MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

ENVIROS, s. r. o., PROSINEC 2006

MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ STUDIE VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE JAKO NÁSTROJ KE ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK OBYVATEL VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ

OBSAH

Název publikace

Referenční číslo

Studie využití obnovitelných zdrojů energie jako nástroj ke zlepšení životních podmínek obyvatel Valašského Meziříčí Stručná zpráva pro ČSOP ECZ6025

Číslo svazku

Svazek 1 z 2

Datum

Prosinec 2006

Vypracoval:

ENVIROS, s.r.o., hlavní řešitel EKOTOXA Opava, s.r.o. Schváleno:

Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel a jednatel

Adresa klienta:

Městský úřad Valašské Meziříčí Odbor územního plánování, stavebního řádu a regionálního rozvoje Kontaktní osoba: Ing. Arch. Dagmar Vávrová vedoucí odboru Ing. Zuzana Štěpančíková Tel.: 571 674 307, 602 709 659 Mail: [email protected]

Adresa zpracovatele:

ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 www.enviros.cz Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Henelová Ing. Jaroslav Jakubes Tel.: 284 007 484/493 E-mail: [email protected] [email protected]

STUDIE VYUŽIÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE JAKO NÁSTROJ KE ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK OBYVATEL VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ

OBSAH 1.

ÚVOD

4

2.

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

5

2.1

Spotřeba paliv a energie na území Valašského Meziříčí

5

2.2

Bytový a domovní fond a vytápění domácností

6

2.3

Analýza centralizovaného zásobování teplem

8

2.4

Kvalita ovzduší na území města Valašské Meziříčí

9

2.5

Potenciál obnovitelných zdrojů energie a jeho využití

10

2.6

Možnosti úspor paliv a energie na území Valašského Meziříčí

18

3.

NÁVRH ŘEŠENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTA 3.1 3.2

4.

Programové prohlášení Rady Valašského Meziříčí na podporu „Zdravé energetiky“ města

18

Regionální inteligentní plán (RIP)

20

PROJEKTY A OPATŘENÍ RIP 4.1

18

21

Priorita 1 – Udržitelné plánování v oblasti energetiky a ochrany ovzduší

22

4.2

Priorita 2 – Nízká spotřeba energie

22

4.3

Priorita 3 – využití OZE a odpadů

23

4.4

Priorita 4 – Vzdělávání, osvěta a propagace

26

4.5

Priorita 5 – Ochrana ovzduší a ekologicky šetrný cestovní ruch

26

5.

REALIZACE RIP A ZAPOJENÍ PARTNERŮ

27

6.

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ REGIONÁLNÍHO AKČNÍHO PLÁNUCHYBA! ZÁLOŽKA

7.

PŘENOS ZKUŠENOSTÍ (PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE) DO PŘESHRANIČNÍHO REGIONU

30


1. ÚVOD Tato zpráva je stručným shrnutím rozsáhlé Studie využití obnovitelných zdrojů energie jako nástroj ke zlepšení životních podmínek obyvatel Valašského Meziříčí a jejích příloh. Zpracování studie mělo několik cílů: ¡

Zmapovat aktuální stav životního prostředí ve Valašském Meziříčí;

¡

Navrhnout konkrétní řešení ke snížení emisí pro jednotlivé skupiny zdrojů znečištění (byty, rodinné domy, střední a zvláště velké zdroje znečištění) s prioritami ve využití obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor;

¡

Nastolit systémové partnerství, které bude usilovat o nápravu a zlepšení kvality ovzduší na území města i regionu.

K dosažení těchto cílů měly být zejména vyhodnoceny možnosti využití všech dostupných obnovitelných zdrojů energie na území města Valašské Meziříčí a způsob nakládání s energií na území města. Cílovými skupinami studie jsou vedení města, obyvatelé Valašského Meziříčí a mikroregionu ValašskomeziříčskoKelečsko, samosprávy ostatních měst a obcí Zlínského kraje, samospráva a obyvatelé sousedního slovenského regionu a partnerského města Čadca. Zadání studie obsahovalo 16 bodů: 1. Analýza individuální zástavby v jednotlivých katastrálních územích Valašského Meziříčí z pohledu spotřeby energie včetně rozvojových ploch pro výstavbu RD; 2. Pasportizace budov v majetku města, analýza možností realizace energetických úspor a obnovitelných zdrojů s dopadem na snížení zátěže ovzduší; 3. Posouzení rozvoje průmyslových zón z pohledu využití OZE k zásobování; 4. Stručný přehled o spotřebách energie a množství produkovaných emisí (SO 2 , NO x , CO, CO 2 , C x H y , Pb, B(a)P, benzenu, arsenu, kadmia, niklu, PM 10 , rtuti) z jednotlivých zdrojů; 5. Analýza potenciálu bioplynu (skládkového a z ČOV), geotermální energie, potenciál slunce, biomasy (odpadní dřevo z výroby, z lesa, seno, sláma), fytomasy, možného potenciálu cíleně pěstované biomasy či fytomasy; 6. Analýza využití centrálních zdrojů tepla, jejich rozvoje; 7. Analýza využití potenciálu jednotlivých druhů OZE; 8. Analýza potenciálu energetických úspor ve všech sektorech; 9. Návrh řešení podpory a propagace ekologicky šetrného cestovního ruchu; 10. Návrh monitorování dat, zjištěných analýzou; 11. Návrh řešení zapojení veřejnosti do získávání analytických údajů; 12. Návrh programového prohlášení Rady města na podporu Zeleného města; 13. Analýza možností zapojení stávajících středisek (informačních, poradenských, EVVO) a podnikatelského sektoru do propagace ekologického cestovního ruchu; 14. Návrh postupu ke snížení energetické a ekologické zátěže města – návrh projektů; 15. Návrh řešení udržitelného rozvoje města – regionální inteligentní plán; 16. Přenos zkušeností (příkladů dobré praxe) do přeshraničního regionu. Studie je podkladem pro práci města v oblasti ochrany ovzduší, podpory využití obnovitelných zdrojů energie, správě majetku, územním plánování, regionálním rozvoji, a to zejména:

MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

4


¡

projednané Desatero Zdravé energetiky města (které bylo jako Programové prohlášení na podporu udržitelného rozvoje města v oblasti energetiky a ochrany ovzduší přijato Radou města Valašské Meziříčí v září roku 2006)

¡

a Regionální inteligentní plán, který byl v návaznosti na Programové prohlášení města zpracován jako pracovní, systémově vypracovaný podklad pro činnost města v jednotlivých oblastech schváleného Desatera na období let 2007-13.

2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 2.1

Spotřeba paliv a energie na území Valašského Meziříčí

Obrázek 1:

Struktura primární spotřeby paliv a energie ve Valašském Meziříčí, v roce 2002

elektřina 9,2%

tuhá paliva 2,8%

OZE 0,0%

kapalná paliva 18,9%

Doprava 0,2% Terciární sféra 1,7%

Bydlení 6,6%

Elektřina maloodběr podnikatelé 1,0% Elektřina velkoodběr 6,6%

Zemědělství 0,0%

Průmysl 83,8%

plynná paliva 69,1%

Obrázek 2: Struktura spotřeby paliv a energie po přeměnách (zahrnuto teplo dodané z DEZA, a. s., odečtena jsou paliva pro výrobu tohoto tepla).

elektřina 9,3% OZE 0,0%

CZT 5,9%

tuhá paliva 2,9%

kapalná paliva 15,9%

Bydlení 10,3% Doprava 0,2% Terciární sféra 2,9%

Elektřina maloodběr podnikatelé 1,0% Elektřina velkoodběr 6,7%

Zemědělství 0,1%

plynná paliva 66,1%

Průmysl 78,8%

Zdroj: Aktualizované údaje Územní energetické koncepce Zlínského kraje, ENVIROS, s.r.o.

Jak je zřejmé z energetické bilance města, nosným spotřebitelským sektorem je průmysl, který spotřebovává více než 80% primární spotřeby paliv a energie, Celková spotřeba po přeměnách na území města činí 6 435 894 GJ/rok. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

5


2.2

Bytový a domovní fond a vytápění domácností

Přes 65 % bytů ve Valašském Meziříčí tvoří byty v bytových domech. Podíl panelových domů na obytné zástavbě ve městě činí 7,8 %, což o více než polovinu přesahuje celostátní průměr (4,9 %). Převážná část domů - 84,1 % je ve vlastnictví soukromých osob, v přilehlých částech města toto číslo dosahuje 100 %. Obrázek 3:

3500

Struktura domovního a bytového fondu města Valašské Meziříčí

10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

3415

3000

2869

2500 2000 1500 1000 500

465

0 Domy celkem

RD

BD

9848

6424 3323

Byty celkem

Byty v RD

Byty v BD

Zdroj: SLBD 2001

Velké rozdíly jsou ve způsobu vytápění bytových a rodinných domů. V rodinných domech převažuje vytápění zemním plynem (59%) a uhlím (24%), nezanedbatelný podíl má i elektřina a dřevo (shodně po cca 8%). Byty v bytových domech jsou z více než 77% zásobovány teplem z CZT, 15% bytů je vytápěno plynem, a 7% bytů uhlím. Podíl elektřiny a dřeva na vytápění je v bytových domech zanedbatelný. Obrázek 4:

Paliva a energie, použitá pro vytápění v bytových a v rodinných domech

Rodinné domy ostatní (převážně CZT) 1%

Bytové domy uhlí 7%

uhlí 24%

dřevo 0,04% elektřina 1% plyn 15%

dřevo 8%

plyn 59%

elektřina 8%

ostatní (převážně CZT) 77%

Na následujícím obrázku je ukázána struktura spotřeba paliv a energie v domácnostech. Celková spotřeba paliv a energie v roce 2004 byla v tomto sektoru na úrovni 598 657 GJ/rok.


