Město Mimoň Č.j.:MUMI 4863/2011
v Mimoni,dne 12.5.2011
Územní plán Mimoň Zastupitelstvo města Mimoň, příslušné podle §6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, za použití §43 odstavec 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, §13 a přílohy č.7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
vydává ÚZEMNÍ PLÁN MIMOŇ 1. Textová část územního plánu A
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Vymezení zastavěného území na správním území města Mimoň bylo provedeno v rámci průzkumů a rozborů územního plánu (ÚP) k 15.3.2006 a aktualizováno k 30.11.2007 v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb. Vymezení zastavěného území je zakresleno ve výkresech č.1 – Výkres základního členění území a č.2 – Hlavní výkres grafické části ÚP a výkresu č.8. – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu grafické části odůvodnění ÚP.
B
KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE
B1
ZÁSADY CELKOVÉ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE
B1.1
ROZVOJ SPOLEČENSKÉHO POTENCIÁLU OBCE
Město Mimoň bude s ohledem na relativní stabilitu místního obyvatelstva a pozvolný demografický vývoj rozvíjeno jako stabilizovaný kompaktní sídelní útvar s těsnou funkční a provozní vazbou na správně navazující, ale prostorově odtržené venkovské sídlo Vranov. Případnému odlivu trvale bydlícího obyvatelstva do center za prací a vybaveností a pokračujícímu stárnutí díky nepříznivé věkové struktuře bude město čelit využitím nabídky navržených rozvojových ploch pro bydlení a rekreaci v prolukách a na okraji zastavěného území jak jádrového sídelního útvaru tak Vranova, které využívají kvalitní obytné prostředí okolí města. Pro rozvoj jádrového města bude využit potenciál volných bytů a dobrá základní vybavenost stávajících obytných souborů Letná a Pod Ralskem, kde řešení potřeby zásadní rekonstrukce panelových domů leží mimo možnosti ÚP.
1
Bude využit revitalizační potenciál zanedbaných ploch pro bydlení a především dostavbový potenciál centrální zóny města, pro nějž jsou vytvořeny podmínky vymístěním průjezdné dopravy. Vzhledem k atraktivitě Vranova pro bydlení je část ploch pro bydlení venkovského navržena v tomto prostředí, navíc bude programově umožněno využívání objektů druhého bydlení pro bydlení trvalé. K posílení společenského potenciálu, podpoře vzdělávání a zvyšování kvalifikace město využije restrukturalizace dostatečných stávajících ploch občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV) i spolupráce blízkých měst Česká Lípa a Stráž pod Ralskem. Značný potenciál pro rozvoj nadmístních služeb poskytnou plochy smíšené obytné – centrální (SC) stávající i navržené v rámci revitalizace centrální zóny města uvolněné od průjezdné dopravy. Bude podporován postupně sílící rekreační význam města založený na využití mimořádně příznivých přírodních i kulturních podmínek pro cestovní ruch – rekreační potenciál řeky Ploučnice a unikátně zachovaného sousedícího krajinného prostředí bývalého VVP Ralsko, architektonická kvalita jednotlivých objektů i městských částí – přednádraží, Křížový vrch, komorní charakter městského koupaliště a na druhé straně odvážný rozvoj sportovně rekreačního hipoareálu a jejich poloha ve vazbě na cykloturistickou osu podél Ploučnice. Pro podporu rekreační funkce města počínaje dobrou vazbou trvalého bydlení na využití volného času a konče orientací na zahraniční návštěvníky budou využity nově navržené plochy občanského vybavení – tělovýchovy a sportu (OS) pro nové druhy sportovních aktivit – skateboard, inline, plochy smíšené obytné pro posílení nedostatečné infrastruktury základních i doplňkových služeb cestovního ruchu. Zejména plochy smíšené obytné - venkovské (BV) umožní využití pro tzv. šetrné formy cestovního ruchu, např. ekoagroturistiku. Řešené území nabízí potenciál pro rozvoj bydlení na nově navržených plochách smíšených obytných (BS, BV, SC) s celkovou maximální kapacitou cca 335 bj. a na přestavbových plochách téže funkce cca 115 bj - celkem tedy 450 bj. Ty při předpokládaném 2/3 využití maximální kapacity umožní výstavbu cca 300 nových bj. pro cca 900 trvale bydlících obyvatel. Řešené území nabízí potenciál pro rozvoj občanského vybavení a služeb na nově navržených plochách smíšených obytných (SC), smíšených komerčních (SK) a občanského vybavení (OV, OS) s celkovou maximální kapacitou cca 71 500 m2 CUP a na přestavbových plochách téže funkce cca 33 000 m2 CUP celkem tedy cca 104 500 m2 CUP. Ty při předpokládaném 2/3 využití maximální kapacity umožní realizaci cca 70 000 m2 CUP občanského vybavení a služeb.
B1.2
ROZVOJ HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU OBCE
Hospodářský potenciál města bude nadále využívat dobré geografické polohy na rozvojových osách – území tvoří dopravní uzel s dopravními vazbami na multimodální koridory a vyšší centra – realizace navržených přeložek silnic II.– III.třídy zachová dobré dopravní napojení hlavních stávajících a navržených výrobních ploch. Případnému odchodu kvalifikované pracovní síly do center (Česká Lípa, Mladá Boleslav, Liberec) bude město čelit zachováním stagnujících výrobních areálů včetně zavlečkování, které umožní využití těchto tzv. brownfields pro obnovení potenciálu vzniku pracovních míst v nových oborech, včetně služeb nadmístního významu. Další nové investiční záměry budou založeny na dopravně dobře přístupných rozvojových plochách výroby průmyslové a řemeslné (VP) v novém výrobním areálu Jih. Pro zhodnocení významného potenciálu obce III. stupně (ORP) budou využity plochy smíšené obytné centrální stávající i navržené v centrální zóně města. Bude snižován rozsah nevyužívaných či dlouhodobě opuštěných zemědělských pozemků podporou zemědělského podnikání všech forem, za využití vnějších dotačních titulů. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) umožní rozvoj malých podniků (rodinných farem) ekologického a energetického zemědělství a agroturistiky. 2
Bude obnovena a podstatně rozšiřována drobná živočišná výroba využívající trvalé travní porosty a zatravněnou ornou půdu, uvážlivě povolováno pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely, vždy s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny. Potenciál vodní energie Ploučnice nebude v řešeném území využíván, podpora zavádění moderních technologií pro využívání alternativních zdrojů energie se soustředí na zdroje solární energie, realizace stožárů komerčních větrných elektráren nebude povolována. Propojení průtahů silnic II. a III. třídy ve městě bude zachováno pomocí dílčích přeložek na okraj zastavěného území města resp. centra a udrží dopravní význam města. Do dopravní kostry města bude doplněn průtah silnice č. II/270 po východním okraji centra a obchvat silnice č. II/268 po západním okraji města vč. mimoúrovňového překročení nádraží a navazujícího napojení silnic III. třídy přes údolí Ploučnice podél železniční trati. Dobrá vybavenost města technickou infrastrukturou (komplexní napojení na skupinový vodovod, městská kanalizace včetně centrální ČOV, částečná plynofikace a napojení na horkovod z Hradčan) bude výhledově doplněna o napojení na ČOV Hradčany a dílčí systémy infrastruktury pro Vranov. Řešené území nabízí potenciál pro rozvoj ekonomických aktivit na nově navržených plochách výroby a skladování (VP, VZ) s celkovou maximální kapacitou cca 101.500 m2 CUP a na přestavbových plochách téže funkce cca 9.000 m2 CUP celkem tedy cca 110.500 m2 CUP. Ty při předpokládaném 2/3 využití maximální kapacity umožní realizaci cca 74.000 m2 CUP ekonomických aktivit bez započtení aktivit na plochách bez nadzemních staveb (fotovoltaické elektrárny).
B1.3
ROZVOJ POTENCIÁLU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OBCE
Krajinná rozmanitost území obce, unikátní rozsah navazujícího neurbanizovaného území VVP s překvapivou nedotčeností přírodních ploch, pestrost přírodního prostředí obce se zachovalými ekosystémy a chráněnými územími zejména podél toku Ploučnice, územně stabilizovaný systém ekologické stability vč. rozsáhlého regionálního BC – bude rozvojovými aktivitami respektována a využívána v zájmu jejího zachování pro budoucí generace. Vysoké lesnatosti krajiny navazujícího sporadicky urbanizovaného širšího území bývalého VVP Ralsko s organizačně stabilizovanou strukturou lesního hospodářství a členitého reliéfu krajiny nevhodné k zemědělské velkovýrobě bude využito k uplatnění ekologicky šetrných forem CR. Pomocí přestavby a dostavby budou revitalizovány zanedbané části zastavěného území – sesuvné svahy mezi Okrouhlickou ulicí a areálem bývalých kasáren, zástavba centra mezi Malou ulicí a Ploučnicí a severně navazující prostor mezi ulicí V Lukách a Ploučnicí. Pomocí komplexních pozemkových úprav a posílení mimoprodukční funkce ekologicky orientované zemědělské výroby s důrazem na údržbu a obnovu krajiny budou revitalizovány zanedbané části krajiny. Neexistence výrazného zemědělského subjektu pečujícího o produkční krajinu bude v řešeném území nahrazena vytvořením podmínek pro obnovu fungování drobného podnikatelského stavu využívajícího složky půdního fondu v rámci ploch bydlení venkovského. Pro zamezení vzniku erozních jevů na svažitějších zemědělských pozemcích při obhospodařování zemědělské půdy a při pěstování problematických druhů plodin v potencionálně ohrožených územích bude důsledně kontrolováno dodržování technologické kázně. Kolísavý vodní stav vodohospodářsky významného toku Ploučnice i Panenského potoka bude částečně eliminován rozšířením již provedených protipovodňových úprav v průběhu toku zastavěným územím a realizací opatření vedoucích ke zvyšování záchytu vody v krajině. Potenciál řeky Ploučnice pro rekreaci bude posílen revitalizací a rozšířením ploch občanského vybavení – tělovýchovy a sportu na jejím břehu orientovaných na plavecký a vodácký sport a vybudováním regionální cyklostezky.
3
Absence velkého znečišťovatele ovzduší a z podstatné části hotová plynofikace při vysokém podílu objektů napojených na dálkové teplo z výtopny Hradčany budou základními vstupy mikroklimatu v území města, jehož ohrožení přechodem zpět k fosilním palivům díky stoupajícím cenám plynu není řešitelné v rámci ÚP. Rostoucí zatížení hlukem a znečištění ovzduší (NOx, prach) způsobené automobilovou dopravou v sevřeném území centra města bude postupně eliminováno celkovou reorganizací základní dopravní kostry města s výhledovým přeložením obou hlavních dopravních tahů II/268 a II/270 na západní okraj zastavěného území města. Navržená koncepce uspořádání krajiny spolu s likvidací starých ekologických zátěží povede k odstranění znečištění půd a horninového prostředí a kontaminace povrchových vod. Ubývání volné krajiny a půdního fondu na úkor zástavby bude regulováno respektováním rozsáhlých ploch zařazených do různých kategorií ochrany přírody a krajiny a respektováním souhrnných plošných požadavků urbanistického řešení na zábor ZPF a PUPFL: Tab.1:
Zábory dle struktury základních druhů pozemků ZPF: celková výměra
plochy zastavitelné plochy přestavby plochy nezastavitelné celkem
835621 168742 57641 1062004
ZPF celkem 649585 56812 45581 751978
Tab.2: Zábory ZPF dle ochrany zemědělských půd: – z toho zábory ZPF dle agregovaných tříd ochrany ZPF – I.+II. třída – III. až V. třída Tab.3: Zábory PUPFL: část lokality zábor PUPFL Z8 854 Z30* 3432 Z54 30425 Z58 970 celkem 32249
z toho orná půda
sady, zahrady
490086 0 11800 501886
231601m2 520377 m2
TTP
13831 29241 1483 44555
145668 27571 32298 205537
30,80% 69,20%
funkční skupina, navrhované využití 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 25 - Plochy smíšené - výrobní (SV) 7 - Plochy výroby a skladování – průmyslové 14 - Plochy dopravní infrastruktury – komunikace II.třídy
Tab.4: Kompenzace záborů PUPFL – návrhy na začlenění do PUPFL lokalita výměra ucelené lokality [m2] funkční skupina, navrhované využití N9 2339 N10 581 N11 6459 Plochy lesní – plochy navržené k začlenění do PUPFL i LHP/LHO N12 1472 N13 891 Celkem 11742
V následně obnovovaných LHP/LHO bude provedena změna kategorizace lesů tvořících vymezená biocentra uvedených biogeografických významů zařazením do příslušné subkategorie lesů zvláštního určení, vč. překryvů s ostatními kategoriemi a subkategoriemi (v kompetenci orgánů státní správy). Budou důsledně dodržovány obnovné cíle dle stanovištních podmínek a zájmů ochrany přírody a krajiny (v kompetenci řešení lesnického hospodářsko-úpravnického plánování).
4
B2
ZÁSADY OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE
B2.1
CIVILIZAČNÍ HODNOTY
Vzhledem k nepopiratelné urbanistické hodnotě čočkovitého historického jádra města vč. pahorku kostela sv. Petra a Pavla, bloku tradiční maloměstské architektury pod Křížovým vrchem a vilové přednádražní čtvrti bude provedena plošná komplexní regenerace těchto území, která z nich vytvoří živoucí organismus plnící základní obytnou funkci a doplňkové funkce služeb turistického ruchu a drobných provozoven s tím spojených. Za tímto účelem je území centra zařazeno do ploch smíšených obytných – centrálních (SC) a jsou vytvořeny předpoklady pro vymístění nevhodných aktivit a doplnění dříve asanovaných prostorů zejména na náměstí 1. máje objekty adekvátního významu, k tomu přispěje reorganizace dopravní kostry umožňující dopravní zklidnění Mírové a Malé ulice. Budou respektovány stávající památkově chráněné objekty, jejichž výčet byl převzat z Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a je uveden v textové části Odůvodnění územního plánu a zakreslen do výkresu č.6 – Koordinační výkres grafické části Odůvodnění územního plánu. Budou respektovány veškeré hodnotné stavby, které nejsou kulturními památkami, ale mají nespornou kulturně historickou hodnotu, jsou dokladem stavebního vývoje města, svým umístěním a vzhledem utvářejí charakter místa, budou respektovány sídelní architektonické dominanty - sloup se sochou panny Marie, areál kostela sv. Petra a Pavla, zřícenina hradu Ralsko. Budou respektována území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů evidovaná Národním památkovým ústavem a zakreslená do výkresu č.6 – Koordinační výkres grafické části Odůvodnění územního plánu a práva a povinnosti dle § 22 a následných zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění - zejména důraz na záchranný archeologický průzkum v dostatečném předstihu před plánovanou výstavbou. Budou respektovány válečné hroby a pietní místa zakreslená do výkresu č.6 – Koordinační výkres - grafické části Odůvodnění územního plánu.
B2.2
PŘÍRODNÍ HODNOTY LOKALITY V PŘEDMĚTECH ZÁJMŮ OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
Vymezuje se územní systém ekologické stability, tvořený prvky systému všech zdejších biogeografických významů (dle znění zákona č.114/92 Sb. je realizace ÚSES veřejným zájmem – realizace systému je tzv. veřejně prospěšným opatřením). Budou respektovány významné krajinné prvky „ze zákona“ (dle §3 zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Budou respektovány registrované významné krajinné prvky (dle §6 zákona – označení dle celokrajské posloupnosti podle KOP): 219 „solitéry u (tč. bývalého) soukromého pekařství v Mimoni“ 220 „veřejná zeleň v křižovatce silnic v Mimoni“ 221 „hlouček městské zeleně u křižovatky silnic Ralsko-Široká“ 222 „solitéra v obytné zástavbě v Mimoni“ 223 „solitéra u parkoviště v Mimoni“ 224 „lipová alej v Pražské ulici“ Navrhuje se změna stupně vyšší ochrany (v kontextu s návrhy KOP): z původně registrovaného významného krajinného prvku přeřazením a vyhlášením do kategorie památný strom / stromořadí (dle § 46 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny): • původní VKP 225 – „dub letní ve Vranově“ • původní VKP 226 – „lipová alej mezi Mimoní a Vranovem“ • původní VKP 227 – „lípa malolistá u kapličky ve Vranově“ • původní VKP 228 – „lípy malolisté ve Vranově“
5
• •
Vymezují se ucelená území vhodná k registraci v kategorii významný krajinný prvek: NIVA PLOUČNICE U SRNÍHO POTOKA (plochou pokračuje S směrem vně ř.ú.), k.ú. Vranov pod Ralskem p.č.416,417 NIVA PLOUŽNICKÉHO POTOKA (v kontextu s předběžnými návrhy ÚP sousedící obce Ralska, kde navazující území tvoří rovněž součást navrženého území), k.ú. Mimoň p.č.3917/1,3917/2,3932 LOKALITY V PŘEDMĚTECH ZÁJMŮ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
Bude respektován stanovený režim ochranného pásma Přírodní památky Vranovské skály (severovýchodní okraj řešeného území v k.ú.Vranov pod Ralskem. OP je vymezené v obvodovém pásu podél JZ hranice ZCHÚ o šířce 50 m, toto území zahrnuje zčásti i zastavěné území obce) – vymezení dle KN viz předchozí stupeň ÚP. Navrhuje se změna kategorie ochrany výše uvedených VKP do kategorie památný strom / stromořadí (viz výše). Vymezuje se prvek vzrostlé nelesní zeleně vhodný k vyhlášení v kategorii památný strom – 1 ks DUB LETNÍ v k.ú. Mimoň na p.č. 4387 (mohutná, dominantní, kvalitní a pravidelná solitéra v okraji lesa, výčetního obvodu cca 440 cm). KRAJINNÝ RÁZ (SOUČÁST OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY) Pro zachování krajinných hodnot budou uvážlivě umísťovány obnovné prvky v lesích v místech dominantních partií (zajištění je v kompetenci orgánů ochrany přírody promítnutím zásad do obnovovaných LHP/LHO). Bude uvážlivě povolováno případné pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny. Budou založeny dřevinné doprovody podél navrhovaných komunikací, kde je pro jejich realizaci ponechán dostatečný prostor. Pozn.:
ochrana krajinného rázu (dle zák. č.114/92 Sb. součást obecné ochrana přírody) je řešena blíže v kapitole E.
LOKALITY V MEZINÁRODNÍ OCHRANĚ PŘÍRODY – NATURA 2000 Bude respektováno území Evropsky významné lokality CZ0513506 Horní Ploučnice (vymezené a upřesněné dle stavu evidence KN). OSTATNÍ PŘÍRODNÍ HODNOTY Z hlediska dálkových pohledů budou respektovány významné geomorfologické dominanty - vrch Ralsko, skalní stěny nad Vranovem. Při využití zastavěného území budou respektovány významné prvky vzrostlé skupinové a solitérní nelesní zeleně („dřeviny rostoucí mimo les“) tvořící krajinné hodnoty místního významu. Při krajinářských úpravách budou respektovány význačné krajinné typy. Bude respektován vodohospodářský význam Ploučnice a Panenského potoka jejich záplavové území zakreslené ve výkresu č.6 - Koordinační výkres grafické části Odůvodnění ÚP. Bude respektován režim CHOPAV Severočeská křída a vyhlášená hygienická OP vodních zdrojů. Budou respektována chráněná ložisková území a prognózní zdroje nerostných surovin. Budou respektovány podmínečně vhodné základové podmínky na staveništích v údolní nivě Ploučnice včetně případných svahových deformací. Bude respektována příslušnost řešeného území do 3. kategorie vysokého radonového rizika s objemovou aktivitou 222Rn větší než 70 kBq.m-3 při střední propustnosti geologického podloží.
6
• • • • •
• •
.
•
B2.3
OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Lokalita Z22 bude doplněna zelení (křovitých vrbin) podél toku a budou odděleny pobytové plochy od toku Podmínkou realizace lokality Z54 bude souhlas orgánu státní správy lesů. Podmínkou realizace lokality N3 bude přizpůsobení provozu zájmům ochrany přírody, respektování předmětu ochrany EVL Horní Ploučnice a dalších chráněných druhů Lokalita P13 neumožní přiblížit zastavění k toku Panenského potoka S ohledem na povodňové stavy níže na toku Ploučnice bude nutné důsledně zajistit likvidaci dešťových vod na místě, nezvyšovat a neurychlovat povrchový odtok z území. Výjimky jsou možné pro liniové stavby a pro stavby v zastavěném území, pokud zasakování, popř. budování poldrů apod. není možné Nové využití funkčních ploch, které zasahují ochranného pásma lesa (50 m od okraje lesa), bude podmíněno souhlasem orgánu státní správy lesů Podmínkou realizace lokality R2 bude prověření možností rozšíření hranic EVL o navazující plochy, kde byl zjištěn výskyt modráska bahenního Podmínkou realizace lokality R2 bude zajištění vhodného managementu stávajících biotopů s výskytem modrásků a biotopů s potenciálním výskytem modrásků v EVL tak, aby v okamžiku, kdy bude příprava stavby aktuální, bylo reálné při aktuálním hodnocení dopadů vyloučit významný vliv
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Využití nově navržených zastavitelných a přestavbových ploch bude omezeno stávajícími limity využití území, jejichž výčet je uveden v textové části Odůvodnění územního plánu a zákres proveden ve výkresu č.6 – Koordinační výkres grafické části Odůvodnění územního plánu, pokud to podrobnost dokumentace umožňuje. Z koncepce Územního plánu vyplývají následující nové limity využití území, které jsou v závislosti na čitelnosti zakresleny ve výkresu č.2 – Hlavní výkres – grafické části Územního plánu a ve výkresu č.6 – Koordinační výkres – grafické části Odůvodnění územního plánu: • vymezení biocenter a biokoridorů místního územního systému ekologické stability - ÚSES • upřesněné vymezení EVL Horní Ploučnice • ochranná pásma navržených ploch PUPFL • ochranná pásma navržených úseků silnic II. a III.třídy • ochranná pásma navržených úseků elektrického VN vzdušného vedení • ochranná pásma navržených úseků kabelových elektrických vedení • ochranná pásma navržených úseků STL plynovodních řadů • ochranná pásma navržených úseků vodovodních řadů • ochranná pásma navržených úseků kanalizačního řadů Omezení vyplývající z těchto limitů jsou dána příslušnými právními předpisy nebo požadavky územního plánu.
7
C
URBANISTICKÁ KONCEPCE
C1
NÁVRH PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE
Vzhledem k předešlému vývoji lze považovat základní uspořádání funkcí v řešeném území za stabilizované. Za účelem posílení sociálního pilíře udržitelného rozvoje území města se však navrhuje poměrně významný územní rozvoj v návaznosti na zastavěné území, při kterém se bude vycházet ze stávající struktury funkcí a intenzivně využívat vnitřní zdroje území (přestavby). Město se v dlouhodobé perspektivě soustředí na kvalitativní složku sídelního útvaru i při dostatečném návrhu extenzivních rozvojových ploch včetně rezerv, které zajistí podmínky pro udržení současného počtu obyvatel bydlících v bytech – což představuje zhruba 6600 obyvatel a pro tento počet zajištění pracovních příležitostí a obslužných funkcí na území města. Základ kompozičního uspořádání města bude spočívat v cílevědomém vytváření urbánních zón v souladu se zónami krajinnými, v souladu s dlouhodobým historickým vývojem krajiny a osídlení. Celková reorganizace urbanistické struktury města bude spojena s řešením regenerace centra, zejména čočkovitého historického jádra mezi náměstími 1.máje a ČSA, ale i jeho problematického severního a jižního okraje podél ulic V Lukách a Okrouhlické, další lokality ve městě poškozené nekomplexností hromadné stavební výroby v minulém století jsou navrženy k dostavbě s podmínkou minimalizace vyvolaných demolic (obytné soubory Pod Ralskem, Letná a Pražská), část rozvojového potenciálu bude přesunuta do venkovského prostoru - Vranov.
C1.1
BYDLENÍ
I při minimalizaci demolic, avšak vzhledem k modernizačnímu odpadu, vzrůstajícím nárokům na standard bydlení, zvyšování ekonomie a kvality obytného prostředí a k rozvoji podnikatelských aktivit v obytných domech bude v řešeném území dosaženo optimistické varianty výhledové velikosti obce na úrovni 6600 obyvatel výstavbu min. 240 nových bytů do roku 2015 a přípravu ploch pro další výstavbu v následujícím období. Tyto potřeby budou v řešeném území uspokojeny rozvojem obytného území města v několika odlišných polohách, z nichž každá si vyžádá specifický přístup. Plošná přestavba i solitérní dostavba proluk v centru města a na jeho okraji stejně jako v několika rozvojových uzlech lokálních center městských částí (Husova, Staré nádraží, Pod Ralskem...) bude prováděna na plochách smíšených obytných - centrálních (SC) bytovými domy a domy smíšené funkce. Lokality: Z1, Z2, Z17, Z20, Z21, P1, P17 Starší kvalitní stavebně i územně stabilizovaná zástavba vilových čtvrtí zejména před železničním nádražím bude zkvalitňována z hlediska infrastruktury a místně doplněna v prolukách plochami smíšenými obytnými (BS). Jako urbanistická hodnota města bude lépe propojena s historickým centrem a náležitě propagována. Lokality: P22 Starší kvalitní územně stabilizovaná zástavba maloměstských bloků řadových i solitérních rodinných domů bude celkově revitalizována se standardním a místně až památkovým přístupem (pod Křížovým vrchem). V prolukách bude doplněna o plochy smíšené obytné (BS) na volných plochách mezi Křížovým vrchem a Ploučnicí a na plochách přestavby nevhodně promíšených výrobních provozů u Panenského potoka, u Pražské ulice a Okrouhlické ulice. Lokality: Z27, P2, P13, P14, P19, P20 Novější územně stabilizovaná zástavba solitérních bytových domů (sídliště) bude celkově revitalizována a doplněna infrastrukturou (garáže, občanské vybavení, dopravní napojení na centrum). Nové plochy bydlení čistého (BČ) budou sledovány pouze do výhledu mezi sídlištěm Letná a nivou Ploučnice jako záměr celkové očisty servisního zázemí sídliště oddělujícího bydlení od rekreačního zázemí při zachování jeho funkce (kapacity garáží). Lokalita: R1 8
Soustředěné plochy smíšené obytné (BS) rodinných domů městské zástavby budou nadále doplňovat členité okraje zastavěného území jádrového města při snaze o obnovení dnes chybějící základní prostorové regulace ve vazbě na specifický charakter navazujícího prostředí. Budou založeny nové kapacitní plochy smíšené obytné (BS). Lokality: Z18, Z50, Z52, Z55 Budou zaplněny proluky na okrajích stávající zástavby rodinných domů. Lokality: Z37, Z44, Z45, Z47, P15 Podstatný podíl rozvojových ploch pro bydlení specifického charakteru bude realizován v prostoru venkovských sídel. Výstavba zde využije potenciálu přírodního prostředí, bude respektovat charakter zástavby, krajinný ráz i další omezující prvky a bude spojena s doplněním infrastruktury. Plochy smíšené obytné - venkovské budou rozšiřovány při snaze o obnovení dnes chybějící základní prostorové regulace. Budou doplněny okraje stávající zástavby především ve Vranově a Srním potoce. Lokality: Z46, Z59, Z60, Z61, Z62, Z65, Z67, Z68, P23, P24
C1.2
OBSLUŽNÉ FUNKCE
Mimoň bude nadále sloužit jako těžiště přirozeného spádového obvodu venkovských i menších městských sídel, z nichž některá byla k městu administrativně připojena (Vranov pod Ralskem) a další tvoří samostatné obce – Brniště, Dubnice, Hamr na Jezeře, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem. Z hlediska občanského vybavení město poskytuje řadu kvalitních starších objektů i rozvojových lokalit v rámci ploch občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) - viz příslušná kapitola, a ploch smíšených obytných – centrálních (SC), které jsou územním plánem stabilizovány nebo posilovány v lokálních centrech k posílení obsluhy okrajového a venkovského osídlení. Zařízení komerčního sektoru občanského vybavení mají předpoklady pro rozvoj v poměrně kvalitním domovním fondu, v rozvojových lokalitách ploch smíšených – komerčních (SK), v řadě dostavbových ploch smíšených obytných – centrálních (SC) v návaznosti na centrum města i v rámci regulativů ploch smíšených obytných (BS, BV). Těžištěm centra zůstane v historické poloze čočkovitý stavební útvar mezi náměstími 1. máje a ČSA, kde bude soustředěna většina celoměstského občanského vybavení. Funkce městského centra s vybavením správním, kulturním a ubytovacím, zde bude posílena na plochách smíšených obytných - centrálních na obou volných stranách náměstí 1. máje dostavbou objektů celoměstského významu a přestavbou výrobních ploch v ulici Malé oddělených od Ploučnice novou trasou přeložky silnice II/270 s výrazným protipovodňovým účinkem. Lokality: Z2, P1 Z náměstí ČSA pod kostelním pahorkem s dominantou kostela sv.Petra a Pavla vybíhá jihovýchodním směrem přes Ploučnici páteřní městská obchodní ulice Husova jako prodloužení centra k sídlišti Pod Ralskem, která bude po doplnění v dominantní nábřežní poloze a na druhé straně ve vazbě na Křížový vrch spojovat funkčně i ideově pravobřežní a levobřežní části města. Zde se dlouhodobě počítá s náhradou halových obchodních staveb městskou strukturou. Lokality: Z20, Z21 Lineární tvar městského centra bude rozvíjen směrem severním k sídlišti Letná přestavbovými plochami smíšenými - komerčními (SK) pod Božím Hrobem oddělenými od historického jádra trasou přeložky silnice II/270 v protipovodňovém koridoru. Další plochy SK jsou umístěny na autobusovém nádraží, za vlakovým nádražím a za gymnáziem. Lokality: Z10, Z57, P4, P6 Z hlediska lokalizace občanského vybavení bude sídelní útvar Mimoň nazírán jako obvod s jediným centrem, sektory města vzdálené od jádra budou rozvíjet svá lokální centra na plochách SC a SK na sídlišti Pod Ralskem, na Svébořické straně u starého nádraží, na Bohatické straně a na sídlišti Letná, ve Vranově není lokální centrum definováno, může se přirozeně vyvíjet v rámci ploch BV. Lokality: Z17, P17, Z57 9
Uvolnění od průjezdné dopravy v ulicích Mírové a Malé umožní dopravní zklidnění podstatné části historického jádra (pro vytvoření čisté pěší zóny zde nejsou vytvořeny prostorové předpoklady ani funkční požadavky), které bude navíc výrazněji propojeno se čtvrtí kvalitní předválečné městské zástavby navazující na Nádražní ulici, podél níž městské centrum pronikne až k železničnímu nádraží s těsnou vazbou na přemístěné autobusové nádraží. Vzhledem k již saturovaným potřebám Mimoně jako poměrně velkého a dopravně zajímavého spádového prostoru z hlediska kapacitních komerčních zařízení při dalších rozvojových možnostech bude revitalizace tzv. brownfields – orientována spíše na plochy výroby a skladování (FALCON, pila VLS,...). V dopravně zklidněném historickém centru se setkají místní i regionální pěší a cyklistické trasy směrované do něj z okrajových městských částí i sousedních sídel. Parkování návštěvníků bude orientováno na plochy u kapacitních obchodních zařízení (Husova ulice, dnešní autobusové nádraží), krátkodobá a vyhrazená stání (invalidé, VIP) budou řešena v rámci zklidněných komunikací a veřejných parkovišť na okraji centra.
C1.3
EKONOMICKÉ AKTIVITY
Hlavní funkční a zavlečkovaný výrobní areál na jižním okraji zastavěného území města mezi jatky a silem bude s ohledem na návaznost na obě tranzitní komunikace probíhající městem doplněn o rozvojové plochy výroby a skladování (VP) směrem k silnici II/268, II/270 vhodné svým uspořádáním a vzdáleností od obytných ploch i pro případného strategického investora a zahrne i přestavěné území vlečkového hospodářství za komunikací. Lokality: Z33, Z34, P21 Významný přestavbový potenciál bude tvořit plochy tzv. brownfields – bývalá kasárna a plochy výrobních areálů nevhodně začleněných do obytného území na východním okraji zastavěného území města. Stagnující výrobní areál FALCON včetně dřevařských závodů u starého nádraží, jehož plochy částečně splňují definici „brownfields“ je s ohledem na zavlečkování, které je podpořeno reorganizací dopravní kostry, územně stabilizován pro plochy výroby a skladování (VP). Na areál navazují východním směrem drobné rozvojové plochy. Lokality: Z49 Lesní závod MITOP bude rozvíjen na plochy určené k plnění funkcí lesa k Pražské ulici v souladu s již dříve schváleným záměrem. Areál v návaznosti na bývalou STS bude okrajově zasažen dopravním propojením radiál III.třídy, které však nenaruší jeho stavební uspořádání. Areál MITOP v Žitavské ulici je územně stabilizován, jeho rozsah bude mírně redukován uvolněním ploch za Pertoltickou ulicí pro bydlení. Výrobní areál u nádraží bude rozšířen o navazující extenzivně využité proluky pro plochy výroby a skladování (VP) s dopravní obsluhou přímo z železničního nádraží přípojky na obchvat silnice II/268. Lokality: Z39 S ohledem na výhodnou dopravní polohu města, na příznivou konfiguraci terénu, ale na druhé straně dlouhodobě projevovaný nezájem investorů budou ve městě rozšiřovány plochy pro podnikatelskou činnost průmyslového, servisního, obchodního, charakteru i plochy dopravních služeb – čerpací stanice PHM, servisy pouze s přiměřenými rezervami. Řada drobných provozoven průmyslových, skladových a výrobních služeb pro Mimoň typicky roztroušená ve specifických částech obytného území po obou stranách Ploučnice bude zachována jejich zahrnutím do ploch smíšených obytných (BM, BV, SC) při dodržení platné legislativy a za předpokladu, že jejich negativní účinky na životní prostředí (exhalace, hluk) nenaruší hodnotu obytného prostředí. V opačném případě dojde ke změně funkčního využití např. do ploch smíšených komerčních (SK), kde bude trvalé bydlení omezováno. Lokality: Z10, Z57, P4, P6
10
Budou respektovány stávající areály zemědělské výroby (velkovýkrmna GIGANT, areál chovu koní), jejichž umístění mimo obytné zástavby umožňuje jejich územní a funkční stabilizaci. Lokality: Z36 Nové plochy zemědělské výroby nebudou zakládány, při využití stávajících areálů v širším území lze dosáhnout obslužnosti celého řešeného území. V rámci ploch smíšených obytných – venkovských se připouští drobné samozásobitelské hospodaření na přilehlých pozemcích.
C1.4
SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ AKTIVITY, CESTOVNÍHO RUCH
Ve funkčním členění řešeného území nebude rozlišeno rekreační a trvalé bydlení. Plochy pro bydlení budou členěny na plochy bydlení čistého (BČ), které nepřipouští stávající ani vznik nového rekreačního bydlení, plochy smíšené obytné (BS), které připouští stávající, avšak ne vznik nového rekreačního bydlení, a plochy smíšené obytné - venkovské (BV), které připouští stávající i vznik nového rekreačního bydlení ve formě venkovských chalup s místně specifikovanými prostorovými regulacemi – výstavba nových chat ani zahradních altánů se nepřipouští. Rozsáhlé zahrádkové kolonie zejména na svažitých úbočích často prostorově narušující dálkové pohledy nebudou v řešeném území rozšiřovány, budou zařazeny do ploch smíšených obytných – rekreačních (SR), umožňujících místy již započatý přechod do trvalého bydlení. Z hlediska rekreace při dobré dostupnosti rozvíjejících se rekreačních zařízení v širším zájmovém území navazujícím na jádrovou část města je pozornost soustředěna na využití rekreačního potenciálu vlastního řešeného území pro cykloturistiku ve vazbě na širší koncepce a agroturistiku. Cykloturistický potenciál místních komunikací s členitým trasováním a jednoduchým výškovým profilem bude doplněn o další trasy zejména v severojižním směru podél Ploučnice a do Hradčan podél horkovodu a podél stávající železniční vlečky k letišti vymezené v rámci regulativů příslušných ploch nebo na navržených plochách veřejných prostranství - komunikací (PK). Lokality: Z4, Z5, Z43, Z69 V centru města bude v rámci ploch smíšených obytných – centrálních na náměstí 1. máje realizováno nástupní centrum s odpovídajícím zázemím pro cykloturisty - servis, služby cestovního ruchu, ubytování, stravování, úschovna, prodej map. Agroturistický potenciál řešeného území se bude rozvíjet ve vazbě na stávající areál dostihového sportu na západním okraji města a na sídlo Vranov v severovýchodní části řešeného území ve spojení s oživením stagnující zemědělské výroby v tomto prostoru. Polyfunkční rozvoj areálu chovu koní může z hlediska cestovního ruchu stanovit specifický charakter města Mimoně. Na stávajících i rozvojových plochách areálu propojených s hřebčínem mimoúrovňově pod železniční tratí a k ní přimknutým západním obchvatem silnice II/268, II/270 bude umožněno založit víceúčelový areál s funkcí dostihového sportu, výstavnictví navazující na tento obor, lázeňství, agroturistiky a dalších specifických forem cestovního ruchu obklopený rozsáhlými plochami krajinářských úprav s hipostezkami, pěšími kardiookruhy, přírodními hřišti, výběhy a pod. Za tímto účelem bude minimální potřebná část stávajících ploch specifických nezastavěného území (NZ) ve vazbě na ovál závodní dráhy přeměněna na zastavitelné plochy občanského vybavení – sportu a tělovýchovy (OS). Lokality: Z41 Dopravní zklidnění historického centra umožní obnovu městských tradic a slavností včetně organizovaného stánkového prodeje při zapojení víceúčelově využívaného areálu letního kina a obnoveného Zámeckého parku včetně odbahněného rybníka. Nedostatečné ubytovací kapacity pro cestovní ruch v hotelu Beseda, Vinárna, penzionu M a Turistické ubytovně Města Mimoně v areálu bývalých kasáren budou doplněny na základě poptávky na plochách smíšených obytných – centrálních (SC), případně i v rámci ploch pro bydlení. Rozvoj veřejných sportovních plochy na území obce je popsán v kapitole D3 Návrh občanského vybavení veřejné infrastruktury.
11
C1.5
PŘÍMĚSTSKÁ KRAJINA
Systém sídelní zeleně založený na širokém několikanásobně chráněném nezastavitelném severojižním koridoru zahrnujícím tok Ploučnice a Zámecký park a výrazně dělícím město na západní a východní část bude v řešeném území rozvíjen na plochách lesních (NL), plochách přírodních (PL, PN), plochách smíšených nezastavěného území (NS), plochách specifických nezastavěného území (SN) a plochách veřejných prostranství – zeleň (PZ). Díky členitému terénnímu reliéfu jádrového města se svahy vymezujícími nivu Ploučnice budou v zástavbě zachovány a doplněny významné nezastavitelné proluky více či méně parkově upravené zeleně, které prostorově oddělí rozmanité části městského organismu, pohledově zakryjí náročně odstranitelné prostorové závady stavební struktury města a vytvoří kostru městské zeleně propojující dílčí rekreační plochy. Poměrně hustá zástavba města neumožňuje založení výrazných souvislých nových ploch městské zeleně, přesto budou posilovány vedlejší koridory městské zeleně v západo-východním směru propojující hlavní koridor s železničním nádražím podél Nádražní ulice přes hřbitov a kostelní pahorek, s Bohatickou stranou podél Českolipské ulice přes náměstí 1. máje a park v Sokolské ulici a s Vranovskou alejí přes koupaliště a lokální centrum sídliště Pod Ralskem. Základem revitalizace zemědělské krajiny bude zpracovaný Územní systém ekologické stability, na nějž naváže detailnější reorganizace a ozelenění krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav i rozvinutí systému sídelní zeleně. SÍDELNÍ (URBANIZOVANÁ) ZELEŇ Nedostatek veřejné zeleně ve formě upravovaných větších parkových ploch (ve městě pokryto cca 50% potřeby) bude nahrazen revitalizací příměstských svahových lesů zpřístupněných systémem pěších a cyklistických tras, vedených především podél vodotečí, jejichž koridory budou uvolněny od zástavby a vytvoří základ zeleného systému pronikajícího z volné krajiny do města. V rámci úprav systému sídelní zeleně bude posílen pás ochranné zeleně mezi sídlištěm Pražská a jižní propojkou radiál III.třídy, budou důsledně rekultivovány opuštěné dopravní koridory na křížení železniční trati s Okrouhlickou ulicí, bude založen park u lokálního centra sídliště Pod Ralskem - vše jako plochy veřejných prostranství – zeleně (PZ). Lokality: N1, N2, N4, N6. Na soutoku Ploučnice a Panenského potoka budou asanací rozptýlené obytné a servisní zástavby založeny dvě plochy veřejných prostranství – zeleně (PZ) jako obdoba suchých poldrů zajištujících směrovaný rozliv záplavových vod. Lokality: N7, N8 VZROSTLÁ KRAJINNÁ NELESNÍ ZELEŇ Bude zachována a chráněna struktura vzrostlé krajinné nelesní zeleně (plochy nárostů dřevin a keřů), v případě aktuální nutnosti budou realizována odborně stanovená pěstební opatření. Výskyt náletových struktur na dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemcích není pro obnovu zemědělského hospodaření limitem. Navrhuje se začlenění vytipovaných ploch do kategorie lesní pozemek. Realizace návrhu je podmíněna souhlasem orgánů státní správy lesů a ochrany přírody a krajiny a vlastníků dotčených pozemků. Lokality: N9, N10, N11, N12, N13 VÝZNAMNÉ SOLITÉRY, JEJICH SKUPINY Bude respektována současná či realizovaná vyšší ochrana prvků nelesní zeleně (dle návrhů ÚP) v kategorii registrovaných VKP a památný strom / stromořadí. LINIOVÁ ZELEŇ – ALEJE A STROMOŘADÍ Bude zakládána doprovodná zeleň komunikací v závislosti na prostorových možnostech – již v projektové přípravě nových dopravních staveb bude ponechán dostatečný prostor pro umístění alejí a dřevinných doprovodů.
12
VODNÍ PLOCHY V řešeném území budou zachovány stávající vodní plochy. Rybník v Zámeckém parku bude nadále udržován jako okrasná nádrž. S ohledem na průtok vody bude doplňován čerpáním vody z řeky Ploučnice. Městské koupaliště bude zachováno ve stávající poloze s doplňováním vody z vlastního vodního zdroje a rozšířeno o krytý plavecký bazén. V nivě řeky Ploučnice bude realizována nová vodní nádrž Českého rybářského svazu s extenzivním chovem ryb a převažující mimoprodukční funkcí pod viaduktem železniční trati. Lokality: N3 Po napojení města Mimoň na ČOV Hradčany budou stabilizační nádrže za stávající ČOV vyřazeny z provozu. Po sanaci (např. možné zavezení skrývkou z přilehlé štěrkopískovny) budou rekultivovány na přírodní enklávu s podílem vodních ploch navazující na nivu Ploučnice. Vodní plocha ve Vranově bude zachována jako požární nádrž a nádrž pro zachycení dešťových vod z fragmentů místní dešťové kanalizace. Zabezpečením stávajících domovních čistících zařízení napojených do místní dešťové kanalizace dle platné legislativy bude zlepšena kvalita akumulované vody.
C1.6
SYSTÉM OCHRANY KULTURNÍHO DĚDICTVÍ SÍDLA
Navržené úpravy funkčního a prostorového uspořádání řešeného území budou směřovat mimo jiné k obecnému zlepšení kvality prostředí v okolí památkově hodnotných objektů, uvnitř urbanisticky hodnotných souborů a archeologických lokalit, v okolí sídelních architektonických dominant tak, aby jejich dominanci nenarušila novodobá zeleň. Budou respektována ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění, Úmluvy o architektonickém dědictví Evropy č. 73/2000 Sb.m.s. a Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy č. 99/2000 Sb.m.s.
C2
USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ MĚSTA DLE URBANISTICKÝCH OBVODŮ
Následující popis urbanistické koncepce města je uspořádán podle základních bilančních a prostorových jednotek města – urbanistických obvodů. UO 01 MIMOŇ – STŘED SO 416 Obytná zástavba obvodu představuje podstatný revitalizační potenciál pro individuální bydlení s možností oživení ulice Okrouhlické bydlením s obslužnými aktivitami v závislosti na jejím rozšíření a uvolnění od nevhodné zástavby. Bývalý areál MNO bude vzhledem k probíhajícím aktivitám využit pro drobné podnikatelské aktivity. Žádoucí oživení této části města může přinést propojení ulice Příkop do Zahradního sídliště i za cenu větších terénních úprav. Lokalita Z5 Limity Lokalita P2 Limity
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – propojení pěší a cyklistické stezky podél Ploučnice za lávkou na pravém břehu na městské komunikace OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy smíšené obytné (BS) – přestavba západní strany Okrouhlické ulice vč. rozšíření profilu, zabezpečení sesuvného svahu a pěšího propojení do Zahradní čtvrti část na ploše prognózního zdroje Mimoň – radioaktivní suroviny, v OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I.
SO 419 Obytná zástavba obvodu představuje zejména v Nádražní ulici podstatný revitalizační potenciál pro rozšíření smíšeného území centra směrem k nádraží. Nevhodné podnikatelské plochy v Malé ulici představují potenciál pro její přestavbu umožňující uvolnění Mírové ulice od průjezdné dopravy a vytvoření městského nábřeží Ploučnice s kulisou zámeckého parku. Žádoucí oživení celé centrální části města a jeho obrazu v očích návštěvníků přinese dostavba obou protilehlých stran náměstí 1.máje a navazujících volných ploch s respektováním záplavového území a možnosti adekvátního propojení do přednádraží i za cenu větších terénních úprav. Lokalita Z1 Limity
Plochy smíšené obytné – centrální (SC) – dostavba západní strany náměstí 1.máje významnými městskými objekty vč. nového pěšího propojení do přednádražní čtvrti OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I.
13
Lokalita Z2 Limity Lokalita Z4 Limity Lokalita Z6 (část) Limity Lokalita P1 Limity Lokality P3 Limity
Plochy smíšené obytné – centrální (SC) – dostavba východní strany náměstí 1.máje významnými městskými objekty vč. nového pěšího propojení z Malé ulice k Ploučnici záplavové území Ploučnice, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – levobřežní pěší a cyklistická stezka podél Ploučnice po západním okraji Zámeckého parku záplavové území Ploučnice, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – průtah silnice II/270 po východní hranici zástavby městského centra od Českolipské ulice po náměstí ČSA záplavové území Ploučnice, část OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy smíšené obytné – centrální (SC) – přestavba jižní části městského centra tvořené výrobními areály u náměstí ČSA záplavové území Ploučnice, část OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – přestavba ruiny v severní části Zámeckého parku na obslužný objekt záplavové území Ploučnice, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I.
SO 423 Smíšená zástavba obvodu představuje revitalizační potenciál pro rozšíření smíšeného území centra směrem k sídlišti Letná, podstatná část území bude využita pro reorganizaci celoměstské dopravní kostry. Lokalita Z6 (část) Limity Lokalita P4 Limity
Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – průtah silnice II/270 po severní hranici zástavby městského centra od Českolipské ulice k Panenskému potoku záplavové území Ploučnice, část EVL Horní Ploučnice, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené – komerční (SK) – přestavba uvolněného AUN na komerční areál vč. části pro kapacitní veřejné parkoviště část záplavové území Ploučnice, část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I.
UO 02 LETNÁ SO 424 Obytná zástavba sídliště Letná představuje značný stabilizovaný potenciál obytných ploch včetně rezerv pro RD na plochách zahrádek. Plochy celoměstského sportovního areálu využijí stávající potenciál v údolní nivě uvnitř rekreačního lesoparku s ohledem na funkci regionálního biocentra. Rozvojové plochy smíšené - komerční na severním okraji města nabízí širokou škálu možností využití i s ohledem na napojení na novou obvodovou komunikaci umožňující dopravní obsluhu potenciálních rozvojových ploch v údolní nivě Ploučnice při omezení průjezdů obytnými plochami. Lokalita Z8 (část) Limity Lokalita Z9 Limity Lokalita Z10 Limity
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – obvodová komunikace pro obsluhu rozvojových ploch v údolí Ploučnice napojená na ulici Žitavskou část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) – rozšíření areálu gymnázia ve vazbě na novou obvodovou komunikaci a Žitavskou ulici část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené – komerční (SK) – dostavba na volných plochách severně od gymnázia ve vazbě na novou obvodovou komunikaci a Žitavskou ulici část OP lesa, část na ploše ověřených zásob štěrkopísku Pertoltice, OP vodního zdroje II.stupně vnější
SO 425 Obytná zástavba sídliště Letná představuje značný stabilizovaný potenciál obytných ploch včetně rezerv pro výstavbu RD na plochách znehodnocených zahrádek resp. BD na plochách hromadných garáží i s ohledem na napojení na novou obvodovou komunikaci umožňující dopravní obsluhu potenciálních rozvojových ploch v údolní nivě Ploučnice při omezení průjezdů obytnými plochami. Lokalita Z8 (část) Limity Lokalita P9 Limity Lokalita P10 Limity
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – obvodová komunikace pro obsluhu rozvojových ploch v údolí Ploučnice OP lesa, část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) – dostavba sportovního areálu pod Letnou na úkor znehodnocených zahrádek část OP lesa, část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – dostavba areálu školy na Letné na úkor znehodnocených zahrádek část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější
14
Lokalita P11 Limity Lokalita R1 Limity
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – obslužná spojka z nové obvodové komunikace do obytného souboru Letná část OP lesa, část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy bydlení – čisté (BČ) – přestavba areálu zahrádek a hromadných garáží na obytný soubor při zachování volné kapacity garáží část OP lesa, část OP výrobního areálu MITOP, OP vodního zdroje II.stupně vnější
SO 426 Obytná zástavba sídliště Letná představuje stabilizovaný potenciál obytných ploch. Plochy podnikatelských aktivit v opuštěných areálech technické vybavenosti zařazené do ploch smíšených – komerčních budou mít rozvojový potenciál po jejich adekvátním dopravním napojení. Lokalita P7 Limity
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – pěší spojka od městského centra z ulice V Lukách do obytného souboru Letná OP výrobního areálu MITOP, OP vodního zdroje II.stupně vnější
SO 427 Obytná zástavba sídliště Letná představuje značný stabilizovaný potenciál obytných ploch. Rozvojové lokality se nenavrhují. SO 428 Zástavba RD podél Pertoltické a Žitavské ulice představuje značný stabilizovaný potenciál obytných ploch vč. rozvojových možností na plochách uvolněných oddělenými částmi areálu MITOP. Stabilizace rezervní trasy západního obchvatu silnice II/270. Prostor kolem Božího hrobu představuje potenciál specifických rozvojových ploch smíšené funkce, kde budou nahrazeny nevhodné výrobně servisní provozy službami a bude dotvořena celoměstská dopravní kostra. Přestavba nároží ulic Žitavské a Pertoltické umožní vyšší využití tohoto atraktivního uzlového bodu i rozšíření Pertoltické ulice pro obousměrný provoz. Lokalita Z6 (část) Limity
Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – průtah silnice II/270 po severní hranici zástavby městského centra severně Panenského potoka záplavové území Ploučnice, část EVL Horní Ploučnice, OP vodního zdroje II.stupně vnější
Lokalita Z8 (část) Limity Lokalita P6
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – obvodová komunikace pro obsluhu rozvojových ploch v údolí Ploučnice v napojení na přeložku II/270 záplavové území Ploučnice, část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené – komerční (SK) – přestavba nevhodných servisních provozů v blízkosti Božího hrobu ve vazbě na novou obvodovou komunikaci, při umisťování staveb pro bydlení v rámci ÚŘ prokázat dodržování hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech část záplavové území Ploučnice, část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy smíšené obytné (BS) – přestavba uvolněné plochy MITOP mezi Pertoltickou ulicí a Panenským potokem část záplavové území Panenského potoka, část OP výrobního areálu MITOP, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené obytné (BS) – přestavba nároží Žitavské a Pertoltické ulice umožní rozšíření pro obousměrný provoz, v OP vodního zdroje II.stupně vnější, při umisťování staveb pro bydlení v rámci ÚŘ prokázat dodržování hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech OP výrobního areálu MITOP Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) – asanace plochy pro potřeby protipovodňových opatření na soutoku Ploučnice a Panenského potoka záplavové území Ploučnice, část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) – asanace plochy pro potřeby protipovodňových opatření na soutoku Ploučnice a Panenského potoka záplavové území Ploučnice, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) - rezerva pro trasu severozápadního obchvatu silnice II/270, část na území sousední obce Pertoltice OP VN/VVN vedení, část na ploše ověřených zásob štěrkopísku Pertoltice, část EVL Horní Ploučnice, část záplavové území Ploučnice, část biokoridor BK (1154) 1155, OP vodního zdroje II.stupně vnější
Limity Lokalita P13 Limity Lokalita P14
Limity Lokalita N7 Limity Lokalita N8 Limity Lokalita R2 Limity
SO 429 Přírodní plochy ve vazbě na Zámecký park a koupaliště představují značný potenciál rekreačních ploch typu lesoparku s využitím ploch bývalých vodních nádrží, využití prostoru pro dotvoření celoměstské dopravní kostry je nezbytné. Lokalita Z16
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – obvodová komunikace pro obsluhu východního sektoru města vč. obytného souboru Pod Ralskem a přímé propojení s centrem
15
Limity Lokalita P8
Limity
záplavové území Ploučnice, část EVL Horní Ploučnice, část biokoridor RK658, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) – rozšíření sportovního areálu pod Ralskem na úkor navazujících obytných a servisních ploch včetně bývalých technických nádrží (bazén, tábořiště,..) záplavové území Ploučnice, část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I.
UO 03 POD RALSKEM SO 398 Plochy obvodu jsou ve své funkci stabilizované, umožňují rozvoj v rámci již vymezených ploch s rozdílným způsobem využití v zastavěném území. SO 399 Obytná zástavba vilové čtvrti a sídliště Pod Ralskem představuje značný stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Bude zde řešena diferenciace dopravní kostry za účelem zajištění kompaktnosti ploch bydlení a umožnění jejich dopravního napojení na centrum ze dvou směrů. SO 400 Obytná zástavba sídliště Pod Ralskem představuje značný stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Severní obslužná tangenta sloužící přímému napojení centra města zde bude propojena do Široké ulice. SO 401 Centrum sídliště Pod Ralskem představuje značný dostavbový potenciál obytných i obslužných funkcí v rámci již vymezených ploch s rozdílným způsobem využitím v zastavěném území nově napojených na severní obslužnou tangentu sloužící přímému napojení centra města. SO 402 Obytná zástavba sídliště Pod Ralskem představuje značný stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Problematické odstavování vozidel obyvatel bude možné řešit formou podzemních halových garáží v rámci již vymezených ploch bydlení. SO 403 Obytná zástavba sídliště Pod Ralskem představuje značný stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Problematické odstavování vozidel obyvatel bude možné řešit formou podzemních halových garáží v rámci již vymezených ploch bydlení. SO 404 Obytná zástavba sídliště Pod Ralskem představuje značný stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Problematické odstavování vozidel obyvatel bude možné řešit formou podzemních halových garáží v rámci již vymezených ploch bydlení. SO 405 Obytná zástavba sídliště Pod Ralskem představuje značný stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Problematické odstavování vozidel obyvatel bude možné řešit formou podzemních halových garáží v rámci již vymezených ploch bydlení. SO 406 Obytná zástavba sídliště Pod Ralskem představuje značný stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Problematické odstavování vozidel obyvatel bude možné řešit formou podzemních halových garáží v rámci již vymezených ploch bydlení. Plocha letního kina bude mít vzhledem k vazbě na Zámecký park značný obslužný význam, bude posílena atraktivita pěší spojky z Husovy ulice.
16
SO 407 Na nezastavěných plochách na severovýchodním okraji obytné zástavby sídliště Pod Ralskem bude ve vazbě na severní obslužnou tangentu a Vranovskou alej posíleno lokální centrum obytného souboru řešící mimo jiné Odstavení vozidel obyvatel formou vícepodlažních halových garáží. Lokalita Z17 Limity
Plochy smíšené obytné – centrální (SC) – posílení lokálního centra obytného souboru ve vazbě na severní obslužnou tangentu a Vranovskou alej, v OP vodního zdroje II.stupně vnější část na ploše prognózního zdroje Mimoň – radioaktivní suroviny, část zasahuje VKP č.8 (návrh na památný strom)
SO 420 Sportovní areál Pod Ralskem představuje značný stabilizovaný potenciál sportovně rekreačních ploch ve vazbě na potenciální využití lesoparku v nivě Ploučnice. Plošný rozvoj areálu bude realizován na úkor navazujících obytných a servisních ploch včetně bývalých technických nádrží v obvodě 429. UO 04 U PILY SO 408 Obytná zástavba vilové čtvrti představuje značný stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Navazující plochy zahrádek zařazené do ploch smíšených obytných – rekreačních a zemědělské půdy představují rozvojový potenciál bydlení. Vymístění nevhodně promíšených výrobních ploch není navrženo s ohledem na funkční zavlečkování areálu. Soustředění obslužné dopravy do Široké ulice propojující severní tangentu a Kozinovo náměstí zabrání průjezdům plochami RD. Lokalita Z18 Limity Lokalita Z53 (část) Limity Lokalita P15 Limity Lokalita P16 Limity
Plochy smíšené obytné (BS) – soustředěná výstavba RD mezi Ralskou a Vranovskou ulicí a zahrádkářskou osadou na severovýchodním okraji zástavby města část na ploše I.stupně radonového rizika, část OP pily VLS, část OP silnice III.třídy, část CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, DP Stráž p.R., část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) - obslužná spojka - budoucí trasa severní tangenty městského obslužného okruhu mezi sídlištěm Pod Ralskem a Vranovskou ulicí část na ploše I.stupně radonového rizika, část CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, DP Stráž p.R., část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené obytné (BS) – změna funkce výrobního areálu ve Skřivánčí ulici tak, aby odpovídala promíšení s obytnou zástavbou, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – křižovatka ulic Široká a Svébořická propojující Širokou ulici s jižním propojením radiál III.třídy zasahuje VKP č.3, v OP vodního zdroje II.stupně vnější
UO 05 HUSOVA - PRAŽSKÁ SO 409 Obytná zástavba tradičního maloměstského charakteru zde představuje stabilizovaný potenciál ploch bydlení vyžadující zejména v Křížové ulici pod Křížovým vrchem citlivou revitalizaci. Budou rozšiřovány plochy jižního lokálního centra sídliště Pod Ralskem včetně druhého pěšího propojení s Husovou ulicí, celkově reorganizována dopravní kostra vč. jižního propojení radiál III. třídy. Lokalita Z19 Limity Lokalita Z20 Limity Lokalita Z21 Limity Lokalita Z22 Limity Lokalita Z23
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – okružní křižovatky v Husově ulici zasahuje VKP č.2, OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené obytné – centrální (SC) – rozšíření jižního lokálního centra sídliště Pod Ralskem podél Husovy ulice část záplavové území Ploučnice, část OP VN vedení, OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené obytné – centrální (SC) – rozšíření jižního lokálního centra sídliště Pod Ralskem podél Husovy ulice část záplavové území Ploučnice, OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část na ploše prognózního zdroje Mimoň – radioaktivní suroviny, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) – rekreační plocha v záplavovém území – přírodní koupaliště, vodácká základna v návaznosti na lokální centrum část záplavové území Ploučnice, část OP VN vedení, OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – levobřežní pěší a cyklistická stezka podél Ploučnice od mostu k lávce
17
Limity Lokalita P18 (část) Limity
Lokalita N1 Limity
část záplavové území Ploučnice, část OP VN vedení, OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část prognózní zdroj Mimoň – radioaktivní suroviny, v OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – jižní propojení radiál III.třídy podél železniční trati na úkor části přiléhajících výrobních a smíšených ploch část záplavové území Ploučnice, OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP velkovýkrmny vepřů, část OP železniční trati, část OP výr. areálu FALCON, část na ploše I.stupně radonového rizika, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) – ochranný pás veřejné zeleně podél železniční trati a jižního propojení radiál III.třídy OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP železniční trati, část OP výr. areálu FALCON, na ploše I.stupně radonového rizika, OP vodního zdroje II.stupně vnější
SO 410 Obytná zástavba tradičního maloměstského charakteru zde představuje stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Budou rozšiřovány plochy lokálního centra u starého nádraží, celkově reorganizována dopravní kostra vč. jižního propojení radiál III.třídy. Lokalita P17 Limity Lokalita P18 (část) Limity Lokalita P19 Limity
Plochy smíšené obytné – centrální (SC) – rozšíření lokálního centra u starého nádraží v návaznosti na dopravně zklidněnou část Svébořické ulice OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část na ploše I.stupně radonového rizika, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – jižní propojení radiál III.třídy podél železniční trati mezi Hvězdovskou a Svébořickou ulicí OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP železniční trati, část OP výr. areálu FALCON, část na ploše I.stupně radonového rizika, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené obytné (BS) – změna funkce výrobního areálu v dopravně zklidněné části Hvězdovské ulice OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP železniční trati, část OP výr. areálu FALCON, na ploše I.stupně radonového rizika, OP vodního zdroje II.stupně vnější
UO 06 U NEMOCNICE SO 411 Obytná zástavba sídliště Pražská představuje stabilizovaný potenciál ploch bydlení hromadného se značným potenciálem dostavby stávajících ploch, prostor podél Pražské ulice bude po snížení jejího dopravního významu doplněn smíšenými plochami s obslužnými aktivitami ve vazbě na nově dopravně napojený výrobní areál a zahradnictví. Lokalita Z27
Limity Lokalita Z28 Limity Lokalita P25 Limity Lokalita N2 Limity
Plochy smíšené obytné (BS) – dostavba proluky mezi zahradnictvím a výrobním areálem u Pražské ulice, nutno řešit odvod povrchových vod, při umisťování staveb pro bydlení v rámci ÚŘ prokázat dodržování hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP výrobního areálu, na ploše I.stupně radonového rizika, část OP silnice III.třídy, část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy veřejných prostranství – komunikace – obslužná smyčka z Pražské ulice do výrobního areálu OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP výrobního areálu a velkovýkrmny prasat, na ploše I.stupně radonového rizika, část OP lesa, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy dopravní infrastruktury - vybavení (DV) – dostavba obslužných aktivit v proluce mezi železniční tratí a garážemi u Pražské ulice OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP železniční trati, část záplavové území Ploučnice, část na ploše I.stupně radonového rizika, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) – ochranný pás veřejné zeleně podél železniční trati a jižního propojení radiál III.třídy OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP železniční trati, část OP výr. areálu FALCON, na ploše I.stupně radonového rizika, OP vodního zdroje II.stupně vnější
SO 412 Obytná zástavba tradičního maloměstského charakteru zde představuje stabilizovaný potenciál ploch bydlení. Navazující plochy zahrádek zařazené do ploch smíšených obytných – rekreačních představují potenciál rozvojový. Vymístění nevhodně promíšených výrobních ploch (Falcon) není navrženo s ohledem na funkční zavlečkování areálu. Lokalita Z47 (část) Limity Lokalita P20 Limity
Plochy smíšené obytné (BS) – rozšíření ploch pro bydlení ve Svébořické ulici na východním okraji zastavěného území města OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice III.třídy, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy smíšené obytné (BS) – změna funkce výrobního areálu ve Svébořické ulici OP vodorovné roviny letiště Hradčany, na ploše I.stupně radonového rizika, OP vodního zdroje II.stupně vnější
18
UO 07 PRŮMYSLOVÝ OBVOD SO 417 Výrobní plochy obvodu představují stabilizovaný a navazující volné plochy rozvojový potenciál pro průmysl, výrobní služby a sklady v dobrém dopravním napojení na reorganizovanou dopravní kostru. Při respektování přírodní nivy Ploučnice, koridoru železniční vlečky do Hradčan a evidovaných zásob štěrkopísku je řešeno dočasné umístění solárních elektráren. Lokalita Z29 Limity Lokalita Z30 Limity Lokalita Z31 Limity Lokalita Z32 Limity Lokalita Z33 Limity Lokalita Z34 Limity Lokalita Z36 Limity Lokalita P18 (část) Limity Lokalita P21 Limity Lokalita N3 Limity
Lokalita N4 Limity
Plochy smíšené - výrobní (SV) – umístění solární elektrárny mezi železniční vlečkou do Hradčan a Ploučnicí OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP velkovýkrmny prasat, část OP lesa, část OP železniční vlečky, část OP ČOV, na ploše ověřených zásob štěrkopísku Plochy smíšené - výrobní (SV) – umístění solární elektrárny západně od železniční vlečky do Hradčan OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP velkovýkrmny prasat a sila, část OP lesa, část OP železniční vlečky, část OP ČOV, část OP VN vedení, na ploše ověřených zásob štěrkopísku Plochy smíšené - výrobní (SV) – umístění solární elektrárny mezi velkovýkrmnou a silem OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP velkovýkrmny prasat a sila, část OP železniční vlečky, část OP VN vedení, část OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – obslužná spojka do výrobního areálu Jih OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP velkovýkrmny prasat a sila, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN II. Plochy výroby a skladování (VP) – rozšíření výrobní zóny Jih mezi velkovýkrmnou silnicí II/268, II/270 OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP velkovýkrmny prasat a jatek, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice II.třídy, ÚAN II. Plochy výroby a skladování – (VP) – rozšíření výrobní zóny Jih na jižním okraji zastavěného území OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP velkovýkrmny prasat a jatek, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice II.třídy, část OP železniční vlečky, ÚAN I. Plochy výroby a skladování – zemědělské (VZ) – rozšíření střediska chovu koní ve vazbě na stávající areál v Okrouhlické ulici OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP velkovýkrmny prasat, část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP železniční vlečky, část PZ Mimoň – radioaktivní suroviny, ÚAN I. Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS), plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) – část jižní propojky radiál III.třídy od Okrouhlické ulice k Ploučnici vč.ČSPH ve výrobní zóně Jih část záplavové území Ploučnice, OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP velkovýkrmny vepřů a jatek, část OP železniční trati, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy výroby a skladování (VP) – rozšíření výrobní zóny Jih na vlečkové hospodářství u II/268, II/270 OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP velkovýkrmny prasat, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice II.třídy, část OP železniční vlečky, ÚAN II. Plochy vodní a vodohospodářské (VO) – rybník Českého rybářského svazu v nivě Ploučnice záplavové území Ploučnice, OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP velkovýkrmny vepřů a sila, část OP železniční trati, část OP vodního zdroje II.stupně vnější, EVL Horní Ploučnice, biokoridor RK658 Plochy smíšené nezastavěného území (NS) – rekultivace části vlečkového hospodářství po reorganizaci dopravního uzlu OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP velkovýkrmny prasat, OP vodního zdroje II.stupně vnější, OP železniční vlečky, ÚAN II.
UO 08 U NÁDRAŽÍ SO 418 Zahrádková osada mezi areálem bývalých kasáren a jižní částí zahradní čtvrti bude s ohledem na atraktivní polohu využita jako obytné území. Lokalita Z37
Limity
Plochy smíšené obytné (BS) – rozšíření ploch pro bydlení na plochy zahrádek u železniční trati, při umisťování staveb pro bydlení v rámci ÚŘ prokázat dodržování hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP železniční trati, OP vodního zdroje II.stupně vnější, na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny, ÚAN I.
19
SO 421 Kvalitní obytná a obslužná zástavba obvodu představuje stabilizovaný potenciál pro individuální bydlení zasluhující zvýšenou kultivaci hodnot, oživení čtvrti zajistí její zlepšené propojení s historickým centrem z ulice Sokolské k náměstí 1. máje a veřejné propojení Komenského ulice přes parkovou úpravu před školou a schodišťovou kaskádu s náměstím ČSA. Lokalita P22 Limity
Plochy smíšené obytné (BS) – přestavba areálu garáží v proluce ve Vrchlického ulici se zachováním kapacity garáží OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I.
SO 422 Hřbitovní pahorek navazující jako součást přednádraží na ostroh s kostelem Sv. Petra a Pavla nad centrem města bude nadále představovat stabilizovanou enklávu veřejné zeleně v poměrně husté zástavbě městského centra. SO 431 Kvalitní městská obytná zástavba Nádražní ulice a zahradní čtvrti představuje stabilizovaný a v proluce před nádražím i rozvojový potenciál pro individuální bydlení zasluhující zvýšenou kultivaci hodnot, oživení čtvrti zajistí dopravní napojení ulic Nádražní a Podhájek. Rozvoj výrobního areálu před nádražím bude příležitostí k jeho revitalizaci s ohledem na sousedství s plochami bydlení. Lokalita Z35 Limity Lokalita Z38 Limity Lokalita Z39 Limity Lokalita Z42 Limity
Plochy veřejných prostranství - komunikace (PK) – obslužná spojka přednádražního prostoru a Nádražní ulice s obchvatem silnice II/268 přejezdem přes železniční trať část OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP železniční trati, část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny, ÚAN I. Plochy veřejných prostranství - komunikace (PK) – pěší a cyklistická spojka k Bohatické straně podél železniční trati OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP železniční trati, část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny, ÚAN I. Plochy výroby a skladování (VP) – rozšíření výrobního areálu před nádražím OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP železniční trati, část OP vodního zdroje II.stupně vnitřní, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN II. Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) – přemístění AUN do přednádražního prostoru, záchytné parkoviště, překladiště část OP železniční trati, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I. - II.
SO 432 Kvalitní městská vilová obytná zástavba obvodu představuje stabilizovaný potenciál pro individuální bydlení zasluhující zvýšenou kultivaci hodnot, oživení čtvrti zajistí dopravní napojení ulic Nádražní a Podhájek Lokalita Z40 Limity
Plochy veřejných prostranství - komunikace (PK) – obslužná spojka přednádražního prostoru a Nádražní ulice s ulicí Podhájek OP železniční trati, část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější, ÚAN I.
UO 09 SLOVANY SO 632 Území představuje specifický rozvojový rekreační i komerční potenciál města v podobě ploch areálu jezdeckého sportu, kvalita jehož funkce bude výrazně ovlivněna trasováním i technickým řešením (překročitelnost) západního silničního obchvatu města. Lokalita Z41 Limity Lokalita Z58 (část) Limity
Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) – rozšíření zastavitelné části areálu jezdeckého sportu s možností lokalizace specifických rekreačních a dalších aktivit OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP velkovýkrmny prasat, část OP lesa, část na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – trasa západního obchvatu silnice II/268 s mimoúrovňovým křížením propojení k hřebčínu OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP vodního zdroje II.stupně vnitřní, část OP velkovýkrmny prasat, část OP VN vedení, část OP železniční trati a vlečky, část na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny, ÚAN II.
20
SO 434 Obytná zástavba obvodu představuje revitalizační, potenciál pro individuální bydlení s možností oživení ulice Slovany Lokalita Z43 Limity Lokalita Z58 (část) Limity
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – stabilizace veřejného pěšího a cyklistického průchodu přes nezastavitelnou část areálu jezdeckého sportu OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP železniční trati, část na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny Plochy dopravní infrastruktury – komunikace II.třídy – mimoúrovňový přechod západního obchvatu silnice II/268 pod (přes) železniční tratí část OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP vodního zdroje II.stupně vnitřní, část OP VN vedení, část OP železniční trati, část na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny, ÚAN II.
