Publikační manuál GJO Litovel Jak by měly naše dokumenty vypadat? Nastavení stránky
Okraje z každé strany 2,5 cm. (Menu Soubor/Vzhled stránky) U vícestránkových dokumentů číslovat strany. Formát číslování 1, zarovnat na střed zápatí. Pokud je první strana obálka, číslo nezobrazovat. (Menu Vložit/Čísla stránek)
Nastavení odstavců Nastavuje se na označený odstavec nebo celý text, klik pravým tlačítkem, pak vybrat Odstavec. Zarovnání do bloku. Řádkování jednoduché. Mezera za odstavcem 6 b (Pro mezery mezi odstavci nepoužívat prázdné odstavce – entery, protože při další úpravě textu to může dělat problémy.) Odsazení prvního řádku odstavce 1,25 cm.
Písmo
Běžný text: velikost 12 b, písmo Times New Roman – lépe vede oči po řádku, lepší čitelnost při vytištění Nadpisy: styly Nadpis 1, Nadpis 2, Nadpis 3 (v nástrojové liště) (platí pouze pro Word 2003 a starší) nebo větším písmem hierarchicky podle významnosti, písmo Arial nebo jiné bezpatkové písmo – lepší čitelnost pro weby a na obrazovce pc
Obrázky
Dostatečně velké a s vhodným rozlišením (kvalitou). Vkládat do textu vlevo nebo vpravo do odstavce, tak aby obrázek nezasahoval do okrajů stránky a text nebyl přilepen přímo na obrázku. Pokud je více obrázků, tak všechny přibližně stejně velké nebo naopak velmi rozdílné
První strana dokumentu
Měla by obsahovat: jméno školy, název práce, autor, datum, třída, vyučující, název předmětu. Dostatečně velké písmo, nejvýznamnější je název práce, ten je zarovnán v tzv. optickém středu (kousek nad geometrickým středem) Vzor viz. str. 6
Zdroje Na konci textu vždy uvádět seznam zdrojů, odkud žák čerpal. Dodržovat citační normu (ČSN ISO 690)! Př. Kniha a internet 1. ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: teoretická učebnice. Brno: Computer Press, 2010. 256 s. ISNB 80-12378-89-1 (tzn. Příjmení a jméno autora. Název knihy. Město: nakladatelství, rok vydání. Počet stran. ISNB) 2. Wikipedie [online]. 2012, [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ergonomie (tzn. Název stránky [online]. Rok aktualizace, 1
[cit. datum]. Dostupné z: přesný odkaz na článek) – Totéž platí pro obrázky, v žádném případě nestačí google.cz! Např. Obrázek 1: Wikipedie [online]. 2008, [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Computer_Workstation_Variables.jpg
Typografie – správná sazba textu
Vyznačování pojmů v textu: tučně nebo kurzívou, nepodtrhávat! Snaha o jednoduchost, přehlednost - používat v jednom dokumentu max. 3 druhy písma a 5 velikostí písma. Nadpis nesmí zůstat sám na konci strany a text až na další straně.
Seznamy Pro seznamy používat automatické odrážky nebo číslování (v nástrojové liště nahoře nebo Menu Formát, Odrážky a číslování) nedělat ručně. Vzor viz. celá str. 1.
2
Vzor formátování souvislého textu Ergonomie Ergonomie (z řečtiny ergon práce a nomos zákon) je věda zabývající se optimalizací lidské činnosti, a to zejména vhodnými rozměry a tvary nástrojů, nábytku a jiných předmětů. Odtud požadavkům.
ergonomický
-
přizpůsobený ergonomickým
Cílem je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem případně rozměrům lidského těla. Například vhodně navržená židli má tvarem sedáku sedícímu napomoci, aby seděl vzpřímeně, a předcházet tak křivení páteře. Podobný význam může mít i výška židle atd. Ergonomie se například zabývá velikostí pracovního stolu či šířkou eskalátorů, umístěním a tvarem ovládacích prvků strojů a zařízení. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje například vhodný maximální počet pohybů prstů při ovládání klávesnice a zabývá se i uspořádáním prvků na obrazovce. Oblast ergonomie je ovšem ještě širší, než je zde naznačeno, a zahrnuje i návrh pomůcek pro postižené a podobně.
Ergonomická židle Ergonomická židle je židle, která poskytuje sedícímu vyšší komfort a prvky aktivního sezení. Výsledkem používání ergonomické židle je snížená zátěž zádových svalů a menší únava a s tím související vyšší produktivita. Důležité prvky ergonomické židle o Upravitelná výška sedáku Poloha sedáku by měla jít zvyšovat a snižovat, tak aby si ji sedící mohl nastavit pro svou tělesnou výšku. Výhodou je možnost posunu sedáku vpřed a vzad. o Podpěrky pro ruce Područky poskytují oporu rukám při aktivitách, kdy je v lokti pravý úhel, a ulevují tak nejen svalům loktů, ale také svalům na ramenou a v šíji. Měli by být měkké, aby nedocházelo k otlakům při jejich používání, a přitom pevné, s možností výškového nastavení.
