Město Sázava PROGRAM ROZVOJE OBCE I. analytická část

Město Sázava

PROGRAM ROZVOJE OBCE 2016 – 2025 I. analytická část

Sázava, duben 2016

Město Sázava

PROGRAM ROZVOJE OBCE 2016 – 2025, analytická část

Program rozvoje obce Sázava 2016-2025 (dále „PRO“) navazuje na Strategický plán rozvoje města Sázava pro období 2007 až 2015. PRO byl vytvořen v souladu s Metodikou tvorby programu rozvoje obce z 31.1.2014, jak ji uveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v rámci projektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí. PRO zahrnuje část analytickou, návrhovou a implementační. Analytická část - podle doporučení vyplývajících ze shora uvedeného metodického materiálu - obsahuje: - obecnou komparační analýzu (díl I.) - popis vybraných oblastí života města – dle stavu ke konci r. 2015 (díl II.) - SWOT analýzu, tj. pojmenování silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, a to ve vztahu ke čtyřem nejvýraznějším charakteristikám města (díl III.) Obsah analytické části: Díl I. Obecná komparační analýza…………………………………….…...….…..…..…2 1. Základní demografické údaje…………………………………….....……….3 2. Věková struktura obyvatelstva…………………………………......……...6 3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva…………………………....…....…9 4. Socioekonomický profil obyvatelstva……………………….………..…11 4.1. Obecná socioekonomická charakteristika………………….…..….11 4.2. Zaměstnanost………………………………………………………….……..…12 4.3. Zaměstnanost – dominantní zaměstnavatel………………..…....13 4.4. Podnikatelská aktivita………………………………………………..……..14 5. Další sociodemografické ukazatele…………………………………..…..16 6. Dopravní dostupnost, dojížďka do zaměstnání a do škol ….....17 7. Bydlení…………………………………………….……………………………….....18 7.1. Individuální výstavba, rodinné domy…………………………..….…18 7.2. Bytové domy, nájemní bydlení…………………………………….…...20 8. Hospodaření města….…………………………………………………………..22 8.1. Majetek a závazky města……………………………………..…..……....22 8.2. Výše celkových příjmů a výdajů, přepočet na 1 obyv……….…23 8.3. Vývoj rozpočtových přebytků a schodků………………………......25 8.4. Struktura příjmů města…………………………..………………………...26 8.5. Investiční (kapitálové) výdaje města….……………..…….……...…28 8.6. Využití cizích zdrojů financování; zadluženost.………………..….29 8.7. Struktura výdajů města podle účelu…………….…….………….…..30 9. Shrnutí základní poznatků plynoucích z komparační analýzy…38 Díl II.

Vybrané oblasti života města – stav ke konci r. 2015……..…..……….39 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Díl III.

Pozemky ve vlastnictví města……………………………………….........39 Bytový fond…………………………………………………………………….…...40 Nebytový fond……………………………………………………………….…....42 Dopravní a technická infrastruktura…………………………….……....44 Dopravní obslužnost………………………………………………….………...44 Bezpečnost……………………………………………………………….……...….47 Životní prostředí a příroda………………………………………….…..……48 Sociální oblast……………………………………………………………..……….51 Školství, vzdělávání………………………………………………………...…...52 Zdravotnictví…………………………………………………………………...…..53 Kultura…………………………………………………………………………....…..53 Sport, další volnočasové aktivity………………………………….……….54 Cestovní ruch a turistika…………………………………………….………...55

SWOT analýza……………………………………………………………..….……………56

1

Město Sázava

I.


Obecná komparační analýza

V souladu s metodickým materiálem MMR ČR pro tvorbu programu rozvoje obce (projekt CZ.1.04/4.1.00/62.00008) je prvotním východiskem analytické části PRO komparační analýza, spočívající v porovnání statistických dat, které vedle města Sázava vykazuje 5 jiných obcí v okolí, počtem obyvatel srovnatelných se Sázavou: Sázava okres Benešov 3.786 obyv. (k 31.12.2014) Bystřice okres Benešov 4.336 obyv. (k 31.12.2014) Týnec nad Sázavou okres Benešov 5.625 obyv. (k 31.12.2014) Uhlířské Janovice okres Kutná Hora 3.055 obyv. (k 31.12.2014) Votice okres Benešov 4.596 obyv. (k 31.12.2014) Zruč nad Sázavou okres Kutná Hora 4.732 obyv. (k 31.12.2014) Přitom Votice je jediná obec se statutem „ORP“ (obec s rozšířenou působností). Jsou porovnávány údaje týkající se: -

obecných demografických charakteristik věkové struktury obyvatelstva vzdělanostní struktury obyvatelstva socioekonomických charakteristik dopravní dostupnosti a dojížďky do zaměstnání / školy bydlení, domovního a bytového fondu, hospodaření obce, struktury příjmů a výdajů

Porovnávaná data jsou čerpána z veřejně dostupných zdrojů (databáze ČSÚ, katastr nemovitostí, případně další), doplněná o údaje týkající se vývoje počtu zaměstnanců dominantního zaměstnavatele v obci (Kavalierglass, a,.s.). Zdroje porovnávaných dat: ČSÚ – sčítání lidu, domů a bytů 26.3.2011 (https://www.czso.cz/csu/sldb) ČSÚ – další databáze (např. https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) Katastr nemovitostí – statistika katastrálních území (http://nahlizenidokn.cuzk.cz) Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní www.rozpocetobce.cz monitor.statnipokladna.cz www.idos.cz www.mapy.cz Údaje o dopravních nehodách (http://maps.jdvm.cz/cdv2/apps/nehodyvmape/Search.aspx) Kavalierglass, a.s. Obecně (a není-li uvedeno jinak) vychází se z údajů ze sčítání lidu 2011 (jde tedy o data k 26.3.2011), popřípadě data novější (k 31.12.2014, k 14.7.2015)

2

Město Sázava


1. Základní demografické údaje

Graf č. 1 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)

K 31.12.2014 Sázava vykazuje 3786 obyvatel. K výraznému nárůstu docházelo během sedmdesátých (resp. do poloviny osmdesátých) let 20. století, zejména vlivem přítomnosti významného průmyslového podniku. Během posledních 25 Sázava vykazuje prakticky setrvalý stav počtu obyvatel, s velmi mírným kolísáním, bez zjevného vzestupného či sestupného trendu.

Sázava - vývoj počtu obyvatel 1971-2014 (údaje k 31.12.) 4 000 3 900 3 800 3 700 3 600 3 500 3 400 3 300 3 200 3 100 3 000 2 900 2 800

1981 3 678

2011 3 770

1991 3 709

2001 3 732

2014 3 786

1971 2 931 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011


Z porovnávaných obcí vykazují během 11letého období podobný charakter vývoje počtu obyvatel Uhlířské Janovice. Zruč nad Sázavou po počátečním nárůstu vykazuje pokles, ostatní obce pozvolný nárůst.

Vývoj počtu obyvatel 2003-2014 (údaje k 31.12.) 6 000

Týnec nad Sázavou

5 500 5 165 5 000 4 925 4 500

3 500

4 732

Zruč nad Sázavou Votice

4 596 4 336

Bystřice

3 797

3 786

Sázava

3 058

3 055

4 461 4 000

5 625

3 993

3 000 2003 2005 2007 2009 2011 2013

Uhlířské Janovice

3

Město Sázava



Následující graf ukazuje, jak se na celkovém přírůstku či úbytku obyvatelstva podílí migrace (tj. přistěhování či odstěhování občanů). Sázava vykazuje, na rozdíl od ostatních obcí, prakticky setrvalý stav po celé období.

Vliv migrace na počet obyvatel 2003-2014 (přepočteno na procenta) 110 Bystřice 108,18

108

Týnec nad Sázavou

106

105,88 Votice

104

102

102,07

100

100,36 99,98 99,42

Uhlířské Janovice Zruč nad Sázavou Sázava

98 2003 2005 2007 2009 2011 2013


Další graf ilustruje, že obyvatelstvo Sázavy se v porovnání s dalšími obcemi v dlouhodobém horizontu mění relativně málo: např. ve Zruči je relativně malý počet nově narozených občanů (0,85 %), celkově ale Zruč vykazuje nejvyšší vliv přirozené i migrační změny počtu obyvatel (ať už směrem nahoru, nebo dolů), s výrazně větším vlivem migrace, než je vliv narození/úmrtí. Sázava má naopak ukazatel míry přírůstku/úbytku obyvatel nejnižší ze všech porovnávaných obcí, nízký je především vliv samotné migrace.

Míra vlivu přirozeného a migračního přírůstku/úbytku na počet obyvatel 2003-2014 (přepočteno na procenta) 3,00%

2,24%

2,13%

2,07%

2,27%

2,28%

2,27%

2,98%

1,93% 2,70%

2,86% 1,90% 1,05%

0,92%

1,17%

1,06%

1,00%

1,07%

1,16%

1,00%

1,16%

1,13%

1,11%

0,85%

Bystřice

Sázava

Týnec nad Sázavou

Votice

Narození

Zemřelí

Uhlířské Zruč nad Janovice Sázavou

Přistěhovalí

Vystěhovalí

4

Město Sázava


Graf č. 5 (Zdroj: Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz; údaje evidované v KN ke dni 14.7.2015)

Lze předpokládat, že velmi zásadní pro Sázavu je výrazně sezónní/rekreační charakter: počet obyvatel, kteří jsou reálně v obci přítomni v obci, nejspíše velmi výrazně narůstá v období letních měsíců. Tito obyvatelé přitom mohou a nemusejí být v obci trvale hlášeni.

Poměr počtu rekreačních objektů k celkovému počtu individuálních staveb 48,21%

Protože míru nesouladu mezi reálným počtem fyzicky přítomných obyvatel, a počtem obyvatel 13,97% 13,23% úředně hlášených k trvalému pobytu, nelze 9,50% 6,35% z dostupných zdrojů spolehlivě kvantifikovat, vycházíme z porovnání údajů o počtu rekreačních SÁZAVA Bystřice Týnec Uhlířské Votice Zruč nad objektů v obci podle aktuální evidence v katastru nad Janovice Sázavou nemovitostí. Podle těchto údajů Sázava celkem Sázavou zřetelně a jednoznačně vyčnívá z obvyklých mezí, a to i v porovnání s obcemi, které taktéž leží na řece Sázavě a u nichž lze též předpokládat významný počet objektů v jejich rekreačních osadách (Týnec nad Sázavou, Zruč nad Sázavou). 31,22%

Tento charakter je ještě více patrný, vezmeme-li v úvahu, že Sázava je nejbližší spádovou obcí také pro menší katastrální území v blízkém okolí, z nichž mnohé vykazují převážně (či dokonce skoro výhradně) rekreační zástavbu, s dočasnou přítomností obyvatel pouze během letní rekreační sezóny: Graf č. 6 (Zdroj: Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz; údaje evidované v KN ke dni 14.7.2015)

Podíl rekreačních objektů na celkovém počtu individuálních staveb - podle jednotlivých kat.území, včetně okolí objekty pro rekreaci

celkem RD + objekty pro rekreaci

62,68% 2677

48,21% 1564 49,39% 739 365

18,38% 408 75

53,61% 52 97

80,42% 152189

83,97% 110131

754

1678 87,06% 498572

39,13% 18 46

82,42% 408495

Uvedená charakteristika je velmi významná: má-li být pro obyvatele reálně v obci pravidelně přítomné (byť třebas jen po část roku) zajištěn rozumný standard adekvátní občanské vybavenosti, nepochybně to klade velké nároky nejen na obec samotnou resp. samosprávu (např. údržba městského inventáře a veřejných prostranství, údržba zeleně, odpadové hospodářství, udržování místních komunikací v dobrém stavu), ale i na soukromé subjekty v obci vyvíjející ekonomickou činnost, resp. poskytující služby (obchody, zdravotnické služby, sociální servis, jiné služby), kde sezónní charakter takové činnosti je už z principu určitou nevýhodou. 5

Město Sázava


2. Věková struktura obyvatelstva Věkovou strukturu obyvatelstva Sázavy ukazují následující grafy v obvyklé stromové struktuře – pro ilustraci trendu prvý s daty k poslednímu dni roku 2014, druhý s daty o 5 let dřívějšími. Graf č. 7 - 8

(Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)

Sázava - věková struktura k 31.12.2014 Muži

nad 85: 17 80-84: 29 75-79: 38 70-74: 82 65-69: 157 60-64: 149 55-59: 129 50-54: 104 45-49: 120 40-44: 162 35-39: 146 30-34: 133 25-29: 107 20-24: 114 15-19: 96 10-14: 87 5-9: 124 0-4: 93 mužů: 1887

Sázava - věková struktura k 31.12.2009

Ženy

Muži

nad 85: 5 80-84: 25 75-79: 45 70-74: 48 65-69: 94 60-64: 166 55-59: 155 50-54: 132 45-49: 105 40-44: 118 35-39: 173 30-34: 150 25-29: 147 20-24: 116 15-19: 115 10-14: 93 5-9: 94 0-4: 115

36 49 63 96 137 174 133 121 107 172 140 122 117 100 71 78 82 101

žen: 1899

celkem: 3786

mužů: 1896

Ženy

24 51 60 74 100 141 169 130 123 109 177 143 135 120 107 72 81 84

žen: 1900

Ve srovnání s údaji pro celou ČR zřejmě nevykazuje Sázava žádnou významnou anomálii: Graf č. 9 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)

Česká republika - věková struktura k 31.12.2014

Muži Ženy

6

celkem: 3796

Město Sázava


Jak se v praxi na datech projevuje stárnutí populace (Sázavu nevyjímaje), ukazuje následný graf vytvořený opět z dat za roky 2009 a 2014: Graf č. 10 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)

Věková struktura rok 2009 a 2014 - procentuální rozložení 10,00% 9,00% 8,00% 31.12.2009

7,00% 6,00%

31.12.2014

5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00%

Při porovnání údajů o věkové struktuře Sázavy s daty za celá okres Benešov, resp. za Středočeský kraj jsou u obyvatelstva Sázavy patrné dvě odlišnosti: 1. Největší procentuální zastoupení má populace okresu Benešov, i populace Středočeského kraje v kategorii občanů věku 35-39 let. U Sázavy je to u kategorie o 5 let starší. 2. Druhý významný vrchol grafu, je u všech 3 křivek v kategorii 60-64 let, Sázava však vykazuje znatelně nejvyšší procentuální zastoupení (a to na úkor kategorií mladších, s rovnoměrným rozptýlením v jejich rámci). Graf č. 11 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)

Věková struktura 31.12.2014 - procentuální porovnání 10,00%

Středočeský kraj okres Benešov SÁZAVA

9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00%

7

Město Sázava


Ukazatel průměrného věku obyvatelstva nevykazuje ve srovnání s pěti vybranými obcemi Středočeského kraje významnější odchylky: Graf č. 12 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)

Porovnání průměrného věku obyvatel - k 31.12.2014 Celkem 48,0 46,0 44,0 42,0 40,0 38,0 36,0 34,0 32,0 30,0

44,9

Muži

Ženy

46,8 43,0

42,3

Zruč nad Sázavou

43,8 40,8

Votice

41,5

43,1

42,5

39,9

44,1

42,5

40,9

Uhlířské Janovice Týnec nad Sázavou

43,9 41,0

40,739,841,5

SÁZAVA

Bystřice

Totéž lze říci i o porovnání věkové struktury: Graf č. 13 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)

Porovnání věkové struktury obcí - k 31.12.2014 0-9 let

10-19 let

100%

5,56% 8,52%

75%

15,64%

0%

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 let a více

3,47% 6,74% 14,99%

5,00% 7,64%

3,46% 7,37%

15,61%

16,30%

12,12%

13,29%

11,50%

12,86%

13,77%

13,72%

13,56%

14,82%

14,58%

15,22%

15,80%

14,29%

15,73%

12,13% 8,16% 8,05%

11,90% 8,99% 11,55%

11,72% 10,02% 10,83%

10,35% 8,89% 11,64%

11,57% 8,77% 10,57%

12,25% 9,59% 11,81%

Zruč nad Sázavou

Votice

SÁZAVA

Bystřice

14,86% 12,87%

25%

30-39 let

4,77% 8,66% 13,66%

14,22% 50%

20-29 let

Uhlířské Janovice Týnec nad Sázavou

8

4,11% 6,07% 12,82% 12,85% 14,78%

Město Sázava


3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Graf č. 14 a) – i) (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Zajímavé je porovnání z hlediska vzdělanostní struktury obyvatel. Sázava společně s Uhlířskými Janovicemi a Zručí nad Sázavou vykazují relativně vyšší podíl obyvatelstva s nižšími úrovněmi dosaženého vzdělání, a to v porovnání s průměrem ČR, Středočeského kraje či okresu Benešov.

