· Obecní urau ,.•••.•.-
Ci..
.1;;:11
$kP ,,,k "iI3'~ ........ 1! . r: ........... ~'2:tid
~ . . tj ~oSIO.
-I
W' .............j " Příloh'
k:
..........
Městský úřad Litovel, odbor životního prostředí Ul. Havlíčkova 818, 784 01 Litovel tel.: 585153222, fax.: 585153223
Č. j.: SpZn: Spis.znak: Vyřizuje: TEL.: FAX.: E-MAIL: DATUM:
Dle rozdělovniku
LIT 21454/2011 ŽP 182/2010 ADo 231.1 kart. ZO.: V5 Bc. Alena Dostálová 585153260 585153223
[email protected] 2011-09-07
ROZHODNUTÍ veřejnou vyhláškou Městský úřad Litovel, odbor životního prostředí jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad podle ustanovení § 104 odst. 2 písmo c) a § 106 odst. 1 zákona Č. 25412001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 11 zákona Č. 50012004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 66 zákona Č. 12812000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů v souladu s ust. § 115 vodního zákona rozhodl v řízení z moci úřední podle ustanovení § 55 odst. 4 vodního zákona ve věci odstranění pochybností, zda jde o vodní dílo, že původní pravobřežní hrázka vodního toku Malá Voda (Mlýnský potok) v lokalitě "Kladníky" v k.ú. Náklo (číslo hydrologického pořadí 4-10-03-014) není vodním dílem ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 zákona Č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění: Městský úřad Litovel, odbor životního prostředí jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad podle ustanovení § 104 odst. 2 písmo c) a § 106 zákona č. 25412001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 11 zákona Č. 50012004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájil dne 22.11.2010 pod č.j. LIT 24686/2010 vodoprávní řízení z vlastního podnětu (z moci úřední) podle ustanovení § 55 a § 115 vodního zákona ve věci odstranění pochybností o tom, zda původní pravobřežní hrázka vodního toku Malá Voda (Mlýnský potok) v lokalitě .Kladníky'' v k.ú. Náklo je či není vodním dílem. Oznámení o zahájení vodoprávního řízení zaslal vodoprávní úřad všem známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům a nechal vyvěsit na úředních deskách Obecního úřadu Náklo. Vzhledem k tomu, že vodoprávnímu úřadu byla situace známa z pochůzek konaných v rámci řešení dlouhodobého zaplaveni lokality .Kladníky", z dřívějších jednání pořízené fotodokumentace atd., upustil od ústního jednání a místního šetření. Zároveň v oznámení upozornil, že veškeré námitky připomínky popřípadě důkazy mohly být uplatněny do 10 dnů od doručení oznámení. Ve stanoveném termínu podali vyjádření a svá stanoviska tito účastníci řízení: Paní Helena Adámková, Sarajevská 997/29, 120 00 Praha, která na základě plné moci zastupuje ostatní vlastníky bývalé MVE Lhota nad Moravou (Jiří Hečko, Na Šumavě 1563/9, 15000
J
Praha' PhDr. Jitka Malenínská Sportovní 844/18, 101 00 Praha; Eva ohynková, Na květnici 649/27,14000 Praha), doručila dne 13.12.2010 stanovisko k vodoprávnímu řízení, ve kterém shrnuje dosavadní zjištění, která vycházejí z jejich pokračující přípravy obnovení provozu MVE ve Lhotě nad Moravou. Mimo jiné se v něm uvádí že z doloženého měření-situace, příčných profilů a podélného profilu - je zcela evidentní že pravobřežní hrázka tvoří břeh koryta vodního toku Malá Voda, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemků pod korytem vodního toku. Podle záznamů éUZK v katastru nemovitostí je pravobřežní hrázka evidována jako koryto vodního toku přirozené nebo upravené. Pravobřežní hrázka Malé Vody je tedy dle výše uvedeného stavbou, jíž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků a celá hrázka je součá ti koryta vodního toku dle § 55 odst. 1 písmo b) zák.č. 254/01 Sb. o vodách, v platném znění a hranice koryta vodního toku je dána hranicí pozemku p.č. 957 k.ú. Náklo a p.č. 109, k.ú. Lhota ve vlastnictví Nejedná se o stavbu na ochranu před povodněmi. Zároveň se odvolávají na Výměr Okresního úřadu v Litovli ze dne 14.8.1937 čís. 11.267/1/X, kde je mimo jiné uvedeno že tento náhon je t zprava ohrázován a udržování hrází přísluší v obvodu obce Unčovic majitelům pobřežních chráněných pozemků a v obvodu obce Nákla obci samé. Dále paní Adámková uvádí, že náhon nebyl určen k převádění povodní, ale pouze a jenom k přivádění vody z Moravy na mlýny a elektrárny na Mlýnském náhoně, dnes Malé Vodě. Uvedený výměr vyvrací určité snahy o tvrzení, že se nejedná o hrázku, tedy vodní dílo, ale že se jedná jen o " terénní vyvýšeninu. "
es.