6


Obrázek 5:

Struktura spotřeby paliv a energie v sektoru bydlení města Valašské Meziříčí Struktura spotřeby paliv a energie v domácnostech Valašského Meziříčí, 2004 2,9%

9,8%

33,3%

16,5%

37,5% CZT

Zemní plyn

Elektřina

Uhlí

Dřevo

Z analýzy způsobu vytápění individuální zástavby v rodinných domech, která byla provedena po základních sídelních jednotkách města, byly stanoveny prioritní katastrální území města pro náhradu tuhých paliv obnovitelnými zdroji energie: 1. priorita: Bynina, Hrachovec (téměř 100% RD – cca 400 RD - bez plynu, > 60% bytů v RD používá uhlí, 15 - 20% RD používá dřevo) 2. priorita: Juřinka (plyn pouze částečně), Lhota u Choryně, Potoky-Brňov, Potůčky-Krásno nad Bečvou (> 70% bytů v RD používá uhlí 10-15% RD používá dřevo), celkem cca 250 RD. Obrázek 6:

Spalování tuhých paliv v Hrachovci

Na území těchto KÚ také dle sdělení města dochází k častějšímu zhoršení kvality ovzduší vlivem mj. spalování uhlí v lokálních topeništích. Součástí regionálního plánu je proto návrh na způsob náhrady tuhých paliv v těchto KÚ. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

7


2.3

Analýza centralizovaného zásobování teplem

Valašské Meziříčí lze rozdělit na oblasti s centralizovaným zásobováním teplem (CZT) a na oblasti s decentralizovaným zásobováním teplem z blokových a domovních kotelen event. individuálních zdrojů. Jediným zdrojem soustavy CZT je teplárna DEZA, a. s., která zásobuje tepelnou energií především vlastní podnik, ale dodává teplo i externím odběratelům jak ve formě páry, tak ve formě horké vody. Ve formě páry odebírá teplo zejména masný průmysl, mlékárna a další. Městská horkovodní síť o celkové délce cca 17 000 m byla po povodni v roce 1997 zcela obnovena technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Nová tepelná síť je v provozu od roku 2000 a má 176 objektových předávacích stanic. Teplo pro zásobování bytového sektoru nakupuje od DEZA, a.s., společnost CZT Valašské Meziříčí s.r.o., která provozuje sekundární tepelnou síť v částech obce Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou. Investice spojená s realizací díla byla hrazena společností HARPEN ČR, s.r.o. Investiční prostředky vložené tímto partnerem města do celého díla jsou spláceny po dobu 15-ti let formou nájmu za vybudované zařízení, resp. jednotlivými odběrateli tepla prostřednictvím CZT Valašské Meziříčí s.r.o. Převážná část tepla ze sítí CZT Valašské Meziříčí s.r.o. slouží pro potřebu bytových domů a občanské vybavenosti. Teplo odebírají bytové domy stavebního bytového družstva, realitní kanceláře Aval, sdružení vlastníků bytových jednotek a ČD SDC Zlín. Mezi další odběratele patří základní, mateřské a střední školy a SOU, dále různé úřady, kulturní, sociální a zdravotní zařízení. Obrázek 7: Rozdělení spotřeby tepla ze sítí CZT Valašské Meziříčí, s.r.o. na vytápění a ohřev teplé vody (TV) v roce 2005

Prodej tepelné energie pro vytápění a ohřev TV, CZT Valašské Meziříčí, 2005 (GJ, %)

44 858 17%

Byty

27 764 10%

Občanská vybavenost

Firmy

194 980 73%

Zdroj: CZT Valašské Meziříčí, s.r.o.

Cena tepla a její vývoj je jednoznačně určen v dlouhodobých kupních smlouvách o dodávkách tepla, které byly před realizací investice uzavřeny s jednotlivými odběrateli tepla z CZT. Délka trvání kupních smluv se rovná délce trvání energetického kontraktingu, tj.15 let. Kupní smlouvy o dodávkách tepla uzavřené s jednotlivými odběrateli tvoří jedinou záruku, že se společnosti HARPEN ČR, s.r.o. vrátí vložené investiční prostředky.


8


Pevná složka ceny tepla za daný rok vzniká rozdělením investice a nákladů CZT Valašské Meziříčí s.r.o. podle instalovaného výkonu předávacích stanic a její doby splácení. Tato cena je však subjektům, které se podílely na spolufinancování PS a jiných částí CZT, o tuto část snížena. Druhou složku ceny za teplo tvoří platba za skutečně odebranou energii (pracovní složka). Z tohoto důvodu má každý odběratel úplně jinou cenu v Kč/GJ. Průměrná cena tepelné energie v posledních letech byla následující: 2004 - 393,26 Kč/GJ vč. DPH, rok 2005 - 397,42 Kč/GJ vč. DPH. Pro rok 2006 byla cena tepla stanovena na 403 Kč/GJ vč. DPH. (Průměrná cena tepla z CZT v ČR je 350 Kč/GJ, do této ceny jsou však zahrnuty všechny teplárenské zdroje v ČR vč. uhelných.) V neposlední řadě má vliv na konečnou cenu tepla z CZT i nákupní cena tepla z DEZA, a.s., která závisí na poměru jednotlivých spalovaných paliv. Důležitým faktorem, který snižuje cenu tepla pro CZT, je skutečnost, že DEZA a.s. má povinnost spalovat druhotné zdroje energie (DZE) vznikající při chemické výrobě. V případě firmy DEZA a.s. se jedná o odpadní plyn z výroby sazí a dehtovou topnou směs.

2.4

Kvalita ovzduší na území města Valašské Meziříčí

Území Valašského Meziříčí bylo vymezeno v roce 2005 Sdělením Ministerstva životního prostředí jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, a to pro překračování povolené četnosti překročení imisního limitu platného od roku 2005 u denních koncentrací prachových částic frakce PM 10 a to – dle údajů Českého hydrometeorologického úřadu – na celé ploše Valašského Meziříčí. Následující grafy uvádějí množství emisí znečišťujících látek v roce 2004, produkovaných na území Valašského Meziříčí v jednotlivých kategoriích zdrojů znečištění: Obrázek 8: Produkce emisí základních znečišťujících látek do ovzduší na území města Valašské Meziříčí (t/rok) Emise znečišťujících látek na území Valašského Meziříčí (%), 2004

Emise znečišťujících látek na území Valašského Meziříčí (t/rok), 2004 3000

100% 90%

2500

80% 70%

2000 REZZO 3 REZZO 2 REZZO 1

1500 1000

REZZO 3

50%

REZZO 2

40%

REZZO 1

30% 20%

500 0

60%

10% 0%

TE

SO2

NOx

CO

CxHy

TE

SO2

NOx

CO

CxHy

Zdroj: Emisní bilance KSEI Zlínského kraje, aktualizace pro r. 2004. REZZO 1 – zdroje nad 5MWinstalovaného tepelného příkonu, REZZO 2 0,2 až 5 MW, REZZO 3 všechny zdroje pod 200 kW včetně lokálních topenišť v domácnostech.

Na území města není umístěna žádná ze stacionárních stanic imisního monitoringu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), od roku 2004 ale probíhá autorizované kontinuální měření látek SO 2 , NO 2 a PM 10 , prováděné firmou EKOVIA Praha ve spolupráci s CS-CABOT, s.r.o. Výsledky tohoto měření potvrzují, že dochází k překračování imisního limitu u 24-hodinových koncentrací prachových částic frakce PM 10 (v roce 2005 došlo k překročení 24 hod. imisního limitu ve 45 případech).


