MĚSTO ROŢNOV POD RADHOŠTĚM DLOUHODOBÝ ZÁMĚR ROZVOJE TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA POD RADHOŠTĚM NA OBDOBÍ LET

MĚSTO ROŢNOV POD RADHOŠTĚM

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR ROZVOJE TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA POD RADHOŠTĚM NA OBDOBÍ LET 2009 – 2013

Rožnov pod Radhoštěm, září 2009

1

2

Markéta Blinková místostarostka města Roţnova pod Radhoštěm

MOTTO: KDO SE V DĚTSTVÍ NAUČÍ SE SPORTEM NEBUDE SE HO CHTÍT VZDÁT ANI V DOSPĚLOSTI.

ŢÍT,

Milí přátelé sportu, milí Roţnováci, kvalita a délka ţivota, úroveň zdraví, stupeň pracovní výkonnosti, míra osobní spokojenosti kaţdého jednotlivce jsou ve vyspělých zemích stále více závislé na tom, jak úspěšně se společnosti daří rozvíjet zdravý způsob ţivota, a k tomu tělovýchova a sport nepochybně patří, neboť kompenzuje působení negativních civilizačních faktorů. Vzhledem ke stálému sniţování přirozené fyzické zátěţe u všech

věkových skupin občanů je funkce tělovýchovy a sportu v jejich ţivotě nezastupitelná. Cílem této koncepce je pojmenovat současný stav tělovýchovy a sportu na území města k 31.8. 2009 a dále pak definovat stávající problémy ve všech oblastech tělovýchovy a sportu a předloţit návrhy řešení pro období 2009 – 2013.

3

4

OBSAH Úvodní slovo místostarostky …………………………………………………………… 3 Předmluva ……………………………………………………………………………… 7 Lexikon použité sportovní terminologie ……………………………………………...... 11 1. 1.1. 1.2. 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.2.4. 1.3. 1.4.

ZÁKLADNÍ SPECIFIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ SPORTU A TĚLO VÝCHOVNÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA Historie sportu na území města Roţnova pod Radhoštěm ………………… Demografický vývoj počtu obyvatel města a jeho věková a vzdělanostní struktura ……………………………………………………………………… Počet obyvatel města …………………………………………………………... Demografický vývoj počtu narozených dětí …………………………………... Předpokládaný počet dětí a ţáků na školách ………………………………….. Vzdělanostní struktura obyvatel města ………………………………………... Legislativa upravující tělovýchovu a sport ………………………………… Roţnov pod Radhoštěm – centrum cestovního ruchu ……………………...

2.

SOUČASNÝ STAV SPORTU A TĚLOVÝCHOVNÝCH AKTIVIT A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ ZÁKLADNY SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA

2.1.

2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.3. 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.3.4. 2.3.5. 2.3.6. 2.3.7. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.5.

Přehled sportovních, tělovýchovných a pohybových aktivit na území města …………………………………………………………………... Organizované tělovýchovné a sportovní aktivity – občanská sdruţení ……...... Tělovýchova a sport na školách a školských zařízeních ……………….……… Nabídka komerčních sportovních a pohybových aktivit ……………………… Neorganizovaná tělovýchova a sport ………………………………………….. Materiálně-technická základna slouţící sportu a tělovýchově na území města …………………………………………………………………………... MTZS v majetku města a ve vlastnictví obchodních společností zaloţených městem……………………………………………………………... MTZS ve správě škol nacházejících se na území města ………………………. MTZS v majetku občanských sdruţení ………………………………………... MTZS v majetku podnikatelských subjektů …………………………………… Způsob financování sportu na území města v současnosti ………................ Státní podpora sportu ………………………………………………………….. SAZKA, a.s. …………………………………………………………………… Prostředky kraje na podporu sportu …………………………………………… Moţnosti čerpání prostředků na podporu sportu od nadací …………………… Vyuţití vlastních příjmů při financování sportu ………………………………. Sponzoring a dary právnických a fyzických osob …………………………….. Financování sportu v rámci rozpočtu města …………………………………… Ekonomická situace sportovních subjektů působících na území města …... Ekonomická situace obchodních společností města ……………………………. Ekonomická situace občanských sdruţení ……………………………………... Sport ve struktuře a činnosti orgánu města a městského úřadu …………...

3.

ANKETY A ŠETŘENÍ VYUŢITÉ PŘI ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE

3.1.

Volnočasové aktivity dětí a mládeţe .………………………………………..

2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.2. 2.2.1.

5

14 16 16 17 18 20 21 22

24 24 26 29 30 30 31 31 33 34 35 35 37 38 39 39 40 40 42 42 43 44

46

3.2. 3.3.

Anketa oblíbenosti jednotlivých druhů sportu …………………………….. Šetření mezi občanskými (sportovními) sdruţeními ……………………….

4.

CÍLE A ZÁMĚRY PROGRAMOVÉ PODPORY SPORTU A POHYBOVÝCH, REKREAČNÍCH A RELAXAČNÍCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA

4.1.

4.10. 4.11. 4.12.

Modernizace a rozvoj materiálně-technické základny sportu (podpora investic) ............................................................................................. Modernizace a rozvoj MTZS v majetku města a ve správě příspěvkových organizací a ve vlastnictví obchodních společností města .……………………. Modernizace a rozvoj MTZS v majetku občanských sdruţení a podnikatelských subjektů ……………………………………………………………… Další záměry města při podpoře rozvoje MTZS na území města …………….. Provoz a údrţba sportovních zařízení na území města ................................. Varianta I – vycházející ze současného stavu ………………………………….. Varianta II - zřízení servisní organizace …..…………………………………….. Vyuţití prostředků v rámci Státní podpory sportu ……………………………... Podpora zvýhodněného vyuţití sportovních zařízení pro organizovanou tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a mládeţe .......................................... Dotace obchodním společnostem města vlastnících sportovní zařízení na zajištění organizované tělovýchovné a sportovní činnosti dětí a mládeţe a neorganizovaných pohybových aktivit občanů ............................. Spoluúčast města při přípravě sportovních talentů ....................................... Sportovní střediska …………………………………………………………….. Částečná úhrada nájmů sportovních zařízení …………………………………… Podpora sportu na školách a školských zařízeních na území města ….......... Rozšířená výuka tělesné výchovy ……………………………………………… Podpora školním sportovním klubům …………………………………………. Sportovní aktivity SVČ ………………………………………………………… Roţnovské olympiády dětí a mládeţe …………………………………………. Podpora sportu v rámci grantového systému města ……………………….. Vytváření podmínek pro neorganizovanou tělovýchovu a sport………….. Podpora pohybových aktivit občanů ………………………………………….. Zpřístupnění sportovních areálů základních škol ……………………………… Podpora komerčních pohybových a rekreačních aktivit ……………………… Správa a koordinace sportu, tělovýchovných a pohybových aktivit provozovaných na území města ……………………………………………... Informovanost veřejnosti o moţnostech a nabídce sportovních aktivit ...... Podpora vyuţívání prostředků z fondů EU a dalších zdrojů ……………… Principy financování sportu z rozpočtu města na období 2009–13 ……….

5.

ZÁVĚR

4.1.1. 4.1.2. 4.1.3. 4.2. 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.3. 4.4.

4.5. 4.5.1. 4.5.2. 4.6. 4.6.1. 4.6.2. 4.6.3. 4.6.4. 4.7. 4.8 4.8.1. 4.8.2. 4.8.3. 4.9.

Použité zdroje (podklady, literatura, materiály)………………………………………. Přílohy ………………………………………………………………………………… Seznam zkratek ………………………………………………………………………………….. Slovník cizích slov a výrazů vícekrát použitých v textu ..………………………………….. Vysvětlení názvu některých netradičních sportů a pohybových aktivit ………………….

6

46 48

50 50 52 53 54 54 55 55 55

56 58 58 58 59 59 59 59 59 60 60 60 61 61 61 63 64 64

70 71 71 71 72

PŘEDMLUVA V této úvodní časti Dlouhodobého záměru rozvoje tělovýchovy a sportu na území města Roţnova pod Radhoštěm (dále jen „koncepce sportu“) bychom rádi ozřejmili celkově zvolené pojetí zpracování této koncepce a důvody pouţité stylizace textu jednotlivých kapitol a článků.

způsob ţivota patří mezi nejdůleţitější a nejefektivnější součásti prevence drogové závislosti, alkoholismu, gamblerství, kriminality a dalších negativních sociálních jevů. Nezastupitelný je také přínos sportu při ekonomickém rozvoji společnosti. Z dostupných studií a analýz vyplývá, ţe objem sportovního trhu v České republice se pohybuje v rozmezí 50 – 60 miliard Kč ročně a ţe sportovní prostředí je čistým plátcem do státního rozpočtu se saldem aţ 3,7 miliard Kč ročně. Sport se významně podílí na iniciaci ekonomického rozvoje i jednotlivých regionů a obcí, a to v souvislosti s výstavbou sportovní infrastruktury a s její modernizací a dále pak ve spojitosti s rozmachem podnikání ve sluţbách spojených se sportem (fitcentra, relaxační centra, posilovny, sportovní školy a kursy, sportovní a pohybové aktivity nabízené podnikatelskými subjekty, obchody se sportovními potřebami a zboţím, výrobny sportovního nářadí, náčiní a potřeb, servisní sportovní organizace atd.). Významnou úlohu hraje sport i při rozvoji cestovního ruchu, který je v současné době kromě vlastního poznávání zaměřen i na aktivní vyuţívání volného času návštěvníků spojeného především se sportem a pohybovými aktivitami. Sport se stává i důleţitým faktorem v oblasti zaměstnanosti, kde generuje pracovní místa, jako jsou trenéři, manaţeři a funkcionáři sportovních organizací, zaměstnanci ve sluţbách napojených na sport, pohybové rekreační aktivity a cestovní ruch, pracovníci zajišťující provoz a údrţbu sportovních zařízení, ale i sportovní lékaři, fyzioterapeuti, sportovní ţurnalisté a další. Nevyčíslená zůstává zatím i přídavná hodnota sportu spojená se sniţováním nákladů společnosti na zdravotní péči občanů pravidelně se věnujícím sportovním aktivitám.

POSTAVENÍ SPORTU V MODERNÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Sport je podle statistických šetření Eurobarometru z roku 2004 jednou z nejdůleţitějších součástí moderního ţivotního stylu občanů Evropské unie, patří mezi aktivity, kterým občané věnují nejvíce svého volného času. Prostřednictvím sportu lidé uspokojují své potřeby nejen v oblasti fyzické (zdatnost, tělesná výkonnost, pohybové dovednosti), ale i v oblasti psychické (duševní zdraví, pozornost, důslednost, optimismus, odolnost vůči psychické zátěţi, sebedůvěra, sebehodnoceni), dále pak v oblasti sociální (tolerantnost, pochopení, vzájemná úcta, obětavost), v oblasti etické (povinnost, kázeň, zodpovědnost, právo, úcta, vlastenectví, poctivost) a v neposlední řadě také v oblasti estetické (ladný pohyb, vhodné oblékání a vystupování, příjemné prostředí). Přiměřené pohybové aktivity patří k primárním činitelům zdraví a délky lidského ţivota, kterou není moţno jiným způsobem kompenzovat. Vzhledem ke stálému sniţování přirozené fyzické zátěţe u všech věkových skupin občanů je funkce tělovýchovy a sportu v jejich ţivotě nezastupitelná. Významná je téţ úloha tělovýchovy a sportu pro usměrňování agresivity, rozvoj sociálního vědomí a etického kodexu člověka, zejména v jeho dětství a mládí. Jako nejrozšířenější ze všech sociálních aktivit přispívá tělovýchova a sport ke vzniku demokratických sdruţení občanů, vede je k aktivitě, toleranci, respektu a spolupráci. Aktivní sportovní 7

DŮVODY POTŘEBNOSTI KONCEPCE SPORTU

VZNIKU

mezi mladou generací velmi populárních druhů sportu a pohybových aktivit s prvky adrenalinu, jako jsou in-line skating, skateboarding, squash, florbal, lanové dráhy apod.

Kaţdá odpovědná obec a město by měly mít zpracovány plány svého rozvoje podle oblastí svěřených Ústavou České republiky (nejvyšším právním předpisem ČR) do jejich působností. Právě proto je pro město Roţnov pod Radhoštěm důleţité zpracovat dlouhodobější koncepci sportu, která by určila zejména:

Nedílnou součástí subvence města v této oblasti je i finanční přispění k zajištění materiálních podmínek pro talentovanou mládeţ. Jde především o podporu zvýhodněného vyuţití sportovních zařízení jako jednoho z nejdůleţitějších faktorů pro výkonnostní růst mladých sportovních talentů.

 priority města při vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů v oblasti tělovýchovy a sportu,  cíle a záměry, kterých má být rozvojem tělovýchovy a sportu na území města dosaţeno,  základní principy a zásady, kterým se rozvoj tělovýchovy a sportu bude závazně řídit,  nástroje a opatření, kterými má být stanovených cílů a záměru dosaţeno.

Jedním z cílů koncepce sportu je i průkaznost a prokazatelnost veřejné podpory, kterou město přispívá na tělovýchovu a sport. Kaţdý občan města by měl tak získat konkrétní a přesné informace o tom, jak je z „jeho“ daní městem nakládáno v této oblasti. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Koncepce sportu pregnantně vychází z platné legislativy a koncepčních materiálů Evropské unie a České republiky v oblasti sportu a tělovýchovy (více viz kapitola 1.3. koncepce sportu – Legislativa upravující tělovýchovu a sport). Tyto materiály pojímají sport i v širších souvislostech jako součást moderního ţivotního stylu občanů a jejich volnočasových aktivit. Předkládaná koncepce sportu je přednostně zaměřená na „vlastní“ tělovýchovu a sport, protoţe širší pojetí tělovýchovy a sportu nasměrované na ţivotní styl, volný čas a zdraví obyvatel města by znamenalo daleko podrobnější analýzu vstupních údajů, do které by se musely zapojit nejen další odbory MěÚ, ale i další kompetentní státní instituce, občanská sdruţení zaměřená na tyto oblasti a vlastní občané města.

CÍLE A ZÁMĚRY KONCEPCE Základním cílem předkládané koncepce sportu je v souladu s úkoly, které obcím ukládají právní předpisy a doporučují koncepční materiály Evropské unie a České republiky v oblasti sportu, zvýšení kvality ţivota občanů města prostřednictvím rozvoje sportu pro všechny. Záměrem koncepce sportu je pak především podpora veškerých pohybových aktivit dětí a mládeţe. Jedná se o jeden ze základních nástrojů, který prokazatelně vede nejen k prevenci drogové závislosti, alkoholismu, gamblerství, kriminality u dětí a mládeţe, ale předchází i sedavému způsobu ţivota spojeného často s předčasným vznikem obezity a dalších typů zdravotního oslabení. Sport účinně konkuruje také atraktivním pasivním zálibám mladé generace, jako jsou počítačové hry, komunikace prostřednictvím internetu, videa, reprotechnika apod. Větší pozornost bude muset být v budoucnu zaměřena na podporu dříve netradičních, dnes však

Dalším základem, z kterého koncepce sportu vychází, jsou usnesení Zastupitelstva a Rady města a doporučení sportovní komise, která kladou důraz zejména na konkrétnost, praktické zaměření, výstiţnost, přesnost a 8

stručnost jednotlivých ustanovení koncepce. Z tohoto důvodu je v textu koncepce omezena „teoretická“ část upravující zejména postavení sportu, jeho obsahu, forem a cílů v rámci občanské společnosti. V této oblasti odkazujeme případné zájemce na prameny uvedené v kapitole 5. - Pouţité zdroje (podklady, literatura a materiály), z kterých se vycházelo při zpracování koncepce sportu. V souladu s uvedenými poţadavky jsou v textu koncepce sportu uváděny především hlavní zásady a principy, kterými by se rozvoj sportu na území města měl závazně řídit, jejich konkretizace je pak ponechána v kompetenci Rady města, která by je měla detailněji a pregnantně rozpracovat do formy jednotlivých řídicích právních aktů a metodických doporučení.

(bez započítání výdajů na jednorázové mimořádné investiční akce, jako jsou například cyklostezky). Toto navýšení by mělo být přednostně směrováno na modernizaci, rozvoj a údrţbu materiálnětechnické základny sportu na území města a na podporu sportování dětí a mládeţe. Z uvedeného důvodu je také potřeba v koncepci sportu stanovit i základní východiska, kterými bude financování sportu a tělovýchovy na území města usměrňováno v následujícím období. Koncepce sportu bezprostředně navazuje na jiţ Zastupitelstvem města schválené rozvojové programy města (blíţe viz kapitola 4.1. koncepce sportu – Modernizace a rozvoj materiálně-technické základny sportu). Koncepce má přímou kontinuitu a dále rozvádí a konkretizuje ty části těchto rozvojových programů, které se zabývají volnočasovými aktivitami občanů města a nabídkou pohybových rekreačních aktivit pro návštěvníky města a roţnovského regionu.

Jedním z nejdůleţitějších limitních faktorů, na které bylo nutno při zpracování koncepce brát zřetel, jsou i finanční moţnosti města při podpoře vytváření podmínek pro uspokojování potřeb občanů v oblasti tělovýchovy a sportu. Z prostředků města je kaţdoročně vynakládáno na uspokojování potřeb občanů města v oblasti sportu a tělovýchovy nemálo finančních prostředků. V roce 2009 to bude celkem 19.447.000,- Kč. Podrobná analýza vynakládaných prostředků na podporu sportu a tělovýchovy z rozpočtu města za období let 2007 aţ 2009 je uvedena v bodě 2.3.7. této koncepce sportu – Financování sportu v rámci rozpočtu města. V současnosti subvencuje město sport a tělovýchovu (včetně investic do materiálně-technické základny) zhruba částkou 1.100,- Kč na obyvatele, coţ je sice značně více, neţ je průměr České republiky, který se pohybuje okolo 350 Kč na obyvatele, ale výrazně méně, neţ je u vyspělých zemí Evropské unie, kde se tato částka přibliţuje v přepočtu aţ k 5.000 Kč na obyvatele. Záměrem koncepce sportu je postupně zvýšit pravidelný příspěvek města na podporu sportu a tělovýchovy na částku 1.300,- Kč na obyvatele města

Koncepce sportu dále vychází z jiţ publikovaných zpracovaných koncepcí tělovýchovy a sportu městy a obcemi ČR. Vzhledem k praktickému zaměření koncepce sportu bylo přihlíţeno zejména k jejich konkrétním opatřením na rozvoj tělovýchovy a sportu na území těchto obcí s přihlédnutím k jejich specifickým podmínkám. HLAVNÍ PRINCIPY A ZÁSADY Při zpracování koncepce sportu bylo přihlíţeno k následujícím základním principům a zásadám, dohodnutých na sportovní komisi a odsouhlasených Radou města, kterými by se rozvoj tělovýchovy a sportu na území města měl dále závazně řídit:  podporu směřovat za aktivními účastníky organizovaného i neorganizovaného sportu, nikoliv na financování subjektů provozujících tyto aktivity,  zaměření a výši podpory rozlišit podle sektorů: 9

- veřejný sektor (město, městem zaloţené společnosti a zřízené organizace), - občanský sektor (občanská sportovní sdruţení), - soukromý sektor (podnikatelské subjekty s nabídkou sportovních a rekreačních pohybových aktivit), podporu orientovat na zvýhodněné vyuţití sportovních zařízení pro organizovaný sport dětí a mládeţe a pro neorganizovaný sport pro všechny, v rámci moţností rozpočtu města subvencovat provoz a údrţbu sportovních zařízení v majetku občanských (sportovních) sdruţení, při podpoře města rozlišovat investiční a provozní výdaje, zajistit spoluúčast města při přípravě sportovních talentů, vytvořit podmínky pro neorganizovaný sport a pohybové a rekreační aktivity určené širokým vrstvám občanů, prokazatelnost a průkaznost veřejné podpory sportu a tělovýchově v rámci rozpočtu města, umoţnění rozvoje komerčních sportovních a tělovýchovných aktivit.





  

 

TVORBA KONCEPCE SPORTU – VĚC VEŘEJNÁ Koncepce sportu na úrovni obcí zahrnují řešení řady konkrétních otázek a oblastí, které vychází ze specifických podmínek těchto obcí. Jedná se o určitý politický proces ve smyslu veřejné politiky, do nějţ vstupuje řada aktérů od volených představitelů obce, přes její vedení, administrativu (úředníky), činitele občanských sportovních sdruţení aţ po nezávislé odborníky, školy, podnikatelské subjekty a veřejnost. Konečné znění koncepce sportu je proto vţdy výsledkem konsenzu zainteresovaných aktérů a nedá se od ní očekávat jednorázové a konečné vyřešení všech problémů, s kterými se rozvoj sportu v současnosti potýká. Přesto se domníváme, ţe předkládaná koncepce sportu můţe představitelům města poslouţit v blízké budoucnosti jako základní pilíř při rozhodování o budoucnosti tělovýchovy a sportu na území města. Koncepci sportu je však nutno povaţovat za materiál ţivý a otevřený, který bude upřesňován podle měnících se společenských, legislativních a ekonomických podmínek.

.

Ing. Dušan Vráţel vedoucí odboru školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu MěÚ Roţnova pod Radhoštěm

10

LEXIKON POUŢITÉ SPORTOVNÍ TERMINOLOGIE k posílení zdraví, fyzické zdatnosti a ke zvýšení pohybových dovedností, spojené většinou se zábavou a společenským vyţitím.

K tomu, aby koncepce sportu byla zřejmá a srozumitelná všem občanům města a všem aktérům, kteří s ní přijdou do styku, je nezbytné jednoznačně definovat pojmy charakterizující jednotlivé oblasti sportu a tělovýchovy. Z tohoto důvodu uvádíme v této části slovník, který podrobně vysvětluje a objasňuje pojmy sportovní terminologie pouţité v textu této koncepce sportu. Uvedený výklad sportovní terminologie vychází především z právních norem a koncepčních materiálů MŠMT upravujících oblast tělovýchovy a sportu a je určen jen pro potřeby této koncepce.

Občanská (sportovní) sdruţení - Jedná se o organizovaná sdruţení, která jsou právními subjekty dle zákona 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, jejichţ předmětem spolkové činnosti je sport a tělovýchova. Podnikatelské subjekty s nabídkou sportovních a rekreačních aktivit - Soukromé podnikatelské subjekty nabízející v rámci svého podnikání komerční sportovní a tělovýchovné aktivity. Organizovaná tělovýchova a sport - Soustavný, cílevědomý, odborný rozvoj pohybových a fyzických dovedností sportovců vedoucí ke zvýšení jejich sportovní výkonnosti v organizovaných soutěţích všech úrovní, uskutečňovaný zpravidla občanskými sportovními sdruţeními a školami.

Ţivotní styl - Souhra ţivotních činností, prostřednictvím kterých lidé reprodukují svou existenci a uspokojují svoje potřeby. Volný čas - Čas, který zbude odečtením pracovního času a nutné mimopracovní doby. Jeho náplní je souhrn činností, kterým se člověk můţe věnovat podle vlastní vůle poté, co se uvolnil od všech závazků (spánek, cesta do zaměstnání a zpět, práce, nákupy, hygiena, péče o děti, vyřizování úředních záleţitostí, lékařská péče).

Neorganizovaná tělovýchova a sport Nepravidelné kondičně rekreační pohybové aktivity provozované spontánně občany především na veřejně přístupných sportovištích a při veřejně přístupných akcích, které pořádají občanská sdruţení, obce nebo podnikatelské subjekty se sportovní a rekreační nabídkou.

Volnočasové aktivity - Aktivity, kterým je moţno se věnovat ve volném čase (vzdělávání, kultura, zábava, aktivní a pasivní odpočinek, tělocvičné aktivity).

Komerční sportovní a tělovýchovné aktivity Pohybové a rekreační aktivity poskytované podnikatelskými subjekty zpravidla za úplatu a slouţící především k posílení zdraví a kondice, k zábavě a společenskému vyţití.

Tělocvičné aktivity - Volnočasové aktivity zaměřené na sport, tělovýchovu a pohybovou rekreační činnost.

Materiálně-technická základna sportu Sportovní zařízení a zařízení slouţící k regeneraci a rehabilitaci, včetně nezbytného technického a sociálního zázemí náleţejícího ke sportovnímu zařízení.

Sport - Všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěţích všech úrovní. Sport pro všechny - Organizovaný a neorganizovaný sport a pohybové rekreační aktivity určené širokým vrstvám občanů.

Sportovní areál - Komplex sportovních zařízení, který slouţí ke sportovnímu vyţití různých věkových a společenských skupin (nemusí být určen jen pro výkonnostní sportovce, slouţí široké veřejnosti).

Tělesná výchova - Soustavná a cílevědomá výchova k získávání zájmu o aktivní zapojení do sportu a ke zdravému způsobu ţivota.

Sportovní zařízení - Objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor slouţící výhradně nebo převáţně pro provozování sportu.

Školní tělesná výchova - Soustavný a cílevědomý rozvoj tělesných schopností ţáků a studentů škol směřující k osvojení základních pohybových dovedností, ke zvýšení fyzické zdatnosti a výchova k získání zájmu o provozování sportu a ke zdravému způsobu ţivota uskutečňovaná v rámci školních vzdělávacích programů.

