MĚSTO KRUPKA Mariánské náměstí 22, 417 42 Krupka
Č.j. S/121/2014
V Krupce dne 22. 4. 2014
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
ÚZEMNÍ PLÁN KRUPKA Zastupitelstvo města Krupka,, příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řáduu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vydává
ÚZEMNÍ PLÁN KRUPKA A)
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO O ÚZEMÍ
Zastavěné území bylo vymezeno v rámci zpracování průzkumů a rozborů k datu 31. 12. 2008 a upřesněno upřes v průběhu zpracování návrhu ke dni 30. 30 7. 2013 a je vyznačeno v grafické části územního plánu ve Výkrese základního členění a v Hlavním výkrese. B)
ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA, OCHRANY OCHRANY A ROZVOJE JEHO JEH HODNOT
B.1 Koncepce rozvoje území města Město Krupka se skládá z několika historických historických sídel. Dnešní Krupka převzala název ze starého hornického města a zahrnula pod tento název ostatní, původně samostatné obce a osady. Ve struktuře města je toto historické členění stále patrné. Město je propojeno kompaktní zástavbou pouze podél ulic Revoluční, Re Komenského, Bohosudově a Husitské, u ostatních části města – původních samostatných obcí je dochována stopa jejich historického zastavění. Tato struktura města přetrvala vzhledem k přírodním podmínkám, hlavně vodotečí mnoha potoků, jež přirozeně rozdělují r město na jednotlivé lokality. Návrh rozvoje města vychází z této skutečnosti a z požadavků Města Krupky na nové zastavitelné plochy a ze souvisejících potřeb vyplývajících z těchto požadavků. Rozvojové plochy jsou navrženy v souladu s uspořádáním krajiny. Návrh koncepce rozvoje města je založen na rozboru stávajících podmínek, které byly zjištěny v rámci zpracování Analytických podkladů. Vychází z toho, že město Krupka má: významné historické hodnoty velký přírodní a krajinářský potenciál, který umožní hodnotné bydlení a rozvoj cestovního ruchu a rekreace dostatečné plochy pro další rozvoj dobré dopravní napojení na regionální dopravní silniční a železniční síť Hlavním problémem ve městě je: disproporce mezi bydlením a pracovními příležitostmi a z toho vyplývající nezaměstnanost obyvatel narušené sociální vazby – nárůst problémových skupin obyvatel
1
Navržené řešení sleduje vyvážený rozvoj kompaktní zástavby a jeho jednotlivých částí na jihu a severu řešeného území. Při návrhu byly sledovány tyto zásady: Vytvořit příznivé podmínky pro další rozvoj různých forem bydlení, vytvořit příjemné místo pro život obyvatel s dostatečnými plochami občanské vybavenosti Vzhledem k historickým památkovým hodnotám a krajinnému rázu horské oblasti Krušných hor rozvinout plochy pro rekreaci, sport a cestovní ruch v letních i zimních měsících Pro stávající a nové obyvatelstvo zajistit dostatek pracovních příležitostí Doplnit dopravní systém města a zajistit propojení stávající zástavby s novými plochami rozvoje, využít nově navržených tras pro lepší přístup do regionální dopravní sítě, zajistit dostatečný počet parkovacích stání pro stávající i novou zástavbu Komunikace, které budou budovány v rámci nových ploch, využít k částečnému převedení dopravy směrem jižním k Teplické a tím zlepšit podmínky bydlení při hlavní komunikační ose Krupky Doplnit technickou infrastrukturu města pro stávající i nově navržené plochy pro výstavbu Zachovat přírodní a historické hodnoty území – cennou urbanistickou strukturu v památkové zóně města, architektonicky hodnotné a památkově chráněné objekty, archeologicky významná území.
B.2 Koncepce ochrany a rozvoje kulturních a civilizačních hodnot v území Hodnotami civilizačními a kulturními jsou zejména: − Městská památková zóna Krupka (prohl. Vyhl. MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992) − Krajinná památková zóna Areál bojiště bitvy u Přestanova, Chlumce a Varvažova (prohl. MK ČR č. 208/1996 Sb.) − nemovité kulturní památky (nachází se v Krupce, Vrchoslavi, Bohosudově, Unčíně a v Horní Krupce)
− území s archeologickými nálezy (území MPZ Krupka, historická centra Bohosudova, Unčína, Maršova, Soběchleb, zaniklých vsí Habartice, Mohelnice, areál tvrziště Starý dvůr – Althof) −
archeologické lokality (intravilán obce Fojtovice – Voitsdorf, Hrad Kyšperk – zřícenina, předpokládaný rozsah jádra obce Vrchoslav, pozůstatky zaniklé obce Kirchlice). Podmínkou ochrany a rozvoje těchto hodnot je zejména respektování právních předpisů z oblasti památkové péče ochrana a rozvoj nejen výše uvedených hodnot, ale i všech dalších urbanisticky hodnotných ploch a architektonicky cenných budov. V územním plánu je ochrana a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot zajištěna navrženou urbanistickou koncepcí (rozsahem a lokalizací ploch přestavby a zastavitelných ploch, koncepcí sídelní zeleně) a koncepcí uspořádání krajiny. Zejména pak stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití.
B.3 Koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot v území Hodnotami přírodními a krajinnými jsou zejména: − významné krajinné prvky ze zákona – lesy, vodní toky a jejich nivy, rybníky, rašeliniště − lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů − území soustavy Natura 2000 – Ptačí oblast Východní Krušné hory a Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří − územní systémy ekologické stability území − přírodní rezervace Černá louka − ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice (II. stupně IIB a IIC) Ochrana a rozvoj přírodních hodnot v území jsou v územním plánu zajištěny navrženou urbanistickou koncepcí, koncepcí uspořádání krajiny (koncepcí sídelní zeleně i vnější krajiny, vymezením územního systému ÚSES, stanovením podmínek pro zmírnění vlivů na území Natura 2000, podmínkami pro ochranu území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, apod. viz kap. 5 územního plánu), návrhem nových vodních ploch a úpravou stávajících vodních ploch a toků, apod. …. C) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce je založena na vyváženém souladu funkcí obytných, výrobních, rekreačních a přírodních. Vychází ze zásad rozvoje města, je korigována stávající zástavbou, možnostmi dopravního napojení a technické infrastruktury, limity území, přírodními a krajinnými prvky, historickými hodnotami a
2
stopou urbanisticky a architektonicky cenné zástavby. Úkolem bylo odstranit i střety mezi stávajícími plochami s rozdílným způsobem využití, odstranit urbanistické a hygienické závady. Pro jednotlivé části města je stanovena jejich charakteristika a možnosti rozvoje. Typy území Územní plán zahrnuje čtyři typy území s odlišnými charakteristikami: Území krajinné – zahrnují plochy lesní, lesoparky, zemědělské a pěstební plochy. Tyto plochy jsou především v severní části území, v jižní části prolínají do zastavitelného území. Území obytné – zahrnují plochy obytné, plochy veřejného vybavení a plochy smíšené. Bydlení patří mezi hlavní využití ploch bydlení v rodinných domech, bytových domech a v rozptýlené rodinné zástavbě, v lokálních centrech je navrženo smíšené území, kde kromě bydlení je možno zajistit pracovní příležitosti a jiné městské aktivity Území rekreační – zahrnují plochy parkové, plochy rekreace a sportu, plochy rekreačního bydlení, plochy pro zahrádkářskou činnost Území produkční – zahrnují plochy dopravní infrastruktury, plochy pro výrobu, sklady, služby, plochy technické vybavenosti Stávající struktura města Stávající městská struktura není zásadně měněna. Zásadou navrhované koncepce je zachovat městský charakter zástavby, posílit a doplnit stávající hlavní a lokální centra města, propojit plochy bydlení s občanskou vybaveností jednotlivých lokalit., odstranit monofunkčnost využití ploch. Plochy s pracovními příležitostmi přiblížit k bydlení se zachováním hygienických podmínek. Volné plochy dostavět, plochy hygienicky závadné přestavět a změnit způsob jejich využití. Zachovat a doplnit stávající plochy zeleně.
Zastavitelné plochy a plochy přestavby – jižní část města Hlavní plochy pro novou výstavbu jsou soustředěny ve východní, jižní a západní části města. Navazují na stávající strukturu města s respektováním přírodních prvků. Největší rozvoj bydlení se týká Bohosudova a Vrchoslavi, doplňující výstavba v menším rozsahu je na okraji Unčína, Maršova a Krupky. Bytová výstavba v těchto lokalitách je navržena převážně v rodinných domech. Na okraji Unčína, Soběchleb je navržena tzv. individuelní rozptýlená rodinná zástavba s většími plochami pozemků. V nových lokalitách je respektována stávající vzrostlá zeleň, je využívána jako základ veřejné zeleně pro nové plochy výstavby. Kromě bydlení je v jižní části města rozšířena i průmyslová zóna. Některé dřívější záměry investorů nejsou dosud realizovány. Volné plochy kolem komunikace Teplické jsou navrženy jako zastavitelné. Zastavitelné lokality jsou limitovány jednak přírodními podmínkami – terénním reliéfem, vodotečemi, stávající zelení, ale i stávajícím i novým systémem dopravy. Dopravní řešení nových lokalit navazuje na současnou dopravní síť Krupky.
Zastavitelné plochy a plochy přestavby – severní část města Tato oblast je tvořena Horní Krupkou a Fojtovicemi. Horní Krupka je rozšířena o zastavitelné plochy v blízkosti stanice lanové dráhy. Je uvažováno, že zde bude především zástavba se službami a zázemím pro cestovní ruch a rekreaci. Kromě tohoto území se vymezují nové zastavitelné plochy ve Fojtovicích. Příhraniční poloha této náhorní plošiny dává velmi dobré předpoklady pro spolupráci na rozvoji turistického ruchu a rekreace nejen na české straně, ale i na sasské straně hranice. Bydlení je zde navrženo převážně individuelní, z větší míry rozptýlené. Předpokládáme, že by zde byly vhodné podmínky pro znovuvybudování soukromých zemědělských usedlostí, doplněných o možnost rekreačního bydlení a objektů služeb se zázemím pro cestovní ruch. Graficky jsou zastavitelné plochy a plochy přestavby vymezeny ve Výkrese základního členění a v Hlavním výkrese.
3
4
5
Systém sídelní zeleně Zůstávají zachovány plochy stávající sídelní zeleně v zastavěném území: Lesopark s Křížovou cestou v Bohosudově Parkové plochy pod Maršovským sídlištěm jih Parkové úpravy nad školou – Maršov sídliště Park H. Lindnerové v Krupce Park v areálu Hradu Krupka Návrh nových ploch sídelní zeleně v zastavěném území: zeleň s hřištěm v ulici Nad tratí v Unčíně náves v části obce Unčín zeleň podél Maršovského potoka plochy mezi Stanicí pohonných hmot a sídlištěm, plocha mezi Komenského a Kollárovou plocha mezi ulicemi B. Němcové, Třešňovou a Masarykovou plocha podél Bohosudovského potoka pod Hasičskou stanicí plocha podél Krupského potoka kolem ulice Koněvovy zeleň kolem Vilémovy výšiny park mezi železniční stanicí Krupka a ulicí Na Hrázi plocha zeleně u ulice Poštovní park mezi MŠ a Teplickou park kolem kostela sv. Prokopa park kolem Vápenky park u tvrziště Sídelní zeleň v zastavitelných plochách a plochách přestavby Zastavitelné plochy jsou většinou ohraničeny vodotečemi potoků a vzrostou zelení podél nich. Navrhuje se tuto zeleň rekultivovat, vytvořit z ní lesoparky a využívat ji jako zeleň pro rekreaci a pobyt přilehlých rozvojových ploch. Plocha sídelní zeleně uvnitř zastavitelných a přestabových ploch je určena koeficientem. Graficky jsou plochy sídelní zeleně vymezeny ve Výkrese základního členění a v Hlavním výkrese.
6
D) KONCEPCE VEŘEJNÉ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ D.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční síť Územní plán respektuje současné vedení silnice I/13 (Chomutov Teplice – Děčín) jako hlavní obslužnou osou širšího území. V této souvislosti v návaznosti na řešení širších dopravních vazeb vymezuje územní plán plochu pro přeložku silnice I/13 na západním okraji území což souvisí s řešením přeložky silnice na území města Teplice (severní obchvat Teplic). V tomto prostoru se dále vymezuje plocha pro napojení tzv. Doubravské spojky, která opět souvisí s řešením dopravních vazeb v širším území. U silnice I/13 ÚP dále vymezuje plochu pro realizaci okružní křižovatky v místě připojení silnice III/25353 a dále plochu územní rezervy umožňující její přeložení mimo zástavbu Soběchleb. Obchvat Soběchleb – přeložka I/13 je navrhován jako územní rezerva. Územní plán dále respektuje současné vedení silnice II/253 a ostatních silnic III. třídy, které jsou v území stabilizovány. Navrženo je silniční propojení mezi Unčínem a Přestanovem. Podmínkou následné realizace přeložky silnice I/13 (severního obchvatu Teplic), silnice II. třídy - Doubravské spojky i silničního propojení Unčína s Proboštovem je zpracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv hluku, včetně zhodnocení stávajícího hlukového pozadí zájmové lokality podloženého konkrétním měřením, vůči obytné zástavbě se zajištěním podlimitních hodnot hluku pro obytné objekty. Síť místních komunikací Územní plán respektuje současné vedení místních komunikací, které zajišťují přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů. Nově jsou vymezeny pouze komunikace obslužného charakteru, jejichž vymezení přímo souvisí s návrhem rozvojových ploch zástavby a s jejich dopravním zpřístupněním. Nové plochy budou napojeny z přilehlých místních komunikací. Nové plochy B20 a B21 budou napojeny na ulici B. Němcové, napojení bude ověřeno v rámci územní studie. Dále budou provedeny úpravy (modernizace) současných přístupových komunikací ke stávající i nově uvažované zástavbě, především jde o zkvalitnění jejich povrchů. Odstavná a parkovací stání Odstavná stání u nové zástavby musí být řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů. Stejně tak i parkovací nároky jednotlivých provozoven. Železniční doprava Současné železniční tratě jsou v území stabilizovány. Podél železniční tratě č. 130 je vymezen koridor v šíři ochranného pásma dráhy pro optimalizaci tratě. V kategorii územních rezerv je vymezen koridor pro vedení vysokorychlostní tratě VR1v šíři 600 m, a to ve východní části území. Cyklistická doprava V souladu se ZÚR ÚK je v severní části města vymezena cyklotrasa č. 23 – C2 – Krušnohorská magistrála, která navazuje na místní cyklostezky. D.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D.2.1. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Návrh hlavních zásad a koncepčního řešení vodovodů Město je zásobován pitnou vodou z vodárenského systému Oblastního vodovodu Severní Čechy. Do Krupky přivádí vodu Severní flájská větev. Potřeba v sídelním útvaru Krupka zásobovaná prostřednictvím SFV (bez Fojtovic a Horní Krupky) byla vypočtena na 4413m3/den. (Qmax), tj. 51,1 l/s. Kapacita vodojemů činí 7920 m3, což je 180% maxim. denní spotřeby (CW). Normou ČSN 736650 "Vodojemy" je doporučená velikost akumulace 60% Qmax. Z orientačního posouzení je zřejmě, že vodojemy pro Krupku jsou pro současné potřeby s nadprůměrnou rezervou dostačující.
7
Vzhledem k tomu, že se snížila specifická spotřeba vody a že zde není žádný velký odběr vody, je možné uvažovat s dalším rozvojem sídel bez nutnosti výrazného posílení rozvodů a akumulace vody. Částečné výměny však vyžadují zásobní řady v Nových Modlanech, Maršově, Soběchlebech, Krupce a Unčíně. Zhodnocení sítě Výměnu přestárlé sítě její provozovatel operativně řeší a stav oproti minulosti se výrazně zlepšil. Částečné výměny však vyžadují zásobní řady v Nových Modlanech, Maršově, Soběchlebech, Krupce a Unčíně. Podmiňující stavby a rekonstrukce vodovodů Opatření se navrhují v rozsahu patrném z grafické části územního plánu hlavně v těchto částech města : • rekonstrukcí sítě v Maršově a Soběchlebech včetně výměny části přívodu se podmiňuje větší výstavba v Maršově a Soběchlebech, • pro další zástavbu v Unčíně je třeba zajistit rekonstrukci vodovodu v Alšově a Mánesově ulici (na DN 150) z VDJ HTP Maršov, • pro zástavbu v prostoru Nových Modlan je potřebná výměna přívodního řadu a zajištění redukce tlaku. Většina profilů menších než DN 80 by měla být postupně vyměněna v celém řešeném území. D.2.2 ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU Požární voda by měla být zajištěna minimálním profilem navrženého vodovodu (DN 80) a dostatečným tlakem v síti. Na hlavních řadech budou osazeny požární hydranty pro zajištění co největšího pokrytí oblastí požární vodou. Plnění požadavků nezbytných pro dostatečnou funkci požárního vodovodu je třeba koordinovat s provozovatelem sítě. D.2.3 ODKANALIZOVÁNÍ Návrh hlavních zásad koncepčního řešení kanalizace Páteří kanalizačního systému Krupky je sběrač „D“ jednotné kanalizace, který je sveden na městskou čistírnu odpadních vod Teplic v Bystřanech, do kanalizačního systému Teplic jsou vody čerpány v ČS Sobědruhy. Hlavním cílem je směrování stávajících i budoucích splaškových vod města do tohoto hlavního sběrače „D“ a důsledná výstavba oddílného systému kanalizace. Likvidace odpadních vod bude i nadále řešena centrálně, na ČOV v Bystřanech. Likvidace odpadních vod v místě jejich vzniku je přípustná pouze v odlehlých lokalitách (např. Horní Krupka), kde by výstavba kanalizační sítě a její provoz byl značně nákladný a neekonomický. Kapacita ČOV v Bystřanech je i pro výhledové rozvojové území dostatečné. Jistým omezením pro novou výstavbu však může znamenat kapacita čerpacích stanic na sběrači „D“, které jsou na trase do hlavní ČS v Sobědruzích. Koncepce nakládání s dešťovými vodami bude pokud možno umožňovat jejich zadržování, vsakování, přímé využívání (opatření ke snížení a zpomalení dešťového odtoku), s cílem maximálního omezení přítoku dešťových srážek do veřejné kanalizace. Dešťové vody z jednotlivých pozemků určené pro bydlení budou primárně likvidovány na místě vzniku (např. vsakem nebo jímáním a následně využity jako užitková voda). Množství dešťové vody z veřejných komunikací by mělo být minimalizováno opatřeními snižujícími množství a rychlost odtoku (např. vhodným návrhem zpevněných ploch, vsakováním do přilehlých zelených pásů apod.) a odvedeno do místních vodotečí. Dešťové vody z komunikací a střech mohou být výjimečně a se souhlasem provozovatele, v místech, kde výstavba dešťové kanalizace není možná (stávající hustá zástavba, nepřítomnost recipientu), napojeny na stávající jednotnou kanalizaci. Výstavba oddílného systému kanalizace a minimalizace přítoků dešťových vod do veřejné jednotné kanalizace by měla přispět k odlehčení průtoků ve sběrači „D“ a nátoku na ČS v Sobědruhách, na které dochází za deště k překročení kapacity i za současného stavu. Řešení rozvoje kanalizace musí být v souladu se schváleným plánem PRVKÚK. Likvidace odpadních vod bude řešena v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a v souladu se závaznou částí Plánu hlavních povodí ČR (PHP).
8
Vrchoslav Nově navržená kanalizace oddílné splaškové soustavy pro plochy V1-V7 z lokality Vrchoslav a Nová Vrchoslav bude svádět splaškové vody do stávajícího veřejného kanalizačního řadu jednotné soustavy směrem ulicí „1. máje“. Výhledová lokalita V14 bude gravitačně svedena do centrální ČS a přečerpávány do stávající kanalizace v ul. Nádražní. Ze schváleného projektu V14 byl převzat návrh oddílné kanalizace. V nejnižším místě lokality bude realizována ČS pro přečerpávání splašků do stávající gravitační kanalizace v Přítkově. Dešťové vody budou dešťovou kanalizací svedeny do Přítkovského potoka. Plochu V20 je možno napojit gravitační splaškovou kanalizací přímo do sběrače „D“ v jižním směru Krupka Je navrženo doplnění splaškové kanalizace v místech, kde v současné době chybí. Na ní budou napojeny nové výhledové lokality. Splašková kanalizace bude zaústěna do sběrače „D“, dešťové vody budou likvidovány lokálně na jednotlivých pozemcích. Minimalizované dešťové vody z komunikací budou odvedeny do Zálužanského potoka. Bohosudov V místě je jednotná kanalizace. Splašky jsou napojeny na systém vedoucí do sběrače D. Stávající zástavba „pod“ sběračem „D“ má systém jednotný s vyústěním přímo do bočního ramene Zálužanského potoka. Využití této kanalizace i pro výhledovou zástavbu je podmíněno provedením dešťového oddělovače OK před zaústěním do potoka, aby se snížilo jeho zatížení. Běžné splaškové průtoky by byly převedeny z OK splaškovou kanalizací do stávající ČS Nové Modlany. Limitujícím faktorem by mohla být kapacita této ČS. Rovněž je možné výhledové plochy kolem hřiště řešit gravitační splaškovou kanalizací, svedenou do nové centrální ČS s čerpáním do sběrače „D“. Řešení jsou zakreslena v grafické části. Maršov Nové sídliště má vybudovanou oddílnou kanalizaci. Oddílným systémem bude řešeno i doplnění odkanalizování stávající zástavby na severu, mezi Unčínským a Maršovským potokem s využitím stávajícího systému a doplněním o napojovací stoky. Nová výstavba nad Starým Maršovem v lokalitách M8, M9, M10 může být řešena napojením na plánovanou gravitační stoku do Soběchleb nebo svedením do nově navrhované ČS v ul. Rudé armády s přečerpáváním do sběrače „D“. Volba bude záviset na časové posloupnosti výstavby. Výstavba kanalizace v lokalitě M11 za Maršovským potokem bude závislá na výstavbě gravitační stoky do Soběchleb, na kterou bude možné lokalitu gravitačně napojit. Dešťové vody budou likvidovány lokálně na jednotlivých pozemcích. Minimalizované dešťové vody z komunikací budou odvedeny do Maršovského potoka. Unčín Pro odkanalizování velké části Unčína jsou zpracovány projekty na vybudování nové splaškové kanalizace svedené do sběrače „D“ a nové dešťové kanalizace svedené do místních vodotečí. Návrh se doplňuje se o odkanalizování zástavby na nových plochách. Výhledová zástavba pod stávající ČS se vzhledem ke svému menšímu rozsahu navrhuje odkanalizovat větvemi tlakové kanalizace, popřípadě samostatnými ČS pro plochy U7 a U8. Nové Modlany Lokalita z velké části patří do průmyslové zóny, odkanalizování je řešeno přečerpáváním splašků do sběrače „D“. Obytná zástavba je svedena do jednotné kanalizace s odlehčením dešťových průtoků do Zálužanského potoka. Soběchleby V současné době je v lokalitě jednotný systém kanalizace s vyústěním do místní vodoteče bez čištění. Pro obec se navrhuje vybudovat splaškovou gravitační kanalizaci s čerpáním do Nových Modlan. Odtud by splašky mohly být čerpány přes stávající ČS-PZ1 do sběrače „D“. Navrhována je rovněž postupná rekonstrukce stávající kanalizace. Horní Krupka Lokalita nemá vybudovanou kanalizaci. Navrhuje se akumulace splaškových vod v místě vzniku v žumpách s vyvážením na ČOV Bystřany. Fojtovice V současné době nemá obec soustavnou kanalizaci. Pro obec se navrhuje vybudování splaškové kanalizace a lokální ČOV v severní části obce. Biologická čistírna by měla být plně zastřešená, potrubí odpadní vody z ČOV
9
bude zaústěno do Fojtovického potoka. Výhledové lokality bude možno odkanalizovat gravitačně do kmenové stoky vedoucí na ČOV. Zásady řešení území: Veškerá nová kanalizace bude budována jako oddílná. Nová výstavba v Unčíně je podmíněna rekonstrukcí vodovodu v Alešově a Mánesově ulici. Posloupnosti výstavby výhledových ploch může ovlivnit způsob odkanalizování v Bohosudově, Maršově. Každá nová lokalita musí být zajištěna přívodem z pitného vodovodu a odkanalizována. Z hlediska protipovodňové ochrany je nutno zkapacitnit Horský potok nad zatrubněným korytem. Respektovat PHO vodních zdrojů, podmínky CHOPAV Krušné hory a OF léčivé minerální vody Teplice. Pro potřeby údržby vodních toků bude zpřístupněn volný manipulační pruh 6 m od břehové čáry na každou stranu. Nádrž Kateřina bude mít funkci retenční a rekreační. D.2.4 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Do řešeného území je z centrálních zdrojů přiváděna elektřina a zemní plyn. Pro vytápění staveb v území se i nadále předpokládá použití plynu, paliv nezávislých na sítích - propan-butan, hnědého a černého uhlí, dřeva, lehkých topných olejů. Elektřina je a bude využívána pro ohřev vody, vaření a v řadě objektů i pro vytápění. Dále bude využíváno malých tepelných zdrojů určených výhradně pro vytápění jednotlivých objektů. Využití hnědého uhlí pro vytápění bude do budoucna podmíněno instalací ekologických kotlů. V průmyslových zónách budou i nadále odběrateli plynu a elektřiny větší závody, které budou používat energie i k technologickým procesům. Tyto oblasti budou zásobovány samostatně. Výhledově je možné přivést z rekonstruované výtopny Novosedlice (rekonstrukce na teplárnu) i dodávkové teplo. Některé objekty mohou být vytápěny přímotopnou elektřinou. Tato skutečnost snižuje celkové roční náklady na výrobu tepla a retarduje případnou možnost změny topné elektřiny za méně nákladné palivo. Do budoucna se předpokládá vytápění nových rozvojových oblastí pomocí malých tepelných zdrojů s využitím plynu a ekopaliv nezávislých na sítích. S ekopalivy se počítá především v oblasti nových ploch ve Fojtovicích a Horní Krupce. D.2.5 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Jižně pod řešeným územím, podél silnice I. tř. č. 13, vede vysokotlaký plynovod DN 500 Užín – Bystřany, pod Krupkou nad tratí ČD Ústí – Chomutov pak vede VTL plynovod Vrchoslav - Přestanov. Stávající VTL plynovod je dostatečně kapacitní pro realizaci další plynofikace jak stávajícího osídlení, tak i plánované výstavby, výstavbou dalších vysokotlakých přípojek a regulačních stanic. Napojení sídel ve větší vzdálenosti (Horní Krupka, Fojtovice) je vzhledem ke vzdálenosti a převýšení nereálné hlavně z ekonomického hlediska. Základní energetická koncepce Do řešeného území je z centrálních zdrojů přiváděna elektřina a zemní plyn. Jednotlivé oblasti řešeného území budou mít energetickou koncepci odlišnou, a proto jsou níže popsány odděleně. Krupka, Vrchoslav, Bohosudov, Nové Modlany Energetická koncepce je založena na plošné plynofikaci, kde plynu bude využíváno pro vaření, ohřev užitkové vody a vytápěni, (tzv. komplexní plynofikace objektů). Elektřina bude využívána pouze pro svícení a běžné spotřebiče připojitelné na zásuvku. Maršov sever Sídliště bylo projektováno v době zcela zkreslených názorů na hodnotu energie. Jednotlivé objekty jsou zásobovány trojcestně (elektřina, zemní plyn a dodávkové teplo). Výhledově bude vhodné řešit zásobování objektů energiemi dvojcestně. Stávající vaření na plynu nahradí vaření na bázi elektřiny. Maršov jih Sídliště je komplexně elektrifikováno, tzn., že elektřiny je využíváno pro svícení, vaření, ohřev užitkové vody a akumulační vytápění
10
Dolní Maršov Navrhuje se sídlo plynofikovat rozšířením stávající středotlaké plynovodní sítě Maršov. Unčín Navrhuje se plošná plynofikace, plyn bude odebírán z nízkotlaké plynovodní sítě. Soběchleby Vzhledem k výhledovému rozvoji lokality se doporučuje plošná plynofikace. Horní Krupka, Fojtovice Do lokalit bude z centrálních zdrojů přiváděna pouze elektřina, která bude využívána vedle svícení a běžných spotřebičů připojitelných na zásuvku také pro vaření a akumulační ohřev užitkové vody Převážná část objektů bude vytápěna palivy nezávislými na energetických sítích. Využití alternativních zdrojů energií Jižní svahy umožňují instalaci slunečních fotovoltaických panelů na jednotlivé objekty. D.2.6 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ D.2.6.1. Energetická koncepce řešeného území Eneretická koncepce území je založena na dostupnosti energetických médií. Sídla nacházející se na hřebeni Krušných hor jsou z centrálních zdrojů zásobována pouze elektřinou, ostatní sídla jsou plošně plynofikována. Vyjímkou jsou sídla Soběchleby a Nové Modlany, která jsou územním plánem navržena k plošné plynofikaci. Energetická koncepce jednotlivých rozvojových ploch je patrna z tabulky bilancí, která součástí odůvodnění územního plánu. D.2.6.2. Využití elektřiny v sídlech Krupka, Bohosudov, Unčín, Vrchoslav, Nové Modlany a Soběchleby Elektřiny bude využíváno v tzv. elektrizačním stupni A, tzn., pro svícení a spotřebiče připojitelné přes zásuvku. Energie potřebná pro ohřev vody a vytápění bude zajištěna na bázi plynu. D.2.6.3. Využití elektřiny v sídlech Habartice, Fojtovice a Horní Krupka Elektřiny bude využíváno v tzv. elektrizačním stupni B2, tzn., jako ve stupni A a navíc pro akumulační ohřev vody a vaření. Výjimečně je možné připustit i využití elektřiny pro vytápění, pokud kapacita sítí (zejména sekunderních) to umožní. Druh topného systému určí dodavatel elektřiny. D.4.2.6.4. Obnovitelné energetické zdroje Územní plán nenavrhuje žádné samostatné plochy určené k výstavbě obnovitelných zdrojů elektřiny. V území jsou provozovány 2 větrné elektrárny o celkovém výkonu 4 MW. Navrhuje se pro nově realizované stavby, zejména rodinné domky, využívat slunečních kolektorů pro ohřev vody (možnost využití i pro vytápění v nízkoteplotních topných systémech). Rovněž se doporučuje na střechy objektů orientovaných k jihu instalovat fotovoltaické panely. D.2.6.5. Rozvoj elektroenergetické sítě vysokého napětí 22 kV Územní plán navrhuje výstavbu 1 083 rodinných domků, 765 bytových jednotek, občanskou vybavenost a plochy pro rozvoj ekonomické základny. Tomu odpovídají i energetické bilance a z nich vyplývající navržená elektroenergetická infrastruktura. Pro zásobování rozvojových ploch elektřinou jsou navrženy nové trafostanice včetně přípojek vysokého napětí. Navrženo je celkem 17 veřejně prospěšných staveb (bydlení + občanská vybavenost). Vzhledem ke značnému rozšíření zástavby v území a z něho vyplývající zvýšená zátěž elektroenergetické sítě, se doporučuje provést zpracování energetického generelu řešeného území se strojním výpočtem sítě. D.2.6.6. Podmínky pro umístění elektroenergetických staveb Kabelové trasy vysokého napětí budou zásadně vedeny: • na obecních pozemcích • v souběhu se stávajícími komunikacemi • v souběhu s obslužnými komunikacemi navrženými v územním plánu D.2.7 ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
11
Řešené území spadá do místního telekomunikačního obvodu Krupka, který je součástí uzlového telefonního obvodu Teplice. Digitální telefonní ústředna je z r. 1997. V minulých letech ještě proběhla telefonizace jednotlivých lokalit. Pro napojení nových lokalit budou využívány jak mobilní, tak i pevné podzemní kabelové rozvody a to zejména k šíření datových signálů pro připojení k internetu. Hlasové služby plně převzaly mobilní sítě. Nové trasy kabelových rozvodů budou realizované podél komunikací, převážně v chodnících v souladu s ČSN 736005. Pevná veřejná telekomunikační síť v obci bude i nadále zajištěna z ATÚ Krupka i pro zbývající sídelní jednotky. Stávající napojení jsou zajištěná zemními telekomunikačními sítěmi a rozvaděči různých úrovní, traťové (TR), síťové (SR) a účastnické (UR). Traťové a síťové jsou většinou připraveny pro možné zavedení optických kabelů, účastnické jsou napojené pouze metalickými kabely a jsou z nich napojení již jednotliví účastníci tzv. staničním vedením. V území se nachází několik dálkových optických kabelů (DOK) a místních metalických vedení patřící firmám TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC a.s. a UPC. Kabely slouží k hlasovým a datovým službám včetně přenosu televizních digitálních signálů. Vzhledem k novým rozvojovým lokalitám FOJTOVICE - HORNÍ KRUPKA se doporučuje vybudovat novou telekomunikační trasu napojující kabelově tyto lokality. Taktéž nové lokality NOVÉ MODLANY, SOBĚCHLEBY bude nutné nově kabelově napojit na stávající kabelová vedení. Novou výstavbu v lokalitách VRCHOSLAV napojit pomocí nových tras na stávající trasy, které je možné doplnit či využít. Kabelově napojit i další větší plochy s většími nároky na počty vedení. V ostatních nových lokalitách určených k zástavbě nacházejících se přímo v obci či v koridorech stávajících telekomunikačních vedení budou požadavky na službu sítě elektronických komunikací převážně řešeny napojováním na stávající rozvody do vyčerpání rezerv v těchto rozvodech. V rozvojových lokalitách je nutné plánovat koridory (chodníky) pro případné uložení telekomunikačních kabelů do země. Napojení jednotlivých lokalit uvnitř zastavěného území bude ve většině případů možné napojit na stávající kabelovou síť. D.3 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Plochy veřejného vybavení - školská zařízení, sociální služby, zdravotnictví, péče o rodiny, kulturní zařízení, veřejnou správu a objekty pro ochranu obyvatelstva bude nutno zvětšit ve výhledu jak plošně, tak kapacitně na nový počet obyvatel. V nových zastavitelných plochách a plochách přestavby je předpokládáno zvýšení o cca 6660 obyvatel. Vzhledem ke zvýšení počtu obyvatel bude nutno do těchto ploch umístit zařízení mateřských škol pro cca 230 dětí a základních škol pro 1070 žáků. Nároky ostatních zařízení občanské vybavenosti budou řešeny v rámci nových zastavitelných ploch smíšeného obytného území. Plochy pro tyto stavby je nutno vymezit na základě podrobných územních studií rozvojových lokalit – zastavitelných ploch a ploch přestaveb. D.4 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Pro město Krupku jsou definována veřejná prostranství v Obecně závazné vyhlášce č.4/2011, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2012. Stávající veřejná proatranství zůstanou zachována: - 1. Bohosudov, Dolní krupka - Mariánské náměstí, část ulice Koněvovy a ulice B. Němcové, park H. Lindnerové - 2. Bohosudov - Prostor před křížovou cestou, ulice křížová cesta 3. Bohosudov - Prostor před stanicí lanové dráhy, ulice Pod lanovkou - 6. U Sv. Prokopa – Pomník obětem pochodu smrti, kostel sv. Prokopa - 7. Maršov – centrum Komenského - 11. Fojtovice – Památník pochodu smrti Nová veřejná prostaranství jsou navržena na plochách, které by zajistily předpokládanou funkci. Většinou se jedná o zbytkové plochy návsí, náměstí a plochy s kříženmí několika cest, nebo plochy s významnými stavbami ve městě. Úpravou tras komunikací na těchto plochách navrhujeme vytvořit náměstí se zpevněnými a odpočinkovými plochami a zelení. -
Návrh nových veřejných prostranství: 4. Krupka – Husitská – rozšíření ulice u Muzea 5. Vrchoslav – Horní náměstí 8. Dolní Maršov – náves, ulice Rudé armády 9. Unčín – náves, ulice Soběchlebská 12
-
10. Soběchleby – náměstí 12. Fojtovice – náves 15. Horní Krupka – Kaple sv. Wolfganga 16. Horní Krupka – Komáří vížka
U nových zastavitelných ploch nejsou v ÚP veřejná prostranství vymezena. Jejich definitivní lokalizaci je nutno ověřit územní studií zastavitelné plochy, nebo je vymezit v rámci následné podrobnější dokumentace. Veřejné prostranství musí být navrženo dle vyhlášky 269/2009 Sb., ze dne 12. 8. 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 SB, o obecných požadavcích na využívání území. Podle ní je stanoven limit nejméně 1000 m2 plochy veřejného prostranství pro 2 ha ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení, nebo smíšeného obytného území. Do plochy se nepočítají komunikace. E)
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
E.1 Koncepce uspořádání krajiny Územní plán na základě stávajícího stavu přírodních ploch a krajiny mimo zastavěná území města určuje základní koncepci uspořádání krajiny, vymezuje plochy a stanoví podmínky pro jejich využití: - Zachovává charakteristické oddělení jižní části města od severních částí na úpatí a hřebenech Krušných hor. - Rozvoj je směřován především do jižní části města, kde je možné doplňovat výstavbu v zastavěném území a rozvoj je zastoupen návrhem nových zastavitelných ploch v území navazujícím. Nezastavěné území je ponecháno převážně pro stávající využití, které je zastoupeno zemědělskou půdou, lesními porosty, ostatními nezemědělskými a nelesními plochami, které jsou v návaznosti na zastavitelné plochy doplněny městkou zelení. - V severní části města je zachován horský charakter území, se zaměřením na obytnou a rekreační funkci stávajících sídel. Prioritou je zde ochrana přírody a krajiny, minimalizování vlivu na území Natura 2000. - Zachování charakteristického krajinného rázu v obou částech města je dána koncepcí rozvoje města a jeho plošného uspořádání a rovněž stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití (zejména výškovou regulací výstavby). - Vymezuje územní systém ekologické stability území. - Navrhuje úpravy stávajících vodních ploch a vodních toků a navrhuje nové vodní plochy s ohledem na ochranu před povodněmi. - Stanovuje podmínky využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny. - Respektuje ložiska nerostných surovin, zohledňuje důsledky bývalé hornické činnosti.
