.r.o. Wind - Tech a.s. HOCHTIEF + MEDSKA s.r.o. HOCHTIEF + MEDSKA s.r.o.
VE1 V1 V2 V3 V4
VE1 VE2 VE3 NVE1 NVE2 NVE3 NVE1 NVE2 NVE1 VE13 VE12
Mníšek Nová Ves v Horách Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Nová Ves v Horách Nová Ves v Horách Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mikulovice Nová Ves v Horách Nová Ves v Horách
A B D D D D C C D D D A A A A A A B E E
8,1625 8,1625 8,1625 8,1625 8,1625 8,1625 7,2189 7,9635 8,1625 8,1625 8,1625 8,1625 8,1625 8,1625 8,1625 8,1625 7,0861 6,1476 8,1625 8,1625
Lokalizace jednotlivých VE byla konzultována s jednotlivými investory a odpovídá jejich předprojektové ( územní ) přípravě.
39
Pro lokalizaci VE územní plán vytváří tyto podmínky: pro každou VE se vymezuje lokalizace kruhovou plochou či kruhovou výsečí o ploše cca 8 ha, která odpovídá kružnici o poloměru 320 m nebo ekvivalentu této plochy v kruhové výseči. Forma kruhové výseče je volena tehdy, kdy kruhové schéma je nerealizovatelné z důvodu vedení silniční sítě, plochy lesa, popř. lokalizace VE na okraji řešeného území. Umístění VE v takto vymezeném prostoru bude v souladu s tímto územním plánem. součástí návrhu územního plánu je kabelové vedení, kterým bude zajištěna dálková obsluha zařízení a zajištěno vyvedení elektrického výkonu do distribuční sítě. Trasy byly převzaty od územní dokumentace jednotlivých investorů. Takto vymezené trasy jsou zapracovány dle metodického požadavku krajského úřadu, umístění jiných tras dopravní a technické infrastruktury pak umožňuje odkaz na § 18 stavebního zákona ve výrokové části návrhu územního plánu. lokalizace ploch pro větrné elektrárny je mimo územní systém ekologické stability všech stupňů, mimo plochy NATURA EVL a s výjimkou VE č. 1 ( Stribog, s.r.o. – VTE 1 ) mimo plochy NATURA PO. Umístění jednotlivých staveb větrných elektráren bude projednáno ( mimo jiné ) s příslušnými vojenskými útvary a Odborem vojenského letectva Praha. Pro vydání předběžného souhlasu k umístění staveb větrných elektráren bude předložen mapový podklad s upřesněnou polohou umístění těchto staveb.
2c.8
Limity využití území, ochranná pásma
Vstupní limity využití území Ochrana lesa ochranné pásmo lesa 50 m Právní opora: Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, a o změně a doplnění některých zákonů ( lesní zákon ) v platném znění Ochrana památek V řešeném území jsou evidovány tyto kulturní památky: -
43053-429 43496-5070
Kostel archanděla Michaela Socha sv. Jana Nepomuckého
Ochrana technické infrastruktury -
OP pro zásobování elektrickou energií venkovní vedení VN 1 - 35 kV venkovní vedení VN 22 - 35 kV
7 ( 10 ) m 7 ( 10 ) m
Právní opora: zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci Poznámka: Údaje, uvedené v závorce platí pro rozvody, realizované před 1.1.1995 -
OP kanalizace kmenová stoka: malé ČOV do 100 m3/den: zakryté bez odvětrání:
ochranné pásmo 3 m ochranné pásmo 20 m od obyt. zóny 40
s volnou hladinou:
ochranné pásmo 50 m
Právní opora: ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky -
OP a BP pro zásobování plynem VTL plynovod do DN 200: VTL plynovod do DN 100: VTL regulační stanice
ochranné pásmo 4 m bezpečnostní pásmo 15 m bezpečnostní pásmo 10 m
Právní opora: zákon č. 458/2000 Sb. OP pro přenos informací podzemní dálkový kabel včetně zařízení:
-
OP 2 ( 3 ) m
Právní opora: vyhláška č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích -
OP etylénovodu podzemní části etylénovodu
ochranné pásmo 150 m od osy na každou stranu
nadzemní části etylénovodu
ochranné pásmo 300 m od osy na každou stranu
Právní opora: Územní rozhodnutí Odboru výstavby a plánování Sč. KNV v Ústí nad Labem ze dne 23.6.1977.