Tělocvična - Objekt nebo soubor objektů slouţící výhradně nebo převáţně školní tělesné výchově a pro provozování sportu (v podmínkách města se jedná o tělocvičny při školách a sokolovnu TJ). Areál zdraví - Zařízení v přírodě slouţící pohybovým a rekreačním aktivitám s volným přístupem bez omezení, mívající nenáročná zařízení, většinou z přírodního materiálu.

Pohybové rekreační činnosti - Nepravidelně a neorganizovaně vykonané aktivity slouţící zejména 11

12

1. ZÁKLADNÍ SPECIFIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ SPORTU A TĚLOVÝCHOVNÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA

13

1.1. HISTORIE SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA POD RADHOŠTĚM Vznik a rozvoj sportu na území města je jedním ze základních činitelů ovlivňujících především současný stav sportovních a tělovýchovných aktivit a stav materiálně-technické základny sportu na území města. Vznik organizovaného tělovýchovného hnutí v Roţnově pod Radhoštěm je spjat se zaloţením Jednoty Sokola v roce 1890. Potvrzují to archivní dokumenty, které však také dokazují, ţe první snahy o zřízení tělovýchovného spolku byly zaznamenány jiţ o dvě desetiletí dříve. Trvalo tedy dlouhých dvacet let, neţ se podařilo zaloţení první sportovní organizace na území města úspěšně završit.

těchto turistických spolcích se pěstovalo v různé intenzitě a v různých formách i lyţování. K těmto spolkům, jeţ profilovaly tělovýchovu a sport v Roţnově mezi dvěma světovými válkami, je třeba připočítat ještě Šachový spolek a Selskou jízdu, které jiţ byly spíše na okraji společenského dění. V historii roţnovského sportu byl zcela epizodní, přesto však velmi zajímavou skutečností spontánní vznik neregistrovaného mládeţnického sportovního klubu Jiskra Roţnov pod Radhoštěm, působícího v průběhu 2. světové války. Jiskra byla zaloţena v červnu 1938. Měla oddíl kopané, hokeje a stolního tenisu. Jednotlivé tělovýchovné spolky v Roţnově obnovily svou činnost jiţ v prvních měsících po osvobození. V těchto měsících se ujala myšlenka sjednocení tělovýchovy, která vyvrcholila 16. 11. 1946 zaloţením Československého tělovýchovného svazu, který sdruţoval všechny tělovýchovné a sportovní organizace, avšak pouze na federativním základě, takţe kaţdá z nich si zachovávala relativní samostatnost.

Podnětem k zaloţení další tělovýchovné organizace, a to Klubu českých turistů (KČT) v Roţnově pod Radhoštěm, bylo uspořádání hromadného zájezdu asi 50 členů KČT z Prahy a dalších českých měst do Roţnova a na Radhošť roku 1892. Stanovy místního odboru KČT byly schváleny moravským místodrţitelstvím v Brně 10. srpna 1894. Turisté jiţ v prvním roce své existence vyznačili v okolí města 24 km turistických cest. Obdobně jako v celostátních podmínkách sehrála v tělovýchově Roţnova v období 1. republiky významnou roli Jednota Sokola. Vedle ní vznikla hned na počátku 20. let velmi aktivní Jednota Československého Orla. Oba tyto spolky úspěšně rozvinuly systematiku tělesných cvičení, ale nevěnovaly se jiţ pěstování sportů. Ty byly rozvíjeny od počátku 20. let ve sportovním klubu SK Radhošť, který byl však koncem roku 1929 rozpuštěn. V roce 1933 vzniká sportovní klub SK Roţnov. Jeho účelem bylo provozování sáňkování, házené, kopané, jízdy na kole, lehké a těţké atletiky, kanadského hokeje a různých společenských her. Turistika se rozvíjela v rámci Pohorské jednoty valašské přejmenované později na odbor Klubu československých turistů a dále v odboru Pohorské jednoty Radhošť. V

Po únorových událostech roku 1948 došlo v dosavadním vývoji dobrovolné tělesné výchovy k pronikavé změně, a to direktivním sloučením stávajících tělovýchovných korporací k 31. 8. 1948. Bylo rozhodnuto vybudovat Sokol jako jednu velkou masovou tělovýchovnou organizaci. Kromě organizace Sokola vznikly ve shodě s novým organizačním řádem jednotné tělovýchovné organizace Sokola další dvě závodní sokolské jednoty: v roce 1948 byla zaloţena závodní sokolská jednota v n.p. Moravskoslezské pletárny (později Loana) a v roce 1949 přípravný výbor závodní sokolské jednoty v nově vzniklém n.p. Tesla Roţnov. V roce 1953 došlo k přejmenování sokolské jednoty n. p. MOP na tělovýchovnou jednotu Jiskra a závodní sokolské jednoty

14

n.p. Tesla na tělovýchovnou jednotu Spartak. Dne 20. 12. 1956 se dle zákona stává jediným představitelem tělovýchovy v republice dobrovolná tělovýchovná organizace Československý svaz tělesné výchovy. Ke dni 19. 3. 1958 bylo dohodnuto obě tělovýchovné jednoty Jiskra a Spartak spojit a vytvořit tak jednu společnou jednotu v Roţnově s názvem Tělovýchovná jednota Roţnov pod Radhoštěm (dále jen TJ Roţnov). Sloučení obou jednot Jiskry a Spartaku přineslo lepší vyuţívání tělovýchovných zařízení, zlepšilo podmínky pro rychlejší dokončení zahájených staveb a vytvořilo také podmínky pro uplatnění schopných funkcionářů k prospěchu celé roţnovské tělovýchovy. V roce 1989 měla TJ Roţnov 3043 členů a bylo zde organizováno celkem 21 odborů a oddílů.

občanské sdruţení „Středisko Pětiboje Roţnov o.s.“, které bylo zaregistrováno dne 29.4. 2009 a jehoţ sportovní náplní je podpora moderního pětiboje. Po roce 1989 postupně zahájily svou činnost na území města i podnikatelské subjekty věnující se komerčním sportovním, pohybovým a rekreačním aktivitám poskytovaným na komerční bázi za úplatu, které jsou zaměřeny především na posílení kondice a zdraví, ale slouţí i k zábavě, oddechu a společenskému vyţití. Jedná se o různá fitness, wellness a relaxační centra, ale i o podnikatelské subjekty zabezpečující na území města celou řadu dalších komerčních sportovních a pohybových aktivit, jako jsou bowling, golf, minigolf, tenis, paintball, ricochet, squash, jezdectví, adrenalinové lezení na lanech, trampolíny, X-bunge, lezení na lezecké stěně, paragliding a další. V současné době působí v této oblasti na území města více neţ desítka významnějších podnikatelských subjektů.

Po změně společenských poměrů v České republice na konci roku 1989 dochází k významným změnám i v oblasti tělovýchovy a sportu na území města. Od roku 1990 vzniká TJ Roţnov jako právnická osoba (občanské sdruţení) s jiţ samostatnou právní subjektivitou. V průběhu devadesátých let minulého století se v rámci tohoto sdruţení osamostatnily oddíly ledního hokeje, tenisu a fotbalu a vznikly dva nové oddíly karate - kobudo a asia-gym-sport. Byla zaloţena nová občanská (sportovní) sdruţení, mezi nejvýznamnější patří Hockey club Roţnov pod Radhoštěm, Valašský golfový club, Fotbalový club FC Roţnov pod Radhoštěm, TJ Sokol Roţnov pod Radhoštěm, 1. Florbalový klub Roţnov pod Radhoštěm, Auto klub ČR Roţnov v AČR, Klub biatlonu Roţnov pod Radhoštěm, Klub Kalokagathia Roţnov pod Radhoštěm a ASIA-GYM-SPORT o.s. V současné době působí ve městě 32 občanských sdruţení zajišťujících činnost v oblasti sportu a tělovýchovy. Tato sdruţení umoţňují realizaci sportovních a pohybových aktivit nejen pro členy svých sportovních oddílů, ale i pro ostatní občany a návštěvníky města. Jako poslední vzniklo

Díky početnému a kvalitnímu sportovnímu zázemí mohla v Roţnově vyrůst řada vynikajících sportovců, kteří dosahovali dobrých výsledků nejen v domácím prostředí, ale také v rámci republiky a v mezinárodním měřítku. Sportovní výkony byly u celé řady z nich po zásluze oceněny tituly Mistr sportu a Zaslouţilý mistr sportu. Tito špičkoví sportovci (klasické i alpské lyţování, házená, gymnastika, volejbal a další sporty) vzešli ze široké sportovní základny, která ve vzájemné soutěţivosti sportovců pomáhala vytvářet podmínky pro dosaţení kvalitních výkonů talentovaných jednotlivců. Logickým vyvrcholením této pyramidy je účast sportovní gymnastky (skoky na trampolíně) Petry Vachníkové na Letních olympijských hrách v Sydney v roce 2000, první olympioničky z Roţnova pod Radhoštěm v historii roţnovského sportu vůbec. Mezi významné úspěchy roţnovského sportu v posledním období patří například 2. místo Martina 15

Hona na Mistrovství světa v kikcboxungu v kategorii kockaboxing-full-contact v roce 2008 a finálová účast a 8. místo hendikepovaného plavce Filipa Coufala na

Paralympijských hrách v Pekingu v roce 2008 na trati 200 m polohový závod.

1.2. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL MĚSTA A JEHO VĚKOVÁ A VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA 1.2.1. POČET OBYVATEL MĚSTA Počet obyvatel města v letech 1997-2007: 1997

1998

1999

2000

18.067 18.132 18.182 18.098

2001

2002

17.540 17.406

2003

2004

2005

2006

2007

17.238

17.276

17.129

17.024

17.072

Zdroj: ČSÚ

Celkové přírůstky/úbytky obyvatel města v letech 1997-2007: 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

- 10

+ 65

+50

-84

-333

-134

-168

+ 38

-147

- 105

+ 48

Zdroj: ČSÚ

Rozdíl mezi počtem živě narozených a počty zemřelých obyvatel v letech 1997-2007: 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

- 11

+ 23

+ 15

- 30

- 27

- 18

- 15

- 10

+ 25

+ 17

+ 21

Zdroj: ČSÚ

Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel města v letech 1997-2007: 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

+1

+ 42

+ 35

- 54

- 306

- 116

- 153

+ 48

- 172

- 122

+ 27

Zdroj: ČSÚ

Věková struktura obyvatel města: Stav k

Počet obyvatel

31.12. 2004 31.12. 2006 31.12. 2007 Zdroj: ČSÚ

Věková skupina

průměrný věk

0-14

15-64

65+

17 276 17 024

2 566 2 386

12 429 12 209

2 281 2 429

39,5 40,3

17 072

2 347

12 228

2 497

40,5

Znalost pravděpodobného demografického vývoje počtu obyvatel a jejich relativní věkové struktury patří mezi základní faktory ovlivňující strategii města při podpoře rozvoje sportu a tělovýchovy na jeho území, zejména pak v oblasti neorganizovaného sportu pro všechny a při podpoře pohybových aktivit dětí a mládeţe. Z dostupných statistických přehledů je zřejmé, ţe za posledních 10 let došlo k poklesu počtu obyvatel majících trvalé bydliště na území města o 995 obyvatel, tj.

téměř o 5,5 % oproti stavu roku 1997. Tento negativní vývoj byl způsoben niţším počtem narozených dětí v první polovině tohoto desetiletí, sníţením počtu zaměstnavatelských organizací působících na území města a s tím zvýšenou nezaměstnaností. Od roku 2005 se do věkové struktury obyvatel města sice příznivě promítá zvýšený počet narozených dětí, přesto se celkově v této struktuře obdobně jako v celé ČR projevují negativní tendence související s populačními 16

explozemi po druhé světové válce a v 70. letech a depopulační tendence patrná v 90. letech minulého století a v první polovině tohoto desetiletí, která se ve věkové pyramidě projevuje nízkým zastoupením 0-14letých a zvyšujícím se počtem 65letých a starších. Průměrný věk obyvatel se zvýšil z 33,6 let v roce 1991 na 40,5 let k 1.1. 2007. Přes zvyšující se počet narozených dětí od poloviny tohoto desetiletí lze předpokládat, ţe v nejbliţších letech se bude přirozená obměna pohybovat v rozmezí -0,15 aţ +0,15 % za rok. Větší význam pro celkový počet obyvatel města bude mít přírůstek, respektive úbytek

obyvatel migrací. Zde lze s ohledem na celostátní trend v nárůstu obyvatelstva u měst ve velikostní kategorii 10 000 aţ 20 000 obyvatel očekávat mírný nárůst nově přistěhovalých obyvatel. Tato kladná migrace bude kompenzovat úbytky obyvatel vzniklé přirozenou obměnou a povede i k mírnému růstu počtu obyvatel. Lze proto očekávat, ţe okolo roku 2015 se bude počet obyvatel pohybovat pravděpodobně v intervalu 17 200 aţ 17 500 obyvatel. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva nedojde ke změnám, nadále bude růst relativní počet obyvatel starších šedesáti let.

1.2.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČTU NAROZENÝCH DĚTÍ Počet narozených dětí v letech 1997-2008:

1997 1998 1999 141 164 147

2000 140

2001 136

2002 153

2003 133

2004 148

2005 171

2006 166

2007 170

2008 171

Zdroj: ČSÚ, matrika MěÚ

Počet narozených dětí v letech 1997-2008- graf:

Zdroj: UIV, výkaz S1-01 o mateřských školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR

Znalost demografického vývoje počtu narozených dětí, předpokládaného počtu dětí v mateřských školách a na základních a středních školách je základním předpokladem pro kvalifikované rozhodování města při podpoře pohybových

aktivit dětí a mládeţe, zejména pak při posuzování vhodnosti a efektivnosti subvencí do materiálně-technické základny sportu a tělovýchovy slouţící této skupině obyvatel. Demografický vývoj počtu 17

narozených dětí potvrzuje očekávanou skutečnost, ţe po roce 2003, kdy se narodilo nejméně dětí za poslední desetiletí – pouze 133, dochází od roku 2005 k navýšení počtu narozených dětí s trvalým pobytem na území města. Předpokládáme, ţe i v dalších letech se bude rodit okolo 160 aţ 180 dětí ročně, coţ je řádově o 20 aţ 40 dětí více neţ se rodilo v 1. polovině tohoto desetiletí. Tento příznivý trend je způsoben především

tím, ţe se do „produktivního“ období dostaly silné populační ročníky ze 70. let, kdy ţeny jiţ vzhledem ke svému biologickému věku neodkládají narození dětí. Své sehrává i příznivější finanční politika státu, která více podporuje mladá manţelství a narození dítěte, a následná péče o něj jiţ neznamená tak výrazný pokles ţivotní úrovně rodiny jako v předcházejících letech.

1.2.3. PŘEDPOKLÁDANÝ POČET DĚTÍ A ŢÁKŮ NA ŠKOLÁCH Počty dětí v mateřských školách zřizovaných městem ve školním roce 2003/4 až 2010/11 Počet dětí celkem 2003/4 2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/10 Celkem

505

506

471

482

508

548

Zdroj: UIV, výkaz S1-01 o mateřských školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR

18

560

2010/11 570

Počty dětí v základních školách působících ve městě ve školním roce 2003/4 až 2011/12

Počet ţáků celkem 2003/4 Celkem 1 921

2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/10 2010/11 2011/12 1 819 1 731 1 619 1 520 1 453 1 427 1 379 1 388

Zdroj: UIV, výkaz S3-01 o základních školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR

S příznivým demografickým vývojem počtu narozených dětí od roku 2005 je nutno počítat v nejbliţších letech u mateřských škol. Po částečném sníţení počtu dětí v předškolním vzdělávání především ve školních letech 2005/06 a 2006/07 způsobeném niţším počtem narozených dětí v 1. polovině tohoto desetiletí dochází po tomto období k navýšení počtu dětí v mateřských školách a jejich počet by se měl jiţ od školního roku 2009/10 ustálit v rozpětí 560 aţ 580 dětí. Upřesněná studie vývoje počtu ţáků na základních školách potvrzuje předpoklad, ţe ve školním roce 2010/11 dojde k ukončení kaţdoročního poměrně vysokého úbytku počtu ţáků způsobeného tím, ţe z devátých ročníků vycházelo daleko více ţáků, neţ nastupovalo do prvních ročníků. Od uvedeného školního roku předpokládáme, ţe počet ţáků na

základních školách bude přibliţně stabilizován na 1400 ţáků a postupně s tím, jak k povinné školní docházce budou nastupovat děti narozené od kalendářního roku 2005, se počet ţáků bude při zachování současného trendu vyšší porodnosti postupně navyšovat zhruba o 20 aţ 40 ročně. Počet ţáků základních škol by se pak kolem roku 2015 mohl pohybovat okolo 1500 ţáků. Přestoţe ředitelé středních škol podle vlastního vyjádření předpokládají v budoucnosti jen mírný pokles ţáků, je nutno v tomto segmentu vzdělávaných počítat v nejbliţším období s poměrně razantním poklesem počtu ţáků navštěvujících tyto školy. Zatímco u základních škol předpokládáme, ţe od školního roku 2010/11 dojde ke stabilizaci počtu ţáků plnících povinnou školní docházku na základních školách na území 19

města, u středních škol dojde v nejbliţším období k jejich výraznému poklesu, a to z důvodu niţšího počtu vycházejících ţáků z 9. tříd základních škol. Také v dlouhodobém záměru vzdělávání a

rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje se předpokládá, ţe během nejbliţších 4 let dojde ke sníţení počtu ţáků studujících na středních školách, a to v rozsahu okolo 30 aţ 35 %.

1.2.4. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let:

Území Roţnov pod Radhoštěm Roţnovský region Okres Vsetín Zlínský kraj ČR

počet obyvatel starších 15 let celkem

z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání úplné střední základní střední vysokoškolské učňovské odborné

14 791 29 576 121 688 497 000 8 575 198

22% 26% 25% 25% 23%

32% 37% 38% 40% 38%

28% 24% 25% 29% 25%

13% 9% 7% 7% 9%

Zdroj: ČSÚ, KR Zlín , údaje SLBD 2001

Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let - graf

35% 30% 25%

20% 15% 10% 5% 0% základní

střední učňovské

Průzkumy, šetření a následné odborné analýzy prokázaly, ţe dosaţené vzdělání má podstatný vliv na utváření vztahu člověka ke sportu. Lidé s vyšším vzděláním jsou si vědomi důleţitosti sportu a pohybových rekreačních aktivit

úplné střední odborné

vysokoškolské

v rámci moderního ţivotního stylu. Chápou sport nejen jako prostředek k upevňování tělesné kondice a zdraví, ale i jako nástroj posilující psychickou a sociální stránku jejich ţivota. Věnují proto sportu a veškerým pohybovým aktivitám 20

daleko více svého volného času neţ lidé Ve s niţším vzděláním. Z tohoto důvodu je při tvorbě koncepce sportu nutno přihlíţet i ke vzdělanostní struktuře obyvatelstva města, a to jednak při vytváření podmínek pro umoţnění sportování občanů, kteří sami mají zájem o aktivní sportování, ale také při vytváření adekvátních programů pro zapojování občanů s niţším vzděláním a sociálním postavením do sportovních a pohybových rekreačních aktivit. Dosaţená vzdělanostní struktura obyvatel města je ve srovnání s ČR, popřípadě se Zlínským krajem na poměrně vysoké úrovni. Tento trend byl nastolen zejména poţadavky bývalého podniku Tesla a po roce 1989 i následných podnikatelských subjektů z oblasti elektrotechniky a informačních technologií na velký počet pracovníků s úplným středním vzděláním a vysokoškolskou kvalifikací.

Ve srovnání s vyspělými zeměmi OECD je však i počet více neţ 2 tisíc vysokoškoláků z celkového počtu obyvatel města nad 15 let nedostačující. Chybí zejména absolventi bakalářského stupně vysokoškolského vzdělání, jejichţ zastoupení je zatím velmi malé. Je nutno objektivně připustit, ţe analýza vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z údajů publikovaných ČSÚ v roce 2003, které zpracovávaly výsledky „sčítání lidu“ z roku 2001, a jsou jiţ proto poměrně zastaralé, novější data v této oblasti však nejsou k dispozici. Na základě znalostí tendencí a trendů v oblasti vzdělávání ve středním, vyšším odborném a vysokoškolském školství v ČR a ve Zlínském kraji lze však objektivně předpokládat, ţe se od té doby zvýšil podíl občanů s úplným středním vzděláním a zejména pak občanů s dosaţeným bakalářským stupněm vysokoškolského vzdělání, a to řádově o několik %.

1.3. LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ TĚLOVÝCHOVU A SPORT Dalším základním východiskem, které bylo nutno při zpracovávání koncepce sportu respektovat, je platná legislativa ČR a koncepční materiály Evropské unie a České republiky v oblasti sportu a tělovýchovy. Postupné uvědomování si důleţitosti sportu jako společenského jevu bezprostředně ovlivňujícího ţivotní styl občanů Evropské unie vyústilo do formulování Evropské charty o sportu. Tento základní dokument definoval zejména:  vymezení sportu v rámci občanské společnosti a upřesnění obsahu pojmu sport,  základní práva občanů při přístupu ke sportu,  vymezení postavení sportovních hnutí (sdruţení),  opatření, která učiní vlády států EU k naplnění ustanovení jednotlivých článků této charty.

Základní principy a zásady Evropské charty o sportu byly rozpracovány do materiálu Bílá kniha o sportu – dokument Komise evropských společenství projednaný v Bruselu dne 11.7. 2007. Tento dokument poskytuje členským státům strategickou orientaci v problematice role sportu v občanské společnosti, vyzdvihuje společenský a hospodářský význam sportu s důrazem na dodrţování poţadavků právních předpisů Evropské unie. Bílá kniha přináší také návrh konkrétních opatření v podobě Akčního plánu Pierre de Coubertain, z kterého vychází i tato koncepce sportu. Kromě zmíněných materiálů Evropské unie respektuje koncepce sportu platnou legislativu České republiky a navazující koncepční materiály v této oblasti. Základem je Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Zákon byl přijat bohuţel zrovna v období probíhající reformy veřejné správy, a vymezuje tak proto jen ve svých 8 paragrafech základní 21

postavení a úkoly jednotlivých sloţek státní správy a samosprávy. Obcím zákon ukládá plnění následujících úkolů: a) zabezpečování rozvoje sportu pro všechny a přípravy sportovních talentů, včetně zdravotně postiţených občanů, b) zajišťování výstavby, rekonstrukce, udrţování a provozování sportovních zařízení a jejich poskytování pro sportovní činnost občanů, c) kontrola účelného vyuţívání jejich sportovních zařízení, d) zabezpečování finanční podpory sportu z jejich rozpočtů.

států a obcí. Bohuţel se tak dosud nestalo a i v programové náplni nejdůleţitějších politických stran je podpora sportovců a pohybových kondičních aktivit pro občany zmiňovaná aţ na posledních místech. Další rozvojové vládní dokumenty, z kterých koncepce sportu vycházela, jsou:  Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v ČR,  Národní program rozvoje sportu pro všechny. Vzhledem k současnému stavu legislativy v oblasti tělovýchovy a sportu musí tato koncepce sportu bohuţel vycházet zejména v ekonomickém zabezpečení z:  neujasněnosti spolupodílení státu na financování potřeb tělovýchovy a sportu a z toho pramenící nestability zdrojů ze státního rozpočtu ve víceletém výhledu,  absence státní koncepce výstavby, údrţby a provozu tělovýchovných a sportovních zařízení republikového i místního významu, respektující širší veřejný, spolkový i komerční zájem.

Předpokládalo se, ţe v rámci závazků vyplývajících pro Českou republiku z přijetí Evropské charty o sportu bude zákon o podpoře sportu dále konkrétněji rozpracován prostřednictvím prováděcích právních předpisů, které by především konkretizovaly postavení, práva a povinnosti jednotlivých subjektů v této oblasti (stát, obce, školy, občanská sdruţení, podnikatelské subjekty, občané…) a definovaly zdroje a následně i plnění finančních závazků při podpoře sportu od

1.4. ROŢNOV POD RADHOŠTĚM - CENTRUM CESTOVNÍHO RUCHU Při zpracování koncepce sportu bylo nezbytné přihlédnout i ke specifickému postavení města Roţnova pod Radhoštěm jako významného regionálního střediska cestovního ruchu, které ročně přivítá okolo 400 tis. návštěvníků. V souladu s moderními trendy turistiky hledá řada těchto návštěvníků kromě poznání významných míst regionu (Valašské muzeum v přírodě, Pustevny, Soláň...) i moţnost aktivního proţití zbývajícího volného času. Koncepce sportu proto musí počítat i s nabídkou volnočasových aktivit zaměřených na sport, tělovýchovu a pohybovou rekreační činnost pro tuto skupinu návštěvníků města. Jedná se zejména o modernizaci a rozvoj materiálně-technické základny sportu pro všechny (zejména pak pro oblast

neorganizované tělovýchovy a sportu), jako jsou cyklostezky a cyklotrasy, pěší a lyţařské turistické trasy, naučné stezky, krytý bazén a letní koupaliště, sportovní areály při školách otevřené veřejnosti, areály zdraví a podpora komerčních subjektů při nabízení pohybových a rekreačních aktivit zaměřených především k posílení zdraví a kondice, ale i k zábavě a společenskému vyţití návštěvníků města. Nezastupitelnou úlohu má město také při informování a propagaci nabízených sportovních a pohybových rekreačních aktivit na svém území pro turistické návštěvníky města. I rozvoji těchto oblastí je nutno v programové a rozvojové části koncepce sportu věnovat náleţitou pozornost.