9


Zdrojem polétavého prachu je zejména doprava (a dopravou způsobené remise prachových částic), tak stacionární spalovací zdroje, včetně malých zdrojů v domácnostech, spalující tuhá paliva. Při srovnání koncentrací naměřených v roce 2005 lze konstatovat, že vyšší koncentrace prašných částic v ovzduší v letním období je způsobena intenzivní dopravou, podíl na určitém zvýšení jemné frakce v podzimním období lze přisuzovat spalovacím procesům. Přesnější vyhodnocení koncentrace polétavého prachu bude možné provést na základě celoročního kontinuálního měření, které probíhá od počátku ledna 2006 na ZŠ Masarykova, řešitelé studie doporučují i zpracování rozptylové studie pro město Valašské Meziříčí. Prachové částice (nebo také atmosférický aerosol) mohou mít velmi negativní dopady na lidské zdraví, proto je pro ně stanoven vcelku přísný imisní limit. Zatímco větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují vetší potíže, částice menší než 10 µm (PM 10 ) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou nejnebezpečnější. Inhalace PM 10 poškozuje tedy hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Částice navíc často obsahují adsorbované karcinogenní sloučeniny. V podzimním období byl v obou měřených lokalitách (Pod Oborou i Masarykova) překročen také cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Podíl na jeho zvýšení mají jak zhoršené rozptylové podmínky (inverze), tak sezónní zdroje – lokální topeniště a malé spalovací zdroje v nevýrobní sféře a v domácnostech. Samostatně byl v uvedených studiích k měření kvality ovzduší vyhodnocen také vliv podniku DEZA, a.s. Dle autorů lze konstatovat, že na základě výsledků kontinuálního (celoročního) měření ovzduší umístěného na ZŠ Žerotínova a celoročního vyhodnocení převládajícího směru větru od jihu až jihozápadu je možné téměř jednoznačně vyloučit přímý vliv průmyslového podniku DEZA, a.s., na stav ovzduší v samotném městě. Tento závěr však neplatí pro obce ležící v blízkosti tohoto podniku a ve směru proudění větru. V oblasti ochrany ovzduší jsou Městem Valašské Meziříčí prioritami: ¡

Omezení emisí benzo(a)pyrenu (BaP) ze společnosti DEZA, a.s.;

¡

Omezení emisí benzo(a)pyrenu (BaP) a PM 10 z lokálních spalovacích zdrojů zejména vytěsněním užívání fosilních paliv jako zdroje tepla. Využití obnovitelných zdrojů je jednoznačnou odpovědí na zlepšování kvality ovzduší.

¡

Omezení prašnosti a snížení koncentrace polétavého prachu (PM 10 );

¡

Omezení znečištění ovzduší emisemi z Městské hromadné dopravy;

¡

Projekty zaměřené na úsporu energie (zateplování budov a provádění úprav budov k omezení tepelných úniků z budov).

2.5

Potenciál obnovitelných zdrojů energie a jeho využití

V průběhu řešení projektu byly analyzovány potenciály využití všech dostupných obnovitelných a druhotných zdrojů energie a to nejen na území města, ale i v jeho širším území – v závislosti na typu obnovitelného či druhotného zdroje. 1. Geotermální energie a energie horninového prostředí - Ve Valašském Meziříčí se nenachází žádný významný vysokopotenciální zdroj tepla. Využitelné jsou pouze nízkopotencionální zdroje tepla, tj. voda, vzduch a teplo horninového prostředí. Jako ekonomicky nejvýhodnější se na území města Valašské Meziříčí jeví využití tepla z vody, která se nachází v malých hloubkách zejména v údolní nivě řeky Bečvy (jak Rožnovské, tak i Vsetínské). Tepelná čerpadla využívající podpovrchovou vodu mohou být využita zejména v dolní MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

10


části Juřinky v částech Hrachovce, které se nacházejí blíže k Bečvě, a v dalších částech města, a to zejména v novostavbách či v rodinných domech, které jsou v současnosti vytápěny elektřinou a plánuje se jejich rozsáhlejší rekonstrukce včetně otopné soustavy a zateplení. 2. Potenciál využití sluneční energie - z výpočtů vyplývá, že ve Valašském Meziříčí je průměrný potenciál solární energie (dopadající globální záření) během roku přibližně mezi 950 -1000 kWh/m 2 plochy nakloněné na jih pod úhlem 30-45°. Vhodnost území města Valašské Meziříčí k využití solární energie s ohledem na dispozici terénu vůči oslunění je znázorněno na následujícím obrázku: Obrázek 9:

Kategorizace území města Valašské Meziříčí pro využití solární energie

Lokality, kde by byla vhodná instalace solárních kolektorů, zahrnují hlavně lokality: Bynina, Hrachovec, Juřinka, Lhota, Potoky, Potůčky. Prioritní oblastí pro aplikaci tepelných čerpadel je nová výstavba rodinných domů, případně rodinné domy, které procházejí celkovou rekonstrukcí včetně zateplení a rekonstrukce otopného systému. Příklad současného využití solární energie a tepelných čerpadel se nachází přímo na území města Valašské Meziříčí. Projekt s názvem „Zelená pro Beskydy – využití obnovitelných zdrojů energie“ byl realizován v rámci programu Interreg IIIA s finanční spoluúčastí města a spočíval v instalaci 80 plochých solárních kolektorů o celkové ploše cca 160 m 2 a 3 tepelných čerpadel typu vzduch-voda o celkovém tepelném příkonu 140 kW v šatnách a technickém zázemí venkovního plaveckého bazénu. Realizací projektu dojde ke snížení nutných provozních nákladů při současném zkvalitnění nabídky sportovního areálu, k nenavýšení emisní zátěže ovzduší v Beskydech z dalšího tepelného zdroje. Významná je také podpora a propagace obnovitelných zdrojů energie a zkvalitnění i prodloužení doby nabízených služeb.


11


2

Obrázek 10: 160 m solárních kolektorů, umístěných na střeše šaten letního plaveckého bazénu – financováno z programu Interreg IIIa

Obrázek 11:

Schématické znázornění technologie ohřevu bazénové vody

TEPELNÝ VÝMĚNÍK

SOLÁRNÍ KOLEKTORY

(sprchy)

TEPELNÝ VÝMĚNÍK (bazénová voda)

TEPELNÁ ČERPADLA

ÚPRAVNA A ČISTÍRNA BAZÉNOVÉ VODY

BAZÉN

(stávající technologie)

15ºC

25ºC

REKUPERAČNÍ VÝMĚNÍK (využití tepla odpadní vody)

SPRCHY

10ºC

15ºC

3. Po přijetí Zákona o OZE č. 180/2005 Sb. a nastavení výkupní ceny pro elektřinu z fotovoltaiky ve výši 13,20 Kč/kWh v roce 2006 začala být v řadě případů ekonomicky zajímavá také solární fotovoltaická zařízení připojená do sítě. Tato zařízení lze umístit i na střechy či fasády objektů, v těchto případech však nelze dosáhnout vysokých instalovaných výkonů (max. desítky kW). Pro vyšší výkony v řádu stovek kW nebo jednotek MW je nutno pro solární fotovoltaické elektrárny vyhradit vhodný pozemek, na který je možno umístit rozsáhlejší plochy fotovoltaických panelů a jejich příslušenství (například připravovaný projekt v sousedství Valašského Meziříčí – v Oznici, cca 1,6 MW). Vzhledem k omezené dostupnosti pozemků pro analogický projekt v rámci území Valašského Meziříčí lze uvažovat spíše s umístěním panelů na budovy - na 100 kW výkonu je třeba počítat s cca 880 m 2 plochy panelů s fotovoltaickými články. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

12


Obrázek 12: Odhad Valašského Meziříčí

produkce

fotovoltaického

panelu

během

roku

pro

podmínky

Produkce (kWh/rok.m 2)

Odhad produkce fotovoltaického panelu pro podmínky Valašského 2.

