Archeologický atlas MPZ Litovel
Vypracovali:
Mgr. Pavel Šlézar Jan Grégr Karel Faltýnek 2012
Na titulním listu: Vý ez z Císa ského povinného otisku stabilního katastru (Littau 1596-I-IV) z roku 1834. i tvorb obrázku na titulním listu byla použita „Podkladová data © ÚZK“. Data smí být používána pouze pro naviga ní a p ehledové ú ely
Tato práce, která vznikla tv ím zpracováním výsledk záchranných archeologických výzkum , je chrán na autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chrán ny i jednotlivé ásti této práce jako nap . skici, ná rty, plány apod. ásti práce nebo práci celou lze uve ejnit pouze se svolením autor .
ARCHEOLOGICKÝ ATLAS MPZ Litovel OBSAH 1. METODA A CÍL
Strana EŠENÉ PROBLEMATIKY
2. POPIS MAPOVÝCH LIST
ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUM
3 5
3. STAV EŠENÍ
5
4. GEOMORFOLOGICKÝ POPIS A KRAJINNÉ PROST EDÍ
6
5. GEOLOGICKÝ A PEDOLOGICKÝ POPIS
6
6. HISTORIE A PROCES ARCHEOLOGICKÉHO POZNÁVÁNÍ
7
7. ATLAS - TEXTOVÁ
9
ÁST
8. LITERATURA A PRAMENY
14
9. SEZNAM PLÁN
15
10. ATLAS - PLÁNOVÁ
ÁST
18
Výsledek je financován z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncep ní rozvoj výzkumné organizace – Národní památkový ústav (Výzkumný zám r Archeologie 1.2 Pr zkum archeologického potenciálu vybraných památkových území a objekt R; garant PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D.).
Složení pracovního týmu: vedoucí:
Mgr. Pavel Šlézar
spolupráce:
Karel Faltýnek
digitalizace:
Jan Grégr
Vypracovali: Mgr. Pavel Šlézar Jan Grégr Karel Faltýnek V Olomouci 15. 11. 2012
.............................................................................. podpisy referent
2
1. Metoda a cíl ešené problematiky Snahou archeolog
již od po átku formování archeologie jako v dního oboru bylo
archeologické nálezy a nalezišt
evidovat. U nás, zejména se vznikem Státního
archeologického ústavu v roce 1919, došlo k systemati
jší evidenci naleziš , nicmén až
rozvoj informa ních „po íta ových“ technologií umožnil existenci informa ních systém , evidujících území s archeologickými nálezy. Prvním ucelen jším informa ním systémem, ovšem zam eným jen na území
ech, byla Archeologická databáze
centrální evidencí Archeologického ústavu AV
ech (AD ), která je
R v Praze. AD eviduje archeologické akce
na základ zpráv z archeologických výzkum ; v sou asnosti má cca 75 000 položek. Na celostátní úrovni byl ucelený informa ní systém vytvo en až v letech 1995-2003 pod vedením Mgr. Lenky Krušinové v rámci úkolu VaV Ministerstva kultury
R. Státní archeologický
seznam eské republiky (SAS R) je sou ástí Informa ního systém o archeologických datech NPÚ (ISAD NPÚ), který je sou ástí Integrovaného informa ního systému památkové pé e (IISPP). ISAD NPÚ je umíst n na centrálním serveru Národního památkového ústavu, úst edního pracovišt . Státní archeologický seznam
R (SAS
evidující území s archeologickými nálezy (ÚAN). Základem SAS
R) je informa ní systém R je archeologická mapa
eské republiky v prost edí geografických informa ních systém
(GIS) s p ipojenými
informacemi o územích s archeologickými nálezy (UAN) a soupis nejd ležit jších archeologických naleziš , které jsou sou ástí informa ních zdroj o kulturním d dictví. Tvorba uvedeného systému je napln ním jednoho z princip
Úmluvy o ochran archeologického
dictví Evropy ve Sb. m. s. . 99/2000 a zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i v platném zn ní. Do budoucna se po ítá s dopln ním SASu
R o další specializované vrstvy.