22

2. SOUČASNÝ STAV SPORTU A TĚLOVÝCHOVNÝCH AKTIVIT A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ ZÁKLADNY SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA

23

2.1. PŘEHLED SPORTOVNÍCH, TĚLOVÝCHOVNÝCH A POHYBOVÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA Současná nabídka sportovních a pohybových aktivit na území města je velmi bohatá a pestrá. Coţ na jedné straně umoţňuje občanům a návštěvníkům města vybírat si z široké nabídky sportovních a pohybových aktivit, na druhé straně klade nemalé nároky především na finanční zabezpečení provozu příslušných sportovních zařízení. Na nabídce se podílí jak občanská sdruţení a školy zabývající se organizovaným sportem, tak podnikatelské subjekty nabízející především pohybové a rekreační aktivity občanům a návštěvníkům města za úplatu, tak i město při zabezpečování podmínek pro neorganizovaný sport pro všechny. Celkový přehled nabízených sportovních a pohybových aktivit na území města je uveden v příloze č. 1 této koncepce sportu.

území města mají bezesporu občanská sdruţení, jejichţ předmětem spolkové činnosti je sport a tělovýchova. V současné době podle Administrativního registru ekonomických subjektů má své působiště ve městě Roţnov pod Radhoštěm 32 občanských sdruţení zabývajících se těmito činnostmi, která jsou zastřešena celorepublikovými sportovními institucemi, jako jsou Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Česká asociace sportu pro všechny, Autoklub České republiky a další. Výhodou občanských (sportovních) sdruţení je bezesporu odborné vedení, pravidelná a soustavná činnost rozlišená na vrcholovou, výkonnostní a rekreační výkonnost. Další předností je účast desítek dobrovolných pracovníků (trenéři, cvičitelé, rozhodčí, funkcionáři, rodiče mladých sportovců), která výrazně sniţuje finanční výdaje na zabezpečení jejich činnosti. Objektivní skutečností zůstává, ţe ne všechna tato občanská sdruţení v současnosti vyvíjejí aktivní činnost.

2.1.1. ORGANIZOVANÉ TĚLOVÝCHOVNÉ A SPORTOVNÍ AKTIVITY – OBČANSKÁ SDRUŢENÍ Nezastupitelnou roli v rámci organizované tělovýchovy a sportu na

Přehled nejvýznamnějších občanských sdružení na území města zabývajících se sportem, tělovýchovou a pohybovými aktivitami a vyvíjejících aktivní činnost P.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

název sdružení Hockey club Rožnov p.R. Fotbalový club FC Rožnov p.R. Klub Kalokagáthia Hokor Rožnov TJ Sokol Valašští bajkeři Klub biatlonu Rožnov 1. Florbalový klub Rožnov p.R. TJ Rožnov

adresa

P.č.

Bučiska 2305 Horní Paseky 2268 Dolní Paseky 465 Horní Paseky 419 Dolní Paseky 465

10

ASIA-GYM-SPORT o.s.

Horní Paseky 2652

11 12 13 14

5. května 1341 Střítež n. B. 45 Horní Paseky 2664 Videčská

Nerudova 141 1. máje 1161

15 16

J. Wolkera 1144 Sokolská 497

17

Bike Team Rožnov p. R. Střelecký klub Rožnov Valašský golfový klub Tenis Training Camp Horolezecký klub Rožnov p.R. Tenis Klub Rožnov Auto klub ČR Rožnov v AČR

Zdroj: ARES 2008

24

název sdružení

adresa

Tylovice 1870 Dolní Paseky 1613 Svazarmovská 865

Dominantní postavení mezi občanskými (sportovními) sdruţeními má TJ Roţnov, která ve svých 16 oddílech sdruţuje 1804 členů, z toho 555 ţáků a

dorostenců, a vlastní dlouhodobý hmotný majetek v účetní hodnotě ve výši 40.912 tis. Kč.

Přehled počtu členů TJ Rožnov pod Radhoštěm

TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA ROŢNOV POD RADHOŠTĚM počet členů P.č.

název oddílu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

badminton basketbal cyklistika házená judo kulturistika klub českých turistů lyţování alpské + klasické plavání softbal - baseball sport pro všechny sportovní gymnastika stolní tenis tradiční karate bojová umění volejbal ostatní TJ CELKEM

dospělí 12 16 16 80 33 34 67 214 15 16 387 56 45 57 40 109 52 1249

ţáci

dorostenci mládeţ celkem

oddíl celkem

22

6

28

113 1

1 25 16

1 138 17

1 22 20

3 29 3

4 51 23

81 85 12 17

3 29 7 8 5 26

84 114 19 25 5 45 1

40 16 17 218 50 34 71 265 38 16 471 170 64 82 45 154 53

161

555

1804

19 1 394

Zdroj: TJ Roţnov a ČSTV Vsetín

Mezi další občanská (sportovní) sdruţení, která svou činností a členskou základnou významně ovlivňují organizovanou tělovýchovu a sport na území města, patří Hockey club Roţnov pod Radhoštěm, Valašský golfový club, Fotbalový club FC Roţnov pod Radhoštěm, TJ Sokol Roţnov pod Radhoštěm, 1. Florbalový klub Roţnov pod Radhoštěm, Auto klub ČR Roţnov v AČR, Klub biatlonu Roţnov pod Radhoštěm, Klub Kalokagathia Roţnov pod Radhoštěm a ASIA-GYM-SPORT o.s. V dále zpracované tabulce uvádíme přehled občanských (sportovních) sdruţení

s největším počtem členů, které jsme získali od ČSTV Vsetín a z údajů dotazníků vyplněných jednotlivými občanskými sdruţeními. Objektivně je nutno konstatovat, ţe do uvedených čísel jsou zahrnuti všichni členové, a to i ti, kteří nevykonávají aktivní činnost. Důvodem je, ţe některé finanční příspěvky občanským sdruţením, zejména z ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a SAZKA a.s., jsou přerozdělovány prostřednictvím zastřešujících organizací podle počtu členů jednotlivých sportovních oddílů občanských (sportovních) sdruţení.

25

Přehled počtu členů občanských (sportovních) sdružení

VÝZNAMNÁ (SPORTOVNÍ) OBČANSKÁ SDRUŢENÍ PŮSOBÍCÍ V ROŢNOVĚ POD RADHOŠTĚM Počet členů Mládeţ Sdruţení P.č. Název Dospělí Ţáci Dorostenci celkem celkem 1 Hockey club Roţnov p.R. 365 100 55 155 520 2 Valašský golfový klub 335 58 22 80 415 3 Fotbalový club FC Roţnov p.R. 197 113 73 186 383 4 TJ Sokol Roţnov p.R. 54 119 32 151 205 5 1. Florbalový klub Roţnov p.R. 77 32 13 45 122 6 Auto klub ČR Roţnov v AČR 60 4 5 9 69 7 Klub biatlonu Roţnov p. R. 24 25 18 43 67 8 Kalokagathia 26 17 7 24 50 Zdroj: ČSTV Vsetín, občanská(sportovní) sdruţení

2.1.2 TĚLOVÝCHOVA A SPORT NA ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V současné době se stále více dětí věnuje atraktivním nepohybovým aktivitám, jako jsou počítačové hry, virtuální realita a komunikace na internetu, hrací automaty, audiovizuální a repro technika a další. Tyto aktivity vedou nejen k obezitě a k růstu civilizačních chorob u dětí, ale jsou bohuţel často spojeny se závaţnými důsledky růstu kriminality, drogové závislosti a gamblerství mezi mladistvými. Vedle rodičů proto mají důleţitou úlohu v motivaci dětí a mládeţe k aktivnímu sportování i školy působící na území města. Soustavná a cílevědomá výchova dětí zejména na základních

školách vedoucí k získání zájmu o sport je základním předpokladem pro získání dětí a mládeţe ke zdravému způsobu ţivota. V oblasti předškolní výchovy působí ve městě 2 sportovní třídy MŠ, které se v rámci svých školních vzdělávacích programů snaţí nenásilnou formou přivést děti k zájmu o sport a zároveň k rozvoji jejich fyzických schopností a dovedností. Dětem jsou však předávány také další nezbytné znalosti, které je povedou k poznávání světa, k zájmu o další učení a zdokonalování a k překonávání překáţek, se kterými se ve svém ţivotě setkají.

Přehled sportovních tříd v MŠ

SPORTOVNÍ TŘÍDY V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA P.č.

Mateřská škola

Název třídy

Počet dětí

1

Mateřská škola 1. máje 1153 (detašované pracoviště 1. máje 864)

sportovci

28

2

Mateřská škola RADOST, 5. května 1701

sportovci

28

Zdroj: UIV Praha, údaje z mateřských škol

26

Sportovní zaměření všeobecné (plavání, bruslení, lyţování, gymnastika, atletika, skoky na trampolíně, tenisová školička, aerobik, turistika, jóga) všeobecné (plavání, bruslení, lyţování, gymnastika, atletika, turistika, fotbal, hokej)

Důleţitou úlohu při organizování pravidelného, soustavného sportování ţáků na základních školách působících na území města mají školní sportovní kluby, které jsou sdruţeny v Asociaci školních sportovních klubů ČR (AŠSK). Školní sportovní kluby mají za úkol zejména:  podporovat základní sportovní aktivity zaměřené na vyvolání prvotního zájmu o pohyb jako součást denního reţimu ţáků bez výrazného důrazu na výkonnost,  podporovat pohybové aktivity zaměřené na zdokonalování specifických sportovních dovedností,  organizovat mezitřídní a celoškolské sportovní soutěţe,  zabezpečovat především ty sporty, pro které jsou na škole vhodné podmínky.

AŠSK pak organizuje meziškolní (okrskové, okresní, krajské) sportovní soutěţe, které jsou přístupné všem ţákům, bez ohledu na to, zda jsou členy školních sportovních klubů. V těchto soutěţích se střetávají druţstva sestavená z ţáků jednotlivých škol. Je tak podporována myšlenka sounáleţitosti jednotlivce ke kolektivu a ke škole a k hrdosti na dosaţené výsledky školy. Školní sportovní kluby tak mohou sehrát významnou úlohu při aktivaci ţáků k pravidelnému pohybu a ke zdravému ţivotnímu stylu. V současném období však činnost ŠSK stále více zatěţují stoupající finanční náklady na startovné ţáků, cestovné, na pořízení školních dresů a na zajištění suplování učitelů při účasti ţáků na okrskových a vyšších soutěţích. V rámci koncepce sportu by proto bylo vhodné pravidelně podporovat jejich činnost zejména v oblasti materiálního sportovního vybavení škol.

Členy školních sportovních klubů je převáţná část ţáků škol, zejména pak na 2. stupni základních škol, a do školních soutěţí se zapojují i ţáci sportovních tříd.

Přehled školních sportovních klubů

ŠKOLNÍ SPORTOVNÍ KLUBY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH P.č. Základní škola Počet členů 1

Základní škola Pod Skalkou 293

241

2

Základní škola Videčská

183

3

Základní škola 5. května 1700

335

Zdroj: Údaje ze základních škol

Pohybové nadání a sportovní talent dětí docházejících do základních škol se můţe rozvíjet ve sportovních střediscích zřízenými sportovními svazy při roţnovských základních školách v rámci programu MŠMT IV. – „Sportovní střediska“. Tato střediska představují základní článek péče o sportovně talentovanou mládeţ v ČR, který umoţňuje pohybově nadaným dětem zvyšovat jejich výkonnost pod dohledem kvalifikovaných učitelů a trenérů a připravuje sportovce pro přechod do sportovních center mládeţe a do výkonnostního sportu v dorosteneckých

a juniorských kategoriích. Cílem programu „Sportovní střediska“ je podpora stávajícího systému sportovních tříd prostřednictvím vybraných sportovních svazů, která se týká sportovní přípravy ţáků na základních školách v gesci příslušného sportovního svazu a ve spolupráci se sportovním oddílem (klubem) a základní školou. V seznamu sportovních tříd v rámci vyhlášeného Programu IV. - "Sportovní střediska" – 2008 je uvedena i sportovní třída při ZŠ Pod Skalkou zaměřená na

27

házenou a sportovní třída při ZŠ Videčská orientovaná na lyţování. Bohuţel je nutno konstatovat, ţe v posledním období se sniţuje počet „skutečných“ sportovních talentů v těchto třídách. Ty pak musí být doplněny ţáky, kteří nejsou tak zdatní v daném sportu, a proto se v těchto sportovních třídách rozšiřují doplňkové sporty. Získání sportovních talentů do těchto tříd by mělo být proto jak ze strany příslušných

sportovních oddílů, tak ze strany škol prioritou pro nejbliţší období. Souhlasem se zřízením sportovních tříd a s jejich zařazením do tehdejšího projektu MŠMT „Intenzifikace činnosti sportovních tříd na ZŠ“ vzalo na sebe město jako zřizovatel příslušných škol závazek podpory těchto tříd, a to zejména v oblasti zajištění dostupnosti potřebných sportovních zařízení. I s tímto závazkem je nutno v programové části koncepce sportu nadále počítat.

Přehled sportovních tříd na ZŠ SPORTOVNÍ TŘÍDY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH NA ÚZEMÍ MĚSTA Počet Kmenový P.č. Základní škola ţáků sport Doplňkový sport 1

Základní škola Pod Skalkou 293

101 házená

2 Základní škola Videčská 63 125 lyţování Zdroj: MŠMT, Údaje ze základních škol Bliţší přehled o činnosti sportovních tříd zřízených při základních školách působících na území města je uveden v příloze koncepce sportu č. 2. Významné místo při zajišťování organizovaných pravidelných volnočasových aktivit dětí a mládeţe včetně tělovýchovných, sportovních a pohybových aktivit má na území města Středisko volného času Roţnov pod Radhoštěm (SVČ). Středisko poskytuje nabídku rozsáhlé škály pohybových aktivit (viz dále uvedený přehled), z kterých si určitě vyberou všichni zájemci o sportovní a pohybové aktivity ze strany dětí a mládeţe. Cílem SVČ je připravovat pro děti a mládeţ přitaţlivý program, vytvářet u nich kladný vztah k pravidelné pohybové činnosti, ovlivňovat utváření jejich hodnotové orientace na zdravý způsob ţivota, poskytovat alternativu pro volný čas a přispívat tak aktivně k primární prevenci kriminality a zneuţívání návykových látek. Činnost střediska není v oblasti sportovních aktivit zaměřena na výkon, ale na přirozenou pohybovou

volejbal biatlon, sportovní gymnastikaskoky na trampolíně

aktivitu, zábavu a společenské vyţití. SVČ tak nekonkuruje občanským (sportovním) sdruţením, ale vhodně doplňuje jejich nabídku sportovních činností pro děti a mládeţ, jejichţ záměrem není věnovat se výkonnostnímu sportu. S některými občanskými (sportovními) sdruţeními SVČ spolupracuje při přípravě mladých sportovců, jako tomu je např. v házené, tenise a gymnastice (tzv. přípravky). SVČ v rámci volnočasových aktivit nabízí zájemcům vyţití i v různých druzích lidových a moderních tanců, které sice patří mezi kulturní volnočasové aktivity, ale na druhé straně se jedná o pohybovou činnost splňující některé atributy sportovních aktivit. Nevýhodou střediska v současné době je, ţe nemá vlastní prostory, v kterých by sportovní a pohybové aktivity mohly být provozovány. Jedním z úkolů města v rámci programové části koncepce sportu bude příspěvek SVČ na pronájem příslušných sportovních zařízení.

28

Přehled sportovních a pohybových aktivit SVČ SPORTOVNÍ A POHYBOVÉ AKTIVITY STŘEDISKA VOLNÉHO ČASU Oddělení

Aktivity

Oddělení

plavání

Bečva klub a Bezva klub

gymnastika

Sport - cizí jazyky

pohybové hry pro rodiče a děti pohybová všehochuť

míčové hry

jezdecký klub

stolní tenis

volejbal

atletika

posilování

šachy

kalanetika

házená

moderní druhy tanců*)

pohybová výchova pro MŠ

aerobik

cvičení pro seniory

Pohybové studium Duha

lidový tanec Estetika

Aktivity

tenis pohybová výchova

country tance

florbal

tai-či

kultura těla fitklub aikido

Zdroj: Údaje ze SVČ *)

breakdance, street dance, HIP-HOP, orientální tance, scénický tanec

2.1.3 NABÍDKA KOMERČNÍCH SPORTOVNÍCH A POHYBOVÝCH AKTIVIT

dostatečně zastoupena, bude to znamenat i odliv návštěvníků, a to zejména těch, kteří by v roţnovském regionu chtěli strávit více dnů. Vedle tradičních komerčních aktivit v této oblasti, jako jsou různá fitness, wellness a relaxační centra, která nabízejí posilování, aerobic, spinning, schvinn, vyuţití solárií apod., lze v současné době na území města vyuţít celou řadu dalších komerčních sportovních a pohybových aktivit, jako jsou bowling, golf, minigolf, tenis, paintball, ricochet, squash, jezdectví, adrenalinové lezení na lanech, trampolíny, X-bunge, lezení na lezecké stěně, volejbal, paragliding a další. Přehled se základní charakteristikou těchto nabízených komerčních sportovních aktivit včetně výše úplat je uveden v příloze koncepce sportu č. 3. Důleţitou stránku v koncepci sportu by vedle podpory rozvoje těchto komerčních aktivit na území města měla zaujmout i propagace a informovanost o těchto nabízených sluţbách pro občany a návštěvníky města.

Nezanedbatelnou roli v nabídce sportovních, pohybových a rekreačních aktivit na území města mají vedle občanských (sportovních) sdruţení, škol a školských zařízení i podnikatelské subjekty. Tyto aktivity jsou těmito subjekty poskytovány na komerční bázi, zpravidla za úplatu a jsou zaměřeny především na posílení kondice a zdraví, ale slouţí i k zábavě, oddechu a společenskému vyţití. Vzhledem ke specifickému postavení města Roţnova pod Radhoštěm jako významného regionálního střediska cestovního ruchu je potřeba tomuto segmentu nabídky sportovních a rekreačních pohybových aktivit v rozvojové programové části koncepce věnovat náleţitou pozornost. Moderní trendy turistiky jsou kromě poznávání jiţ neodmyslitelně spjaty s aktivním způsobem proţití volného času. Pokud nabídka těchto komerčních sportovních aktivit nebude na území města 29

2.1.4 NEORGANIZOVANÁ TĚLOVÝCHOVA A SPORT

sportu jsou však občanům poskytovány za úplatu, i kdyţ jen částečnou, protoţe rozhodující část nákladů na zajištění těchto aktivit pro občany hradí město. Jak uţ ale bylo konstatováno, tak velká část populace preferuje provozování spontánních rekreačních pohybových aktivit ve svém volném čase na volně a bezúplatně veřejně přístupných sportovištích. V současnosti má veřejnost v této oblasti na území města k dispozici několik víceúčelových sportovních hřišť, která jsou však značně zastaralá a vyţadují neprodlenou rekonstrukci a modernizaci. Dále mohou občané města, ale i jeho návštěvníci vyuţívat trasy pro pěší turistiku a cyklostezky. Město je počátečním bodem mnohých turistických vycházek. Výchozím místem turisticky značených cest - "Roţnovský nultý kilometr" (u Videčského mostu) prochází 4 turistické trasy se značením od místní aţ po celorepublikovou významnost. Od "roţnovských" kempů jsou vyznačeny dva místní turistické okruhy v délce 4,5 a 6 km. Parkem města vede cyklostezka dlouhá 1,4 km, jejíţ povrch je jiţ nevyhovující a nutně potřebuje obnovu. Je proto zřejmé, ţe město v programové části koncepce sportu musí počítat i s rozvojem podmínek, které by občanům města, ale i jeho návštěvníkům umoţnily zmiňovanou neorganizovanou tělovýchovu a sport na svém území provozovat.

Ze sociologických průzkumů a různých šetření vyplývá, ţe převáţná část zejména dospělé populace v EU i v ČR má z různých důvodů (např. časových) především zájem o kondičně-rekreační pohybové aktivity provozované spontánně zejména na veřejně přístupných sportovištích. Stále více občanů si uvědomuje, ţe sport a pohybové aktivity patří k intervenujícím činitelům zdraví a délky lidského ţivota, kterou není moţno jiným způsobem kompenzovat. Na druhé straně se občané nechtějí omezovat členstvím v různých sdruţeních a spolcích spojeným s výkonem určitých povinností, ale chtějí se sportu a pohybovým aktivitám věnovat spontánně, podle svého uváţení, kdykoliv ve svém volném čase. Bílá kniha o sportu EU a Národní program rozvoje sportu pro všechny povaţuje právě neorganizované kondičně-rekreační činnosti provozované občany za největší potenciál dalšího rozvoje pohybových aktivit především u dospělé populace. Občané města, ale i jeho návštěvníci mají v této oblasti moţnost vyuţívat krytý plavecký bazén a venkovní letní koupaliště pro rekreační plavání a odpočinkové „vodní“ pohybové aktivity a dále pak umělou ledovou plochou v krytém zimním stadionu pro bruslení v čase určeném pro veřejnost. Tyto aktivity v rámci neorganizované tělovýchovy a

2.2. MATERIÁLNĚ-TECHNICKÁ ZÁKLADNA SLOUŢÍCÍ SPORTU A TĚLOVÝCHOVĚ NA ÚZEMÍ MĚSTA Organizovaný i neorganizovaný sport a pohybové a rekreační aktivity určené všem občanům a návštěvníkům města se neobejdou bez sportovních zařízení a zařízení slouţících k regeneraci a rehabilitaci, včetně nezbytného technického a sociálního zázemí, tj. bez materiálně-technické základny sportu (dále jen MTZS). Podle SWOT analýzy prováděné v rámci Strategického plánu

rozvoje města Roţnova pod Radhoštěm má město dostačující nabídku sportovních zařízení a vybavenost města sportovní infrastrukturou je hodnoceno nadstandardně. S šíří MTZS na území města je však spojena i problematika ufinancovatelnosti provozu a údrţby těchto sportovních zařízení. Řada těchto zařízení je jiţ zastaralá a nutně potřebuje rekonstrukci a modernizaci. V souvislosti 30

s finanční náročností obnovy těchto sportovních zařízení by se město spolu s občanskými (sportovními) sdruţeními mělo zabývat i optimalizací MTZS na svém území.

ROŢNOV spol. s.r.o. zaloţená městem. Zimní stadion v současnosti vyuţívá občanské sdruţení HC Roţnov pod Radhoštěm pro potřeby svých hokejových druţstev. Dále stadion vyuţívají mateřské a základní školy v rámci sportovních aktivit uvedených ve svých školních vzdělávacích programech a na stadionu probíhá i bruslení pro veřejnost. Ve volném čase je zimní stadion vyuţíván i pro komerční aktivity. Občané města, ale i jeho návštěvníci mohou pro své sportovní aktivity vyuţít krytý bazén, který je ve vlastnictví obchodní společnosti KRYTÝ BAZÉN ROŢNOV spol. s.r.o. zaloţené městem. Pro plavce je k dispozici bazén o rozměrech 25 x 12,5 m hluboký 1,2 – 1,6 m. Pro děti s doprovodem je k dispozici malý bazén o rozměrech 9 x 8 m s hloubkou 0,4 -0,8 m. Součástí objektu je i 44 metrů dlouhý tobogán, parní lázně dámské i pánské, masáţní trysky dnové i boční a vodní chrliče a vířivý bazén Whirpool o teplotě vody 32 °C. V letním období lze vyuţívat letní koupaliště, které je také ve vlastnictví obchodní společnosti KRYTÝ BAZÉN ROŢNOV spol. s.r.o. K dispozici je 25metrový kachlíčkovaný bazén s 8 drahami a 50metrový betonový bazén a brouzdaliště s dvěma skluzavkami pro děti do 6 let. Dále pak sociální zařízení včetně sprch, převlékárny, občerstvení, bezbariérový přístup, dětské hřiště vedle brouzdaliště (houpačky, houpadla, pískoviště), vodní kopaná a ruské kuţelky.