UO 10 U LIPOVÉ ALEJE SO 413 Obvod představuje stabilizovaný i rozvojový potenciál příměstské rekreační krajiny do níž na okraji zastavěného území města proniknou dílčí rozvojové plochy bydlení v návaznosti na vedení severní tangenty městského obslužného dopravního okruhu. Lokalita Z44 Limity Lokalita Z45 Limity Lokalita Z46 Limity Lokalita Z48 Limity Lokalita Z52 (část) Limity
Lokalita Z53 (část) Limity Lokalita Z55 Limity Lokalita Z67 Limity Lokalita N6 Limity Lokalita R9 (část) Limity
Plochy smíšené obytné (BS) - dostavba RD v proluce nad sídlištěm Pod Ralskem OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP lesa (požadovaný odstup min. 20 m), část na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny Plochy smíšené obytné (BS) – dostavba RD v proluce nad sídlištěm Pod Ralskem OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP lesa (požadovaný odstup min. 20 m), část na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – dostavba RD při Vranovské ulici na jižním okraji zastavěného území sídla Vranov OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice III.třídy, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – stabilizace veřejného pěšího a cyklistického propojení sídla Vranov do rekreační krajiny OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP vodního zdroje II.stupně vnitřní, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy smíšené obytné (BS) - soustředěná výstavba RD na východním okraji zastavěného území města mezi ulicemi Ralskou a Vranovskou OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP vodního zdroje II.stupně vnitřní, část OP VN vedení, část OP silnice III.třídy, část OP pily VLS, část na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) - obslužná spojka - budoucí trasa severní tangenty městského obslužného okruhu mezi sídlištěm Pod Ralskem a Vranovskou ulicí část na ploše I.stupně radonového rizika, část CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, DP Stráž p.R., část OP VN vedení, OP vodního zdroje II.stupně vnější Plochy smíšené obytné (BS) - soustředěná výstavba RD na severovýchodním okraji zastavěného území města OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP vodního zdroje II.stupně vnitřní, část OP lesa, část OP VN vedení, část na ploše I.stupně radonového rizika Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – dostavba RD vč. obslužných aktivit mezi Vranovskou ulicí a alejí na jižním okraji Vranova, část na ploše bývalého statku OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice III.třídy, část OP VN vedení, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy veřejných prostranství - zeleň (PZ) – veřejný park ve vazbě na Vranovskou alej a lokální centrum sídliště Pod Ralskem část na ploše prognózního zdroje Mimoň – radioaktivní suroviny Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – rezervní trasa východní tangenty městského obslužného okruhu mezi ulicí Vranovskou a Ralskou OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP vodního zdroje II.stupně vnitřní, část na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika
21
UO 11 SVÉBOŘICKÁ STRANA SO 414 Obvod představuje stabilizovaný i rozvojový potenciál příměstské rekreační krajiny do níž na okraji zastavěného území města proniknou dílčí rozvojové plochy bydlení v návaznosti na vedení východní tangenty městského obslužného dopravního okruhu. Lokalita Z47 (část) Limity Lokalita Z49 Limity
Lokalita Z50 Limity Lokalita Z51 Limity Lokalita Z52 (část) Limity
Lokalita R9 (část) Limity Lokalita R11 Limity
Plochy smíšené obytné (BS) – dostavba RD v proluce při Svébořické ulici na východním okraji zastavěného území města OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice III.třídy, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy výroby a skladování (VP) - doplnění proluky výrobního areálu FALCON na východním okraji zastavěného území města OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP VN vedení, část OP výrobního areálu FALCON, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy smíšené obytné (BS) – hromadná výstavba RD na východním okraji zastavěného území města mezi ulicemi Pražskou a Hvězdovskou OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP VN vedení, část OP silnice III.třídy, část OP lesa, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – obslužná spojka - budoucí trasa východní tangenty městského obslužného okruhu mezi ulicemi Pražskou a Hvězdovskou OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP VN vedení, část OP lesa, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy smíšené obytné (BS) - soustředěná výstavba RD na východním okraji zastavěného území města mezi ulicemi Ralskou a Vranovskou OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP vodního zdroje II.stupně vnitřní, část OP VN vedení, část OP silnice III.třídy, část OP pily VLS, část na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radon. rizika Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – rezervní trasa východní tangenty městského obslužného okruhu mezi ulicí Vranovskou a Ralskou část OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP VN vedení, na ploše I.stupně radonového rizika Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – rezervní trasa východní tangenty městského obslužného okruhu mezi ulicemi Hvězdovskou a Svébořickou OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP VN vedení, na ploše I.stupně radonového rizika
UO 12 KUŘÍVODSKÁ STRANA SO 415 Obvod představuje stabilizovaný i rozvojový potenciál příměstské rekreační krajiny mezi Pražskou ulicí a nivou Ploučnice s plošným rozvojem areálu MITOP. Lokalita Z54 Limity
Plochy výroby a skladování (VP) – rozvoj výrobního areálu MITOP k Pražské ulici OP vodorovné roviny letiště Hradčany, část OP silnice III.třídy, část OP lesa, na ploše I.stupně radon. rizika
SO 435 Obvod představuje stabilizovaný i rozvojový potenciál příměstské rekreační krajiny s individuální možností rozvoje bydlení. UO 13 BOHATICKÁ STRANA SO 430 Obvod představuje stabilizovaný potenciál příměstské zemědělské krajiny s rozšířením zastavěného území západně od nádraží. Lokalita Z57 Limity Lokalita Z58 (část) Limity Lokalita R2 (část) Limity
Plochy smíšené – komerční (SK) – posílení lokálního centra za železničním nádražím OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP železniční trati, PZ Mimoň – radioaktivní suroviny, ÚAN I. - II. Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – trasa západního obchvatu silnice II/268 s napojením na Českolipskou ulici část OP vodorovné roviny letiště Hradčany, OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP železniční trati, část OP lesa, část OP VN vedení, na ploše PZ Mimoň – radioaktivní suroviny Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – rezerva pro trasu severozápadního obchvatu silnice II/270, část na území sousední obce Pertoltice OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP VN vedení, část OP VTL plynovodu, část OP lesa
22
SO 433 Obvod představuje stabilizovaný prvek komerční občanské vybavenosti jako základ lokálního centra za železničním nádražím. UO 15 SRNÍ POTOK SO 436 Obvod představuje stabilizovaný potenciál příměstské rekreační krajiny v níž budou v prolukách zastavěného území vznikat rozvojové plochy rekreačního i trvalého bydlení bez nároku na podporu celoměstskou technickou infrastrukturou. Lokalita Z68 Limity
Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – rekreační i trvalé bydlení bez nároku na podporu celoměstskou infrastrukturou v centrální části sídla OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice III.třídy, část OP lesa, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr
UO 16 VRANOV POD RALSKEM SO 437 Obvod představuje stabilizovaný potenciál příměstské rekreační krajiny a rozvojový potenciál ploch obytných, které budou vznikat v prolukách zastavěného území sídla a na jeho okraji v závislosti na celkové výhledové kapacitě a mohou být podpořeny celoměstskou technickou infrastrukturou, vyžadují vyhodnocení krajinného rázu v dalších stupních projektové přípravy Lokalita Z59 Limity Lokalita Z60 Limity Lokalita Z61 Limity Lokalita Z62 Limity Lokalita Z65 Limity Lokalita Z69 Limity Lokalita P23 Limity Lokalita P24 Limity
Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – trvalé bydlení s nárokem na podporu celoměstskou infrastrukturou na západním okraji zastavěného území sídla u Vranovské aleje OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP VN vedení, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika, ÚAN II. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – trvalé bydlení s nárokem na podporu celoměstskou infrastrukturou na západním okraji zastavěného území sídla pod hřbitovem OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP lesa, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika, ÚAN II. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – trvalé bydlení s nárokem na podporu celoměstskou infrastrukturou na západním okraji zastavěného území sídla pod hřbitovem OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP silnice III.třídy, část OP lesa, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika, ÚAN II. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – trvalé bydlení bez nároku na podporu celoměstskou infrastrukturou na ploše bývalé střelnice OP vodního zdroje II.stupně vnější, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika, OP bývalé střelnice Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – trvalé bydlení s nárokem na podporu celoměstskou infrastrukturou na východním okraji zastavěného území sídla OP vodního zdroje II.stupně vnější, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika, ÚAN II. Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – stabilizace pěší a cyklistické stezky ve volné krajině mezi Mimoní a Srním Potokem OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP lesa, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – přestavba hospodářského dvora na trvalé bydlení s nárokem na podporu celoměstskou infrastrukturou v severní části sídla OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP VN vedení, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika, ÚAN II. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) – trvalé bydlení s nárokem na podporu celoměstskou infrastrukturou na východním okraji zastavěného území sídla OP vodního zdroje II.stupně vnější, část OP lesa, na ploše DP Stráž p.R., CHLÚ Stráž p.R. – Hamr, na ploše I.stupně radonového rizika, ÚAN II.
23
C3 Lokalita Z1 Z2 Z4 Z5 Z6 Z8 Z9 Z10 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z65 Z67 Z68 Z69
NÁVRH ZASTAVITELNÝCH PLOCH Využití dle ÚP Plochy smíšené obytné – centrální (SC), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální (SC), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené – výrobní (SV) Plochy smíšené – výrobní (SV) Plochy smíšené – výrobní (SV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování – zemědělské (VZ) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené – komerční (SK), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)
Poznámka
VPS VPS VPS VPS VPS VPS
VPS VPS
VPS VPS VPS VPS VPS VPS
VPS VPS VPS
VPS
VPS
24
C4 Lokalita P1 P2 P3 P4 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25
C5 Lokalita N1 N2 N3 N4 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 Pozn:
NÁVRH PLOCH PŘESTAVBY Využití dle ÚP Plochy smíšené obytné – centrální (SC), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS), plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS), plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy dopravní infrastruktury -– vybavení (DV)
Poznámka
VPS VPS VPS VPS
VPS VPS
NÁVRH NEZASTAVITELNÝCH PLOCH Využití dle ÚP Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy vodní a vodohospodářské (VO) Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL)
Poznámka
VPS VPS
Původní využití plochy je označeno tak, jak bylo identifikováno terénním šetřením a zakresleno ve výkresové části P+R s názvoslovím přizpůsobeným metodice Návrhu ÚP
25
D
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
D1
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
D1.1
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V železniční dopravě se bude vycházet z reálného výhledu transformace ČD.
Koridor železniční tratě č.086 Liberec – Česká Lípa bude stabilizován, železniční spojení má republikový význam ve vztahu mezi Libereckým a Ústeckým krajem. Jednokolejná trať bude optimalizována a elektrifikována, bude provedena modernizace nádražní budovy a úplná peronizace nástupišť. Výhledová opatření v železniční dopravě budou zaměřena na racionalizaci a vyšší efektivnost provozu s rozšířením a zkvalitněním nabídkových služeb pro partnery i cestující veřejnost. Jejich realizace bude omezena na stávající plochy při respektování stanoveného ochranného pásma dráhy. Bude upraven přednádražní prostor s kapacitní odstavnou plochou, návazností pěších tras a autobusové dopravy vč. zlepšení vybavenosti pro cestující veřejnost. V souvislosti s využitím prostoru letiště Hradčany pro komerční činnost bude do dalšího rozhodnutí v rámci vyšší správní jednotky územně chráněna trasa vlečky do Hradčan využitelná pro dopravu na její trase potenciálně těžených štěrkopísků, úsek železniční trati ke starému nádraží bude zachován pro zavlečkování napojených ploch pro výrobu. V ochranném pásmu dráhy bude realizována výstavba objektů trvalého bydlení omezeně s ohledem na negativní vlivy (hluk, vibrace) způsobené provozem železniční dopravy (§30 zákona č. 258/2000 Sb.). Obecně, pokud rozvojové záměry budou kolidovat s obvodem nebo ochranným pásmem dráhy, budou dodržována ustanovení zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění a vyhlášky č. 177/1995 Sb. stavební a technický řád drah v platném znění. Musí být zajištěna bezpečnost železničního provozu, provozuschopnost všech drážních zařízení a nesmí dojít ke ztížení jejich údržby a rekonstrukce včetně přístupu k nim.
D1.2
SILNIČNÍ DOPRAVA
Z hlediska dnešních potřeb špatně založená dopravní kostra řešeného území bude komplexně reorganizována jak z hlediska kolize hlavních tahů (II/268, II/270) s městským centrem, tak vedlejších tahů silnic III. třídy východním směrem přes tradiční obytné čtvrti. Dílčí úpravy uvnitř města - obslužné tangenty pod sídlištěm Letná a nad sídlištěm Pod Ralskem zajistí lepší dopravní přístupnost a zklidnění obytných lokalit. Hustá síť cest ve venkovském prostoru zajistí pomocí stanovených prioritních tras prostupnost krajiny a její údržbu. Přeložka silnice II/268 v propojení ulic Okrouhlická a Českolipská bude vedena po západním okraji města v dostatečné vzdálenosti od obytných ploch, dále po mimoúrovňovém vykřížení (podjezd) železniční tratě Liberec – Česká Lípa v jihozápadním souběhu s železniční tratí a vlečkou do Hradčan. Napojení přeložky silnice II/268 na stávající trasu směrem na Mnichovo Hradiště bude řešeno souběhem s trasou stávající silnice II/270 od přejezdu železniční trati v Okrouhlické ulici (později od jejich propojení na výjezdu na Českou Lípu) do Borečku a dále novostavbou komunikační spojky v prostoru letiště Hradčany mezi Borečkem a Ploužnicí na území sousední obce Ralsko. V napojovacích bodech jsou navrhovány okružní křižovatky. Kategorie silnice S 9,5/70. Stávající úsek silnice II/268 od Hradčan bude přeřazen do silnice III.třídy. Lokality: Z58 Přeložka silnice II/270 v propojení Kozinova náměstí a Náměstí Čs. armády na východní okraj centrální městské části povede v trase podél řeky Ploučnice s okružními křižovatkami na Kozinově náměstí, v křižovatce s ulicí Vranovskou a na Náměstí Čs. armády. Tím se uvolní centrální městská část (ulice Malá a Mírová) od veškeré tranzitní dopravy. Kategorie komunikace MS2 13/10,5/50. Lokality: Z6
26
Přeložka silnice II/270 v propojení ulic Žitavská a Českolipská v koridoru územní rezervy na severozápadním okraji města odvede ve výhledu tranzitní dopravu ve směru Liberec – Česká Lípa mimo zastavěné území města s mimoúrovňovým vykřížením železniční tratě Liberec – Česká Lípa v místě současného viaduktu na území sousední obce Pertoltice. V napojovacích bodech jsou navrhovány okružní křižovatky. Lokality: R2 Budou stabilizovány trasy silnic III/2708, III/26829, III/26830 a III/26831 – návrhové kategorie S 6,5/50 nebo S 7,5/60 a napojeny na silnice II. třídy novým jižním propojujícím polookruhem překračujícím nivu Ploučnice v trase podél železniční trati do starého nádraží mimo prostor centra města. Lokality: P18 Za účelem zkvalitnění stávajících tras silnic II. a III. třídy budou nově realizovány plochy dopravní infrastruktury (DS) ve vazbě na plochy smíšené obytné (BS) v ulici Pertoltické a Okrouhlické. Lokality: P2, P14 Obecně při umisťování staveb v blízkosti silnic II. a III.třídy bude respektována Normová kategorizace krajských silnic II. a III. třídy, kterou schválilo Zastupitelstvo LK usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16.03.2004. U hlavních silničních průtahů bude navíc respektován prostor pro umístění potenciálních chodníků a cyklostezek. Bude respektována jasná významová diferenciace komunikací zařazených do ploch veřejných prostranství - komunikací (PK). Městské sběrné komunikace – ulice Žitavská, Lužická, Českolipská, Okrouhlická, Široká a Pražská budou uvolněny od tranzitní dopravy. Kategorie MS2 10/8/50 – MS2 12/8/50. Pomocí ulice Široké a Vranovské bude doplněn městský sběrný okruh s přímým napojením sídliště Pod Ralskem na přeložku II/270. Lokality: P16, Z16 Městské obslužné komunikace v dopravních přístupech k nádraží ČD, k výrobním plochám a obytným souborům Letná, Pod Ralskem a Pražská budou stavebně upravovány do příslušných kategorií min. MO2 9/7/40 s napojením odpovídajících odstavných ploch. Na východním okraji města bude rozsah obytné zástavby vymezen koridory vnějšího obslužného okruhu. Lokality: Z8, Z51, Z53, R9, R1 Budou provedena dílčí propojení městských částí ve výrobní zóně Jih, v přednádražním prostoru, kde Nádražní ulice bude propojena přímo s Českolipskou přes přejezd na severním zhlaví železniční stanice a s obchvatem II/268 novou spojkou přes přejezd železniční trati a vlečky do Hradčan. Lokality: Z19, Z28, Z32, Z35, Z40 Dopravní připojení navržených ploch bude řešeno z místních komunikací, které mají územní předpoklady pro realizaci příslušné normové kategorie případně rekonstrukce, vyvolané jejich zanedbaným stavem spíše než nárůstem kapacit, zajišťující bezproblémové napojení na základní komunikační kostru sídelního útvaru. Tam, kde nové funkční plochy navazují na stávající plochy stejné funkce, je nutno zajistit odpovídající dopravní napojení na veřejné místní komunikace. Místní komunikace se smíšeným provozem budou rozšířeny do lokalit navrhované zástavby s minimálním počtem vjezdů na vyšší komunikační síť a zajistí propojení do volné krajiny. Tento charakter získají i dopravně zklidněné ulice Mírová a Malá tvořící centrální zónu města. Lokality: Z38, Z43, Z48 Postupně budou odstraňovány komunikační závady na silniční síti spočívající v nedostatečném šířkovém, směrovém a výškovém uspořádání, lokálně zúžených profilech, nepřehledných místech, v absenci chodníků a nekompletním dopravním značení.
27
Stávající čerpací stanice pohonných hmot vhodně situované na hlavních přístupech k městu ze severu a jihu budou doplněny na západním okraji blíže centru na souběhu silnic II.třídy. Nadále budou ve městě poskytovány vyšší motoristické služby včetně prodeje nových vozidel. Lokality: P18
D1.3
AUTOBUSOVÁ DOPRAVA
V souvislosti s návrhem komunikačního řešení Mimoně nebudou zásadně korigovány trasy linek autobusové dopravy obsluhujících městské území. V centrální části se pro trasy autobusových linek využije přeložka silnice II/270 i propojení Vranovské ulice a Kozinova náměstí. V případě vedení přímých linek ve vazbě na Českou Lípu budou využity obchvatové úseky silnic II/268 a II/270 s přímým napojením nově umístěného autobusového nádraží. Centrální autobusové nádraží bude přeloženo ze stávající polohy s výjezdem na ulici Českolipskou do prostoru před nádraží ČD ve vazbě na integrovaný systém veřejné dopravy. Současné předimenzované prostorové poměry v počtech výstupních a nástupních stání budou redukovány, přestupní uzel bude doplněn záchytným parkovištěm a příslušným vybavením mimo jiné pro cyklisty. Autobusové zastávky budou řešeny jako kryté s odpovídající vybaveností pro cestující veřejnost – informační systém o aktivitách ve městě a sídlech, mapa, telefon apod. Při hlavních městských sběrných komunikacích se navrhuje vybudování zálivů s přechody pro chodce. Umístění zastávek vně i uvnitř zastavěného území města zůstane z velké míry zachováno.
D1.4
DOPRAVA V KLIDU
V jádrovém městě bude při postupné dostavbě proluk řešen problém parkování bydlících, klientů a pracovníků umístěním předepsaných kapacit na příslušných funkčních plochách. Pro návštěvníky budou vymezeny celkové kapacity 220 stání pro centrální zónu a další v uzlových bodech na veřejných parkovištích vyznačených ve výkresu č.6 - Koordinační výkres grafické části odůvodnění ÚP v uzlových bodech v rámci ploch dopravní infrastruktury - vybavení (DV), ale i ploch smíšených obytných – centrálních (SC) a ploch smíšených komerčních (SK) při dopravním zklidnění stanovených prostorů. Z2 40 stání Z6 20 stání Z17 40 stání Z20 40 stání Z42 60 stání P1 20 stání P4 40 stání P6 20 stání P18 20 stání hřbitov 20 stání Vranov 30 stání Jako nárazová kapacitní záchytná parkoviště budou využity plochy u supermarketů vč. části uvolněného autobusového nádraží. Citelný nedostatek odstavných ploch v zóně vícepodlažní zástavby Pod Ralskem bude možné řešit halovými garážemi zapuštěnými pod terén vnitrobloků, na Letné a Pražské budou potřeby odstavování vozidel dočasně saturované řadovými garážemi nahrazeny obdobným řešením umožňujícím další rozvoj lokalit Veškerá nová výstavba bude řešit příslušnou normovou potřebu odstavných stání na vlastním pozemku. Zástavba rodinných domů v okrajových částech a přilehlých venkovských sídlech vytváří předpoklady pro bezkolizní odstavování vozidel obyvatel, garáže budou součástí objektů nebo samostatné na přilehlých pozemcích. Nové celky řadových garáží nebudou realizovány.
28
D1.5
PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA
Systém hlavních pěších tahů bude mít v zásadě radiální charakter z centra města k jednotlivým funkčním složkám v území - bydlení, výroba, rekreace, nádraží ČD. Hlavní pěší trasy jsou vedeny ulicemi Mírová (nová spojka z náměstí 1. máje do přednádraží), Husova, Okrouhlická, Nádražní, V lukách (nová spojka na Letnou), Panská, Vranovská – Zámecký most. Ulice Mírová mezi náměstími Kozinovým, 1. máje a Čs. armády tvoří pěší osu centrální městské zóny, vytvoření pěší zóny se nepředpokládá. Pěší trasy v příměstském osídlení využijí spojovací funkce místních komunikací nebo budou nadále vedeny v souběhu s průtahy silnic III.třídy, kde je pěší doprava součástí silničního provozu a chodec si musí počínat v souladu s platnými pravidly silničního provozu. Bude posílen význam Vranovské aleje jako pěšího napojení rozvíjejícího se Vranova na město. Červeně značená dálková turistická trasa z České Lípy na Ještěd vedená přes město od nádraží ČD na náměstí 1. máje, přes Zámecký most a Vranovskou alejí na vrchol Ralska bude zatraktivněna dopravním zklidněním uličních úseků, segregací od motorové dopravy. Na navazujících trasách budou jasně identifikována atraktivní místa – Boží hrob se špitálem obnoveným pro kulturní funkci, Křížový vrch s navazující čtvrtí, kostelní věž jako vyhlídkové místo, pískovcové chodby a sklepy za kinem. Účelové cyklistické trasy vycházející ze zpracovaného „Generelu cyklotras a tras bezmotorové dopravy“ budou z hlediska vymezení ploch součástí profilu komunikací, možnost rozšíření profilu těchto komunikací na sousední pozemky je zajištěna požadavkem na zásadní řešení nemotoristické dopravy podél silnic II. a III.třída a sběrných komunikací - např. propojení do Hradčan bude vedeno v souběhu s horkovodem. Pro turistické cyklotrasy, které jsou dosud rovněž často součástí běžného silničního provozu, budou vytvářeny podmínky segregací od silniční dopravy a vhodnými opatřeními zvyšována její bezpečnost z pohledu nového zákona o provozu na pozemních komunikacích. • • • • •
D1.6
Město bude nadále východiskem cykloturistických tras, z nichž nejvyhledávanější jsou: Cyklistická magistrála Ploučnice – Polzen s nově upraveným vedením na zemědělských pozemcích severně města a podél sila a vlečky do Hradčan na JZ okraji města cyklotrasa OB 02 jako součást multifunkčního koridoru Děčín – Česká Lípa – Mimoň – Stráž pod Ralskem vedená směrem na Brennou po navržené cestě přes hřebčín trasa č.241 Petrovice (hraniční přechod se SRN) - Lvová - Stráž pod Ralskem - Mimoň Hvězdov - Mukařov - součást mezinárodní cyklotrasy Zittau – Praha trasa č.3046 Zdislava - Hamr - Mimoň – trasa místního významu Na náměstí 1.máje bude zřízeno turistické a cykloturistické informační a servisní centrum vč. půjčovny a úschovny kol a dalších služeb.
NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU Z DOPRAVY
Stávající zástavba v hlukem ohrožených pásech při průtazích silnic II/268 a II/270 a hlavních městských komunikací bude upravena technickými opatřeními na objektech (výměna oken za trojskla, speciální omítky, clony), architektonickými opatřeními (změna dispozic při modernizaci s orientací ložnic do klidového prostoru) a organizačními opatřeními (omezeními režimu provozu). Na nově navržených plochách pro bydlení zasažených negativními účinky hluku z dopravy budou v následných stupních projektové přípravy (územní studie, regulační plán, DÚR) přednostně uplatněna urbanistická opatření - budou vymezeny dílčí části těchto ploch určené pro neobytné funkce – např. ochrannou zeleň, bude vymezen prostor pro uplatnění technických opatření na ochránění obytné funkce (protihlukové stěny), nebo bude provedeno funkční zónování ploch s orientací obytných budov do klidového prostoru. Přitom bude upřednostňována tvorba urbanizovaného prostoru dotvořením stávajících uličních čar. Podrobné členění ploch bude z tohoto hlediska provedeno u lokalit, které jsou v ÚP určeny k prověření územní studií. Obecně nebude obytná funkce rozvíjena podél komunikací II. třídy včetně možných přeložek.
29
D2
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČ. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Z hlediska technické infrastruktury budou rozvojové plochy komplexně napojeny, bude provedena rekonstrukce zastaralých systémů (vodohospodářských), náprava lokálních nedostatků a doplnění chybějících zařízení ve venkovském prostoru.
D2.1
ENERGETIKA
Základní energetická koncepce řešeného území bude vycházet ze současného stavu a z potřeby minimalizace energetické náročnosti, kterou si území vyžádá, a bude se řídit následujícími pravidly: • V jádrovém sídelním útvaru budou vytvořeny podmínky pro volnou soutěž mezi plynofikací a žádoucím využitím již vybudovaných horkovodů z výtopny Hradčany. • Pro hromadnou bytovou zástavbu, větší smíšené objekty a výrobní areály bude nadále využíván systém centrálního zásobování tepelnou energií v lokalitách přilehlých ke stávajícím horkovodním rozvodům. • Pro drobnější bytovou zástavbu a služby bude využíván plyn v lokalitách s plošnou plynofikací. • Bude dokončena plošná plynofikace v husté zástavbě s alternativní možností zavedení plynu do Vranova. • V lokalitách s rozptýlenou zástavbou bude k vytápění využívána elektrická energie, tepelná čerpadla a biomasa. • Z obnovitelných druhů energie budou zaváděny solární ohřev TUV a tepelná čerpadla s přihlédnutím k poloze objektů a možnostem investora. ELEKTRICKÁ ENERGIE Řešené území bude nadále napájeno na úrovni 35 kV z RZ 110/35 kV Noviny pod Ralskem s možnosti záskoku z RZ 110/35 kV Česká Lípa – Dubice venkovními vedeními. Provozovatelem soustavy je ČEZ-distribuce, a.s. Bude zachován rozvod elektrické energie venkovními linkami na úrovni 35 kV z rozvodny na severu města. Z obchvatu kolem města budou napájeny stožárové trafostanice. Zděné trafostanice v centrální části budou propojeny zemními kabely 35 kV. Stavba nových trafostanic resp. posílení a rekonstrukce stávajících trafostanic se budou odvíjet od žádostí odběratelů na připojení k distribuční soustavě v souladu s Energetickým zákonem č.91/2005 Sb. a prováděcími předpisy. TN1 TN2 TN3 TN4 TN5 TN7 TN8 TN9
Pro pokrytí příkonu rozvojových lokalit budou postaveny následující nové trafostanice: Bytová výstavba a výrobní zóna u nádraží (lokalita Z39) Sportovně-rekreační areál (lokalita Z41) Výrobní zóna (lokalita Z33, Z34) Výrobní zóna (lokalita č.P21) Bytová výstavba na severovýchodě (lokalita Z52, Z55) Vranov Smíšená zóna (lokalita Z27, Z50) Výrobní zóna (lokalita Z54)
Zásobování ostatních lokalit bude zajištěno z rozvodů NN po případném posílení a rekonstrukci stávajících trafostanic. V lokalitě obytné výstavby před nádražím budou provedeny přeložky vrchního vedení 35 kV. Trafostanice T22 bude nově připojena závěsným kabelem 35 kV. Trafostanice TN1 bude propojena nově s trafostanicí T31 zemním kabelem 35 kV. Trafostanice TN3, TN4, budou připojeny z nového venkovního vedení 35 kV. Trafostanice TN7 ve Vranově bude připojena závěsným kabelem 35 kV. Rozmístění trafostanic bude upřesněno v návaznosti na probíhající zástavbu lokalit. Nové TS a přeložky VN vedení budou realizovány jako podmiňující investice příslušné výstavby.
30
TEPELNÁ ENERGIE Z hlediska zásobování teplem bude využívána kapacita distribučního horkovodního dvoutrubkového systému 130/70°C – PN16 centrálního zásobování teplem hlavně pro hromadnou bytovou zástavbu, koncentrovanou smíšenou zástavbu a větší odběratele tepla v lokalitách přilehlých ke stávajícím rozvodům. Horkovodní tepelný napáječ 2x DN 350 je vyveden z výtopny v Hradčanech. Konečným spotřebitelům bude teplo předáváno z horkovodu pomocí objektových předávacích stanic. Pro menší odběratele bude základním palivem pro vytápění zemní plyn. V okrajových částech s rozptýlenou zástavbou bude k vytápění využívána elektrická energie, tepelná čerpadla a biomasa. PLYNÁRENSTVÍ Mimoň bude nadále zásobována zemním plynem z VTL/STL regulační stanice s výkonem 5000 m3/hod s VTL přípojkou DN 150 na dálkový plynovod Hospozín – Liberec. V centrální části bude dokončena plošná plynofikace, nově bude STL zaveden do Vranova.
D2.2
SPOJE TELEKOMUNIKACE
Mimoň zůstane napojena na dálkový optický telefonní kabel Mimoň – Brniště – Stráž pod Ralskem a na dálkový optický telefonní kabel Česká Lípa – Mimoň – Doksy – Česká Lípa. RADIOKOMUNIKACE České Radiokomunikace provozují v území TV převaděč Mimoň (14°45´41", 50°40´19"). V řešeném území se vyskytují základové stanice a MW spoje, které provozují společnosti Telefónica O2 Czech republic, T-mobile Czech Republic a Vodafone Czech Republic.
D2.3
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Zásobování obyvatel, průmyslu a občanského vybavení pitnou vodou bude v řešeném území nadále realizováno z veřejného vodovodu, jehož hlavním provozovaným zdrojem bude vrt Mi-6. Záložním zdrojem bude vrt Mi-3. MIMOŇ Tab.1:
Vodní zdroje
Vodní Charakter Vydatnost zdroj zdroje Q= l/s
Povolení odběru (nakládání s vodami)
Ze dne platnost
Povolené množství Qmax l/s
m3/d
m3/rok
22,0
1900
480000
0,3
36,0
5500
OkÚ RŽP Česká Lípa čj.3320/01-231.2 OkÚ RŽP Česká Lípa čj.RŽP 8269/01-231.2
6.6.2001 31.12.2010 28.11.2001 31.12.2008
Neznámá
Není vydáno
-
-
-
-
Neuvedena
OkÚ RŽP Česká Lípa čj.RŽP 8223/01-231.2
-
0,3
16,0
5.500
Mi-6
Vrt
22,0
Mi-3
Vrt
16-20,0
Sev-3
Vrt
Sev-2
Vrt
Poznámka bude využíván záložní, zatím nevyužíván nebude využíván nebude využíván
Zásobení Mimoně pitnou vodou bude dle závěrů PRVKÚK a koncepce provozovatele a vlastníka vodovodu prováděno ze zdroje Mi-6 s ponecháním záložního zdroje Mi-3. K vodnímu zdroji Mi-3 bude prodlouženo povolení k odběru, jehož platnost končí 31.12.2008. K akumulaci bude sloužit stávající zemní vodojem VDJ Vranov-Mimoň 2x1000 m3, jenž bude plněn čerpáním vody ze zdroje Mi-6. Pro hlavní řešené území zůstane zachován sytém tlakových pásem. Stávající zdroje Sev-2, Sev-3 (S2,S3) budou včetně ochranných pásem zrušeny. V případě extrémního nárůstu potřeby vody nad vydatnost stávajících zdrojů (pro rozvojové potřeby ÚP stávající zdroje vydatností postačují) budou vyhledány nové vodní zdroje zaručující dostatečnou kvalitu a potřebnou vydatnost.
31
Budou rekonstruovány stávající z 50% dosluhující řady z LT50, LT60, LT70, azbestocementové řady, ocelové řady a nevyhovující profily LT80 a ostatní řady starší více jak 50 let převážně na TLT. V okrajových částech města nebo kde je již část vodovodní sítě z PVC a PE, se použije PE. K rozvojovým lokalitám bude vodovodní síť rozšířena z PE90 a z TLT80 a větších dimenzí dle potřeb lokality. VRANOV Zásobení části Vranov bude z vodovodu Mimoň. Při rozšiřování nové zástavby severním směrem bude vybudována posilovací automatická tlaková stanice, která bude zvyšovat tlak pro území nad kótou 356,13 m n.m. na minimální hydrodynamický tlak 0,20 MPa. Vodovodní síť bude po dostavbě lokalit dokončena jako z části zokruhovaná a z části větvená. Jako významný zásah do vodovodních řadů bude provedena přeložka výtlačného řadu OC250 do nově navržené místní komunikace. Případné další přeložky zásobních řadů (např. LT300 v lokalitě č.Z59) vyvolané snahou o lepší zastavitelnost ploch budou řešeny jako investice majitelů pozemků. Budou rekonstruovány dosloužilé vodovodní řady. Vlastník a provozovatel vodovodu zpracuje studii opětovného využití neprovozovaného vodojemu VDJ Vranov 30 m3, kde může přímým čerpáním a gravitačním rozvodem snížit energetickou náročnost provozu navrhované posilovací automatické tlakové stanice. SRNÍ POTOK Koncepce zásobení části Srní Potok pitnou vodou bude beze změn. Vodovodní síť bude rozšířena k rozvojové lokalitě pro výstavbu RD z potrubí z PE90. PLOUŽNICE Koncepce zásobení části Mimoň 6 – Ploužnice pitnou vodou bude beze změn. Pro novou výstavbu se provede rozšíření stávajícího vodovodního řadu potrubím PE90. Na tento vodovod se napojí i nově navrhovaná rozvojová plocha lesního závodu MITOP (lokalita 54). ODKANALIZOVÁNÍ MIMOŇ Mimoň bude dle změny PRVKÚK odkanalizována na rekonstruovanou ČOV Hradčany. Stávající ČOV Mimoň skládající se z hrubého předčištění a stabilizačních rybníků bude vyřazena z provozu. K čerpání splaškových odpadních vod z Mimoně na ČOV Hradčany bude využita stávající rekonstruovaná ČSOV Mimoň-1. Výtlaky 2xPVC225 vedené do stávajícího hrubého předčištění budou prodlouženy výtlačným potrubím 2xDN200 až do ČOV Hradčany. Okrajové dosud neodkanalizované části města a navrhované rozvojové lokality budou odkanalizovány rozšířením stávajícího stokového systému. Rozšíření bude provedeno jako gravitační splašková kanalizace oddílné stokové soustavy dle potřeby doplněná v místech terénních zlomů výtlaky s čerpacími stanicemi. Na stávajícím stokovém systému budou provedeny rekonstrukce částí dosluhujících úseků kanalizace s minimalizací nátoku dešťových vod. Dostavba, rozšíření i rekonstrukce kanalizace budou řešeny realizací nové oddílné gravitační splaškové kanalizace stokami z kameninových trub DN300, 400, 500 a dále dle individuálního posouzení. Do prodlužované kanalizace v Mimoni v ulici Pertoltická a dále na ČOV Hradčany rekonstruovanou na 9 000 EO budou napojeny splaškové odpadní vody z projektované skupinové kanalizace z obcí Pertoltice, Velký Grunov, Brniště, Hlemýždí a Jáchymov. K tomuto kroku bude nutné nejprve investorem zajistit souhlas vlastníka a provozovatele kanalizace v Mimoni a vlastníka a provozovatele ČOV Hradčany.
32
Dešťové vody budou zasakovány v zasakovacích systémech na pozemcích vlastníků. v případě nemožnosti zásaku budou řešeny stoky oddílné gravitační dešťové kanalizace se zaústěním do přilehlých vodotečí. Zasakovány a do vodotečí svedeny budou pouze dešťové vody splňující platnou legislativu k takovému nakládání. V místech parkovacích ploch budou vybudovány odlučovače ropných látek. Do doby výstavby nové kanalizace budou v neodkanalizovaných částech města zlepšeny hodnoty na výtoku ze stávajících individuálních čistících zařízení. Toho bude dosaženo kontrolou stávajícího způsobu provozování jednotlivých individuálních čistících zařízení, nápravu vodotěsnosti žump, odběrem vzorků na odtoku z domovních ČOV a septiků a jejich doplněním dočišťovacími filtry a zaslepením nepovolených přípojek dle platné legislativy. VRANOV Část Vranov bude odkanalizována do kanalizačního systému města Mimoně. S ohledem na rozvoj sídla, (ne)přítomnost recipientu a konfiguraci terénu bude ve Vranově vybudována gravitační oddílná splašková kanalizace se stokami převážně z KT300. Odlehlé části budou do stok dočerpávány tlakovou kanalizací s veřejnými čerpacími stanicemi. Napojení do stokového systému Mimoně bude vedeno podél příjezdové silnice III.třídy. Po znivelování terénu a hloubky stávající kanalizace v Mimoni bude rozhodnuto o případném dokombinování této stoky s tlakovým systémem. Dešťové vody budou zasakovány v zasakovacích systémech na pozemcích vlastníků. V případě nemožnosti zásaku bude rozšířena stávající dešťová kanalizace ukončená v místní nádrži. Zasakovány a do vodotečí svedeny budou pouze dešťové vody splňující platnou legislativu k takovémuto nakládání. V místech parkovišť budou vybudovány odlučovače ropných látek. SRNÍ POTOK V Srním Potoce nebude realizován kanalizační systém. Likvidace splaškových odpadních vod bude řešena individuálním způsobem a to buď v žumpách, domovních ČOV či septicích s dočištěním a následným zásakem do horninového prostředí nebo s vypouštěním do přilehlé vodoteče a to v limitech dle platné legislativy. PLOUŽNICE Koncepce odkanalizování části Mimoň 6 – Ploužnice bude beze změn. Do stávajícího stokového systému se připojí nově navrhovaná zástavba prodloužením stávajícího stokového systému potrubím PVC250. Do kanalizace v Ploužnici se napojí i stávající Lesní závod MITOP včetně nově navrhovaná lokalita pro jeho rozvoj. VODÁRENSKÁ OCHRANNÁ PÁSMA V řešeném území budou respektována omezení činností z hlediska ochrany podzemních vod – celé řešené území je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Severočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb., celé řešené území je situováno v ochranném pásmu II. stupně vnější vodních zdrojů pro veřejné zásobování. V území budou provozovány dva zdroje pitné vody s vyhlášenými ochrannými pásmy – Mi-3, Mi-6. Zdroj Mi-6 bude nadále plnit funkci zásobení veřejných vodovodů pitnou vodou. Vrt Mi-3 bude záložní. Rozsah ochranných pásem je zakreslen v grafické části dokumentace. Vodní zdroje Sev2 a Sev3 (S2, S3) nejsou a nebudou využívány. Tab.2: OP vodních zdrojů Vodní zdroj Druh zdroje Mi-3
Vrt- hl.83,8 m
Mi-6
Vrt- hl.88,0 m
Sev 2, Sev 3 Vrty
Vyhlášení OP Vod.4549-403/02//5 (ONV OVLHZ Česká Lípa)
Ze dne 15.11.1972
Poznámky I.+II.st.vnitřní+ vnější – platné
VLHZ 805/84-232 (OkÚ OŽP Česká Lípa)
27.4.1984
I.+II.st.vnitřní+ vnější – platné
VLHZ 805/84-232 (OkÚ OŽP Česká Lípa)
27.4.1984
I.+II.st.vnitřní+ vnější – platné
Vyhlášeno, zdroj bude jako záloha Vyhlášeno, zdroj bude provozován a využíván OP bude zrušeno
33
D2.4
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Veškeré zachovávané i nově navržené aktivity upraví nakládání s odpady dle zákona č.185/2001 Sb. o odpadech a změn některých souvisejících zákonů, v platném znění a místních předpisů ze zákona o odpadech vyplývajících. Jedná se o Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Mimoň, který je stanoven obecně závaznou vyhláškou Vyhláškou č. 2/2008 O stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Mimoň) a Plánem odpadového hospodářství města Mimoň. ODPADY MĚSTA MIMOŇ Zneškodňování odpadů, jichž je město Mimoň původcem bude nadále zajišťovat pověřená firma, která má povolení nakládat s ostatními i nebezpečnými odpady, pomocí sběrného dvoru, který bude zařízen na odpady obou kategorií i pro sběr tříděného nebezpečného odpadu ve výrobním areálu u sila. Z komunálního odpadu se nadále budou separovat sklo, plasty, papír a nebezpečný odpad. Síť 24 stanovišť sběrných míst s kontejnery na tříděný odpad, zvlášť na papír, plasty, sklo a komunální odpad bude nadále zahušťována. 2x ročně bude nadále vyhlašován svoz nebezpečných odpadů z určených míst, předem ohlášených místně zvyklým způsobem. 2x ročně bude nadále vyhlašován svoz objemných odpadů z určených míst, předem ohlášených místně zvyklým způsobem. Vyřazené léky budou nadále odevzdávány ve všech provozovaných lékárnách. Odpad ze zeleně bude nadále kompostován v kompostárně VIA s.r.o v areálu ČOV na vlastních pozemcích. Ostatní odpady bude pro obec zneškodňovat pověřená firma odvozem na skládku Svébořice na území sousední obce Ralsko nebo do spalovny Liberec. Sklo a plasty budou předávány k dalšímu využití různým zpracovatelům mimo řešené území. Kovový odpad a kabely bude přebírat pověřená firma pomocí sběrného dvora v ulici u Hřebčína v Mimoni, která bude tyto odpady využívat jako druhotné suroviny nebo předávat k dalšímu využití či zneškodnění. Nebezpečné odpady budou odváženy a předávány k dalšímu využití či zneškodnění oprávněným osobám a firmám sídlícím mimo řešené území. ODPADY JINÝCH PŮVODCŮ Odpady od jiných původců (nebezpečné i ostatní) budou přebírat firmy oprávněné k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady a s výjimkou kovových odpadů, kabelů a akumulátorů a budou je předávat oprávněným osobám či firmám sídlícím mimo řešené území k dalšímu využití nebo zneškodnění. SKLÁDKY ODPADŮ Na území města Mimoň nebude povolena žádná nová skládka odpadů, starší skládky byly rekultivovány na náklady města Mimoň a budou nadále monitorovány. Bude zmapován stávající stav černých skládek, které nadále vznikají díky nekázni občanů, i když rozmístění dostatečného množství kontejnerů a popelnic jejich vznik omezuje. Odstraňování černých skládek, jejichž výskyt město zjišťuje vlastním šetřením a prostřednictvím ohlášení občanů, bude řešeno v rámci rozpočtu města.
34
D3
OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
Jednotlivá zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury budou lokalizována na plochách občanského vybavení (OV, OS), smíšených (SK) i plochách pro bydlení (BČ, BS, BV) v souladu s požadavky města.
D3.1
ŠKOLSTVÍ MATEŘSKÉ ŠKOLKY
V řešeném území bude město podle aktuálních potřeb provozovat mateřské školky organizačně přičleněné ke dvěma ZŠ – MŠ Eliášova k ZŠ Pod Ralskem a MŠ Komenského a MŠ Nádražní k ZŠ Mírová. Na plochách bydlení čistého (BČ) a plochách smíšených obytných (BS, BV) mohou být i jinými subjekty zřizována další předškolní zařízení – závodní MŠ, mikrojesle,... ZÁKLADNÍ ŠKOLY V řešeném území bude město provozovat dvě úplné ZŠ a jednu zvláštní školu sloužící jako spádové školy pro další obce. Školy budou řešit specifické problémy, jako je vysoký podíl romských žáků, vysoký podíl dojíždějících žáků z jiných obcí, ohrožení záměrem obce Ralsko na vybudování vlastní úplné ZŠ, existence osmiletého gymnázia, působení Domu dětí a mládeže v objektu zvláštní školy, doplnění sportovních ploch pro ZŠ Mírová i ZŠ Pod Ralskem, optimalizaci vazby na dojíždějící žáky. Je navržen plošný rozvoj na sídlišti Letná. Lokality: P10 GYMNÁZIUM Osmileté gymnázium bude využívat budovu někdejší „ruské školy“ na Letné a bude v konkurenci se záměry sousedních měst usilovat o využití rezervy na zvýšení počtu studentů, které vyplývají jak z koncepce MŠMT, tak z reálného demografického vývoje obyvatel ve spádovém nebo atrakčním obvodu Mimoně. Gymnázium v Mimoni bude sehrávat velmi pozitivní a důležitou roli jako součást systému překonávání a zlepšování nižší míry vzdělanosti obyvatel tohoto regionu i tím, že vedle denního studia bude začleněno do sítě zařízení celoživotního vzdělávání Libereckého kraje Za tímto účelem má navržen plošný rozvoj. Lokality: Z9 DALŠÍ ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ V městě budou dále působit Základní umělecká škola (ZUŠ) v Mírové ulici a Dům dětí a mládeže na Letné (DDM – Vážka), rezervy ve fyzickém naplnění stávajících školních areálů dávají dobré materiální předpoklady pro řešení absence odborného a učňovského školství ve městě.
D3.2
ZDRAVOTNICTVÍ
V oblasti zdravotní péče bude městu sloužit především Zdravotní středisko v Nádražní ulici poskytující základní lékařskou péči obyvatelům města a také okolních spádových obcí zhruba pro 11 tisíc trvale bydlících obyvatel, dvě lékárny, pracoviště rehabilitace a organizace Sociální služby města Mimoň provádějící zdravotnické služby na základě indikace lékaře. Zdravotnická zařízení, zvláště záchranná lékařská služba a pohotovost, nemocniční péče, a ambulantní péče, které jsou předmětem nespokojenosti obyvatel, budou řešeny v rámci ploch smíšených obytných – centrálních (SC), jednotlivé ordinace mohou vznikat rovněž v plochách pro bydlení (BČ, BS, BV).
D3.3
SOCIÁLNÍ PÉČE
Domov důchodců (DD) umístěný v Pražské ulici v objektu bývalé Nemocnice má i po snížení současné plně vytížené kapacity 70 lůžek v důsledku rekonstrukce rozvojové možnosti na vlastním pozemku. Další potřeby budou řešeny rozšířením kapacit terénní pečovatelské služby a domů s pečovatelskou službou (DPS).
35
Poptávka po bydlení v DPS přesahuje nabídku a bude řešena dalšími projekty, které budou umisťovány na stávající i navržené plochy pro bydlení (BČ, BS, BV) stejně jako případné rozšiřování kapacity ubytoven města i Mimoňské komunální, azylových bytů a sociálních bytů (např. pro neplatiče). Obdobně mohou být na plochách smíšených obytných zakládány další chráněné dílny pro zdravotně postižené občany.
D3.4
KULTURA
Druhová nabídka vybavení v oblasti kulturně-společenské bude zahrnovat stálé kino umístěné v tzv. Domu kultury Ralsko, areál Letního kina polyfunkčně využívaný, několik sálů na tanec, Městskou knihovnu s připojením na internet Svébořická ulici, Infocentrum Mimoň v budově Mimoňské komunální a.s. v Mírové ulici. Vznik nových zařízení tohoto druhu na neziskovém či tržním základě (např. zřízení Multikulturního centra) umožní plochy smíšené obytné – centrální (SC).
D3.5
SPRÁVA
Mimoň bude nadále sídlem matriky, stavebního úřadu, úřadu práce, finančního úřadu, pošty, policie ČR i Městské policie, několika bankovních ústavů. Pro využití potenciálu obce III.stupně (ORP) budou využity plochy smíšené obytné – centrální (SC), které umožní vznik nových zařízení tohoto druhu na neziskovém i tržním základě.
D3.6
SPORT A REKREACE
Ploučnice bude vzhledem k vysokému stupni ekologické ochrany okrajově využívána pro sportovní i rekreační vodácké aktivity. Bude prověřen záměr na vybudování tréninkového kanálu. Budou územně stabilizovány dvě plochy pro vodáckou základnu - v záplavové části dobře založeného rekreačního areálu s koupalištěm na sídlišti Pod Ralskem, který bude rozšířen na úkor sousedních funkcí a doplněn o další aktivity (plavecký bazén), a pod Poštovním mostem, kde jsou záplavou nezasažené části určeny rovněž pro možnou výstavbu plaveckého bazénu. Lokality: Z22, P8 Nadále nebude sledována výstavba rekreační vodní plochy na Panenském potoce ani využití bývalého kalového rybníku pod Letnou. V nivě Ploučnice bude založena nová vodní nádrž ČRS s extenzivním chovem ryb a převažující mimoprodukční funkcí. Lokality: N3 Sportovní areál TJ Jiskra Mimoň pod sídlištěm Letná bude po realizaci sportovní haly na házenou a rozšíření fotbalového hřiště dále rozšířen na úkor přilehlých znehodnocených ploch rekreačních zahrádek a bezbariérově propojen díky přeložce komunikace tak, aby se jeho rozvojové aktivity netlačily do navazujícího prostoru chráněné nivy Ploučnice s cílem vytvoření komplexního sportovního areálu v Mimoni. Lokality: P9, P10 Drobné plochy pro sportovně rekreační aktivity budou standardně stabilizovány v rámci ploch pro bydlení, hřiště v přednádraží bude nadále vyčleněno jako plocha občanského vybavení – sportu a tělovýchovy (OS) s ohledem na specifickou polohu v blízkosti škol, zástavby centra a vilové čtvrti ale i parkových ploch, která umožňuje vytvoření skateparku při poučení z negativních zkušeností jeho provozování na Letné. Sportovní areál ZŠ a MŠ Pod Ralskem bude v rámci programu „Sport pro všechny“ doplněn o další sportoviště, pavilony pro druhou tělocvičnu a dílny na jeho dosud nevyužívaných plochách a otevřen využití obyvatelům sídliště.
36
D4
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
Pozemky veřejných prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu podle §34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích budou tvořeny plochami veřejných prostranství – komunikací (PK) a plochami veřejných prostranství – zeleně (PZ). Tyto plochy budou tvořit v jádrovém sídelním útvaru i v příměstských sídlech souvislou kostru veřejných prostranství a budou splňovat požadavky § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Za tímto účelem budou nově realizovány plochy veřejných prostranství ve vazbě na plochy smíšené obytné – centrální (SC) v historickém centru, plochy smíšené komerční v ulici Slovany a plochy smíšené obytné (BS) v ulici Pertoltické, Ralské, u nádraží a v ulici Smetanově. Lokality: Z1, Z2, Z18, Z50, Z52, Z57, P1, P14 Samostatně budou plochy veřejných prostranství - komunikací (PK) realizovány jako cykloturistická magistrála podél Ploučnice, další samostatné pěší a cyklistické trasy, městské obslužné tangenty tvořící městský okruh a další městské uliční prostory). Tyto lokality veřejných prostranství vzhledem k jejich charakteru jsou zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Lokality: Z4, Z5, Z8, Z16, Z19, Z23, Z28, Z32, Z43, Z48, Z51, Z53, Z69, P7, P11, P16, R9, R11 Dále budou samostatně realizovány plochy veřejných prostranství - zeleně (PZ) jako protipovodňové poldry na soutoku Ploučnice a Panenského potoka, pásy ochranné zeleně podél železniční trati do starého nádraží u sídliště Pražská a park na sídlišti Ralsko. Lokality: N1, N2, N6, N7, N8
D5
ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY
Pro správní území města Mimoň není definováno žádné omezení, vyplývající z obecných právních předpisů nebo z pravomocných správních rozhodnutí na úseku civilní ochrany. Budou respektovány požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu a ochrany obyvatelstva dle zákona č.239/2000 Sb., vyhlášky MV č.380/2002 Sb. a předpisů CO-1-9 a CO-1-21. OCHRANA PŘED PRŮCHODEM PRŮLOMOVÉ VLNY VZNIKLÉ ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ Stavebními úpravami budou ochráněna místa, stavby a objekty přilehlé k toku ohrožená povodní vyjmenovaná v P+R. V souvislosti s výstavbou přeložky silnice II/270 budou asanovány nejohroženější prostory na soutoku Ploučnice a Panenského potoka. Lokality: N7,N8) Zvýšená pozornost bude věnována místům s omezenou průtočností, mostním profilům, místům pro vznik ledových barier apod., která mohou ovlivnit průběh povodně. Pěší můstek přes Panenský potok v ulici V Lukách bude asanován. Město bude respektovat údaje z vlastní limnigrafické stanice v říčním km 74,594 Ploučnice, plány pomoci od jednotlivých orgánů a organizací včetně technického zajištění prací, zpracovaný Povodňový plán a pro případ III. stupně povodňové aktivity připravený plán ochrany a evakuace obyvatel z ohrožených území po nezbytně nutnou dobu a ochrana majetku. Není nutná zvláštní ochrana řešeného území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ Charakter navržených ploch výroby a skladování nevyvolává potřebu stanovení havarijních zón ani stanovení míst pro vyvezení nebezpečných látek mimo zastavěná území obce. Staré zátěže vzniklé působením cizích i domácích vojsk v území budou nadále postupně likvidovány stejně jako negativní vlivy živočišné velkovýroby na JZ okraji řešeného území.
37
Hustě zastavěné uliční partie, zvláště v Okrouhlické ulici, kde je nebezpečí přenosu požáru mezi jednotlivými chátrajícími objekty a zároveň zaznamenána nestabilita území budou podrobeny přestavbě. Lokalita: P2 Reorganizovaná dopravní kostra odstraní průjezd kamionů s nebezpečným nákladem po úzkých komunikacích s hustou jednostrannou ale i oboustrannou zástavbou bytových domů. Pro činnosti v objektech a na venkovním prostranství budou respektovány podmínky Obecně závazné vyhlášky č. 1/2006 Kterou se vydává požární řád a stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob a stanoví další případy, kdy právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují požární hlídky. UKRYTÍ OBYVATELSTVA V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Bude novelizován Plán ukrytí obyvatel města, podle kterého jsou vytipovány sklepní úkryty v domech, do kterých se sejdou okolní obyvatelé, kteří tuto možnost nemají. Jedná se o úkryty improvizované – IÚ, které svépomocně mohou být upravovány podle Metodické příručky MV-Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR – HZS. V řešeném území nejsou žádné stálé úkryty CO. S novou výstavbou se nepočítá. Vzhledem k rozvoji obytné zástavby budou pro předpokládaný nárůst obyvatelstva města jako úkrytové prostory využity nové halové garáže v odpovídajících doběhových vzdálenostech cca 300 m nebo 5 minut chůze zakreslené ve výkresu č.6 – Koordinační výkres grafické části odůvodnění ÚP. EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ Charakter řešeného území, průmyslový potenciál a velikost osídlení nedává předpoklad pro plošnou hromadnou katastrofu, která by si vyžádala okamžité zajištění a soustředění velkého množství evakuovaných osob. V případě naléhavé potřeby budou krátkodobé evakuaci osob postižených mimořádnou událostí využity objekty ve správě města – ZŠ Ralsko, Zvláštní škola Letná, ZŠ Mírová a Komenského, gymnázium Letná s kapacitou 100 až 500 míst. Zdravotní zabezpečení zajistí obvodní lékaři. Záchranou službu zajistí nemocnice v České Lípě. SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CO A HUMANITÁRNÍ POMOCI Stávající sklad CO, který je umístěn v místní požární zbrojnici, bude zrušen a nový nebude zřizován. Podle nové celostátní organizace budou prostředky CO prostřednictvím HZS, územního odboru, dodávány z centrálního skladu podle vzniklé potřeby města. Se zřízením humanitární základny se v řešeném území nepočítá. V případě potřeby si starosta vyžádá dodání potřebné pomoci prostřednictvím KOPIS – Krajské operační a informační středisko HZS. VYVEZENÍ A USKLADNĚNÍ NEBEZPEČNÝCH ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ OBCE
LÁTEK
MIMO
SOUČASNĚ
Převládající využití území je neslučitelné s jakoukoliv průmyslovou činností ohrožující životní prostředí. Stávající průmyslové podniky svým zaměřením nezpůsobují podstatné narušování životního prostředí. Nebudou vyváženy žádné nebezpečné látky mimo území obce. ZÁCHRANNÉ, LIKVIDAČNÍ A OBNOVOVACÍ PRÁCE PRO ODSTRANĚNÍ NEBO SNÍŽENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ KONTAMINACE, VZNIKLÝCH PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Při mimořádné události se bude postupovat přiměřeně podle zákona č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému, koordinovaný postup složek bude zajišťovat HZS při respektování podmínek Obecně závazné vyhlášky č. 1/2006 Kterou se vydává požární řád a stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob a stanoví další případy, kdy právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují požární hlídky.
38
Z územního hlediska bude nutno zachovat zdroje požární vody – hydrantová síť městských vodovodů s možností zvýšení počtu s použitelnou vydatností 2700 m3, řeka Ploučnice s místy odběru u parkoviště v Malé ulici a u mostu v Srním potoce, Panenský potok s místem odběru u autobusového nádraží a koupaliště využitelné jen sezónně. OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ V řešeném území nebudou skladovány ohrožující nebezpečné látky a není proto nutné řešit ochranu před jejich vlivy. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU A ELEKTRICKOU ENERGIÍ Místní zokruhovaná vodovodní síť bude nadále zásobovaná z vrtaných samostatných vodních zdrojů s dostatečnou vydatností i akumulací ve vodojemech. Totální výpadek v zásobování vodou je nepravděpodobný. Dílčí poruchy na zařízení budou řešeny přepínáním a místní uzávěrou případně cisternou na rozvoz vody. Centrální čistírna odpadních vod v jihozápadní části obce bude přepojena jižním směrem na ČOV Hradčany. Rozvodna elektrické energie v místní části Kozly má možnost přepojení na rozvodnu Noviny pod Ralskem. Rozvody jsou sloupové v místě zástavby kabelové. Nouzové zásobování bude řešeno provozním řádem správce sítě.
39
E
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
E1
CELKOVÁ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
Pro stanovení rámcových zásad využívání krajiny se vymezují jednotlivé zóny základního krajinného prostorového uspořádání s odstupňovanou intenzitou ochrany krajinného rázu (viz kapitola E2, podrobná grafická lokalizace – viz příslušná mapová příloha). Pro vymezení zón základního krajinného prostorového uspořádání slouží dílčí podrobnější jednotky geoekologické typizace krajiny (dle metodiky MŽP Typologie české krajiny, Löw a spol. – blíže viz část Odůvodnění, kapitola C): zóna přírodní smíšená produkční urbanizovaná
plochy krajinných typů dle geoekologické typizace krajiny a dle místních podmínek C+ plochy tvořící krajinu relativně přírodní, zvýšených krajinářských hodnot C plochy tvořící krajinu relativně přírodní, základních krajinářských hodnot B- plochy tvořící harmonickou krajinu, snížených krajinářských hodnot B plochy tvořící harmonickou krajinu, základních krajinářských hodnot C- plochy tvořící krajinu relativně přírodní, snížených krajinářských hodnot A plochy tvořící krajinu plně antropogenizovanou, základních krajinářských hodnot A- plochy tvořící krajinu plně antropogenizovanou, snížených krajinářských hodnot
Vymezují se základní krajinné typy (dle metodiky MŽP „Typologie české krajiny – Löw a spol., s.r.o., Brno“) – z hlediska členění krajiny na základě syntézy jejího historického vývoje a dle diferenciace vlastností přírodních, socioekonomických a kulturních, s výsledkem stanovení jejich hodnoty, resp. vzácnosti (blíže viz část Odůvodnění, kapitola C, grafická lokalizace viz příslušná mapová příloha): • Krajinný typ unikátní: 5M19 (v řešeném území je tvořen jeho okrajem) • Krajinné typy tzv. běžné: 5M2, 5M5 Pozn.:
z kódu krajinného typu vyplývá, že řešené území je dle způsobů využití tvořeno krajinou lesozemědělskou (M), bližší charakteristiky krajiny řešeného území – viz předchozí stupeň ÚP.
Z hlediska ochrany krajinného obrazu a prostorových vztahů se obecně navrhuje neumísťovat dominantní technické prvky a jiné objekty v pohledově výrazných horizontech, hřbetech a vrších, v lesních porostech uvážlivé zasahování obnovnými prvky. Neumísťovat prvky, které naruší charakteristické vztahy, měřítko, funkci a využití pohledově exponovaných prostorů. Navrhuje se důsledně chránit luční enklávy a zejména nivy vodotečí, avšak v postupující ruderalizaci je nutno započít s aktivní údržbou zejména travních porostů, v redukcí sukcesích jevů (nálety dřevin a křovin…). Chránit členitost okrajů lesních porostů vč. lučních enkláv a zajišťovat jejich údržbu.
E2
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ A ZMĚNY PLOCH KRAJINY
E2.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU DLE JEDNOTEK KRAJINNÉHO USPOŘÁDÁNÍ Z hlediska využívání krajiny a pro stanovení zásad a podmínek jejího využívání jsou vymezeny zóny základního krajinného prostorového uspořádání (viz výše kapitola E1, charakteristiky viz část Odůvodnění kapitola C, grafické znázornění viz příslušná mapová příloha) s odstupňovanou ochranou krajinného rázu: TYP KRAJINY PŘÍRODNÍ činnosti přípustné
činnosti podmínečně přípustné
veškeré činnosti vedoucí k udržení a zlepšení stavu a podmínek udržitelného rozvoje, přírodovědecké aktivity a výzkum, činnosti dle stanovených podmínek orgánů ochrany přírody
činnosti asanačního charakteru (zejména v uvedených subkategoriích lesů dle LHP), dle podmínek ochrany přírody a krajiny
činnosti nepřípustné urbanizace všeho druhu, veškeré činnosti v rozporu s ochrannými s podmínkami orgánů ochrany přírody a narušující podmínky udržitelného rozvoje
40
TYP KRAJINY SMÍŠENÉ činnosti přípustné činnosti hospodaření využívající půdní fond v harmonii s ostatními funkcemi, vědecké a výchovné aktivity přírodní, zemědělské, lesní, vodní hospodaření, rekreace a cestovní ruch, činnosti nenarušující podmínky udržitelného rozvoje
činnosti podmínečně přípustné
činnosti nepřípustné
účelová urbanizace vedoucí k zajištění určující funkce
činnosti vedoucí k výraznému omezení určujících funkcí a krajinných hodnot a narušující podmínky udržitelného rozvoje
TYP KRAJINY PRODUKČNÍ činnosti přípustné zemědělské hospodaření využívající půdní fond, činnosti v souladu se zásadami udržitelného rozvoje
činnosti podmínečně přípustné
činnosti nepřípustné intenzivní urbanizace v rozporu s oborovými a legislativními předpisy
TYP KRAJINY URBANIZOVANÉ činnosti přípustné činnosti podmínečně přípustné činnosti nepřípustné činnosti dané s ohledem na ostatní limitující skutečnosti vyplývající ze zákonných ustanovení
Dle zásad ochrany krajinného rázu („Hodnocení a ochrana krajinného rázu – Lőw a spol.“) je jeho ochrana obecně diferencovaná dle jednotlivých geoekologických krajinných typů (viz část Odůvodnění, kapitola C) tvořících vymezené zóny krajinného uspořádání: TYP KRAJINY PŘÍRODNÍ krajinný ráz determinovaný přírodními podmínkami (esteticky i méně přitažlivý), až výjimečně dochovaný a zasluhující prioritní ochranu zájmy ochrany přírody: územně rozptýlené, diferencované, mimořádně naléhavé, soustředěné zde zejména v EVL a v územích obecné ochrany přírody (VKP) zájmy ochrany krajiny: výrazné, mimořádně naléhavé, plošná ochrana rázu v úrovni přírodního parku
• • •
TYP KRAJINY SMÍŠENÉ dochovaný krajinný ráz se škálou výrazných znaků, prioritní je ochrana zbytků a znaků krajinného rázu v typických či jedinečných lokalitách, rekultivace vegetačního krytu v narušených částech zájmy ochrany přírody: místy naléhavé, nesoustředěné a územně rozptýlené, spíše omezené zájmy ochrany krajiny: odvisí od širších vztahů (zvýšené v zázemí města v krajinářsky nejhodnotnějších částech), mimořádně naléhavé až plošná obnova (rekonstrukce) narušených částí, nová výstavba s požadovanou minimální úrovní kulturních památek budoucnosti
•
• •
TYP KRAJINY PRODUKČNÍ nové záměry nejsou z hlediska ochrany krajinného rázu omezovány zájmy ochrany přírody: nejsou zájmy ochrany krajiny: minimální, značná volnost pro nové záměry v rámci dalších legislativních podmínek (ochrana ZPF)
• • •
•
TYP KRAJINY URBANIZOVANÉ prioritou jsou rekultivace a tvorba nových přírodních a kulturních hodnot zájmy ochrany přírody: omezené, směřované spíše na rehabilitaci ekosystémů zájmy ochrany krajiny: nejsou (s výjimkou naplnění zájmů památkové péče)
E2.2
INTENZITA OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU
• •
zóna/činnosti přírodní tvořená zde krajinnými typy C+ a C smíšená tvořená zde krajinnými typy B, B- a Cprodukční tvořená zde krajinným typem A urbanizovaná tvořená zde krajinným typem A-
intenzita ochrany I. a II.stupeň III. a IV.stupeň IV.stupeň IV. až V.stupeň
41
I.stupeň ochrany: Nejvyšší až absolutní ochrana krajinného rázu bude v podmínkách řešeného území realizována na vymezených lokalitách a územích tvořících nejcennější části krajiny – v prvcích ÚSES, v lokalitách VKP ze zákona (zde zejména údolní nivy), zvláště však ve zdejší EVL. Tento stupeň ochrany znamená, že musí být chráněny všechny typické znaky dané oblasti krajinného rázu, tedy dominantní, hlavní i doplňující, je tedy výrazně konzervační. Tento stupeň ochrany bude platit zejména pro část vymezené přírodní zóny tvořené krajinným typem C+ (krajina relativně přírodní, zvýšených krajinářských hodnot). II.stupeň ochrany: Vysoká ochrana krajinného rázu bude platit v podmínkách řešeného území zejména na plochách registrovaných VKP a v lesích zvláštního určení, kdy se v praxi jedná o obecnou ochranu krajiny nejen přírodě blízkých společenstev. Tato ochrana krajinného rázu znamená, že musí být přísně chráněny typické znaky dominantní a hlavní, kdy některé doplňující znaky, bránící současnému životu v krajině, lze operativně i pominout. Tento stupeň ochrany je stále výrazně konzervační, umožňuje však určité změny. III.stupeň ochrany: Zvýšená ochrana krajinného rázu bude uplatňovaná orgánem ochrany přírody z jiných zájmů, vyplývajících z územního konsensu, tedy ze zákona o obcích (místní ochrana krajiny obecní vyhláškou), či zákona o územním plánování a stavebním řádu. Tímto stupněm ochrany budou chráněny zejména krajinné dominantní znaky, kdy některé hlavní typické znaky v případě, že brání rozvoji území, lze i pominout. V tomto stupni ochrany je tvorba krajiny v rovnováze s ochranou jejich dochovaných hodnot. IV.stupeň ochrany: Základní ochrana krajinného rázu bude dle příslušného zákona ponechávána na zvážení orgánu ochrany přírody. Pro její realizaci orgán ochrany přírody a krajiny stanoví celospolečenské minimum ochrany těch hodnot, které bude vždy požadováno, ale nikdy ne překračováno. Za tuto minimální ochranu bude považována ochrana dominantních typických znaků krajinného rázu dané oblasti, vše ostatní má funkci pouze inspirační. V tomto stupni ochrany zcela zásadně převažuje tvorba krajinného rázu nad jeho ochranou a chráněné znaky pro tvorbu pouze vymezují široké rámce. Ve vymezené produkční zóně je dominantní ochrana ZPF. V.stupeň ochrany: Bez ochrany krajinného rázu budou území, kde krajinný ráz není dochován, nebo je nutno jej z jiných celospolečenských hledisek změnit. Ochrana zde není uplatňována, bude nahrazena zcela nezávislou tvorbou krajiny nové.
E2.3
PROSTUPNOST KRAJINY
Prostupnost krajiny (včetně prostupnosti optické) bude kompromisem mezi zájmy vlastníků pozemků (danými jejich podnikatelskými záměry a používanými technologiemi), zájmy veřejnosti a státu, a podmínkami obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny. BĚŽNÁ REKREAČNÍ I MEZISÍDELNÍ PROSTUPNOST KRAJINY Prostupnost krajiny pro obyvatele i návštěvníky zůstane zachována pomocí stávajících komunikací i zvykových tras. V případě nutnosti narušení systému bude prostupnost řešena pomocí dočasných operativních opatření (např. v případě zaplocování pastevních areálů apod.). Běžná rekreační i mezisídelní prostupnost krajiny bude zajištěna cestní sítí v krajině tvořenou plochami veřejných prostranství - komunikací (PK) vedených pokud možno nezávisle na základní silniční kostře tvořené plochami dopravní infrastruktury - silniční (DS). PROSTUPNOST KRAJINY VYUŽÍVÁNÍM SLOŽEK PF HOSPODAŘENÍM Praktická činnost zemědělského a lesnického hospodaření se v řešeném území bude odehrávat diferencovanými způsoby na příslušných druzích pozemků, kdy pro technologickou přístupnost bude sloužit soustava účelových komunikací. Při běžném hospodaření (zemědělském i lesnickém) je nutné dodržovat následující zásady nutné pro zajištění práv volného pohybu návštěvníků krajiny: • prostupnost krajiny zajistit volnou průchodností cestní sítě, v případě nutnosti oplocení uceleného území cesty z oplocení vyčlenit či prostupnost zajistit technickými prvky (zejména v území zdejší soukromé bažantnice) • nepovolovat žádné stavby či záměry, které by vedly k narušení či zneprůchodnění cestní sítě, v krajním případě rušené cesty překládat. 42
PROSTUPNOST KRAJINY V ZÁJMECH OBECNÉ I ZVLÁŠTNÍ (MEZINÁRODNÍ) OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Pro zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny je nutné dodržování ochranného režimu jednotlivých výše vymezených lokalit krajinných typů, kdy prostupnost krajiny, resp. volný pohyb návštěvníků, bude v řešeném území omezena zájmy obecné, zde i zvláštní a mezinárodní ochrany přírody následujícím způsobem: • v případě VKP „ze zákona“ je prostupnost omezena oborovými předpisy vztaženými k základnímu druhu pozemku (lesní zákon, vodní zákon, zákon o myslivosti…), přístupnost a prostupnost území realizovaných registrovaných VKP není dotčena, • návštěvnost lokalit případného výskytu zvláště chráněných druhů nebude legislativně dotčena za dodržení podmínek zákona č. 114/92 Sb., existence chráněných druhů je určitým omezením pro způsoby a intenzitu využívání těchto pozemků.