ležité bude vytvo ení informa ního a mapového systému evidence území, na která jsou z hlediska památkové pé e kladeny vyšší nároky na informa ní zdroje, tzn. památkov chrán ných území a objekt , historických jader m st a intravilán , kde je evidence v tšího po tu archeologických akcí v rámci sou asného SASu
R velmi nep ehledná a zachycena
v rámci jednoho polygonu (intravilán obce), což se jeví jako velmi nedostate né, zejména p i vytvá ení podklad pro státní správu i oborová data. V první fázi by zejména
vrstva
historických
jader
m st
s dlouholetou
la být vybudována
systematickou
záchranou
archeologických nález . Možnou cestu a zárove pot ebu vybudování takové vrstvy ukazují dva již propracované lokální informa ní a mapové systémy – Mapa archeologických dokumenta ních bod v Praze (ARÚ AV R v Praze a NPÚ ÚOP v hl. m st Praze) a hlavn 3
Archeologický atlas Olomouce (NPÚ ÚOP v Olomouci), ne náhodou tyto dva systémy reprezentují dv
plošn
nejrozsáhlejší a dlouhodob
archeologicky sledovaná památkov
chrán ná historická jádra m st. Zvýšená stavební innost posledních dvou desetiletí zp sobila, že obdobné aplikace budou nutností i pro další m sta. V další fázi by m ly být vybudovány vrstvy historických objekt , dalších památkov chrán ných území a intravilán obcí. AAML je koncipován do dvou vzájemn propojených ástí. Inspirován je myšlenkou Archeologického atlasu m sta Olomouce. Aplikované ešení je však áste
odlišné. První
ást je tvo ena digitalizovaným plošným polygonem zachycujícím rozsah archeologické akce, do úrovn sond a liniových výkop , které jsou dostate né pro základní orientaci. P evod terénní dokumentace do digitální podoby byl realizován pomocí tabletu WACOM a programu MicroStation®V8 verze 5.2.35 Windows x86 z roku 2002 firmy Bentley Systems. Zdigitalizované plány výzkum byly ukotveny do digitální katastrální mapy (dále jen DKM) Litovle. AAML nezachycuje vertikální stratigrafii (tzn. hloubku zásah pod úrove terénu), tyto informace, p ípadn odkazy na p íslušnou literaturu a nálezové zprávy, lze najít v druhé ásti AAML, která je koncipována ve form stru ného abstraktu k odborné i formální stránce archeologické akce v p íslušném mapovém listu a tverci. Projekt Archeologického atlasu m sta Litovle si klade za cíl stát se aplikovaným systémem evidence archeologických akcí na území historického jádra m sta Litovle, jako památkov chrán ného území s v tším po tem archeologických akcí (více než t i desítky) a stát se specializovanou mapou s odborným obsahem, která vyhodnocuje archeologický potenciál m stské památkové zóny. Sloužit by m l jako oborový informa ní zdroj a nástroj pro státní správu (nap . pro predikci dosud nenarušených archeologických terén , využity budou pro projektování zemních zásah , stavebních projekt , pot eby územního plánování a obnov památkových objekt , využijí ji stavební odbory a odbory památkové pé e aj.). Vhodná je implementace této specializované mapy do SAS Vznik
této
specializované
mapy,
jako
nástroje
aktivní
preventivní
R.
ochrany
archeologických terén , je v souladu s napl ováním Evropské úmluvy o ochran archeologického d dictví Evropy.
4
2. Popis mapových list archeologických výzkum Za základní jednotku územního vymezení „Archeologického atlasu m sta Litovle“ (dále jen AAML) je stanoveno k. ú. Litovel;685909 (dále jen k. ú.). V rozsahu tohoto k. ú. je použito soutisku s mapovými listy Státní mapy 1:5000 - odvozené (dále jen SMO 5). Tyto mapové listy jsou rozd leny na díl í
tvercovou sí , využívající vždy v ozna ení
íslo
íslušného mapového listu. Kone ný díl í tverec (tzn. mající nejvíce polohopisných detail ) je v m ítku 1:500, což pln posta uje pro základní orientaci (viz kapitola 1). Podkladem vyhotovených archeologických plán
je DKM Litovle s vyzna ením
parcelních ísel a názv ulic spolu s grafickým zobrazením plošného rozsahu jednotlivých výzkum . Je zachycen stav ke konci roku 2012 a to na mapových listech . 091433 a . 091434 (SMO 5).
3. Stav ešení V první etap
jsou v rámci budování AAML zpracovány archeologické výzkumy
v prostoru tzv. Starého m sta a historického jádra m sta Litovle. Ze sedmi dosud realizovaných archeologických výzkum
na litovelském Starém m st bylo doposud do AAML celkov
zpracováno p t akcí. Archeologický výzkum kostela sv. Filipa a Jakuba z roku 1998 (akce . LI-SFJ-98), výzkumy III. etapy výstavby kanalizace, Litovel - sever v roce 2004 (akce . 1/04_391), výzkum parcely . 468/7 na Zahradní ulici v roce 2005 (akce . 31/05_391), výzkum p ístavby rodinného domu na Žerotínov ulici (akce . 08/09) a dohled p i pokládce telefonního kabelu na Starom stském nám. a Dukelské ulici (Li-Sn-98, Li-Du-98). Z historického jádra m sta Litovle byly do AAML zpracovány výzkumy církevního areálu kostela sv. Marka (akce . Li-SvM-99, Li-SVJ-99, 15/03, 1/04) a další záchranné akce do roku 2003 (Li-Ha-99, SPU011/01, SPU043/01). V další etap se po ítá s dokon ením zpracování území litovelského Starého m sta, následn bude dokon eno i území historického jádra m sta a v poslední etap i zbytek katastrálního území Litovle.