2.2.1. MTZS V MAJETKU MĚSTA A VE VLASTNICTVÍ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ ZALOŢENÝCH MĚSTEM Jako u většiny měst obdobné velikosti je v majetku města, případně ve vlastnictví společností zaloţených městem, MTZS slouţící neorganizované tělovýchově a sportu, a to především kondičně-rekreační pohybové aktivitě provozované občany spontánně zejména na veřejně přístupných sportovištích. Dále pak sportovní zařízení, která jsou pro města velikosti Roţnova pod Radhoštěm ve 21. století jiţ základním standardem sportovní infrastruktury, ale jejichţ provoz je značné náročný a musí být poměrně významně dotován z rozpočtu města. Z tohoto důvodu je nemohou provozovat občanská (sportovní) sdruţení a nemají o ně zájem ani podnikatelské subjekty. Na území města se jedná o krytý bazén a venkovní koupaliště a dále pak o krytý zimní stadion. Město v současné době spravuje na svém území 47 veřejně přístupných dětských hřišť a 6 veřejně přístupných víceúčelových hřišť. I kdyţ u dětských hřišť se nejedná o typická sportovní zařízení, jejich dostupnost pro děti je důleţitá, aby přirozenou cestou mohly rozvíjet své motorické dovednosti a získaly návyk na pohybové aktivity. Většina z těchto hřišť je však v nevyhovujícím stavu a dále chátrá. Pouze 13 dětských hřišť a 1 víceúčelové hřiště splňuje normy ČSN EN 1176 a 1177 platných pro tato zařízení. Je proto zřejmé, ţe v této oblasti je nutno počítat u vybraných hřišť s jejich optimalizací a modernizací. Součástí sportovního areálu Bučiska je i rekonstruovaný zastřešený zimní stadion, který vlastní obchodní společnost KOMERČNÍ DOMY

2.2.2. MTZS VE SPRÁVĚ ŠKOL NACHÁZEJÍCÍCH SE NA ÚZEMÍ MĚSTA Soustavný a cílevědomý rozvoj tělesných schopností ţáků a studentů škol směřující k osvojení základních pohybových dovedností, ke zvýšení fyzické zdatnosti a výchova k získání zájmu o provozování sportu a ke zdravému způsobu ţivota uskutečňována v rámci školních vzdělávacích programů se neobejdou bez potřebné MTZS. Ve správě 31

škol na území města je 1 sportovní hala, 7 tělocvičen a 6 sportovních venkovních areálů. Základní škola Videčská 63 má ve správě tělocvičnu o rozměrech 260 m2 vhodnou pro školní tělesnou výchovu a míčové hry. Vzhledem k menším rozměrům však není vhodná pro mistrovské soutěţe a turnaje. Venkovní sportovní areál tvoří víceúčelové hřiště o rozměrech 464 m2 s asfaltovým povrchem a mantinely. Kolem hřiště vede provizorní atletická dráha s různým povrchem. Venkovní areál jiţ nezbytně vyţaduje modernizaci. Základní škola 5. května 1700 disponuje 2 tělocvičnami umoţňujícími školní tělesnou výchovu. Velká tělocvična o rozměrech 24,2 x 11,4 m je vhodná pro trénink míčových her a rozměrově odpovídá pořádání mistrovských soutěţí v badmintonu a volejbale. Malá tělocvična o rozměrech 19,5 x 11,4 m slouţí pro gymnastické aktivity a je v ní umístěna horolezecká stěna. Vnější sportovní areál školy obsahuje travnaté hřiště s rozměry 73 m x 38 m a asfaltové hřiště s rozměry 54 m x 12,6 m s konstrukcemi pro basketbal. Kolem travnatého hřiště je oválná asfaltová atletická dráha o délce 250 m. Dále je ve sportovním areálu vybudováno pískové doskočiště pro skok daleký, vrhačský kruh pro vrh koulí a sektor pro skok vysoký. Je zde i tzv. letní gymnastická tělocvična (kovová). Bohuţel je jiţ celý areál ve stavu, který neodpovídá bezpečnostním poţadavkům a příslušným technickým normám. Základní škola Pod Skalkou 293 má pro školní tělesnou výchovu k dispozici tělocvičnu, která je vhodná pro trénink míčových her i pro soutěţe v basketbalu. Vnější sportovní areál se skládá ze 3 asfaltových hřišť, na kterých jsou vyznačeny sportoviště pro tenis, házenou, volejbal. Kolem hřišť je vybudován asfaltový atletický ovál o délce 250 m. V areálu je umístěn i vrhací kruh s výsečí a dvě doskočiště. Celý areál je veřejností

poničen a zdevastován a vyţaduje nezbytnou rekonstrukci. Ţákům základních škol jsou pro potřeby školní tělesné výchovy k dispozici ještě 2 tělocvičny: při Základní škole Záhumení 1180 a při Základní škole Koryčanské Paseky 467, ve kterých lze vzhledem k malým rozměrům provozovat další sportovní aktivity jen v omezené míře. Součástí objektů Střední školy informatiky, elektrotechniky a řemesel Roţnov pod Radhoštěm je sportovní hala a venkovní hřiště s umělým trávníkem umoţňující realizaci školního vzdělávacího programu pro oblast tělesné výchovy a mimoškolní aktivitu ţáků ubytovaných v domově mládeţe při této střední škole. Sportovní hala o rozměrech 42 x 24 m a tribunou o kapacitě 200 osob slouţí široké škále sportovních aktivit. Je vhodná především pro míčové hry, a to nejen pro trénink, ale především pro turnajové utkání v házené, florbalu, futsalu, malé sálové kopané, volejbalu a tenisu. Součástí objektu haly jsou 2 posilovny se standardním vybavením. Uvedená sportovní zařízení jsou celoročně v provozu (mimo měsíc červenec) a vyţadují značné finanční prostředky na zabezpečení energií a údrţby tak, aby vyhovovala hygienickým a bezpečnostním poţadavkům. Sportovní víceúčelové venkovní hřiště je rozděleno sítí na dvě části, větší o rozměrech 22,5 x 41,5 m a menší o rozměrech 15 x 26 m. Obě hřiště jsou vyuţívána ke sportovním hrám, jako jsou házená, volejbal, košíková, minikopaná a tenis. Součástí hřiště je malý dřevěný objekt slouţící jako sklad sportovního nářadí. Sportovní hala i hřiště jsou mimo hodiny výuky poskytovány k vyuţití sportovním klubům a jiným organizacím pro trénink, turnaje a soutěţe. Střední škola zemědělská a přírodovědná disponuje tělocvičnou o ploše 576 m2, která je uzpůsobena k míčovým kolektivním hrám a ke gymnastice, a dále pak malou sportovní místností v domově mládeţe o ploše 132 32

m2, která slouţí jako fitcentrum pro studenty zde ubytované. Škola má k dispozici i venkovní sportovní areál, na kterém se nachází atletická sekce s 200metrovým antukovým běţeckým oválem, se 100metrovým úsekem pro sprinty, s doskočištěm pro skok daleký a se sektorem pro vrh koulí. Součástí je gymnastický koutek – bradla, hrazda, kladina a betonový stůl na stolní tenis. V areálu se nachází i část určená pro kolektivní míčové sporty, konkrétně se jedná o dvě travnatá hřiště na odbíjenou a nohejbal, antukové hřiště na házenou a malou kopanou a asfaltové hřiště na košíkovou a nohejbal. Součástí Gymnázia Roţnova pod Radhoštěm je tělocvična o rozměrech 23,4 x 11,4 metrů, která je vhodná pro nácvik míčových her, ale rozměrově (včetně výšky) neumoţňuje pořádat mistrovské soutěţe. Dále škola vyuţívá "gymnastický sál" o rozměrech 14,0 x 6,8 m a výškou 3,2 m, ve kterém je poloţena stará reuterova podlaha a který je vybaven zrcadlovou stěnou. Jsou zde k dispozici i posilovací stroje. Škola pro sportovní a tělovýchovnou činnost dále vyuţívá venkovní hřiště o rozměrech 28 x 26 m, které je pokryto "umělou trávou" a kromě malé kopané a košíkové umoţňuje hrát také volejbal a tenis.

kombinace a skoků. Svými parametry je vhodný i pro soustředění a přípravu reprezentace ČR. Členové TJ Roţnov, ale i ţáci škol vyuţívají objekt „Sokolovna“. Jedná se o budovu s tělocvičnou o velikosti basketbalového hřiště (tělocvična je vybavena nářadím, šatnami a sociálním zařízením), součástí je i turistická ubytovna. Dalším zařízením, které TJ Roţnov významně napomáhá při financování činnosti jednotlivých oddílů, je komplex Camp Sport, který se rozprostírá na ploše 4 ha na Horních Pasekách. Součástí komplexu je kemp, který kromě 150 míst pro umístění stanů či karavanů a 19 chat nabízí návštěvníkům prostory pro míčové hry a stolní tenis. Dalším zařízením tohoto komplexu, které nabízí pohybové a relaxační aktivity, je Hotel Stadion, jehoţ součástí je i moderně vybavené Fitcentrum nabízející 25 cvičebních pozic a rehabilitační zařízení poskytující masáţe, podvodní masáţe, parafínové zábaly, koupele a saunu. V majetku TJ Roţnov byl i lyţařský rekreační a sportovní areál na Soláni, který se nachází na severovýchodních svazích hory Soláň, uprostřed hřebene Vsetínských vrchů ve výšce 861 metrů nad mořem. Pět kilometrů upravených sjezdových tratí poskytuje sportovní vyţití jak pro sjezdové lyţování, tak pro snowboarding. Horní částí areálu vede hlavní hřebenová běţecká trasa. Součástí areálu je horská chata Soláňka s jídelnou a několika stánky s občerstvením. Lyţařský areál však v současnosti jiţ nesplňoval poţadované standardy pro tato sportovní zařízení. Chybí především parkoviště pro motorová vozidla a lepší moţnosti zasněţování lyţařských terénů. Modernizace areálu a jeho další rozvoj si vyţádá poměrně velké investice řádově v desítkách milionů Kč. Za současné situace financování sportu v ČR je zřejmé, ţe TJ Roţnov nemá dostatečné zdroje k uskutečnění této investice. Z tohoto důvodu rozhodla konference TJ Roţnov

2.2.3. MTZS V MAJETKU OBČANSKÝCH SDRUŢENÍ Většina občanských sdruţení působící na území města, jejichţ předmětem spolkové činnosti je sport a tělovýchova, nemá vlastní MTZS a vyuţívá ke své organizované pravidelné činnosti zejména tělocvičny ve správě škol na území města. Výjimkou je TJ Roţnov, která spravuje poměrně rozsáhlou MTZS ve svém vlastnictví. Jedná se o Lyţařský areál klasického lyţování na Bučiskách. Areál tvoří sociální objekt s klubovnou a saunou, čtyři skokanské můstky s umělou hmotou - K70, K40, K15 a K7. Areál slouţí pro přípravu závodníků severské 33

v červnu 2009 o odprodeji tohoto sportovního areálu majiteli Horského hotelu Soláň. Dalšími občanskými (sportovními) sdruţeními, které vlastní významnější MTZS, jsou sdruţení zabývající se tenisem. Jedná se o Tenisový klub Roţnov pod Radhoštěm, který v rámci tenisového areálu v městském parku disponuje 5 tenisovými dvorci, a Tennis Training Camp, o.s., v jehoţ vlastnictví je tenisový areál na ulici Videčská se 3 antukovými dvorci s umělým osvětlením. Podstatnější MTZS ve svém vlastnictví má ještě Fotbalový club FC Roţnov, který je majitelem umělého trávníku III. generace GREENX-TENDER o ploše 6.901 m2, který je poloţen na fotbalovém hřišti v areálu stadionu Horní Paseky a jehoţ hodnota činí cca 7 mil. Kč.

Hotel Relax, a. s. – Areál hotelu nabízí moţnost sportovního vyţití ve fitcentru, venkovním bazénu s vyhřívanou vodou, na tenisovém a volejbalovém kurtu. K dispozici je minigolf, dětské hřiště, automatická kuţelna se dvěma dráhami pro bowling, billiard. Součástí areálu je rehabilitační zařízení s krytým bazénem, saunou a prostory pro masáţe a s kompletní vodo a elektroléčbou. Camping Roţnov, spol. s.r.o. – Sportovní areál zahrnuje vyhřívaný bazén, hřiště na tenis, volejbal, minikopanou a badminton, halu na stolní tenis. FittSport Roţnov, který vlastní nově vybavený sportovní komplex, kde se nachází posilovna a kardio, lady posilovna, power plate, spinning, ricochet, fit sál ke cvičení aerobiku, solární a rehabilitační studio. Hotel Eroplán, a.s., kde v rámci relaxačního centra jsou k dispozici sauna, prostory na masáţe, solárium, minifitnes a především trampolíny a 2 X-bungee trampolíny pro adrenalinové sportovní vyţití občanů a návštěvníků města. Sport centrum – Lázy Roţnov, s.r.o., jehoţ součástí je posilovna s 25 posilovacími stroji a prostory na cvičení aerobiku, kalanetiky, jógy, bojových umění a sály pro schvinn a ricochet. Helax club Freeško, s.r.o., který nabízí moderní bowlingové centrum se 4 dráhami. Restaurace Kuţelna, s.r.o. Součástí restaurace je kuţelna se dvěma dráhami pro bowling. RPR Paintball umoţňuje na svých hřištích občanům v poslední době oblíbené military aktivity. K dispozici je outdoorové (přírodní) hřiště, speadové hřiště vhodné pro rychlou adrenalinovou sportovní hru a supairballové (přenosné nafukovací) hřiště. Valašský golfový klub spol. s.r.o. – má ve vlastnictví normované 9jamkové hřiště o celkové délce 5 100 m, Par 70 a cvičnou louku.

2.2.4. MTZS V MAJETKU PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ Také podnikatelské subjekty věnující se komerčním sportovním, pohybovým a rekreačním aktivitám v současné době disponují na území města poměrně rozsáhlou MTZS, která slouţí občanům a návštěvníkům města při vyplňování jejich volného času formou sportovních, pohybových a relaxačních aktivit. Mezi podnikatelské subjekty s největší MTZS ve svém vlastnictví patří: Gibon park – Jedná se o zábavní centrum pod širým nebem, kde jsou k dispozici různé formy sportovního a pohybového vyţití s rozdílnou mírou adrenalinového zatíţení. Základním prvkem je visutá překáţková dráha dlouhá 423 m s 3 úseky lanovky a překáţkami umístěnými do výše 2,5-6 m. Součástí parku je hřiště na minigolf s 18 drahami, dětská překáţková dráha, G-jump vysoký 11 m a dětský park s velkým mnoţstvím skluzavek, prolézaček, trampolín a překáţek.

34

2.3. ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA V SOUČASNÉM OBDOBÍ Současná platná legislativa vymezuje vícezdrojové financování sportu, na kterém se podílí:

ČR. Z „Analýzy financování sportu v České republice“ zpracované MŠMT ve spolupráci s Českým olympijským výborem vyplývá, ţe v období před rokem 1990 byl sport preferovaným odvětvím. Po roce 1989 pak následoval prudký pokles financí směřujících do sportu. Dna dosáhl v letech 1997-1998, kdy výdaje na sport činily méně neţ polovinu procentuelních výdajů ze státního rozpočtu v porovnání s rokem 1989. Následně začalo docházet k navyšování zdrojů, které vyvrcholilo v roce 2001. Poté především z důvodu rychlého hospodářského růstu, který nebyl adekvátně promítnut ve výdajích na sport, začalo docházet k trvalému poklesu. Tento trend byl umocněn rozhodnutím sportovního prostředí o financování víceúčelové arény v Praze. Tyto faktory nadále ovlivňovaly stávající pokles objemu financí směřující do sportu ze strany státu.

 stát (Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj),  SAZKA a.s.,  kraje,  obce,  nadace,  právnické a fyzické osoby (sponzoring, dary),  vlastní příjmy občanských (sportovních) sdruţení. 2.3.1. STÁTNÍ PODPORA SPORTU Bohuţel je nutno konstatovat, ţe v současné době státní výdaje do oblasti sportu a tělovýchovy dosahují rekordně nízkých hodnot jak v poměru k objemu státního rozpočtu, tak ve vztahu k parametru hrubého domácího produktu

Graf vývoje zastřešujících výdajů do sportu přepočtených na úroveň roku 2008

Zdroj: Analýzy financování sportu v České republice zpracované Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ve spolupráci s Českým olympijským výborem 35

Také při porovnání financování sportu na jednoho obyvatele v zemích

Evropské unie nevychází Česká republika dobře a řadí se na jedno z posledních míst.

Země Evropské unie – porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele

Zdroj: Analýzy financování sportu v České republice zpracované Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ve spolupráci s Českým olympijským výborem

Přes uvedené skutečnosti je nutné si uvědomit, ţe státní rozpočet představuje stále významný zdroj, který sportovní organizace působící na území města mohou vyuţít pro svou činnost. Významnou úlohu při státní podpoře sportu má MŠMT, které odpovídá za 3 základní oblasti podpory: a) reprezentace a péče o sportovní talenty, b) veřejně prospěšné programy, c) programové financování reprodukce majetku. Pro financování sportu na území města jsou nejdůleţitější veřejně prospěšné programy: V. - Národní program rozvoje sportu pro všechny, VI. - Sport a škola, VII. - Sport zdravotně postiţených, VIII. - Provoz a údrţba sportovních a tělovýchovných zařízení.

Tyto programy mohou vyuţít občanská (sportovní) sdruţení, ale i školy na území města jako jeden ze zdrojů příjmů pro svou činnost. Ţádosti o vyuţití těchto programů podávají občanská (sportovní) sdruţení většinou prostřednictvím zastřešujících organizací, pokud není vymezeno jinak cílem programu. Občanská (sportovní) sdruţení mohou dále vyuţít dotace na programové financování reprodukce majetku. Jedná se o program MŠMT 233510, který je určen na podporu rozvoje a obnovy materiálně-technické základny sportovních organizací. Je potřebné, aby se občanská (sportovní) sdruţení, školy a školské sportovní kluby působící na území města naučily daleko více vyuţívat těchto programů a prostřednictvím svých zastřešujících organizací získaly více prostředků na svou činnost, rozvoj, 36

obnovu, provoz a údrţbu MTZS ve svém vlastnictví a ve správě nebo v dlouhodobém nájmu.

zejména podle členské základny a nákladovosti provozu a údrţby MTZS v jejich vlastnictví nebo v dlouhodobém nájmu. Bohuţel v posledním období SAZKA, a.s. zejména v souvislosti se splátkami dluhopisů a směnek, úroků z dluhopisů a běţných úvěrů za O2 ARENU negeneruje tolik finančních prostředků, jak by bylo pro potřeby sportu potřebné. Výnosy pro akcionáře, z kterých byla podporována činnost občanských (sportovních) sdruţení, se sníţily podle dostupných zdrojů z cca 1,2 – 1,4 mld. v první polovině tohoto desetiletí na 0,4 mld. za rok 2008 a v roce 2009 nebude situace zřejmě lepší. Dalším negativem je, ţe stát poskytl celou řadu licencí na provozování sázkové a loterní činnosti a dochází tak k rozmělnění potenciálních výnosů v této oblasti podnikání mezi stále více subjektů. Další finanční prostředky jsou odčerpávány zahraničními společnostmi, které sice nemají potřebné licence pro ČR, ale provozují zejména kursovní sázky prostřednictvím internetu. Je zřejmé, ţe současný nastavený model financování sportu a tělesné výchovy ze strany státu a prostřednictvím SAZKY, a.s. se jiţ přeţil a neplní své původní poslání. O neutěšeném stavu financování sportu ze strany SAZKA, a.s. svědčí i finanční částky, které z tohoto důvodu dluţí ČSTV občanským (sportovním) sdruţením na území města.

2.3.2. SAZKA, a.s. Akciová společnost SAZKA je obchodní společnost, jejímţ hlavním posláním je vytvářet finanční prostředky pro financování veřejně prospěšných účelů ve sportu a tělesné výchově, především při podpoře sportování mládeţe. SAZKA, a.s. byla zaloţena ČSTV a Československou obcí sokolskou zakladatelskou smlouvou ze dne 27. listopadu 1992. Společnost zahájila svoji činnost 15. února 1993. Jejími akcionáři se stala výhradně česká občanská sdruţení působící v oblasti tělovýchovy a sportu: ČSTV, Česká obec sokolská, Česká asociace – Sport pro všechny, Autoklub ČR, Sdruţení technických sportů a činností ČR, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR, Orel – křesťanská tělovýchovná organizace a Český střelecký svaz. V září roku 1997 akcionáři společnosti rozhodli o přistoupení nového akcionáře, Českého olympijského výboru. Výnosy SAZKA, a.s. jsou mezi akcionáře přerozdělovány podle jejich procentních podílů. Největšími podílníky jsou ČSTV s 67,98 % podílem, Česká obec sokolská s 13,54% podílem a Česká asociace – Sport pro všechny s 5,56% podílem. Tyto finanční prostředky jsou pak ze zastřešujících organizací přerozdělovány mezi sportovní organizace Přehled dlužných částek za uplynulé období

OBČANSKÁ (SPORTOVNÍ) SDRUŽENÍ PŮSOBÍCÍ V ROŽNOVĚ p. R. ZASTŘEŠENÁ ČSTV dlužné částky P.č. NÁZEV 2006 2007 2008 CELKEM 1 Hockey club Rožnov p.R. 8 839 13 222 22 343 44 404 2 Fotbalový club FC Rožnov p.R. 3 614 14 976 9 459 28 049 3 TJ Rožnov p.R. 67 479 130 675 99 166 297 320 4 1. Florbalový klub Rožnov p.R. 1 756 6 038 0 7 794 Zdroj: ČSTV Vsetín

Do nepříjemné pozice staví tato skutečnost zejména TJ Roţnov, které pak schází nezbytné prostředky na provoz a

údrţbu jejích sportovních zařízení a pronájem potřebných tělocvičen především pro mládeţnické oddíly. Tento stav byl i 37

hlavní příčinou, pro kterou toto sdruţení v posledních 2 letech splácelo faktury za pronájmy tělocvičen opoţděně po stanovených lhůtách splatnosti.

obec sokolská, Česká asociace – Sport pro všechny a další) se rapidně sniţují. Zlínský kraj se naopak začíná výrazným způsobem podílet na rozvoji sportu. Zejména nová poloţka krajského rozpočtu - „Podpora mládeţnického sportu“ - významným způsobem přispívá k překonání sloţitého období v oblasti financování sportovních organizací působících na území kraje. Lze konstatovat, ţe výše finančních prostředků z rozpočtu Zlínského kraje na podporu sportu má od roku 2006 trvale vzrůstající tendenci. Přesto je nutné upozornit na to, ţe není naplňován Rozpočtový výhled Zlínského kraje z roku 2005 a ve srovnání s ostatními kraji zůstává na průměru.

2.3.3. PROSTŘEDKY KRAJE NA PODPORU SPORTU Z analýzy stavu sportovního a tělovýchovného prostředí ve Zlínském kraji zpracované pracovní skupinou Krajské rady Zlínského krajského sdruţení ČSTV vyplývá, ţe nastalo období, kdy státní výdaje do oblasti sportu a tělovýchovy, včetně výdajů střešních organizací zajišťujících sport na všech výkonnostních úrovních a v rozmanitých sportovních disciplínách (ČSTV, Česká

Ekonomická podpora sportu v letech 2005–2008 ze strany ZLK (v tis. Kč), rozpočet 2009 v tis. Kč

Dotační titul Fond mládeţe a sportu ZLK Olympiády dětí a mládeţe Sportovec roku Podpora mládeţnického sportu Rozvojové projekty ve sportu Krajská záštita CELKEM

2005 4 300 1 150 150

2006 3 577 433,2 194 5 420

2007 3 591,5 2 119,4 60 12 860 8 480

2008 3 500 7 300 250 15 000 5 000

5 000 135 10 735

9 624,2

27 110,9

31 050

2009 6 507 1 200 250 16 300 5 000 1 750*) 31 007

Zdroj: ZKS ČSTV – Podpora rozvoje tělovýchovy a sportu ve Zlínském kraji *) Jedná se o sportovní akce regionálního, celorepublikového a mezinárodního významu, nad kterými přebírá záštitu hejtman Zlínského kraje.

Fyzické a právnické osoby, které vyvíjejí aktivity v oblasti mládeţe, tělovýchovy a sportu na území města, mají moţnost kaţdoročně poţádat Fond mládeţe a sportu Zlínského kraje o dotaci na realizaci projektů nebo jednotlivých akcí v oblasti tělovýchovy a sportu. Této moţnosti vyuţívá celá řada občanských (sportovních) sdruţení, škol, ale i fyzických a právnických osob působících na území města. V této oblasti je potřeba, aby ţadatelé o dotaci v budoucnu kromě bezchybného zpracování ţádosti věnovali náleţitou pozornost zejména zdůvodnění svých projektů tak, aby se v rozrůstajícím počtu ţadatelů z celého Zlínského kraje prosadili a získali potřebné prostředky z uvedeného fondu.

Předpokládáme, ţe především občanská (sportovní) sdruţení vyvinou v budoucnu větší aktivitu při čerpání poloţky krajského rozpočtu „Podpora mládeţnického sportu“ a získají tak tolik potřebné finanční prostředky pro svou činnost. V rámci zabezpečení podpory sportu můţe Zlínský kraj přispívat i na investice do materiálně-technické základny sportovním organizacím na svém území. U příleţitosti konání Her III. Zimní Olympiády dětí a mládeţe, které probíhaly na sportovištích nacházejících se na území města, přispěl kraj na přístavbu zázemí zimního krytého stadionu zahrnující výstavbu šaten se sprchami, na pořízení rolby a na vylepšení lyţařských areálů v celkové výši 4.100 tis. Kč.