Zdroje 1. Wikipedie [online]. 2012, [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ergonomie 2. Wikipedie [online]. 2012, [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Obrázek 1: Wikipedie [online]. 2008, [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Computer_Workstation_Variables.jpg
3
Typografická pravidla 1. Tečka (.) a čárka (,) – píše se těsně za slovo (bez mezery) a za ní následuje mezera. Mezera se nepíše, pokud za tečkou následuje další interpunkční znaménko. Pokud věta končí zkratkou, další tečka se již nepíše. Tečka se také nepíše za nadpisem nebo jménem, pokud jsou na samostatném řádku a také při označení kapitol (např. 1.2.2). 2. Dvojtečka (:), středník (;), otazník (?), vykřičník (!) – před těmito znaky se mezera nepíše. Mezera se napíše až za tento znak. Výjimku tvoří dvojtečka mezi čísly: u sportovních výsledků se píše bez mezer (10:4), ale u matematických výrazů (poměru) se píše mezera z obou stran (5 : 4). 3. Uvozovky („“) – vždy se přisazují ke slovu a vně se píše mezera (pokud nenásleduje další interpunkční znaménko). Jestliže je v uvozovkách celá věta, pak se do nich umístí i tečka. Je-li uvozovkami uzavřeno jen několik slov, dává se tečka až za druhou uvozovku. Např. Napsal jsem větu a zakončil ji tečkou. Nyní napíši „přímou řeč“: „Ano, to je ona slíbená věta.“ 4. Závorky kulaté ( ), hranaté [ ], svorky { }, lomené závorky < > – stejně jako u uvozovek se závorky vždy přisazují ke slovu a vně (ne uvnitř!) se píše mezera. Vnořené – hranaté, závorky se používají k označování výslovnosti a pro odkazy na literaturu. Nepřípustné je používání lomítek místo závorek. Např. Josef (3 roky): „Líbí se mi cokoliv animovaného.“ 5. Pomlčka (–) – nemá ve Wordu vlastní klávesu a někdy je potřeba ji vložit do textu pomocí kódu Levý Alt+0150 nebo zkratkou Ctrl+Num–, pokud ji Word automaticky udělá moc krátkou, je to tzv. spojovník -. Pomlčka se používá v těchto případech: pomlčkou je vyjádřena přestávka v řeči, jako odrážka, pomlčka označující celé peněžní jednotky (např. Kč 150,–), pomlčka nahrazující předložku či spojku (např. „až“, „od do“, např. otevřeno 8–5), pomlčka nahrazující slovo versus (např. Sigma–Baník), pomlčka se též používá pro znaménko minus (např. 5 – 5 = 0). Kolem pomlčky se vkládají mezery kromě případů, kdy k pomlčce přiléhá interpunkční znaménko nebo nahrazuje předložku, spojku nebo slovo versus.
6. Spojovník (-) – je to vlastně krátká pomlčka, používá se v případě spojování výrazů či částí slov. Např. chcete-li, mám-li, Brno-město, Ostrava-Poruba, slovník česko-anglický, oddělení společensko-právní 7. Paragraf (§) – odděluje se pevnou mezerou (např. § 1). 8. Procento (%), promile (‰) – od předcházejícího čísla se oddělují pevnou mezerou kromě případů, kdy je ve významu přídavného jména – v takovém případě se píše bez mezery (např. 50 % z celku, ale 50% vlna). 9. Rovnítko (=) – po obou stranách se píše pevná mezera (např. 5 + 5 = 10). 10. Jednotky – se vždy píší s mezerou mezi číslem a jednotkou (např. 100 kg, 5 GB). 11. Lomítko (/) – píše se bez mezer (např. školní rok 2003/04). 4
12. Čísla Věta nesmí začínat číslem. V textu je vhodnější vyjadřovat čísla slovy. Spojení čísla a slova se píše bez mezery (např. 100krát). Větší čísla s mezerou mezi tisíci (např. 1 000 000, 1 250). Datum se píše s pevnými mezerami mezi dny, měsíci a roky (např. 15. listopadu 2003, 1. 5. 2010). Časové údaje v hodinách a minutách se píší bez mezer a s tečkou mezi hodinami a minutami (např. 12.24) nebo s dvojtečkou (např. 12:45). 13. Pevná mezera se do textu vkládá pomocí kláves Ctrl + Shift + mezerník, pokud ji Word nevloží automaticky. Pevnou mezeru použijte v těchto případech:
Vložte ji za jednopísmenné předložky (k, s, v, z, o, u) a spojku „i“. Tyto předložky totiž nesmí zůstat osamoceně na konci řádku a slovo na novém řádku. Jako jedinou výjimku lze na konci řádku ponechat spojku „a“. Mezi titul a jméno, např. Mgr. Jiří Zacpal. Mezi zkratku a číselnou hodnotu, např. 100 Kč, 25 W. Mezi dny měsíce a roky, např. 21. listopadu 2003.
Seznam použitých zdrojů 1. Typomil [online]. 2005 [cit. 2010-09-18]. Dostupné z: http://typomil.com
5
Gymnázium Jana Opletala Litovel
Austrálie Jan Novák, 1.A
Datum: 22. 5. 2010 Vyučovací předmět: Zeměpis Vyučující: Mgr. Jan Vávra 6
