5, Litovel

Agentura ochrany p írody a krajiny R Správa Chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Husova 906/5, 784 01 Litovel

Rozbory Chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ke 30. 6. 2008

P

ÍLOHY

OBSAH Textové p ílohy . 1 Výnos o z ízení CHKO Litovelské Pomoraví . 2 Z izovací p edpis Pta í oblasti Litovelské Pomoraví . 3 Podrobná specifikace evropsky významné lokality Litovelské Pomoraví . 4 Modely p edpokládané p irozené skladby d evin podle soubor lesních typ v CHKO Litovelské Pomoraví . 5 Evidované významné odb ry a vypoušt ní vod . 6 Jakost vody ve státní monitorovací síti v letech 2005 – 2006, dopln né o t ídy jakosti vody v letech 2006 – 2007 u profil Moravi any a Olomouc . 7 Sou asné a výhledové išt ní odpadních vod v CHKO LP Mapové p ílohy . 1 Orienta ní mapa CHKO Litovelské Pomoraví . 2 Zonace CHKO Litovelské Pomoraví . 3 MZCHÚ a lokalizace památných strom . 4 EVL a Pta í oblast Litovelské Pomoraví . 5 Územní systém ekologické stability . 6 Charakteristické krajinné celky a místa krajinného rázu . 7 Vlastnictví les v CHKO Litovelské Pomoraví . 8 Kategorie lesa v CHKO Litovelské Pomoraví . 9 Hranice honiteb . 10 í ní systém na území CHKO . 11 Vodní útvary podzemních vod svrchní a základní vrstvy . 12 CHOPAV a ochranná pásma vodních zdroj . 13 Záplavová území v CHKO Litovelské Pomoraví . 14 Ložiska nerostných surovin a prognózní zdroje . 15 Dobývací prostory a CHLÚ . 16 Turistické trasy v CHKO Litovelské Pomoraví

P íloha . 1 Výnos o z ízení CHKO Litovelské Pomoraví 464/1990 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva životního prost edí

eské republiky

ze dne 29. íjna 1990 o z ízení chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Ministerstvo životního prost edí eské republiky stanoví v dohod se zú astn nými úst edními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 zákona . 40/1956 Sb. , o státní ochran p írody (dále jen "zákon"): §1 Území vymezené v p íloze 1 této vyhlášky se ur uje za chrán nou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví (dále jen "oblast"). §2 (1) Ú elem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znak a vytvo ení a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejich p írodních zdroj v oblasti. (2) K typickým znak m oblasti náleží zejména její povrchové utvá ení, v etn vodních ploch a tok , její vegeta ní kryt a voln žijící živo išstvo, rozvržení a využití lesního a zem d lského p dního fondu a ve vztahu k ní také rozmíst ní a urbanistická skladba sídliš a místní zástavba lidového rázu. §3 (1) Ochrana a využívání krajiny a jejich p írodních zdroj jsou diferencovány podle rozd lení oblasti do ty zón vymezených s ohledem na p írodní hodnoty. (2) Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v map , která tvo í p ílohu 2 této vyhlášky. Obrázek 464-90.PCX §4 (1) Na celém území je zakázáno: a) ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu ur ená, b) tábo it, parkovat s motorovými vozidly a obytnými p ív sy a rozd lávat ohn vyhražená místa,

mimo

c) p i výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad. (2) V zón I a II je zakázáno zavád t geograficky nep vodní druhy rostlin a živo ich .

(3) Jen po projednání s p íslušným orgánem státní ochrany p írody lze na území oblasti: a) po ádat ve ejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcí, b) rozši ovat a upravovat sí turistických cest, c) stanovit plány chovu a lovu zv e, jakostních t íd honiteb, únosných stav výjimkou vyhrazených honiteb ministerstva zem d lství eské republiky.

zv e, s

§5 (1) Územní rozvoj v oblasti je ízen na základ schválené územn plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve sm rnici pro uspo ádání území odstup ovanou intenzitu ochrany p írody v jednotlivých zónách. (2) Investo i a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby architektonické ešení nových staveb nebo zm n staveb bylo v souladu s charakterem oblasti z hlediska estetického a ekologického za len ní staveb do krajiny. (3) P i zpracování návrhu na umíst ní staveb pro pr mysl, zem d lství, lesní hospodá ství, skladování, t žební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodá ství, rekrea ních a sportovních za ízení a pro stanovení dobývacích prostor , jsou právnické a fyzické osoby povinny navrhnout a zd vodnit takové ešení, které je z hlediska ochrany p írody v oblasti celospole ensky nejvýhodn jší. Vyhodnocují p itom p edpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k p edpokládaným následk m pro p írodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným ešením. území.

(4) V zón I je zakázáno umís ování a povolování nových staveb a zm ny ve využití

(5) V zón II je zakázáno umís ování nových staveb a zm ny ve využití území mimo zastav ná území. (6) V zón III a IV je nutné stavební innost sladit s posláním a zájmy oblasti. 1) §6 (1) Geologické práce, hornická innost a innost provád ná hornickým zp sobem v oblasti se provádí podle zvláštních p edpis 2) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s ú elem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou. 3) (2) Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve v tší mí e vegeta ní kryt a p dní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porost a do biotop chrán ných a ohrožených druh rostlin a živo ich . (3) Hornická innost a innost provád ná hornickým zp sobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky p írody. §7 (1) Lesní hospodá ství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodá ských plán zpracovávaných v souladu s ú elem vyhlášky, p i emž se p ihlíží k rozdílnému využití

jednotlivých zón. (2) Lesní porosty v zón I a vybrané porosty v zón II, III a IV se vyhlašují za lesy zvláštního ur ení, 4) pokud svým charakterem nespl ují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. (3) V zón I je zakázáno používat pesticidy, hnojit a skladovat chemické p ípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimo ádných okolností a nep edvídaných škod v lesích, kdy je nutné init pot ebná opat ení. 5) (4) V zón II, III a IV, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního ur ené nebo za lesy ochranné, se hospoda í podle schválených lesních hospodá ských plán , p i jejichž zpracování se zohled ují požadavky státní ochrany p írody. (5) O výjimkách podle § 5 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo životního prost edí eské republiky (dále jen "ministerstvo") souhrnn na základ generelu lesní dopravní sít . Generel lesní dopravní sít , který tvo í sou ást lesního hospodá ského plánu, nelze bez ud lení výjimky schválit. 6) §8 (1) V zón I je a) p i zem d lské innosti zakázáno:1. m nit sou asné skladby a plochy kultur, 2. m nit stávající vodní režim, 3. hnojit, používat kejdu, silážní š ávy a ostatní tekuté odpady, 4. používat pesticidy, 5. odstra ovat stromy a ke e rostoucí mimo les, b) p i výkonu práva myslivosti zakázáno zavád ní intenzivních chov farmové chovy, bažantnice).

zv e (nap . obory,

(2) V zón II a) p i zem d lském hospoda ení je nutno:1. velikost pozemkových blok p izp sobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí, 2. navrhovat a budovat stavby zem d lské výroby pouze v zastav ném území sídel, v p ípad staveb živo išné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající úživnosti území, p írodním a ekologickým podmínkám. Stavby musí být za len ny do prost edí vhodným architektonickým a objemovým ešením i esteticky p sobící zeleni, 3. udržovat ekologicky únosný p ísun živin, zejména dusíku, 4. omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti, 5. chránit stromy a ke e rostoucí mimo les, s výjimkou náletových porost na plochách zem d lských p d, b) p i výkonu práva myslivosti je zakázáno zavád ní intenzivních chov zv e. (3) V zón III p i zem d lském hospoda ení je nutno: 1. vytvá et pozemkové bloky s p ihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zem d lského p dního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat p ípadn obnovovat ochranná protierozní opat ení (nap . terasy, v trolamy, b ehové porosty), 2. navrhovat a budovat stavby pro živo išnou výrobu kapacitn odpovídající úživnosti území, p írodním a ekologickým podmínkám, p itom preferovat ustájení na podestýlce, 3. udržovat ekologicky únosný režim p ísunu živin, zejména dusíku,

4. používat pesticid jen v p ípadech hrozícího nebezpe í p emnožení šk dc a kalamit, a nikoliv jako náhradu za ekologicky vhodn jší technologické postupy, 5. zabezpe ovat ochranu strom a ke rostoucích mimo les, p itom za stromy výjime n pokácené (mimo náletové porosty na zem d lské p d ) je žádoucí zajistit ú elnou náhradní výsadbu. §9 K provád ní nebo organizování výzkumu v zón I nepot ebují eský ústav ochrany p írody, výzkumné ústavy lesnické a ústavy pro hospodá skou úpravu les povolení výjimky. 6) § 10 Odbornou správu oblasti zajiš uje Krajský ústav státní památkové pé e a ochrany p írody spravovaný Severomoravským krajským národním výborem v Ostrav , který v dohod s ministerstvem iní organiza ní opat ení k zajišt ní odborné správy oblasti. § 11 (1) Na sídelní útvary, jejichž zastav ným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu m sta Olomouce. (2) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její roz len ní do zón, jsou uloženy u ministerstva, u eského ústavu ochrany p írody v Praze, u Severomoravského krajského národního výboru v Ostrav , u Krajského ústavu státní památkové pé e a ochrany p írody Severomoravského kraje v Ostrav , u okresních národních výbor v Olomouci a Šumperku. (3) Výjimky z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 9 této vyhlášky m že ud lit ministerstvo. 6) (4) Na státní p írodní rezervace a chrán né p írodní výtvory vyhlášené na území oblasti podle zákona se tato vyhláška nevztahuje. (5) Dot eným orgánem státní ochrany p írody je p i p edpis 7) p íslušný okresní orgán státní ochrany p írody.