E2.4
VEŘEJNÉ A OSTATNÍ ZÁJMY
V podmínkách řešeného území jsou jimi zejména záměry veřejně prospěšných staveb s přímým vlivem na změny způsobů využívání pozemků a na krajinný ráz, vyhodnocení způsobů dotčení a eliminace případných negativních vlivů bude předmětem odborných dokumentací a posouzení. Bude chráněn krajinný ráz v pohledově exponovaných prostorech a od míst zdejších výhledů do krajiny, dále budou uvážlivě umísťovány obnovné prvky v lesích svažitých terénů, nebudou umísťovány prvky, které naruší charakteristické vztahy, měřítko, funkci a využití pohledových prostorů. Bude chráněna členitost lesních okrajů a nelesní enklávy, a vzrostlá dominantní nelesní zeleň, nivy vodotečí a příbřežní společenstva.
E2.5
PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
I přes teoretickou náchylnost půdního fondu pro vznik erozních jevů nejsou v řešeném území evidovány faktické ani potencionální erozně ohrožené lokality – tento aspekt není zásadním důvodem pro změnu využívání pozemků. Pro eliminaci případných erozních jevů zejména na orné půdě ve svažitějších partiích zde bude nutná technologická kázeň zemědělské výroby. Na lesních pozemcích bude nutné v erozně náchylných partiích provádět šetrné vyklizování a soustřeďování vytěžené dřevní hmoty s vyloučením kolových mechanismů a s protežováním ostatních šetrných způsobů – koňské potahy, pásové mechanismy, lanovky. Charakter protierozních opatření s územními dopady mají plochy lesní (NL) navržené na svažitých okrajích a prolukách lesních masivů. Lokality: N9, N10, N11, N12, N13
E2.6
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
V řešeném území budou respektována záplavová území řeky Ploučnice (stanoveno KÚLK OŽP a zemědělství dne 27.7.2010, č.j. KULK 47879/2010, včetně aktivní zóny) a Panenského potoka (stanoveno KÚLK OŽP a zemědělství dne 7.4.2010, č.k. KULK 23401/2010, včetně aktivní zóny), která jsou zakreslena ve výkresu č.6 – Koordinační výkres grafické části odůvodnění územního plánu dle digitálního podkladu. Omezení jsou dána zákonem č. 254/2001 Sb., §67. U ostatních toků v řešeném území se s vymezením záplavového území v dohledné době neuvažuje, bude zde respektováno ochranné (manipulační) pásmo toku. Nová výstavba v záplavovém území bude vždy limitována podmínkami vycházejícími z hydrotechnických potřeb a může být i zakázána. Veškeré stavby a činnosti v záplavovém území podléhají vodohospodářskému souhlasu dle zákona o vodách. Na tocích bude prováděna běžná údržba, těžení naplavenin a kácení dřevin břehových porostů.
43
Za účelem ochrany řešeného území před záplavami budou na styku vymezeného záplavového území Ploučnice a Panenského potoka realizovány dvě plochy suchých poldrů. Ze stejného důvodu bude východní obchvat centra města silnicí II/270 realizován na hrázovém tělese chránícím území centra před 20tiletou až 100letou záplavou podle upřesnění podrobnější dokumentací a povodňovým modelem. Lokality: N7,N8
E2.7
DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ LOŽISKOVÁ OCHRANA V řešeném území budou respektována následující ložiska nerudních nerostných surovin:
Tab.1: Výhradní ložiska identifikační číslo číslo ložiska, název B3 240600 Stráž pod Ralskem Pozn.:
organizace DIAMO s.p.
stav dřívější z vrtu
surovina RSRS, RSU
plocha ha 2414,06
RS - radioaktivní suroviny, RSU - Radioaktivní suroviny uran - kov
Do řešeného území částečně zasahuje vyluhovací pole VP16, kde bude pokračovat rekultivace na les, a ochranné hydrobariéry Stráž a Svébořice s výhledovou rekultivací po r.2010. V řešeném území budou uplatňována taková řešení, aby nebyla dotčena ochrana CHLÚ, znemožněno nebo ztíženo dobývání v DP, limity pro využití ploch jsou dány přípustností realizace pouze staveb nutných pro těžební účely. Tab.2: Dobývací prostory identifikace číslo název 810007100 10071 Stráž pod Ralskem Tab.3: Chráněná ložisková území identifikace číslo název 724060000 24060000 Stráž p. R. 724730900 24730900 Ploužnice p. R.
surovina pověřená organizace RSRS/RSU DIAMO s.p.,Stráž pod R.
surovina RSRS/RSU RSRS
pověřená organizace DIAMO s.p.,Stráž p. R. DIAMO s.p.,Stráž p. R.
plocha (ha) 2414,06
plocha ha 4983,05 781,25
datum vyhlášení 22.1.1990 22.1.1990
PROGNÓZNÍ ZDROJE V řešeném území budou respektovány dva evidované prognózní zdroje nerostných surovin – subregistr Q a jeden dokumentovaný prognózní zdroj nerostných surovin – subregistr Z. Prognózní zdroj Hvězdov má vyhlášeno CHLÚ. Tab.4: Prognózní zdroje číslo název 9247309 Hvězdov 903220002 Bohatice (akce Ploučnice) 9247400 Mimoň
stav využití dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo
surovina RSRS SPSP RSRS
okres Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa
typ PZ evidované (Q) evidované (Q) dokumentované (Z)
V území jsou zachyceny dosud netěžené ověřené zásoby štěrkopísků (akce Ploučnice) a to č.5012000 Pertoltice a č.5042700 Mimoň. S exploatací ložiska č.5012000 Pertoltice se zatím nepočítá. Na části ložiska č.5042700 Mimoň jsou v ÚP umístěny plochy smíšené - výrobní (SV lokalita Z30), které neumožňují vytěžení ložiska západně železniční vlečky do Hradčan. NEVÝHRADNÍ LOŽISKA Dle podkladu Geofondu Praha není v řešeném území registrováno žádné nevýhradní ložisko nerostných surovin. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, SESUVY V řešeném území budou respektována registrovaná poddolovaná území uvedená v tabulce a zachycená v grafické části dokumentace. Tab.5: Poddolovaná území identifikace název surovina 2450 Vranov rudy
stáří neznámé
přesnost nepřesná
dokumentace nedostatečná
plocha 0 m2
věrohodnost zjištěná
V řešeném území se dle vyjádření MŽP a dle platné databáze ČGS – Geofond Praha z listopadu 2005 nenacházejí území s registrovaným výskytem sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací. 44
E3
VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
Územní vymezenost jednotlivých prvků systému je provedena jejich upřesněním dle stavu katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa dle platných LHP/LHO (bližší údaje – viz část Odůvodnění, kapitola C5). Vymezuje se územní systém ekologické stability (ÚSES, systém) tvořený: • prvky regionálního biogeografického významu: biocentrum 55-RC1914 (část), biokoridor RK658 (část) tvořený zde úseky 55/534, 536/535, 535/536, 536/537, zabezpečený soustavou místních vložených biocenter 534, 535, 536, 537 (část), biokoridor RK659 (část) tvořený zde úsekem 55/538 a místním vloženým biocentrem 538 (část) • prvky místního biogeografického významu: biocentrum 1155, 1201 (část), biokoridory 55/1155, 537/1201 (část), 1154/1155 (část). Pozn.:
veškeré prvky systému vymezeného v území jsou charakteru prvků vymezených a existujících, v území nejsou vymezeny prvky nutné k založení, bližší popis jednotlivých prvků systému, vyhodnocení ekologické stability řešeného území (koeficient ekologické stability), funkčnosti systému a jeho územní vymezenosti – viz část Odůvodnění, kap.C, a předchozí stupeň ÚP.
Navrhuje se změna kategorií lesa tvořících biocentra (v kompetenci orgánů státní správy lesů cestou lesnického hospodářsko-úpravnického plánování). Pro udržení a navýšení ekologické stability prvků ÚSES vymezených na lesních pozemcích se navrhuje důsledně dodržování obnovných cílů a výchovou porostů podporovat dřeviny přirozené dřevinné skladby.
45
F
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH
F1
DEFINICE POJMŮ
Užívané pojmy jsou v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění, pokud není uvedeno jinak. ZASTAVITELNOST ÚZEMÍ Řešené území obce Mimoň se dle zastavitelnosti dělí na: Zastavěné plochy (pojem územního plánu) plochy vymezené v Územním plánu Mimoň jako stabilizovaná součást zastavěného území, které umožňují zastavění podle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Zastavitelné plochy (pojem stavebního zákona) plochy navržené ke změně využití území v Územním plánu Mimoň uvnitř nebo vně zastavěného území na plochách dosud nezastavěných, které umožňují zastavění dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Plochy přestavby (pojem stavebního zákona) plochy navržené ke změně využití území v Územním plánu Mimoň uvnitř zastavěného území, které jsou s ohledem k narušení urbanistické struktury obce jejich dosavadním způsobem využití navrženy ke změně zástavby a k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, umožňují zastavění dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Nezastavěné plochy (pojem územního plánu) plochy vymezené v Územním plánu Mimoň jako stabilizovaná součást zastavěného území nebo nezastavěného území, které neumožňují zastavění s výjimkou základní vybavenosti území, budou využity dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Nezastavitelné plochy (pojem územního plánu) plochy navržené ke změně využití území v Územním plánu Mimoň jako součást zastavěného území nebo nezastavěného území, které neumožňují zastavění s výjimkou základní vybavenosti území, budou využity dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. BČ BS BV SR SC SK SV VP VZ OV OS OH TI DS DD DV PK -
PLOCHY ZASTAVĚNÉ, ZASTAVITELNÉ A PŘESTAVBOVÉ Plochy bydlení čistého Plochy smíšené obytné Plochy smíšené obytné – venkovské Plochy smíšené obytné – rekreační Plochy smíšené obytné – centrální Plochy smíšené – komerční Plochy smíšené – výrobní Plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování – zemědělské Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova Plochy občanského vybavení – hřbitovy Plochy technické infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury – silniční Plochy dopravní infrastruktury – drážní Plochy dopravní infrastruktury – vybavení Plochy veřejných prostranství – komunikace
46
VO ZP NL NS PL PN NZ PZ -
PLOCHY NEZASTAVĚNÉ, NEZASTAVITELNÉ Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zemědělské Plochy lesní Plochy smíšené nezastavěného území Plochy přírodní – lesní Plochy přírodní – nelesní Plochy specifické – nezastavěného území Plochy veřejných prostranství – zeleň ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PLOCH Řešené území města Mimoň se dle časového rozlišení dělí na: Plochy stabilizované – zastavěné a nezastavěné
Jsou plochy stávajícího stavu zastavěné a nezastavěné, na kterých bude zachován dosavadní charakter využití, zastavěné plochy umožňují zastavění podle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy změn – zastavitelné, nezastavitelné, přestavbové Jsou plochy navržené ke změně využití území v Územním plánu Mimoň uvnitř nebo vně zastavěného území, na kterých bude změněn dosavadní charakter využití ploch a zastavitelnost tak, aby umožnil zastavění zastavitelných ploch, využití u nezastavitelných ploch a změnu zastavění přestavbových ploch podle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy a koridory územních rezerv Jsou plochy a koridory vymezené v Územním plánu Mimoň, které v překryvu nad výše uvedenými plochami s rozdílným způsobem využití zajišťují územní ochranu s cílem prověření možnosti jejich jiného budoucího využití. V takto vymezených plochách a koridorech se podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití dále omezují o takové stavby, činnosti a úpravy, které by znemožnily nebo podstatně ztížily prověřované budoucí využití. UMISŤOVÁNÍ STAVEB, ČINNOSTÍ, ÚPRAV A KULTUR VE VZTAHU K VYUŽITÍ ÚZEMÍ Využití jednotlivých ploch je vymezeno na základě níže popsaných staveb, činností, úprav a kultur určujících charakter těchto ploch. Stanovenému využití ploch musí odpovídat způsob jejich užívání, umisťovaní činností a staveb, terénních úprav a kultur včetně jejich změn. Při povolování staveb musí být přihlédnuto k místním podmínkám urbanistickým, ekologickým, hygienickým a technickým. Na plochách změn je přípustné zachování stávajícího využití a uspořádání území, pokud nedochází k narušování navrženého hlavního využití dané plochy s rozdílným způsobem využití ve smyslu hygienických podmínek a celkové funkční struktury obce nebo k narušování funkčnosti nezastavitelných ploch, krajinného rázu a protierozní ochrany. Stavby, činnosti, úpravy a kultury se podle podmínek přípustnosti vymezují jako: Hlavní (přípustné) využití Jsou stavby, činnosti, úpravy a kultury, které definují charakter ploch, představují jejich hlavní využití, jejich povolení váže pouze na splnění podmínek obecně závazných předpisů. Podmíněně přípustné využití Jsou stavby, činnosti, úpravy a kultury, které nekolidují s charakterem ploch, představují jejich doplňkové využití, lze je povolit pouze tehdy, nenaruší-li svým působením hlavní využití plochy. Pro jejich povolení je kromě splnění podmínek obecně závazných předpisů nutné, aby stavební úřad prověřil splnění dalších podmínek stanovených v regulativech jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití z hledisek:
47
• • • •
významu stavby, činnosti, úpravy a kultury v širším území charakteru, výšky a hustoty zástavby ve vztahu k ochraně krajinného rázu zátěže, kterou stavba, činnost, úprava a kultura vyvolává na okolí svým provozem kapacity napojení na technickou a dopravní infrastrukturu Nepřípustné využití
Jsou stavby, činnosti, úpravy a kultury, které nesplňují podmínky staveb, činností, úprav a kultur hlavních a podmíněně přípustných, resp. podmínky stanovené obecně závaznými předpisy a správními rozhodnutími, a které neodpovídají místním podmínkám. Takovéto stavby, činnosti, úpravy a kultury nesmí být v dané ploše povoleny a musí být podnikány kroky k jejich vymístění. OMEZENÍ ZMĚN VYUŽÍVÁNÍ STAVEB Změny kultur nezastavěných a nezastavitelných ploch zvyšující koeficient ekologické stability na pozemcích o výměře nepřesahující 0,5 ha (např. zalesnění pozemků ZPF) nebudou považovány za změnu funkčního využití a nebudou vyžadovat změny ÚP. ZÁKLADNÍ VYBAVENOST ÚZEMÍ Pozemky staveb, činností, úprav a kultur uvedené v následujícím výčtu mohou tvořit nedílnou součást všech zastavěných, zastavitelných a přestavbových ploch bez ohledu na jejich určené využití: • pozemky krajinné struktury - porosty, vodoteče, vodní plochy do 200 m2 • pozemky veřejných prostranství včetně staveb pro jejich bezprostřední užívání a údržbu • pozemky staveb pro denní rekreaci a oddych • pozemky staveb dopravní infrastruktury sloužících bezprostředně pro zajištění hlavního využití dané plochy s rozdílným způsobem využití • pozemky staveb technické infrastruktury sloužících bezprostředně pro zajištění hlavního využití dané plochy s rozdílným způsobem využití • pozemky dalších staveb sloužících bezprostředně pro zajištění hlavního využití dané plochy s rozdílným způsobem využití - stavby pro chovatelství a pěstitelství, skladování, reklamu, výstavy a manipulaci • prostory občanského vybavení a pro výrobu integrované do staveb hlavního využití sloužící bezprostředně potřebám vymezené plochy resp. obživě jejích obyvatel, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší ve smyslu hygienických předpisů hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití • pozemky staveb nebo prostory integrované do staveb hlavního využití sloužící pro odůvodněné ubytování nebo trvalé bydlení správce nebo majitele dané plochy s rozdílným způsobem využití a nerušené ve smyslu hygienických předpisů hlavním využitím dané plochy s rozdílným způsobem využití • pozemky staveb zajišťující ochranu osob a majetku – protipovodňové a protierozní stavby a opatření • pozemky staveb zajišťující zdravé životní podmínky – ochranné, protihlukové, protiexhalační,... stavby a opatření
48
Pozemky staveb, činností, úprav a kultur uvedené v následujícím výčtu mohou tvořit nedílnou součást všech nezastavěných a nezastavitelných ploch bez ohledu na jejich určené využití: • pozemky krajinné struktury - porosty, vodoteče, vodní plochy do 200 m2 • pozemky veřejných prostranství včetně staveb pro jejich bezprostřední užívání a údržbu, pokud je odůvodněně nelze umístit na příslušných zastavitelných plochách • pozemky staveb dopravní infrastruktury sloužících bezprostředně pro zajištění hlavního využití dané plochy s rozdílným způsobem využití • pozemky staveb technické infrastruktury sloužících bezprostředně pro zajištění hlavního využití dané plochy s rozdílným způsobem využití • pozemky staveb sloužících bezprostředně pro zajištění hlavního využití dané plochy s rozdílným způsobem využití - stavby pro chovatelství a pěstitelství, skladování, reklamu a manipulaci, pokud je odůvodněně nelze umístit na příslušných zastavitelných plochách • pozemky staveb zajišťující ochranu osob a majetku – protipovodňové a protierozní stavby a opatření • •
•
•
•
PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ hlavní využití ploch bude vždy zaujímat více než 50 % podlahové plochy všech staveb na daném pozemku podkroví je nadzemní podlaží, které zakončuje stavbu do výšky, zaujímá maximálně 75% půdorysného rozsahu základních podlaží a je od hlavní hmoty stavby tvořené základními podlažími odlišeno hmotovým i materiálovým ztvárněním prostorové uspořádání stávajících staveb, neodpovídající podmínkám prostorového uspořádání stanoveným pro danou plochu s rozdílným způsobem využití, mohou být zachovány i při rekonstrukci staveb, přitom nesmí být dále zhoršovány, v případě demolice se náhrada novostavbami bude již řídit stanovenými podmínkami prostorového uspořádání nově navržené stavby budou respektovat stávající výškovou hladinu zástavby. Stávající výšková hladina zástavby je v prostoru vymezeném kolem půdorysu stávajícího objektu do vzdálenosti trojnásobku jeho výšky dána touto výškou navýšenou o 3 m. V překryvu takto vymezených prostorů více sousedících objektů platí nejvyšší výška. Vždy však platí nejvýše výška stanovená prostorovým regulativem pro danou plochu s rozdílným způsobem využití při záruce kvality projektu zpracovaného autorizovaným architektem a odsouhlaseného společně obcí, stavebním úřadem a příslušným dotčeným orgánem státní správy bude přípustné odlišné prostorové řešení
49
F2
KATEGORIE PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
Pro účely výkresu č.2 – Hlavní výkres jsou vymezeny následující kategorie ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních prostorových regulací, které definují funkční uspořádání území města Mimoň:
F2.1
PLOCHY ZASTAVĚNÉ, ZASTAVITELNÉ A PŘESTAVBOVÉ
BC
PLOCHY BYDLENÍ ČISTÉHO pozemky staveb pro individuální bydlení – rodinné domy
hlavní (přípustné) využití
pozemky staveb pro kolektivní bydlení – bytové domy různých forem - viladomy, solitérní domy, různě řazené a navazující sekce bytových domů pozemky staveb pro přechodné ubytování – stavby charakteru rodinného domu - penziony, stavby charakteru bytového domu - ubytovny, domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou pozemky staveb občanského vybavení – stavby specifického charakteru, pokud slouží zejména potřebám obyvatel vymezené plochy, svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení v ploše
podmíněně přípustné využití
doplňkové stavby na pozemcích staveb hlavního využití určené pro občanské vybavení, pokud slouží zejména potřebám obyvatel vymezené plochy, svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení v ploše liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s velikostí přes 400m2 na jednu stavbu hlavního využití pozemky budou řazeny do víceméně pravidelně uspořádané osnovy stavby na sousedních pozemcích na sebe mohou stavebně navazovat na každý pozemek bude zajištěn příjezd z veřejné komunikace odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i doplňkové stavby ke stavbám hlavního využití
podmínky prostorového uspořádání
umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat charakteru okolní zástavby nebo navrhované koncepci širšího území - územní studie viladům je stavba pro bydlení s maximálně 12 bytovými jednotkami, která může mít maximálně 3 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 2 obytná podkroví solitérní bytový dům je stavba pro bydlení s bytovými jednotkami, která může mít maximálně 4 nadzemních + 2 podzemní podlaží, její členění neumožňuje přímé stavební napojení na další stavby obdobného charakteru sekce bytového domu je stavba pro bydlení s bytovými jednotkami, která může mít maximálně 4 nadzemních + 2 podzemní podlaží, její členění umožňuje přímé stavební napojení na další stavby obdobného charakteru koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.30%, pro zpevněné plochy max.60%
50
BS
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
hlavní (přípustné) využití
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb pro individuální bydlení – rodinné domy pozemky staveb pro kolektivní bydlení – viladomy pozemky staveb pro přechodné ubytování – stavby charakteru rodinného domu – penziony pozemky staveb občanského vybavení a pro výrobu – stavby charakteru rodinného domu, sloužící jak potřebám obyvatel vymezené plochy tak návštěvníkům obce, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení v ploše doplňkové stavby na pozemcích staveb hlavního využití určené pro občanské vybavení a výrobu sloužící jak potřebám obyvatel vymezené plochy tak návštěvníkům obce, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení a rekreace v ploše liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m 2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s velikostí přes 800m2 na jednu stavbu hlavního využití pozemky budou řazeny do víceméně pravidelně uspořádané osnovy stavby na sousedních pozemcích na sebe budou stavebně navazovat vždy maximálně ve dvojici na každý pozemek bude zajištěn příjezd z veřejné komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i doplňkové stavby ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat charakteru okolní zástavby nebo navrhované koncepci širšího území - územní studie viladům je stavba pro bydlení s maximálně 6 bytovými jednotkami, která může mít maximálně 2 nadzemní + 1 podzemní podlaží + 2 obytná podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.20%, pro zpevněné plochy max.40%
51
BV
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – VENKOVSKÉ pozemky staveb pro individuální bydlení – rodinné domy venkovského typu
hlavní (přípustné) využití
pozemky staveb pro rodinnou rekreaci – chalupy – stavby charakteru rodinného domu venkovského typu pozemky staveb pro přechodné ubytování – penziony – stavby charakteru rodinného domu venkovského typu pozemky staveb občanského vybavení a pro výrobu – stavby charakteru rodinného domu venkovského typu, sloužící jak potřebám obyvatel vymezené plochy tak návštěvníkům obce, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení v ploše
podmíněně přípustné využití
doplňkové stavby na pozemcích staveb hlavního využití určené pro občanské vybavení, výrobu a samozásobitelskou pěstitelskou nebo chovatelskou činnost, sloužící jak potřebám obyvatel vymezené plochy tak návštěvníkům obce, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení a rekreace v ploše liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m 2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s velikostí přes 1200m2 na jednu stavbu hlavního využití pozemky nebudou řazeny do pravidelně uspořádané osnovy, budou respektovat především katastr nemovitostí a konfiguraci terénu stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou stavebně navazovat, odstupy nových staveb hlavního využití od sousedních objektů hlavního využití budou min 25m na každý pozemek bude zajištěn příjezd z veřejné nebo smluvně zajištěné účelové komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i doplňkové stavby ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat charakteru okolní zástavby chalupa je stavba pro rodinnou rekreaci (viz vyhláška 501/2006 Sb.), jejíž objem, proporce, členění a materiálové ztvárnění odpovídají místně tradičním lidovým stavbám, podle místních podmínek může mít nejvýše 1 nebo 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a 1 podkroví rodinný dům venkovského typu je stavba pro bydlení s maximálně 2 bytovými jednotkami, která může mít maximálně 1 nadzemní + 1 podzemní podlaží + 1 obytné podkroví, hmoty hlavních i doplňkových staveb obdélníkového půdorysu o poměru stran min. 2:1, šířku štítové stěny 6-9m, na hlavním traktu sedlovou resp. polovalbovou střechu o sklonu 40-50o, orientaci hlavního hřebene vždy podél vrstevnice koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.10%, pro zpevněné plochy max.20%
52
SR
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – REKREAČNÍ
hlavní (přípustné) využití podmíněně přípustné využití
pozemky staveb pro rodinnou rekreaci – chalupy pozemky rekreačních zahrádek a stávajících chat a zahradních domků, nová výstavba chat a zahradních domků se nepřipouští pozemky staveb pro individuální bydlení – rodinné domy za předpokladu jejich řádného napojení na infrastrukturu liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s velikostí přes 800m2 na jednu stavbu hlavního využití pozemky nebudou řazeny do pravidelně uspořádané osnovy, budou respektovat především katastr nemovitostí a konfiguraci terénu stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou stavebně navazovat, odstupy nových staveb hlavního využití od sousedních objektů hlavního využití budou min 15m
podmínky prostorového uspořádání
na každý pozemek bude zajištěn příjezd z veřejné nebo smluvně zajištěné účelové komunikace odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i doplňkové stavby ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat charakteru okolní zástavby chalupa je stavba pro rodinnou rekreaci (viz vyhláška 501/2006 Sb.), jejíž objem, proporce, členění a materiálové ztvárnění odpovídají místně tradičním lidovým stavbám, podle místních podmínek může mít nejvýše 1 nebo 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a 1 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.20%, pro zpevněné plochy max.40%
53
SC
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – CENTRÁLNÍ
hlavní (přípustné) využití
pozemky staveb smíšené funkce (bydlení + občanské vybavení) – viladomy pozemky staveb občanského vybavení – stavby specifického charakteru pozemky staveb pro výrobu – stavby specifického charakteru, sloužící jak potřebám obyvatel vymezené plochy tak širšího území, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení v ploše a obslužné funkce pozemky staveb pro kolektivní bydlení – bytové domy různých forem - viladomy, solitérní domy, různě řazené a navazující sekce bytových domů za podmínky využití min.50% plochy přízemí pro veřejně přístupné občanské vybavení
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb pro individuální bydlení – rodinné domy za podmínky využití min.50% plochy přízemí pro veřejně přístupné občanské vybavení doplňkové stavby na pozemcích staveb hlavního využití určené pro občanské vybavení a výrobu sloužící jak potřebám obyvatel vymezené plochy tak návštěvníkům obce, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení v ploše a obslužné funkce doplňkové stavby veřejných parkovišť s kapacitou určenou v grafické části ÚP nad rámec normového počtu stání, sloužící návštěvníkům obce na pozemcích staveb hlavního využití, pokud svým charakterem a kapacitou umožní hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m 2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s velikostí přes 800m2 na jednu stavbu hlavního využití pozemky budou řazeny podle místních podmínek stavby na sousedních pozemcích na sebe budou stavebně navazovat vždy maximálně ve dvojici na každý pozemek bude zajištěn příjezd z veřejné komunikace odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití
podmínky prostorového uspořádání
umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat charakteru okolní zástavby nebo navrhované koncepci širšího území - územní studie viladům je stavba pro bydlení s maximálně 6 bytovými jednotkami, která může mít maximálně 2 nadzemní + 1 podzemní podlaží + 2 obytná podkroví solitérní bytový dům je stavba pro bydlení s bytovými jednotkami, která může mít maximálně 4 nadzemních + 2 podzemní podlaží, její členění neumožňuje přímé stavební napojení na další stavby obdobného charakteru sekce bytového domu je stavba pro bydlení s bytovými jednotkami, která může mít maximálně 4 nadzemních + 2 podzemní podlaží, její členění umožňuje přímé stavební napojení na další stavby obdobného charakteru stavby specifického charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 2 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.40%, pro zpevněné plochy max.80%
54
SK
PLOCHY SMÍŠENÉ – KOMERČNÍ pozemky staveb pro výrobní služby, zahradnictví, technické služby obce,...- stavby specifického charakteru – které nemají negativní vliv za hranicí těchto pozemků
hlavní (přípustné) využití
pozemky staveb pro nevýrobní služby, obchodní prodej, vědu, výzkum, administrativu, výstavnictví,...- stavby specifického charakteru pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci případného negativního vlivu pozemky staveb pro individuální bydlení – rodinné domy za podmínky, že na těchto pozemcích bude zajištěno kvalitní prostředí pro bydlení a pohoda bydlení
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb dopravního vybavení - hromadné odstavování vozidel, integrované i samostatné ČSPH - nesloužících bezprostředně pro zajištění hlavního využití dané plochy s rozdílným způsobem využití - stavby specifického charakteru, pokud svým charakterem a kapacitou nenaruší a svým rozsahem neomezí hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití - výroba liniové stavby a zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s individuální velikostí pozemky budou řazeny podle místních podmínek stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou bezprostředně stavebně navazovat na každý pozemek bude zajištěn příjezd z kapacitně dostačující veřejné komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby specifického charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 2 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.40%, pro zpevněné plochy max.80%
55
SV
PLOCHY SMÍŠENÉ – VÝROBNÍ
hlavní (přípustné) využití podmíněně přípustné využití
pozemky staveb pro výrobu energie ze solárních zdrojů – stavby specifického charakteru pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci případného negativního vlivu liniové stavby a zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s individuální velikostí pozemky budou řazeny podle místních podmínek stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou bezprostředně stavebně navazovat na každý pozemek bude zajištěn příjezd z kapacitně dostačující veřejné komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby specifického charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 1 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.5%, pro zpevněné plochy max.80%
56
VP
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
hlavní (přípustné) využití
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb pro hutnictví, těžké strojírenství, chemii, potravinářství, výrobu energie, kapacitní skladové areály, zemědělské a lesnické služby, sběrné dvory odpadů, stavební dvory,... – stavby specifického charakteru – které nemají negativní vliv za hranicí ploch výroby a skladování pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci negativního vlivu za hranicí daných ploch pozemky staveb pro hutnictví, těžké strojírenství, chemii, potravinářství, výrobu energie, kapacitní skladové areály, zemědělské a lesnické služby, sběrné dvory odpadů, stavební dvory,... – stavby specifického charakteru – které mohou mít negativní vliv za hranicí těchto pozemků, pokud tento vliv nezasahuje na plochy pro bydlení, rekreaci a občanské vybavení pozemky staveb pro lehké strojírenství, skladové areály, výrobní služby, zahradnictví, technické služby obce,... – stavby specifického charakteru – které nemají negativní vliv za hranicí pozemků, pokud svým rozsahem a charakterem neomezí hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití liniové stavby a zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s individuální velikostí pozemky budou řazeny podle místních podmínek stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou bezprostředně stavebně navazovat na každý pozemek bude zajištěn příjezd z kapacitně dostačující veřejné komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby specifického charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 2 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.60%, pro zpevněné plochy max.80% budou respektována ochranná pásma podle zvláštních předpisů
57
VZ
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÉ
hlavní (přípustné) využití
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb pro kapacitní chov hospodářských zvířat, skladování a zpracování produktů živočišné i rostlinné výroby,... – stavby specifického charakteru – které nemají negativní vliv za hranicí těchto pozemků pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci negativního vlivu za hranicí daných ploch pozemky staveb pro kapacitní chov hospodářských zvířat, skladování a zpracování produktů živočišné i rostlinné výroby,... – stavby specifického charakteru – které mohou mít negativní vliv za hranicí těchto pozemků, pokud tento vliv nezasahuje na plochy pro bydlení, rekreaci a občanské vybavení pozemky staveb pro zemědělské a lesnické služby, zahradnictví - stavby specifického charakteru, pokud svým rozsahem a charakterem neomezí hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití liniové stavby a zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s individuální velikostí pozemky budou řazeny podle místních podmínek stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou bezprostředně stavebně navazovat na každý pozemek bude zajištěn příjezd z kapacitně dostačující veřejné komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby specifického charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 1 podzemní podlaží + 1 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.40%, pro zpevněné plochy max.60% budou respektována ochranná pásma podle zvláštních předpisů
58
OV
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
hlavní (přípustné) využití
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb občanského vybavení - pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva - stavby specifického charakteru pozemky staveb pro ubytování, služby a výrobu – stavby specifického charakteru, pokud slouží bezprostředně potřebám vymezené plochy, svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití obslužné funkce doplňkové stavby na pozemcích staveb hlavního využití určené pro ubytování a služby, pokud slouží bezprostředně potřebám vymezené plochy, svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití - obslužné funkce liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m 2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s velikostí přes 800m2 na jednu stavbu hlavního využití pozemky budou řazeny podle místních podmínek stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou bezprostředně stavebně navazovat na každý pozemek bude zajištěn příjezd z kapacitně dostačující veřejné komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno minimálně pro 50% kapacity normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití, 50% kapacity normového počtu stání může být řešeno na veřejných parkovištích v příslušné docházkové vzdálenosti umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby specifického charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 2 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.40%, pro zpevněné plochy max.80%
59
OS
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SPORT
hlavní (přípustné) využití
pozemky staveb pro různé druhy tělovýchovných, sportovních a hromadných rekreačních aktivit provozovaných na otevřených plochách nebo v uzavřených objektech - stavby specifického charakteru pozemky staveb pro přechodné ubytování – stavby individuálního charakteru pokud slouží bezprostředně potřebám vymezené plochy
podmíněně přípustné využití
doplňkové stavby na pozemcích staveb hlavního využití určené pro občanské vybavení a výrobu, pokud slouží bezprostředně potřebám vymezené plochy, svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití - tělovýchova a sport liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce pozemky budou řazeny podle místních podmínek stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou bezprostředně stavebně navazovat na každý pozemek bude zajištěn příjezd z kapacitně dostačující veřejné komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno min pro 20% kapacity normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití, 80% kapacity normového počtu stání může být řešeno na veřejných parkovištích v příslušné docházkové vzdálenosti umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby specifického charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 2 podkroví, stavbami se rozumí např. i hřiště, letní bobové dráhy, lanová centra, minigolfové dráhy,... koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.40%, pro zpevněné plochy max.80%
60
OH
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – HŘBITOVY
hlavní (přípustné) využití podmíněně přípustné využití
pozemky staveb kaplí, márnic, hrobů, urnových hájů, provozního zázemí, parkových úprav stavby specifického charakteru pozemky staveb smutečních síní a krematorií, pokud jsou umístěny v přímé vazbě na pohřebiště liniové stavby a plošně nenáročná (do 100 m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s individuální velikostí stavby na sousedních pozemcích na sebe nebudou bezprostředně stavebně navazovat na každý pozemek bude zajištěn příjezd z kapacitně dostačující veřejné komunikace odstavení vozidel může být řešeno na veřejných parkovištích v příslušné docházkové vzdálenosti
podmínky prostorového uspořádání
umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby specifického charakteru budou mít maximálně 1 nadzemní + 1 podzemní podlaží + 1 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.40% vč. hrobů, pro podzemní stavby max.60%, pro zpevněné plochy max.80% oplocení pozemků s izolační funkcí bude řešeno s max.100% zaplněním, může být doprovázené živými ploty z listnatých dřevin budou respektována ochranná pásma podle zvláštních předpisů
61
TI
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
hlavní (přípustné) využití
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb, vedení a s nimi provozně souvisejících zařízení technického vybavení vodovodů, kanalizace, energetických rozvodů, komunikačních vedení, produktovodů, odpadového hospodářství,...- stavby specifického charakteru pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci případného negativního vlivu doplňkové stavby na pozemcích staveb hlavního využití určené pro výrobu, pokud slouží bezprostředně potřebám vymezené plochy, svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a nenaruší hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití obslužné funkce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s individuální velikostí pozemky budou řazeny podle místních podmínek na sousedních pozemcích na sebe nebudou stavebně navazovat žádné stavby na každý pozemek bude zajištěn příjezd z veřejné nebo smluvně zajištěné účelové komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby individuálního charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 2 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.80%, pro zpevněné plochy max.80% budou respektována ochranná pásma podle zvláštních předpisů
62
DS
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – SILNIČNÍ pozemky staveb pozemních komunikací - silnic II., III. třídy - stavby specifického charakteru
hlavní (přípustné) využití
podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání
pozemky, na kterých jsou umístěny součásti komunikace - náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, propustky, přilehlé ostatní komunikace účelové, cyklistické a pěší pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci případného negativního vlivu pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení – zastávek, pohotovostních stání, technického zabezpečení a informačních systémů, ochranných bezpečnostních a protihlukových opatření, pokud nebude narušena plynulost a bezpečnost silničního provozu liniové stavby a plošně nenáročná (do 100 m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.0,1%, pro zpevněné plochy max.100% budou respektována ochranná pásma podle zvláštních předpisů
63
DD
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – DRÁŽNÍ pozemky staveb železničních tratí, samostatných vleček, železničních stanice a zastávek včetně opraven, vozoven, překladišť a správních budov - stavby specifického charakteru
hlavní (přípustné) využití
podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání
pozemky, na kterých jsou umístěny součásti tratí - náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, propustky, přilehlé ostatní komunikace účelové, cyklistické a pěší pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci případného negativního vlivu samostatné pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení – technického zabezpečení a informačních systémů, ochranných bezpečnostních a protihlukových opatření, pokud nebude narušena plynulost a bezpečnost drážního provozu liniové stavby a plošně nenáročná (do 100 m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.0,1%, pro podzemní stavby max.0,1%, pro zpevněné plochy max.100% budou respektována ochranná pásma podle zvláštních předpisů
64
DV
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – VYBAVENÍ
hlavní (přípustné) využití
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení - autobusová nádraží, terminály MHD, vozovny, překladiště, heliporty, hromadné a řadové garáže, odstavné a parkovací plochy, areály údržby komunikací, čerpací stanice pohonných hmot,...- stavby specifického charakteru pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci případného negativního vlivu doplňkové stavby na pozemcích staveb hlavního využití určené pro občanské vybavení a výrobu, pokud slouží bezprostředně potřebám vymezené plochy, svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě a neomezí hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití – dopravní vybavení liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m 2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce stavby budou umístěny na samostatných pozemcích s individuální velikostí pozemky budou řazeny podle místních podmínek na sousedních pozemcích na sebe nebudou stavebně navazovat žádné stavby na každý pozemek bude zajištěn příjezd z veřejné komunikace
podmínky prostorového uspořádání
odstavení vozidel bude řešeno pro plnou kapacitu normového počtu stání na vlastním pozemku formou nekrytých i krytých stání a garáží, které mohou být součástí stavby hlavního využití i stavby doplňkové ke stavbám hlavního využití umístění, odstupy, objem, proporce, členění, materiálové ztvárnění staveb bude odpovídat celkovému charakteru zástavby obce a specifické funkci stavby individuálního charakteru budou mít maximálně 2 nadzemní + 2 podzemní podlaží + 2 podkroví koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.40%, pro zpevněné plochy max.100%
65
PK
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – KOMUNIKACE
hlavní (přípustné) využití
pozemky staveb pozemních komunikací - místních komunikací I.,II. a III.třídy, jejichž samostatné vymezení je nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti dalších ploch jiného způsobu využití a stabilizaci volných prostorů v zástavbě obce - stavby specifického charakteru pozemky, na kterých jsou umístěny součásti komunikace - náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, propustky, přilehlé ostatní komunikace účelové, cyklistické a pěší pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci případného negativního vlivu a k navýšení estetických a rekreačních hodnot veřejných prostranství
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb občanského vybavení – stavby specifického charakteru - sloužící bezprostředně potřebám uživatelů veřejných prostranství, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě, nenaruší plynulost a bezpečnost silničního provozu a hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití – veřejné prostranství pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení – zastávek, pohotovostních stání, technického zabezpečení a informačních systémů, pokud nebude narušena plynulost a bezpečnost silničního provozu a hlavní využití dané plochy s rozdílným způsobem využití – veřejné prostranství liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce
podmínky prostorového uspořádání
koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.5%, pro podzemní stavby max.10%, pro zpevněné plochy max.100% oplocení pozemků se nepřipouští
66
F2.2
PLOCHY NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ
VO
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
hlavní (přípustné) využití
pozemky řek a potoků, umělých kanálů, přírodních i umělých nádrží, mokřadů
pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k navýšení estetických a rekreačních hodnot vodních ploch, pokud nebudou narušeny odtokové poměry pozemky staveb pro bezprostřední zajištění údržby vodních a vodohospodářských ploch, pokud je nelze odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na funkčnost vodních ploch, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana podmíněně přípustné využití
pozemky staveb vodohospodářských zařízení a úprav zajišťujících funkčnost vodních a vodohospodářských ploch – jezy, pobřežních opevnění - pokud nebude narušen krajinný ráz, protierozní ochrana a ekologické funkce ploch pozemky staveb pro zajištění sportovní, rekreační, dopravní, hospodářské, energetické a vodohospodářské funkce vodních a vodohospodářských ploch - stavby pro sportovní rybaření, mola, přístaviště, stavby pro chov ryb a vodních ptáků, malé vodní elektrárny, stavby pro jímání vody - pokud nebude narušen krajinný ráz, protierozní ochrana a ekologické funkce ploch liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce
podmínky prostorového uspořádání bude respektováno ochranné (manipulační) pásmo podle zvláštních předpisů
67
ZP
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
hlavní (přípustné) využití
pozemky orné půdy, trvalých travních porostů luk a pastvin, které připouští hospodaření bez narušení drnového fondu způsobem, který nebude znečišťovat půdu škodlivými látkami, ohrožujícími zdraví lidí a existenci živých organismů pozemky pro pěstování speciálních kultur - ovocné stromy, okrasné stromy, chmelnice, vinice apod.) vč. staveb, zařízení a jiných opatření pro technického zajištění – konstrukce chmelnic, vinic a sadů, závlah pozemky pro pěstování speciálních kultur - energetické plodiny, rychlerostoucí dřeviny pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k navýšení protierozní ochrany, estetických a rekreačních hodnot zemědělských ploch, pokud nepřekročí 5% výměry dané plochy
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb pro bezprostřední zajištění údržby zemědělských ploch a zemědělského hospodaření, pokud je nelze odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost zemědělských ploch, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana - např. letní stáje, zásobníky na uskladnění zemědělského nářadí, produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50 m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými požadavky podle zákona č.22/1997 Sb. pozemky pro sportovní činnost na lyžařských běžeckých tratích, tratích pro cykloturistiku (singletreck) a hipoturistiku využívajících na základě zvláštního povolení stávajících nebo nově budovaných polních cest, pokud budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost pozemků a nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce
podmínky prostorového uspořádání
68
NL
PLOCHY LESNÍ
hlavní (přípustné) využití podmíněně přípustné využití
lesní pozemky s určujícími funkcemi dle kategorizace lesů (hospodářských, ochranných i zvláštního určení) pro hospodaření v souladu s lesními hospodářskými plány a osnovami samostatné nezastavitelné pozemky lesního hospodářství vč. staveb, zařízení a jiných opatření pro jeho technické zajištění a výkon myslivosti - konstrukce lesních školek, závlah, krmelce, oborohy pozemky staveb pro bezprostřední zajištění údržby lesních ploch, lesnického hospodaření a myslivosti, pokud je nelze odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost lesních ploch, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana - např. zásobníky na uskladnění nářadí, produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50 m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými požadavky podle zákona č.22/1997 Sb. pozemky pro sportovní činnost na lyžařských běžeckých tratích, tratích pro cykloturistiku (singletreck) a hipoturistiku využívajících na základě zvláštního povolení stávajících nebo nově budovaných lesních účelových cest, pokud budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost lesních ploch, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana liniové stavby a plošně nenáročná (do 100 m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce
podmínky prostorového uspořádání
oplocení pozemků může být řešeno pouze s příslušným schválením orgánů státní správy lesů a ochrany přírody a krajiny, s výjimkou dočasných zařízení pro obnovu lesa (oplocenky) bez podezdívky s max. 5 % zaplněním, může být doprovázené živými ploty z listnatých dřevin bude respektováno ochranné pásmo podle zvláštních předpisů
69
NS
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
hlavní (přípustné) využití
pozemky přírodních a přírodě blízkých nelesních ekosystémů - náletové louky, remízky, břehové porosty, mokřady, ostatní plošná krajinná zeleň, pozemky liniových prvků krajinné zeleně - ochranná, doprovodná zeleň, pozemky drobných vodních nádrží a toků, pozemky drobných enkláv zemědělské půdy, na nichž veškeré činnosti směřují k zajištění či udržení ekologicko-stabilizačních a krajinně estetických funkcí pozemky staveb pro bezprostřední zajištění údržby smíšených ploch nezastavěného území, pokud je nelze odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na funkčnost smíšených ploch nezastavěného území, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana
podmíněně přípustné využití
pozemky pro sportovní činnost na lyžařských běžeckých tratích, tratích pro cykloturistiku (singletreck) a hipoturistiku využívajících na základě zvláštního povolení stávajících nebo nově budovaných účelových cest, pokud budou splněny požadavky na funkčnost smíšených ploch nezastavěného území, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana liniové stavby a plošně nenáročná (do 100m 2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce, budou splněny požadavky na funkčnost smíšených ploch nezastavěného území, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana
podmínky prostorového uspořádání
oplocení pozemků se nepřipouští
70
PL/PN PLOCHY PŘÍRODNÍ (LESNÍ / NELESNÍ) hlavní (přípustné) využití
pozemky charakteru ploch lesních resp. ploch smíšených nezastavěného území sloužící k zajištění ekologické stability krajiny pozemky různých kultur s hospodařením v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny, s uvážlivými obnovnými zásahy do lesních porostů, s ochranou členitosti okrajů lesa, lučních enkláv, niv vodotečí, se zajištěním agrodesignu v pestrosti a střídání zemědělských kultur pozemky staveb pro bezprostřední zajištění údržby ploch přírodních, pokud je nelze odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na funkčnost přírodních ploch, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb směřujících k navýšení veřejného povědomí o přírodních hodnotách lokalit zájmů ochrany přírody a krajiny - naučné stezky s doprovodnými informačními prvky, pokud budou splněny požadavky na funkčnost přírodních ploch, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana pozemky pro sportovní činnost na lyžařských běžeckých tratích, tratích pro cykloturistiku (singletreck) a hipoturistiku využívajících na základě zvláštního povolení stávajících nebo nově budovaných účelových cest, pokud budou splněny požadavky na funkčnost přírodních ploch, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana liniové stavby a plošně nenáročná (do 100 m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce, budou splněny požadavky na funkčnost přírodních ploch, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana
podmínky prostorového uspořádání
oplocení pozemků se nepřipouští
71
NZ
PLOCHY SPECIFICKÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
hlavní (přípustné) využití
pozemky intenzivně upravené městské i krajinné zeleně – lyžařské a cyklistické sjezdové svahy, jezdecké areály, přírodní tábořiště a koupaliště, pobytové louky, golfová hřiště a jiné extenzivně využívané přírodní rekreační plochy pozemky pro sportovní činnost na lyžařských běžeckých tratích, tratích pro cykloturistiku (singletreck) a hipoturistiku využívajících stávajících nebo nově budovaných účelových cest pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, jejichž charakter případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k eliminaci případného negativního vlivu a k navýšení estetických a rekreačních hodnot daných ploch pozemky terénních úprav a technologických staveb bezprostředně zajišťujících provoz daných ploch – startovací a cílové zařízení, osvětlení, mimoúrovňová křížení běžeckých tratí a pod., pokud budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost ploch specifických nezastavěného území, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb pro bezprostřední zajištění údržby veřejných prostranství - zeleně, pokud je nelze odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost veřejných prostranství - rekreační zeleně, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana liniové stavby a plošně nenáročná (do 100 m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce, budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost veřejných prostranství - rekreační zeleně, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana
podmínky prostorového uspořádání
oplocení pozemků, pokud bude povoleno, může být řešeno bez podezdívky s max. 5 % zaplněním, může být doprovázené živými ploty z listnatých dřevin
72
PZ
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – ZELEŇ
hlavní (přípustné) využití
pozemky parků, parkově upravené městské zeleně, plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně pozemky staveb pro bezprostřední zajištění údržby veřejných prostranství - zeleně, pokud je nelze odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost veřejných prostranství - zeleně, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana
podmíněně přípustné využití
pozemky staveb občanského vybavení – stavby specifického charakteru - sloužící bezprostředně potřebám uživatelů veřejných prostranství - zeleně, pokud svým charakterem a kapacitou nezatěžují nadměrně komunikace, inženýrské sítě, budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost veřejných prostranství - zeleně, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana pozemky pro sportovní činnost na lyžařských běžeckých tratích, tratích pro cykloturistiku (singletreck) a hipoturistiku využívajících na základě zvláštního povolení stávajících nebo nově budovaných účelových cest, pokud budou splněny požadavky celistvost a funkčnost veřejných prostranství - zeleně, nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana liniové stavby a plošně nenáročná (do 100 m2) zařízení technického vybavení nadřazených systémů, pokud bezprostředně souvisí s provozem obce
podmínky prostorového uspořádání
koeficient zastavění pozemku bude pro nadzemní stavby max.1%, pro podzemní stavby max.2%, pro zpevněné plochy max.10% oplocení pozemků se nepřipouští
73
G
VYMEZENÍ VPS A VPO, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
ÚP Mimoň vymezuje veřejně prospěšné stavby (VPS), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, ve výkresu č.4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací grafické části ÚP a v následujícím výčtu: Tab.1: VPS číslo Z4 Z5 Z6 Z8 Z16 Z19 Z23 Z28 Z32 Z35 Z38 Z40 Z42 Z43 Z48 Z51 Z53 Z58 Z69 P7 P11 P16 P18 Tab.2: VPS číslo VT1
VT2 VT3 VT4 VT5 VT6 VT7 VT9 VT10 Tab.3: VPS číslo N7 N8
Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury Demolice Objekty / m3 12G 900 m3 objekt OV 2000 m3 8G 600 m3 objekt výr. 9000 m3
Výměra (m2) 2178 409 18351 13790 10496 1885 1690 4524 3625 3817 2353 541 8990 2051 2734 7691 7653 32804 618 786 1514 865 27219
-
Demolice Objekty / m3
Výměra (m2)
Max. kapacita
-
-
-
-
-
-
STL plynovod do zóny Východ Odkanalizování zóny Východ STL plynovod do zóny Jih VN vzdušné vedení do zóny Jih Kanalizační výtlak do Hradčan Odkanalizování Slovan
-
-
-
-
-
-
VN kabel do Vranova
-
-
-
Urbanistický obvod
Využití dle ÚP
01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed
Pěší a cyklistická stezka Pěší a cyklistická stezka Komunikace II.třídy
02 Letná 02 Letná 05 Husova – Pražská 05 Husova – Pražská 06 U Nemocnice 07 Průmyslový obvod 08 U nádraží 08 U nádraží 08 U nádraží 08 U nádraží 09 Slovany 10 U lipové aleje 11 Svébořická strana 10 U lipové aleje 09 Slovany 16 Vranov p.Ralskem 02 Letná 02 Letná 03 Pod Ralskem 05 Husova – Pražská
Komunikace obslužné C2 Komunikace obslužné C2 Komunikace obslužné C2 Pěší a cyklistická stezka Komunikace obslužné C3 Komunikace obslužné C3 Komunikace obslužné C2 Pěší a cyklistická stezka Komunikace obslužné C2 Autobusové nádraží Pěší a cyklistická stezka Pěší a cyklistická stezka Komunikace obslužné C2 Komunikace obslužné C2 Komunikace II.třídy Pěší a cyklistická stezka Pěší a cyklistická stezka Komunikace obslužné C3 Komunikace obslužné C2 Komunikace III.třídy
Max. kapacita -
Veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury Urbanistický obvod
Využití dle ÚP
04 U pily 10 U lipové aleje 16 Vranov p.Ralskem 04 U pily 10 U lipové aleje 16 Vranov p.Ralskem 05 Husova – Pražská 06 U Nemocnice 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 08 U nádraží 09 Slovany 16 Vranov p.Ralskem
STL plynovod do Vranova
Odkanalizování Vranova
Veřejně prospěšná opatření – snižování ohrožení území povodněmi Demolice Urbanistický obvod Využití dle ÚP Objekty / m3 02 Letná Protizáplavový poldr 1 RD 1000 m3 02 Letná Protizáplavový poldr 3 RD 2600 m3 pěší lávka
Výměra (m2) 12878 5712
Max. kapacita -
74
Tab.4: VPS číslo VA1 VA2 VA3 VA4
H
Veřejně prospěšné stavby a opatření – asanace, ozdravění území Demolice Urbanistický obvod Využití dle ÚP Objekty / m3 06 U Nemocnice Plochy výroby a skladování, 3 nádrže 10000 m3 Plochy smíš.nezastavěného úz. 06 U Nemocnice Plochy veř.prostranství - zeleň 15 Srní Potok Plochy smíš.nezastavěného úz. 07 Průmyslový obvod Sběrný dvůr komunálních odpadů na p.p.č. 4210 v k.ú. Mimoň
Výměra (m2) 11700 3935 8459 9281
Max. kapacita 5000 m2CUP 5000 m2CUP
VYMEZENÍ VPS A VPO, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO
ÚP Mimoň vymezuje veřejně prospěšné stavby (VPS), pro které lze uplatnit předkupní právo, ve výkresu č.4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací grafické části ÚP a v následujícím výčtu: Tab.1: VPS číslo P9
P10
Veřejně prospěšné stavby občanského vybavení Demolice Urbanistický obvod Využití dle ÚP Objekty / m3 02 Letná Sportovní areál 18 garáží 1100 m3
Výměra (m2) 8818
Max. kapacita 4000 m2 CUP
02 Letná
2695
2700 m2 CUP
Základní škola
-
pozemky p.č. 1530/1část, 1627/16, 1627/17, 1627/18, 1627/19, 1627/20, 1627/21, 1627/22, 1627/23, 1627/24, 1627/25, 1627/26, 1627/27 část, 1627/28 část, 1627/29 část, 1627/30 část, 1627/31 část, 1627/32 část, 1627/33 část, 1629 část, 1630 část, 1883, 1884, 1885,1886, 1887, 1888, 1889, 1890, 1891, 1892 1927 část, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934 1627/2 část, 1627/3 část, 1627/4část, 1627/5 část, 1627/6 část, 1627/7část, 1627/8 část, 1627/9 část, 1627/10 část, 1627/11 část, 1627/12 část, 1627/13 část, 1627/14 část, 1627/15 část
ÚP Mimoň nevymezuje VPO, pro která lze uplatnit předkupní právo k dotčeným pozemkům a stavbám.
75
I
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV
V řešeném území města Mimoň budou respektovány koridory územních rezerv sloužící pro ochranu výhledových tras východního městského obslužného okruhu a přeložky silnice II/270 mezi křižovatkami s Žitavskou ulicí na severu a Českolipskou ulicí na západě (část koridoru je umístěna na území sousední obce Pertoltice pod Ralskem). V těchto koridorech budou v I. a II. etapě návrhu realizovány pouze stavby ploch veřejných prostranství – komunikace (PK) a ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS). V řešeném území města Mimoň bude respektována plocha územní rezervy na pozemcích řadových garáží a individuálních zahrádek pod sídlištěm Letná za účelem umožnění výhledové přestavby tohoto území na plochy pro bydlení. Tab.1: Plochy a koridory územních rezerv Lokalita Urbanist. Využití v současném stavu obvod R1 02 Letná Plochy dopravní infrastruktury – vyb., plochy smíšené obytné – rekreační R2 02 Letná Plochy zemědělské půdy, plochy přírodní nelesní R9 10 U lipové Plochy zemědělské půdy aleje R11 11 Svébořická Plochy veř. prostranství – komunistrana kace, plochy zemědělské půdy
J
Využití dle ÚP Plochy bydlení – čisté (BČ)
Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)
Výměra (m2) 18456
Max. kapacita 200 bj
6720
-
6176
-
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ K PROVĚŘENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ
Urbanisticky nejvýznamnější plochou v rámci řešeného území města Mimoň je centrální zóna včetně prostoru Husovy a Okrouhlické ulice, pro tuto zónu (lokality Z1, Z2, Z6, Z16, Z20, Z21, Z22, Z23, P1, P2, P6, N7, N8) se navrhuje zpracovat územní studii, která podrobně vymezí prostorové regulativy a vyřeší problematické dostavby proluk. Pro lokality soustředěné výstavby o ploše nad 1 ha (lokality Z27, Z33, Z34, Z36, Z41, Z44, Z50, Z52, Z54, Z55, Z67, P8, P9, P21) se navrhuje zpracovat územní studie, které podrobně vymezí prostorové regulativy a vyřeší parcelaci, dopravní napojení a postup výstavby.
K
ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU Grafická část Územního plánu Mimoň obsahuje 4 výkresy o velikosti formátu A0. 1 Výkres základního členění území 1 : 5000 2 Hlavní výkres 1 : 5000 3 Výkres koordinace technické infrastruktury 1 : 5000 4 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5000
Grafická část je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako přílohy č. 1, 2, 3, 4.
76
Odůvodnění 1. Textová část odůvodnění Postup při pořízení územního plánu Město Mimoň na zasedání Zastupitelstva města Mimoň dne 18.9.2003 schválilo pořízení územního plánu Mimoň, usnesením č.Z03/205. V průběhu roku 2004 a 2005 proběhly přípravné práce. Následně byla po výběru zhotovitele projektové dokumentace, zpracována a předložena ve 3/2006 část dokumentace Průzkumy a rozbory. Pořizovatel územního plánu, Městský úřad Mimoň – odbor výstavby, ÚP a dopravy (dále jen „pořizovatel“) navrhl hlavní cíle a požadavky pro jeho vypracování v návrhu zadání. V souladu s ustanovením §20 zákona č.50/1976Sb., ve znění platném k roku 2006, oznámil místo a den projednání návrhu zadání územního plánu veřejnou vyhláškou ze dne 22.9.2006 (vyvěšeno od 25.9.2006 – 26.10.2006), zaslal jednotlivě dotčeným orgánům státní správy a seznámil orgány územního plánování sousedních územních obvodů. Návrh zadání územního plánu byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na úřední desce MěÚ v Mimoni a na Odboru výstavby, ÚP a dopravy MěÚ v Mimoni, byla splněna povinná lhůta 30 dnů. Veřejné projednání návrhu zadání se uskutečnilo dne 25.10.2006. Návrh zadání byl s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhůtě, dohodnut. Krajský úřad Libereckého kraje, jako příslušný orgán z hlediska posuzování vlivu koncepce na životní prostředí provedl zjišťovací řízení dle §10i) zákona č.100/2001Sb. ve znění zákona č. 93/2004Sb., jeho závěr stanovil, že Uzemní plán obce Mimoň, není nutné posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí (stanovisko KULK/76449/2006 ze dne 24.11.2006). Návrh zadání územně plánovací dokumentace byl projednán s nadřízeným orgánem územního plánování, stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje bylo vydáno dne 19.12.2006 pod č.j. OÚPSŘ/230/2006. Návrh zadání dohodnutý s dotčenými orgány státní správy schválilo zastupitelstvo města Mimoň usnesením č. Z06/267, dne 21.12.2006. Zastupitelstvo města Mimoň určilo v souladu s ust. §6 odst.5 písm. f) stavebního zákona, ve vazbě na § 53 odst.1, pana ing. Stanislkava Balouna – zastupitele obce, aby spolupracoval s pořizovatelem. Na základě schváleného zadání zpracovala společnost SAUL s.r.o. Liberec (hlavní projektant Ing. arch. Jiří Plašil, ČKA 1603, zodpovědný projektant Ing. Oldřich Lubojacký) koncept územního plánu Mimoň, který byl nad rámec stanovených požadavků v zadání, posouzen a vyhodnocen z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území (dokumentaci vyhodnocení vlivů zpracoval Mgr. Pavel Bauer, autorizovaná osoba). V souladu s ust. § 48 odst. 2 stavebního zákona Veřejnou vyhláškou bylo oznámeno veřejné projednání konceptu územního plánu Mimoň spojené s odborným výkladem, na den 20.08.2008. Koncept územního plánu Mimoň byl vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30ti dnů na Městském úřadu v Mimoni a Krajském úřadu Libereckého kraje. Dotčeným orgánům, Krajskému úřadu Libereckého kraje a sousedním obcím bylo veřejné projednání konceptu územního plánu Mimoň oznámeno dopisem odeslaným 10.7.2008. Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu, vydal dne 17.9.2008 kladné stanovisko ke Konceptu ÚP Mimoň, pod č.j. OÚPSŘ/230/2006/OÚP. Po vyhodnocení výsledků veřejného projednání a závěrů z projednání stanovisek uplatněných dotčenými orgány ke konceptu územního plánu Mimoň pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem města vypracoval návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Mimoň, které byly v souladu s ust. § 49 odst. 3 stavebního zákona předloženy zastupitelstvu města Mimoň k projednání a schválení. Zastupitelstvo města Mimoň schválilo Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Mimoň usnesením č.Z09/85 ze dne 11.5.2009. Byl vysloven souhlas se zpracováním návrhu územního plánu Mimoň, za předpokladu splnění podmínek které vyplynuly z vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů, námitek a připomínek z veřejného projednání konceptu. Schválené Pokyny byly předány projektantovi pro vypracování Návrhu ÚP Mimoň.
77
Přípisem ze dne 5.3.2010 oznámil pořizovatel dotčeným orgánům a sousedním obcím konání společného jednání o Návrhu ÚP Mimoň. Společné jednání se uskutečnilo dne 30.3.2010 a byl z něj pořízen záznam, který je založený ve spise. Po vyhodnocení uplatněných stanovisek (sousední obce nepodaly žádné připomínky) byl Návrh ÚP upraven a dohodnut s dotčenými orgány. Zpráva o projednání Návrhu UP Mimoň byla pořizovatelem zpracována v souladu s ust. §51 stavebního zákona dne 9.09.2010 a současně doručena Krajskému úřadu Libereckého kraje, který obdržel Návrh územního plánu Mimoň k posouzení. Stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje dle § 51 odst. 2 stavebního zákona bylo vydáno dne 10.9.2010 pod č.j. OÚPSŘ/230/2006/OUP, byl vysloven souhlas se zahájením řízení o vydání Návrhu UP Mimoň. V souladu s ustanovením §52 stavebního zákona pořizovatel zahájil řízení o upraveném a posouzeném Návrhu UP Mimoň spojené s veřejným projednáním. O upraveném a posouzeném návrhu se konalo dne 22.11.2010 veřejné projednání, ze kterého je pořízen zápis, založený ve spise. Veřejné projednání Návrhu ÚP Mimoň bylo oznámeno veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce MěÚ Mimoň od 14.9.2010 do 22.11.2010 (včetně dálkového přístupu). O veřejném projednání byly jednotlivě vyrozuměny dotčené orgány, sousední obce a město Mimoň oznámením ze dne 11.10.2010. Návrh UP Mimoň byl vystaven po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí v budově Městského úřadu Mimoń, a na Krajském úřadu Libereckého kraje a na internetových stránkách města Mimoň. Poslední den doručení námitek, připomínek, stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu byl dne 22.11.2010, v den konání veřejného projednání. V rámci řízení o návrhu územního plánu nebyly předloženy námitky ani připomínky. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem obce vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu. Pořizovatel přezkoumal soulad Návrhu UP Mimoň s požadavky dle § 53 odst. 4 stavebního zákona a dopracoval odůvodnění územního plánu. Návrh na vydání UP Mimoň s jeho odůvodněním předložil pořizovatel v souladu s ustanovením § 54 odst. 1 stavebního zákona na jednání Zastupitelstvu města Mimoň.
A A1
VYHODNOCENÍ KOORDINACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
VYUŽÍVÁNÍ
ÚZEMÍ
Z HLEDISKA
VYMEZENÍ A VNITŘNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ
Území obce Mimoň se v posledním období několikrát významně změnilo. Před rokem 1990 bylo jeho součástí území nynějších obcí Noviny p.R. a Pertoltice p.R., které se od obce odčlenily v roce 1990. V průběhu 90.let se území obce rozšířilo o část území bývalého vojenského újezdu a výcvikového prostoru Ralsko, které od té doby nese označení Mimoň VI. • •
Nynější území obce Mimoň má rozlohu 1548 ha – stav k 1.1.2006 – a zahrnuje: 2 katastrální území – Mimoň a Vranov p.R. 8 částí obce, tj. skupin číslování domů – Mimoň 1 až Mimoň 6, Vranov p.R. a Srní Potok
Tab.1: Názvy a číselné kódy katastrálních území: Katastrální území číslo k.ú. část obce Mimoň 69525 Mimoň 1, Mimoň 2, Mimoň 3, Mimoň 4, Mimoň 5, Mimoň 6 Vranov pod Ralskem 69528 Vranov pod Ralskem, Srní Potok
22 základních sídelních jednotek, resp.15 urbanistických obvodů – dále UO - a jejich dílů, díly jsou vymezeny buď podle příslušnosti do katastrálních území nebo částí obce, takže některé UO mají v Mimoni dva nebo i více dílů. Každý z UO, resp. jeho dílů, má svůj identifikační kód a kromě toho pořadové číslo od 01 do 16 - kvůli vynechání Pertoltic. 41 sčítacích obvodů ze SLDB 2001, jež musí respektovat hranice UO a jejich dílů. Každý sčítací obvod - dále SO - má svůj identifikační kód a je vymezen čísly domů a hranicemi na mapách v tzv. registru sčítacích obvodů. Členění obce na „administrativní části“ postrádá jakoukoliv funkční logiku a proto je použito jen tam, kde nelze použít vhodnější členění. Pro územní plán je upřednostněno členění jeho území na UO a z nich složené prostory a funkční části města. UO byly poprvé pro obec Mimoň použity při sčítání v roce 1991 a před sčítáním v roce 2001 byla provedena jejich revize.
78
Tab.2: Základní údaje o urbanistických obvodech ze SLDB 2001 kód ZSJ Název Číslo UO Části Díly ZSJ 9525 Mimoň - střed 1 II,III,IV 3 30947 Letná 2 IV 1 30948 Pod Ralskem 3 I,III 1 30949 U pily 4 I 1 30950 Husova - Pražská 5 I 1 30951 U nemocnice 6 I 1 30952 Průmyslový obvod 7 II 1 30953 U nádraží 8 II,III,V 3 30954 Slovany 9 II,V 2 Městský prostor Střediskové území 30955 U lipové aleje 10 I 1 30956 Svébořická strana 11 I 1 30957 Kuřívodská strana 12 I,VI 2 30958 Bohatická strana 13 IV,V 2 Přilehlý prostor Okrajové území 9527 Srní Potok 15 Srní P. 1 9528 Vranov 16 Vranov 1 Venkov Venkovské území Celkem Mimoň 15 8 22
A2 A2.1
Sčít. obvod 3 6 11 1 2 2 1 5 2
Sčít. obv. (SLBD2001) 416, 419, 423 424 - 429 398 - 407, 420 408 409, 410 411, 412 417 418, 421, 422, 431, 432 632, 434
Ob2001 719 1253 2102 324 697 692 7 755 67
1 1 2 2
413 414 415, 435 430, 433
8 0 40 9
1 1
436 437
14 50
41
6737
VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ POLOHA A POSTAVENÍ OBCE V RÁMCI KRAJE POSTAVENÍ OBCE V RÁMCI LIBERECKÉHO KRAJE
Město Mimoň leží asi 75 km severně od Prahy a asi 20 km jižně od společné hranice s Německem a Polskem. Největšími městy v nejbližším okolí jsou Mladá Boleslav (45000 obyvatel), Česká Lípa (40000 obyvatel) a Liberec (100000 obyvatel). Z menších měst položených v blízkosti jsou nejvýznamnější Doksy a Stráž pod Ralskem. Město Mimoň leží v jihozápadní části Libereckého kraje a v JV části okresu Česká Lípa. • • •
Území obce po svém obvodu sousedí s těmito obcemi: ze severu - Pertoltice pod Ralskem, Noviny pod Ralskem ze západu - Bohatice z jihozápadu, jihu a východu - Ralsko
Od 1.1.2000 je legislativně celé řešené území součástí Libereckého kraje se sídlem krajského úřadu v Liberci. Nové administrativní uspořádání (vyhláška MV ČR č. 388/2002Sb.) rozčlenilo území Libereckého kraje na 10 správních obvodů – obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) a 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II.stupně). Město Mimoň je obcí s pověřeným obecním úřadem (obec II. stupně), obcí s rozšířenou působností (obec III. stupně) je pro město Mimoň město Česká Lípa. Do správního obvodu obce Mimoň (obec II. stupně) spadají obce: Brniště, Dubnice, Hamr na Jezeře, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem. Takto vymezené území má včetně Mimoně celkovou výměru 28553 ha a žije na něm 14890 obyvatel (SLDB 2001). Řešené území spadá do okresu Česká Lípa (vyhláška č. 564/2002 Sb.). Prostor města Mimoň podle nového vymezení regionů cestovního ruchu (zpracovala ČCCR – Česká centrála cestovního ruchu, 1999) spadá do širší oblasti č. 8 - Český sever, podoblast 8 B - Ralská pahorkatina a Českolipsko. V ZÚR Liberecký kraj (09/2007) bylo město Mimoň zařazeno do turistické oblasti Máchův kraj, podoblasti Ralsko. 79
Na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v úplném znění v zákoně č. 2/2003 Sb., je město Mimoň členem dobrovolného svazku obcí mikroregionu Podralsko. ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY OBCE V rámci zpracování ZÚR Liberecký kraj byly vyhodnoceny rozvojové předpoklady všech obcí v Libereckém kraji. Hodnocení a stanovení rozvojových předpokladů území obcí bylo založeno na hodnocení vývoje v letech 1991 – 2001 a dosaženého stavu, který by měl vypovídat o tom, jak se území vyrovnávalo a vyrovnalo s problémy vývoje v odlišných podmínkách transformačního období. Čím lépe se území dokázalo s těmito problémy vyrovnat, tím má také větší šanci, že tomu bude i v dalším období a naopak. • • • • • •
Hodnocení rozvojových předpokladů zahrnovalo celkem 6 dílčích předpokladů (faktorů): Vzdělanost trvale bydlících obyvatel - stav v roce 2001 (podle sčítání lidu) Migrační saldo, tj. rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých v období 1991-2001 Výstavba rodinných domků, resp. počet již trvale obydlených rodinných domů postavených v letech 1991-2001 Výstavba ostatních domů pro bydlení, resp. počet již trvale obydlených bytových domů postavených v letech 1991-2001 Míra nezaměstnanosti - stav k 30.9.2002 (podle Úřadu práce a ARR Nisa) Počet objektů individuální rekreace jako potenciál možné a již probíhající změny na trvalé bydlení (podle GAREP Brno)
Na bodování jednotlivých předpokladů – faktorů rozvoje v rozpětí od 1 bodu pro nejhorší úroveň do 5 bodů pro nejlepší úroveň a na jejich součtu je založen výsledný ukazatel předpokladů rozvoje území každé obce. Tab.1: Rozvojové předpoklady obce - hodnocení Název Obyv Sez. Celkem uživ Střední Migr Migr obce 2001 uživ. abs na 100 stav ob obrat saldo Mimoň 6737 104 6841 1,5 6772 4486 27
RD OB Obrat Saldo RD 1991-01 rel rel rel 59 9 66,2 4,0 8,7
UK UK UK UK UK UK UK 1 2 3 4 5 6 7 4 3 2 3 4 0 16
Podle tohoto způsobu hodnocení dosáhlo město Mimoň 16 bodů z 30 možných a patří k centrům osídlení s průměrnými předpoklady rozvoje. Na úrovni obce se projevuje pozitivní vliv polohy v blízkosti center – České Lípy, Mladé Boleslavi. Mimoň těží a bude těžit ze své polohy, atraktivního obytného prostředí, z nabídky dostupného bydlení, příznivé věkové struktury. Pro podporu a oživení rozvoje v prostoru mezi Doksy a Libercem bylo v konceptu ZÚR LK navrženo prosazení rozvojové osy regionálního významu s nutnou – zvláštní podporou rozvoje a v této souvislosti také možné a vhodné posílení regionální působnosti Mimoně. Navržená regionální osa s nutnou podporou rozvoje vymezuje prostor kolem dopravních koridorů regionálního významu, které vyžadují do budoucna zvýšenou podporu a pozornost ze strany kraje z hlediska udržení či posílení integrity kraje, zlepšování vnitřní dostupnosti a snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje. Osa je vymezena na spojnici měst Česká Lípa – Zákupy – Mimoň a odtud – Stráž pod Ralskem – Osečná – Český Dub – Hodkovice nad Mohelkou, anebo z Mimoně přes Kuřívody do prostoru Mnichova Hradiště.