E.2 Územní systém ekologické stability Z nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability jsou v řešeném území tyto prvky, které se vymezují v souladu se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje: Část osy nadregionálního biokoridoru K2 – Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města – funkční Dvě části osy nadregionálního biokoridoru K4 – Jezeří – Stříbrný roh - funkční Regionální biokoridor – 567 K4 (jih) – Kateřina – k založení Regionální biocentra: 1343 – Kateřina – Modlanské rybníky, 1695 – Modlanský potok, 1696 – Supí hora, 1697 – Kyšperk, 1699 - Černý potok (zdroj Ústav územního rozvoje ÚTP ÚSES a ZÚR Ústeckého kraje) – všechna regionální biocentra jsou funkční Plán územního systému ekologické stability (ÚSES) Nově trasované nadregionální biokoridory K2 a K4 jsou určeny jejich osami a odpovídají lesním společenstvům mezofilní hájová, bučinná a ve vrcholových partiích podél státní hranice (K2) horská. Ochranná zóna sahá až po hranici zastavěného území obce. Regionální biokoridor 567 prochází pánevním územím od vodní nádrže Kateřina. 13
Do těchto biokoridorů jsou vložena regionální biocentra. Pro posílení ekologické stability území byly do tohoto systému vloženy prvky lokálního systému, a to jak biocentra a biokoridory, tak interakční prvky. V plánu ÚSES jsou vymezeny celkem tři osy nadregionálních biokoridorů (K2 a dvě K4), jeden regionální biokoridor (567), pět regionálních biocenter (1344, 1695, 1696, 1697 a 1699), jedenáct lokálních biocenter (1-11), šest lokálních biokoridorů (12-17) a pět interakčních prvků (18-22).
14
Stručná charakteristika jednotlivých prvků ÚSES:
15
16
17
18
E.3 Ochrana přírody a krajiny Při využívání území je nutné respektovat a chránit všechny veškeré přírodní a krajinné hodnoty v území. Na řešeném území se nachází část ptačí oblasti CZ0421005 Východní Krušné hory kód 2315 (zdroj portál AOPK ČR NATURA 2000) a CZ9424127 Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Podmínky využití území pro vyloučení popř. zmírnění negativního vlivu na stanoviště a populace druhů, které jsou předmětem ochrany PO a EVL: -
Ve Fojtovicích je využití všech zastavitelných ploch podmíněno řešením čištění odpadních vod. Ve Fojtovicích je využití zastavitelných ploch F8, F9, F10, F13, F18, podmíněno posouzením vlivu konkrétních umisťovaných záměrů z hlediska vlivů na území PO a EVL. U záměrů na území PO a EVL je v rámci následné projektové přípravy nezbytné vyhodnotit zda bude nutné jejich posouzení z hlediska možných vlivů na území PO nebo EVL (§45i a 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).
V severovýchodní části se nachází jedna přírodní rezervace a to PR Černá louka (zdroj portál AOPK ČR), která je součástí biocentra 1699. Na řešeném území ve vrcholových partiích je vyhlášen přírodní park Východní Krušné hory (zdroj Oblastní plán rozvoje lesa OPRL pro přírodní lesní oblasti PLO 1 – Krušné hory PLO 2 – Podkrušnohorské pánve ÚHÚL Brandýs n/L). V řešeném území se nacházejí významné krajinné prvky (VKP) ze zákona, a to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy a dva registrované VKP. Ve vrcholové partii Krušných hor je to horská louka občasně obhospodařovaná s výskytem lilie cibulkonosné a druhý prvek je u Maršovského a Unčínského potoka, a to hodnotné a přírodě blízké území včetně přilehlých remízků, drobnými mokřinami s porostem rákosů a luk. V řešeném území se nacházejí území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Výskyt zvláště chráněných druhů byl zjištěn v plochách: B29, K41, M11, N3a, N3b, N6, N10, S2, U7, U9, V20, F5, F8, F9, F10, F11, F12, F13, F14, F15, F16, F17, F18, F19, F20, F23, F26, F28. Výskyt zvláště chráněných druhů lze předpokládat v plochách: V4, V5, V19, K25, K36, N1, S6, U2, M8, M9, B17, B18, B19, B20, B21, B30.
19
Podmínkou využití těchto ploch je ověření výskytu zvláště chráněných druhů před realizací konkrétních záměrů. V případě zjištění výskytu je pro realizaci záměru nutné zpracování biologického hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných organismů podle § 56 zákona, na kterou není právní nárok.
Lesní půdní fond – PUPFL - Územím lesa, dle ZÚR ÚK, je navržena od západní hranice po náhorní plošině směrem do Fojtovic významná cyklotrasa č.23 – C2 – Krušnohorská magistrála, která navazuje na místní cyklostezky. Cyklotrasa bude vedena pokud možno po stávajících lesních cestách. Zábor lesa pro cyklotrasu je 1, 25 ha. Ostatní nové zastavitelné plochy nebo plochy přestavby nezasahují do plochy lesního porostu, pouze do ochranného pásma lesa. Tyto rozvojové plochy jsou uvedeny v Odůvodnění. V návrhu není založena nová plocha lesa. E.4 Vodní toky Řešeným územím probíhá hlavní rozvodnice mezi potoky odtékajícími z Krušných hor na jih do povodí Bíliny a potoky odtékajícími na sever do toků, které jsou německými přítoky Labe. K povodí Bíliny náleží většina potoků odvodňujících sídelní útvar. Z Fojtovic je odtok severním směrem. Návrh úpravy toků K jednotlivým tokům: Přítkovský potok – běžná údržba Zálužanský potok – úpravy koryta, pročištění propustků Vrchoslavský potok – oprava a zkapacitnění nezatrubněného úseku Krupský potok – zprůchodnění a úprava Bohosudovský potok – úprava koryta v horní části toku Unčínský potok – pročištění, oprava, zkapacitnění Maršovský potok – úprava koryta mezi Unčínem a Maršovem Vodní plochy - návrh nových ploch, funkční využití Nové rybníky se navrhují vybudovat: na soutoku Bohosudovského potoka s bezejmenným levostranným přítokem ze sídliště, rybník pro rybochovné účely s dalšími funkcemi - retenční, krajinotvornou a dočišťovací, 2 boční rybníky na Zálužanském potoce u Nových Modlan s funkcemi rybochovnou, krajinotvornou a retenční, k obnově se navrhuje boční rybník na Maršovském potoce u Maršova s funkcemi rybochovnou a protipožární.
E.5 Protierozní opatření V území Krupky nejsou v ÚP navrhována žádná protierozní opatření. Svahy nad městem jsou zalesněny, koryta potoků budou upravena tak, aby se dešťová voda nerozlévala a odváděla potřebné množství vody z území. Odtokové poměry v jednotlivých zastavitelných územích budou řešeny v rámci projektů jednotlivých lokalit.
E.6 Ochrana před povodněmi Přes katastry města Krupky probíhá hlavní rozvodnice mezi potoky odtékajícími z Krušných hor na jih do povodí řeky Bíliny a potoky, které tečou na sever do Německa. Do povodí Bíliny teče většina potoků z Krupky, pouze z Fojtovic a oblasti Mohelnice a Habartic odtékají potoky směrem severním. Horským charakterem toků je daná jejich velká rozkolísanost průtoků. V létě jsou zcela bez vody, v období dešťů při extrémních odtocích může dojít k místnímu ohrožení zástavby. Ochrana před povodněmi spočívá především v úpravách jednotlivých toků. Je nutno provést úpravu koryt, odstranit nánosy a tím zvětšit kapacitu průtoků, opravit a zprůchodnit jejich zatrubněné části, v některých místech koryta rozšířit. Důležitou podmínkou pro jejich funkci je údržba, která by měla být pravidelně prováděna. Návrh úpravy toků Přítkovsky potok - homí část toku je neupravená, od trati ČD až k soutoku s Modlanským potokem je upravený na kapacitu Q10(desetiletá povodeň). Další úpravy se nenavrhují, je nutná běžná údržba. 20
Zálužanský potok - patří celý do správy Povodí Ohře. V homí části toku až k trati ČD je tok neupraven, je málo kapacitní a v prostoru u Šroubárny dochází k vybřežování. V další části je potok upraven, zástavbu neohrožuje. Navrhuje se zprůchodnění a dílčí úpravy koryta mezi silnicí Dubí - Krupka a tratí ČD Oldřichov - Děčín. Součástí prací by mělo být i pročištění propustků v místě křížení s komunikací a tratí. Vrchoslavský potok - celý je ve správě Povodí Ohře. Na toku jsou úpravy z let 1932 - 1938. Úpravy vyžadují opravy, kapacita je nánosy snížena. Navrhuje se zprůchodnění a tím zkapacitnění celého nezatrubněného úseku. Stav nezakrytých částí a nutnost opravy je třeba zjistit podrobnějším technickým průzkumem. Krupský potok - zatrubnění v homí části toku je původní z roku 1920.(v Husitské ul.). Zde bylo koryto upraveno na průchod Q100. Dále je tok střídavě v otevřeném a zakrytém profilu. Úpravy jsou z let 1920, 1977, 1980 a 1988 (vesměs Q100). Nutná je úprava ve spodní části v souběhu trasy s tratí ČD Ústí n.L. - Chomutov. Zprůchodnění koryta je potřebné i v úseku podél Alejní ulice a pod zatrubněním nad Koněvovou ulicí. V tomto úseku je koryto prakticky nepřístupné, trasa vede přes zahrádky, které jsou oplocené. Zatrubnění v Husitské ulici je z roku 1920, tedy ve stáří přes 75 let, což je na mezi životnosti. Bohosudovský potok - tok je od horní dráhy až pod areál bývalé Zeleniny zakrytý, dostatečně kapacitní. Úprava přes kasárna byla provedena po roce 1969, úsek nad kasárna je z padesátých let. V homí části toku nad zakrytým profilem je nutná oprava celého regulovaného úseku. Koryto je propadlé, je nutná úprava spádu a opravy opevnění. Levostranný přítok potoka od místa vyústění dešťové kanalizace, kde je retenční nádrž RN až po zaústění je neupravený. Zdrž vyžaduje pravidelnou údržbu. Unčínský potok - úpravy na toku jsou od dráhy až pod sídliště. Zkapacitnění vyžaduje téměř celý úsek toku přes zástavbu Soběchleb a to od státní silnice až pod železnici Ústí n.L. - Chomutov. Zde je část toku neupravená. Část regulace přes náves byla nad kapličkou opravena, zbytek vyžaduje pročištění a opravu. Maršovský potok - V roce 2006 proběhla rekonstrukce Maršovského potoka Soběchleby - Unčín v ř.km 0,5 2,225, cílem úpravy byla ochrana na dvacetiletou povodeň QN. V úseku mezi Unčínem a Maršovém nezaručuje stav koryta soustředěný odtok zvýšených průtoků, které se mohou rozlít podél levého břehu koryta. Vodní plochy - návrh nových ploch, funkční využití V území sídelního útvaru jsou následující vodní nádrže: Nádrž Kateřina (k.ú. Soběchleby). Nádrž byla postavena jako součást protipovodňových opatření pro ochranu lomu Chabařovice. Nádrž je kromě ochranné protipovodňové funkce využívána pro rekreační účely (sportovní rybolov, windsurfing) Hlavní parametry nádrže: min. úroveň hráze: kóta stálého nadržení: max. hladina: zatopená plocha při max. hladině: ovladatelný objem celkem:
194,5 m n.m. 191,0 m n.m. 193,7 m n.m. 58 ha 1,84 mil. m3
Nádrž bude plnit po skončení těžby v lomu Chabařovice především rekreační a krajinotvornou funkci. Hlavním předpokladem pro plnění uvedených funkcí je zabezpečení nádrže v maximální míře před kontaminací odpadními vodami či jedovatými a ropnými látkami. Vápenka (k.ú. Vrchoslav) - zatopený lom o ploše vodní hladiny cca 1 ha. Jáma byla částečně zasypána v místě bývalého přítoku. Nádrž se navrhuje k trvalému zachování a to pro rekreační účely. Pro lepší výměnu vody a stabilitu hladiny se navrhuje vybudovat přívod vody ze Zálužanského potoka a odpad do téhož toku. Odpad je situován v místě zaniklého původního odpadního kanálu. Nádrž v horní části povodí Zálužanského potok - nádrž k zachycení splavenin, retenci a protipožárním účelům. Zatopená plocha je cca 1,25 ha. Nádrž vyžaduje opravy vypouštěcího zařízení, bezpečnostního přepadu, zátopy i hráze. Rozsah nutno určit podrobnější technickou prohlídkou. Menší požární nádrže jsou v Horské ulici, Horní Krupce a Soběchlebech (rekonstruovaná).
21
Nové rybníky – návrh využití • na soutoku Bohosudovského potoka s bezejmenným levostranným přítokem ze sídliště Zatopená plocha je 0,6 - 0,8 ha. Rybník pro rybochovné účely s dalšími funkcemi - retenční, krajinotvornou a dočišťovací. • 2 boční rybníky na Zálužanském potoce u Nových Modlan s funkcemi rybochovnou, krajinotvornou a retenční. Nádrž pod Novými Modlany má zatopenou plochu cca 1 ha, nádrž v místě mokřiny západně od Nových Modlan cca 0,4 ha. Realizací jmenovaných rybníků by došlo navíc k využití ladem ležící půdy. • k obnově se navrhuje boční rybník na Maršovském potoce u Maršova s funkcemi rybochovnou a protipožární.
E.7 Ochrana před hlukem V nově zastavitelných plocháh musí být dodrženo nařízení vlády č. 148 z 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které vstoupilo v platnost dne 1. 6. 2006.
E.8 Imisní poměry Dle tabulek není překračován max. hodinový ani průměrný noční limit koncentrací u SO2 , u oxidu dusičitého a sumy oxidu dusíku. U polétavého prachu PM10 je překračován denní imisní limit. Z údajů vyplývá, že v celé oblasti převažuje znečištění ze stacionárních zdrojů nad zdroji mobilními. Realizací plynofikace u stávající zástavby i nových zastavitelných ploch dojde ke zlepšení imisních poměrů nejen na území Krupky, ale i v přilehlých oblastech Teplic a Přestanova. Rovněž nová doplňující komunikační propojení zajistí menší koncentraci dopravy a z toho vyplývající i snížené imise na zatížených městských silnicích.
E.9 Radon V rámci předběžného posouzení míry radonové zátěže vymezeného území z hlediska pronikání radonu z podloží do budov lze použít „Odvozenou mapu radonového indexu pozemku“ pro Severočeský kraj 1 : 200 000 a mapu „Radonového indexu pozemku geologického podloží. Geologická mapa v měř. 1 : 50 000 vymezuje území na rozhraní nízké, resp. střední radonové zátěže. Nízký radonový index pozemků nevyžaduje zásadní ochranná opatření, doporučuje se zabezpečit neporušenost základové desky či vyrovnávacího betonu podlahy. Pro střední radonový index pozemku je již nutné provést příslušná opatření proti pronikání radonu z podloží do budov. Vysoký radonový index vyžaduje dvoufázovou pozici ochrany. Doporučujeme, aby podrobný radonový průzkum byl realizován až v ploše, kde budou objekty stabilizovány. Na základě získaných výsledků pak lze definitivně zařadit pozemek do příslušného radonového indexu a stanovit event. rozsah stavebně - technických opatření proti pronikání radonu z podloží do budov.
E.10 Ložiska nerostných surovin, dobývání nerostů Hodnocení a klasifikace nerostných surovin v zájmovém území byla provedena z hlediska chráněných ložiskových území, z hlediska poddolování a dalších pozůstatků důlní činnosti. Ložiska nerostných surovin Chomutovsko-teplická pánev je jedním z nejvýznamnějších ložisek hnědého uhlí a krušnohorská oblast patří k významným ložiskům rudných i nerudných surovin. V jižní části území města Krupka jsou vymezena tři chráněná ložisková území (CHLÚ) hnědého uhlí a v oblasti Krušných hor je chráněné ložiskové území cínwolframové rudy a fluorit barytové suroviny. Hranice všech 5 chráněných ložiskových území jsou podle registru Geofondu ČR zakresleny v koordinačním výkrese odůvodnění ÚP. Číslo každého CHLÚ odpovídá registru Geofondu a je současně uvedeno i v koordinačním výkrese. Celé území severně od Krupky zahrnuje prognózní zdroj cín-wolframové rudy číslo 932040000 Cínovec-Fojtovice-Unčín. Prognózní zdroje hnědého uhlí prakticky nepřesahují hranice vymezeného chráněného ložiskového území.
22
Ložiska nerostných surovin číslo CHLÚ
Název CHLÚ
Těžená surovina
Firma
číslo ložiska
Název ložiska
09760000
Krupka
cín-wolframová ruda
-
50085000
Vrchoslav
fluorit-barytová surovina
-
07840000
Proboštov
hnědé uhlí
Mostecká uhelná společnost, a.s.
3078400
Proboštov - Jaroslav
11840000
Modlany
hnědé uhlí
3118400
Modlany - hlubina
Palivový kombinát Ústí nad Labem
07910001
Chabařovice
hnědé uhlí
3079100
Chabařovice-lom
Palivový kombinát Ústí nad Labem
Podmínky využití zastavitelných ploch na území CHLÚ: V chráněném ložiskovém území jsou zákonem č. 44/1988 Sb., (horní zákon) omezeny činnosti, které by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání ložiska. Následnou výstavbu lze realizovat pouze ve smyslu § 18 a 19 horního zákona. Povolení stavby v CHLÚ, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, může vydat podle ustanovení § 19 horního zákona stavební úřad jen se souhlasem krajského úřadu, vydaným po projednání s obvodním báňským úřadem. Z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství nesmí výstavba svojí životností a funkčností znemožnit nebo ztížit případné budoucí dobývání výhradního ložiska. Zajištění splnění této podmínky musí být zohledněno v následných územních řízeních dle konkrétní situace v jednotlivých zastavitelných plochách. Využití ploch HK1, HK2, HK3 je dále vázáno na podmínku likvidace staveb na náklad vlastníka v případě těžby ložiska. Využití ploch K25, K36a, K36b, V19a, V19b, B17, B20, B21, M8, M9 (část), M11 (část), N1 (část), N3a (část), N10, S1, S2 (část) a U7 je podmíněno zajištěním formálního vypořádání zásob části výhradních ložisek dotčených těmito zastavitelnými plochami. „Částmi“ ploch M9, M11, N1, N3a a S2 se rozumí části těchto ploch, které nebyly pro výstavbu vymezeny v předchozím ÚPSÚ Krupka a jsou vymezeny nově tímto územním plánem. Poddolovaná území Stará důlní činnost, jako pozůstatek po velmi rozsáhlé těžbě nerostných surovin v krušnohorské oblasti a hnědého uhlí v mostecké pánvi, je možným zdrojem deformací povrchu území v důsledku poddolování. V oblasti města Krupky je evidováno 9 poddolovaných území, v těchto oblastech je nutno při projektové přípravě stavby postupovat v souladu s ustanoveními ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území a na základě posouzení geotechnických poměrů zájmového území báňským znalcem.
Poddolovaná území Číslo
Název lokality
1700
Vrchoslav
1711
Horní Krupka Preiselberg Proboštov u Teplic
1714 1734 1739
1741
Horní Krupka – Komáří vížka Krupka - Knöttel
Habartice – Supí hora
Těžená surovina
Rozsah díla
cín-wolframová ruda fluorit-barytová surovina měděná ruda cín-wolframová ruda fluorit-barytová surovina uhlí hnědé
systém
Rok pořízení záznamu 1984
systém
1996
systém
2005
cín-wolframová ruda fluorit-barytová surovina cín-wolframová ruda měděná ruda polymetalické rudy živcové suroviny železné rudy
systém
1996
systém
2005
ojedinělá
1984
Stáří díla před i po r. 1945 před i po r. 1945 před i po r. 1945 před i po r. 1945 před i po r. 1945
do19.stol.
23
1781
Unčín
1796 1812
Unčín – Mravenčí vrch Modlany
1735
Mohelnice
1866
Chabařovice
cín-wolframová ruda železné rudy cín-wolframová ruda uhlí hnědé
systém
1984
do18.stol.
ojedinělá
1984
do18.stol.
systém
2005
před i po r. 1945
Sesuvná území: Krupka č. 1, Přítkov č. 3 Vlivy důlní činnosti V minulosti a území města Krupky probíhala již zmíněná těžba rud i nerudných surovin v krušnohorské oblasti a hnědého uhlí v pánevní oblasti. Pozůstatky historické těžby jsou velmi četné severně od Krupky. Počet důlních děl a hald je vysoký, registrovaná důlní díla a deponie (haldy) jsou zakreslena ve výkresech Analytických rozborů, v něktrých oblastech bylo nezbytné jejich zákres provést jako plošný.
E.11 Prostupnost území Prostupnost krajiny je zajištěna na mnoha místech převážně v ose sever jih. Je to přirozený směr vzhledem ke konfiguarci terénního reliéfu krajiny. Tímto směrem se krajina z hor směrem do údolí svažuje. Všechny vodoteče směřují k jihu a podél nich do údolí proniká zeleň z ohromného lesního masivu na severu území. Podél potoků v zeleni je možno v rámci městské zeleně vytvořit pěší a cyklistické stezky. Bariérou ve směru východ – západ jsou severní a jižní drážní tělesa a paralelně uprostřed mezi nimi hlavní obslužná komunikace Krupky. Nad železničním tělesem je zajištěna podél lesních porostů a luk i prostupnost krajiny východ západ. Na ostatním území je jen lokální. F)
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘ. STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ)
F.1 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití Územní plán zahrnuje čtyři typy území s odlišnými charakteristikami: Území krajinné Je tvořeno plochami mimo zastavěné území, které není určeno k zastavění. Převládá v něm krajinný charakter. Je určeno pro lesní porosty LP, nelesní zeleň ZN a zemědělské plochy ZP a plochy smíšené nezastavěného území SN. LESNÍ POROSTY LP Hlavní využití: -lesní porosty a porosty lesního charakteru Přípustné využití: -stavby související s péčí o přírodu a krajinu, zejména s její ochranou a revitalizací, údržbou - hlavní využití v plochách V - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití
24
-hřbitovy, drobné stavby a zařízení kulturní, církevní a stravovací za podmínky, že nebude narušeno hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách městské zeleně ZN za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Nepřípustné využití - liniové stavby nadřazené technické a dopravní infrastruktury - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím ZELEŇ NELESNÍ ZN Hlavní využití: - zeleň krajinná s vegetačními prvky, trvalé travní porosty, vegetační doprovod vodotečí, rozptýlené plošné a liniové porosty dřevin a bylin Přípustné využití: -stavby související s péčí o přírodu a krajinu, zejména s její ochranou a revitalizací, údržbou - hlavní využití v LP - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití - hlavní využití v plochách městské zeleně ZM - drobné stavby a zařízení kulturní, církevní a stravovací - nekryté sportovně rekreační plochy - stavby a pozemky dopravní a technické infrastruktury Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím ZEMĚDELSKÉ PLOCHY ZP Hlavní využití: - intenzivní rostlinná zemědělská produkce na orné půdě - intenzivní zelinářské a květinářské kultury, trvalé travní porosty – louky pastviny Přípustné využití: -stavby související s péčí o přírodu a krajinu, zejména s její ochranou a revitalizací, údržbou - plochy sadů, zahrad, vinic, zahradnictví - nezbytná dopravní a technická infrastruktura - doplňková zeleň Podmíněně přípustné využití - hlavní využití v plochách městské zeleně LP, ZN a VP - drobné stavby a zařízení kulturní, církevní, stravovací a sportovně rekreační za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - stavby a pozemky dopravní a technické infrastruktury Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím Území rekreační Je určeno pro regeneraci a rekreaci obyvatel. Jsou to plochy zeleně přetvářené lidskou činností v zastavěném území. Podle využití jsou děleny na zeleň městskou ZM, zeleň sadů a zahrad ZZ, zeleň zahrádkářských kolonií ZK, plochy pro rekreaci RP, sportovní plochy SP. MĚSTSKÁ ZELEŇ ZM Hlavní využití: - parky, veřejné parkové plochy, městské lesoparky, zeleň podél potoků v zastavěném území, hřbitovy, včetně souvisejících staveb a zařízení, lesní porosty a porosty lesního charakteru Přípustné využití: - stavby pro provoz a údržbu
25
- hlavní využití uvedené v plochách VP - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití - sady, zahrady, vinice, stavby a zařízení kulturní, všeobecně poznávací, církevní, stravovací a sportovně rekreační - hlavní využití v plochách lesních LP a nelesních ZN - cyklistické stezky, podzemní garáže se zelení na střeše - hlavní využití v plochách městské zeleně ZN za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím ZAHRADY, SADY ZZ Hlavní využití: - sady, zahrady, vinice, zahradnictví Přípustné využití: - stavby pro provoz a údržbu Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení kulturní, všeobecně poznávací, a sportovně rekreační za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách lesních LP a nelesních ZN - cyklistické stezky - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím ZAHRÁDKÁŘSKÉ KOLONIE ZK Hlavní využití: - zahrádkářské osady, pěstební činnost Přípustné využití: - stavby pro provoz a údržbu o zastavěné ploše max. 20 m2 - hlavní využití uvedené v plochách ZZ - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení všeobecně poznávací, stravovací a sportovně rekreační - cyklistické stezky Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím REKREAČNÍ PLOCHY RP Hlavní využití: - plochy pro rodinnou rekreaci, rekreační objekty, min. podíl zeleně 55 %, koeficient zastavěné plochy 0,20, výška domů max. 9 m Přípustné využití: - stavby a zařízení kulturní, všeobecně poznávací, církevní, stravovací a sportovně rekreační - stavby pro provoz a údržbu - hlavní využití v plochách LP, ZN, ZM a VP - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití - rodinné domy, rozptýlené rodinné bydlení - cyklistické stezky, podzemní garáže se zelení na střeše Nepřípustné využití
26
- činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím SPORTOVNÍ PLOCHY SP Hlavní využití: - tělovýchova a rekreace, sportovní aktivity, areály volného času, sportoviště, golfová hřiště, přírodní koupaliště, zoologické a botanické zahrady Přípustné využití: - stavby občanského vybavení pro poskytování služeb hlavního využití plochy, min. podíl zeleně 30 %, max. procento zastavění 40 %, u krytých sportovišť – řešit individuálně u otevřených sportovišť – max. výška 7,5 m s výjimkou tribun, osvětlení apod. - lázeňské provozy - stavby pro provoz a údržbu - hlavní využití v plochách LP, ZN, ZM a VP - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití - sady, zahrady Nepřípustné využití činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím Území obytné Zahrnuje pozemky a stavby určené pro bydlení a pro činnosti, stavby a zařízení občanské vybavenosti, které slouží pro bydlení. Jsou to plochy veřejného vybavení VV, bydlení v bytových domech BD, bydlení v rodinných domech RD, bydlení v rozptýlené zástavbě BR a plochy smíšené obytné SO. PLOCHY VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ VV Hlavní využití: - občanské vybavení veřejné infrastruktury – stavby pro vzdělávání a výchovu, zdravotní služby, sociální služby, městskou správu, kulturu, ochranu a bezpečnost obyvatelstva, min. podíl zeleně 50 %, max. procento zastavění 30 %, max. výška 15 m Přípustné využití: - stavby občanského vybavení se službami pro potřeby hlavního využití min. podíl zeleně 50 %, max. procento zastavění 30 %, max. výška 15 m - nezbytná dopravní a technická infrastruktura - doplňková zeleň Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení OV pro poskytování dalších souvisejících služeb - nerušící výroba a služby za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách LP, ZN, ZM a VP - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OSTATNÍHO OV Hlavní využití: - občanské vybavení ostatní zahrnuje stavby pro obchodní a administrativní činnost, ubytování, stravování, služby, tělovýchovu a sport, vědu výzkum ap., min. podíl zeleně 50 %, max. procento zastavění 30 %, max. výška 15 m Přípustné využití: - hlavní využití plochy VV - nezbytná dopravní a technická infrastruktura - doplňková zeleň Podmíněně přípustné využití
27
- nerušící výroba a služby za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách LP, ZN, ZM a VP - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH BD Hlavní využití: - pozemky určené pro bydlení v bytových domech Přípustné využití: - stavby občanského vybavení se službami pro potřeby hlavního využití - stavby dle hlavního využití ploch veřejného vybavení VV - hlavní využití ploch ZN, ZP, ZZ a VP - stavby a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení OV, nerušící výroby a služeb, které svým charakterem převyšují potřeby místních obyvatel za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - nerušící výroba a služby - hlavní využití v plochách LP Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH RD (vyjma Fojtovic) Hlavní využití: - pozemky určené pro bydlení v izolovaných a řadových rodinných domech, – min. podíl zeleně 55 %, koeficient zastavěné plochy max. 0,20 Přípustné využití: - stavby občanského vybavení se službami pro potřeby hlavního využití - stavby dle hlavního využití ploch veřejného vybavení VV - hlavní využití ploch ZN, ZP, ZZ - stavby a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení OV, služeb, které svým charakterem převyšují potřeby místních obyvatel za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách LP Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH RD – FOJTOVICE Hlavní využití: - pozemky určené pro bydlení v izolovaných rodinných domech, – min. plocha pozemku 1500 m2, podíl zeleně 55 %, koeficient zastavěné plochy max. 0,20 Přípustné využití: - stavby občanského vybavení se službami pro potřeby hlavního využití - stavby dle hlavního využití ploch veřejného vybavení VV - hlavní využití ploch ZN, ZP, ZZ a VP - stavby a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení OV, služeb, které svým charakterem převyšují potřeby místních obyvatel za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách LP
28
Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím BYDLENÍ V ROZPTÝLENÉ ZÁSTAVBĚ BR (vyjma Fojtovic) Hlavní využití: - pozemky určené pro bydlení v izolovaných rodinných domech, nebo farmách – min. plocha pozemku 3000 m2, min. podíl zeleně 80 %, koeficient zastavěné plochy pozemku max. 0,07 Přípustné využití: - stavby občanského vybavení se službami pro potřeby hlavního využití - stavby dle hlavního využití ploch veřejného vybavení VV - hlavní využití ploch ZN, ZP, ZZ a VP - stavby a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení OV, služeb, které svým charakterem převyšují potřeby místních obyvatel za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách LP Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím BYDLENÍ V ROZPTÝLENÉ ZÁSTAVBĚ BR – FOJTOVICE Hlavní využití: - pozemky určené pro bydlení v izolovaných rodinných domech, nebo farmách – min. plocha pozemku 4000 m2, min. podíl zeleně 80 %, koeficient zastavěné plochy pozemku max. 0,07, ve Fojtovicích jsou výměry pozemků určené v jednotlivých zastavitelných plochách Přípustné využití: - stavby občanského vybavení se službami pro potřeby hlavního využití - stavby dle hlavního využití ploch veřejného vybavení VV - hlavní využití ploch ZN, ZP, ZZ a VP - stavby a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení OV, služeb, které svým charakterem převyšují potřeby místních obyvatel za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách LP Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím SMÍŠENÉ ÚZEMÍ OBYTNÉ SO Hlavní využití: - pozemky určené pro bydlení v bytových domech, rodinných domech, plochy občanského vybavení, stavby pro obchodní a administrativní činnost, ubytování, stravování, služby, tělovýchovu a sport, vědu výzkum ap., min. podíl nezpevněných ploch 50 %, koeficient zastavěné plochy max. 0,30 Přípustné využití: - stavby občanského vybavení se službami pro potřeby hlavního využití - stavby dle hlavního využití ploch veřejného vybavení VV - stavby a zařízení OV, nerušící výroby a služeb - hlavní využití ploch ZN, ZP, ZZ a VP - stavby a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury Podmíněně přípustné využití - další stavby a zařízení OV a služeb, které svým charakterem převyšují potřeby lokálních center za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - hlavní využití v plochách LP
29
Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím Území produkční PLOCHY PRODUKČNÍ PP Hlavní využití: - průmyslová a řemeslná výroba a služby, skladování a distribuce všeho druhu a další činnosti, stavby a zařízení, min. podíl zeleně 30 %, max. procento zastavění 40 %, max. výška 13,5 m, případné nároky na vyšší objekty (stožáry, komíny) budou řešeny max. do výše 6 m nad výškou hlavní hmoty objektu Přípustné využití: -stavby a zařízení nerušící výroby a nerušících služeb a provozů - činnosti, stavby a zařízení občanského vybavení pro poskytování služeb souvisejících - nezbytná dopravní a technická infrastruktura - hlavní využití uvedené v plochách ZN, ZP, ZZ doplňková zeleň Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím ZEMĚDELSKÁ VÝROBA ZV ZAHRADNICTVÍ ZHR Hlavní využití: - objekty pro zemědělskou výrobu, živočišná zemědělská produkce, zemědělské rodinné farmy, zahradnictví Přípustné využití: -stavby související s péčí o přírodu a krajinu, zejména s její ochranou a revitalizací, údržbou - nezbytná dopravní a technická infrastruktura - doplňková zeleň Podmíněně přípustné využití - drobné stavby a zařízení kulturní, církevní, stravovací a sportovně rekreační za podmínky, že toto využití bude doplňovat a nebude omezovat hlavní využití plochy - stavby a pozemky dopravní a technické infrastruktury Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím Území ostatní VODNÍ PLOCHY V Hlavní využití: - zahrnují vodní toky, rybníky a nádrže Přípustné využití: - náhony a ostatní nespecifikované, činnosti, stavby a zařízení související s provozem plochy, nebo toku, rekreací a vodními sporty - výsadba vegetace podél vodního toku nebo plochy Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím
30
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ DS Hlavní využití - provoz automobilové dopravy, autobusové dopravy, cyklistické a pěší dopravy, parkování Přípustné využití - stavby a zařízení nezbytné dopravní infrastruktury silniční Podmíněně přípustné využití - činnosti a zařízení pro provoz a údržbu dopravních silničních staveb, stavby technické infrastruktury, protihluková opatření Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ŽELEZNIČNÍ DZ Hlavní využití - provoz železniční dopravy Přípustné využití - stavby a zařízení nezbytné dopravní železniční infrastruktury Podmíněně přípustné využití - činnosti a zařízení pro provoz a údržbu dopravních železničních staveb, stavby technické infrastruktury, protihluková opatření Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA TI Hlavní využití - stavby a zařízení k obsluze území technickou infrastrukturou Přípustné využití - stavby, plochy a zařízení k technické obsluze území, zejména koridory vedení technické infrastruktury, stavby provozních budov pro funkci a obsluhu nezbytné, zejména nezbytná související dopravní infrastruktura, pracoviště dozoru, kontroly, údržby a zajištění provozu a ochrany včetně služebního bydlení nebo ubytování Podmíněně přípustné využití - stavby a zařízení, vyžadované k poskytování souvisejících služeb nebo specializované technické obsluhy Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ VP Hlavní využití - Plochy veřejných prostranství, Přípustné využití - náměstí, místní komunikace, veřejné cesty, parky, veřejná zeleň, cyklostezky, pozemky související dopravní a technické infrastruktury Podmíněně přípustné využití - pozemky občanského vybavení slučitelné s funkcí veřejného prostranství, např. dětská hřiště a stánkový prodej Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím PARKOVÁNÍ GARÁŽE PG Hlavní využití - Plochy pro parkování na parkovištích a v garážích Přípustné využití
31
- stavby sopuvisející s hlavním využitím Podmíněně přípustné využití - zeleň, cyklistické stezky, pěší komunikace, komunikace účelové, liniová vedení TV Nepřípustné využití - činnosti, stavby a zařízení, která nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím ÚČELOVÉ KOMUNIKACE A OSTATNÍ CESTY bez označení Jedná se o komunikace nižší třídy, než jsou místní komunikace C3, cesty v území kde jsou rekreační objekty, polní cesty ap. Účelové komunikace a ostatní cesty jsou vyznačeny převážně v zastavěném území. Podíl nezpevněných ploch je vyjádřen minimálním procentem zeleně (nezpevněné plochy) na pozemku. Zbytek plochy mezi plochou zeleně a zastavěnou plochou rodinného domu tvoří chodníky, terasy, bazény, u bytových domů to jsou pěší cesty, parkoviště drobná architektura, manipulační plochy ap. Maximální výška zástavby je dána výškou nejvyššího bodu hlavní hmoty objektu (hřebene nebo vrcholu sklonité střechy, horní hrany atiky ploché střechy, atp.) a je vztažena k nejvyššímu bodu stávajícího rostlého terénu bezprostředně souvisejícího pozemku, na kterém objekt stojí.