K výše uvedenému stanovisku vodoprávní úřad uvádí, že z historických dokumentů je patrné, že tato původní pravobřežní hrázka byla původně nejspíš vybudována na ochranu obce Lhota (a dalších) před povodni. Nasvědčují tomu právě zápisy např. ve výše uvedeném výměru, kde bylo udržování hráze uloženo vobvodu obce Nákla obci samé a dále z protokolu sepsaného dne 23.11.1939 okresním úřadem Olomouc v obci Lhota u Nákla, kde se jednalo právě o ochranných opatřeních k zamezení záplav v oblasti katastrálních území obcí Litovle, Březové, Lhoty u Nákla, Chořelic Rozvadovic Nákla, Střeně Hynkova, Horky n.M., Skrbeně a Příkaz. Zástupci jednotlivých obcí se shodli na úhradě stavebních nákladů na úpravy ochranných hrází proti záplavám (aby byla hráz zvýšena a bezpečně zadržela nejvýše známou velkou vodu z 09/1938). V archivu byl dohledán tento protokol a dále ještě žádost o vypracování projektu. Zda byl někdy vypracován, není vodoprávnímu úřadu známo. V současné době plní funkci protipovodňové ochrany odsazená protipovodňová hráz (HM220754 Hráz P. Malé Vody Lhota - Chořelice) - vodní dílo ve správě Povodí Moravy s.p., závod Horní Morava, provoz Olomouc. Vodní tok Malá Voda (Mlýnský potok) se v zájmovém území nachází v přirozeném neupraveném korytě (viz. sdělení č.j, PM 16883/2010-ZHM/755/142/Ka ze dne 7.4.2010). Původní pravobřežní hrázka nejspíš také umožňovala udržovat provozní hladinu u bývalé MVE ve Lhotě nad Moravou. Vodní energie byla využívána k pohonu továrny na nábytek a k výrobě elektříny. Podnik zastavil výrobu koncem roku 1934 (viz. Výměr Okresního úřadu v Litovli ze dne 16.8.1937 čís. 11.268/2/X). Provoz MVE byl z důvodu zrušení silotvomého zařízení (turbíny a generátor) ukončen v roce 1969. K zahájenému řízení vyjádřil své stanovisko i správce významného vodního toku Malá Voda (Mlýnský potok) - Povodí Moravy s.p., závod Horní Morava, U dětského domova 263, 772 11 Olomouc (doručeno dne 22.12.2010 pod č.j. PM052471/2010-2101Na). Na základě znalosti situace a posouzení veškerých informací vyplývajících z dostupné spisové dokumentace i z četných ústních jednání uvádí, že pravobřežní hrázka podél vodního toku Malá Voda, která se nachází v oblasti vzdutí bývalým silotvornym vodním dílem (MVE) a odlehčujícím jezem byla v minulosti dle našeho názoru stavbou, která umožňovala "neškodné" nakládání s vodami za účelem využití energetického potenciálu - výroby el. energie v potřebném rozsahu resp. byla nezbytná pro umožnění udržování potřebné výšky vody ve zdrži pro provoz tzv. silotvorného vodního díla. Hrázka jako vodní dílo pravděpodobně zanikla zrušením předmětu a účelu, kterému dříve sloužila. Předmětná břehová hrázka podél pravého břehu Malé Vody v oblasti vzdutí neslouží od doby zrušení silotvorného vodního díla (8.4.1969) svému původnímu účelu a pravděpodobně z tohoto důvodu nebyla i vlastníkem díla dále udržována - jako nepotřebná. Vprůběhu více než 40-ti let nevyužívání 2
energetického díla a zanedbání péče ztratila parametry biehové linie.