Meziříčí (kWh/m rok)

35 30 25 20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

6 7 Měsíc

8

9

10

11

12

Odhad produkce při sklonu 45°a účinnosti 12% Odhad produkce při sklonu 45°a účinnosti 20%

4. Potenciál využití energie větru - Přírodní podmínky přímo na území města Valašské Meziříčí nejsou pro využití energie větru příznivé - rychlost 5 m/s, která je považována za technicko-ekonomické minimum pro využití energie větru, není na území města překročena - průměrná roční rychlost větru na celém území města Valašské Meziříčí nepřesahuje dle větrných map ČR hodnoty 3,5 - 4,0 m/s. (V lokalitě Jarcová - hřeben Bražiska - je připravován projekt 3 větrných elektráren. Dle dostupných informací (výpis z větrného atlasu ČR) však v této lokalitě není průměrná rychlost větru postačující pro ekonomicky návratné využití energie větru. 5. Využití vodní energie - Valašským Meziříčím protékají řeky Rožnovská a Vsetínská Bečva, slévající se v řeku Bečvu. Na jezu na říčním km 3,8 Rožnovské Bečvy je v současné době provozována jediná malá vodní elektrárna. Reálně lze předpokládat, že na nevyužitých jezech může být instalováno maximálně 100 kW. 6. Energetický potenciál kalů z ČOV - kaly z ČOV Valašské Meziříčí, Kelč, Jarcová a Zašová jsou využívány k produkci bioplynu na bioplynové stanici, jež je součástí ČOV Valašské Meziříčí (přibližně 500 m 3 bioplynu denně při průměrné výhřevnosti 21,6 MJ/m 3 . 7. Energetický potenciál skládkového plynu byl pro skládku Hrachovec vypočten při uvažovaném utěsnění fólií a výtěžnosti plynu 70% ve výši 52 509 GJ za období 10 let (2008-2017). Získané množství plynu bude postupně klesat z cca 471 tis. m 3 (cca 8 480 GJ) v roce 2008 na cca 105 tis. m 3 (cca 1 900 GJ) v roce 2017. Výhřevnost skládkového plynu je uvažována ve výši 18 MJ/m 3 . Ekonomicky možné je využití skládkového plynu v malé kogenerační jednotce či jednotkách o elektrickém výkonu cca 40-75 kW, a to i pouze pro výrobu elektřiny s dodávkou do veřejné sítě. Ekonomiku projektu energetického využití skládkového plynu může však podstatným způsobem vylepšit využití vyrobeného tepla v lokalitě skládky, např. pro sušení biomasy (štěpky apod.). Energetické využití skládkového plynu s využitím tepla pro sušení biomasy se tak může stát jedním z prvků regionálního systému zásobování biomasou. Využití skládkového plynu je však silně závislé na včasné realizaci rekultivace skládky. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

13


8. Energetický potenciál biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu energeticky využitelné – na produkci bioplynu v bioplynové stanici – jsou odpady z tržišť a velkoobjemový odpad. Významnou část směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad, který v případě jeho vyseparování může tvořit významnější zdroj energie. Lze využít také zbývající části bioodpadu z průmyslu (po odečtení kalů z čištění komunálních a průmyslových odpadních vod a dřevovýroby). 9. Biomasa - biomasa je obnovitelný zdroj s nejvyšším identifikovaným potenciálem na území města Valašské Meziříčí a přilehlém regionu. V následující tabulce jsou shrnuty dostupné technologické možnosti přeměny biomasy v energetické produkty a služby a zvýrazněny jsou nejvíce perspektivní oblasti využití biomasy v kontextu města Valašské Meziříčí. Tabulka 1:

Cesty přeměny biomasy v energetické produkty a služby

Zdroje biomasy

Pevná biomasa ze zemědělství a lesního hospodářství, odpad ze zpracování biomasy, energetické dřeviny a byliny

Procesy

Hlavní produkty

Fyzikální úprava řezání, štípání, štěpkování, sušení apod.

Kusové dřevo Štěpky Slámová řezanka

Densifikace (lisování do pelet, briket, balíků)

Balíky Brikety Pelety

Karbonizace Zplyňování Pyrolýza

Energetické plodiny (olejniny, škrobnaté a cukernaté plodiny) Organické odpady z živočišné výroby, potravinářské odpady, zelená biomasa BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad)

Dřevěné uhlí Energoplyn Kapalné palivo (pyrolýzní olej), plyn

Katalytické zkapalňování (hydrolýza)

Kapalné palivo

Esterifikace

Bionafta

Fermentace

Bioetanol

Anaerobní digesce

Bioplyn

Zplyňování Anaerobní digesce

Energoplyn Bioplyn

Služby

Teplo Elektřina

Teplo Elektřina Doprava Teplo Elektřina Doprava Doprava Teplo Elektřina Teplo Elektřina

Proto byla analýze dostupnosti biomasy – i s ohledem na dříve zpracované projekty na území města – věnována mimořádná pozornost. Předmětem analýzy byl: o o o o o o o o o o MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Energetický potenciál bioodpadu ze zahrad Potenciál obnovitelných zdrojů ze zemědělství Energetický potenciál trvalých travních porostů Potenciál cíleného pěstování biomasy Potenciál obnovitelných zdrojů z lesnictví Objem dendromasy z nelesních pozemků Dřevní odpad při údržbě městské zeleně Porosty podél cest Dřevní odpad z dřevozpracujícího průmyslu Využívání hmoty ze státních lesů. 14


V případě využití biomasy na území Valašského Meziříčí a v okolním regionu je nezbytné řešit také její logistiku (technické, organizační a obchodní zajištění cesty surové biomasy ke konečnému spotřebiteli). Základní problémy, které logistika biomasy řeší, vyplývají z charakteru biomasy jako paliva: ¡

Biomasa je rozptýlený zdroj – proto je nezbytné optimální využití technologií a kapacit pro sběr a dopravu biomasy;

¡

Zdroje biomasy ze zemědělství, ale i z lesnictví mohou mít sezónní charakter a je nutno zajistit jejich optimální skladování či meziskladování tak, aby byl zabezpečen optimální a rovnoměrný přísun biomasy ke konečnému spotřebiteli v době nejvyšší poptávky (topné období);

¡

Zdroje biomasy mají obvykle různorodou a proměnlivou kvalitu - surová biomasa obvykle obsahuje určité množství vody, které ve výsledném produktu není příliš žádoucí a není žádoucí ani z hlediska dopravy; určité druhy biomasy (štěpka, piliny) mají malou měrnou hmotnost, což zvyšuje nároky na skladovací prostory i objem nákladových prostor dopravních prostředků – proto se zhutňují do formy briket a pelet, které mají standardizované parametry, lépe se nimi manipuluje a lépe se skladují.

Obrázek 13: Vztahy logistiky biomasy, trhu s biomasou a jejího energetického využití

Základním sortimentem pro koncové uživatele by měl být mix paliv na bázi biomasy: ¡

Kusové dřevo připravené pro přímé použití - polena, třísky pro použití v rodinných domech, nejlépe ve zplyňovacích kotlích na biomasu;

¡

Dřevní brikety – pro použití zejména v domácnostech, spíše jako doplňkové palivo pro krby, krbová kamna, případně i zplyňovací kotel;

¡

Dřevní pelety – pro použití zejména v domácnostech, případně i ve středních zdrojích v automatických kotlích na pelety;

¡

Štěpka – pro použití ve středních a větších zdrojích tepla na biomasu, zejména v průmyslu, případně i veřejném sektoru.

¡

Předzpracovaná zemědělská biomasa (zejména sláma v balících, případně slámová řezanka).


15


Tabulka 2:

Odhad souhrnného využitelného potenciálu OZE pro Valašské Meziříčí

Zdroj

Území – zájmová oblast

Geotermální energie – tepelná čerpadla

Bynina, Hrachovec, Juřinka, Lhota, Potoky, Potůčky Bynina, Hrachovec, Juřinka, Lhota, Potoky, Potůčky

Využitelný potenciál (naturál. j./rok)

Využitelný potenciál GJ/rok -

min. 4200

Solární fotovoltaika

Üzemí města VM

Větrná energie

Üzemí města VM

Vodní energie

Üzemí města VM

Bioplyn – BRKO Bioplyn - průmyslový bioodpad

Üzemí města VM

min. 2 2500 m max cca 500 kW max cca 100 kW 2 223 t

Üzemí města VM

983 t

1770

2 970 t

8 019

946 t

2 562

2 445 t 2 670 t

3 942 19 224

3

5 256

1 625 t

22 750

2 900 t

43 500

1 674 t

23 436

3 884 t

31 074

17 116 t

136 931

1 519 t

12 152

1 365 t

10 921

212 t

1 698

63 t

630

11 214 t

129 788

Solární tepelná energie

Bioplyn - zelená BM - zahrady a sady Bioplyn - zelená BM městská zeleň Bioplyn - kaly z ČOV Bioplyn - Trvalé travní porosty Skládkový plyn - skládka Hrachovec (2008-2017) Biomasa - sláma obilnin Biomasa - sláma řepky Biomasa - sláma trávy na semeno Biomasa - dřevní hmota bez problémů dostupná (do 8%) Biomasa - dřevní hmota s problémy dostupná (9-40%) Biomasa - dřevní hmota pozemky pod elektrovody Biomasa - dřevní hmota břehové porosty hroubí Biomasa - dřevní hmota břehové porosty nehroubí Biomasa - údržba veřejné zeleně Biomasa – odpad z dřevozprac. průmyslu CELKEM

ORP Valašské Meziříčí Území města VM ČOV VM, Zašová, Kelč, Jarcová ORP Valašské Meziříčí Hrachovec ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti

291 tis. m

min. 3700 max. cca 1800 0 max. cca 1440 4 201

468 994

Z vyhodnocení vyplývá, že dle jednotlivých metodik stanovené využitelné potenciály (z daných oblastí) zaručují městu Valašské Meziříčí energii v minimální výši cca 469 tis. GJ/rok, přičemž nejvyšší podíl na této skutečnosti má biomasa z lesa a rozptýlené zeleně (dřevo a štěpka). Následující graf ukazuje strukturu souhrnného energetického potenciálu ve využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE) který je možné využít ve Valašském Meziříčí a v regionu:


16


Obrázek 14: Souhrnný energetický potenciál ve využití ODZE

Využitelný potenciál ODZE na území VM, GJ/rok Biomasa - odpad z průmyslu; 129 788; 27,67%

Geotermální energie; 4200; 0,90%

Solární energie; 5500; 1,17% Bioplyn a skládkový plyn; 44 974; 9,59% Zemědělská biomasa; 89 686; 19,12%

Biomasa lesa a rozptýlené zeleně; 193 406; 41,24%

Vodní energie; 1440; 0,31%

Zdroj: EKOTOXA Opava, ENVIROS

Tento potenciál odpovídá cca ¾ spotřeby paliv a energie v domácnostech města Valašského Meziříčí. V následujícím grafu je znázorněno srovnání potenciálu biomasy a již existující nebo předpokládané (existujícími projekty) využití uvedeného potenciálu: 500 000 450 000

bioplyn, skládkový a kalový plyn

400 000 350 000

GJ

300 000

dřevní hmota z lesnictví a údržby zeleně Spotřeba 100 domácností

250 000 DD Podlesí 2,4 MW

200 000 150 000

dřevní odpad z průmyslu (částečně využito)

100 000 50 000

Spotřeba zdroje CZT 5MW

Spotřeba biomasy ostatní obce na území ORP Valašské Meziříčí sláma Spotřeba biomasy - VM

0

Zdroj: ENVIROS, s.r.o.


17


2.6

Možnosti úspor paliv a energie na území Valašského Meziříčí

Podrobně byl analyzován na území města zejména potenciál úspor energie v sektoru bydlení a v soustavě CZT. Jako reprezentativní vzorek bytových domů byl vybrán soubor domů zásobovaných teplem z CZT Valašské Meziříčí. Jedná se o typický vzorek bytových domů ve Valašském Meziříčí celkem, protože i ostatní bytové domy ve Valašském Meziříčí jsou podobného typu a stáří a jsou ve stejném technickém stavu. Pro tento vzorek disponoval řešitel podrobnými údaji o spotřebě tepla. Ve vzorku jsou zastoupeny jak starší cihlové domy z 50.-60. let, panelové domy z 60.-70. let i nová výstavba z období okolo roku 2000. Technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění v bytových domech napojených na CZT byl odhadnut v průměru až na 39 % spotřebované energie na vytápění. Při přepočtu na všechny bytové domy ve Valašském Meziříčí (přes poměr bytů celkem a připojených na CZT = 6 424 / 5 427) činí tento celkový technicky dostupný potenciál úspor pro bytové domy 89 460 GJ/rok. (Obdobně vysoký je technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění - cca 40% celkové spotřeby energie) existuje v rodinných domech). Jednou z překážek využití potenciálu úspor obecně je vysoká finanční náročnost realizace stavebních opatření a nedostatek finančních zdrojů. V případě bytů napojených na CZT je problémem také nezbytné splácení provedené investice do soustavy CZT - bez připojení nových odběrů dojde vlivem úsporných opatření a změny palivového mixu ve zdroji tepla k nežádoucímu jevu, kdy bude se snižující se spotřebou tepla růst jeho měrná cena za GJ. Tomu lze zabránit zřejmě jen získáním dalších zákazníků pro soustavu CZT. Připojením nových zákazníků by mohlo dojít k pozitivnímu posunu v ceně tepla. Přínosy a náklady opatření ke snížení spotřeby doporučujeme nicméně propočíst individuálně pro jednotlivý dům. Investiční náklady na komplexní zateplení bytových domů na území Valašského Meziříčí lze odhadnout na 1 285 mil. Kč při průměrné ceně cca 100 000 - 200 000 Kč na jednu bytovou jednotku. (Průměrná cena komplexního zateplení na 1 byt odráží obvyklé ceny stavebních prací a materiálů v době zpracování zprávy). Úspory v distribuci tepla: Výraznou úsporu tepelné energie (a tím i snížení emisí) by bylo možné dosáhnout zrušením obou parovodů vedoucích do výměníkových stanic VS 1 a 2. Zařízení obou VS by mohlo být přesunuto do nové VS v areálu firmy DEZA, a.s. v blízkosti teplárny. Parovody by byly nahrazeny horkovodem z předizolovaného potrubí, které by bylo vedeno v původní trase parovodu po potrubních mostech. Tepelné ztráty potrubí se tím sníží ze 12 % na cca 4 % (úspora 21 408 GJ/rok) a toto řešení umožní napojení nových odběratelů CZT a levnější dodávku el. energie pro VS z teplárny DEZA, a.s. Předpokládané investiční náklady jsou cca 20 mil. Kč.

3. NÁVRH ŘEŠENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTA 3.1 Programové prohlášení Rady Valašského Meziříčí na podporu „Zdravé energetiky“ města „Zdravá energetika“ města znamená, že jak zásobování města palivy a energií, tak i spotřeba energie na území města jsou ekologicky šetrné, udržitelné a inteligentní (hospodárné, promyšlené,..). Programovým prohlášením na podporu principů zdravé energetiky (pro Zelená, neboli ekologická města) se město staví za dlouhodobou vizi udržitelného rozvoje města v oblasti nakládání s palivy a energií a v energetickém zásobování města.


18


Městem přijaté „Desatero Zdravé energetiky města“ obsahuje následující zásady a principy: Obrázek 15: Desatero zdravé energetiky Valašského Meziříčí

1. Zdravá energetika města Valašské Meziříčí udržitelným způsobem využívá podmínek daných přírodou a krajinou města a jeho okolí 2. Zdravá energetika je dlouhodobým záměrem, který vychází z Plánu strategického rozvoje města a je podkladem pro územní plánování; 3. Podporujeme bezpečné a spolehlivé zásobování energií - co nejvyšší využití OZE, nízkou spotřebu energie a vysoký stupeň ochrany ovzduší; ke zlepšení životního prostředí a zvýšení ekoatraktivity města a jeho okolí; 4. Jako město investujeme i nakupujeme energeticky inteligentně (podporujeme nízkoenergetické domy, přísnější standardy spotřeby energie ve vlastních budovách, zařízeních i spotřebičích města, apod.); 5. Podporujeme energeticky vědomou rekonstrukci a revitalizaci budov a bytových i rodinných domů, a uplatňování obnovitelných zdrojů energie v jejich spotřebě, programově směřujeme k humanizaci obydlí a jejich okolí; 6. Podporujeme místní a regionální podnikání v oblasti úspor energie a využívání OZE, výrobu energeticky efektivních technologií a technologií využití OZE; 7. Podporujeme třídění odpadů, zpracování bioodpadů a jejich energetické využití; 8. Aktivně propagujeme ochranu životního prostředí, úspory energie, využití obnovitelných zdrojů, principy Zdravé energetiky na celém území města. Informujeme o aktivitách města a jeho podnikatelských subjektů v této oblasti; 9. Ve výchově dětí a mládeže podporujeme udržitelné chování, zejména směřující k ochraně životního prostředí a šetrnému využívání obnovitelných i neobnovitelných energetických zdrojů; 10. Realizujeme programy celoživotního vzdělávání a osvětové akce k prosazování zásad Zdravé energetiky u obyvatel, podnikatelů i návštěvníků města.