F.2 Podmínky využití zastavitelných ploch a ploch pro přestavbu, plochy zeleně Nové zastavitelné plochy jsou posuzovány z následujících hledisek: - Plocha využití, včetně hlavního a přípustného využití - Městská památková zóna - Krajinná památková zóna Areál bojiště butvy u Přestanova, Chlumce a Varvažova. - Historická architektonická hodnoty - Památkově chráněné objekty - Objekty a plochy pro ochranu obyvatelstva - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Dopravní infrastruktura WD – veřejně prospěšné dopravní stavby o Technická infrastruktura WT Zásobování elektrickou energií WT 01Kanalizace, vodovod WT 101o Snižování ohrožení v území povodněmi a jinými katastrofami WP o Zvyšování retenčních možností WR - ÚSES - Biokorodory, biocentra a interakční prvky - Chráněná území – přírodní rezervace Černá louka - Ptačí oblast CZ0421005 Východní krušné hory - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Ochranné pásmo lesa
-
BPEJ
-
Ochranné pásmo dráhy
-
Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona
-
Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona Ochrana přírodního léčivého zdroje Ochranné pásmo vodního zdroje Chráněná oblast přirozené akumulace vod Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 Hlavní odvodňovací zařízení Záplavové území Důlní díla, haldy Chráněná ložisková území – druh nerostné suroviny Poddolovaná území Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení
32
-
Svahové deformace Střední radonové riziko Vysoké radonové riziko Územní studie jako podmínka pro rozhodování
Plochy jsou označeny dle začátečních písmen katastrálních území a jsou seřazeny dle abecedního pořádku: B – Bohosudov, F – Fojtovice, HK- Horní Krupka, K – Krupka, M – Maršov N – Nové Modlany, S – Soběchleby, U – Unčín, V - Vrchoslav BOHOSUDOV B1 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD Ochranné pásmo lesa 50m - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Svahové deformace - Střední radonové riziko B2 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Svahové deformace - Střední radonové riziko B3 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Poddolovaná území - Střední radonové riziko B5 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Poddolovaná území - Střední radonové riziko - Ochranné pásmo dráhy B6 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD 33
-
Chráněná oblast přirozené akumulace vod Poddolovaná území Střední radonové riziko Ochranné pásmo dráhy
B10 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby Zásobování elektrickou energií WT 02 včetně TS 101 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Ochranné pásmo dráhy B11 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby Zásobování elektrickou energií WT 02 včetně TS 101 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Ochranné pásmo dráhy B14 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití SO – smíšené obytné území - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území (částečně) hnědého uhlí - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie B15 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití SO – smíšené obytné území - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 01 včetně TS 142 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie B16 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití SO – smíšené obytné území
-
Veřejně prospěšné stavby
-
o Zásobování elektrickou energií WT 01 včetně TS 142 Ochrana přírodního léčivého zdroje Chráněná ložisková území hnědého uhlí Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení Střední radonové riziko Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie
B17 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Maršovské sídliště jih 18 34
-
Plocha využití RD Veřejně prospěšné stavby O Zásobování elektrickou energií WT 19 včetně TS 102 Chráněná ložisková území (částečně) hnědého uhlí
B18a Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Maršovské sídliště jih 18 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 25 včetně TS 106 - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Etapizace výstavby – 1.etapa - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie B18b Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Maršovské sídliště jih 18 Plocha využití RD - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Etapizace výstavby – 2.etapa, navazuje na 1. etapu - plochu B18a - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie B19 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Maršovské sídliště jih 18 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby O Zásobování elektrickou energií WT 25 včetně TS 106 - Chráněná ložisková území hnědého uhlí B20 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 19 včetně TS 102 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie B21 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití SO - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 19 včetně TS 102 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení 35
-
Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie
B24 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití BD - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území B28 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 18 včetně TS 104 - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území B29 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití PP - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 18 včetně TS 104 o VPS i, optimalizace železniční tratě č. 130 - Ochranné pásmo dráhy - Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Podmínkou využití je zpracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv hluku z plánované výrobní činnosti, včetně zhodnocení stávajícího hlukového pozadí zájmové lokality podloženého konkrétním měřením, vůči obytné zástavbě se zajištěním podlimitních hodnot hluku pro obytné objekty. B30 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití PP - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 18 včetně TS 104 o VPS i, optimalizace železniční tratě č. 130 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Ochranné pásmo dráhy - Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Podmínkou využití je zpracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv hluku z plánované výrobní činnosti, včetně zhodnocení stávajícího hlukového pozadí zájmové lokality podloženého konkrétním měřením,
vůči obytné zástavbě se zajištěním podlimitních hodnot hluku pro obytné objekty. B31 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití PP Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Veřejně prospěšné stavby o VPS i, optimalizace železniční tratě č. 130 - Ochranné pásmo dráhy - Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona 36
-
Chráněná ložisková území hnědého uhlí Poddolovaná území Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení Podmínkou využití je zpracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv hluku z plánované výrobní činnosti, včetně zhodnocení stávajícího hlukového pozadí zájmové lokality podloženého konkrétním měřením, vůči obytné zástavbě se zajištěním podlimitních hodnot hluku pro obytné objekty.
B32 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití RD Ochranné pásmo dráhy BX1 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití ZM – jižně od plochy B18 BX2 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití ZM – jižně od plochy B21 BX3 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití ZM – východně od plochy B20 BX4 Katastrální území Bohosudov Základní sídelní jednotka Bohosudov 3 Plocha využití ZM – severně od B31 FOJTOVICE F5 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie F6 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení
37
-
Střední radonové riziko Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie
F8 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití BR - pozemek určený pro bydlení v izolovaných rodinných domech, nebo farmách – min. plocha pozemku 4000m2, min. podíl zeleně 80 %, koeficient zastavěné plochy pozemku 0,07 - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Střední radonové riziko - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie F9 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití BR - pozemek určený pro bydlení v izolovaných rodinných domech, nebo farmách – min. plocha pozemku 4000m2, min. podíl zeleně 80 %, koeficient zastavěné plochy pozemku 0,07 - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Střední radonové riziko F10 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití SO - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Ptačí oblast CZ0421005 Východní krušné hory - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení F11 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití SO - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie F12 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13
38
-
-
Plocha využití SO Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory Chráněná oblast přirozené akumulace vod Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie
F13 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití SO – bydlení, základní škola, vybavenost - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Střední radonové riziko - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie F14 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití SO – bydlení, OV, kulturní zařízení Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod F15 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití SO V ploše SO je nutné zachovat rezervu pro MŠ - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Hlavní odvodňovací zařízení - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Střední radonové riziko - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie F16 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití BR - pozemek určený pro bydlení v izolovaných rodinných domech, nebo farmách – min. plocha pozemku 4000 m2, min. podíl zeleně 80 %, koeficient zastavěné plochy pozemku 0,07 - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 05 včetně TS 112 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043
39
-
Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory Chráněná oblast přirozené akumulace vod Střední radonové riziko Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie
F17 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A o Zásobování elektrickou energií WT 04 včetně TS 113 - Hlavní odvodňovací zařízení - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie F18 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití BR - pozemek určený pro bydlení v izolovaných rodinných domech, nebo farmách – min. plocha pozemku 4000 m2, min. podíl zeleně 80 %, koeficient zastavěné plochy pozemku 0,07 - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A o Zásobování elektrickou energií WT 04 včetně TS 113 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Hlavní odvodňovací zařízení - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení F19 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A o Zásobování elektrickou energií WT 04 včetně TS 113 - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Chráněná oblast přirozené akumulace vod F20 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A O Zásobování elektrickou energií WT 04 včetně TS 113 - Ochranné pásmo lesa 50m - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří
40
-
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
F22 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A o Zásobování elektrickou energií WT 04 včetně TS 113 - Ochranné pásmo lesa 50m - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie F23 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití BR - pozemek určený pro bydlení v izolovaných rodinných domech, nebo farmách – min. plocha pozemku 4000 m2, min. podíl zeleně 80 %, koeficient zastavěné plochy pozemku 0,07 - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A o Zásobování elektrickou energií WT 04 včetně TS 113 - Ochranné pásmo lesa 50m - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Střední radonové riziko F26 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití RD Ochranné pásmo lesa 50m - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 06 včetně TS 131 o Vodovod WT 106, vodojem 106A - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Chráněná ložisková území – cín-wolframová ruda - Poddolovaná území - Střední radonové riziko F28 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 04 včetně TS 113 o Splašková kanalizace WT 103 + ČOV WT 103A - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory
41
-
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
FX 2 Katastrální území Fojtovice Základní sídelní jednotka Fojtovice 13 Plocha kolem potoka mezi plochou F5 a F6 Plocha využití ZM HABARTICE Nejsou navrženy žádné změny využití území. HORNÍ KRUPKA HK1 Katastrální území Horní Krupka Základní sídelní jednotka Horní Krupka 8 Plocha využití SO – bydlení, OV / ubytování / Ochranné pásmo lesa 50m - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 06 včetně TS 131 o Vodovod WT 106, vodojem W 106A - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Poddolovaná území - Střední radonové riziko - Chráněné ložiskové území – cín-wolframová ruda HK2 Katastrální území Horní Krupka Základní sídelní jednotka Horní Krupka 8 Plocha využití SO – bydlení, OV / ubytování, služby / Ochranné pásmo lesa 50m - Veřejně prospěšné stavby o Vodovod WT 106, vodojem 106A - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Důlní díla, haldy - Poddolovaná území - Střední radonové riziko - Chráněné ložiskové území – cín-wolframová ruda HK3 Katastrální území Horní Krupka Základní sídelní jednotka Horní Krupka 8 Plocha využití SO – bydlení, OV / ubytování / - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 06 včetně TS 131 o Vodovod WT 106, vodojem W 106A - Ochranné pásmo lesa 50m - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Důlní díla, haldy - Poddolovaná území - Střední radonové riziko - Chráněné ložiskové území – cín-wolframová ruda
42
HK4 Katastrální území Horní Krupka Základní sídelní jednotka Horní Krupka 8 Plocha využití RD Ochranné pásmo lesa 50m - Veřejně prospěšné stavby o Vodovod WT 106, vodojem 106A - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Důlní díla, haldy - Poddolovaná území - Střední radonové riziko - Chráněné ložiskové území – cín-wolframová ruda HK5 Katastrální území Horní Krupka Základní sídelní jednotka Horní Krupka 8 Plocha využití RD Ochranné pásmo lesa 50m - Veřejně prospěšné stavby o Vodovod WT 106, vodojem 106A - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Důlní díla, haldy - Poddolovaná území - Střední radonové riziko - Chráněné ložiskové území – cín-wolframová ruda HK6 Katastrální území Horní Krupka Základní sídelní jednotka Horní Krupka 8 Plocha využití RD Ochranné pásmo lesa 50m - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 06 včetně TS 131 o Vodovod WT 106, vodojem 106A - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Důlní díla, haldy - Poddolovaná území - Střední radonové riziko - Chráněné ložiskové území – cín-wolframová ruda KRUPKA K3 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Krupka 1 Plocha využití RD Městská památková zóna - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Poddolovaná území - Střední radonové riziko
43
K6 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Krupka 1 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Poddolovaná území - Střední radonové riziko K7 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Krupka 1 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Poddolovaná území K12 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Krupka 1 Plocha využití RD Ochranné pásmo lesa 50m Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií TS 101 - Ochranné pásmo lesa 50m - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Ochranné pásmo dráhy K13 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Dolní Krupka 2 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Svahové deformace - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení K15 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Dolní Krupka 2 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území K16 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Dolní Krupka 2 Plocha využití RD Část území zaplavované Q100 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území
44
K18 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Dolní Krupka 2 Plocha využití SO Část území zaplavované Q100 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území K21 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Dolní Krupka 2 Plocha využití SO Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 01 včetně TS 142 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Střední radonové riziko - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie K22 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Dolní Krupka 2 Plocha využití RD Část území zaplavované Q100 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí K24 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Dolní Krupka 2 Plocha využití RD - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Část území zaplavované Q100 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území K25 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Sv. Prokop 11 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 11 včetně TS 143 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení K36a Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Sv. Prokop 11 Plocha využití RD - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu
45
-
Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 14 včetně TS 144 Areál odvodnění - meliorované plochy Ochrana přírodního léčivého zdroje Poddolovaná území Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení Etapizace výstavby – 1. etapa Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie
K36b Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Sv. Prokop 11 Plocha využití RD - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Areál odvodnění - meliorované plochy - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Etapizace výstavby – 2. etapa – navazuje na 1. etapu – plochu K36a - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie K39 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Sv. Prokop 11 Plocha využití ZHR - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 11 včetně TS 143 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území K41 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Sv. Prokop 11 Plocha využití PP - Ochranné pásmo lesa - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Evropsky významná lokalita CZ9424127 Východní Krušnohoří - Důlní díla, haldy - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Střední radonové riziko KX 1 Katastrální území Krupka Základní sídelní jednotka Sv. Prokop 11 Plocha kolem potoka mezi plochou V20 a K39 Plocha využití ZM MARŠOV M1 Katastrální území Maršov Základní sídelní jednotka Maršov sídl. 15 Plocha využití DS – G garáže - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona
46
M8 Katastrální území Maršov Základní sídelní jednotka Maršov 5 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 22 včetně TS 153 - Ochranné pásmo vodního zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení M9 Katastrální území Maršov Základní sídelní jednotka Maršov 5 Plocha využití RD - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 22 včetně TS 153 - Ochranné pásmo vodního zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie M10 Katastrální území Maršov Základní sídelní jednotka Maršov 5 Plocha využití SO - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 22 včetně TS 153 - Ochranné pásmo vodního zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení M11 Katastrální území Maršov Základní sídelní jednotka Maršov 5 Plocha využití RD - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - ÚSES - interakční prvek č. 21 - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 24 včetně TS 152 - Hlavní odvodňovací zařízení - Ochranné pásmo vodního zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Poddolovaná území - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie MX1 Katastrální území Maršov Základní sídelní jednotka Maršov 5 Zeleň mezi plochami M11 a M9 Plocha využití ZM MX2 Katastrální území Maršov Základní sídelní jednotka Maršov 5
47
Zeleň mezi plochami M9 a B19 Plocha využití ZM MOHELNICE Nejsou navrženy žádné změny využití území. NOVÉ MODLANY N1 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Plocha využití SO Část území zaplavované Q100 Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 15 včetně TS 171 - Hlavní odvodňovací zařízení - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Poddolovaná území - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie N3a Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Plocha využití SO Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 15 včetně TS 171 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Poddolovaná území - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie N3b Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Plocha využití PP Část území zaplavované Q100 - Veřejně prospěšné stavby o VPS i, optimalizace železniční tratě č. 130 - Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona - Ochranné pásmo dráhy - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Poddolovaná území - Chráněná ložisková území hnědého uhlí N5 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Plocha využití PP - Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Chráněná ložisková území hnědého uhlí
48
-
Podmínkou využití je zpracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv hluku z plánované výrobní činnosti, včetně zhodnocení stávajícího hlukového pozadí zájmové lokality podloženého konkrétním měřením, vůči obytné zástavbě se zajištěním podlimitních hodnot hluku pro obytné objekty.
N6 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Plocha využití PP Část území zaplavované Q100 - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Chráněná ložisková území hnědého uhlí N9 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Plocha využití DS - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Dopravní stavba – Doubravská spojka VPS 16 o Dopravní stavba – Přeložka silnice 1/13 – Obchvat Teplic VPS 15 o Dopravní stavba – WD 3 - Napojení místní dopravní sítě na VPS 16 - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Důlní díla, haldy - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Poddolovaná území N10 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Plocha využití PP - Veřejně prospěšné stavby o VPS V6 - propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Poddolovaná území - Chráněná ložisková území hnědého uhlí N13 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Plocha využití PP Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Poddolovaná území - Chráněná ložisková území hnědého uhlí NX1 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Zeleň kolem Doubravské spojky
49
Plocha využití ZM NX2 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Zeleň kolem napojení na Doubravskou spojku Plocha využití ZM NX3 Katastrální území Nové Modlany Základní sídelní jednotka Nové Modlany 4 Zeleň poél ploch N10 Plocha využití ZM SOBĚCHLEBY S1 Katastrální území Soběchleby Základní sídelní jednotka Soběchleby 14 Plocha využití RD o Splašková kanalizace WT 101 - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Podmíněně přípustné využití plochy - nutnost prokázání splnění podmínek stanovených v nař. vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z dopravy v chráněných venkovních i vnitřních prostorech - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Poddolovaná území - Chráněná ložisková území hnědého uhlí S2 Katastrální území Soběchleby Základní sídelní jednotka Soběchleby 14 Plocha využití RD - Podmíněně přípustné využití plochy - nutnost prokázání splnění podmínek stanovených v nař. vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z dopravy v chráněných venkovních i vnitřních prostorech - Bonita půdy 1. a 2. třídy ochrany - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 101 o VPS i, optimalizace železniční tratě č. 130 o VPS V6 - propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem - Poddolovaná území - Areál odvodnění - meliorované plochy - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Ochranné pásmo dráhy - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie S3 Katastrální území Soběchleby Základní sídelní jednotka Soběchleby 14 Plocha využití RD, SO - přestavba - Podmíněně přípustné využití plochy - nutnost prokázání splnění podmínek stanovených v nař. vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z dopravy v chráněných venkovních i vnitřních prostorech - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 101 o VPS V6 - propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem
50
-
Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení Poddolovaná území Chráněná ložisková území hnědého uhlí
S6 Katastrální území Soběchleby Základní sídelní jednotka Soběchleby 14 Plocha využití PP Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o VPS i, optimalizace železniční tratě č. 130 - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení í - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Podmínkou využití je zpracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv hluku z plánované výrobní činnosti, včetně zhodnocení stávajícího hlukového pozadí zájmové lokality podloženého konkrétním měřením, vůči obytné zástavbě se zajištěním podlimitních hodnot hluku pro obytné objekty. S9 Katastrální území Soběchleby Základní sídelní jednotka Soběchleby 14 Plocha využití PP Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Chráněná ložisková území hnědého uhlí SX1 Katastrální území Soběchleby Základní sídelní jednotka Soběchleby 14 Zeleň jižně od S9 Plocha využití ZM SX2 Katastrální území Soběchleby Základní sídelní jednotka Soběchleby 14 Zeleň východdě od S6 Plocha využití ZM UNČÍN U2 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín 6 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 21 včetně TS 191 o Splašková kanalizace WT 101 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Ochranné pásmo vodního zdroje - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Vysoké radonové riziko - Krajinná památková zóna
51
U4 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín 6 Plocha využití BR - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 101 - Areál odvodnění - meliorované plochy - Krajinná památková zóna U5 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín 6 Plocha využití SO, bydlení, OV, mateřská škola - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 24 včetně TS 152 o Splašková kanalizace WT 101 - ÚSES - interakční prvek č. 21 - Ochranné pásmo vodního zdroje - Hlavní odvodňovací zařízení - Chráněná ložisková území (částečně) hnědého uhlí - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie U7 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín 6 Plocha využití RD Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - ÚSES - interakční prvek č. 21 - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 24 včetně TS 152 o Splašková kanalizace WT 101 - Hlavní odvodňovací zařízení - Ochranné pásmo vodního zdroje - Chráněná ložisková území hnědého uhlí - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie U8 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín Pod státní silnicí 16 Plocha využití BR - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Hlavní odvodňovací zařízení - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 101 - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Krajinná památková zóna U9 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín Pod státní silnicí 16 - Veřejně prospěšné stavby o VPS V6 - propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem o VPS i, optimalizace železniční tratě 130 Plocha využití PP
52
-
Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu Areál odvodnění - meliorované plochy Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona Ochranné pásmo dráhy Chráněná ložisková území (částečně) hnědého uhlí Poddolovaná území
U10 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín 6 Plocha využití RD - přestavba - Veřejně prospěšné stavby o Splašková kanalizace WT 101 - Ochranné pásmo hluku od železniční dopravy – 50dB noční isofona - Ochranné pásmo lesa - Poddolovaná území - Chráněná oblast přirozené akumulace vod U13 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín Pod státní silnicí 16 Plocha využití dopravní stavba DS – silniční propojení mezi Unčínem a Přestanovem - Silniční propojení je vedeno v koridoru VRT1 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu U14 Katastrální území Unčín Základní sídelní jednotka Unčín 6 Plocha využití RD - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 21 včetně TS 191 o Splašková kanalizace WT 101 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Ochranné pásmo vodního zdroje - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Vysoké radonové riziko - Plocha se nachází v koridoru územní rezervy pro VR 1 - Plocha bude zastavitelná až po prověření účelnosti územní ochrany koridoru VR 1 - Krajinná památková zóna VRCHOSLAV V1 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Poddolovaná území V2 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje
53
-
Chráněná oblast přirozené akumulace vod Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení
V3 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD Ochranné pásmo lesa 50m - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod V4 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD Část území zaplavované Q100 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie V5 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie V7 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Ochranné pásmo hluku od silniční dopravy – 50dB noční isofona - Ochrana přírodního léčivého zdroje V8 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - Poddolovaná území V14 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Část území zaplavované Q100 - Ochranné pásmo lesa 50m - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 07 včetně TS 201 o Založení prvků ÚSES WU LBC7 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Chráněná ložisková území (částečně) hnědého uhlí - Poddolovaná území
54
-
Vydáno ÚR
V15 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD Část území zaplavované Q100 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení V16 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Ochranné pásmo dráhy V19a Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD Část území zaplavované Q100 - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 10 včetně TS 203 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Hlavní odvodňovací zařízení - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Důlní díla, haldy - Chráněná ložisková území (částečně) hnědého uhlí - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Etapizace výstavby – 1. etapa - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie V19b Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD Část území zaplavované Q100 - Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 10 - Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 - Ochrana přírodního léčivého zdroje - Důlní díla, haldy - Chráněná ložisková území (částečně) hnědého uhlí - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Ochranné pásmo dráhy - Etapizace výstavby – 2. etapa - navazuje na plochu 19a - Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie V20 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu
55
-
Část území zaplavované Q100 Ochranné pásmo lesa 50m Veřejně prospěšné stavby o Zásobování elektrickou energií WT 12 včetně TS 205 Areál odvodnění - meliorované plochy ÚAP Teplice JEV A043 Ochrana přírodního léčivého zdroje Důlní díla, haldy Chráněná ložisková území hnědého uhlí Poddolovaná území Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení Podmínkou pro rozhodování je zpracování územní studie
V21 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Ochranné pásmo lesa 50m - Poddolovaná území - Na celé ploše, nebo její části nutné specielní založení - Plocha hraničí s biokorodorem LBK 13 V22a, V22b, V22c, V22d Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Plocha využití RD - Ochrana přírodního léčivého zdroje VX1 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Jižně od V2 Plocha využití ZM VX2 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Zeleň -Vápenka Plocha využití ZM VX3 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Zeleň jižně od plochy V5 Plocha využití ZM VX4 Katastrální území Vrchoslav Základní sídelní jednotka Vrchoslav 10 Zeleň západně od V19 Plocha využití ZM
F.3 Stanovení ploch, ve kterých je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona Územní plán nestanoví plochy, ve kterých je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona. V nezastavěném území (plochy LP, ZN, ZP, SN) lze umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona.
56
G)
VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
G.1 Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury WD + i + C2 WD 3 Severní obchvat Teplic (dle ZÚR ÚK VPS PK 15) + Doubravská spojka (dle ZÚR ÚK VPS PK 16) WD 4 Okružní křižovatka na I/13 v místě připojení silnice III/25353 „VPS i“ dle ZÚR ÚK – železniční trať č. 130 Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem, optimalizace - šířka koridoru je zpřesněna na šíři ochranného pásma dráhy. „VPS C2“ dle ZÚR ÚK – Krušnohorská magistrála trasa č. 23 - koridor je zpřesněn a vymezen v šíři 20 m.
G.2 Veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury G.2.1 Zásobování elektrickou energií – veřejně prospěšné stavby WT Veřejně prospěšné stavby jsou definovány pro rozvoj bydlení a občanské vybavenosti. označení VPS
stavba
určeno pro rozvojové plochy
WT 01
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.142
B15; B16; K21
WT 02
TS č.101
B10; B11; K12
WT 04
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.113
F17; F18; F19; F20; F22; F23; F 28
WT 05
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.112
F5; F6; F8; F11; F12; F13; F16
WT 06
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.131
HK1; HK3; HK6; F26
WT 07
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.201
V14
WT 10
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.203
V19
WT 11
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.143
K25
WT 12
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.205
V20
WT 14
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.144
K36
WT 15
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.171
N01; N03a
WT 18
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.104
B28; B29; B30
WT 19
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.102
B17; B20; B21
WT 21
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.191
U2; U14
WT 22
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.153
M8; M9; M10
WT 24
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.152
M11; U5; U7
WT 25
kabelové vedení 22 kV včetně TS č.106
B18; B19
G.2.2 Kanalizace, vodovod – veřejně prospěšné stavby WT WT 101 Splašková kanalizace Unčín WT 102 Splašková kanalizace Soběchleby WT 103 Splašková kanalizace Fojtovice WT 103A ČOV Fojtovice WT 106 Vodovod Horní Krupka
WT 106A Vodojem Horní Krupka „VPS V6“ dle ZÚR ÚK – propojení ské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, koridor je zpřesněn a vymezen v šíři 20m.
57
G.3 Snižování ohrožení v území povodněmi a jinými katastrofami – veřejně prospěšné stavby WP WP 107A WP 107B
Úprava Maršovského potoka Úprava Horského potoka
G.4 Zvyšování retenčních schopností – veřejně prospěšná opatření WR WR 108A WR 108B
Výstavba malých vodních nádrží u Nových Modlan Výstavba malých vodních nádrží u Bohosudova
G.5 Založení prvků ÚSES – veřejně prospěšná opatření WU Regionální biokoridory WU RBK 567 Lokální biocentra WU LBC 3 WU LBC 4 WU LBC 5 WU LBC 7 WU LBC 8 WU LBC 9 WU LBC 10 WU LBC 11 Lokální biokoridory WU LBK 12 WU LBK 13 WU LBK 14 WU LBK 15 WU LBK 16 WU LBK 17
G.6 Veřejně prospěšné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci Nevymezují se. H) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Nevymezují se. I)
STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA
Nestanovují se. J) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Vymezují se 3 plochy územních rezerv: U 15-R Koridor pro vysokorychlostní dopravy VR 1 (Dresden-) hranice SRN/ČR – Praha v šíři 600 m. Možné budoucí využití – plocha dopravní (železniční doprava). Prověření budoucího využití území je Politikou územního rozvoje ČR 2008 uloženo Ministerstvu dopravy a jiným ústředním správním orgánům. S 12-R Koridor pro přeložku silnice I/13 – Obchvat Soběchleb v šíři 100 m. Možné budoucí využití – plocha dopravní (doprava silniční). Prověření budoucího využití bude provedeno na základě vyhodnocení dopravního zatížení na silnici I/13 v úseku na průjezdu městem Krupka v souvislostech s navrženou přeložkou silnice I/13 – Severní obchvat Teplic a Doubravskou spojkou zejména vzhledem ke stávající i budoucí obytné zástavbě v Soběchlebech.
58
N14-R Plocha územní rezervy po rozšíření smíšeného obytného území. Možné budoucí využití – zastavitelná plocha smíšeného obytného území. Prověření budoucího využití bude provedeno na základě vyhodnocení potřeb rozšíření zastavitelné plochy N3a. Využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by mohl znemožnit nebo podstatně ztížit jejich možné budoucí využití. K) VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMNÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Vzhledem k rozsahu a návazností na okolí nových zastavitelných ploch a ploch přestavby je nezbytné zpracovat územní studie pro následující plochy: Bohosudov Bohosudov Bohosudov Bohosudov Bohosudov Fojtovice Fojtovice Fojtovice Fojtovice Fojtovice Fojtovice Fojtovice Fojtovice Krupka Krupka Maršov Maršov Nové Modlany Soběchleby Unčín Unčín Vrchoslav Vrchoslav Vrchoslav
B14 B15, B16 B18a, B18b B20 B21 F5, F8 F6 F11, F12 F13 F15 F16 F17 F22 K21 K36a, K36b M9 M11 N1, N3a S2 U7 U5 V4, V5 V19a, V19b V20
Stanovení podmínek pro pořízení územních studií V územních studiích bude v podrobnějším měřítku prověřena funkční a prostorová koordinace zástavby daného rozvojového prostoru. Územní studie lze pořizovat samostatně pro jednotlivé plochy, popř. pro několik vzájemně sousedících ploch, pro které je podmínka zpracování územní studie stanovena. V případě zpracování samostatných územních studií pro jednotlivé plochy musí být vždy prokázána vzájemná návaznost a koordinace se sousední plochou. Stanovení lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Termín pořízení územních studií a jejich zaevidování jako územně plánovacího podkladu se stanoví do 31.12. 2020. L) STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Územní plán stanovuje pořadí změn (etapizaci) v zastavitelných plochách V19, K36 a B18, a to takto: Části zastavitelných ploch označené V19/a, K36/a, B18/a se zařazují do 1. etapy realizace změn v území. Části zastavitelných ploch označené V19/b, K36/b, B18/b se zařazují do 2. etapy realizace změn v území.
59
Zahájit výstavbu v plochách 2. etapy je možné až poté, kdy bude z podstatné části (80%) vyčerpána možnost výstavby v částech těchto ploch zahrnutých do 1. etapy. M) VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Nestanovuje se. N) ÚDAJE O POČTU LISTŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Textová část návrhu územního plánu obsahuje 64 formátů A4. Grafická část územního plánu obsahuje: 1/1 Výkres základního členění - část jih v měřítku 1: 5000, 14 formátů A3 1/2 Výkres základního členění - část sever v měřítku 1: 5000, 16 formátů A3 2/1 Hlavní výkres - část jih v měřítku 1: 5000, 14 formátů A3 2/2 Hlavní výkres - část sever v měřítku 1: 5000, 16 formátů A3 3/1 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací – část jih v měřítku 1: 5000, 14 formátů A3 3/2 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací – část sever v měřítku 1: 5000, 16 formátů A3 4/1 Výkres etapizace – část jih v měřítku 1: 10000, 3 formátů A3
ODŮVODNĚNÍ 1. Postup při pořízení územního plánu Přípravné práce Pořízení Územního plánu Krupka bylo zahájeno po nabytí účinnosti nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, proto se jeho zpracování a projednání zcela řídilo tímto zákonem a jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. O pořízení územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo města Krupka svým usnesením č. 2/2007 ze dne 19. 3. 2007. Městský úřad v Krupce nemá pracovníky splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovacích činností, proto rada města usnesením č. 504/07 ze dne 6. 9. 2007 schválila uzavření smlouvy o výkonu územně plánovacích činností pro pořízení územního plánu s fyzickou osobou tyto požadavky splňující – Ing. arch. Zdeňkou Táborskou. Usnesením č. 32/2007 ze dne 17.9 2007 určilo zastupitelstvo města určeného zastupitele – Ing. Milana Puchara. Územně plánovací podklady Pro správní území obce s rozšířenou působností Teplice, v jehož správním území se město Krupka nachází, dosud nejsou pořízeny územně analytické podklady, proto byly v souladu s § 185 odst. 3 stavebního zákona zpracovány průzkumy a rozbory řešeného území. Dalším územně plánovacím podkladem pro pořízení územního plánu byla Územní studie vedení Doubravské spojky – východního obchvatu města Teplice (zprac. v 04/2007) pořízená Krajským úřadem, odborem územního plánování a stavebního řádu. Část trasy této komunikace prochází řešeným územím. Zadání Na základě územně plánovacích podkladů byl pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem vypracován návrh zadání, který byl projednán podle § 47 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Návrh zadání byl jednotlivě zaslán
60
krajskému úřadu, dotčeným orgánům a sousedním obcím, veřejnosti bylo projednávání zadání včetně poučení o lhůtách, ve kterých je možné podávat k návrhu zadání připomínky, oznámeno veřejnou vyhláškou. Návrh zadání byl vystaven v tištěné podobě po dobu 30 dnů na městském úřadu, v elektronické podobě na internetových stránkách města. Po uplynutí lhůt k podání připomínek veřejnosti, požadavků dotčených orgánů a podnětů sousedních obcí byl návrh zadání pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem upraven podle výsledku projednání. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán příslušný podle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ve svém stanovisku k návrhu zadání č. j. 1298/ZPZ/2009/SEA ze dne 2. 6. 2009 uplatnil požadavek na posouzení územního plánu Krupka z hlediska vlivů na životní prostředí. Dále jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny, ve svém stanovisku k návrhu zadání č. j. 1298/ZPZ/2009/UP-249 ze dne 3. 6. 2009 vyloučil významný vliv územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (území NATURA 2000). Z tohoto důvodu pořizovatel podle § 47 odst. 3 stavebního zákona požadoval v zadání územního plánu zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Upravený návrh zadání byl v souladu s § 47 odst. 4 stavebního zákona předložen Zastupitelstvu města Krupka, které jej svým usnesením pod bodem B8 ze dne 22. 6. 2009 schválilo. Koncept Zastupitelstvo města neuložilo v zadání zpracování konceptu ověřujícího variantní řešení územního plánu, ke zpracování konceptu nedal podnět žádný z dotčených orgánů. Z tohoto důvodu nebyl koncept zpracován. Návrh V souladu s § 50 odst. 1 stavebního zákona bylo na základě schváleného zadání pořízeno zpracování návrhu územního plánu (prosinec 2009) včetně vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území (dle stanoviska krajského úřadu k návrhu zadání v rozsahu kap. A - vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí a kap. C až F vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území). Návrh byl projednán podle § 50 stavebního zákona s krajským úřadem, dotčenými orgány a sousedními obcemi. V souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo krajskému úřadu, dotčeným orgánům a sousedním obcím 15 dnů předem oznámeno místo a doba konání společného jednání o návrhu. Zároveň byly vyzvány k uplatnění svých stanovisek a připomínek ve lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání. Společné jednání o návrhu se konalo 24. 3. 2010 na Městském úřadu v Krupce. Sousední obce neuplatnily žádné připomínky. Ze strany dotčených orgánů byla k návrhu územního plánu ve stanovené lhůtě uplatněna stanoviska. Mimo jiné bylo uplatněno stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí, čj. 726/ZPZ/2010/UP-445 ze dne 22. 2. 2010, ve kterém orgán ochrany přírody a krajiny sdělil, že vzhledem k návrhu velkého počtu rozvojových ploch a celkovému plošnému rozsahu nelze vyloučit významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Z tohoto důvodu bylo nutné doplnit vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území o kap. B – vyhodnocení vlivů na území Natura 2000. Návrh územního plánu byl proto upraven – v části odůvodnění doplněn o vyhodnocení vlivů na území Natura 2000, upraven ve smyslu výsledků tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a uveden do souladu s dalšími stanovisky dotčených orgánů. Dále byly do územního plánu i odůvodnění zapracovány úkoly vyplývající z nové územně plánovací dokumentace vydané krajem – Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Z těchto důvodů bylo nutné upravený návrh územního plánu včetně kompletního vyhodnocení vlivu na udržitelný rozbor území znovu projednat s krajským úřadem, dotčenými orgány a sousedními obcemi podle § 50 stavebního zákona. Nové společné projednání o upraveném a doplněném návrhu územního plánu (srpen 2012) se konalo dne 11. 9. 2012 na Městském úřadu v Krupce. K němu byly pozvány v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona jednotlivě krajský úřad, dotčené orgány a sousední obce ve lhůtě 15 dnů předem, bylo jim oznámeno místo a doba konání společného jednání o návrhu a zároveň byly vyzvány k uplatnění svých stanovisek a připomínek ve lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání. Sousední obce opět neuplatnily ve stanovené lhůtě žádné připomínky, uplatněná stanoviska dotčených orgánů byla vyhodnocena a do návrhu územního plánu předkládaného k veřejnému projednání zapracována. Návrh územního plánu byl v souladu s § 51 stavebního zákona spolu se Zprávou o projednání návrhu předložen dne 28. 11. 2012 Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru UPS k posouzení. Krajský úřad Ústeckého kraje,
61
odbor UPS, nesdělil k návrhu územního plánu ve stanovené lhůtě (do 30 dnů ode dne obdržení všech podkladů) své stanovisko, proto měl pořizovatel podle § 51 odst. 3 stavebního zákona za to, že s předloženým návrhem územního plánu souhlasí. Lhůta pro uplatnění stanoviska krajského úřadu uplynula dne 28. 12. 2012. Dnem 1. 1. 2013 nabyla účinnosti novela stavebního zákona č. 350/2012 Sb. Novelizována byla rovněž vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnost vyhláškou č. 458/2012 Sb. V pořizování územního plánu bylo proto pokračováno v souladu s přechodnými ustaveními stavebního zákona a vyhlášky po novele. Na poslední ukončenou činnost podle dosavadního znění těchto právních předpisů před novelou (zpracovaný návrh ÚP projednaný podle § 50 před novelou, vydáno souhlasné stanovisko KÚ ÚK, orgánu SEA, marně uplynulá lhůta pro vydání stanoviska KÚ UPS) bylo navázáno novými činnostmi podle jejich znění po novele. Tzn., že návrh územního plánu byl před veřejným projednáním upraven v souladu s novými právními předpisy a věcně v souladu s výsledky projednání. O takto upraveném návrhu územního plánu bylo zahájeno řízení o návrhu podle § 52 stavebního zákona ve znění po novele. Upravený návrh ÚP Krupka (srpen 2013), vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného projednání byly podle § 52 odst. 1 stavebního zákona doručeny veřejnou vyhláškou. K veřejnému projednání byly dále jednotlivě přizvány dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Veřejné projednání se konalo dne 2. 12. 2013 v zasedací síni Městského úřadu v Krupce. O průběhu veřejného projednání byl podle § 22 odst. 2 stavebního zákona veden záznam. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohl každý podle § 52 odst. 2 stavebního zákona uplatnit své připomínky a dotčené osoby námitky. Uplatněné námitky a rozhodnutí o námitkách včetně odůvodnění jsou uvedena v kapitole 5. tohoto odůvodnění. Vyhodnocení uplatněných připomínek je uvedeno v kapitole 6. tohoto odůvodnění. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán mohly ve stejné lhůtě uplatnit stanoviska k částem řešení, které byly změněny od společného jednání (§ 50 stavebního zákona). Uplatněná stanoviska dotčených orgánů byla kladná, popř. obsahovala požadavky na dílčí doplnění či upřesnění. Žádná ze sousedních obcí neuplatnila připomínky. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotili výsledky projednání a zpracovali návrh na rozhodnutí o námitkách a návrh na vyhodnocení připomínek. Návrhy byly doručeny dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu s výzvou, aby k nim uplatnily stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení. Ve stanovené lhůtě k návrhům byla k návrhům na rozhodnutí o námitkách a na vyhodnocení připomínek uplatněna stanoviska dotčených orgánů, která byla souhlasná. Podle § 53 odst. 1 se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. Pořizovatel přezkoumal návrh podle § 54 stavebního zákona a doplnil odůvodnění o náležitosti vyplývající z výsledků projednání návrhu změny a zajistil úpravy návrhu územního plánu vyplývající z projednání. Protože se nejednalo o podstatné úpravy, nemuselo být opakováno veřejné projednání. Poté byl návrh ÚP Krupka s jeho odůvodněním předložen v souladu s § 54 odst. 1 stavebního zákona Zastupitelstvu města Krupka, které územní plán, jako orgán příslušný podle § 6 odst. 5 písm. c) stavebního zákona vydává v samostatné působnosti formou opatření obecné povahy po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.
2.
Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4 písm. a) až d) stavebního zákona
2. a) Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 vyplývá, že Krupka leží v rozvojové oblasti OB6 - Rozvojová oblast Ústí nad Labem a severní část města je ve specifické oblasti SOB6 – Specifická oblast Krušné hory. Rozvojová oblast OB 6 Úkolem pro území plánování v této oblasti je řešit uspořádání krajiny mezi Ústím nad Labem a Teplicemi jako kvalitní společně využívaný prostor, propojující obě města. Územní plán tento požadavek splňuje. V území mezi
62
oběma městy vytváří předpoklady pro všestranný rozvoj města, který zajišťuje zkvalitnění řešeného prostoru a vzájemných vazeb na sousední Teplice i vzdálenější Ústí nad Labem. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, které nabyly účinnosti dne 20. 10. 2011, zpřesnily vymezení rozvojové oblasti OB6 a město Krupka nadále zůstává její součástí. ZÚR ÚK rovněž zpřesnily a doplnily úkoly pro územní plánování stanovené pro tuto oblast v PÚR 2008, proto je soulad s nimi blíže popsán v kapitole odůvodnění souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Z nich vyplývá, že územní plán je s úkoly územního plánování stanovenými pro územní plánování v PÚR 2008 (a zpřesněnými v ZÚR ÚK) v souladu. Specifická oblast Krušné hory SOB6: Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, které nabyly účinnosti dne 20. 10. 2011, zpřesnily vymezení i specifické oblasti SOB6 a město Krupka není její součástí. Při pořizování územního plánu byla přednostně sledována kritéria pro posuzování stanovená v PUR ČR 2008 a územní plán splňuje úkoly stanovené pro územně plánovací činnost obcí. Město Krupka má značný historický a přírodní potenciál, který je možno využít pro rozvoj cestovního ruchu v zimě i v létě, včetně rekreace místních obyvatel. V rámci ÚP jsou navrženy plochy, na nichž budou zajištěny služby a zázemí pro tento rozvoj. Zejména v severní části města jsou předpoklady pro aktivity cestovního ruchu, turistiky, cykloturistiky s vazbami a v sousedství hranic se Saskem (Komáří vížka s lanovkou, lyžařský areál, trasy pro cyklistiku a pro běžecké lyžování apod.). V jižní části města je z hlediska cestovního ruchu atraktivní zejména historická Městská památková zóna Krupka v malebném podhůří Krušných hor. Pro podporu podnikání a větší ekonomický rozvoj oblasti jsou v zastavitelných plochách navrženy plochy, které je nutno využít pro vybavenost, služby a drobné provozovny. Tím se zmenší nejen deficit pracovních příležitostí v místě bydliště, ale sníží se i nároky na dopravu obyvatel Krupky za prací do okolních lokalit. Územní plán vytváří předpoklady pro obnovu lesních porostů, pro rozvoj lesnictví, ekologického zemědělství, rekreace. Na území města Krupky jsou dvě věže větrných elektráren v katastrálním území Habartice. V návrhu územního plánu není s dalšími větrnými elektrárnami uvažováno. Přírodní a krajinné hodnoty jsou chráněny systémem ÚSES, na území Krupky jsou navrženy tři osy nadregionálních biokoridorů (K2 a dvě K4), jeden regionální biokoridor (567), pět regionálních biocenter (1344, 1695, 1696, 1697 a 1699), jedenáct lokálních biocenter (1-11), šest lokálních biokoridorů (12-17) a pět interakčních prvků (18-22). Z kapitoly 5 - Koridory plochy dopravní infrastruktury PÚR 2008 vyplývá požadavek na respektování koridoru vysokorychlostní dopravy VR 1. Dále vyplývá nutnost respektování koridoru konvenční železniční dopravy ŽD3, Koridor Cheb – Karlovy Vary - Chomutov - Most - Ústí nad Labem. Oba tyto koridory byly zpřesněny v ZÚR ÚK a v územním plánu jsou respektovány a vymezeny. Koridor VR1 je v části procházející řešeným územím respektován vymezením územní rezervy v šíři 600 m, koridor ŽD3 návrhem koridoru v trase železniční tratě č. 130 pro optimalizaci trati v šíři ochranného pásma dráhy. V územním plánu jsou dále respektovány republikové priority uvedené v kapitole 2 - Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: Čl. (14) – územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený a udržitelný rozvoj města. Jsou chráněny a respektovány přírodní hodnoty v území, především území NATURA 2000 (viz. Vyhodnocení vlivu územního plánu na území NATURA 2000) a další přírodně cenné lokality. Územní plán návrhem stabilizace stávajícího zastavěného území města a návrhem nových zastavitelných ploch vytváří předpoklad pro přiměřený rozvoj města. V okrajových částech města, které mají venkovský charakter, brání upadání venkovské krajiny, jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Čl. (15) – nevytváří prostředí s negativním vlivem na sociální soudržnost obyvatel (viz. Vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území).
63
Čl. (16) – způsob využití území vytváří podmínky pro komplexní rozvoj území, zejména bydlení, potřebné občanské vybavenosti a služeb, celoroční rekreace, turistiky a cestovního ruchu i dalších volnočasových aktivit. Umožňuje také rozvoj hospodářský, zejména možností doplnění a rozšíření průmyslové zóny Krupka. Tím jsou dány předpoklady pro zvyšování kvality života obyvatel i hospodářského rozvoje území. Čl. (17) – řešené území není výrazně dotčeno náhlými hospodářskými změnami, pracovní příležitosti jsou zde převážně v oblasti výroby, obchodu, služeb a cestovního ruchu, územní plán vytváří podmínky pro vytváření dalších pracovních podmínek. Čl. (18) – územní plán vytváří předpoklady pro polycentrický rozvoj především širokou nabídkou ploch s rozdílným způsobem využití. Posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi podporuje zejména možnost vytváření nových pracovních příležitostí pro obyvatele sousedních obcí a také možnosti rozvoje cestovního ruchu a rekreace v řešeném území. Krupka tvoří zázemí pro rekreační využití nejen pro své občany, ale také pro sousední oblasti včetně německé strany. Čl. (19) – v územním plánu vytváří předpoklady pro nové využití nevyužívaných areálů, nové zastavitelné plochy jsou vymezovány s ohledem na ochranu nezastavěného území v přiměřené míře a převážně v návaznosti na zastavěné území. Čl. (20) – územní plán respektuje charakter krajiny, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny, vyváženým rozsahem nových rozvojových ploch a respektováním okolní krajiny. Území soustavy Natura 2000 je respektováno v míře, která nemá významný negativní vliv jak na jednotlivé předměty ochrany, tak na celistvost těchto území. V územním plánu jsou vymezeny územní systémy ekologické stability, je respektována ochrana krajinného rázu a chráněny přírodní zdroje. Čl. (21) – v územním plánu jsou navrženy plochy zelně v návaznosti na zastavitelné plochy, v okolí města zůstávají zachovány plochy nezastavěného území – zemědělská půda, lesní pozemky, ostatní nelesní zeleň, které umožňují zemědělskou výrobu, rozvoj lesních porostů, rekreační využití. Čl. (22) – územní plán podporuje rozvoj cestovního ruchu, rekreace, další rozvoj cestovního ruchu je podporován turistickými trasami, cyklostrasami, možností zimního i letního sportovního vyžití pro zimní sporty (běžecké i sjezdové lyžování, cyklotrasy..), naučnými stezkami, městskou památkovou zónou apod. Čl. (23) – město Krupka je kvalitně zpřístupněno silniční i železniční dopravou. Územní plán vytváří předpoklady pro další zkvalitňování dopravní infrastruktury stanovenou dopravní koncepcí (např. návrhem propojení severního a jižního obchvatu Teplic ve východní části města), vymezena je územní rezerva pro možnost budoucího místního obchvatu části Soběchleb. Územní plán rovněž chrání územní rezervou koridor vysokorychlostní dopravy VR1. Navrhuje rovněž zkvalitnění technické infrastruktury. Čl. (24) – v územním plánu je uvažováno se zachováním stávající veřejné dopravy (autobus a železnice). Čl. (25) a (26) – územní plán vytváří podmínky pro zadržování, vsakování a i využívání dešťových vod, záplavová území jsou respektována, jsou navržena opatření pro protipovodňovou ochranu. Čl. (27), (28), (29) – územní plán vytváří podmínky pro koordinované umisťování veřejné technické i dopravní infrastruktury. Čl. (30) – územní plán řeší problematiku zásobování vodou a likvidace odpadních vod přiměřeně pro daný způsob využití řešených ploch. Čl. (31) – územní plán vytváří podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozsahu přípustném zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Vymezuje stávající plochu fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny, vzhledem k ochraně přírodních hodnot v území však nejsou pro tyto obnovitelné zdroje navržena další plochy. Čl. (32) – územní plán byl zpracován na základě podrobného posouzení množství a kvality bytového fondu v celém městě. Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, vydané dne 5. 10. 2011 na základě usnesení Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne č. 23/25Z/2011 ze dne 7. 9. 2011, formou opatření obecné povahy č.j. UPS/412/2010-451, které nabyly účinnosti dne 20. 10. 2011. Odůvodnění souladu ÚP se ZÚR ÚK je členěno dle jednotlivých kapitol ZÚR ÚK a jsou posuzovány pouze kapitoly nebo jejich části, kterými je dotčeno řešené území. Ostatní kapitoly nebo jejich části v odůvodnění neuváděné nemají vztah k řešenému území. Kap. 1. STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚSTECKÉHO KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
64
Z priorit stanovených pro zajištění URÚ se řešeného území týkají zejména tyto vybrané priority: Základní priority: (1) (2) Územní plán vytváří předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: hospodářským rozvojem, životním prostředím a sociální soudržností obyvatel, stanovuje a dodržuje limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území nebo způsobovat jeho poškození (viz. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území, hodnocení vlivu na životní prostředí a na území Natura 2000). Životní prostředí: (3) (4) Územní plán vytváří předpoklady pro zásadní ozdravění a viditelné zlepšení životního prostředí: stabilizuje osídlení a umožňuje jeho přiměřený rozvoj s ohledem na zachování udržitelného rozvoje – zejména v jižní části města. Chrání volnou krajinu, zajišťuje rozvoj cestovního ruchu a rekreace apod. Umožňuje nápravu v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží, a to zejména v severní části města – Krušných hor, kde územní plán zcela respektuje přírodní hodnoty v území, stabilizuje stávající části osídlených horských partií a umožňuje pouze omezený rozvoj zaměřený na bydlení a rekreaci. (5) Na území města Krupka se nachází území soustavy NATURA 2000, maloplošně chráněná území, VKP i ÚSES. V těchto územích je v územním plánu prioritou ochrana přírodních a krajinných hodnot. V území jsou navrhována pouze taková opatření, která nemají negativní vliv na území NATURA 2000, nejsou navrhovány žádné změny využití území, které by mohly mít negativní vliv i na další přírodně hodnotná území. (6) Územní plán řeší problematiku vodních toků i vodních ploch a navrhuje jejich úpravy za účelem zlepšení kvality vody i zlepšení uplatnění vodních prvků v krajině i v životě města. Hospodářský rozvoj: (8) Územní plán vytváří územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury zejména stabilizací a možností dalšího rozvoje Průmyslové zóny Krupka, možností rozvoje výroby a služeb i na území mimo průmyslové zóny, v rámci vymezení dalších ploch výrobních i smíšených obytných s možností rozvoje nerušící výroby, podnikatelských aktivit a služeb. (11) V územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro revitalizaci stávajících i bývalých výrobních areálů. (12) Pro rozvojové záměry je možné využít dosud nevyužité části na území Průmyslové zóny Krupka, je navrženo její plošné rozšíření. Rozvoj dalších ekonomických aktivit mimo zastavěné území města je usměrňováno, omezeno pouze na únosnou míru, která zohledňuje především ochranu přírody a krajiny, zemědělského půdního fondu apod. (14) Územní plán respektuje využívání zemědělské půdy způsobem charakteristickým pro území města (orná půda, louky, travní porosty), předpokládané zábory zemědělské půdy jsou navrhovány na půdách nižších tříd ochrany, v územním plánu je navržena soustava ÚSES od nadregionálních prvků až po lokální systémy, nejsou samostatně vymezeny plochy pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti: (15) (16) Krupka je součástí rozvojové oblasti OB6 - Rozvojová oblast Ústí nad Labem. Územní plán zde vytváří (především v jižní části města) předpoklady pro progresivní rozvoj území možností doplňování stávající struktury města i návrhem nových zastavitelných ploch. Zajišťuje územně plánovací přípravu pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury včetně sítí hromadné dopravy. V rámci dopravní koncepce je to zejména možnost modernizace železniční dopravy (železniční trať č. 130), vymezení územní rezervy pro vysokorychlostní trať VR1, vymezení ploch pro části přeložky silnice I/13 (severní obchvat Teplic) a jejího propojení na Doubravkou spojku (východní obchvat Teplic), vymezení územní rezervy pro místní obchvat silnice I/13, doplnění místní sítě komunikací. V rámci koncepce technické infrastruktury je to pak vymezení koridoru pro propojení vodárenských soustav Teplic a Ústí nad Labem, návrhy na doplnění jednotlivých sítí technické infrastruktury. (17) Severní část Krupky je součástí specifické oblasti SOB6 Specifická oblast Krušné hory. Jsou zde podporována řešení problémů, které vyhovují potřebám území, zvláštní pozornost je věnována ochraně přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. (18) V územním plánu jsou zohledněny ukazatele socioekonomického a demografického vývoje. Dopravní a technická infrastruktura: (19) Na úseku dopravní infrastruktury územní plán zajišťuje zlepšení provázanosti sídel Ústeckého kraje – přeložkou silnice I/13, Doubravkou spojkou, vytvořením možností pro modernizaci a optimalizaci železniční trati č. 130, apod. (21) (23) Krupka má kvalitní napojení silniční dopravou na nadřazený systém silnic I. třídy, má i železniční napojení – viz výše. Zajištěna je i přeshraniční vazba na SRN. 65
(29) (30) (31) V území byla řešena problematika obnovitelných energetických zdrojů, zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny, krajinného rázu, ochrany zemědělského půdního fondu nejsou navrženy nové plochy pro větrné elektrárny ani pro fotovoltaické elektrárny. Je navržena koncepce zásobování pitnou vodou i systém odvádění a čištění odpadních vod zejména napojením na stávající vodárenskou soustavu a na systém stávajících ČOV, včetně jejich doplnění v souladu s krajskou koncepcí rozvoje. Sídelní soustava a rekreace: (34) Územní plán podporuje polycentrický rozvoj sídla, vztahy mezi jednotlivými sídly města a stávající uspořádání sídelní soustavy. Vytváří předpoklady pro kultivovanou specifickou charakteristiku každého sídla včetně zachování jejich prostorové oddělenosti – zde zejména oddělenosti kompaktního města v jižní části a venkovského, horského osídlení v severní části města, v prostředí Krušných hor. Vytváří předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi – převážně nabídkou možností rekreačního využití. (35) (37) (38) Podporuje v příhraničním prostoru ČR/SRN vzájemně výhodnou kooperaci sídelních soustav a rekreačních areálů, cestovní ruch a rekreaci v souladu s možnostmi a limity území. Rovněž respektuje a podporuje sítě cyklostezek a turistických cest na území obce s provázaností na nadřazenou síť těchto zařízení. Dále zejména možností rozvoje stávajícího sportovního areálu pro zimní rekreaci (areál sjezdového lyžování na Komáří vížce a běžecké trasy), zachováním rekreačního charakteru severních částí města s možností rozvoje služeb cestovního ruchu. Sociální soudržnost obyvatel: (39) (40) Územní plán vytváří územně plánovací předpoklady pro udržení a posilování kvalifikovaných pracovních míst, pro snižování nezaměstnanosti, pro řešení problematiky sociálně slabých skupin zejména možností rozvoje ekonomických aktivit výrobních, podnikatelských, ve sféře služeb návrhem ploch, kam mohou být tyto aktivity směřovány. (41) Územní plán podporuje péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území města. (42) Podporuje vytváření optimální věkové struktury obyvatel nabídkou ploch pro bydlení i ploch podporujících vytváření pracovních míst, pro které je stanovena koncepce dopravního napojení a napojení na sítě technické infrastruktury a zajištěny nároky na občanskou vybavenost. (43) Územní plán byl vytvářen ve spolupráci s obyvateli i dalšími uživateli území, byly prověřovány známé záměry vlastníků pozemků a staveb a usměrňovány dle potřeb celku. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami: (44) (45) (46) V územním plánu jsou respektovány zájmy civilní ochrany obyvatel, zařízení pro ochranu proti povodním (viz návrh protipovodňových opatření), apod. Pokrytí území kraje územními plány: (47) Vydáním územního plánu bude splněn požadavek na pokrytí území aktuální územně plánovací dokumentací v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami území. Kap. 2. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ, KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM PŘESAHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ (NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY) Město Krupka leží ve zpřesněné rozvojové oblasti OB6 – Rozvojová oblast Ústí nad Labem, pro kterou jsou ZÚR ÚK zpřesněny úkoly pro územní plánování stanovené v PÚR 2008: (1) Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. - Tento úkol je splněn bude splněn vydáním územního plánu Krupky, pro prověření a zpřesnění řešení vybraných problémů v území jsou v územním plánu stanoveny podmínky pořízení územních studií pro některé rozsáhlejší a problematické rozvojové plochy. (2) Podporovat kooperaci městských aglomerací Ústí nad Labem a Teplic, při respektování autonomie obou sídel. V prostoru na jih od silnice I/13 vytvářet pro obě města společně využívanou, propojující polyfunkční krajinu zahrnující: - příměstskou rekreační oblast, obsahující rekultivaci a revitalizaci prostoru bývalého lomu Chabařovice. - Netýká se řešeného území. - řešení dopravního obchvatového systému, na východním okraji Teplic (Doubravská spojka). - Tento úkol je v územním plánu řešen Doubravská spojka je v rozsahu řešeného území navržena a vymezena jako veřejně prospěšná stavba.
66
- výhledový záměr upřesnění koridoru vysokorychlostní železniční trati (VRT) meziměstským prostorem Ústí n.L. - Teplice, přičemž je nutné sledovat možnost vazby VRT na železniční a dopravní uzel rozvojové oblasti. - Tento úkol územní plán splňuje, koridor VR 1 je v územním plánu vymezen jako územní rezerva v šíři 600 m. (3) Řešit územní souvislosti ochrany a rozvoje lázeňských funkcí Teplic a Dubí. - Územní plán Krupky respektuje ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů. (4) Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit v lokalitě Žďárek - Libouchec. - Území plán umožňuje revitalizaci nedostatečně využitých areálů. (5) Řešit územní souvislosti výstavby nedokončeného úseku dálnice D8. - Netýká se řešeného území. (6) Řešit přestavbu silničního napojení rozvojové oblasti na prostor Děčínska (silnice I/13 v úseku MÚK D8 Knínice - Děčín). - Netýká se řešeného území. (7) Chránit a rozvíjet rekreační zázemí městských aglomerací Ústí nad Labem a Teplice v Krušných horách, zamezit případným hrozbám znehodnocení území nevhodnou výstavbou (např. parky větrných elektráren). - Tento úkol je splněn, v severní části města v Krušných horách nejsou navrhovány žádné nevhodné plochy pro výstavbu, rozvoj je zde navržen v minimálním rozsahu, nejsou navrhovány větrné elektrárny. (8) Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: zejména rámec území tvořený Krušnými horami a Českým středohořím, koridor Labe s dominantami Střekov, Větruše, Mariánská skála a dominanta Teplicka – Doubravská hora. - Tento úkol je v řešeném území splněn, jsou chráněny zejména přírodní hodnoty Krušných hor. (9) Sledovat na území rozvojové oblasti možnosti zlepšení plavebních podmínek na Labi (s odkazem na záměr převzatý bez věcné změny z platných 2. ZaD ÚP VÚC SHP), při respektování hledisek ochrany krajiny a přírody. - Netýká se řešeného území. (10) Usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). - Rozvoj Krupky není omezen vyhlášenými dobývacími prostory, na základě projednání a stanovisek příslušných dotčených orgánů bylo možné na území CHLÚ na území města Krupka navrhnout rozvojové plochy v rozsahu a za podmínek stanovených v územním plánu. (11) Obnovit historická dopravní spojení přerušená těžbou uhlí mezi OB6 a Specifickou oblastí SOB5 (např. Duchcov - Bílina - Most). - Netýká se řešeného území. (12) Respektovat úpravu závazné linie omezení postupu těžby hnědého uhlí na Velkolomu Bílina, schválené usnesením vlády ČR č. 1176/ 2008, která se okrajově vztahuje k OB6 v prostoru západního okraje výsypky Pokrok. - Netýká se řešeného území. (13) Sledovat rozvojový záměr na zřízení výrobní a obslužné zóny Libouchec - Žďárek, zahrnutý nebo připravovaný v rámci ÚP dotčené obce, s ohledem na citlivost území vůči vlivům nadmístního významu na úseku dopravy, ochrany přírody a krajiny aj. - Netýká se řešeného území. Kap. 3. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Město Krupka neleží ve zpřesněných hranicích specifické oblasti SOB 6 Specifická oblast Krušné hory vymezené v PÚR 2008. Kap. 4. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLIVŇUJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTUKTURY, ÚSES A ÚZEMNÍCH REZERV Na území města Krupky jsou v ZÚR ÚK vymezeny plochy a koridory dopravní infrastruktury vymezené v PÚR 2008: Zpřesněný koridor vysokorychlostní dopravy VR1 (Dresden -) hranice SRN/ČR - Praha, (Nürnberg -) hranice SRN/ČR - Plzeň - Praha, Praha - Brno – hranice ČR/Rakousko, resp. SR (Wien, Bratislava), Brno Ostrava - hranice ČR/Polsko (-Katowice) v úseku státní hranice SRN/ČR - Ústí nad Labem - Lovosice 67
Roudnice nad Labem - hranice ÚK. Koridor je sledován jako územní rezerva VRT ZR1. Šířka koridoru je stanovena 600 m. Pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly: (1) Respektovat územní rezervu koridoru VRT- ZR1, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, zpřesnit a vymezit koridor jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. - Tento úkol je v územním plánu Krupky splněn - koridor plně respektován a vymezen rovněž jako územní rezerva v šíři 600 m. (2) V součinnosti s dotčenými orgány spolupracovat na zpřesnění koridoru vysokorychlostní dopravy VRT- ZR1 s přeshraniční koordinací a návaznostmi koridoru ve směru na Dresden, zajistit územní koordinaci v ÚPD dotčených obcí, při zpřesnění a vymezení koridoru respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. - Územní plán zajišťuje územní koordinaci koridoru s ÚPD sousedních obcí, konkrétně s ÚPSÚ Modlany, na které územně navazuje. Zpřesněný koridor konvenční železniční dopravy ŽD3, Koridor Cheb – Karlovy Vary - Chomutov - Most Ústí nad Labem, vymezený jako koridor železniční tratě č. 140 a č.130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace. Koridor je sledován v ZÚR ÚK jako VPS i. Šířka koridoru je stanovena 250 m. Pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru ZÚR ÚK stanovuje úkol: v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor - i, železniční tratě č. 140 a č.130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace. - Tento úkol je splněn. Řešeným území prochází část koridoru železniční tratě č. 130. V rámci územního plánu byl koridor zpřesněn a je rovněž vymezen jako veřejně prospěšná stavba. Na území města Krupky jsou v ZÚR ÚK vymezeny plochy a koridory nadmístního významu: Koridor silnice nadmístního významu I/30 (stav I/13) Teplice, severní obchvat. Koridor je sledován jako VPS PK 15. Šířka koridoru je stanovena 100 m. Pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru ZÚR ÚK stanovují úkol: v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor silnice I/30 (stav I/13) Teplice, severní obchvat v návaznosti na silnici I/8. - Tento úkol je v územním plánu Krupky splněn, koridor silnice je zpřesněn, zkoordinován s ÚPD Teplic a vymezen rovněž jako veřejně prospěšná stavba. Koridor silnice nadmístního významu II. třídy (příp. I. třídy) Teplice, východní obchvat - Doubravská spojka. Koridor je sledován jako VPS PK 16. Šířka koridoru je stanovena 200 m. Pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly: (1) v součinnosti s dotčenými orgány stabilizovat koncepci přestavby koridoru silnice nadmístního významu Teplice, východní obchvat – Doubravská spojka a silnice I/30 (I/13) v návaznosti na silnici I/8, (2) v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor silnice nadmístního významu Teplice, východní obchvat – Doubravská spojka. - Tyto úkoly územní plán splňuje. Koncepce Doubravské spojky a navazující přeložky silnice I/30 (I/13) je stabilizována, v rámci územního plánu zpřesněna, Doubravská spojka je zkoordinována se sousedními ÚPD (zde ÚP Srbice) a je také vymezena jako veřejně prospěšná stavba. Koridor cyklostezky „Krušnohorská magistrála“ (trasy č. 23, 36), sledovaný jako VPS C2 (šířka koridoru stanovena 20 m). Pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly: (1) zajistit přeshraniční koordinaci a návaznosti koridoru cyklostezky Krušnohorská magistrála na německé straně, (2) zpřesnit a vymezit koridor cyklostezky Krušnohorská magistrála v ÚPD dotčených obcí a zajistit územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny, (3) koridor cyklostezky Krušnohorská magistrála v lesích bude veden s využitím stávající lesní dopravní sítě a nikoliv po pozemcích s lesními porosty. - Tyto úkoly územní plán splňuje. Zpřesňuje a vymezuje koridor části cyklostezky Krušnohorská magistrály č. 23 probíhající řešeným územím v měřítku územního plánu a zajišťuje územní koordinaci, respektuje zájmy ochrany přírody a krajiny, Krušnohorská magistrála v lesích je pokud možno vedena po stávajících lesních cestách. Propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, sledované jako VPS V6 (šířka koridoru stanovena na 200 m).
68
Pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru V6 stanovují ZÚR ÚK tyto úkoly: Zpřesnit lokalizaci koridoru v součinnosti s příslušnými orgány státní správy, zajistit jeho územní koordinaci, zpřesnit a vymezit koridor v ÚPD dotčených obcí. - Zpřesněný koridor pro tento záměr je v územním plánu v rozsahu řešeného území rovněž vymezen jako VPS. Na území Krupky zasahují v ZÚR ÚK vymezené plochy a koridory územních systémů ekologické stability území – ÚSES: 1) Nadregionální biokoridor K2 Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města (funkční) 2) Nadregionální biokoridor K4 Jezeří – Stříbrný roh (funkční) 3) Regionální biokoridor RBK 567 Kateřina, Modlanské rybníky – K4 (k založení) 4) Regionální biocentrum RBC 1343 (funkční) 5) Regionální biocentrum RBC 1695 Modlanský potok (funkční) 6) Regionální biocentrum RBC 1696 Supí hora (funkční) 7) Regionální biocentrum RBC 1697 Kyšperk (funkční) 8) Regionální biocentrum RBC 1699 Černá louka (funkční) Územní plán splňuje úkoly stanovené v ZÚR ÚK pro ochranu soustavy ÚSES: (1) Zpřesňuje vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES na základě oborových podkladů, generelu ÚSES, mapování biotopů, katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastního terénního průzkumu apod. (3)(2)(4) Plochy a koridory ÚSES jsou na území Krupky funkční, popř. k založení RBK 567), nejsou v nich navrhovány žádné změny využití území oproti stávajícímu stavu, které by v nich znamenaly snížení ekologické stability, zůstává zachován a chráněn jejich přírodní charakter. (5)(6) V územním plánu je provedeno zpřesnění regionálních a nadregionálních prvků soustavy ÚSES v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Kap. 5. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE V územním plánu jsou respektovány všechny přírodní hodnoty nadmístního významu specifikované v odst. 5.1 této kapitoly, které se na území města nacházejí: území soustavy NATURA 2000 – Ptačí oblast Východní Krušné hory, Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří, Krajinnou památkovou zónu Areál bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova, VKP ze zákona – lesy, vodní toky a jejich nivy, rybníky, lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, územní systém ekologické stability, nadregionální, regionální i lokální úrovně významnosti, povrchové a podzemní vodní zdroje. Jsou splněny úkoly územního plánování stanovené pro upřesnění a ochranu nadmístních přírodních hodnot: (1) (2) Ochrana, kultivace a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí je považováno za prvořadý veřejný zájem, územní plán stanoví podmínky využití pro všechny aktivity, které se těchto hodnot dotýkají. Je zohledněn potenciál přírodních hodnot Krušných hor. (9) Chráněny jsou i přírodní hodnoty, které jsou mimo chráněná území. (10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES jsou chráněny před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability – jsou vymezeny jako nezastavitelná přírodní území a v měřítku územního plánu upřesněny. (11) Je věnována pozornost podmínkám využívání zemědělských území – zejména zachování typických pastvin a luk v severní části území a zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovány jsou zábory nejkvalitnějších zemědělských půd; podporována je prostupnost krajiny, na území města není samostatně vymezen způsob využití území pro pěstování surovin pro technické a energetické účely. V územním plánu jsou respektovány civilizační hodnoty nadmístního významu specifikované v odst. 5.2 této kapitoly ZÚR ÚK: Navržený rozvoj města Krupky vyváří podmínky pro zachování a další rozvíjení města jako subregionálního centra Ústeckého kraje s vysokou mírou vybavenosti dopravní a technickou infrastrukturou, s výhodnou polohou mezi dalšími regionálními centry Teplicemi a Ústím nad Labem, s vazbami a dobrým napojením na Prahu i SRN. Jsou splněny úkoly územního plánování stanovené pro upřesnění a ochranu civilizačních hodnot, které se týkají Krupky: 69
(12) Územní plán respektuje lokalizaci města v rozvojové a specifické oblastí a úkoly, které z této polohy vyplývají. (13) Lokalizace zásadních investic vychází z potřeby sladění administrativně správní role města a jeho skutečného významu jako pracovního a obslužného centra. (16) Územní plán podporuje vzájemně výhodnou provázanost a kooperaci sídel v příhraničním prostoru ČR a SRN. (17) Podporuje revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině. (18) Chrání před nevhodným využitím a rozvíjí možnosti příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině. (21) Podporuje realizaci ochranných opatření zvyšujících míru zabezpečení civilizačních hodnot proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací. (22) Podporuje dotvoření ucelených plně funkčních silničních a železničních dopravních systémů (silnice I/13, modernizace železniční infrastruktury, vysokorychlostní železniční trať). (24) Sleduje a respektuje dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní trati VRT územím kraje. V územním plánu jsou respektovány kulturní hodnoty nadmístního významu specifikované v odst. 5.3 této kapitoly ZÚR ÚK: Městskou památkovou zónu Krupka, Krajinnou památkovou zónu Areálu bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova, významné krajinné dominanty (Komáří Vížka), výhledové body a pohledové osy nadmístního významu, typické obzorové linie horských masivů. Jsou splněny úkoly územního plánování pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje kulturních hodnot území kraje: (25) Jsou zohledněny městské a krajinné památkové zóny. (27) Chrání hodnoty jedinečné kulturní krajiny kraje – zajišťuje ochranu obzorových linií Krušnohorského masivu a krajinných dominant, význačných výhledových bodů a pohledových os, chrání Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren – neumožňuje jejich výstavbu. (28) Zajišťuje ochranu a kultivaci kulturních hodnot krajiny v oblastech významných pro rekreaci a cestovní ruch (zejména Krušné hory), v oblastech navázaných na velké koncentrace obyvatel a při významných dopravních tazích (možnosti příměstské rekreace v jižní části města). (31) Jsou vytvořeny podmínky pro možnost obnovy historických fenoménů – obnovení průhledů, dominant, pro odstranění negativních civilizačních prvků poškozujících krajinný ráz, které mají nevhodné vazby vůči krajinným nebo památkovým hodnotám. Kap. 6. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY Severní část města Krupka je v ZÚR ÚK vymezena z převážné části jako unikátní krajinný celek KC Krušné hory – náhorní plošiny (7a) a částečně (menší severovýchodní část mezi Horní Krupkou a Fojtovicemi, směrem k sousednímu Cínovci) jako unikátní krajinný celek KC Krušné hory – svahy, vrcholy a hluboká údolí (7b). Územní plán splňuje dílčí kroky k naplňování cílových charakteristik krajiny (krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot, krajina rekreačně využívaná) shodných pro oba tyto krajinné celky: a) preferuje ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro zachování krajinného rázu a posílení biologické diverzity krajinného celku, b) využívá potenciálu území především pro rozvoj cestovního ruchu, turistiky, rekreace, bydlení, zachovává výrobní funkce zemědělské výroby, c) návrhem rozvoje a stanovenou urbanistickou koncepcí splňuje předpoklady pro udržení a přiměřený rozvoj osídlení v horách, při respektování principů trvalé udržitelnosti a preference ochrany přírody a krajiny, d) vytváří předpoklady pro nápravu škod způsobených v minulosti ekologickou katastrofou lesních porostů a likvidací tradičních forem hospodaření (v souvislosti s vysídlením původního obyvatelstva), vhledem k přírodním hodnotám v území však již nyní není možná obnova zaniklých obcí (Mohelnice, Habartice). e) f) individuálně byly posouzeny všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit,s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu. Územní plán nevymezuje plochy pro výstavbu větrných elektráren. Střední část města (centrální část osídlení Krupka, Vrchoslav, Bohosudov, Unčín, ) je v ZÚR ÚK vymezena jako unikátní krajinný celek KC 14 Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území.
70
Územní plán splňuje dílčí kroky k naplňování cílových charakteristik krajiny (krajina směřující k obnově ekologické rovnováhy a vytvoření nové krajinné struktury po devastaci velkoplošnou povrchovou těžbou hnědého uhlí a překročení mezí únosnosti území energetickou a průmyslovou výrobou): a) prioritně respektuje veškeré dílčí přírodní, krajinné či estetické hodnoty – městských parky a kvalitní prvky městské zeleně, rekultivované, revitalizované i spontánně se obnovující části krajiny, b) nenavrhuje žádné plochy pro dobývání nerostných surovin, c) v územním plánu je řešeno uplatnění stávajících vodních ploch, jsou navrženy i nové vodní plochy, d) územní plán vytváří předpoklady k naplňování cílových charakteristik návrhem systému ekologické rovnováhy (ÚSES), návrhem úprav vodních toků apod. Jižní část města (Nové Modlany, Maršov, Soběchleby) je v ZÚR ÚK vymezena jako unikátní krajinný celek KC 13 Severočeské nížiny a pánve. Územní plán splňuje dílčí kroky k naplňování cílových charakteristik krajiny (krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami, krajina venkovská i městská, krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství, krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot): a) v nezastavěném území je preferováno stávající tradiční zemědělské využití území, b) územní plán vytváří podmínky pro nápravu narušení krajinných hodnot velkoplošným zemědělským hospodařením, navrhuje opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), c) zmírňuje narušení krajiny způsobené umístěním velké rozvojové zóny ve volné krajině lokalizací převažující části výrobních činností do již stabilizované Průmyslové zóny Krupka, d) stabilizuje venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny (zejména část Soběchleby), e) výrobní funkce jsou navrhovány v míře, která nemá negativní vliv na životní prostředí (viz hodnocení SEA), f) všechny navrhované změny využití území byly individuálně posuzovány prioritně z hledisek ochrany životního prostředí a přírody a krajiny. Ve výsledku nejsou navrženy změny využití území, které by mohly poškozovat krajinný ráz. Kap. 7. VYMEZENÍ VPS, VPO, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÍ ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Na území města Krupka jsou v ZÚR ÚK vymezeny veřejně prospěšné stavby: i – železniční tratě č. 140 a č. 130, Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem, optimalizace - Tato VPS je v souladu se ZÚR ÚK v části území řešeného územím plánem, tj. v části úseku tratě č. 130 zpřesněna a vymezena rovněž jako VPS. PK 15 - Teplice, severní obchvat - Tato VPS je v souladu se ZÚR ÚK v části území řešeného územím plánem zpřesněna a vymezena rovněž jako VPS. PK 16 – Teplice, východní obchvat – Doubravská spojka - Tato VPS je v souladu se ZÚR ÚK v části území řešeného územím plánem zpřesněna a vymezena rovněž jako VPS. C2 - Krušnohorská magistrála - Zpřesněná trasa cyklostezky je v územním plánu v rozsahu řešeného území, tj. v části cyklotrasy č. 23 rovněž vymezena jako VPS. V6 – propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem - Zpřesněný koridor pro tento záměr je v územním plánu v rozsahu řešeného území rovněž vymezen jako VPS. Na území města Krupka jsou v ZÚR ÚK vymezena veřejně prospěšná opatření: RBK 567 – Kateřina, Modlanské rybníky – K4 - Zpřesněný regionální biokoridor je v územním plánu vymezen rovněž jako veřejně prospěšné opatření.
71
RBK 568 – Kateřina, Modlanské rybníky - Hradiště - Tento regionální biokoridor, u kterého je v ZÚR ÚK uvedeno, že dotčenou obcí je i Krupka, leží mimo území Krupky, vychází z RBC 1343 - Kateřina, Modlanské rybníky až na území obce Modlany, kde je také takto vymezen v platném ÚPSÚ Modlany. Kap. 8. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY Pro územní plán Krupky vyplývá z této kapitoly požadavek na zajištění koordinace: • koridoru vysokorychlostní dopravy VR1 v úseku státní hranice SRN/ČR - Ústí nad Labem - Lovosice Roudnice nad Labem - hranice ÚK, sledovaného jako územní rezerva VRT ZR1 • koridoru cyklostezky „Krušnohorská magistrála“ (trasy č. 23, 36), sledovaného jako VPS C2 • koridoru železniční tratě č. 130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace, sledovaného jako VPS i • koridoru silnice I/30 (stav I/13) Teplice, severní obchvat, sledovaného jako VPS PK 15 • koridoru silnice II. třídy (příp. I. třídy) Teplice, východní obchvat - Doubravská spojka, sledovaného jako VPS PK 16 • propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, sledované jako VPS V6 - V územním plánu jsou všechny výše uvedené záměry (VPS) zpřesněny a zkoordinovány s ÚPD sousedních obcí. Dále ze ZÚR ÚK vyplývá požadavek na zajištění koordinace nadregionálních a regionálních skladebných částí ÚSES: • Nadregionálního biokoridoru K2 • Nadregionálního biokoridoru K4 • Regionálního biokoridoru RBK 567 • Regionálního biokoridoru RBK 568 • Regionálního biocentra RBC 1343 • Regionálního biocentra RBC 1344 • Regionálního biocentra RBC 1692 • Regionálního biocentra RBC 1695 • Regionálního biocentra RBC 1696 • Regionálního biocentra RBC 1697 • Regionálního biocentra RBC 1699 -
V územním plánu jsou všechna výše uvedená biocentra a biokoridory zpřesněna a zkoordinována s ÚPD sousedních obcí. Pozn.: RBK 568 neprochází územím Krupky,vychází z RBC 1343 - Kateřina, Modlanské rybníky až na území obce Modlany, kde je také takto vymezen v platném ÚPSÚ Modlany.Proto v územním plánu Krupky není vymezen. RBC 1344 a 1692 rovněž nejsou vymezeny na území Krupky, protože nepřesahují hranice řešeného území a jsou vymezeny pouze na území sousedních obcí (RBC 1344 v Chlumci, RBC 1692 v Dubí-Cínovci).