5
4. Geomorfologický popis a krajinné prost edí Litovel geomorfologicky spadá do jednotky Karpaty, soustavy Vn karpatských sníženin, podsoustavy Západních Vn karpatských sníženin, celku Hornomoravského úvalu a podcelku St edomoravské nivy (Demek ed. 1987, 36, 62). Krajina kolem st edního toku Moravy je
epa skou výrobní oblastí rovinného
charakteru s malou vertikální a horizontální lenitostí. Pr
rná ro ní teplota je 8 až 9°C;
evládá teplé podnebí. Stupe zorn ní území je vysoký, naopak malá je jeho lesnatost. S nivou Moravy se spojují široké nivy p ítok a nacházejí se v ní i etná mrtvá ramena. Z ásti jsou zde zachovány lužní lesy, tvo ené hlavn duby a habry. Nejcenn jším ekosystémem údolní nivy Hornomoravského úvalu je CHKO Litovelské Pomoraví (Demek – Novák a kol.1992, 37-38, 72; Novák - Hudec a kol. 1997, 31, 43, 51, 117, 290). Litovel leží v nadmo ské výšce 231 m n. m. v rovin Hané, do níž zde eka Morava vtéká po p ekonání pásma vyvýšenin mezi Úsovem, Mlad í a M rotínem, odd lujícího vlastní Hornomoravský úval od Mohelnické brázdy. Toto pásmo je dodnes souvisle zalesn no a tento lesní komplex plynule navazuje na široký pás lužních les moravské nivy, chrán ných dnes v rámci CHKO Litovelské Pomoraví. Lužní lesy od východu dosahují až po samý okraj m sta, které spolu s územím na západ od m sta tvo í jedinou a um le vzniklou p etržku tohoto zeleného pásu, který se táhne od Mohelnice až po Olomouc. údolí u
eka Morava se v pr lomovém
imic v tví do dvou hlavních ramen: vlastní Moravy a Mlýnského potoka (Mlýnské
Moravy), z n hož dále odbo uje Malá voda. Celá sí
ních ramen je zde i po novodobé
regulaci velmi spletitá. Mapa stabilního katastru z roku 1834 ukazuje, že hlavní severo-jižní osa m sta tehdy p ekonávala celkem dev t
ních ramen; dnes je jich jen šest. Litovel je
jediným m stem v eských zemích, které bylo založeno uprost ed podobn rozv tveného systému
ních ramen a výstižn se nazývá hanáckými Benátkami (Ku a 1998, 577).
5. Geologický a pedologický popis Osu úvalu p edstavuje široká údolní niva eky Moravy se št rkopísky, krytými povod ovými sedimenty pleistocenního a holocenního stá í. Naplaveniny jsou št rkovité, pís ité, hlinitopís ité a n kdy i hlinité i jílovité p dy. Z p dních jednotek p evažují fluvizem a gleje. Nižší
ní terasy, na které navazují pahorky, jsou v tšinou p ekryty sprašemi. Na 6
spraších a sprašových p dách Hornomoravského úvalu p evládají ernozem a hn dozem (Novák – Hudec a kol. 1997, 43, 51). edkvartérní podloží je ve zkoumaném prostoru budováno sedimenty tzv. pliocenní pestré série. Litologicky jsou tyto pliocenní sedimenty charakteristické st ídáním pest e zbarvených, jemn až hrub zrnitých nevápnitých k emitých písk a jílovitých slídnatých navápenitých písk . asto se vyskytují polohy jíl , pís itých slídnatých jíl a p evážn st edn zrnitých k emitých št rk . Báze kvartérních uloženin je zde tvo ena souvrstvím št rkopísk údolní terasy eky Moravy reprezentovaných písky a pís itými až pís itohlinitými št rky a št rkopísky s valouny o pr
ru ponejvíce 5-8 cm. Mocnost št rk údolní terasy kolísá v rozmezí 3,5-7,0 m. Na
evážné ásti území jsou terasovité št rky kryty povod ovými hlínami o mocnosti od n kolika decimetr až do 4 m a místy snad i více. V intravilánu Litovle je vrstevní sled uzav en až ty mi metry antropogenních uloženin (Koiš – Lemák 2004, 2-3; Novák 1999).
6. Historie a proces archeologického poznávání Po átky m sta Litovle byly tradi
spojovány s levob ežní nálevkovitou návsí
litovelského Starého m sta. V roce 2004 archeologický výzkum v prostoru tzv. Starého m sta doložil existenci zem panského trhového centra (trhové vsi?) s kostelem sv. Jakuba, fungujícího od p elomu 12. a 13. století do poloviny 13. století. P edloka ní sídlišt leželo na píse né dun v meandru eky Moravy, západn od Starom stského nám stí v prostoru dnešní Zahradní a Královy ulice. Nálezy malt sv
í i o existenci zd né kamenné architektury.
Mezi lety 1252-1256 došlo k translaci sídlišt do nové polohy chrán né spletí ramen Moravy 0,5 km jihovýchodn
v míst
ních
sou asné Litovle, text listiny z roku 1287
nazna uje, že zakladatelem m sta byl P emysl Otakar II. Královské m sto bylo rozm eno a založeno na pravidelném tvercovém p dorysu s nám stím a hlavní severo-jižní komunikací. Záhy po založení bylo m sto opevn no d evohlinitou fortifikací s p íkopem a po roce 1327 i kamennou hradbou. Farní kostel sv. Marka a špitál sv. Ducha pochází již z druhé poloviny 13. století. Nejstarší písemná zmínka o Litovli je z roku 1272 a z let 1287 a 1291 pak pochází nejstarší m stská privilegia ud lená m stu a rychtá i eským králem Václavem II. (Šlézar 2005; Týž 2008).