Ochrana dopravní infrastruktury -
OP pozemních komunikací silnice II. a III. třídy:
-
OP 15 m od osy vozovky
Právní opora: zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích - ochranná pásma
Ochrana přírody a krajiny NATURA 2000 - Ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská NATRURA 2000 - Ptačí oblast Východní Krušné hory Vymezená ptačí oblast za účelem ochrany populace tetřívka obecného a žluny šedé včetně jejich biotopů. Právní opora: Nařízení vlády ze dne 15. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská a ptačí oblasti Východní Krušné hory
-
Státem chráněná zeleň - památné stromy V řešeném území nejsou památné stromy vyhlášeny.
-
Ochrana lesa Ochranné pásmo lesa 50 m Právní opora: Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, a o změně a doplnění některých zákonů 41
-
( lesní zákon ) v platném znění Ochrana nerostných surovin, vliv těžby V území nejsou evidována CHLÚ a sesuvná území.
Poznámka: V území se dále vyskytují poddolovaná území dle databáze geofondu ČR. Tyto mají dle informativní charakter a nejsou limity využití území, výčet je uveden v kapitole 1e) této textové části. -
Ochranné pásmo hřbitova Ochranné pásmo 100 m od obvodu hřbitova.
Ochrana podzemních a povrchových vod -
OP vodních toků provozní pásmo pro údržbu vodních toků ( volný manipulační pruh 6 m od břehové čáry
-
OP kanalizace kmenová stoka: s volnou hladinou:
ochranné pásmo 3 m ochranné pásmo 50 m
Právní opora: zákon č. 274 / 2001 Sb. ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky -
OP vodovodního řadu vodovodní řady ochranné pásmo 1,5 m oboustranně od potrubí Právní opora zákon č. 274 / 2001 Sb.
-
pásma hygienické ochrany vodních zdrojů: Ochranné hygienické pásmo jímání vody v Křížatkách OP I. stupně zahrnuje prostor 50 m podél celého zářezu a obou stranách OP II. a III. stupně zahrnuje území 500 m kolem zářezu a dle konfigurace terénu. Právní opora: Rozhodnutí ONV v Mostě, odboru vodního hospodářství a pro věci zemědělství a lesnictví ze dne 25.10.1971, č.j.Vod./71/St-j-48 Ochranné hygienické pásmo vodárenského zdroje Nová Ves v Horách PHO I. stupně se stanoví v dl. 200 m podél obou toků od místa odběru v šířce 15 – 20 m. Východní hranici u přítoku od jihu tvoří zpevněná lesní cesta. PHO II. stupně zahrnuje povodí obou toků včetně vodojemu. Právní opora: Rozhodnutí Okresního úřadu v Mostě, referátu životního prostředí, č.j. Vod 235/95/Tk/H-254/1628 ze dne 20.11.1995
.
Pásmo hygienické ochrany vodárenského zdroje Hora Svaté Kateřiny PHO I. stupně se stanoví pro každý jímací objekt samostatně ve vzdálenosti cca 30-35 m proti svahu, 25-30 m do stran a 5 m po svahu. U sběrné jímky č. 2 se pásmo rozšiřuje 200 m proti toku vodoteče od sběrné jímky. PHO II. stupně zahrnuje celé povodí svěrných jímek 1-7, včetně průběhu 42
jímacích zářezů. Právní opora: Rozhodnutí Okresního úřadu v Mostě, referátu životního prostředí, č.j. Vod 235/95/Tk/H-192/1628/1 ze dne 20.11.1995 Ochranné hygienické pásmo kolem zdroje pitné vody - vrty HV1 a HV 2 na p.p.459/33 k.ú. Mikulovice v Krušných Horách OP I. stupně se stanoví na p.p. č. 459/33 k.ú. Mikulovice. OP II. stupně zahrnuje plochy , jež jsou užívány jako louky, les, plochy rekreačních staveb, Pachenkovský potok a komunikace. Právní opora: Rozhodnutí Okresního úřadu v Mostě, referátu životního prostředí, č.j. Vod 231-2/01/Ni/G-2399/692 ze dne 6.8.2001 Ochranné pásmo vodárenské nádrže Janov a čerpací stanice Mníšek OP 1. stupně VD Janov OP 1. stupně čerpací stanice Mníšek OP 2. stupně vodní nádrže Janov OP 2. stupně pro odběr z čerpací stanice Mníšek OP 3. stupně pro VD Janov OP 3. stupně čerpací stanice Mníšek Právní opora: Rozhodnutí Sč KNV v Ústí nad Labem, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství č.j. vod/861/85/Kl/HK ze dne 23.12.1985. -
zájmy obrany státu: Všeobecně pro územní a stavební činnost v řešeném území:
Předem bude s Vojenskou ubytovací a stavební správou Litoměřice, Na Valech 76 projednána výstavba: staveb vyšších jak 30 m staveb vyzařujících elektromagnetickou energii (např. ZS radiooperátorů mobilních telefonů, větrných elektráren) dálková vedení VN a NN dálková kabelová vedení (el.energie, optické trasy telefonních kabelů a dalších inženýrských sítí) změny využití území nové trasy komunikací včetně přeložek vždy veškerá výstavba, která se dotkne pozemků v majetku ČR - Ministerstvo obrany. Vojenská správa si vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy AČR.