A2.2
PŘÍRODNÍ VZTAHY A VAZBY
Oblast Ralska je především jedinečným územím z hlediska jeho přírodních hodnot. Podle odborných údajů zůstalo téměř 90% jeho území za posledních 50 let nedotčeno přímým působením člověka. Jen málokde ve střední Evropě lze najít tak velké a souvislé území ponechané ve své podstatě jen přírodnímu vývoji. Z tohoto hlediska lze považovat Ralsko za jedno z nejcennějších území ve střední Evropě. Území obce Mimoň je téměř po celém svém obvodu spjato se sousedními obcemi (Noviny pod Ralskem, Ralsko) rozsáhlými lesními masivy překračujícími do okolních obcí. Zvláště na jihozápadě (Borečský les) se jedná o území téměř nedotčené antropogenní činností. Zbylá severní
80
a severozápadní oblast je tvořena zemědělskou půdou. Rozsáhlé hony překračují hranice sousedících obcí. Odvozené vazby tvoří vymezený systém ÚSES. Významným propojujícím prvkem je údolní niva Ploučnice procházející přes území Mimoně od Novin pod Ralskem k Zákupům. Tvoří současně hranici mezi obcí Ralsko a Mimoň. Nově se připravuje její vyhlášení jako zvláště chráněné území - evropsky významná lokalita Horní Ploučnice. Celé řešené území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída.
A2.3
SOCIOEKONOMICKÉ VZTAHY A VAZBY
Pro město Mimoň je nejsilnějším interakčním střediskem město Česká Lípa, která je pro Mimoň obcí s rozšířenou působností a zejména střediskem nabízejícím a zajišťujícím širokou škálu zařízení občanské vybavenosti a pracovních příležitostí. Nejsilnější vazby v pracovní sféře jsou mimo České Lípy na obec Stráž pod Ralskem. Opačně je Mimoň přirozeným spádovým centrem pro okolní menší obce (dojížďka do škol, za občanskou vybaveností, službami i za prací). Těsný kontakt má město Mimoň s Pertolticemi pod Ralskem, které byly určitou dobu součástí města a po roce 1990 došlo k jejich osamostatnění. Postupně se obnovují i dlouhodobě zpřetrhané vazby jižním směrem do bývalého VVP Ralsko především „sídliště“ Hradčany u letiště.
A2.4
DOPRAVNÍ VZTAHY A VAZBY
Řešeným územím prochází železniční trať 086 Česká Lípa – Liberec. Na území města je relativně rozsáhlá síť vleček, včetně pozůstatku vlečky Mimoň – Hradčany. Dopravní výkony od roku 1989 výrazně poklesly a došlo k přesunu nákladní dopravy ze železnice na silnice. Po odchodu Sovětských vojsk z VVP Ralsko, přestala být vlečka do Hradčan využívána. Město Mimoň je na širší strukturu osídlení napojena silnicemi II.třídy. Rozhodujícími hlavními dopravními osami jsou silnice II/268 Mnichovo Hradiště – Mimoň – Nový Bor a II/270 Dubá – Mimoň – Jablonné v Podještědí (Petrovice). Nejvyšší intenzity dopravy jsou v úseku Zákupy – Mimoň na silnici II/268 a ve vlastním centru města. Místní vazby zprostředkovává síť silnic III.tříd do prostoru Vranova pod Ralskem, Svébořic, Hvězdova a Ploužnice Dopravní vzdálenosti z Mimoně do významných správních středisek osídlení Libereckého a Středočeského kraje jsou: • Česká Lípa cca 12 km • Liberec cca 42 km • Bělá pod Bezdězemcca 18 km • Mnichovo Hradiště cca 23 km • Mladá Boleslav cca 36 km Územím obce okrajově prochází mezinárodní cyklotrasa č.241 Žitava – Ralsko – Praha. Nově je připravován projekt cyklistické magistrály Ploučnice od pramenů řeky až po její soutok s Labem v Děčíně jako součást turistického rozvojového koridoru nadregionálního významu.
A2.5
VZTAHY A VAZBY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Přes území obce nejsou trasovány nadřazené systémy technické infrastruktury s výjimkou dálkových optických kabelů a VTL plynovodního přivaděče na okraj obce. V technické infrastruktuře je provázanost města s okolními obcemi v systému CZT, kdy je do města přiveden horkovod z výtopny Hradčany v obci Ralsko a STL plynovod je veden do části obce Ralsko - sídla Boreček. Vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů na území Mimoně zasahují i do území okolních obcí. Jedná se o úpravě jejich vymezení. 81
A3 A3.1
VYHODNOCENÍ SOULADU VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ S ÚPD VYDANOU KRAJEM, S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A S DALŠÍMI VSTUPY VYHODNOCENÍ SOULADU KONCEPCE S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Územní plán Mimoň vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost splečenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Mimoň zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán Mimoň koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plán Mimoň ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán Mimoň v nezastavěném území připouští v souladu s jeho charakterem umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky pro jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Územní plán Mimoň na nezastavitelných pozemcích umožňuje výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
A3.2
POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Politika územního rozvoje České republiky (PÚR) byla schválena 20. července 2009 usnesením vlády ČR č. 929. Územní plán města Mimoň je v souladu s požadavky a prioritami Politiky územního rozvoje ČR. Zvláštní požadavky na území města Mimoň z PÚR ČR nevyplývají.
A3.3
POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z NADŘAZENÉ ÚPD ÚPN VÚC ČESKOLIPSKO
ÚPN VÚC Českolipsko byl zpracován v roce 1981 a s ohledem na uplynutí návrhového období má pouze směrný charakter. ÚPN VÚC RALSKO (ATELIER BOTIČ, ING.ARCH. W.HÁNA CSC.) ÚPN VÚC Ralsko byl zpracován v období 1991 – 1994 a schválen vládou ČR usnesením č. 722 ze dne 19.12.1994. Součástí bylo zhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb.
82
Řešeným územím pro ÚPN VÚC Ralsko byl celý bývalý VVP Ralsko o výměře 24 989 ha a byly zohledněny úzké vazby se zázemím přilehlých sídel včetně Mimoně. Návrh ÚPN VÚC Ralsko rozpracoval v konečné podobě ekologickou variantu, která uvažovala s útlumem aktivit člověka. Její zaměření bylo především na rehabilitaci rozhodných soustav a systémů přírodního prostředí, odstranění starých ekologických zátěží, ale i oživení podnikatelské sféry a trvalého bydlení v některých částech řešeného území. V ÚPN VÚC Ralsko byly stanoveny základní regulativy území. V případě detailnějšího řešení byly limity stanoveny jako směrné. V závazné části byly stanoveny prioritní úkoly a zásady pro rehabilitaci území a jeho navrácení k civilnímu životu. Základním východiskem bylo respektování přírody, k jejíž ochraně byly prioritně vztaženy regulativy. Ekologické funkce byly nadřazeny nad ostatní zájmy státní správy a komunální samosprávy. Za žádoucí se považoval rozvoj podnikatelské sféry v zónách aktivit, rozvoj lesního hospodářství a navazující dřevovýroby, rozvoj zemědělství a rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Možnost využití letiště Hradčany jako veřejného letiště regionálního významu byla s ohledem na nevýhodnou polohu a dosažený stav destrukce areálu označena za značně nákladnou – reálnou snad v rámci realizace velkorysého a dosud nejasného záměru budování zábavního parku Kludskyland. Tato investice nadmístního významu by výrazně ovlivnila vývoj regionu a byla by podmíněna změnami všech souvisejících územně plánovacích dokumentací, tedy i ÚPN VÚC LK a ÚPNSÚ Mimoň. ÚPN VÚC Ralsko se stanoveným návrhovým obdobím k roku 2005 je již vývojem v území i v širších souvislostech překonán. V současné době se připravuje jeho změna. ÚPN VÚC (ZÚR) LIBERECKÉHO KRAJE (SAUL S.R.O. LIBEREC) V roce 2001 byly zahájeny práce na novém ÚPN VÚC Libereckého kraje, na jehož dokončené průzkumy a rozbory (Urbanistické středisko Brno, 2001) navázal koncept (SAUL, 2002), který byl veřejnoprávně projednán v červnu 2003. Po vyhodnocení připomínek a zpracování Souborného stanoviska se přistoupilo k transformaci tohoto materiálu dle podmínek nového stavebního zákona č.183/2006 Sb. do Zásad územního rozvoje – ZÚR – (SAUL, 2007). Tento dokument stanoví základní uspořádání a limity širšího území, hlavní koridory dopravy, technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability, vymezí významné rozvojové plochy a další území speciálních zájmů. Soulad s těmito zásadami je v ÚP Mimoň sledován. V rámci konceptu ÚPN VÚC LK byly na základě stanovených ukazatelů vyhodnoceny rozvojové předpoklady obcí Libereckého kraje, z toho pro město Mimoň vyplývá následující: Tab.1: Rozvojové předpoklady obcí Libereckého kraje, z toho pro obec Mimoň: význam obce ve struktuře osídlení město zatížení podprůměrné rozvojové předpoklady průměrné ekonomický potenciál stabilizovaný, rozvojové plochy pro podnikání cestovní ruch obslužné a nástupní místo regionálního významu turistická oblast Máchův kraj, podoblast Ralsko chráněná památková území nejsou vyhlášena ochrana přírody a krajiny VPS nadmístního významu silnice II/268 přeložka trasy - obchvat Mimoně, varianta A silnice II/270 přeložka trasy - severní obchvat Mimoně varianta A,B celostátní železniční trať č. 086 Liberec - Česká Lípa optimalizace a elektrizace jednokolejné trati protipovodňová opatření na Panenském potoce protipovodňová opatření na Ploučnici
Prostorem na dopravním koridoru II/268 v úseku Česká Lípa – Mimoň – Kuřívody – Mnichovo Hradiště je vedena regionální osa s nutnou podporou rozvoje avizující do budoucna zvláštní pozornost a podporu ze strany kraje z hlediska posílení integrity kraje, zlepšování vnitřní dostupnosti a snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje.
83
A3.4
POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ DOKUMENTŮ
ZE STRATEGICKÝCH
ROZVOJOVÝCH
STRATEGICKÉ DOKUMENTY ROZVOJE OBCE Město Mimoň pořídilo v lednu 2005 komplexní Program rozvoje (PR) města Mimoň – zpracovatel PROODOS Praha. Součástí analytické části PR je SWOT analýza se závěry zapracovanými do vyhodnocení RURÚ. Řídící skupiny PR vytvořila Vizi rozvoje, která byla dále rozpracována do souboru Cílů rozvoje a katalogu Opatření a Projektů rozvoje, které se následně staly jedním z východisek pro zpracování Zadání ÚP. ROZVOJOVÁ STUDIE VENKOVSKÉHO MIKROREGIONU (STRATEGII ROZVOJE) Město Mimoň je členem dobrovolného sdružení obcí v mikroregionu Podralsko. Mikroregion má zpracovanou Rozvojovou studii venkovského mikroregionu (strategii rozvoje). Pro mikroregion Podralsko byly stanoveny hlavní strategické cíle, pro naplnění těchto cílů byla stanovena jednotlivá opatření a aktivity, která se opět promítla do Zadání ÚP. STRATEGICKÉ DOKUMENTY LIBERECKÉHO KRAJE ÚP Mimoň reaguje na zpracovanou a aktualizovanou Strategii regionálního rozvoje Libereckého kraje (schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č.9/02/ZK ze dne 22.1.2002), kde jsou definovány základní strategické cíle a směry včetně návrhu rozvojových aktivit. ÚP Mimoň reaguje rovněž na zpracovaný Program rozvoje Libereckého kraje (schválen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č.146/04/ZK ze dne 15.6.2004), který je základním střednědobým taktickým dokumentem a konkretizuje stanovené strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele. Řešeného území se z pohledu Strategie regionálního rozvoje Libereckého kraje týkají především cíle a aktivity z oblasti ekonomického rozvoje a technické infrastruktury. Jedná se o tyto strategické cíle: • Technická a finanční podpora podnikatelských aktivit • Restrukturalizace, optimalizace a inovace oborů a výrob • Podpora vzniku nových výrob a transferu progresivních technologií • Koncepční a komplexní řešení potřeb a lokalizace bydlení regionu • Nabídka rozvojových ploch včetně podmiňující infrastruktury • Podpora udržitelného rozvoje v zemědělství a obnova venkova V regionálním operačním programu pro NUTS 2 Severovýchod (Liberecký, Hradecký a Pardubický kraj) byla taktéž jako prvořadá stanovena opatření v prioritní oblasti technická infrastruktura a ekonomický rozvoj (např. opatření 1.7 Vypracování regionálních rozvojových dokumentů a jejich realizace včetně přípravy, zainvestování a nabídka nových rozvojových ploch, zejména průmyslových). V rámci zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje byl kladen důraz na rozvoj technické a dopravní infrastruktury, řešeného území města Mimoň se dotýkají například aktivity: rekonstrukce a modernizace regionální sítě silnic II. a III. třídy, místních komunikací, výstavba cyklistických stezek, dořešení odkanalizování a čištění odpadních vod apod. Taktéž je podporován rozvoj ekonomického potenciálu (zejména podpora zakládání a rozvoje malých a středních podniků, příprava rozvojových území pro podnikatelské aktivity). V neposlední řadě je to i zvýšení využití dobrých podmínek pro cestovní ruch a rekreaci. Aktuální bude řešení využití zemědělských pozemků – údržba a tvorba krajiny, podpora alternativních forem zemědělství.
84
V gesci KÚLK byla rozpracována řada dalších koncepčních materiálů např. Krajská zemědělská koncepce, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury kraje, Surovinová politika LK a další. V rámci těchto dokumentů se města Mimoně mohou dotýkat zejména opatření týkající se podpory malého a středního podnikání, vytvoření podmínek pro nové podnikatelské investice, rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem a typů bydlení, zkvalitnění stávající dopravní a technické infrastruktury, optimální využití krajinného a přírodního potenciálu, péče o krajinu a její složky, revitalizace zemědělské prvovýroby, vypracování rozvojových dokumentů a jejich realizace. PROGRAM ROZVOJE HSO PODRALSKO V roce 2005 byl zpracován pilotní projekt Program hospodářsky slabé oblasti Podralsko pro časové období 2007 – 2013 (ARR, TUL, SAUL). V rámci zpracování Programu byla provedena rozsáhlá analýza včetně SWOT analýzy a na ni navazující stanovení hlavních a dílčích cílů ve stanovených prioritních oblastech a proveden návrh opatření – včetně jejich specifikace – tyto cíle naplňujících. STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČESKÉ REPUBLIKY V roce 2000 proběhly na úrovni vlády ČR závěrečné schvalovací procesy Národního (regionálního) rozvojového plánu ČR (RDP), který vychází ze schválených regionálních operačních programů pro jednotlivé NUTS 2 a ze sektorových operačních programů. Konzultační dokumenty i Regionální operační programy budoucích regionů NUTS 2 pokládají za významnou prioritu rozvoj podnikání, budování podnikatelské infrastruktury a podporu nových investic např. přípravou a nabídkou nových ploch pro rozvoj podnikatelských činností, budováním hospodářských parků a zón ekonomické aktivity, rovněž je kladen důraz na rozvoj multifunkčního zemědělství, údržbu krajiny a přípravu programů pro zlepšení ekonomické základny venkovských mikroregionů. Závěr: ÚP Mimoň je v souladu s prioritami, strategickými cíli, rozvojovými koncepcemi a úkoly pro územní plánování, vyplývajícími z PÚR ČR, z územně plánovací dokumentace kraje a strategických rozvojových dokumentů kraje. ÚP Mimoň je v souladu se strategickými cíli, opatřeními a aktivitami Rozvojové studie venkovských mikroregionů –Mikroregion Podralsko.
A3.4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ ÚP Mimoň je zpracován a projednán v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a § 12 - 13 a přílohou č. 7 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území – vždy v jejich aktuálním znění.
A3.4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Požadavky dotčených orgánů chránících zájmy podle zvláštních právních předpisů, uplatněné ke konceptu UP Mimoň, byly zapracovány do Pokynů pro zpracování návrhu UP Mimoň. Návrh UP Mimoň byl s dotčenými orgány projednán na společném jednání a dle uplatněných stanovisek upraven a dohodnut. Rozpory ve smyslu ust. § 4 odst.7 stavebního zákona a ust. § 136 odst.6 správního řádu při projednávání návrhu UP Mimoň nebyly řešeny . Návrh UP Mimoň je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.
85
B
ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU
B1
ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ
Zpracování územního plánu (dále jen ÚP) pro město Mimoň bylo městem Mimoň zadáno projekční kanceláři SAUL s.r.o. Liberec smlouvou o dílo č.018/2005 s termínem dokončení první etapy (průzkumy a rozbory) 31.03.2006. Smlouva o dílo byla uzavřena na základě výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku. Na základě Zadání pro územní plán Mimoň schváleného Zastupitelstvem města Mimoň 21.12.2006 usnesením č.Z06/267 byl zpracován koncept ÚP s termínem dokončení 30.11.2007 a následně na základě Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Mimoň (dále jen pokynů) schválených Zastupitelstvem města Mimoň 11.05.2009 usnesením č. Z09/85 je zpracován návrh ÚP s termínem dokončení 15.9.2009. Předmětem díla je vypracování územního plánu Mimoň pro celé správní území obce – katastrální území Mimoň a Vranov pod Ralskem s podrobnostmi a náležitostmi stanovenými novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. Územní plán je zpracován digitálně ve formátu Microstation nad vektorovým katastrálním mapovým polohopisným podkladem. Digitální výškopis je převzat od Topografického ústavu Praha ve vektorové podobě z map měřítka 1:10000. Hlavním cílem pořízení nového územního plánu je získání závazného územně plánovacího dokumentu, jehož pomocí bude možno zásadně usměrňovat územní rozvoj města Mimoň při očekávaných dílčích úpravách cca po 4 letech. Cílem územního řešení je dosáhnout při naplnění výchozích kvantitativních a kvalitativních podmínek žádoucích proporcí dílčích funkčních prvků, zejména obytných, výrobních a přírodních území a jejich provázanosti na kostru dopravy a technického vybavení, a to postupně v etapách rozvoje.
B2 •
•
• • •
• • • • •
.
ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO VYPRACOVÁNÍ NÁVRHU V ÚP jsou vypuštěny navržené zastavitelné resp. nezastavitelné plochy dle požadavku pokynů, uvolněná čísla lokalit jsou použita pro označení nových zastavitelných resp. nezastavitelných ploch navržených v ÚP dle požadavků pokynů V ÚP jsou vypuštěny navržené plochy a koridory územních rezerv dle požadavku pokynů, některé lokality jsou převedeny do zastavitelných ploch dle požadavků pokynů, nové plochy a koridory územních rezerv se nenavrhují V ÚP je provedena změna funkce, prověření a úprava vymezení navržených zastavitelných resp. přestavbových ploch dle požadavku pokynů V ÚP je dle požadavku pokynů provedena změna funkce a úprava vymezení stávajících ploch v souladu s aktuálním současným stavem území a s požadavky z projednání. V textové části ÚP jsou provedeny formální opravy označení jednotlivých jevů - označení dobývacího prostoru, doplnění energetického zákona, nahrazení vlečky tratí, doplnění protihlukových opatření, vypuštění vrtu vč. OP. V textové části ÚP jsou dle požadavku pokynů zapracována opatření navržená v dokumentaci SEA. V textové části ÚP jsou dle požadavku pokynů zapracovány požadavky z hlediska ochrany kulturního, architektonického a archeologického dědictví. V ÚP jsou dle požadavku pokynů zapracovány úpravy vyplývající ze zpracované 4.změny ÚPNSÚ Mimoň. V ÚP jsou dle požadavku pokynů zapracovány úpravy dopravní koncepce vč. přemístění AUN a aktualizace cyklotras. V návrhu ÚP jsou přepracovány plošné a prostorové regulativy ploch s různým způsobem využití včetně jejich základního vymezení, které se promítá do legendy grafické části.
86
C C1 C1.1
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ A ROZVOJOVÝCH POTŘEB OBCE
ZASTAVĚNÉHO
ÚZEMÍ
VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Hranice současně zastavěného území obce byla stanovena k 31.3.2006 v rámci prací na P+R ÚP Mimoň v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb. a jeho vyhláškami. Následně bylo vymezení zastavěného území aktualizováno k 30.6.2007 v rámci prací na ÚP Mimoň v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho vyhláškami. Vymezení zastavěného území je zakresleno ve výkresech č.6 – Koordinační výkres a č.8 – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu grafické části Odůvodnění ÚP.
C1.2
VYHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH POTŘEB OBCE - DEMOGRAFIE
Popis demografického vývoje je podrobně uveden v průzkumech a rozborech ÚP. Vzhledem ke značnému rozsahu problematiky není v návrhové části dokumentace opakován a pozornost je zaměřena na stanovení výhledové velikosti a z ní vyplývajících kapacit nové bytové výstavby a veřejné občanské vybavenosti. Předcházející a dosud platný územní plán SÚ Mimoň, připravovaný v roce 1990, uvažoval s výhledovým počtem obyvatel „obce Mimoň“ (v tehdejším vymezení včetně Pertoltic p.R. a Novin p.R.) na 7400 obyvatel v roce 2000 a 7800 obyvatel v roce 2010 včetně 5% tzv. urbanistické rezervy. Pro srovnání skutečného vývoje je tedy nutné přepočítat tyto velikosti na nynější administrativní vymezení obcí. Tab.3: Přepočet výhledové velikosti Obec – území 1980 (SLDB) 2000 (VV) Mimoň 7048 Pertoltice 389 Noviny p. R. 279 Mimoň 7716 7400 Pozn.:
2001 (SLDB) 6737 297 248 7282
2004 (ČSÚ) 6709 331 260 7300
2010 (VV)
2010 (OUK-01) 5800
7800
SLDB = údaje ze sčítání lidu, domů a bytů ČSÚ = údaje podle průběžné evidence obyvatel ČSÚ VV = výhledová velikost podle ÚPNSÚ Mimoň z roku 1990 včetně 5% urbanistické rezervy OUK 01 = optimální ubytovací kapacita bytového fondu z roku 2001 v roce 2010 Mimoň = území obce Mimoň do roku 1990 v době zpracování ÚPNSÚ
Při výhledovém stanovení ubytovací kapacity se vychází z předpokladu, že do roku 2010 nebudou již trvale obydleny žádné byty bez úplného sociálního a technického vybavení III. + IV. kategorie, kterých bylo v roce 2001 v Mimoni obydleno ještě 74, a že průměrný počet obyvatel na obytnou místnost klesne z 1,00 na 0,90, což by mělo znamenat i pokles průměrné velikosti bytové domácnosti ze 2,72 na 2,45. Tímto způsobem stanovená optimální ubytovací kapacita bytového fondu z roku 2001 (dále OUK 01) představuje bydlení „pouze“ pro 5800 obyvatel, tj. pro zhruba 88% obyvatel bydlících v roce 2001 v bytech. Mimo bytový fond bydlelo v Mimoni v roce 2001 celkem 127 (1,9%) obyvatel – z toho 70 v Domově důchodců a 63 bydlících jiným způsobem a v jiných ubytovacích zařízeních včetně lidí bez přístřeší. Aby byly vytvořeny podmínky pro udržení současného počtu obyvatel bydlících v bytech – což představuje zhruba 6600 obyvatel – je nutné tedy počítat s rozšířením OUK 01 o nejméně 360 bytů, resp. 900 obytných místností při průměru 2,45 obyvatel na byt a 0,90 obyvatel na obytnou místnost. Za období 2001 – 2005 bylo dokončeno pouze 39 nových bytů – z toho 24 malometrážních bytů v DPS – a v současné době je rozestavěno pouze dalších 11 bytů. Z toho vyplývá, že je nutno na tento výhled zajistit reprodukci dalších nejméně 310 bytů. Část této reprodukce je možné zajistit využitím neobydlených nebo jen občas obydlených bytů pro trvalé bydlení. Takových bytů je k dispozici nejméně 70 a nejvíce 170 (viz údaje ze SLDB 2001 a kapitola „Bydlení“ P+R ÚP). I při využití oněch 70 bytů by zbývalo k dalším formám reprodukce včetně nové výstavby zahrnující i nástavby, vestavby a dostavby zajistit dalších 240 nových bytů.
87
Vzhledem k tomu, že územní plán již nepracuje s návrhovým horizontem a počítá s cca 2/3 využitím kapacit navržených ploch, obsahuje navíc nabídku ploch pro uspokojení poptávky v konkurenci okolních sídel a případný nárůst počtu obyvatel i zvyšování standardu bydlení po dosažení výše uvedeného výhledu s kapacitou cca 300 nových bytů.
C2 C2.1
VYHODNOCENÍ SOULADU KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE S POŽADAVKY NA OCHRANU HODNOT V ÚZEMÍ CIVILIZAČNÍ HODNOTY HISTORICKÝ A URBANISTICKÝ VÝVOJ MĚSTA A JEHO ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Popis historického vývoje je podrobně uveden v P+R ÚP. Vzhledem ke značnému rozsahu problematiky není v ÚP opakován a pozornost je zaměřena na památkovou ochranu. PAMÁTKOVÁ OCHRANA Na území města Mimoně se nachází řada historicky cenných objektů, které jsou ve smyslu zákona č.20/1987 Sb, o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, § 42, odst. 1, kulturními památkami registrovanými v Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Výpis ze seznamu aktualizovaný v 06/2009 je uveden v tabulce č.1., objekty jsou vyznačeny ve výkresu č.6 – Koordinační výkres grafické části Odůvodnění územního plánu. Seznam zasluhuje průběžnou aktualizaci na základě posouzení některých hodnotných staveb a městských prostorů odbornou organizací. Jedná se například bloky drobných maloměstských obytných objektů pod Křížovým vrchem nebo celý soubor viladomů v přednádraží včetně jednotlivých veřejných staveb a veřejného schodiště do historického jádra.
88
Tab.1: Nemovité kulturní památky na území obce Mimoň zapsané do ústředního seznamu Číslo Část ob čp. Památka Poznámka rejstříku ce
19644 / 5-3146
Mimoň III
29664 / 5-3145
Mimoň III
areál kostela sv. Petra a Pavla 1. kostel sv. Petra a Pavla 2. ohradní zeď 3. kaple 4. socha sv. Václava 5. socha sv. Františka Serafinského 6. socha sv. Jana Nepomuckého 7. soubor soch při cestě vedoucí ke kostelu areál kaple Božího hrobu 1. kaple Božího hrobu 2. ohradní zeď 3. brána 4. ambit 5. socha sv. Josefa z Arimatie 6. socha sv. Nikodéma
20167 / 5-3136
Mimoň III
soubor soch Agónie v Getsemanské zahradě
46073 / 5-3149
Mimoň III
22175 / 5-3137
Mimoň III
socha Madony Immaculaty socha sv. Františka Xaverského či sv. Ignáce z Loyoly
na návrší v obci na Kostelním vrchu
15598 / 5-3144
Mimoň III
socha sv. Jana Nepomuckého
na rohu Jiráskovy ulice uvnitř prostor Božího hrobu, kopie osazena u Mostecké ulice pod kostelem původně u hřbitova, v současnosti provizorně deponována u fary původně na mostě přes Panenský potok, v současnosti provizorně v areálu Božího hrobu
17295 / 5-3134
Mimoň III
most se sochou sv. Jana Nepomuckého
v centru obce
25119 / 5-3148
Mimoň III
sloup se sochou P. Marie
přibližně uprostřed náměstí 1. Máje
41731 / 5-3139 53738 / 5-3132
Mimoň III Mimoň III
čp.35 čp.42
měšťanský dům ulice Příkopy areál býv. zámku, z toho jen park, ohradní zeď, vstupní brána, prameniště, most, rybník s ostrůvkem východně od centra města
26940 / 5-3150
Mimoň III
čp.71
měšťanský dům
Mírová ulice
31949 / 5-3140
Mimoň III
čp.80
měšťanský dům
Okrouhlická ulice
27047 / 5-3143
Mimoň III
čp.81
měšťanský dům
Okrouhlická ulice
16199 / 5-4757
Mimoň III
čp.101
bývalý špitál
Žitavská ulice
21138 / 5-3147
Mimoň III
čp.106
fara
Nádražní ulice
35271 / 5-3142
Mimoň III
čp.135
měšťanský dům
Mírová ulice
54606 / 5-3141
Mimoň II
čp.91
venkovská usedlost
Zdroj:
Národní památkový ústav
Většina NKP je prohlášena včetně pozemků náležících k nemovitosti, pro tyto pozemky platí stejné legislativní podmínky jako pro objekty. Mimo nemovitých kulturních památek se v obci nachází několik soch, kapliček, drobných křížků, pomníčků. Sochy ve městě jsou převážně barokní. Nejvíce jich je zasvěceno Janu Nepomuckému, významný je i sloup Nanebevzetí Panny Marie a sousoší Neposkvrněného početí Panny Marie u hotelu Beseda či sousoší Getsemanská zahrada v Březinově ulici. Barokní sochy se nacházejí také v okolí kostela Petra a Pavla a před Božím hrobem. Vedle Božího hrobu stojí dům č.p.101 V lukách – původně špitál postavený roku 1679. Pod kostelním vrchem je možné spatřit unikátní pískovcové pivovarské sklepy s chodbami. Staré dřevěné domy jsou postaveny před rokem 1800, neboť po požáru roku 1806, byly stavby ze dřeva zakázány. Uvnitř města jsou zachovány některé pozoruhodné fasády domů z 19.století. Novodobé sochy jsou např. na křižovatce ulic Mírová a Nádražní socha vojáka „osvoboditele“, sousoší vodních ptáků před kinem atd. Stav památkově chráněných objektů je poplatný obecnému nedostatku prostředků na nutnou rekonstrukci.
89
ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY Celé řešené území leží na ÚAN III. Území s archeologickými nálezy ÚAN I. + II. jsou zobrazena ve výkresu č.6 - Koordinační výkres grafické části odůvodnění ÚP a popsána v následující tabulce. Tab.2: Území archeologických nálezů (ÚAN) typ ÚAN pořadové číslo SAS název lokality
dotčeno lokalitami
ÚAN I.
03 - 31 - 11 / 1
středověké a novověké jádro obce
Z1, Z2, Z4, Z5, Z6, Z8 č., Z16 č., Z21, Z22 č., Z23 č., Z35 č., Z36 č., Z37 č., Z38 č., Z40, Z42 č., Z57 č., P1, P2, P3, P4 č., P6, P8 č., P22, N7, N8,
ÚAN II.
03 - 31 - 11 / 1
středověké a novověké jádro obce
Z39 č., Z42 č., Z57 č., Z58 č.
ÚAN I.
03 - 31 - 12 / 3
Mimoň - směr Hradčany
Z34
ÚAN II.
03 - 31 - 12 / 3
Mimoň - směr Hradčany
Z32 č., Z33 č., Z34 č., Z58 č., P21 č., N4 č.
ÚAN I.
03 - 31 - 12 / 4
Mimoň - niva jižně od města
ÚAN II.
03 - 31 - 07 / 4
středověké a novověké jádro obce
Z59 č., Z60 č., Z61, Z65, P23, P24 č.
ÚAN II.
03 - 31 - 07 / 5
Ralsko - u Juliiny vyhlídky
-
ÚAN I.
03 - 31 - 07 / 7
pole na JZ okraji Vranova p.R.
-
ÚAN I.
03 - 31 - 07 / 8
pole západně za obcí Vranov p.R.
-
Na typy území s archeologickými nálezy ÚAN I - III se vztahuje ohlašovací povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. To znamená, že stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeologický nález, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.
C2.2
PŘÍRODNÍ HODNOTY LOKALITY V PŘEDMĚTECH ZÁJMŮ OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
Územní systém ekologické stability, je zde tvořený jednotlivými vymezenými prvky regionálního i místního významu (viz kap.C). Významné krajinné prvky „ze zákona“: dle §3 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou zde veškeré lesy, vodní plochy (toky) přírodního charakteru, rybníky a údolní nivy. • • • • • • • • • •
Registrované významné krajinné prvky: dle §6 zákona jsou zde: 219 –„solitéry u (tč. bývalého) soukromého pekařství v Mimoni“, k.ú. Mimoň p.č. 3304/2 220 –„veřejná zeleň v křižovatce silnic v Mimoni“, k.ú. Mimoň p.č. 2150 221 –„hlouček městské zeleně u křižovatky silnic Ralsko-Široká“, k.ú. Mimoň p.č. 2571 222 –„solitéra v obytné zástavbě v Mimoni“, k.ú. Mimoň p.č. 3022 223 –„solitéra u parkoviště v Mimoni“, k.ú. Mimoň p.č. 3031 224 –„lipová alej v Pražské ulici“, k.ú. Mimoň p.č. 4100 225 –„dub letní ve Vranově“, k.ú. Vranov pod Ralskem p.č. 116 (navrhována změna kategorie vyšší ochrany – v intencích s návrhy KOP) 226 –„lipová alej mezi Mimoní a Vranovem“, k.ú. Mimoň p.č. 2000, 2026, 2049, k.ú. Vranov p.R. p.č. 177 (navrhována změna kategorie vyšší ochrany – v intencích s návrhy KOP) 227 –„lípa malolistá u kapličky ve Vranově“, k.ú. Vranov pod Ralskem p.č. 247 (navrhována změna kategorie vyšší ochrany – v intencích s návrhy KOP) 228 –„lípy malolisté ve Vranově“, k.ú. Vranov pod Ralskem p.č. 64/1 (navrhována změna kategorie vyšší ochrany – v intencích s návrhy KOP)
Pozn.:
Dle veškerých disponibilních podkladů nebyly v řešeném území provedeny bližší průzkumy výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (dle příloh vyhlášky č. 395/1992 Sb.) – výskyt těchto druhů lze však odůvodněně předpokládat zejména v územích výše navrhovaných k registraci do VKP a v území EVL Horní Ploučnice. Jakékoliv trvalé změny využívání těchto pozemků podléhají nejen územnímu a stavebnímu řízení, ale i schválení orgány ochrany přírody – v odůvodněných případech je nutno provést náležité botanické a zoologické průzkumy, a na základě výsledků učinit náležitá opatření. 90
LOKALITY V PŘEDMĚTU ZÁJMŮ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V řešeném území nejsou evidována „zvláště chráněná území“ v pojetí zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (uvedené návrhy jsou převzaty z předchozího stupně ÚP Průzkumy a rozbory, jsou zčásti konkretizací návrhů KOP). SV okraj řešeného území tvoří část ochranného pásma Přírodní památky Vranovské skály vymezeného v obvodovém pásu podél JZ hranice ZCHÚ o šířce 50 m - pás se dotýká následného výčtu parcel v zastavěného území k.ú. Vranov pod Ralskem (jsou vyňaty zastavěné plochy stavebních objektů): • část p.č.64/1 (ostatní plocha / ostatní komunikace, ve vlastnictví právnické osoby) • část p.č.66 (TTP, ve vlastnictví fyzické osoby) • část p.č.72 (TTP, ve vlastnictví fyzické osoby) • p.č.73 (lesní pozemek, ve vlastnictví ČR) • p.č.74 (ostatní plocha / neplodná půda, ve vlastnictví právnické osoby) • část p.č.219 (TTP, ve vlastnictví fyzické osoby) • p.č.220 (ostatní plocha / neplodná půda, ve vlastnictví ČR) • část p.č.221 (TTP) ve vlastnictví fyzické osoby) • část p.č.223 (orná půda, ve vlastnictví fyzické osoby) • p.č.225 (lesní pozemek, ve vlastnictví ČR) • část p.č.226 (ostatní plocha / neplodná půda, ve vlastnictví ČR) Památné stromy (dle § 46 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – nejsou zde evidovány. Návrhy na změnu vyšší ochrany původních registrovaných VKP zařazením do kategorie památný strom a na nové vyhlášení vycházejí z P+R a ze záměrů OOP. Limitem pro využívání území v okolí památného stromu je obecně vlastní objekt a vymezené a stanovené ochranné pásmo, jehož kruhový průměr, pokud není stanoveno jinak, obecně činí 10-ti násobek výčetního obvodu stromu. LOKALITY V MEZINÁRODNÍ OCHRANĚ PŘÍRODY Část řešeného území tvoří součást Evropsky významné lokality (dle směrnice EU č.92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – tzv. „směrnice o stanovištích“): EVL CZ0513506 HORNÍ PLOUČNICE. OSTATNÍ PŘÍRODNÍ HODNOTY Popis přírodních podmínek je podrobně uveden v P+R ÚP. Vzhledem ke značnému rozsahu problematiky není v ÚP podrobný popis stávajícího stavu opakován a pozornost je zaměřena na návrh opatření v příslušných samostatných kapitolách této zprávy. GEOMORFOLOGIE Geomorfologie ŘÚ nebude realizací ÚP dotčena, případné limity pro navrhované využití území vyplývající z této problematiky jsou uvedeny v kapitole Limity využití území. GEOLOGIE Geologie ŘÚ nebude realizací ÚP dotčena, případné limity pro navrhované využití území vyplývající z této problematiky jsou uvedeny v kapitole Limity využití území. HYDROGEOLOGIE Hydrogeologie ŘÚ nebude realizací ÚP dotčena, případné limity pro navrhované využití území vyplývající z této problematiky jsou uvedeny v kapitole Limity využití území. HYDROLOGIE Hydrologické poměry ŘÚ nebudou realizací ÚP výrazně dotčeny, případné limity pro navrhované využití území z této problematiky vyplývají z platné legislativy o vodách. PŮDNÍ POMĚRY
91
Bližší údaje o půdách viz kapitola „Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF resp. PUPFL“. Pedologie ŘÚ nebude realizací ÚP dotčena, případné limity pro navrhované využití území vyplývající z této problematiky jsou uvedeny v kapitole Limity využití území. KLIMATOLOGIE Klimatické poměry ŘÚ nebudou realizací ÚP dotčeny. Případné limity pro navrhované využití území vyplývající z této problematiky jsou uvedeny v kapitole Limity využití území. RADONOVÉ RIZIKO Dle výsledků průzkumů radonového rizika, je možno obecně konstatovat, že celá oblast je zařazena do středního rizika pronikání radonu. Dle konkrétních měření radonového rizika pro novostavby se lokálně vyskytují plochy s nízkým i vysokým rizikem pronikání radonu. Podstatné limity pro navrhované využití území z této problematiky neplynou, před výstavbou je nutné provést radonový průzkum.
C2.3
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umisťování staveb a jiné využití území včetně různých opatření v území. Limity určují nepřekročitelnou hranici, hodnotu, nebo rozpětí pro využití a uspořádání předmětného území za účelem zajištění funkčnosti jeho systémů, bezpečnosti, ochrany přírody a zdravého životního prostředí. Při řešení územního plánu jsou respektována ustanovení obecně závazných právních předpisů a norem, jsou dodržena všechna ochranná a bezpečnostní pásma, pokud se řešeného území dotýkají. Tyto limity vycházející z právních předpisů a správních rozhodnutí (vstupní limity) jsou zachyceny ve Výkresu limitů P+R ÚP a ve výkresu č.6 – Koordinační výkres grafické části Odůvodnění ÚP.
92
OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Problematika památkové ochrany je podrobně uvedena v kapitole C2.2 Vyhodnocení souladu koncepce s požadavky na ochranu hodnot v území. Navíc je z důvodů pietních a ochrany kulturního dědictví kolem veřejných pohřebišť vymezeno ochranné pásmo ve vzdálenosti obecně 100 m, to může být rozhodnutím stavebního úřadu vyhlášeno i v jiném rozsahu.
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP objekty zapsané do Ústředního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek ochranná pásma veřejných pohřebišť – 100 m archeologická naleziště
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP nebyly zjištěny
• •
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) Trvalé zábory pozemků nejvyšších tříd ochrany lze dle platné legislativy realizovat pouze výjimečně, a to hlavně pro obnovu ekologické stability, v případě liniových a veřejně prospěšných staveb apod. Údaje o ochraně ZPF dané charakteristikami zdejších BPEJ jsou podkladem pro návrhy trvalých změn v ÚP. •
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP nebyly zjištěny
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP pozemky ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL)
Pro ÚPP a ÚPD je územním limitem obecně existence lesních porostů (mj. VKP dle §3 ze zákona č. 114/92 Sb.) a jeho ochranné pásmo 50 m od okraje lesa (ve výkladu orgánů státní správy lesů i šířka pásu daná střední výškou porostu v mýtném věku) dle zákona č. 289/95 Sb., § 14 a dalších. Hospodaření a využívání PUPFL je dostatečně regulováno Lesními hospodářskými plány a osnovami, koncipované již se zásadami a podmínkami ochrany přírody a dalších předpisů. •
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP ochranné pásmo lesa
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP nebyly zjištěny OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Problematika je podrobně uvedena v kapitole C2.2 Vyhodnocení souladu koncepce s požadavky na ochranu hodnot v území.
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP lokalita evropského významu soustavy NATURA 2000 CZ0513506 Horní Ploučnice VKP dle §6 zákona č.114/92 Sb. v označení KOP č.219 – 228 (v případě změny kategorie vyšší ochrany u výše uvedených prvků, a vyhlášení navrhovaného památného stromu, i památné stromy a stromořadí)
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP území do vzdálenosti 20 m od břehové čáry vodních toků VKP „ex lege“ dle §3 zákona – zejména plochy lesů, vodní toků, a zejména údolních niv
•
•
93
ÚSES K datu zpracování návrhu ÚP jsou pro následné návrhy v dalších stupních ÚP limitem prvky ÚSES „vyššího“ významu dle ÚTP NR a R ÚSES, MŽP ČR a MMR ČR, 1996 – v podmínkách řešeného území se jedná o prvky regionálního významu. Po schválení ÚP příslušnými orgány státní správy se ostatní prvky systému v místním významu stanou tzv. výstupními limity využití území. Problematika je podrobně uvedena v kapitole C5.2 Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES). • •
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP biocentrum regionálního významu: 55-RC 1914 biokoridory RK 658 (tvořený zde úseky 55/534, 534/535, 535/536 a 536/537) a RK 659 (úsek 55/538) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP nebyly zjištěny VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Základní a nejdéle znečišťovanou oblastí životního prostředí je znečišťování vod. Podzemní i povrchová voda je životním prostředím velkého množství organismů, které svou činností mohou příznivě i nepříznivě ovlivnit její kvalitu. Voda je jednou z nejdůležitějších poživatin. Epidemie chorob byly nejčastěji přenášeny vodou. Z hlediska vodního hospodářství je řešena ochrana vodních toků, ochrana před záplavami, ochrana chráněných oblastí a ochrana nadregionálních a místních vodních zdrojů. Problematika je podrobně uvedena v kapitole C4.2 Odůvodnění návrhu technické infrastruktury vč. nakládání s odpady. • • •
• • •
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP ochranná pásma I. a II. stupně vnitřní i vnější vodních zdrojů Mimoň Mi-3 (záloha), Mi-6 ochranná pásma I. a II. stupně vnitřní i vnější nevyužívaných zdrojů Mi-1, Sev2, Sev3 záplavová území Ploučnice a Panenského potoka LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP manipulační prostor v šířce nejvýše 8,0 m od břehové čáry u významných vodních toků manipulační prostor v šířce nejvýše 6,0 m od břehové čáry u ostatních vodních toků chráněná oblast akumulace podzemních vod Severočeská křída = celé ŘÚ NEROSTNÉ SUROVINY
Problematika je podrobně uvedena v kapitole C4.2 Odůvodnění návrhu technické infrastruktury vč. nakládání s odpady. • •
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP dobývací prostor č. 10071/810007100 Stráž pod Ralskem chráněná ložisková území č. 24060000/724060000 Stráž p.R a č. 24730900/724730900 Ploužnice p.R. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP nebyly zjištěny
94
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Ochranné pásmo silnice mimo zastavěné území obce nebo území určené k souvislému zastavění je podle zákona o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upraveno svislými rovinami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy komunikace II. třídy a 15 m od osy komunikace III. Třídy. Ochranné pásmo železnice je dle zákona č.266/1994 Sb., o drahách vymezeno svislou plochou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje a 30 m od hranice obvodu dráhy u celostátních a regionálních drah, 30 m od osy krajní koleje u vleček. Problematika je podrobně uvedena v kapitole C4.2 Odůvodnění návrhu technické infrastruktury vč. nakládání s odpady.
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP ochranná pásma extravilánových silnic II. a III. třídy ochranná pásma železniční trati a vleček
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP nebyly zjištěny
•
VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA K bezprostřední ochraně stávajících i navržených vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením a pro výstavbu v jejich blízkosti je nutno respektovat Zákon č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Problematika je podrobně uvedena v kapitole C4.2 Odůvodnění návrhu technické infrastruktury vč. nakládání s odpady. •
• •
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP ochranná pásma ČOV – obecně 50 m LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů ochranná pásma čerpacích stanic ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA
Pro bezporuchový provoz energetických zařízení je nutné dodržovat jejich ochranná pásma. U rozvodů elektrické energie jsou v současné době dvojí ochranná pásma, jednak podle Vládního nařízení č. 80/1957 z 30.12.1957 a Vyhlášky MPE č. 153/1961 z 11.12.1961 pro stávající zařízení vybudovaná do konce roku 2000, jednak podle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. pro nově navržená zařízení vybudovaná po konci roku 2000. Dle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. jsou plynárenská zařízení chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Podle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. § 87 se ochranným pásmem rozumí prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro rozvod tepelné energie, určený k zajištění spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Zákon o elektronických komunikacích č. 127/2005Sb. v § 102 stanoví ochranné pásmo pro podzemní telekomunikační sítě a pro nadzemní zařízení dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí vydaného v souladu se Zákonem č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů. • •
• • • •
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP ochranná pásma nadzemních VN elektrických vedení 35 kV bezpečnostní pásma VTL plynovodních vedení LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP ochranná pásma ostatních elektrických vedení ochranná pásma plynovodních vedení ochranná pásma teplovodních vedení ochranná pásma kabelových spojových vedení 95
OCHRANNÁ PÁSMA FUNKČNÍCH PLOCH Plochy výrobních areálů s negativními účinky na životní prostředí (hluk, prašnost, zápach) přesahujícími hranice areálu mohou mít z dřívější doby vymezeno a stavebním úřadem vyhlášeno hygienické ochranné pásmo platné do doby jeho zrušení, které omezuje činnosti v jím vymezeném prostoru. Současná tendence je tato ochranná pásma pokud možno omezovat na hranice areálů, protože je žádoucí kompenzovat znehodnocení ploch ochrannými pásmy dotčených. V řešeném území se jedná o ochranná pásma výrobních areálů, z nichž některé po změně využití již nejsou zdrojem daného zatížení, avšak OP dosud nebyla formálně zrušena. Jedná se o areály: GIGANT, ZENA, MITOP, Falcon, bývalé Rukavičkářské závody, bývalý ACHP – dnes GEMINY a VLS pila. Tab.3: Vyhlášená ochranná pásma výrobních areálů Současný název Č.j. Popis (původní název) rozhodnutí MITOP a.s. Č.j.výst.2496/ děrovací stroj, OP pouze na 90-328/3 pozemku firmy Velkovýkrmny Zákupy Č.j.výst.:665/ OP kruhové o R 880 m od (státní statek Gigant) 86-328/3 středu pavilonů Falcon Mimoň a.s Č.j.výst.:1320 OP nepravidelného (Závod 5 TON) /85-328/3 protáhlého tvaru v konkurzu ZENA a.s. M.Boleslav Č.j.výst.:1160 OP kruhové o R 250 m od (ZZN) /85-328/1 zdroje znečištění Dřevosklad VLS s.p. Č.j.výst.:1532 OP kruhové o R 100 m od Mimoň /85-328/3 zdroje (Rukavičkář. závody) Č.j.výst.:362/ OP kruhové o R 200 m od mimo provoz 85-328/3 vytyčeného bodu v areálu GEMINI Liberec, s.r.o. Č.j.výst.:534/ OP kruhové o R 200 m od vrat (ACHP Provodín) 85-328/3 vjezdu do skladu
Důvod
Poznámka
hluk vibrace zápach
OP zrušit, budou jen sklady
hluk dřevní prach, popílek obilní prach hluk hluk
OP zrušit, firma v konkurzu
hluk zápach hluk prach
OP zrušit, pila se ruší OP zrušit, zdroj zrušen OP zrušit, zdroj zrušen
Z důvodu bezpečnosti bylo kolem mobilní střelnice Mysliveckého sdružení ve Vranově pod Ralskem vymezeno ochranné pásmo ve vzdálenosti 250 m, střelnice již není provozována, OP není v ÚP zakresleno.
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚPO hranice současně zastavěného území ochranná pásma výrobních areálů platná územní rozhodnutí jako součást identifikovaného stavu využití území
•
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NEZAKRESLENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI ÚPO nebyly zjištěny
• •
96
C3
ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE VČ. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY, NEZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV
Mimoň se svým vývojem za posledních dvacet let zařadila mezi stabilizovaná města. Poloha na tradičním dopravním křížení, možnost krátké dojížďky za nabídkou pracovních příležitostí, relativně velmi kvalitní životní prostředí a některé výhody menšího a výstavbou méně zasaženého města byly až dosud hlavními předpoklady tohoto vývoje. Z těchto předpokladů a předcházejících odborných prací vyplývá optimistické stanovení výhledové velikosti, pro jejíž zajištění je navržena nabídka rozvojových ploch. Vzhledem k plošnému potenciálu jak jádrového města tak jeho venkovského zázemí bude rozvoj města limitovaný především kvalitou životního prostředí (včetně záboru ZPF), představami jeho obyvatel o filosofii města a jeho velikostním růstu a výsledky městského správního i ekonomického managementu v soutěži s ostatními sídly, protože zdroje trvale bydlícího obyvatelstva jsou v tomto regionu omezené. Nárůst bytového fondu je však dán i vzrůstajícími nároky na standard bydlení a rozvojem podnikatelských aktivit v obytných domech. Celkově lze říci, že řešené území má předpoklady pro docílení vyváženého souladu přírodních a civilizačních hodnot i při zajištění žádoucího rozvoje všech složek jádrového sídelního útvaru i okrajových venkovských sídel. ÚP tyto předpoklady plně respektuje a využívá mírně naddimenzovaným návrhem rozvoje formou nabídky ploch vč. rezerv. Jasná, avšak ne zbytečně detailní pravidla pro využití území jsou určena funkčním vymezením ploch, na něj vázanými regulačními zásadami a návrhem systémů infrastruktury. Detailnější řešení dílčích aktivních území (centrální zóna) si vyžádá zpracování podrobné územní studie.
C3.1
NÁVRH PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE ZÁKLADNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE
Vzhledem k předešlému vývoji lze považovat základní uspořádání funkcí v území za stabilizované. Územní plán navrhuje územní rozvoj v návaznosti na současně zastavěné území, při kterém lze vycházet ze stávající struktury funkcí a intenzivněji využít vnitřní zdroje (přestavby). Město Mimoň se bude rozvíjet jako jasná dominanta v systému osídlení širšího spádového území. Ostatní osídlení je rozvinuto jednak podél komunikací zachovaných až dodnes ve svém historickém trasování S – J napříč Mimoní a komunikací na ně kolmých, jednak podél vodních toků procházejících územím – Ploučnice, Panenský potok, Ploužnický potok. Přirozený základ pro vývoj urbanistické struktury tvoří přírodní podmínky. Ty byly v prvních fázích osídlování reflektovány především trasami cest procházejících Mimoní v severojižním směru. Na sever od města se jedná o dnešní komunikaci II/270, kdysi obchodní stezku vycházející z přezimovací kupecké stanice na brodu přes močály a koryto Ploučnice v místech dnešního Kozinova náměstí trasovanou z hlediska přírodního kontextu a z hlediska širší prostorové orientace přímo ideálně na temeni hřebenu mezi koryty Ploučnice a Panenského potoka s přilehlým bažinatým doprovodem. V minulosti vždy méně vodnaté a proto i méně bažinaté údolí Panenského potoka oproti údolí Ploučnice umožnilo jednak trasování cesty v blízkosti vodního toku, jednak posléze vyvinutí zástavby vesnického typu podél této cesty. Na jih od města se pak jedná o dnešní silnici II/268 – jižní větev výše zmíněné obchodní stezky, spojující kupeckou stanici s vnitrozemím Čech, trasovanou opět s ohledem na přírodní podmínky ve vyvýšené poloze korytem Ploučnice. Základem urbanistické struktury města a okolí je osídlení v místech dnešního centra Mimoně. Důvody podoby a situování dnešního centra, při vědomí zachování vývojové kontinuity, jsou opět v úsilí o ideální dialog přírodních podmínek a činností člověka. Historické centrum města lze dnes poměrně snadno vymezit prostorově dvěma náměstími a dvěma ulicemi – na jihu náměstím ČSA, na severu hlavním městským prostorem – náměstím 1. máje, na východě obestavěním ulice Malé, na západě obestavěním ulice Mírové.
97
Toto vymezení vychází opět přirozenou logikou z existujících a podmiňujících přírodních podmínek – obě náměstí vznikla poblíž historických přechodů obchodní stezky přes toky Ploučnice a Panenského potoka patrně jako prostorové zázemí brodů, ulice Mírová prochází údolím Ploučnice na úpatí dodnes stavebně determinujícího strmého svahu s převýšením cca 15 m, ulice Malá pak vznikla v blízkosti vodního toku Ploučnice, současně však na jakési terase s převýšením cca 4 m nad hladinou vodního toku. Centrum Mimoně tvoří jasnou dominantu celé urbanistické struktury města jak ve smyslu kompozičním – kostel sv. Petra a Pavla na jižním okraji, tak i ve smyslu funkčním – na náměstích a podél ulice Mírové je dislokována rozhodující část městské vybavenosti. Tento význam je silně potlačen masivní demolicí důležitých historických objektů – zámek, protilehlá strana náměstí a dalších. Významný rozvojový potenciál zde tvoří východní strana Malé ulice – dnes převážně areál firmy SIV s.r.o. – s četnými prolukami a asanačními objekty, kde je vhodné využít přestavbu pro posílení vazby na dominantní prostor bývalého zámku a na atraktivní nábřeží Ploučnice. Ostatní prvky struktury města jsou od centra odděleny výraznými přírodními útvary. Za součást městského centra však lze z novodobého pohledu – po realizaci obytných souborů na východním a jihovýchodním okraji města – považovat prostor Husovy ulice propojený novým mostem přes Ploučnici. Donedávna pouze jednostranná zástavba severní strany Husovy ulice s výraznou obslužnou funkcí tvoří přechod do sídliště Pod Ralskem, jižní strana tvoří potenciál rozšíření centra o novodobé kapacitní funkce nevhodné do historického jádra. Zahájení tohoto procesu výstavbou supermarketu halového typu je nevhodné. Severní část města – údolní niva na sever od náměstí 1. máje je až k úpatí výrazného terénního hřbetu dozníváním formy centra podél silnice II/270. Drobná historická zástavba obou břehů Panenského potoka s hodnotným areálem Božího hrobu zde utrpěla četné demoliční jizvy a invazi servisních provozů nevhodných do kompaktní zástavby centra, přesto si zachovala určité charizma a je postupně částečně revitalizována. Bohužel historická dopravní poloha předurčuje tuto lokalitu k řešení celoměstských dopravních problémů, zejména zklidnění historického jádra, přístupu do východního a údolní části severního sektoru města. Svahy přiléhajícího hřbetu tvoří přírodní mezičlánek, oddělující urbanistickým pojetím naprosto odlišnou část města, jejíž zástavba je tvořena především okrskem komplexní bytové výstavby sídliště Letná východně od hlavní silnice – 330 bytů v třípodlažních cihlových domech se šikmými střechami a integrovanou občanskou vybaveností doplněnou v pozdější době areálem gymnázia a za ním plochou vhodnou pro polyfunkční využití na okraji města. Poloha na ostrohu nad údolím Ploučnice s dopravně špatně přístupnými hromadnými garážemi, zahrádkami a rozsáhlým sportovním areálem přináší souboru velmi kvalitní stabilizované obytné prostředí. Západně od hlavní silnice leží areál závodu MITOP s odlišným měřítkem budov vyplývajícím z charakteru výroby a s komínem tvořícím dominantu této části města. Za ním pak severní a západní okraj města tvoří uliční zástavba rodinných domů tvořících přechod do proluky zemědělské půdy a údolní nivy Panenského potoka předurčené k řešení přeložky hlavních průjezdných komunikací ze zástavby města na jeho západní okraj. Dále severním směrem spadá do řešeného území obce Mimoň stabilizovaná místní část Srní Potok napojená silniční komunikací z východního okraje města přes Vranov pod Ralskem a tvořená převážně venkovskými rodinnými domky. Východní část města nad Zámeckým parkem, který vytváří výrazný vložený přírodní prvek oddělující centrum města, je tvořena především sídlištním celkem Pod Ralskem se 4, 8 a 12ti podlažními bytovými domy a objekty základního vybavení. Urbanistická struktura této části Mimoně je pro její stavební vývoj značně atypická, před podstatnějším negativním zásahem do prostorové struktury města ji zachránila právě existence výrazného přírodního mezičlánku, vymezujícího a obklopujícího historickou urbanistickou kompozici městského centra. To však nezabránilo negativnímu působení jednotlivých 12ti podlažních objektů v obrazu města jak v místních tak dálkových pohledech. Brutální forma a na rozdíl od uceleného souboru sídliště zcela nahodilá kompozice pozdější dostavby bytových domů severním směrem se projevuje při pohledech ze západní části Mimoně, daleko horší je však způsob, jakým se podílejí na vytváření obrazu města při vstupu od východu. V tomto případě není příliš účinné ani změkčování přechodu do volné krajiny stávající i navrženou zástavbou rodinných domů. Řešeno bude jednostranné dopravní připojení sídliště přes lokality rodinné zástavby.
98
Na zámecký park, který zde tvoří část údolní nivy Ploučnice a který svým umístěním a rozlohou vytváří předpoklady pro zajištění výborných podmínek pro krátkodobou rekreaci přímo v centru města, navazují sportovně rekreační plochy i zařízení vybavenosti – letní kino, škola, koupaliště, rybník. Naopak na okrajích zastavěného území se jako nádor městského organismu v důsledku nekvality hromadné bytové výstavby rozšiřují kolonie individuálních zahrádek. Zastavění rodinných domků na východě a jihovýchodě města samo o sobě tvoří vcelku pozitivní prvek v urbanistické struktuře města a to jak svou základní koncepcí založenou na počátku 20. století na pravidelné uliční kostře a v celku respektovanou i v následném vývoji, tak jednotlivými konkrétními objekty. Negativem v této části města je pouze promíšená lokalizace výrobních závodů převážně dřevozpracujícího průmyslu sice s napojením vlečkou ze starého nádraží, avšak také se značnými zápornými vlivy na okolí – hluk, vibrace, prach. Na východě uzavírá řešeného území obce Mimoň stabilizované sídlo Vranov pod Ralskem, napojené jak silniční komunikací z východního okraje města, tak významnou historickou Vranovskou alejí navazující kompozičně na zámecký park. Sídlo je zastavěno převážně rodinnými a rekreačními domky doplněnými rekreačními zahrádkami. Na jižním úbočí lesního hřebene sídlo zahrnuje zajímavé romantické stavební i přírodní prvky. Jižní část města oddělená od centra terénním ostrohem s kostelem sv. Petra a Pavla a navazující na náměstí ČSA, má značně komplikovanou urbanistickou strukturu. To je dáno jednak přírodními prvky – údolní niva Ploučnice se záplavovým územím, terénní ostroh s kostelíkem – Křížový vrch na západním břehu, jednak prvky urbánními – prostorovou koexistencí zastavění obytného a výrobních závodů. Obytné zastavění má převážně nízkopodlažní charakter rodinných domků ve víceméně souvislé uliční zástavbě situované při stávajících a předpokládaných zátěžích značně nevýhodně podél hlavních městských komunikací, avšak svým charakterem v souladu s historickou strukturou města. Malý celek panelových bytových domů při Pražské ulici nedaleko domova důchodců v bývalé nemocnici má sídlištní charakter. Výrobní závody jsou umístěny výhodně s dobrým dopravním připojením jak na hlavní městské komunikace tak na vlečku. Výhrady lze mít u lokalizace provozovny bývalého ČSAD vklíněné nevýhodně do obytného území a zcela jednoznačně pak u farmy Gigant, která i přes svou značně odlehlou polohu zatěžuje celé okolí vedlejším produktem – charakteristickým zápachem. Údolní niva Ploučnice má v této části města charakter spíše nepřístupné proluky mezi výrobními areály, které do ní pronikají staronovými plochami poté, co bohužel nebylo využito jejich dočasné stagnace a privatizace k očištění – rozšíření přírodního koridoru aspoň v rozsahu záplavového území. Z tohoto pohledu se překročení nivy jižním obchvatem města jeví výhodnější v souběhu se současnou železniční tratí ke starému nádraží. Výhledové rozvojové plochy pro strategickou průmyslovou výrobu schválené v 1.změně platného ÚPNSÚ na plochách ZPF za jižním okrajem zastavěného území jsou s ohledem na krajinný ráz a kvalitu ZPF přemístěny na jihozápadní okraj města, Rozšíření areálu výrobního závodu MITOP v místě spojení údolních niv Ploučnice a Ploužnického potoka je respektováno. Západní část města – okrsek u nádraží – tvoří hodnotný subsystém urbanistického systému města. Od centra je oddělena nezastavitelným východním svahem, na jihu je dělena na dvě části úvozem mezi terasou, na níž leží přednádraží a kostelním hřebenem – Nádražní ulice s pitoreskní zástavbou a četnými sklípky vytesanými do skalního podloží. Západní hranici přednádraží tvoří drážní těleso ČD se sporadickou zástavbou rodinných domků a zahrádek za železniční tratí na Slovanech, sever je zakončen přírodním prvkem nezastavitelného svahu nad Českolipskou ulicí. Okrsek je tvořen převážně kvalitními rodinnými domy vyplňujícími pravidelný rastr ulic, kompozičně dominantní jsou budovy škol – objekt na jihovýchodním ostrohu terasy má značně prostorově exponovanou polohu i v širších celoměstských vztazích. Špatné dopravní propojení s centrem a ostatními částmi města úzkou Nádražní ulicí bude posíleno jak pro automobilovou tak pro pěší dopravu.
99
Jižní část tvoří výrobní areál vklíněný na jihozápadním okraji mezi železniční tratě, zahradní sídliště novějších řadových rodinných domků, areál bývalých kasáren revitalizovaný na základě 3.změny platného ÚPNSÚ na služby a drobnou výrobu a areál hřebčína navazující na dostihovou dráhu za železniční tratí. Tato vazba musí být zachována i při výhledovém řešením západního silničního obchvatu města. Město Mimoň má značný podíl ploch nezastavitelných v prudkých svazích, nevyužitelných, znehodnocených vysokou hladinou spodní vody v údolní nivě Ploučnice a Panenského potoka nebo zaplavovaných v minulosti povodňovými vodami, přinášejícími radioaktivně zamořené naplaveniny. To na druhé straně zajišťuje městu značný podíl ploch s vysokou i nízkou zelení původně založenou jako parky, jejichž snížená estetická a hygienická hodnota vlivem dlouhodobě zanedbané údržby se zlepšuje. Kromě souvislých porostů Zámeckého parku jsou pro Mimoň typické rozsáhlé plochy zeleně na nezastavitelných svazích a bohatá doprovodná zeleň meandrujících vodních toků. Obě formy zeleně zvýrazňují prostorové uspořádání terénního reliéfu a příznivě cloní některé negativní prvky civilizační produkce. BYDLENÍ Obytné území má několik odlišných poloh – starší část v údolní rovinné poloze kolem historického jádra s kompaktním, většinou funkčně i stavebně dožitým fondem je v ÚP doplněna o lokality smíšené funkce v nábřežních a dominantních polohách. S odstupem času zdařilá zástavba obytného souboru na Letné respektující specifické prostorové podmínky je doplněna o chybějící vybavení, opravy domů spojené se zateplením dávají šanci na dosažení nového výtvarného výrazu. Totéž platí pro obytný soubor Pražská s výraznějšími plošnými rezervami. Pro nesoulad místních podmínek se schopnostmi stavební velkovýroby na sklonku socialistické éry charakteristické sídliště Pod Ralskem z 8mipodlažních řadových a 12tipodlažních věžových objektů si vyžádá komplexní regeneraci zaměřenou spíše než na zahuštění na doplnění chybějícího vybavení (garáže) a opravy panelových domů. Zastavění předměstí drobnými formami většinou velmi dobré úrovně je reflektováno s ohledem na charakter dnešní stavební velkovýroby spíše návrhem rodinných domků, ať již solitérního nebo skupinového charakteru, jenž musí prověřit podrobnější dokumentace. Za nejlepší plochy pro bydlení jsou považována rovinatá okrajová území na Svébořické a Bohatické straně nad hranicí inverzí, která mají dobrou orientaci (J, JV, JZ), umožňují atraktivní výhledy do krajiny a jsou příznivě provětrávaná. Nevýhodou této situace jsou zhoršené podmínky dostupnosti a náročnější zajišťování technické infrastruktury. ÚP navrhuje podíl rozvojových ploch pro bydlení v prostoru venkovských sídel řešeného území, která nabízejí odlišný genius loci využitelný venkovskými formami RD, zdravé přírodní prostředí a stále se zlepšující infrastrukturu. OBSLUŽNÉ FUNKCE Ve struktuře osídlení regionu má údolí Ploučnice mírně periferní charakter daný především jeho dlouhodobým využíváním pro potřeby armád. Je téměř zákonité, že právě v podmínkách částečné izolace vznikl pro oblast zcela typický přírodní charakter navazujícího bývalého VVP Ralsko se specifickými požadavky na rozvoj a obslužné funkce. Mimoň má svůj přirozený spádový obvod obce II. stupně z menších sídel, z nichž některá byla k městu administrativně připojena (Vranov pod Ralskem, Srní Potok) a další tvoří samostatné obce: Brniště, Dubnice, Hamr na Jezeře, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem. Takto vymezené území má včetně Mimoně celkovou výměru 28553 ha a žije na něm 14890 obyvatel (SLDB 2001). Těžištěm centra zůstává v historické poloze prostor mezi náměstími 1. máje a ČSA, kde je soustředěna většina vyššího občanského vybavení, centrum vybíhá jihovýchodním směrem přes Ploučnici obchodní ulicí Husovou, která je páteřní městskou komunikací spojující funkčně i ideově pravobřežní a levobřežní části města.