ízeních podle zvláštních

§ 12 Tato vyhláška nabývá ú innosti dnem 15. listopadu 1990. Ministr: RNDr. Moldan CSc. v.r. P íl.1 vyhlášky . 464/1990 Sb. Popis hranice oblasti Litovelské Pomoraví 1. Hranice oblasti Litovelské Pomoraví je vedena po ve ejných komunikacích nebo jiných z etelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích. 2. Pr b h hranice je následující: V Olomouci - ernoví e za íná hranice na most p es eku Moravu a pokra uje proti proudu

na levém b ehu Moravy až po soutok s Oskavou, dále po levém b ehu Oskavy proti proudu až ke k ížení se železni ní tratí Olomouc - Záb eh n. M. Dále po železni ní trati až ke k ížení se silnicí III/446-8 na okraji B ezc , po této silnici jižním sm rem až ke k ížení se silnicí II/446 a po ní severozápadním sm rem až k ochranné protipovod ové hrázi, která sleduje severní okraj lužního lesa. Dále hranice vede severozápadním sm rem po této hrázi až k polní cest , která vede k železni nímu mostku na trati Olomouc - Záb eh n. M. Po této polní cest až k železni ní trati a mostku na kót 225 m n. m. a dále po železni ní trati severozápadním sm rem až po k ížení se silnicí III/446-19 a po této silnici severovýchodním sm rem na k ižovatku se silnicí II/446. Po této silnici vede hranice severozápadním sm rem až na k ižovatku se silnicí II/447 na jižním okraji P ovic, po silnici II/447 západním sm rem až k okraji lesa a dále na sever po okraji lesa zp t na silnici II/447, po níž vede hranice p es T i Dvory do Litovle až na k ižovatku se silnicí II/449. Po silnici II/449 se hranice stá í k severu a vede až ke k ižovatce se silnicí II/449-6 v ervence a po silnici III/449-6 západním sm rem k polní cest vedoucí k hájence erlinka. Po této polní cest až k hájence a dále podél severního okraje lesa "Doubrava" až k toku Doubravky jihozápadn od Úsova. Dále po pravém b ehu Doubravky po proudu až k silnici II/444 ve Stavenicích. Po silnici II/444 západním sm rem až k ú elové komunikaci Moravských št rkoven, po které jde hranice jihovýchodním sm rem kolem západního okraje št rkopískového jezera a dále po západním okraji jezera až k jeho jižnímu okraji. Zde se hranice stá í k východu a prochází kolem jižního okraje dvou lesík až k vodnímu p íkopu po jehož pravém b ehu jde jižním sm rem až k železni ní trati Olomouc - Záb eh n. M., odkud pokra uje jihovýchodním sm rem po trati až k železni nímu mostu p es eku Moravu. Dále po pravém b ehu Moravy jižním sm rem až k hospodá skému mostu p es Moravu a dále k odleh ovacímu kanálu T eb vky a k severnímu okraji Doubravice, p es Doubravici severovýchodním sm rem po místní komunikaci. Od Doubravice jihovýchodním sm rem po polní komunikaci k východnímu okraji Mitrovic a dále stejným sm rem po polní komunikaci k východnímu konci hrázky s kótou 243 m n. m. a odtud jižním sm rem p ímo ke k ížení Palonínského potoka se silnicí Palonín - Nové Mlýny u vodní elektrárny N.Mlýny. Po silnici N.Mlýny - Palonín západním sm rem až na k ižovatku se silnicí III/444-1 a dále po této silnici jižním sm rem p es imice na k ižovatku se silnicí II/635. Dále vede hranice po silnici II/635 p es M ník až ke kone né stanici SD Mlade - jeskyn a po železni ní trati ke k ížení se silnicí III/449-9, a po této silnici severovýchodním sm rem do Mlad e na most p es Mlýnský potok. Dále po pravém b ehu Mlýnského potoka po proudu p es Sobá ov, Vísku, Litovel, Cho elice do B ezové a odtud jihovýchodním sm rem po ochranné protipovod ové hrázi kolem jižního okraje lesa na silnici III/446-20 ve Lhot n. M., k budov polesí St e a dále po ochranné protipovod ové hrázi kolem jižního okraje lesa do Hynkova. Hynkovem po místní komunikaci na náves a kolem hostince na polní cestu vedoucí jihovýchodním sm rem k okraji lesa a kolem západního okraje lesa a východním sm rem kolem jižního okraje lesa k pravému b ehu Mlýnského potoka a po pravém b ehu k silni nímu mostu na silnici III/446-5 v Horce n. M. Po silnici III/446-5 obcí Horka n. M. na k ižovatku se silnicí III/446-3 jihozápadn od Horka n. M. a po této silnici jihovýchodním sm rem až k odbo ce místní cesty k parkovišti u koupališt Pod brady a po této místní cest severovýchodním sm rem až k mostku s meliora ním p íkopem a po jeho pravém b ehu jihovýchodním sm rem až po soutok s Mlýnským potokem. Po pravém b ehu Mlýnského potoka až k silni nímu mostu na silnici spojující p edm stské tvrt Hej ín a ernovír v Olomouci a po této silnici severním sm rem na výchozí bod - silni ní most p es eku Moravu v Olomouci - ernoví e. 3. Celková rozloha oblasti iní 96 km tvere ních.

P íl.2 (vyhlášky 464/1990) Mapka Chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví

1) § 126 zákona . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). 2) Zákon . 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon). Zákon NR . 61/1988 Sb. , o hornické innosti, výbušninách a státní bá ské správ . Zákon NR . 62/1988 Sb., o geologických pracích a o eském geologickém ú adu. 3) § 71 až 74 zákona . 50/1976 Sb. 4) § 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky . 13/1978 Sb., o kategorizaci les , zp sobech hospoda ení a lesním hospodá ském plánování. 5) § 21 zákona

NR . 96/1977 Sb., o hospoda ení v lesích a státní správ lesního hospodá ství.

6) § 11 odst. 2 zákona . 40/1956 Sb., o státní ochran p írody ve zn ní pozd jších p edpis .

P íloha . 2 Z izovací p edpis Pta í oblasti Litovelské Pomoraví NA ÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. prosince 2004, kterým se vymezuje Pta í oblast Litovelské Pomoraví Vláda na izuje podle § 45e odst. 1 a 2 zákona . 114/1992 Sb., o ochran krajiny, ve zn ní zákona . 218/2004 Sb.:

p írody a

§1 P edm t úpravy (1) Vymezuje se Pta í oblast Litovelské Pomoraví (dále jen „pta í oblast“). (2) P edm tem ochrany pta í oblasti jsou populace led á ka í ního (Alcedo atthis), strakapouda prost edního (Dendrocopos medius) a lejska b lokrkého (Ficedula albicollis) a jejich biotopy. (3) Cílem ochrany pta í oblasti je zachování a obnova ekosystém významných pro druhy pták podle odstavce 2 v jejich p irozeném areálu rozší ení a zajišt ní podmínek pro zachování populací t chto druh ve stavu p íznivém z hlediska ochrany. §2 Vymezení pta í oblasti (1) Pta í oblast se rozkládá na území Olomouckého kraje, v katastrálních územích Benkov u St elic, B ezce, ernovír, ervenka, Doubravice nad Moravou, Hej ín, Horka nad Moravou, Hynkov, Chomoutov, Cho elice, Králová, K elov, Lhota nad Moravou, Litovel, M ník, Mlade , Mohelnice, Moravi any, Náklo, Nasob rky, Palonín, P ovice, Rozvadovice, ep ín, imice, Skrbe , Sobá ov, Stavenice, St e , Št pánov u Olomouce, T i Dvory u Litovle, Un ovice, Úsov-M sto a Víska u Litovle. (2) Územní vymezení a popis hranice pta í oblasti jsou obsaženy v p íloze . 1 k tomuto na ízení, orienta ní grafické znázorn ní pta í oblasti je obsaženo v p íloze . 2 k tomuto na ízení. (3) Mapové podklady v m ítku 1 : 50 000, v nichž je zakresleno území pta í oblasti, jsou uloženy v úst edním seznamu ochrany p írody1) a v elektronické podob na Ministerstvu životního prost edí, Správ Chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, Krajském ú adu Olomouckého kraje a obecních ú adech obcí s rozší enou p sobností, v jejichž správním obvodu se pta í oblast nachází. §3 innosti, ke kterým je t eba souhlasu orgánu ochrany p írody (1) Jen s p edchozím souhlasem p íslušného orgánu ochrany p írody2) lze v pta í oblasti, mimo sou asn zastav né a zastavitelné3) území obcí a) m nit druh pozemk a zp soby jejich využití4), b) provád t mýtní a p edmýtní úmyslné t žby v lesních porostech se zastoupením buku i dub 50 % a více starších 80 let, v lesních porostech se zastoupením jasanu 50 % a více starších 60 let, v lesních porostech s ú astí javor , habru, olší a lip, jejichž sou et zastoupení iní 50 % a více starších 50 let, v lesních porostech s ú astí vrby a topolu, jejichž sou et zastoupení iní 50 % a více starších 30 let, v období od 16. dubna do 31. ervence, c) vyty ovat nové turistické, cyklistické a jezdecké stezky5),

d) provád t innosti vykonávané správci tok p i zásazích do b eh a b ehových porost , s výjimkou zásah v havarijní situaci, kdy bezprost edn hrozí škody na majetku i bezpe nosti a zdraví osob. (2) Souhlas p íslušného orgánu ochrany p írody není t eba a) k innostem podle odstavce 1 písm. a), pokud tyto innosti podléhají rozhodnutí podle zvláštního právního p edpisu6) a p íslušný orgán ochrany p írody k n mu vydal stanovisko, b) k innostem podle odstavce 1 písm. b), jestliže byly tyto t žby oznámeny nejmén 20 pracovních dn p edem p íslušnému orgánu ochrany p írody, c) k innostem podle odstavce 1, jestliže se jedná o innosti provád né dle zvláštních právních p edpis 7) na území stanoveného dobývacího prostoru a výhradních ložisek, d) p i realizaci inností k zajišt ní provozní zp sobilosti pozemní komunikace8), e) k innostem podle odstavce 1 písm. d), jestliže byly tyto innosti oznámené nejmén 20 dn p edem p íslušnému orgánu ochrany p írody, f) v p ípad opat ení, jimiž se p edchází nebo brání p sobení škodlivých initel na les, a k opat ením p i vzniku mimo ádných okolností a nep edvídaných škod v lese podle zvláštního právního p edpisu9). §4 Ú innost Toto na ízení nabývá ú innosti dnem jeho vyhlášení. P edseda vlády: v z. Ing. Jahn v. r. místop edseda vlády Ministr životního prost edí: RNDr. Ambrozek v. r. Poznámky pod arou: 1) § 42 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní zákona . 218/2004 Sb. 2) § 75 a násl. zákona . 114/1992 Sb. 3) § 139a zákona . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní zákona . 83/1998 Sb. 4) § 32 odst. 1 zákona . 50/1976 Sb. § 2 odst. 3 a § 6 zákona . 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí eské republiky (katastrální zákon), ve zn ní zákona . 89/1996 Sb. a zákona . 120/2000 Sb. 5) Nap íklad § 3 odst. 4 vyhlášky . 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. 6) § 39 a násl. zákona . 50/1976 Sb. 7) Zákon . 61/1988 Sb., o hornické innosti, výbušninách a o státní bá ské správ , ve zn ní zákona . 425/1990 Sb., zákona . 542/1991 Sb., zákona . 169/1993 Sb., zákona . 128/1999 Sb., zákona . 71/2000 Sb., zákona . 124/2000 Sb., zákona . 315/2001 Sb., zákona . 206/2002 Sb., zákona . 320/2002 Sb., zákona . 226/2003 Sb. a zákona . 227/2003 Sb. Zákon . 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ní zákona . 541/1991 Sb., zákona . 10/1993 Sb., zákona . 168/1993 Sb., zákona . 132/2000 Sb., zákona . 258/2000 Sb., zákona . 366/2000 Sb., zákona . 315/2001 Sb., zákona . 61/2002 Sb., zákona . 320/2002 Sb. a zákona . 150/2003 Sb. 8) § 34 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ní pozd jších p edpis .

9) § 32 odst. 1 a 2 zákona . 289/1995 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon).

P íloha . 1 k na ízení vlády . 23/2004 Sb. Územní vymezení a popis hranice Pta í oblasti Litovelské Pomoraví V Olomouci - ernoví e za íná hranice na most p es eku Moravu a pokra uje proti proudu po levém b ehu Moravy až po soutok s Oskavou, dále po levém b ehu Oskavy proti proudu až ke k ížení se železni ní tratí Olomouc-Záb eh n. M. (levým b ehem se rozumí levý p i pohledu po proudu toku). Dále po železni ní trati až ke k ížení se silnicí*) . III/4468 na okraji B ezc , po jejím levém okraji jižním sm rem až ke k ížení se silnicí . II/446 a po jejím levém okraji severozápadním sm rem až k ochranné protipovod ové hrázi, která sleduje severní okraj lužního lesa. Dále hranice vede severozápadním sm rem po této hrázi až k polní cest **), která vede k železni nímu mostku na trati Olomouc-Záb eh n. M. Po této polní cest až k železni ní trati a mostku na kót 225 m n. m. a dále po železni ní trati severozápadním sm rem až po k ížení se silnicí . III/446-19 a po jejím levém okraji severovýchodním sm rem na k ižovatku se silnicí . II/446. Po levém okraji silnice vede hranice severozápadním sm rem až na k ižovatku se silnicí . II/447 na jižním okraji P ovic, po levém okraji silnice . II/447 západním sm rem až k okraji lesa a dále na sever po okraji lesa až zp t na silnici . II/447, po jejímž levém okraji vede hranice p es T i Dvory do Litovle až na k ižovatku se silnicí . II/449. Po levém okraji silnice . II/449 se hranice stá í k severu a vede až ke k ižovatce se silnicí . III/449-6 v ervence. Po levém okraji silnice . III/449-6 pokra uje hranice západním sm rem k polní cest vedoucí k hájence erlinka. Po této polní cest až k hájence a dále podél severního okraje lesa "Doubrava" až k toku Doubravky jihozápadn od Úsova. Dále po pravém b ehu Doubravky po proudu až ke t etímu hospodá skému mostku, od n ho po silnici obcí Stavenice až k silnici . II/444. Po levém okraji silnice . II/444 západním sm rem a z ní dále za pr myslovým objektem vlevo po silnici - ú elové komunikaci ALAS Morava jihovýchodním sm rem kolem západního okraje Mohelnického jezera k jeho jihozápadnímu cípu. Odtud pod vedením elektrického proudu až ke k ížení z tokem Újezdka a dále jihovýchodním sm rem pod p eložkou vedení elektrického proudu k západnímu b ehu Moravi anského jezera až k jeho jižnímu okraji. Odtud jde hranice po západním okraji vodojemu, stá í se k východu a jde jižním okrajem lesíku až k vodnímu p íkopu po jehož pravém b ehu jde jižním sm rem až k železni ní trati Olomouc-Záb eh n. M., odkud pokra uje jihovýchodním sm rem po trati až k železni nímu mostu p es eku Moravu. Dále po pravém b ehu Moravy jižním sm rem až k hospodá skému mostu p es Moravu a od n ho západn po silnici k odleh ovacímu kanálu T eb vky. Dále v k.ú. Doubravice nad Moravou vede po pravém b ehu odleh ovacího kanálu k severnímu okraji Doubravice. Zde odbo uje z pravého b ehu odleh ovacího kanálu a vede východním okrajem pozemku p. . 434/1 a 61/1 a dále po jižním okraji pozemku p. . 435 a západním okrajem pozemk p. . 436 a 356 a p echází na polní cestu, po níž vede jihovýchodním sm rem k východnímu okraji Mitrovic a odtud stejným sm rem po polní cest k východnímu konci hrázky s kótou 243 m n. m. a dále jižním sm rem p ímkou ke k ížení Palonínského potoka se silnicí Palonín-Nové Mlýny u vodní elektrárny N. Mlýny. Po levém okraji silnice N. Mlýny-Palonín západním sm rem až na k ižovatku se silnicí . III/444-1 a dále po jejím levém okraji jižním sm rem okolo imic na k ižovatku se silnicí . II/635. Dále vede hranice po levém okraji silnice . II/635 p es M ník až ke kone né stanici SD Mlade -jeskyn a po železni ní trati ke k ížení se silnicí . III/449-9, a po jejím levém okraji severovýchodním sm rem do Mlad e na most p es Mlýnský potok. Dále po pravém b ehu Mlýnského potoka po proudu p es Sobá ov, Vísku, Litovel, Cho elice do B ezové a odtud jihovýchodním sm rem po ochranné protipovod ové hrázi kolem jižního okraje lesa na silnici III/446-20 ve Lhot n. M., k budov polesí St e ; a