2d)
Informace území
o výsledcích vyhodnocení vlivů na
udržitelný
rozvoj
V celém dosavadním procesu projednávání územního plánu (návrhu zadání a konceptu) nebyl uplatněn požadavek dotčeného orgánu na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a požadavek na posouzení evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.
43
2e)
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení
Územní plán Nová Ves v Horách nevymezuje záležitosti nadmístního významu a nezavádí jevy, které by přesahovaly svoji povahou, ochranným pásmem či jiným omezením hranice řešeného území.
2f)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky, určené k plnění funkce lesa Struktura odnětí ZPF: odnětí pro definované zastavitelné plochy odnětí pro veřejné komunikace odnětí pro veřejnou zeleň odnětí pro technické vybavení území dočasné odnětí půdního fondu pro instalaci a provoz větrných elektráren vymezení možného omezení využití půdního a lesního fondu po dobu provozu větrných elektráren
Rekapitulace odnětí ZPF: uvnitř ZÚ
Bilance rozvojových ploch v ha
1,1380 0,4784
plochy bydlení plochy rekreace
2,4072
6,1241 2,4357 2,6690 8,0988 2,3112 8,4661 0,1959 0,1355 0,0468 30,4831
2,4072
25,0497 1,5507 57,0835
plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení plochy veřejných prostranství plochy smíšené obytné
0,7908
plochy technické infastruktury plochy výroby a skladování - specifické plochy výroby a skladování - zemědělská výroba
mezisoučet plochy přírodní plochy vodní a vodohospodářské mezisoučet zábory celkem
vně ZÚ
59,4907
44
Rekapitulace odnětí ZPF podle zastavitelných ploch:
plocha v ha
uvnitř ZÚ
vně ZÚ
funkce
BPEJ stupeň ochrany
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
0,7053 1,0826 0,2481 0,2082 0,5587 0,4745 0,0687 0,1889 0,5365 0,1608
plochy občanského vybavení
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
0,3741 0,0614 0,1111 0,2150 1,1434 0,5375 0,8322 0,2032 0,4109 0,1507
plochy bydlení
21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
0,0628 0,1311 0,1517 0,4884 1,1285 0,1146 0,0922 0,1527 0,1133 0,0412
plochy smíšené obytné
plochy rekreace
0,1133 0,0412
31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
0,0584 0,0834 0,1114 0,1796 0,1054 0,3010 0,2960 0,0859 0,2765 0,3958
plochy rekreace
0,0584
41 42
0,3352 0,1719
plochy rekreace
plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy bydlení plochy bydlení
plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy občanského vybavení plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné
0,7053 1,0826 0,2481 0,2082 0,5587 0,4745 0,0687 0,1889 0,5365 0,1608
9.71.01 - I.
0,3741 0,0614 0,1111 0,2150 1,1434 0,5375 0,8322 0,2032
9.36.21 - I.
0,4109 0,1507
plochy bydlení plochy smíšené obytné
plochy smíšené obytné plochy veřejných prostranství
plochy rekreace
plochy rekreace
plochy bydlení plochy bydlení plochy rekreace plochy rekreace
plochy rekreace
45
9.36.21 - I. 9.36.21 - I. 9.36.21 - I. 9.50.11 - II. 9.50.11 - II. 9.36.21 - I. 9.36.31 - II.