38

Je nutno si uvědomit, ţe kraj bude zajišťovat výstavbu a rekonstrukci především svých sportovních zařízení, tj. zařízení, které má ve svém vlastnictví nebo jsou ve správě organizací, které zřídil nebo v majetku společností, které zaloţil. Na investice do ostatních sportovních zařízení bude přímo ze svého rozpočtu přispívat zřejmě jen výjimečně, a to většinou v souvislosti s konáním sportovních akcí celorepublikového nebo mezinárodního významu, které bude organizovat nebo spolupořádat.

vyuţití příjmů z členských příspěvků, ze vstupného, z reklam, z poskytovaných sluţeb, z pořádání soutěţí, soustředění a z hostování a přestupu sportovců. Tuto skutečnost potvrdilo i šetření mezi občanskými (sportovními) sdruţeními působícími na území města prováděné odborem školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu v roce 2007. U občanských (sportovních) sdruţení, která se zúčastnila tohoto průzkumu (vyjma údajů za TJ Roţnov, která má v tomto ohledu zvláštní postavení, viz dále), představují tyto příjmy téměř 50 % z celkových příjmů těchto sdruţení. Je nutno si ovšem uvědomit, ţe tato sdruţení nemají ve vlastnictví sportovní zařízení, jejichţ provoz, údrţbu a rozvoj by z těchto příjmu musela hradit. Tyto příjmy proto většinou slouţí na pokrytí pronájmu sportovních zařízení, která tato sdruţení pro zabezpečení své činnosti nezbytně potřebují. Jednou z otevřených otázek v této oblasti zůstává, zda by občanská (sportovní) sdruţení neměla navýšit příspěvky od svých členů. Tyto příspěvky se v přepočtu s tím, co vydávají občané a návštěvníci města za úplatu podnikatelským subjektům za nabízené sportovní, pohybové a rekreační aktivity, jeví jako poměrně nízké. V této souvislosti si je nutno ovšem uvědomit, ţe většina sportovních a pohybových aktivit, které byly schopny generovat podnikatelský zisk, jiţ většinou přešly po roce 1989 do komerční sféry a v současné době nejsou známé statistiky, jaké % občanů města si tyto aktivity můţe pravidelně dovolit. Občanská (sportovní) sdruţení nabízejí alternativu zapojení se do sportovních aktivit všem občanům a výše členských příspěvků proto musí této skutečnosti objektivně odpovídat. Zejména u dětí a mládeţe je potřeba výši těchto příspěvků udrţovat na přijatelné úrovni, aby se do organizovaného sportu mohlo zapojit co nejvíce z nich. Další předností občanských (sportovních) sdruţení je účast desítek dobrovolných pracovníků (trenéři,

2.3.4. MOŢNOST ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PODPORU SPORTU OD NADACÍ Sportovní organizace na území města mohou získat další finanční prostředky na svou činnost od různých nadací vyvíjejících své aktivity v ČR a podporující především sportovní a pohybové aktivity dětí a mládeţe v rámci různých programů prevence drogové závislosti, alkoholismu, kriminality, gamblerství a dalších negativních sociálních jevů mladistvých. Na území Zlínského kraje patří mezi nejznámější nadace, které sportovní organizace a školy působící na území města vyuţívají, Nadace Děti-kulturasport se sídlem v Uherském Hradišti a Nadace ČEZ zaloţená společností ČEZ a.s. Problém v této oblasti přetrvává v tom, ţe většina sportovních organizací nemá z finančních důvodů k dispozici personální zázemí, které by jim umoţnilo pravidelně sledovat vyhlašování výzev těchto nadací a zpracovávat ţádosti o dotaci podle jejich podmínek a pokynů. V rámci programové a rozvojové části koncepce sportu je proto nutno věnovat pozornost i této problematice. 2.3.5. VYUŢITÍ VLASTNÍCH PŘÍJMŮ PŘI FINANCOVÁNÍ SPORTU Občanská (sportovní) sdruţení se neobejdou při financování své činnosti bez 39

cvičitelé, rozhodčí, funkcionáři, rodiče mladých sportovců atd.) na činnosti sdruţení, která výrazně sniţuje finanční výdaje na zabezpečení činnosti, a bylo by zřejmě minimálně nemorální poţadovat po těchto členech ještě vyšší úhradu členského příspěvku. Specifickou pozici v oblasti vyuţití vlastních zdrojů při financování své činnosti má TJ Roţnov. Toto sdruţení má ve svém majetku materiálně-technickou základnu slouţící sportu ve výši 40.912 tis. Kč účetní hodnoty a roční rozpočet činil v roce 2008 16. 803 tis. Kč. Vlastní příjmy TJ Roţnov proto musí přispívat nejen k pokrytí činnosti sportovních oddílů, ale s ostatními příjmy i k zabezpečení provozu, údrţby a rozvoji sportovních zařízeních ve svém vlastnictví. V rámci doplňkové (hospodářské) činnosti získává TJ Roţnov kaţdoročně okolo 8 mil. Kč, které pouţívá na krytí uvedených výdajů. Tyto prostředky získává zejména z provozování sportovněrekreačního komplexu Kemp Sport, z Hotelu a restaurace Stadion, z lyţařského areálu Bučiska, z turistické ubytovny a tělocvičny Sokolovna, za poskytnuté tělovýchovné sluţby a z pronájmu a reklamy. V roce 2008 tyto vlastní zdroje činily 8.430 tis. Kč a kryly nezbytné výdaje sdruţení ve výši 50,2 %.

Objektivní skutečností je, ţe tímto způsobem jsou sportovní organizace na území města podporovány zejména prostřednictvím rodičů, jejichţ děti jsou zapojeny do organizovaného sportu se zaměřením na jeho soutěţní a výkonnostní stránku a kterým zároveň finanční situace a společenské postavení dovolí tyto činnosti podporovat. Jedná se o podnikatele, členy vrcholového managementu obchodních společností a finančních institucí apod. V souvislosti s vývojem celosvětové ekonomiky za poslední období, který bude mít určitě dopad i na tuto oblast podpory činnosti sportovních organizací na území města, lze předpokládat, ţe tento zdroj příjmů finančních prostředků pro sportovní organizace se v nejbliţším období 2 aţ 3 let podstatně sníţí. 2.3.7. FINANCOVÁNÍ SPORTU V RÁMCI ROZPOČTU MĚSTA Z analýzy současného stavu financování sportu a tělovýchovy na území města vyplývá, ţe vzhledem k sniţující se podpoře sportu ze strany státu, SAZKY, a.s. a zastřešujících sportovních organizací se město bude muset vedle kraje čím dál více podílet na financování a rozvoji sportu a tělovýchovy na svém území, a to jak u jejich organizovaných, tak i neorganizovaných forem. V současném období se město podílí na financování provozu a údrţby sportovních zařízení na svém území, a to jak prostřednictvím obchodních společností, u kterých je zakladatelem (Krytý bazén Roţnov, spol. s.r.o., Komerční domy Roţnov, spol. s.r.o.), tak přímou podporou občanských (sportovních) sdruţení (zejména TJ Roţnov). Město dále v rámci provozního příspěvku pro základní školy, u kterých je zřizovatelem, přispívá ze svého rozpočtu na provoz a údrţbu tělocvičen a venkovních sportovních areálů u těchto škol, které pak vyuţívají školní sportovní kluby, občanská (sportovní) sdruţení a

2.3.6. SPONZORING A DARY PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB Jednou z dalších moţností, které sportovní organizace působící na území města mohou vyuţít pro podporu financování své činnosti, je eventualita sponzorských smluv a darů právnických a fyzických osob (mimo zdrojů od nadací). Podle šetření mezi občanskými (sportovními) sdruţeními působícími na území města prováděné odborem školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu v roce 2007 představoval tento zdroj dalších finančních prostředků téměř 10 % z celkového objemu příjmů těchto sdruţení.

40

veřejnost. Výši tohoto příspěvku však není moţné přesně vyčíslit, protoţe školy ve svém účetnictví nesledují samostatně nákladové poloţky pouze na tělocvičny a venkovní sportovní areály. Dále se město v současnosti podílí i na financování pronájmu sportovních zařízení, která občanská (sportovní) sdruţení vyuţívají pro pravidelné sportování dětí a mládeţe v rámci organizované tělovýchovy a sportu. V rámci grantového systému přispívá město více neţ 1 mil. Kč na realizaci projektů nebo jednotlivých akcí

v oblasti tělovýchovy a sportu a na podporu pravidelných sportovních a tělovýchovných aktivit zejména dětí a mládeţe. V oblasti investic do MTZS na svém území se město v posledním období výraznou měrou podílelo na zastřešení zimního stadionu a rekonstrukci šaten v areálu na Bučiskách. O stoupajících výdajích, které město vynakládá na uspokojování potřeb svých občanů v oblasti sportu a tělovýchovy, svědčí i následující přehled:

Výdaje města na podporu sportu a tělovýchovy včetně příspěvku ZŠ za pronájem tělocvičen v r. 2009 Poloţka 2007 dotace na provoz a údržbu sportovišť 8 130 818 Kč - občanská sdružení (TJ) 750 000 Kč v - krytý bazén 3 900 000 Kč tom - zimní stadion 3 480 818 Kč grantový systém 538 000 Kč zvýhodněný pronájem sport. zařízení 100 000 Kč olympiády DM (celostátní, Rožnovská) 0 Kč ostatní 58 870 Kč provozní výdaje celkem 8 827 688 Kč Investiční výdaje - Zimní stadion 5 140 541 Kč investiční výdaje – trávník III. generace FC 0 Kč CELKEM 13 968 229 Kč Zdroj: Finanční odbor MěÚ Roţnov pod Radhoštěm

V současnosti subvencuje město sport a tělovýchovu (včetně investic do materiálně-technické základny) zhruba částkou 1.100,- Kč na obyvatele, coţ je sice značně více neţ je průměr České republiky, který se pohybuje okolo 350 Kč na obyvatele, ale výrazně méně, neţ je u vyspělých zemí Evropské unie, kde se tato částka přibliţuje v přepočtu aţ 5.000,- Kč na obyvatele. Záměrem koncepce sportu je postupně zvýšit příspěvek města na podporu sportu a tělovýchovy na částku 1.300,- Kč na obyvatele města (bez započítání výdajů na jednorázové velké

ROK 2008 9 552 008 Kč 580 000 Kč 4 000 000 Kč 4 972 008 Kč 708 000 Kč 433 500 Kč 357 614 Kč 15 655 Kč 11 066 777 Kč 4 156 961 Kč 5 571 429 Kč 20 795 167 Kč

2009 12 985 000 Kč 580 000 Kč 4 020 000 Kč 8 385 000 Kč 1 100 000 Kč 620 000 Kč 0 Kč 87 000 Kč 14 792 000 Kč 4 655 000 Kč 0 Kč 19 447 000 Kč

investiční akce, jako je například projekt cyklostezky). Toto navýšení by mělo být přednostně směrováno na modernizaci a rozvoj materiálně-technické základny sportu pro všechny (podpora investic) a na výdaje na provoz a údrţbu sportovních zařízení v majetku města a občanských sdruţení. Z tohoto důvodu je také potřeba v programové a rozvojové části koncepci sportu stanovit i základní principy a zásady, kterými bude financování sportu a tělovýchovy na území města usměrňováno v následujícím období.

41

2.4. EKONOMICKÁ SITUACE SPORTOVNÍCH SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚZEMÍ MĚSTA Stávající pokles objemu finančních prostředků směřující do sportu zejména ze strany státu a SAZKY a.s. se projevuje i na ekonomické situaci jednotlivých subjektů vyvíjejících na území města tělovýchovné a sportovní aktivity. Stále větším problémem se pro jednotlivé subjekty stává financování provozu a údrţby vlastních sportovních zařízení a dostupnost sportovních zařízení na území města, zejména pak tělocvičen pro zabezpečení vlastní sportovní činnosti především dětí a mládeţe v rámci organizované tělovýchovy a sportu.

2.4.1. EKONOMICKÁ SITUCE OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ MĚSTA Město podporuje sportovní zařízení, která patří jiţ mezi základní standard sportovní infrastruktury, ale jejichţ provoz je značné náročný a musí být poměrně významně dotován z rozpočtu města. Jedná se o krytý bazén a venkovní koupaliště a dále pak o krytý zimní stadion, kde mohou občané města, ale i jeho návštěvníci provozovat neorganizované kondičně-rekreační činnosti, jako je rekreační plavání a bruslení.

PŘEHLED VYBRANÝCH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ZIMNÍHO STADIONU v tis. Kč Rok 2007 2008 Poloţka spotřeba materiálu 300,1 206,1 spotřeba energií 1 107,0 1 416,6 sluţby 989,9 1 592,9 osobní náklady 761,0 741,0 odpisy dlouhodobého majetku 484,3 1 081,8 ostatní provozní náklady 980,4 1 551,9 náklady celkem 4 622,7 6 590,3 trţby ze vstupného (bruslení veřejnosti) 139,7 95,8 trţby z pronájmu ledové plochy a šaten HC 312,1 328,2 provozní dotace města 900,0 850,0 komerční pronájem ledové plochy 433,9 396,1 trţby z reklamních ploch 26,6 10,9 trţby z pronájmu ledové plochy školám 64,4 43,3 trţby za školu bruslení 0,0 0,0 ostatní výnosy (trţby) 1 213,1 4 045,8 výnosy (trţby) celkem 3 089,8 5 770,1 HV celkem Zdroj: KOMERČNÍ DOMY spol. s.r.o.

-1 532,9

-820,2

PŘEHLED PŘIJATÝCH DOTACÍ OD MĚSTA NA ZIMNÍ STADION - PODLE ROKU PŘÍJMU v tis. Kč Rok Poloţka

2007

2008

provozní (provozní náklady, úroky, doplatek ztráty)

1 643,0

3 767,1

investiční (jistina, vlastní kapitál, investice)

7 182, 4

5 111,8

přijaté dotace celkem

8 825, 4

8 878, 9

Zdroj: KOMERČNÍ DOMY spol. s.r.o.

42

PŘEHLED VYBRANÝCH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ KRYTÉHO BAZÉNU A KOUPALIŠTĚ v tis. Kč Rok 2006 2007 2008 Poloţka spotřeba materiálu a energií sluţby osobní náklady odpisy dlouhodobého majetku ostatní provozní náklady náklady celkem trţby ze vstupného (plavání pro veřejnost) trţby z pronájmu nebytových prostor provozní dotace města ostatní výnosy (trţby) výnosy (trţby) celkem HV celkem HV bez dotace města Zdroj: Výroční zprávy Krytý bazén Roţnov, spol. s.r.o.

2 146 1 646 4 028 1 930 592 10 342 4 282 2 397 3 500 283 10 462 120 -3 380

2 146 1 646 4 248 2 001 360 10 401 4 095 2 305 3 900 618 10 918 517 -3 383

2 496 1 600 4 927 2 082 257 11 362 4 269 2 414 4 000 739 11 422 60 -3 940

2.4.2. EKONOMICKÁ SITUCE OBČANSKÝCH SPORTOVNÍCH SDRUŢENÍ Do ekonomické situace občanských (sportovních) sdruţení se v současnosti v rámci vícezdrojového financování negativně promítá nejen pokles zdrojů od státu a SAZKY a.s., ale i současná hospodářská recese, která vede ke stagnaci a sníţení finančních prostředků, které tato sdruţení získávají formou sponzoringu a darů od právnických a fyzických osob. Také u vyuţití vlastních příjmů občanských (sportovních) sdruţení

(členské příspěvky, vstupné, příjmy za pořádání soutěţí ….) nelze předpokládat v nejbliţší době jejich navýšení. Tato nepříznivá ekonomická situace se můţe především projevit v tom, ţe tato sdruţení nebudou mít dostatek finančních prostředků na pronájem nezbytných sportovišť, která potřebují k zajištění své vlastní sportovní činnosti, a to zejména u organizovaného sportu dětí a mládeţe.

PŘEHLED VYBRANÝCH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ MTZS OBČANSKÝCH (SPORTOVNÍCH) SDRUŢENÍ

Poloţka

(fotbalové hřiště, posilovna, Sokolovna, skokanské můstky) v tis. Kč Rok 2006 2007

spotřeba materiálu a energie sluţby osobní náklady odpisy dlouhodobého majetku ostatní provozní náklady náklady celkem trţby ze vstupného trţby z pronájmu nebytových prostor provozní dotace města ostatní výnosy (trţby) výnosy (trţby) celkem HV celkem HV bez dotace města Zdroj: Podklady od občanských (sportovních) sdruţení

43

2008

1 303,4 73,1 956,0 471,1 648,2 3 451,8 807,7 96,0 830,0 573,1 2 306,8

1 573,1 101,8 1 122,2 747,4 885,1 4 429,6 867,7 61,7 650,0 796,9 2,376,3

2 338,9 86,7 1 016,9 911,1 481,5 4 835,1 717,7 91,3 722,6 1 376,5 2 908,1

-1 145,0 -1 975,0

-2 053,3 -2 703,3

-1 927,0 -2 649,6

PŘEHLED VYBRANÝCH NÁKLADŮ NA PROVOZ MTZS A ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ SPORTOVNÍ ČINNOSTI v tis. Kč (rok 2007) Položka Spotřeba energií Osobní náklady Pronájmy MTZS, tělocvičen Údrţba MTZS, spotřeba materiálu Náklady na vlastní sport. činnost Ostatní náklady Odpisy Náklady celkem Dotace na činnost ČSTV Dotace na provoz a údrţbu ČSTV Dotace sportovní svazy Dotace MŠMT na SpS a SCM ST Dotace na provoz MTZS město Příjmy ze ZLK Granty města Reklama, sponzoring Členské příspěvky Ostatní Příjmy celkem Hospodářský výsledek

FC Rožnov 171,5 317,5 167, 6 265,1 1 952,1

HC Rožnov 211,9 408,6 100,1

2 873,8 103,7

1 576,9

856,3

228,5 260,0 9,0 170,0 1 387,4 139,5 488,7 2 298,3 -575,5

107,0 439,8 311,9 229,4 1 576,6 -0,3

Sokol a TJ Kalokagathi Rožnov a 483,0 1 264,9 4 68,6 79,0 1 064,0 1 921,1 259, 2 1 000,5 747,4 6 949,5 338,2 392,0 475,7 147,1 6,3 659,0 650,0 71,2 2,4 168,0 6,0 1 062,0 190,0 698,7 136,9 1 188,6 17,0 5 512,3 358,6 -1 437,2 20,4

150,0

Klub Biatlonu 1,7 50,0 10,0 50,0 90,3

270,0

202,0

22,0

50,0 27,0 79,7

Florbal

120,0

23,0 43,0 170,0 7,0 265,0 -5,0

5,0 17,0 16,6 7,3 10,0 212,6 10,6

Zdroj: Podklady od občanských (sportovních) sdruţení

2.5. SPORT VE STRUKTUŘE A ČINNOSTI ORGÁNU MĚSTA A MĚSTSKÉHO ÚŘADU Zhoršující se situace financování sportu a tělovýchovy z centrálních zdrojů (stát, SAZKA a.s.), která se začínala od poloviny tohoto desetiletí negativně projevovat i v ekonomice především občanských (sportovních) sdruţení, byla jedním z podnětů pro samosprávné orgány města, aby správě, koordinaci a financování sportu na území města začaly věnovat náleţitou pozornost. V roce 2006 bylo Radou města jmenováno nové sloţení komise pro tělovýchovu a sport. Komise ve svém statutu zdůraznila nutnost koncepčního řešení podpory tělovýchovy a sportu na území města. Od 1.3. 2007 byla do gesce odboru školství a mládeţe přiřazena i péče o tělovýchovu a sport se základním cílem zpracovat dlouhodobější koncepci města při řešení podpory města tělovýchově a sportu. Do té doby nebyla správa sportu ve struktuře městského úřadu samostatně řešena.

Rada města na základě doporučení komise pro tělovýchovu a sport stanovila, ţe by připravovaná koncepce rozvoje sportu na území města měla obsahovat:  priority města při vytváření podmínek pro uspokojování potřeb občanů v oblasti tělovýchovy a sportu,  cíle a záměry, kterých má být rozvojem tělovýchovy a sportu na území města dosaţeno,  základní principy a zásady, kterým se rozvoj tělovýchova a sportu bude závazně řídit,  nástroje a opatření, kterými má být stanovených cílů a záměru dosaţeno. Dále bylo určeno, ţe připravovaná koncepce sportu má zahrnovat i ustanovení o financování, správě a koordinaci sportu, tělovýchovných a pohybových aktivit provozovaných na území města.

44

3. ANKETY A ŠETŘENÍ VYUŢITÉ PŘI ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE SPORTU

45

Jedním z důleţitých podkladů pro zpracování rozvojové a programové části koncepce sportu byly i ankety organizované městem mezi dětmi, mládeţí a občany, které zjišťovaly způsob vyuţití volného času a oblíbenost druhů sportu a sportovních aktivit, a dále pak poměrně

rozsáhlé šetření uskutečněné mezi občanskými (sportovními) sdruţeními, jehoţ cílem bylo získat potřebné údaje o skutečném stavu organizovaného sportu na území města a o rozvojových záměrech jednotlivých sdruţení.

3.1. VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ A MLÁDEŢE Z jednotlivých druhů sportovních zařízení nejvíce ţáků základních škol vyuţívalo krytý plavecký bazén a venkovní koupaliště. Přes 300 ţáků v roce 2006 také navštívilo krytý zimní stadion.

Anketa z roku 2006 mapovala volnočasové aktivity dětí a mládeţe v oblasti tělovýchovy, sportu, ekologie, přírodovědy, techniky, umění, hudby, kultury apod. Ankety se zúčastnilo 1177 ţáků základních škol, z nichţ se 924 buď rekreačně, nebo organizovaně věnuje sportovním aktivitám. POČET ŽÁKŮ zapojených do ankety SPORTUJE ZÁVODNĚ SPORTUJE REKREAČNĚ KINO (MĚSÍČNĚ) KNIHOVNA (MĚSÍČNĚ)

TYP SPORTOVNÍHO ZAŘÍZENÍ 1 177 355 569 312 429

Do sportovních oddílů docházelo 369 ţáků základních škol. Nejvíce z nich sportovalo v oddílech TJ Roţnov, a to 179. sportovní oddíly (kluby) CELKEM TJ ROŽNOV FC ROŽNOV HC ROŽNOV OSTATNÍ SPORTOVNÍ KLUBY SVD - MIMO SPORT. ODDÍLY ZUŚ

369 179 95 27 68 230 387

krytý plavecký bazén

958

zimní stadion

306

tenisové kurty

148

tělocvična

559

hřiště - kopaná

201

posilovna

42

lyžařský areál

243

minigolf

154

nekrytý plavecký bazén

701

sportovní centrum

108

kuželna, bowling

144

golf

18

squash

1

3.2. ANKETA OBLÍBENOSTI JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ SPORTU Město v měsíci listopadu 2008 uspořádalo mezi občany města anketu mapující oblíbenost jednotlivých druhů sportu a pohybových aktivit, které lze na území města aktivně nebo rekreačně provozovat. Občané města se mohli do ankety zapojit prostřednictvím hlasování na webových stránkách města, kdy bylo moţno z jednoho počítače (z jeho IP adresy) zaslat pouze jeden hlas pro

vybraný oblíbený druh sportu. Tímto technickým omezením bylo zabezpečeno, aby jeden příznivec daného sportu nemohl pro tento sport hlasovat vícekrát. Této moderní moţnosti komunikace přes internet vyuţilo při hlasování 2.227 respondentů. Další moţností bylo vyplnění dotazníků, které byly distribuovány prostřednictvím základních škol zřizovaných městem. Tento způsob vyuţilo 761 občanů, kteří měli moţnost 46

v dotazníku zakříţkovat 3 nejoblíbenější sporty nebo sportovní aktivity. Dále mohli občané vyplnit anketní lístek uveřejněný ve čtrnáctideníku Spektrum a odevzdat jej na městském úřadě. Této moţnosti však vyuţilo pouze 15 občanů. Celkem se do ankety zapojilo 3.303 respondentů, coţ je více neţ reprezentativní vzorek z celkové populace města. Velký zájem občanů o tuto anketu

svědčí o tom, ţe rozvoj sportu na území města jim není lhostejný a ţe se velmi zajímají o nabízené moţnosti aktivního proţití svého volného času. Z průzkumu vyplynulo, ţe nejvíce oblíbeným druhem sportu mezi občany města jsou florbal, házená a lední hokej. Celkem se v anketě objevilo 63 druhů sportu a pohybových aktivit. Dále v přehledu uvádíme 40 nejpopulárnějších z nich.