7
Proces archeologického poznávání m sta Litovle lze roz lenit do t í etap. V první etap jsou archeologické prameny shromaž ovány vlastiv dnými nadšenci sdruženými okolo Jana Smy ky, v etn nález z významné paleolitické lokality v Mlade ských jeskyních. Jejich úsilí vrcholí založením Krajinské musejní spole nosti v roce 1906. V následujícím roce bylo slavnostn otev eno muzeum v budov dív í m
anské školy a v Litovli se téhož roku konal i
1. sjezd Moravského archeologického klubu. V roce 1920 se muzeum p est hovalo do budovy bývalé m
anské st elnice. Po roce 1948 dochází k potla ování spolkové a vlastiv dné
innosti a v roce 1962 se v rámci integrace muzejní práce v tehdejším Severomoravském kraji litovelské muzeum stává pobo kou Vlastiv dného ústavu v Olomouci Do druhé etapy spadá období devastace archeologických památek na budovatelských stavbách socialismu bez provád ní záchranných archeologických výzkum . Jmenovat m žeme zejména stavbu „moderní“ prodejny potravin na nám. P emysla Otakara p. 785 v roce 1962, která spolu se stavbou inžovních dom zcela zni ila celou frontu historických právováre ných dom na jižní stran nám stí mezi ulicemi 1. máje a Boskovicovou. Dále výstavbu panelového sídlišt
Vít zná, v míst
bývalého
ádového domu sv. Ducha se špitálem a kostelem.
Výstavbou rodinných dom a budováním infrastruktury na Starém m st na Zahradní ul. v 70. a 80. letech 20. stol. došlo k t žkému narušení litovelského p edloka ního centra z 1. poloviny 13. století. V neposlední ad byly stavbou septik ve 2. pol. 20. stol. plošn devastovány tšiny dvorních trakt v historickém jádru m sta etí etapa archeologického bádání byla paradoxn odstartována práv záplavami roku 1997, kdy si následná obnova budov ve m st
vyžádala nutnost provedení záchranných
archeologických výzkum (zejm. kostel sv. Jakuba a Filipa a kostel sv. Marka). Závažná zjišt ní si následn vyžádala systematickou záchranu ohrožených archeologických pramen , které provádí odd lení archeologických výzkum
Národního památkového ústavu ú.o.p.
v Olomouci (d íve Památkový ústav v Olomouci). Do sou asnosti bylo v Litovli realizováno osm v tších a na dv desítky menších archeologických akcí. V roce 2000 došlo také k obnovení muzejní a vlastiv dné innosti založením Litovelské muzejní spole nosti a následn bylo v roce 2004 obnoveno litovelské muzeum pod názvem M stské muzeum v Litovli (Faltýnek – Šlézar 2006, 303-304).
8
7. ATLAS – TEXTOVÁ ÁST List 091433 tverec 091433/A3, A4, B2, B3, C2, C3, D3 Tra „U studánky“, akce . 1/04_391 Povrchový sb r realizovaný b hem akce 1/04, realizace 19. 4. 2004, vedoucí: P. Šlézar Terénní dokumentace: deník Litovel – kanalizace, III. etapa, sever, Staré m sto, NPU 1/04, 1. ást; plány p evedeny do digitální podoby, nálezová zpráva je rozpracována, dokon ena je evidence nález . Povrchovými sb ry doloženy koncentrace pozdn hradištní keramiky, dokumentován 1 profil. Literatura a prameny: Šlézar, P. 2005: P edb žná zpráva o objevu „antiqua civitas“ na Starém m st v Litovli a n kolik poznámek k aspekt m geneze m sta Litovle. In: P ehled výzkum 46, Brno, s. 103-110. Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy na Starém m st v Litovli. In: Monumentorum Moraviae Tutela 12, s. 63-72. Šlézar, P. 2007: Archeologické výzkumy na Starém m st a po átky m sta Litovle. In: Urválek R. (red.): Ro enka 2007, Muzejní spole nost Litovelska, ob anské sdružení. Litovel 2007, s. 24-38, 110-115.
tverec 091433/A3, A4, B2, B3, C2, C3, D3 Zahradní ulice, Králova, Loštická, Uni ovská, Žerotínova, Sušilova, Novosady, Starom stské nám., akce . 1/04_391. Záchranný archeologický výzkum p i rekonstrukci kanalizace, III. etapa sever, realizace 6. 2. 2004 až 17. 6. 2004, vedoucí: P. Šlézar Terénní dokumentace: deník Litovel – kanalizace, III. etapa, sever, Staré m sto, NPU 1/04, 1. díl, 2. díl; plány p evedeny do digitální podoby, nálezová zpráva je rozpracována, dokon ena je evidence nález . Dokumentace rýhy kanalizace, áste ná exkavace narušených objekt , provedeno 8 zjiš ovacích sond; zachyceno žárové poh ebišt a sídlišt z doby bronzové (kultura lužických popelnicových polí) sídlišt z pozdní doby hradištní, vrcholného st edov ku a novov ku. Literatura a prameny: Šlézar, P. 2005: P edb žná zpráva o objevu „antiqua civitas“ na Starém m st v Litovli a n kolik poznámek k aspekt m geneze m sta Litovle. In: P ehled výzkum 46, Brno, s. 103-110. Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy na Starém m st v Litovli. In: Monumentorum Moraviae Tutela 12, s. 63-72. Šlézar, P. 2007: Archeologické výzkumy na Starém m st a po átky m sta Litovle. In: Urválek R. (red.): Ro enka 2007, Muzejní spole nost Litovelska, ob anské sdružení. Litovel 2007, s. 24-38, 110-115. Šlézar, P. 2008: Kostely a sakrální stavby v Litovli. Archeologické památky st ední Moravy, sv. 17. Olomouc.