19


3.2

Regionální inteligentní plán (RIP)

Kromě principů, které bude město Valašské Meziříčí ve svém přístupu k nakládání a způsobu zásobování energií uplatňovat, jsou návazně na Programové prohlášení Rady VM navrženy priority a opatření, které bude město na podporu Zdravé energetiky ve městě prosazovat a realizovat. Priority a opatření jsou součástí Regionálního inteligentního plánu, předloženého městu na období let 2007-13. Obrázek 16: Východiska pro návrh Regionálního inteligentního plánu a jeho struktura

Priority Zlínského kraje, ČR a EU v oblasti udržitelného rozvoje, OZE, efektivního užití zdrojů energie a ochrany ovzduší

Ovzduší a úspory energie - priority

OZE omezení a potenciál Programové prohlášení VM = energetika, ovzduší a cestovní ruch

RIP

PARTNEŘI

Priorita 1

Udržitelné plánování

Priorita 2

Nízká spotřeba energie

Priorita 3

Ekologicky šetrné město využití ODZE

FINANCE

Priorita 4

Vzdělávání, osvěta a propagace

Priorita 5

Ochrana ovzduší a ekologicky šetrný cestovní ruch

PROJEKTY a OPATŘENÍ


20


4. PROJEKTY A OPATŘENÍ RIP V rámci jednotlivých priorit jsou specifikována opatření a projekty, které navrhujeme městu Valašské Meziříčí pro dosažení cílů RIP. Tabulka 3:

Seznam opatření a projektů v jednotlivých prioritách RIP

Priority: 1 Udržitelné plánování

1.1 1.2 1.3 2.1 2 Nízká spotřeba 2.2 energie 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 3 Využití OZE a 3.1 odpadů 3.2 3.3 3.4 3.5

4 Vzdělávání, osvěta a propagace 5 Ochrana ovzduší a ekologicky šetrný cestovní ruch

3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 4.1 4.2 4.3 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8

Projekty / opatření Územní energetická koncepce a Program ke zlepšení kvality ovzduší Nízkoenergetická výstavba vč. identifikace vhodných ploch Přísnější parametry u vlastní výstavby Energetický management ve správě budov Podpora regenerace domů pro bydlení Rekonstrukce budov v majetku města Rekonstrukce rozvodů CZT Revize kotlů apod. - 406/2000 Sb. Průkazy budov Energetický audit nemocnice a ostatních objektů Nízkoeneergetické spotřebiče Využití geotermální energie a energie prostředí Využití solární tepelné energie Decentralizované využití biomasy Využití skládkového plynu na skládce Hrachovec Vytvoření systému logistiky a regionálního trhu s biomasou ve Valašském Meziříčí a okolí Využití biomasy ve středních zdrojích Využití biomasy v soustavě CZT Vytvoření odděleného sběru bioodpadu Pěstování energetických rostlin Sběr a doprava zemědělské, odpadní a lesní biomasy Výroba paliv z biomasy Rozšíření ploch rozptýlené zeleně v krajině Využití OZE v nových a rekonstruovaných budovách Využití solární fotovoltaiky Demonstrační projekty využití OZE Podpora domácích výrobků PR produkty - příklady z Valašského Meziříčí Celoživotní vzdělávání Programy pro školy Ekologizace dopravních prostředků MHD Obchvat města Valašské Meziříčí Zvýšená údržba komunikací Ekologizace velkých a středních zdrojů znečišťování na území města Valašské Meziříčí Výsadba izolační zeleně Vzdělávací aktivity a turistický ruch "Za zelenou" Podpora ekologicky orientovaného cestovního ruchu Projekt Kongresového centra

Vybrané projekty a opatření (všechny projekty v oblasti využití OZE) jsou podrobně zpracovány ve formě Karty projektu / opatření. Tato karta doporučuje mj. nezbytné činnosti města při realizaci projektu a také v současnosti vhodné a známé zdroje financování. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

21


4.1 Priorita 1 – Udržitelné plánování v oblasti energetiky a ochrany ovzduší Navrhovány jsou projekty: 1. Zpracování územní energetické koncepce (ÚEK) a Programu ke zlepšení kvality ovzduší – ÚEK by měla navrhnout dlouhodobý způsob stabilizace ceny tepla ze soustavy CZT, stanovit ekonomický rozsah případného postupu plynofikace města. Tento podklad by se – spolu s místním Programem ke zlepšení kvality ovzduší - stal dokumentem pro žádosti z OPŽP k rozšíření plynofikace, k podpoře investic do soustavy CZT . 2. Nízkoenergetická zástavba – identifikace vhodných ploch pro výstavbu nízkoenergetických domků. Modelovým příkladem i pro občany by se mohla stát rekonstrukce školky v Bynině (zateplení, regulace, využití pelet na vytápění). 3.

4.2

Podpora přísnějších energetických parametrů při investicích do majetku města - přísnější požadavky na energetickou náročnost, než je tomu u běžné výstavby, a to všude tam, kde je to technicky možné a ekonomicky vhodné.

Priorita 2 – Nízká spotřeba energie

Navrhovaná opatření zahrnují jednak systémové kroky k řízení spotřeby paliv a energie a nákladů ve správě budov, jednak projekty, které by město na svém území podpořilo v období platnosti plánu: 1. Energetický management ve správě budov – cílem opatření je pravidelně sledovat a vyhodnocovat spotřebu paliv a energie (tepelné a elektrické) v objektech, náklady na energii a vodu, ostatní provozní náklady a technické údaje k jednotlivým objektům. 2. Podpora regenerace domů pro bydlení - pro realizaci úsporných opatření doporučujeme pro každý bytový dům zpracovat energetický audit, který zhodnotí ekonomickou efektivnost těchto opatření. Revitalizace bytových domů by v období let 2007-13 měla být podpořena zdroji Integrovaného operačního programu, programem Panel v případě panelových domů, v případě nepanelových domů Operačním programem životního prostředí. 3. Rekonstrukce budov v majetku města – Město by obecně mělo využití svého zařazení do území se zhoršenou kvalitou ovzduší a zahájit přípravu investičních projektů. To se týká i případů školky Bynina – jak investici do opravy tepelnětechnických parametrů budovy tak do zdroje na biomasu by bylo možné financovat z prostředků OPŽP, Prioritní oblast 3, případně dalších objektů. 4. Rekonstrukce rozvodů CZT – doporučena je příprava projektu zrušení obou parovodů vedoucích do výměníkových stanic VS 1 a 2. Parovody by byly nahrazeny horkovodem z předizolovaného potrubí, které by bylo vedeno v původní trase parovodu po potrubních mostech. 5. Revize kotlů (a klimatizačních zařízení) - Povinnost zajistit pravidelné kontroly kotlů a jednorázové kontroly systémů vytápění, kde jsou kotle starší 15-ti let se vztahuje na všechny jejich vlastníky nebo provozovatele s výjimkou vlastníků kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci. 6. Průkazy energetické náročnosti budovy - V roce 2002 přijala Evropská komise právní předpis, týkající se snižování spotřeby paliv a energie v budovách. Tento předpis se týká budov nad 1000 m 2 podlahové plochy, ale i nových rodinných domů s podlahovou plochou větší než je 50 m 2 . Právní předpis (Směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD) je v České republice implementován v novele zákona č.406/2000 Sb. (zákoně MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

22


č.177/2006 Sb.). Splnění nových požadavků na energetickou náročnost budov budou muset jejich vlastníci prokazovat průkazem energetické náročnosti. Součástí průkazu je i posouzení technické a ekonomické proveditelnosti napojení na CZT, využití OZE a kombinované výroby elektřiny a tepla u všech nových budov nad 1000 m 2 podlahové plochy. 7. Energetický audit nemocnice – tento audit by měl být urychleně dopracován a stejně tak i případné další chybějící audity. 8. Nízkoenergetické spotřebiče a úspory energie v osvětlení – nákup spotřebičů do budov v majetku města by měl být podvázán požadavky mj. na nízkou spotřebu energie.

4.3

Priorita 3 – Využití OZE a odpadů

1. Využití geotermální energie a energie prostředí – Cílem opatření je zvýšit podíl OZE na zásobování města energií. 2. Využití solární tepelné energie – Prioritní oblastí pro aplikaci je: o

Ohřev bazénové vody ve venkovních bazénech ve sportovně rekreačních zařízeních, případně i v rodinných domech vybavených venkovními bazény.

o

Ohřev TUV v rodinných domech - tam, kde je k ohřevu TUV v současné době využívána elektrická energie.

o

Ohřev TUV v ve veřejném a soukromém sektoru – využití solárních systémů pro ohřev TUV zejména tam, kde je stálá nebo zvýšená poptávka po TUV v letním období.

3. Decentralizované využití biomasy v malých zdrojích Typová technická řešení: V domácnostech zplyňovací kotle na kusové dřevo nebo automatické kotle na pelety o výkonech cca 15 – 25 kW. Ve veřejném a soukromém sektoru automatické kotle na pelety do cca 100 kW či centrální kotle vyšších výkonů pro vytápění jednoho nebo několika objektů (tzv. mikroCZT) o výkonech až několik stovek kW. Prioritní oblastí pro aplikaci: Stávající výstavba rodinných domů, rekonstruované a nové RD v oblastech mimo dosah plynofikace a CZT. Veřejné budovy – ideálně náhrada vytápění koksem, topnými oleji a propanem Prioritní lokality: primárně lokality bez plynofikace a dostupnosti CZT. Předpokladem rozsáhlejšího decentralizovaného využití paliv na bázi biomasy je zabezpečení dostatku paliva o přiměřené kvalitě a ceně na lokálním trhu. V této oblasti je důležitá role města jako iniciátora aktivit v rámci „Regionálního sdružení pro zásobování biomasou“. 4. Využití skládkového plynu na skládce Hrachovec - Podle aktualizovaného posouzení vývinu plynu (ÚVP Brno) a předběžných ekonomických propočtů je energetické využití možné (1-2 malé kogenerační jednotky po cca 45 kWe) a ekonomicky návratné při dodávce el. do sítě, doporučeno je využití vyrobeného tepla na dosoušení biomasy. 5. Vytvoření systému logistiky a regionálního trhu s biomasou ve Valašském Meziříčí a okolí formou „Regionálního sdružení pro zásobování biomasou“ – cílem opatření je vytvořit předpoklady pro vznik stabilního regionálního trhu s biomasou a uzavřeného bioenergetického cyklu ve městě Valašské Meziříčí a přilehlém regionu. Regionálního sdružení pro zásobování biomasou by mělo zabezpečit následující aktivity: o MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Zabezpečení sběru, případně výkupu biomasové suroviny (odpadní dřevo, biomasa za zemědělství, energetické rostliny atd..). 23


o

Zpracování suroviny (štěpkování, sušení, řezání/štípání, výroba pelet či briket z biomasy).

o

Doprava a skladování biomasové suroviny i produktů.

o

Nákup a prodej paliv z biomasy (pelety, brikety, štěpka, palivové dřevo aj.) koncovým zákazníkům v regionu i mimo něj.

o

Spolupráce a koordinace aktivit s dodavateli kotlů a dalších technologií energetického využití biomasy.

o

Marketingové aktivity, propagace, podpora a inicializace dalšího využití biomasy v regionu v závislosti na dostupnosti zdrojů biomasy.