Kromě výše uvedeného souladu s jednotlivými kapitolami výrokové části OOP, kterým byly vydány ZÚR ÚK, jsou respektovány také všechny limity využití území, které jsou vyznačeny v koordinačních výkresech grafické části odůvodnění ZÚR ÚK včetně zájmového území Armády ČR - na část řešeného území zasahuje zájmové území objektu Nakléřov. Tyto limity jsou popsány v textové části odůvodnění územního plánu a znázorněny v koordinačním výkrese.
2. b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Vyhodnocení souladu s cíly územního plánování stanovených v § 18 stavebního zákona: (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území,
72
spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán vytváří předpoklad pro výstavbu možností doplňování stávající zástavby ve vymezeném zastavěném území, vymezením ploch přestavby a zejména pak vymezením zastavitelných ploch. Zároveň vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území (viz Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území). Navržená základní koncepce rozvoje města vytváří předpoklady pro příznivé životní prostředí. Ochrana všech složek životního prostředí je zajištěna stanovením ploch s rozdílným způsobem využití a podmínkami pro jejich využití. Hospodářský rozvoj města je vzhledem k jeho poloze v rozvojové oblasti OB6 a jeho významnými centry Ústím nad Labem a Teplicemi podpořen zejména možností dalšího rozvoje průmyslové zóny Krupka, v severní části města je zaměřen na rozvoj v oblasti cestovního ruchu a rekreace. Soudržnost společenství obyvatel je podpořena možností rozvoje bydlení, občanského vybavení, návrhem veřejných prostranství, sídelní zeleně, různých forem rekreace a sportovního vyžití. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plán koordinuje veřejné a soukromé záměry. V rámci zpracování územního plánu byly prověřovány všechny známé záměry na změny v území a výstavbu soukromých fyzických i právnických osob i záměry města Krupka, v územním plánu jsou koordinovány a vymezeny v míře a rozsahu s ohledem na veřejné zájmy vyplývajících ze zvláštních právních předpisů a na požadavky uplatněné dotčenými orgány. Ochrana veřejných zájmů je konkretizována stanovenou základní koncepcí rozvoje území a koncepcí urbanistickou, uspořádání krajiny i koncepcí veřejné infrastruktury, podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití a podmínkami pro prostorové uspořádání území. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví je v územním plánu zajištěn zejména návrhem ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek jejich využití a prostorového uspořádání. Toto členění území spolu s koncepcí urbanistickou, veřejné infrastruktury, uspořádání krajiny, bylo navrženo především s ohledem na hodnoty v území. Hospodárné využití zastavěného území a přiměřenost vymezení zastavitelných ploch vychází z potenciálu území, který je dán velmi výhodnou polohou města mezi Teplicemi, Ústím nad Labem a poblíž hranice se SRN, díky které je na území města velký zájem o výstavbu. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Územní plán v nezastavěném území nevylučuje umisťování staveb a zařízení uvedených v tomto ustanovení stavebního zákona, proto lze vyjmenované stavby a zařízení v řešeném území umisťovat v souladu s podmínkami stanovenými územním plánem. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Netýká se území Krupky, nezastavitelné pozemky jsou v § 2 odst. (1) písm. e) definovány jako pozemky, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán.
73
Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování stanovených v § 19 stavebního zákona: (1) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, Územní plán je zpracován na základě zjištění a posouzení stavu území města, zejména pak na základě územně analytických podkladů a průzkumů a rozborů. Definuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty v území, stanovuje podmínky jejich ochrany a vytváří podmínky pro jejich rozvoj. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území města a urbanistickou koncepci zajišťující ochranu hodnot v území. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, V rámci zpracování návrhu územního plánu byla navrhovaná řešení prověřována a posuzována z hledisek uvedených v tomto ustanovení. Výsledný územní plán na základě prověření stanoví podmínky využití územní z hlediska nutnosti zajištění požadavků na ochranu veřejného zdraví, ochranu životního prostředí, požadavků na respektování geologických podmínek v území. Stanoví koncepci veřejné infrastruktury na základě posouzení stávajícího stavu a vyhodnocení vlivů a potřeb s ohledem na předpokládaný rozvoj území doplňuje systém veřejné dopravní a technické infrastruktury. d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, Územní plán stanovenou urbanistickou koncepcí a podmínkami pro využití a prostorové uspořádání území tento požadavek splňuje. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Územní plán stanoví podmínky pro provedení změn v území. f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), Územní plán stanoví etapizaci provádění změn v území. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, Územní plán tento požadavek splňuje zejména respektováním stanovených záplavových území. h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, Území města Krupka není významně dotčeno důsledky náhlých hospodářských změn. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Územní plán splňuje tento požadavek vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek pro jejich využití a prostorové uspořádání, vymezením zastavitelných ploch a ploch přestavby a možnostmi dostavby a obnovy sídelní struktury v zastavěném území města. Podmínky zajišťující kvalitní bydlení jsou stanoveny v podmínkách využití ploch pro bydlení, které jsou stanoveny s ohledem na stávající charakter sídelních struktur jednotlivých částí města. Kvalitu bydlení podporují návrhy veřejných prostranství, sídelní zeleně, možnost rozvoje občanské vybavenosti apod. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Naplnění tohoto cíle územní plán dosahuje např. vymezením zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území města a u významnějších ploch stanovenou etapizací zajišťující postupnou zástavbu od zastavěného území do krajiny. Kromě ochrany nezastavěného území toto opatření směřuje k minimalizaci nákladů na zajištění souvisejících staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury. k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Řešení územního plánu nevyvolává potřebu vymezení ploch pro ochranu obyvatelstva dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, Město Krupka bylo v minulosti poznamenáno těžbou hnědého uhlí. Územní plán nevymezuje plochy asanací a rekultivací, předpoklady pro další rozvoj území dotčeného bývalou těžbou vytváří návrhem zastavitelných ploch, ploch zeleně, návrhem dalších opatření umožňujících rozvoj přírodních hodnot v území (např. úpravy stávajících vodních ploch a vodních toků, návrhem nových vodních ploch, vymezením ÚSES). m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, 74
Řešení územního plánu nevyvolává potřebu návrhu kompenzačních opatření. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, Územní plán nenavrhuje plochy pro využívání přírodních zdrojů. o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Při zpracování územního plánu byly uplatňovány zejména poznatky z oboru urbanismu a územního plánování (např. návrh urbanistické koncepce vycházející ze stávajícího charakteru městské zástavby v jižní části města a venkovského a přírodního charakteru v severní části města), ekologie (např. respektování výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a území Natura 2000, respektování přírodních hodnot řešeného území) a památkové péče (např. respektování památkově chráněných objektů a ploch na území města, respektování a zachování cenné urbanistické struktury města). (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Vyhodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj území je zpracováno v rozsahu: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – kap. A vyhodnocení URÚ. Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti – kap. B vyhodnocení URÚ. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území – kap. C až F vyhodnocení URÚ. Výsledky vyhodnocení byly při zpracování územního plánu respektovány a zapracovány (podrobněji viz kap. 3.b), 3.c) a 3.d) odůvodnění).
2.c) Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Územní plán splňuje požadavky stanovené stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy. Je zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování stanovenými v § 18 a 19 stavebního zákona, splňuje požadavky na obsah územního plánu stanovené v § 43 stavebního zákona a v příloze č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž splňuje požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 158 stavebního zákona byl územní plán zpracován fyzickými osobami, které mají oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě (zpracování ÚPD) podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V souladu s § 6 odst. 2 a s § 24 odst. 1 stavebního zákona byl pořizovatelem Městský úřad Krupka, který zajistil výkon územně plánovacích činností na základě smlouvy s fyzickou osobou, splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činností kladené na úředníky obecních úřadů stanovené v § 24 odst. 2 stavebního zákona. Při projednávání jednotlivých fází územního plánu bylo postupováno rovněž v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou č. 500/2006 Sb., jak vyplývá z kapitoly a) Postup pořízení územního plánu.
2.d) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Veškeré požadavky dotčených orgánů na obsah územního plánu, vyplývající ze zvláštních právních předpisů, uplatněné k návrhu zadání územního plánu, byly do textu zadání, který byl schválen zastupitelstvem města, zapracovány. Rovněž byly respektovány a do územního plánu zapracovány požadavky dotčených orgánů vyplývající ze zvláštních právních předpisů, uplatněné v jejich stanoviscích v rámci projednávání návrhu územního plánu. Tzn. vyplývajících ze stanovisek uplatněných ke společnému jednání o návrhu podle § 50 stavebního zákona, k řízení o návrhu podle § 52 odst. 3 stavebního zákona i ze stanovisek uplatněných k návrhům na rozhodnutí o námitkách a k návrhům na vypořádání připomínek podle § 53 odst. 1 stavebního zákona. Rozpory v průběhu pořizování územního plánu nebyly řešeny. 75
3.
Náležitosti vyplývající z § 53 odst. 5 písm. a) až f) stavebního zákona
3.a) Výsledek přezkoumání podle § 53 odst. 4 stavebního zákona Viz. kap. 2.a) odůvodnění.
3.b) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo v souladu s § 47 odst. 3 stavebního zákona zpracováno na základě požadavku Krajského úřadu Ústeckého kraje, který ve svém stanovisku k návrhu zadání sice vyloučil významný vliv na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ale požadoval vyhodnocení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí. Na základě návrhu územního plánu zpracovaného v prosinci 2009, projednávaného následně podle § 50 stavebního zákona ve společném projednání návrhu s krajským úřadem, dotčenými orgány a sousedními obcemi, vydal Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany přírody a krajiny k návrhu stanovisko, ve kterém mimo jiné konstatoval, že vzhledem k návrhu velkého počtu rozvojových ploch a celkovému plošnému rozsahu nelze vyloučit významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Z tohoto důvodu bylo nutné doplnit vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území o vyhodnocení vlivů na území Natura 2000. Vyhodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj území je proto zpracováno v rozsahu: • Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (zprac. P-EKO, s.r.o., Ústí nad Labem, Ing. Petr Hosnedl v 02/2010) – kap. A vyhodnocení URÚ. • Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (zprac. Mgr. Ondřej Volf v 02/2012 + doplněk 2013) – kap. B vyhodnocení URÚ. • Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (zprac. Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová v 08/2012) – kap. C až F vyhodnocení URÚ.
Výsledky vyhodnocení vlivů na životní prostředí Dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí územního plánu města Krupka byla vypracována v rozsahu přílohy 1 zákona 183/2006 Sb., v platném znění, ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb., v platném znění, osobou autorizovanou podle § 19 zákona 100/2001 Sb. Závěrem je ve vyhodnocení konstatováno, že z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí lze s územním plánem jako celkem souhlasit za podmínek: Podmínky z hlediska ochranu flóry a fauny 1. Při přípravě budoucích záměrů v lokalitách: S11, U9, U12, N7, S7, S8, U11, U10, N3, N6, N10, N11, K38, B29, V20, S2, F26, K41, doporučujeme provedení orientačního biologického průzkum se zaměřením na výskyt ZCHD . Biologický průzkum byl proveden v rámci zpracování vlivů na území Natura 2000 (Mgr. Ondřej Volf) a na jeho základě a na základě projednání s orgánem ochrany přírody a krajiny : - Byly z územního plánu vyřazeny plochy S11, U12, N7, S7, S8, U11, U10 (včetně dalších ploch se zjištěným významným negativním vlivem na ZCHD). - Byly zmenšeny nebo upraveny plochy U9, N3 (rozdělena na N3a, N3b),K38, V20, S2. - Beze změny mohlo být ponecháno vymezení ploch N6, N10, N11, B29, F26, K41. - Pro plochy s výskytem ZCHD nebo tam, kde ho lze předpokládat, které zůstaly v ÚP vymezeny, je stanovena podmínka z hlediska ochrany ZCHD v kap. 5.3. 2. S vymezením lokalit F25 PP/fe a H26 SP je možné souhlasit pouze na základě výsledků biologického hodnocení podle §45i, zákona č. 114/1992 Sb. - Plochy F25 a H26 jsou vyřazeny.
76
3. Umisťování staveb provádět s ohledem na možnosti zachování hodnotných perspektivních dřevin stromového patra. - Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování staveb, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. Podmínky z hlediska ochrany vod 4. Upřednostnit likvidaci dešťových vod zasakováním v místě vzniku nebo zadržováním s následným využitím s cílem maximálního omezení přítoku dešťových srážek do veřejné kanalizace a zvyšování retenčních schopností krajiny. - Podmínka je zapracována v kapitole 4.2.3 Odkanalizování. 5. Při odvádění dešťových ploch z komunikací podle možností uplatňovat opatření snižující množství a rychlost odtoku (např. vhodným návrhem zpevněných ploch, vsakováním do přilehlých zelených pásů apod.). - Podmínka je zapracována v kapitole 4.2.3 Odkanalizování. 6. Řešení rozvoje kanalizace bude odpovídat schválenému PRVKÚK. Likvidace odpadních vod bude řešena v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění. - Podmínka je zapracována v kapitole 4.2.3 Odkanalizování. 7. Z ploch které mohou být kontaminované musí být dešťové vody odváděny přes odpovídající čistící zařízení (např. odlučovače ropných látek). Kvalita vod v recipientu nesmí vlivem odváděním dešťových vod překračovat ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění povrchových vod ve smyslu NV. 61/2003 Sb. - Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci staveb, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. 8. Zpevněné plochy exponované potenciálnímu havarijnímu úniku látek snižujících kvalitu vod (např. plochy v příslušných skladech, čerpacích stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit ohrožující látky přímo v systému kanalizace. Takové plochy nesmí být odvodněny přímo do vodních toků. - Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci staveb, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. 9. Odvádění technologických odpadních vod je nutné před vtokem do veřejné kanalizace řešit individuálním čistícím zařízením odpovídajícím charakteristickému znečištění, tak aby odpadní vody byly v úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. - Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci staveb, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. Podmínky z hlediska ochrany ovzduší 10. Návrh budoucích záměrů v plochách PP v lokalitách: B29, B31, K38, N3, N5, N6, N7, N10, N11, S9, S10, S11, U9, U12, a M1 DS prověřit rozptylovou studií imisního zatížení z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. K tomu je zapotřebí vytvořit dopravní model průmyslové zóny Krupka (dopravní studii) a pravidelně jej aktualizovat informacemi o stávajícím dopravním zatížení a dopravními příspěvky záměrů v plochách PP s již vydaným územním rozhodnutím nebo stavebním povolením. - Jedná se o podmínku pro zpracování EIA a pro konkrétní umisťování a realizaci záměrů, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. Z vyjmenovaných ploch jsou N7, S10, S11, U12 vyřazeny. 11. Provoz stacionárních zdrojů znečištění ovzduší je nutné provozovat za podmínek stanovených zákonem o ochraně ovzduší 86/2002 Sb. v platném znění a prováděcích předpisů. - Jedná se o podmínku, která vyplývá ze zákona. 12. Provoz záměrů nesmí způsobovat překračování hygienických limitů stanovených na ochranu zdraví podle NV. 597/2006 Sb. - Jedná se o podmínku, která vyplývá ze zákona. Podmínky z hlediska ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku 13. Návrh budoucích záměrů v plochách PP v lokalitách: B29, B31, K38, N3, N5, N6, N7, N10, N11, S6, S9, S10, S11, U9 a U12 prověřit akustickou studií šíření hluku ze stacionárních zdrojů a z dopravy podle konkrétní
77
projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. K tomu je zapotřebí vytvořit dopravní model průmyslové zóny Krupka (dopravní studii) a pravidelně jej aktualizovat informacemi o stávajícím dopravním zatížení a dopravními příspěvky záměrů v plochách PP s již vydaným územním rozhodnutím nebo stavebním povolením. Akustické příspěvky by neměly znamenat překročení limitních hodnot ve smyslu NV.148/2006 Sb. vůči akusticky chráněným objektům a území. Pokud je zatížení v území již v současnosti nadlimitní, akustický příspěvek nových záměrů ke stávající situaci by neměl překročit toleranci metodiky hlukového výpočtu, která činí ± 2 dB. - Jedná se o podmínku pro zpracování EIA a pro konkrétní umisťování a realizaci záměrů, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. Z vyjmenovaných ploch jsou plochy N7, S10, S11 vyřazeny. Podmínečné využití výrobních ploch a dopravních staveb – za podmínky v následných řízeních prokázat podlimitní hodnoty hluku pro obytné objekty na základě hlukových studií je do ÚP doplněno. 14. Provádět pravidelná měření hluku z dopravy u obytných domů ve čtvrti Nové Modlany, v ul. Pod Dolní dráhou a v obci Soběchleby. Výsledky měření poskytnout jako referenční hodnoty pro zpracování akustických studií v rámci přípravy záměrů v plochách PP. V obci Soběchleby do doby realizace obchvatu. - Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci záměrů, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. Podmínečné využití výrobních ploch a dopravních staveb – za podmínky v následných řízeních prokázat podlimitní hodnoty hluku pro obytné objekty na základě hlukových studií je do ÚP doplněna. 15. Přípravu dopravně náročnějších záměrů ve funkčním využití PP je možné odložit do doby realizace obchvatu Soběchleb (S12). - Plochy s funkčním využitím PP byly v jižní části města (Nové Modlany, Soběchleby) výrazně redukovány. Obchvat Soběchleb (S12) byl přeřazen do územních rezerv. Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci záměrů, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. 16. Parkování veškeré dopravy vyvolané provozem nových záměrů ve funkčním využití PP zajistit pouze na pozemcích uvnitř funkčních ploch. - Podmínka je splněna – v kap. 4.1 Dopravní infrastruktura, odstavná parkovací stání. 17. Činnosti, které jsou zdrojem hluku v lokalitách N3, N5 a B29 orientovat směrem do zóny PP. K okrajím ploch přilehlým k obytnému území situovat pouze akusticky pasivní objekty nebo jejich části, nejlépe tak, aby působily akustickou zábranu šíření hluku. - Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci záměrů, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. Plocha N3 byla redukována, její část N3a byla změněna na způsob využití SO. Podmínečné využití výrobních ploch a dopravních staveb – za podmínky v následných řízeních prokázat podlimitní hodnoty hluku pro obytné objekty na základě hlukových studií je do ÚP doplněna. 18. Stěny případných nových objektů v lokalitě N3 nesmí způsobovat odraz hluku ze stávající dopravy po ul.Pod Dolní dráhou vůči obytnému území RD Nové Modlany. -
Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci záměrů, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. Plocha N3 byla redukována, její podstatná část N3a je vymezena jako plocha smíšená obytná SO .
19. K západní hranici plochy N3 doporučujeme vymezit pás izolační zeleně, který by přispěl k akustickému oddělení obytného území od navrhovaného Produkčního území a snižoval by možnosti odrazů hluku od nových objektů. - Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci záměrů, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. Plocha izolační zeleně není vymezena, ale podmínečné využití výrobních ploch a dopravních staveb – za podmínky v následných řízeních prokázat podlimitní hodnoty hluku pro obytné objekty na základě hlukových studií je do ÚP doplněna. -
Plocha N3 byla redukována, její podstatná část N3a je vymezena jako plocha smíšená obytná SO .
20. Dopravní napojení lokality B29 umožnit pouze prostřednictvím ul. u Nádraží a výjezdem do ul. Dlouhé. - Jedná se o podmínku pro konkrétní umisťování a realizaci záměrů, tedy nikoliv pro územní plán, ale pro následné dokumentace a řízení. V územním plánu není navrhováno konkrétní dopravní řešení, pouze koncepce dopravní infrastruktury.
78
21. Přípravu záměrů M1 DS prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů ve smyslu NV. 148/2006 Sb. vůči nejbližším chráněným objektům a obytnému území ve funkčních plochách RD a BD. - Podmínečné využití výrobních ploch a dopravních staveb – za podmínky v následných řízeních prokázat podlimitní hodnoty hluku pro obytné objekty na základě hlukových studií je do ÚP doplněna. Podmínky z hlediska ochrany krajinného rázu 22. Příprava záměru fotovoltaické elektrárny v lokalitě F25 vyžaduje kauzální hodnocení vlivů na krajinný ráz a souhlas z hlediska § 12 z.114/1992 Sb. v platném znění, z důvodů umístění do volné krajiny bez návaznosti na zastavitelná území, do prostoru s ochrannými podmínkami Přírodního parku a Ptačí oblasti Východní Krušné hory. - Plocha F25 je na základě vyhodnocení vlivů na území Natura 200 vyřazena. 23. Pro snížení vlivů na krajinný ráz a zajištění prostupnosti dotčeného území doporučujeme lokalitu rozčlenit na menší plochy, tak aby zůstala prostupná pro biotu. V rámci plochy doporučujeme ponechat enklávy zamokřených luk. Členění lokality by mohlo také odpovídat výsledků biologického „NATUROVÉHO“ hodnocení viz opatření na ochranu flóry a fauny. Rozčlenění je možné provést ve fázi Návrhu ÚP případně formou územní studie. - Plocha F25 je na základě vyhodnocení vlivů na území Natura 200 vyřazena. 24. Příprava záměrů v lokalitě H26 vyžaduje kauzální hodnocení vlivů na krajinný ráz a souhlas z hlediska § 12 z.114/1992 Sb. v platném znění, z důvodů umístění do volné krajiny bez návaznosti na zastavitelná území, do prostoru s ochrannými podmínkami Přírodního parku a Ptačí oblasti Východní Krušné hory. - Plocha H26 a všechny původně navrhované plochy v Habarticích jsou na základě vyhodnocení vlivů na území Natura 2000 vyřazeny. Lokality S7, S8, U10 a U11 PP/fe 25. Příprava záměru fotovoltaických elektráren v lokalitách: S7, S8, U10 a U11 vyžaduje kauzální hodnocení vlivů na krajinný ráz a souhlas z hlediska § 12 z.114/1992 Sb. v platném znění, z důvodů umístění rozsáhlých území do relativně volné krajiny bez významné návaznosti na zastavěná a zastavitelná území s potenciálem ovlivnění krajinného rázu. - Plochy S7, S8, U10 a U 11 jsou vyřazeny. Výsledky vyhodnocení vlivů na území Natura 2000 Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo zpracováno podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Závěrem je ve vyhodnocení konstatováno, že: Předložená koncepce „Územní plán Krupka“ má významný negativní vliv (resp. negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Významný negativní vliv byl vyhodnocen s ohledem na navržené změny ve využití ploch a veřejně prospěšné stavby nebo opatření resp. úpravy vodních toků: F1, F2, F3, F4, F5, F6, F7, F24, F25, H1 až H26, MH1 až MH9, WT01 až WT04, WT104/104A a WT105/105A,B,C, úpravy Fojtovického potoka a Mohelnice. - Na základě výsledků posouzení byly plochy F1, F2, F3, F4, F7, F24, F25, H1 – H26, MNH1 až MH9, WT01 až WT04, WT104/104A a WT105/105A,B,C, úpravy Fojtovického potoka a Mohelnice, vykazující významný vliv vyřazeny. Plochy F5 a F6 byly v severní části zredukovány dle navrženého návrhu opatření. Negativní vliv byl vyhodnocen s ohledem na negativní ovlivnění druhu tetřívek obecný a jeho biotopu v ptačích oblastech Východní Krušné hory a Fürstenau a typu evropského stanoviště 3260 – Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachionv EVL Müglitztal. Dále byly vyhodnoceny mírně negativní vlivy a nulové vlivy. K vyloučení negativního a mírně negativního vlivu byla navržena zmírňující opatření. - U všech ploch a opatření, u nichž byl zjištěn negativní vliv, popř. mírně negativní vliv, byly do územního plánu zapracovány podmínky k zajištění realizace ve vyhodnocení navržených zmírňující opatření v kapitole E.3 Ochrana přírody a krajiny. U opatření WD8 a WT103/103A nebylo možné vliv vyhodnotit. - WD8 je územní rezerva pro koridor vysokorychlostní trati VR1, pro WT103/103A jsou stanoveny podmínky navrženého zmírňujícího opatření - v rámci následné projektové přípravy bude nezbytné
79
vyhodnotit zda je nutné posouzení záměru z hlediska možných vlivů na území ptačí oblasti (§45i a 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území je zpracované v rozsahu dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Z hodnocení vyplývá, že územní plán vytváří podmínky pro: -
3.c)
ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, eliminaci slabých stránek a hrozeb a na posilování silných stránek a příležitostí v jednotlivých oblastech života města, vyváženost územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost spojenství obyvatel obce – pro udržitelný rozvoj území.
Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona
80
81
82
83
3.d) Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí bylo zohledněno v plném rozsahu, podmínky souhlasného stanoviska byly do územního plánu zapracovány takto: Podmínka 1.: jedná se o podmínku nikoliv ke koncepci, ale až pro následnou konkretizaci jednotlivých záměrů. Podmínka 2.: je splněna, návrh územního plánu byl upraven – plochy U9 a F19 jsou zmenšeny požadovaným způsobem. Podmínka 3.: je splněna, návrh územního plánu je upraven – doplněn o podmínečné využití výrobních ploch – za podmínky v následných řízeních prokázat podlimitní hodnoty hluku a únosnost záměru pro dané území na základě hlukových a rozptylových studií. Podmínka 4.: územní plán umožňuje dostatečnou míru zeleně v rámci stanovení podmínek pro zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití a samostatným vymezením ploch zeleně mimo zastavitelných ploch. Podmínka 5.: jedná se o podmínku nikoliv ke koncepci, ale až pro následnou konkretizaci jednotlivých záměrů. Podmínka 6.: jedná se o podmínku nikoliv ke koncepci, ale až pro následnou realizaci výsadby zeleně. Podmínka 7.: jedná se o podmínku nikoliv ke koncepci, ale až pro následnou realizaci konkrétních záměrů. Podmínka 8.: jedná se o podmínku, která vyplývá ze zákona, proto nebyla do návrhu územního plánu zařazena. Podmínka 9.: je splněna – návrh územního plánu je upraven ve smyslu zohlednění výše uvedených podmínek, které se týkají územního plánu.
3.e)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
Obsah: 3.e).1 Vymezení řešeného a zastavěného území 3.e).2 Základní koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot 3.e).3 Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch 3.e).4 Dopravní infrastruktura 3.e).5 Zásobování pitnou vodou 3.e).6 Zásobování požární vodou 3.e).7 Odkanalizování 3.e).8 Vodní toky 3.e).9 Zásobování teplem 3.e).10 Zásobování plynem 3.e).11 Zásobování elektrickou energií 3.e).12 Elektronické komunikace 3.e).13 Občanská vybavenost veřejné infrastruktury 3.e).14 Veřejná prostranství 3.e).15 Územní systém ekologické stability 3.e).16 Zastavitelné rozvojové plochy 3.e).17 Veřejně prospěšné stavby a opatření 3.e).18 Zdůvodnění zastavění pozemků na k.ú. lesní porost na ploše, kde je třída ochrany půdy 1 a 2 3.e).19 Zdůvodnění vymezení územních rezerv 3.e).20 Zdůvodnění potřeby pořízení ÚS
84
3.e).1 Vymezení řešeného a zastavěného území Řešené území zahrnuje celé území města Krupky. Město Krupka se rozkládá na jedenácti katastrálních územích o rozloze 4686,5248 ha. Podle katastrálních území jsou v územním plánu nazvány i jednotlivé zastavitelné plochy. Zastavěné území bylo vymezeno v rámci zpracování průzkumů a rozborů k datu 31. 12. 2008 a postupně bylo upřesňováno v průběhu zpracování návrhu ke dni 30. 7. 2013. Zastavěné území bylo vymezeno způsobem stanoveným v § 58 stavebního zákona. Je jím hranice vyznačená na mapách katastru evidence nemovitostí z 1. 9. 1966, která je rozšířená popř. zmenšena v souladu s § 58 odst. 2 stavebního zákona. Krupka se rozkládá na jedenácti katastrálních územích a osmnácti sídelních jednotkách. kód katastrálního území 675288 675385 675377 675334 675261 675300 675393 675296 751570 675318 675351
název katastrálního území (řazeno abecedně) Bohosudov Fojtovice u Krupky Habartice u Krupky Horní Krupka Krupka Maršov u Krupky Mohelnice u Krupky Nové Modlany Soběchleby u Krupky Unčín u Krupky Vrchoslav
Základní sídelní jednotky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Krupka Dolní Krupka Bohosudov Nové Modlany Maršov Unčín Kyšperk Horní Krupka Medvědí Vrch Vrchoslav U svatého Prokopa Habartice Fojtovice Soběchleby Maršov – sídliště Pod státní silnicí Mohelnice Maršovské sídliště - jih
85
86
3.e).2
Základní koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot
Navržený rozvoj města a jeho urbanistická struktura vychází především z jeho historického členění, v němž se odráží přirozený reliéf terénu, lesy, vodoteče a původní správní členění území na několik obcí. Mezery mezi obcemi byly v minulých letech doplněny zástavbou panelových domů. Tím dostalo město podélný charakter, s kompaktním zastavěním podél hlavních silnic, které se staly jeho osou. Na jih a sever vybíhají z města další území původních samostatných obcí. Nové zastavitelné plochy navazují na původní sídla směrem jižním, doplňují původní zástavbu a vytváří s ní jeden celek. V těchto lokalitách je kromě bydlení navržena veřejná vybavenost v plochách smíšených nebo obytných. Takto jsou doplněny plochy Unčína, Soběchleb, Maršova, Bohosudova Krupky a Vrchoslavi. Na severu je navržena dostavba Fojtovic. Zastavitelné plochy jsou většinou území koncová a lze na nich zahájit výstavbu nezávisle na sobě. Výstavba je podmíněna prodloužením stávající technické a dopravní infrastruktury. Její zahájení je dáno pouze rozhodnutím jednotlivých investorů a splněním podmínek stanovených tímto územním plánem. Tyto podmínky zajišťují ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území. Vyplývají především z požadavků stanovených zvláštními právními předpisy a z výsledků projednání s příslušnými dotčenými orgány (zejména s orgány ochrany přírody a krajiny, ochrany ZPF, ochrany ložisek nerostných surovin…). Podmínky jsou uvedeny vždy v příslušných kapitolách testové části ÚP. Pro plochy B18, V19 a K36 je v návrhu územního plánu stanoveno pořadí výstavby (etapizace). Vzhledem k historickým památkovým hodnotám a malebnému krajinnému rázu jsou vytvořeny předpoklady pro rozvoj ploch pro rekreaci návštěvníků i místních obyvatel. Nové drobné provozovny a průmyslové podniky ve smíšených územích a v průmyslové zóně v Nových Modlanech přispějí k zajištění pracovních příležitostí pro obyvatele Krupky. V souladu s rozvojem města je doplněna i dopravní a technická infrastruktura. V památkové zóně Krupky je zachována cenná urbanistická struktura a památkově chráněné objekty na celém území. Památkově chráněná území na území města: Městská památková zóna Krupka Krajinná památková zóna areálu bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova
NEMOVITÉ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA Část obce Krupka
Krupka, Horní Krupka Horní Krupka Horní Krupka Vrchoslav Bohosudov
č.rejstříku 43086/5-2641 43061/5-2642 42292/5-2643 43267/5-2644 42713/5-2645 43694/5-2646 43733/5-2648 43542/5-2652 43284/5-2653 43830/5-2654 43527/5-2656 103233 42608/5-2651 42810/5-2661 105106 11446/5-5781 43678/5-2649 43810/5-4969 42471/5-2657 43468/5-2658 47640/5-2647 42918/5-2663 42917/5-2650 47666/5-2524
název kostel sv. Prokopa, zřícenina pomník obětem pochodu smrti hrad Krupka (Rosenberg), zřícenina kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou kostel sv. Ducha kostel sv. Anny socha sv. Františka Xaverského halda– sejpy haldy, zbytky po dolování cínu kovárna – bývalá č.p. 195 městký dům – muzeum č.p. 21 městský dům č.p. 24 kostel pravoslavný, sv. Václava č.p. 225 cesta z Krupky do Horní Krupky kaple sv. Wolfganga rudný důl – Hornický revír Knötel, štoly Barbora, Prokop, Václav a Večerní Hvězda mýtnice č.p. 62 č.or. 2 tvrz-tvrziště Starý dvůr, archeologické stopy pomník Herty Lindnerové klášter starý kostel P. Marie Bolestné, poutní krucifix socha sv. Prokopa smírčí kříž – soubor dvou smírčích křížů socha
87
47673/5-2764 43450/5-4781 10437/4-5485 11151/5-5738 11207/5-5744 49671/5-5845 105175 Unčín
42844/5-2664
socha rezidence jezuitská Křížová cesta s kaplí Božího hrobu a Ukřižováním činžovní dům č.p. 269 činžovní dům č.p. 261 činžovní dům č.p. 268 lanovka – lanová dráha Bohosudov – Komáří vížka včetně technického zařízení hrad Kyšperk, zřícenina
3.e).3 Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch Urbanistická koncepce Krupky je založena na vyváženém souladu funkcí přírodních, obytných, výrobních a rekreačních. Vychází ze zásad rozvoje města, je korigována stávající zástavbou, možnostmi dopravního napojení a technické infrastruktury, limity území, přírodními a krajinnými prvky, historickými hodnotami a stopou urbanisticky a architektonicky cenné zástavby. Stávající městská struktura není zásadně měněna. Je zachován městský charakter zástavby, jsou posílena a doplněna stávající hlavní a lokální centra města, jsou propojeny plochy bydlení s občanskou vybaveností. Volné plochy jsou dostavěny, někde je navržena změna jejího využití. Jsou zachovány a doplněny plochy stávající zeleně. Zelené plochy uvnitř urbanizovaného prostředí nejsou zdaleka tak velké, jako mimo zastavěné plochy. Tato skutečnost vyplývá z charakteru zástavby území a tím daného vysokého podílu soukromých zahrad a ploch zahrádkářských kolonií. Z těchto důvodů je zázemí rozsáhlých lesů a nelesních porostů pro město velmi významné. Zastavitelné plochy – jižní část města Největší rozvoj bydlení se týká Bohosudova, Krupky v oblasti sv. Prokopa, Maršova a Nových Modlan. Toto volné území navazuje na stávající zástavbu a doplňuje původní osídlení. Plochy jsou napojeny na prodlouženou dopravní a technickou infrastrukturu stávajícího systému města. Je zvýšen i počet obyvatelstva v jižní části Maršovského sídliště jih, v Dolní Krupce, V Soběchlebech a v Unčíně. Bytová výstavba v těchto lokalitách je navržena převážně individuelní v rodinných domech. Bydlení doplňují plochy smíšené, kde je možné umisťování obchodů, služeb, kancelářských objektů, drobných provozoven apod. V okrajových částech města je vzhledem k přírodním podmínkám navržena rodinná výstavba rozptýlená s většími plochami pozemků. Součástí nové výstavby jsou i sportovní plochy a plochy zeleně. Je respektována stávající vzrostlá zeleň, která je využívána jako základ veřejné zeleně pro nové plochy výstavby. Kromě bydlení je v jižní části města rozšířena i průmyslová zóna. Některé dřívější záměry investorů nejsou dosud realizovány. Volné plochy kolem komunikace Teplické jsou navrženy jako zastavitelné. Dopravní řešení nových lokalit je navrženo tak, aby bylo pomocí těchto komunikací částečně převedeno zatížení hlavní dopravní osy Krupky směrem k Teplické. Zastavitelné plochy – severní část města Tato oblast je tvořena Horní Krupkou a Fojtovicemi. Příhraniční poloha této náhorní plošiny dává velmi dobré předpoklady pro spolupráci na rozvoji turistického ruchu a rekreace nejen na české straně, ale i na saské straně hranice. Horní Krupka je rozšířena o zastavitelné plochy v blízkosti stanice lanové dráhy. Je uvažováno, že zde bude především zástavba se službami a zázemím pro cestovní ruch a rekreaci. Zastavitelné plochy ve Fojtovicích jsou umístěny na stopách původního osídlení. Nová zástavba je regulovaná pravidly, která jsou uvedena v textu územního plánu u každé plochy. Vyšší hustota zástavby je povolena podél osy komunikací, na okrajích vesnic je navržena zástavba rozptýlená - po vzoru zaniklé historické stopy vesnice. Nové hmoty obytných domů nesmí ovlivňovat panorama Krušných hor, proto pozemky pohledově exponované zastavěny nejsou. Zastavitelné plochy na jihu i severu území jsou většinou ohraničeny vodotečemi potoků se vzrostou zelení podél nich. Navrhujeme tuto zeleň rekultivovat, vytvořit z ní lesoparky a využívat ji jako zeleň pro rekreaci a pobyt přilehlých rozvojových ploch. Plocha zeleně uvnitř rozvojových ploch je určena koeficientem. Plochy s rozdílným způsobem využití byly vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o využití území. Vzhledem ke specifickému charakteru území, které je do značné míry jedinečné svými vysokými přírodními a krajinnými hodnotami, bylo nutné přistoupit k využití § 3 odst. 4 vyhlášky a v některých případech zvolit
88
podrobnější vymezení způsobu využití, formou podtypů některých druhů ploch. Zejména se to týká způsobu využití ploch pro bydlení, které byly podrobněji rozlišeny na bydlení v bytových domech, rodinných domech, v rozptýlené zástavbě z důvodu nutnosti zachování krajinného rázu území. Ze stejného důvodu byly vymezeny podtypy i u dalších ploch s rozdílným způsobem využití. Veřejná prostranství Pro město Krupku jsou definována veřejná prostranství v Obecně závazné vyhlášce č. 4/2011, která nabyla účinnosti 1. 1. 2012. Z výčtu veřejných prostranství, která jsou stanovena ve vyhlášce, jsou tyto plochy důležitými centry jednotlivých lokalit, nebo významnými body města: - 1. Bohosudov, Dolní krupka - Mariánské náměstí, část ulice Koněvovy a ulice B. Němcové, park H. Lindnerové - 2. Bohosudov - Prostor před křížovou cestou, ulice křížová cesta - 3. Bohosudov - Prostor před stanicí lanové dráhy, ulice Pod lanovkou - 4. Krupka – Husitská – rozšíření ulice u Muzea - 5. Vrchoslav – Horní náměstí - 6. U Sv. Prokopa – Pomník obětem pochodu smrti, kostel sv. Prokopa - 7. Maršov – centrum Komenského - 8. Dolní Maršov – náves, ulice Rudé armády - 9. Unčín – náves, ulice Soběchlebská - 10. Soběchleby – náměstí - 11. Fojtovice – Památník pochodu smrti - 12. Fojtovice – náves - 15. Horní Krupka – Kaple sv. Wolfganga - 16. Horní Krupka – Komáří vížka Nově navržená veřejná prostranství jsou uvedena pod položkou 4, 5, 8, 9, 10 12, 15,16. Jsou to prostory, které mají předpoklad pro vytvoření plochy odpovídající této funkci. U nových zastavitelných ploch nejsou v ÚP veřejná prostranství vymezena. Jejich definitivní lokalizaci je nutno ověřit územní studií zastavitelné plochy (u ploch, pro které je tato podmínka stanovena), nebo je vymezit v rámci následné podrobnější dokumentace. Veřejné prostranství musí být navrženo dle vyhlášky 269/2009 Sb., ze dne 12. 8. 2009, kterou se mění vyhláška č.501/2006 SB, o obecných požadavcích na využívání území. Podle ní je stanoven limit nejméně 1000 m2 plochy veřejného prostranství pro 2ha ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení, nebo smíšeného obytného území. Do plochy se nepočítají komunikace.