tverec 091433/D3 Starom stské nám., parc. . 270, akce . Li-SFJ-98. záchranný archeologický výzkum p i rekonstrukci kostela po povodních v roce 1997, realizace 25. 8. až 1. 9. 1998, vedoucí: H. Sedlá ková, realizace: K. Faltýnek. 9
Terénní dokumentace: plánová, p ekreslena na istopisy, nálezová zpráva. V interiéru kostela položeno celkem osm sond, zachyceno p vodní zdivo st edov kého kostela a 11 hrob . Literatura a prameny: Faltýnek, K. 1998: Litovel – 1998. Kostel sv. Filipa a Jakuba. Záchranný archeologický výzkum. Nálezová zpráva uložena v archivu NPÚ ÚOP v Olomouci pod . D-286. Olomouc. Kauerová, V. – Vítek, T. – Faltýnek, K. 1999: Výsledky pr zkumu kostela sv. Filipa a Jakuba v Litovli. In: Památkový ústav v Olomouci. Výro ní zpráva 1998. Olomouc, s 84-90, 160-162. Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy sakrálních staveb v Litovli. Archaeologia historica, sv. 31, s. 303-322. Šlézar, P. 2005: P edb žná zpráva o objevu „antiqua civitas“ na Starém m st v Litovli a n kolik poznámek k aspekt m geneze m sta Litovle. In: P ehled výzkum 46, Brno, s. 103-110. Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy na Starém m st v Litovli. In: Monumentorum Moraviae Tutela 12, s. 63-72. Šlézar, P. 2007: Archeologické výzkumy na Starém m st a po átky m sta Litovle. In: Urválek R. (red.): Ro enka 2007, Muzejní spole nost Litovelska, ob anské sdružení. Litovel 2007, s. 24-38, 110-115. Šlézar, P. 2008: Kostely a sakrální stavby v Litovli. Archeologické památky st ední Moravy, sv. 17. Olomouc.
tverec 091433/D3, E2 Zahradní ulice, parc. . 468/7, akce . 31/05_391 Záchranný archeologický výzkum p i stavb rodinného domu, realizace íjen až listopad 2005, vedoucí: P. Šlézar Terénní dokumentace: akce je zam ena a plány p evedeny do digitální podoby, nálezová zpráva je rozpracována, dokon ena je evidence nález . Na ploše 107 m2 byl zachycen odpadní areál kultury lužických popelnicových polí (defekty z hrn ské výroby ve t inácti objektech), pozdn hradištní kulturní vrstva a p t pozdn hradištních zahloubených objekt . V podorni í hojné zlomky pozdn hradištní, pozdn st edov ké a novov ké keramiky. Zachycen byl rozsáhlý novov ký zahloubený objekt (17. stol.), snad hospodá ská stavba, který m l starší fázi ze 14. století. Výzkum byl veden jako totální, ili v celé ploše až na úrove geologického podloží. Literatura a prameny: Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy na Starém m st v Litovli. In: Monumentorum Moraviae Tutela 12, s. 63-72. Šlézar, P. 2006: Litovel (okr. Olomouc), Zahradní ulice, parc. . 468/7. P ehled výzkum 47, Brno, s. 143, 255. Šlézar, P. 2006: Litovel (okr. Olomouc), Zahradní ulice, parc. . 468/7. P ehled výzkum 47, Brno, s. 143, 255. Šlézar, P. 2007: Archeologické výzkumy na Starém m st a po átky m sta Litovle. In: Urválek R. (red.): Ro enka 2007, Muzejní spole nost Litovelska, ob anské sdružení. Litovel 2007, s. 24-38, 110-115.
tverec 091433/D3, E3 Starom stské nám., Dukelská ul., akce . Li-Sn-98, Li-Du-98. Záchranný archeologický výzkum formou dohledu p i pokládce telefonního kabelu, realizace 25. 8. až 1. 9. 1998, vedoucí: H. Sedlá ková. 10
Terénní dokumentace: Kniha nález VIII, s. 1, bez nálezové zprávy. Získány zlomky novov ké keramiky, bez dosažení podloží. Literatura a prameny: sine
tverec 091433/E3 Žerotínova ul., parc. . st. 2861, parc . 484/1, akce . 8/09_391. Záchranný archeologický výzkum p i p ístavb rodinného domu, realizace 20. 4. 2009, vedoucí: P. Šlézar. Terénní dokumentace: plány p evedeny do digitální podoby, nálezová zpráva. Zachycen rozsáhlý pozdn hradištní objekt a dva menší objekty, zlomky vápenné malty. Literatura a prameny: Faltýnek, K. – Grégr, J. – Šlézar, P. 2011: Litovel, Žerotínova ulice, parc. . st. 2861, 484/1, íslo akce: NPU008/09_391. Nálezová zpráva uložena v archivu NPÚ ú.o.p. v Olomouci pod . D-286. Olomouc. Šlézar, P. 2010: Litovel (okr. Olomouc). „Staré m sto“, Žerotínova ulice, p. . 226/2. P ehled výzkum 51, s. 443-445.