Sázava (okr. Benešov) základní, vč. nedokončeného

3,06% 7,63% 20,66% 26,38% 37,89%

střední bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné, nástavbové vysokoškolské

Česká republika 12,46 %

4,08%

27,10 %

18,04 % 32,99 %

Bystřice 3,79%

9,06%

30,32 %

16,67 % 36,79 %

Votice 3,97%

11,46 %

4,26%

17,35 %

28,19 %

33,61 %

Týnec n. Sázavou 4,22%

9,76%

17,34 % 35,60 %

30,04 %

Zruč nad Sázavou 3,44% 6,38%

7,44%

28,85 %

Středočeský kraj

18,96 % 37,43 %

25,01 %

22,46 % 38,85 %

9

Benešov - okres 4,25%

9,76%

28,80 %

18,14 % 35,69 %

Uhlířské Janovice 3,55% 7,29% 27,21 %

17,62 % 41,33 %

Město Sázava


Ještě více zřetelné je to při srovnání procentuálního podílu „krajních“ kategorií: podíl občanů se základním, příp. neúplným základním vzděláním je v Sázavě nad průměrem, naopak podíl občanů s VŠ vzděláním pod průměrem:

Graf č. 15 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Vzdělanostní struktura - podíl osob s vysokoškolským a základním vzděláním vysokoškolské

18,04% 12,46%

Česká republika

17,35% 11,46%

Středočeský kraj

18,14% 9,76%

okres Benešov

základní

22,46%

20,66% 16,67% 7,63%

SÁZAVA

9,06%

Bystřice

10

17,34% 9,76%

Týnec nad Sázavou

17,62%

7,29%


18,96%

7,44%

Votice

6,38%

Zruč nad Sázavou

Město Sázava


4. Socioekonomický profil obyvatelstva 4.1.

Obecná socioekonomická charakteristika

Graf č. 16 a) – b) (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Sázava (okr. Benešov) 5,66% 47,08%

47,26%

Poměr počtu ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních občanů je zhruba 50:50, stejně jako je tomu i v celém okrese Benešov. (Obdobné údaje vykazuje i celá Česká republika, Středočeský kraj či jednotlivé porovnávané obce.)

okres Benešov Ekonomicky aktivní celkem - zaměstnaní, nezaměstnaní

3,72% 49,24% 47,05%

Ekonomicky neaktivní celkem - nepracující důchodci, žáci, studenti, učni… Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

Sázava ovšem vykazuje oproti jiným obcím nejvyšší podíl osob, jejichž ekonomicky aktivita nebyla při sčítání lidu 2011 zjištěna. Graf č. 17 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Procentuální podíl osob s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 5,47%

5,66% 5,17%

Česká Středočeský okres republika kraj Benešov

4,17%

3,79%

3,72%

SÁZAVA

Bystřice

3,67% 3,07%

3,02%

Týnec nad Sázavou

Votice

11


Zruč nad Sázavou

Město Sázava

4.2.


Zaměstnanost

Podíl nezaměstnaných osob pro Sázavu k 31.12.2014 činí 3,30 %. Sázava přitom vykazuje nízké ukazatele zaměstnanosti dlouhodobě. (Ukazatel podílu nezaměstnaných osob, tj. poměr počtu uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let k počtu všech obyvatel ve stejném věku, nahrazuje dříve používaný ukazatel míry nezaměstnanosti.) Graf č. 18 (Zdroj: ČSÚ; https://vdb.czso.cz)

Nezaměstnanost (podíl nezaměstnaných osob k 31.12.2014) 7,46% 6,36% 5,13% 4,07% 3,30%

Česká republika

Středočeský kraj

okres Benešov

SÁZAVA

3,67%

3,38%

Bystřice

Týnec nad Sázavou

4,82% 3,27%

Votice


Zruč nad Sázavou

Podíl pracujících důchodců na celkovém počtu důchodců je v Sázavě průměrný. Graf č. 19 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Procento pracujících důchodců 10,10% 8,99%

8,49%

7,82%

8,56% 7,19%

7,74%

7,74% 5,19%

Česká republika

Středočeský kraj

okres Benešov

SÁZAVA

Bystřice

12

Týnec nad Sázavou

Votice


Zruč nad Sázavou

Město Sázava

4.3.


Zaměstnanost – dominantní zaměstnavatel

Následující tři grafy ilustrují velkou míru ekonomické závislosti obyvatelstva na zaměstnavatelích v obci, konkrétně v případě Sázavy jde o jediného zaměstnavatele (Kavalierglass, a.s.). Ukazatel počtu zaměstnanců v obci je brán z vyhlášek k zákonu o rozpočtovém určení daní. Jde o číslo, které sumarizuje údaje poskytnuté všemi zaměstnavateli sídlícími v obci příslušným finančním úřadům pro účely rozdělování celostátního výnosu daně ze závislé činnosti. Toto číslo dáváme do poměru s počtem obyvatel. Sázava vykazuje velmi nadprůměrné hodnoty, a to i v rámci celé České republiky. (Vyšší hodnoty vykazuje např. Mladá Boleslav, taktéž s významným průmyslovým podnikem v pozici klíčového zaměstnavatele, a to setrvale kolem 100 %.) Důležitý je přitom i trend v čase: vývoj ukazatele během 8 let poměrně přesně (byť s určitým časovým zpožděním) kopíruje ekonomickou kondici dominantního zaměstnavatele. Graf č. 20 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce ; prováděcí vyhlášky k zákonu 243/2000 Sb., o rozp. určení daní)

Podíl počtu zaměstnanců místních zaměstnavatelů a počtu obyvatel v období 1.1.2007-1.1.2015 2008 57,62%

70,00% 60,00% 50,00% 40,00%

2010 32,85%

2009 51,91%

2007 60,20%

2011 35,74%

1.1.2015 55,47%

1.1.2015 22,76%

2012 41,22%

2013 40,33%

1.1.2015 34,64%

1.1.2015 40,77%

1.1.2015 32,34%

1.1.2015 24,23%

30,00%

2014 49,96%

20,00% 10,00% 0,00% Bystřice

Sázava

Týnec nad Sázavou

Votice

Uhlířské Janovice Zruč nad Sázavou

Další grafy vyjadřují výrazný podíl, kterým se zaměstnanci Kavalierglass, a.s. podílejí na celkovém počtu zaměstnanců všech zaměstnavatelů v obci. Graf č. 21 a 22 (Zdroj: Kavalierglass, a.s.; prováděcí vyhlášky k zákonu 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní)

Počet zaměstnanců - celkem a Kavalierglass, a.s.

Podíl počtu zaměstnanců Kavalierglass, a.s. na celkovém počtu zaměstnanců

zaměstnanci celkem zaměstnanci Kavalierglass, a.s. 2 269 2 179

1 971 1 247 1 344

1 460 1 348 1 306 827 879

1 554 1 520

977 1 071

1 881

zaměstnanci Kavalierglass, a.s. 2 100 70,46% 66,32%

1 316 1 412

66,26%

64,35% 61,86%

13

65,40% 62,87%

69,96% 67,24%

Město Sázava

4.4.


Podnikatelská aktivita

Jedním z faktorů socioekonomického prostředí je míra podnikatelské aktivity obyvatelstva. Konzultace na živnostenském odboru MÚ Benešov potvrdila, že statistické údaje o počtu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nejspíše vycházejí z počtu všech vydaných živnostenských oprávnění, bez ohledu na to, je-li činnost reálně provozována nebo ne. Počet (a podíl) skutečně provozovaných živností bude tedy zřejmě nižší. To ovšem platí pro všechny obce (resp. i ČR, kraj, okres), proto jsou údaje uvedené v grafu porovnatelné. Sázava v daném ohledu výrazně nevybočuje z hodnot obvyklých pro celostátní průměr, v rámci okresu Benešov je patrný poněkud vyšší podíl osob činných v pozici zaměstnanců, a naopak nižší podíl osob samostatně výdělečně činných; zřejmě ale nejde o výrazné odchylky. Graf č. 23 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Podíl počtu zaměstnanců a OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu 70,23%

70,27%

12,99%

11,60% Česká republika

Středočeský kraj

70,85%

13,86% okres Benešov

71,50%

12,54% SÁZAVA

zaměstnanci

72,90%

12,14% Bystřice

70,78%

71,02%

13,68% Týnec nad Sázavou

14,49% Votice

71,81%

14,12% Uhlířské Janovice

76,69%

9,16% Zruč nad Sázavou

pracující na vlastní účet

Početní zastoupení různých forem podnikání je ukázán zde. Jak je obvyklé i v jiných obcích, výrazně převažuje podíl živností, provozovaných fyzickými osobami. Graf č. 24 (Zdroj: ČSÚ; https://vdb.czso.cz)

Sázava - počet podnikatelských subjektů družstva 2 jiné obchodní společnosti 51

státní živnostníci 688

akciové společnosti jiné obchodní společnosti družstva

akciové společnosti…

živnostníci svobodná povolání

státní 2

ostatní 74 zemědělští podnikatelé svobodná povolání 12 60

zemědělští podnikatelé ostatní

14

Město Sázava


Pokud jde o procentuální zastoupení různých forem podnikání, Sázava nevybočuje z obvyklých hodnot. Největší zastoupení má podnikání provozované fyzickými osobami na základě živnostenského zákona. Svobodnými povoláními se má na mysli podnikání jiné než živnostenské (např. lékaři, advokáti apod.) nebo činnosti provozované na základě autorského zákona (umělecké profese), případně jiné. Graf č. 25 (Zdroj: ČSÚ; https://vdb.czso.cz)

Poměr počtu ekon. subjektů k počtu obyvatel 25,00% 1,89% 20,00%

1,58%

1,69%

ostatní 1,70%

1,21% 1,50%

15,00% 10,00%

18,17%

19,14%

18,70%

17,95%

17,12%

svobodná povolání 13,74% živnostníci

5,00% 0,00%

zemědělští podnikatelé

1,35%

1,87%

1,39%

1,22%

1,11%

1,29%

SÁZAVA

Bystřice

Týnec nad Sázavou

Votice


Zruč nad Sázavou

15

obchodní společnosti

Město Sázava


5. Další sociodemografické ukazatele Poněkud vyšší ve srovnání s ostatními obcemi i v rámci republikového (resp. krajského či okresního) průměru je v Sázavě míra rozvodovosti:


Rozvodovost (podíl rozvedených na celkovém počtu občanů) 10,28%

10,41%

9,91%

Česká republika

Středočeský kraj

okres Benešov

SÁZAVA

10,20%

9,64%

9,12%

8,93%

Bystřice

Týnec nad Sázavou

8,73%

8,41%


Votice

Zruč nad Sázavou

Taktéž podíl neúplných domácností na celkovém počtu domácností je v Sázavě nadprůměrný. Přitom výrazněji v případě domácností s ekonomicky závislými (nezletilými) dětmi, což představuje významnější sociální riziko, než v případech domácností, kde děti nezávisí na vyživovací povinnosti rodičů.


Podíl neúplných domácností na celkovém počtu domácností neúplné domácnosti se závislými dětmi

neúplné domácnosti bez závislých dětí

15,00% 10,00%

6,21%

6,16%

6,40%

5,61%

7,28%

6,29%

5,82%

5,60%

6,35%

5,83%

Votice

Zruč nad Sázavou

4,84% 5,00%

6,83%

6,69%

6,56%

7,72%

7,05%

6,20%

4,76%

okres Benešov

SÁZAVA

Bystřice

Týnec nad Sázavou


0,00% Česká Středočeský republika kraj

16

Město Sázava


6. Dopravní dostupnost, dojížďka do zaměstnání a škol Následující srovnání dobře ilustruje výrazně nízkou mobilitu občanů Sázavy ve srovnání s občany jiných obcí, resp. s republikovým (krajským, okresním) průměrem. Procento obyvatel, kteří dojíždějí do zaměstnání nebo do škol, je znatelně nízká. Může to být dáno buďto tím, že obyvatelé nemají potřebu dojíždění (tj. jejich potřeby v daném ohledu jsou plně saturovány v rámci obce), nebo tím, že dojížďka mimo obec je objektivně natolik problematická, že mnozí obyvatelé dávají přednost pracovním příležitostem v rámci obce, byť omezeným. S ohledem na jednoznačný fakt, že v obci výrazně dominuje (a to i v nabídce pracovních příležitostí) pouze jediný zaměstnavatel (viz část 4.3. shora) a že z hlediska studijních příležitostí a zajištění základního a středního školství je jedinou školou v obci Základní škola a mateřská škola Sázava (po jejím ukončení jsou všichni žáci v rámci povinné školní docházky odkázáni buď na dojíždění, nebo na celotýdenní pobyt v místě studia -např. na internátě či u příbuzných, a přesto ukazatel dojíždění do škol má Sázava nejnižší ze všech porovnávaných obcí, a také výrazně pod průměrem státu, kraje či okresu), je zřejmé, že platí druhá z obou hypotéz: obyvatelé dojíždět potřebují, je to ovšem spojeno s neúměrnými těžkostmi a komplikacemi. Ty jsou dány zřejmě jednak geograficky (geografická poloha obce), jednak kvalitou a dostatečností dopravní sítě a dopravního spojení.


Podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání a školy 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

8,67% 7,51%

7,49%

7,65%

7,81%

7,41%

19,88%

20,90%

Bystřice

Týnec nad Sázavou

7,78%

8,45%

6,11% 19,76%

21,05%

Česká Středočeský republika kraj

19,66%

okres Benešov

14,88% SÁZAVA

vyjíždějící do zaměstnání

24,46%

Votice

19,66%

22,26%


Zruč nad Sázavou

vyjíždějící do škol

Přirozenými spádovými uzly jsou pro Sázavu města Benešov, Kutná Hora, Kolín, Praha, Říčany a Vlašim. Z hlediska hospodářských aktivit místních ekonomických subjektů, pracovních příležitostí obyvatelstva, možností studia či jiného vzdělávání mládeže i z hlediska trávení volného času obyvatel přitom stále většího významu nabývá v rámci toho Praha jako přirozené centrum celého Středočeského kraje. Jde o dlouhodobý, celkem jednoznačně zjevný trend. Bližší informace viz též díl II, část 5 – Dopravní obslužnost (str. 43).

17

Město Sázava


7. Bydlení 7.1.

Individuální výstavba, rodinné domy

Procento rodinných domů, které nejsou obydleny, je v Sázavě ve srovnání s ostatními obcemi (s výjimkou Bystřice) nadprůměrné, taktéž je nad průměrem celostátním a krajským. Z vysvětlivek ke sčítacím formulářům sčítání lidu SLDB 2011 vyplývá, že ve statistice jsou brány v úvahu pouze rodinné domy určené pro bydlení, resp. zkolaudované stavebním úřadem a vedené v katastru nemovitostí jako stavby pro bydlení. Nejsou zahrnuty rekreační objekty (viz část 1 shora). Graf č. 29 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Procento neobydlených rodinných domů 27,11%

26,52% 22,81%

18,22%

Česká republika

19,72%

Středočeský kraj

okres Benešov

SÁZAVA

Bystřice

19,89%

20,72%

20,25%

20,65%

Týnec nad Sázavou


Votice

Zruč nad Sázavou

Následující graf ukazuje počet obydlených rodinných domů přepočtený na 1000 obyvatel obce. Ukazatel je v rámci České republiky průměrný, jinak podprůměrný. Může to znamenat buďto relativně větší počet uživatelů jednoho rodinného domu, nebo preferenci bydlení v jiných objektech, než rodinných domech (nejspíše v bytových domech, případně ve stavbách pro rekreaci). Graf č. 30 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Počet obydlených rodinných domů na 1000 obyvatel 203,77

19,53 Česká republika

36,30

Středočeský kraj

26,20 okres Benešov

21,79 SÁZAVA

celkem

179,92

159,49

151,97

148,98

223,57

220,30

202,35

29,00 Bystřice

21,16 Týnec nad Sázavou

18,38 Uhlířské Janovice

24,60 Votice

172,24

11,36 Zruč nad Sázavou

z toho rok výstavby 2001 a mladší

Sázavský domovní fond se vyznačuje poměrně nízkým procentem rodinných domů s rokem výstavby (či rekonstrukce) před rokem 1970, resp. 1920. 18

Město Sázava



Rodinné domy - procento domů postavených či rekonstruovaných před 45 a více lety 50,00% 3,14%

40,00% 30,00%

10,51%

10,98%

9,42%

10,61%

7,83%

7,08%

8,61% 26,66%

22,10%


Votice

8,67% 41,58%

20,00% 10,00%

27,69%

25,40%

23,29%

23,08%

23,24%

28,07%

okres Benešov

SÁZAVA

Bystřice

Týnec nad Sázavou


v l. 1920 až 1970

Zruč nad Sázavou

v r. 1919 a dříve

Naopak nadprůměrný je podíl rodinných domů novějších. Graf č. 32 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Rodinné domy - procento domů postavených či rekonstruovaných před 25 a méně lety 25,00% 20,00% 15,00%

10,72%

14,30%

5,00%

9,50%

11,07%

9,67%

10,63%

6,52%

7,47%

8,50%

8,66%

7,08%

8,50%

8,18%

okres Benešov

SÁZAVA

Bystřice

Týnec nad Sázavou


Votice

9,44%

10,00% 9,20%

10,91% 5,23%


v l. 1991 až 2000

v l. 2001 a později

19

4,28% Zruč nad Sázavou

Město Sázava

7.2.


Bytové domy, nájemní bydlení

Sázava vykazuje poměrně vysoký podíl bytových domů, které zůstávají ve vlastnictví obce. Statistika vychází z počtu bytových domů, ne bytů. Ve vlastnictví obce jsou přitom bytové domy menší, s malým počtem bytů. Graf č. 33 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Podíl bytových domů ve vlastnictví státu či obce 40,38% 28,92% 22,62% 14,68%

19,12%

12,91%

13,04%

11,64% 5,77%

Česká republika

Středočeský kraj

okres Benešov

SÁZAVA

Bystřice

Týnec nad Sázavou


Votice

Zruč nad Sázavou

Podíl nájemních bytů (bráno dle počtu jednotlivých bytů) je přitom relativně nízký. Lze předpokládat, že na počtu všech bytů nájemních se velmi výrazně podílí obecní bytový fond (byty vlastněné obcí). Např. družstevní nájemní bydlení se v Sázavě na rozdíl od porovnávaných obcí vůbec nevyskytuje. Graf č. 34 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Podíl nájemního bydlení - počet nájemních bytů k celkovému počtu obydlených bytů 68,06% 51,69%

49,42% 36,67% 17,04%

Česká republika

32,00% 14,41%

7,61%

Středočeský kraj

41,57% 28,28% 27,12%

okres Benešov

družstevní byty

11,99% 0,00% SÁZAVA

Bystřice

Týnec nad Sázavou

29,96% 29,87%

36,78% 4,89% Votice

4,65% Uhlířské Janovice

Zruč nad Sázavou

nájemní byty v bytových domech - jiné než družstevní

Zde je ukázán průměrný počet bytů připadající na jeden bytový dům: Graf č. 35 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Průměrný počet bytů v bytovém domě 10,51

9,25

8,91

Česká Středočeský okres republika kraj Benešov

10,18

SÁZAVA

6,94

7,60

6,69

8,28

Bystřice

Týnec nad Sázavou


Votice

20

12,04

Zruč nad Sázavou

Město Sázava


Oproti rodinným domům, u bytových domů je z hlediska jejich stáří situace opačná: Sázava vykazuje výrazně vysoké procento počtu bytových domů (nikoli jednotlivých bytů) starších než 45 let (44,58 %), resp. než 95 let (dokonce 25,30 %). Jde o výrazně nejvyšší údaj ze všech porovnávaných.


Bytové domy - procento domů postavených či rekonstruovaných před 45 a více lety 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

0,68%

25,30% 12,14%

7,52%

5,77%

7,25% 63,01%

42,66%

38,67%


36,71%

okres Benešov

1,09%

44,58%

32,69%

5,88% 13,24%

SÁZAVA

Bystřice

v l. 1920 až 1970

7,69%

Týnec nad Sázavou


48,08%

Votice

60,87%

Zruč nad Sázavou

v r. 1919 a dříve

Zároveň podíl nové zástavby v kategorii bytových domů je nízký, a pokud jde o zástavbu mladší než 15 let, dokonce nulový. Údaje přitom zohledňují rok výstavby, případně rok rekonstrukce bytového domu. Z vysvětlivek ke sčítacímu formuláři SLDB 2011 vyplývá, že rekonstrukce se bere v úvahu, pokud spočívá v nahrazení alespoň části nosných nebo obvodových zdí novými. V Sázavě jsou bytové domy, které byly po roce 2001 modernizovány např. zateplením obvodového pláště, ty s ohledem na výše uvedené nejsou ve statistice SLDB2011 vedeny v kategorii „v l. 2001 a později“; tyto částečně modernizované bytové domy ovšem nejsou ve vlastnictví obce, ale v soukromém vlastnictví, spravované společenstvím vlastníků jednotek. Graf č. 37 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)

Bytové domy - procento domů postavených či rekonstruovaných před 25 a méně lety 30,00% 25,00%

8,82%

20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

5,90% 5,91%

9,26% 6,25%


5,13% 6,63% okres Benešov

0,00% 8,43%

19,12%

SÁZAVA

Bystřice

7,53% 2,74%

v l. 1991 až 2000

Týnec nad Sázavou

v l. 2001 a později

21

1,92% 7,69% Uhlířské Janovice

3,85% 3,85%

1,09% 6,52%

Votice

Zruč nad Sázavou

Město Sázava


8. Hospodaření města 8.1.

Majetek a závazky města

Následující tabulka zachycuje základní ekonomické ukazatele ze Závěrečných účtů obce za r. 2012 až 2014. Obec setrvale vykazuje dostatek likvidních finančních prostředků. Nečerpá úvěry a půjčky, stav dlouhodobých závazků je zanedbatelný. Obec nevykazuje žádné závazky po lhůtě splatnosti. Vymahatelnost (likvidita) většiny pohledávek je dobrá, není ohroženo financování chodu obce.

Tabulka č. 1 (Zdroj: Závěrečné účty obce Sázava 2012 - 2014)

Základní údaje o majetku a závazcích (údaje uvedeny v tisících Kč) Pozemky Budovy, stavby / v účetních (netto) hodnotách Další dlouhodobý majetek hmotný a nehmotný majetek / v účetních (netto) hodnotách Dlouhodobý finanční majetek, dlouhodobé pohledávky Peníze na běžných účtech a v pokladně Dlouhodobé závazky (splatnost nad 1 rok) Krátkodobé závazky po splatnosti Vlastní kapitál Výsledek hospodaření posledního období

22

31.12.2014 39 611 379 293

Stav ke dni 31.12.2013 39 264 375 610

31.12.2012 39 503 353 265

26 040

22 527

24 242

23 031 20 144 117 0 482 282 37 337

26 311 11 727 163 0 471 684 28 746

26 565 18 017 241 0 455 417 15 026

Město Sázava

8.2.


Výše celkových příjmů a výdajů, přepočet na 1 obyv.

Při porovnávání ekonomických parametrů jednotlivých obcí je vhodné nejprve porovnat výši jejich celkových ročních disponibilních příjmů (přitom celkové roční výdaje jsou rozsahem příjmů determinovány). Ze srovnání je zřejmé, že Votice jakožto obec s rozšířenou působností průběžně disponují znatelně vyšším rozpočtem, než obce s pověřeným obecním úřadem (takovou obcí je i Sázava). Např. v r. 2014 vykazují Votice (4.596 obyv.) celkový roční objem příjmů 132,4 mil. Kč, Sázava (3.786 obyv.) vykazuje 81,9 mil. Kč. Z grafu je rovněž patrný dopad legislativní změny pravidel z rozdělování výnosů ze sdílených daní: počínaje rokem 2012 se rozdíl v celkových ročních příjmech jednotlivých obcí znatelně snížil.

Graf č. 38a (Zdroj: monitor.statnisprava.cz)

Příjmy a výdaje 2010 - 2014 250 000 200 000

TÝNEC příjmy

tis. Kč

132 417

TÝNEC výdaje

150 000

VOTICE příjmy 100 000

VOTICE výdaje ZRUČ příjmy

50 000 0 2010

ZRUČ výdaje 2011

2012

2013

2014

Graf č. 38b (Zdroj: monitor.statnisprava.cz)

Příjmy a výdaje 2010 - 2014 90 000

81 855

tis. Kč

80 000 70 000

SÁZAVA příjmy

60 000

SÁZAVA výdaje

50 000

BYSTŘICE příjmy

40 000

BYSTŘICE výdaje

30 000

U. JANOVICE příjmy

20 000

U. JANOVICE výdaje

10 000 0 2010

2011

2012

2013

2014

23

Město Sázava


Následující dvojice grafů ukazuje tytéž údaje, ovšem po přepočtení na 1 obyvatele obce. Sázava vykazuje v r. 2014 po Voticích druhý nejvyšší objem celkových ročních příjmů obce po přepočtu na 1 obyvatele.

Graf č. 39a (Zdroj: monitor.statnisprava.cz)

Příjmy a výdaje na 1 obyv. 2010 - 2014 50 Kč 45 Kč 37,92 40 Kč 35 Kč 28,71 30 Kč 25 Kč 20 Kč 13,71 15 Kč 10 Kč 5 Kč 0 Kč 2010 2011

TÝNEC příjmy/obyv

28,81

TÝNEC výdaje/obyv

26,66

VOTICE příjmy/obyv

20,68

19,29

VOTICE výdaje/obyv ZRUČ příjmy/obyv

18,26 13,20 2012

ZRUČ výdaje/obyv 2013

2014

Graf č. 39b (Zdroj: monitor.statnisprava.cz)

Příjmy a výdaje na 1 obyv. 2010 - 2014 25 Kč

19,11

21,74 19,47

20 Kč

17,04 15,05

15 Kč 15,12

15,35 10 Kč

13,08

13,59

5 Kč 0 Kč 2010

2011

2012

2013

2014

24

SÁZAVA příjmy/obyv SÁZAVA výdaje/obyv BYSTŘICE příjmy/obyv BYSTŘICE výdaje/obyv U. JANOVICE příjmy/obyv U. JANOVICE výdaje/obyv

Město Sázava

8.3.


Vývoj rozpočtových přebytků / schodků

Následující graf zachycuje vývoj rozpočtových přebytků a schodků v průběhu období 2000 až 2014, ve srovnání s pěti jinými obcemi. Sázava dlouhodobě udržuje vyrovnané rozpočtové hospodaření (s nepříliš výraznými meziročními provozními výchylkami). Údaje jsou přepočteny na 1 obyvatele. Graf č. 40 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Roční přebytky a schodky hospodaření - přepočet na 1 obyvatele 10 000,00 7 500,00 5 000,00 2 500,00 0,00 -2 500,00 -5 000,00 -7 500,00 -10 000,00 -12 500,00 -15 000,00

Bystřice

Týnec nad Sázavou


3 772 Kč 3 149 Kč

152 Kč

503 Kč

Votice

1 859 Kč

41 Kč

3 472 Kč

Sázava

1 271 Kč 2 099 Kč

2 365 Kč

196 Kč -281 Kč

-5 414 Kč

Zruč nad Sázavou

-743 Kč

-1 891 Kč

-4 443 Kč

Návazně je zachycen příznivý vývoj kumulovaného rozpočtového přebytku. (Vyšší hodnotu než Sázava udávají k 31.12.2014 pouze Uhlířské Janovice.)