89
90
91
92
93
94
95
3.e).4 Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy Z hlediska širších dopravních vztahů leží řešené území na významném dopravním tahu silnice I/13 Chomutov – Teplice - Děčín, který je součástí doplňkového mezinárodního tahu E442. Tato prochází jižní částí území a přenáší převažující dopravní vazby osídlení širšího území podkrušnohorské pánve s východní vazbou na dálnici D8. Z hlediska širších dopravních vazeb je významné její přeložení do nové trasy na území města Teplice, která okrajově zasahuje i na území Krupky. Ve stejném prostoru je uvažováno připojení tzv. Doubravské spojky, které výrazným způsobem zrychlí dopravní propojení v jižním směru na dnešní silnice I/63 a I/8 (budoucí II/608). Z ostatních druhů dopravy je zde zastoupena železniční trať č. 130 (Ústí nad Labem – Teplice – Most – Chomutov), která je celostátní tratí a je součástí mezinárodní sítě TERFN. Silniční síť Silnice I/13 (Chomutov Teplice – Děčín) je hlavní obslužnou osou širšího území a prochází jižní částí území téměř v přímém směru bez směrových či sklonových dopravních závad. Její navrhované úpravy vyplývají z jejího dopravního významu a s ohledem na řešení dopravních vazeb v širších souvislostech. Silnice je z větší části ve své trase stabilizována navrhované přeložky je jsou uvažovány na průchodu obcí Soběchleby a na západním okraji území což souvisí s řešením přeložky silnice na území města Teplice. V tomto prostoru se též předpokládá napojení tzv. Doubravské spojky, která opět souvisí s řešením dopravních vazeb v širším území. V této souvislosti bylo navrhované řešení upraveno připojením obslužné komunikace připojující stávající průmyslový areál do navrhované křižovatky. Dále v místě připojení silnice III/25353 je navrhována přestavba této křižovatky na okružní křižovatku a to s ohledem na řešení současné dopravní situace a pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Přeložka na území obce Soběchleby je navrhována v kategorii územní rezervy a to v poloze jihovýchodního obchvatu zcela mimo zastavěné území obce s novým mimoúrovňovým křížením železniční tratě. Zde se jedná především o územní ochranu s ohledem na dlouhodobější časový horizont, tak aby do budoucna bylo možné řešit nežádoucí negativní dopady dopravy na obytné území obce. U silnice se dále předpokládají její úpravy na výhledovou kategorii S 11,5/70 s tím, že by případně byla přeznačena na silnici I/30. Silnice II/253 (Dubí – Chabařovice – Ústí nad Labem) je hlavní dopravní obslužnou osou celého území Krupky a v řešeném území je vedena, kromě okrajových částí, pouze zastavěným územím včetně průjezdu přes historické centrum Krupky a Bohosudova. Silnice západně od Krupky v prostoru Dubí navazuje na silnici I/27 (Most – Dubí) a východně pokračuje přes napojení na silnici I/13 v prostoru Přestanova dále na Chabařovice a Ústí nad Labem. Silnice II/253 přenáší v území rozhodující část místních až regionálních vazeb. Silnice je ve své trase stabilizována a její předpokládaná výhledová kategorie je S 9,5/60. Této kategorii by mělo odpovídat i šířkové uspořádání na průchodu zastavěným územím města. Silnice III.třídy v území doplňují základní komunikační systém a převádějí především pohyb místní dopravy. Silnice III/2487, III/25355, III/25348, III/25349, III/25352 a III/25356 zůstávají stabilizovány ve svých současných trasách. Dopravní zatížení silnice udávají výsledky celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. Silnice I/13 II/253
III/25348 III/25355
Č.úseku 5-2728 4-0420 4-0421 4-0428 4-4460 4-4510
Úsek Teplice – hranice okresu Teplice/Ústí nad Labem Dubí – Krupka, napojení silnice III/25348 napojení silnice III/25348 – napojení silnice III/25355 napojení silnice III/25355 – hranice okresu Teplice Krupka – Teplice Bohosudov – Soběchleby
I2000 10418 2340 3408 2599 1302 598
I2005 12905 2811 3874 2504 5442 1350
I2010 12665 2964 3517 2735 5506 746
U silnice I/13 se předpokládá další nárůst dopravního zatížení. Dopravní zatížení silnice by mělo dosahovat hodnot, na základě přepočtu zatížení z roku 2000 a roku 2005 pomocí růstových koeficientů, v roce 2020 přibližně 15500 -16500 vozidel za průměrný den a v roce 2030 přibližně 16100 – 17100 vozidel. U ostatní silniční sítě v území lze předpokládat pouze mírnější nárůst dopravního zatížení. Síť obslužných komunikací Základní komunikační systém sídla je tvořen především vedením silnic silniční sítě. Veškeré tyto komunikace lze považovat za sběrné komunikace funkční třídy B2. Místní komunikace tento systém doplňují a plní především funkci přístupových komunikací k jednotlivým objektům. Za dopravně významnější komunikace plnící funkci
96
doplňujících základního komunikačního systému města jsou dnes pouze ulici B. Němcové, U Stadionu a Pod Stadionem (ve funkční třídě C2). Ostatní komunikace jsou vysloveně obslužného charakteru tedy funkční třídy C3. Stávající síť těchto místních komunikací je v zásadě stabilizována a návrh nových souvisí především s návrhem nových rozvojových ploch. Na tento komunikační systém pak navazují ostatní veřejné komunikace, které je možné považovat za stabilizované. Tyto jsou nezpevněné a jednopruhové bez výhyben a u nich je plně postačující šířková kategorie MOK 4 s výhybnami dle místních potřeb. V následných podrobnějších řešeních nových komunikací musí být splněny požadavky příslušných právních předpisů, včetně přílohy č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., která stanoví podmínky přístupových komunikací pro požární vozidla. Odstavná a parkovací stání Uspokojování potřeb parkovacích a odstavných stání pro obyvatele je nutné rozdělit podle typu zástavby. V lokalitách individuální bytové zástavby jsou a nadále budou tyto potřeby zásadně řešeny v rámci vlastních pozemků či objektů. Pro potřeby krátkodobého parkování je možné v těchto lokalitách využívat stání na obslužných komunikacích. V lokalitách soustředěné vícepodlažní obytné zástavby jsou potřeby na odstavná stání uspokojována především parkovacími stáními na terénu v odstavných pruzích obslužných komunikací. Tyto jsou pak doplněny několika většími lokalitami řadových garáží. U sídliště Dolní Krupka jsou tyto situovány při ulici Hřbitovní, tedy poměrně v dobré docházkové vzdálenosti. Naopak u sídliště v Maršově jsou tyto situovány ve větší docházkové vzdálenosti, což má za důsledek, že jsou zde odstavovány vozidla pouze na delší dobu a z toho vyplývají vyšší nároky na parkování při obytných objektech. Zde je tato problematika možná řešit přestavbou větších parkovacích ploch na vícepodlažní objekty. U sídliště Maršov-jih tak připadá v úvahu parkoviště v ulici Jabloňové, případně i při ulici Třešňové. U sídliště Maršov-sever pak při ulici Havlíčkovy, kde lze využít svažitého terénu pro vjezdy do různých podlaží objektu. Tyto záměry a jejich možné kapacity je však nutno podrobněji prověřit. Parkovací stání jsou pak situovány většinou přímo u objektů vybavenosti s tím, že novější objekty mají dostatečné kapacity. Pro potřeby turistického ruchu zůstávají parkovací kapacity situovány při silnici III/25348 na Komáří hůrce a při dolní stanici lanové dráhy. Hromadná doprava Hromadná doprava je v podstatě realizována výhradně autobusovou dopravou. Umístění zastávek odpovídá současným potřebám a tyto svými docházkovými vzdálenostmi pokrývají podstatnou část zastavěného území. Současné vedení linek a umístění zastávek zůstává zachováno. Případné změny ve vedení linek a zřízení dalších zastávek je závislé na adjustaci navrhovaných rozvojových ploch a na naplnění jejich kapacit. Doprovodná zařízení silniční dopravy Jsou v tomto území zastoupeny čerpacími stanicemi pohonných hmot a to při silnici II/253 v prostoru sídliště Maršov. Další nejbližší čerpací stanice jsou situovány mimo toto území při silnici I/13, ale v dobré dostupnosti. V oblasti doprovodných zařízeních automobilové dopravy se v tomto území nepředpokládá žádná lokalizace těchto zařízení. Pěší a cyklistická doprava Pěší turistické trasy směřují ze zastavěného území do turisticky atraktivního prostředí Krušných Hor, kde je vedena poměrně hustá síť značených tras. Kromě těchto je z Krupky přes Komáří hůrku a dále na Cínovec vedena naučná stezka Hornická. Tato je propojena i na území SRN přes Fojtovice a hraniční přechod Fojtovice Fürstenau. Pro potřeby zimní turistiky je ve směru od Cínovce přes Komáří hůrku a dále na Adolfov vedena Krušnohorská lyžařská magistrála. Tyto trasy zůstávají v území stabilizovány. Turisticky atraktivní prostředí Krušných hor dává předpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Územím prochází významná trasa č. 23 – Krušnohorská magistrála vedoucí po náhorní plošině. Tuto doplňují místní cyklotrasy č. 3009 vedoucí od Chlumce do Unčína a dále kolem Kyšperka a kolem vrchu Na vyhlídce na náhorní plošinu a trasa č. 3010 vedoucí od Cínovce přes Komáří hůrku a Fojtovice na hraniční přechod Fojtovice – Fürstenau. Na trasu 3009 v Unčíně navazuje trasa č. 3087 vedoucí v trase silnice II/253 směrem na Dubí. Železniční doprava Územím je vedena železniční trať č. 130 (Ústí nad Labem – Teplice – Most – Chomutov), která je celostátní tratí a je součástí mezinárodní sítě TERFN. Trať je dvoukolejná, elektrifikovaná a je plně stabilizována v současné
97
trase. Na trati jsou provozovány vlaky EC, R a Os. Dopravní obsluha území je zajištěna ze železniční stanice Bohosudov. Z PÚR ČR 2008 i ZÚR ÚK vyplývá pro tuto trať požadavek na vymezení koridoru pro optimalizaci tratě. Tento požadavek musel být v územním plánu respektován, a proto je podél tratě vymezen koridor v šíři ochranného pásma dráhy. Tento koridor je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací kraje vymezen jako veřejně prospěšná stavba VPS i. Další je regionální trať č. 132 (Děčín – Oldřichov u Duchcova), která jednokolejná a neelektrifikovaná trať. Na trati jsou v území situovány železniční stanice Krupka a železniční zastávky Krupka, Bohosudova a Unčín. V současné době je provoz na trati zastaven a to z důvodu nedostatku finančních prostředků a tak se tato trať v dopravní obsluze území neuplatňuje. Územně zůstává trať zatím stabilizována. V jižní části území navazují na trať č. 132 železniční vlečky, které napojují areály ležící mimo toto území. Východním okrajem území se předpokládá výhledové vedení vysokorychlostní tratě směřující od Prahy do SRN. Její koridor bude postupně upřesňován dle aktuálního stavu přípravy. Ochranná pásma železničních tratí podle Zákona č.266/1994 Sb. zasahují do vzdálenosti 60 metrů od osy krajní koleje resp. do 30 metrů od hranice obvodu dráhy. U železničních vleček pak do vzdálenosti 30 metrů od osy krajní koleje. U vysokorychlostní tratě se ochranné pásmo uvažuje ve vzdálenosti 100 metrů od osy. Lanová dráha V území je situována sedačková lanová dráha vedoucí přímo od zástavby Krupky na Komáří vížku o celkové délce 2348 metrů a překonávající převýšení 482 metrů. Jízdní doba činí 15 minut. Na vrchol Komáří vížky navazuje menší lyžařský areál nedaleko Komáří vížky se třemi lyžařskými vleky s celkovou přepravní kapacitou 1750 osob za hodinu. Ochranná pásma lanové dráhy podle Zákona č.266/1994 Sb. zasahuje do vzdálenosti 10 metrů od osy nosného lana. Hraniční přechod V území je situován pouze jediný hraniční přechod a to na turistické stezce Fojtovice – Fürstenau pro pěší, cyklisty, lyžaře a jízdu na koních. Silniční hraniční přechody (Cínovec/Zinnwald, Cínovec/Altendorf a Krásný Les/Breitenau) jsou situovány mimo území, ale poměrně dobře dostupné.
3.e).5 Zásobování pitnou vodou Popis stávajícího stavu Sídelní útvar je zásobován pitnou vodou z vodárenského systému Oblastního vodovodu Severní Čechy, který po integraci dílčích skupinových vodovodů zásobuje většinu sídel v pánevních okresech, zasahuje do okresu Louny, Litoměřice a Děčín. Část zdrojové kapacity pro tento systém představuje povrchová voda jímaná v Krušných horách. Do Krupky přivádí vodu Severní flájská větev. Kromě toho jsou využívány vlastní místní zdroje pro zásobování okrajových části. SFV začíná ve vodojemu Střelná (403,27/398,27 m. n. m.). Přivaděč je v délce 6,548 km profilu DN 400, 2,955 km DN 300 a 1,220 km DN 250. Větev je v první části pod tlakem VDJ Střelná, velké tlaky v potrubí jsou sníženy v přerušovací komoře Malše (341,60/340,34 m. n. m.). Severní flájská větev byla od přerušovací komory Malše zdvojena paralelním řadem DN 400 k vodojemu Libušin (2 x 650 m3; 329,97/325,41 m. n. m.) v Krupce, do kterého jsou oba řady zaústěny. SFV je dále zavedena až do vodojemu Maršov (2 x 2000 m3; 324,05/318,88 m. n. m.). V případě poklesu tlaku v přívodním řadu DN 400 možné čerpání do VDJ Krupka – Muzeum. Z VDJ Krupka – Muzeum se voda čerpá do VDJ Krupka – Grund (1 x 50 m3; 401,00/404,00 m n. m.) a z těchto vodojemů je zásobována horní část města Krupka. Spotřebiště nad tlakovou čárou VDJ Krupka – Muzeum je zásobováno AT stanicí. Z VDJ Krupka – Libušín jsou zásobovány vodojemy VDJ Krupka – Kalvárie (1 x 150 m3; 305,85/308,21 m n. m.), VDJ Krupka – Vinohrady I – 1 x 30 m3 (355,72 / 357,34 m n. m.) Tyto vodojemy zásobují Krupku, Bohosudov a Nové Modlany, pro které je tlak redukován. Voda ze SFV je dodávána i do VDJ Krupka – Maršov DTP – 2 x 2000 m3 (318,88/324,05 m n. m.), ze kterého je voda čerpána do VDJ Krupka – Maršov HTP (2 x 1000 m3; 339,25/344,91 m n. m.). Z těchto vodojemů je zásobováno sídliště Krupka – Maršov. Z VDJ Krupka - Maršov HTP je voda čerpána do VDJ Krupka – Vinohrady II (1 x 9 m3 (371,25/372,53 m n. m.). VDJ Krupka – Unčín, Supí hrad – 1 x 150 m3 (324,34/326,87 m n. m.) je zásobován vodou z prameniště Unčín Pod Supím hradem z hlavní sběrné jímky, ze které je přímo zásobována i část Unčína nad železniční tratí Děčín
98
– Oldřichov. Z VDJ Krupka – Maršov HTP je možné přes rozvodnou vodovodní síť dotovat VDJ Krupka – Unčín, Supí hrad. Z rozvodné sítě Unčína je voda dodávána do okresu Ústí n/L obce Přestanov. Z VDJ Krupka – Unčín, Supí hrad je voda čerpána do vodojemu VDJ Krupka – Unčín, Policie (1 x 100 m3; 370,75/374,80 m n. m.), který je umístěn v bývalém areálu Ministerstva vnitra. Rozvody vody jsou zrealizovány z rozličných materiálů, jedná se o litinu, ocel, PVC a PE, místně se může vyskytovat i osinkocementové potrubí. Vodovodní síť je rozdělena na 5 tlakových pásem. Majitelem vodárenského zařízení je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Současný počet obyvatel cca 14000 se za posledních 10 let zvýšil z původních 13500 (zdroj ČSÚ). Z tohoto nárůstu výstavby na jednom místě je nutné v návaznosti na vodovodní zásobní síť přijmout opatření ke zvýšení akumulace vody ve stávajících vodojemech popř. výstavbou vodojemů místních a provozně-technickými opatřeními optimalizovat poměry ve vodovodní síti. Vodovody podcházejí na několika místech trať Oldřichov – Děčín – v současnosti mimo provoz a dále trať Ústí n. L. – Chomutov. Kapacita přívodních řadů SFV DN 400 je celkem 130 - 150 l/s, což značně překračuje velikost dnes dodávaného a předpokládaného množství pitné vody. V současné době je SFV dodáváno do Krupky v průměru 35 l/s. Kromě toho jsou pro sídelní útvar v této době využívány následující místní zdroje: Název zdroje:
vydatnost v l/s průměrná
minimální
prameniště Vrchoslav II
4,6
- odstaveno
0,46
prameniště Grund
3,35
- odstaveno
1,53
prameniště pod Horní Krupkou
3,14
1,08
prameniště "Pod Supím hradem"
1,7
1,1
prameniště Lipové údolí II.
0,8
prameniště Soběchleby
2,07
prameniště Vrchoslav III.
prameniště vodovodu Fojtovice
- odstaveno 0,56 0,3
Z místních zdrojů je do sítě dodáváno v průměru 1-5 l/s. V současné době je tedy pro SÚ Krupka dodáváno v průměru 40 l/s celkem. Zdroje označené jako odstavené nejsou využívány. S definitivní platností byly rozhodnutím Okresního úřadu Teplice zrušeny tyto zdroje: • Staré Maršovské jímání • Krupka "Na vyhlídce" • Krupka "Lipové údolí I." • Unčín "Nad zotavovnou" • Krupka "Vinohrady" • Odstaveno je prameniště Malše (k dispozici pro nouzové zásobování) a prameniště Nové Maršovské jímání. • Prameniště Vrchoslav I. je využíváno jako užitková voda závodem ŠROUBY Krupka s.r.o. • Prameniště Grund má nadlimitní hodnoty oproti požadavku ČSN 757111 "Pitná voda". Z tohoto důvodu je odstaveno a je nahrazeno vodou z Oblastního vodovodu (nový VDJ Grund). • Horní Krupka je zásobována z místních lokálních zdrojů. Zde je v suchých obdobích nedostatek vody, situace vyžaduje řešení. Zhodnocení sítě Výměnu přestárlé sítě její provozovatel operativně řeší a stav oproti minulosti se výrazně zlepšil. Částečné výměny však vyžadují zásobní řady v Nových Modlanech, Maršově, Soběchlebech, Krupce a Unčíně.
99
Koncepce řešení vodovodů Potřeba v sídelním útvaru Krupka zásobovaná prostřednictvím SFV (bez Fojtovic a Horní Krupky) byla vypočtena na 4413m3/den. (Qmax), t.j. 51,1 l/s. Kapacita vodojemů činí 7920 m3, což je 180% maxim. denní spotřeby (CW). Normou ČSN 736650 "Vodojemy" je doporučená velikost akumulace 60% Qmax. Z orientačního posouzení je zřejmě, že vodojemy pro SÚ Krupka jsou pro současné potřeby s nadprůměrnou rezervou dostačující. Potřeba výstavby nových vodojemů bude vznikat především z potřeby zlepšení provozních podmínek a nahrazení nevyhovujících místních zdrojů.
•
• • •
•
•
•
VHS + JAREX
1,76
03 Bohosudov
Služby mezi býv. Řempy
2
04 Nové Modlany
Muniční sklad
20
11 U sv. Prokopa
Nové Modlany
20
04 Nové Modlany
U nádraží
7,6
03 Bohosudov
Býv. jídelna - posádka
1,6
03 Bohosudov
Podnik. inkubátor
4,4
02 Dolní Krupka
Býv. LIMTEX
6
04 Nové Modlany
Celkem
161,7
Ve Vrchoslavi v rámci výstavby „Obytné zóny Vrchoslav – I. etapa“ (plocha V14) probíhá výstavba čtyřkomorového vodojemu (4 x 60m3), který bude napojen na stávající přivaděč OC DN400 Fláje – Krupka. Pro napájení vodojemu bude vybudován nový přívodní řad D160. Na nový zásobní řad z vodojemu k výhledové zástavbě bude přepojen stávající vodovod zásobující stávající zástavbu domů. Pro zásobování Nových Modlan bude tlak snižován redukčními ventily. Jejich umístění je v kompetenci provozovatele vodovodu. Zásobování oblasti průmyslové zóny v Nových Modlanech je zajištěno ze systému vodovodu Teplice – VDJ Doubravka 3 a je dostačující pro současné i výhledové potřeby. Zásobování Soběchleb je napojeno na přívodní potrubí z Nových Modlan. Rozšíření vodovodu pro výhledové lokality je podmíněno rekonstrukcí přívodního potrubí a stávající sítě, která je ve špatném stavu, výstavba od r. 1900. Zásobování vodou pro Fojtovice bylo v rámci výstavby místního vodovodu posíleno zapojením nového Jímacího objektu č. 2, provedeno bylo Výtlačné potrubí „A“ k převedení vody z vodojemu Fojtovice (100m3) do stávajících studní pod Komáří vížkou a Výtlačné potrubí „B“, sloužící jako zásobní pro rekreační objekty na hřebeni hor. Vodovod pro Horní Krupku se navrhuje napojením na vodovod Fojtovice přivedením vody přes vlastní vodojem od Komáří hůrky. Pro plný rozvoj Fojtovic a Horní Krupky bude nutné posílení zdrojů o zdroje jímající vodu z Mohelnice (přímý odběr, event. studny, vrty). Odběry z Mohelnice je třeba projednat s SRN. Rozšíření stávajících sítí v SÚ pokud možno provádět s ohledem na možnost jejich zokruhování.
Ochrana vodních zdrojů v řešeném území Do řešeného území se promítá kromě obecné ochrany vodního hospodářství vyplývající ze zákona č. 138/1973 Sb. o vodách i ochrana speciální, která byla vytyčena Směrným vodohospodářským plánem (1975) a navazujícími předpisy. Komplexní systém ochrany vodohospodářsky významných území zahrnuje ochranu vyplývající z vyhlášení: 1. Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod (CHOPAV) Krušné hory. 2. Ochranných pásem vodních zdrojů určených pro hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodou. 3. Ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách. K bodu 1: CHOPAV Krušné hory byla vyhlášena nařízením vlády CSRč. 10/1979. V nařízení jsou uvedena veškerá omezení vůči ostatním činnostem. Především se limituje rozsah prováděných odvodnění, umísťování průmyslových a zemědělských podniků, manipulace a skladování ropných a jedovatých látek.
100
K bodu 2: V současné době jsou v řešeném území platná pásma hygienické ochrany daná výměry vodohospodářského orgánu těchto zdrojů: Vrchoslav II. - rozhodnutí ONV Teplice Zn. VHZL/322/66 - 405 z 26. 4. 1966. Vyhlášeno I. PHO. Vrchoslav I. a Staré Šanovské jímání - rozhodnutí ONV Teplice zn. VHZL/409/66 - 405/403 ze 16.2 a dodatek zn. VHZL/486/66 - 403/405 z 16. 3. 1966. Vyhlášena I. PHO. Nové Marsovské jímání - rozhodnutí ONV Teplice zn. VHZL/2 66 - 405 ze 4. 1. 1966. Prameniště není využíváno, výměr je třeba pro Nové Marsovské jímání zrušit. Prameniště Unčín "Pod Supím hradem" - rozhodnutí ONV Teplice zn. VHZL/834/66 - 405 z 28. 6. 1966 Prameniště Grund - rozhodnutí ONV Teplice zn. VHZL/194/66 - 403/405 z 25. 1. 1966 Prameniště pod Horní Krupkou - rozhodnutí ONV Teplice zn. VHZL/2/66 - 405 z 4. 1. 1966 Prameniště Soběchleby - rozhodnutí ONV Teplice zn. VHZL/1732/65 - 405 z 23. 9. 1965 Prameniště Fojtovice - rozhodnutí ONV Teplice zn. VHZL2859/72 408/G z 31. 10. 1972 Prameniště Maršov (SčVaK Ústí n. L.) - rozhodnutí ONV Ústí n. L. zn. Vod 3736/405/71 z 5.7.197 -I a širší PHO Ochranná pásma všech využívaných zdrojů byla vyhlášena v letech 1965 - 1966 a 1971. Přestože byla vyhlášena podle již neplatných předpisů, nebyla dosud zrušena. Dle vyjádření vodohospodářských orgánů ochrana vod je dostatečná a v souladu s vyhláškou MZ č. 51/1971 Sb. K bodu 3: Ministerstvo zdravotnictví ČR, česká inspekce lázní a zřídel vydal Nezbytné prozatímní opatření č. j. 442 - 8.4.1977/1374, kterým upřesnil dosud stanovený rozsah prozatímních ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách, daná předcházejícím výnosem a doplňky (viz citaci v nezbytných prozatímních opatřeních). Řešené území SÚ Krupka je z části situováno v širším ochranném pásmu. Z této skutečnosti vyplývá povinnost projednávat veškerou činnost, která by mohla mít negativní vliv na kvalitu a vydatnost léčivých zdrojů (vrty, zemní práce, manipulace s ropou, jedovatými látkami, odpadní vodou ap.) s českým inspektorátem lázní a zřídel.
101
102
103
Potřeba pitné vody pro vyšší občanskou vybavenost – stávající stav Objekt Gymnázium SIS Vrchoslav Dětský domov Internát gymnázia Školicí středisko KPÚ Hotely (nad globál) Horní Krupka - Florián Komáří vížka - penzion Komáří vížka - hotel Fojtovice - tur. ubytovna BETA Vrchoslav Plavecká hala Policie Unčín Obsluha lanovky Horská služba Lyžaři TJ Celkem
Potřeba (m3/ den) 2,5 5 9 6 11,25 13,5 4,5 2,7 5,25 13 3,75 6 30 13,7 0,3 0,5 1,6 128,55
Sídelní lokalita 03 10 01 06 01 03 01 08 08 08 13 10 01 01 08 08 08
Bohosudov Vrchoslav Krupka Střed Unčín Krupka Střed Bohosudov Krupka Střed Horní Krupka Horní Krupka Horní Krupka Fojtovice Vrchoslav Krupka Střed Krupka Střed Horní Krupka Horní Krupka Horní Krupka
Pozn.: Výše uvedené potřeby a názvy provozovatelů z roku 2008.
Potřeba pitné vody pro průmysl – stávající stav Závod Auto – kabel Krupka s.r.o. Knauf – Isulation, spol. s.r.o. TME – Toyota Motor Europe Tivall CZ, s.r.o. Elpor Raschert Petros, plast. okna Šrouby Krupka ELPOR-Rauschert TRIZON Areál Zeleniny SALEX Autoopravna Malý REMPOX Jarolím Žihla ZZ Teplice VHS + JAREX Služby mezi býv. Řempy Muniční sklad Nové Modlany U nádraží Býv. jídelna - posádka Podnik. inkubátor Býv. LIMTEX Celkem
Potřeba (m3/ den) 3 5 2,5 9 3,3 1,7 26 35 2,8 5 0,8 0,8 0,4 1,2 0,64 1,2 1,76 2 20 20 7,6 1,6
Sídelní lokalita 04 14 04 11 03 03 10 03 03 03 04 04 02 04 03 04 03 04 11 04 03 03
Nové Modlany Soběchleby Nové Modlany U sv. Prokopa Bohosudov Bohosudov Vrchoslav Bohosudov Bohosudov Bohosudov Nové Modlany Nové Modlany Dolní Krupka Nové Modlany Bohosudov Nové Modlany Bohosudov Nové Modlany U sv. Prokopa Nové Modlany Bohosudov Bohosudov
4,4
02 Dolní Krupka
6
04 Nové Modlany
161,7
Pozn.: Výše uvedené potřeby a názvy provozovatelů z roku 2008.
104
Potřeba pitné vody pro zemědělství – stávající stav Fojtovice
skot telata koně ovce celkem
18,0 m3 /den 3,0 m3 /den 0,6 m3 /den 15,0 m3 /den 36,6 m3 /den
CELKOVÁ POTŘEBA PITNÉ VODY – STÁVAJÍCÍ STAV Sídelní lokalita
01 Krupka střed 02 Dolní Krupka 03 Bohosudov 04 Nové Modlany 05 Maršov 06 Unčín 08 Homí Krupka 10 Vrchoslav 11 U sv. Prokopa 13 Fojtovice 14 Soběchleby 15 Maršov - sídliště 18 Maršov - sídliště Jih Celkem:
Maximální denní potřeba
(m3/den)
byt. fond a TOV
vyšší obč. vybavenost
průmysl
zeměděl.
271,9
24,75
-
-
393,3
0
4,8
785,4
52
81,0
Max. hodinová potřeba
( l/s)
l/s
byt. fond TOV
vyšší obč. vybav.
296,7
3,4
6,6
0,6
-
-
7,2
-
398,1
4,6
9,6
-
-
0,1
9,7
59,4
-
896,8
10,4
19,1
1,3
-
1,4
21,8
-
37,5
-
118,5
1,4
2,0
-
-
0,9
2,9
96,1
-
-
-
96,1
1,1
2,3
-
-
-
2,3
227,6
-
-
-
227,6
2,6
5,5
-
-
-
5,5
13,8
23,35
-
-
37,1
0,4
0,3
0,6
-
-
0,9
237,9
11
26
-
274,9
3,2
5,8
0,3
-
0,6
6,7
-
-
29
-
29,0
0,3
-
0,7
0,7
26,2
3,75
-
36,6
66,5
0,8
0,6
0,1
0,9
-
1,6
92,6
-
5
-
97,6
1,1
2,3
-
-
-
2,3
1456,3
-
-
-
1456,3
16,9
35,4
-
-
-
35,4
521,9
-
-
-
521,9
6,0
12,7
-
-
-
12,7
4204,0
114,9
161,7
36,6
4517,1
52,3
102,2
2,8
0,9
3,8
109,7
celkem m3/den
zeměděl. průmysl
105
celkem
3.e).6 Zásobování požární vodou Požární voda by měla být zajištěna minimálním profilem navrženého vodovodu (DN 80) a dostatečným tlakem v síti. Na hlavních řadech budou osazeny požární hydranty pro zajištění co největšího pokrytí oblastí požární vodou. Plnění požadavků nezbytných pro dostatečnou funkci požárního vodovodu je třeba koordinovat s provozovatelem sítě. Jako další zdroj vody je možné uvažovat se zřízením mobilních přehrážek na vodních tocích v blízkosti komunikací, kdy přehrazením vznikne odběrné místo pro požární techniku. Nově navržené vodní plochy mimo zástavbu v jižní části SÚ by mohly plnit kromě ekologické a krajinotvorné funkce i funkci požárních nádrží, zejména pro okolní průmyslové zóny. Při návrhu komunikací výhledových lokalit je nutné dbát na dodržení trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů. U lokalit s malým odběrem vody nebo v koncových místech nezokruhované sítě může dojít k mírnému snížení kvality z důvodu horší obměny vody. Snížení kvality běžně hygienicky zabezpečené vody tímto způsobené není pro potřebu zajištění požární bezpečnosti významné. Při následné realizaci výstavby musí být zohledněny požadavky na zabezpečení zdrojů požární vody ve vztahu k tab. Č. 1 a 2 ČSN 73 0873. Zvláštní pozornost na plnění podmínek požární bezpečnosti by mělo být kladeno na zástavbu v průmyslových zónách.
3.e).7 Odkanalizování Stoková síť byla budována postupně, pochází tedy z různých období a je provedena z různých trubních materiálů (beton, kamenina, PVC, PE). V některých částech města jsou také zatrubněny některé drobné povrchové vodoteče (příkopy) a do kanalizačního systému vtéká v závislosti na ročních obdobích více či méně balastních vod, které působí potíže na čerpací stanici Sobědruhy. Odlehčení nátoku na ČS při srážkových událostech je řešen na dešťovém oddělovači, což způsobuje odtok nečištěných naředěných odpadních vod do vodoteče. Negativní vliv mají naředěné splašky i na čistící proces na ČOV v Bystřanech. Nová výstavba kanalizace, která proběhla v nedávných letech, (nové sídliště) byla provedena jako oddílná, s ohledem na omezenou kapacitu sběrače „D“ a nutné čerpání odpadních vod před Teplicemi. Splašková kanalizace je svedena do sběrače, který byl prodloužen až po Unčín. Dešťové vody ze sídlištní zástavby jsou přes retenční nádrž svedeny do přítoku Bohosudovského potoka. Část města není na hlavní sběrač vzhledem ke konfiguraci terénu napojena, napojení těchto částí (pod sběračem „D“) je prováděno pomocí lokálních čerpacích stanic přečerpáváním (např. ČS Unčín, ČS Nové Modlany, ČS pro průmyslové zóny PZ1 a PZ2). V okolních obcích, které spadají pod působnost Městského úřadu, není žádný významný stokový systém, ani lokální ČOV. Splašky jsou akumulovány v jímkách s následným vyvážením nebo předčišťovány v septicích s přepadem vyústěným do povrchových vodotečí. Vodovodní i kanalizační síť je ve správě SčVK Teplice a.s., majetkově patří SVS, a.s. Teplice.
K jednotlivým částem SÚ: Vrchoslav Zde je založen jednotný systém, stávající kanalizace však neodpovídá požadavkům ČSN. (mělké uloženi, chybí revizní šachty, vtokové mříže přímo nad stokami). Nově navržená kanalizace oddílné splaškové soustavy pro plochy V1-V7 z lokality Vrchoslav a Nová Vrchoslav bude svádět splaškové vody do stávajícího veřejného kanalizačního řadu jednotné soustavy z betonových trub DN 300, svádějících odpadní vody jihovýchodním směrem ulicí „1. máje“. Výhledová lokalita V14 nad závodem Šrouby Krupka s.r.o. bude gravitačně svedena do centrální ČS a přečerpávány do stávající kanalizace v ul. Nádražní. V rámci výstavby „Obytné zóny Vrchoslav“ (plocha V14) je ze schváleného projektu pro SP převzat návrh oddílné kanalizace. V nejnižším místě lokality bude realizována ČS pro přečerpávání splašků do stávající gravitační kanalizace v Přítkově. Dešťové vody budou dešťovou kanalizací svedeny do Přítkovského potoka. Stávající zástavbu RD „U páté šachty“ je navrženo napojit gravitační splaškovou kanalizací přímo do sběrače „D“ v jižním směru. Následně bude možné na tuto kanalizaci napojit i výhledovou plochu V20.