List 091434 tverec 091434/A3 Havlí kova, Komenského ulice, parc. . 1573/19, akce . Li-Ha-1999. Záchranný archeologický výzkum, dokumentace p i oprav vodovodu, realizace 1. 9. 1999, vedoucí: P. Michna. Terénní dokumentace: plánová, p ekreslena na istopisy, nálezová zpráva. Dokumentována st edov ká stratigrafie od 2. pol. 13. století. Literatura a prameny: Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2010: Litovel, ulice Havlí kova. Záv re ná zpráva o provedení archeologického výzkumu. Nálezová zpráva uložena v archivu NPÚ ÚOP. v Olomouci pod . D-837. Olomouc.
tverec 091434/A3 nám stí Svobody, parc. . 17, akce . Li-SvM-99. Záchranný archeologický výzkum kostela sv. Marka po povodních v roce 1997, realizace 13. 1. až 25. 2. 1999, vedoucí: H. Sedlá ková. Terénní dokumentace: plány p evedeny do digitální podoby, nálezová zpráva. V interiéru kostela položeno 5 sond, dokumentace zdiv po plošném snížení podlah, prosévání zásyp jihozápadní kruchty, odkryt ást presbytá e ze 2. poloviny 13. století a v tšina p dorysu kostela ze 14. století. Literatura a prameny: Kauerová, V. – Vítek, T. 1999: Litovel. Kostel sv. Marka. Stavebn -historický pr zkum. Nálezová zpráva uložena v archivu NPÚ ú.o.p. v Olomouci. Olomouc. Kauerová, V. 2000: Kostel sv. Marka v Litovli. In: Památkový ústav v Olomouci. Výro ní zpráva 1999. Olomouc, s. 87-92. Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy sakrálních staveb v Litovli. Archaeologia historica, sv. 31, s. 303-322. Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2007: Litovel, nám stí Svobody. Kostel sv. Marka. Nálezová zpráva 11
uložena v archivu NPÚ ú.o.p. v Olomouci. Olomouc. Šlézar, P. 2008: Kostely a sakrální stavby v Litovli. Archeologické památky st ední Moravy, sv. 17. Olomouc.
tverec 091434/A3 nám stí Svobody, parc. . 17, akce . Li-SVJ-99. Záchranný archeologický výzkum v kapli sv. Ji í po povodních v roce 1997, realizace 27. 1. až 25. 2. 1999, vedoucí: H. Sedlá ková. Terénní dokumentace: Kniha nález VII, s. 74, plány p ekresleny na istopisy, nálezová zpráva. V interiéru kaple položena jedna sonda, zachyceno geologické podloží, zachyceny vrstvy p ed vznikem kaple i h bitova, souvrství b hem funkce h bitova i kaple. Literatura a prameny: Faltýnek, K. 1999: Kaple sv. Ji í. Záchranný archeologický výzkum. Nálezová zpráva uložena v archivu NPÚ ÚOP v Olomouci pod . D-324. Olomouc. Faltýnek, K. 2000: Záchranný archeologický výzkum v kapli sv. Ji í a v kostele sv. Marka v Litovli. In: Památkový ústav v Olomouci. Výro ní zpráva 1999. Olomouc, s. 76-82. Šlézar, P. 2008: Kostely a sakrální stavby v Litovli. Archeologické památky st ední Moravy, sv. 17. Olomouc.
tverec 091434/A3 nám stí Svobody, parc. . 17, akce . 15/03; 1/04. Záchranný archeologický výzkum b hem rekonstrukce kanalizace, II. etapa, centrum m sta, vedoucí: P. Šlézar. Terénní dokumentace: plány p evedeny do digitální podoby, nálezové zprávy k sondám rozpracovány. Dokumentována kanaliza ní rýha a položeny ty i sondy (S7/03, S21/03, S23/03, S10/04). Zachyceny vrstvy h bitova, p edh bitovní horizont 2. poloviny 13. století, p íkop, základy zvonice, ohradních zdí h bitova i kamenné církevní stavby neznámého zasv cení. Literatura a prameny: Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy sakrálních staveb v Litovli. Archaeologia historica, sv. 31, s. 303-322. Šlézar, P. 2008: Kostely a sakrální stavby v Litovli. Archeologické památky st ední Moravy, sv. 17. Olomouc.
tverec 091434/B3 Husova ulice, p. 754, akce . SPU043/01. Záchranný archeologický výzkum formou dohledu p i stavb ve ejných WC, realizace íjen 2001, vedoucí: R. Zatloukal. Terénní dokumentace: bez nálezové zprávy. Dokumentována novov ká ze bývalých jatek, železná prachovnice, bez dosažení geologického podloží. Literatura a prameny: Faltýnek, K. 2001: Husova ulice p. 754. In: Státní památkový ústav v Olomouci. Výro ní zpráva 2001. Olomouc 2002, s. 84. Faltýnek, K. 2002: Husova ulice p. 754. P ehled výzkum 43, s. 269.