Decentralizovaný systém logistiky biomasy v regionu se jeví jako vhodnější řešení a je možno jej realizovat na základě uskupení města, obcí , veřejných institucí a soukromých firem. Toto uskupení - Regionální sdružení pro zásobování biomasou, které funguje na partnerské bázi, a řídí se společně odsouhlasenými pravidly může vzniknout na základě určité dobrovolné dohody a společných cílů zainteresovaných subjektů a mělo by být zejména komunikační platformou mezi zúčastněnými subjekty, mezi kterými se mohou rozvinout i dvou- či vícestranné partnerské a obchodní vztahy. Obrázek 17: Decentralizovaný zásobování biomasou

Zdroje biomasy

systém

logistiky

biomasy-

regionální

Regionální sdružení pro zásobování biomasou

sdružení

pro

Spotřeba

měst o VM firma A

firma

B firma C

6. Využití biomasy ve středních zdrojích - Důležitou rolí města Valašské Meziříčí je příklad při realizaci pilotních projektů využití biomasy, které mohou být jedním ze startujících impulsů pro aktivitu dodavatelů paliv z biomasy. Pilotní projekty ba měly být realizovány vždy v lokalitách, kde je cílem podpořit i decentralizované využití biomasy v malých zdrojích. Takovýmito příklady mohou být například: o

Instalace kotle/kotlů na pelety v mateřské školce Bynina. V současné době je MŠ vytápěna zastaralým a poruchovým kotlem na koks. Ve srovnání s náklady na koks by měly být náklady na vytápění peletami cca o 20% nižší.

o

Využití biomasy (štěpky) pro vytápění kulturního domu Hrachovec. V KD Hrachovec již bylo testováno spalování biomasy společně s fosilními tuhými palivy, vzhledem k nedostupnosti kvalitní suché štěpky bylo od spalování biomasy upuštěno.

Příkladem většího zdroje na biomasu je plánovaná rekonstrukce kotelny v Domově důchodců Podlesí, kde je Krajským úřadem Zlínského kraje plánována kotelna na biomasu s kotli 2x 1,2 MW.


24


7. Využití biomasy v soustavě CZT - výstavba zdroje tepla na biomasu, který by byl připojen do veřejné i průmyslové soustavy CZT. Úvahy o takovémto zdroji by měly následovat až po zpracování územní energetické koncepce města. V takovémto zdroji by měla být využívána jinde nevyužitelná spalitelná biomasa (např. sláma), která není vhodná k decentralizovanému využití či k produkci ušlechtilých paliv na bázi biomasy (pelety, brikety). 8. Vytvoření odděleného sběru bioodpadu – Zajištění vyšší intenzity separace BRKO je navrženo zejména prostřednictvím těchto kroků: o

zajištění míst pro odkládání BRO – kontejnery, sběrná místa, mobilní kontejnery

o

informování veřejnosti s cílem zvýšit ochotu k separaci bioodpadu – propagace

9. Pěstování energetických rostlin – Pěstování energetických rostlin (plodiny, byliny, dřeviny) a jejich následné energetické využití má pozitivní dopady na lokální ekonomiku. Opatření by mělo být součástí regionálního systému logistiky a trhu s biomasou. 10. Sběr a doprava zemědělské odpadní a lesní biomasy – Efektivní sběr a doprava biomasy, který bude zajišťovat plynulé a pravidelné dodávky k odběrateli jsou nezbytným předpokladem pro zajištění trhu s biomasou. 11. Výroba paliv z biomasy – potenciálním zpracovatelům při informační a b) vlastní výstavbu štěpky, peletkárna). Opatření logistiky a trhu s biomasou.

Opatření obsahuje a) pomoc pěstitelům a investici do zpracovatelských linek po stránce zpracovatelské linky (výroba polenového dřeva, by mělo být součástí regionálního systému

12. Rozšíření ploch rozptýlené zeleně v krajině - Rozptýlená zeleň je jedním mnohdy podceňovaným zdrojem biomasy, zejména zeleň podél vodních toků. 13. Využití OZE v nových a rekonstruovaných budovách - Technická proveditelnost alternativních systémů a jejich vzájemných kombinací závisí na velikosti a typu budovy, její lokalitě a prostorovém umístění, na charakteru provozu, technickém řešení energetických systémů budovy, velikosti a časovém průběhu spotřeby energie v budově. Technická proveditelnost by měla být posuzována již ve fázi koncepčního návrhu stavebního řešení budovy a jejího technického zařízení. 14. Využití solární fotovoltaiky – Přírodní podmínky města Valašské Meziříčí umožňují využít sluneční záření v aktivních solárních fotovoltaických systémech. 15. Demonstrační projekty využití OZE – Cílem opatření je zvýšit povědomí obyvatel města Valašského Meziříčí o možnostech využití OZE, zejména biomasy prostřednictvím demonstračních instalací v lokalitách, kde je zájem města na širším využití OZE a náhradě zejména tuhých paliv. 16. Podpora domácích výrobků – Cílem opatření je zvýšení konkurenceschopnosti místních výrobců v uplatnění se na trhu a zvýšení zaměstnanosti a propagace města pomocí místních produktů. Při realizaci svých projektů se město snaží o aktivní spolupráci s místními výrobci - tj. např. v oblasti obnovitelných zdrojů energie (např. kotle, zemědělské produkty, paliva z místních surovin, projekční, stavební a instalatérské firmy apod.).


25


4.4

Priorita 4 – Vzdělávání, osvěta a propagace

V rámci Priority č. 4 budou zajišťovány školící a vzdělávací programy pro všechny skupiny – občany, školáky, odborné firmy – týkající se jednotlivých navrhovaných opatření na území města - v oblasti rozvoje nízkoenergetického stavění, využití obnovitelných zdrojů energie, energetického využití odpadů, důsledků spalování odpadů na kvalitu ovzduší a na zdravotní stav obyvatelstva, v oblasti zdravotních rizik souvisejících se zhoršenou kvalitou ovzduší, v možnostech získávání zdrojů financování, apod. Opatření v rámci této priority zahrnují: 1. Propagace a informovanost - V maximální možné míře bude v této oblasti využito stávajících zkušeností, projektů, center, podkladů, apod., např. ČSOP, Informačního centra, a zejména Agentury pro rozvoj mikroregionu ValašskoMeziříčska-Kelečska. 2. Celoživotní vzdělávání – programy pro občany, které se budou zejména týkat vzdělávání k realizaci energeticky úsporných opatření, možností v zásobování palivy a energií, v důsledcích spalování odpadů obecně energetickými a environmentálním otázkami. 3. Vzdělávací programy pro školy – cílem opatření je zajistit, aby se problematika OZE, úspor energie a dalších stala součástí výuky na základních a středních školách ve městě a zvýšit informovanost o této problematice.