Vyhodnocení ankety – oblíbené sportovní aktivity (40 nejoblíbenějších) P.č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

Sportovní aktivity Florbal Házená Lední hokej Volejbal Lyţování alpské (sjezdové) Tanec Plavání Fotbal Tenis Aerobic Gymnastika moderní Bruslení (mimo hokej) Jezdectví Cyklistika - horská kola Trampolíny Paintball Bowling Aikido Gymnastika sportovní Lanové dráhy (Gibonpark) Turistika - cyklo Motosport Basketbal Skateboard Badminton Koloběţky Střelba Horolezectví Stolní tenis Jóga Lyţování klasické (běhy, skoky) Rekreační cvičení - sport pro všechny Golf Cyklistika silniční Turistika - pěší X-bunge Judo Karate - kobudo Minigolf Paragliding

Záh 5 2 5 2 16 13 8 10 18 8 7 13 5 5 5 6 1 4 5 1 1 1

3 3 3 4 5 5 3 1 3 3

1 3

Kor 5.kv

Vid PodS Spek www

4 11 4 5 13 25 19 9 12 15 3 14 13 8 11 2 6 4 2 3 14 4 10 2 8

16 16 8 16 34 26 22 38 30 13 8 17 20 19 10 20 16 7 7 16 15 10 8 4 5 10 6 4 6 2 9 8 1 4 1 6 3 3 3 3

1 4 7 7 6 4 4 5 3 6 3 4 2 47

24 12 19 12 28 39 49 48 25 23 5 18 21 14 22 32 30 7 6 20 11 19 13 18 6 17 19 10 12 11 2 6 10 5 12 6 5 8 6 9

23 42 7 10 25 52 43 20 19 20 9 20 17 14 24 16 13 7 5 17 16 14 10 18 11 8 8 10 6 6 7 9 9 6 5 7 9 5 4 5

6 1 6 1 1 1 1 1 1

7 1 1 1

1

728 554 313 188 121 24 7 17 8 14 56 5 9 24 2 4 2 41 38 0 3 4 4 4 12 2 1 5 1 3 5 2 6 2 2 1 1 4 0 1

Σ

%

806 17,58% 637 13,90% 357 7,79% 239 5,21% 237 5,17% 180 3,93% 149 3,25% 143 3,12% 113 2,47% 94 2,05% 89 1,94% 87 1,90% 85 1,85% 84 1,83% 81 1,77% 75 1,64% 74 1,61% 67 1,46% 63 1,37% 61 1,33% 60 1,31% 52 1,13% 46 1,00% 46 1,00% 42 0,92% 40 0,87% 38 0,83% 36 0,79% 36 0,79% 34 0,74% 34 0,74% 32 0,70% 31 0,68% 26 0,57% 26 0,57% 26 0,57% 21 0,46% 21 0,46% 20 0,44% 20 0,44%

3.2. ŠETŘENÍ MEZI OBČANSKÝMI (SPORTOVNÍMI) SDRUŢENÍMI Jedním ze základních předpokladů pro objektivní zpracování koncepce sportu je i získání potřebných údajů o skutečném stavu organizovaného sportu na území města a o záměrech dalšího rozvoje jednotlivých subjektů, které na území města provozují sportovní a tělovýchovnou činnost. Z tohoto důvodu odbor školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu uskutečnil v 2. polovině roku 2007 mezi občanskými (sportovními) sdruţeními poměrně rozsáhlé šetření, jehoţ cílem bylo získat více neţ 60 údajů charakterizujících sportovní činnost těchto sdruţení. Cílem šetření bylo získat vedle základních identifikačních a kontaktních údajů od oslovených sdruţení i údaje o členské základně s rozčleněním na děti do 15 let, mládeţ a juniory a dospělé sportovce, o zaměření a charakteristice sportovní a tělovýchovné činnosti a o soutěţích, do kterých jsou členové těchto sdruţení zapojení, a to jak v individuálních, tak v kolektivních sportech. Dalším záměrem šetření bylo zjistit informace o materiálně-technické základně sportu, kterou občanská (sportovní) sdruţení vlastní a vyuţívají ke své činnosti, a o sportovních zařízeních v majetku jiných subjektů, která tato sdruţení potřebují k zabezpečení sportovních a tělovýchovných aktivit svých členů.

Záměrem šetření bylo také získat objektivní data o současné ekonomické situaci jednotlivých občanských (sportovních) sdruţení působících na území města. Z tohoto důvodu byly v šetření uvedeny kolonky mapující skutečné příjmy a výdaje těchto sdruţení v návaznosti na oficiální účetní výkazy těchto občanských sdruţení. V neposlední řadě bylo účelem tohoto šetření získat od občanských (sportovních) sdruţení přehled o záměrech dalšího rozvoje v členění na sportovní a tělovýchovnou činnost, materiálně-technickou oblast a vyuţití rozvojových programů EU a MŠMT. Sdruţení mohla v šetření uvést i své poţadavky na město a představy o další vzájemné spolupráci. Je nutno objektivně konstatovat, ţe z oslovených 25 občanských (sportovních) sdruţení věnující se na území města pravidelně sportovním a tělovýchovným aktivitám se do šetření zapojilo pouze 10 z nich. Jedná se však o sdruţení s největší členkou základnou, a lze proto nepředpojatě prohlásit, ţe získaná data charakterizují činnost více neţ 90 % členů těchto sdruţení aktivně se věnujících organizovanému sportu a tělovýchově na území města. Zpracované výstupní údaje z tohoto šetření lze proto povaţovat za dostatečně reprezentující skutečný stav organizovaného sportu a tělovýchovy na území města.

Poznámka - podle Administrativního registru ekonomických subjektů má své působiště ve městě Roţnově pod Radhoštěm 32 občanských sdruţení zabývající se sportovními a tělovýchovnými činnostmi, některé z nich jsou však součástí zastřešujících organizací (sportovních svazů) a nevyvíjejí aktivní činnost pro členskou základnu.

48

4. CÍLE A ZÁMĚRY PROGRAMOVÉ PODPORY SPORTU A POHYBOVÝCH, REKREAČNÍCH A RELAXAČNÍCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA

49

4.1. MODERNIZACE A ROZVOJ MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ ZÁKLADNY SPORTU (PODPORA INVESTIC) Rozšíření moţností sportovat a účastnit se pohybových a rekreačních aktivit všem občanům města je spojeno s modernizací a rozvojem současné MTZS sportu na území města. Z důvodu finanční náročnosti vybudování nových a modernizace stávajících sportovišť a vzhledem k moţnostem financování projektů rozvoje infrastruktury města z evropských fondů je nezbytné, aby rozvojová část koncepce sportu navazovala v této oblasti jiţ na strategické rozvojové plány schválené Zastupitelstvem města. Mezi tyto materiály patří:

nabídky pro děti a občany při vyuţívání jejich volného času formou sportovních a pohybových aktivit na uvedených hřištích. Seznam vytypovaných dětských a víceúčelových hřišť pro modernizaci je uveden v příloze č. 4 této koncepce sportu. 2) Rekonstrukce venkovních sportovních areálů při základních školách. Jedná se o sportovní areály při ZŠ Pod Skalkou 293, při ZŠ Videčská 63 a při ZŠ 5. května 1700. Podstatou těchto projektů jsou rekonstrukce a modernizace stávajících školních sportovních areálů, které v současné době slouţí především pro potřeby školní tělovýchovy. Jejich stav je jiţ nevhodný pro další vyuţití organizovaného sportu a pohybové rekreační aktivity a nevyhovuje ani poţadavkům na bezpečnost a hygienu. Po realizaci projektu bude vytvořen nový prostor pro školní tělovýchovu. Sportovní areály vyuţijí i školní sportovní kluby a sportovní oddíly občanských (sportovních) sdruţení pro tréninky a soutěţe. Areály budou v odpoledních hodinách otevřeny a zpřístupněny také pro občany města a pro další návštěvníky regionu pro potřeby jejich sportovního a rekreačního vyţití.

 Strategický plán rozvoje města Roţnova pod Radhoštěm,  Integrovaný plán rozvoje území pro oblast Roţnovska,  Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu pro oblast Roţnovska,  Integrovaný plán rozvoje mikroregionu Roţnovsko. Mezi podporované projekty na rozvoj MTZS proto v rámci koncepce sportu navrhujeme zahrnout dále uvedená sportovní zařízení v členění podle majetkových práv. 4.1.1. MODERNIZACE A ROZVOJ MTZS V MAJETKU MĚSTA A VE SPRÁVĚ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ A VE VLASTNICTVÍ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ MĚSTA

3) Venkovní průplavový bazén. Záměrem výstavby průplavového bazénu je navázat na stávající trend v oblasti volného času a rekreace, kdy zejména návštěvníci města poţadují komplexní sluţby či více variant sluţeb k výběru. Projekt řeší vybudování nového venkovního bazénu u krytého bazénu a jejich vzájemné propojení. Na přilehlých pozemcích bude navíc vytvořen prostor pro pláţový volejbal a dětské hřiště. Tím dojde k zvýšení moţností sportovního a rekreačního vyţití pro návštěvníky tohoto

Mezi podporované projekty na rozvoj MTZS v majetku města nebo ve správě a vlastnictví příspěvkových a obchodních společností, které město zřídilo nebo zaloţilo, patří: 1) Modernizace a optimalizace dětských hřišť a víceúčelových sportovních hřišť. Cílem tohoto projektu je modernizace 11 hřišť nacházejících se na území města tak, aby splňovala stanovené normy pro svůj provoz a zvýšil se standard 50

sportovního a relaxačního areálu. Projekt pro svou provozní část počítá s vyuţitím stávajících zdrojů vody a části tepla. Cílovou skupinou pro projekt jsou občané města a návštěvníci mikroregionu Roţnovsko.

zejména u mladé generace jsou čím dál více populárnější. 6) Údrţba stávajících a vybudování nových cyklistických a turistických tras. a) Základním cílem města v této oblasti je vybudování Cyklostezky údolím Roţnovské Bečvy. Předmětem projektu je výstavba cyklostezky podél břehu Roţnovské Bečvy od obce Zašová po Horní Bečvu (úsek je dlouhý cca 16 km). Cyklostezku budou moci vyuţívat nejen cyklisté, ale na určitých úsecích i in-line bruslaři a v zimě běţkaři. Cílem projektu je zvýšení bezpečnosti cyklistů a vybudování uceleného páteřního dopravního koridoru pro cyklisty a navázání na stávající síť cyklotras. Výstavbou cyklostezky dojde ke vzniku nové moţnosti („zelené“) dopravy obyvatel roţnovského regionu a jeho návštěvníků. b) Projekt nového značení a přeznačení cyklotras. Hlavním záměrem nového značení cyklotras je rozšíření nabídky pro cykloturisty a tím i přispění k posílení cestovního ruchu v rámci roţnovského regionu. Cílem projektu je i zvýšení bezpečnosti cykloturistů vedením cyklotras po méně frekventovaných komunikacích, polních a lesních cestách a vytvoření podmínek pro rozvoj návazných sluţeb (stravování, ubytování, prodej kol a cyklistických potřeb, cykloservis atd.) a také prodlouţení turistické sezóny mimo hlavní letní a zimní období. c) Turistické značení mikroregionu Roţnovsko. Předmětem projektu je lepší, jednotnější a efektivnější značení kulturních a turistických cílů v rámci mikroregionu Roţnovsko. Potřebnost projektu vychází z dokumentu Integrovaná strategie cestovního ruchu na

4) Rozšíření sportovního areálu u zimního stadionu Bučiska. Projekt reaguje na celkový záměr vyuţití areálu na Bučiskách pro sportovněrekreační účely. Jedná se o třetí etapu jeho rozvoje – vybudování skate parku. První etapou bylo zastřešení zimního stadionu, druhou dobudování dalšího zázemí (šatny, sociální zařízení). V rámci třetí etapy budou vybudovány moderní betonové a odhlučněné překáţky pro skateboardisty a in-line bruslaře, které budou splňovat podmínky pro pořádání regionálních či národních soutěţí. Otevření nového skate parku vyjde vstříc zejména poţadavkům mladé generace na moderní aktivní proţívání jejich volného času. Navíc se areál nachází v bezprostřední blízkosti budované Cyklostezky údolím Roţnovské Bečvy, která bude in-line bruslaři také vyuţívána. V budoucnosti se předpokládá, ţe tento areál na Bučiskách bude ještě doplněn o minigolf a lezeckou stěnu. 5) Víceúčelové vyuţití haly zimního stadionu. Vyuţití zimního stadionu pro další sporty a kulturní a společenské akce formou překrývání ledové plochy odpovídajícím technologickým povrchem se vzhledem k vysoké finanční, technické a personální náročnosti, ale i vzhledem k omezenému časovému vyuţití (jen několik měsíců v roce) jeví v podmínkách města jako těţko uskutečnitelné. Reálnější je proto uvaţovat o vyuţití plochy stadionu po dobu, kdy zde není ledová plocha, pro aktivity typu in-line hokeje a bruslení, které nevyţadují velké investice a

51

Roţnovsku, který konstatuje, ţe jednotné značení (pěší i dopravní) je pro turisty naprosto nezbytné a nutné pro poskytování kvalitních sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Cílem projektu je vybudování jednotného systému turistických navigačních tabulí v turistické destinaci Roţnovsko – jednotný systém značení turistických cílů, který turisty „provede“ po nejzajímavějších památkách, zajímavostech a dalších atraktivitách v mikroregionu Roţnovsko. d) Revitalizace Městského parku v Roţnově pod Radhoštěm. Revitalizace parku je vyvolána současným nevyhovujícím stavem zpevněných ploch a nutnými zásahy do zeleně a nezbytnou rekonstrukcí veřejného osvětlení. Součástí revitalizace parku bude i jeho přizpůsobení pro vyuţití pohybových aktivit občanů (nový povrch cyklostezky, dětské hřiště, vybavení vhodným mobiliářem pro pohybové a rekreační aktivity.

vytvoří tak nejen výborné podmínky především pro organizovaný sport dětí a mládeţe na všech výkonnostních úrovních, ale nabídne vzniklé prostory i veřejnosti pro rekreačně-pohybové aktivity. Rekonstrukce budovy Sokolovny. Záměrem je provedení komplexní rekonstrukce a opravy budovy, která je v současné podobě v provozu více neţ 50 let a z větších investic byla provedena jen změna kotelny na plynové vytápění. Touto rekonstrukcí dojde ke splnění poţadavků hygienických a energetických předpisů a zachování sportovního zařízení pro sportovní přípravu oddílů TJ Roţnov, zejména pro stolní tenis, asociaci sportu pro všechny a pro tělesnou výchovu na základních školách. V případě realizace výstavby sportovního centra pro gymnastické a úpolové sporty bude potřeba však zváţit, zda v rámci optimalizace sportovních zařízení na území města bude tento objekt ještě pro potřeby sportu a tělovýchovy nezbytný. Víceúčelová zastřešená hala. V současné době se jiţ realizuje projekt „Výstavba víceúčelového sportovního a společenského areálu“ na Horních Pasekách. Základem je vybudování víceúčelové zastřešené haly. Tato hala o rozměrech 54,80 m x 36,60 m je v tomto provedení vysoce účelovým řešením, které splňuje nejen vysoké nároky na pořádání kvalitních tenisových turnajů aţ mezinárodní kategorie, ale umoţňuje i její multifunkční vyuţití. Hala bude uzpůsobena pro 3 kurty na tenis či volejbal, eventuálně pro 6 kurtů na badminton. Dále je zde moţné pořádat i mezinárodní turnaje ve stolním tenise, sportovní přípravu i závody v umělecké gymnastice i ve skocích na trampolínách, tedy ve sportech s bohatou místní tradicí. Nelze opomenout ani moţnost pořádání tělovýchovných akademií. Základní povrch je z umělého materiálu, pro další vyuţití haly pro společenské účely bude připraven povrch náhradní, lehce instalovatelný. V prvním poschodí vznikne menší dvorec vyuţitelný pro přípravu tenisové mládeţe,

4.1.2. MODERNIZACE A ROZVOJ MTZS V MAJETKU OBČANSKÝCH SDRUŢENÍ A PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ V současnosti mají občanská (sportovní) sdruţení a podnikatelské subjekty rozpracovány a připravují k realizaci následující projekty v oblasti rozvoje sportovní infrastruktury na území města: Výstavba sportovního centra pro gymnastické a úpolové sporty. Cílem předloţeného projektu TJ Roţnov je vybudování sportovního centra pro gymnastické a úpolové sporty v lokalitě u ZŠ 5. května 1700, které vytvoří nezbytné materiálně-technické zázemí pro rozvoj zmíněných sportovních činností nejen ve městě, ale i v jeho okolí. Realizací projektu vznikne sportovní centrum, které bude jediným svého druhu v širokém regionu, a 52

badminton a ricochet, v případě pořádání sportovních a společenských akcí většího významu bude slouţit tento prostor jako hlediště. V další etapě realizace je počítáno s vybudováním 2 venkovních antukových kurtů převáţně pro tenis, které budou vyuţitelné i pro volejbal, dále se počítá s vybudováním dvorce pro beach volejbal a minigolf. Další projekt byl zaměřen na dokončení sportovně-relaxačního areálu a rekonstrukce hotelu Fittsport. Tento projekt v rámci 1. výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava, opatření 3.1 nebyl přijat a není zatím realizován.

Záměrem města je také do rozvoje sportovní infrastruktury více zapojit občanská (sportovní) sdruţení, která vlastní MTZS nebo pouţívají příslušná sportovní zařízení formou dlouhodobého (minimálně 15letého pronájmu), a to formou vyuţití státní podpory na financování reprodukce sportovního majetku. Jedná se o program MŠMT 233510 určený na rozvoj a obnovu materiálně-technické základny sportovních organizací. Město v rámci rozvoje MTZS na svém území bude podporovat v této oblasti i podnikatelské subjekty věnující se komerčním sportovním, pohybovým a rekreačním aktivitám, a to především formou:  přizpůsobení územního plánu,  umoţnění prodeje pozemků nebo jejich bezúplatného převodu,  umoţnění dlouhodobých pronájmů pozemků nebo objektů v majetku města nebo ve správě, popřípadě ve vlastnictví organizací a společností, které zřídilo nebo zaloţilo.  podpory při vyuţívání prostředků z fondu EU a dalších zdrojů (partnerství v projektech).

4.1.3. DALŠÍ ZÁMĚRY MĚSTA PŘI PODPOŘE ROZVOJE MTZS NA ÚZEMÍ MĚSTA Kromě zmíněných rozvojových programů město bude dále v rámci svých moţností (zejména finančních) podporovat další rozvoj MTZS sportu na území města s přihlédnutím ke schváleným strategickým rozvojovým plánům a k vyhodnocení ankety popularity sportovních aktivit, a to zejména v oblasti kondičněrekreačních pohybových aktivit provozovaných občany spontánně především na veřejně přístupných sportovištích, jako jsou:

V souladu s rozvojovými programy města by se podnikatelské subjekty při rozvoji své sportovní infrastruktury kromě tradičních fittnes a relaxačních center měly zaměřit na adrenalinové sporty a zábavu, in-line bruslení, koloběţky (i horské), letní bobové dráhy, lezecké stěny, paragliding, krátké vodní dráhy pro nafukovací čluny a vodní kola, budování snow-parků, zasněţovací systémy, multifunkční zastřešené haly určené pro rozličné sportovní aktivity, hipostezky, military aktivity, bowling, squash, visuté překáţkové a lanové dráhy a různé sportovní školy. Na rozvoj této MTZS mohou podnikatelské subjekty získat prostředky z oblasti podpory 3.1 ROP NUTS2 Střední Morava.

 areály zdraví (zařízení v přírodě slouţící pohybovým a rekreačním aktivitám s volným přístupem bez omezení, mívající nenáročné vybavení, většinou z přírodního materiálu),  zimní běţkařské trasy,  další pěší trasy, naučné stezky a cyklotrasy,  bruslařské in-line a skateboardové dráhy,  přírodní bludiště, dobrodruţné stezky pro děti,  překáţkové dráhy pro běh v přírodě apod.

53

4.2. PROVOZ A ÚDRŢBA SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ NA ÚZEMÍ Dalším nezbytným předpokladem pro zajištění fungování organizovaného sportu a umoţnění pohybových a rekreačních aktivit občanům města a jeho návštěvníkům je zabezpečení (zejména finančního) provozu a údrţby stávajících, popřípadě nově vybudovaných sportovních zařízení na území města. V koncepci sportu jsou zpracovány 2 varianty, jak nakládat se sportovními zařízeními na území města, které vychází z nejčastějších modelů financování provozu a údrţby sportovních zařízení uplatňovaných v městech ČR obdobné a větší velikosti, neţ je Roţnov pod Radhoštěm.

MĚSTA

Podklady pro tuto část příspěvku zpracují příspěvkové organizace (základní školy) v souladu s Pravidly pro stanovení příspěvku města na financování běţného provozu škol. Provoz a údrţba sportovních zařízení v majetku obchodních společností města (areál zimního stadionu na Bučiskách, krytý bazén a areál venkovního bazénu) budou zajišťovány prostřednictvím těchto společností. Financování se bude řídit „Zásadami pro stanovení dotace na podporu sportování dětí, mládeţe a veřejnosti ve sportovních zařízeních v majetku obchodních společností zřizovaných městem“ schválených Radou města. Zásady by měly obsahovat základní principy pro prokázání veřejné podpory sportu ze strany města, pro zajištění potřebných časů pro organizované sportování dětí a mládeţe a pro rekreační pohybové aktivity občanů (plavání a bruslení pro veřejnost). Dále by měly obsahovat pravidla pro stanovení výše dotace města v návaznosti na příjmy z komerčního vyuţití sportovních zařízení, příjmy od občanských (sportovních) sdruţení za vyuţívání zařízení k organizovanému sportu a příjmy od veřejnosti na jedné straně a na základě prokázání nezbytných nákladů na provoz a údrţbu na druhé straně. Blíţe jsou tyto principy uvedeny v kapitole 4.4. této koncepce. Provozování organizovaného sportu na území města se v současné době neobejde bez sportovních zařízení, která jsou v majetku občanských (sportovních) sdruţení (skokanský areál na Bučiskách, Sokolovna, umělý trávník a další). V ţádném městě se neobejdou tato sdruţení bez finanční podpory města. Z uvedených důvodů koncepce sportu doporučuje do rozpočtu města zahrnout poskytování dotace města občanským (sportovním) sdruţením na provoz a údrţbu sportovních zařízení určenou zejména na částečnou úhradu prokázaných nákladů na energie (elektrická energie,

4.2.1. VARIANTA I – ZACHOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU Tato varianta vychází ze současného stavu a předpokládáme, ţe bude uplatněna zejména v nejbliţším období. Zajištění provozu a údrţby sportovních zařízení je rozděleno do 4 částí podle vlastnictví sportovních zařízení: a) v „přímém“ majetku města, b) ve správě nebo výpůjčce příspěvkových organizací, c) v majetku obchodních společností města, d) v majetku občanských sdruţení věnujících se sportu. Provoz a údrţba sportovních zařízení pod bodem a) (dětská hřiště, veřejně přístupné víceúčelové hřiště, cyklostezky, cyklotrasy, …) budou zajišťovány nadále prostřednictvím odborných útvarů městského úřadu. Financování bude zabezpečeno přímo rozpočtem města. Provoz a údrţba sportovních zařízení pod bodem b) (tělocvičny ZŠ, venkovní sportovní areály při ZŠ) budou zabezpečovány prostřednictvím příslušných příspěvkových organizací. Náklady na provoz a údrţbu těchto zařízení budou financovány v rámci schváleného příspěvku příspěvkovým organizacím pro příslušný kalendářní rok. 54

Podpora města této II. variantě se jeví nezbytnou v případě uskutečnění modernizace a rozvoje MTZS na území města uvedené v kapitole 4.1.1. této koncepce sportu. Tento model zabezpečení provozu a údrţby sportovních zařízení se s určitými specifiky osvědčil v mnoha městech ČR, jako např. v Jičíně, Příbrami, Benešově, Chomutově, Sokolově, Vamberku, Hradci Králové. Tato varianta má nespornou výhodu nejen při správě a zabezpečení provozu a financování údrţby sportovních zařízení ze strany města, ale i v oblasti zjednodušení řízení, účetnictví, dodavatelských vztahů, lepší organizace práce, vyuţití pracovníků, efektivnějšího vyuţití zdrojů v rámci této sportovní servisní organizace při zajišťování uvedených činností, při přípravě projektů na čerpání prostředků z fondů EU a z jiných zdrojů.

plyn, teplo, maziva, voda) a opravy a údrţbu. Dotace by byla poskytována na základě ţádosti občanských sdruţení a schválené výše finančních prostředků vyčleněných pro tuto podporu v rámci rozpočtu města pro příslušný kalendářní rok. Předpokladem pro přiznání této dotace je vedle ţádosti i předloţení podkladů (zejména účetních) prokazujících nezbytnost této finanční podpory ze strany občanských (sportovních) sdruţení. 4.2.2. VARIANTA II - ZŘÍZENÍ SERVISNÍ ORGANIZACE Další moţností v oblasti zajištění provozu a údrţby sportovních zařízení na území města je zřízení (zaloţení) servisní organizace „Správa sportovišť“, pod kterou by byla zahrnuta veškerá stávající sportovní zařízení v majetku města, ve správě příspěvkových organizací a ve vlastnictví obchodních společností zřízených nebo zaloţených městem (dětská a víceúčelová sportovní hřiště, cyklostezky, cyklotrasy, turistické trasy, venkovní sportovní areály při ZŠ, areál zimního stadionu na Bučiskách, Krytý bazén a areál venkovního koupaliště) a pod kterou by přešla další sportoviště budovaná městem, a v případě potřeby by pod ni přešla i ztrátová sportovní zařízení momentálně v majetku občanských (sportovních) sdruţení nebo obchodních společností. Tělocvičny při základních školách by však nadále zůstaly ve správě těchto příspěvkových organizací.

4.2.3. VYUŢITÍ PROSTŘEDKŮ V RÁMCI STÁTNÍ PODPORY SPORTU Město bude usilovat, aby občanská (sportovní) sdruţení, která vlastní MTZS nebo mají s příslušnými právními subjekty uzavřené dlouhodobé smlouvy o nájmu (minimálně na 10 let) na vlastní sportovní činnost, vyuţívala na financování údrţby a provozu sportovních zařízení, které pro svou činnost vyuţívají, program státní podpory sportu pro tuto oblast. Jedná se o veřejně prospěšný program MŠMT č. VIII – Údrţba a provoz sportovních a tělovýchovných zařízení.