dále po ochranné protipovod ové hrázi kolem jižního okraje lesa do Hynkova. Hynkovem po silnici na náves a kolem hostince na polní cestu vedoucí jihovýchodním sm rem k okraji lesa a kolem západního okraje lesa a východním sm rem kolem jižního okraje lesa k pravému b ehu Mlýnského potoka a po pravém b ehu k silni nímu mostu na silnici . III/446-5 v Horce n. M. Po levém okraji silnice . III/446-5 obcí Horka n. M. na k ižovatku se silnicí . III/446-3 jihozápadn od Horky n. M. a po jejím levém okraji jihovýchodním sm rem až k odbo ce místní cesty k parkovišti u koupališt Pod brady a po této místní cest severovýchodním sm rem až k mostku s meliora ním p íkopem a dále po jeho pravém b ehu jihovýchodním sm rem až po soutok s Mlýnským potokem. Po pravém b ehu Mlýnského potoka až k silni nímu mostu na silnici spojující p edm stské tvrt Hej ín a ernovír v Olomouci a po levém okraji této silnice severním sm rem na výchozí bod - silni ní most p es eku Moravu v Olomouci- ernoví e. Vysv tlivka: *) Je-li v textu uvedeno, že hranice pta í oblasti vede po silnici, je tím vyjád eno, že vede po hran silni ního pomocného pozemku, a to po hran sm ující dovnit pta í oblasti. **) Je-li v textu p ílohy uvedeno, že hranice pta í oblasti vede po cest , je tím vyjád eno, že vede po okraji cesty, a to okraji sm ujícím dovnit pta í oblasti.

P íloha . 3 Podrobná specifikace evropsky významné lokality Litovelské Pomoraví Kód lokality: CZ0714073 Rozloha: 9725.5728 ha Popis: Ekotop Geologie: Podloží tvo í spodnokarbonské (kulmské) b idlice p echázející v oligomiktní slepence a karbonské vápnité pískovce, st ídané prachovci a drobami. V podloží lužní ásti jsou kvartérní št rkopísky, p ekryté holocénními hlínami a fluvizem mi. V oblasti T esínského prahu vystupuje na povrch jinak v sedimentech pono ená kra devonských vápenc . Geomorfologie: Hornomoravský úval, podcelek St edomoravská niva. Reliéf: Plochá údolní niva s projevy anastomózní í ní sít modelovaná pravidelnými povodn mi je tvo ená hlavním tokem eky Moravy a adou bo ních ramen a p ítok . Zde se nadmo ská výška pohybuje od 270 m (u obce Leština) do 213 m n. m. (u Olomouce). Navazuje terén s charakterem ploché pahorkatiny zvedající se do nadmo ské výšky 345 m (Jelení vrch). V oblasti je také n kolik jezer vzniklých t žbou št rkopísku. Pedologie: Fluvizem glejové, místy kambizem modální. Krajinná charakteristika: Jedine ná ukázka p irozené aluviální krajiny v jinak p evážn intenzivn zem d lsky využívaném Hornomoravském úvalu. Zahrnuje lužní lesy, nivní louky a z d vodu arondace hranic a zachování spojitosti lokality i nezbytnou ást polností a intravilán obcí. Biota Vegeta ní kryt nivy Moravy tvo í tvrdé luhy nížinných ek místy na b ezích tok p echázející v porosty m kkého luhu (Salicetum alba). Menší potoky odvod ující severní polovinu území jsou místy obklopeny porosty údolních jasanovo-olšových luh (Pruno-Fraxinetum). Dále se vyskytují hercynské dubohab iny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a polonské dubohab iny (Tilio-Carpinetum), které p echázejí na strmém svahu u Moravi an v acidofilní teplomilné doubravy a místy také v suché acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). V oblasti se, krom již uvedených jednotek, vyskytují spole enstva blížící se asociaci Carici pilosae-Carpinetum. Ve vyšších partiích severní ásti území jsou bukové porosty azené místy k acidofilním (Luzulo-Fagetum luzuletosum albidae) jinde ke kv tnatým bu inám (Melico-Fagetum). Polop irozenou náhradní vegetaci p edstavují zaplavované aluviální psárkové louky (Alopecurion pratensis), na sušších stanovištích je st ídají mezofilní ovsíkové louky. Místy se na podmá ených ale vysychavých stanovištích vyskytují st ídav vlhké bezkolencové louky a vlhké pchá ové louky. Z dalších biotop jsou maloplošn zastoupeny nap . mok adní olšiny, vrbové k oviny hlinitých a pís itých náplav , mok adní vrbiny, rákosiny eutrofních stojatých vod, í ní rákosiny, vegetace vysokých ost ic i makrofytní vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod. Z d vodu arondace hranic a zachování spojitosti lokality do oblasti zahrnuta i nezbytná ást polností a intravilán . Kvalita a význam Lesy tvrdého luhu jsou v celém území velmi dob e zachovalé s vysokou druhovou diverzitou a s charakteristickým st ídáním bylinných aspekt . Typické je bylinné patro jarního aspektu s druhy sn ženka podsn žník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), zapalice žlu uchovitá (Isopyrum thalictroides), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (C. solida) atd. Ze vzácn jších rostlin se zde vyskytuje nap . kruštík polabský (Epipactis albensis) a kruštík modrofialový (E. purpurata). Velmi cenné jsou porosty m kkého luhu, které jsou stanovišt m populace topolu erného (Populus nigra). Komplex s p evažujícími dubohabrovými lesy nemá pro svou rozlohu a zachovalost ekosystém obdobu v kontextu severní Moravy. Nejsevern jší rozší ení proti toku Moravy zde dosahují n které druhy: b lozá ka v tvitá (Anthericum ramosum), ost ice Micheliho (Carex michelii), slézovník velkokv tý (Malva alcea), koko ík vonný (Polygonatum odoratum), imbaba chocholi natá (Pyrethrum corymbosum), vzácn prstnatec Fuchs v (Dactylorhiza fuchsii) nebo hruštice jednostranná (Orthilia secunda). Velmi pestré je zastoupení nelesních biotop p evážn mok adního charakteru, které hostí rozmanitá rostlinná i živo išná spole enstva. Z významn jších druh rostlin se zde m žeme setkat nap . s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), bublinatkou jižní (Utricularia australis), šmelem okoli natým

(Butomus umbellatus), bazanovcem kytkokv tým (Lysimachia thyrsiflora) i prysky níkem velkým (Ranunculus lingua). Místy se zachovaly také typické nivní psárkové louky i bezkolencové louky s významnými druhy pryšcem kosmatým (Euphorbia villosa), hrachorem bahenním (Lathyrus palustris), kosatcem sibi ským (Iris sibirica), žlu uchou lesklou (Thalictrum lucidum), rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion maritimum), violkou slatinnou (Viola stagnina) a dalšími. Území je velmi hodnotné i po stránce zoologické. Množství lesních periodických t ní podmi uje hojný výskyt kriticky ohrožených korýš žábronožky sn žní (Siphonophanes grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Z bezobratlých je nutno ješt zmínit alespo 2 druhy motýl tvo ící též p edm t ochrany oblasti - modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohnivá ka erno árného (Lycaena dispar). V území (PR Plané lou ky) je jedna z mála lokalit plže svinutce tenkého (Anisus vorticulus) kriticky ohroženého druhu v rámci R (Beran 1998). V oblasti je rovn ž bohat zastoupena skupina obojživelník , namátkov uve me nap . olka velkého (Triturus cristatus) i obecného (T. vulgaris), ku ku obecnou (Bombina bombina) i skokana štíhlého (Rana dalmatina) nebo rosni ku obecnou (Hyla arborea). Z plaz lze v území zastihnout užovku obojkovou (Natrix natrix), slepýše k ehkého (Anguis fragilis) a dva druhy ješt rek (Lacerta agilis, Zootoca vivipara). Území je významnou tahovou cestou i hnízdišt m ady druh pták . Celkem zde bylo zjišt no cca 250 druh pták . V blízkosti tok lze zastihnout i n které dnes již vzácn jší druhy – nap . kulíka í ního (Charadrius dubius), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) i led á ka í ního (Alcedo atthis). Hnízdí zde ada druh pták typických pro doubravy, jako je nap . lejsek b lokrký (Ficedula albicollis), žluva hajní (Oriolus oriolus), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) a ada dalších. Z obecn ji známých druh zaznamenaných zde na tahu je možno zmínit nap . rybáka erného (Chlidonias niger), volavku bílou (Egretta alba), buka e velkého (Botaurus stellaris), kvakoše no ního (Nycticorax nycticorax) i lu áky (Milvus sp.) a orlovce í ního (Pandion haliaetus). Z druh hnízdících v území zmi me jen namátkov nap . buká ka malého (Ixobrychus minutus), ápa erného (Ciconia nigra), v elojeda lesního (Pernis apivorus) i ch ástala kropenatého (Porzana porzana). V jeskyni Podkova hibernuje významná populace netopýra erného (Barbastella barbastellus). Do území byly na po átku 90. let 20. století vysazeni bob i (Castor fiber), jejichž populace se zde úsp šn rozvinula. Z dalších vzácných savc je nutno zmínit vydru í ní (Lutra lutra), jejíž stabilní populace migra n spojuje populaci v Beskydech a na eskomoravské vrchovin a v jižních echách. Zranitelnost: Nejv tší negativní vliv p edevším na mok adní biotopy má pomalé celkové vysychání oblasti, snižování hladiny podzemní vody zp sobené "p ežívajícími" meliora ními zásahy z minulosti a zahloubením koryt tok . Do roku 2003 byla sou ástí území obora s da í zv í. V t chto lesních porostech zcela chybí zmlazení. Vyšší po ty vysoké zv e se však negativn projevují na odr stání zmlazujících d evin v celém území. Do sou asnosti p etrvává chov bažant v bažantnicích, kte í jsou vypoušt ni pro komer ní podzimní hony. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 3150 3220 3270 6210 6410 6430 6510 7140 8210 8310 9110 9130 9170

P irozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Alpínské eky a bylinná vegetace podél jejich b eh Bahnité b ehy ek s vegetaci svaz Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. Polop irozené suché trávníky a facie k ovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p dách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová spole enstva nížin a horského až alpínského stupn Extenzivní se ené louky nížin až podh í (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) P echodová rašeliništ a t asovišt Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svah Jeskyn nep ístupné ve ejnosti Bu iny asociace Luzulo-Fagetum Bu iny asociace Asperulo-Fagetum Dubohab iny asociace Galio-Carpinetum

33.0959 ha 0.0144 ha 4.4746 ha 0.0633 ha 21.3016 ha 0.8572 ha 24.1636 ha 0.0192 ha 0.0065 ha 0.01 ha 2.2 ha 32.4992 ha 1896.3978 ha

91E0 91F0

4056 1088 1060 1061 1337 1308* 1166 1355

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae) Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých ek atlantské a st edoevropské provincie (Ulmenion minoris) svinutec tenký (Anisus vorticulus) ku ka ohnivá (Bombina bombina) ohnivá ek erno árý (Lycaena dispar) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) bobr evropský (Castor fiber) netopýr erný (Barbastella barbastellus) olek velký (Triturus cristatus) vydra í ní (Lutra lutra)

69.0122 ha 2170.8862 ha

P íloha . 4 Modely p edpokládané p irozené skladby d evin podle soubor v CHKO Litovelské Pomoraví

lesních typ

SLT

Zastoupení d evin (desítky %)

1G 1L

OL 6-10, VR 0-3, (DB, BR, JL, JLV, JS, TP, TPC, OS) +-1 JS 2-4, (BB, JV, KL) 1-3, (LP, LPV) 1-3, HB +-3, DB +-1, JLV +-1, OL +-1 (BR, HR, JB, JL, JLH, OS, TP, TPC, TR, VR, ke e) +-1 JS 1-4, OL +-3, TPC +-3, VR +-3, DB +-2, JLV +-2, (BB, JL, LP, OS, TP, ke e) +-1 VR 6-8, TPC 2-4, OL 0-2, (DB, JL, JLV, JS, TP) 0-+ DBZ 4-9, BO +-2, BR +-2, HB +-2, LP +-2, BK 0-1 (BB, BRK, JV, JR) + DBZ 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (BB, JV, KL) 1-3, (LP, LPV) 1-3, JLH +-1, JS +-1, (BR, BRK, DB, JD, JL, JLV, OS, TR, TS) +-1 DBZ 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, (JV, KL) +-1, (BB, BR, BRK, DB, JD, JL, JLH, JLV, JS, OS, TR) +-1 DBZ 2-4, HB 1-3, (LP-LPV) 1-3, BK +-3, (BB, BO, BR, BRK, JV, KL, JS, OS, TR) +-1 DBZ 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, (BB, JV, KL) 1-3, JS +-1, (BR, BRK, DB, JD, JL, JLH, JLV, OS, TR) +-1 (DB, DBZ) 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, (BB, JV, KL) +-1, (BR, BRK, JD, JL, JLH, JLV, JS, OS, TR) +-1 DBZ 2-4, BK 1-3, HB +-2, (LP, LPV) +-2, BR +-1, (JD, JR, OS) + JS 2-5, (BB, JV, KL) 1-3, (LP, LPV) 1-3, HB +-2, OL +-2, DB +-1, JLV +-1, (BR, HR, JB, JL, JLH, OS, TP, TPC, TR, VR, ke e) +-1 DB 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, BK +-1, BR +-1, JD +-1, OS +-1 (BB, BRP, DBZ, JL, JLH, JLV, JV, JS, KL, OL, SM) +-1 DBZ 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, (BB, JV, KL) +-1, (BR, BRK, DB, JD, JL, JLH, JLV, JR, JS, OS, TR) +-1 (DB, DBZ) 1-3, BK 1-3, HB 1-3, JS 1-3, (LP, LPV) 1-3, (BB, JV, KL) 1-3, (JL, JLH, JLV) +-1, (BR, JD, OL, OS) 0-+ BK 3-6, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, DBZ +-2, JD +-1, (JV, KL) 1-3, JLH +-1, JS +-1, (BB, BR, BRK, DB, JD, OS, TR, TS) 0-+ BK 3-6, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, DBZ +-2, JD +-1, (JV, KL) +-1, (BB, BR, DB, JLH, JS, OS, TR) 0-+ BK 1-3, (JV, KL) 1-3, (LP, LPV) 1-3, HB 1-3, DBZ 0-1, JD +-1, JLH +-1, JS 1-3, (BRK, TR, TS) +-1 OL 3-7, JS 3-5, (DB, JD, JL, JLV, JLH, JV, KL, LP, LPV, OLS, OS, SM, TPC, VR, ke e) +-1 BK 3-6, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, DBZ +-2, JD +-1, (JV, KL) +-1, (BB, BR, DB, JLH, JR, JS, OS, TR) 0-+ JS 1-4, (JV, KL) 1-4, BK 1-2, JD +-2, JLH +-2, (LP, LPV) +-2, OL +-2, (DB, HB, SM) + BK 2-4, HB 1-3, JS 1-3, (LP, LPV) 1-3, (JV, KL) 1-3, (DB, DBZ) +-2, JD +-2, (JL, JLH, JLV) +1, (BR, OL, OS) +-1 BK 5-8, HB +-2, DBZ +-1, JD +-1, JS +-1, (JV, KL) +-1, (LP, LPV) +-1, (BB, BR, BRK, JLH, TR, TS) +

1U1 1U2 1Z 2A 2B 2C 2D 2H 2I 2L 2O 2S 2V 3A 3H 3J 3L 3S 3U 3V 3W

Vysv tlivky: - SLT: soubory lesních typ - zkratky soubor lesních typ podle p ílohy . 2 k vyhlášce . 83/1996 sb. - zkratky druh d evin podle p ílohy . 4 k vyhlášce . 84/1996 Sb. Poznámka: - Uvedené modely mají orienta ní význam, stanoveny byly na základ zkušeností s dynamikou p irozené obnovy d evin p irozené druhové skladby na jednotlivých typech stanoviš v CHKO LP.