Graf č. 41 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Kumulovaný přebytek/schodek roč. rozpočtů - přepočet na 1 obyv. 15 000,00 12 500,00 10 000,00 7 500,00 5 000,00 2 500,00 0,00 -2 500,00 -5 000,00 -7 500,00 -10 000,00 -12 500,00 -15 000,00 -17 500,00 -20 000,00 -22 500,00

Bystřice

Týnec nad Sázavou


Votice

Sázava

5 634 Kč 6 108 Kč 3 534 Kč 3 743 Kč 2 263 Kč

41 Kč

-2 241 Kč -5 374 Kč

Zruč nad Sázavou

-5 542 Kč

-662 Kč -2 521 Kč

-2 393 Kč

-9 817 Kč -9 314 Kč

25

-466 Kč

-1 209 Kč

Město Sázava

8.4.


Struktura příjmů města

Přepočet údajů o výši a struktuře ročních příjmů na 1 obyvatele obce umožňuje porovnání s 5 dalšími obcemi: v součtu příjmů daňových, nedaňových a kapitálových Sázava výrazně nevybočuje z průměrných hodnot. Rozdílná úroveň financování jednotlivých obcí je dána rozdílným objemem využitých dotačních prostředků. Graf č. 42 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Výše a struktura ročních příjmů na 1 obyv., průměr 2007-2014 [Kč] 32 000 30 000 28 000 26 000 24 000 22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

12 797

478 4 834 1 256 2 920

4 536

3 938 934 2 720

1476 212 1 693

938 3 157

10 279

9 910

9 224

10 581

Sázava

Bystřice

Týnec nad Sázavou


8 952

kapitálové

6 385 1 865 3 320 12 676

Votice [ORP]

dotace

nedaňové příjmy daňové příjmy

9 560

Zruč nad Sázavou

V objemu čerpaných dotací (přepočet na 1 obyvatele) Sázava vykazuje průměrnou hodnotu. Rok 2015 je příslibem zvýšení tohoto ukazatele. Graf č. 43 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Roční příjem z dotací přepočtený na 1 obyvatele - průměr za r. 2007-2014 12 797 Kč

8 952 Kč

4 834 Kč

4 536 Kč

3 938 Kč

1 212 Kč

Sázava

Bystřice

Týnec nad Sázavou

26


Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Město Sázava


Vývoj čerpání dotací v osmiletém období ukazuje následující srovnání: Graf č. 44 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Podíl dotací na celkových ročních příjmech na 1 obyvatele - průběh v l. 2007-2014, průměr 46,93%

55,25% 39,58% 37,78%

44,64%

37,00% 33,86%

39,93%

25,40% 25,06% 24,96% 12,72%

26,75% 21,67%

23,89% 15,17% 9,12% 14,61% 20,06% 8,55% 5,27% 7,53%

14,51%

21,19%

40,47% 29,23% 20,70%

Bystřice

Týnec nad Sázavou

2009-10 2011-12 2013-14

20,02%

průměr

17,81%

11,83% Sázava

2007-08


27

Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Město Sázava

8.5.


Investiční (kapitálové) výdaje města

Zde je ukázán objem vynaložených investičních výdajů, přepočtený na 1 obyvatele). Údaj platný pro Sázavu je na úrovni 65 % průměru za všechny obce. Graf č. 45 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Roční investiční výdaje přepočtené 1 na obyvatele - průměr za r. 2007-2014

9 683 Kč

6 691 Kč

6 667 Kč 5 884 Kč 4 722 Kč 3 797 Kč

3 747 Kč

Sázava

Bystřice

Týnec nad Sázavou


Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích v čase je u všech obcí kolísavý, ovlivněný jednorázovými významnými investičními akcemi. Jednoznačný trend během 8 let vysledovat nelze. U Týnce nad Sázavou představuje výrazný jednorázový nárůst investice do technické infrastruktury v r. 2008 (kanalizace, částka 165 mil. Kč), u Zruče nad Sázavou investice do rekonstrukce zámku s největším objemem v l. 2009-2010 (78 mil. Kč). Graf č. 46 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Podíl investic na celkových ročních výdajích na 1 obyvatele - průběh v l. 2007-2014, průměr 51,33%

49,92%

40,73%

40,02%

38,00%

37,18%

34,93% 23,27% 25,18%

26,49%

31,88%

32,52% 22,78%

38,56% 21,32%

24,16%

22,55%

11,24%

20,82%

25,51% 17,99%

26,29%

Bystřice

Týnec nad Sázavou


28

34,38% 25,66%

2011-12 2013-14 průměr

23,41% 13,22% Votice [ORP]

2007-08 2009-10

16,75%

9,94% 12,22%

Sázava

20,72%

Zruč nad Sázavou

Město Sázava


8.6.

Využití cizí zdrojů financování; zadluženost

Důležitým kritériem je objem financování z cizích zdrojů. Úvěrové financování využívá Bystřice, Týnec nad Sázavou a Zruč nad Sázavou. (Bystřice přitom čerpá půjčky v posledních 4 letech každoročně.) Ostatní obce úvěrové financování nevyužívají. Graf č. 47 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Půjčky přijaté v l. 2010-2014 - přepočet na 1 obyvatele Sázava

Bystřice

Týnec nad Sázavou


Votice [ORP] Zruč nad Sázavou 3 689 Kč

2 096 Kč 1 870 Kč

1 819 Kč 1 244 Kč

1 152 Kč

141 Kč 2010

2011

2012

2013

2014

Následující graf zachycuje, jak úvěrové financování zatěžuje rozpočet té které obce v průběhu let 2011 – 2014. Údaje opět přepočteny na 1 obyvatele. Sázava a Uhlířské Janovice jsou jediné obce, aktuálně nezatížené úvěrovým financováním. U Sázavy jsou splátky půjček do r. 2012 dány úvěrovým financováním dříve uskutečněných investičních akcí (technická infrastruktura obce). Graf č. 48 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

Dluhová služba - splátky půjček (včetně úroků) v l. 2010-2014 přepočet na 1 obyvatele Sázava 2 500 Kč 2 250 Kč 2 000 Kč 1 750 Kč 1 500 Kč 1 250 Kč 1 000 Kč 750 Kč 500 Kč 250 Kč 0 Kč


Bystřice

Týnec nad Sázavou

Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

2 158 Kč

939 Kč 108 Kč 2010

2011

2012

29

0 Kč 2013

0 Kč 2014

Město Sázava

8.7.


Struktura výdajů města podle účelu

Následující soubor grafů č. 49 až 63 ukazuje preference každé z obcí, pokud jde o alokaci -

celkových výdajů kapitálových výdajů

do jednotlivých oblastí života obce. Jde o údaje zprůměrované za období 2007 až 2014 (čímž se pro účely srovnání eliminují meziroční výkyvy). Porovnání je opět umožněno přepočtem údajů za 1 obyvatele. Procentuální údaje uvedené v grafu pro jednotlivé obce vyjadřují podíl kapitálových (investičních) výdajů na celkových výdajích, které ta která obec vynaložila na daný účel. Jednotlivé oblasti života jsou vymezeny podle jednotlivých paragrafů rozpočtové skladby, v některých případech (kde je to logické) jsou přitom spojeny do větších celků: 1. silnice a chodníky (tj. zahrnuje veškeré pozemní komunikace, včetně například parkovišť či obdobných plošných staveb) 2. kanalizace (dle příslušného rozpočtového paragrafu „kanalizace“) 3. veřejné osvětlení 4. údržba zeleně a péče o vzhled obce 5. sběr, svoz a likvidace odpadu (zahrnuje veškerý komunální odpad) 6. bytové hospodářství (zahrnuje péči o bytový fond ve vlastnictví obce; nezahrnuje příspěvky na individuální bytovou výstavbu, které systematicky poskytují Uhlířské Janovice a Týnec nad Sázavou) 7. nebytové hospodářství (zahrnuje výdaje na údržbu, opravy a rozvoj nemovitého majetku, který slouží k pronájmu či jinému užívání v rámci nebytového hospodářství; u Sázavy je ukazatel významně ovlivněn investicí 15,6 mil. Kč realizovanou v r. 2013, jejíž významnou součástí byla adaptace Domu služeb na nové sídlo městského úřadu.) 8. bezpečnost, požární ochrana 9. provoz veřejné silniční dopravy (v případě Sázavy uveden každoroční příspěvek regionálnímu sdružení autobusových dopravců Benebus, ostatní obce zřejmě vykazují příspěvek obdobný) 10. základní škola, mateřská škola, zajištění školního stravování (poslední se netýká Sázavy). Nezahrnovány výdaje týkající se podpory základní umělecké školy (Zruč nad Sázavou). 11. sociální péče – pečovatelská služba, osobní asistence, pomoc zdravotně postiženým, příspěvek na péči, další sociální příspěvky (u jiných obcí identifikovány např. na provoz vozidla). Votice vykazovaly v této kapitole až do konce r. 2010 velmi vysoké částky, sociální péče byla podle tehdejší legislativy financována prostřednictvím rozpočtů obcí s rozšířenou působností. 12. obnova kulturních památek (v případě Sázavy zahrnuta též významná položka 3,33 mil. Kč, vykázaná v r. 2014 v paragrafu rozpočtové skladby Pohřebnictví) 13. kultura (zahrnuty veškeré oblasti týkající se kultury, kromě obnovy kulturních památek, vč. např. provozování muzea či knihovny; nezahrnovány sdělovací prostředky a záležitosti církví). 14. volný čas, tělovýchova, sport (zahrnuje jak volnočasové aktivity dětí a mládeže, tak i dospělých; u Bystřice, Votic a Zruče nad Sázavou zahrnuta též péče o sportovní zařízení v majetku obce) 15. činnost místní správy (zahrnuje údaje uvedené v takto vymezeném paragrafu rozpočtové sklady)

30

Město Sázava



SILNICE A CHODNÍKY - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem

průměr celkových výdajů za všechny obce

2 583 Kč 2 208 Kč 1 647 Kč

1 716 Kč

1 426 Kč

1 124 Kč 36,20% 596 Kč

21,15% 238 Kč Sázava

Bystřice

1 308 Kč

39,69% 566 Kč

55,62% 1 437 Kč

49,99% 1 104 Kč

29,86% 391 Kč

Týnec nad Sázavou Uhlířské Janovice

Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 722 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 42,07 % Graf č. 50 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

KANALIZACE - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

1 003 Kč 24,74% 193 Kč 48 Kč Sázava

celkem 91,63%4 890 Kč 4 481 Kč


91,83% 101 Kč 110 Kč

41,40% 205 Kč 85 Kč Bystřice


89,39% 531 Kč 594 Kč

Votice [ORP]

0,00% 0 Kč 24 Kč Zruč nad Sázavou

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 874 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 87,14 % Komentář k Sázavě: V Sázavě byly významné investice do technické infrastruktury (kanalizace, vodovod, plynové vedení) realizovány již v období 1998 – 2002.

31

Město Sázava



OSVĚTLENÍ - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem

průměr celkových výdajů za všechny obce 1 141 Kč 79,21% 904 Kč 632 Kč

547 Kč

506 Kč 333 Kč

407 Kč 262 Kč

17,27% 87 Kč

14,40% 48 Kč

Sázava

Bystřice

12,23% 32 Kč

7,44% 30 Kč


5,91% 37 Kč Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou


ÚDRŽBA ZELENĚ, PÉČE O VZHLED OBCE - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyv. - průměr za 2007-2014 investiční

celkem


1 750 Kč

773 Kč 684 Kč 3,64% 28 Kč Sázava

467 Kč 38,28% 179 Kč Bystřice

516 Kč 0,00% 0 Kč

12,23% 214 Kč


360 Kč

240 Kč 0,00% 0 Kč

16,19% 58 Kč

Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 80 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce):

11,70 %

Komentář k Sázavě: Sázava vykazuje nadprůměrnou hodnotu díky r. 2014, kdy proběhla dotační akce Revitalizace zeleně; V paragrafu Péče o vzhled obce vykázáno jako běžný výdaj ve výši 7,917 tis. Kč (tj. 2103 Kč / obyv.).

32

Město Sázava



SBĚR, SVOZ A LIKVIDACE ODPADŮ - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem


1 448 Kč

1 429 Kč 1 135 Kč

1 160 Kč

993 Kč

970 Kč

11,06% 158 Kč

1,52% 15 Kč

Sázava

Bystřice

987 Kč

6,76% 67 Kč

18,39% 266 Kč

0,45% 5 Kč


Votice [ORP]

13,18% 130 Kč Zruč nad Sázavou

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 107 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 9,22 %

Graf č. 54 (Zdroj: www.rozpoc etobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

BYTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem

průměr celkových výdajů za všechny obce 3 442 Kč

1 877 Kč 1 378 Kč

1 126 Kč 40,73% 459 Kč

Sázava

1 125 Kč 26,55% 286 Kč 76 Kč Bystřice

8,39% 94 Kč

22,11% 91 Kč

413 Kč


9,67% 333 Kč

Votice [ORP]


Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 204 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 14,80 %

33

Město Sázava



NEBYTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem


2 574 Kč 62,76% 1 616 Kč

1 892 Kč

57,44% 788 Kč

63,11% 1 194 Kč

1 373 Kč

1 133 Kč 5,05% 193 Kč 10 Kč Sázava

Bystřice

22,29% 709 Kč 158 Kč

0,00% 0 Kč 54 Kč


Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 628 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 55,43 % Komentář k Sázavě: Sázava vykazuje nadprůměrnou hodnotu díky r. 2013, kdy proběhla adaptace prostor 2. NP Domu služeb na sídlo Městského úřadu; v rozpočtovém paragrafu Nebytové hospodářství vykázáno jako kapitálový výdaj ve výši 15,653 tis. Kč (tj. 4153 Kč / obyv.). Do paragrafu Činnost místní správy (viz graf č. 60) nezahrnuto. Graf č. 56 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)

BEZPEČNOST A POŽÁRNÍ OCHRANA - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem


695 Kč

683 Kč

464 Kč

420 Kč

397 Kč

329 Kč 258 Kč

27,61% 91 Kč

Sázava

17,73% 74 Kč

Bystřice

13,50% 35 Kč

8,21% 33 Kč


21,31% 146 Kč

Votice [ORP]

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 68 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 34