4.3. PODPORA ZVÝHODNĚNÉHO VYUŢITÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO ORGANIZOVANOU TĚLOVÝCHOVNOU A SPORTOVNÍ ČINNOST DĚTÍ A MLÁDEŢE Jednou z nejdůleţitějších podmínek pro rozvoj pohybového nadání a sportovního talentu dětí a mládeţe je umoţnění finančně dostupného vyuţití sportovních zařízení na území města, zejména pak tělocvičen, v kterých se podle průzkumu na základních školách odehrává převáţná část organizované tělovýchovy a

sportu zabezpečovaná občanskými (sportovními) sdruţeními a zaměřená na zvýšení sportovní výkonnosti dětí a mládeţe v organizovaných soutěţích. Z uvedeného důvodu bude město podporovat pravidelnou organizovanou tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a

55

mládeţe ve věkové kategorii 6-18 let formou:  navýšení příspěvku na provoz školám zřizovaných městem, v jejichţ tělocvičnách tato tělovýchovná a sportovní činnost probíhá,  dotace na nájmy občanským (sportovním) sdruţením, která vyuţívají sportovní zařízení, jejichţ zřizovatelem jsou jiné právní subjekty neţ město (kraj, občanská sdruţení, podnikatelské subjekty).

v rámci rozpočtu města pro příslušný kalendářní rok. Základem pro stanovení úrovně veřejné podpory z rozpočtu města budou podklady ze základních škol zahrnující pouze nezbytně nutné náklady na provoz tělocvičen mimo školní vyučování. Kalkulace nebude obsahovat ziskovou poloţku, odpisy a náklady na teplo budou zahrnuty pouze ve výši rozdílu mezi nutným „temperování“ tělocvičen, pokud by v nich sportovní a tělovýchovná činnost neprobíhala, a nezbytným navýšením teploty v tělocvičnách pro zajištění vlastního sportování dětí a mládeţe. Podmínky pro poskytnutí příspěvků a dotací a postup škol zřizovaných městem a občanských (sportovních) sdruţení při nárokování a čerpání této podpory budou upřesněny a konkretizovány v metodickém pokynu Rady města „Pravidla pro zvýhodněné vyuţití sportovních zařízení na území města pro organizovanou tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a mládeţe“.

Výše provozního příspěvku školám a dotace občanským (sportovním) sdruţením se kaţdoročně bude odvíjet od celkového počtu hodin potřebných pro tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a mládeţe probíhající ve sportovních zařízeních na území města, vzájemně odsouhlasenou provozovatelem těchto zařízení a odpovědným zástupcem občanského (sportovního) sdruţení, a dále pak od schválené výše finančních prostředků vyčleněných pro tuto veřejnou podporu

4.4. DOTACE OBCHODNÍM SPOLEČNOSTEM MĚSTA VLASTNÍCÍCH SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ NA ZAJIŠTĚNÍ ORGANIZOVANÉ TĚLOVÝCHOVNÉ A SPORTOVNÍ ČINNOSTI DĚTÍ A MLÁDEŢE A NEORGANIZOVANÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT OBČANŮ V kaţdém větším městě existují sportovní zařízení slouţící organizovanému sportu a neorganizované sportovní veřejnosti, jejichţ provoz je finančně náročný, a je proto dotován z rozpočtu města. V případě Roţnova pod Radhoštěm se jedná o krytý plavecký bazén a letní venkovní koupaliště v majetku obchodní společnosti KRYTÝ BAZÉN ROŢNOV spol. s.r.o. a dále pak o krytý zimní stadion s umělou ledovou plochou v majetku KOMERČNÍCH DOMŮ spol. s.r.o. Tato sportovní zařízení mají významnou úlohu při spontánních kondičně-pohybových aktivitách občanů a návštěvníků města, ale jsou ţivotně důleţitá i pro občanská (sportovní) sdruţení zaměřená na zvýšení sportovní výkonnosti dětí a mládeţe v

organizovaných soutěţích ledního hokeje a plavání a pro školy, které zde vykonávají část svých školních vzdělávacích programů v oblasti školní tělovýchovy. Město má zájem podporovat pravidelnou organizovanou tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a mládeţe uskutečňovanou v těchto sportovních zařízeních ve věkové kategorii 3-18 let a dále má zájem na dostupnosti těchto zařízení pro občany a návštěvníky města v rámci neorganizovaného sportu pro všechny - plavání a bruslení pro veřejnost. Výše provozní dotace obchodním společnostem se kaţdoročně bude odvíjet od celkové potřeby hodin pro zajištění tělovýchovné a sportovní činnosti dětí a mládeţe a pro zabezpečení neorganizovaného sportu veřejnosti a 56

schválené výše finančních prostředků vyčleněných pro tuto veřejnou podporu sportu v rámci rozpočtu města pro příslušný kalendářní rok. Základem bude Radou města (Rada města vystupuje zároveň jako valná hromada těchto společností) odsouhlasené stanovení optimálního efektivního vyuţití uvedených sportovních zařízení v hodinách v členění:  organizovaný soutěţní sport – ţákovská a mládeţnická druţstva,  organizovaný soutěţní sport - ostatní druţstva,  školní tělesná výchova dětí MŠ, ţáků ZŠ a SVČ v rámci ŠVP,  sportování veřejnosti (neorganizovaný sport pro všechny s veřejnou podporou města – bruslení a plavání pro veřejnost),  komerční vyuţití.

sportovních zařízení pro seniorská druţstva, 3) poţadovanou výši dotace na zabezpečení provozu sportovního zařízení. Na základě výše dotace schválené Zastupitelstvem města na zabezpečení provozu sportovních zařízení a znalosti vyuţití těchto zařízení pro organizované sportování dětí a mládeţe a pro neorganizovaný sport pro všechny a získaných informací o nákladech a příjmech obchodních společností lze pak vyčíslit veřejnou podporu sportu města v případě vyuţívání uvedených sportovních zařízení v členění: a) organizovaná sportovní činnost druţstev ţáků a mládeţe, b) tělesná výchova dětí MŠ, ţáků ZŠ a SVČ v rámci ŠVP, c) bruslení, plavání pro veřejnost (neorganizovaný sport pro všechny). Výhodou tohoto modelu veřejné podpory sportu ze strany města je vedle průkaznosti této podpory moţnost valných hromad obchodních společností vyjadřovat se:  k jednotlivým nákladovým poloţkám nezbytných pro zajištění provozování sportovního zařízení,  k výši příjmů souvisejících s vyuţitím sportovního zařízení,  k optimálnímu vyuţití sportovních zařízení (komerční vyuţití, organizované sportování dětí a mládeţe, organizované sportování dospělých a neorganizovaný sport pro všechny).

V návaznosti na vyuţití sportovních zařízení předloţí jednatelé obchodních společností před zahájením jednání o provozní dotaci města na příští kalendářní rok valné hromadě: 1) podrobně poloţkově rozepsané náklady nezbytné k zajištění provozování a údrţby sportovních zařízení, 2) podrobně poloţkově rozepsané předpokládané výnosy (příjmy) sportovních zařízení v členění:  komerční příjmy – příjmy z pronájmu, z reklamy, od sponzorů, z provozování bufetu, školy bruslení apod.,  příjmy z aktivit pro sport pro všechny – vstupné za veřejné bruslení a plavání,  příjmy od škol za sportování dětí v rámci ŠVP,  příjmy od plavecké školy,  příjmy od občanských (sportovních) sdruţení za vyuţití sportovních zařízení pro ţákovská a mládeţnická druţstva,  příjmy od občanských (sportovních) sdruţení za vyuţití

Valné hromady mohou stanovit úkoly jednatelům obchodních společností vedoucí k efektivnějšímu provozování sportovních zařízení v majetku obchodních společností. Předpokládáme, ţe podle těchto pravidel by byla stanovena výše dotace těmto obchodním společnostem poprvé pro rok 2010.

57

4.5. SPOLUÚČAST MĚSTA PŘI PŘÍPRAVĚ SPORTOVNÍCH TALENTŮ 4.5.1. SPORTOVNÍ STŘEDISKA

zvládnutí učiva základní školy těmito ţáky tak, aby byli dobře připraveni na studium na středních školách.

Město bude v rámci programu přípravy sportovních talentů mládeţe v olympijských sportech nadále podporovat ustanovené sportovní třídy při základních školách zřizovaných městem v rámci programu MŠMT – „Sportovní střediska“. V současnosti město podporuje sportovní třídy při ZŠ Pod Skalkou – házená, doplňkově volejbal, ZŠ Videčská – lyţování, doplňkově biatlon a gymnastika, a to formou bezplatného uţívání sportovních zařízení při základních školách. Základní prioritou v současné době by mělo být jak pro školy, tak pro příslušné sportovní oddíly získání potřebného počtu sportovních talentů do ustanovených sportovních tříd se zaměřením na hlavní „kmenový“ sport, aby tyto třídy nemusely být doplňovány ţáky se všeobecným zájmem o sport a s menším pohybovým nadáním. Školy a sportovní oddíly by se dále měly zaměřit na zvyšování kvalifikace učitelů a trenérů zajišťujících sportovní přípravu ţáků škol zařazených do sportovních tříd, ideálně v kombinaci učitel s aprobací TV + specializace trenér I. třídy, která by měla vést k zabezpečení poţadovaného zvyšování výkonnosti sportovně talentované mládeţe. Město bude podporovat případné zřízení sportovních tříd i pro další sporty, pokud budou k tomu vytvořeny prostorové, personální a finanční podmínky a se zřízením bude souhlasit MŠMT a příslušný sportovní svaz. Společnou snahou města, škol, sportovních oddílů a rodičů v této oblasti by mělo být sladění vzájemné spolupráce, které by vedlo nejen k zvyšování sportovní výkonnosti ţáků zařazených do sportovních tříd, ale i k bezproblémovému

4.5.2. ČÁSTEČNÁ ÚHRADA NÁJMŮ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ Na základě usnesení vlády č. 718/1999 ke komplexnímu zabezpečení systému výchovy sportovních talentů by město mělo dle potřeby sportovních tříd a s ohledem na vlastní rozpočtové moţnosti přispívat občanským (sportovním) sdruţením i na pronájem sportovních zařízení, která nejsou v majetku města a v kterých ţáci zařazeni do sportovních tříd realizují stanovený počet tréninkových jednotek a mistrovská utkání. Z tohoto důvodu se město bude podílet na částečné úhradě nájmů sportovních zařízení nezbytných k zajištění sportovní činnosti ţáků zařazených do programu přípravy sportovních talentů mládeţe. Jedná se zejména o podporu mládeţnických druţstev oddílu házené zařazených do sportovních tříd při ZŠ Pod Skalkou. Výše uvedené dotace občanským (sportovním) sdruţením se kaţdoročně bude odvíjet od celkové potřeby hodin pro zajištění nezbytné sportovní činnosti talentované mládeţe probíhající ve sportovních zařízeních, která nejsou v majetku města, a schválené výše finančních prostředků vyčleněných pro tuto veřejnou podporu sportu v rámci rozpočtu města pro příslušný kalendářní rok. Podmínky pro poskytnutí uvedené dotace a postup občanských sdruţení při čerpání této podpory budou upřesněny a konkretizovány v metodickém pokynu „Zásady pro poskytování dotací na podporu přípravy sportovních talentů“ schválených Radou města.

58

4.6. PODPORA SPORTU NA ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH NA ÚZEMÍ MĚSTA 4.6.1. ROZŠÍŘENÁ VÝUKA TĚLESNÉ VÝCHOVY

4.6.3. SPORTOVNÍ AKTIVITY SVČ Město předpokládá, ţe bude nadále podporovat i činnost Střediska volného času (SVČ) formou příspěvku na pronájem příslušných sportovních zařízení. Volnočasové aktivity střediska v oblasti sportu, tělovýchovy a pohybových aktivit jsou zaměřeny na základní a zdokonalovací plavání, gymnastiku, přípravku házené, stolní tenis, šachy, atletiku, míčové hry, aerobik a pohybovou výchovu s akrobacií. I zde bude město usilovat, aby činnost SVČ více reagovala na zájem dětí a mládeţe o jednotlivé druhy sportu a tělovýchovných a pohybových aktivit. Nevýhodou střediska v současné době je, ţe nemá vlastní prostory, v kterých by sportovní a pohybové aktivity mohly být provozovány. Výstavba nového sportovního zařízení pro potřeby SVČ však vzhledem k finanční náročnosti, ale i prostorovým moţnostem není v dohledné době aktuální.

V rámci zvyšování fyzické kondice a pohybových dovedností dětí bude město u základních škol zřizovaných městem podporovat mimo povinné školní tělesné výchovy a rozšířené výuky tělesné výchovy u sportovních tříd i zařazení volitelného předmětu sportovní výchova na II. stupni a nepovinného předmětu sportovní hry do vzdělávacích programů na těchto školách. Město bude dále usilovat, aby součástí těchto vzdělávacích programů u základních škol zůstal plavecký výcvik na I. stupni a lyţařský kurs na II. stupni. 4.6.2. PODPORA ŠKOLNÍCH SPORTOVNÍCH KLUBŮ Město bude podporovat vytváření podmínek pro činnost školních sportovních klubů, jejichţ posláním je podněcovat rozvoj tělovýchovných a sportovních činností ţáků základních škol v době mimo vyučování a popularizace sportu a dalších pohybových aktivit mezi dětmi a mládeţí. Školní sportovní kluby by měly jednak umoţnit zapojit se do sportovních aktivit co největšímu počtu ţáků škol a jednak ve spolupráci s občanskými (sportovními) sdruţeními umoţnit talentovaným dětem začlenit se do výkonnostního sportu organizovaného jednotlivými sportovními svazy. Město bude usilovat, aby činnost školních sportovních klubů přihlíţela k popularitě jednotlivých sportů mezi ţáky na jednotlivých základních školách. Předpokládáme, ţe v rámci rozpočtu města bude kaţdoročně vyčleněná částka cca 40 tis. Kč určena na podporu činnosti školních sportovních klubů, zejména pak na startovné, cestovné a na pořízení školních dresů při účasti ţáků na okrskových a vyšších soutěţích a na pořízení nového materiálního vybavení.

4.6.4. ROŢNOVSKÉ OLYMPIÁDY DĚTÍ A MLÁDEŢE Roţnovské olympiády dětí a mládeţe (dále RODM) jsou součástí dlouhodobějšího záměru města na podporu volnočasových aktivit dětí a mládeţe, který by měl přispět ke zdravějšímu ţivotnímu stylu dětí a mládeţe. Záměrem RODM je v době klesající tělesné zdatnosti mládeţe zapojit do sportovní činnosti co nejvíce dětí, ţáků a studentů škol roţnovského regionu, a to i ty, kteří pravidelně nesportují, a podpořit u nich myšlenku sounáleţitosti ke kolektivu a ke škole formou započtení individuálních výsledků sportovců do celkových výsledků školy. Dalším cílem RODM je připomenout mladší generaci ideály starověkých sportovních her, zejména myšlenku harmonického rozvoje těla a ducha a hodnoty olympismu, jako jsou humanismus, tolerance, fair-play a úcta k soupeři. 59

RODM se uskutečňují pravidelně v letech konání olympijských her a probíhají ve spolupráci s Českou Olympijskou a.s. RODM se pravidelně účastní na 1500 mladých sportovců a další desítky obětavých organizátorů, rozhodčích a pedagogických pracovníků. RODM se pravidelně účastní jako čestní hosté významní členové Českého klubu

olympioniků - medailisté předchozích olympiád, jako např. paní Dana Zátopková, Jiří Raška, bratři Svojanovští a další, kteří přispívají ke zpopularizování sportu mezi mladou generací. RODM se tak stávají vţdy významnou společenskou událostí, nad kterou pravidelně přebírá záštitu hejtman Zlínského kraje.

4.7. PODPORA SPORTU V RÁMCI GRANTOVÉHO SYSTÉMU MĚSTA Cílem koncepce sportu je přizpůsobit grantový systém v oblasti sportu obdobným systémům veřejné podpory sportu v rámci ČR. Granty by proto měly být určeny k poskytování veřejné podpory formou účelové dotace na realizaci konkrétních akcí a projektů určených na podporu sportovních a tělovýchovných aktivit, a to v souladu s cíli koncepce sportu. Grantový systém v oblasti sportu by měl zahrnovat 3 základní priority:

zejména u priority uvedené pod bodem 2) nezbytné, aby grantová komise kromě vlastního posuzování kvality předloţeného projektu přihlíţela:  k členské základně ţadatele a především k velikosti cílové skupiny (obzvláště pak k její dětské a mládeţnické sloţce), která grant bude vyuţívat,  k pravidelnosti (k týdenní frekvenci) aktivit členů cílové skupiny,  k náročnosti účasti cílové skupiny v organizovaných soutěţích,  k finanční náročnosti příslušného sportu a k výši vybíraného příspěvku od členů,  k schopnostem ţadatele o grant získat na projekt finanční prostředky z jiných zdrojů.

1) podpora organizace konkrétních sportovních akcí regionálního, oblastního nebo celorepublikového významu, 2) podpora pravidelných sportovních a tělovýchovných aktivit zejména dětí a mládeţe v rámci organizovaného sportu, 3) podpora sportovců úspěšně reprezentujících město, kteří tak přispívají k propagaci města na celorepublikové a mezinárodní úrovni.

Podmínky pro poskytnutí grantů v oblasti sportu a postup ţadatele při podávání ţádosti o grant a při čerpání této podpory se budou řídit „Zásadami pro poskytování grantů na podporu sportu z rozpočtu města Roţnova pod Radhoštěm“.

Pro zachování objektivity a spravedlivosti při přidělování grantů je

4.8. VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO NEORGANIZOVANOU TĚLOVÝCHOVU A SPORT 4.8.1. PODPORA POHYBOVÝCH AKTIVIT OBČANŮ

všem občanům města jako vhodné vyuţití volného času vedoucí k upevňování zdraví, zlepšování výkonnosti a navázání dalších sociálních kontaktů. Tuto volnou formu aktivního sportování a cvičení a pohybových aktivit, která občany k ničemu nezavazuje a v ničem je neomezuje, v současné uspěchané době preferuje

Jedním z cílů koncepce sportu je v souladu s Evropskou chartou sportu a Národním programem rozvoje sportu pro všechny vytvářet podmínky, které podpoří a umoţní provozování sportu a tělovýchovných a pohybových aktivit 60

převáţná část populace. Ze strany EU je jí proto věnována náleţitá pozornost a podpora. Splnění uvedeného cíle se neobejde bez zajištění potřebných veřejně přístupných sportovních zařízení na území města. Město proto bude podporovat:  rozvoj cyklostezek (včetně tras pro inline bruslení) a na ně navazujících cyklotras,  zprovoznění skate parku a areálu pohybových aktivit na Bučiskách,  zpřístupnění krytého zimního stadionu pro sportovní aktivity v letním období,  turistické a poznávací okruhy,  plavání pro veřejnost – časové zajištění, dotace Krytému bazénu (sníţená cena vstupného pro občany),  bruslení pro veřejnost - časové zajištění, dotace Komerčním domům (sníţená cena vstupného pro občany),  vybudování lyţařského běţkařského areálu na území města,  výstavbu areálů zdraví - zařízení v přírodě slouţící pohybovým a rekreačním aktivitám občanů, s volným přístupem bez omezení, mívající

nenáročná zařízení, přírodního materiálu.

většinou

z

 4.8.2. ZPŘÍSTUPNĚNÍ SPORTOVNÍCH AREÁLŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Dalším cílem v této oblasti je zpřístupnění venkovních sportovních areálů při základních školách veřejnosti. Předpokladem je však revitalizace a modernizace těchto areálů a zajištění správy těchto areálů při jejich vyuţívání veřejností v době mimo vyučování. V současné době jsou připraveny projekty, které umoţní financování modernizace uvedených areálů z prostředků EU. 4.8.3. PODPORA KOMERČNÍCH POHYBOVÝCH A REKREAČNÍCH AKTIVT Město by mělo v této oblasti podporovat i komerční pohybové a rekreační aktivity slouţící k posílení kondice a zdraví, k zábavě a společenskému vyţití, které poskytují občanům podnikatelské subjekty za úplatu, a to především formou uvedenou v bodě 4.1.3. této koncepce.

4.9. SPRÁVA A KOORDINACE SPORTU, TĚLOVÝCHOVNÝCH A POHYBOVÝCH AKTIVIT PROVOZOVANÝCH NA ÚZEMÍ MĚSTA Významnou roli při koncepčním řešení podpory rozvoje sportu, tělovýchovy a pohybových aktivit na území města by měla nadále zabezpečovat komise pro tělovýchovu a sport (dále jen komise TVS) jako poradní orgán Rady města. Důleţité bude, aby samosprávné orgány města (rada a zastupitelstvo) věnovaly sloţení komise TVS náleţitou pozornost. Přednost by jednoznačně měla mít odbornost, erudovanost a ochota pracovat před politickou příslušností. Podstatnější úlohu neţ dosud by měla mít také komise TVS při rozdělování finančních prostředků v rámci grantového systému města. K doporučení komise TVS, ve které jsou zastoupeni odborníci na problematiku tělovýchovy a sportu, k předloţeným

ţádostem o grant v oblasti sportu by měla přihlíţet i příslušná grantová komise. Zařazení péče o sport do struktury městského úřadu prostřednictvím odboru školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu (dále jen OŠMTVaCR) se jeví jako vhodné zejména z důvodu správy a financování sportu, kde významnou úlohu má MŠMTV a odbor školství, mládeţe a sportu Zlínského kraje. Na základě analýzy prováděné v rámci Benchmarkingové iniciativy (porovnání efektivity provádění jednotlivých agend městskými a obecními úřady) však vyplynulo, ţe za současného stavu můţe tento odbor pro potřeby správy a koordinace sportu na území města vyčlenit dlouhodoběji maximálně 0,15 pracovního 61

úvazku, coţ je vzhledem k postavení sportu v moderní občanské společnosti a výši finančních prostředků, které město na sport vynakládá, naprosto nedostačující.

v ţákovských kategoriích.

a

mládeţnických

Záměrem města by mělo být i zřízení 1 pracovního úvazku v rámci OŠMTVaCR pouze pro záleţitosti sportu a tělovýchovy a jeho obsazení odborníkem s odpovídajícím vzděláním, zkušenostmi a znalostmi roţnovského sportu. Tento specializovaný pracovník by se měl kromě vlastní správy a koordinace sportu, tělovýchovných a pohybových aktivit provozovaných na území města věnovat oblasti financování sportu z rozpočtu města (návrhy rozpočtu, vyhodnocování čerpání a efektivnosti vynaloţených prostředků ….). V gesci by měl mít tento pracovník kompletní grantový systém v oblasti sportu včetně návrhů zásad, přípravy smluv a kontroly plnění podmínek a vyúčtování dotací. Dále by měl zajišťovat veškeré akce, které město zajišťuje nebo na kterých se podílí v oblasti sportovních a pohybových aktivit, jako jsou Roţnovské olympiády dětí a mládeţe, Běh Emila Zátopka, Sportovec roku, Bezhraniční valašení, Kdo si hraje, nezlobí a další. Měl by spolupracovat se SVČ při organizaci sportovních a pohybových rekreačních aktivit pro děti a mládeţ. Součástí jeho práce by měla být propagace a zabezpečení marketingu sportu a tělovýchovy na území města a zajištění informovanosti veřejnosti o sportovním a tělovýchovném dění na území města prostřednictvím webových stránek města, sdělovacích prostředků a sportovních bulletinů vydávaných městem. Měl by také spolupracovat s majetkoprávním a finančním odborem městského úřadu při správě sportovních zařízení města a přípravě investic a připravovat materiály pro jednáni komise TVS a zpracovávat její výstupy pro jednání Rady města. V neposlední řadě by tento pracovník měl zabezpečovat odbornou metodickou pomoc zejména občanským (sportovním) sdruţením při zajišťování finančních prostředků pro jejich činnost, ze strukturálních fondů EU, z rozvojových a veřejně prospěšných programů MŠMTV, z Fondu mládeţe a sportu Zlínského kraje,

Větší pozornost neţ doposud bude muset město věnovat koordinaci sportu, tělovýchovných a pohybových aktivit provozovaných na území města. Záměrem je především sladit činnost subjektů zabývajících se uvedenými činnostmi (občanská sportovní sdruţení, školy, školní sportovní kluby, Středisko volného času, město, podnikatelské subjekty) tak, aby na jedné straně se nabídka sportovních, tělovýchovných a pohybových aktivit co nejvíce přiblíţila poţadavkům občanům města a na druhé straně aby nedocházelo k duplicitě nabídky a bylo finanční zajištění, provázanost a prostupnost systému. Z uvedeného důvodu předpokládáme, ţe jednou ročně bude OŠMTVaCR organizovat setkání občanských sportovních sdruţení, škol, školních sportovních klubů, SVČ a podnikatelských subjektů zabývajících se sportovními, pohybovými a rekreačními aktivitami s vedením města a komisí TVS. Cílem tohoto setkání by měla být analýza momentálního stavu sportu a tělovýchovy na území města a návrh na řešení další podpory města v této oblasti pro nastávající období. Jako nezbytné se jeví navázání bliţší spolupráce města s TJ Roţnov, která je nejvýznamnějším občanským (sportovním) sdruţením působícím na území města, jeţ má 1804 členů a dlouhodobý hmotný majetek ve svém vlastnictví v účetní hodnotě ve výši 40.912 tis. Kč. Základem této spolupráce by mělo být přednesení výroční zprávy TJ Roţnov na jednání Rady města a účast zástupců města na valné hromadě TJ Roţnov. Samozřejmostí by měla být vzájemná operativní informovanost mezi OŠMTVaCR a TJ Roţnov o vzniklých problémech zejména v oblasti zajištění organizované tělovýchovy a sportu 62

ze „sportovních“ nadací a od sponzorů apod. Ve většině měst velikosti Roţnova pod Radhoštěm tento specializovaný pracovník ve struktuře městského úřadu působí. V našem okolí je to například v Kopřivnici, v Novém Jičíně, v Uherském Hradišti, v Hranicích. Také ve Vsetíně na základě respektování závěrů přijaté Koncepce sportu ve Vsetíně bylo letos ustanoveno specializované místo 1 pracovníka pouze pro sport a tělovýchovu. Ve větších městech působí v oblasti sportu 4.10. INFORMOVANOST SPORTOVNÍCH AKTIVIT

často samostatná oddělení. Domníváme se, ţe zřízení tohoto pracovního místa by se městu vyplatilo zejména v oblasti získávání finančních prostředků pro potřeby sportu mimo městský rozpočet a dále pak ve sféře průkaznosti, účelnosti a efektivnosti vynakládaných finančních prostředků z rozpočtu města na sport a tělovýchovu, při koordinaci sportovních a pohybových aktivit na území města a při informovanosti veřejnosti o moţnostech a nabídce sportovních a pohybových aktivit.