P íloha . 5 Evidované významné odb ry a vypoušt ní vod Evidované odb ry v ásti oblasti povodí Moravy v roce 2007 odb ratel VHS Olomouc - pram. P ovice, B ezové Olšanské papírny Lukavice Litovelská cukrovarna Litovel OP Papírna Olšany - Morava ŠPVS Šumperk - ÚV Moravi any OP Papírna, s.r.o. Olšany - Bušínský potok ŠPVS Šumperk - Olšany VHS Olomouc - prameništ Št pánov ŠPVS Šumperk - Šumperk Luže VHS Olomouc - pram. Chomoutov Obec Post elmov Vodovod Pomoraví - Bohuslavice - Háje MEP Post elmov LWM International CZ Alibona Litovel - Nasob rky JELÍNEK-TRADING s.r.o. Pivovar Litovel - vrt HV-1 CE WOOD, a.s. - Lesní školka Litovel OP Papírna Olšany - Krobotova studna MEP Post elmov - HP 40 SEM Mohelnice - sanace SOLVIT, s.r.o. Skrbe - závlaha ŠPVS Šumperk - Bílá Lhota, imice ZD Un ovice-Un ovice Tagros Troubelice - Vyst íbro ZD Un ovice-P íkazy Vápenka Vitošov Mohelnická zem d lská a.s. ZD "Doubrava" Ha ovice - Ha ovice ZLKL Loštice - studna VHS Olomouc - prameništ Litovel Sladovny SOUFFLET Litovel Moravské železárny Olomouc

tis. m3/rok 5 064,683 2 800,000 100,000 3 312,860 2 000,000 2 300,000 2 554,416 2 018,304 1 285,632 946,080 694,683 378,432 130,200 100,000 40,000 35,000 150,000 6,750 125,000 155,520 155,520 2,000 110,376 19,126 85,380 22,776 216,240 31,481 40,000 9,500 8 420,112 150,000 120,000

l/s 219,000 170,000 130,000 120,000 100,000 90,000 81,000 64,000 40,000 40,000 35,000 24,000 20,000 20,000 10,000 8,330 8,000 7,500 5,000 5,000 5,000 5,000 3,700 2,900 2,850 2,500 1,850 1,400 1,260 0,772 0,000 0,000 0,000

tok Oskava Morava Morava Morava (údaj neuveden) Bušínský potok Bušínský potok í í Hrab šický potok Aleš Post elmovský p. Lužní potok Morava náhon MVE Moh. Lou ka Mlýnský potok Mlýnský potok Morava Bušínský potok Morava Mírovka Mlýnský potok Mlýnský potok Cholinka Lukavice Cholinka Lužní potok Újezdka Lou ka T eb vka T ídvorka T ídvorka Mlýnský potok

Evidované vypoušt ní v ásti oblasti povodí Moravy v roce 2007 ŠPVS Šumperk - Záb eh na M. OV OP Papírna Olšany ŠPVS Šumperk - Mohelnice OV VhS erlinka - OV Pavlinka MORAV.VODÁREN. - Uni ov OV Obec Libina OV Unex Uni ov Obec Post elmov - OV Alibona Litovel Obec Št pánov u Olomouce OV

tis. m3/rok 3 504,000 3 153,600 2 365,000 1 734,000 1 583,188 1 109,600 400,000 274,480 150,000 150,000

l/s tok 300,000Moravská Sázava 125,000Morava 100,000Mírovka 90,000Morava 0,000Oskava 0,000Oskava 28,000Oskava 8,700Morava 20,000Lou ka 20,560Oskava

. km 4,10 311,40 0,10 259,35 19,10 32,99 20,00 300,30 0,80 4,51

Obec Náklo Obec Horka nad Moravou- OV Obec Leština OV VhS erlinka - ervenka OV SEM Mohelnice - sanace, tech. S2 Obec Lukavice- OV MEP Post elmov OV MEP Galvanovna NS+DES Obec Bohutín VhS erlinka - OV Mlade ,Sobá ov DELTACOL CZ Litovel Obec Bohuslavice OV MORAV. VODÁREN.Chomoutov VK Obec Moravi any VK Obec P ovice VK M sto Litovel-Un ovice Obec Horka nad Moravou-VK Obec Skrbe - VK M sto Litovel-T i Dvory Obec St e Olšanské papírny a.s. Lukavice ŠPVS Šumperk-Loštice, OV

131,400 130,000 105,100 100,000 93,312 82,000 81,862 61,840 60,225 51,000 30,000 29,200 28,839 23,200 19,053 17,000 16,119 11,070 9,000 7,884 0,000 0,000

8,750Cholinka 13,400Mlýnský potok 9,800Lou ka 9,000 erlinka 3,000Mírovka 13,200Morava 4,450Morava 4,290Morava 0,000Morava 7,300Mlýnský potok 2,000Mlýnský potok 0,930Lužní potok 3,000Morava, astava 0,736T eb vka 1,140Oskava 0,000meliora ní kanál 2,090 astava 1,200Skrbe ská svod. 1,200mel.kan.do erlinky 0,370Morava 0,000Morava 0,000T eb vka

8,00 6,50 1,60 0,00 1,30 286,70 300,95 300,90 310,00 12,00 6,60 0,40 0,00 0,32 13,00 0,00 3,50 0,00 0,00 253,30 287,30 3,90

P íloha . 6 Jakost vody ve státní monitorovací síti v letech 2005 – 2006 (údaje HMÚ), dopln né o t ídy jakosti vody v letech 2006 – 2007 u profil Moravi any a Olomouc (údaje Povodí Moravy, s.p.) lokalita Rájec Moravi any Loštice P ovice Olomouc

vodní tok Moravská Sázava Morava T eb vka Oskava Morava

hydrogeologické po adí 4-10-02-048 4-10-02-065 4-10-02-118 4-10-03-058 4-10-03-115

Rájec ukazatel jednotka elektrolytická konduktivita mS/m biochemická spot eba mg/l kyslíku chemická spot eba mg/l kyslíku dichromanem amoniakální dusík mg/l dusi nanový dusík mg/l celkový fosfor mg/l

maximum 50.3

elektrolytická konduktivita biochemická spot eba kyslíku chemická spot eba kyslíku dichromanem amoniakální dusík dusi nanový dusík celkový fosfor

. profilu

. km 1,6 272,8 4,3 12,7 232,8

2005–2006 pr m r imis. limity t ída jakosti 36.9 II.

4.7

2.7

6

III.

24.9

13.2

35

II.

0.64 5.3 0.90

0.20 3.5 0.17

0.5 7 0.15

II. II. III.

Moravi any ukazatel

3643 1132 1166 1167 4009

2005–2006

2006–2007 t ída jakosti

jednotka

maximum

pr m r

mS/m

41.5

27.6

mg/l

16.5

2.9

6

II.

II.

mg/l

95.6

15.4

35

II.

I.

mg/l mg/l mg/l

0.57 4.2 1.25

0.15 2.3 0.15

0.5 7 0.15

II. II. III.

II. II. III.

Loštice ukazatel jednotka elektrolytická konduktivita mS/m biochemická spot eba mg/l kyslíku chemická spot eba mg/l kyslíku dichromanem amoniakální dusík mg/l dusi nanový dusík mg/l celkový fosfor mg/l

maximum 63.1

2005–2006 pr m r imis. limity t ída jakosti 56.4 II.

5.2

2.7

6

II.

18.3

12.5

35

II.

0.53 6.5 0.80

0.16 5.0 0.24

0.5 7 0.15

II. III. III.

P ovice ukazatel jednotka elektrolytická konduktivita mS/m biochemická spot eba mg/l kyslíku chemická spot eba mg/l

imis. limity

t ída jakosti I.

maximum 43.7

2005–2006 pr m r imis. limity t ída jakosti 34.2 II.

4.7

2.8

6

II.

23.4

14.1

35

II.

kyslíku dichromanem amoniakální dusík dusi nanový dusík celkový fosfor

Olomouc

mg/l mg/l mg/l

1.35 3.8 0.87

0.33 2.9 0.23

0.5 7 0.15

III. II. III.

2005–2006 2006–2007 ukazatel jednotka maximum pr m r imis. limity t ída jakosti t ída jakosti elektrolytická konduktivita mS/m 49.5 34.0 II. biochemická spot eba mg/l 3.9 2.3 6 II. II. kyslíku chemická spot eba mg/l 17.4 12.1 35 II. I. kyslíku dichromanem amoniakální dusík mg/l 0.71 0.17 0.5 II. II. dusi nanový dusík mg/l 4.7 2.5 7 II. II. celkový fosfor mg/l 0.19 0.12 0.15 III. III. Poznámka: imisní limity dle na ízení vlády .61/2003 Sb., t ída jakosti vody dle SN 75 7221