14,66 %

Město Sázava



PROVOZ VEŘEJNÉ SILNIČNÍ DOPRAVY - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyv. - průměr za 2007-2014 investiční

celkem

průměr celkových výdajů za všechny obce 891 Kč

70,64% 629 Kč

234 Kč

141 Kč

0,00% 0 Kč Sázava


144 Kč 0,87% 1 Kč

0,00% 56 Kč 0 Kč


0,00% 0 Kč 22 Kč Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou


ŠKOLY (ZŠ a MŠ), ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyv. - průměr za 2007-2014 investiční 4 108 Kč

celkem


70,39% 2 892 Kč 2 537 Kč

3 151 Kč 2 734 Kč 2 116 Kč

1 690 Kč 40,92% 866 Kč

41,26% 1 300 Kč

41,81% 1 143 Kč

1 423 Kč

19,90% 283 Kč

11,84% 200 Kč Sázava

Bystřice


Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 1 114 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 43,91 % Komentář k Sázavě: Za r. 2014 vykázáno 2,078 tis. Kč (tedy 552 Kč / obyv.) v kapitole Základní škola, v důsledku započetí dotační akce Zateplení obvodového pláště školních budov. Akce pokračuje v r. 2015, výrazně naroste objem kapitálových výdajů alokovaných v předmětném rozpočtovém paragrafu. 35

Město Sázava



SOCIÁLNÍ PÉČE - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem


1 247 Kč 0,00% 0 Kč 139 Kč Sázava


26,98% 676 Kč 182 Kč

0,00% 245 Kč 0 Kč


0,00% 444 Kč 0 Kč

0,00% 0 Kč Votice


Zruč nad Sázavou

2,45 %


OBNOVA KULTURNÍCH PAMÁTEK - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem

průměr celkových výdajů za všechny obce 94,14% 3 643 Kč 3 429 Kč

76,13% 289 Kč 683 Kč

379 Kč

Sázava


0,00% 0 Kč 9 Kč

0,00% 0 Kč 0 Kč


16,29% 6 Kč 34 Kč Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 621 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 90,92 % Komentář k Sázavě: Za rok 2013 vykázáno 3,329 tis. Kč (tedy 883 Kč / obyv.) v rozpočtovém paragrafu Zachování a obnova kulturních památek - rekonstrukce areálu U Martina. Za rok 2014 vykázáno 3,328 tis. Kč (tedy 884 Kč / obyv.) v rozpočtovém paragrafu Pohřebnictví – rekonstrukce hřbitova U sv. Anny.

36

Město Sázava



KULTURA (ostatní) - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem


801 Kč

791 Kč

595 Kč

520 Kč

509 Kč

526 Kč

421 Kč

10,71% 86 Kč

0,00% 0 Kč

Sázava

Bystřice

0,19% 1 Kč

0,00% 0 Kč


2,32% 18 Kč

0,32% 2 Kč

Votice [ORP]


Zruč nad Sázavou

3,04 %


VOLNÝ ČAS, TĚLOVÝCHOVA, SPORT - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem


62,17% 928 Kč

520 Kč 38,18% 260 Kč 99 Kč Sázava

522 Kč


51,72% 330 Kč 171 Kč

0,00% 46 Kč 0 Kč


37,22% 194 Kč

Votice [ORP]

Zruč nad Sázavou

Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 255 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 49,03 % Komentář k Sázavě: V r. 2014 vykázáno 2,43 tis. Kč (tedy 645 Kč / obyv.) jako investiční transfer – dotace Tělovýchovné jednotě Sázava na rekonstrukci povrchu atletického stadionu.

37

Město Sázava



ČINNOST MÍSTNÍ SPRÁVY - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014 investiční

celkem


3 721 Kč 3 268 Kč

2 951 Kč

2 868 Kč

2 562 Kč 1 458 Kč

78 Kč Sázava

1,59% 23 Kč Bystřice

3,29% 97 Kč

14,35% 534 Kč


3,76% 227 Kč Votice


Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 171 Kč Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 5,24 % Komentář k Sázavě: Kapitálový výdaj r. 2013 ve výši 15,653 tis. Kč (tj. 4153 Kč / obyv.) na úpravu prostor 2. NP Domu služeb na nové sídlo měst. úřadu vykázán v rozpočt. paragrafu Nebytové hospodářství (graf č. 52).

9. Shrnutí základních poznatků plynoucích z komparační analýzy: Z porovnání statistických a ekonomických údajů šesti vybraných obcí je zřejmé, že Sázava vykazuje tyto charakteristické parametry: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7.

8. 9. 10. 11. 12. 13.

dlouhodobě setrvalý stav počtu obyvatel výrazně nízká migrace obyvatelstva výrazný charakter sezónně-rekreačního sídla, resp. spádového uzlu pro okolní rekreační lokality z hlediska věkové struktury nadprůměrné zastoupení obyvatel v kategorii 55-74 let z hlediska vzdělanostního složení vysoký podíl obyvatel se základním a středním vzděláním bez maturity, naopak nízký podíl obyvatel s VŠ vzděláním vyšší procento zastoupení těch skupin, které mohou být ohroženy sociálními riziky (nejvyšší rozvodovost, nejvyšší podíl neúplných domácností se závislými dětmi, nejvyšší podíl osob s nezjištěnou ekonomickou aktivitou), a to při velmi nízké míře nezaměstnanosti velmi vysoký podíl zaměstnanců Kavalierglass, a.s. na celkovém počtu zaměstnanců v obci, resp. významné postavení dominantního zaměstnavatele; vysoká míra ekonomické závislosti obyvatelstva na tomto dominantním zaměstnavateli značně komplikovaná dopravní dostupnost, prokazatelná zjištěnými objektivními daty nadprůměrné procento neobydlených rodinných domů, zároveň nejnižší přepočtený podíl obydlených rodinných domů na 1000 obyvatel vysoký podíl bytových domů ve vlastnictví obce výrazně zastaralý bytový fond (bytové domy) dlouhodobě vyrovnané hospodaření, se zřetelným kumulovaným přebytkem financování z vlastních zdrojů, bez nutnosti využití úvěrů či půjček 38

Město Sázava

II.


Vybrané oblasti života města – stav ke konci r. 2015 1. Pozemky ve vlastnictví města

Výměra katastru Sázavy představuje 20,418,035 m2 pozemků z to v majetku města 1,695,336 m2, což představuje 8,3 % z katastrálního území. Ostatní pozemky patří státu a soukromým subjektům, tedy právnickým či fyzickým osobám. Tabulka č. 2 (Zdroj: Katastr nemovitostí)

Převážnou část (téměř 70%) městských pozemků tedy tvoří lesy, silnice, místní komunikace a manipulační plochy. Ze zbývajících 30% je část v ochranném pásmu dráhy nebo vedení vysokého napětí, v zátopovém pásmu a ve svažitých terénech, nicméně i pro tyto pozemky je třeba hledat racionální využití, stejně jako pro malou část cenných stavebních pozemků. Mnohé z těchto pozemků jsou součástí tzv. významných krajinných prvků (viz dále část 7 – Životní prostředí a příroda), např. údolní niva či les. V úvahu tak přichází využití např. pro rekreaci při citlivé údržbě. Podrobná evidence městských pozemků, pro svůj velký rozsah, není součástí materiálu. Jedná se o 827 pozemkových parcel. Z tohoto počtu je zatím vytipováno 11 pozemků ve vlastnictví města jako stavebních o celkové výměře 20.321m2. Ne všechny jsou však pro stavbu ideální (plnohodnotné) vzhledem k poloze, tvaru pozemku a sklonu terénu. Významná plocha katastru a také pozemků města – (téměř 42%) je zalesněna. Les vyžaduje náležitou dlouhodobou odbornou péči, ale také přináší do rozpočtu města peníze. Analýza stavu a návrhy na lepší využití lesů, aniž by docházelo k jejich devastaci, bude zadána odborníkům. Výrazné tržní zhodnocení majetku města, ale i majetku občanů v záplavovém pásmu přinesou připravovaná protipovodňová opatření, jejichž realizace bude zahájena v nejbližší době.

39

Město Sázava


Nejvýznamnější nezastavěné pozemky v majetku města: 1. Parc. č. 53/1, 58-62, 679/11, kú. Černé Budy – „centrum - podzámčí“, 18.690 m2, orná půda, trvalý travní porost, manipulační plocha, ostatní plocha Pozemek je považován ze rezervu pro případný další rozvoj v budoucnosti, přesahující časový rámec rozvojového plánu, např. jako „nové centrum Sázavy“ dle stávající studie, komplexní zástavbou ve spolupráci s investorem. Současné využití je možné takové, které předmětnému záměru nebrání (jako veřejná zeleň, v jižní části v blízkosti hráze např. sportoviště apod.) a je v souladu se stávajícím územním plánem. 2. Parc. č. 421/1, kú Sázava „u společenského domu“, 5.078 m2, jiná plocha, ostatní plocha Rezerva, možné budoucí využití pro přeložku ulice K Havránkám, stavby typu zázemí pro služby, bytový dům, parkovací plocha apod., resp. kombinace těchto účelů. 3. Parc. č. 683/5, 689/2, kú Černé Budy „lesopark“, 12.125 m2, ostatní plocha Možné využití dle stávající studie“ lesopark s mokřadem a multifunkční tůní (příroda, zimní bruslení). 4. Parc. č. 1488/33 – 1488/35, 1488/41-1488/43, kú Sázava „Křemelka“, 5.254 m2, orná půda, ZPF, 6 parcel pro výstavbu rodinných či bytových domů, směnu pozemků apod. 5. Parc. č. 1436, k.ú. Sázava, „pod Martinem“, 1.817 m2, sportoviště a rekreační plocha Možné využití jako veřejná zeleň a sportoviště, s možností parkování při akcích v areálu U Martina.

2. Bytový fond V Sázavě je celkem 81 bytových domů, ve kterých je 854 bytů. Z toho v majetku města je 25 bytových domů se 138 byty, tedy cca 16,2 % sázavských bytů. Ostatní byty v bytových domech jsou v osobním (soukromém) vlastnictví, správa každého bytového domu je zajišťována prostřednictvím společenství vlastníků jednotek. O privatizaci bytů a bytových domů, které jsou v současnosti ve vlastnictví města, nebyl v 90. letech zájem. Jedná se z velké části o domy postavené v první polovině minulého století, a přestože jsou průběžně opravovány a část z nich byla rekonstruována, nesplňují ve většině případů kritéria moderního a úsporného bydlení. Bytové domy v majetku města: 1. čp. 94 Nádražní: V domě je 9 bytových jednotek vymezených podle zákona o vlastnictví bytů a jednotlivě zapsaných v katastru nemovitostí (příprava na prodej bytů nájemníkům). Jde o budovu postavenou jako hotel, zřejmě začátkem minulého století. Pro bytové využití by byla potřebná rekonstrukce jednotlivých bytů (vysoká výška místností, některé malometrážní byty mají WC a koupelnu přístupnou přes společnou chodbu), ale i celková rekonstrukce budovy (dokončení oprav střešní krytiny, výměna oken, zateplení a oprava fasády, obnovení izolace proti vzlínání vody) a dosáhnout lepších údajů v energetickém štítku budovy - současnost kategorie G - mimořádně nehospodárné.

40

Město Sázava


2. čp. 86, čp. 329 „Likérka“ (ul. Pražská): Jak název napovídá, jde o stavbu, která sloužila jako průmyslová a koncem minulého století ještě byla využívána jako středisko Okresního podniku služeb, jako kanceláře a dílny. Postupnou úpravou byly v čp. 86 zhotoveny 4 byty a v čp. 329 jeden byt. Objekt dále slouží jako prodejna a ordinace veterináře, sklady stavebního materiálu. Objekt potřebuje opravu střechy, stropů, výměnu některých oken a opravu fasády s cílem dosáhnout lepšího zatřídění v energetické stupnici - současnost G - mimořádně nehospodárné. 3. čp. 12, ul. Husova: V domě jsou 2 byty - nově upravené, střecha opravená, fasáda původní, zařazeno do energetické třídy G- mimořádně nehospodárné, dům není zateplen. Byt vybudovaný v přilehlé bývalé stodole byl vyklizen a zrušen, přístavek je navržen k demolici. 4. čp. 17– ul. Husova ul. („Pánovy domy“): V tomto domě je 7 bytů, jeden byt v přízemí byl opraven a nově byly v podkroví zhotoveny 3 malometrážní byty. Střecha je nová. Objekt trápí vlhkost zdiva, která se projevuje oprýskáváním opravené fasády. Výplně stavebních otvorů potřebují výměnu, stavba není zateplena. Objekt je ve třídě G - mimořádně nehospodárný. 5. čp. 18– ul. Husova ul. („Pánovy domy“): V tomto domě je evidován jeden byt. Interiér i venkovní vzhled budovy vykazuje známky vybydlení a celkově se jeví jako zanedbaný. Objekt potřebuje celkovou sanaci. Zařazen jako G - mimořádně nehospodárný 6. čp. 83– ul. Husova ul. („Pánovy domy“): V domě je 6 bytů nově zbudovaných v rámci dodací pro nízkopříjmovou skupinu obyvatel. Interiér je na dobré úrovni. Střecha byla nově položena včetně trámoví. Fasáda opravena, ale projevuje se zde také vlhkost zdiva opadáváním opravené omítky. Okna a dveře byly vyměněny při rekonstrukci, nezatepleno. Zařazeno do F - velmi nehospodárné. 7. čp. 441 „Zázemí U Martina“: Součástí je 1 byt (správce areálu) ve II. NP. V I. NP nebytový prostor, využívaný pobočkou ZUŠ Čáslav. V bytě aktuálně řešen problém s okny. Energetická kategorie G (mimořádně nehospodárná), v budoucnu by bylo vhodné zateplit. 8. čp. 149 – 152, čp. 153 – 154 Dělnická Celkem 24 bytů (užitná plocha 36-38 m2). Aktuální potřeba oprav vodovodních rozvodů (řešení vlhkosti ve sklepech), a dále oprava fasády (vč. zateplení). Provedena byla výměna oken. K dispozici je projektová dokumentace (pro SP) na půdní vestavbu malometrážních bytů (vydáno stavební povolení, splatnost do září 2016). Objekty zařazeny v energetické třídě G - mimořádně nehospodárné. 9. čp. 81 „Kácek“ Celkem 7 bytů, vč. podkrovního bytu. V r. 2015 provedena oprava střechy. Nutná výměna oken, oprava fasády. Ze sklepů se odčerpává voda pomocí čerpadel s plovákovým spínačem. Zařazeno do energetické třídy G - mimořádně nehospodárné.