Dešťové vody budou likvidovány lokálně na jednotlivých pozemcích. Minimalizované dešťové vody z komunikací budou odvedeny do Zálužanského potoka. Krupka V nedávném období proběhla dostavba splaškové kanalizace v ulicích Husitské, Na hradbách a v ulici Horské. Zástavba u stadionu je odkanalizována oddílnou kanalizací. Navrženo je doplnění splaškové kanalizace v místech, kde v současné době chybí – napojením na stávající jednotnou kanalizaci v ul. Poštovní, Družstevní a Jiráskově a pro výhledové lokality. Splašková kanalizace bude zaústěna do sběrače „D“, dešťové vody budou likvidovány lokálně na jednotlivých pozemcích. Minimalizované dešťové vody z komunikací budou odvedeny do Zálužanského potoka. Bohosudov V místě je jednotná kanalizace. Sídliště Nad Plovárnou má systém oddílný, dešťové vody jsou vyústěný přímo do zatrubněné části Krupského potoka. Splašky jsou napojeny na systém vedoucí do sběrače D. Výhledová lokalita B20 pod Maršovským sídlištěm Jih bude gravitačně svedena do centrální čerpací stanice s přečerpáváním do sběrače „D“. Stávající zástavba „pod“ sběračem „D“ má systém jednotný s vyústěním přímo do bočního ramene Zálužanského potoka. Využití této kanalizace i pro výhledovou zástavbu je podmíněno provedením dešťového oddělovače OK před zaústěním do potoka a snížit tak zatížení Zálužanského potoka. Běžné splaškové průtoky by byly převedeny z OK splaškovou kanalizací do stávající ČS Nové Modlany. Limitujícím faktorem by mohla být kapacita této ČS. Variantně by bylo možné výhledové plochy kolem hřiště řešit gravitační splaškovou kanalizací, svedenou do nové centrální ČS s čerpáním do sběrače „D“. Varianty jsou zakresleny. Maršov Nové sídliště má vybudovanou oddílnou kanalizaci. Oddílným systémem bude řešeno i doplnění odkanalizování stávající zástavby na severu, mezi Unčínským a Maršovským potokem s využitím stávajícího systému a doplněním o napojovací stoky. Část zástavby RD „starého“ Maršova má kanalizaci s lokálním čištěním odpadních vod (typu domovní ČOV). Kanalizace není ve správě SčVK Teplice a.s. Lokalita se navrhuje odkanalizovat do Soběchleb k přečerpání do sběrače D. Nová výstavba nad „starým“ Maršovem v lokalitách M8, M9, M10 může být řešena variantně – napojením na plánovaný gravitační stoku do Soběchleb nebo svedením do nově navrhované ČS v ul. Rudé armády s přečerpáváním do sběrače „D“. Volba bude záviset na časové posloupnosti výstavby. Výstavba kanalizace v lokalitě M11 za Maršovským potokem bude závislá na výstavbě gravitační stoky do Soběchleb, na kterou bude možné lokalitu gravitačně napojit. Dešťové vody budou likvidovány lokálně na jednotlivých pozemcích. Minimalizované dešťové vody z komunikací budou odvedeny do Maršovského potoka. Unčín Pro odkanalizování velké části Unčína jsou zpracovány projekty na vybudování nové splaškové kanalizace svedené do sběrače „D“ a nové dešťové kanalizace svedené do místních vodotečí. Návrh se doplňuje se o odkanalizování zástavby na nových plochách. Zástavba pod silnicí je řešena přečerpáváním splašků z ČS v Soběchlebské ulici, do které je gravitačně svedena okolní jednotná kanalizace. Před čerpáním do stoky v ul. Revoluční jsou průtoky odlehčeny do Důlního potoka. Výhledová zástavba pod stávající ČS se vzhledem ke svému menšímu rozsahu navrhuje odkanalizovat větvemi tlakové kanalizace, popřípadě samostatnými ČS pro plochy U7 a U8. Nové Modlany Lokalita z velké části patří do průmyslové zóny, odkanalizování je řešeno přečerpáváním splašků do sběrače „D“. Obytná zástavba je svedena do jednotné kanalizace s odlehčením dešťových průtoků do Zálužanského potoka. Rozšíření průmyslových zón je možné odkanalizovat gravitačním připojením na stávající systém čerpání do sběrače. Dešťové vody budou likvidovány lokálně, případně pomocí retenčních nádrží a odvedeny do Zálužanského potoka. Soběchleby V současné době je v lokalitě jednotný systém kanalizace s vyústěním do místní vodoteče bez čištění. Pro obec se navrhuje vybudovat splaškovou gravitační kanalizaci s čerpáním do Nových Modlan. Odtud by splašky mohly být čerpány přes stávající ČS-PZ1 do sběrače „D“. Upuštěno bylo od varianty samostatné ČOV pro Soběchleby. V současné době je pro odkanalizování Soběchleb zpracovávána finanční studie variant. 107
Navrhována je rovněž postupná rekonstrukce stávající kanalizace. Horní Krupka Lokalita nemá vybudovanou kanalizaci. Napojení Horní Krupky na systém kanalizace v Krupce se jeví jako neekonomické a nedoporučuje se. Navrhuje se akumulace splaškových vod v místě vzniku v žumpách s vyvážením na ČOV Bystřany. Fojtovice V současné době nemá obec soustavnou kanalizaci. Pro obec se navrhuje vybudování splaškové kanalizace a lokální ČOV v severní části obce. Biologická čistírna by měla být plně zastřešená, potrubí odpadní vody z ČOV bude zaústěno do Fojtovického potoka. Výhledové lokality bude možno odkanalizovat gravitačně do kmenové stoky vedoucí na ČOV. Odkanalizování a čištění odpadních vod z hlavních průmyslových závodů ELPOR - RAUSCHERT s.r.o. Jednotlivé objekty závodu jsou odkanalizovány stokovou sítí a vyúsťují na třech místech do veřejného kanalizačního sběrače. Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace činí 43 m3/den. V závodě je instalován lapol (kuchyně) a jako předčištění čistírna bílých vod (koagulace + usazování). ŠROUBY KRUPKA s.r.o. Závod je odkanalizován jednotnou kanalizací s výtokem do Zálužanského potoka. Ze závodu jsou splaškové vody od cca 115 zaměstnanců hrubě předčištěny v septicích uvnitř areálu. Do odpadu vody se dostávají oleje z podlah dílen. Před výtokem jsou odpadní vody převedeny přes 2 lapoly, umístěné mimo areál podniku, vypouštěná voda nesplňuje požadované limity. Závod bude situaci řešit bud' výstavbou vlastní ČOV, nebo gravitačním napojením splašků na městskou kanalizaci.
3.e).8 Vodní toky Řešeným územím probíhá hlavní rozvodnice mezi potoky odtékajícími z Krušných hor na jih do povodí Bíliny a potoky odtékajícími na sever do toků, které jsou německými přítoky Labe. K povodí Bíliny náleží většina potoků odvodňujících sídelní útvar. Z Fojtovic je odtok severním směrem. Přes sídelní útvar vedou koryta v původních trasách, daných přirozeným uspořádáním terénu. Hlavní recipienty území, t.j. Modlanský a Zálužanský potok, které se po svém soutoku u Tuchomyšle vlévaly přímo do Bíliny, byly důlní těžbou v lomu Chabařovice likvidovány. Průtoky potoků byly převedeny centrální přeložkou potoků přes retenční nádrž Modlany a Kateřina do Ždírnického potoka u Chabařovic. Tato umělá vodohospodářská soustava je však mimo území sídelního útvaru a svou funkcí se jej nedotýká. Dopad na SÚ Krupka nemá vliv ani rekultivace lomu Chabařovice. Krupský potok ř.km 0,000 – 3,280 stanoveno Magistrátem města Teplice, ODŽP č.j.: MgMT-ODŽP 129213/06/R18/St ze dne 22.02.2007 Maršovský potok ř.km 0,000 – 3,100 stanoveno Magistrátem města Teplice, ODŽP č.j.: MgMT-ODŽP 65967/231/R-14/05/St ze dne 20.02.2006 Modlanský potok ř.km 0,000 - 4,377 stanoveno Krajským úřadem Ústí nad Labem, odbor ŽPZ zn.: 6498006/ZPZ/08/Modlanský/Ko ze dne 22.12.2008 Modlanský potok ř.km 4,377 – 8,514 stanoveno Magistrátem města Teplice, ODŽP č.j.: ODŽP 71123/231/R16/05/St ze dne 20.04.2006 Unčínský potok ř.km 0,000 – 2,000 stanoveno Magistrátem města Teplice, ODŽP č.j.: ODŽP 65967/231/R13/05/St ze dne 20.02.2006 Zálužanský potok ř.km 0,000 – 5,367 stanoveno Krajským úřadem Ústí nad Labem, odbor ŽPZ zn.: 6498006/ZPZ/08/Zálužanský/Ko ze dne 22.12.2008 Zálužanský potok ř.km 0,000 – 5,367 stanoveno Magistrátem města Teplice, ODŽP č.j.: ODŽP 711223/231/R15/05/St ze dne 24.03.2006 Popis hydrologických poměrů Přes SÚ z jižních svahů hor stékají: Přítkovský potok, levostranný přítok Modlanského potoka (č. hydrolog, pořadí 1-14-01-090). Modlanský potok je zaústěn do nádrže Kateřina. Zálužanský potok (č. hydrolog. pořadí 1-14-0187), pramení nad „šroubárnou“, protéká podél její východní hranice k Novým Modlanům, podél jejichž západního okraje teče do nádrže Kateřina. Po cestě se do něj vlévá Vrchoslavský potok a dále po toku opět zleva Krupský potok, který se svým přítokem Horským potokem sbírá vody se svahů Komáří hůrky a odvodňuje intravilán Krupky. Vlastní povodí má Bohosudovský potok, pramenící nad zástavbou, protéká areál bývalých kasáren a 108
vlévá se do Kateřiny. Východní okraj SÚ odvodňují Unčínský a Maršovský potok (č. hydrolog, pořadí 1-14-01088), které se po svém soutoku vlévají do nádrže Kateřina. Na severní stranu odtékají Fojtovický potok a Mohelnice. Tyto toky opouštějí naše území a odtékají do Německa. Horským charakterem toků je dána velká rozkolísanost průtoků. V místech, kde úpravy zestárly, může při extrémních odtocích docházet k místnímu ohrožení zástavby. Pro představu o velikosti extrémních průtoků a rozkolísanosti odtoku se uvádějí základní hydrologické údaje. Údaje byly získány z mnoha pramenů a zde se uvádějí pouze pro orientaci. Z údajů je patrná značná rozkolísanost průtoků a to, že v suchých obdobích jsou toky téměř bez průtoků, či zcela vysychají. Tím je daná omezená možnost odběrů pro průmysl či zemědělství. plocha povodí Název toku, profil Přítkovský potok -křížení s I/13 Zálužanský potok ústí do nádrže Kateřina Horský potok - nad soutokem s Krupským p. Krupský potok -křížení s I/13 Bohosudovský potok ústí do nádrže Kateřina Unčínský potok nad zástavbou Maršovský potok nad zástavbou Mohelnice (státní hranice)
km2 2,46
průměrný roční průtok(l/s) 23
Q355 (QM)
Q364 (QM)
Q100 (QN)
m3/s 0,003
m3/s 0,001
m3/s 8
9,9
75
20
1,53
17
3,31
34
14
10
76
24
2,258 2,056 9,792
26 24 133,8
0,002
0,003 0,003 0,013
0,007
0,001 0,001 0,006
7,7
8,8 8,6 23,16
Návrh úpravy toků K jednotlivým tokům: Přítkovský potok – běžná údržba Zálužanský potok – úpravy koryta, pročištění propustků Vrchoslavský potok – oprava a zkapacitnění nezatrubněného úseku Krupský potok – zprůchodnění a úprava Bohosudovský potok – úprava koryta v horní části toku Unčínský potok – pročištění, oprava, zkapacitnění Maršovský potok – úprava koryta mezi Unčínem a Maršovem V území sídelního útvaru jsou navrženy nové vodní nádrže a rybníky. Čistota toků Dle vizuální kontroly je voda v Krupském potoce znečištěná. Důvodem je přímé vypouštění odpadních vod do toků, především v jejich zatrubněných částech (Krupský, Bohosudovský potok), dalším důvodem je přímé zaústění některých stok, které nebyly napojeny na systém sběrače „D“. Nedokonalé čištění má Šroubárna (septiky + lapoly). Bez čištění jsou částečně vypouštěny odpadní vody z Unčína, Nových Modlan, Maršova. Náprava nevyhovujícího stavu je obsahem návrhu výhledového řešení odkanalizování a čištění odpadních vod. Náprava nevyhovujícího stavu je obsahem návrhu výhledového řešení odkanalizování a čištění odpadních vod.
3.e).9
Zásobování teplem
Do řešeného území je z centrálních zdrojů přiváděna elektřina a zemní plyn. Pro vytápění staveb v území je vyžíván plyn, paliva nezávislá na sítích – propan-butan, hnědé a černé uhlí, dřevo, lehké topné oleje. Elektřina je využívána pro ohřev vody, vaření a v řadě objektů i pro vytápění. Dále je využíváno malých tepelných zdrojů určených výhradně pro vytápění jednotlivých objektů. Ve velké míře je zde dosud pro vytápění používáno hnědé uhlí, jehož spalování negativně ovlivňuje přízemní vrstvu atmosféry zejména v době teplotních inverzí. Některé zdroje tepla spalující uhlí mají instalovány ekologické kotle, využití hnědého uhlí do budoucna bude instalací ekologických kotlů na pevná paliva podmíněno. Ekonomickou základnu tvoří také menší výrobní závody, které nejsou náročné na odběr energií. V průmyslové zóně jsou většími odběrateli plynu a elektřiny v současnosti tři větší závody (Knauf Insulation, Auto motive a 109
Tivall), které energie používají i pro technologické procesy, tato oblast je zásobována samostatně. Výhledově je možné přivést z rekonstruované výtopny Novosedlice (rekonstrukce na teplárnu) i dodávkové teplo. V těchto sídlech jsou pro vytápění využívána především pevná paliva. Vzhledem k poměrně dlouhému topnému období bude vždy zájem o levnější paliva. Řada objektů je vytápěna přímotopnou elektřinou. Tato skutečnost snižuje celkové roční náklady na výrobu tepla a retarduje případnou možnost změny topné elektřiny za méně nákladné palivo. Řešení náhrady hnědého uhlí za ekologická paliva představuje složitý problém, který má rovněž sociální rozměr (jedná se nejenom o volbu a cenu paliva, ale také o jeho spotřebu ve vazbě na zateplení objektů). Vývoj konkurenceschopnosti paliv bude ovlivňován energetickou politikou státu, která se promítne do územních energetických koncepcí nižších řádů. Do budoucna se předpokládá vytápění nových rozvojových oblastí pomocí malých tepelných zdrojů s využitím plynu a ekopaliv nezávislých na sítích. S ekopalivy se počítá především v oblasti nových ploch ve Fojtovicích a v Horní Krupce. Tabulka energetických koncepcí a bilancí rozvojových ploch, kde je uveden předpokládaný způsob vytápění, je obsažena v oddíle Zásobování elektrickou energií. Šrouby s.r.o. Integr. stř. škola Školský úřad Ustí n.L. Zákl. škola, Teplická 400 (MěU) Kotelna, Teplická 167 (SCT) Kotelna, Na hamrech 595 (SČT) MS. Hamry č. 602 (MěU) Kotelna, Družstevní (SCT) Zákl. škola, Na hamrech 182. (MěU) Sportovní hala Plavecká hala, (MěU) Severotex, U stadionu VUM (MěU) Kino, Bohosudovská 454 Coloseum. kultur, zařízení Biskup, gymnázium, Koněvova 34 Bytovky, Mar. nám. č. 631-642 MěU, č.p.22 (MěU) MěÚ, č.p.32 (MěÚ) Zákl. škola, B. Němcové 140. (MěÚ) Kotelna. Dlouhá ul. , (SČT) ELPOR-Rauschert s.r.o. Dům dětí Libušin (škol. úřad Teplice) bývalá voj. správa (MěU) bývalá voj. správa (MěÚ) KD Olympie (MěÚ) ZŠU MŠ Lípová Zákl. škola. Masarykova 461, (MěÚ) Kotelna PK3, Dukel. hrdinů (SČT) Kotelna EC1, Dukel. hrdinů (SČT) Kotelna PK2, Karla Čapka (SČT) Kotelna PK1, K háječku (SČT) Kotelna PK4, Karla Čapka (SČT) Zákl. škola Karla Čapka (MěÚ)
1935 300 264 676 1800 345 232 342 1009 2664 116 232 487 273 225 311 780 3400 2080 22 x Gamaty 214 375 19801260 1980 1980 1260 1260
ZP ZP EL ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP HU.KO ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP
433 tis. 93 tis. 105 tis. 230 tis. 278,4 tis. 50 tis. 54,9 tis. 81 tis. 95 tis. 12tHU.245 tKO 13,6 tis. 23 tis 117,3 tis. 43 tis. 19 tis. 59 tis. 138,5 tis. 1137 tis. mimo provoz mimo provoz
26 tis. 94 tis. 417,5 tis. 363,4 tis. 512,3 tis. 418 tis. 228,2 tis. 420 tis. 110
ZŠ Unčín, Fučíkova 124. (MěÚ) MS Unčín Policie CR Školní družina, Na mostě 185
63
ZP ZP HU. KO ZP
MS Soběchleby, (MěU)
97
HU
3.e).10
94 50
15 tis. 11 tis. mimo provoz
Zásobování plynem
Jižně pod řešeným územím, podél silnice I. tř. č. 13, vede vysokotlaký plynovod DN 500 Užín – Bystřany, pod Krupkou nad tratí ČD Ústí – Chomutov pak vede VTL plynovod Vrchoslav - Přestanov. Plynovod v regionu provozuje společnost RWE Energie, a.s., která vznikla 1. června 2009 fúzí Středočeské plynárenské, Západočeské plynárenské a Severočeské plynárenské (SČP a.s.). Žádné sídlo není plošně plynofikováno rozvody zemního plynu. Řada objektů je vytápěna na bázi jiných médií. Ve velké míře jsou plynofikována sídla Vrchoslav, Krupka, Bohosudov, Maršov a Unčín. Nízkotlakou a středotlakou síť zásobují celkem 4 vysokotlaké a 1 středotlaká regulační stanice. Na Mariánském náměstí je pro posílení nízkotlaké sítě instalován středotlaký regulátor. Základní nízkotlaká síť Bohosudov je napojena na 2 vysokotlaké reg. stanice (Bohosudov, Teplická) a na Mariánském náměstí je ještě posílena středotlakým regulátorem napojeným na STL síť Bohosudov. Výhledově je nutné posílit spolehlivost dodávek plynu ze STL sítí Maršov a Krupka a NTL sítě Unčín, které jsou zásobovány z jedné regulační stanice.
RS Šrouby RS SČP U stadionu RS SČP Bohosudov RS SČP Teplická RS Armáda (mimo provoz)
RS SČP Maršov
Stávající regulační stanice číslo
název regulační stanice
regulace
výkon (m3/hod)
1
Šrouby s.r.o.
VTL/STL
500
2
SČP a.s. Teplická
VTL/STL/NTL
2000
3
SČP a.s. U stadionu
VTL/STL
1200
4
Armáda (MěÚ)
VTL/STL
1200, mimo provoz
5
SČP a.s. Bohosudov
VTL/STL/NTL
3000
6
SČP a.s. Maršov
VTL/STL
3000
7
SČP a.s. Unčín
STL/NTL
1200
8
SČP a.s., STL reg. Mariánské nám.
STL/NTL
111
Krupka, Vrchoslav, Bohosudov, Nové Modlany Energetická koncepce je založena na plošné plynofikaci, kde plynu bude využíváno pro vaření, ohřev užitkové vody a vytápěni, (tzv. komplexní plynofikace objektů). Elektřina bude využívána pouze pro svícení a běžné spotřebiče připojitelné na zásuvku. V historické zástavbě Husitské ulice byla v nedávné době provedena plynofikace (STL rozvody). Díky rekonstruované sekunderní elektrické síti je možné k vytápění využívat i elektřinu. Vzhledem ke konfiguraci terénu je nutné vytěsnit pevná paliva, jejichž využívání podstatně zhoršuje kvalitu přízemní vrstvy atmosféry v době teplotních inverzí. Prostor jižně pod biskupským gymnáziem je určen k bytové výstavbě. Navrhuje se lokalitu plynofikovat rozšířením stávající středotlaké plynovodní sítě. Alternativně lze využít centrální zdroj - stávající kotelnu SČT č. 23 (Dlouhá ul.), kterou by bylo nutné zkapacitnit. Další možnost se jeví využitím stávající kotelny č. 25 (bývalá vojenská prádelna, nyní majetek MěÚ), která není v současnosti v provozu a vyžadovala by rekonstrukci. Do části Bohosudova nad tratí se vzhledem k řídké zástavbě a jejím charakteru nenavrhuje další plynofikace. Pro vytápění se doporučuje použití ekopaliv nezávislých na sítích. Maršov sever Sídliště bylo projektováno v době zcela zkreslených názorů na hodnotu energie. Jednotlivé objekty jsou zásobovány trojcestně (elektřina, zemní plyn a dodávkové teplo). Celkem šest velkých kotelen zásobuje bytové domy, školu a objekt občanské vybavenosti. Neefektivní provoz kotelen zejména v létě (ohřev užitkové vody), na začátku a konci topného období, si vynutí rychlé řešení. SČT a.s divize Krupka, předpokládá propojení kotelen a v době mimo hlavní topné období využívat menšího počtu kotelen s podstatně vyšším ročním využitím (h/rok). Výhledově bude vhodné řešit zásobování objektů energiemi dvojcestně. Stávající vaření na plynu nahradí vaření na bázi elektřiny. Tuto problematiku je nutné řešit s ohledem na životnost stávajících domovních rozvodů plynu a elektřiny. Rozvody elektřiny bude nutné zkapacitnit a případně zahustit trafostanice. Zásadnímu rozhodnutí pro řešení této problematiky musí předcházet zpracování technicko-ekonomické studie. Maršov jih Sídliště je komplexně elektifikováno, tzn., že elektřiny je využíváno pro svícení, vaření, ohřev užitkové vody a akumulační vytápění. Podstatná část objektů byla zateplena a jsou vytvořeny základní předpoklady pro hospodárné využiti elektřiny. Tato energetická koncepce nedozná změn, ceny elektřiny pro akumulační vytápění budou vždy nejnižší ze všech typů elektrického vytápění. Dolní Maršov Navrhuje se sídlo plynofikovat rozšířením stávající středotlaké plynovodní sítě Maršov. Zemního plynu bude v objektech využíváno komplexně (vaření, ohřev užitkové vody, vytápění). Elektřina bude odebírána z příhradové trafostanice a bude využívána pouze pro svícení a spotřebiče připojitelné na zásuvku. Unčín Navrhuje se stejná energetická koncepce jako pro Krupku a Bohosudov, pouze s tím rozdílem, že plyn bude odebírán z nízkotlaké plynovodní sítě. Soběchleby V roce 1997 byla dokončena rekonstrukce elektroenergetické sítě s tím, že její kapacita umožňuje elektrické vytápění. Vzhledem k výhledovému rozvoji lokality se doporučuje plošná plynofikace. Napojení bude provedeno z nové regulační stanice ze stávajícího VTL plynovodu DN500 v severovýchodní části obce. Horní Krupka, Fojtovice, Do lokalit bude z centrálních zdrojů přiváděna pouze elektřina, která bude využívána vedle svícení a běžných spotřebičů připojitelných na zásuvku také pro vaření a akumulační ohřev užitkové vody. Vzhledem k dlouhému topnému období se nepředpokládá výraznější využití elektřiny pro vytápění. Bude-li o tento typ vytápění zájem, navrhuje se využívat především akumulační způsob vytápění (případně hybridní) a využiti tepelných čerpadel. Převážná část objektů bude vytápěna palivy nezávislými na energetických sítích. Navrhuje se využití všech ekologických paliv dostupných na energetickém trhu, tzn. zkapalněné uhlovodíkové plyny, extralehký nízkosirnatý olej a biomasa v nejrůznější formě. Využití hnědého uhlí bude podmíněno instalací ekologických kotlů na pevná paliva. Obecní vyhláškou je třeba zabránit spalování odpadů (značný vliv na kvalitu atmosféry).
112
Využití alternativních zdrojů energií Využití a rozšíření alternativních zdrojů energií je dáno především investiční náročností, cenou vykupované energie a tím i návratností investice. V současné době klesající ceny slunečních kolektorů, které umožňují s krátkou dobou návratnosti ohřev užitkové vody v době duben až říjen. U nízkoteplotních topných systémů (zejména podlahové teplovodní topení) je možné kolektorů využívat v době začátku a konce topné sezóny k přitápění. Převážně rozptýlená zástavba v řešeném území tento typ ohřevu vody umožňuje. Vzniká tak prostor pro úsporu elektrické energie, zemního plynu či jiných paliv nezávislých na sítích. Jižní svahy umožňují instalaci slunečních fotovoltaických panelů na jednotlivé objekty. S velkými plochami pro komerční výrobu elektřiny není uvažováno. Rovněž není uvažováno s využitím větrné energie.
3.e).11 Zásobování elektrickou energií 1. Údaje o splnění zadání Zadání územního plánu požaduje řešit zásobování navržených rozvojových ploch elektřinou. Tento požadavek byl splněn včetně uvedení veřejně prospěšných staveb a omezení rozvojových ploch stávající elektroenergetickou infrastrukturou. Níže v tabulce je uvedena bilance pro stavby určené pro bydlení a občanskou vybavenost (údaje v kVA představují podíl na transformačním výkonu). Tabulka neobsahuje potřebné výkony pro plochy určené ekonomické základně. Většinou budou napájeny ze samostatných trafostanic, u menších ploch budou využity rezervy stávající sítě. sídlo
kVA
MWh/r
Bohosudov
979
980
Fojtovice
656
993
Horní Krupka
55
82
Krupka
527
482
Maršov
299
238
Nové Modlany
370
435
Soběchleby
280
278
Unčín
533
487
Vrchoslav
588
452
4287
4427
Celkem
2. Omezení rozvojových ploch stávající elektroenergetickou infrastrukturou označení plochy
výstavba
omezení rozvojové plochy
Bohosudov B10
6 RD
OP kabelového vedení 22 kV
F15
22 BJ + OV
OP kabelového vedení 22 kV
F16
25 RD rozptyl
OP kabelového vedení 22 kV
2 RD + OV
OP kabelového vedení 22 kV
3 RD
OP kabelového vedení 22 kV
120 BJ + OV
OP kabelového vedení 22 kV
S01
10 RD
OP venkovního vedení 22 kV
S02
46 RD
OP venkovního vedení 22 kV
Fojtovice
Horní Krupka HK05 Krupka K22 Nové Modlany N01 Soběchleby
113
Unčín U09
výroba
OP venkovního vedení 22 kV
3. Ochranná pásma Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m, b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m, c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m, d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kV 30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. 4. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Zdrojem elektřiny je nadřazená distribuční soustava 110 kV, resp. rozvodny 110/22 kV Teplice – Lesní Brána, Ústí n.L. - Koštov a Krupka. Pouze rozvodna 110 kV Krupka je umístěna v řešeném území. 5. Komplexní odůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty Energetická koncepce byla navržena na základě dostupnosti energetických médií. Všechna sídla jsou elektrifikována, sídla podkrušnohorská jsou s výjimkou Soběchleb a Nových Modlan plošně plynofikována. Výroba elektřiny je zajišťována ve zdrojích na území ČR, zemní plyn je plně dovážen ze zahraničí. Bezpečnost dodávek je elektřiny je na vysokém stupni. Elektřinu do řešeného území dodávají různé distribuční společnosti, město Krupka má momentálně pro dodávku elektřiny do objektů ve městě Krupka uzavřené smlouvy s ČEZ Distribuce, a.s. a CENTROPOL ENERGY, a.s., jiní odběratelé mohou uzavírat s distributory dle vlastního výběru, Oáza energo a.s. Kutná Hora zajišťuje např. dodávky pro průmyslovou zónu. Maloodběr elektřiny zajišťuje 65 distribučních trafostanic, dalších 16 trafostanic má průmyslový charakter. Značný rozvoj území vyžaduje výstavbu celkem 24 trafostanic vn/nn včetně přípojek (převážně kabelových) vysokého napětí. Z tohoto počtu bude 6 trafostanic napájet plochy pro ekonomickou základnu. Návrh předpokládá rovněž využití rezerv stávajících trafostanic nacházejících se v blízkosti rozvojových ploch. Půjde především o případnou instalaci trafa vyšší výkonové řady nebo o celkovou rekonstrukci trafostanice. 114
Pro snadnější komunikaci je uvedena tabulka s označením a názvy všech stávajících trafostanic. Tabulka stávajících trafostanic č. TS
název TS
určení TS
č. TS
název TS
určení TS
01
Krupka TS 1
distribuční
42
Krupka TS Sídliště SA
distribuční
02
Krupka TS 2
distribuční
43
Krupka TS U Buchtů
distribuční
03
Krupka TS 3
distribuční
44
Krupka TS Sídliště
distribuční
04
Krupka TS 4
distribuční
45
Krupka TS Kasárna SA
distribuční
05
Krupka TS 5
distribuční
46
Krupka TS Textil
distribuční
06
Krupka TS 6
distribuční
47
Nové Modlany TS Alejní
distribuční
07
Krupka TS 7
distribuční
48
Nové Modlany TS Prádelna
distribuční
08
Krupka TS 8
distribuční
49
Nové Modlany TS Trizon
průmyslová
09
Krupka TS 9
distribuční
50
Nové Modlany TS Obec
distribuční
10
Krupka TS 10
distribuční
51
Bohosudov TS Elektroporcelán
průmyslová
11
Krupka TS 11
distribuční
52
Bohosudov TS Bož. Němcové
distribuční
12
Krupka TS 12
distribuční
53
Bohosudov TS Náměstí
distribuční
13
Krupka TS 13
distribuční
54
Bohosudov TS Na Kalvárii
distribuční
14
Krupka - 1
distribuční
55
Unčín TS Krušnohorská
distribuční
15
Krupka TS 15
distribuční
56
Unčín TS Lípa
distribuční
16
Krupka TS 16
distribuční
57
Horní Krupka TS U lípy
distribuční
17
Krupka TS 17
distribuční
58
Horní Krupka TS Lanovka
distribuční
18
Krupka TS 18
distribuční
59
Fojtovice TS Farma
distribuční
19
Krupka TS 19
distribuční
60
Habartice TS Obec
distribuční
20
Krupka TS 20
distribuční
61
Soběchleby TS Teplická
distribuční
21
Krupka TS 21
distribuční
62
Soběchleby TS Střed
distribuční
22
Krupka TS 22
distribuční
63
Soběchleby TS Obec
distribuční
23
Krupka TS 23
distribuční
64
Soběchleby TS Unčínská
distribuční
24
Krupka TS 24
distribuční
65
Soběchleby TS Samota
distribuční
25
Krupka TS 25
distribuční
66
Vrchoslav TS Příkopy
distribuční
26
Krupka TS 26
distribuční
67
Vrchoslav TS Geoindustrie
průmyslová
27
Krupka TS 27
distribuční
68
Vrchoslav TS Nádraží
distribuční
28
Krupka TS 28
distribuční
69
Vrchoslav TS Nová Vrchoslav OZI
distribuční
29
Krupka 2
distribuční
70
Přítkov TS Nová Vrchoslav
distribuční
30
Krupka TS Tesco
průmyslová
71
Autokabel
průmyslová
31
Krupka TS 31 Čapkova
distribuční
72
FRK Technik
průmyslová
32
Krupka TS Dukelských hrdinů
distribuční
73
Oaza - energo
průmyslová
33
Krupka TS ZDŠ
distribuční
74
Knauf
průmyslová
34
Krupka TS Havlíčkova TS65
distribuční
75
Toyota
průmyslová
35
Krupka TS Mateřská škola
distribuční
76
Tivall
průmyslová
36
Krupka TS Libušina
distribuční
77
Czech Pak
průmyslová
37
Krupka TS Husitská
distribuční
78
Persona
průmyslová
38
Krupka TS Na Hradbách
distribuční
79
DHL
průmyslová 115
39
Krupka TS Knedl
distribuční
80
VE 1
průmyslová
40
Krupka TS Šroubárna
průmyslová
81
VE 2
průmyslová
41
Krupka TS Teplická
distribuční
82
VE spínací stanice
Tabulka energetických koncepcí a bilancí rozvojových ploch označení
předpokládaná výstavba
kVA
MWh/r
elektrizace
vytápění
poznámka
Bohosudov B01
5 RD
10
7
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B02
6 RD
12
8,4
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B03
7 RD
23,8
32,2
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
B05
3 RD
10,2
13,8
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
B06
8 RD
27,2
36,8
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
B10
6 RD
12
8,4
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B11
6 RD
12
8,4
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B14
32 BJ
67
80
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
B15
15 BJ
31,5
37
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
B16
38 BJ
80
95
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
B17
17 RD
34
23,8
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B18a
36 RD
72
50
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B18b
18 RD
36
25
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B19
16 RD
32
22,4
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B20
65 RD
130
91
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B21
81 BJ
170,1
202
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
B24
74 BJ
155,4
185
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
B28
3 RD
6
4,2
elektr. stupeň A
na bázi plynu
B29
výroba
na bázi plynu
B30
výroba
na bázi plynu
B31
výroba
na bázi plynu
B32
4 RD celkem
13,6
18,4
934,8
948,8
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
vlastní trafostanice
Fojtovice F05
6 RD
20,4
28
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F06
22 RD
74,8
101
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F08
5 RD rozptyl
17
23
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F09
1 RD
3,4
4,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F10
10 BJ + OV
31,2
52,8
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F11
4 BJ + OV
15,6
26,4
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá 116
na sítích F13
50 BJ + OV
145,6
246,4
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F14
15 BJ + OV
44,2
74,8
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F15
22 BJ + OV
66
110
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F16
25 RD rozptyl
85
115
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F17
14 RD
47,6
64,4
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F18
11 RD rozptyl
37,4
50,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F19
1 RD
3,4
4,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F20
1 RD
3,4
5
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F22
5 RD
17
23
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
7 RD rozptyl
23,8
32,2
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F26
1 RD
3,4
4,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
F28
2 RD
6,8
9,2
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
656,4
993,2
F23
celkem Horní Krupka HK01
2 BJ + OV
7,8
13,2
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
HK02
1 BJ + OV
5,2
8,8
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
HK03
3 BJ + OV
10,4
17,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
HK04
3 RD
10,2
13,8
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
HK05
2 RD + OV
11
15
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
HK06
3 RD
10,2
13,8
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
54,8
82,2
celkem Krupka K03
3 RD
6
4,2
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K06
2 RD
4
2,8
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K07
4 RD
8
5,6
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K12
10 RD
20
14
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K13
4 RD
8
5,6
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K15
7 RD
14
9,8
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K13
4 RD
8
5,6
elektr. stupeň A
na bázi plynu 117
K15
7 RD
14
9,8
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K16
7 RD
14
10
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K18
32 BJ + OV
84
100
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
K21
63 BJ + OV
147
175
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
K22
3 RD
6
4,2
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K24
6 RD
12
8,4
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K25
6 RD
12
8
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K36a
42 RD
84
59
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K36b
54 RD
108
75
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K39
zahradnictví
elektr. stupeň A
na bázi plynu
K41
průmysl celkem
ekopaliva nezávislá na sítích 527,0
481,6
Maršov M01
garáže
10
8
M08
11 RD
22
15,4
elektr. stupeň A
na bázi plynu
M09
65 RD
130
91
elektr. stupeň A
na bázi plynu
M10
23 BJ + OV
57
68
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
M11
40 RD
80
56
elektr. stupeň A
na bázi plynu
299,0
238,4
celkem Nové Modlany N01
120 BJ + OV
290
345
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
N03a
30 BJ + OV
80
90
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
N03b
průmysl
na bázi plynu
N05
výroba
na bázi plynu
vlastní trafostanice
N06
výroba
na bázi plynu
vlastní trafostanice
N09
Doubravská spojka
N10
výroba
na bázi plynu
vlastní trafostanice
N13
výroba
na bázi plynu
vlastní trafostanice
celkem
0
0
290,0
435,0
Soběchleby S01
10 RD
20
14
elektr. stupeň A
na bázi plynu
S02
46 RD
92
64
elektr. stupeň A
na bázi plynu
S03
73 BJ + OV
168
200
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
S06
výroba
na bázi plynu
vlastní trafostanice
S09
výroba
na bázi plynu
vlastní trafostanice
S12
dopravní stavba celkem
0
0
280,0
278,0
Unčín 118
U02
49 RD
98
69
elektr. stupeň A
na bázi plynu
U04
7 RD rozptyl
14
10
elektr. stupeň A
na bázi plynu
U05
102 BJ + OV
231
275
elektr. stupeň B1
na bázi plynu
U07
12 RD + sport
76
53
elektr. stupeň A
na bázi plynu
U08
7 RD
14
9,8
elektr. stupeň A
na bázi plynu
U09
výroba
U10
34 RD
30
21
U13
dopravní stavba
0
0
U14
35 RD
70
49
533,0
515,8
celkem
na bázi plynu elektr. stupeň A
na bázi plynu
elektr. stupeň A
na bázi plynu
vlastní trafostanice
Vrchoslav V01
9 RD
18
12
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V02
3 RD
6
4,2
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V03
4 RD
8
5,6
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V04
15 RD
30
21
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V05
8 RD
16
11,2
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V07
7 RD
14
10
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V08
10 RD
20
14
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V14
84 RD
168
117
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V15
4 RD
8
5,6
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V16
10 RD
20
14
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V19a
49 RD
98
69
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V19b
24 RD
48
34
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V20
57 RD
114
80
elektr. stupeň A
na bázi plynu
V21
1 RD
3,4
4,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
V22a
1 RD
3,4
4,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
V22b
1 RD
3,4
4,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
V22c
1 RD
3,4
4,6
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
V22d
2 RD
6,8
9,2
elektr. stupeň B2
ekopaliva nezávislá na sítích
588,4
452,2
celkem
3.e).12 Elektronické komunikace Provozovatelem pevné kabelové SEK (sítě elektronických komunikací) je firma TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC a.s. a firma UPC. Kromě kabelové přístupové telefonní sítě firmy TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC a.s., provozuje v řešeném území i rádioreleové spoje (rrl) a síť mobilních telefonů. V obci Krupka je řada dalších provozovatelů kabelových a radiových či radioreléových sítí. Jedná se o kabelovou síť ČEZNET, rozsáhlá je síť firmy UPC včetně DOK (dálkových optických kabelů). Dále na území obce se nachází rrl stanice TMOBILU. Pokrytí je též signály mobilního operátora VODAFONE. Stav kabelizace je daný a nepředpokládá se její další bouřlivý rozvoj, zejména s ohledem na finanční, ale i právní náročnost uzavírání věcných břemen na nová telekomunikační vedení na jednotlivých pozemcích. Jednotlivý provozovatelé velice pečlivě zkoumají návratnost jednotlivých investic, proto i řada požadavků na pevnou kabelovou linku, pokud se nevejde do stanoveného limitu, nemusí být uspokojena. Pro lepší návratnost investic je 119
výhodné plánovat napojení nových lokalit s předpokládanou výstavbou jako celku, než jednotlivé žádosti od jednotlivých stavebníků. Důraz je pokládán na připojení pomocí optických kabelů a kabelová vedení poskytující vyšší rychlosti. Kapacita bezdrátových WIFI sítí je konečná a nelze do nekonečna rozšiřovat bezdrátové sítě. Bezdrátové WIFI sítě mají svoje nezastupitelné místo zejména v připojení oblastí či účastníků pro které je kabelové připojení nedosažitelné. V dohledné době se plánují systémy GPON sítě využívajících optických připojení. V současné době na kabelových metalických sítích jsou provozovány nesymetrické ADSL a VDSL datové přípojky s rychlostí až do 25/2 Mbit/s. VDSL technologie jsou dostupné do 1,3 km od ústředny či předsunutých DSLAMů. V obci je rozšířená síť UPC provozující datové služby po rozvodech TKR, tedy síti, která dosahuje větších rychlostí dle možností je nabízená až do 120/10 Mbit/s. Mobilní internet oproti kabelovým sítím je stále pomalý, ale dostupný bez náročných investic. Veškerou výstavbu nových sítí elektronických komunikací na základě přihlášky zajišťují jednotlivý operátoři. Většina požadavků se dá vyřídit internetem, včetně ověření možnosti připojení dané lokality podle adresy, kdy systémy automaticky prověří možnosti napojení. V chodnících je nutné pro síť elektronických komunikací respektovat vyhrazené pásmo a neobsazovat je žádnými jinými inženýrskými sítěmi. Znamená to striktně dodržovat závazná ustanovení ČSN 736005. V nových, větších lokalitách počítat v zástavbě s RD či BD s instalací účastnických rozvaděčů (ÚR) jeden asi na 5RD, na veřejných prostranstvích. U BD a dalších výrobních ploch se instalují ÚR přímo v těchto zařízeních. Síťové, popř. traťové rozvaděče budou řešené dle potřeby jednotlivými správci sítě při napojování daných konkrétních lokalit a podle potřeby sítě elektronických komunikací. Jejich umístění bude řešené správci elektronických komunikací pro konkrétní lokalitu. Z požadavku rozvoje elektronických komunikací nyní nevyplývá potřeba nových ploch pro obsluhovaná telekomunikační zařízení. Přípojku SEK je nutné řešit v rámci územního řízení, kdy její výstavba společně s veřejným osvětlením či nn rozvody ještě před definitivní úpravou povrchů výrazně snižuje investiční náklady. V každém případě se doporučuje v těchto trasách napojující jednotlivé lokality instalovat aspoň prázdné HDPE trubky, chráničky, které slouží k instalaci svazků mikrotrubiček 10/8 a 7/5,5mm dále využívaných pro instalaci optických ribbonových mikrokabelů od 12 do 48 vláken. V místech s rozptýlenou zástavbou, pokud stávající vedení SEK není vedeno v ulici před objektem, bude problém s napojením těchto objektů s ohledem na návratnost investice, která kromě vlastních investičních prostředků zahrnuje i různé poplatky a nemalé úhrady za věcná břemena. Veškeré přeložky stávající SEK z ploch a pozemků určených pro novou výstavbu jsou vynucenou investicí a plně je hradí investor stavby, která přeložku vyvolala. V rámci napojování jednotlivých nových lokalit určených pro výstavbu zásadně nové sítě elektronických komunikací ukládat do zemně a postupně rušit stávající vrchní vedení. Nové páteřní sítě elektronických komunikací, trasy pro nové lokality ležící mimo dosah stávajících tras jsou zakresleny ve výkresové části. Většina nových ploch je v blízkosti stávajících kabelových tras, ze kterých je možné jednotlivé lokality napojit. Ochranná a bezpečnostní pásma Podzemní vedení sítě elektronických komunikací jsou ze zákona chráněna ochranným pásmem (zák.151/2000Sb), poškození sítě elektronických komunikací je trestným činem. Trasy některých sítí dle předaných podkladů jsou zakresleny ve výkresové části. Přesnou polohu jednotlivých zařízení je nutné získat u správce sítě včetně upřesnění podmínek jejich ochrany vždy pro jednotlivé konkrétní záměry v území až v době jejich investiční a projektové přípravy. Provozovatel veřejné SEK TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC a.s. provozuje bezplatnou internetovou aplikaci z hlediska dokumentace sítě na adrese : http://www.o2.cz/osobni/199100-dokumentace_site/199104-vyjadrovani_o_existenci_siti.html kde je možné požádat o vyjádření z hlediska dokumentace sítě, kde je možné získat nejenom polohu stávajících vedení SEK, ale i vyjádření pro správní řízení. Ostatní správci SEK tyto aplikace z hlediska polohy vedení a vyjádření pro správní řízení v tomto rozsahu neprovozují. Kromě kabelových sítí elektronických komunikací je nutné respektovat i ochranná pásma radioreléových (mikrovlnných spojů pokud na ně je vyhlášeno ochranné pásmo). Jedná se o: spoj firmy TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC a.s. a zařízení T-MOBILu, a dva rrl směry: LUCKSTEIN-RKS BUKOVÁ HORA - patřící RADIOKOMUNIKACÍM BOŽETICE – BOUŘŇÁK - patřící MINISTERSTVU VNITRA Paprsky těchto spojů mohou ovlivnit výšku výstavby včetně technologie výstavby tj. omezení výšky plánované výstavby a výšku a umístění jeřábů.