vodního díla a stala se prakticky součástí
Dne 16.12.2010 sepsali na MěÚ v Litovli své stanovisko i Josef a Dana Coufalovi, Komenského 317, 783 44 Náměšť na Hané (vlastníci parcely v lokalitě Kladníky). K zabájenému řízení ve věci odstranění pochybností uvádějí, že pro lepší funkci uvedené hrázky tímto navrhujeme zrušit bezodkladně bobry, kteří narušují stabilitu hrázky. Bobři, kteří jsou vysazeni, nikdy předtím v těchto prostorách nebyli. Pokud bude kdokoliv zpochybnovat, že bobři narušují stabilitu hrázky, nechť doloží veškeré materiály, že tomu tak neni. Dále navrhujeme provést generální opravu (navýšení) této hrázky tak, aby splňovala svůj původní účel, tzn. aby nedocházelo k vylévání vody do prostoru Kladniky. Pokud bude uvedena do původního stavu (navýšena), souhlasíme s tím, aby byla uznána jako vodní dílo. Současně tímto uvádíme ve věci obsluhy (údržby), aby toto prováděli Povodí Moravy, Správa CHKO Litovelské Pomoraví a provozovatelé elektrárny. Vodoprávní úřad nechal kvůli sporným názorům vypracovat odborné stanovisko TBD k současnému stavu pravobřežní hrázky - toto stanovisko vypracoval Ing. Stanislav Žateckýspecialista TBD (Vodní díla-TBD a.s. Brno) pod č.j. OP59271101B ze dne 15.11.2010. Mimo jiné zde uvádí, že v průběhu druhé poloviny 20.století byla údržba původního ohrázování zanedbána, hráz porostla náletovými dřevinami, došlo k jejimu poškození na několika místech jednak kořenovým systémem a jednak zeslabením v místech vymítání proudící vodou. V současné době je podél toku Malé Vody vybudována odsazená protipovodňová hráz Povodí Moravy s.p., která plní protipovodňovou ochranu obce Lhota nad Moravou a okolních pozemků. Lze konstatovat, že původní funkci pravobřežní ochranné hrázky převzala současná odsazená hráz, která svými parametry plně zajišťuje protipovodňovou ochranu pozemků a obce. Ochrana je zajištěna na převedení mnohem větších povodňových průtoků než původní hrázka, která je v současné době již jen nepravidelně navýšenou břehovou linií podél toku a prakticky zanikla jako samostatné vodní dílo vybudováním vyšší odsazené hráze. Odvádění vody z prostoru mezi tokem a současným ohrázovánim je zajištěno výpustným objektem a občasné zatopení lužního lesa neni závadou. Na základě těchto zjištění konstatujeme, že původní pravoMežní hrázka prakticky zanikla, stala se součástí břehové linie toku Malá Voda a protipovodňovou ochranu pozemků a obce plně převzala současná hráz. Rozhodnutí o tom, že původní pravobřežní hrázka vodniho toku Malá Voda (Mlýnský potok) v lokalitě .Kladníky" v k.ú. Náklo (číslo hydrologického pořadí 4-10-03-014) není vodním dílem, bylo vydáno dne 17.1.2011 pod č.j. LIT 1855/2011. Toto rozhodnutí nenabylo právní moci, protože bylo dne 7.2.2011 doručeno odvolání paní Heleny Adámkové, která na základě plné moci zastupuje ostatní vlastníky bývalé MVE Lhota nad Moravou (Jiřího Hečka, PhDr. Jitku Malenínskou a Evu Nohynkovou). Odvolací orgán (Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství) přezkoumal napadené rozhodnutí a následně rozhodnutím č.j. KUOK 41355/2011 ze dne 24.5.2011 zrušil rozhodnutí MěÚ Litovel čj. LIT 1855/2011 ze dne 17.1.2011 a věc vrátil k novému projednání. Na základě výsledku odvolacího řízeni přistoupil vodoprávní úřad k novému oznámení o pokračování tohoto vodoprávního řízení pod č.j. LIT 17568/2011 ze dne 13.7.2011. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o řízení s velkým počtem účastníků (více než 30), bylo účastnikům vodoprávního řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu doručováno veřejnou vyhláškou v souladu s ustanovením § 144 správního řádu. Toto oznámení zaslal vodoprávní úřad všem známým dotčeným orgánům a nechal vyvěsit na úředních deskách Městského úřadu Litovel a Obecního úřadu Náklo. Vzhledem k tomu, že vodoprávnímu úřadu byla situace známa z předchozí úřední činnosti, opět upustil od ústního jednání a místního šetření. Zároveň v oznámení upozorníl, že veškeré námitky, připomínky, popřípadě důkazy mohly být uplatněny do 10 dnů od doručení oznámeni. Při rozhodování posuzoval vodoprávní úřad zejména, jestli se v tomto konkrétním případě jedná o stavbu či nikoliv. Došel k závěru, že ať už byla původní hrázka vybudována k jakémukoliv účelu na základě nějaké projektové dokumentace (vodoprávnimu úřadu není známo, zda byl vůbec někdy projekt vypracován, žádný se nedochoval), nelze ji v současné době považovat za stavbu3