100
Prostor kolem historického náměstí 1. máje byl s ohledem na polohu a založené občanské vybavení (zbouraný zámek a radnice) vždy rezervován pro funkci městského centra s vybavením správním, kulturním a ubytovacím. V ulici Husově se s ohledem na rozvoj obytných ploch souboru Pod Ralskem posiluje dnešní smíšená funkce s centralizací vyššího vybavení maloobchodní sítě, bohužel v nevhodné formě supermarketů. V obou prostorech se nadále předpokládá dodržení současného situačního uspořádání, v Husově ulici se výhledově předpokládá přestavba halových objektů na standardní městské bloky. S ohledem na stanovisko KÚ k zainvestování západního obchvatu města je převedení silniční dopravy zcela mimo prostor centra reálné až v druhé etapě. Vzhledem k nutnosti ochránit před průjezdnou dopravou především ulici Mírovou je zde řešen průjezd silnice II/270 a dočasně i II/268 po přeložce na východní okraj centra. Autobusové linky zde příznivě zajistí dopravní obsluhu centrálních aktivit. Pro vytvoření čisté pěší zóny zde nejsou vytvořeny prostorové předpoklady ani funkční požadavky. Dlouhodobým problémem je stav prostorového uspořádání náměstí 1. máje a celého bloku mezi ulicí Malou a nábřežím Ploučnice, kde jsou navrženy rozsáhlé plochy dostavby a přestavby. Rozsah a lokalizaci jednotlivých zařízení občanského vybavení s výjimkou zařízení poskytujících ”veřejné statky”, nelze direktivně specifikovat. Ostatní zařízení občanské vybavenosti se budou rozvíjet v závislosti na skutečných potřebách obyvatelstva v souladu s dosaženým stupněm hospodářského a sociálního rozvoje. Jsou pro ně určeny plochy smíšené obytné – centrální a městské. Z hlediska lokalizace občanského vybavení lze chápat sídelní útvar Mimoň jako jediný obvod s jediným centrem, ačkoliv se jedná o více lokalit, jejich vzdálenost umožňuje uvedené monocentrické chápání. Přesto jsou posílena lokální centra např. Pod Ralskem, na Letné a u starého nádraží. Výčet stávajících zařízení komerčního sektoru občanského vybavení v řešeném území byl dle urbanistických obvodů proveden v P+R. Souhrnně bylo konstatováno, že zařízení tzv. III. sektoru v Mimoni zaostávají jak kvantitativně tak kvalitativně. V ÚP není lokalizace a popis zařízení opakován vzhledem k živosti tohoto sektoru a z toho plynoucím možným nedorozuměním při projednávání. Z hlediska ÚP je důležitý návrh funkčního využití ploch (občanské vybavení, plochy smíšené,…) a přípustnost umisťování jednotlivých zařízení v těchto plochách. Občanské vybavení je lokalizováno především na obou náměstích a v Husově ulici, tedy převážně v urbanistickém obvodu 01 Mimoň – střed. Vybavenost, až na specifická zařízení slouží především trvale bydlícímu obyvatelstvu sídelního útvaru a jeho nejužšímu spádovému obvodu (obec Mimoň) a obyvatelům v území se rekreujícím. Právě na ně by se měl zaměřit rozvoj tohoto sektoru. Služby a maloobchod jsou zastoupeny v dostatečné míře a soustředěné převážně v centru města v Mírové ulici, sídlišti Pod Ralskem a na Letné. Struktura obchodní sítě v Mimoni odpovídá velikosti a významu obce, pokrývá nabídku trvale bydlících obyvatel i návštěvníků obce. Ubytovacích kapacit je v Mimoni nedostatek. Ubytování nabízí pouze Hotel Beseda, Vinárna a penzion M a Turistická ubytovna Města Mimoně v areálu bývalých kasáren. Stravovací a společensko-zábavní střediska většinou odpovídají potřebám trvale bydlícího obyvatelstva. Je zde několik restaurací, např. Hotel Beseda, Restaurace Ralsko, Saloon Nádraží atd. V ojedinělých případech je třeba modernizací zvýšit standard těchto zařízení. EKONOMICKÉ AKTIVITY Rozhodujícím předpokladem hospodářského vzestupu obce a všech jejích funkcí je rozvoj a úspěšnost současných a budoucích podnikatelských aktivit, jako zdroj příjmů obce, investičního kapitálu a nových pracovních příležitostí. Tyto zdroje pak mohou zabezpečit prostředky pro stále kvalitnější bytovou výstavbu, obnovu technické infrastruktury, rozvoj vybavenosti a souběžně i péči o zdravé životní prostředí. Rozvoj hospodářské základny je podmiňován inovací a optimalizací výrob a technologií a vytvořením příznivého podnikatelského prostředí pro investory včetně přípravy ploch pro
101
podnikatelské aktivity. Z vnějších vlivů je pro obec důležitá dynamika růstu HDP a reálných příjmů obyvatelstva. STRUKTURA EKONOMICKÉ ZÁKLADNY Struktura hospodářské základny je v Mimoni odvozena z historického vývoje, tradici má zpracování domácích surovin – textilní a dřevozpracující průmysl doplněné o výrobní služby. Tab.1:
Rozdělení ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví z toho podle odvětví zemědělobchod, obyva- ekonomicky ství opravy telstvo aktivní lesnictví, staveb- motor. celkem celkem rybolov průmysl nictví vozidel 6737 3552 146 1671 191 271
Zdroj:
doprava, pošty, telekomunikace 165
veřejná správa obrana, soc. zabezpečení 217
školství, zdravotnictví, veterinární, sociální činnost 292
SLBD 2001
V Mimoni má ve struktuře ekonomické základny obce stále silnou pozici průmyslová výroba (skoro 50% ekonomicky aktivních obyvatel – EAO). Nosnými průmyslovým závody byly v době zpracování P+R podniky FALCON Mimoň a.s. (výroba ohýbaného nábytku), MITOP a.s., Polak spol. s.r.o. Praha (tlaková slévárna). Ze zemědělských podniků to byl velkokapacitní odchov vepřů Velkovýkrmny Zákupy a.s. (Gigant), Pulec hřebčín Mimoň s.r.o., Vojenské lesy a statky ČR, s.p. – správa lesů, zpracování dřeva, Váša, s.r.o. – jatka, řeznictví. Nevýrobní komerční služby jsou zastoupeny především drobnými obchody potravin, prodejnami smíšeného zboží, restauracemi, hotelem, penzióny a dalšími. Řada obyvatel podniká na základě živnostenského listu vedle svého zaměstnání. TRH PRÁCE Podle bilance z údajů SLDB 2001 o pohybu za prací vychází, že na území obce Mimoně bylo v té době celkem 2692 obsazených pracovních míst, jež byla pokryta ze 67% z vlastních zdrojů obce a ze 33% dojížďkou z jiných obcí. To představuje zároveň 80,3% vůči celkovému počtu ekonomicky aktivních, resp. 81,2% vůči počtu zaměstnaných osob bydlících v Mimoni. Podobně jako i jinde dochází v Mimoni k výraznému úbytku počtu pracovních příležitostí a tím i k růstu nezaměstnanosti. V roce 1961 bylo v Mimoni více než 3600 využitých pracovních míst, resp. 106% počtu ekonomicky aktivních obyvatel (dále EA). Během dalších 20 let se do roku 1980 snížil tento počet na zhruba 3400, resp. na 85% EA, zde především vlivem nabídky práce v průmyslu uranu. A konečně během dalších 20 let do roku 2001 došlo k úbytku o zhruba 700 pracovních míst, resp. na 80% až 81% EA. Úbytek pracovních míst pokračuje a zvláště tíživě se v Mimoni projeví ukončení výrobní činnosti (bankrot) donedávna jednoho z největších zaměstnavatelů firmy FALCON (dříve TON) zaměstnávající předtím 320 osob. Tab.2: Vývoj počtu nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti K datu 31.12.200 31.12.01 31.12.02 31.12.03 0 Počet nezaměstnaných 189 242 295 341 Míra nezaměstnanosti 5,5 7,35 8,44 9,6
31.12.04
30.6.05
31.12.05 31.1.06
302 8,5
302 8,5
296 8,33
307 8,64
Zdroj:
ÚP v České Lípě
Pozn.:
Jak vyplývá z předešlé tabulky k 31.1.2006 se na míře nezaměstnanosti ještě výrazně nepromítlo vyhlášení konkurzu na firmu Falcon a.s.
V roce 2001 (podle SLDB) vyjíždělo za prací z Mimoně celkem 1502 osob, tj. 46% všech EA a zaměstnaných obyvatel obce. Hlavními směry této vyjížďky byly Stráž p. R., Česká Lípa a Mladá Boleslav, na něž připadalo více než 61% všech vyjíždějících za prací. Naproti tomu do Mimoně za prací dojíždělo 880 EA osob z jiných obcí, z toho nejvíce z České Lípy, Ralska a Zákup, na něž připadalo 40% všech dojíždějících za prací. Z obcí z ostatních okresů dojíždělo za prací do Mimoně 150 EA osob, tj. 17% všech dojíždějících. Záporné saldo pohybu za prací potvrzuje nedostatečnou nabídku jak v počtu, tak i ve struktuře pracovních míst. Zůstává však zhruba na stejné úrovni jako v roce 1980, zatímco v roce 1961 bylo ještě kladné – Mimoň v té době nabízela více pracovních míst než bylo možné obsadit vlastními zdroji pracovních sil.
102
Projevuje se výrazná závislost Mimoně na České Lípě a stále ještě na Stráži p.R. a nově se prosazující Mladé Boleslavi. Naproti tomu pro žádnou z okolních obcí nepředstavuje Mimoň dominantní cíl dojížďky za prací. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝROBNÍCH PLOCH Průmyslový okrsek východ Zde se nacházejí nosné podniky – FALCON Mimoň a.s., bývalá Lineta, Vojenské lesy a statky ČR, bývalý areál Dřevoprovoz s.r.o.. Jedná se převážně o průmysl zabývající se zpracováním dřeva. Firmy jsou více méně umístěny na vlečce ČD a nedaleko komunikace, což umožňuje plynulou dopravu, jsou však nevhodně zaklíněny do kapacitních obytných ploch, které svým provozem obtěžují. Výrobně-zemědělský okrsek jih Sdružuje především zemědělské provozy a podniky: Velkovýkrmny Zákupy a.s., Dostihové stáje, Pulec hřebčín Mimoň s.r.o., ZENA – zemědělský nákup a.s. Mladá Boleslav napojené na vlečku, dále jatka Váša spol. s r.o., Zámečnictví Zimpel s.r.o., jižně od Velkovýkrmen je ČOV VIA Mimoň atd. Severně se v sousedství hřebčína nachází areál bývalých kasáren. Zde sídlí několik menších firem – Améba (výroba dárkových krabic), Vladimír Škarpa – servis motorových vozidel, dále se zde nachází několik skladů. V areálu bývalého Státního statku se nachází Firma Srba (oprava automobilů) a několik budov sloužící jako sklady, popř. prodejny. Východně za řekou Ploučnicí navazuje areál bývalého STS, v tomto areálu se nachází firmy EKOS Mimoň s.r.o., Zetas a.s. Mimoň, tlaková slévárna Polak s.r.o. Praha, Truhlářství Václav Chládek, Obchodní služby Josef Pánek – prodej náhradních dílů aj. Tyto plochy jsou v převážné míře vhodně odděleny od ploch bydlení, mají i rozvojové proluky v těsném sousedství, které by však neměly pronikat do záplavové nivy Ploučnice. Vnitroměstský průmysl Rozptýlené areály převážně výrobních služeb v okolí centra města jsou promíšeny s obytnou zástavbou. Patří sem Technické služby Mimoň s.r.o., Sběrné suroviny, S.I.V. s.r.o. a další drobné provozy. V těchto případech je nutné sladění jejich provozu s obytnou zástavbou, omezení negativních vlivů, zlepšení jejich stavebního stavu, úpravu areálových ploch, doplnění o ochranou zeleň. V případě provozů s rušivými vlivy bude řešeno jejich vymístění mimo bytovou zástavbu. U nádraží V odlehlé části u nádraží se nachází bývalá budova firmy MITEX Mimoň s.r.o., Uhelné sklady, truhlářství, Výkup surovin a Prodej stavebnin Lípa. Rozptyl mimo souvislou zástavbu V severní části řešeného území se opět uvnitř obytné zástavby nachází rozlehlý areál firmy MITOP a.s. do budoucna uvažovaný pouze pro skladové hospodářství, v jižní části uprostřed lesních masivů leží MITOP – lesní závod se schválenými rozvojovými plochami. Osamocený je areál bývalých Rukavičkářských závodů a.s., v současné době je částečně využívaný (zámečnická dílna). VÝZNAMNÉ SUBJEKTY ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Obhospodařování zemědělských ploch se na území města Mimoně z větších firem věnují firmy Picek Milan, Pavlín Dvůr (vlastní cca 150 ha, obhospodařuje 250 ha, převážně pěstování obilovin) a Ploužnice spol. s.r.o. (vlastní v Mimoni cca 90 ha, z toho 80 ha orná půda – obiloviny, olejniny a 10 ha travní porosty). Firma Pulec hřebčín Mimoň má v Mimoni stáje a výběhy pro chov koní. V území dále hospodaří několik samostatných rolníků, většinou na velmi malých výměrách. Na značné výměře zemědělské a lesní půdy hospodaří Vojenské lesy a statky, s.p.
103
VÝROBNĚ KOMERČNÍ PLOCHY – PLOŠNÉ REZERVY SOUČASNÝCH FIREM Mezi významnější potenciální volné plochy patří areály firmy MITEX a.s, bývalé Rukavičkářské závody v soukromém vlastnictví, v současné době FALCON a.s.. Nedostatečně využívaný je i areál v sousedství firmy ZENA – zemědělský nákup a.s. Mladá Boleslav. Plošné rezervy jsou u řady dalších provozů např. v areálu bývalých kasáren, bývalého státního statku při Okrouhlické ulici a jiné. ZÁVĚRY Situace na místním trhu práce přímo v Mimoni stagnuje s náznakem určitého zhoršování poptávky ze strany zaměstnavatelů. Proto musí velká část a to i kvalifikovaných obyvatel města vyjíždět za prací. Tento počet je ve srovnání s jinými městy nadprůměrný. Nejméně ve střednědobém horizontu nelze očekávat změnu ve věkové struktuře obyvatel a tudíž změnu tj. snížení v oblasti nabídky pracovní síly. Řešením je proto růst lokálních příležitostí v rámci nových kapacit. Ty se však nedají očekávat od stávajících firem. Proto je nezbytné sledovat vytváření příznivých podmínek pro podnikatelskou sféru s cílem přitažení nových firem na připravené rozvojové plochy. Ve schválených změnách platného ÚPNSÚ byly vymezeny rozvojové plochy pro areál MITOP a.s. – lesní závod a dvě plošně významné lokality pro výrobní zónu jihovýchod mezi ulicemi Pražská, Hvězdovská, Svébořická, jejíž poloha je zpochybněna novým dopravním řešením města a nabídkou krajinářsky zajímavějších ploch na jihozápadním okraji města. Tyto plochy byly samostatnou změnou ÚPNSÚ opětovně zrušeny. REKREAČNÍ AKTIVITY – CESTOVNÍ RUCH Z hlediska územní koncepce byla do devadesátých let určující „Rajonizace cestovního ruchu“, která vytvářela rámcové podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a byla základem pro návrh jednotlivých turistických oblastí v regionu. Dle této rajonizace patří Mimoň do oblasti CR č.6 Doksy a okolí – Máchův kraj s bližší charakteristikou v tabulce, podoblast Českolipsko. Tab.3: Vymezené oblasti CR na území Libereckého kraje oblast CR kategorie hlavní funkce oblasti č. 6 Doksy a II. krátkodobá i dlouhodobá okolí – Máchův rekreace, pěší turistika, kraj vodní sporty Zdroj:
vedlejší funkce vodní turistika, horolezectví, myslivost, sportovní rybolov, přírodní a kulturní památky
časová využitelnost letní
Rajonizace cestovního ruchu ČSR – Terplan 1981
V současné době bylo území České republiky Českou centrálou cestovního ruchu rozděleno dle přírodních podmínek na 14 Marketingových turistických regionů. Řešené území spadá do regionu č.8 Český sever, subregion 8b Ralská pahorkatina a Českolipsko. Rysem krajiny je zde malebné prolínání vulkanických a pískovcových forem reliéfu, jihovýchodní část okolo Máchova jezera je známa jako Máchův kraj, severovýchodní část se obnovuje po zrušení armádního prostoru. Mimoň se řadí mezi obslužná a nástupní centra 3. kategorie – místního významu – obce se základní občanskou vybaveností. Mimoň je vhodným výchozím místem pro výlety do okolí, z velké části je obklopena plochou bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko s poměrně rozsáhlými, především borovými lesy. Mimoňská oblast je vyhlášeným houbařským rájem. Po zrušení vojenského provozu se toto území stává díky svému rozsáhlému bohatství přírodních krás územím poskytujícím řadu možností k provozování turistiky. Dobře značené jsou turistické trasy, cyklostezky a cyklotrasy. Vhodnými formami cestovního ruchu jsou zde víkendová rekreace, vícedenní rekreace, pěší turistika, cykloturistika, kulturně poznávací turistika, vodní sporty, sportovní rybolov, intenzita cestovního ruchu – I, časová využitelnost – letní.
104
PŘÍMĚSTSKÁ KRAJINA V řešeném území se vymezují plochy, linie a prvky nelesní zeleně, které naplňují atributy zájmů ochrany přírody a krajiny (dle § 3, písm.g zákona č. 114/92 Sb. se dřevinou rostoucí mimo les rozumí „strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond“). Prvky zeleně mají mj. i značný místní krajinotvorný význam. Vyhodnocení a popis současného stavu – viz předchozí stupeň ÚP Průzkumy a rozbory. Nelesní zeleň se v řešeném území nachází ve velkém počtu i výměře, je soustředěna většinou v několika územních celcích, vyskytuje se však zde i rozptýleně v celém území, v území s převahou zemědělské půdy většinou chybí. SÍDELNÍ (URBANIZOVANÁ) ZELEŇ Tyto lokality jsou z hlediska vlastnických vztahů a způsobů využívání tvořeny zelení veřejnou, vyhrazenou i soukromou. Z hlediska prostorového uspořádání se jedná o zeleň plošnou, liniovou i solitérní, jedná se jednak o cíleně založené struktury (místy i výrazného dominantního vzrůstu), jednak i o živelný původ vzniku. Jsou sem řazeny jednak prvky zeleně vyskytující se v zástavbě a v okolí sídel (zástavba rodinných domů, rekreačních objektů a chalup, i struktury vzrostlé zeleně v zemědělských, průmyslových a výrobních areálech…). Jejich lokalizace je provedena bez ohledu na vlastnické vztahy, vyskytují se zde jak na obecních a veřejnosti přístupných pozemcích, i na pozemcích zjevně soukromých či skupinových zájmů, jsou i charakteru vyhrazené a veřejnosti nepřístupné zeleně v oplocených areálech. Ke krajinářsky hodnotným lokalitám v obytné zástavbě a v okolí rodinných domů lze v řešeném území řadit i plochy zahrad s užitkovými ovocnými dřevinami a ovocných sadů, ale i s okrasnými výsadbami ostatních druhů dřevin a keřů, a to jak v obytné, tak rekreační zástavbě apod., které nahrazují pomístný deficit ostatní zeleně. Takové plochy jsou v příslušné mapové příloze kategorizovány dle KN i aktuálního stavu jako součást pozemků ZPF (ovocné sady, zahrady), s výjimkou výskytu ostatních prvků nelesní zeleně. Současné i navrhované struktury této nelesní zeleně jsou součástí vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch zastavěných, zastavitelných a přestavbových (plochy pro bydlení, smíšené obytné, občanského vybavení, veřejných prostranství…). VZROSTLÁ KRAJINNÁ NELESNÍ ZELEŇ Tato kategorie zahrnuje prvky zeleně bez ohledu na vlastnické vztahy k příslušným pozemkům, kdy kritériem jejich vymezení je jejich původ a většinou značná pěstební zanedbanost, zapojenost, bez ohledu na stáří. Vyskytuje se zde v podobě různých živelně vzniklých struktur, a to jako výsledek probíhající sukcese na dlouhodobě nevyužívaných pozemcích, zejména však na KN evidovaných tzv. ostatních plochách či zamokřených půdách, kdy v podmínkách řešeného území se jedná o krajinářsky i ekologicky nesmírně hodnotné skupiny a linie nárostů zejména na vodou silně ovlivněných až zamokřených pozemcích, v nivách v okolí vodních toků a ploch. Nejvýznamnější prvky této kategorie jsou využity i v ÚSES. Prvky této kategorie přispívají ke krajinářské atraktivitě území, navyšují její ekologickou stabilitu, jsou přirozeným refugiem zde závislým organismům, v budoucnosti bude možné místy jejich začlenění i do lesních pozemků. Na základě aktuálního stavu bude v budoucnosti vhodné některé tyto nejvyspělejší homogenní plochy převést do kategorie lesní pozemek, včetně jejich začlenění do LHP/LHO s cílem zde lesnicky hospodařit. Současné i navrhované struktury této nelesní zeleně jsou součástí vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch nezastavěných a nezastavitelných (plochy vodní, zemědělské, přírodní nelesní, smíšených i specifických nezastavěného území). VÝZNAMNÉ SOLITÉRY, JEJICH SKUPINY Tato kategorie je tvořena významnými a dominantními solitérami zejména ve volné krajině i v zastavěných částech města a osady Vranov. Nejvýznamnější prvky této kategorie jsou již zařazeny ve vyšší ochraně či jsou sem navrženy (registrovaný VKP, památný strom či stromořadí).
105
OCHRANNÁ A DOPROVODNÁ ZELEŇ V podmínkách řešeného území se jedná zejména o doprovody silničních komunikací, vodních toků a vodních ploch, a o linie podél průmyslových a výrobních areálů (vzhledem k jejich druhové skladbě většinou s diskutabilní ochrannou funkcí). Ojediněle se podél některých komunikací vyskytují i homogennější linie ovocných dřevin, které vhodně doplňují pomístní deficit této kategorie, a které díky místní přestárlosti bude vhodné v budoucnosti nahradit optimálně lesními dřevinami. K dominantním, krajinně estetickým i velmi hodnotným prvkům patří zdejší časté doprovody vodních toků i některých ploch. Ochranné funkce zde však nejčastěji plní živelné nárosty dřevin a křovin v nivách vodotečí a podél toků. K určitému nedostatku patří nedávno provedené technické úpravy Panenského potoka v centru města (biokoridor ÚSES), kde případné založení břehových společenstev je limitováno zástavbou a nutností zabezpečení extrémních průtoků. Současné i navrhované struktury této nelesní zeleně jsou součástí vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch zastavěných a zastavitelných (hlavně ploch dopravní infrastruktury, i ploch výroby a skladování…), ale i ploch nezastavěných a nezastavitelných (hlavně ploch vodních a vodohospodářských). VODNÍ PLOCHY V řešeném území budou zachovány stávající vodní plochy kromě stabilizačních nádrží stávající ČOV. Na základě záměru Českého rybářského svazu bude v nivě řeky Ploučnice realizována nová vodní nádrž. Vodní plocha – lokalita N3 v neutěšeném terénu nivy Ploučnice bude napájena z ramene Ploučnice. Chov ryb při vyloučení negativních vlivů z okolí bude možný. Rybník v Zámeckém parku v Mimoni bude zachován a nadále udržován jako okrasná nádrž, protože s ohledem na umístění v parku (biocentru) a neuspokojivý vodní režim nevyhovuje pro činnost ČRS. Vyřazení stabilizačních nádrží z provozu stávající ČOV bude možné po napojení Mimoně na ČOV Hradčany, jejich předání k využití jinému vlastníkovi bude možné, protože nádrže pak nebudou mít jiný vodohospodářský význam. Při jejich dalším využití je nutno počítat s tím, že nádrže nemají přirozený zdroj vody. Nádrž na dešťovou vodu ve Vranově bude zachována z důvodu retence dešťových vod a zabránění jejich vylití na obhospodařované pozemky směrem k Mimoni a jako vhodná akumulace vody pro případný požární zásah. U všech toků budou prováděny úpravy koryt a přilehlého okolí toků spočívající v běžné údržbě, asanaci strží výsadbou dřevin k zachycení a zpevnění břehů, protipovodňovém kácení dřevin břehových porostů, opevnění přilehlých objektů, v zastavěných územích budou břehy koryt upraveny rovnaninou, pro odstraňování naplavenin v problémovějších úsecích budou vystavěny příčné břehové zdi. Na správu vodních toků a nádrží se vztahují ustanovení zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon). Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky, užívat pozemků sousedících s korytem toku. U významných vodních toků (Ploučnice a Panenský potok) bude pro potřeby jejich správy a údržby ponechán manipulační prostor v šířce do 8,0 m od břehové čáry, u ostatních vodních toků (Ploužnický potok) v šířce do 6,0 m od břehové čáry. K veškeré stavební činnosti v manipulačním pásmu musí být zažádáno u správce toku o vyjádření k činnosti. V manipulačním pásmu toku je vlastník přilehlého pozemku povinen ponechat tento prostor nezastavěný a přístupný, v korytě toku provádět drobnou péči o vodní tok (posečení trávy, odstranění naplavenin apod.) aby nedocházelo zvláště v jarních měsících k omezení průtočnosti jarních a přívalových vod. Niva Ploučnice i Panenského potoka je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody krajiny významný krajinný prvek a k zásahům, které by mohly vést ke zničení krajinného prvku (např. umísťování staveb, úpravy vodních toků, pozemkové úpravy, změny kultur, pozemků apod.) musí být vydáno stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny.
106
C3.2
USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ MĚSTA DLE URBANISTICKÝCH OBVODŮ
V následujícím textu je popsáno stávající funkční využití řešeného území v členění na urbanistické obvody a jejich dílčí části – sčítací obvody. UO 01 MIMOŇ - STŘED SO 416 městská část: rozloha:
Mimoň II 119636 m2
Obvod představuje jižní část historické zástavby centra města, je tvořen oboustrannou zástavbou ulic Okrouhlické a Příkop v údolní nivě Ploučnice, jeho podstatnou část tvoří bývalý areál MNO na vyvýšené plošině nad centrem města. Bývalý areál MNO tvoří západní a jižní ohraničení obvodu, na východě je obvod vymezen pravobřežní nivou Ploučnice a ulicí Potoční navazující na Křížovou lávku, na severu je ohraničen náměstím ČS armády a kostelním pahorkem. Obvod je tvořen převážně historickými městskými RD v ulicovém uspořádání podél historických ulic a uliček – Horská, Nábřežní. Tato zástavba je pouze sporadicky rekonstruována a promíšena s podnikatelskými aktivitami vzhledem k malé atraktivitě zaslepené ulice Příkop, průjezdnému charakteru stísněné Okrouhlické ulice (průtah II/270) a zasažení záplavovým územím Ploučnice. Bývalý areál MNO ve vyvýšené poloze nad centrem je vzhledem k doposud okrajové poloze postupně zaplňován drobnými podnikatelskými aktivitami spíše mimoměstského typu. SO 419 • městská část: • rozloha:
Mimoň III 266116 m2
Obvod představuje podstatnou část historické zástavby centra města, je tvořen oboustrannou zástavbou ulic Mírová, Malá a náměstí 1. máje a ČS armády v údolní nivě Ploučnice, jeho podstatnou část za řekou Ploučnicí tvoří bývalý zámecký park. Bývalý zámecký park tvoří východní a severní ohraničení obvodu, na západě je obvod vymezen výraznou dosud nezastavitelnou terénní hranou s kostelním pahorkem, která ho odděluje od přednádraží, na jihu přechází plynule do obvodu 416. Obvod je tvořen převážně historickými městskými rodinnými domky a drobnými nájemními domy v ulicovém uspořádání podél historických ulic a náměstí s parterem bohatě využitým pro drobné podnikatelské aktivity. Obytné domy jsou promíšeny s objekty městské vybavenosti v převážně historických veřejných budovách a vytváří takto vyváženou strukturu historického centra města, jejíž atraktivní zástavba je více než v jiných částech města rekonstruována a promíšena s podnikatelskými aktivitami i přes průjezdný charakteru stísněné Mírové ulice (dnešní průtah silnic II/268, II/270). Naopak stísněná zástavba Nádražní ulice si dosud podržela neatraktivní monofunkční obytný charakter, v Malé ulici se nevhodně stabilizuje areál neměstských podnikatelských aktivit zasažený záplavovým územím Ploučnice. SO 423 městská část: rozloha:
Mimoň IV 64506 m2
Obvod představuje severní část historické zástavby centra města, je tvořen oboustrannou zástavbou ulic Panská, Barvířská, Českolipská a Lužická, které se stýkají v Kozinově náměstí v údolní nivě Ploučnice, jeho podstatnou část u Panenského potoka tvoří autobusové nádraží. Panenský potok tvoří východní a severní ohraničení obvodu, na západě je obvod vymezen výraznou dosud nezastavitelnou terénní hranou s kostelním pahorkem, která ho odděluje od přednádraží, na jihu přechází plynule do náměstí 1.máje.
107
Obvod je tvořen převážně historickými městskými rodinnými domky a drobnými nájemními domy v ulicovém uspořádání podél historických ulic a náměstí s parterem více či méně vhodně využitým pro drobné podnikatelské aktivity zejména na náměstí 1.máje, na plochu z dnešního hlediska předimenzovaného autobusového nádraží navazují samostatné plochy vybavenosti. Zástavba je rekonstruována ve stupni odpovídajícím celému sídelnímu útvaru a částečně zasažena záplavovým územím Ploučnice i Panenského potoka. UO 02 LETNÁ SO 424 městská část: rozloha:
Mimoň IV 149344 m2
Obvod představuje severní část zástavby obytného souboru Letná s navazujícími obslužnými plochami, je tvořen sídlištní i individuální obytnou zástavbou a areály občanské vybavenosti na vyvýšené plošině východně Žitavské ulice a sportovně rekreačními plochami na přechodu do údolní nivy Ploučnice. Tok řeky Ploučnice tvoří východní ohraničení obvodu, na severu obvod dosahuje okraje řešeného území města Mimoně, na západě je obvod vymezen Žitavskou ulicí, na jihu přechází plynule do jižní části obytného souboru Letná. Obvod je tvořen rozmanitými funkcemi od ploch individuálních rodinných domků a zahrádek obtěžovaných průjezdnou dopravou Žitavské ulice, přes kvalitní stabilizovanou sídlištní zástavbu obytného souboru Letná s areály občanské vybavenosti (gymnázium), sportovní areály (tenisové kurty, celoměstský areál na přechodu do údolní nivy s navazujícími plochami přímo v nivě) po přírodní lesní plochy v nivě Ploučnice. Zástavba RD je více než v jiných částech města rekonstruována vzhledem k atraktivitě lokality i přes průjezdný charakteru Žitavské ulice (průtah II/270), bytové domy po Sovětské armádě byly rovněž nedávno rekonstruovány. SO 425 městská část: rozloha:
Mimoň IV 128626 m2
Obvod představuje východní část zástavby obytného souboru Letná s navazujícími obslužnými plochami, je tvořen sídlištní obytnou zástavbou a areálem občanské vybavenosti na vyvýšené plošině a plochami hromadných garáží a rekreačních zahrádek na přechodu do údolní nivy Ploučnice. Regulovaný tok řeky Ploučnice s lesními plochami přírodního charakteru tvoří východní ohraničení obvodu, na severu a západě přechází plynule do západní náhorní části obytného souboru Letná, na jihu přechází plynule do funkčně promíšených údolních ploch obvodu č.428. Obvod je tvořen rozmanitými funkcemi od ploch kvalitní stabilizované sídlištní zástavby obytného souboru Letná s areálem občanské vybavenosti (zvláštní škola), přes plochy hromadných řadových garáží se špatným dopravním přístupem a funkčně znehodnocených rekreačních zahrádek na přechodu do údolní nivy po přírodní lesní a luční plochy v nivě Ploučnice. Zástavba bytových domů po Sovětské armádě byly nedávno rekonstruována. SO 426 městská část: rozloha:
Mimoň IV 35111 m2
Obvod představuje jižní část zástavby obytného souboru Letná s navazujícími obslužnými plochami, je tvořen sídlištní obytnou zástavbou na vyvýšené plošině východně Žitavské ulice doplněnou o drobné plochy podnikatelských aktivit a dopravní vybavenosti na přechodu do údolní nivy Ploučnice. Žitavská ulice tvoří západní ohraničení obvodu, na severu a západě obvod, přechází plynule do severní náhorní části obytného souboru Letná, na jihu přechází plynule do funkčně značně promíšených údolních ploch obvodu č. 428.
108
Obvod je tvořen rozmanitými funkcemi od ploch kvalitní stabilizované sídlištní zástavby obytného souboru Letná obtěžovaných minimálně průjezdnou dopravou Žitavské ulice (průtah II/270) vzhledem k její zahloubené poloze v tomto úseku, přes areály hromadných garáží a parkoviště po plochy drobných podnikatelských aktivit na přechodu do údolní nivy Ploučnice – obojí se špatnou dopravní přístupností přes historickou strukturu města v jižní části. SO 427 městská část: rozloha:
Mimoň IV 20213 m2
Obvod představuje centrální část zástavby obytného souboru Letná se vstupními obslužnými plochami, je tvořen sídlištní obytnou zástavbou a objekty občanské vybavenosti na vyvýšené plošině mezi Žitavskou ulicí a údolní nivou Ploučnice. Žitavská ulice tvoří západní ohraničení obvodu, na severu, západě i jihu obvod přechází plynule ostatních náhorních částí obytného souboru Letná. Obvod je tvořen plochami kvalitní stabilizované sídlištní zástavby obytného souboru Letná se dvěma objekty občanské vybavenosti (prodejny, služby) na vstupu, které vhodně eliminují obtěžování obytných ploch průjezdnou dopravou Žitavské ulice (průtah II/270). Zástavba bytových domů po Sovětské armádě byla nedávno rekonstruována. SO 428 městská část: rozloha:
Mimoň IV 326750 m2
Obvod představuje západní část urbanistického obvodu Letná, spojuje v sobě levobřežní údolní nivu Panenského potoka s náhorními plochami západně Žitavské ulice. Obvod je tvořen převážně individuální obytnou zástavbou a dominantním areálem výrobního závodu MITOP. Tok Panenského potoka s nivními loukami a nálety přírodního charakteru tvoří západní ohraničení obvodu, na severu tvoří jeho vymezení okraj řešeného území města, na východě je ohraničen ulicí Žitavskou a na jihu přechází plynule do funkčně značně promíšených údolních ploch ukončených tokem Ploučnice. Obvod je tvořen rozmanitými funkcemi. Hlavní podíl mají plochy kvalitní stabilizované individuální obytné zástavby RD řazených podél průjezdných ulic Žitavské, Lužické (průtah II/270) a Pertoltické (III/2708) doplněné romantickým souborem historické zástavby na soutoku Panenského potoka s Ploučnicí s dominantou Božího hrobu značně devastovaným invazí nevhodných drobných výrobně servisních ploch zasahujících až k Ploučnici a stísněným průjezdem do hromadných garáží souboru Letná. Podstatnou část SO tvoří stabilizovaný areál závodu MITOP. SO 429 městská část: rozloha:
Mimoň IV 53339 m2
Obvod představuje východní část urbanistického obvodu Letná výrazně oddělenou regulovaným tokem řeky Ploučnice a takto náležící spíše do UO 03 Pod Ralskem. Jeho prostor představuje přechod z levobřežní údolní nivy Ploučnice do náhorních ploch obytného souboru Ralsko. Obvod je tvořen převážně přírodními plochami. Tok Ploučnice s nivními loukami a nálety přírodního charakteru tvoří západní ohraničení obvodu, na severu přechází do ploch stejného charakteru v UO 10, na východě do funkčně značně promíšených ploch sídliště Ralsko a na jihu je oddělen Vranovskou cestou od Zámeckého parku. Obvod je tvořen přírodními plochami nivních luk a náletů, část plochy tvoří dnes zavážené technické vodní nádrže a jeden RD.
109
UO 03 POD RALSKEM SO 398 městská část: rozloha:
Mimoň I 16560 m2
Obvod představuje dílčí část areálu školy v obytného souboru Pod Ralskem se sportovními plochami navazujícími na terénní depresi vycházející ze Zámeckého parku a pronikající do středu obytného souboru. Hranice obvodu v rámci pozemku školy je vymezena zcela administrativně, na západě přechází plynule do Zámeckého parku. Obvod je tvořen výhradně plochami občanské vybavenosti – základní škola, v jejím rámci sportovními hřišti. SO 399 městská část: rozloha:
Mimoň I 67405 m2
Obvod představuje jihovýchodní část převážně obytné zástavby urbanistického obvodu Pod Ralskem s navazujícími obslužnými plochami, je tvořen sídlištní i individuální obytnou zástavbou a areály občanské vybavenosti na vyvýšené plošině západně Široké ulice. Široká ulice tvoří východní ohraničení obvodu, na severu a západě obvod přechází plynule do okolních částí obytného souboru Pod Ralskem, na jihu do starší zástavby RD urbanistického obvodu č. 11 Svébořická strana. Obvod je tvořen převážně plochami individuálních rodinných domků v pozdější pravidelné uliční regulaci obtěžovaných průjezdnou dopravou Široké ulice. RD jsou doplněny starší kvalitní stabilizovanou sídlištní zástavbu obytného souboru Pod Ralskem, která ještě jakž takž dodržela měřítko hlavní zástavby RD, a areály občanské vybavenosti - škola, mateřská školka. Zástavba RD je více než v jiných částech města rekonstruována vzhledem k atraktivitě lokality i přes průjezdný charakter Široké ulice (jediný příjezd do obytného souboru Pod Ralskem), bytové domy se blíží potřebě výrazné rekonstrukce. SO 400 městská část: rozloha:
Mimoň I 15606 m2
Obvod představuje samostatnou stavební etapu vysokopodlažních deskových panelových bytových domů na východním okraji obytného souboru Pod Ralskem. Obvod je přibližně ohraničen Širokou, Příčnou a Okružní ulicí, na jihu a západě přechází plynule do okolních částí obytného souboru Pod Ralskem, na severu a východě do volné krajiny. Obvod je tvořen výhradně zástavbou vysokopodlažních deskových panelových bytových domů bez občanské vybavenosti, která výrazně překračuje měřítko hlavní navazující původní zástavby RD, bytové domy se blíží potřebě výrazné rekonstrukce. SO 401 městská část: rozloha:
Mimoň I 39251 m2
Obvod představuje centrální část obytného souboru Pod Ralskem s rozmanitými převážně obslužnými funkcemi, plochami navazujícími na terénní depresi vycházející ze Zámeckého parku a pronikající do středu obytného souboru. Hranici obvodu tvoří přibližně ulice Luční, Okružní a Vranovská, na severu, východě a jihu obvod přechází plynule do okolních částí obytného souboru Pod Ralskem, na západě do Zámeckého parku. Obvod je tvořen převážně plochami občanské vybavenosti – základní škola, ZUŠ, obchod, deskovým panelovým bytovým domem, který pěti podlažími ještě jakž takž dodržel měřítko hlavní původní zástavby a plochami doprovodné zeleně. Škola byla nedávno nákladně opravena, bytový dům se blíží potřebě výrazné rekonstrukce. 110
SO 402 městská část: rozloha:
Mimoň I 15341 m2
Obvod představuje střední část obytného souboru Pod Ralskem, je tvořen sídlištní obytnou zástavbou s navazujícími obslužnými plochami na vyvýšené plošině západně Novopolní ulice. Novopolní ulice tvoří východní ohraničení obvodu, na severu a západě i jihu obvod přechází plynule do okolních částí obytného souboru Pod Ralskem. Obvod je tvořen starší stabilizovanou sídlištní zástavbu obytného souboru Pod Ralskem, která ještě jakž takž dodržela měřítko hlavní navazující zástavby RD, a areálem obslužného centra. Bytové domy se blíží potřebě výrazné rekonstrukce. SO 403 městská část: rozloha:
Mimoň I 3326 m2
Obvod představuje dílčí část obytného souboru Pod Ralskem, je tvořen výhradně obytnou plochou na vyvýšené plošině západně Novopolní ulice. Obvod na všech stranách přechází plynule do okolních částí obytného souboru Pod Ralskem. Obvod je tvořen jedním novějším panelovým věžovým bytovým objektem v určitém náznaku symetrické kompozice v rámci souboru, avšak ve hmotě, která totálně překročila měřítko hlavní navazující zástavby RD, bytový dům je v relativně dobrém stavu. SO 404 městská část: rozloha:
Mimoň I 3874 m2
Obvod představuje dílčí část obytného souboru Pod Ralskem, je tvořen výhradně obytnou plochou na vyvýšené plošině západně Novopolní ulice. Obvod na severu, východě a jihu přechází plynule do okolních částí obytného souboru Pod Ralskem, na západě navazuje na zástavbu RD v urbanistickém obvodu 05 Husova - Pražská. Obvod je tvořen jedním novějším panelovým věžovým bytovým objektem v určitém náznaku symetrické kompozice v rámci souboru, avšak ve hmotě, která totálně překročila měřítko hlavní navazující zástavby RD, bytový dům je v relativně dobrém stavu. SO 405 městská část: rozloha:
Mimoň I 5772 m2
Obvod představuje dílčí část obytného souboru Pod Ralskem, je tvořen výhradně obytnou plochou na vyvýšené plošině východně Zámeckého parku. Obvod na západě, severu a východě přechází plynule do okolních částí obytného souboru Pod Ralskem, na jihu navazuje na zástavbu RD v urbanistickém obvodu 05 Husova - Pražská. Obvod je tvořen jedním novějším panelovým deskovým bytovým objektem totálně oddělujícím zbytek obytného souboru od fenoménu Zámeckého parku a navíc ve hmotě, která totálně překročila měřítko hlavní navazující zástavby RD, bytový dům je v relativně dobrém stavu. SO 406 městská část: rozloha:
Mimoň I 18098 m2
Obvod představuje dílčí část obytného souboru Pod Ralskem, je tvořen obytnou plochou na vyvýšené plošině východně Zámeckého parku a plochou bývalého letního kina v terénní depresi pronikající z parku do obytného souboru.
111
Obvod na severu, východě a jihu přechází plynule do okolních částí obytného souboru Pod Ralskem, na západě navazuje na Zámecký park v urbanistickém obvodu 01 Mimoň - střed. Obvod je tvořen dvěma novějšími panelovými deskovými bytovými objekty totálně oddělujícími zbytek obytného souboru od fenoménu Zámeckého parku a navíc ve hmotě, která totálně překročila měřítko hlavní navazující zástavby RD, domy jsou v relativně dobrém stavu. SO 407 městská část: rozloha:
Mimoň I 36905 m2
Obvod představuje poslední etapu výstavby obytného souboru Pod Ralskem s převážně obytnými plochami, je tvořen sídlištní i individuální obytnou zástavbou doplněnou obslužným areálem, zahrádkami a loukami na vyvýšené plošině po obou stranách Vranovské cesty. Vranovská ulice tvoří jižní ohraničení obvodu, na západě obvod přechází plynule do areálu městského koupaliště, na severu do starší zástavby RD a na východě do volné krajiny urbanistického obvodu č. 10 U lipové aleje. Obvod je tvořen převážně plochami nejnovější sídlištní zástavby obytného souboru Pod Ralskem, která již zcela porušila měřítko hlavní navazující zástavby RD a postrádá jakékoliv náznaky urbanistické kompozice a to včetně porevoluční dostavby DPS. Hlavní obytné plochy doplňuje areál SčVK, novostavba RD, zahrádky a zelená proluka na vstupu do Vranovské aleje. Všechny objekty jsou v dobrém stavu. SO 420 městská část: rozloha:
Mimoň III 31980 m2
Obvod představuje severní okraj obytného souboru Pod Ralskem se sportovně rekreačními plochami navazujícími z jedné strany na náhorní plošinu obytného souboru a z druhé na údolní nivu Ploučnice. Obvodu na východě a jihu přechází plynule do nejnovějších částí obytného souboru Pod Ralskem, na severu a západě do ploch náletové zeleně nivy Ploučnice v UO 02 Letná a UO 10 U lipové aleje. Obvod je tvořen převážně sportovně rekreační plochou městského koupaliště a hřiště doplněnou o starší RD. UO 04 U PILY SO 408 městská část: rozloha:
Mimoň I 275099 m2
Obvod totožný s celým UO 04 tvoří západní okraj zastavěného území města na rovinaté plošině s převážně obytnou zástavbou výrazně promíšenou s výrobními plochami doznívajícího dřevařského průmyslu a přecházející do volné zemědělské krajiny. Západní ohraničení obvodu od obytného souboru Pod Ralskem tvoří Široká ulice, jižní ohraničení od zástavba UO 05 Husova – Pražská a UO 06 U nemocnice tvoří ulice Svébořická, na východě za silnicí III/26831 do Vranova p. R. a na severu obvod přechází plynule do zemědělské krajiny UO 10 U lipové aleje a UO 10 Svébořická strana. Obvod je tvořen převážně plochami RD v pravidelné uliční regulaci obtěžovaných průjezdnou dopravou Široké a Svébořické ulice. Pozdější zástavba RD směrem do volné krajiny již zdaleka nedosahuje původních regulačních kvalit. V severní části je obvod doplněn plochami technické a občanské vybavenosti a pásem zahrádek s pochybnou rekreační funkcí. Podstatnou část obvodu tvoří výrobní plochy dřevařského průmyslu (LINETA, VLS), které nevhodně oddělují hlavní obytné plochy, obtěžují je nadměrným hlukem, prachem (hygienické OP pily VLS) a přístupovou dopravou. Zástavba RD je standardně rekonstruována vzhledem k atraktivitě lokality i přes průjezdný charakter Široké ulice (jediný příjezd do obytného souboru Pod Ralskem).
112
UO 05 HUSOVA - PRAŽSKÁ SO 409 městská část: rozloha:
Mimoň I 229337 m2
Obvod tvoří jihozápadní část UO 05 na přechodu z náhorní polohy sídliště Pod Ralskem do jižní části údolní nivy Ploučnice s rozmanitou funkční náplní od individuální obytné zástavby promíšené s drobnými plochami technické a občanské vybavenosti, přes samostatné plochy občanské vybavenosti a rozsáhlý výrobní areál po zeleň přírodního charakteru v údolní nivě. Obvod je soustředěn kolem Husovy a Pražské ulice, jeho výrazné západní ohraničení tvoří tok Ploučnice, jižním směrem za železniční tratí obvod přechází plynule do smíšené zástavby kolem Pražské ulice v UO 06 U nemocnice, na SZ za Svébořickou a Hvězdovskou ulicí obvod přechází plynule do obdobné obytné zástavby mezi náměstími Tyršovým a J.Fučíka. Jádro obvodu tvoří plochy starších individuálních rodinných domků v pravidelné kompaktní uliční regulaci obtěžovaných průjezdnou dopravou Pražské ulice, směrem k údolní nivě Ploučnice, zástavba nabývá zahuštěný kompaktní charakter s vyvrcholením v kapli na Křížovém vrchu. Pod Křížovým vrchem atakují zátopové a potenciálně i rekreační území údolní nivy nevhodné servisní provozy, dostavba asanované jižní strany Husovy ulice byla zahájena výstavbou klasického mimoměstského supermarketu, který nevytváří prostor ulice. Zástavba RD je standardně rekonstruována i přes průjezdnost Pražské ulice (průtah silnice II/268) vzhledem k specifickému historickému charakteru lokality. SO 410 městská část: rozloha:
Mimoň I 81030 m2
Obvod tvoří severovýchodní část UO 05 na přechodu z náhorní polohy sídliště Pod Ralskem do jižní části údolní nivy Ploučnice s převážně individuální obytnou zástavbou promíšenou s drobnými plochami dopravní a občanské vybavenosti. Obvod je soustředěn kolem náměstí J. Fučíka a Tyršova, východní ohraničení obvodu od výrobního areálu FALCON tvoří trasa železniční trati do starého nádraží, jižním směrem za ulicí Svébořickou obvod přechází plynule do obdobné smíšené zástavby kolem Pražské ulice, na severu obvod přechází plynule do obdobné obytné zástavby kolem Široké ulice. Obvod je tvořen převážně plochami starších individuálních rodinných domků v pravidelné kompaktní uliční regulaci obtěžovaných průjezdnou dopravou Svébořické a Hvězdovské ulice, doplněnými drobnými plochami technické, občanské a sportovní vybavenosti a veřejné zeleně na náměstí. Zástavba RD je standardně rekonstruována vzhledem k specifickému historickému charakteru lokality. UO 06 U NEMOCNICE SO 411 městská část: rozloha:
Mimoň I 412215 m2
Obvod tvoří východní část plochy urbanistického obvodu umístěného na jižním okraji zastavěného území města, je tvořen oboustrannou zástavbou ulice Pražské na přechodu z náhorních poloh do mělké údolní nivy Ploučnice, jeho podstatnou část tvoří lesní pozemky, nivní louky a nálety přírodního charakteru. Regulovaný tok Ploučnice tvoří jasné ohraničení obvodu ze západní strany, na severní straně je poměrně zřetelnou hranicí obvodu těleso železniční trati do starého nádraží, za nímž navazuje městská zástavba UO 05 odlišného charakteru, na východě v prostoru Svébořické ulice obvod přechází plynule do obdobné obytné zástavby, na jihu vymezuje okraj zástavby hranici obvodu od volné zemědělské krajiny UO 11 s potenciálními rozvojovými výrobními plochami.
113
Obvod je tvořen bohatě funkčně diferencovanými plochami, jeho jádro představuje sídliště u nemocnice ze starších panelových deskových bytových domů v řádkové kompozici, které svou výškou přiměřeně navazují na souvislou ulicovou řadovou zástavbu RD podél Svébořické ulice, chybí zde propojení s Pražskou ulicí. V dalších lokalitách podél Pražské ulice jsou rozptýleny drobné plochy bydlení venkovského charakteru, sportu, dopravní, technické a občanské vybavenosti – zahradnictví, domov důchodců v areálu bývalé nemocnice. Podstatnou část obvodu tvoří výrobní plocha sevřená nevhodně mezi obytné plochy a přírodní nivu Ploučnice. Zástavba RD je pouze sporadicky rekonstruována a promíšena s podnikatelskými aktivitami vzhledem k menší atraktivitě hlukem a dopravou zasaženého území, (průtah II/268), panelové domy se blíží potřebě podstatné rekonstrukce. SO 412 městská část: rozloha:
Mimoň I 264499 m2
Obvod tvoří západní část plochy urbanistického obvodu umístěného na jižním okraji zastavěného území města, je tvořen jednostrannou obytnou zástavbou ulic Svébořické a Hvězdovské v náhorní poloze, jeho podstatnou část tvoří výrobní areál firmy FALCON. Na západní straně je poměrně zřetelnou hranicí obvodu těleso železniční trati do starého nádraží, za nímž navazuje městská zástavba UO 05 odlišného charakteru, na severu v prostoru Hvězdovské ulice obvod přechází plynule do obytné zástavby UO 04, na jihu v prostoru Svébořické ulice obvod přechází plynule do obytné zástavby, na východě vymezuje okraj výrobního areálu hranici obvodu od volné zemědělské krajiny UO 11 s potenciálními rozvojovými výrobními plochami. Obvod je tvořen více či méně souvislou ulicovou řadovou zástavbu RD podél Svébořické a Hvězdovské ulice, podstatnou část obvodu tvoří výrobní plocha areálu FALCON napojená na vlečku na starém nádraží, avšak sevřená nevhodně mezi obytné plochy, na okrajích areálu jsou mohutné historické solitérní objekty využity pro zařízení občanské vybavenosti nebo ubytování, na kraji zastavěného území města jsou dvě lokality rekreačních zahrádek. Zástavba RD je pouze sporadicky rekonstruována a promíšena s podnikatelskými aktivitami vzhledem k menší atraktivitě hlukem a dopravou zasaženého území. UO 07 PRŮMYSLOVÝ OBVOD SO 417 městská část: rozloha:
Mimoň II 1839454 m2
Obvod tvoří východní průmyslová část města s oboustrannou zástavbou Okrouhlické ulice pronikající z náhorních poloh do mělké údolní nivy Ploučnice, jeho podstatnou část tvoří lesní pozemky, nivní louky a nálety přírodního charakteru. Regulovaný tok Ploučnice tvoří jasné ohraničení obvodu z východní strany, na jižní straně je hranice obvodu totožná s hranicí řešeného území města, na západě je obvod Okrouhlickou ulicí a tělesem vlečky oddělen od sportovně rekreačních ploch UO 09, na severu za Potoční ulicí přechází plynule do odlišné zástavby centra města. Obvod je tvořen převážně průmyslovými a zemědělsko-výrobními plochami více méně koncentrovanými mezi Okrouhlickou ulicí a Ploučnicí, do jejíž přírodní nivy nevhodně pronikají. Oddálení od obytné zástavby zde umožnilo umístění provozů s hygienickými ochrannými pásmy – GIGANT a objekty měřítkově se vymykajícími celkovému charakteru města - SILO. Hlavní funkční plochy jsou doplněny plochami technické vybavenosti a rozsáhlými pozemky produkční zemědělské krajiny i potenciální rekreační nivy Ploučnice. Podstatnou součástí funkčního členění obvodu jsou dopravní plochy stávajících i zrušených vleček a potenciálního západního silničního obchvatu města i železniční vlečky do prostoru letiště Hradčany.
114
UO 08 U NÁDRAŽÍ SO 418 městská část: rozloha:
Mimoň II 16577 m2
Obvod tvoří okrajová část individuální obytné zástavby přednádraží, je tvořen okrajovou zástavbou Zahradního sídliště mezi železniční tratí do starého nádraží a centrem města představovaným zde bývalým areálem MNO na vyvýšené plošině nad historickým jádrem města. Bývalý areál MNO tvoří východní ohraničení obvodu, na západě je obvod jasně vymezen železniční tratí, na severu přechází plynule do navazující obytné zástavby Zahradního sídliště. Obvod tvoří plochy převážně městských rodinných domků v chaotickém uspořádání okraje obytného souboru doplněné místní sportovní plochou a rekreačními zahrádkami oddělujícími areál MNO. Zástavba je relativně nová bez promíšení s podnikatelskými aktivitami vzhledem k malé atraktivitě a špatnému dopravnímu přístupu. SO 421 městská část: rozloha:
Mimoň III 68987 m2
Obvod tvoří východní část obytné zástavby vyvýšené plošiny přednádraží těsně prostorově navazující dosud nezastavitelnou terénní hranou na centrum města, s nímž je však neadekvátně propojena. Obvod je tvořen oboustrannou zástavbou Sokolské ulice na niž navazují nezastavěné svažité „parkové“ plochy, jeho podstatnou část tvoří areál základní školy v dominantní poloze nad centrem města. Obvod je na jihu výrazně prostorově oddělen Nádražní ulicí od hřbitovního pahorku, na západě jeho zástavba plynule navazuje na zástavbu obdobného charakteru za Jiráskovou ulicí, na severu a východě je svažitými plochami městské zeleně oddělen od smíšené zástavby centra. Obvod je tvořen směsí příbuzných funkčních ploch, v nichž převažuje kvalitní individuální obytná zástavba RD a viladomů v pravidelné uliční regulaci, zasahuje sem i smíšená zástavba centra, dominantní je areál občanské vybavenosti – základní školy, svažité plochy veřejné zeleně jsou doplněny o nepříliš výraznou sportovně rekreační plochu. Zástavba je nadstandardně rekonstruována a promíšena s podnikatelskými aktivitami vzhledem k vysoké atraktivitě lokality přednádraží i přes špatnou dopravní přístupnost z centra. SO 422 městská část: rozloha:
Mimoň III 18779 m2
Obvod tvoří hřbitovní pahorek navazující jako součást přednádraží na ostroh s kostelem Sv. Petra a Pavla nad centrem města. Obvod je na severu výrazně prostorově oddělen Nádražní ulicí od obytné zástavby přednádraží, na západě a jihu těsně sousedí s obytnou zástavbou Zahradního města, na východě plynule navazuje na areál kostela. Obvod je tvořen jedinou funkčních plochou městského hřbitova. SO 431 městská část: rozloha:
Mimoň V 174794 m2
Obvod tvoří jihozápadní část zástavby vyvýšené plošiny přednádraží těsně navazující na železniční trať s nádražím. Obvod je tvořen obytnou zástavbou jižní strany Nádražní ulice a tzv. Zahradního sídliště, jeho podstatnou část tvoří výrobní areál oddělený na západním okraji od obytných ploch prolukou zemědělské půdy. Obvod je na jihu a západě výrazně prostorově oddělen železniční tratí od volné zemědělské a rekreační krajiny, na severu jeho zástavba plynule navazuje na zástavbu obdobného charakteru za Nádražní ulicí, na východě je zástavba obvodu hřbitovním pahorkem a navazující terénní depresí oddělena od smíšené zástavby městského centra. 115
Obvod je tvořen směsí příbuzných funkčních ploch, v nichž převažuje kvalitní individuální obytná zástavba RD a viladomů v pravidelné uliční regulaci Nádražní ulice a novějšího řádkového čistě obytného zastavění Zahradního sídliště, plochy veřejné zeleně představuje park před nádražím, střední část nádraží je rovněž součástí obvodu. Podstatnou část obvodu tvoří stagnující výrobní areál MITEX sevřený mezi železniční trati za prolukou zemědělské půdy. Zástavba je nadstandardně rekonstruována a promíšena s podnikatelskými aktivitami. SO 432 městská část: rozloha:
Mimoň V 130575 m2
Obvod tvoří severní – hlavní část zástavby vyvýšené plošiny přednádraží těsně navazující na železniční trať s nádražím. Obvod je tvořen převážně obytnou zástavbou rastru ulic Podhájek, Vrchlického, Březinovy a Komenského severně Nádražní ulice včetně části plochy nádraží, avšak nelogicky zahrnuje i plochy západně severního zhlaví nádraží, které by měly náležet spíše do UO 13 Bohatická strana. Obvod je na severu výrazně prostorově oddělen Českolipskou ulicí v hlubokém terénním zářezu od volné zemědělské a rekreační krajiny kolem Panenského potoka, na západě díky překročení železniční trati je jeho vymezení nevýrazné – přechází do zahrádek a orné půdy na Bohatické straně, na východě a jihu jeho zástavba plynule navazuje na zástavbu obdobného charakteru za Jiráskovou a Nádražní ulicí. Obvod je tvořen směsí příbuzných funkčních ploch, v nichž převažuje kvalitní individuální obytná zástavba RD a viladomů v pravidelné uliční regulaci doplněná výraznými solitéry občanské vybavenosti – základní škola, ředitelství VLS – a drobnými plochami dopravní vybavenosti a za železniční tratí i zahrádek. Zástavba je nadstandardně rekonstruována a promíšena s podnikatelskými aktivitami vzhledem k vysoké atraktivitě lokality přednádraží. UO 09 SLOVANY SO 632 městská část: rozloha:
Mimoň V 741836 m2
Obvod představuje východní část UO 09 Slovany, je tvořen plochami zemědělské produkční krajiny, jeho podstatnou část tvoří areál chovu koní a dostihového sportu na vyvýšené plošině nad nivou Ploučnice. Výrazné severní a východní ohraničení obvodu tvoří trasa železniční trati do starého nádraží, na západě je obvod vymezen zcela administrativně a přechází plynule do navazující produkční zemědělské krajiny, na jihu dosahuje okraje řešeného území města. Obvod je tvořen převážně plochami orné půdy a trvalých travních porostů, ve středu se rozprostírá areál dostihového sportu ochráněný lesními remízky. Zástavba se zde nevyskytuje. SO 434 městská část: rozloha:
Mimoň V 559335 m2
Obvod představuje západní část UO 09 Slovany, je tvořen rozptýlenou oboustrannou obytnou zástavbou železniční trati Mimoň – Česká Lípa, jeho podstatnou část tvoří plochy zemědělské produkční krajiny. Výrazné severní ohraničení obvodu tvoří železniční trať, která je však vymezením obvodu překročena a vymezení zahrnuje i zástavbu, která by měla spadat spíše do UO 13 Bohatická strana. Na východě je obvod vymezen zcela administrativně a přechází plynule do navazující produkční zemědělské krajiny, na jihozápadě dosahuje okraje řešeného území města. Obvod je tvořen převážně městskými rodinnými domky v rozptýleném ulicovém uspořádání podél obou stran železniční trati, promíšenými s drobnými plochami rekreačních zahrádek. Zástavba je pouze sporadicky rekonstruována a promíšena s podnikatelskými aktivitami vzhledem k malé atraktivitě zaslepené ulice Slovany. Podstatnou část obvodu tvoří trvalé travní porosty a plocha nádraží.
116
UO 10 U LIPOVÉ ALEJE SO 413 městská část: rozloha:
Mimoň I 1359170 m2
Obvod představuje příměstská krajina těsně navazující na severovýchodní okraj zastavěného území města, je tvořen plochami produkční zemědělské i rekreační krajiny se zcela sporadickou zástavbou. Výrazné ohraničení obvodu tvoří na západě regulovaný tok Ploučnice, na jihu okraj zastavěného území města, navazující Ralská cesta a severní vymezení po latentních pozemkových hranicích nebrání plynulé návaznosti krajinných ploch, na východě dosahuje obvod okraje řešeného území města. Obvod je tvořen převážně plochami orné půdy, trvalých travních porostů, lesních remízů a lužních náletů doplněnými drobnými osamocenými plochami venkovských samot a zahrádek. Výraznou funkční i prostorovou dominantou lokality je oboustranná lipová alej směřující od Zámeckého parku do osady Vranov pod Ralskem. UO 11 SVÉBOŘICKÁ STRANA SO 414 městská část: rozloha:
Mimoň I 2216936 m2
Obvod představuje příměstská krajina těsně navazující na východní okraj zastavěného území města, je tvořen plochami produkční zemědělské i rekreační krajiny bez zástavby. Výrazné ohraničení obvodu tvoří na západě okraj zastavěného území města, navazující Ralská cesta a jižní vymezení po hranicích lesních pozemků nebrání plynulé návaznosti krajinných ploch, na východě dosahuje obvod okraje řešeného území města. Obvod je tvořen výhradně plochami orné půdy, trvalých travních porostů, lesních remízů a náletů. UO 12 KUŘÍVODSKÁ STRANA SO 415 městská část: rozloha:
Mimoň I 582831 m2
Obvod představuje příměstská krajina široké nivy Ploučnice těsně navazující na jižní okraj zastavěného území města, je tvořen plochami rekreační krajiny s osamoceným výrobním areálem MITOP na soutoku Ploučnice a Ploužnického potoka. Výrazné ohraničení obvodu tvoří na západě regulovaný tok Ploučnice, na severu rozhraní vedené po pozemkových parcelách nebrání plynulému přechodu do zde již řídce zastavěného území města, na východě Pražská ulice odděluje formálně lesní masivy uvnitř a vně obvodu, na jihu dosahuje obvod okraje řešeného území města. Obvod je tvořen převážně plochami lesní půdy a lužních náletů. Výraznou funkční částí lokality je výrobní areál MITOP s přilehlými drobnými obytnými plochami uprostřed lesního masivu. SO 435 městská část: rozloha:
Mimoň VI 875606 m2
Obvod představuje příměstská krajina lesních masivů, která tvoří jižní okraj řešeného území města, je tvořen plochami rekreační krajiny s osamocenou skupinou rodinných domků u Ploužnického potoka. Výrazné ohraničení obvodu tvoří na severu rozhraní vedené po hranicích lesních a zemědělských pozemků, nebrání však plynulému přechodu mezi oběma částmi rekreační krajiny, na západě Pražská ulice odděluje formálně lesní masivy uvnitř a vně obvodu, na jihu a východě dosahuje obvod okraje řešeného území města. 117
Obvod je tvořen převážně plochami lesní půdy a lužních náletů. Doplňkovou funkční částí lokality je skupina rodinných domků při cestě na Ploužnici vedené po okraji nivy Ploužnického potoka a areál lesní školky na východním okraji řešeného území. UO 13 BOHATICKÁ STRANA SO 430 městská část: rozloha:
Mimoň IV 2193903 m2
Obvod představuje příměstská krajina po obou stranách Českolipské silnice a železniční trati Liberec – Česká Lípa na přechodu z náhorních poloh do široké údolní nivy Panenského potoka těsně navazující na severozápadní okraj zastavěného území města, je tvořen plochami zemědělské produkční i rekreační krajiny s osamocenými venkovskými rodinnými domky. Výrazné ohraničení obvodu tvoří na východě Panenský potok, na jihu zástavba podél železniční trati na Slovanech, dále na jihu, na západě a severu dosahuje obvod okraje řešeného území města. Obvod je tvořen převážně plochami orné půdy, trvalých travních porostů, lesních pozemků a lužních náletů. Doplňkovou funkční částí lokality jsou samoty venkovských usedlostí po obou stranách Českolipské ulice doplněné rekreačními zahrádkami. SO 433 městská část: rozloha:
Mimoň V 4674 m2
Obvod představuje jedna funkční plocha občanské vybavenosti těsně navazující na severní okraj železniční trati Liberec – Česká Lípa nepochopitelně vyčleněná z celkového prostoru Bohatické strany. Výrazné ohraničení obvodu tvoří vlastní hranice funkční plochy, která na severu plynule navazuje na obytnou zástavbu ulice Slovany. Obvod je tvořen areálem veterinární kliniky. UO 15 SRNÍ POTOK SO 436 městská část: rozloha:
Srní Potok 530520 m2
Obvod představuje venkovská krajina těsně navazující na SV okraj území města, je tvořen plochami produkční zemědělské i rekreační krajiny s doplňkovou obytnou zástavbou. Výrazné ohraničení obvodu tvoří na západě regulovaný tok Ploučnice, vymezující zde zároveň, stejně jako na severu a východě okraj řešeného území města, na jihu vymezení po latentních pozemkových hranicích nebrání plynulé návaznosti krajinných ploch. Obvod je tvořen převážně plochami trvalých travních porostů, lesních remízů a lužních náletů doplněnými soustředěnou lokalitou venkovských obytných a rekreačních domků, zahrádek a farmy. UO 16 VRANOV POD RALSKEM SO 437 městská část: rozloha:
Vranov 1485028 m2
Obvod představuje venkovská krajina těsně navazující na zastavěné území venkovského sídla Vranov p. R., je tvořen plochami produkční zemědělské i rekreační krajiny a obytnou zástavbou sídla. Výraznou funkční i prostorovou dominantou lokality je oboustranná lipová alej směřující do Mimoně. Výrazné ohraničení obvodu tvoří na západě regulovaný tok Ploučnice, vymezující zde zároveň, stejně jako na severu a východě okraj řešeného území města, na jihu a částečně i na severozápadě vymezení po latentních pozemkových hranicích nebrání plynulé návaznosti krajinných ploch. Obvod je tvořen plochami orné půdy, trvalých travních porostů, lesních remízů a lužních náletů, podstatnou část plochy obvodu tvoří podél silnice III/26831 soustředěná lineární zástavba sídla venkovskými obytnými a rekreačními domky, doplněná zahrádkami a sportovní plochou.
118
C3.3
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ZASTAVITELNÝCH PLOCH
Návrh zastavitelných ploch vychází z ÚPNSÚ z roku 1994 a jeho schválených změn. Převod původního na nové označení funkčních ploch dle zákona č. 183/2006 Sb. je doprovázen jejich aktualizovaným vymezením na základě doplňkových P+R. Vymezení zastavitelných ploch vychází především z požadavků obce, jednotlivých vlastníků pozemků a subjektů se sídlem v obci. Rozsah zastavitelných ploch byl upraven na základě projednání konceptu. Loka- Urbanist. Využití v současném stavu lita obvod Z1 01 Mimoň – Plochy smíšené nezastavěného území střed Z2
01 Mimoň – střed
Z4
Z8
01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 02 Letná
Z9
02 Letná
Z10
02 Letná
Z16
02 Letná
Z5 Z6
Z17
03 Pod Ralskem Z18 03 Pod Ralskem Z19 05 Husova – Pražská Z20 05 Husova – Pražská Z21 05 Husova – Pražská Z22 05 Husova – Pražská Z23 05 Husova – Pražská Z27 06 U Nemocnice Z28 06 U Nemocnice Z29 07 Průmyslový obvod Z30 07 Průmyslový obvod Z31 07 Průmyslový obvod Z32 07 Průmyslový obvod Z33 07 Průmyslový obvod Z34 07 Průmyslový obvod Z35 08 U nádraží Loka- Urbanist. lita obvod Z36 07 Průmyslový obvod Z37 08
Plochy veř.prostranství – zeleň, plochy dopravní infrastruktury – vybavení Plochy veř.prostranství – zeleň Plochy smíšené nezastavěného území Plochy veř.prostranství – zeleň, plochy smíšené nezastavěného úz. Plochy veř.prostranství – kom., plochy smíšené nezastavěného úz. Plochy veř.prostranství – kom., plochy smíšené nezastavěného úz Plochy smíšené nezastavěného území Plochy veř.prostranství – kom. plochy smíšené nezastavěného úz. Plochy zemědělské Plochy zemědělské Plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené nezastavěného území Plochy zemědělské
Využití dle ÚP
Výmě- Max. ra (m2) kapacita Plochy smíšené obytné – cen-trální 8534 25 bj 2000 m2 (SC), plochy veřejných prostranství CUP – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – cen-trální 8183 40 bj (SC), plochy veřejných 3200 m2 CUP prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – 2178 komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – 409 komunikace (PK) Plochy dopravní infrastruktury – 17973 silniční (DS) Plochy veřejných prostranství – 13790 komunikace (PK) Plochy občanského vybavení – 3717 3000 m2 CUP veřejné infrastruktury (OV) Plochy smíšené – komerční (SK) 9109 9000 m2 CUP
Pozn.
Plochy veřejných prostranství – 10496 komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální 8171 25 bj (SC) 2000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS), plochy 50797 35 bj veř.prostranství – kom.(PK) Plochy veřejných prostranství – 1885 komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální 7505 20 bj (SC) 2000 m2 CUP Plochy smíšené obytné – centrální 2067 6 bj (SC) 800 m2 CUP Plochy občanského vybavení – 15020 2000 m2 CUP sport a tělovýchova (OS) Plochy veřejných prostranství – 1690 komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) 35115 20 bj
VPS
Plochy zemědělské, plochy výroby aPlochy veřejných prostranství – skladování komunikace (PK) Plochy zemědělské, plochy smíšené Plochy smíšené - výrobní (SV) nezastavěného území Plochy zemědělské, plochy smíšené Plochy smíšené - výrobní (SV) nezastavěného území Plochy zemědělské, plochy smíšené Plochy smíšené - výrobní (SV) nezastavěného území Plochy výroby a skladování, plochy Plochy veřejných prostranství – smíšené nezastavěného území komunikace (PK) Plochy zemědělské Plochy výroby a skladování (VP) Plochy zemědělské, plochy veř.prostranství – komunikace Plochy dopravní infrastruktury, plochy smíšené nezastavěného úz. Využití v současném stavu Plochy zemědělské Plochy smíšené obytné – rekreační
Plochy výroby a skladování (VP) Plochy veřejných prostranství komunikace (PK) Využití dle ÚP Plochy výroby a skladování – zemědělské (VZ) Plochy smíšené obytné (BS)
4524
-
217165
-
351713
-
42358
-
3625
-
VPS VPS VPS VPS
VPS
VPS
VPS
VPS
65563 40000 m2 CUP 25419 20000 m2 CUP 3817
-
Výmě- Max. ra (m2) kapacita 24659 12000 m2 CUP 5285
VPS Pozn.
3 bj
119
Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50
Z51 Z52
Z53 Z54 Z55 Z57
Z58
U nádraží 08 U nádraží 08 U nádraží 08 U nádraží 09 Slovany 08 U nádraží 09 Slovany 10 U lipové aleje 10 U lipové aleje 10 U lipové aleje 11 Svébořická strana 10 U lipové aleje 11 Svébořická strana 11 Svébořická strana
Plochy zemědělské Plochy zemědělské, plochy veř. prostranství – komunikace Plochy bydlení Plochy specifické nezastavěného území Plochy zemědělské Plochy specifické nezastavěného území Plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené nezastavěného území Plochy zemědělské, plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené obytné - rekreační, plochy zemědělské Plochy zemědělské, plochy smíšené nezastavěného území Plochy zemědělské
Plochy veřejných prostranství komunikace (PK) Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS)
5658
4 bj.
Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné (BS)
3435
2 bj.
7432
4 bj.
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP)
2734
-
5525
2500 m2 CUP
73974
45 bj
7691
-
98488
60 bj
7653
-
53672
35 bj.