P íloha . 7 Sou asné a výhledové išt ní odpadních vod v CHKO LP - ve všech obcích, které se na území CHKO nachází nebo k n mu bezprost edn p iléhají nebo významn ovliv ují kvalitu vody v tocích na území CHKO LP (údaje z Plánu rozvoje vodovod a kanalizací, aktualizované o sou asný stav, podtržením je zvýrazn n stávající recipient odpadních vod). Mohelnice V p evážné ásti m sta je vybudována jednotná kanalizace. Pouze v severní a jižní ásti je kanalizace oddílná. V jižní ásti je splašková kanalizace napojena na p e erpávací stanici. Druhá erpací stanice p e erpává splašky z pr myslové zóny. Odpadní vody z celého m sta jsou išt ny na klasické aktiva ní istírn odpadních vod. OV byla uvedena do provozu v roce 1986. Vyprodukovaný kal je vyvážen na zem d lské pozemky. Vy išt né odpadní vody z OV jsou vyúst ny do deš ové kanalizace závodu Siemens a posléze do eky Moravy. V rámci projektu „Zlepšení kvality vod horního povodí eky Moravy – II. etapa“ jsou na území m sta ešeny lokality, kde byly vyspecifikovány problémy se stávající kanalizací nebo lokality kde není kanalizace vybudována. Cílem rekonstrukce OV je modernizovat biologickou linku za ú elem zajišt ní ú inné celoro ní nitrifikace a denitrifikace. Sou ástí rekonstrukce bude i modernizace kalového hospodá ství OV a p ilehlých stavebních objekt . Stavenice, T eština Obec nemá v sou asnosti vybudovaný systém ve ejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých objekt jsou išt ny v septicích, biologických septicích, p ípadn shromaž ovány v jímkách na vyvážení. Recipientem odpadních vod jsou í ky Rohelnice a Doubravka. V celé obci je uvažováno s výstavbou nové kanaliza ní sít – oddílné splaškové kanalizace. S išt ním splaškových odpadních vod je uvažováno spole n s odpadními vodami z T eštiny na nové aktiva ní istírn odpadních vod s nitrifikací, denitrifikací a kalovým hospodá stvím. Vyprodukovaný kal bude alespo dvakrát do roka vyvážen na zem d lské pozemky. Recipientem bude tok Rohelnice. Moravi any, Doubravice, Mitrovice Sídla nemají vybudovanou kanalizaci. Jsou zde jen ty i samostatné stoky, do kterých jsou zaúst ny p epady ze septik , biologických septik a deš ové vody. N které rodinné domky mají vybudovány jímky na vyvážení. Recipientem odpadních vod je í ka T eb vka a ramena Troubelky. V obcích Moravi any, Doubravice a Mitrovice je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanaliza ní sít . Na OV v Moravi anech (v blízkosti vlakového nádraží) budou išt ny i odpadní vody z Doubravic a Mitrovic. Recipientem bude í ka T eb vka. Bílá Lhota, M ník, imice V obci Bílá Lhota je vybudovaná deš ová kanalizace (provozovaná jako jednotná), která byla budována postupn v letech 1960–1980. Splaškové vody jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny kanalizací do potoka Hrabinka. Tento stav není v souladu s právním ádem, proto je nutné vybudování nové kanaliza ní sít . Kanalizace je v dobrém technickém stavu, je však z d vod m lkého uložení nevhodná pro odvád ní splaškových vod. V tší ást zástavby má jímky na vyvážení. Osada Nové Mlýny má jen p íkopové odvodn ní. V obci Bílá Lhota, M ník a imice je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace, která bude odvád t splaškové vody na OV imice. V další etap bude provedena splašková kanalizace v ervené Lhot a Hrabí. OV je navržena jako mechanicko-biologická s aerobní stabilizací kalu. Odtok z OV bude zaúst n do pravostranného p ítoku Moravy. Stávající kanalizace bude ponechána jako deš ová.

Králová V sídle Králová je vybudovaná jednotná deš ová kanalizace. Je umíst na do p íjezdové komunikace od ervenky až po náves a vyús uje do silni ního p íkopu. Kanalizace je m lce uložena a je vhodná k odvád ní pouze deš ových vod. Odpadní vody z ásti zástavby jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny touto kanalizací do recipientu – do toku Píse ná. Zbývající ást zástavby má vybudovány jímky na vyvážení. Navrhuje se vybudování nové kanalizace s napojením na OV Medlov. Litovel V Litovli je p evážn jednotná kanalizace. Nejstarší stoky jsou z 30. let 20. století. Nová kanalizace – sb ra e „A“ a „B“ jsou z let 1994–1999 a jsou v dobrém technickém stavu. V sou asné dob má m sto Litovel vybudovanou centrální OV z r. 1994, v roce 2002–2003 prob hla celková rekonstrukce OV. Jsou na ni odvád ny odpadní vody z domácností i pr myslové odpadní vody. Stávající kanalizace a OV je v majetku m sta a VHS erlinka s.r.o. ji provozuje na základ smlouvy. Systém kanalizace m sta Litovel tvo í dva hlavní kanaliza ní sb ra e. Jedná se o sb ra A, který odvádí odpadní vody z pravé strany eky Moravy, a o sb ra B, který odvádí odpadní vody z levého b ehu eky Moravy. M stská OV je umíst na východn od zástavby na levém b ehu Moravy. Jedná se o mechanickobiologickou OV s klasickým hrubým p ed išt ním ( esle + lapák písku), s usazovacími nádržemi s aktivací složenou z anoxického selektoru a vlastní aktivace, s dosazovacími nádržemi. Kalové hospodá ství je složeno ze zahuš ování kalu, z usklad ovacích nádrží navržených jako áste ná stabilizace kalu na odst edivce. Je nutné ješt dobudovat kanaliza ní sb ra e v lokalitách Cho elice, Švermova, Olomoucké p edm stí, Rybní ek a ostatních místních ástech m sta Litovle, provést rekonstrukci erpacích stanic a OV – dopln ní o terciální išt ní za ú elem snížení zne išt ní dusíkem a fosforem. Litovel-B ezové V sídle B ezové je vybudovaná deš ová kanalizace (v sou asné dob provozována jako jednotná), která je v majetku m sta Litovel. Byla budována postupn v letech 1928–30 a v r. 1984. Severovýchodní ást je odkanalizována do Mlýnského potoka (jeden výustní objekt), jihozápadní ást sídla je odkanalizována do meliora ního p íkopu ústícího do potoka Kobylník (t i výustní objekty). Kanalizace je vhodná k odvád ní pouze deš ových vod. Odpadní vody jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny touto kanalizací do recipientu, v tší ást zástavby má jímky na vyvážení. V B ezové je uvažováno s výstavbou nové kompletní splaškové kanalizace. Na stokové síti budou osazeny 3 erpací stanice. Likvidace odpadních vod bude na OV B ezové, která bude umíst na pod obcí na pravém b ehu Mlýnského potoka, a bude spole ná pro další místní ásti – Rozvadovice a Un ovice. Bude vybudována klasická mechanicko – biologická istírna s kompletn uzav enou technologií. Stávající jednotná kanalizace bude sloužit pouze k odvád ní deš ových vod. Litovel-Chudobín V sídle Chudobín je vybudovaná deš ová kanalizace (v sou asné dob provozována jako jednotná), která je v majetku m sta Litovel. Byla budována ve 30. letech a je vyúst na jednou výustí do silni ního p íkopu. Odpadní vody jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny touto kanalizací do recipientu, tento stav není v souladu s právním ádem, proto je nutné vybudování nové kanaliza ní sít . ást zástavby má jímky na vyvážení, ZD má jímky na vyvážení. V návrhovém období je uvažováno s rekonstrukcí stávající kanalizace, s dopln ním jednotné kanaliza ní sít a s odvedením odpadních vod na OV Sobá ov, spole nou pro obce Mlade a Chudobín.