VEŘEJNOSTI

Jedním z důleţitých úkolů pro OŠMTVaCR bude v rámci propagace a zabezpečení marketingu sportu a tělovýchovy na území města i reorganizace a restrukturalizace oficiálních webových stránek města v sektoru „Sport“. Sektor by měl být rozčleněn na sekce:  organizovaná tělovýchova a sport, - sportovní subjekty, - sporty,  sport pro veřejnost,  komerční sportovní a tělovýchovné aktivity, - poskytovatelé, - nabízené sluţby,  moţnosti sportovního vyţití.

O

MOŢNOSTECH

A

NABÍDCE

V sekci „Sport pro veřejnost“ bude uveřejněn seznam veřejně přístupných sportovních zařízení v majetku města, ve kterých se mohou občané spontánně věnovat nepravidelným kondičním a rekreačním pohybovým aktivitám. Sekce „Komerční sportovní a tělovýchovné aktivity“ bude obsahovat seznam všech podnikatelských a dalších subjektů, které nabízejí občanům a návštěvníkům města sportovní, pohybové a rekreační vyţití za stanovenou úplatu. V seznamu budou uvedeny kontakty na jednotlivé poskytovatele těchto sluţeb včetně odkazů na jejich www stránky, na kterých se budou moci zájemci dozvědět další informace o nabízených sluţbách, o výši úplaty, časových moţnostech sportovního vyţití apod. Informace budou moci zájemci získat jednak podle jednotlivých podnikatelských subjektů, jednak podle druhu nabízených sluţeb. V sekci „Moţnosti sportovního vyţití“ by měl být uveden souhrnný abecední seznam všech sportovních a pohybových aktivit provozovaných na území města, které občané města nebo jeho návštěvníci mohou vyuţít. Součástí seznamu bude uvedení občanského sportovního sdruţení, organizace a obchodní společnosti zřízené nebo zaloţené městem, podnikatelského subjektu, který uvedenou aktivitu zajišťuje nebo nabízí, včetně kontaktů a odkazu na www stránky, na kterých se mohou občané

V sekci „Organizovaná tělovýchova a sport“ by měly být uvedeny všechny subjekty, které se zabývají soustavným, pravidelným a cílevědomým odborným rozvojem pohybových a tělesných dovedností sportovců zapojených do soutěţí všech úrovní, včetně nabízených sportovních aktivit, kontaktů a odkazů na jejich www stránky. Občané by tak měli získat přehled o nabídce organizované tělovýchovy a sportu na území města, včetně kontaktů, na kterých si budou moci zjistit podmínky pro své přijetí nebo přijetí dětí, informace o výši příspěvku, trénincích apod. Informace budou moci občané získat jednak podle jednotlivých sportovních organizací, jednak podle druhu sportu, který občana zajímá. 63

a turisté dozvědět další podrobnosti a informace. Součástí informování veřejnosti o sportovním a tělovýchovném dění na území města by měl být i jednou ročně

vydávaný sportovní bulletin, který by měl obsahovat základní informace o sportovním dění na území města v příslušném roce a upozornění na nejdůleţitější akce v následujícím roce.

4.11. PODPORA VYUŢÍVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z FONDŮ EU A DALŠÍCH ZDROJŮ Zejména při rozvoji a modernizaci MTZS na území města je vzhledem k její finanční náročnosti více neţ ţádoucí vyuţít moţnosti čerpání prostředků na tyto projekty do roku 2013 ze strukturálních fondů EU a dále z veřejně prospěšných programů MŠMT na podporu rozvoje a obnovy materiálně-technické základny sportovních organizací. Další zdroje na svou činnost mohou sportovní subjekty působící na území města získat z dalších ministerských programů, z rozpočtu Zlínského kraje, z Fondu mládeţe a sportu Zlínského kraje, z jiných „sportovních“ nadací a od sponzorů.

sportovních subjektů (odbor projektového řízení),  v rámci moţnosti poskytnout poradenskou a technickou pomoc při přípravě projektů a podávání ţádostí o podporu,  partnerství města v projektech občanských (sportovních) sdruţení a podnikatelských subjektů zabývajících se sportovními a pohybovými rekreačními aktivitami,  spoluúčast města při financování projektů, pokud bude naplněn veřejný zájem (realizace projektu umoţní bezplatné, popřípadě zvýhodněné provozování sportu a tělovýchovných a pohybových aktivit občany a návštěvníky města).

Město by mělo v této oblasti především podporovat:  zprostředkování informací o operačních programech EU a dalších zdrojích, které lze vyuţít pro rozvoj MTZS a činnost

4.12. PRINCIPY FINANCOVÁNÍ SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA NA OBDOBÍ LET 2009 – 13 b) V případě zpřístupnění venkovních sportovních areálů při základních školách veřejnosti zajistit i financování jejich správy a poskytování sluţeb občanům z rozpočtu města. c) Zabezpečit, aby na sportovní granty byly kaţdoročně vynakládány finanční prostředky ve výši odpovídající nejméně 0,2 % z celkových výdajů města a postupně se zvýšily alespoň na 0,25 %. d) Výši finančních prostředků pro zabezpečení sportovní činnosti talentované mládeţe probíhající ve sportovních zařízeních, která nejsou v majetku města, odvíjet od celkové potřeby hodin pro zajištění

K tomu, aby koncepce sportu splnila svůj účel, je nezbytné zabezpečit takovou finanční podporu sportu z rozpočtu města, která umoţní splnit jednotlivé stanovené cíle koncepce. Z tohoto důvodu by město mělo dodrţet následující základní principy financování sportu (mimo investic) na svém území pro období 2009-13: a) Zajištění financování provozu a údrţby sportovních zařízení nejméně na úrovni roku 2009 při započtení inflace pro další roky. V případě, ţe budou uvedeny do provozu nová nebo rozšířená modernizovaná sportovní zařízení, zajistit v rozpočtech financování i jejich provoz a údrţbu. 64

nezbytného stanoveného počtu tréninkových jednotek a mistrovských utkání. e) Veřejná podpora zvýhodněného vyuţívání sportovních zařízení pro organizovaný sport dětí a mládeţe by měla respektovat celkovou potřebu

hodin pro zajištění tělovýchovné a sportovní činnosti dětí a mládeţe probíhající ve sportovních zařízeních na území města a její výše by neměla klesnout pod úroveň roku 2009, s přihlédnutím k inflaci v následujících letech.

Předpokládané financování sportu (provozní výdaje) z rozpočtu města

ROK

Poloţka 2009

dotace na provoz a údržbu sportovišť

2010

2011

2012

2013

12 985 000 Kč

12 345 000 Kč

12 540 000 Kč

12 590 000 Kč

12 645 000 Kč

580 000 Kč

610 000 Kč

640 000 Kč

670 000 Kč

705 000 Kč

v

- občanská sdružení

t

- krytý bazén

4 020 000 Kč

4 100 000 Kč

4 200 000 Kč

4 300 000 Kč

4 400 000 Kč

o

- zimní stadion

8 385 000 Kč

7 385 000 Kč

7 300 000 Kč

7 200 000 Kč

7 100 000 Kč

0 Kč

250 000 Kč

400 000 Kč

420 000 Kč

440 000 Kč

900 000 Kč

900 000 Kč

940 000 Kč

990 000 Kč

1 040 000 Kč

380 000 Kč

420 000 Kč

440 000 Kč

460 000 Kč

480 000 Kč

m - správa areálů při ZŠ grantový systém zvýhodněný pronájem sport. zařízení (tělocvičny ZŠ) zvýhodněný pronájem sport. zařízení ( SŠ, Sokolovna, KB, FS)

240 000 Kč

440 000 Kč

460 000 Kč

480 000 Kč

500 000 Kč

rožnovské olympiády DM

0 Kč

150 000 Kč

0 Kč

170 000 Kč

0 Kč

školní sportovní kluby

0 Kč

40 000 Kč

45 000 Kč

45 000 Kč

50 000 Kč

200 000 Kč

220 000 Kč

240 000 Kč

250 000 Kč

260 000 Kč

87 000 Kč

80 000 Kč

80 000 Kč

80 000 Kč

80 000 Kč

14 792 000 Kč

14 595 000 Kč

14 745 000 Kč

15 065 000 Kč

15 055 000 Kč

talentovaná mládež ostatní CELKEM

V oblasti investiční bude zejména záleţet na tom, jak se městu podaří zajistit finanční prostředky, a to zejména z fondů EU a z programů Státní podpory sportu na realizaci projektů určených na modernizaci a rozvoj MTZS v majetku města a ve správě příspěvkových organizací a ve vlastnictví obchodních společností města uvedených v kapitole 4.1.1. této koncepce sportu. Součástí kaţdého projektu je i podrobný finanční rozpočet včetně vyčíslení spoluúčasti města na projektu. Je zřejmé, ţe v současnosti a ani v nejbliţším období nebude moci město z důvodu pokračující hospodářské recese vynaloţit významnější sumu finančních prostředků z vlastních zdrojů na obnovu a rozšíření sportovní infrastruktury na území města. Na vyuţití cizích zdrojů, tj. zejména půjček od finančních institucí, se vzhledem

k celkovému úvěrovému zatíţení města také jiţ nelze spoléhat. Vyuţití finančních prostředků z fondů EU a státních zdrojů se proto pro nadcházející období jeví jako základní finanční zdroj modernizace a rozvoje MTZS na území města. Město by se podílelo na spolufinancování uvedených projektů podle pravidel pro jednotlivé operační programy. V nejbliţším období však bude muset město vynaloţit v této oblasti finanční prostředky nezbytné na odstranění téměř „havarijního“ stavu technologických zařízení krytého bazénu a zimního stadionu. Jedná se o rekonstrukci vzduchotechniky u krytého bazénu, která si vyţádá investiční náklady ve výši 11.595 tis. Kč a na kterou město poskytne ze svého rozpočtu investiční dotaci 3.600 tis. Kč. 65

Dále pak jde u zimního stadionu o rekonstrukci strojního zařízení na výrobu ledu, rozvodny NN, trafostanice, vnitřní plochy a mantinelů, které si vyţádají náklady okolo 15 mil. Kč. Pro tuto rekonstrukci intenzivně hledá město ve spolupráci s KOMERČNÍMI DOMY spol. s.r.o. a občanským sdruţením HC Roţnov moţnost jejího financování ze státní

podpory na reprodukci sportovního majetku, a to v rámci programu MŠMT 233510 určeného na rozvoj a obnovu materiálně-technické základny sportovních organizací.

Schválené investiční výdaje obchodních společností hrazené z rozpočtu města

obchodní společnost Zimní stadion Krytý bazén CELKEM

ROK 2009

2010

2011

2012

2013

4 655 000 Kč

1 574 000 Kč

1 574 000 Kč

1 574 000 Kč

1 574 000 Kč

0 Kč

1 800 000 Kč

1 800 000 Kč

0 Kč

0 Kč

4 655 000 Kč

3 374 000 Kč

3 374 000 Kč

1 574 000 Kč

1 574 000 Kč

66

ZÁVĚR

67

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Předkládaný „Dlouhodobý záměr rozvoje tělovýchovy a sportu na území města Roţnova pod Radhoštěm“ vychází ze zákona o podpoře sportu. Koncepčně rozpracovává úkoly stanovené tímto zákonem do samostatné působnosti obcí při uspokojování potřeb občanů v oblasti sportovního vyţití a při rozvoji sportovních a tělovýchovných aktivit na svém území. Ze zpracovaných analýz vyplynulo, ţe současná nabídka sportovních a pohybových aktivit na území města je velmi bohatá a pestrá. Tomu odpovídá i vzhledem k počtu obyvatel města poměrně rozsáhlá materiálně-technická základna sportu vyskytující se na území města. Tento stav však klade nemalé nároky především na finanční zabezpečení provozu příslušných sportovních zařízení. Dalším problémem, který vyplynul ze zpracovaných analýz, je v současné době nedostačující a dokonce klesající podpora sportu ze strany státu. Tento stav zatěţuje rozpočty především občanských (sportovních) sdruţení, kterým tak chybí prostředky na zabezpečení vlastní sportovní činnosti, především na pronájem potřebných sportovních zařízení. Především z uvedených skutečností vychází rozvojová programová část koncepce sportu, která si za základní prioritu stanoví rozvoj sportu pro všechny, zejména pak podporu veškerých pohybových aktivit dětí a mládeţe, včetně zvýhodněného pronájmu potřebných sportovišť pro zajištění jejich sportovních aktivit. Dalším cílem je zajistit provoz a údrţbu sportovních zařízení na území města a rozvoj sportovní infrastruktury v návaznosti na finanční moţnosti města. Záměrem koncepce je i přizpůsobit grantový systém města v oblasti podpory sportu obdobným systémům v rámci ČR a vytvořit podmínky pro správu a koordinaci

sportu, tělovýchovných a pohybových rekreačních aktivit na území města včetně zvýšení propagace sportu a informovanosti veřejnosti o moţnostech a nabídce sportovních aktivit. V koncepci jsou uvedeny také hlavní principy a zásady, kterými se zabezpečení a rozvoj sportu, tělovýchovných a sportovních aktivit na území města bude řídit v následujícím období let 2009-2013. Přínosem koncepce je i kvantifikování a zprůhlednění finančních toků z rozpočtu města, kterými jsou podporovány subjekty zabývající se sportovními, tělovýchovnými a pohybovými aktivitami. Nezanedbatelným kladem koncepce je i zajištění prokazatelnosti veřejné podpory tělovýchovy a sportu ze strany města. Výhodou presentované koncepce sportu je i to, ţe jako jedna z mála v rámci ČR pojímá rozvoj sportu na území města komplexně, tj. včetně podpory sportu na školách a školských zařízeních a vytváření podmínek pro rozvoj komerčních pohybových rekreačních aktivit poskytovaných občanům města podnikatelskými subjekty za úplatu. Některé prvky předkládané koncepce sportu byly zkušebně uplatněny jiţ v roce 2009. Jednalo se zejména o zvýhodněné pronájmy sportovišť pro děti a mládeţ, podporu talentované mládeţe a modifikaci grantového systému ve sportovní oblasti. Z dosavadní analýzy těchto kroků města vyplývá, ţe splnily očekávaný přínos, a to jak po stránce vlastní podpory sportování dětí a mládeţe, tak po stránce technického a administrativního zabezpečení financování této podpory. Aplikace jednotlivých ustanovení této koncepce sportu by v následujícím 68

období měla zlepšit podmínky pro organizovanou i neorganizovanou tělovýchovu a sport na území města a měla by tak umoţnit občanům města věnovat se v rámci svého volného času více

pravidelnému sportování nebo kondičním pohybovým aktivitám a přispět tak ke zkvalitnění a ozdravení jejich způsobu ţivota.

69

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POUŽITÉ ZDROJE (PODKLADY, LITERATURA, MATERIÁLY) ZÁKONY  Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu  Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích  Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích  Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů  Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů KONCEPČNÍ MATERIÁLY PRO OBLAST SPORTU A TĚLOVÝCHOVY  Evropská charta o sportu  Bílá kniha o sportu EU  Akční plán Pierre de Coubertain  Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice  Národní program rozvoje sportu pro všechny  Zásady programů Státní podpory sportu  Zásady komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace, včetně systému výchovy sportovních talentů  Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – „Zdraví pro všechny v 21. století“ ANALYTICKÉ MATERIÁLY  Analýza financování sportu v České republice  Podpora rozvoje tělovýchovy a sportu ve Zlínském kraji ROZVOJOVÉ PROGRAMY  Strategický plán rozvoje města Roţnova pod Radhoštěm  Integrovaný plán rozvoje území pro oblast Roţnovska  Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu pro oblast Roţnovska  Integrovaný plán rozvoje mikroregionu Roţnovsko LITERATURA  Ekonomika sportu, Novotný J.  Ekonomika sportovišť v ČR, Novotný J.  Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu územních samosprávných celků, Fakulta TK UP Olomouc KONCEPCE ROZVOJE TĚLOVÝCHOVY A SPORTU  města Vsetína, města Hranice, města Havířova, města Plzně, města Jihlavy, města Jičína, města Třebíče, města Mostu a další OSOBNÍ JEDNÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA KONCEPCI SPORTU  s představiteli města Vsetín  s představiteli města Valašské Meziříčí  s představiteli města Kopřivnice  s představiteli města Frenštát pod Radhoštěm

70

SEZNAM PŘÍLOH č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5

Přehled nabízených sportovních a pohybových aktivit na území města Přehled činnosti sportovních tříd při základních školách Přehled nabízených sportovních aktivit za úplatu Seznam vytypovaných dětských a víceúčelových hřišť určených pro modernizaci Seznam metodických materiálů Rady města, které budou rozpracovávat zásady a principy rozvoje sportu a tělovýchovy na území města stanovené v Dlouhodobém záměru rozvoje tělovýchovy a sportu na území města Rožnova pod Radhoštěm

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AŠSK – Asociace školních sportovních klubů ČR – Česká republika ČSTV – Český svaz tělesné výchovy ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie KČT – Klub českých turistů Komise TVS – Komise pro tělovýchovu a sport Koncepce sportu – Dlouhodobý záměr rozvoje tělovýchovy a sportu na území města Roţnova pod Radhoštěm MěÚ – Městský úřad Roţnov pod Radhoštěm MŠ – mateřská škola (mateřské školy) MŠMT - Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy MTZS – materiálně-technická základna sportu OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OŠMTVaCR – Odbor školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu SVČ – Středisko volného času Roţnov pod Radhoštěm ŠVP – školní vzdělávací program TJ Roţnov – Tělovýchovná jednota Roţnov pod Radhoštěm ZŠ – základní škola (základní školy) CIZÍ SLOVA (VÝRAZY) v textu vícekrát použité Adekvátní – odpovídající, přiměřený Aktivita - činnost, činorodost Alternativa – volba, výběr Analýza - rozbor, rozklad Aplikace – uplatnění, vyuţití Dotace – příděl, dávka, podpora Element – prvek, sloţka Faktor – činitel, zprostředkovatel Fond – souhrn finančního majetku určený pro konkrétní účel Finance – peníze Gamblerství – závislost na hracích automatech Grant – finanční účelová podpora Investice – náklad, vklad (finanční) Koncepce - pojetí, rozvrţení, představa Kondice – stav těla, rozpoloţení

Konsenzus - shoda názorů, souhlas, společný postoj Kompenzace – náhrada, vyrovnání Komplexně – souhrnně, celkově Koordinace – uvedení do souladu Modernizace – vylepšení, zdokonalení Pregnantně – výstiţně, přesně Program - plán, rozvrh Rekonstrukce – přestavba, obnova Revitalizace – znovuoţivení, vzpruha Segment – část, díl, úsek Servis – oprava, údrţba Spontánnost – ţivelnost, samovolnost Standard – měřítko, norma, kriterium Styl – způsob, ráz Subvence - finanční podpora z veřejných prostředků s přesným účelem pouţití 71

Trend – směr, sklon

VYSVĚTLENÍ NÁZVU NĚKTERÝCH NETRADIČNÍCH SPORTŮ A POHYBOVÝCH AKTIVIT BOJOVÁ UMĚNÍ Aikido - umění sebeobrany zdůrazňující dobrý pohyb těla, hody a páky, zahrnující elementy filosofie, psychologie a dynamiky. Taj-či - umění bojové a ozdravné čínské gymnastiky. Je zaloţeno na souhře "vnější síly" svalů a "vnitřní síly" čchi - ţivotní energie, vyuţívá sílu protivníka k vlastnímu vítězství. Součástí jsou filosofické a meditační postupy. RAKETOVÉ SPORTY Squash - míčová hra pro dva hráče, kteří na vnitřním kurtu raketou odpalují gumový míček od stěn hracího prostoru s cílem donutit soupeře udělat chybu a získat body. Ricochet – dynamický raketový sport s míčkem provozovaný na vnitřních kurtech a vyuţívající ke hře i strop kurtu.

Spinning - je účinné skupinové cvičení na stacionárních kolech (spinbike, spinner), které propojuje hudbu, motivaci a představivost s přesně určeným tréninkem. Schwinn - je účinné skupinové cvičení na stacionárních kolech (schwin), které propojuje hudbu, motivaci a představivost s přesně určeným tréninkem. Aerobic - komplex intenzivních tělesných cvičení zatěţující oběhovou, srdeční a dýchací soustavu, vedoucí ke zvýšení vytrvalosti a výkonnosti a vyuţívající k cvičení rytmickou hudbu a taneční prvky. Mezi speciální druhy aerobiku se řadí: step aerobic – při choreografiích či posilování se hojně vyuţívá stopper (stupínek) dance aerobik – choreografie a cvičení jsou zaměřené více tanečně kick-box-aerobic - kombinuje prvky kick-boxu a aerobiku tae-bo – aerobic kombinuje prvky karate, teakwon-do a klasického boxu s aerobikem bodystyling – kombinace klasického aerobiku a posilování slouţící k formování svalů celého těla Kalanetika - cvičení, které je zaloţeno na posilování ve statických polohách. Jeden cvik se skládá z malých plynulých pohybů, které se mnohokrát opakují. Čhi-kung – staré čínské umění ozdravění, autoregulace a duchovního tréninku. Uskutečňuje se prostřednictvím pohybových a meditativních cvičení zabezpečujících energeticko-informační výměnu s okolním světem. Joga – staroindické učení o těle, mysli, vědomí a duši. Nabízí soubor cviků tělesných, dechových, koncentračních, meditačních a zároveň etická pravidla pro ţivot. Power joga – oproti tradiční józe, kde se v jednotlivých pozicích setrvává poměrně

OSTATNÍ SPORTY In-line skating (také roller skating, inline bruslení či jízda na kolečkových bruslích) patří mezi nejoblíbenější sporty po celém světě. Jízda na kolečkových bruslích v podstatě znamená cestování po mírném terénu s vyuţitím bruslí, které mají namísto ostré čepele 4 aţ 5 koleček uspořádaných do jedné řady. Skateboarding – jízda na prkně s výkyvnými kolečky provozovaná většinou ve skateparcích Paragliding - sportovní parašutistická disciplína se speciálně upraveným padákem. Bowling - druh kuţelkářského sportu hraný na 10 kuţelek s moţností výběru různě těţkých koulí. ZÁBAVNÍ POHYBOVÉ AKTIVITY Paintboll – military aktivity, při které po sobě hráči střílejí barvícími kuličkami. CVIČENÍ 72

dlouho, se v power józe pozice dynamicky střídají. Důraz je kladen hlavně na sílu a ohebnost. Je proto fyzicky náročnější neţ tradiční jóga, a můţe proto pomoci i při hubnutí nebo udrţení váhy. Pilates - je metoda podobná power józe, jde v podstatě o sloučení prvků klasického rehabilitačního cvičení a východních cvičebních systémů, z nichţ nejvíce patrný je vliv jógy. Technika nepřináší zcela nové cviky, ale spíše se orientuje na západního člověka a zpřístupňuje mu vzdálené východní metody.

Jogalates - je nový cvičební styl, který kombinuje prověřenou jógu a oblíbený pilates. Zaměřuje se na posílení středu těla, zlepšení stability bederní páteře a dosaţení pruţného, ale zároveň silného těla. POSILOVÁNÍ Power plate – způsob posilování prostřednictvím vibrační cvičicí desky pracující na bázi mimovolních tělesných reflexů.

73

Rádi bychom na tomto místě poděkovali členům odborné pracovní skupiny, kteří se významnou měrou podíleli na zpracování této koncepce sportu, dále pak všem členům občanských (sportovních) sdruţení, ředitelům a ředitelkám škol a školských zařízení, zástupcům komerčních „sportovních“ subjektů, pracovníkům městského úřadu a dalším, kteří nám poskytli potřebné informace a údaje a umoţnili provést dotazníková šetření pro účely vytvoření této koncepce sportu pro město Roţnov pod Radhoštěm. Zároveň děkujeme všem sportovcům, příznivcům sportu a ostatním občanům, kteří nám zaslali připomínky a podnětné náměty na další rozvoj sportu na území města.

Odborná pracovní skupina: - místostarostka města

Markéta Blinková

- vedoucí odboru školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu

Ing. Dušan Vráţel

- zástupce Rady města

RNDr. Václav Mikušek

- zástupci komise TV a sportu

Mgr. Jan Pargáč Mgr. Zdeňka Solanská

Autor textu, grafická úprava a zlom textu:

Ing. Dušan Vráţel

Korektura textu:

Mgr. Kristina Kubečková

Návrh a grafická úprava obálky:

74

© Město Roţnov pod Radhoštěm

75