5537
2500 m2 CUP
32804
-
9167
4 bj
4869
3 bj
1578
1 bj
2360
1 bj
1790
1 bj
13535
6 bj
5513
2 bj
618
-
Plochy smíšené – komerční (SK) plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) bydlení obslužná zařízení výrobní zařízení
Plochy zemědělské
91880 45000 m2 CUP
8 bj
Plochy zemědělské
Plochy zemědělské, plochy nevyužité Plochy zemědělské
VPS
11986
Plochy smíšené obytné (BS)
Plochy zemědělské
-
VPS
Plochy zemědělské
Plochy zemědělské
541
-
Plochy zemědělské, plochy veř. prostranství – komunikace Plochy lesní
Plochy zemědělské
13422 12000 m2 CUP
2051
10 U lipové aleje 12 Kuřívodská strana 10 U lipové aleje 13 Bohatická strana
Plochy zemědělské
VPS
VPS
Plochy zemědělské
Plochy zemědělské, plochy lesní, plochy dopravní infrastruktury Plochy zemědělské
-
500 m2 CUP
11 Svébořická strana 11 Svébořická strana
Plochy zemědělské
2353
8990
Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP)
13 Bohatická strana Z59 16 Vranov p.Ralskem Z60 16 Vranov p.Ralskem Z61 16 Vranov p.Ralskem Z62 16 Vranov p.Ralskem Z65 16 Vranov p.Ralskem Z67 10 U lipové aleje Z68 15 Srní Potok Z69 16 Vranov p.Ralskem Celkem Mimoň
Plochy zemědělské
Plochy veřejných prostranství komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP)
VPS
VPS
VPS
30425 15000 m2 CUP
VPS
VPS
335 bj 71500 m2 CUP 101500 m2 CUP
120
C3.4
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PLOCH PŘESTAVBY
Návrh přestavbových ploch vychází z ÚPNSÚ z roku 1994 a jeho schválených změn. Převod původního na nové označení funkčních ploch dle zákona č. 183/2006 Sb. je doprovázen jejich aktualizovaným vymezením na základě doplňkových P+R. Vymezení přestavbových ploch vychází především z požadavků obce, jednotlivých vlastníků pozemků a subjektů se sídlem v obci. Rozsah přestavbových ploch byl upraven na základě projednání konceptu. Lokalita
Urbanist. obvod
P1
01 Mimoň – střed
P2
01 Mimoň – střed
P3
P6
01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 02 Letná
P7
02 Letná
P8
02 Letná
P9
02 Letná
P10
02 Letná
P11
02 Letná
P13
02 Letná
P14
02 Letná
P15
03 Pod Ralskem
P16
03 Pod Plochy výroby a skladování Ralskem 05 Husova – Plochy dopravní infrastruktury Pražská vybavení 05 Husova – Plochy výroby a skladování, plochy Pražská veř. prostranství – komunikace
P4
P17 P18
P19
Využití v současném stavu
Využití dle ÚP
Výmě- Max. Pozn. ra (m 2) kapaci ta Plochy výroby a skladování, plochy Plochy smíšené obytné – centrální 13934 50 bj. smíšené nezastavěného území, plochy (SC), plochy veřejných prostranství 4000 m2 technické infrastruktury – komunikace (PK) CUP Plochy bydlení – městské individuální, Plochy smíšené obytné (BS), 20346 20 bj plochy dopravní infrastruktury – plochy dopravní infrastruktury vybavení - silniční (DS) Plochy nevyužité Plochy občanského vybavení – 664 500 m2 CUP veřejná infrastruktura (OV) Plochy dopravní infrastruktury – Plochy smíšené – komerční (SK) 8581 4000 m2 CUP vybavení Plochy výroby a skladování, plochy Plochy smíšené – komerční (SK) 10892 10000 dopravní infrastruktury – vybavení m2 CUP Plochy bydlení – hromadné Plochy veřejných prostranství – 786 VPS komunikace (PK) Plochy tech. infrastruktury, plochy Plochy občanského vybavení – 22260 4000 m2 občanského vybavení – komerční sport a tělovýchova (OS) CUP Plochy smíšené obytné – Plochy občanského vybavení – 8818 4000 m2 VPS rekreační sport a tělovýchova (OS) CUP Plochy smíšené obytné – Plochy občanského vybavení – 2695 2700 m2 VPS rekreační veřejná infrastruktura (OV) CUP Plochy smíšené obytné – Plochy veřejných prostranství – 1514 VPS rekreační komunikace (PK) Plochy výroby a skladování Plochy smíšené obytné (BS) 6656 4 bj Plochy bydlení – městské individuální Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování Plochy smíšené obytné (BS)
05 Husova – Plochy výroby a skladování, plochy Pražská veř. prostranství – komunikace P20 06 U Plochy výroby a skladování Nemocnice P21 07 Průmys- Plochy dopravní infrastruktury, lový obvod plochy smíšené nezastavěného úz. P22 08 Plochy dopravní infrastruktury, U nádraží plochy smíšené nezastavěného úz. P23 16 Vranov Plochy nevyužité p.Ralskem P24 16 Vranov Plochy výroby a skladování p.Ralskem P25 06 U Plochy smíšené obytné – rekreační Nemocnice Celkem Mimoň
Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS), plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy dopravní infrastruktury vybavení (DV) bydlení obslužná zařízení výrobní zařízení
3586
2 bj
4022
3 bj
865
-
VPS
3946
10 bj 800 m2 CUP 27219 1000 m2 VPS CUP 2101
2 bj
3279
2 bj
18040 9000 m2 CUP 2994 15 bj 1515
1 bj
1503
1 bj
2526
2000 m2 CUP 115 bj 33000 m2 CUP 9000 m2 CUP
121
C3.5
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU NEZASTAVITELNÝCH PLOCH
Návrh nezastavitelných ploch vychází z ÚPNSÚ z roku 1994 a jeho schválených změn. Převod původního na nové označení funkčních ploch dle zákona č. 183/2006 Sb. je doprovázen jejich aktualizovaným vymezením na základě doplňkových P+R. Vymezení nezastavitelných ploch vychází především z požadavků obce, jednotlivých vlastníků pozemků a subjektů se sídlem v obci. Rozsah nezastavitelných ploch byl upraven na základě projednání konceptu. Lokalita N1 N2 N3 N4 N6 N7
Urbanist. Využití v současném stavu obvod 05 Husova Pražská 06 U Nemocnice 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 10 U lipové aleje 02 Letná
Plochy výroby a skladování Plochy občanského vybavení – komerční Plochy smíšené nezastavěného území Plochy dopravní infrastruktury – drážní Plochy zemědělské
Plochy výroby a skladování, plochy bydlení – městské individuální N8 02 Letná Plochy výroby a skladování, plochy bydlení – městské individuální N9 11 Svéboři- Plochy zemědělské půdy cká strana N10 11 Svéboři- Plochy přírodní – nelesní cká strana N11 11 Svéboři- Plochy zemědělské půdy cká strana N12 12 Kuřívod- Plochy přírodní – nelesní ská strana N13 16 Vranov Plochy zemědělské půdy p.Ralskem Celkem Mimoň Pozn:
Využití dle ÚP Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy vodní a vodohospodářské (VO) Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Plochy veřejných prostranství zeleň (PZ) Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL)
Výmě- Max. ra (m 2) kapacita
Pozn.
1169
-
1350
-
18615
-
1550
-
7839
-
12878
-
VPS
5712
-
VPS
2339 581 6459 1472 891
-
Původní využití plochy je označeno tak, jak bylo identifikováno terénním šetřením a zakresleno ve výkresové části doplňkových P+R s názvoslovím přizpůsobeným metodice Návrhu ÚP
122
C4 C4.1
ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Železniční stanice Mimoň leží na trati č.086 Liberec – Česká Lípa, která je zařazena do sítě celostátních drah a její koridor je stabilizován. Směrově prochází severozápadním segmentem řešeného území, návrhová rychlost tratě 80 km/hod. Časová dostupnost České Lípy je do 20 minut a Liberce okolo 60 minut. Železniční stanice Mimoň je lokalizována v západní části zastavěného území města v dosahu centrální zóny v přijatelné docházkové vzdálenosti 800 m z náměstí 1. máje. Poloha stanice je mezilehlá se smíšenou povahou práce. Denní průjezdnost se průměrně pohybuje okolo 38 vlaků. Vlastní železniční stanice má 5 dopravních, 2 manipulační a 2 vlečkové koleje. Provozní objekt je z 19.století s malou základní vybaveností pro cestující veřejnost (WC, čekárna, úschovna zavazadel a restaurace), byla provedena jeho základní rekonstrukce. Obsluha stanice funguje 24 hodin denně s uzavřením budovy v nočních hodinách. Byla peronizována 2 nástupiště a tak podstatně zlepšen vlakový nástupní režim. Převažující směr dojížďky je okresní město Česká Lípa. Navrhovaná úprava přednádražního prostoru musí řešit odpovídající napojení na autobusovou dopravu, odstavování vozidel a pěší vazby (centrum města, turistická stezka). Vzhledem k poloze tratě v Mimoni má železniční doprava v dělbě přepravní práce malý podíl. Úrovňový železniční přejezd v ulici Vrchlického je zabezpečen závorami s obsluhou ze stanice a nově komunikačně propojen s Nádražní ulicí, s ohledem na přímý příjezd autobusů do přednádražního prostoru z obchvatu silnic II. třídy vznikne nový úrovňový přejezd na trati ke starému nádraží. Z železniční trati napojující prostor bývalého starého nádraží je odpojena funkční vlečka k silu a nefunkční vlečka do Hradčan, z níž je v současné době v řešeném území zachováno pouze zemní těleso. V souvislosti s možným budoucím využitím letiště Hradčany, ať už pro letecký provoz nebo jinou komerční činnost, je trasa vlečky územně chráněna. U lokalit zasahujících do ochranného pásma dráhy (OPD) a lokalit ležících v blízkosti OPD je nezbytné respektování tohoto OPD a respektování stavebního a technického řádu drah v platném znění. Stavby je třeba umísťovat přednostně mimo OPD, využití ploch musí být řešeno tak, aby v budoucnu nevznikly nároky na opatření proti nepříznivým účinkům dopravy (hluku). SILNIČNÍ DOPRAVA ZÁKLADNÍ SILNIČNÍ SÍŤ Základní silniční síť sídelního útvaru Mimoň uspořádaná v řešeném území radiálně je tvořena silnicemi II/268, II/270, III/2708, III/26829, III/26830 a III/26831. Centrální zónou města prochází průtahy silnic II/268 a II/270. Silnice II/268 spojuje Mnichovo Hradiště a Nový Bor, má nejzatíženější úsek mezi Mimoní a Zákupy – vazby na Českou Lípu. Silnice II/270 Dubá – Doksy – Mimoň – Petrovice propojuje v severním směru silnice I/9, I/38 a I/13. Zpřístupňuje rekreační oblast Máchova jezera pro Liberecko-Jabloneckou aglomeraci. Průjezdné poměry v centrální zastavěné městské části jsou zcela kritické se všemi negativními prvky v dopadu na obyvatele města – vysoká intenzita dopravy, exhalace, hluk a kolize s pěším provozem. Veškeré tranzitní i radiální dopravní vztahy se uskutečňují přes samotné centrum města – Kozinovo náměstí, náměstí 1. máje a náměstí Čs. armády, které neplní své charakteristické urbanistické funkce a jsou jen klasickými dopravními křižovatkami. Uliční profily jsou zúžené a kolize s pěší dopravou vážně ohrožují bezpečnost silničního provozu. Ulice Mírová jako hlavní pěší spojka je nejzatíženější vnitroměstskou komunikací.
123
Kategorie silnic II/268 a II/270, mimo zastavěnou část města, jsou S 9,5/70 se stávajícími nedostatečnými parametry zpevněné i nezpevněné části krajnice. Navrhované přeložky silnic II/268, II/270 a územní rezerva severozápadního obchvatu města komplexně odvádějí tranzitní i částečně radiální dopravu mimo centrum města. V rozsahu navrhovaného komunikačního uspořádání se průtah silnice II/268 od Hradčan převádí do kategorie silnic nižší silniční třídy. V rozsahu území města Mimoně řeší silnice III. třídy dostupnost obcí Pertoltice pod Ralskem a Noviny pod Ralskem nebo v jihovýchodní části navazují na obslužné komunikace v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Stávající trasy silnic III. třídy jsou stabilizované kromě napojení na vyšší komunikační kostru v centru města, návrhové kategorie řeší nutné úpravy především šířkového uspořádání. • III/2708 propojuje Mimoň s Velkým Grunovem, resp. Brništěm. Kategorie S 7,5/60. • III/26829 je místní dopravní spojkou do obce Ralsko, část Nový Dvůr. Trasa je využita pro vedení cyklotrasy č.3046. Kategorie silnice S 6,5/50. • III/26830 je místní dopravní spojkou do obce Ralsko, část Hvězdov. Trasa je využita pro vedení cyklotrasy č.241. Kategorie silnice S 6,5/50. • III/26831 dopravně zpřístupňuje část Vranov a dále pokračuje do obce Noviny pod Ralskem. Trasa je využita pro vedení cyklotrasy č.241. Kategorie S 7,5/60. VNITROMĚSTSKÁ KOMUNIKAČNÍ SÍŤ V rozsahu městského území Mimoně mají vybrané komunikace dopravně-sběrný nebo dopravně-obslužný význam podle dopravních vazeb, přenášených intenzit dopravy nebo šířkového uspořádání. V současné době jsou mimo ulice Svébořické vedeny jako průtahy silnic II. třídy. Funkci sběrných komunikací budou výhledově plnit ulice Českolipská, Lužická, Žitavská, Okrouhlická, Široká, Pražská a Vranovská. Městský sběrný okruh bude dotvořen propojením z přeložky průtahu silnice II/270 na východní okraj centra (okružní křižovatka V lukách) ve směru ulic Vranovská a Široká. Kategorie sběrných komunikací MS2 10/ 8/50 – MS2 12/8/50 s chodníky v přidruženém prostoru. Charakter obslužných komunikací je v obsluze vymezených lokalit s minimalizovaným počtem vozidel, která jen projíždějí. Mezi obslužné komunikace jsou zařazeny spojky na přístupu k nádraží ČD, do výrobních ploch v jižní části města nebo do rozhodujících sídlišť Letná, Pod Ralskem a Pražská. Vnější výhledový obslužný okruh dopravně zpřístupňuje především rozvojové lokality obytné zástavby. Kategorie obslužných komunikací budou min. MO2 9/7/40 s chodníky v přidruženém prostoru. INTENZITY SILNIČNÍ DOPRAVY Poslední celostátní sčítání silniční dopravy, zabezpečované ŘSD Praha, se uskutečnilo v roce 2005. V řešeném území bylo situováno 5 sčítacích stanovišť na průtazích silnic II/268 (ulice Pražská, Panská a Českolipská) a II/270 (ulice Okrouhlická a Žitavská). průtah II/268
celkem
ulice Pražská ulice Panská ulice Českolipská
NA
průtah II/270
celkem
NA
4 660
24%
ulice Okrouhlická
1 500
18%
10 090
17%
ulice Žitavská
6 170
22%
6 565
22%
Z přehledu je zřejmé, že dopravně nejzatíženější úsek je v ulici Panské (peážní úsek průtahu silnic II/268, II/270) mezi náměstími 1.máje a Kozinovo s intenzitou přes 10 000 vozidel/24 hod. Vzhledem k tomu, že režim provozu v centrální zóně je upraven jednosměrně, jsou v ulicích rozdělené intenzity po cca 5 000 vozidel/24 hod. Navrhované komunikační uspořádání, především v přeložkách silnic II/270 do úseku podél řeky Ploučnice a II/268 na západní okraj města, zásadně ovlivní dělbu intenzit dopravy především v pozitivním směru ve vztahu ke zklidnění centrální zóny města.
124
DOPRAVNÍ VYBAVENOST Stávající čerpací stanice pohonných hmot jsou situovány na vjezdech do města Mimoně ve směrech od Jablonného v Podještědí (silnice II/270) a Mnichova Hradiště (silnice II/268). Obě čerpací stanice mají základní nabídky benzinů a nafty. Otevírací doba stanic je 6 – 20 hodin nebo nonstop. Navrhovaná další čerpací stanice na zatíženém peážním úseku přeložek silnic II/268 a II/270 (Boreček) přispěje k rozšíření nabídky motoristických služeb. KOMUNIKAČNÍ ZÁVADY Navrhovaný komunikační skelet bude eliminovat kolizní úseky průtahů silnic II/268 a II/270 a sníží dopravní zatížení městských sběrných komunikací. Komunikační závady na silniční síti budou řešeny především v lokálně zúžených místech a v nedostatečném šířkovém a směrovém uspořádání. V síti vnitroměstských komunikací je řada křižovatek stavebně neuspořádaných s omezenými rozhledovými poměry, parametry komunikací jsou nevyhovující z hlediska šířkového a směrového uspořádání. Jako nehodové úseky (10 a více nehod na 1 km komunikace) jsou sledovány průtahy silnic II/268 (ulice Husova, Mírová, Panská a Českolipská) a II/270 (ulice Okrouhlická, Lužická a Žitavská). Z celkového počtu nehod je nejvíce zavinění z nesprávného způsobu jízdy a nedání přednosti v jízdě. AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Územím sídelního útvaru Mimoň prochází řada dálkových i místních autobusových linek, které jsou vedeny ze směrů Česká Lípa, Jablonné v Podještědí, Mnichovo Hradiště a Doksy po průtazích silnic II/268 a II/270 centrem města nebo jeho severozápadní částí. U dálkových linek jsou zajištěna spojení především do Liberce (správní sídlo kraje), Mladé Boleslavi (dojížďka za prací) a Prahy (centrální republiková správa). Místní linky zpřístupňují především blízké sídelní útvary jako Českou Lípu (centrum okresu), Doksy, Kuřivody (žáci ZŠ), Stráž pod Ralskem, Jablonné v Podještědí a Osečnou. Z hlediska četnosti spojů je nejzatíženější linkou propojení Česká Lípa – Mimoň – Stráž pod Ralskem (Hamr) a Mimoň – Ralsko (Hvězdov, Kuřivody) – Mladá Boleslav. Celkové počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají hlavně potřeby v dojížďce za prací a do škol. Dojížďkové doby do České Lípy, Stráže pod Ralskem nebo Ralska – Kuřivod jsou 25, 15 nebo 20 minut. Místní autobusová linka, provozovaná společností COMPAG CZ s.r.o., projíždí městem v severojižním směru od sídliště Letná přes autobusové nádraží, nádraží ČD a dále směrem na Vranov nebo Ploužnici. Trasy autobusových linek vedené v centrální části města jednosměrně ulicemi Mírová, Malá a v navazujících trasách průtahů silnic II/268 a II/270 jsou v návrhu převedeny na úseky přeložek nebo obchvatů. Většina obytné zástavby se nachází v docházkové vzdálenosti 400 m (5 minut) od zastávek. Stávající centrální autobusové nádraží lokalizované v severozápadní okrajové části centrální zóny poněkud excentricky ve vztahu k docházkovým vzdálenostem a těžišti města je v ÚP předislokováno do přednádražního prostoru s přímou vazbou na přeložku silnice II/268. Současná kapacita 4 výstupní a 12 nástupních stání, dimenzovaná s přihlédnutím k intenzivní přepravě ve směru z České Lípy na Stráž pod Ralskem a Hamr (bývalá centra uranového průmyslu) je v souvislosti s postupným útlumem těžby nadbytečná a v nové poloze bude redukována v kombinaci s průjezdnými stáními. Objekt občerstvení, telefonní budka a informační orientační tabule o odjezdových stanovištích situované na vstupu do autobusového nádraží budou nahrazeny těsnou vazbou na vybavenost nádraží ČD vč. terminálu pro cykloturisty a další specifickou vybaveností pro cestující. Koncepce rozvoje veřejné autobusové dopravy v uspokojování dalších záměrů a potřeb bude vázána především na dotaci a dohodnuté smluvní podmínky mezi Městským úřadem a provozovatelem.
125
DOPRAVA V KLIDU Nabídka možností odstavování vozidel v blízkosti jednotlivých aktivit v centru města výrazným způsobem ovlivňuje jejich atraktivitu. Krátkodobé parkování motorových vozidel se uplatňuje u objektů občanského vybavení a dlouhodobé u výrobních podniků, ubytovacích kapacit a pod. Jako případné záchytné odstavné plochy bude možné využít parkoviště u supermarketů v Husově ulici a na uvolněném AUN. Nabídka parkovacích míst v centru města má tvořit 8 – 12% z celkového počtu osobních vozidel v sídelním útvaru ve vztahu k příslušnému stupni automobilizace, to znamená pro návrhový počet obyvatel 6 800 celkem 220 stání. Potenciální odstavné plochy při přeložce průtah silnice II/270 podél řeky Ploučnice a v prostoru bývalého AUN kapacitní požadavky překračují. Problematický je nedostatek parkovišť pro dlouhodobé odstavování vozidel v sídlištích s vícepodlažní bytovou zástavbou – Letná, Pod Ralskem a Pražská. Vnitrosídlištní komunikace svým šířkovým uspořádáním neumožňují bezpečné parkování vozidel z pohledu zachování průjezdu a odpovídajících odstavných ploch s kolmým nebo šikmým stáním je nedostatek. Deficit parkovacích stání se řeší především halovými garážemi a u novostaveb v rozsahu vlastního vymezeného pozemku. Zástavba rodinnými domy vytváří předpoklady pro bezkolizní odstavování automobilů obyvatel. Garáže jsou součástí objektů nebo samostatné na vlastních pozemcích. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Ve vztahu k charakteristice sídelního útvaru bude řada denních cest obyvatel města Mimoně za prací, do škol a k objektům občanské vybavenosti vykonávána pěšky a částečně i na kole. Volbu pěší trasy ovlivňuje především docházková vzdálenost cíle – nejčastěji do 2 km, stupeň automobilizace a parkovací možnosti v cíli cesty. Hlavní pěší tahy mají radiální charakter z centra města (těžiště pěších aktivit) k jednotlivým funkčním složkám v území – bydlení, výroba, nádraží ČD, autobusové nádraží, rekreace. Ulice Mírová po převedení dopravy na přeložky silnic II/268, II/270 podél řeky Ploučnice a na západní okraj města, bude tvořit dopravně zklidněnou osu centrální městské zóny, jako hlavní pěší prostor bude sloužit náměstí 1. máje – stavební úpravy s prvky zvyšujícími bezpečnost pěších. • •
V současné době řešeným územím procházejí značené cykloturistické trasy: č.241 Petrovice (hraniční přechod se SRN) – Lvová – Stráž pod Ralskem – Mimoň – Hvězdov – Mukařov (mezinárodní trasa Zittau – Praha) č.3046 Zdislava – Hamr – Mimoň (trasa místního významu)
Město Mimoň má v současné době zpracován „Generel cyklotras a tras bezmotorové dopravy“, který je s aktuálními úpravami zapracován do ÚP. Generel řeší městské cyklotrasy, návaznost a průtah turistických cyklotras (vnější vazby), respektuje průtah Cyklistické magistrály Ploučnice – Polzen. Generel vhodně koncipuje městské cyklotrasy do radiálního (vazba na sídliště Letná a Pod Ralskem, nádraží ČD) i okružního systému. Významnou vodící linií je tok řeky Ploučnice, kde jsou pro trasy využity oba břehy, v návaznosti na Hradčany však byla trasa rozdělena na účelovou v souběhu s parovodem podél zklidněné silnice na Mnichovo Hradiště a turistickou podél tělesa vlečky. Propojení ve směru na Českou Lípu a Staré Splavy (Doksy) je řešeno ve zpracované studii cyklotras Euroregionu Nisa, návrhu ZÚR Libereckého kraje (Multifunkční koridor Děčín – Česká Lípa – Mimoň – Stráž pod Ralskem) i generelu cyklotras. V centru města Mimoně je možné na náměstí 1. máje realizovat nástupní centrum s odpovídajícím zázemím pro cykloturisty – servis, služby cestovního ruchu, ubytování, stravování, úschovna, prodej map. Ze značených turistických stezek městem prochází červeně značená dálková trasa z České Lípy na Ještěd. Přes město je vedena od nádraží ČD na náměstí 1. máje, přes Zámecký most a Vranovskou alejí na vrchol Ralska.
126
LETECKÁ DOPRAVA Mimo řešené území města Mimoň ve vzdálenosti cca 5 km je situováno letiště Hradčany. Význam tohoto bývalého vojenského letiště z pohledu ploch a objektů nelze přeceňovat, protože dnes je to jen betonová plocha v lese, budovy a zařízení jsou zničeny a aktivní provoz je zde vykonáván na vlastní nebezpečí. Komplex letiště je ve stávajícím rozsahu územně chráněn a ponechán jako nabídka pro podnikatelský záměr vázaný na možnou leteckou i jinou komerční činnost, s významným leteckým provozem zde však ani obec Ralsko ani KÚLK již nepočítá. Do řešeného území zasahuje jedno z platných ochranných pásem letiště. NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU ZE SILNIČNÍ DOPRAVY VYMEZENÍ HLUKEM OHROŽENÉHO ÚZEMÍ Postup stanovení úrovně hluku ze silniční dopravy je dán „Novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy“. Pro zástavbu podél průtahů silnic II. třídy lze použít korekci: • základní hladina hluku 50 dB(A) • korekce (městská zástavba) +10 dB(A) • maximální přípustná hladina Laeq 60 dB(A) Vynesení izofony 60 dB(A) do situace určíme rozsah území potencionálně ohroženého vyšší hladinou hluku než je maximálně přípustné. To je provedeno ve výkresu č.6 Koordinační výkres grafické části odůvodnění ÚP. VÝPOČET HLUKU Výpočet je proveden pro přepočtenou intenzitu dopravy na rok 2015 z výchozích hodnot ze sčítání dopravy v roce 2005. Pro časové období po roce 2010 se předpokládá snížení negativního vlivu rychlosti dopravního proudu a procentuálního podílu nákladních vozidel.
silniční doprava X = F1 . F2 . F3 Y = 10 . lgX - 10,1 F1 – faktor dopravního proudu F2 – faktor podélného sklonu vozovky F3 – faktor druhu krytu vozovky silnice II/270 podél Ploučnice ul.Žitavská S vozidel/24 hod 6 000 7 700 OA 4 900 6 000 NA 1 100 1 000 Fl 54 248 735 66 562 385 F2 1,06 1,13 F3 1,00 1,00 X 57 503 659 75 215 495 67,5 68,7 Y vzdál.izof.60 dB(A) 45 m 50 m
železniční doprava X = 140 . F4 . F5 . F6 . m Y = 10 . lg.X + 40 F4 – faktor druhu trakce F5 – faktor okamžité rychlosti F6 – faktor počtu vozidel vlaku železniční trať Liberec – Č.Lípa M vlaků/24 hod 45 m vlaků/hod 1,88 VN/km/hod 80 F4 1,00 F5 0,80 F6 1,20 X 252 Y 64,0 vzdál.izof.55 dB(A) 50 m
VYHODNOCENÍ HLUKEM OHROŽENÉHO ÚZEMÍ Z výpočtu a vynesení izofony 60 dB(A) do situace je zřejmé, že vyšší hladinou hluku ze silniční dopravy je ohroženo území podél průtahu silnice II/270 a městských sběrných komunikací. Navrhovaný komunikační systém řeší vedení tranzitní dopravy mimo centrální městskou část, v případě průtahu silnice II/270 (úsek Kozinovo náměstí – náměstí Čs. armády) mimo exponované ulice Panská, Mírová a Malá, což se příznivě projevuje ve snížení negativních dopadů hluku z dopravy na obyvatele. Negativní vlivy ze železniční dopravy jsou malé vzhledem k excentrické poloze tratě. 127
V příměstských částech řešeného území, kde bude intenzita dopravy na průtahových úsecích silnic III. třídy nízká (max. 800 vozidel/24hod.) se negativní účinky hluku z dopravy projeví maximálně v ochranném pásmu těchto komunikací (do 15 m od okraje vozovky). OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍCH STAVEB Ochranné pásmo silnice mimo zastavěné území obce nebo území určené k souvislému zastavění je podle zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb., schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 20.12.1996 a Senátem dne 23.1.1997 s účinností od 1.4.1997, ve znění pozdějších předpisů, upraveno svislými rovinami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: • 15 m od osy komunikace u silnice II. třídy • 15 m od osy komunikace u silnice III. třídy Ochranné pásmo železnice je dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách vymezeno svislou plochou ve vzdálenosti: • 60 m od osy krajní koleje • 30 m od hranice obvodu dráhy u celostátních a regionálních drah • 30 m od osy krajní koleje u vleček
C4.2
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
TECHNICKÉ
INFRASTRUKTURY
VČ.
ENERGETIKA, SPOJE KOMPLEXNÍ POHLED NA ENERGETIKU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Při zpracování energetické koncepce se vycházelo mimo jiné z Energetického zákona, návrhu ÚPNSÚ z roku 1994, Územně energetického konceptu Města Mimoně z roku 2001, podkladů, které poskytlo Město Mimoň a správci jednotlivých zařízení zpracovateli přímo nebo prostřednictvím Města Mimoň. Provozovatelem elektrické soustavy je společnost ČEZ Distribuce, a.s. Území je napájeno ze dvou transformoven 110/35 kV Noviny pod Ralskem a Česká Lípa – Dubice. Územím obce Vranov prochází venkovní vedení 35 kV, které provozuje společnost Delicia – Elpro, a.s. Stráž pod Ralskem. Kapacita rozvodů je v současné době postačující. Postupně v návaznosti na požadavky pro připojení nových odběrných míst a zvýšení rezervovaného příkonu bude probíhat posílení sítí, rekonstrukce trafostanic a výstavba nových trafostanic. Dodávku plynu zajišťuje RWE Distribuční služby s.r.o. Z vysokotlakého plynovodu Hospozín – Liberec je připojena VTL/STL regulační stanice Mimoň 5 000 m3/hod. Kapacita regulační stanice plynu je dostatečná pro pokrytí požadavků nových lokalit. Postupně bude probíhat dostavba STL plynovodů. Nově se počítá s plynofikací části Vranov. Město je napojeno na horkovodní systém 130/70°C-PN16 z centrálního zdroje, kterým je parní uhelná výtopna v Hradčanech. CZT provozuje společnost ENERGIE Holding a.s.. Společnost vlastní výtopnu a rozvody ve městě. Přivaděč zůstal v majetku Města Mimoň. Zdroj tepla – výtopna Hradčany má značné kapacitní rezervy. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Tab.1: číslo T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 T10 T11 T12 T13
Přehled stávajících trafostanic název koupaliště gymnázium vodárna okružní Vranov Mimoň vrt BJ Svébořická Dřevařské závody Falcon Hvězdovská u nemocnice Mitop lesní závod Rukavičkářské závody
poznámka stožárová přechodová, distribuční stožárová, distribuční přechodová, distribuční zděná, distribuční stožárová stožárová, distribuční stožárová, VO stožárová, VO stožárová zděná stožárová, VO zděná, VO
128
číslo T14 T15 T16 T17 T18 T19 T20 T21 T22 T23 T24 T25 T26 T27 T28 T29 T30 T31 T32 T33 T34 T35 T36 T37 T38 Tab.2: lokalita Z1 Z2 Z4 Z5 Z6 Z8 Z9 Z10 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49
název silo Gigant Zetas STS ACHS jatky Křížový vrch vojenský tábor Severka Slovany nádraží Pertoltická Mitop hlavní závod sídliště Letná Technické služby náměstí zámek u kina okály sídliště Vranov sídliště východ 2 (Ralsko) sídliště východ 3 (Ralsko) sídliště východ 4 (Ralsko) sídliště východ 5 (Ralsko) Pražská Gigant II
poznámka zděná stožárová, VO stožárová, VO + distribuce stožárová stožárová stožárová přechodová zděná, distribuční zděná, distribuční zděná, VO stožárová stožárová zděná, VO zděná, distribuce zděná, distribuce zděná zděná, distribuce zděná zděná, distribuční zděná zděná, distribuční zděná, distribuční zděná, distribuční zděná, distribuční zděná stožárová
Přehled požadavků na elektrický příkon v nových lokalitách - plochy zastavitelné funkční využití výměra poznámka požadavky na příkon Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 8534 25 bj+2000 m2 CUP 60 kW Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 8214 40 bj+3200 m2 CUP 90 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2178 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 409 Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) 17973 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 13790 Plochy občanského vybavení – veř. infrastruktury (OV) 3717 3000 m2 CUP 60 kW Plochy smíšené – komerční (SK) 9109 9000 m2 CUP 180 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace C2 10496 Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 8171 25 bj+2000 m2 CUP 80 kW Plochy smíšené obytné (BS) 50797 35 bj 90 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1885 Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 7505 20 bj+2000 m2 CUP 50 kW Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 2067 6 bj+800 m2 CUP 15 kW Plochy občanského vybavení – sport (OS) 15020 2000 m2 CUP 10 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1690 Plochy smíšené obytné (BS) 35115 20 bj 70 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 4524 Plochy smíšené - výrobní (SV) 217165 Plochy smíšené - výrobní (SV) 351713 Plochy smíšené - výrobní (SV) 42358 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 3625 Plochy výroby a skladování (VP) 65563 40000 m2 CUP 500 kW Plochy výroby a skladování (VP) 25419 20000 m2 CUP 250 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 3817 Plochy výroby a skladování – zemědělské (VZ) 24659 12000 m2 CUP 20 kW Plochy smíšené obytné (BS) 5285 3 bj 40 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2353 Plochy výroby a skladování (VP) 13422 12000 m2 CUP 150 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 541 Plochy občanského vybavení – sport (OS) 91880 45000 m2 CUP 200 kW Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) 5865 500 m2 CUP 10 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2051 Plochy smíšené obytné (BS) 11986 8 bj 20 kW Plochy smíšené obytné (BS) 5658 4 bj 10 kW Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3435 2 bj 24 kW Plochy smíšené obytné (BS) 7432 4 bj 48 kW Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2734 Plochy výroby a skladování (VP) 5525 2500 m2 CUP 30 kW
129
lokalita Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z65 Z67 Z68 Z69
funkční využití Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)
výměra 73974 7691 98488 7653 30425 53672 5537 32804 9167 4869 1578 2360 1790 13535 5513 618
poznámka 45 bj 60 bj 15000 m2 CUP 35 bj 2500 m2 CUP 4 bj 3 bj 1 bj. 1 bj 1 bj 6 bj 2 bj -
Tab.3: lokalita P1 P2 P3 P4 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25
Přehled požadavků na elektrický příkon v nových lokalitách - plochy přestavby funkční využití výměra poznámka Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 13934 50 bj+4000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 20346 20 bj Plochy občanského vybavení – veř.infrastruktura (OV) 664 500 m2 CUP Plochy smíšené – komerční (SK) 8581 4000 m2 CUP Plochy smíšené – komerční (SK) 10892 10000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 786 Plochy občanského vybavení – sport (OS) 22260 4000 m2 CUP Plochy občanského vybavení – sport (OS) 8818 4000 m2 CUP Plochy občanského vybavení – veř.infrastruktura (OV) 2695 2700 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1514 Plochy smíšené obytné (BS) 6656 4 bj Plochy smíšené obytné (BS) 3586 2 bj Plochy smíšené obytné (BS) 4022 3 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 865 Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 3946 10 bj+800 m2 CUP Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS, DV) 27219 1000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 2101 2 bj Plochy smíšené obytné (BS) 3279 2 bj Plochy výroby a skladování (VP) 18040 9000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 2994 15 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 1515 1 bj. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 1503 1 bj Plochy dopravní infrastruktury - vybavení (DV) 2526 2000 m2 CUP
Tab.4: číslo TN1 TN2 TN3 TN4 TN5 TN7 TN8 TN9
Přehled navržených trafostanic název bydlení u nádraží sportovně-rekreační areál výrobní zóna výrobní zóna bydlení severovýchod Vranov 2 bydlení jih výrobní zóna
požadavky na příkon 100 kW 130 kW 900 kW 80 kW 50 kW 48 kW 36 kW 12 kW 12 kW 12 kW 70 kW 24 kW -
požadavky na příkon 100 kW 40 kW 5 kW 40 kW 100 kW 40 kW 40 kW 15 kW 10 kW 5 kW 7 kW 20 kW 10 kW 5 kW 5 kW 200 kW 30 kW 12 kW 12 kW 2 kW
poznámka lokalita ÚR, Z37 lokalita Z41 lokalita Z33, Z34 lokalita P21 lokalita Z18, Z52, Z55 nová distribuční lokalita Z27, Z50 lokalita Z54
Kapacita distribučních rozvodů společnosti ČEZ je v současné době dostatečná, není však nadhodnocena pro větší rozvoj. Na severu města je na území sousední obce Pertoltice zděná rozvodna 35 kV. Z ní je připojen okruh provedený venkovním vedením 35 kV. Z okružního vedení 35 kV jsou připojeny odbočky ke stožárovým trafostanicím a zděným trafostanicím v centru. Zděné trafostanice jsou propojeny zemními kabely 35 kV. Stavba nových trafostanic se bude odvíjet od žádostí odběratelů na připojení k distribuční soustavě nebo zvýšení rezervovaného příkonu v souladu s Energetickým zákonem č. 458/2000Sb. a prováděcími předpisy. Rozvody NN nejsou předmětem územního plánu.
130
Pro lokality s větším požadovaným příkonem budou postaveny nové trafostanice dle tabulky č.4 s příslušným propojením na síť VN 35 kV. Zásobování ostatních lokalit bude zajištěno z rozvodů NN po případném posílení a rekonstrukci trafostanic. Sídlem Vranov prochází venkovní vedení 35 kV, které provozuje společnost Delicia Elpro, a.s. Stráž pod Ralskem. Ve vedení je volná kapacita 10 MW. OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTROROZVODNÝCH ZAŘÍZENÍ Pro bezporuchový provoz energetických zařízení je nutné dodržovat jejich ochranná pásma. U zařízení pro rozvod elektrické energie se posuzují v současné době ochranná pásma dvojím způsobem. Podle Vládního nařízení č. 80/1957 z 30.12.1957 a Vyhlášky MPE č. 153/1961 z 11.12.1961 jsou ochranná pásma u stávajících zařízení vybudovaných do konce roku 2000 vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí u venkovního vedení od krajního vodiče na každou stranu: • 10 m u venkovního vedení VN nad 1 kV a do 35 kV včetně • 7 m v lesních průsecích • 1 m u kabelových bez ohledu na druh a napětí od krajního kabelu na každou stranu • 30 m od oplocení nebo obezděné hranice elektrických trafostanic • 10 m od stožárových trafostanic VN/NN • u venkovního vedení NN se ochranné pásmo nestanoví Podle Energetického zákona č. 458/2000Sb. jsou ochranná pásma u nově navržených zařízení vybudovaných po konci roku 2000 vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí u venkovního vedení od krajního vodiče na každou stranu: • 7 m u venkovního vedení VN nad 1 kV do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace • 2 m u venkovního vedení VN nad 1 kV do 35 kV včetně pro vodiče s izolací základní • 1 m pro závěsná kabelová vedení VN nad 1 kV do 35 kV včetně • 1 m od krajního kabelu u podzemních kabelových vedení do 110 kV včetně • 7 m u stožárových trafostanic s převodem napětí z úrovně 1 kV-52 kV na úroveň NN • 2 m u kompaktních zděných stanic s převodem napětí z úrovně 1 kV-52 kV na úroveň NN • 1 m od obestavění u vestavěných stanic VN/NN • u venkovního vedení NN se ochranné pásmo nestanoví
•
V ochranném pásmu je zakázáno: zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m
•
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t.
• • • •
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
131
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Zásobování plynem zajišťuje RWE Distribuční služby s.r.o., která poskytla Městu Mimoň informace o trasách a dimenzích plynovodů. V severní části řešeného území se nachází VTL/STL regulační stanice plynu s výkonem 5 000 m3/hod. V regulační stanici je volná kapacita. Regulační stanice plynu je připojena VTL přípojkou DN 150 na dálkový plynovod Hospozín – Liberec. Plynofikace města byla navržena ve čtyřech etapách v roce 2000. Realizace neproběhla v plném rozsahu. Tab.5: lokalita Z1 Z2 Z4 Z5 Z6 Z8 Z9 Z10 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z65 Z67 Z68 Z69
Přehled požadavků na odběr plynu v nových lokalitách - plochy zastavitelné funkční využití výměra poznámka Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 8534 25 bj+2000 m2 CUP Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 8183 40 bj+3200 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2178 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 409 Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) 18351 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 13790 Plochy občanského vybavení – veř. infrastruktury (OV) 3717 3000 m2 CUP Plochy smíšené – komerční (SK) 9109 9000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace C2 10496 Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 8171 25 bj+2000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 50797 35 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1885 Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 7505 20 bj+2000 m2 CUP Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 2067 6 bj+800 m2 CUP Plochy občanského vybavení – sport (OS) 15020 2000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1690 Plochy smíšené obytné (BS) 35115 20 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 4524 Plochy smíšené - výrobní (SV) 217165 Plochy smíšené - výrobní (SV) 351713 Plochy smíšené - výrobní (SV) 42358 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 3625 Plochy výroby a skladování (VP) 65563 40000 m2 CUP Plochy výroby a skladování (VP) 25419 20000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 3817 Plochy výroby a skladování – zemědělské (VZ) 24659 12000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 5285 3 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2353 Plochy výroby a skladování (VP) 13422 12000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 541 Plochy občanského vybavení – sport (OS) 91880 45000 m2 CUP Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) 5865 500 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2051 Plochy smíšené obytné (BS) 11986 8 bj Plochy smíšené obytné (BS) 5658 4 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3435 2 bj Plochy smíšené obytné (BS) 7432 4 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2734 Plochy výroby a skladování (VP) 5525 2500 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 73974 45 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 7691 Plochy smíšené obytné (BS) 98488 60 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 7653 Plochy výroby a skladování (VP) 30425 15000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 53672 35 bj Plochy smíšené – komerční (SK) 5537 2500 m2 CUP Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) 32804 Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 9167 4 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 4869 3 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 1578 1 bj. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 2360 1 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 1790 1 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 13535 6 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 5513 2 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 618 -
požadavky na odběr 25 m3/hod 40 m3/hod 25 m3/hod 75 m3/hod 35 m3/hod 25 m3/hod 8 m3/hod 50 m3/hod 22 m3/hod 11 m3/hod 3 m3/hod 2 m3/hod 4 m3/hod 15 m3/hod 40 m3/hod 50 m3/hod 30 m3/hod 10 m3/hod 4 m3/hod 3 m3/hod 1 m3/hod 1 m3/hod 1 m3/hod 5 m3/hod 2 m3/hod -
132
Počítá se s dokončením plynofikace a s rozšířením k novým lokalitám. Nově je navržena plynofikace ve Vranově. Rozvody jsou provedeny jako středotlaké. Místa s rozptýlenou zástavbou nebudou plynofikována. Tab.6: lokalita P1 P2 P3 P4 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25
Přehled požadavků na odběr plynu v nových lokalitách - plochy přestavby funkční využití výměra poznámka Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 16805 50 bj+4000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 20346 20 bj Plochy občanského vybavení – veř.infrastruktura 664 500 m2 CUP (OV) Plochy smíšené – komerční (SK) 8581 4000 m2 CUP Plochy smíšené – komerční (SK) 10892 10000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 786 Plochy občanského vybavení – sport (OS) 22260 4000 m2 CUP Plochy občanského vybavení – sport (OS) 8818 4000 m2 CUP Plochy občanského vybavení – veř.infrastruktura 2695 2700 m2 CUP (OV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1514 Plochy smíšené obytné (BS) 6656 4 bj Plochy smíšené obytné (BS) 3586 2 bj Plochy smíšené obytné (BS) 4022 3 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 865 Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 3946 10 bj+800 m2 CUP Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS, DV) 27219 1000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 2101 2 bj Plochy smíšené obytné (BS) 3279 2 bj Plochy výroby a skladování (VP) 18040 9000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 2994 15 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 1515 1 bj. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 1503 1 bj Plochy dopravní infrastruktury - vybavení (DV) 2526 2000 m2 CUP
požadavky na příkon 50 m3/hod 20 m3/hod 5 m3/hod 50 m3/hod 4 m3/hod 2 m3/hod 3 m3/hod 10 m3/hod 2 m3/hod 2 m3/hod 30 m3/hod 12 m3/hod 1 m3/hod 1 m3/hod 2 m3/hod
OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ Dle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. jsou plynárenská zařízení chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými na obě strany od jeho půdorysu ve vodorovné vzdáleností: • 1 m pro NTL a STL plynovody a plynovodní přípojky, kterými se rozvádějí plyny v zastavěném území obce • 4 m pro ostatní plynovody a plynovodní přípojky • 4 m u technologických objektů • • •
V ochranném pásmu je zakázáno: provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenské zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu provádět stavební činnost, umisťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu bez souhlasu provozovatele plynárenských zařízení vysazovat trvalé porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu bez souhlasu provozovatele zařízení v pruhu o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení, nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostním pásmem se pro účely výše uvedených zákonů rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými na obě strany od jeho půdorysu ve vodorovné vzdáleností: • 20 m u vysokotlakých plynovodů do DN250 • 10 m u vysokotlaké regulační stanice Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.
133
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Město Mimoň se nachází ve východní částí okresu Česká Lípa, v mírně zvlněném terénu a nadmořské výšce cca 280 m. V regionu převažují západní větry, výpočtová teplota pro vytápění je -15°C. Tepelná energie je spotřebována v bytové sféře, občanské vybavenosti a v průmyslových podnicích. Centrálním zdrojem tepla pro Mimoň je parní uhelná výtopna Hradčany. Provozovatelem CZT je společnost ENERGIE Holding a.s.. V areálu výtopny je umístěna centrální výměníková stanice pára – horká voda. Z výtopny do Mimoně je veden horkovodní tepelný napáječ 2xDN 350. Distribuční horkovodní systém je dvoutrubkový 130/70°C-PN16. Konečným spotřebitelům je teplo dodáváno z horkovodu pomocí objektových předávacích stanic. Provozovatel disponuje dostatečnou kapacitou pro pokrytí potřeb tepla. Firma ENERGIE Holding a.s. je vlastníkem výtopny a horkovodních rozvodů ve městě. Přivaděč zůstal v majetku Města Mimoň. CZT se využije k vytápění u větších odběrů a hromadné bytové výstavby přilehlé ke stávajícím rozvodům Kromě CZT jsou na území města provozovány další zdroje tepla. Tab.7: Přehled větších vlastních zdrojů tepla označení výkon MW název, umístění K1 11,5 Falcon Mimoň K2 6,0 ZeNa Pardubice K3 1,8 Gigant (prasečák) K4 0,05 Polák s.r.o. slévárna K5 Dřevoprovoz ve Skřivánči K6 Mitop K7 Mitop lesní závod K8 Váša a spol (jatka) K9 Spozdil Josef (zpracování dřeva K10 VLS a.s. (pila) K11 SIV s.r.o. K12 EKOS K13 Hotel Beseda Tab.8: lokalita Z1 Z2 Z4 Z5 Z6 Z8 Z9 Z10 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41
palivo, poznámka dřevo, biomasa plynná paliva plynná paliva, kogenerační jednotky, spalovací motory zemní plyn dřevo plyn propan butan uhlí dřevo dřevo hnědé uhlí propan butan hnědé uhlí
Přehled požadavků na teplo z CZT v nových lokalitách - plochy zastavitelné funkční využití výměra poznámka Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 8534 25 bj+2000 m2 CUP Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 8183 40 bj+3200 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2178 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 409 Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) 18351 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 13790 Plochy občanského vybavení – veř. infrastruktury (OV) 3717 3000 m2 CUP Plochy smíšené komerční (SK) 9109 9000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace C2 10496 Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 8171 25 bj+2000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 50797 35 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1885 Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 7505 20 bj+2000 m2 CUP Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 2067 6 bj+800 m2 CUP Plochy občanského vybavení – sport (OS) 15020 2000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1690 Plochy smíšené obytné (BS) 35115 20 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 4524 Plochy smíšené - výrobní (SV) 217165 Plochy smíšené - výrobní (SV) 351713 Plochy smíšené - výrobní (SV) 42358 Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 3625 Plochy výroby a skladování (VP) 65563 40000 m2 CUP Plochy výroby a skladování (VP) 25419 20000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 3817 Plochy výroby a skladování – zemědělské (VZ) 24659 12000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 5285 3 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2353 Plochy výroby a skladování (VP) 13422 12000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 541 Plochy občanského vybavení – sport (OS) 91880 45000 m2 CUP
požadavky na odběr 200 kW/hod 150 kW/hod 120 kW/hod 134
lokalita Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z65 Z67 Z68 Z69 Tab.8: lokalita P1 P2 P3 P4 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25
funkční využití Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)
výměra 5865 2051 11986 5658 3435 7432 2734 5525 73974 7691 98488 7653 30425 53672 5537 32804 9167 4869 1578 2360 1790 13535 5513 618
poznámka 500 m2 CUP 8 bj 4 bj 2 bj 4 bj 2500 m2 CUP 45 bj 60 bj 15000 m2 CUP 35 bj 2500 m2 CUP 4 bj 3 bj 1 bj. 1 bj 1 bj 6 bj 2 bj -
Přehled požadavků na teplo z CZT v nových lokalitách - plochy přestavby funkční využití výměra poznámka Plochy smíšené obytné - centrální (SC) 16805 50 bj+4000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 20346 20 bj Plochy občanského vybavení – veř.infrastruktura 664 500 m2 CUP (OV) Plochy smíšené – komerční (SK) 8581 4000 m2 CUP Plochy smíšené – komerční (SK) 10892 10000 m2 CUP Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 786 Plochy občanského vybavení – sport (OS) 22260 4000 m2 CUP Plochy občanského vybavení – sport (OS) 8818 4000 m2 CUP Plochy občanského vybavení – veř.infrastruktura 2695 2700 m2 CUP (OV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 1514 Plochy smíšené obytné (BS) 6656 4 bj Plochy smíšené obytné (BS) 3586 2 bj Plochy smíšené obytné (BS) 4022 3 bj Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 865 Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 3946 10 bj+800 m2 CUP Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS, DV) 27219 1000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 2101 2 bj Plochy smíšené obytné (BS) 3279 2 bj Plochy výroby a skladování (VP) 18040 9000 m2 CUP Plochy smíšené obytné (BS) 2994 15 bj Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 1515 1 bj. Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 1503 1 bj Plochy dopravní infrastruktury - vybavení (DV) 2526 2000 m2 CUP
požadavky na odběr 70 kW/hod 30 kW/hod 360 kW/hod 480 kW/hod 500 kW/hod 300 kW/hod požadavky na příkon 1400 kW/hod 50 kW/hod 50 kW/hod 80 kW/hod -
OCHRANNÁ PÁSMA ZAŘÍZENÍ A ROZVODŮ PRO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Podle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. §87 se ochranným pásmem rozumí prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro rozvod tepelné energie, určený k zajištění spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Šířka ochranného pásma je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti: • 2,5 m od potrubí • 2,5 m od výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách.
135
Při provádění stavebních prací je nutno dbát na zajištění bezpečnosti zařízení v ochranných pásmech. Vlastníci nemovitostí jsou povinní umožnit držiteli licence přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie. SPOJE TELEKOMUNIKACE Provozovatelem veřejné telekomunikační sítě v řešeném území je společnost Telefónica O2, a.s. V řešeném území jsou dvě telefonní ústředny – v ulici Mírová a na sídlišti Pod Ralskem. Mimoň je připojená na dálkový optický telefonní kabel Mimoň – Brniště – Stráž pod Ralskem a na dálkový optický telefonní kabel Česká Lípa – Mimoň – Doksy – Česká Lípa. Trasy dálkových telefonních kabelů poskytl Český Telecom, DLSS Liberec. Místní telefonní rozvody nejsou předmětem územního plánu. Dle sdělení stavebního úřadu, VUS Litoměřice a společnosti České Radiokomunikace se v řešeném území nenacházejí další podzemní telekomunikační vedení. RADIOKOMUNIKACE České radiokomunikace, a.s. provozují v řešeném území TV převaděč Mimoň PHMMIM9 WGS85 (14°45´41“, 50°40´19“). Informace o ochranných pásmech nebyly poskytnuty. Společnost T-Mobile Czech Republic, a.s. poskytla následující informace provozovaných BTS a MW spojích: • sítě 48046 Hradčany (14°45´35“, 50°37´24“,S-42) – na vodojemu, výška antén 38 m • sítě 48032 Mimoň TVP (14°44´04“, 50°39´18“, S-42) – na věži ČRa, výška antén 35 m • MW spoj Mimoň – Bohatice v azimutu 292,5°
o
Nebylo vydáno územní rozhodnutí na ochranná pásma MW spojů. Telefónica O2, a.s. provozuje v řešeném území základnovou stanici CLMIM na střeše objektu sila Mimoň – orientační souřadnice JTSK - x=984377, y=712726. • • •
Nad územím dále probíhají trasy RR spojů ze stanice CLMIM směrem na: CLHRD – na hydroglobu Hradčany nad Ploučnicí x=987129, y=711056 CLSPI – na vrcholu bývalé rozhledny na Špičáku x=976427, y´724501 CLKAM – věž x=963932,59, y=715212,96.
Dále probíhá územím RR spoj z lokality LTLOM – věž 996184,84, y=736586,08 – směrem na LIJES – na věži PČR na Ještědu x=977571, y=693441. Souřadnice JTSK jsou orientační. Společnost Eurotel neposkytla informace o ochranných pásmech. Z hlediska ochrany vlastních zájmů požádala společnost Eurotel o zakreslení základnové stanice a RR tras do územního plánu. Vodafone Czech Republic a.s. poskytla zákres RR spojů, stávajících i plánovaných základnových stanic. Ty byly přeneseny do grafické části územního plánu. Společnost neposkytla informace o souřadnicích výše uvedeného a ani o ochranných pásmech. OCHRANNÁ PÁSMA TELEKOMUNIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Zákon o elektronických komunikacích č.127/2005Sb. v §102 stanoví ochranné pásmo pro podzemní telekomunikační sítě: • 1,5 m po stranách krajního vedení • •
•
V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno: provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by jinak znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu vysazovat trvalé porosty
136
Podle zákona o elektronických komunikacích č.127/2005Sb. vznikají ochranná pásma nadzemních zařízení dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí vydaného v souladu se Zákonem č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Navrhuje se, aby stavby kolem základnových stanic mobilních operátorů a v trase jejich MW spojů byly předem projednány z hlediska rušení s provozovateli. • • • •
V ochranném pásmu nadzemních zařízení je zakázáno: zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce umísťovat jeřáby vysazovat porosty zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení
Dále se požaduje, aby provozovatelé zařízení nezpůsobovali vysokofrekvenční rušení telekomunikačních zařízení, poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování radiokomunikačních služeb. Za rušení se považuje také elektromagnetické stínění nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami. V řešeném území telekomunikačního zařízení.
není
vyhlášeno
žádné
ochranné
pásmo
nadzemního
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Zásobování obyvatel, průmyslu a občanského vybavení pitnou vodou bude v řešeném území nadále realizováno z veřejného vodovodu, jehož hlavním provozovaným zdrojem bude vrt Mi-6. Záložním zdrojem bude vrt Mi-3. Tab.1: Vodní zdroje Vodní Charak- Vydatnost Povolení odběru zdroj ter zdroje Q= l/s (nakládání s vodami) OkÚ RŽP Česká Lípa Mi-6 Vrt 22,0 čj.3320/01-231.2 OkÚ RŽP Česká Lípa Mi-3 Vrt 16-20,0 čj.RŽP 8269/01-231.2 Sev3 Sev2
Vrt
Neznámá
Není vydáno
Vrt
OkÚ RŽP Česká Lípa Neuvedena. čj.RŽP 8223/01-231.2
Ze dne platnost 6.6.2001 31.12.2010 28.11.2001 31.12.2008
Povolené množství Qmax Poznámka l/s m3/d m3/rok 22,0
1900
480000
bude využíván
0,3
36,0
5500
bude záložní, zatím nevyužíván
-
-
-
-
bude zrušen
-
0,3
16,0
5.500
bude zrušen
Ponechání vodních zdrojů Mi-6 a Mi-3 jako hlavního a záložního vodního zdroje pro řešené území je možné s ohledem na jejich vydatnost, kvalitu vody i jejich situování v území, kde víceméně nehrozí jejich znečištění a agresivní přiblížení zastavěného území. V následujících tabulkách jsou uvedeny bilance potřeby a spotřeby pitné vody, údaje o vodě vyrobené, vyfakturované a počtu napojených obyvatel, které byly poskytnuty provozovatelem vodovodu. S ohledem na nedefinovatelné kapacity odběrů vody ploch výroby a občanského vybavení byla stávající průměrná spotřeba z údajů roku 2006 na 1 obyvatele v množství 130 l/os/den navýšena celkově na 220 l/os. Ta by měla pokrýt cca 20 l/os/den na občanské vybavení a cca 70 l/os/den pro pokrytí standardních ekonomických aktivit a ostatní odběry. Je započítána migrace obyvatelstva za prací do Mimoně i opačně. Nároky na rekreaci (tábořiště apod.) se vykrývají s odlivem obyvatel za rekreací mimo řešené území. Výpočty potvrzují dostatečnou kapacitu stávajících provozovaných i záložních vodních zdrojů v současném povoleném množství odebírané vody i pro maximální naplnění rozvojových aktivit řešeného území. Pro pokrytí případné další potřeby (neočekávaný rozvoj, lokalizace na spotřebu náročných výrobních provozů) bude nutné hledat rezervy ve ztrátách ve vodovodním systému – černé odběry, navržené rekonstrukce technicky dosloužilého potrubí. Dále by bylo možné zažádat o zvýšení povolení k odběru ze záložního, dostatečně kapacitního vrtu Mi-3.
137
Na základě těchto závěrů bude upuštěno od budoucího využití zdrojů Sev-2, Sev-3 (S2,S3), které navíc vykazují vysoké množství železa a znečištění a je možné je vlastníkem včetně ochranných pásem, bránících v rozvoji území zrušit.
Tab.2:
Spotřeba vody
Počet zásobených obyvatel
Mimoň 6 506
Vranov 236
Pertoltice 263
Celkem 7 005
Počet vodovodních přípojek
1 242
45
112
1 399
Voda vyrobená
332 623
Voda vyfakturovaná
268 968
Vlastní spotřeba, provozní voda, ztráty
63 655
Průměrná spotřeba vody na 1 obyvatele z vody vyrobené
130 l/os/den
Kapacita zdrojů
485 500 m3/rok
Povolené odběry
485 500 m3/rok
Celková bilance rezervy z povoleného odběru vody ze zdrojů Mi-6, Mi-3 Povolené odběry podzemní vody
Množství m3/rok 485 500
Voda vyrobená v roce 2006
332 623
Rozdíl – neodebráno – rezerva z povoleného odběru
152 877 m3/rok
Předpokládaný nárůst potřeby dle výpočtů ÚP
110 493
Celkem rezerva z povoleného množství k odběru ze zdrojů
42 384 m3/rok
Souč.nerov.
l/d 302 720
l/s 3,503
m3/h 12,613
m3/d 302,72 408,672
Průměrná denní specifická
Qp
Maximální denní
Qm
1,35
4,729
17,028
Maximální hodinová
Qh
1,80
8,512
30,650
Odběratelé – návrh- nárůst
Počet
Osob / 1 objekt
Celkem odběratelů
Spotřeba l / os/den
Celkem l/d
Obyvatelstvo
344 b.j (RD)
4
1 376
130
178 880
Ekonomický potenciál
1 376
70
96 320
Občanské vybavení
1 376
20
27 520
Průměrná denní specifická
302 720 l/d
Průměrná denní specifická
302, 720 m3/d
Průměrná měsíční
9 081,6 m3/měs
Celkem
110 493 m3/rok
138
Tab.3: Přehled požadavků na pitnou vodu v nových lokalitách - plochy zastavitelné lokalita funkční využití výměra poznámka
Z1 Z2 Z4 Z5 Z6 Z8 Z9 Z10 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z65 Z67 Z68 Z69
Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy občanského vybavení – veř. infrastruktury (OV) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy veřejných prostranství – komunikace C2 Plochy smíšené obytné - centrální (SC) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné - centrální (SC) Plochy smíšené obytné - centrální (SC) Plochy občanského vybavení – sport (OS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené - výrobní (SV) Plochy smíšené - výrobní (SV) Plochy smíšené - výrobní (SV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování – zemědělské (VZ) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy občanského vybavení – sport (OS) Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)
8534 8214 2178 409 18351 13790 3717 9109 10496 8171 50797 1885 7505 2067 15020 1690 35115 4524 217165 351713 42358 3625 65563 25419 3817 24659 5285 2353 13422 541 91880 5865 2051 11986 5658 3435 7432 2734 5525 73974 7691 98488 7653 30425 53672 5537 32804 9167 4869 1578 2360 1790 13535 5513 618
25 bj+2000 m2 CUP 40 bj+3200 m2 CUP 3000 m2 CUP 9000 m2 CUP 25 bj+2000 m2 CUP 35 bj 20 bj+2000 m2 CUP 6 bj+800 m2 CUP 2000 m2 CUP 20 bj 40000 m2 CUP 20000 m2 CUP 12000 m2 CUP 3 bj 12000 m2 CUP 45000 m2 CUP 500 m2 CUP 8 bj 4 bj 2 bj 4 bj 2500 m2 CUP 45 bj 60 bj 15000 m2 CUP 35 bj 2500 m2 CUP 4 bj 3 bj 1 bj. 1 bj 1 bj 6 bj 2 bj -
požadavky na pitnou vodu = produkce odpadních vod l / den 30000 48000 18000 54000 30000 21000 27000 9600 15000 12000 3600 3000 4800 2400 1200 2400 27000 36000 22000 1800 2400 1800 600 600 600 3600 1200 -
139
Tab.4: Přehled požadavků na pitnou vodu v nových lokalitách - plochy přestavby lokalita funkční využití výměra poznámka
P1 P2 P3 P4 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25
Plochy smíšené obytné - centrální (SC) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy občanského vybavení – veř.infrastruktura (OV) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy smíšené – komerční (SK) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy občanského vybavení – sport (OS) Plochy občanského vybavení – sport (OS) Plochy občanského vybavení – veř.infrastruktura (OV) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS, DV) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy výroby a skladování (VP) Plochy smíšené obytné (BS) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) Plochy dopravní infrastruktury - vybavení (DV)
16805 20346 664 8581 10892 786 22260 8818 2695 1514 6656 3586 4022 865 3946 27219 2101 3279 18040 2994 1515 1503 2526
50 bj+4000 m2 CUP 20 bj 500 m2 CUP 4000 m2 CUP 10000 m2 CUP 4000 m2 CUP 4000 m2 CUP 2700 m2 CUP 4 bj 2 bj 3 bj 10 bj+800 m2 CUP 1000 m2 CUP 2 bj 2 bj 9000 m2 CUP 15 bj 1 bj. 1 bj 2000 m2 CUP
požadavky na pitnou vodu = produkce odpadních vod l / den 60000 48000 600 6000 2400 3600 12000 kW 1200 1200 1200 9000 600 600 1500
Potřeby (a produkce) jednotlivých lokalit jsou pouze orientační – započteno 150 l/bj v plochách bydlení, 2x150 l/bj v plochách smíšených s ohledem na možnou zaměnitelnost 1bj za 100 m2 CUP obslužných ploch, kapacity odběrů vody ploch výroby a občanského vybavení nelze s ohledem na flexibilitu funkčního regulativu definovat. Pro dimenzování jednotlivých řadů, ČS, VDJ a zdrojů bude nutné tyto údaje upřesnit v dalších stupních projektové přípravy na základě konkrétních rozvojových záměrů a řádné pasportizace sítě a doplnit maximální denní a maximální hodinovou nerovnoměrností. Mimoň Vodovodní systém Mimoně tvoří hlavní vodní zdroj Mi-6 a záložní vodní zdroj Mi-3. Z využívaného vodního zdroje Mi-6 je voda výtlačným řadem čerpána do zemního VDJ Vranov – Mimoň 2x1000 m3. Z VDJ Mimoň je voda dodávána gravitačně do rozvodné vodovodní sítě města Mimoně. V případě využití vodního zdroje Mi-3 je systém čerpání do téhož VDJ shodný jako u vodního zdroje Mi-6. Provozovaný vodovodní systém Mimoně je možno ponechat ve stávajícím stavu, protože při stávajícím provozu i výhledových rozšířeních spotřebiště dostatečně pokrývá řešené území. Výměny a rekonstrukce řadů budou provedeny z důvodu předpokládaného nárůstu množství dopravované vody do nově navrhovaných okrajových lokalit a rovněž s ohledem na technický stav potrubí. Vranov Vodovodní systém Vranova je součástí vodovodního systému Mimoně. Vranov je napojen na gravitační zásobní řad LT 300 vedený z VDJ Vranov – Mimoň 2x1000 m3 do města Mimoň. Ve Vranově je nad spotřebištěm stávající nevyužívaný vodojem Vranov 30 m3. Provozovaný vodovodní systém je třeba doplnit o nové tlakové pásmo z důvodu navrhovaných lokalit již mimo pokrytí spotřebiště dostatečným tlakem z VDJ Vranov – Mimoň 2x1000 m3. Výměny a rekonstrukce řadů budou provedeny s ohledem na technický stav potrubí. Srní Potok Stávající objekty v Srním Potoce jsou napojeny na zásobní řady OC175 a OC200, vodovodního systému Mimoně.
140
Zásobení části Srní Potok včetně pokrytí nové lokality pro výstavbu není třeba měnit s ohledem na jeho bezproblémovou funkčnost. Výměny a rekonstrukce řadů budou provedeny s ohledem na technický stav potrubí. Ploužnice Vodovodní systém Mimoně 6 – části Ploužnice je napojen na vodovodní systém Ralsko – Ploužnice. Vodovod je zásobován z místního vodovodu se dvěma zdroji na Červeném vrchu a dvěma věžovými vodojemy o celkovém objemu 400 m3 s hladinami 331,00 m n.m/335,63 m n.m. Zásobení části Ploužnice není třeba měnit s ohledem na jeho bezproblémovou funkčnost. Prodloužení stávajícího řadu nebude mít vliv na provoz stávajícího vodovodního systému. ODKANALIZOVÁNÍ V následující tabulce jsou uvedeny požadované bilance ČOV z města Mimoně a Vranova pro navrženou koncepci ÚP. V návrhu velikosti a úprav ČOV Hradčany je nutno s touto kapacitou (ale i s určitou rezervou) počítat. Tab.5:
Produkce odpadních vod
Počet napojených na kanalizaci
Mimoň 6 180
Vranov 0
Pertoltice 0
Celkem 6 180
Počet napojených na ČOV
6 082
0
0
6 082
Počet kanalizačních přípojek
1 051
0
0
1 051
Průměrná produkce odpadních vod ( z vody vyfakturované)
268 968 m3/rok
Počet napojených EO – počítá se přepojení všech na ČOV
6 180 EO
Průměrná produkce splaškových OV na 1 EO z vody vyfakturované
120 l/os/den
Plánovaný nárůst připojených EO z ÚP
1 376 EO
Plánovaný nárůst množství OV na ČOV z ÚP
165 120 m3/rok
Celková požadovaná kapacita ČOV – stav + návrh z ÚP
7 556 EO
Celková požadovaná kapacita ČOV – stav + návrh z ÚPD
906 720 m3/rok
Mimoň Město Mimoň má kanalizační systém ukončený v městské ČOV. Jedná se o jednotnou kanalizační síť gravitačních stok doplněnou o 6 odlehčovacích komor (2 vyústěny do Panenského potoka, 4 vyústěny do Ploučnice). Systém je s ohledem na konfiguraci terénu doplněn o výtlaky ze 3 ČSOV. Koncový úsek kanalizace za ČOV Mimoň 1 je proveden z potrubí 2xlPE D225 mm. Těmito výtlaky jsou splaškové odpadní vody dopravovány na zrekonstruovanou ČOV Mimoň, sestávající z hrubého předčištění a dočištění na 3 stabilizačních nádržích. Mimoň bude dle schvalované změny PRVKÚK odkanalizována na rekonstruovanou ČOV Hradčany. Okrajové dosud neodkanalizované části města a rozvojové lokality pro dostavbu budou odkanalizovány rozšířením stávajícího stokového systému. Na stávajícím stokovém systému budou provedeny rekonstrukce částí dosluhujících úseků kanalizace s minimalizací nátoku dešťových vod. Dešťové vody budou zasakovány v zasakovacích systémech na pozemcích vlastníků. Do prodlužované kanalizace v Mimoni v ulici Pertoltická a dále na ČOV Hradčany rekonstruovanou na 9 000 EO budou napojeny dle PRVKÚK splaškové odpadní vody z projektované skupinové kanalizace obcí Pertoltice, Velký Grunov, Brniště, Hlemýždí a Jáchymov. Studie odkanalizování Mimoně a okolí a posouzení kapacity rekonstruované ČOV Hradčany počítá s napojením na ČOV Hradčany kromě Hradčan a Hvězdova také Mimoně a výhledově obcí Petrovice, Brniště včetně Velkého Grunova a Luhova. K uvedeným krokům bude nutné nejprve zajistit souhlas vlastníka a provozovatele kanalizace v Mimoni a vlastníka a provozovatele ČOV Hradčany a případnou úpravu studie a kapacity ČOV. Kapacita ČOV Hradčany bude nejprve zohledňovat návrhové požadavky z ÚP měst Ralsko a Mimoň.