Litovel – T i Dvory V sídle T i Dvory je vybudovaná deš ová kanalizace (v sou asné dob provozována jako jednotná), která je v majetku m sta Litovel. Byla budována v roce 1949 a v roce 1993 a je zaúst na do meliora ního p íkopu, který ústí do Moravy. Kanalizace má minimální spády – potrubí je zaneseno. Je vhodná k odvád ní pouze deš ových vod. Do této kanalizace jsou napojeny p epady ze septik , tento stav není v souladu s právním ádem, proto je nutné vybudování nové kanaliza ní sít . V tší ást zástavby má jímky na vyvážení. V sídle T i Dvory je uvažováno s rekonstrukcí stávající kanalizace a s dopln ním nových stok. Kanalizace, která bude koncipována jako jednotná, bude svedena do erpací stanice, odkud bude erpána do sít m sta. Litovel-Un ovice V sídle Un ovice je vybudovaná deš ová kanalizace (v sou asné dob provozována jako jednotná), která je v majetku m sta Litovel. Byla budována v 30. letech, dále v letech 195860 a v roce 1975. P evážná ást vyús uje jednou výustí do meliora ního p íkopu, který je napojen na potok Kobylník. Kanalizace je bez rekonstrukce je vhodná k odvád ní pouze deš ových vod. OV jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny touto kanalizací do recipientu, v tší ást zástavby má jímky na vyvážení. ZD má vybudovány jímky na vyvážení. V Un ovicích je uvažováno s výstavbou nové kompletní splaškové kanalizace. V severovýchodní ásti sídla bude osazena erpací stanice, odkud budou odpadní vody p e erpány do kanaliza ní sít B ezové. Likvidace odpadních vod bude na OV B ezové Na kanaliza ní sí Un ovice budou napojeny výtlakem odpadní vody ze sídla Rozvadovice. Litovel-Víska V sídle Víska je vybudovaná deš ová kanalizace (v sou asné dob provozována jako jednotná), která je v majetku m sta Litovel. Byla budována od roku 1920 a je vyúst na jednou výustí do meliora ního p íkopu, který je zaúst n do Mlýnského potoka. Kanalizace je v celkem dobrém technickém stavu a je vhodná k odvád ní deš ových vod. Odpadní vody jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny touto kanalizací do recipientu, ást zástavby má jímky na vyvážení. V sídle Víska je uvažováno s odvád ním splaškových vod samostatnou splaškovou kanalizací Nasob rek a odtud do prodlouženého sb ra e „A“ v Litovli. Mlade V sou asné dob je v obci vybudována jednotná kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány na OV (aerobní išt ní odpadních vod s nitrifika ní a denitrifika ní zónou s p ipojením 3. stupn biologického išt ní s možností odstran ní fosforu), umíst né u severního okraje zástavby Sobá ova. Odtok z OV je zaúst n do Mlýnského potoka. Na OV obce Mlade by m ly být napojeny obce Sobá ov a Chudobín ervenka V obci ervenka je vybudovaná jednotná kanalizace a je v majetku a ve správ obce. Odpadní vody jsou svedeny na vlastní mechanicko-biologickou OV. Na sb ra i jsou osazeny t i odleh ovací objekty. Vyprodukovaný kal je odvážen na OV Litovel. Na kanalizaci je v sou asné dob napojena p evážná ást obyvatel, zbývající ást má jímky na vyvážení, p ípadn p es septiky vypouští p ed išt né vody do deš ové kanalizace vyús ující do erlinky. V návrhovém období je uvažováno s dopln ním jednotné a splaškové (v severozápadní ásti obce) kanalizace. Na západním okraji obce je navržena oddílná kanalizace s p e erpáváním do stávající jednotné. P ovice V obci je vybudovaná deš ová kanalizace, která je v sou asné dob provozována jako jednotná. Byla realizována postupn od roku 1930. Je v celkem dobrém technickém stavu. Odpadní vody jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny kanalizací do Hlavnice a Oskavy sedmi výustními objekty. Tento stav není v souladu s právním ádem, proto je nutné

vybudování nové kanaliza ní sít . ást zástavby má jímky na vyvážení, p ípadn domovní OV. V obci P ovice se p edpokládá výstavba splaškové tlakové kanalizace s ukon ením na mechanicko-biologické OV, umíst né jihovýchodn od zástavby na levém b ehu Oskavy, která bude recipientem odpadních vod. Stávající stoky budou i nadále využívány k odvád ní deš ových vod. Na OV P ovice budou dopraveny odpadní splaškové vody z obce Žerotín. V obci Strukov se p edpokládá rekonstrukce jednotné kanalizace. P ed zaúst ním kanalizace na ko enovou istírnu odpadních vod bude umíst na odleh ovací komora. Odtok z ko enové OV bude zatrubn n. Vodote í v obci Strukov je Tepli ka. Náklo V sou asné dob je v provozu mechanicko-biologická OV s kapacitou 2 500 ekvivalentních obyvatel, ur ená pro obce Náklo, Mezice, P íkazy, Hynkov a Lhota nad Moravou. Obce Náklo, Mezice, P íkazy jsou na OV napojeny, obce Hynkov a Lhota nad Moravou p edpokládají napojení v nejbližších letech. Odtok z OV je zaúst n do pravostranného p ítoku Cholinky. V celé obci je vybudovaná tlaková splašková kanalizace. Deš ové vody jsou odvád ny samostatnou starší deš ovou kanalizací. Lhota nad Moravou Povrchová kanalizace z r. 1925–30, která je v sou asné dob provozovaná jako jednotná a je v majetku a správ obce. Je vyúst na do Mlýnského potoka a do p íkopu ústícího do mlýnského potoka a je ve špatném technickém stavu. ást zástavby je po individuálním p ed išt ní napojena do této kanalizace a ást má vybudovány jímky na vyvážení. V návrhovém období se uvažuje s výstavbou tlakové kanalizace s napojením na OV Náklo - odtok z OV je zaúst n do pravostranného p ítoku Cholinky. Horka nad Moravou V obci Horka je vybudována gravita ní splašková kanalizace, na které jsou osazeny erpací stanice na p evedení pod vodote emi. V lokalit Sedlisko je vybudována kmenová stoka, vedená celou zástavbou, která je napojena na kanaliza ní sí Horky. Odpadní vody jsou odvedeny na mechanicko-biologickou OV s celkovou kapacitou 3 000 ekvivalentních obyvatel. Vyúst ní je do Mlýnského potoka. V následujícím období je nutno dobudovat splaškovou kanalizaci v obci Horka. Skrbe Kanalizace v obci byla budována jako deš ová od roku 1922 až do roku 1976 (v sou asné dob je provozována jako jednotná) – je v majetku obce a je vhodná pouze k odvád ní deš ových vod. Na kanalizaci je v severní ásti zástavby vybudovaná p e erpávací stanice. Odpadní vody jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny kanalizací (4 výustní objekty) do n kolika meliora ních svodnic zaúst ných do Rábského potoka. V tší ást obyvatelstva má jímky na vyvážení, p ípadn domovní OV. V obci je uvažováno s výstavbou tlakové kanalizace s výtlakem splaškových vod na OV Horka. Stávající kanalizace bude využívána jako deš ová. St e V sou asné dob je v obci vybudovaná deš ová kanalizace v celkové délce cca 1 900 m, je v majetku a ve správ obce. Do kanalizace jsou zaúst ny p epady ze septik . V tší ást obce má vybudovány jímky na vyvážení. Kanalizace je m lce uložena, má malé spády a je celkov ve špatném technickém stavu. Jednotlivé v tve jsou r zného stá í a jsou zaúst ny jednak p ímo do odvod ovacího kanálu, jednak do odvod ovacích p íkop dále zaúst ných do odvod ovacího kanálu vedoucího podél protipovod ové hráze. Dv malé OV byly vybudovány pro nové bytovky realizované po povodni.

V obci je uvažováno vzhledem k rovinatému terénu s výstavbou vakuové kanalizace ukon ené na vlastní mechanicko-biologické OV, situované východn od zástavby. Odtok z OV bude zaúst n do Benkovského potoka nebo do meliora ního p íkopu podél hráze. Št pánov V obci Št pánov je ukon ena výstavba splaškové tlakové kanalizace a OV. Na mechanicko-biologickou OV s vyúst ním do Oskavy je napojena také osada B ezce a Liboš. Napojení osady Benátky a Moravské Huzové se p edpokládá. Osada Benátky má p vodní deš ovou kanalizaci, vhodnou pouze k odvád ní deš ových vod. V sou asné dob jsou do ní zaúst ny p epady ze septik . ZD Št pánov má jímky na vyvážení. Vojsko VÚ 6192 Št pánov má vybudovanou vlastní OV. K elov V obci K elov-B uchotín je vybudovaná deš ová kanalizace, která je v sou asné dob provozována jako jednotná. Odpadní vody jsou po individuálním p ed išt ní odvád ny kanalizací do podzemních vod v povodí Mlýnského potoka (5 výustních objekt ) a jednou výustí do Skrbe ské svodnice. V sídle B uchotín je vybudován jeden výustní objekt též do Skrbe ské svodnice. Podstatná ást stokové sít nevyhovuje pro odvád ní splaškových vod. ást zástavby má jímky na vyvážení. Sb rné suroviny mají vybudovanou vlastní OV. Splaškové vody ze ZD jsou po p ed išt ní vypoušt ny do kanalizace. Regena K elov má od roku 1995 vlastní OV. V obci K elov – B uchotín je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace, která bude ukon ena na vlastní mechanicko-biologické OV s kapacitou 2 460 EO. Z B uchotína budou splaškové vody p e erpávány do splaškové kanalizace K elova. Odtok z OV povede pod železnicí p es areál železáren do svodnice ústící do Mlýnského potoka. Stávající kanalizace bude ponechána a bude využívána k odvád ní deš ových vod. Druhou variantou je napojení splaškové kanalizace K elova na OV Olomouc. Olomouc – Chomoutov V sídle Chomoutov je p ed dokon ením stavba nové splaškové kanalizace, zaúst né do hlavního sb ra e „C“ v Olomouci – Lazcích. Veškeré splaškové vody budou likvidovány na OV Olomouc. Stávající kanalizace bude dopln na a využívána pouze k odvád ní deš ových vod.