41

Město Sázava


10. čp. 87 „Kácek“ V domě jsou 4 byty. Celkově špatný stav (střecha, vlhkost především v 1. NP, momentálně z tohoto důvodu nevyužitelné). Zpracována studie na půdní vestavbu malometrážních bytů. 11. čp. 82, 86, 224 – „Kácek“ Celkem 18 bytů. Plechová střecha v relativně dobrém stavu. Problémy se vzlínající vlhkostí ve zdivu, projevující se oprýskáním omítky, nutná výměna oken a oprava fasády včetně zateplení. V čp. 86 je ze 7 bytů 6 se sníženou kvalitou = společné WC. Pro aktuální potřebu bydlení nutná rekonstrukce interiéru. Objekty zařazeny do energetické třídy G - mimořádně nehospodárné. 12. čp. 84, 85 „Kácek“ Čp. 84 zahrnuje 1 byt, čp. 85 zahrnuje 5 bytů. Byt v čp. 84 je vybudován z bývalé hospodářské budovy. Objekt potřebuje celkovou vnitřní i vnější rekonstrukci. Zařazeno do energetické třídy G - mimořádně nehospodárné. 13. čp. 435 a 436, čp. 437 a 438 – ul. Na Křemelce Čtyři městské pavlačové domy se 48 byty Na Křemelce byly kolaudovány jako sociální byty s dotací státu v r. 1997 na úrovni tehdejších standardů a slouží jako malometrážní byty. Podle podmínek dotace musí zůstat v majetku obce 20 let. Průběžně probíhá oprava odpadního potrubí, včetně vyvolané rekonstrukce koupelen, a to u sedmi bytů v přízemí. Devět jich již bylo v minulosti opraveno (řešení vlhkosti).

3. Nebytový fond Nejvýznamnější nebytové objekty v majetku města: 1. Budova bývalého MÚ (vč. 2 vedlejších staveb) Objekt není komerčně využíván, slouží pro potřeby mateřské školy a městské policie, u kterých je zřizovatelem město. Byla provedena rekonstrukce, výměna oken a dveří, v budoucnu bude vhodné řešit fasádu, popř. zateplení a odizolování spodní části budovy od vlhkosti. 2. Areál U Martina - kostel, kaple, zázemí (v 1. NP nebytové prostory, v 2. NP byt správce) Kostel je využíván jako výstavní a koncertní síň. Objekt je zasažen vzlínající vlhkostí, která by se dala snížit drobnými úpravami - vyvedení dešťových svodů mimo terén v blízkosti zdiva a vyčištění terénu kolem zdiva od náletů a nevhodně osazených dřevin - podrobněji popsáno v posudku stavby od Ing. C. Novotné. Kaple a přilehlý bývalý hřbitov byly v roce 2013 zrekonstruovány a proměnil se v novou oázu klidu v centru města. Vzniklý park s venkovním pódiem a lapidárium je využíván pro různé kulturní a společenské akce. 3. Zdravotní středisko Objekt využíván komerčně – prostory pronajímány provozovatelům zdravotnických zařízení. V letošním roce byly dodány hlavice na topení. Energetická kategorie B (velmi úsporná). V této budově jde pouze o provozní záležitosti např. malování, oprava popř. výměna lina ap.

42

Město Sázava


4. Kulturní dům V letošním roce byly dodány hlavice na topení. Energetická kategorie G. Budova má vyměněna okna a další zlepšení energetické náročnosti budovy lze zřejmě pouze zateplením. Často probíhají vynucené opravy veřejných WC. 5. Městský úřad Druhé nadzemní podlaží slouží výhradně potřebám Městského úřadu, první nadzemní podlaží je celé komerčně využíváno (k pronájmu). Budova je po rekonstrukci, energetická kategorie A - mimořádně úsporná. 6. Komplex budov ZŠ a MŠ Komplex budov je v letošním roce po rekonstrukci Energetická kategorie A - mimořádně úsporná. Ve velmi blízké době (i z důvodu současné havárie TUV) bude třeba vyměnit rozvody topení a teplé vody v SO02 - druhý stupeň (nová budova). V areálu se též nachází stavba tělocvičny, která se potýká s problémy odvodu odpadních vod - stavba je založena nízko a odvodové spády jsou vzhledem k dimenzi potrubí zřejmě nedostatečné. Součástí areálu ZŠ je též venkovní sportoviště, v současnosti využívané je pro školní potřebu. 7. Společenský dům Budova postavená sklárnami Kavalier s původním záměrem využití pořádání tanečních zábav ale také jako vzdělávací centrum. Objekt je komerčně využíván k pronájmu: diskotéka, restaurace, kadeřnictví a zázemí pro sociální službu, kanceláře. V příštím roce by bylo vhodné vyměnit zbývající okna (jedna strana je již hotová) a vstupní dveře, což povede ke zlepšení energetické náročnosti budovy. V současné době je energetická kategorie E (nehospodárná). 8. Zázemí tech. služeb a sběrného dvora (čp. 500) Jedná se o budovu, kde jsou dílny, garáže a kancelář. V této budově dochází průběžně k běžným opravám a úpravám tak, aby bylo vyhověno vzrůstající potřebě funkce sběrného dvora a zázemí pro údržbu městské zeleně. Energetická kategorie F (velmi nehospodárná), což je dáno zřejmě tím, že všechny místnosti nejsou vytápěny. Zpevněná plocha na pozemku a oplocení je po rekonstrukci v roce 2009. 9. Městská ubytovna (vč. garáže) Na ubytovně byla provedena rekonstrukce koupelen a kuchyně a byly opraveny okapy. V půdním prostoru by bylo možné vybudovat další ubytovací kapacitu. Garáže jsou v současnosti v uspokojivém stavu, k účelu, ke kterému slouží (k parkování vozidel a jako sklad). Nutná oprava střechy. 10. -

-

Další stavby: hasičská zbrojnice „Panská stodola“ bývalá čistička odpadních vod ul. Pražská – předmětem pronájmu hasičárna Čeřenice domek osadního výboru v Bělokozlích kapličky a drobné sakrální stavby: Vosovka; Habrovka; u sv.Anny; na Krkavčích skalách; u Čertovy Brázdy; sv. Jana Nepomuckého; sv. Kříže; sv. Anny v Dojetřické; kříž v Anenské ul., dojetřický kříž; kříž ke Xaverovu; kříž na návsi v Bělokozlech; zvonička v Čeřenicích pomníky padlých: u Hotelu Sázava; Ivana Javora; Bělokozly; Čeřenice; hrob Oldřicha Režného; hrob faráře Bendla 43

Město Sázava


4. Dopravní a technická infrastruktura Provedené opravy a rekonstrukce místních komunikací v období let 2010 – 2015: Rok 2010: Rok 2011: Rok 2012: Rok 2013: Rok 2014: Rok 2015:

V Edenu, k Tunelům Pod Čihadlem Revoluční Ke Kopaninám (1. et.) Oblačná Večerní Průjezd Čeřenicemi Ke Kopaninám (2. et.) Pod třešňovkou, Anenská Školská

rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce nová komunikace nová komunikace nová komunikace rekonstrukce nová komunikace rekonstrukce rekonstrukce

1.596 tis. Kč 2.435 tis. Kč 1.095 tis. Kč 147 tis. Kč 165 tis. Kč 146 tis. Kč 831 tis. Kč 118 tis. Kč 829 tis. Kč 8.916 tis. Kč

5. Dopravní obslužnost Vzdálenostní a časové parametry pro silniční individuální, silniční autobusovou a vlakovou dopravu: Tabulka č. 3 (Zdroj: www.idos.cz, www.mapy.cz)

silnice – osobní silnice – autobus ze Sázavy do vozidlo Vzdálenost (km)

Čas (h, min)

Vzdálenost (km)

železnice – vlak

Čas (h, min)

Vzdálenost (km)

Čas (h, min)

…Benešova …Kutné Hory

25,5

34min 30 – 35

45min – 1h5min

30

37,5

45min 38 – 45

1h10min – 1h58min**

-

44min – 56 min* (přesahuje 2 h, nutné 2 přestupy)

…Kolína

37

49min 37 – 43

1h10min – 1h55min**

46

1h34min***

…Prahy****

46

34min 44

1h17min

61

1h18min – 1h35min

…Říčan

37

30min 31

55min

41

1h2min – 1h13min#

…Vlašimi

38

37min 50 – 52

1h20min – 1h56min##

52

1h26min – 1h41min###

*: nutný přestup Čerčany

**: nutný přestup Uhl. Janovice

##: nutný přestup Uhlířské Janovice nebo Benešov

***: nutný přestup Ledečko

#: nutný přestup Čerčany

###: nutný přestup Čerčany a Benešov

****: osobní vůz: Chodov, stanice metra. bus: stanice Praha Háje, stanice metra. vlak: stanice Praha Hl. nádr., stanice metra

Z uvedených údajů jsou jasně patrná situace Sázavy hlediska dopravní dostupnosti. Nejbližší větší města v okolí se nacházejí relativně daleko. Navíc dostupnost zvláště prostředky hromadné dopravy (ale i dopravy individuální) je značně komplikována nejen geomorfologickými danostmi, ale též stávající kapacitou a kvalitou dopravní sítě. 44

Město Sázava


Průměrná cestovní rychlost při cestě ze Sázavy do sídel výše uvedených: Tabulka č. 4 (Zdroj: www.idos.cz, www.mapy.cz)

Silnice ze Sázavy do vozidlo

–

osobní

Silnice – autobus

Železnice – vlak

cestovní rychlost (km/h)


45

35,5

36

50

27,6

-

…Kolína

45,3

26

29,4

…Prahy****

81,2

34,3

38

74

33,8

36,7

61,6

31,2

31,8


…Benešova …Kutné Hory

…Říčan …Vlašimi

Dlouhodobě přitom nabývá na významu spojení s Prahou (pracovní a studijní příležitosti) a tento trend bude nepochybně pokračovat. Pokud jde o autobusové spojení, neexistuje žádný autobusový spoj, který by využíval dálnici D1. Sázava je konečnou autobusovou zastávkou v posledním pásmu dopravního systému ROPID, což v praxi znamená, že linka je vedena po silnici II. třídy č. 335 směr Stříbrná Skalice, a dále po silnici III. třídy č. 1083 a 1085 směr Jevany, se zastávkou v každé průjezdové obci. Limity spojení vlakového jsou dány technickými parametry trasy č. 212 a nutností přestupu v Čerčanech. Pro srovnání uvádíme parametry dopravního spojení s Prahou, jaké vykazuje obec Zruč nad Sázavou, která je podobný svou velikostí i charakterem, leží – stejně jako Sázava – v říčním údolí, navíc v podstatně větší vzdálenosti; disponuje však autobusovým spojením využívajícím dálnici D1.

Tabulka č. 5 (Zdroj: www.idos.cz, www.mapy.cz)

do Prahy ze

Individuální doprava – osobní vozidlo

Hromadná doprava – autobus

Vzdálenost (km)

Vzdálenost (km)

…Zruče nad Sázavou (D1) …Sázavy (mimo D1) *: Praha Chodov, stanice metra

Čas (h, min)

Cestovní (km/h)

rychlost

62*

40min

90

67**

46*

34min

81,2

44***

**: Praha Roztyly, stanice metra

Čas (h, min)

Cestovní rychlost (km/h)

1h5min

61,9

1h17min

34,3

***: Praha Háje, stanice metra

Výše uvedené dokumentuje důležitost dálničního přivaděče, připojující obec na páteřní komunikaci (dálnice D1). Následující tabulka porovnává délku a časovou prostupnost lokálních komunikací, které připojují vybrané obce v Posázaví k dálnici D1. Uvedené časové hodnoty nezohledňují technický stav komunikací a jejich zatížení těžkou nákladní dopravou.

45

Město Sázava


Tabulka č. 6 (Zdroj: www.idos.cz, www.mapy.cz)

Nejbližší exit D1 (v závorce počet k 31.12.2014)

obyv.

Vzdálenost (km)

Čas - pro os. vozidlo (min)

…Sázava (3786)

9,2

11

…Ondřejov (1519)

7,2

9

…Č. Šternberk (158)

3,5

4

…Kácov (770)

5,7

7

…Zruč nad Sázavou (4732)

5,8

8

Nevyhovující dopravně bezpečnostní stav dálničního přivaděče ze Sázavy k dálnici D1 dokumentuje srovnání počtu a následků dopravních nehod v období 38 měsíců, ve srovnání se 2 jinými lokalitami Středočeského kraje, které jsou obecně považovány z hlediska dopravní bezpečnosti za rizikové.

Tabulka č. 7 (Zdroj: http://maps.jdvm.cz/cdv2/apps/nehodyvmape/Search.aspx):

Místo

Počet dopravních nehod 1.11.2011 – 31.12.2014 Počet nehod

Počet úmrtí

Počet zraněných těžce

lehce

Hmotná škoda ( tis. Kč)

II /110, úsek Sázava – D1

53

1

0

16

2,868

Křižovatka II/111 – II/112

10

0

0

14

1,106

33

0

5

19

3,267

u obce Struhařov II/272 u obce Jiřice, směr Benátky nad Jizerou

46

Město Sázava


6. Bezpečnost Krizová opatření, protipovodňová prevence: Město má zpracovaný povodňový plán, který je kontinuálně aktualizován. Témata povodňového plánu: - definice povodně - organizace povodňové ochrany - směrnice pro činnost povodňové komise - popis činnosti komise při povodňových stupních (SPA) 1 – 3 - hlavní činnost po povodni. Při každé povodni, která dosáhne SPA 2 (pohotovost) je zpracováván povodňový deník a po povodni Zpráva o povodni, která obsahuje časový průběh, včetně popisu kroků, učiněných povodňovou komisí. Zpráva o povodni je předána nadřízenému orgánu, vodoprávnímu úřadu ORP. Město má již vybudovanou protipovodňovou ochranu průmyslové zóny a protipovodňovou hráz Na Kácku. V nejbližších letech by se měla realizovat výstavba komplexu protipovodňových opatření, která ochrání celý střed města.

Městská policie: Městská policie Sázava byla založena 1. 5. 2011 rozhodnutím zastupitelstva. V období let 2011 až 2012 výkon služby byl zajištěn v počtu dvou strážníků, od roku 2013 je výkon služby prováděn čtyřmi strážníky. Strážníci splňují podmínky vzdělání a odborné způsobilosti. Přímý výkon služby je rozvržen podle možného počtu hodin v daném měsíci. V denní době je zajištěn výkon služby obvykle jedním strážníkem, v odpolední a noční době dvoučlennou hlídkou. Městská policie je činná v oblasti zajištění veřejného pořádku (především ve smyslu zákona o přestupcích, např. požívání alkoholu, kouření mladistvých, rušení nočního klidu, vandalismus apod.) na úseku dopravy (nerespektování dopravních značení, dohled na bezpečnost chodců), v oblasti ochrany majetku (drobné krádeže). Dále zajišťován např. odchyt psů, zjišťovány závady na pozemních komunikacích, doručování písemností. (Při řešení dopravních přestupků je cca 41% řešeno blokovou pokutou, 59 % domluvou.) Významnou složkou činnosti strážníků je prevence (přednášky se zábavnou hrou pro děti z mateřských školek, upozorňování dětí a mládeže na vybavení jízdního kola, způsob jízdy a vybavení, dohled na bezpečnost chodců). Strážníci městské policie úzce spolupracují se zaměstnanci města a příslušníky PČR OOP Sázava.