141
Vyřazení stávající ČOV (hrubého předčištění a stabilizačních nádrž)í z provozu je výhodné s ohledem na nespolehlivost takovéhoto zařízení a jeho zvýšenou citlivost při nátoku splaškových vod ze sousedící velkovýkrmny vepřů. Vlastníkovi i provozovateli se díky využití skupinové ČOV Hradčany významným způsobem sníží náklady na provoz technologického i přírodního zařízení a vyloučí negativní ovlivnění významného vodního toku při havárii. Vranov Ve Vranově není soustavný kanalizační systém. Jednotlivé objekty mají individuální čistící zařízení či žumpy k vyvážení. Přepady z některých čistících zařízení jsou pravděpodobně svedeny do fragmentů stávající dešťové kanalizace se zaústěním do otevřené vodní nádrže pod Vranovem. Část Vranov bude odkanalizována do kanalizačního systému města Mimoně gravitační oddílnou splaškovou kanalizací kombinovanou s ohledem na konfiguraci terénu s tlakovou kanalizací. Neznečištěné dešťové vody budou zasakovány v zasakovacích systémech na pozemcích vlastníků, v případě nemožnosti zásaku bude rozšířena stávající dešťová kanalizace, ukončená v místní nádrži. Část Vranov je třeba odkanalizovat s ohledem na platnou legislativu a požadavky odkanalizování sídel nad 2 000 obyvatel, s ohledem na plánovaný nárůst obyvatelstva v navržených lokalitách a prioritně s ohledem na vyloučení znečištění vodního zdroje Mi-6 a Mi-3, ležících v povodí pod částí Vranov a v ochranném pásmu II. stupně vnější těchto zdrojů. Srní Potok V Srním Potoce není vybudován soustavný kanalizační systém. Splaškové odpadní vody jsou akumulovány v žumpách s následným odvozem nebo čištěny v individuálních čistících zařízeních. Část Srní Potok je odlehlou částí s malým počtem obyvatel. Výstavba kanalizačního systému pro stávající i navrhovaný počet obyvatel by byla investičně a provozně neekonomická. Řádné provozování individuálních čistících zařízení či provoz žump negativně neovlivní požadavky ochrany veškerých vodních zdrojů v území i mimo něj. Ploužnice Mimoň 6 – část Ploužnice je napojena na kanalizační systém obce Ralsko – Ploužnice ukončený v ČOV mimo řešené území. Systém odkanalizování je možno ponechat, protože část stávající producenti splaškových odpadních vod ani navrhovaný nárůst si nevyžádá jejich změnu. Individuálně bude posouzena kapacita stávající ČSOV Ploužnice 2. Napojení na vlastní systém Mimoně by bylo vzhledem ke vzdálenosti odtržené zástavby neekonomické. VODÁRENSKÁ OCHRANNÁ PÁSMA V řešeném území budou respektována omezení činností z hlediska ochrany podzemních vod – celé řešené území je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Severočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb., celé řešené území je situováno v ochranném pásmu II. stupně vnější vodních zdrojů pro veřejné zásobování. V území budou provozovány dva zdroje pitné vody s vyhlášenými OP – Mi-3, Mi-6. Rozsah ochranných pásem je zakreslen v grafické části dokumentace. Vodní zdroje Sev2 a Sev3 (S2, S3) nejsou a nebudou využívány. Vodní zdroj Mi-1 byl odstaven a zrušen dle platné legislativy vč. vyhlášeného OP. Tab.6:
Ochranná pásma vodních zdrojů
Vodní zdroj
Druh zdroje
Vyhlášení OP
Ze dne
Poznámky
Mi-3
Vrt- hl. 83,8 m
Vod.4549-403/02//5 (ONV OVLHZ Česká Lípa)
15.11.1972
I.+II.st.vnitřní+ Mimo provoz – bude sloužit vnější – platné jako záloha, OP vyhlášeno
Mi-6
Vrt- hl. 88 m
VLHZ 805/84-232 (OkÚ OŽP Česká Lípa)
27.4.1984
I.+II.st.vnitřní+ Zdroj bude provozován a vnější – platné využíván, OP vyhlášeno
Sev2, Sev3
Vrty
VLHZ 805/84-232 (OkÚ OŽP Česká Lípa)
27.4.1984
I.+II.st.vnitřní+ Mimo provoz – není a nebude vnější – platné využíván, OP bude zrušeno
142
Přehodnocení ochranného pásma I. a II. stupně vodních zdrojů Mimoň Mi-3, Mi-6 a mimo řešené území zdrojů Sev2 a Sev3 bylo provedeno na základě rozhodnutí VLHZ 805/84-232 z 27.8.1984. Platné rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů bylo vydáno bývalým OkÚ RŽP v České Lípě. Zachování ochranných pásem a ochrana vodních zdrojů Mi-6 a Mi-3 je nutná z hlediska jejich prioritního využití jako hlavního a záložního vodního zdroje. Jejich kapacita bude pokrývat i předpokládaný nárůst počtu obyvatelstva. Zrušení vodního zdroje Mi-1 a jeho ochranných pásem je možno provést z důvodu dostatečné vydatnosti a mnohem lepšího situování zdrojů Mi-6 a záložního Mi-3. Zachování zdroje Mi-1 a jeho ochranných pásem bylo neúnosné z hlediska jakékoliv činnosti v jeho ochranných pásmech, kde především OP II. stupně vnější pokrývá drtivou část zastavěného území města. K bezprostřední ochraně stávajících i navržených vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením a pro výstavbu v jejich blízkosti je nutno respektovat Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích v platném znění. Ochranná pásma pro nové vodovodní a kanalizační řady jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: • u profilu do DN500 ve vzdálenosti 1,5 m • u profilu nad DN500 ve vzdálenosti 2,5 m V případě umístění stoky nebo přípojky v obtížných podmínkách je možné projednat zvětšení ochranného pásma s vlastníkem dotčeného pozemku. Dále nutno respektovat Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, vyhlášku č. 428/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích v platném znění a požadavky provozovatele. Pásmo ochrany prostředí mezi čerpací stanicí a souvislou zástavbou dle TNV 756011 čl.5.5.1 bod a) činí: • u ČS s výpočtovou kapacitou do 500 m3/d 5,0 m od souvislé zástavby (dle dodatku je tuto hodnotu možné úměrně snížit) Ochranné pásmo u stávajících ČOV není dle sdělení provozovatele vyhlášeno. Rozsah ochranného pásma ČOV se řídí platnou ČSN a TNV 75 6011, kde pro nezakryté ČOV i biologické rybníky ochranné pásmo tvoří: • kruh o poloměru 50 m ODPADY ODPADY MĚSTA MIMOŇ Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Mimoň je stanoven obecně závaznou vyhláškou č. 2/2008 a Plánem odpadového hospodářství města Mimoň (ISES s.r.o. 2005). Z komunálního odpadu se separují sklo, plasty, papír a nebezpečný odpad. Město má 24 stanovišť na separovaný odpad (papír, sklo, plasty) a sběrný dvůr, který je zařízen i pro sběr tříděného nebezpečného odpadu v bývalém areálu kasáren v ulici u Hřebčína. Tento sběrný dvůr provozují Severočeské sběrné suroviny. Na komunální odpad má město rozmístěné nádoby 1100 l, 110 l a 70 l. Město má známkový systém odkládání odpadů. Občan si na MěÚ zakoupí známku, je mu přidělena nádoba na odpad a pravidelně se sváží. 2x ročně je vyhlášen svoz nebezpečných odpadů z určených míst, předem ohlášených místně zvyklým způsobem. 2x ročně je vyhlašován svoz objemných odpadů z určených míst, předem ohlášených místně zvyklým způsobem. Známka má platnost i pro odkládání odpadů, včetně nebezpečných, ve sběrném dvoře. Vyřazené léky se odevzdávají ve všech provozovaných lékárnách. Odpad ze zeleně se kompostuje v kompostárně VIA s.r.o v areálu ČOV na vlastních pozemcích.
143
Oficiální skládka na území obce není. Sklo, papír a plasty jsou předávány k dalšímu využití různým zpracovatelům mimo řešené území. Na území obce není zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady jsou odváženy a předávány oprávněným osobám a firmám k dalšímu využití či zneškodnění sídlícím mimo řešené území. Zneškodňování komunálních odpadů, jichž je město Mimoň původcem, zajišťuje firma COMPAG CZ s.r.o. svozem na skládku Svébořice na území sousední obce Ralsko. Na území města Mimoň jsou následující zařízení na nakládání s odpady: Tab.1: Zařízení na nakládání s odpady Název Adresa Ing. Pavel Brož Potoční 142 Mimoň Ing. Pavel Brož Pražská 441/1 SEPA s.r.o. 23/8 Mimoň Severočeské sběrné suroviny a.s. Tyršova ul. Mimoň VIVA s.r.o. Okrouhlická ul. Mimoň areál ČOV VIVA s.r.o. Okrouhlická ul. Mimoň areál ČOV Zdroj: POH Mimoň
Druh zařízení Separace katalyzátorových kovů Sběr a výkup Regenerace aktivního uhlí Sběr a výkup Výroba bioplynu Kompostárna
V roce 2006 bylo na území města Mimoň využito 37% vyprodukovaných odpadů, uloženo na skládku bylo 62/% odpadů a 0,07% odpadů bylo termicky využito. Pozitivním jevem je předání k dalšímu využití 89% nebezpečných odpadů. Ve využití odpadů je město Mimoň v nadprůměrném stavu v rámci celé ČR. Negativem je, že k využití byly předávány i nebezpečné odpady podléhající zpětnému odběru. Dalším negativem je, že do sběrného dvora odkládají odpady i samostatní původci. Následkem toho jsou považovány za odpady města, což zkresluje evidenci odpadů. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Jedná se hlavně o tzv. černé skládky odpadů. Černé skládky vznikají díky nekázni občanů stále, ačkoli rozmístění dostatečného množství kontejnerů a popelnic, kontejnerů na tříděný odpad a míst pro sběr nebezpečných odpadů a velkoobjemových odpadů jejich vznik omezilo. Neukáznění občané zakládají tzv. černé skládky spíše na sousedním území obce Ralsko v opuštěných objektech a na dobře přístupných otevřených plochách v lesích bývalého VVP. Sledování vzniku černých skládek, zjištění viníků a jejich sankcionování a iniciování likvidace zátěží je v pravomoci orgánů státní správy (MěÚ Česká Lípa, ČIŽP Liberec, MěÚ Mimoň). Závažné staré ekologické zátěže dle schválené Koncepce odpadového hospodářství Mimoň i Libereckého kraje se na řešeném území nevyskytují. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V roce 2005 byl schválen Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Město má zpracovaný Plán odpadového hospodářství původce odpadů města Mimoň. • • • •
POH města Mimoň v souladu s POH ČR a POH kraje stanovuje: výhled pro systém odpadového hospodářství původce na období nejméně 5 let cíle a opatření (programy) pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství, nebezpečných vlastností a optimalizaci nakládání se vznikajícími odpady opatření pro splnění cílů závazné části POH kraje ve způsobech využití odpadů a nakládání s nimi, v reálném časovém a ekonomickém scénáři způsob informačního a organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství původce.
144
C4.3
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU INFRASTRUKTURY
OBČANSKÉHO
VYBAVENÍ
VEŘEJNÉ
ŠIRŠÍ VZTAHY Stav struktury a kapacit zařízení občanského vybavení je třeba posuzovat v širším kontextu. Město Mimoň má vzhledem ke specifice funkce celého řešeného území poměrně značný počet zařízení občanské vybavenosti (hotel, restaurace, sportovní a tělovýchovná zařízení, nevýrobní služby). Mimo výše uvedená zařízení je ve městě poměrně pestrá nabídka základní občanské vybavenosti, sloužící hlavně místnímu obyvatelstvu – mateřská škola, základní škola, základní zdravotnictví, správa města, maloobchod, služby výrobního charakteru, pošta apod. Přesto především s ohledem na žádoucí rozvoj cestovního ruch je nabídka nedostatečná. Uživatelé území mohou využívat zařízení občanského vybavení v dalších centrech: Česká Lípa – mimo plnění správní funkce - úřad s rozšířenou působností III. stupně nabízí pro obyvatele i rekreanty využití regionálních zařízení občanského vybavení, především zdravotnictví, střední školství, kultura, služby. Vzdálenost města od Mimoně je cca 14 km. Liberec – mimo plnění správní funkce – sídlo KÚ a dalších správních úřadů – nabízí využití nadregionálních zařízení občanského vybavení – vysoká škola, nemocnice, ZOO, botanická zahrada, bazén, Centrum Babylon, supermarkety apod. Vzdálenost cca 40 km. Stráž pod Ralskem, Mladá Boleslav – tato centra nabízí hlavně pracovní příležitosti.
•
•
•
Tato centra jsou dostupná prostředky hromadné dopravy. Spojení je zajišťováno převážně autobusovými linkami nebo vlakem. OBČANSKÉ VYBAVENÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Sektor „služeb“ v širším pojetí v 90.letech prošel a stále prochází výraznými vnitřními a vnějšími proměnami, především z hlediska vlastnických a uživatelských vztahů. Velká část zařízení občanské vybavenosti působí na tržních principech. Přesto by obec měla sledovat a v případě naléhavé potřeby případně i ovlivňovat strukturu a lokalizaci občanské vybavenosti na svém správním území, zejména v oblastech, kde tržní regulaci nelze uplatnit, resp. kde selhává – školství, zdravotnictví, sociální péče, státní správa, veřejné služby,... ŠKOLSTVÍ Mateřské školy Podle údajů MěÚ v Mimoni poskytují tři MŠ kapacitu 200 (110 + 50 + 40) míst, která byla ke dni 31.12.2005 využita 192 žáky, tj. na 96%. Ze žáků zapsaných v MŠ byla většina tvořena tzv. předškoláky – 104 dětí ve věku nad 5 let, 87 dětí ve věku 3 – 5 let a jedním mladším. Tab.1:
Údaje o jednotlivých MŠ Eliášova Kapacita - míst 110 Dětí celkem 103 Nad 5 let 53 3 - 5 let 49 Počet tříd 4
Pozn.:
Komenského 50 50 28 22 2
Nádražní 40 / 54 39 23 16 2
Celkem 200 / 214 192 104 87 8
MŠ Eliášova - uvádí se též dřívější kapacita 120 a naposled 107 dětí, MŠ Nádražní má statut speciální třídy pro děti s mentálními, tělesnými a kombinovanými vadami, dříve kapacita 63 míst ve dvou objektech (23 + 40)
Všechny MŠ jsou organizačně přičleněny ke dvěma ZŠ – MŠ Eliášova k ZŠ Pod Ralskem a MŠ Komenského a MŠ Nádražní k ZŠ Mírová, jejich společným zřizovatelem je Město Mimoň. Základní školy Na území města jsou v současné době v provozu dvě úplné ZŠ a jedna zvláštní škola. Celková kapacita těchto škol se uvádí 1 180 až 1 320 míst – ve školním roce 1996/97 bylo na nich zapsáno 1 135 dětí, 2003/04 bylo zapsáno 938 dětí, 2004/05 bylo zapsáno 954 dětí a 2005/06 bylo zapsáno 918 dětí. Údaje o současném a bývalém využití objektů ZŠ dokumentují potřebu revidovat budoucí využití / využitelnost všech školních objektů v souvislosti s demografickým vývojem a s možnými změnami počtu dojíždějících žáků. 145
Tab.2: Údaje o jednotlivých ZŠ Žáci / třídy Mírová + Komenského Kapacita 2006 700 / 18 Kapacita 1986 780 / 31 Saldo kapacity - 220 Žáci 2005/06 415 / 18 Žáci 1996/97 596 / 23 Žáci 1986/87 780 /
• •
•
• •
Pod Ralskem 540 (400) / 19 540 / 19 0 435 / 19 451 / 17 518 /
Zvláštní škola Letná 80 / 7 266 / 17 - 186 68 / 7 88 / 8 109 /
Specifikem školství v Mimoni jsou: Vysoký podíl romských žáků – ve školním roce 2004/05 uvádí ZŠ Mírová 20%, ZŠ Pod Ralskem 11% a Zvláštní škola Letná až 50% romských žáků. Vysoký podíl dojíždějících žáků z jiných obcí. Podle údajů ze SLDB 2001 dojíždělo do Mimoně do škol celkem 254 dětí ve věku 6-14 let. Naproti tomu z Mimoně do jiných obcí vyjíždělo do škol celkem 47 dětí ve věku 6-14 let. Aktivní saldo ve výši +207 dětí je však v budoucnu ohroženo především záměrem obce Ralsko na vybudování vlastní úplné ZŠ, je tedy velice vhodné vést společné rozhovory na toto téma obou obcí. Existence osmiletého gymnázia, které je na jedné straně velmi pozitivním přínosem pro město, na druhé straně však odčerpává žáky ze základních škol Přes klesající počty žáků ve zvláštních (speciálních) školách v celé ČR si škola v Mimoni udržuje zhruba stabilní počet žáků již několik let.
Tab.3: Struktura dojíždějících ve školním roce 2003/04 podle jednotlivých škol: 2003 / 04 Mírová Pod Ralskem Letná Zapsaní žáci 481 387 70 - I. stupeň 271 222 26 - II. stupeň 210 165 44 Dojíždějící 193 37 39 - I. stupeň 93 19 14 - II. stupeň 100 18 25 Podíl dojížďky % 40 9 56
•
•
•
Celkem 1320 (1180) / 44 1586 / 67 - 266 (- 406) / -23 918 / 44 1135 / 48 1407
Celkem 938 519 419 269 126 143 29
Mezi investiční a jiné významné záměry škol jsou uváděny v údajích z roku 2005: ZŠ Mírová včetně odloučených pracovišť v Komenského (I. stupeň ZŠ – osm tříd a MŠ – dvě třídy) a Nádražní ulici (MŠ – dvě třídy) jako spádová škola pro děti z obcí Ralsko, Pertoltice p.R., Brniště a Noviny p.R. Škola počítá s rekonstrukcí školního hřiště. ZŠ Pod Ralskem, k níž je organizačně přičleněna také MŠ Eliášova. Škola počítá s dokončením pavilonu D, vybudováním další tělocvičny a venkovního sportoviště, tyto záměry je nutno posoudit z hlediska maximální využitelnosti veřejností a s ohledem na požadovanou kompletaci sportovního areálu TJ Jiskra. Zvláštní škola Letná hodlá rozšiřovat nabídku mimoškolních aktivit nepovinných předmětů ve spolupráci s Domem dětí a mládeže, který zaujal 2.podlaží budovy školy. Tělocvična a házenkářské hřiště slouží i pro veřejnost. Gymnázium
Osmileté gymnázium založené v Mimoni v roce 1991 a využívající budovu někdejší „ruské školy“ na Letné představuje jedno ze dvou gymnázií v okrese Česká Lípa. Lze předpokládat, že v souladu s koncepcí MŠMT ČR bude o zřízení gymnázia usilovat i Nový Bor a budou se také posilovat kapacity České Lípy jako nejbližších možných konkurentů pro spádové území Mimoně. Zřizovatelem gymnázia je Liberecký kraj. Jeho kapacita je 360 (9 x 40) míst a ve školním roce 2003/04 zde bylo zapsáno 251 žáků, z toho jen 30 žáků na čtyřleté studium a 221 (89%) na osmileté studium. Ve školním roce 2004/05 školu navštěvovalo 273 žáků. Podle údajů ze SLDB 2001 vyplývá, že tehdy dojíždělo do Mimoně do škol 99 žáků ve věku nad 15 let (až na výjimky jde o studenty gymnázia). Hlavními dodavateli těchto dojíždějících studentů byly obce Stráž p.R. (30), Doksy (22) a Brniště (17). Gymnázium má rezervy na zvýšení počtu studentů, které vyplývají jak z uvedené koncepce MŠMT, tak z reálného demografického vývoje obyvatel ve spádovém nebo atrakčním obvodu Mimoně.
146
Základní umělecká škola (ZUŠ) ZUŠ v Mimoni – Mírová 119 – jejímž zřizovatelem je Město Mimoň, má ještě odloučená pracoviště v Zákupech a ve Stráži p.R. a působí ve studijních oborech hudební, výtvarný a taneční. Má kapacitu 420 míst a dle posledních dostupných údajů zde bylo ve školním roce 2003/04 zapsáno 395 žáků, tj. 95% kapacity. Dům dětí a mládeže (DDM – Vážka) DDM, jehož zřizovatelem je Město Mimoň, zabezpečuje mimoškolní a zájmovou činnost celkem 38 kroužků, které dle posledních dostupných údajů v roce 2004 navštěvovalo 447 osob – z toho 8 předškoláků, 298 školáků, 64 ve věku 15 –18 let, 18 dospělých a 59 rodičů současně s dětmi. Součástí DDM je Informační centrum mládeže (ICM). KULTURA Z kultury je k dispozici stálé kino umístěné v tzv. Domu kultury Ralsko, areál Letního kina, několik sálů na tanec. V ulici Svébořická se nachází Městská knihovna s připojením na internet, v budově Mimoňské komunální a.s. (ulice Mírová) sídlí Infocentrum Mimoň. V Mimoni působí mimo jiné Klub českých turistů, skautský oddíl a Spolek přátel historie a kultury města Mimoně. Každý rok se ve městě pravidelně konají některé kulturní akce – Den otevřených dveří a Internetu v Městské knihovně, Den dětí, atd. ZDRAVOTNICTVÍ Základem zdravotnické péče v Mimoni je Zdravotní středisko v Nádražní ulici poskytující základní lékařskou péči obyvatelům města a také okolních spádových obcí zhruba pro 11 tisíc trvale bydlících obyvatel. • •
• •
Zdravotní středisko v Mimoni se člení na: dvě ordinace praktických lékařů pro dospělé a dvě pro děti a dorost ordinace ušní, nosní a krční, ordinace ženského lékaře, ordinace stomatologické Kromě toho v Mimoni ještě působí dle dostupných údajů: jedna závodní ordinace praktického lékaře pro dospělé – MITOP privátní ordinace ušní, nosní, krční a alergologie, stomatologie.
Dále ve městě působí dvě lékárny, pracoviště rehabilitace a organizace Sociální služby města Mimoň provádějící zdravotnické služby na základě indikace lékaře. Zdravotnictví, zvláště záchranná lékařská služba a pohotovost, dále také nemocniční péče, ale i ambulantní péče, byly předmětem nespokojenosti obyvatel s hodnocenými druhy služeb a vybavenosti města (viz Výsledky sociologického průzkumu). SOCIÁLNÍ PÉČE V obci žilo ke dni 1.12.2005 celkem 6 771 obyvatel – z toho 902 (13,3%) obyvatel ve věku nad 65 let. Počet obyvatel této věkové skupiny – hlavních příjemců sociální péče – bude výrazně stoupat. Do roku 2015 se jejich počet může až zdvojnásobit, neboť tam přejdou velmi silné ročníky narozených v letech 1946 – 1950. Město převzalo do své péče od 1.1.2003 Domov důchodců (DD) umístěný v Pražské 273 v objektu bývalé Nemocnice od roku 1980. Jeho dlouhodobě plně využitá kapacita 70 lůžek (míst), se sníží v souvislosti s očekávanou rekonstrukcí odpovídající standardům EU. Domov důchodců slouží i obyvatelům jiných obcí (v roce 2004 to bylo 27% klientů) a na umístění je stále nedostatek míst (v roce 2004 bylo v pořadníku 17 žadatelů). Podle Programu sociálního a ekonomického rozvoje města Mimoně se předpokládá jeho rekonstrukce včetně úprav okolí a vylepšení příjezdové komunikace. Dům s pečovatelskou službou (DPS), jehož zřizovatelem je Město Mimoň, zahrnuje dva objekty – první s 18 byty a druhý s 24 byty. Před jeho výstavbou bylo v pořadníků 39 žádostí o byt v DPS. Poptávka po bydlení v DPS přesahuje nabídku. Do skupiny zařízení sociální péče dále patří Ubytovna města, jež slouží pro muže i ženy bez přístřeší, její kapacita je plně využitá – může být ubytováno 10 až 12 osob. Podobně město 147
spravuje Azylový byt, v němž může poskytnout přechodné ubytování rodině s dětmi, pokud se dostali do mimořádně obtížné sociální situace. Byt o velikosti 1+1 slouží od roku 1999. Trvalým problémem Mimoně, je nedostatek tzv. sociálních bytů. TĚLOVÝCHOVA, SPORT Sportovní činnost zastřešuje TJ Jiskra Mimoň, jejíž sportovní areál je na Letné. Sdružuje oddíly házené, fotbalu, ping-pongu, horolezectví, sportovního cvičení či aerobiku a volejbalu aj. Dalším sportem, který se provozuje v Mimoni je florbal (Mimoňští sršni), minikáry (Minicar team Mimoň), fitness centrum (u Poštovního mostu), klub karate atd. V areálu na Letné je asfaltové hřiště, hřiště na házenou s umělým povrchem, fotbalové hřiště travnaté a jedno tréninkové s umělým povrchem. V budoucnu by mělo dojít k vybudování sportovní haly. Na Letné se také nacházejí opětovně zprovozněné tenisové kurty. Ve svém volném čase mají občané možnost využít některý ze spolků, sportovních klubů, zajít si na procházku do rozsáhlého zámeckého parku, navštívit fitness-centrum, koupaliště, kino či knihovnu, nebo se věnovat turistice. U hřebčína se nachází dostihová závodní dráha. V obci jsou k dispozici další dětská a sportovní hřiště, které je nutno udržovat v provozuschopném stavu. ADMINISTRATIVA, SPRÁVA, FINANČNÍ INSTITUCE V ulici Mírová sídlí Městský úřad. Směnárny a peněžní ústavy – Česká pošta, Česká spořitelna, GE Money Bank aj. – jsou v centru města, stejně jako většina institucí – Česká policie, Městská policie, Úřad práce. ZÁVĚRY Město Mimoň je poměrně bohatě saturováno zařízeními občanského vybavení. Základní občanské vybavení, určené trvale bydlícímu obyvatelstvu, kapacitně vyhovuje. Je nutno se zaměřit na řešení problematiky školství v širším pojetí s ohledem na záměr obce Ralsko zřídit si úplnou základní školu v obci. Velké nedostatky jsou v zázemí pro rozvoj cestovního ruchu, především v počtu ubytovacích kapacit a v úrovni nabízených služeb.
C4.4
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Pozemky veřejných prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu dle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích jsou v řešeném území tvořeny plochami, které jsou po novém vymezení ploch s rozdílným způsobem využití dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon označeny jako stávající i navržené plochy veřejných prostranství – místních komunikací sběrných, obslužných, se smíšeným provozem a nemotoristických (PK) a plochy veřejných prostranství – zeleně (PZ). Návrh nových ploch veřejných prostranství vychází z potřeby dokompletování ucelené kostry těchto prostorů.
C4.5
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY
V ÚP jsou respektovány požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu a ochrany obyvatelstva dle zákona č. 239/2000 Sb., vyhlášky MV č. 380/2002 Sb. a předpisů CO-1-9 a CO-1-21. Pro správní území obce Mimoň není v současné době žádné omezení, vyplývající z obecně právních předpisů nebo z pravomocných správních rozhodnutí na úseku civilní ochrany.
148
C5 C5.1
ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU CELKOVÉ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY OBLASTI (PODOBLASTI) A MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU
Krajina řešeného území náleží do „oblasti krajinného rázu“ 7.RALSKO, části ZÁKUPSKÁ PAHORKATINA. Od svého okolí je oddělena pouze administrativními hranicemi. Lze ji členit na základní krajinné prostory (kromě krajinné územní dominanty vrcholu Ralska, který se nachází mimo ř.ú.): • centrální část je tvořena uceleným komplexem zástavby města v mělkém údolí původní nivy Ploučnice a Panenského potoka • východní část s převahou zemědělských půd (včetně zástavby osady Vranov) a s několika drobnými izolovanými lesíky přechází cca v mírných svazích směrem k rozsáhlým lesním komplexům bývalého Vojenského výcvikového prostoru, SV směrem k masívu Ralska a Vranovským stěnám • západní část řešeného území opět s převahou zemědělských půd a s drobnými lesy je od okolí oddělena pouze administrativně, neboť zdejší pozemky jsou součástí uceleného hospodářského systému spolu s územím sousedících Bohatic • jižní část území je tvořena přirozenou nivou při soutoku Ploučnice s meandrujícím Ploužnickým potokem • severní část území v oblasti Srního potoka tvoří opět niva Ploučnice v minulosti v napřímené trase Pro stanovení zásad diferencovaného využívání krajiny a pro její ochranu je krajina řešeného území rozčleněna na níže uvedené hierarchické jednotky prostorového uspořádání. Dle kritéria jedinečnosti (MŽP – Typologie české krajiny, Löw a spol.) je zdejší krajina tvořena (viz příslušná mapová příloha): 1 tzv. „BĚŽNÝMI“ KRAJINNÝMI TYPY • 5M2 – pozdně středověká krajina Hercynica, lesozemědělská krajina, krajina vrchovin Hercynica • 5M5 – pozdně středověká krajina Hercynica, lesozemědělská, krajina rozřezaných tabulí 2 UNIKÁTNÍM KRAJINNÝM TYPEM • 5M19 – pozdně středověká krajina Hercynica, lesozemědělská krajina, krajina skalních měst (v řešeném území jeho Z okraj s nepříliš reprezentativními ukázkami určujících charakteristik, navazující na Vranovské skály za hranicemi území). Dle geoekologického členění (MŽP, Typologie české krajiny – Löw a spol.) krajina řešeného území sestává obecně z následujících krajinných typů: A •
•
KRAJINA PLNĚ ANTROPOGENIZOVANÁ, ZCELA PŘEMĚNĚNÁ LIDSKOU ČINNOSTÍ krajinný podtyp A- (krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot): Podtyp zde zahrnuje současné i navrhované plochy urbanizovaných území, tvořené zejména vymezeným zastavěným územím obce. Dle zatřídění v katastru nemovitostí se jedná o vybrané zastavěné plochy a nádvoří (průmyslový objekt, zemědělská usedlost, zemědělská hospodářská budova, objekt dopravy, rekreační objekt, objekt lesního hospodářství, objekt občanské vybavenosti, objekt technické vybavenosti, ostatní stavební objekty), vybrané ostatní plochy (dráhy, silnice, ostatní komunikace, ostatní dopravní plochy, hřiště, stadiony, koupaliště, ostatní sportoviště, rekreační a ubytovací plochy, soukromé rekreační plochy, hřbitovy a urnové háje, kulturní a osvětové plochy, manipulační plochy, plochy těžby surovin, skládky, staveniště) a část kategorie lesních pozemků (budova na lesním pozemku, zpevněná lesní komunikace). Tento krajinný podtyp je v základním krajinném uspořádání zahrnut do tzv. zóny urbanizované. krajinný podtyp A (krajina základních krajinářských hodnot): Podtyp zahrnuje zemědělské pozemky I. až III. třídy ochrany ZPF bez ohledu na jejich zatřídění v katastru nemovitostí. Tento krajinný podtyp je v základním krajinném uspořádání zahrnut do tzv. zóny produkční.
149
B •
•
C •
•
•
KRAJINA HARMONICKÁ (INTERMEDIÁRNÍ) krajinný podtyp B- (krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot): Zahrnuje zde plochy zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF bez ohledu na jejich zatřídění v katastru nemovitostí (kromě pozemků tvořících VKP ze zákona) a aktuální způsoby a intenzitu využívání. Tento krajinný podtyp je v základním krajinném uspořádání zahrnut do tzv. zóny smíšené. krajinný podtyp B (krajina základních krajinářských hodnot): V podmínkách řešeného území podtyp zahrnuje lesní pozemky kategorie lesů hospodářských 10 (dle lesního zákona č.289/95 Sb., §9). Tento krajinný podtyp je v základním krajinném uspořádání zahrnut do tzv. zóny smíšené. KRAJINA RELATIVNĚ PŘÍRODNÍ krajinný podtyp C- (krajina snížených krajinářských hodnot): Podtyp zde tvořený zejména umělými vodními plochami a toky (dle katastru nemovitostí tok umělý, vodní nádrž umělá). Tento krajinný podtyp je v základním krajinném uspořádání zahrnut do tzv. zóny smíšené. krajinný podtyp C (krajina základních krajinářských hodnot): V podmínkách řešeného území tvořený tvořenými registrovanými VKP (vč. návrhů na registraci) i vybranými VKP ze zákona (údolní nivy, přírodní vodní plochy a toky, močály, bažiny), plochami místních biocenter v systému místního biogeografického významu a v trasách biokoridorů regionálního významu, a dále lesy zvláštního určení (dle lesního zákona č. 289/95 Sb., § 8) subkategorie příměstských a dalších lesů se zvýšenou rekreační funkcí (odst. 2, písm. c). Tento krajinný podtyp je v základním krajinném uspořádání zahrnut do tzv. zóny přírodní. krajinný podtyp C+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot): Tvořený zde plochou biocentra regionálního biogeografického významu, a územím EVL. Tento krajinný podtyp je v základním krajinném uspořádání zahrnut do tzv. zóny přírodní.
K místním krajinářsky významným strukturám patří veškerá vzrostlá zeleň na mezích, v okrajích hranic pozemků, při okrajích lesa, na vodou ovlivněných stanovištích apod., která tvoří charakteristické dominantní prvky v krajině. Součástí této kategorie jsou i náletové struktury na evidovaných tzv. ostatních plochách, či na dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemcích. K optickým doplňkům nelesní zeleně patří i některé plochy a linie ovocných dřevin. Z krajinářského hlediska nepatří řešené území k nejhodnotnějším územím, kdy zásluhu na tomto stavu má velký podíl urbanizované zóny (tvořené zejména zastavěným územím) a produkční zóny s velkoplošnými a intenzivními způsoby obhospodařovávání. Celkové hodnocení krajinného prostoru – potenciál území: typ podhorské krajiny s kompaktními lesy při obvodech v SV, V a J okraji, s kulturní částí centra (zástavba, zemědělství) a pohledově volným okolím, krajinářsky cennými jsou i liniové prostory s vodotečemi, mokřady, rákosinami a s plochami nelesních nárostů dřevin, v neposlední řadě i množství ostatních prvků nelesní zeleně. Narušení území antropogennímy vlivy je z hlediska krajinného rázu poměrně významné (železniční trať s vlečkou a jejich provoz patří historicky do krajiny, avšak pohledově zde negativně působí objekt sila v zástavbě města), v minulosti i v nedávné současnosti napřímené některé vodoteče (dříve Ploučnice, nedávno Panenský potok v centru zástavby) jsou bez významnějších dřevinných doprovodů, či s méně vhodnými monokulturními strukturami. Pro vyhodnocení krajinářských hodnot řešeného území byl využit mj. i „koeficient ekologické stability“ stanovený dle evidence katastru nemovitostí – výsledkem výpočtu pro řešené území obce je typ krajiny antropogenní na přechodu do krajiny harmonické. Pro ekologickou stabilitu je tento relativně méně příznivý stav dán menším zastoupením lesních pozemků a významným zastoupením nestabilní orné půdy a zastavěných ploch. Tento teoretický vztah však vychází pouze z údajů katastru nemovitostí, nikoliv z aktuálního a skutečného druhu pozemků a jejich způsobu a intenzity využívání – do vztahu není zahrnuta zdejší značná výměra některých aktuálně zatravněných pozemků dosud evidované orné půdy, a zejména plošně významnějších pozemků tzv. ostatních ploch, které jsou často charakteru vznikajícího lesa, či jiných pozemků o vyšším stupni ekologické stability.
150
C5.2
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH KRAJINY A JEHO ZMĚNY RÁMCOVÉ ZÁSADY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU DLE JEDNOTEK KRAJINNÉHO USPOŘÁDÁNÍ
Dle obecných zásad ochrany krajinného rázu („Hodnocení a ochrana krajinného rázu – Lőw a spol.“) je jeho ochrana diferencovaná dle jednotlivých geoekologických krajinných typů: A KRAJINA PLNĚ ANTROPOGENIZOVANÁ, ZCELA PŘEMĚNĚNÁ LIDSKOU ČINNOSTÍ A- prioritou jsou rekultivace a tvorba nových přírodních a kulturních hodnot, zájmy ochrany přírody jsou omezené, směřované spíše na rehabilitaci ekosystémů, zájmy ochrany krajiny nejsou A nové záměry nejsou z hlediska ochrany krajinného rázu omezovány, zájmy ochrany přírody jsou územně rozptýlené, ale výrazné, zájmy ochrany krajiny jsou minimální se značnou volností pro nové záměry B KRAJINA HARMONICKÁ (INTERMEDIÁLNÍ) B- prioritou je ochrana zbytků krajinného rázu v typických či jedinečných oblastech, zájmy ochrany přírody jsou výrazné a rozptýlené, zájmy ochrany krajiny odvisí od širších vztahů (od aktuálního stavu krajiny celé oblasti a od úrovně ŽP regionu) B prioritou je ochrany znaků krajinného rázu v typických či jedinečných oblastech, zájmy ochrany přírody jsou výrazné a rozptýlené, zájmy ochrany krajiny jsou zpravidla zvýšené, a odvisí od aktuálního stavu krajiny celé oblasti a od úrovně ŽP regionu (v zázemí města krajinářsky nejhodnotnější části), k základním principům uchování krajinného rázu patří nepřipuštění budování objemově i investičně náročných objektů a akcí vymykajících se dochovaným harmonickým vztahům, avšak s neomezováním volnosti architektonického ztvárnění jednotlivých objektů v rámcích závazných předpisů (pro investory v územně plánovacích dokumentacích s jednoznačně vymezenými podmínkami) a s podporou postupné i fragmentární realizace výstavby s dochovaným měřítkem krajiny a sídel C RELATIVNĚ PŘÍRODNÍ C- priorita je rekultivace vegetačního krytu, zájmy ochrany přírody jsou územně rozptýlené a spíše omezené, k zájmům ochrany krajiny patří plošná obnova (rekonstrukce) narušených částí C krajinný ráz determinovaný přírodními podmínkami, ale esteticky i méně přitažlivý, zájmy ochrany přírody jsou územně rozptýlené a diferencované dle stupně ochrany, zájmy ochrany krajiny jsou výrazné C+ výjimečně dochovaný krajinný ráz, zasluhující prioritní ochranu, zájmy ochrany přírody jsou mimořádně naléhavé a soustředěné, zájmy ochrany krajiny jsou mimořádně naléhavé, s plošnou ochranou rázu v úrovni přírodního parku PROSTUPNOST KRAJINY Veškerá činnost ve zdejší krajině (vyplývající z podnikatelských záměrů vlastníků pozemků či jejich nájemců) je obecně podřízena zájmům ochrany přírody a krajiny, kdy způsoby využívání složek půdního fondu podléhají podmínkám platné legislativy. Výjimky a odlišnosti využívání podléhají souhlasům a stanoveným podmínkám orgánů ochrany přírody a krajiny, kdy jedním z atributů je dodržení zásad udržitelného rozvoje. Pro zachování rázu „volné krajiny“ a pro její údržbu a prostupnost jsou prakticky relevantním zejména způsoby a intenzita zemědělského a lesnického hospodaření. Prostupnost krajiny je nutná pro zajištění přímého komunikačního propojení sídel v krajině, pro zajištění hospodárné údržby dílčích částí krajiny, ale i pro zachování vztahu obyvatel ke krajinnému prostředí bez ohledu na vlastnické vztahy. Pro prostupnost zemědělské krajiny, resp. pro pohyb návštěvníků v krajině, bude v případě zemědělských pozemků určující aktuální způsob využívání konkrétního pozemku. Pro volný pohyb návštěvníků budou z praktické prostupnosti zemědělské krajiny vyňaty pozemky orné půdy ve všech časových i technologických fázích vývoje, oplocené výrobní areály vč. oplocených sadů a zahrad, v případě luk časové období před jejich údržbou, v případě pastvin stabilně i operativně dočasně oplocené pastevní areály apod. Kromě uvedených nejčastějších omezení 151
budou pro pohyb návštěvníků limitující i ostatní podmínky stanovené např. zákonem o myslivosti (období klidu…), obecními vyhláškami i operativními příkazy a zákazy uvedenými na informačních tabulích. Způsoby prostupnosti lesů, resp. podmínky zajištění volného pohybu návštěvníků lesa, jsou zakotveny v příslušné legislativě (lesní zákon, zákon o myslivosti…), vč. výjimek a zákazů volného pohybu. Pro volný pohyb návštěvníků v lesní krajině budou limitující kromě výše uvedených omezení i jiné důvody – operativní zákazy vstupu do lesa z jakýchkoliv důvodů (sucho a nebezpečí vzniku požárů, nebezpečí zranění při živelných pohromách, polomy, zajištění zájmů ochrany přírody…). PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Na vznik erozních jevů (eroze větrná, převaha vodní – rýhová, plošná) na zemědělských pozemcích (i s případným vlivem na sousedící pozemky) má obecně největší vliv intenzita a způsoby zemědělského hospodaření, na lesních pozemcích zejména způsoby vyklizování a soustřeďování těžené dřevní hmoty, na ostatních druzích pozemků např. při investičních akcích nešetrné způsoby odstraňování svrchních vrstev zeminy apod. Ke vzniku erozních jevů jsou nejnáchylnější svažitější pozemky bez vegetačního pokryvu nebo s narušeným povrchem, které se v řešeném území vyskytují sporadicky. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Záplavové území při průchodu velkých vod je oficiálně stanoveno pro Ploučnici KÚLK OŽP a zemědělství ze dne 27.7.2010, včetně aktivní zóny a pro Panenský potok, kde bylo vyhlášeno včetně aktivní zóny KÚLK OŽP a zemědělství ze dne 7.4.2010. Zákres záplavového území Q100 aktualizovaný na podkladě stanovení KÚLK je proveden ve výkresu č.6 – Koordinační výkres grafické části Odůvodnění ÚP dle digitálního podkladu. Ploužnický potok ani jeho přítoky mimo území nemají zpracováno ani vyhlášeno záplavové území. Jeho zpracování nemá správce v plánu. Správcem nejsou na těchto tocích kromě běžné správy (čištění koryta, odstranění nánosů, kácení a úprava břehové porostu apod.) plánovány žádné úpravy. Zachování a respektování vyhlášených záplavových území významných vodních toků Ploučnice a Panenského potoka je nutné z hlediska vyloučení vzniku povodňových škod jejich nerespektováním. Výstavba poldrů na styku vymezeného záplavového území Ploučnice a Panenského potoka kompenzující negativní vliv nových dopravních staveb v tomto hustě zastavěném prostoru významně napomůže k rozlití a akumulaci vody při povodních. Zpracovávaná studie posouzení vlivu dopravy na záplavy posoudí jejich vzájemné ovlivňování. DOBÝVÁNÍ LOŽISEK LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Strážský blok představuje rozsáhlé rudní pole ve východní části severočeské rudní oblasti a zahrnuje ložiska Hamr, Stráž, Holičky, Osečná - Kotel, Břevniště, Hvězdov a další. Celková mocnost sedimentů mořského cenomanu je od 10 m do 100 m. Délka žil se pohybuje od stovek metrů do několika kilometrů. Mocnost žil kolísá od desítek centimetrů do 20 m, ojediněle až na 50 m. Podle minerálního složení uranové složky se vyčleňuje smolinec – uranová čerň, smolinec – uranová čerň – zirkon a v podstatě zirkonové rudy. K dobývání ložisek Strážského bloku se používal klasický hornický způsob (metoda komora – pilíř) a podzemní vyluhování vrty z povrchu (hydrochemická těžba). V současné době se uranové rudy již netěží, probíhá sanace kontaminovaných podzemních vod pod správou Diamo s.p. V souvislosti s výskytem a těžbou uranových rud byla na území ložisek Strážského bloku stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ) Stráž pod Ralskem a Ploužnice pod Ralskem. Rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Liberci ze dne 22.1.1990 se zmenšila dosavadní plošná rozloha stanovená v roce 1969 a upravená v letech 1980 a 1984 vytvořením dvou nových plošně oddělených chráněných ložiskových území s výše uvedenými názvy.
152
Předmětem ochrany jsou i nadále výhradně ložiska radioaktivních nerostů s případnými průvodními nerosty, a to jednak ložisko tzv. Strážského bloku v CHLÚ Stráž pod Ralskem, jednak ložisko Hvězdov v CHLÚ Ploužnice pod Ralskem. CHLÚ Stráž pod Ralskem se rozkládá v devíti katastrálních územích okresu Česká Lípa a pěti katastrálních územích okresu Liberec, přičemž převážně leží na k.ú. Stráž pod Ralskem, podle něhož je označeno. Plošná rozloha CHLÚ Stráž pod Ralskem je vymezena geometrickým obrazem o 38 vrcholech s plošným obsahem 49830394 m2. Geometrický obrazec má přímé strany a jeho vrcholy jsou dány souřadnicemi v systému JTSK. CHLÚ Ploužnice pod Ralskem se rozkládá ve dvou k.ú. okresu Česká Lípa, převážně v k.ú. Ploužnice pod Ralskem. Plošná rozloha území CHLÚ je vymezena uzavřeným geometrickým obrazem s přímými stranami o 9ti vrcholech a plošném obsahu 7812600 m2. Vrcholy obrazce jsou dány souřadnicemi v systému JTSK. Pro úplnost přehledu o potřebě ochrany nerostného bohatství radioaktivních nerostů v řešeném území je v grafické příloze zakresleno též území s předpokládanými ložisky radioaktivních nerostů. Tab.1: Výhradní ložiska identifikační č. č. ložiska, název B3 240600 Stráž pod Ralskem Pozn.:
organizace DIAMO s.p.
stav dřívější z vrtu
surovina RSRS, RSU
plocha ha 2414,06
RS - radioaktivní suroviny, RSU - Radioaktivní suroviny uran - kov
Od ukončení těžby uranových rud k 1.4.1996 je získávaný uran vedlejším produktem sanačních prací a čištění důlních vod ložiska Stráž pod Ralskem. Veškerá surovina je upravována do koncentrátu, který odebírá ČEZ. Proces likvidace chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem bude dlouhodobě komplikovaným problémem rozděleným do pěti na sebe navazujících etap o celkové délce cca 40 let. Do řešeného území částečně zasahuje vyluhovací pole VP16, kde bude pokračovat rekultivace na les, a ochranné hydrobariéry Stráž a Svébořice s výhledovou rekultivací po roce 2010. LOŽISKOVÁ OCHRANA Tab.2: Dobývací prostory identifikace číslo název 810007100 10071 Stráž pod Ralskem Tab.3:
surovina RSRS/RSU
pověřená organizace DIAMO s.p.,Stráž pod R.
plocha (ha) 2414,06
surovina RSRS/RSU RSRS
datum pověřená organizace plocha ha vyhlášení DIAMO s.p.,Stráž p. R. 4983,05 22.1.1990 DIAMO s.p.,Stráž p. R. 781,25 22.1.1990
Chráněná ložisková území
identifikace 724060000 724730900
číslo 24060000 24730900
název Stráž p. R. Ploužnice p. R.
PROGNÓZNÍ ZDROJE Tab.4: Prognózní zdroje číslo název 9247309 Hvězdov 903220002 9247400
Bohatice (akce Ploučnice) Mimoň
stav využití dosud netěženo
surovina RSRS
dosud netěženo dosud netěženo
SPSP RSRS
okres Česká Lípa Česká Lípa
typ PZ evidované (Q) evidované (Q)
Česká Lípa
dokumentované (Z)
V území jsou zachyceny dosud netěžené ověřené zásoby štěrkopísků (akce Ploučnice) a to č. 5012000 Pertoltice a č. 5042700 Mimoň. NEVÝHRADNÍ LOŽISKA Dle podkladu Geofondu Praha není v řešeném území registrováno žádné nevýhradní ložisko nerostných surovin.
153
PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, SESUVY V řešeném území se dle vyjádření MŽP a dle platné databáze ČGS – Geofond Praha z listopadu 2005 nenacházejí území s registrovaným výskytem sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací. Poddolovaná a sesuvná území jsou vymezena MŽP dle § 13 zákona č. 62/1988 Sb. v úplném znění, jako území se zvlášť nepříznivými geologickými poměry. Orgány územního plánování mohou vydat v takovýchto místech územní rozhodnutí pouze na základě souhlasu a podmínek MŽP. Jedná se zejména o provádění podrobných báňsko-geologických průzkumů za účelem vymezení nebezpečných území a stanovení technických opatření pro zakládání staveb. Tab.5: Poddolovaná území identifikace název surovina 2450 Vranov rudy
stáří neznámé
přesnost nepřesná
dokumentace nedostatečná
plocha 0 m2
věrohodnost zjištěná
V řešeném území se dle vyjádření MŽP a dle platné databáze ČGS – Geofond Praha z listopadu 2005 nenacházejí území s registrovaným výskytem sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací. REKREAČNÍ VYUŽITÍ KRAJINY Odůvodnění zásad rekreačního využívání krajiny je obsaženo v kapitolách Rozvoj rekreačních aktivit, Propustnost krajiny a C6 Odůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
154
C5.3
VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje převzaté ze zpracovaných dokumentací ÚSES s tím, že jsou zde v zestručněné podobě použity údaje vztažené k územnímu plánování (bližší údaje – viz předchozí stupeň ÚP). Veškeré prvky lze považovat za vymezené a s různou intenzitou funkčnosti, která je uvedena v tabulkách prvků. BIOCENTRA 55-RC1914 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků
regionální, v trase RK 658, RK 659 - „Mimoň“ vymezený, plně funkční lesní pozemky, vodní plochy (vodní toky, vodní plochy, zamokřené plochy), ostatní plochy
534 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku
současný charakter dotčených druhů pozemků
místní, vložené v trase RK 658 - „Městský park“ vymezený dodatečně (důvodem je absence vyšších společenstev v úseku reg. BK pro dodržení min. délkové výměry úseku BK), podmíněně funkční (tolerance současného způsobu využívání) ostatní plochy (zeleň, neplodná půda), vodní plocha (nádrž, tok), vč. soustavy chodníků
535 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků
místní, vložené v trase RK 658 – „Ploučnice“ vymezený, funkční trvalé travní porosty, ostatní plochy, vodní plochy (toky), ostatní plochy, vč. nárostů lesních dřevin a keřů
536 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků poznámka
místní, vložené v trase RK 658 – „Ploučnice“ vymezený, funkční vodní plochy (toky), trvalé travní porosty, ostatní plochy, vč. nárostů lesních dřevin a keřů plocha lokality koresponduje s Evropsky významnou lokalitou CZ0513506 Horní Ploučnice
537 (v řešeném území část) biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků poznámka
místní, vložené v trase RK 658 – „Meandry Ploučnice“ vymezený, funkční vodní plochy (toky, zamokřené plochy), vč. nárostů lesních dřevin a keřů plocha lokality koresponduje s Evropsky významnou lokalitou CZ0513506 Horní Ploučnice
538 (v řešeném území část) biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků poznámka
místní, vložené v trase RK 659 – „Srní potok“ vymezený, funkční trvalé travní porosty, zahrada (dle KN, aktuálně nevyužívané TTP), vč. nárostů lesních dřevin a keřů plocha lokality v části řešeného území koresponduje s plochou navrženou na registraci do VKP dle § 6 zákona – lokalita již vyžadující aktivní management
1155 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků poznámka
místní, „U autobusáku“ vymezený, funkční vodní plochy (zamokřené plochy), trvalé travní porosty, ostatní plochy (neplodná půda), vč. nárostů lesních dřevin a keřů plocha lokality koresponduje s Evropsky významnou lokalitou CZ0513506 Horní Ploučnice
1201 (v řešeném území část) biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků
místní, „Náhon“ vymezený, funkční ostatní plocha (jiná plocha), vč. nárostů lesních dřevin a keřů
155
BIOKORIDORY 55/534 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků
regionální – úsek RK 658, „Ploučnice“ vymezený, funkční vodní plocha (tok), trvalé travní porosty, vč. nárostů lesních dřevin a keřů
55/538 (v řešeném území část) biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků
regionální – úsek RK 659, „Ploučnice“ vymezený, funkční vodní plochy (tok, zamokřené plochy), trvalé travní porosty, vč. nárostů lesních dřevin a keřů
55/1155 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků
místní, „Panenský potok“ vymezený, funkční vodní plocha (nedávno technicky upravený tok, tč. bez břehových porostů), ostatní plocha (jiná plocha), vč. nárostů lesních dřevin a keřů
534/535 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků
regionální – úsek RK 658, „Ploučnice“ vymezený, funkční vodní plocha (tok), ostatní plocha, vč. nárostů lesních dřevin a keřů
535/536 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků poznámka
regionální – úsek RK 658, „Ploučnice“ vymezený, funkční vodní plocha (tok), ostatní plocha (neplodná půda), trvalé travní porosty, vč. nárostů lesních dřevin a keřů plocha lokality koresponduje s plochou navrženou do zvláštní ochrany v souvislosti s Evropsky významnou lokalitou CZ0513506 Horní Ploučnice
536/537 biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků poznámka
regionální – úsek RK 658, „Ploučnice“ vymezený, funkční vodní plochy (toky, zamokřené plochy), trvalé travní porosty, vč. nárostů lesních dřevin a keřů plocha lokality koresponduje s Evropsky významnou lokalitou CZ0513506 Horní Ploučnice
537/1201 (v řešeném území část) biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků poznámka
místní, „Ploužnický potok“ vymezený, funkční vodní plochy (toky, zamokřené plochy), vč. nárostů lesních dřevin a keřů plocha lokality koresponduje s Evropsky významnou lokalitou CZ0513506 Horní Ploučnice
(1154)/1155 (v řešeném území část) biogeografický význam, název způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených druhů pozemků poznámka
místní, „Panenský potok“ vymezený, funkční vodní plochy (toky), trvalé travní porosty, vč. nárostů lesních dřevin a keřů plocha lokality koresponduje s Evropsky významnou lokalitou CZ0513506 Horní Ploučnice
VYHODNOCENÍ FUNKČNOSTI ÚSES Po vyhodnocení a upřesnění systému lze konstatovat, že území obce tvoří součást okolní krajiny s vymezeným systémem ekologické stability, kde prvky pokrývají reprezentativní i unikátní společenstva dostatečným způsobem, a že systém v řešeném území obce plně navazuje na území sousedící. Systém je zde plně funkční, původní nedostatečná výměra biocentra 535 byla upřesněním navýšena na požadovanou hodnotu.
156
ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Návrh na změnu kategorií lesů tvořících biocentra vyplývá z nutnosti zabezpečení zásad ÚSES v dotčených lesích – realizací návrhu dojde rovněž ke změně příslušného hospodářského souboru s výsledkem změny způsobu hospodaření (návrh je v intencích závěrů KOP a v souladu s názory odborné členské základny autorizovaných projektantů ÚSES). Návrh na důsledné dodržování obnovných cílů v prvcích ÚSES vymezených na lesních pozemcích se týká zejména přechodného období platnosti LHP/LHO do doby realizace výše uvedeného návrhu v obnoveném LHP/LHO.
C5.4
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA STRUKTURA ZÁKLADNÍCH DRUHŮ POZEMKŮ PŮDNÍHO FONDU V ŘÚ
Plochy zemědělské zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury: • orná půda tvořená pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny, pozemky, které jsou dočasně zatravňovány (víceleté pícniny na orné půdě), pařeniště, skleníky a japany, pokud jsou na orné půdě, pozemky s případným pěstováním energetických plodin a rychlerostoucích dřevin • zahrady tvořené pozemky, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny zpravidla pro vlastní potřebu, pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě, • ovocné sady tvořené pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha, • trvalé travní porosty luk tvořené pozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je seno (tráva), i když se nahodile spásají, nebo jsou za účelem zúrodnění rozorány, • trvalé travní porosty pastvin tvořené pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou, • pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Struktura jednotlivých druhů pozemků (vč. složek ZPF) a způsoby jejich současného využívání – viz předchozí stupně ÚP. Pro ÚP je relevantní evidovaný stav katastru nemovitostí (viz. příslušná mapová příloha) jako podklad pro vyhodnocení plošných požadavků urbanistického řešení – detailní vyhodnocení návrhů záborů složek půdního fondu dle základních druhů pozemků je provedeno v kap. E (Vyhodnocení důsledků řešení na ZPF a PUPFL). Struktura pozemků dle souhrnných statistických údajů výpisu z KN [m2] lesní vodní ostatní katastrální území: výměra Σ ZPF Σ pozemky Σ plochy Σ plochy Σ
zastavěné plochy Σ
NZP Σ
695254 Mimoň 695289 Vranov p.R.
13469829 2011683
8201248 1324421
1756593 406610
383813 73672
2237573 184078
890602 22902
5268581 687262
řú celkem % zastoupení
15481512 100,0
9525669 61,5
2163203 14,0
457485 3,0
2421651 15,6
913504 5,9
5955843 38,5
Tab.1:
Struktura zemědělských pozemků (ZPF) [m2] z toho katastrální území: ZPF Σ orná půda
Tab.2:
TTP (louky+pastviny
ovocné sady
zahrady
695254 Mimoň 695289 Vranov p.R.
8201248 1324421
6311281 950024
1451188 329072
397882 45325
40897 0
řešené území celkem % zastoupení ZPF % zastoupení Σ obec
9525669 61,5 100,0
7261305 46,8 76,2
1780260 11,5 18,7
443207 2,9 4,7
40897 0,3 0,4
157
KVALITA A KATEGORIZACE ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD Zemědělské půdy (dle katastru nemovitostí) v řešeném území zaujímají téměř dvě třetiny území = 952,6 ha, ti. 61,5% z celkové výměry řešeného území, z toho orná půda evidenčně zaujímá 726,1 ha (46,8% z celkové výměry řešeného území, tj. 76,2% z celkové výměry ZPF), trvalé porosty luk a pastvin 178 ha (11,5% z celkové výměry řešeného území, tj. 18,7% z celkové výměry ZPF), ovocné sady a zahrady celkem 48,4 ha (3,2% z celkové výměry řešeného území, tj. 5,1% z celkové výměry ZPF), kdy výskyt, četnost a střídání pozemků ZPF je jedním z důležitých krajinotvorných aspektů. Skutečná současná struktura zdejší zemědělské půdy ve způsobu jejího využívání je místy, jak výše uvedeno, poněkud odlišná od evidenčního stavu (viz dále). Řešené území náleží k 5. klimatickému regionu (na podkladu E. Quitta - Geografický ústav ČSAV, 1975) Tab.3: kód 5
Charakteristika klimatických regionů ČR: ∑ teploty charakteristika klimatického symbol regionu [10o C+] MT 2 mírně teplý, mírně vlhký 2200-2500
Ø roční teplota 7-8
Ø ∑ roční suchá veget. srážky [mm] období 550-650 (700) 15-30
vláhová jistota 4-10
V řešeném území se nacházejí následující hlavní bonitované půdní ekologické jednotky (BPEJ), dle údajů map BPEJ – viz mapová příloha. V kódu BPEJ 1. číslo vymezuje klimatický region, 2. a 3. číslo HPJ (hlavní půdní jednotka), 4. číslo kombinaci sklonitosti a expozice ke světovým stranám, 5. číslo kombinaci skeletovitosti a hloubky půdy. Ochrana (a relativní kvalita) zemědělského půdního fondu je následně vyjádřena třídami ochrany jednotlivých BPEJ, zastoupených v řešeném území, které jsou převzaty z oborově novelizované Vyhlášky Mze ČR č.546 z 12.12.2002, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. V řešeném území jsou zastoupeny následující BPEJ: 5.11.10 (I. třída ochrany ZPF), 5.13.00 (II.), 5.14.00 (I.), 5.20.11 (III.), 5.21.12 (V.), 5.21.13 (V.), 5.22.10 (III.), 5.22.12 (IV.), 5.30.01 (II.), 5.31.01 (III.), 5.31.04 (V.), 5.31.11 (IV.), 5.31.14 (V.), 5.31.54 (V.), 5.47.00 (II.), 5.70.01 (V.), 5.72.01 (V.). Popis uvedených BPEJ a HPJ je předmětem vyhodnocení předchozích stupňů ÚP. Dle databáze KÚLK zaujímají v ŘÚ jednotlivé třídy ochrany ZPF následující hodnoty: Tab.4: Podíl tříd ochrany ZPF: Celková výměra ZPF I. třída 9525669 253383 m2 Podíl v řešeném území 2,66 %
II. třída 2670998 m2 28,04 %
III. třída 2363319 m2 24,81 %
IV. třída 639172 m2 6,71 %
V. třída 3598797 m2 37,78 %
Podklad: Program rozvoje hospodářsky slabé oblastí západní Českolipsko, zpracovatelem ÚP provedený přepočet údajů poskytnutých KÚLK.
Vyhodnocení ochrany ZPF dotčeného jednotlivými lokalitami urbanistického řešení je provedeno v kap.E – Vyhodnocení důsledků řešení na ZPF. VLOŽENÉ INVESTICE DO PŮDY – MELIORACE Dle vyjádření Zemědělské vodohospodářské správy (Oblast povodí Ohře, pracoviště Česká Lípa, č.j. OPO/CL/74 z 2.1.2006) nejsou v obou řešených katastrálních území evidovány lokality s provedenými melioračními opatřeními drenážního odvodnění. AGRODESIGN, ZPŮSOBY ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ Nejen z krajinářského hlediska je jednoznačným návrhem pro budoucnost další využívání zemědělské půdy v dosud využívaných partiích (bez ohledu na způsob), hlavně však obnova zemědělského hospodaření na pozemcích dlouhodobě již ležících ladem a zemědělské hospodaření na pozemcích opuštěných. Cestou k nápravě stavu je zejména obnova a znovuzavedení hlavně živočišné výroby s dopadem na stav trvalých travních porostů (hlavně v počtu chovaných zvířat i ve změně druhové struktury), která svými potřebami dopomůže k vyššímu využívání zdejších luk a pastvin (zahrady a ojedinělé ovocné sady jsou tč. většinou využívané). V řešeném území existují místně i podmínky pro zavádění ekologického a alternativního zemědělství (v souběhu s nabídkou cestovního ruchu, netradičních forem zemědělského hospodaření a produkce...). Tento návrh vyplývá i ze závěrů „Programu rozvoje Libereckého kraje“ (2000), i z návrhů „ZÚR Libereckého kraje“ (2007). Využívání ladem ležící orné půdy více odvisí od uspořádání majetkoprávních vztahů.
158
Současný trend zemědělské politiky (tzv. „uvádění půdy do klidu“ se státní dotační podporou) je pro existenci těchto pozemků v podmínkách řešeného území spíše iluzorní, neboť zde existuje značné nebezpečí zneužívání, zvláště při nedostatečném dozoru příslušných institucí nad plněním. Výjimkou mohou být snahy o změnu využívání orné půdy jiným dočasným způsobem – podmínkou jsou však vytvořené tržní vztahy a odbyt takovýchto komodit, které určují zájem hospodáře o tuto změnu. Část řešeného území poskytuje podmínky (místní absence zájmů zvláštní ochrany přírody) pro pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely. Vzhledem k nebezpečnosti tohoto procesu vůči svému okolí (většinou expanzní vlastnosti pěstovaných druhů, jejich naprostá nepůvodnost apod.) je nutné případné povolení podmínit zaručeným a doloženým způsobem zpracování a zužitkování těchto výpěstků (pro zamezení jejich šíření do okolí v případě neodpovědného opuštění těchto založených kultur). Z krajinářských aspektů zde není přílišná nutnost plošného rozmělňování honů orné půdy, kdy ve zdejších podmínkách se jedná o historicky scelené pozemky pro používané technologie využívání a kdy v krajině existuje množství různých prvků nelesní i lesní zeleně, které dávají zdejší krajině specifický a místně pestrý ráz. Výjimkou může být scelený hon orné půdy v SZ okraji území, který technologicky tvoří společný systém se sousedícím územím obce Bohatice, kde by bylo účelné tuto rozsáhlou plochu pohledově rozmělnit soustavou remízů.
C5.5
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Plochy lesní jsou tvořeny pozemky s lesními porosty a plochami, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 9 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů. Součástí evidovaných lesních pozemků, které nejsou vyňaty z PUPFL, jsou i budovy a zpevněné lesní účelové cesty. ZASTOUPENÍ LESNÍCH POZEMKŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ, LESNATOST Tab.5: Rozsah lesní půdy [m 2] katastrální území: 695254 Mimoň 695289 Vranov p.R. řešené území celkem % zastoupení
celková výměra 13469829 2011683 15481512 100,0
lesní půda celkem 1756593 406610 2163203 14,0
Dle souhrnných statistických údajů zastoupení jednotlivých druhů pozemků v řešeném území (dle souhrnných statistických údajů výpisu z katastru nemovitostí), zaujímá lesní půda v řešeném území méně podstatnou část výměry – 216,3 ha, tj. 14,0% z celkové výměry území obce. Lesní půdou jsou zde dle terminologie zákona č.289/95 Sb. o lesích ... dále míněny „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ (dále PUPFL - tzn. dle plochové tabulky LHP tzv. porostní plocha i bezlesí), dle terminologie katastru nemovitostí „lesní pozemky“ (viz grafické znázornění v příslušné mapové příloze). STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA LESŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Zdejší lesy, dle podkladu Oblastních plánů rozvoje lesa (dále OPRL) – kategorizace "Přírodních lesních oblastí" (dle PLO), náleží do 18a.PLO – Severočeská pískovcová plošina, typ oblasti nižší pahorkatina plošinného typu (sedimenty), podoblast Zákupská pahorkatina, povodí Labe (Ploučnice), pomoří Severní moře, květena pískovcová flóra hercynská (Boreo-hercynicum), podloží křídový útvar (kaolinické, kvádrové a slínité pískovce, slín), vyvřeliny, spraš, zvláštnosti CHOPAV "Severočeská křída" (z roku 1981). Ostatní podrobnější údaje viz platné LHP/LHO, a OPRL. LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ Využívání PUPFL je řízeno Lesními hospodářskými plány, a pro lesy obecní a soukromé lesy určité výměry Lesními hospodářskými osnovami (LHO).
159
Pro řízení a dohled nad hospodařením v lesích v řešeném území jsou kompetentní jednotlivé instituce státní správy, jejichž pravomoci stanovují příslušné legislativní předpisy: • Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP ČR) • Ministerstvo zemědělství České republiky (MZe ČR) • Česká inspekce životního prostředí • Krajský úřad Libereckého kraje • Městský úřad Česká Lípa - OŽP VLASTNICKÉ VZTAHY K LESNÍM POZEMKŮM V řešeném území obce plošně naprosto převládá vlastník Česká republika – Vojenské lesy a statky ČR, s.p. (Pod Juliskou 5, č.p.1621, 16000 Praha-Dejvice, organizačně VLS, s.p., Divize Mimoň, ředitelství Mimoň, s výkonem státní správy v kompetenci MŽP ČR), v JZ části Lesní správa (L.s.) Hradčany (v 2003 sloučeno s L.s. Břehyně) se sídlem v Břehyni (platnost LHP 19972006), v SV části L.s. Stráž pod Ralskem pod Ralskem (platnost LHP 2001-2010), v J části L.s. Dolní Krupá (platnost LHP 2003-2012). Lesy v S části řešeného území vlastnicky i organizačně náleží Lesům ČR, s.p. (Přemyslova 19, č.p. 1106, Nový Hradec Králové, 50168 Hradec Králové), L.s. Česká Lípa (platnost LHP 2004-2013). Podíl ostatních vlastníků lesa je významově i plošně zanedbatelný (viz KN). KATEGORIZACE LESŮ Lesy v řešeném území jsou kategorizovány dle zákona č.289/1995 Sb. o lesích…, §9, jako lesy hospodářské, tj. lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Výjimkou je ucelená část lesa v okolní zástavbě města Mimoně: L.s. Dolní Krupá, 230 s, t, u, (vč. bezlesí 197), který je rozhodnutím MZe ČR z 19.12. 2001 dle uvedeného zákona, § 8 zařazen v kategorii lesy zvláštního určení, odst.2: lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním, písm.c: příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. ÚSES NA LESNÍ PŮDĚ Na lesních pozemcích je zde vymezena část biocentra regionálního biogeografického významu 55-RC1914, tvořící část 290G – tyto pozemky jsou ve vlastnictví ČR (LČR,s.p.), právnické osoby (Město Mimoň) a fyzických osob. Hlavní zásadou lesnického hospodaření v prvcích ÚSES by mělo být zaměření hospodářských opatření především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosystémů, např.: • v zastoupení dřevin se dle možností přiblížit přirozené skladbě, • zákaz introdukce a podporování cizích dřevin (výjimkou může být odůvodněně modřín v některých oblastech a v lesích hospodářských), • obmýtí a obnovní dobu cílových dřevin na horní hranici modelu příslušného hospodářského souboru (při rekonstrukci i nižší), • formu hospodářského způsobu zjemnit, preferovat podrostní a výběrnou, popř. násečnou formu (v porostech se silně změněnou skladbou), při běžném hospodaření vyloučit holoseče, • výchovu podle možností přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výstavba, struktura), s podporou věkové a prostorové diferenciace, • v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu, • omezit těžkou mechanizaci, koncentraci výroby i chemizaci, • přizpůsobit hospodaření výskytu ohrožených druhů rostlin a živočichů, • ponechávání doupných stromů a vybraných jedinců až do jejich rozpadu.
160
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Návrh na změnu kategorizace lesů tvořících vymezené biocentrum (viz výše), tj. zařazením do příslušné subkategorie lesů zvláštního určení v obnovovaném LHP, je v intencích návrhů KOP a vychází z názorů odborné členské základy autorizovaných projektantů ÚSES. Návrh na začlenění vytipovaných pozemků v katastru nemovitostí do kategorie lesní pozemek (vč. zařazení do obnovovaného LHP) je částečnou kompenzací za zábory PUPFL vynucené návrhy urbanistického řešení s cílem náležitého lesnického hospodaření na dosud nelesních plochách charakteru vzrostlého, zčásti cíleně založeného lesa. Tab.6:
Návrh na začlenění lokalit do kategorie lesní pozemek
lokalita
k.ú., parcela číslo
druh pozemku
N9 N10
Mimoň, 2851 Mimoň, 3890 část Mimoň, 3887 část Mimoň, 3888 Mimoň, 3915 část Vranov p.R., 261 část
ostatní plocha – neplodná půda ostatní plocha – neplodná půda orná půda ostatní plocha – neplodná půda ostatní plocha – jiná plocha orná půda
N11 N12 N13 celkem
charakter vlastnictví Česká republika fyzická osoba Česká republika
výměra ucelené lokality [m2] 2339 581 6459 1472 891 11742
161
C6 C6.1
ODŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
PRO
VYUŽITÍ
PLOCH
DEFINICE POJMŮ
Kategorie a podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou navrženy na podkladě nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Jednotlivé kategorie jsou děleny na podrobnější s upřesněnými podmínkami využití prohlubující funkční členění řešeného území v souladu s požadavky pořizovatele. Užívané pojmy jsou v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, pokud není uvedeno jinak. Jednotlivá ustanovení definic pojmů využívají citací ze zákona a vyhlášek, bez nichž by jejich upřesnění pro specifické potřeby ÚP nebylo srozumitelné. Pravidla pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou doplněna návrhem systémů infrastruktury. Detailnější řešení dílčích aktivních území si vyžádá zpracování územních studií.