9.36.21 - I. 9.36.21 - I.
9.36.31 - II. 9.36.31 - II. 9.36.31 - II.
9.36.31 - II. 9.36.31 - II. 9.36.31 - II.
0,0859
plochy rekreace
9.36.21 - I.
9.36.31 - II.
0,1054 0,3010 0,2960
plochy rekreace
9.36.21 - I.
9.36.31 - II.
0,1796
plochy rekreace
9.36.21 - I.
9.36.31 - II.
0,0834 0,1114
plochy rekreace
9.36.21 - I..
9.36.31 - II.
0,1527
plochy bydlení
9.36.21 - I..
9.36.31 - II.
0,0922
plochy bydlení
9.36.21 - I.
9.36.31 - II.
1,1285 0,1146
plochy OV – tělovýchovná a sportovní zařízení
9.36.21 - I.
9.36.21 - I.
0,1517 0,4884
plochy smíšené obytné
9.36.21 - I..
9.36.21 - I.
0,0628 0,1311
plochy smíšené obytné
9.36.21 - I.
9.36.31 - II. 9.36.31 - II. 9.36.31 - II. 9.36.21 - I.
0,2765 0,3958
9.50.41 - III.
0,3352 0,1719
9.50.41 - III.
9.50.41 - III.
9.50.41 - III.
dílčí výměra v ha
43 44 45 46 47 48 49 50
0,1616 0,2660 0,2707 0,2578 0,1083 0,1000 0,0589 0,0992
plochy rekreace
51 52 53 54
0,5941 0,2597 0,1531 0,2165
plochy bydlení
0,1616 0,2660 0,2707 0,2578 0,1083
plochy rekreace plochy rekreace plochy rekreace plochy bydlení
0,1000 0,0589 0,0992
plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení
9.50.41 - III. 9.50.41 - III.
9.50.41 - III. 9.50.41 - III. 9.50.41 - III.
0,1531 0,2165
plochy bydlení
9.50.41 - III.
9.50.41 - III.
0,5941
plochy bydlení
9.50.41 - III.
9.50.41 - III.
0,2597
plochy bydlení
9.50.41 - III.
9.36.41 - III. 9.36 41 - III. 9.50.41 - III.
55 56 57 58 59 60
0,0630 0,1171 0,1517 0,1211 0,1355 6,9703
0,0630
plochy bydlení
0,1171
plochy bydlení plochy bydlení plochy výroby a skladování – specifické plochy OV – tělovýchovná a sportovní zařízení
9.50.41 - III 9.50.41 - III
0,1517 0,1211 0,1355 6,9703
plochy bydlení
9.50.41 - III 9.50.41 - III 9.36.31 - II. 9.36.21 - I. 9.73.11 - V.
61 62 63
0,8040 0,2286 0,9338
plochy smíšené obytné
64 65 66
1,5157 0,1311 0,8203
plochy smíšené obytné
plochy smíšené obytné plochy smíšené obytné
0,8040 0,2286 0,9338
9.36.21 - I.
1,5157 0,1311 0,8203
9.36.21 - I.
plochy občanského vybavení
9.36.31 - II.
0,0468 1,9576
0,0468 1,9576
plochy V+S – zemědělská výroba plochy bydlení
9.36.21 - I.
0,0648 0,9376
plochy technické infrastruktury
D1
0,6114
9.36.31 - I. 9.50.11 - II.
plochy bydlení
0,0648 0,9376
plochy veřejných prostranství
0,6114
9.36.21 - I.
0,3298 0,8112 0,4442
0,3298 0,8112 0,4442
plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství
součet: 32,8903
2,4072
46
30,4831
1,6548 0,3028
9.50.41 - III.
9.71.01-I.
D2 D3 D4
0,0120 0,8083
9.36.21 - I. 9.50.11-II.
69 70
0,1445 0,7893
9.73.11 - V. 9.50.11-II.
67 68
2,0407 4,9296
9.36.31 - II. 9.36.21 - I.
plochy technické infrastruktury
0,0607 0,1558
9.36.21 - I. 9.36.21 - I. 9.50.41 - III.