Požární bezpečnost: V Sázavě působí jednotka požární ochrany / spolek dobrovolných hasičů. V současné době čítá jednotka 22 členů, z nichž cca 17 vyjíždí k zásahům. V roce 2015 bylo již realizováno 42 zásahů. Jednotka je součástí Integrovaného záchranného systému Středočeského kraje, je součástí složek, které se podílejí na zásazích při povodních. K významnému dovybavení Jednotky požární ochrany Sázava došlo v letech 2008 – 2009, hodnota pořízené technicky v tomto období činila 3.729 tis. Kč. Z toho 2 000 tis. Kč kryto dotací (Tatra CAS 32), zbytek techniky získán darem.

47

Město Sázava


7. Životní prostředí a příroda Chráněné součásti přírody dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na území Sázavy: 1. Památné stromy v Sázavě (Památný strom je oficiální označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly za památné vyhlášeny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Označují se tabulí s malým státním znakem ČR, zpravidla na stojanu poblíž paty stromu.) V kat. území Černé Budy: Jilm na Votočnici na pozemku 831/2 Dub letní na Votočnici na pozemku 833/1 Lípa malolistá nad Likérkou na pozemku 599 Skupina lip v Podzámčí na pozemku 53/4 V kat. území Sázava Lípa na Kácku na pozemku 478 /8 Lípa u Kaple Sv. Kříže na pozemku 322/1 V kat. území Bělokozly 15 dubů letních Sedliště na pozemku 604/1 2. NATURA 2000 v Sázavě (zdroj: AOPK ČR; Natura 2000 je soustava chráněných území evropského významu (EVL = evropsky významná lokalita), které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast, tj. endemické.) Dolní Sázava (398ha, část na katastrálním území města Sázava) Jedná se o dolní tok Sázavy mezi ústím Blanice do Sázavy a ústím do Vltavy včetně jejích náhonů. Větší řeka tekoucí často v hluboce zaříznutém údolí je jen málo regulovaná s větším množstvím jezů. Tok nabízí velké množství typů biotopů, většinou dochází ke střídání proudných úseků s kamenitým a štěrkovým dnem a delších pomalu proudících úseků v nadjezí. Jedna z nejrozsáhlejších lokalit velevruba tupého (Unio crassus) v ČR. Žije zde početná populace hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus). Lokalita je obývána populacemi dalších vzácných druhů jako je škeble plochá a okružanka říční, vodní mlži jsou hostiteli nejmladších stádií hořavky duhové. Výskyt přirozených zástupců ichtyocenózy parmového i cejnového pásma povodí Labe s několika druhy dosazenými sportovními rybáři (především kapra obecného). Posázavské bučiny (154ha) Lokalita se skládá ze čtyř částí v okolí města Sázava (navržena k ochraně stanovišť "panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetaliapallentis)", "bučiny asociace Asperulo-Fagetum" a "lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích") V katastrálním území města Sázavy: U Lázní - svah mezi chatovou osadou Plužiny a elektrovodem z Dojetřic do Černých Bud (říjen 2015 ve fázi vyhlašování). Lokalita představuje ukázku různých typů přirozených lesních porostů

48

Město Sázava


charakteristických pro dolní Posázaví. Hodnotné jsou porosty suťových lesů, dubohabřin a teplomilných doubrav přirozené druhové skladby se zbytky (sub)xerofilních bezlesých společenstev. Sedliště (Bílý Kámen) - vrch s přilehajícím srázem 1 km jižně od města Sázava (říjen 2015 ve fázi vyhlašování). Na vrchu Sedliště je dochován fragment jediné lokality vápnomilné bučiny v dolním Posázaví a zároveň refugium velmi bohaté xerotermní flóry v kaňonu Sázavy. Velice hodnotný je suťový les na srázu k řece Sázavě. Zajímavý je též reliéf vytvořený dlouhodobou těžbou vápence.

Těsně za hranicemi katastrálního území města Sázava: Ve Studeném - stávající NPR na severním úbočí Spáleného vrchu mezi obcemi Samechov a Dojetřice byla vyhlášena roku 1935 jako první chráněné území na Benešovsku. V národní přírodní rezervaci Ve Studeném je chráněn rozsáhlý celek unikátně zachovalých svahových bučin nadregionálního významu. Většina porostů má pralesovitý charakter s dostatečnou dynamikou přirozené obnovy a s vysokou druhovou diverzitou. V nejstarších porostech, starých přibližně 170 až 200 let, klesá místy zakmenění vlivem nastupující fáze rozpadu a na světlinách začíná živelné zmlazování. Po značné ploše se rozptýleně nachází odumřelé kmeny v různém stadiu rozkladu, což přispívá k mimořádnému mykologickému významu lokality. Bylo zde nalezeno kolem 190 druhů hub. Roste zde značné množství horských a podhorských druhů, což je dáno celkovým mezoklimatem území s převažující severní expozicí vlhkého říčního údolí. Významná je původní fauna měkkýšů lesnatých strání sázavského údolí. Hodnotné je i společenstvo motýlů a xylofágních brouků. Z obojživelníků zde žije mlok skvrnitý, prokázáno je hnízdění čápa černého a výskyt hrabošíka podzemního. Bučiny u Stříbrné Skalice - táhlý hřeben mezi obcemi Stříbrná Skalice a Vlkančice přímo nad chatovou osadou Pyskočely (říjen 2015 ve fázi vyhlašování). V porostech květnatých bučin na vrchu Baba, jejichž fytocenologické složení se mění podle změn reliéfu, vlhkosti, zastínění a stáří porostů, je známa největší lokalita strdivky jednokvěté ve středních Čechách. Polesí Bába je útočištěm mnoha živočišných druhů (zejména hmyzu) vázaných na listnaté lesy. Jsou to například různé druhy martináčů nebo roháč obecný. Lokalita také hostí značné množství dřevokazných hub. 3. Významné krajinné prvky (VKP; je definován v § 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění (dále jen zákon) jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“) VKP „ze zákona“ – veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy; registrované VKP – jsou jimi jiné části krajiny (např. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy nebo i cenné plochy porostů v sídelním útvaru, historické zahrady nebo parky). Statut registrovaného VKP má stromořadí na Prokopově nábřeží a stromořadí v Anenské ulici.

49

Město Sázava 4.


Územní systém ekologické krajiny jako součást územního plánu (ÚSES; územní systém ekologické stability je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Zahrnuje biocentra (BC), biokoridory (BK), interakční prvky (IP). Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. V území je vymezen značný počet skladebných prvků ÚSES nadregionálního, regionálního i lokálního významu. Celé území leží v ochranné zóně nadregionálního biokorodoru K 61, který představuje významnou migrační osu navazující a srovnatelnou tokem Labe a Vltavy (Je zařazen mezi evropsky významné lokality.) Sleduje území podél údolí toku Sázavy a prochází zájmovým územím ve třech osách - bučinné, doubravní a nivní a vodní. Doubravní osa je vedena převážně jižními expozicemi svahů údolí řeky, bučinná naopak severními svahy a výše položenými partiemi krajiny. Vodní a nivní osa sleduje vlastní tok Sázavy. V zájmovém území je na bučinné ose vymezeno regionální biocentrum (RBC) "Ve Studeném" v prudkých severních svazích kaňonu Sázavy pod Dojetřicemi, jeho základem je lokalita NPR Ve Studeném, resp. dva segmenty EVL Posázavské bučiny. Na doubravní ose je vymezeno RBC Sázava ve smíšených až listnatých porostech ve svazích údolí jižně od města Sázava. Lokální biocentrum (LBC) Na Sedlišti zahrnuje celý navržený segment EVL Posázavské bučiny. Prvkem regionálního významu je biokoridor RK 1319, vedený údolím Křešického potoka s LBC 18 a LBC 8, dále je veden lokální biokoridor (LBK) ve vlhčích řadách podél Dojetřického potoka a jeho přítoku údolím "Hluboký". Vlastní systém prvků ÚSES je doplněn návrhem interakčních prvků, označujících další lokality kvalitních biotopů nezařazených do sítě biocenter a biokoridorů.

5. Přístup do krajiny Síť veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin je jedinečným nástrojem, jak umožnit lidem přístup do krajiny. Stezky jsou součástí územního plánu a z větší části vedou přírodně cennými partiemi (viz výše). Proto jsou návštěvnicky přitažlivé. Potenciál je možné navýšit údržbou povrchů, vybudováním naučné stezky, osazením odpočívadel. Cílem je získat k pozemkům, po nichž vedou stezky, odpovídající právní titul k veřejnému užívání Přehled veřejně přístupných stezek a pěšin podle § 63 zákona č. 114/1992 Sb.:

Tabulka č. 8

Poř.

Délka [m]

Poř.

Délka [m]

Poř .

Délka [m]

1.

Za zahrádkama

477

2.

Od sv. Anny

522

3.

Na Krkavčí skály

649

4.

Na Davídka

2346

5.

K mohylám

1464

6.

Nechybská

1837

7.

Na Vyhlídku

464

8.

K Vlkánčicům

531

9.

Na Vlkaňák

842

10.

K vysílači

209

11.

Za hřbitovem

1004

12.

Zúžená

415

13.

Hospodářova

287

14.

Votočnice

1056

15.

K Votočnici

334

16.

Havránka I

1412

17.

Havránka II

462

18.

Havránka III

286

19.

Havránka IV

394

20.

Havránka V

232

21.

Nábřeží Cyrila a Metoděje

284

50

Město Sázava


22.

Za statkem

214

23.

Za Hrochem

721

24.

Před Hrochem

1140

25.

Za mostem

302

26.

Mezi mosty

301

27.

Na Špičce

58

28.

Čertova brázda

1029

29.

K hájovně

923

30.

Na Ostrově

266

31.

K loděnici

681

32.

Za Františkem

229

33.

Římská

192

34.

Ke Koupadlům

147

35.

Ke Kroupovu

120

36.

Východní

987

37.

Na pěšince

545

38.

Nad jezem

287

39.

Na Skřivánku

469

40.

Spojovací

38

41.

Ke Skřivánku

243

42.

K pomníku

231

43.

Nad Tunelem

309

44.

K Tunelům

99

45.

K Rakovce

757

46.

Polní

471

47.

Bílý kámen

236

48.

Pod Lomy

566

49.

Pod Aerem

325

50.

Pod Rakovkou

719

51.

Na Sedlišti

671

52.

Na Sedlišti II

163

53.

Na Sedlišti III

751

54.

Na Sedlišti IV

458

55.

Na Sedlišti V

173

56.

Na Sedlišti VI

182

57.

Samopešská

565

58.

Do Samopeš

1708

59.

Nad Růžovou

878

60.

Z Polní

44

61.

Od Trucovny

333

62.

Nad Růžovou II

150

63.

Z Polní II

538

64.

Z Edenu

181

65.

U Altánku

154

66.

Z Okružní

200

67.

Nad přejezdy

379

68.

K Okružní

198

69.

Nad přejezdy II

349

70.

Nad přejezdy III

140

71.

Za Šolarem

477

72.

Prokopovo nábř..

292

73.

V lázních

319

74.

Pod hradištěm

458

75.

Do Dojetřic

1242

76.

Za hřištěm

197

77.

V Kopaninách

482

78.

V Kopaninách II

59

79.

V Kopaninách III

271

80.

Svážná

325

81.

Za Pekárnou

244

82.

Do Plužin

1524

83.

Nad smrkem

1065

CELKEM

43.282

8. Sociální oblast Služby v oblasti sociální péče v r. 2015 pro občany Sázavy zabezpečuje: - Pečovatelská služby Benešov - RUAH Benešov V dubnu – červnu 2015 zjišťovací dotazníková akce, ke zjištění potřebnosti služeb sociální péče. Z toho vyplývající záměry: -

posílit sociální služby v oblasti ▪ domácí péče (např. pomoc při osobní hygieně, příprava a podávání stravy, nákupy, pomoc v domácnosti, doprovod k lékaři apod.)

51

Město Sázava


domácí zdravotní péče (v jejím rámci školené zdravotní sestry provádějí potřebné zdravotnické výkony dle pokynů lékaře - tyto výkony jsou hrazeny ze zdravotního pojištění) systémově řešit zajištění paliativní péče v nezbytných případech (zřejmě forma dlouhodobé spolupráce s Hospicem dobrého pastýře Čerčany) zajistit ve vhodné formě a rozsahu: ▪ sociální poradenství ▪ opatření na podporu aktivit sociálních vazeb a kontaktů seniorů - vyhledání vhodného místa pro sdružování; další podpora aktivit typu univerzita 3. věku; hřiště pro seniory) cílená opatření v oblasti bezbariérovosti a podpory mobility znevýhodněných občanů podpora dobrovolnictví podpora integrace zdravotně postižených dětí – zapojení do stávajících dětských aktivit ve městě ▪

-

-

9. Školství, vzdělávání V místě působí: -

Základní a mateřská škola Sázava

Součástí je mateřská škola, přípravná třída, 1. až 9. ročník ZŠ, školní družina. ZŠ a MŠ Sázava jedinou místní školou, resp. vzdělávací institucí (vyjma pobočky ZUŠ Sázava, viz část 1. kultura). Po skončení školní docházky jsou žáci závislí na dojíždění do škol mimo Sázavu. Kapacita ZŠ i MŠ se (po odeznění poslední výraznější populační vlny s posledních letech) jeví jako dlouhodobě dostatečná. Určitým problémem je kapacita prostor využívaných jako školní družina. ZŠ a MŠ je a i v budoucnu může být materiálně (budovy, nádvoří) a i personálně zázemím i pro mimoškolní aktivity (tělocvična, univerzita 3. věku, letní kino). -

Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Sázava Školská rada (šestičlenný orgán zřízený podle školského zákona, složený ze zástupců rodičovské veřejnosti, pedagogických pracovníků školy a zástupců samosprávy města)

Příležitosti a potřeby: -

rozvoj materiálního zázemí pro výuku předmětů prac. vyučování apod. (školní zahrada, skleník, dílna), s využitím disponibilních dotačních titulů

Hrozba: -

vysoký průměrný věk pedagogického sboru: Dle výroční zprávy školy za školní rok 2014-2015 je z 25 pedagogických pracovníků 15 (tedy 60 %) ve věku nad 50 let, 6 pracovníků je ve věku 41- 50 let, 4 pracovníci ve věku 31-40 let. Do 30 let žádný pracovník.