tverec 091434/B3 Smy kova ulice, p. 795, parc. . 61; 114/1, akce . SPU011/01. 12
Záchranný archeologický výzkum p i rekonstrukci budovy muzea po povodních v roce 1997; odstran ny zbytky valu, realizace 18. 5. až 20. 5., 6. 6. 2001, vedoucí: P. Michna. Terénní dokumentace: plánová, p ekreslena na istopisy, nálezová zpráva. Položeny dv sondy, zachyceny poz statky d evohlin ného opevn ní a p íkop z 2. poloviny 13. století a t leso valu ze 14. století. Literatura a prameny: Faltýnek, K. 2001: Ulice Dr. Smy ky p. 795. In: Státní památkový ústav v Olomouci. Výro ní zpráva 2001. Olomouc 2002, s. 84. Faltýnek, K. 2002: Ulice dr. Smy ky, p. 795. P ehled výzkum 43, 296. Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2006: Litovel, Smy kova p. 795. Záv re ná zpráva o provedení archeologického výzkumu. Nálezová zpráva uložena v archivu NPÚ ÚOP v Olomouci pod . D-708. Olomouc. Šlézar, P. 2008: Kostely a sakrální stavby v Litovli. Archeologické památky st ední Moravy, sv. 17. Olomouc. Šlézar, P.: Prom na fortifika ního systému m sta Litovle na po átku 14. století. In: Historická Olomouc XVI, Olomouc v tisku. Celkový soupis literatury k archeologickým výzkum m litovelského Starého m sta
Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy na Starém m st v Litovli. In: Monumentorum Moraviae Tutela 12, s. 63-72. Šlézar, P. 2006: Litovel (okr. Olomouc), Zahradní ulice, parc. . 468/7. P ehled výzkum 47, Brno, s. 143, 255. Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy sakrálních staveb v Litovli. Archaeologia historica, sv. 31, s. 303-322. Šlézar, P.2007: Archeologické výzkumy na Starém m st a po átky m sta Litovle. In: Urválek R. (red.): Ro enka 2007, Muzejní spole nost Litovelska, ob anské sdružení. Litovel 2007, s. 24-38, 110-115. Šlézar, P. 2007: Litovel (okr. Olomouc), Zahradní a Králova ulice, Starom stské nám., P ehled výzkum 48, 379, 478-480. Dehnerová, H. - Šlézar, P. – Zatloukal, R. 2007: Doklady st edov ké emeslné zru nosti a lidové kultury našich p edk z archeologických výzkum na Olomoucku. In: Památky, emesla a lidová kultura, Sborník p ísp vk ze seminá e Dny evropského kulturního dictví 2007. Olomouc, s. 35-46. Šlézar, P. 2008: Kostely a sakrální stavby v Litovli. Archeologické památky st ední Moravy, sv. 17. Olomouc. Šlézar, P. 2009: Litovel (okr. Olomouc). „Staré m sto“. Dukelská ul. P ehled výzkum 50, s. 400-401.
13
Šlézar, P.: Prom na fortifika ního systému m sta Litovle na po átku 14. století. In: Historická Olomouc XVI, Olomouc v tisku. Šlézar, P.: Litovel (okr. Olomouc). „Staré m sto“. Žerotínova ul. Parc. . st. 226/2. P ehled výzkum 51, v tisku.
8. Literatura a prameny Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2006: Archeologické výzkumy sakrálních staveb v Litovli. Archaeologia historica, sv. 31, s. 303-322. Kauerová, V. – Koudela, M. 1998: Památky staré Litovle, Olomouc. Koiš, R. – Lemák, D. 2004: Rodinný d m s provozovnou a kancelá í Litovel. Komenského . 13/687 – novostavba, technická zpráva, Olomouc. Ku a, K. 1998: M sta a m ste ka v echách, na Morav a ve Slezsku, III. díl: Kolín-Mi, Praha. Novák, A. 1999: Zpráva o výsledku inženýrsko – geologického pr zkumu pro d m s pe ovatelskou službou v Litovli na nám. Svobody, nálezová zpráva, Olomouc. Uloženo v archivu odboru archeologie NPÚ ÚOP v Olomouci. Novák, V. – Hudec, K. a kol. 1997: Živá p íroda, Vlastiv da moravská, Nová ada, svazek 2, Brno. Šlézar, P. 2005: P edb žná zpráva o objevu „antiqua civitas“ na Starém m st v Litovli a n kolik poznámek k aspekt m geneze m sta Litovle. In: P ehled výzkum 46, Brno, s. 103-110. Šlézar, P. 2008: Kostely a sakrální stavby v Litovli. Archeologické památky st ední Moravy, sv. 17. Olomouc.