0,5843 0,0271
Dočasné zábory půdního fondu pro větrné elektrárny: dočasný zábor pořadí
investor
specifické
k.ú.
značení
pro
pro
technologii přístupovou komunikaci
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Stribog s.r.o. obec Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek KAA - Inženýři s.r.o. KAA - Inženýři s.r.o. EE a.s. EE a.s. EE a.s. VTE Bratská s.r.o. VTE Bratská s.r.o. VTE Bratská s.r.o. VTE Větrný vrch s.r.o. VTE Větrný vrch s.r.o. VTE Kamenec s.r.o. Wind - Tech a.s. HOCHTIEF + MEDSKA s.r.o. HOCHTIEF + MEDSKA s.r.o.
VE1 V1 V2 V3 V4
VE1 VE2 VE3 NVE1 NVE2 NVE3 NVE1 NVE2 NVE1 VE13 VE12
Mníšek Nová Ves v Horách Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Nová Ves v Horách Nová Ves v Horách Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mikulovice Nová Ves v Horách Nová Ves v Horách
Součet v ha
0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100 0,0100
0,1380 0,0891 0,0138 0,2670 0,1222 0,1029 0,0040 0,0056 0,0030 0,0693 0,0390 0,4155 0,0393 0,1404 0,0948 0,0546 0,0540 0,1158 0,0294 0,1092
0,2000
1,9069
Vymezení možného omezení využití půdního a lesního fondu po dobu provozu větrných elektráren rozsah možného omezení pořadí
investor
specifické
k.ú.
značení
zemědělský
pozemky
půdní
určené
fond
k plnění funkce lesa
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Stribog s.r.o. obec Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek Větrný park Mníšek KAA - Inženýři s.r.o. KAA - Inženýři s.r.o. EE a.s. EE a.s. EE a.s. VTE Bratská s.r.o. VTE Bratská s.r.o. VTE Bratská s.r.o.
VE1 V1 V2 V3 V4
VE1 VE2 VE3 NVE1 NVE2 NVE3 47
Mníšek Nová Ves v Horách Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Nová Ves v Horách Nová Ves v Horách Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek Mníšek
3,9029 8,1312 8,1625 8,1625 8,1625 5,8129 2,5171 7,2065 7,0713 7,9564 5,8147 0,0000 0,0000 0,0000
4,2595 0,0313 0,0000 0,0000 0,0000 2,3496 5,4464 0,0124 1,0912 0,2061 2,3478 8,1625 8,1625 8,1625
15 16 17 18 19 20
VTE Větrný vrch s.r.o. VTE Větrný vrch s.r.o. VTE Kamenec s.r.o. Wind - Tech a.s. HOCHTIEF + MEDSKA s.r.o. HOCHTIEF + MEDSKA s.r.o.
NVE1 NVE2 NVE1 VE13 VE12
Mníšek Mníšek Mníšek Mikulovice Nová Ves v Horách Nová Ves v Horách
Součet v ha
0,0000 0,0000 0,0000 6,0020 0,0000 0,0000
8,1625 8,1625 7,0861 0,1456 8,1625 8,1625
78,9025
80,1135
Základní charakteristika hlavních půdních jednotek v řešeném území: 36 Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převážně na různých vyvřelých horninách, břidlicích a usazeninách karpatského flyše, středně těžké, slabě až středně štěrkovité, vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné provlhčení. 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách ( hlavně žulách a rulách) s výjimkou hornin HPJ 48, 49, zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené. 71 Glejové půdy při terasových částech úzkých niv, středně těžké, zamokřené, po vhodné pro louky. 73
odvodnění
Oglejnaté půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh, středně těžké až velmi těžké, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky Komentář k záborům ZPF:
Poměrně značný poměr navržených záborů ZPF ve stupni přednosti ochrany I. a II. je dán zastoupením této BPEJ v místech, kam je návrhem územního plánu, zpětně provedeným konceptem a P+R, integrovaným projektem venkovského mikroregionu i urbanistickou studií orientován rozvoj m.č. Nová Ves v Horách jako residenční části řešeného území. Výrazný zábor HPJ 73 je převzat z připravované investice obce na umístění fotovoltaické elektrárny na ploše č. 60. Zábor HPJ 73 je situován na hydromorfních půdách - oglejených, zamokřených, s výskytem pramenišť. Tyto půdy plní důležitou funkci při zadržování vody v krajině a zmírňování povodňových průtoků. Zábor těchto ploch bude minimalizován, bude kompenzován návrhem opatření pro zmírnění negativních dopadů. Důsledně bude řešit hydrologické a odtokové poměry v území a jeho okolí. Navržena jsou opatření pro vytvoření náhradních ploch pro retenci vody a eliminaci tvorby zvýšeného povrchového odtoku.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaných řešení na živ.prostředí Navrhované zastavitelné plochy jsou umístěny mimo prvky ochrany přírody, citované v příslušné stati textové části návrhu územního plánu.