vodní dílo. V posledních desetiletích byla její údržba zanedbána hrázka postupně zarostla náletovými dřevinami a postupně docházelo k jejímu poškozování kořenovým systémem a proudící vodou, v posledních letech i činností bobra. Postupně hrázka zanikla a stala se součástí břehové linie. Podle současné legislativy by se toto dalo posuzovat spíše jako vodohospodářské úpravy. Z historických dokladů (zejména z již zmíněného Výměru čís. 11.268/2/X z 16.8.1937) je zřejmé, že se jednalo spíše jen o jakési ukládání materiálu který byl získán při čištění koryta. Tento vyčištěný materiál byl ponechán na zvýšení a zajištění břehů. Dřívější legislativa pojem vodohospodářské úpravy neznala, ale vše nasvědčuje tomu, že se jednalo jen o zemní práce na břehu koryta vodního toku, tudíž podle současného zákona - vodo hospodářské úpravy. Podle § 55 odst. 2 vodního zákona, citujeme: .Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků." Dle § 55 odst. 3 vodního zákona se tyto vodohospodářské úpravy nepovažují za vodní díla. Vodoprávní úřad ve správním řízení zkoumal, zda původní pravobřežní hrázka je či není vodním dílem na základě posouzení, zda slouží účelu podle § 55 odst. 1 vodního zákona. V tomto konkrétním případě by přicházela v úvahu vodní díla pod písmo b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, písmo d) stavby na ochranu před povodněmi, písmo g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu a písmo 1) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8. Vodoprávní úřad má za to že se v žádném případě nejedná o stavbu, kterou se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku. Hrázka nemá potřebné parametry vodního díla, jde spíše o terénní vyvýšeninu vytvořenou postupným ukládáním materiálu při čištění koryta v dřívějších dobách. Vodní tok Malá Voda (Mlýnský potok) se v zájmovém území nachází v přirozeném neupraveném korytě (viz. sdělení č.j. PM 16883/2010-ZHM/755/142/Ka ze dne 7.4.2010). Dle výkladu k § 44 odst. 2 vodního zákona, cit. se přirozené koryto může vyvíjel v prostoru a ča e (může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil) a v případě po tupné změny koryta vodního toku a ohrožení sousedících nemovitostl, je nutné provést jeho úpravu vodním dílem. Vodní zákon tuto povinnost nikomu neukládá, tzn. že o oby potenciálně ohrožené mu i takovou úpravu provést na své vlastní náklady. V tomto případě se nejedná ani o stavbu na ochranu před povodněmi. Jak již bylo výše uvedeno, v současné době je podél vodního toku Malá Voda (Mlýnský potok) vybudována odsazená protipovodňová hráz (ve správě Povodí Moravy s.p.), která plní protipovodňovou ochranu obce Lhota nad Moravou a okolních pozemků. V oblasti mezi původní pravobřežní hrázkou a současnou ochrannou hrází je lesní pozemek, který bývá při vysokých vodních stavech a při poruchách způsobených činností vody nebo bobrů zaplavován. Tato lokalita zvaná, Kladníky" má 47 vlastníků, kteří byli obeznámeni s tímto vodoprávním řízením. Z nich využili své právo uplatnit stanovisko k řízení jen manželé Coufalovi. Nikdo z vlastníků se ke stavbě nepřihlásil a ani nepředložil důkaz, že by se jednalo o vodní dílo. Vodoprávní úřad se zabýval i otázkou zda se nejedná o vodní dílo podle § 55 odst. 1 písmo g) nebo I) a to konkrétně stavbu, která umožňovala neškodné nakládání s vodami za účelem využití energetického potenciálu v potřebném rozsahu, pro udržení provozní hladiny pro MVE. V žádných historických dostupných dokumentech není tato hrázka uvedena jako součást vodního díla, které přináleželo k bývalé továrně na nábytek. Současní