52

Město Sázava


10.Zdravotnictví V místě působí: -

2 praktičtí lékaři 2 zubní lékaři lékař pro děti a dorost lékaři specialisté: gynekolog, kožní, oční, ORL (nosní-ušní-krční) rehabilitace; klinická logopedie lékárna

V prostorách: 1. Městské zdravotní středisko 2. Administrativní budova Kavalierglass, a.s. (dlouhodobý pronájem prostor) Příležitosti, potřeby: -

volný prostor v přízemí městského zdravotního střediska k využití nejspíše pro obory lékařů-specialistů, nevyžadujících návazná vyšetření (rtg. apod.) – např. neurologie, diabetologie, resp. specialistů dle potřeb občanů

11.Kultura V místě působí: -

Městská knihovna Kino, letní kino Divadelní soubor (pořadatel tradiční přehlídky amatérských divadel Voskovcova Sázava) řada aktivit na poli hudebním, literárním a výtvarném (jednotlivci či skupiny, činnost profesionální, poloprofesionální či amatérská) pobočka ZUŠ Čáslav

Zázemí pro kulturní aktivity: -

městský kulturní dům (vč. divadelního sálu a kina, městské knihovny, infocentra) areál U Sv. Martina (bývalý kostel, kaple, park) společenský dům prostory Sázavského kláštera (ve vlastnictví státu) prostor Hutě František (v soukromém vlastnictví) jiné prostory v soukromém vlastnictví (folkové koncerty na tomu uzpůsobených tábořištích – U Hrocha, Pod vrbou apod.)

53

Město Sázava


12.Sport, další volnočasové aktivity V místě působí: -

-

tělovýchovná jednota (atletika, tenis, box, stolní tenis, šach; jiná sportovní odvětví – nesoutěžní: cvičení pro ženy, zdravotní cvičení pro ženy, jóga, cvičení pro předškolní děti, volejbal, sportovní hry děti, sportovní hry (dospělí – florbal, nohejbal, sálová kopaná), orientální tance, vodní turistika (děti, dospělí), turistický oddíl) fotbalový klub (mladší přípravka, starší přípravka, dorost, ml. žáci, st. žáci, A mužstvo, B mužstvo, stará garda) MC Putti (tance a jóga pro děti, cvičení kojenců, jóga pro maminky, sportovně taneční hry) fitclub Dany Brožkové (aerobik, zdravotní cvičení) cykloklub Sázava: (pořadatel závodu horských kol Sázavský Blizák) taekwon-do I.T.F. GBHS: (taekwondo děti i dospělí) Sázavský běžecký spolek hokej: HC Sázava: (ASH Sázava, Kabaret Sázava, druhá liga neregistrovaných hráčů ledního hokeje) DC Sázava - šipkaři (šipky, 4 týmy) tým geocachingu sportovní aktivity pod ZŠ Sázava: tanečky MŠ (pro děti z MŠ), florbal pro děti (Galisport) další aktivity a kroužky v rámci mimoškolní činnosti při ZŠ a MŠ Sázava další mimosportovní aktivity, spolky, kluby a kroužky

Sportoviště: -

atletický stadion TJ Kavalier Sázava - vstup i pro veřejnost dle provozního řádu tenisové kurty TJ Sázava – vstup pro veřejnost za úplatu sokolovna TJ Kavalier Sázava – vstup pro veřejnost za úplatu, vč. FNC fotbalový stadion FK Sázava tělocvična ZŠ Sázava – vstup pro veřejnost za úplatu hřiště ZŠ Sázava venkovní – k výuce školní TV, za úplatu pro veřejnost hřiště MŠ Sázava – volně přístupné veřejnosti, herní prvky pro mladší děti + víceúčelové antukové hřiště hřiště Černé Budy – víceúčelové venkovní hřiště s umělým povrchem – volně přístupné veřejnosti hřiště v Havránkách – víceúčelové venkovní hřiště se škvárovým povrchem – vstup po dohodě areál Sázavský ostrov – víceúčelové venkovní hřiště, herní prvky pro děti, minigolf, trampolína – vstup volný, zčásti zpoplatněn hřiště „Klec“ sídliště – víceúčelové venkovní hřiště se škvárovým povrchem, vstup volný – nutná oprava tržiště – „skate park“, 2 prvky FNC Renata Polesná, Nám. V+W – plně vybavené FNC, solárium městská pláž turistické trasy – vyznačené trasy po okolí, KČT bowling Porážka – v současnosti nefunguje

54

Město Sázava


Zázemí pro další volnočasové aktivity: -

Dům dětí (budova bývalého MÚ)

Dětská hřiště a herní prvky: -

areál MŠ – herní prvky pro nejmenší a školní děti, volně přístupné sídliště 9.května – 2x hřiště s herními prvky pro mladší děti Na Kácku – pyramida – starší školní věk, herní prvky pro mladší děti, volně přístupné areál Sázavský ostrov – herní prvky pro nejmenší a školní děti, volně přístupné restaurace za vodou – herní prvky pro děti mladšího školního věku, volně přístupné areál U hrocha – herní prvky pro děti mladšího školního věku, volně přístupné u kiosku Pod vrbou – herní prvky pro děti mladšího školního věku, volně přístupné Třešňovka (silnice na Bělokozly) - herní prvky pro děti mladšího školního věku, volně přístupné

13. Cestovní ruch a turistika Sázava je zajímavá a skýtá potenciál k rozvoji cestovního ruchu jak z hlediska přírodních kvalit, tak i z hlediska historického. Sázavský klášter je významnou památkou naší země. V blízkosti jsou další zajímavé památky (např. Konopiště, Jemniště, Český Šternberk, Kutná Hora). Důležitá je i sklářská tradice - znovu obnovená v podobě nově otevřeného Centra sklářského umění Hutě František. Zalesněné údolí řeky Sázavy poskytuje mnoho příležitostí k pěší turistice (např. Čertova brázda, Prokopova studánka). Dále naučná stezka Votočnice- součástí jsou tři uměle vybudované tůně s řadou zajímavých a chráněných exemplářů drobné fauny a flóry (odsazeno informačními panely) Město bude podporovat subjekty cestovního ruchu mající zájem o Sázavu, které ji mohou zviditelnit a přiblížit turistům. Stejně tak bude podporovat vznik naučných stezek, dobudovávat cykloturistické trasy a udržovat stávající značení a realizovat opravu nevhodného povrchu cyklotras. Mnohé příležitosti k rozvoji jsou dány přítomností přírodních kvalit (viz shora část 7).

55

Město Sázava

III.


SWOT analýza 1. Geografická poloha

S

Silné stránky

• • • • •

Zajímavý a osobitý ráz krajiny Významné přírodní kvality (řeka, lesy…) Blízkost hlavního města Místo s velkým národním kulturně – historickým významem Blízkost dalších významných kulturně-historických míst (Kutná Hora, Konopiště, Český Šternberk, Jemniště)

W

Slabé stránky

•

Problematická dopravní dostupnost a s tím spojené komplikace (zásobování, dojíždění obyvatelstva, dostupnost pro složky záchranného systému, svoz odpadu…) Geografický reliéf (terénní profil, tok řeky v kombinaci s železnicí…) omezuje územní rozvoj obce, především dopravní a technickou infrastrukturu; velmi omezená možnost optimalizace dopravních tras (např. obchvat pro nákladní dopravu apod.) Geograficky předurčená poměrná izolovanost přilehlých osad od Sázavy jakožto centra

•

•

O

Příležitosti

• • •

T

Hrozby

• • • • • •

Rozvoj a podpora oblastí, spojených s cestovním ruchem, turismem, rekreačními aktivitami apod. V kombinaci s ad 2 a 3 níže - cílená marketingová profilace lokálních kvalit a charakteristik v oblasti turistického ruchu – řemesla, tradiční místní výrobci, zemědělství a produkce potravin… Příležitost oslovit ty, pro které možnost trvalého bydlení v přírodně a krajině zajímavé lokalitě s dobrým životním prostředím a funkční obecní infrastrukturou představuje výrazně pozitivní hodnotu, vyvažující objektivní nedostatky, jako je zhoršená dostupnost do okolních velkých sídel Izolovanost (daná špatnou dopravní dostupností) zasahuje různé sféry života obce a občanů (dojíždění do škol a zaměstnání, zásobování…) Omezená možnost optimalizace dopravních tras Komplikace při opravách, údržbě a rozvoji dopravní a technické infrastruktury (zejména místní komunikace) a nemovitého majetku – nemožnost optimalizace dočasných uzavírek a objížděk Hrozba povodní (mj. omezení využitelnosti pozemků v povodňovém pásmu) Vysoký podíl ulic s prudkým sklonem a vysoký podíl slepých ulic (zhoršená průjezdnost a obslužnost území, bezpečnostní rizika) Mikroklima (údolí říčního toku…) charakteristické výraznými teplotními výkyvy den/noc a celoročně vyšší vlhkostí představuje zátěž pro stavby, komunikace, další infrastrukturu a nemovitý inventář, což zvyšuje nároky a náklady na průběžnou údržbu

2. Sázava jako přirozené rekreační centrum S

Silné stránky

• • •

W

Slabé stránky

• •

O

Příležitosti

• • •

T

Hrozby

•

Silná tradice sezónních rekreačních aktivit typu chataření, chalupaření, tramping apod., nejen v obci samotné, ale i v širším okolí Přítomnost významných historických památek, přírodních a kulturně-historických zajímavostí Přírodní a krajinný ráz, stejně jako společenská tradice, dávající příležitost k dalšímu rozvoji některých rekreačních a volnočasových aktivit – i v oblasti sportu, kultury, společenského života Silně sezónní charakter rekreačních a turistických aktivit a rekreační role obce a okolí, časově vymezený zhruba obdobím květen - září Významná skupina obyvatel přítomných v obci sice po delší období, ale jen po část roku Možnosti rozvoje aktivit a služeb v oblasti rekreace, turismu, trávení volného času Příležitost zvýšení role Sázavy jako přirozeného spádového uzlu pro nejbližší okolí s rekreačními osadami a sezónními sídly Některý nemovitý majetek obce by mohl být využíván v sezónním režimu Sezónně kolísající nároky na občanskou vybavenost, služby, infrastrukturu obce (vč. odpadového hospodářství, prodejní sítě a poskytování služeb, bezpečnostní infrastruktury apod.), z toho plynoucí zvýšená finanční (nákladová) náročnost na provoz, rozvoj, udržování majetku atd.

56

Město Sázava


3. Dominantní zaměstnavatel S

Silné stránky

• • •

Dlouhodobě stabilní velmi nízká nezaměstnanost (největší zaměstnavatel v rámci ORP Benešov) Významná tradice daného průmyslového oboru přesahující rámec ČR, spjatá s životem obce Pozitivní dopady na výši daňových příjmů obce, zřejmě zejména vlivem podílu obce na sdílené dani ze závislé činnosti

W

Slabé stránky

•

Velké zatížení technické a dopravní infrastruktury (zejména místních komunikací), především těžkou nákladní dopravou Ekonomická závislost významné části obyvatelstva na dominantním zaměstnavateli V kombinaci s geografickými danostmi a špatnou dopravní dostupností relativně nízká míra migrace obyvatelstva Z toho plynoucí některé nepříznivé demografické vlivy (vzdělanostní, věková, sociální struktura, formovaná návazně na rozvoj podniku v 70. letech 20. stol.)

• • •

O

Příležitosti

•

Kooperace při naplňování rozvojových cílů a prevenci hrozeb a rizik

T

Hrozby

•

Finanční náklady na udržování, opravy a rozvoj dopravní infrastruktury, zatížené nákladní dopravou Vyšší riziko některých negativních sociálních a socioekonomických jevů (vyšší rozvodovost, zvýšený podíl neúplných rodin se závislými dětmi, některá bezpečnostní rizika), zřejmě jako důsledek 2 faktorů: 1. demografická struktura daná historicky návazně na rozvoj podniku v minulosti 2. vyšší podíl zaměstnanců pobývajících v obci pouze dočasně za účelem vykonávání zaměstnání (nikoli trvale bydlícími), např. prostřednictvím agentur práce Do budoucna vyšší potřeby v oblasti sociální a zdravotní péče - věková struktura obyvatel aktuálně s nadprůměrným podílem skupiny obyvatel 60 – 64 let a s nepříznivým trendem do budoucna

•

•

4. Finance a majetek obce S

Silné stránky

• • • •

Dlouhodobě stabilní rozpočtově vyrovnané hospodaření, se zřetelným kumulovaným přebytkem Nulová zadluženost, nejsou významné dlouhodobé závazky Příznivá struktura aktiv z hlediska jejich likvidity Meziročně stále stoupající podíl dotačních prostředků v městském rozpočtu

W

Slabé stránky

• •

Malý zájem velkých investorů, vzhledem k poloze města Omezená využitelnost pozemků obce nacházejících se v povodňovém pásmu

O

Příležitosti

•

Finanční zdraví obce společně s aktuálně nízkými úrokovými sazbami dávají příležitost k dlouhodobému úvěrovému financování Smysluplné využití dosud nevyužitých pozemkových ploch (často v centru obce), byť s objektivně danými limity využitelnosti (povodňové pásmo) Postupný koncepční rozvoj (zejména rekonstrukcí a modernizací) složek nemovitého majetku v linii vymezených strategických záměrů a vizí Možnost privatizace části bytového fondu

• • •

T

Hrozby

•

•

•

Nevyhovující technický stav mnohých majetkových položek (vč. pozemních komunikací a staveb) limituje rozvoj obce (velmi omezená využitelnost majetku) a představuje finanční zátěž (vysoké provozní náklady) Opravy a rekonstrukce majetku, kde hrozí havarijní stav, jsou značně komplikovány velmi omezenou možností dočasného náhradního řešení či postupů (týká se zejména pozemních komunikací a možností rekonstrukčních uzavírek, ale např. i bytového hospodářství) Bytový fond obce z významné části tvořen byty nízkého uživatelského standardu a nízké třídy energetické úspornosti, což kromě finanční zátěže limituje jeho atraktivitu jak v rámci nájemního bydlení, tak v rámci případných privatizačních záměrů; to má vliv na dlouhodobou socioekonomickou strukturu obyvatelstva

57

Město Sázava PROGRAM ROZVOJE OBCE I. analytická část

Recommend Documents