Údaje o uskutečněných investicích do ZPF Pozemky, řešené v návrhu územního plánu, zasahují do ploch, ve kterých byly provedeny technické investice do ZPF, jak je patrné z vodohospodářské části ( výkresu ). Zásah do těchto ploch bude pouze při realizaci liniových staveb, je přípustný za podmínky, že meliorační systém jako celek, především hlavní řady nebudou zástavbou poškozeny, popřípadě budou 48
dílčí trasy ( zařízení ) nahrazeny. V případě střetu zájmů zastavitelných ploch s technickými investicemi do ZPF - melioracemi bude toto technické zařízení zachováno, popř. navržena logická a účinná úprava zařízení bez zhoršení účinnosti komplexu meliorací. Řešení této problematiky bude součástí předprojektové přípravy území. Návrh územního plánu vymezuje rozsah dočasných záborů půdního fondu pro instalaci a provoz větrných elektráren. Rozsah záborů pro technologii byl převzat z přípravných dokumentací jednotlivých investorů, představuje jmenovitě 0,0100 ha pro každé zařízení, zábor představuje čtvercový či obdélníkový pozemek s oplocením. Návrh územního plánu dále specifikuje potřebný zábor půdního fondu pro zřízení přístupové komunikace. Předpokládaná šířka komunikace činí 3,m, provedena bude vždy s prašným povrchem tak, aby po dobu její životnosti nedocházelo k erozním či jiným stavům, znehodnocujících navazující přírodní plochy. Po ukončení činnosti větrné elektrárny budou konstrukce komunikace odstraněny.
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby Původní objekty zemědělské prvovýroby se nacházejí v m.č. Nová Ves a m.č. Mikulovice. Areál ZV v m.č. Nová Ves je v současnosti nefunkční, tvoří je soustava komplexně projektovaného závodu. V současnosti slouží jiným účelům ( podnikání, výroba ) s výraznou mírkou devastace jejich stavebně technického stavu. Dílčím způsobem si zachovává funkci pouze areál v m.č. Mikulovice. Zemědělská výroba je v současnosti omezena na údržbu ( kosení ) travních porostů.
Opatření, chránící ZPF před znehodnocením vlivem zásahu do vodohospodářské soustavy. Průběh rozvodí a jejich označení jsou zakresleny v přiložené grafické (vodohospodářské ) části. Zpětná vazba mezi navrhovanými zastavitelnými plochami a ochranou vodních toků a území před znehodnocením vlivem změny vodohospodářského uspořádání není v řešeném území aktuální. Navržené úpravy nevyvolají jiné porušení zemědělského půdního fondu např. zamokřením, erozí.
Zábory pozemků, určených k plnění funkce lesa ( PUPFL )
Rozsah odnětí LPF - PUPFL odnětí pro technickou infrastrukturu turistická stezka Nová Ves - rozhledna Jeřabina celkem
100 2 880 2 980 m2
Rozsah odnětí LPF je dán umístěním technických objektů ( vodárna ) do území, přičemž tato stavba vodárny je veřejně prospěšnou stavbou a měla by být akceptována. Dílčí zábor LPF pro turistickou stezku Nová Ves - rozhledna Jeřabina má symbolický charakter ve smyslu skutečného provedení, přičemž stavebně technických charakter budoucí turistické stezky bude proveden v prašném provedení s minimálnímu zásahy do terénu.
49
Větrné elektrárny na lesních pozemcích budou realizovatelné za předpokladu, že bude provedeno vyhodnocení předpokládaných důsledků výstavby VTE, předložena žádost vlastníka lesního pozemku, nebo prokázán veřejný zájem, který by umožnil orgánu státní správy lesů udělit výjimku pro umístnění větrných elektráren na PUPFL tak, jak je uvedeno v § 13 odst.1 a v § 14 odst.1 zák. č. 289/1995 Sb.,lesního zákona.
50