vlastníci bývalé MVE Lhota nad Moravou sami zdůrazňují, že hrázka a ani pozemky pod ní nebyly a nejsou součástí vodního díla ve Lhotě nad Moravou a nejsou v jejich vlastnictví (viz. Odvolání ze dne 8.7.2010 proti rozhodnutí MěÚ Litovel č.j. LIT 13678/2010 ze dne 24.6.2010). I v případě, že by tomu tak dříve bylo a tato hrázka umožňovala udržovat provozní hladinu u bývalé MVE ve Lhotě nad Moravou, nelze toto v současné době za vodní dílo považovat. Provoz MVE byl z důvodu zrušení silotvomého zařízení (turbíny a generátor) ukončen v roce 1969 a od ukončení jejího provozu se ve zdrži s vodou nehospodaří. V průběhu dalších více než 40-ti let nevyužívání energetického díla se tato hrázka stala prakticky součástí břehové linie. Během tohoto řízení bylo ze strany vlastníků bývalé MVE žádáno o nápravu 4
vad Sděleni a výzvy č.j. LIT 26433/2010 ze dne 15.12.2010 ve kterém vodoprávni úřad informuje o neplatnosti rozhodnutí ONV v Olomouci o přezkoušení vodniho oprávnění č.j. Voda 4/66-Há ze dne 23.5.1966. Vodoprávní úřad postoupil výše uvedenou žádost o přezkoumání společně s přílohami na Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životniho prostředí a zemědělství, který jako nadřízený správní orgán ve zkráceném přezkurnném řízeni usnesenim č.j. KUOK 82541/2011 ze dne 8.8.2011 zrušil sděleni MěÚ Litovel č.j. LIT 26433/2010 ze dne 15.12.2010 a tím konstatoval že povoleni vydané Okresním národním výborem dne 23.5.1966 pod č.j. Voda 4/66-Há nikdy nebylo zrušeno aje platné. I přesto vodoprávní úřad upozorňuje na skutečnost, že rozhodnutí v pochybnostech dle § 55 odst. 4 vodniho zákona o tom zda se jedná či nejedná o vodni dílo, není rozhodnutím o zajištění funkčnosti MVE při jejím případném obnoveni. Toto by bylo předmětem dalších jednáni ohledně obnovy MVE ve Lhotě nad Moravou, kdy by se muselo vyřešit, jakým způsobem bude zajištěn neškodný provoz elektrárny, aby nedocházelo k vybřežování vody při udržování provozni hladiny. Po provedeném řízeni, vyhodnoceni veškerých podkladů, pochůzkách na místě samém, posouzeni zaslaných a získaných stanovisek, pořízení fotodokumentace a zjištění uvedených skutečností bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení účastníků: Proti tomuto rozhodnutí muze účastnik řízení podat podle ustanovení § 81 odst. 1 a následných ustanovení správního řádu odvolání ve kterém se uvede, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá a dále namítaný rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Olomouc, odbor životního prostředí a zemědělství se sídlem Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, podáním učiněným u Městského úřadu Litovel, odboru životního prostředí, Havlíčkova 818, 784 01 Litovel. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. epodá-li účastnik potřebný počet s ejnopisů, vyhotoví je na jeho náklady Městský úřad Litovel. Podané odvolání má v souIa u s ením § 85 odst. 1 správního řádu odkladný účinek. Odvolání jen proti odůvodnění roz o epřípustné. (
Ing. Pavel r vedoucí odboru živo MěÚ Litov Toto rozhodnutí bude doručeno podle ustanovení § 25 zákona Č. 500/2004 Sb., o správním řízeni, ve zněni pozdějších předpisů a dle ustanovení § 115 odst. 8 vodního zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o řízení s velkým počtem účastníků (více než 30), je účastníkům vodoprávniho řízeni podle § 27 odst. 2 správního rádu doručováno veřejnou vyhláškou v souladu s ustanovením § 144 správního řádu. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým (úředni deska) a dále se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (elektronícká úředni deska). Poslední den této lhůty je dnem doručeni. Městský úřad Litovel, odbor životního prostředí, žádá o vyvěšeni tohoto rozhodnutí na úředních deskách Městského úřadu Litovel a Obecního úřadu Náklo. Po sejmutí zašlete prosím neprodleně zpět na Měú Litovel, OŽP.
Vyvěšeno dne..................... Sejmuto dne ...........•.•...•... (podpis a razítko oprávněné osoby, která potvrzuje vyvěšeni a sejmutí)
5