14
8. Seznam plán
Plán 1 Klad mapových list (SMO 5) zahrnujících k.ú. Litovel;685909, m ítko 1:50 000 Plán 2 Vý ez z Plánu 1 s kladem mapových list (SMO 5) se z etelem k list m 091433 a 091434, ítko 1:20 000 List 091433 Plán 3 Mapový list 091433 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:5000 tverec 091433/D3 Plán 4 tverec 091433/D3 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:1500 tverec 091433/D3/B5 Plán 5 Situace XLIX/1- .p.74 (akce 1/04), Dukelská ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/D3/C5 Plán 6 Situace XLIX/1- .p.75 (akce 1/04), Dukelská ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/D3/D2 Plán 7 Situace LVIII/20 a LIX/1 až LIX/7 (akce 1/04), Zahradní a Králova ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/D3/D3 Plán 8 Situace LIX/7 a LIX/8 (akce 1/04), Králova ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/D3/D4 Plán 9 Situace XLIX/2 až XLIX/4b, LIII/1 až LIII/3, LIV/1 až LIV/3, LVII/1 a LVII/2 (akce 1/04), Loštická a Dukelská ulice a Starom stské nám., dohled (akce LI-SN-98), Starom stské nám., m ítko 1:500 tverec 091433/D3/E2 Plán 10 Situace LVIII/8 až LVIII/19 (akce 1/04), sonda S 1/05 (akce 31/05), Zahradní ulice, ítko 1:500 tverec 091433/D3/E3 Plán 11 Situace LIX/9 až LIX/11 (akce 1/04), Králova ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/D3/E4 Plán 12 Situace XLIX/5 a XLIX/6, LVII/3 až LVII/7 (akce 1/04), sondy S 1/98 až S 8/98 (akce LI-SFJ-98), Dukelská ulice a Starom stské nám., dohled (akce LI-SN-98), Starom stské nám., m ítko 1:500 tverec 091433/D4 Plán 13 tverec 091433/D4 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:1500
15
tverec 091433/D4/B3 Plán 14 Situace XLVII/1 (akce 1/04), Novosady, m ítko 1:500 tverec 091433/D4/E2 Plán 15 Situace XLVII/2 (akce 1/04), Novosady, m ítko 1:500 tverec 091433/E3 Plán 16 tverec 091433/E3 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:1500 tverec 091433/E3/A1 Plán 17 Situace LI a LII/2 až LII/10 (akce 1/04), Zahradní ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/E3/A2 Plán 18 Situace LII/1, LVI/1 až LVI/5, LVIII/3 až LVIII/8 a LXII/1 až LXII/15 (akce 1/04), Zahradní ulice, ítko 1:500 tverec 091433/E3/A3 Plán 19 Situace LXII/15 až LXII/18, LXIII/3, LXIII/6 a LXIII/7, sondy S 4/04 až S 8/04 (akce 1/04), Zahradní ulice a Starom stské nám., dohled (akce LI-SN-98), Starom stské nám., ítko 1:500 tverec 091433/E3/A4 Plán 20 Situace LXI, LXIII/2 a LXIII/4 až LXIII/9, sonda S 9/04 (akce 1/04), Starom stské nám., dohled (akce LI-SN-98), Starom stské nám., m ítko 1:500 tverec 091433/E3/B1 Plán 21 Situace LII/8 a LII/9 (akce 1/04), Zahradní ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/E3/B4 Plán 22 Situace LX, LX/1, LXIII/1 (akce 1/04), Starom stské nám., dohled (akce LI-SN-98), Starom stské nám., sonda S 1/09 (akce 8/09), Žerotínova ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/E3/B5 Plán 23 Situace XLVIII/3 až XLVIII/5 (akce 1/04), Žerotínova ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/E4 Plán 24 tverec 091433/E4 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:1500 tverec 091433/E4/A5 Plán 25 Situace XLVII/3 až XLVII/6 (akce 1/04), Novosady, m ítko 1:500 tverec 091433/E4/A3 Plán 26 Sonda S 1/04 (akce 1/04), Žerotínova ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/E4/B1 Plán 27 Situace XLVIII/1 a XLVIII/2 (akce 1/04), Žerotínova ulice, m ítko 1:500 tverec 091433/E4/B2 Plán 28 Sonda S 3/04 (akce 1/04), Žerotínova ulice, m ítko 1:500
16
List 091434 Plán 29 Mapový list 091434 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:5000 tverec 091434/A3 Plán 30 tverec 091434/A3 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:1500 tverec 091434/A3/B5 Plán 31 Plošný výzkum (akce LI-SVM-99), sonda S 1/99 (akce LI-SVJ-99), situace XLIV/1, XLV/1, XLV/2, XLV/3, XLV/4 a sondy S 7/03, S 21/03, S 23/03 (akce 15/23), sonda S 10/04 (akce 1/04), sondy S 1/06, S 2/06 (akce 4/06), vše nám. Svobody, m ítko 1:500 tverec 091434/A3/E3 Plán 32 Sonda (akce LI-HA-99), Havlí kova ulice, m ítko 1:500 tverec 091434/A4 Plán 33 tverec 091434/A4 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:1500 tverec 091434/A4/D1 Plán 34 Sonda (akce 43/01), Husova ulice, m ítko 1:500 tverec 091434/B3 Plán 35 tverec 091434/B3 d lený na díl í tverce s vyzna ením výzkum , m ítko 1:1500 tverec 091434/B3/A3 Plán 36 Sondy S 1/01 a S 2/01 (akce 11/01), Smy kova ulice, m ítko 1:500
17