C6.2
KATEGORIE PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
BČ
PLOCHY ZASTAVĚNÉ, ZASTAVITELNÉ A PŘESTAVBOVÉ PLOCHY BYDLENÍ ČISTÉHO Plochy pro individuální i kolektivní bydlení
charakteristika
umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci obyvatel vymezené plochy, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení umisťované v kvalitním prostředí navazujícím na centrum obce a její uzlové prostory
BS
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Plochy pro individuální bydlení, ekonomické aktivity a rekreaci
charakteristika
umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní i sezónní rekreaci obyvatel vymezené plochy i návštěvníků obce, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení umisťované v kvalitním prostředí navazujícím na centrum obce a její uzlové prostory
BV
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – VENKOVSKÉ Plochy pro individuální bydlení, ekonomické aktivity a rekreaci
charakteristika
umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní i sezónní rekreaci obyvatel vymezené plochy i návštěvníků obce, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení a ochranu příměstské krajiny umisťované v kvalitním prostředí na okraji zastavěného území navazujícím na krajinné zázemí obce
SR
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – REKREAČNÍ Plochy pro individuální rekreační i trvalé bydlení
charakteristika
umožňují bezpečný pobyt a každodenní i sezónní rekreaci obyvatel vymezené plochy i návštěvníků obce, dostupnost veřejných prostranství, zachování nebo převod rekreačního bydlení do trvalého umístěné ve stávajících zahrádkových a chatových osadách na okraji obce
SC
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – CENTRÁLNÍ Plochy pro individuální i hromadné bydlení, ekonomické aktivity a obslužné funkce
charakteristika
umožňují bezpečný pobyt a každodenní i sezónní rekreaci obyvatel vymezené plochy i návštěvníků obce, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení umisťované v atraktivním prostředí centra obce a jejích uzlových prostorů, nově se nevymezují
162
SK
PLOCHY SMÍŠENÉ – KOMERČNÍ Plochy pro soustředění pozemků staveb pro výrobu a skladování, které nemají negativní vliv za hranicí těchto pozemků a pozemků staveb pro komerční občanské vybavení, které lze začlenit do ploch jiného způsobu využití, avšak jejich soustředění je v zájmu obce
charakteristika
umožňují ekonomické aktivity obyvatel obce i širšího území, umístění a dostupnost veřejných prostranství, výrobních a obslužných funkcí a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované ve specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury
SV
PLOCHY SMÍŠENÉ – VÝROBNÍ Plochy pro soustředění pozemků staveb pro specifické výrobní aktivity s extenzivním využitím pozemků, které nemají negativní vliv za hranicí těchto pozemků, avšak které s ohledem na jejich soustředěnou kapacitu a charakter nelze začlenit do ploch jiného způsobu využití
charakteristika
umožňují ekonomické aktivity obyvatel obce i širšího území, umístění a dostupnost výrobních funkcí a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované ve specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury
VP
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Plochy pro soustředění pozemků staveb pro výrobu a skladování, které mohou mít negativní vliv za hranicí těchto pozemků, což je vylučuje ze začlenění do ploch jiného způsobu využití
charakteristika
umožňují ekonomické aktivity obyvatel obce i širšího území, umístění a dostupnost výrobních funkcí a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované na okraji zastavěného území obce nebo ve specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury
VP
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÉ Plochy pro soustředění pozemků staveb pro zemědělskou výrobu a skladování, které mohou mít negativní vliv za hranicí těchto pozemků, což je vylučuje ze začlenění do ploch jiného způsobu využití
charakteristika
umožňují ekonomické aktivity obyvatel obce i širšího území, umístění a dostupnost výrobních funkcí a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované na okraji zastavěného území obce nebo ve volné krajině, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury
OV
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Plochy pro obslužné funkce zřizované a užívané ve veřejném zájmu, sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví
charakteristika
umožňují bezpečný pobyt obyvatel i návštěvníků obce, umístění a dostupnost veřejných prostranství a obslužných funkcí a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované v atraktivním prostředí centra obce nebo specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury
OS
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORT Plochy pro tělovýchovu a sport zřizované a užívané ve veřejném zájmu i na komerční bázi
charakteristika
umožňují bezpečný pobyt obyvatel i návštěvníků obce, umístění a dostupnost veřejných prostranství a obslužných funkcí a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované v atraktivním specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury
163
OH
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – HŘBITOVY Plochy veřejných pohřebišť zřizované a užívané ve veřejném zájmu, sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví
charakteristika
umožňují bezpečný pobyt obyvatel i návštěvníků obce, umístění a dostupnost veřejných prostranství a pietních funkcí a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované v atraktivním specifickém prostředí tradičních lokalit odpovídajícím jejich účelu, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury
TI PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy technické infrastruktury, u nichž využití pozemků pro tuto infrastrukturu a negativní vliv za hranicí těchto pozemků vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné charakteristika
umožňují obsluhu území obce i širšího území, umístění a dostupnost zařízení technické infrastruktury a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému a obsluhované ploše
DS
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – SILNIČNÍ Plochy dopravní infrastruktury, u nichž využití pozemků dopravních staveb a zařízení zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné
charakteristika
umožňují zajištění dopravní přístupnosti dalších ploch s jiným způsobem využití v obci i širším území umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému a obsluhovaném území
DD
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – DRÁŽNÍ Plochy dopravní infrastruktury, u nichž využití pozemků dopravních staveb a zařízení zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné
charakteristika
umožňují zajištění dopravní přístupnosti dalších ploch s jiným způsobem využití v obci i širším území, umístění a dostupnost specifických zařízení dopravní vybavenosti a jejich užívání v souladu s jejich účelem, v uzlových bodech vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury – silniční komunikace umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému a obsluhovaném území
DV
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – VYBAVENÍ Plochy dopravní infrastruktury, u nichž využití pozemků dopravních staveb a zařízení zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné
charakteristika
umožňují umístění a dostupnost zařízení dopravní vybavenosti a jejich užívání v souladu s jejich účelem, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury – silniční komunikace umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému a obsluhovaném území
PK
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – KOMUNIKACE Plochy veřejných prostranství, u nichž využití pozemků dopravních staveb a zařízení z důvodu menší intenzity dopravy a jejich negativních vlivů nevylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití, avšak jiné využití těchto pozemků není možné
charakteristika
umožňují umístění a dostupnost pozemků veřejných prostranství a jejich užívání v souladu s jejich účelem, zajištění dopravní přístupnosti ploch s jiným způsobem využití v jejich okolí, stabilizaci prostorové kostry obce – ulice, náměstí, na nichž veškeré činnosti směřují k bezúplatnému využívání veřejností pro krátkodobý oddech a rekreaci, běžné i slavnostní shromažďování umisťované po celém území obce v rozsahu a polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému a obsluhovaném území
164
VO
PLOCHY NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Plochy, vymezené za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem a regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití
charakteristika
umožňují stabilizaci a umístění pozemků vodních ploch, koryt vodních toků a jiných pozemků určených pro převažující vodohospodářské využití a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované po celém území obce v rozsahu a polohách odpovídajících přirozenému utváření krajiny i jejich specifickému účelu
ZPPLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Plochy, vymezené za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití charakteristika
umožňují stabilizaci a umístění pozemků zemědělské půdy a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované po celém území obce v rozsahu a polohách odpovídajících dosavadnímu utváření krajiny i jejich specifickému účelu
doplnění
Případné změny využití podléhají souhlasu a podmínkám orgánu ochrany přírody a krajiny, a jsou v případě trvalé změny druhu dotčeného pozemku realizovatelné na podkladu změny ÚPD. Pro případné snahy o pěstování biomasy či rychlerostoucích dřevin pro energetické účely je nutný souhlas orgánů státní správy, kde jednoznačnou podmínkou je i kritérium zužitkování těchto komodit (eliminace vzniku negativních pozůstatků těchto nepůvodních struktur s expanzními vlastnostmi v případě snah žadatele o získání dotací bez nutných zpracovatelských provozů). Za podmínky, že budou splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny a nebude narušen krajinný ráz a ekologické funkce, jsou na zemědělsky využívaných plochách přípustné související stavby. Pro zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny je nutné zejména obhospodařování již dlouhodobě opuštěné zemědělské půdy. Územním limitem pro případné změny druhu pozemku jsou veškeré plochy vyšších tříd ochrany ZPF (třídy I. a II.). Údaje o zatřídění zemědělských pozemků poskytují mapy BPEJ (viz příslušná mapová příloha), podrobnosti – viz předchozí stupeň ÚP. Výjimkou jsou záměry navrhovaných veřejně prospěšných (zejména liniových) staveb, některá opatření navyšující ekologickou stabilitu území (př. zakládání remízů ve scelených nadměrných honech orné půdy a doprovodné zeleně podél komunikací apod.) podléhající příslušnému povolovacímu řízení a schvalovacímu procesu (důvodem je trvalá změna druhu dotčeného pozemku a způsob jeho využití).
NLPLOCHY LESNÍ Plochy, vymezené za účelem zajištění podmínek pro využití pozemků pro les, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití charakteristika
doplnění
umožňují stabilizaci a umístění pozemků pro les a jejich užívání v souladu s jejich účelem, funkčnost ÚSES umisťované po celém území obce v rozsahu a polohách odpovídajících dosavadnímu utváření krajiny i jejich specifickému účelu Případné změny využití lesních pozemků (projevené odnětím pozemků plnění funkcí lesa) podléhá obecně následujícím podmínkám lesního zákona (č.289/95 Sb.): odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci musí být dle §15 lesního zákona dle schválené územně plánovací dokumentace, o odnětí nebo omezení rozhoduje místně příslušný orgán státní správy lesů, odnětí je předmětem územního, či stavebního řízení, §20 lesního zákona vymezuje některé zakázané činnosti v lesích, s výjimkou některých činností, které vlastník lesa může povolit bez porušení práv jiných vlastníků lesa. Lesní pozemky jsou dle zákonných norem jednoznačným územně-správním limitem pro případné snahy o jakoukoliv změnu jejich využívání i druhu, a to bez ohledu na vlastnické vztahy a na jejich kategorizaci. Hospodaření v lesích je řízeno platnými LHP/LHO, kdy při lesnickém hospodaření se nejedná o změnu druhu pozemku a jeho využívání. Dle §14, odst.2 zákona č.289/95 Sb., o lesích… je umísťování staveb 50 m od okraje lesa nevhodné, ve vzdálenosti střední výšky přilehlého lesa v mýtném věku je nepřípustné. Výjimečné nedodržení těchto zásad podléhá souhlasu orgánu státní správy lesů. Orgánem státní správy lesů jsou dle lesního zákona krajské úřady a ministerstva: krajské úřady z hlediska dotčené lesní půdy mj. rozhodují o souhlasu k návrhům ÚPD, o souhlasu k vydání územního rozhodnutí navrhovanými změnami dotčených lesních pozemků, o odnětí, či omezení využívání, o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, o povolení výjimky ze zákazu některých činností v lese, o stanovení podmínek ke konání organizovaných
165
nebo hromadných sportovních akcí v lese, o ukládání pokut, o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků… ministerstvo zemědělství, jako ústřední orgán státní správy lesů dle §49 lesního zákona, mj. rozhoduje o zásazích do lesů ochranných a zvláštního určení, a k ÚPD všech stupňů, pokud umísťuje rekreační a sportovní stavby na PUPFL, vydává souhlas k nakládání se státními lesy, vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb, rozhoduje o sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů.
NS
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Plochy, vymezené za účelem zajištění podmínek pro využití pozemků pro lesní a zemědělskou půdu, plochy vodní a vodohospodářské apod. v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jejich další členění
charakteristika
doplnění
umožňují stabilizaci a zachování promíšenosti krajinných prvků a jejich užívání v souladu s jejich účelem umisťované po celém území obce v rozsahu a polohách odpovídajících přirozenému utváření krajiny i jejich specifickému účelu Změny využití těchto ploch podléhají podmínkám a souhlasu místně příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, či orgánu státní správy lesů. Do těchto ploch jsou v podmínkách řešeného území zahrnuty plochy přírodních a přírodě blízkých nelesních ekosystémů, zejména prvky nelesní zeleně (plošné, liniové i solitérní) apod. Součástí těchto ploch jsou i návrhy směřující k řešení současného nevyhovujícího stavu využívání některých pozemků – týkají se současných zemědělských pozemků či ostatních ploch, které jsou řešeny formou návrhů změn (jedná se o plochy charakteru vzrostlého lesa navrhované k začlenění do PUPFL).
PL/PN PLOCHY PŘÍRODNÍ - LESNÍ / NELESNÍ Plochy, vymezené za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití umožňují stabilizaci a umístění pozemků dotčených ochranou přírody a krajiny a jejich užívání v souladu s jejich účelem charakteristika
doplnění
umisťované po celém území obce v rozsahu a polohách odpovídajících přirozenému utváření krajiny i jejich specifickému účelu, na území tvořícím územní systém ekologické stability, maloplošně chráněná území (přírodní rezervace), velkoplošně chráněná území (CHKO - I.a II.zóny odstupňované ochrany přírody), území pod mezinárodní ochranou přírody soustavy NATURA 2000 (Ptačí oblast) Zdejší přírodní plochy zahrnují pozemky v zájmech a v péči obecné ochrany přírody a krajiny (dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny), jejich existence je pro případné změny využití územním limitem. K obecnému územnímu limitu patří i území do vzdálenosti 20 m od břehové čáry vodních toků, kde platí zákaz umísťování staveb (výjimkou zde jsou zastavěná území obcí, a budovaná provozně účelová zařízení). Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Do územních limitů dle uvedeného zákona patří i další výše neuvedené skutečnosti, které jsou předmětem vymezení orgánů ochrany přírody a krajiny a vyplývají z ustanovení zákona č. 114/92 Sb. v novelizovaných verzích, kdy při změně hospodaření a využívání půdního fondu, a při trvalé i dočasné změně způsobu a využívání pozemků, je tedy nutno respektovat další ustanovení tohoto zákona a požadavků orgánů ochrany přírody. Tyto plochy jsou v oblasti jednoznačných zájmů ochrany přírody a krajiny, kdy pro případné změny jejich využití je nutný souhlas místně příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. Dle ustanovení zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3, písm.a), §4,59,60 a 61 jsou územním limitem i plochy a linie skladebných prvků ÚSES – biocentra a biokoridory (bez ohledu na jejich biogeografický význam). V některých případech se jedná i o významový překryv ploch a lokalit s ochranou dle jiných ustanovení zákona o ochraně přírody i zákonů jiných – př. biocentrum vymezené na lesním pozemku dtto VKP ze zákona, apod., orgánem ochrany přírody pro území v užívání VLS, s.p. je MŽP ČR.
166
NZ
PLOCHY SPECIFICKÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Plochy veřejných prostranství, u nichž využití pozemků pro rekreační zeleň z důvodu jejich charakteru a rozsahu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití, a jiné využití těchto pozemků není možné
charakteristika
umožňují umístění a dostupnost pozemků veřejných prostranství - rekreační zeleně a jejich užívání v souladu s jejich účelem, zajištění zvláštních podmínek využití krajiny pro každodenní i sezónní outdoorový sport a rekreaci vč. udržení krajinně estetických funkcí umisťované na okraji zastavěného území obce nebo i ve volné krajině v rozsahu a polohách odpovídajících jejich specifickému účelu
PZPLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – ZELEŇ Plochy veřejných prostranství, u nichž využití pozemků pro městskou zeleň z důvodu jejich charakteru a rozsahu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití, a jiné využití těchto pozemků není možné
charakteristika
doplnění
C7 C7.1
umožňují umístění a dostupnost pozemků veřejných prostranství a jejich užívání v souladu s jejich účelem, zajištění funkce uceleného systému městské zeleně, stabilizaci prostorové kostry obce, na nichž veškeré činnosti směřují k bezúplatnému využívání veřejností pro krátkodobý oddech a rekreaci, běžné i slavnostní shromažďování a k zajištění či udržení estetických funkcí umisťované po celém území obce v rozsahu a polohách odpovídajících jejich účelu a funkci v celkovém systému Jsou tvořeny plochami využívanými (i potenciálně) veřejností k oddechu a odpočinku, situované v současně zastavěném i nezastavěném území obce – travnaté plochy s výskytem prvků vzrostlé nelesní zeleně i homogenní nelesní zeleně, upravené prostory využívaných k rekreaci a shromažďování, přírodní hřiště, sezónní tábořiště, parkově upravené plochy apod. Změny využití těchto ploch je předmětem změn územně plánovací dokumentace, kdy prioritní je zde konsensus mezi zájmy veřejnosti (obce) a vlastníky dotčených pozemků.
ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VPS A VPO VYMEZENÍ VPS A ASANACÍ DLE PLATNÉ ÚPD
Součástí upravené Obecně závazné vyhlášky města Mimoně č.16/1996 O závazných částech územního plánu je článek 12 upozorňující na seznam nově navrhovaných veřejně prospěšných staveb uvedený v příloze vyhlášky. Jedná se o následující stavby: 1. severozápadní obchvat silnice II/270 včetně křižovatek a úprav Panenského potoka 2. západní obchvat silnice II/268 3. plochy křižovatek spojené s realizací západního obchvatu silnice II/268 4. východní městský dopravní polookruh 5. rozšíření ulice Malé pro umožnění obousměrného průjezdu 6. dopravní propojení ulice Malé a severní části východního městského polookruhu 7. zrušení průmyslové vlečky směrem na Boreček a slepého ramene u hipodromu 8. základní síť cyklistických stezek separovaných od motorové dopravy 9. halové garáže na sídlišti Pod Ralskem a za železniční tratí u Pražské ulice 10. nezbytné zábory pro realizaci tras a zařízení inženýrských sítí 11. rozvojové plochy ČOV v jižní části řešeného území Asanační úpravy nebyly v ÚPNSÚ ani vyhlášce navrženy.
C7.2
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ
Realizace navržených změn využití řešeného území v jednotlivých lokalitách bude prováděna na základě vypořádání s vlastníky dotčených pozemků a objektů (odkoupení, společné podnikání apod.). Koncepce ÚP usiluje o co nejmenší zásah do stabilizovaných fondů. Přesto se nelze z důvodu optimalizace ekonomie využití území a napravení předchozího nekoncepčního vývoje území, zejména v oblasti dopravní obsluhy a technické infrastruktury, vyhnout minimálním demolicím a záborům soukromých pozemků pro veřejné účely. Z tohoto důvodu jsou některé pro město významné návrhové plochy, zejména dopravní trasy zasahující okrajově velký počet malých pozemků, zařazeny do kategorie veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO). 167
Pozemky, stavby a práva k nim potřebné pro uskutečnění těchto VPS a VPO lze vyvlastnit podle Stavebního zákona nebo práva omezit rozhodnutím stavebního úřadu, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Po schválení ÚP formou „opatření obecné povahy“ se stává jeho závaznou součástí výčet VPS a VPO, které jsou zakresleny ve výkresu č.4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací grafické části ÚP. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou v ÚP rozděleny na VPS a VPO, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit – veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury, veřejně prospěšné stavby a opatření – snižování ohrožení území povodněmi, veřejně prospěšné stavby a opatření – asanace, ozdravění území a VPS a VPO, pro které lze uplatnit předkupní právo – veřejně prospěšné stavby občanského vybavení. Veřejně prospěšnými stavbami, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu (včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro daný účel) určené k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu. V lokalitách Z4, Z5, Z8, Z16, Z23, Z32, Z40, Z69, P11, P16 budou samostatně realizovány plochy veřejných prostranství, které mohou představovat veřejně prospěšná opatření, pro která lze uplatnit předkupní právo, vzhledem k jejich charakteru jsou však zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Veřejně prospěšnými opatřeními, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou opatření převážně nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území obce a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví. Mezi tato opatření je zařazeno i zřízení sběrného dvora komunálních odpadů na pozemku p.č. 4210 v k.ú. Mimoň, schválené usnesením Zastupitelstva města Mimoň č. Z09/124. Veřejně prospěšnými stavbami, pro které lze uplatnit předkupní právo, jsou stavby pro veřejnou infrastrukturu včetně občanského vybavení (včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro daný účel) určené k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu. Veřejně prospěšnými opatřeními, pro které lze uplatnit předkupní právo, jsou opatření převážně nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území obce a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, v ÚP Mimoň nejsou vymezena. Vzhledem k funkčnosti prvků ÚSES v řešeném území nejsou navrhovány plochy nutné k založení, tudíž ani nejsou vymezovány tyto lokality charakteru VPO (ÚSES).
ASANAČNÍ ÚPRAVY V souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. jsou samostatné asanační úpravy zahrnuty do VPS a VPO, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit – veřejně prospěšné stavby a opatření – asanace, ozdravění území, další asanace jsou zahrnuty v příslušných VPS a VPO, jejichž realizací jsou vyvolány. V řešeném území nejsou kromě lokalit protipovodňových poldrů požadavky z hlediska veřejně prospěšných plošných asanačních nároků. Koncepce ÚP zasahuje pouze lokálně do existující zástavby. Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy částečně na území chatových osad nebo provozních ploch s minimálními vyvolanými demolicemi. V přestavbových územích zejména v Okrouhlické ulici a mezi Malou ulicí a Ploučnicí musí být na základě podrobnější dokumentace stanoveno, které dotčené objekty mohou být po změně funkce zakomponovány do nové koncepce nebo musí být asanovány. Nad rámec základních prostorových regulativů je navrhováno odstranění zejména výrobních objektů s neadekvátním stavebním a architektonickým řešením v centru, kultivace pozemků výrobních areálů vč. příslušného oplocení. S tím souvisí i asanace černých skládek. Doporučují se očistné demolice nevhodných přístaveb historických objektů, „humanizace“ panelových objektů, asanace přehuštěných chatových osad, stavební úpravy chat směřující k dosažení přirozených proporcí lidových stavení, zaclonění areálů zemědělské výroby zelení, což platí i pro zahrádkové kolonie.
168
C8
ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ K PROVĚŘENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ
Metodika ÚP požaduje nedělit ucelené plochy s rozdílným způsobem využití na jednotlivé parcely, připouští na těchto plochách předem nespecifikované členění veřejnými prostranstvími s umístěním veřejné zeleně, přístupových komunikací a inženýrských sítí. To však může vést při nekoordinovaném postupu výstavby k znehodnocení případně úplnému zablokování využití větších ploch. Navíc s ohledem na hodnotu centrální zóny města Mimoň a krajinného rázu jeho okrajových částí nelze pouze pomocí ÚP zajistit kvalitní prostorový koncept nové zástavby. Proto je návrh soustředěných lokalit s výměrou okolo 1 ha a více podmíněn zpracováním podrobnější dokumentace. Doporučuje se forma územní studie, která umožní stanovit podrobné prostorové regulativy obdobně jako regulační plán, nevyžaduje však složitý proces projednávání, který v dnešních podmínkách vede často k ukončení prací před schválením RP nebo jeho převedení právě do územní studie.
169
D D1
INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ KONCEPCE ÚP NA ŽP
Vyhodnocení problematiky životního prostředí ÚP Mimoň bylo provedeno v rámci prací na P+R ÚP v roce 2006 odborným zpracovatelem – Mgr. Pavlem Kučírkem v souladu s tehdy platnou metodikou územního plánování. Požadavek na úpravu tohoto posouzení dle aktuálních metodik nebyl stanoven. Vyhodnocení důsledků koncepce ÚP na ŽP zpracované Mgr. Pavlem Bauerem bylo po dohodě s pořizovatelem zaměřeno na vlivy nového využití funkčních ploch na přírodní prostředí zejména přírodní biotopy. Dále byly sledovány prvky přírodního prostředí se speciální ochranou (VKP, zvláště chráněná území apod.). V případě, že v průběhu posuzování byly zjištěny i další vlivy, byly tyto vlivy hodnoceny (např. vliv rozvoje zástavby ve Vranově na krajinný ráz). Vyhodnocení důsledků koncepce ÚP na ŽP dospělo k následujícím závěrům: ZPF A PUPFL Zábory zemědělské a lesní půdy řeší podrobně odůvodnění návrhu ÚP. PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Rozvoj města je navržen při respektování základních přírodních hodnot území tak, že vliv na přírodní prostředí bude minimální. Přesto bylo zjištěno několik ploch s vlivy na přírodní prostředí. K nejzávažnějším vlivům navržených funkčních ploch patří návrh rybníka - lokalita N6 v nivě řeky Ploučnice (z návrhu vypuštěna) a izolovaná plocha bydlení - lokalita Z53 v nivě Ploužnického potoka (z návrhu vypuštěna). Další vlivy jsou méně závažné v několika případech jsou navržena kompenzační opatření drobnější povahy promítnutá do vymezení lokalit. KRAJINNÝ RÁZ Většina ploch s novým využitím nevykazuje na úrovni územního plánu možnost ovlivnění krajinného rázu. Problematickým místem je velmi citlivé území na úpatí Ralska ve Vranově v bezprostřední blízkosti významného výhledu v krajině – vyhlídky přírodní památky Vranovské skály. Navržená zástavba by mohla narušit stávající strukturu krajiny a uspořádání vesnického sídla, což se silně projevuje v krajinném obrazu z Juliiny vyhlídky - byla provedena redukce počtu a rozsahu lokalit bydlení ve Vranově. VODY Územní plán řeší doplnění kanalizační sítě. Na nově zastavitelných plochách bude prioritou likvidace dešťových srážek na místě. OVZDUŠÍ A HLUK Územní plán řeší vybudování obchvatů silnic II. třídy i vnitroměstský sběrný okruh propojující radiály silnic III. třídy, které jsou umístěny v méně konfliktních trasách a sníží dopravu v nejzatíženějších částech města, což se pozitivně projeví na kvalitě ovzduší a hluku z dopravy. Jsou vypuštěny lokality pro bydlení v těsném kontaktu s nádražím a obchvatem II/268 na Bohatické straně. VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Územní plán nemění zásadním způsobem stávající využití území. Nejsou navrhovány aktivity, které by mohly znamenat relevantní ovlivnění veřejného zdraví.
170
OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NEBO
KOMPENZACI
VŠECH
Závěry Vyhodnocení důsledků koncepce ÚP na ŽP jsou do návrhu ÚP v souladu s pokyny pro zpracování návrhu ÚP zapracovány: • V ploše Z9 je snížen zásah do ochranného pásma lesa. • Plocha Z10 je zmenšena o východní část s náletovou vegetací • V ploše Z22 budou v následných stupních dokumentace odděleny pobytové plochy od vodního toku. • Mezi plochou Z28 – komunikace a nivou Ploučnice bude v následných stupních dokumentace ponechán alespoň 5-10 m široký pás izolační zeleně • Plocha pro bydlení Z42 mezi nádražím a obchvatem II/268 je z ÚP vypuštěna • Na severovýchodním okraji plochy Z50 se doporučuje v následných stupních dokumentace ponechat ochrannou zeleň • Plocha pro bydlení Z53 v sousedství nivy Ploužnického potoka je z ÚP vypuštěna • Plocha Z54 je na jihozápadním okraji oddálena od nivy Ploužnického potoka • Podmínky využití plochy N3 budou v následných stupních dokumentace přizpůsobeny zájmům ochrany přírody, respektovat předměty ochrany EVL Horní Ploučnice a další chráněné druhy • Plocha N6 je z ÚP vypuštěna • V ploše P13 nebude v následných stupních dokumentace zástavba přibližována k toku Panenského potoka • Plochy pro bydlení Z47, Z63, Z66 ve Vranově jsou z ÚP vypuštěny • Plochy pro bydlení Z46, Z60, Z65 ve Vranově jsou s ohledem na ochranu krajinného rázu zmenšeny • Jsou specifikovány prostorové regulativy pro plochy smíšené obytné - venkovské obecně tak, aby velikost parcel, umístění a charakter obytných objektů odpovídaly stávající vesnické zástavbě. • S ohledem na povodňové stavy bude v následných stupních dokumentace důsledně zajištěna likvidace dešťových vod na místě, neurychlovat povrchový odtok z území. Výjimky budou možné pro liniové stavby a pro stavby v zastavěném území, pokud zasakování, popř. budování poldrů apod. není možné • Nové využití funkčních ploch, které zasahují do ochranného pásma lesa bude podmíněno souhlasem orgánu státní správy lesů. • Vlivy areálů výroby a skladování budou podrobně hodnoceny až v následných stupních dokumentace, kde musí být tyto vlivy řešeny, z hlediska ÚP nejsou konfliktní. Při respektování výše uvedených podmínek a opatření bude zajištěn rozvoj území města Mimoně, který významně nenaruší životní prostředí a povede ke zkvalitnění života ve městě.
171
D2
VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE ÚP NA ÚZEMÍ NATURA 2000
Vyhodnocení vlivů koncepce Územního plánu Mimoň na území Natura 2000 bylo požadováno orgánem ochrany přírody – ORVZŽP KÚLK. Na základě provedeného hodnocení dopadů návrhu územního plánu Mimoně na evropsky významnou lokalitu Horní Ploučnice je třeba: • Doplnit pro plochy N3 v následných stupních dokumentace nutnost respektovat biotop lososa a vydry, v případě vydry počítat s ochranou na plochách nových rybníků, kam bude vydra s velkou pravděpodobností docházet za potravou • Doplnit pro plochu Z22 v následných stupních dokumentace nutnost doplnění zeleně podél toku a oddělení pobytových ploch od toku • Doplnit pro plochu P13 v následných stupních dokumentace nutnost zajistit přírodní až polopřírodní přechod k toku Panenského potoka včetně přechodového pásu zeleně, nebudovat přístup k toku • Doplnit pro zastavitelné plochy v následných stupních dokumentace nutnost zajistit zasakování dešťových vod na místě vzniku, aby nedocházelo k urychlování povrchového odtoku • Specifickým problémem návrhu územního plánu je územní rezerva pro severozápadní obchvat silnice II/270 přes nivu Ploučnice: • Trasa zasahuje do biotopu chráněných evropsky významných druhů modráska bahenního a modráska očkovaného • Územní rezerva neumožňuje realizaci záměru, ale pouze zajišťuje územní ochranu pro případné budoucí využití, k ovlivnění EVL tudíž nedojde. • Pro případnou možnost realizace obchvatu by byla nutná změna ÚP a nové posouzení, velikost vlivu nebyla proto v této fázi hodnocena V případě realizace této plochy dopravní infrastruktury se očekává ovlivnění populací chráněných modrásků, a to v úrovni významného vlivu, pro zajištění příznivého stavu modráska a pro vytvoření podmínek pro možnost vyloučení významného vlivu v budoucnu se doporučuje: • prověřit možnosti rozšíření hranic EVL o navazují plochy, kde byl rovněž zajištěn výskyt modráska bahenního • zajistit vhodný management stávajících biotopů s výskytem modrásků a biotopů s potenciálním výskytem modrásků v EVL Ostatní navrhované funkční plochy, popř. další aktivity nebudou mít vliv na EVL Horní Ploučnice ani v kumulaci. Návrh územního plánu Mimoně nemá významný vliv na evropsky významnou lokalitu Horní Ploučnice ani nezpůsobí významnou fragmentaci této EVL při respektování výše uvedených podmínek.
172
D3
VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE ÚP NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH
Územně analytické podklady nebyly pro řešené území zpracovány, vyhodnocení vlivů koncepce ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech nebylo tudíž provedeno.
D4
PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE ÚP NA VÝSLEDKY SWOT ANALÝZY V ÚZEMÍ
Vzhledem k tomu, že pro řešené území nebyly zpracovány Územně analytické podklady a Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), byla pro vyhodnocení vlivu ÚP na URÚ dle zákona č. 183/2006 Sb. použita SWOT analýza z komplexního Programu rozvoje (PR) města Mimoň – zpracovatel PROODOS Praha – z roku 2005 doplněná zpracovatelem ÚP pro účely vyhodnocení URÚ o další územní problematiku. CELKOVÁ SWOT ANALÝZA • •
• • • • • • • •
• • • • • • •
SILNÉ STRÁNKY ÚP posiluje využití krajinného potenciálu navazujícího území vytvářením předpokladů pro rozvoj služeb cestovního ruchu na nových plochách smíšených obytných – centrálních ÚP posiluje využití přírodních a kulturních podmínek města vytvářením předpokladů pro rozvoj služeb cestovního ruchu na nových plochách smíšených obytných – centrálních v propojení s rozšiřovanými sportovními areály ÚP vytváří předpoklady pro posílení průmyslové výroby stabilizací nových ploch výroby a skladování ÚP vytváří předpoklady pro zachování příznivé věkové struktury obyvatelstva stabilizací nových ploch pro výstavbu RD, ekonomické aktivity a veřejnou infrastrukturu ÚP vytváří předpoklady pro zkvalitnění a doplnění dalších aktivit do areálů ZŠ ÚP vytváří předpoklady pro rozvoj zdravotnických služeb na nových plochách smíšených obytných – centrálních ÚP vytváří předpoklady pro ekologické zemědělství umožněním zemědělské malovýroby na nových plochách bydlení – venkovského ÚP vytváří předpoklady pro zachování vysoké přírodní kvality území respektováním podmínek ochrany přírody a dotvářením systému městské a krajinné zeleně ÚP vytváří předpoklady pro funkčnost CHOPAV respektováním podmínek její ochrany zejména při těžbě štěrkopísků ÚP vytváří předpoklady pro ekologické zemědělství a ochranu krajiny stabilizací ÚSES podmiňující provedení pozemkových úprav SLABÉ STRÁNKY ÚP vytváří předpoklady pro posílení terciéru stabilizací nových ploch smíšených obytných – centrálních pro rozvoj služeb ÚP vytváří předpoklady pro snížení vyjížďky za prací stabilizací nových ploch výroby a skladování a ploch pro rozvoj služeb v řešeném území ÚP vytváří předpoklady pro nové využití opuštěných areálů jejich jasným funkčním zařazením a perspektivním řešením napojení na infrastrukturu ÚP vytváří předpoklady pro snížení nedostatku pracovních příležitostí stabilizací nových ploch výroby a skladování a ploch pro rozvoj služeb v řešeném území ÚP vytváří předpoklady pro rozvoj využití alternativních zdrojů energie formulací funkčních regulativů zejména pro nezastavitelné plochy v krajině ÚP vytváří předpoklady pro rozvoj služeb cestovního ruchu na nových plochách smíšených obytných – centrálních ÚP vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva stabilizací nových ploch pro výstavbu RD, ekonomické aktivity a veřejnou infrastrukturu
173
• • • • •
• • • • • • • • •
• • • • • •
• • • • •
ÚP vytváří předpoklady pro zachování kvalitního středního školství ve městě stabilizací ploch veřejné infrastruktury ÚP vytváří předpoklady pro vymístění zbytné nákladní dopravy projíždějící centrem Mimoně celkovou reorganizací dopravní kostry města ÚP vytváří předpoklady pro obnovu rozmanitosti krajiny stabilizací ÚSES podmiňující provedení pozemkových úprav ÚP vytváří předpoklady pro údržbu okrajových částí zemědělských pozemků stabilizací ÚSES podmiňující provedení pozemkových úprav ÚP vytváří předpoklady pro obnovu estetické i ekologické funkce krajiny stabilizací ÚSES podmiňující provedení pozemkových úprav PŘÍLEŽITOSTI ÚP vytváří předpoklady pro využívání finančních podpor jasnou územní definicí dlouhodobé rozvojové strategie města ÚP vytváří předpoklady pro inovace a optimalizace výrob stabilizací nových ploch výroby a skladování pro HI-TECH podnikatelské subjekty vstupující do území ÚP stabilizuje nové plochy výroby a skladování a plochy pro drobné podnikání a služby na okrajích města ve vazbě na hlavní dopravní trasy ÚP vytváří předpoklady pro zvýšení počtu pracovních příležitostí stabilizací nových ploch výroby a skladování a ploch pro drobné podnikání a služby ÚP vytváří předpoklady pro zvýšení kooperace mezi hospodářskými subjekty reorganizací dopravní a inženýrské infrastruktury ÚP vytváří předpoklady pro nové využití opuštěných objektů funkční stabilizací areálů a jejich okolí a napojení na infrastrukturu ÚP vytváří předpoklady pro rozvoj ekologického zemědělství a agroturistiky stabilizací nových ploch bydlení venkovského umožňujících tyto činnosti ÚP vytváří předpoklady pro využití podpůrných programů stabilizací ÚSES podmiňující provedení pozemkových úprav a jasným stanovením funkčních ploch v krajině ÚP vytváří předpoklady pro alternativní způsoby využívání pozemků ZPF stabilizací ÚSES podmiňující provedení pozemkových úprav a jasným stanovením funkčních ploch v krajině ÚP vytváří předpoklady pro podporu využití alternativních zdrojů energie formulací funkčních regulativů zejména pro nezastavitelné plochy v krajině ÚP vytváří předpoklady pro vybudování protipovodňových opatření návrhem nových nezastavitelných ploch v zástavbě a jejich zařazením do VPS ÚP vytváří předpoklady pro zachování a rozvoj kvalitního středního školství ve městě stabilizací ploch veřejné infrastruktury ÚP vytváří předpoklady pro snížení zátěže území tranzitní dopravou celkovou reorganizací dopravní kostry města ÚP vytváří předpoklady pro obnovu estetické i ekologické funkce krajiny stabilizací ÚSES podmiňující provedení pozemkových úprav ÚP vytváří předpoklady pro likvidaci znečištění území stabilizací příslušných veřejně prospěšných staveb a opatření – asanace, ozdravění území HROZBY ÚP vytváří předpoklady pro zvýšení příjmů městského rozpočtu stabilizací nových ploch pro ekonomické aktivity a stabilizaci trvalého obyvatelstva na území města ÚP vytváří předpoklady pro nové využití brownfields funkční stabilizací jejich areálů a jejich okolí a napojení na infrastrukturu ÚP vytváří předpoklady pro rozvoj malého a středního podnikání stabilizací nových ploch smíšených obytných – městských ÚP vytváří předpoklady pro udržení kvalifikované pracovní síly návrhem nových ploch výroby a skladování pro HI-TECH podnikatelské subjekty vstupující do území ÚP nemůže vytvářet předpoklady pro udržení zájmu obyvatel o různé formy dalšího vzdělávání 174
• • • • • • • • •
ÚP vytváří předpoklady pro udržení velkých hospodářských subjektů a čelení ekonomickému úpadku stabilizací stávajících a rozvojových funkcí města ÚP nemůže vytvářet předpoklady pro čelení dopadům zemědělské politiky EU ÚP vytváří předpoklady pro přilákání zájmu potenciálních investorů stabilizací nových ploch ekonomických aktivit a jejich napojení na infrastrukturu ÚP neovlivní případnou neschopnost využít potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu ÚP vytváří předpoklady pro zachování počtu trvale bydlících obyvatel stabilizací nových ploch bydlení různých forem ÚP vytváří předpoklady pro zamezení kontaminaci povrchových i podzemních vod respektováním podmínek jejich ochrany (ochranná pásma, CHOPAV) ÚP vytváří předpoklady pro údržbu krajiny stabilizací ÚSES podmiňující provedení pozemkových úprav a jasným vymezením funkčních ploch v krajině ÚP vytváří předpoklady pro zabránění narušení krajiny nevhodnými stavbami a činnostmi jasnou definicí regulativů funkčních ploch ÚP vytváří předpoklady pro zabránění urbanizace krajiny přiměřenou nabídkou rozvojových ploch vč. rezerv a respektováním podmínek ochrany přírody VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ, PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ
Podmínky pro život obyvatel a hospodářský rozvoj jsou limitované existencí atributů životního prostředí. Současný stav urbanizace je výsledkem historického vývoje, kdy se v podmínkách řešeného území dá hovořit o relativně vyváženém vztahu s nedostatky v jednotlivých pilířích. Negativní odchylky od ideálního stavu jsou pouze dílčí, místně lokalizované. Jedná se především o zhoršené podmínky pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Odstranění současných či případně budoucích negativních vlivů na harmonický vztah je předmětem návrhů územního plánu. Vyváženost udržitelného rozvoje bude podpořena: 1. podporou sociálního a ekonomického rozvoje obce • návrhem rozvoje ploch bydlení – zajištění podmínek pro trvale bydlící obyvatelstvo • návrhem ploch veřejné infrastruktury – zajištění optimálních podmínek pro všechny uživatele území • návrhem rozvoje ploch výroby, včetně návrhu na využití brownfields – posílení hospodářské stability obce • podporou kvalitního a udržitelného turistického ruchu 2. návrhem ochrany přírodních zdrojů a přírodního dědictví 3. návrhem na zlepšení využití kulturního dědictví jako činitele rozvoje 4. návrhem odstraňování škod na životním prostředí – likvidace starých ekologických zátěží 5. podporou revitalizace zemědělství a péče o krajinu a její složky Urbanizační expanze mimo hranice zastavěného území je s ohledem na oslabený společenský pilíř přiměřená, provozování činností v souladu se zásadami ochrany přírody nesmí ohrozit ekologickou stabilitu území a kvalitu životního prostředí. Ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty.
175
D5
VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
KONCEPCE
ÚP
K NAPLNĚNÍ
PRIORIT
Koncepcí Územního plánu Mimoň jsou naplňovány republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (viz. Politika územního rozvoje ČR). Zásady územního rozvoje (ZÚR) Libereckého kraje nejsou schváleny.
D6
VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ
Vyhodnocení vlivů ÚP Mimoň je zpracováno v samostatném svazku a bylo nedílnou součástí odůvodnění konceptu ÚP. Informace o tom zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj byla doplněna pořizovatelem na základě projednání s příslušnými dotčenými orgány, vyplývající úpravy byly zapracovány do návrhu ÚP. Koncepce Územního plánu Mimoň a jeho realizace nebude při dodržení všech norem a limitů využití území a opatření konfliktní vůči životnímu i přírodnímu prostředí ani zdravým životním podmínkám a veřejnému zdraví.
176
E
VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL
Lokality, určené návrhy urbanistického řešení území k záborům půdního fondu (tzn. ke změně druhu pozemku, či způsobu jeho využití) jsou průběžným označením graficky znázorněny v příslušné mapové příloze. Předmětem plošného vyhodnocení jsou dle stavebního zákona lokality časově zařazené ve stupni návrhu (lokality zařazené do rezerv zde nejsou vyhodnocovány). Záměry nevyžadující uvedené podmínky zde nejsou dále uvedeny – jedná se zejména o zkvalitnění či úpravy současných zařízení a pozemků, bez plošných požadavků na uvedené změny (tyto zde dále neuvedené lokality se svým funkčním zařazením mohou vymykat i uvedenému výčtu – viz ostatní části dokumentace). Záměry na zemědělské půdě jsou tzv. zábory zemědělského půdního fondu, ostatní záměry týkající se změny využití a druhu pozemku se nacházejí na nezemědělské půdě (tyto nejsou záborem ve výše uvedeném pojetí, avšak pro úplnost jsou uvedeny v následujících bilancích). Záměry urbanistického řešení se z malé části týkají i lesních pozemků (viz následující kapitola), kdy jako plošná kompenzace záborů PUPFL je navrhováno začlenění dosud nelesních pozemků ploch charakteru vzrostlého lesa do PUPFL, vč. začlenění do LHP/LHO (po realizaci návrhu při jeho obnově). Veškeré údaje o plochách byly zjištěny z digitalizovaného mapového podkladu katastrální mapy, jsou uvedeny zaokrouhleně v m2. Příslušnost jednotlivých lokalit do současného zastavěného území byla určena opět z digitalizovaného základního mapového podkladu map katastru nemovitostí. Veškeré údaje vyhodnocení jsou převzaty z evidovaného stavu dle údajů katastru nemovitostí, nikoliv dle současného druhu a způsobu využívání dotčených pozemků (v řešeném území existuje místy nesoulad evidovaného stavu katastru nemovitostí se skutečností – v závěru kapitoly některé uvedené souhrnné statistické údaje jsou tedy z pohledu současného stavu a aktuálního způsobů využívání pozemků poněkud zkresleny).
E1
FUNKČNÍ ČLENĚNÍ LOKALIT
Názvy funkčních skupin jsou převzaty z terminologie platného stavebního zákona, jejich následující výčet se týká pouze návrhových lokalit, jejich číselné označení není tudíž posloupné. VYMEZENÍ FUNKČNÍCH SKUPIN funkční zastoupené lokality skupina
18
Z18, Z27, Z37, Z44, Z45, Z47, Z50, Z52, Z55, P2, P13, P14, P15, P19, P20, P22 Z46, Z59, Z60, Z61, Z62, Z65, Z67, Z68 P23, P24 Z1, Z2, Z17, Z20, Z21 P1, P17 Z33, Z34, Z39, Z49, Z54 P21, Z36 Z9 P3, P10 Z10, Z57 P4, P6 Z22,Z41 P8, P9 Z6, Z58 P18 Z42 P25 Z4, Z5, Z8, Z16, Z19, Z23, Z28, Z32, Z35, Z38, Z40, Z43, Z48, Z51, Z53, Z69 P7, P11, P16 N3
22
N9, N10, N11, N12, N13
23 25
N4 Z29, Z30, Z31
2 3 5 7 8 9 10 11 14 16 17
stručná charakteristika převažujícího budoucího funkčního využití (bližší popis jednotlivých lokalit je uveden v jiné části dokumentace) Plochy smíšené obytné Plochy smíšené obytné – venkovské Plochy smíšené obytné – centrální Plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování – zemědělské Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury Plochy smíšené - komerční Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova Plochy dopravní infrastruktury – silniční Plochy dopravní infrastruktury – vybavení Plochy veřejných prostranství – komunikace Plochy vodní a vodohospodářské Plochy lesní – plochy navržené k začlenění do PUPFL i LHP/LHO Plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené výrobní
177
26
N1, N2, N6, N7, N8
Plochy veřejných prostranství – zeleň
SEZNAM ZÁBOROVÝCH LOKALIT PLOCHY ZASTAVITELNÉ: Lokalita
Urbanistický obvod
Funkční skupina – navrhované využití
Z1 Z2 Z4 Z5 Z6 Z8 Z9 Z10 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z27 Z28 Z29* Z30* Z31* Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z57
01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 02 Letná 02 Letná 02 Letná 02 Letná 03 Pod Ralskem 03 Pod Ralskem 05 Husova – Pražská 05 Husova – Pražská 05 Husova – Pražská 05 Husova – Pražská 05 Husova – Pražská 06 U Nemocnice 06 U Nemocnice 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 08 U nádraží 07 Průmyslový obvod 08 U nádraží 08 U nádraží 08 U nádraží 08 U nádraží 09 Slovany 08 U nádraží 09 Slovany 10 U lipové aleje 10 U lipové aleje 10 U lipové aleje 11 Svébořická strana 10 U lipové aleje 11 Svébořická strana 11 Svébořická strana 11 Svébořická strana 11 Svébořická strana 10 U lipové aleje 12 Kuřívodská strana 10 U lipové aleje 13 Bohatická strana
Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z65 Z67 Z68 Z69
13 Bohatická strana 16 Vranov p.Ralskem 16 Vranov p.Ralskem 16 Vranov p.Ralskem 16 Vranov p.Ralskem 16 Vranov p.Ralskem 10 U lipové aleje 15 Srní Potok 16 Vranov p.Ralskem
5 - Plochy smíšené obytné – centrální, plochy veř. prostranství – komunikace 5 - Plochy smíšené obytné – centrální, plochy veř. prostranství – komunikace 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 14 - Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 9 - Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) 10 - Plochy smíšené – komerční (SK) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 5 - Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 2 - Plochy smíšené obytné (BS), plochy veř.prostranství – kom.(PK) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 5 - Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 5 - Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 11 - Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 25 - Plochy smíšené - výrobní (SV) 25 - Plochy smíšené - výrobní (SV) 25 - Plochy smíšené - výrobní (SV) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 7 - Plochy výroby a skladování (VP) 7 - Plochy výroby a skladování (VP) 17 - Plochy veřejných prostranství - komunikace (PK) 8 - Plochy výroby a skladování – zemědělské (VZ) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 17 - Plochy veřejných prostranství - komunikace (PK) 7 - Plochy výroby a skladování (VP) 17 - Plochy veřejných prostranství - komunikace (PK) 11 - Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) 16 - Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 7 - Plochy výroby a skladování (VP) 2 - Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2 - Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 7 - Plochy výroby a skladování (VP) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 10 - Plochy smíšené – komerční (SK), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 14 - Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)
178
PLOCHY PŘESTAVBOVÉ: Lokalita Urbanistický obvod P1
01 Mimoň – střed
P2 P3 P4 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P13 P14 P15 P16 P17 P18
01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 01 Mimoň – střed 02 Letná 02 Letná 02 Letná 02 Letná 02 Letná 02 Letná 02 Letná 02 Letná 03 Pod Ralskem 03 Pod Ralskem 05 Husova – Pražská 05 Husova – Pražská
P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25
05 Husova – Pražská 06 U Nemocnice 07 Průmyslový obvod 08 U nádraží 16 Vranov p.Ralskem 16 Vranov p.Ralskem 06 U Nemocnice
Funkční skupina – navrhované využití 5 - Plochy smíšené obytné – centrální (SC), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2 - Plochy smíšené obytné (BS), plochy dopravní infrastruktury - silniční (DS) 9 - Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) 10 - Plochy smíšené – komerční (SK) 10 - Plochy smíšené – komerční (SK) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 11 - Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) 11 - Plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova (OS) 9 - Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 2 - Plochy smíšené obytné (BS), plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 5 - Plochy smíšené obytné – centrální (SC) 14 - Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS), plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 7 - Plochy výroby a skladování (VP) 2 - Plochy smíšené obytné (BS) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 3 - Plochy smíšené obytné – venkovské (BV) 16 - Plochy dopravní infrastruktury - vybavení (DV)
PLOCHY NEZASTAVITELNÉ: Lokalita Urbanistický obvod N1 N2 N3 N4 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13
05 Husova - Pražská 06 U Nemocnice 07 Průmyslový obvod 07 Průmyslový obvod 10 U lipové aleje 02 Letná 02 Letná 11 Svébořická strana 11 Svébořická strana 11 Svébořická strana 12 Kuřívodská strana 16 Vranov p.Ralskem
Funkční skupina – navrhované využití 26 - Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) 26 - Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) 18 - Plochy vodní a vodohospodářské (VO) 23 - Plochy smíšené nezastavěného území (NS) 26 - Plochy veřejných prostranství - zeleň (PZ) 26 - Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) 26 - Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) 22 - Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) 22 - Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) 22 - Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) 22 - Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL) 22 - Plochy lesní – návrh na začlenění do PUPFL (NL)
179
E2
VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF STRUKTURA ZÁBOROVÝCH LOKALIT DLE ZÁKLADNÍCH DRUHŮ POZEMKŮ PLOCHY ZASTAVITELNÉ:
lokalita Z1 Z2 Z4 Z5 Z6 Z8 Z9 Z10 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z27 Z28 Z29* Z30* Z31* Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z65 Z67 Z68 Z69 Celkem
celková výměra 8534 8214 2178 409 18351 13790 3717 9109 10496 8171 50797 1885 7505 2067 15020 1690 35115 4524 217165 351713 42358 3625 65563 25419 3817 24659 5285 2353 13422 541 91880 8990 2051 11986 5658 3435 7432 2734 5525 73974 7691 98488 7653 30425 53672 5537 32804 9167 4869 1578 2360 1790 13535 5513 618 835621
ZPF celkem 1557 0 0 0 4837 1978 0 7338 2864 0 50797 0 4628 0 517 0 35115 2120 215043 266224 34279 1882 56905 22778 2626 24659 5285 567 9608 398 91880 4313 2051 0 0 3435 7432 1389 5525 73897 7691 96513 3149 0 53672 5291 26495 5642 4622 1578 2360 1558 8601 5414 618 649585
orná půda 0 0 0 0 0 0 0 7338 0 0 50797 0 0 0 0 0 35115 1890 215043 266224 34279 1882 41174 22778 2626 0 0 567 9608 0 91880 4313 2051 0 0 267 2600 1108 5525 73897 7691 33438 3149 0 53672 5015 19910 0 0 0 2360 556 6937 1324 618 490086
z toho ovocné sady, zahrady 1557 0 0 0 1044 1115 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 596 0 0 0 3488 0 0 398 0 0 0 0 0 314 4832 54 0 0 0 0 0 0 0 0 433 0 0 0 0 0 0 0 0 13831
TTP 0 0 0 0 3793 863 0 0 2864 0 0 0 4628 0 517 0 0 230 0 0 0 0 15135 0 0 24659 1797 0 0 0 0 0 0 0 0 2854 0 227 0 0 0 63075 0 0 0 276 6152 5642 4622 1578 0 1002 1664 4090 0 145668
NZP celkem 6977 8214 2178 409 13514 11812 3717 1771 7632 8171 0 1885 2877 2067 14503 1690 0 2404 2122 85489 8079 1743 8658 2641 1191 0 0 1786 3814 143 0 4677 0 11986 5658 0 0 1345 0 77 0 1975 4504 30425 0 246 6309 3525 247 0 0 232 4934 99 0 186036
z toho PUPFL 0 0 0 0 0 854 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3432 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 30425 0 0 970 0 0 0 0 0 0 0 0 32249
SZÚ 8534 8214 2178 409 18351 10522 3717 1771 6237 57 0 1885 3595 2067 2436 460 0 2601 0 0 8079 1743 24389 2641 196 24659 5285 0 718 541 0 4313 0 694 1075 703 4832 281 0 0 0 124 4495 0 0 137 2778 0 0 0 0 232 4934 235 0 158039
180
PLOCHY PŘESTAVBOVÉ: lokalita P1 P2 P3 P4 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 Celkem
celková výměra 13934 20346 664 8581 10892 786 22260 8818 2695 1514 6656 3586 4022 865 3946 27219 2101 3279 18040 2994 1515 1503 2526 168742
ZPF celkem
orná půda
107 11690 0 0 1395 0 19843 7096 2695 1171 0 2544 0 110 337 5268 0 2041 698 0 0 0 1817 56812
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
z toho ovocné sady, zahrady 107 9859 0 0 1373 0 0 7096 2695 1171 0 2199 0 110 337 2253 0 2041 0 0 0 0 0 29241
TTP 0 1831 0 0 22 0 19843 0 0 0 0 345 0 0 0 3015 0 0 698 0 0 0 1817 27571
NZP celkem 13827 8656 664 8581 9497 786 2417 1722 0 343 6656 1042 4022 755 3609 21951 2101 1238 17342 2994 1515 1503 709 111930
z toho PUPFL 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
SZÚ 13934 20346 664 8581 10892 786 16097 8818 2695 1514 6656 3586 4022 865 3946 23193 2101 3279 11733 2994 1515 1503 0 149720
PLOCHY NEZASTAVITELNÉ: lokalita N1 N2 N3 N4 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 Celkem
celková výměra 1169 1350 18615 1550 7839 12878 5712 2339 581 6459 1472 891 60855
ZPF celkem 0 0 18396 449 6727 11356 3580 2339 0 5057 0 891 48795
orná půda 0 0 0 0 3513 0 0 2339 0 5057 0 891 11800
z toho ovocné sady, zahrady 0 0 0 0 0 734 749 0 0 0 0 0 1483
TTP 0 0 18396 449 3214 10622 2831 0 0 0 0 0 35512
NZP celkem
z toho PUPFL
1169 1350 219 1101 1112 1522 2132 0 581 1402 1472 0 12060
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
SZÚ 1169 1350 0 520 0 8275 5712 0 0 0 0 0 17026
181
KLASIFIKACE ZÁBORŮ ZPF PODLE BPEJ, OCHRANA ZPF (uvedeny pouze záborové lokality či jejich části vymezené na ZPF) PLOCHY ZASTAVITELNÉ: číslo lokality Z1 Z6 Z8 Z10 Z16 Z18 Z20 Z22 Z27 Z28 Z29 * Z30 * Z31 * Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z55 Z57
Z58
Z59 Z60 Z61
kód BPEJ 5.72.01 5.72.01 5.22.10 5.30.01 5.72.01 5.30.01 5.72.01 5.31.01 5.31.01 5.72.01 5.72.01 5.30.01 5.30.01 5.21.12 5.21.12 5.21.13 5.21.12 5.20.11 5.21.12 5.20.11 5.21.12 5.20.11 5.21.12 5.21.12 5.31.01 5.21.12 5.21.12 5.21.12 5.22.10 5.30.01 5.21.12 5.31.01 5.21.12 5.30.01 5.22.12 5.31.14 5.30.01 5.31.01 5.31.14 5.30.01 5.31.01 5.30.01 5.30.01 5.31.01 5.30.01 5.31.01 5.31.01 5.11.00 5.11.00 5.11.10 5.20.11 5.22.10 5.31.01 5.47.10 5.22.12 5.21.12 5.31.01 5.31.14 5.31.14 5.31.14
třída ochrany ZPF V. V. III. II. V. II. V. III. III. V. V. II. II. V.
výměra 1557 4766 71 958 1020 7338 2864 50797 4628 517 35115 2120 215043
V.
266224
V. III. V. III. V. III. V. V. III. V. V. V. III. II. V. III. V. II. IV. V. II. III. V. II. III. II. II. III. II. III. III. I. I. I. III. III. III. III. IV. V. III. V. V. V.
34279 1882 56905 22778 2626 24659 5285 567 9608 398 66126 25754 4313 1792 259 3435 1853 5579 1389 5511 14 73897 7691 96485 28 3149 53672 5291 5578 417 2067 2362 2543 43 992 12493 5642 4622 1578
182
Z62 Z65
5.31.14 5.31.14 5.31.01 5.31.14 5.31.11 5.72.01 5.31.14 I.+II. třída ochrany ZPF III.-V. třída ochrany ZPF celkem
Z67 Z68 Z69 Celkem
V. V. III. V. IV. V. V.
2360 1558 8601 5414 618 213715 435870 649585
PLOCHY PŘESTAVBOVÉ: číslo lokality P1 P2 P6 P8 P9 P10 P11 P14 P16 P17 P18 P20 P21 P25 Celkem
kód BPEJ 5.72.01 5.21.12 5.72.01 5.30.01 5.72.01 5.72.01 5.30.01 5.30.01 5.30.01 5.22.10 5.31.01 5.31.01 5.31.01 5.72.01 5.20.11 5.31.01 5.20.11 5.72.01 I.+II. třída ochrany ZPF III.-V. třída ochrany ZPF celkem
třída ochrany ZPF V.
výměra 107
V.
11690
II. V. V. II. II. II. III. III. III. III. V. III. III. III. V.
976 419 19843 7096 2695 1171 2544 110 337 5268 2041 698 1817 11938 44874 56812
PLOCHY NEZASTAVITELNÉ: číslo lokality N3 N4 N6 N7 N8 N9 N11 N13 Celkem
Kód BPEJ 5.72.01 5.20.11 5.31.01 5.72.01 5.72.01 5.31.04 5.30.01 5.30.01 I.+II. třída ochrany ZPF III.-V. třída ochrany ZPF celkem
třída ochrany ZPF V. III. III. V. V. V. II. II.
výměra 18396 449 6727 11356 3580 2339 5057 891 5948 42847 48795
Pozn.:
Pozemky ZPF zařazené ve vyšších třídách ochrany jsou dle znění současné legislativy územním limitem a jejich zábory lze realizovat pouze výjimečně, a to hlavně pro obnovu ekologické stability a realizace ÚSES, v případě liniových a veřejně prospěšných staveb apod. Tyto zásady a jejich striktní aplikace však postrádají mj. i prvek relativity místní hodnoty ZPF, existenci nevyužívaných a dlouhodobě již opuštěných pozemků i v takto hodnotných partiích, v neposlední řadě neberou ohled i na značnou zastaralost katastru nemovitostí (v zatřídění pozemků v druzích a způsobech jejich využívání neodpovídajících současnému stavu), kdy vyhodnocování záborů je vyžadováno a prakticky prováděno pouze dle tohoto zastaralého evidenčního stavu. Tučně uvedené údaje se týkají přísnějších tříd ochrany ZPF (I. a II. třída).
Pozn.:
* jedná se o dočasný zábor - není bilancován - na plochy pro fotovoltaické elektrárny Mimoň I. a Mimoň II. byl dle § 9 odst.6 zákona o ochraně ZPF vydán souhlas s dočasným odnětím zemědělské půdy na dobu 25ti let 27.11.2009 pod čj. KULK 76031/2009 a čj. KULK 76035/2009, 8.4.2010 pod č.j. KULK 23745/2010, č.j. KULK 23743/2010, č.j. KULK 23741/2010, č.j. KULK 23736/2010, 17.6.2010 pod č.j. KULK 42083/2010
183
SOUHRNNÉ A STATISTICKÉ URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ
ÚDAJE
PLOŠNÝCH
POŽADAVKŮ
NÁVRHŮ
REKAPITULACE DLE ETAPIZACE A STRUKTURY ZÁKLADNÍCH DRUHŮ POZEMKŮ celková výměra plochy zastavitelné plochy přestavby plochy nezastavitelné celkem
835621 168742 60855 1065218
ZPF celkem
z toho sady, zahrady 13831 29241 1483 44555
orná půda
649585 56812 48795 755192
490086 0 11800 501886
NZP celkem
TTP 145668 27571 35512 208751
z toho PUPFL
186036 32249 111930 0 12060 ** Výraz **chybný Výraz 310026 je je chybný
SZÚ 158039 149720 17026 3247850
SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU 1065218 m2
CELKEM ZÁBORY
tj. 100,00 %
tj. 6,88 % z ∑ výměry řeš. území
– z toho v současně zastavěném území – z toho mimo zastavěné území
2
324785 m 740433 m2
30,49% 69,51%
– plochy záborů na zemědělské půdě Σ – plochy na nezemědělské půdě – z toho zábory PUPFL
755192 m2 310026 m2 32249 m2
70,90% 29,10% 3,03%
4,88% 2,00% 0,21%
tj. 4,88 % z ∑ výměry obce
tj. 7,99 % z ∑ výměry ZPF
2,10% 4,78%
Celková plocha záborů na ZPF
755192 m2
tj. 100,0%
– z toho orná půda
501886 m2
66,46%
3,24%
5,31%
– z toho zahrady a ovocné sady
44555 m2
5,90%
0,29%
0,47%
– z toho TTP, tj. louky a pastviny
208751 m2
27,64%
1,35%
2,21%
– z toho zábory ZPF dle agregovaných tříd ochrany ZPF – I.+II. třída – III. až V. třída
231601m2 523591 m2
1,45% z PUPFL
tj. 7,97% z ∑ výměry orné půdy tj. 9,09% z ∑ výměry sadů, zahrad tj. 7,85% z ∑ výměry TTP
30,67% 69,33%
184
E3
VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA LESNÍ POZEMKY (PUPFL) (grafická lokalizace viz příslušná mapová příloha) ZÁBORY LESNÍCH POZEMKŮ Části následujících lokalit jsou vymezeny na lesních pozemcích:
část lokality Z8 Z30* Z54 Z58 celkem Pozn.:
zábor PUPFL 854 3432 30425 970 32249
funkční skupina, navrhované využití 17 - Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) 25 - Plochy smíšené - výrobní (SV) 7 - Plochy výroby a skladování (VP) 14 - Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS)
Zábor PUPFL v lokalitě Z30 a Z54 byl schválen již v předchozí změně platného ÚPNSÚ Mimoň.
NÁVRHY NA KOMPENZACI ZÁBORŮ PUPFL ZAČLENĚNÍ DOSUD NELESNÍCH POZEMKŮ DO PUPFL Jedná se o plochy naplňující definici lesa (homogenní a zapojené plochy vesměs vzniklé z živelných nárostů s aktuální převahou „hospodářských dřevin“, či dřevin přírodě blízké skladby). Jedním z kritérií výběru těchto lokalit byla i jejich lokalizace v okrajích sousedícího lesa. Rovněž je navrhováno začlenění těchto ploch do LHP při jeho obnově, resp. dle specifických majetkoprávních podmínek případných drobných vlastníků do LHO (dle zákona č. 289/95 Sb.) s cílem zde lesnicky hospodařit. Navrhovaný převod těchto pozemků je však realizovatelný na základě návrhu či souhlasu jejich vlastníka. Návrh je zde po revizi předchozího stupně ÚP lokalizován dle digitalizovaného podkladu mapy katastru nemovitostí – realizace návrhů spadajících do případných aktivit MěÚ Mimoň je možná po příslušném odsouhlasení orgánem státní správy lesů (krajský úřad), kdy lze tyto změny provádět v rámci ucelených parcel, v případě jejich částí po doložení geometrického plánu: lokalita
k.ú., parcela číslo
druh pozemku
N9 N10
Mimoň, 2851 Mimoň, 3890 část Mimoň, 3887 část Mimoň, 3888 Mimoň, 3915 část Vranov p.R., 261 část
ostatní plocha – neplodná půda ostatní plocha – neplodná půda orná půda ostatní plocha – neplodná půda ostatní plocha – jiná plocha orná půda
N11 N12 N13 celkem Pozn.:
charakter výměra ucelené lokality [m2] vlastnictví 2339 Česká republika 581 fyzická osoba 6459 ČR
1472 891 11742
Při terénním šetření předchozího stupně ÚP nebyly zjištěny pozemky náchylné k erozním jevům s nutností eliminace jevu formou zalesnění.
NÁVRHY NA ZMĚNU KATEGORIZACE LESŮ V OBNOVENÉM LHP/LHO Dle předchozího stupně ÚP je navrhována změna kategorií lesa tvořící biocentra ÚSES všech biogeografických významů (v souladu s návrhy KOP LK i ZÚR LK) – dle zákona č. 289/95 Sb., §8, odst.2., písm.f: přeřazení do kategorie lesů zvláštního určení – tj. lesů, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním – lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (ÚSES, genové základny, aj.).
185
F
ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ
Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem panem ing. Stanislavem Balounem, v souladu s ustanovením §53 odst.1 stavebního zákona, vyhodnotil výsledky projednání Návrhu územního plánu Mimoň a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke Konceptu UP Mimoň a k Návrhu UP Mimoň. O uplatněných námitkách rozhodlo zastupitelstvo města následovně: Námitky uplatněné ke Konceptu UP Mimoň tak jak byly vyhodnoceny a odsouhlaseny zastupitelstvem města Mimoň v rámci schválených Pokynů pro zpracování Návrhu UP Mimoň. Celkem byly uplatněny 4 námitky. Ploužnice spol. s r.o. - Požadavek na rozšíření plochy označené jako R10 (plochy výroby a skladování - rezerva) na celkovou výměru plochy cca 28ha, s požadavkem zařazení ucelené a plošně rozšířené plochy do zastavitelných ploch. Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: V rámci projednání konceptu UP Mimoň, byl vznesen ze strany dotčených orgánů státní správy, zejména z pohledu ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny jednoznačný požadavek na vypuštění uvedené plochy R10 jak z ploch rezerv tak i zastavitelných ploch. Přesun případných rozvojových ploch určených pro průmysl (výrobu) byl jednoznačně požadován do jihozápadního sektoru města Mimoň. Jaroslav Sluka, Hradčany 416, Ralsko – Pro pozemek p.č. 304 k.ú. Vranov pod Ralskem, jenž doposud sloužil jako areál bývalé myslivecké střelnice, změnit uvedené funkční využití na plochu umožňující výstavbu stavby pro individuální bydlení. Námitce se vyhovuje. Jambora Jaroslav a Daniela, náměstí ČSL. Armády 4, Mimoň – Nesouhlas s navrženým řešením situování dopravního koridoru komunikace Z6. Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Navržený dopravní koridor silnice Z6 (Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – průtah silnice II/270 po východní hranici zástavby městského centra od Českolipské ulice po náměstí ČSA) je základním pilířem navrženého řešení centrální části města Mimoň, umožňujícím do doby realizace tzv. velkého obchvatu, zajistit rozvoj a stabilizaci této městské části, zejména části ulic Mírová, Malá a náměstí 1.Máje. Pro tuto obnovu a stabilizaci je nezbytné zajistit odklon stávající tranzitní dopravy, navržené řešení současně využívá již v minulosti sváleného a platného řešení přemostění od křižovatky Českolipská, směrem na sídliště Pod Ralskem. Navržený dopravní koridor umožní vznik nové dopravní komunikace eliminující neodstranitelné technické závady na stávající silniční sítí procházející centrem města Mimoň. POLAK s.r.o. - Nesouhlas s umístěním komunikace P18 v úseku od ulice Pražské k přemostění Ploučnice, po pozemcích ve výrobním areálu společnosti Polak s.r.o.. Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Konkrétní trasa navržené komunikace mající funkci budoucího obchvatu (přeložek silnic II. tříd) byla zvolena s ohledem na minimalizaci zásahu do ochranného území EVL Horní Ploučnice, současně tak i z důvodu vyloučení nutného několikerého křížení se stávajícím koridorem železniční trati Mimoň – Mimoň Staré nádraží. V rámci schválených pokynů UP Mimoň byl vznesen požadavek na ověření prostorových parametrů řešeného koridoru, pro potvrzení možnosti umístění řešené stavby bez nutnosti zásahu do stávajícího výrobního objektu (včetně přilehlé technologie výroby) na pozemcích p.č. 3469 a 3470/4 k.ú. Mimoň. Tento požadavek byl zpracovatelem dokumentace splněn a ověřen do vypracování Návrhu UP Mimoň (stavba na pozemku p.č. 3469 k.ú. Mimoň není zahrnuta do řešeného koridoru P18).
186
Námitky uplatněné k návrhu UP Mimoň Nejpozději při veřejném projednání, tj. 22.11.2010 mohli vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch zastavitelných a zástupce veřejnosti uplatnit námitky. Ve stanovené lhůtě nebyly uplatněné žádné námitky. G
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚP MIMOŇ
Nejpozději při veřejném projednání, tj. 22.11.2010 mohl každý uplatnit své připomínky. Ve stanovené lhůtě nebyly podány připomínky k Návrhu UP Mimoň. Grafická část Odůvodnění územního plánu Mimoň obsahuje 2 výkresy o velikosti formátu A0 a 1 výkres o velikosti formátu A3.
2. GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Grafická část Odůvodnění územního plánu Mimoň obsahuje 2 výkresy o velikosti formátu A0 a 1 výkres o velikosti formátu A3. 5. Koordinační výkres M - 1 : 5000 6. Výkres širších vztahů M - 1 : 50000 7. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu M - 1 : 5000 Grafická část odůvodnění je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako přílohy č.5,6,7. POUČENÍ Proti územnímu plánu Mimoň vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). místostarosta obce
starosta obce
ing. Stanislav Baloun
František Kaiser
Vyvěšeno:
Sejmuto:
Účinnost:
187
Seznam příloh, které jsou nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy: 1. Grafická část UP Mimoň – 4 přílohy 2. Grafická část odůvodnění UP Mimoň – 3 přílohy
188
PŘÍLOHA - SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ARR - Agentura regionálního rozvoje BC - biocentrum (skladebná část ÚSES) BF - bytový fond BK - biokoridor (skladebná část ÚSES) BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka CO - civilní ochrana CR - cestovní ruch CUP - celková užitková plocha ČD - České dráhy ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČIŽP - Česká inspekce životního prostředí ČOV - Čistírna odpadních vod ČRS - Český rybářský svaz ČSOV - čerpací stanice odpadních vod ČSPH - čerpací stanice pohonných hmot ČSÚ - Český statistický úřad ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální DP - dobývací prostor DPS - dům s pečovatelskou službou EAO - ekonomicky aktivní obyvatelstvo EAZ - ekonomicky aktivní zaměstnané osoby EO - ekvivalentní obyvatel EVL - Evropsky významná lokalita HOST - hlavní okruh sdělovací techniky HPJ - hlavní půdní jednotka HS - hospodářský soubor HZS - hasičský záchranný sbor CHLÚ - chráněné ložiskové území CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod KBV - komplexní bytová výstavba KES - koeficient ekologické stability KN - katastr nemovitostí KOP - Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny LK, A-analytická, B-návrhová část k.ú. - katastrální území KÚ - Katastrální úřad KÚLK - Krajský úřad Libereckého kraje LČR, s.p. - Lesy České republiky, státní podnik LHP/LHO - Lesní hospodářský plán/osnova LK - Liberecký kraj LŠU - lidová škola umění lvs - lesní vegetační stupeň MK ČR - Ministerstvo kultury České republiky MLVH ČR - někdejší Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČR MMR ČR - Ministerstvo místního rozvoje ČR MPE - Ministerstvo paliv a energetiky MÚSES - místní územní systém ekologické stability MVE - malá vodní elektrárna MZe ČR - Ministerstvo zemědělství České republiky MŽP ČR - Ministerstvo životního prostředí České republiky NC, NK - biocentrum nadregionálního významu , biokoridor nadregionálního významu NN - nízké napětí NPP - národní přírodní památka NPR - národní přírodní rezervace NZP - nezemědělská půda OIR - objekty individuální rekreace OMS - odchovna mladého skotu OPRL - Oblastní plán rozvoje lesů OSP - Okresní stavební podnik PHO - pásmo hygienické ochrany PLO - přírodní lesní oblast P.P. - pracovní příležitosti PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa RC - biocentrum regionálního významu (skladebná část ÚSES) RDLU - rozvodný digitální uzel RK - biokoridor regionálního významu (skladebná část ÚSES) RKS - radiokomunikační středisko 189
RS - regulační stanice ŘÚ - řešené území RÚSES - regionální územní systém ekologické stability RZ - rozvodné zařízení RŽP - referát životního prostředí ř.ú. - řešené území ŘSD - Ředitelství silnic a dálnic SCZT - systém centrálního zásobování teplem SčE - Severočeská energetika SčVK - Severočeské vodovody a kanalizace SZÚ - současně zastavěné území obce SLT - soubor lesních typů SMO - státní mapa odvozená SSŽ - Stavby silnic a železnic STL - středotlaký SZÚO - současně zastavěné území obce SÚ - sídelní útvar SUP - směrný územní plán SUPŠ - střední umělecko-průmyslová škola TKO - tuhý komunální odpad TTP - trvalé travní porosty luk a pastvin TU - technická univerzita ÚHUL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesa ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPNSÚ - územní plán návrh sídelního útvaru ÚPN VÚC - územní plán velkého územního celku ÚPO - územní plán obce ÚSES - územní systém ekologické stability ÚSOP - Ústřední seznam ochrany přírody ÚTP NRÚSES - územně technické podklady nadregionálního územního systém ekologické stability ÚTP RÚSES - územně technické podklady regionálního územního systému ekologické stability VKP - významný krajinný prvek VLS ČR, s.p. - Vojenské lesy a statky České republiky, s.p. VN - vysoké napětí VPR - vesnická památková rezervace VPZ - vesnická památková zóna VTL - vysokotlaký VÚC - velký územní celek VÚSC - velký územně správní celek VVN - velmi vysoké napětí VVP Ralsko - vojenský výcvikový prostor Ralsko ZD - zemědělské družstvo ZCHÚ - zvláště chráněné území dle zákona č. 114/92 Sb. (V-ZCHÚ = velkoplošné ZCHÚ) ZPF - zemědělský půdní fond ZÚR - Zásady územního rozvoje Libereckého kraje ZVHS - zemědělská vodohospodářská správa
190