4.5

Priorita 5 – Ochrana ovzduší a ekologicky šetrný cestovní ruch

Všechny projekty prioritách 1 – 4 přispívají k ochraně ovzduší, zabývají se ale opatřeními v oblasti stacionárních zdrojů energie. V případě podpory cestovního ruchu je souběžně zapotřebí řešit také otázky dopravy – jak využít a podpořit MHD a její ekologizaci, zavádět všechna potřebná a dostupná opatření ke snížení prašnosti vlivem provozu na komunikacích. Tato opatření zahrnují: 1. Ekologizace dopravních prostředků MHD – přechod z klasických pohonných hmot na alternativní, instalace prachových filtrů do autobusů s cílem snížení prašnosti z výfukových plynů. 2. Obchvat města Valašské Meziříčí – projekt má za cíl odklonit tranzitní dopravu, která momentálně vede středem města. Hlavními přínosy projektu jsou snížení hlučnosti a prašnosti, která je spojena s vážnými zdravotními riziky pro obyvatele v případě, že jsou překračovány povolené imisní limity. 3. Zvýšená údržba komunikací – do tohoto opatření patří zejména zakoupení čistících a kropících vozů (ke snížení sekundární prašnosti) a jejich využití pro údržbu komunikací, ale také zvýšený tlak na uživatele pozemních komunikací v souladu s Pravidly pro užívání těchto komunikací (v případě staveb, převozu sypkých hmot, stav jejich vozového parku, apod.) 4. Ekologizace velkých a středních zdrojů znečišťování na území města Valašské Meziříčí – zejména ke snížení emisí B)a)P, benzenu, SO 2 , emisí tuhých prachových částic a pachů. 5. Výsadba izolační zeleně – souvisí mj. s principy Zelených měst, na základě kterého bylo koncipováno Desatero města. 6. Vzdělávací aktivity a turistický ruch „Za zelenou“ – v oblasti obnovitelných zdrojů energie - realizací vzdělávacích akcí – exkurzí, seminářů, konferencí apod. – ve spolupráci s místními neziskovými organizacemi a firmami podnikajícími v oblasti obnovitelných zdrojů energie. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

26


7. Podpora ekologicky orientovaného (zeleného) cestovního ruchu - Cílem tohoto opatření je vytvořit z Valašského Meziříčí místo ohleduplného a ekologicky šetrného cestovního ruchu – nabídnout návštěvníkům města možnosti alternativního způsobu trávení volného času. Jedná se zejména o: o

alternativní způsoby dopravy (např. cyklistická – ubytování s možností zajištění servisu kola, dostavba cyklotras, mapy místních cyklostezek, servisů a ubytovacích zařízení, pěší – oddělení pěších tras od dopravních i v rámci území města, veřejná – zajištění dopravy (např. víkendové) na turisticky atraktivní lokality;

o

šetrné ubytovací prostory – objekty s nízkou spotřebou energie využívající OZE – např. solární (kempy, hotely, ubytovací zařízení);

o

ohleduplné stravování – místa s nabídkou místních a tradičních potravin, výrobků z ekologického zemědělství a výrobků se značkou Fair-trade, vegetariánská jídelna...;

o

agroturistika, ubytování v soukromí, apod.

8. Projekt Kongresového centra – po svém dokončení by činnost Kongresového centra měla významně přispět k rozvoji ekologicky orientovaného cestovního ruchu na území města Valašské Meziříčí.

5. REALIZACE RIP A JEHO VYHODNOCENÍ Realizace Regionálního inteligentního plánu je podmíněna: ¡

Komunikací a spoluprací na úrovni města (územní plánování, rozvoj města, rozvoj služeb, správa majetku, ochrana životního prostředí – hlavně ovzduší, atd.);

¡

Partnerstvím města a soukromých subjektů k prosazení a přípravě vybraných projektů;

¡

Institucionálním zázemím pro realizaci RIP;

¡

Pokrytím nákladů na zabezpečení RIP z menší části vlastními a maximální části externími zdroji financování;

¡

Přípravou konkrétních žádostí na kvalitně připravené projekty;

¡

Přípravou a realizací vzdělávacích programů a propagačních materiálů o aktivitách města – na principu Valašské Meziříčí příkladem;

¡

Zvýšením informovanosti obyvatel, podnikatelských příspěvkových organizací města a správců majetku.

subjektů

a

zejména

Zodpovědnost za realizaci Regionálního inteligentního plánu nese Město Valašské Meziříčí. Realizací RIP může nicméně pověřit vhodný subjekt – např. Agenturu pro rozvoj mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko, do jejíž náplně činnosti bude spadat také činnost projektového centra. V krátkodobém výhledu by se realizace RIP měla zaměřit na konkrétní popsané projekty, související s celkovým nastavením logistiky v biomase. Ta je nezbytná pro přesvědčení občanů o dostupnosti a dlouhodobé udržitelnosti dodávek paliva z biomasy. Se zvýšením zájmu o řešení zhoršené kvality ovzduší lze také uvažovat v případě, že by existovaly demonstrační projekty – např. školka Bynina, Domov důchodců v Podlesí, apod., kde lze demonstrovat výhody zlepšení tepelně izolačních vlastností objektu a zásobování energií s využitím OZE. Velká pozornost by měla být věnována možnostem úspor v bytových domech i v objektech v majetku města. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

27


Obrázek 18: Struktura implementace RIP

MěÚ Valašské Meziříčí – Rada města

Odbory města

Městské inform. centrum

Agentura pro rozvoj Mikroregionu

Partneři

Krátkodobý plán

Příprava a realizace projektů

Monitorování realizace RIP

Vhodní partneři pro projednání jednotlivých záměrů města jsou jednak ze zástupců podnikatelské sféry, jednak zástupců obyvatel, neziskových organizací a institucí kraje. Možnými partnery jsou zejména: ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡

Zdravé město Agentura pro rozvoj mikroregionu Valašskomeziříčska – Kelečska Energetická agentura Zlínského kraje ČSOP Valašské Meziříčí Výrobci solárních zařízení, kotlů (Solartec, OPOP, Ponast, apod.) DEZA, a.s. Technické služby města Další (zástupce LČR, s.p. – je největším vlastníkem lesních pozemků v okolí, atd.).

Zapojení stávajících institucí a struktur do propagace ekologického cestovního ruchu by mělo zohlednit činnosti, které byly na území města Valašské Meziříčí a celého mikroregionu organizovány zejména Českým svazem ochránců přírody. ¡

ČSOP (Okresní výbor ČSOP Vsetín) by mělo být přizváno jako poradní orgán při přípravě náplně činnosti Agentury pro rozvoj mikroregionu, která je na území města Valašského Meziříčí založena; bude zapojen do oblasti propagace využívání OZE a ekologicky šetrného cestovního ruchu prostřednictvím projektu Valašského centra pro udržitelný rozvoj; ČSOP zohlední výsledky projektu při svých vlastních aktivitách. Bude poskytovat zpětnou vazbu v průběhu zpracovávání a následné implementace koncepčního dokumentu.


28


¡

Agentura pro rozvoj mikroregionu se může stát partnerem Energetické agentuře Zlínského kraje při přípravě projektů EVVO a ostatních na území mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko. Činnosti mikroregionu se prostřednictvím Energetické agentury Zlínského kraje mohou propagovat na území celého Zlínského kraje.

¡

Agentura pro rozvoj mikoregionu může aktivně připravovat jednotlivé projekty, navrhované v rámci Regionálního inteligentního plánu.

¡

Prostřednictvím Městského informačního centra je možné distribuovat informace o aktivitách města v jednotlivých prioritách RIP a o přínosech realizovaných opatření a projektů.

¡

Podnikatelské subjekty se mohou sponzorsky podílet na propagačních aktivitách, demonstračních projektech, pořádání konferencí nebo seminářů, apod.

Monitorování RIP se zaměří zejména na sledování parametrů projektů a navrhovaných činností a jejich přínosů k plnění cílů Regionálního plánu v nastavených prioritách. Ukazatele jsou vytvářeny tak, aby byly zřejmé: ¡

Přínosy k naplňování Programového prohlášení a priorit Regionálního plánu

¡

Úspory emisí škodlivin včetně emisí CO 2

¡

Snížení imisního zatížení;

¡

Snížení spotřeby energie a její měrné hodnoty (na obyvatele, bytovou jednotku, m 2 , apod.), míru energetické soběstačnosti území;

¡

Nárůst využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie včetně jejich podílu v bilanci primárních energetických zdrojů a podílu na spotřebě elektřiny;

¡

Další indikátory – s využitím indikátorů udržitelného rozvoje území – RURU – a souvisejících s trvale udržitelnou energetikou a cestovním ruchem

Příprava ročního upřesnění RIP, stanovení kvantifikovaných cílů na úrovni výstupů a požadavků na rozpočet města, apod. jsou činnosti, jejichž prostřednictvím bude RIP realizován. Přínosy aktivit je třeba sledovat prostřednictvím indikátorů a vyhodnocovat alespoň ve dvouletém cyklu.


29


6. PŘENOS ZKUŠENOSTÍ (PŘÍKLADŮ PŘESHRANIČNÍHO REGIONU

DOBRÉ

PRAXE)

DO

Ve spolupráci s městem Čadca a SZOPK bude zajištěna propagace projektu na slovenské straně a bude zajištěno zpřístupnění výsledků projektu s cílem zohlednění výsledků projektu ve vlastních aktivitách slovenských partnerů iniciace obdobných aktivit na slovenské straně Beskyd.

Valašské Meziříčí Čadca


30

MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Recommend Documents