120
3e).13 Občanská vybavenost veřejné infrastruktury Plochy veřejného vybavení jsou v současné době pro stávající počet obyvatel dostačující. Jedná se o školská zařízení, sociální služby, zdravotnictví, péči o rodiny, kulturní zařízení, veřejnou správu a objekty pro ochranu obyvatelstva. V nových zastavitelných plochách a plochách přestavby je předpokládáno zvýšení obyvatelstva o cca 6660 osob, tomu by mělo odpovídat i zvětšení ploch pro veřejné vybavení. Pro školská zařízení je nutno zachovat v ÚP plošné rezervy. Vzhledem ke zvýšení počtu obyvatel bude nutno počítat v podrobných územních studiích s plošnými rezervami v zastavitelných a přestavbových plochách pro umístění mateřských škol pro cca 230 dětí a základních škol pro cca 1070 žáků, (odhad byl proveden dle výpočtu: na 1000 obyvatel je uvažováno s 35 žáky v MŠ a 160 žáky v ZŠ). Nároky ostatních zařízení občanské vybavenosti budou řešeny v rámci nových zastavitelných ploch smíšeného obytného území. Plochy pro tyto stavby je nutno vymezit na základě podrobných územních studií rozvojových lokalit.
3.e).14 Veřejná prostranství Pro město Krupku jsou definována veřejná prostranství v Obecně závazné vyhlášce č. 4/2011 ze dne 1. 1. 2012. Z výčtu veřejných prostranství, která jsou stanovena ve vyhlášce, jsou v územním plánu vyznačeny plochy, které jsou důležitými centry jednotlivých lokalit, nebo významnými body města. U nových zastavitelných ploch je navrženo veřejné prostranství dle vyhlášky 269 ze dne 12. 8. 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 SB, o obecných požadavcích na využívání území. Veřejná prostranství u nových lokalit budou navržena v plošném rozsahu dle vyhlášky a dle územních studií.
3.e).15 Územní systém ekologické stability Na zemí města Krupky zasahuje několik nadregionálních a regionálních center a koridorů. Na tato biocentra a biokoriody navazuje systém lokálních prvků ekologické stability území. Jejich průběhu je přizpůsoben návrh urbanistické struktury města ve vztahu k novým zastavitelným plochám. Lokální biocentra, koridory a interakční prvky tvoří zároveň zelené plochy, které budou využívány jako parky a lesoparky přilehlých nových obytných zón. Většinou jsou to pozemky s doprovodnou zelení několika vodních toků, které směřují z horského masivu směrem jižním. Potoky tvoří přirozené předěly mezi jednotlivými zastavitelnými plochami a člení zástavbu na menší celky. Některé lokální biocentra a biokoridory byly navrženy jako veřejně prospěšná opatření. Na území Krupky zasahuje:- přírodní park Východní Krušné hory - část ptačí oblasti CZ0421005 Východní Krušné hory - přírodní rezervace PR Černá louka Lesní půdní fond – PUPFL - Územím lesa, dle ZÚR, je navržena od západní hranice po náhorní plošině směrem do Fojtovic významná cyklotrasa č.23 – C2 – Krušnohorská magistrála, která navazuje na místní cyklostezky. Předpokládaný zábor lesa pro cyklotrasu je 1,25 ha. Ostatní části cyklotrasy jsou vedeny po stávajících cestách. Předpokládaný zábor lesa pro koridor „i“ železniční tratě je 0,13 ha. Ostatní nové zastavitelné plochy nebo plochy přestavby nezasahují do plochy lesního porostu. V návrhu není založena nová plocha lesa. Výměra stávajících pozemků určených k plnění funkcí lesa je uvedena v následující tabulce: KÓD k.ú. 675261 675288 675296 675300 675318 675334 675351 675377 675385 675393 751570
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Krupka Bohosudov Nové Modlany Maršov u Krupky Unčín u Krupky Horní Krupka Vrchoslav Habartice u Krupky Fojtovice u Krupky Mohelnice u Krupky Soběchleby u Krupky
CELKEM OBEC KRUPKA:
VÝMĚRA 2 m 8226197 2022617 1140618 1182629 6108871 5298113 2420372 12754291 4808318 239552 2663676 4686,5254 ha
VÝMĚRA PUPFL 2 m 4819133 9614 0 66180 4089739 4589347 933039 3698230 1605927 139646 51644 2000,2499 ha
LESNATOST % 58,58 0,48 0 5,6 66,95 86,62 38,55 29 33,4 58,29 1,94 42,68%
Na řešeném území se vyskytují lesy ochranné (21a – lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích), lesy rekreační (32e – lesy příměstské a rekreační), lesy zvláštního určení (31b - lesy v ochranném pásmu zdrojů léčivých a minerálních vod), lesy v PHO1 (31a – lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů I. stupně). 121
Jednotlivé kategorie se vzájemně prolínají a na části území se ještě vyskytuje překryv s kategorií lesů půdoochranných (32e – lesy se zvýšenou funkcí ochrannou). Výměra lesů ochranných Výměra lesů zvláštního určení Výměra lesů rekreačních Lesy v PHO 1
85,14 ha 956,3 ha 331,21 ha 16,5 ha
1,8% 20,4% 7,1% 0,35%
(zdroj Oblastní plán rozvoje lesa OPRL pro přírodní lesní oblasti PLO 1 – Krušné hory PLO 2 – Podkrušnohorské pánve ÚHÚL Brandýs n/L)
3.e).16 Zastavitelné rozvojové plochy a plochy přestavby V územním plánu je vypracován návrh využití ploch na území města Krupky, včetně podmínek, které platí obecně pro novou zástavbu, nebo přestavbu objektů. Nové zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou posouzeny jednotlivě. Součástí podmínek je i podrobná informace o pozemku – celkové shrnutí všech údajů, které jsou v ÚP obsaženy. Informace slouží nejen pro majitele pozemku, ale i pro rozhodování stavebního úřadu při územním a stavebním řízení.
3.e).17
Veřejně prospěšné stavby a opatření
V návrhu územním plánu je vypracován soupis veřejně prospěšných staveb a opatření, který se týká dle § 170 vyvlastnění. Jsou to stavby dopravní a technické infrastruktury a prvky ÚSES. Vymezení veřejně prospěšných staveb s možností předkupního práva nebylo provedeno. Jedná se především o plochy pro objekty občanského vybavení a veřejná prostranství. Tyto plochy v nových zastavitelných plochách byly určeny pouze orientačním umístěním a jejich velikostí. Jejich přesná lokalizace, včetně čísla parcely, bude známá až po vypracování územní studie na určitou lokalitu. Vymezení ploch, kde je nutno vypracovat územní studie bylo provedeno v návrhu územního plánu. V územním plánu se nevymezují: 1. Veřejně prospěšná opatření pro snižování ohrožení obyvatel (kap. G. Textové části) 2. Veřejně prospěšná opatření k ochraně archeologického dědictví (kap. G. Textové části) 3. Vymezení veřejně prospěšných staveb nebo veřejných prostranství s možností předkupního práva (kap. H.Textové části) 1. Veřejně prospěšná opatření pro snižování ohrožení obyvatel (kap. G. Textové části) Návrh veřejně prospěšných staveb byl posuzován z následujících hledisek: Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zvláštní povodní se rozumí průtoková vlna způsobená umělými vlivy, která může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla. V řešeném území se žádné relevantní vodní dílo nenachází, a tedy vznik průlomové vlny je vyloučen. V návrhu ÚP města Krupka se nevymezují plochy pro umístění zařízení pro ochranu území před průchodem průlomové vlny. Zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování nejsou na území města Krupka určeny ani plánovány s odvoláním na zákon o prevenci závažných havárií č. 59/2006. Na území města Krupka se nevyskytují nebezpečné provozy, kde by mohlo dojít k závažným haváriím. V současnosti se zřizováním potenciálně nebezpečných provozů neuvažuje, proto tato problematika není v návrhu ÚPO řešena. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V současnosti město Krupka nemá zpracován plán ukrytí, který by odpovídal aktuálním požadavkům na ochranu obyvatelstva. Stálé úkryty - město Krupka nemá žádný stálý úkryt. Improvizované úkryty – za krizových situací se předpokládá budování individuálních improvizovaných úkrytů svépomocí ve vhodných sklepních nebo nadzemních prostorách obytných domů, veřejných i průmyslových budov a ve všech vzdělávacích, školských a sociálních zařízeních. V návrhu ÚP města Krupka se nevymezují plochy pro umístění zařízení pro ukrytí obyvatelstva. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro případ evakuace obyvatelstva v krizových situacích má město zpracován Evakuační plán města Krupka. Jako nástupiště pro evakuaci jsou vymezena prostranství v rámci veřejného prostoru a ploch dopravní infrastruktury. V návrhu ÚP města Krupka se nové plochy pro umístění zařízení pro evakuaci obyvatelstva nevymezují. 122
Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Dle krizového plánu města Krupka se sklady pro prostředky individuální ochrany zřizují za krizových situací ve veřejných budovách typu vzdělávacích a školských zařízení. V návrhu ÚPO Krupka se nové plochy pro umístění zařízení pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci nevymezují. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce V současnosti se zřizováním provozů využívajících nebezpečné látky na území města Krupka neuvažuje, proto tato problematika není v návrhu ÚP řešena. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události V současnosti se zřizováním potenciálně nebezpečných provozů na území města Krupka neuvažuje, proto tato problematika není v návrhu ÚP řešena. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V současnosti se zřizováním provozů využívajících nebezpečné látky na území města Krupka neuvažuje, proto tato problematika není v návrhu ÚP řešena. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Zásobování vodou a energií za krizových situací je řešeno standardně Krizovým plánem města Krupka a Havarijním plánem ORP Teplice. V návrhu ÚPO Krupka se nové plochy pro umístění zařízení pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou a energií nevymezují. 2. Veřejně prospěšná opatření k ochraně archeologického dědictví (kap. G. Textové části) Městská památková zóna je rozdělena na tři zóny se zásadami regulace, včetně archeologického průzkumu. Na ploše města není dosud otevřena žádná významná archeologická lokalita. Při zahájení realizace staveb je podmínkou povolat dozor archeologa. 3. Vymezení veřejně prospěšných staveb s možností předkupního práva kap. H. Textové části) 3a. Veřejně prospěšné stavby občanského vybavení (kap. H. Textové části) Veřejně prospěšnými stavbami pro občanské vybavení jsou vybrané stavby zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, které budou sloužit pro zajištění kvalitní funkce města. Na tyto pozemky lze uplatnit předkupní právo. Územní plán města Krupky nevymezuje plochy pro veřejně prospěšné stavby nového občanského vybavení veřejné infrastruktury z následujícího důvodu: I když jsou plochy pro veřejnou infrastrukturu součástí některých zastavitelných ploch, je uvažováno pouze s jejich plošnými nároky a orientačním umístěním vzhledem k docházkovým vzdálenostem. Stavby nebyly vymezeny jako veřejně prospěšné stavby z důvodů, že pro jejich definitivní lokalizaci je nutno vypracovat podrobné urbanistické studie s regulačními prvky. Do textu územního plánu byly vyznačeny do nových obytných ploch pouze požadavky na umístění mateřských škol a základních škol. 3b. Veřejná prostranství (kap. H. Textové části) Veřejně prospěšnými stavbami pro veřejná prostranství jsou převážně významné plochy, centra a parky nových lokalit. Nová veřejná prostranství u nově budovaných lokalit je možno vymezit až na základě vypracování územní studie nových obytných území. Z těchto důvodů nejsou obsaženy v soupisu veřejně prospěšných staveb.
3.e).18 Zdůvodnění zastavění pozemků na lesních porostech a na ploše , kde je třída ochrany půdy 1 a 2 Lesní porosty: Územím lesa, dle ZÚR ÚK, je navržena od západní hranice po náhorní plošině směrem do Fojtovic významná cyklotrasa č. 23 – C2 – Krušnohorská magistrála, která navazuje na místní cyklostezky. Na zastavěném území není zabrána pro výstavbu žádná plocha lesa. Zemědělská půda – třída ochrany 1,2: Zábor zemědělské půdy bonity 1 a 2 v Bohosudově se týká plochy v průmyslové zóně, která je v majetku firmy, která má již územní rozhodnutí na výstavbu průmyslového závodu. Další plocha je vymezená v Nových Modlanech pro výstavbu napojení na Doubravskou spojku – dopravní stavba. Zábor zemědělské půdy bonity 1 a 2 v Soběchlebech se týká malé plochy, která zasahuje do zastavitelného území. Zábor zemědělské půdy bonity 1 a 2 ve Fojtovicích je způsobena dostavbou obce Fojtovice. 123
Částečný zábor zemědělské půdy bonity 1 je vyvolán návrhem koridoru pro optimalizaci železniční tratě č. 130 (VPS „i“), převzatého ze ZUR ÚK.
3.e).19
Zdůvodnění územních rezerv
Vymezují se 2 plochy územních rezerv pro dopravní stavby: U 15-R Koridor pro vysokorychlostní železniční dopravu VR 1 v šíři 600 m Rezerva je vymezena na základě požadavku Ministerstva dopravy v souladu s Politikou územního rozvoje CR 2008. S 12 - R Koridor pro přeložku silnice 1/13 – Obchvat Soběchleb v šíři 100 m Koridor je navržen vzhledem k dopravnímu zatížení 1/13, které negativně ovlivňuje centrum obce. Dále se vymezuje 1 plocha územní rezervy pro smíšené obytné území: N14-R Plocha pro plochu SO Rezerva pro budoucí možnost rozšíření zastavitelné plochy N3a v Nových Modlanech. Využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by mohl znemožnit nebo podstatně ztížit jejich možné budoucí využití. 3.e).20 Zdůvodnění potřeby pořízení ÚS Územní plán neřeší podrobný návrh. Vzhledem k zadanému rozsahu a velikosti některých zastavitelných ploch je nutné pro ně vypracovat územní studie se stanovením regulačních podmínek (podlažnost, zastavěnost, plochy zeleně), dále navrhnout nezbytnou občanskou vybavenost, koordinovat dopravní napojení, napojení na inženýrské sítě, návaznost na okolí. Dalším důvodem pro stanovení podmínky zpracování územní studie je požadavek vyplývající z § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, tj. vymezit na každé 2 ha zastavitelné plochy pro bydlení, rekreaci, občanského vybavení a smíšené obytné 1000 m2 souvisejících ploch veřejných prostranství (do uvedené výměry se však nezahrnují pozemní komunikace).Tento požadavek je splněn vymezením velkoplošných zastavitelných ploch do ploch k prověření územní studií, protože vymezit v podrobnosti územního plánu veřejná prostranství není v rámci jeho zpracování možné. Stanovení lhůta pro pořízení a zaevidování územních studií do konce roku 2020 je odůvodněna vytvořením dostatečného časového prostoru pro jejich pořízení a současně je odůvodněna i skutečností, že řešení územního plánu obsahuje dostatečné množství ploch, které nejsou takto podmíněně zastavitelné.
3.f) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Zastavěné území a plochy přestavby V zastavěném území je řešena pouze dostavba proluk a volných ploch v rodinné zástavbě. Některé lokality jsou navrženy k přestavbě. Dopravní systém zůstává stejný, pouze je doplněn. Některé plochy jsou navrženy k revitalizaci na veřejná prostranství. Využití zastavěného území se nemění, stávající stav občanské vybavenosti a technické infrastruktury je na daný počet obyvatel (13 900) vyhovující. Zastavitelné plochy Jednotlivé části města vykazují odlišnou míru podílu zastavěných a potřeby vymezení zastavitelných ploch. Zcela zásadní rozdíl v rozsahu vymezených zastavitelných ploch v severní části města, kde je osídlení minimální a vymezení zastavitelných ploch sleduje pouze možnost částečného doplnění převážně rekreačního potenciálu. Tato koncepce vyplývá z převažujícího veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny v této části města, který je dán přírodním rázem s horskými partiemi Krušných hor a plochami Natura 2000. Nové zastavitelné plochy jsou umístěny převážně v jižní části města. Jejich počet a rozsah je dán zejména požadavkem města a požadavky jednotlivých vlastníků pozemků, kteří na nich hodlají realizovat své záměry. Vzhledem k tomu, že navazují na stávající plochy v zastavěném území, nemají negativní vliv na uspořádání krajiny a doplňují celkovou urbanistickou koncepci města. Doplňují volné plochy mezi povodími potoků se zelení, nové obslužné komunikace navazují na stávající dopravní systém a inženýrskou infrastrukturu. Většina nových lokalit je navržena (dle požadavku města) převážně pro rodinnou zástavbu. Počet obyvatel v nových zastavitelných plochách je cca 6660. Rozsah nových zastavitelných ploch tak poskytuje dostatečný prostor pro uvažovaný rozvoj města. Z důvodu nutnosti zajištění koordinovaného nárůstu zastavitelných ploch není území pro zastavitelné plochy k dispozici okamžitě celé. Zahájit výstavbu v největších plochách bude možné až po zpracování následných 124
územních studií, pro další plochy je stanovena etapizace výstavby, která má zajistit postupnou výstavbu od zastavěného území směrem do volné krajiny. Dalším omezujícím faktorem je vymezení některých zastavitelných ploch v CHLÚ hnědého uhlí, jejichž využití je podmíněno formálním vypořádáním zásob výhradních ložisek (viz kap. E.10 ÚP Krupka). Dle výpočtu předpokládaného počtu obyvatel, představuje návrh zastavitelných ploch a ploch přestavby předpokládaný nárůst o 6.659 obyvatel (jinde v textu také uváděno zaokrouhlení na 6.660 obyvatel). Z toho je v části Krupka – jih, kam je logicky směřován největší rozvoj, je lokalizováno ploch celkem pro 5.893 obyvatel. V části Krupka - sever, kde jsou vzhledem k přírodnímu charakteru území rozvojové podmínky omezené, jsou navrženy plochy pro bydlení celkem 766 obyvatel. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby pro bydlení v části Krupka – jih Tabulka postupného využití ploch plocha
B1 B2 B3 B5 B6 B10 B11 B14 B15 B16 B17 B18a B18b B19 B20 B21 B24 B28 B32 Bohosudov celkem K3 K6 K7 K12 K13 K15 K18 K16 K21 K22 K24 K25 K36a K36b Krupka celkem M8 M9 M10
K dispozici po nabytí účinnosti ÚP 22 25 28 11 33 25 24
předpokládaný počet obyvatel K dispozici po II. etapa zpracování a zaevidování ÚS ∗ souběh ÚS + ∗ souběh ÚS + II. etapa II. etapa
K dispozici po formálním vypořádání zásob výhradního ložiska
96 45 114 68
68 144 74∗
74∗
66 261 245
261 245
222 13 17 554
979
74
574
168 216∗
216∗
24 168 216
573
216
408
15 11 16 40 16 27 96 28 189 14 26 24
313 46
260
46 130
70 125
M11 Maršov celkem N1 N3a Nové Modl. celkem S1 S2 S3 Soběchleby celkem U2 U4 U5 U7 U8 U10 U14 Unčín celkem V1 V2 V3 V4 V5 V7 V8 V14 V15 V16 V19a V19b V20 V21 V22a V22b V22c V22d Vrchoslav celkem CELKEM KRUPKA JIH
160 116
420
100 0
360 90 0
450
276 240 80
0
40
320 40
183 220 260
170 183
0
210
196 28 306 48
48
28 136 141 529
354
0
48
96 196∗ 228
196∗
96 196
550
612
196
192
2322
3571
486
2028
36 13 18 60 32 28 40 336 16 39
4 4 4 4 8
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v části Krupka - jih budou „okamžitě“ k dispozici po vydání ÚP Krupka zastavitelné ploch a plochy přestavby pro 2.322 obyvatel což je cca 39% z celkového předpokládaného nárůstu obyvatel v této části města. Další plochy pro 3.571 obyvatel, tj. cca 61% bude možné využít až po zpracování a zaevidování územních studií, termín pro jejich pořízení je stanoven do 31. 12. 2020, tzn. v horizontu cca 6 let od vydání územního plánu. Z tohoto počtu pak je využití dalších tří ploch (B18b, K36b a V19b) pro 486 obyvatel k využití až po vyčerpání možnosti výstavby v I. etapě těchto ploch (B18a, K36a, V19a). Lhůtu dokončení 80% výstavby v lokalitách B18a, K36a a V19a nelze odhadnout, jedná se plochy ve vlastnictví soukromých vlastníků. Dalším omezením výstavby v některých zastavitelných plochách v jižní části města je podmínka stanovená na základě projednání s dotčenými orgány ochrany ložisek nerostných surovin, vyplývající z existence chráněných ložiskových území na značné části města Krupka. Podmínkou formálního vypořádání zásob ložisek hnědého uhlí (viz kapitola E.10 ÚP Krupka) je dotčeno ploch pro 2.028 obyvatel, což činí cca 34% z celkového rozsahu zastavitelných ploch a ploch přestavby v jižní části města. Touto podmínkou jsou částečně dotčeny i plochy, pro 126
které není stanovena podmínka pořízení územní studie a jsou v I. etapě výstavbě. Jedná se o plochy pro 248 obyvatel, čímž se snižuje výše uvedený počet 2.322 obyvatel, pro které budou plochy dispozici po vydání územního plánu na 2.074. což je cca 35% z celkového předpokládaného rozvoje a nárůstu obyvatel v jižní části města. Časový horizont procesu vypořádání zásob není možné odhadnout. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby – pro bydlení v části Krupka – sever Tabulka postupného využití ploch plocha
F5 F6 F8 F9 F10 F11 F12 F13 F14 F15 F16 F17 F18 F19 F20 F22 F23 F26 F28 Fojtovice celkem HK1 HK2 HK3 HK4 HK5 HK6 Horní Krupka celkem CELKEM KRUPKA SEVER
předpokládaný počet obyvatel K dispozici po K dispozici po nabytí účinnosti zpracování a ÚP zaevidování ÚS 24 90 19 5 29 11 10 150 44 68 99 59 43 4 4 19 27 5 10 171
549
6 1 10 11 6 12 46
0
217
549
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v části Krupka – sever budou „okamžitě“ k dispozici po vydání ÚP Krupka zastavitelné plochy pro 217 obyvatel což je cca 28% z celkového předpokládaného nárůstu obyvatel v této části města. Další plochy pro 549 obyvatel, tj. cca 72% bude možné využít až po zpracování a zaevidování územních studií, termín pro jejich pořízení je stanoven do 31. 12. 2020, tzn. v horizontu cca 6 let od vydání územního plánu. Další omezení výstavby v některých lokalitách v severní části města mohou vyplynout z posouzení jednotlivých záměrů na území Natura 2000. Shrnutí: Současný počet obyvatel města cca 13.658 obyvatel (údaj převzat z ÚAP ORP Teplice). 127
Nárůst obyvatel: − po vydání ÚP = 2.074 (jih) + 217 (sever) = 2.291 = nárůst o cca 17% obyvatel − po vypořádání zásob hnědého uhlí a pořízení územních studií = 5.407 (jih) + 766 (sever) = 6.173 = 45% obyvatel − po vypořádání zásob hnědého uhlí, pořízení územních studií, včetně II. etapa = 5.893 (jih) + 766 (sever) = 6.659 = nárůst o 48% obyvatel. Přestože cílový stav rozvoje města Krupka vymezený v ÚP předpokládá značný nárůst počtu obyvatel, je nutné brát na zřetel, že se jedná o dlouhodobý rozvojový dokument města, který má iniciovat využití velkého rozvojového potenciálu území, který je dán výhodnou polohou města mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, poblíž hranic se SRN. Tento potenciál je podpořen dobrým dopravním napojením na tato města i na dálnici D8 ve směru jak na hl. město Prahu, tak do SRN. Záměrem ÚP bylo vytvořit předpoklady pro využití tohoto potenciálu dostatečným množstvím rozvojových ploch rovnoměrně na území města, ve všech katastrálních územích. O velkém zájmu investorů o realizaci záměrů na území města svědčí jednak množství podaných návrhů na změny využití území, které byly v průběhu zpracování návrhu územního plánu prověřovány (a zdaleka ne všechny mohly být do územního plánu zařazeny), tak i námitky uplatněné v rámci projednání návrhu územního plánu, požadující zařazení dalších zastavitelných ploch. Území města Krupka však také vykazuje i celou řadu limitů využití území, které v následné přípravě jednotlivých investičních záměrů mohou být natolik omezující, že všechny rozvojové plochy nebude možné zcela využít. V souladu s § 55 stavebního zákona bude územní plán jednou za 4 roky vyhodnocován – bude zpracována zpráva o uplatňování územního plánu, ve které bude vyhodnocováno postupné využívání území a v případě zjištění nutných korekcí budou pořizovány změny územního plánu. Odůvodnění vymezení jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby plocha B1, B2 B3, B5, B6 B10, B11 B14, B15, B16 B17 B18
B19
B20, B21 B24 B28 B29 B30 B31
B32 F5, F6, F17, F19, F20, F22, F26, F28
odůvodnění vymezení plochy Plochy leží v zastavěném území města,v jeho severní části, jsou doplněním stávající existující zástavby rodinných domů. Plochy leží v severní části města, mimo zastavěné území, na které však bezprostředně navazují. Doplní stávající výstavbu rodinných domů. Plochy leží v zastavěném území města, v jeho severní části, jsou doplněním stávající existující zástavby rodinných domů. Plochy v centru města, navrženy z důvodu nutnosti kvalitní přestavby a dostavby městského centra. Plocha leží v centrální části města, zcela navazuje na zastavěné území obce, na sídliště v Maršově. Plocha byla vymezena jako plocha rezervy č. 59 pro obytnou zástavbu již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Plocha je rozdělena na dvě etapy (plochy 18a a 18b), přičemž II. etapu výstavby bude možné zahájit až poté co bude plocha I.etapy z převážné části dokončena. Plocha navazuje na zastavěné území, na sídliště v Maršově. Etapizace umožní postupnou zástavbu od zastavěného území jižním směrem do krajiny. Plocha byla vymezena jako plocha rezervy č. 59 pro obytnou zástavbu již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001, na základě toho již bylo provedeno prověření využití plochy a dělení pozemků pro výstavbu komunikace a RD, jak je vyznačeno v návrhu ÚP. Plocha navazuje na zastavěné území, na sídliště v Maršově. Plochy navazují na zastavěné území obce. Vytvoří logickou východní hranici v této části města a umožní zde rozvoj bydlení v rodinných domech. Plocha přestavby v jižní části města poblíž centra, v zastavěném území, vzhledem k nevyhovujícímu stávajícímu využití umožní přestavbu v souladu se sousední zástavbou rodinných domů. Menší zastavitelná plocha v dosud nezastavěné části zastavěného území města. Doplní stávající výstavbu rodinných domů v sousedství. Plocha je v zastavěném území obce, v blízkosti železniční trati č. 130, bezprostředně navazuje na stávající výrobní plochy a na Průmyslovou zónu Krupka, které doplní. Plocha byla jako zastavitelná plocha č. 87 pro výrobu vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Navazuje na Průmyslovou zónu Krupka. Plocha bezprostředně navazuje na zastavěné území. Plocha byla jako plocha rezervy č. 89 vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Je součástí stávající Průmyslové zóny Krupka, která je z velké části již zastavěná (viz. sousední stávající plochy PP). V návrhu ÚP Krupka jsou jako zastavitelné plochy vymezeny pouze části Průmyslové zóny Krupka, které dosud nejsou zastavěné. Plocha je vymezena zcela mezi zastavěným územím. Plocha leží v severní části města, je v dosud nezastavěné části zastavěného území. Plochy v části obce Fojtovice navazují na zastavěné území obce, představují pro doposud takřka vylidněnou část Krušných hor možnost doplnění sídla o výstavbu rodinných domů. Po prověření se jedná o prakticky jedinou možnost navrácení osídlení do těchto partií města, kdy prvotně zamýšlená 128
F8, F9, F16, F18, F23 F10, F11, F12, F13, F14, F15 HK1, HK2, HK3, HK4, HK5, HK6
K3, K6, K12 K7 K13, K15, 16, K18, K21, 22, K24 K25, K39
K36
K41 M1 M8
M9
M10
M11 N1
N3a N3b N5
N6
N9 N10
obnova tradičních horských sídel Habartice a Mohelnice musela ustoupit zájmům ochrany přírody a krajiny (viz. Vyhodnocení vlivů na území Natura 2000). V návaznosti na plochy pro bydlení jsou navrženy v částech obce navazujících na okolní krajinu plochy pro rozptýlenou formu bydlení. Doplňují sídlo o možnost smíšené obytné výstavby, která má přispět k doplnění sídla o výstavbu pro bydlení, ale zejména pro posílení rekreačního a turistického potenciálu, např. ubytování, služby apod. Plochy v části Horní Krupky navazují na zastavěné území obce, představují možnost doplnění sídla o výstavbu pro bydlení, ale zejména posílení rekreačního a turistického potenciálu města, který je dán polohou v atraktivní části Krušných Hor, v blízkosti horní stanice lanové dráhy a centra zimních sportů (sjezdovka), tedy místa, které je vyhledávaným centrem letní i zimní turistiky a sportu, Plochy v severní části zastavěné jižní části města, doplňují stávající zástavbu individuálního bydlení N3av rodinných domech. Plocha navazuje na severní část zastavěné jižní části města, doplní stávající zástavbu individuálního bydlení v rodinných domech. Plochy v centrální části města, v zastavěném území, umožní zástavbu dosud nezastavěných částí města pro bydlení a bydlení smíšené bez nároků na zábor nezastavěného území. Plochy určené pro areál zahradnického charakteru s možností bydlení pro provozovatele plochy pro zahradnické využití K39. Spolu s touto plochou a plochami V19 a K 36 vytvoří přirozenou hranici města ohraničenou Zálužanským potokem. Plocha je rozdělena na dvě etapy (plochy K36a a K36b), přičemž II. etapu výstavby bude možné zahájit až poté co bude plocha I. etapy zastavěná. Představuje potenciál pro možnost rozvoje individuálního bydlení. Rozšíření stávajícího areálu dřevovýroby v severní části města. Plocha v zastavěném území na Maršovském sídlišti pro dopravní infrastrukturu (např. parkování, parkovací dům, která má přispět k deficitu možností parkování na sídlišti. Plocha zcela navazuje na zastavěné území obce a na plochu vymezenou jako zastavitelnou č. 25 již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Spolu se zastavitelnými plochami M9 a M10 propojí zastavěné území v této části města a vytvoří tak přirozenou východní hranici zastavěné části podél západního břehu Maršovského potoka. Plocha byla jako zastavitelné plochy č. 26 a 27 a plocha rezervy pro bydlení č. 58 vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Plocha zcela navazuje na zastavěné území obce a spolu se zastavitelnými plochami M8 a M10 propojí zastavěné území v této části města a vytvoří tak přirozenou východní hranici zastavěné části podél západního břehu Maršovského potoka. Plocha byla jako zastavitelná plocha č. 25 pro bydlení vymezena v již nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Plocha zcela navazuje na zastavěné území obce a spolu se zastavitelnými plochami M8 a M19 propojí zastavěné území v této části města a vytvoří tak přirozenou východní hranici zastavěné části podél západního břehu Maršovského potoka. Plocha zcela navazuje na zastavěné území, spolu s plochou U7 přirozeně zarovnává jižní hranici Unčína. Část plochy byla jako zastavitelné plochy č. 75 a 83 vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Plocha zcela navazuje na zastavěné území obce. Plocha zcela navazuje na zastavěné území obce. Plocha byla jako zastavitelná plocha č. 85 vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Plocha byla jako zastavitelná plocha č. 88 vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Je součástí stávající Průmyslové zóny Krupka, která je z velké části již zastavěná (viz. sousední stávající plochy PP). V návrhu ÚP Krupka jsou jako zastavitelné plochy vymezeny pouze části Průmyslové zóny Krupka, které dosud nejsou zastavěné. Plocha je vymezena zcela mezi zastavěným územím. Plocha byla jako plocha rezervy č. 90 vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Je součástí stávající Průmyslové zóny Krupka, která je z velké části již zastavěná (viz. sousední stávající plochy PP). V návrhu ÚP Krupka jsou jako zastavitelné plochy vymezeny pouze části Průmyslové zóny Krupka, které dosud nejsou zastavěné. Plocha je vymezena zcela mezi zastavěným územím. Plocha dopravní určená pro realizaci dopravního uzlu – severního obchvatu Teplic, Doubravské spojky a napojení Průmyslové zóny Krupka. Plocha je součástí stávající Průmyslové zóny Krupka, která je z velké části již zastavěná (viz. sousední stávající plochy PP). V návrhu ÚP Krupka jsou jako zastavitelné plochy vymezeny pouze části Průmyslové zóny Krupka, které dosud nejsou zastavěné. Plocha je vymezena zcela mezi zastavěným územím. 129
N13
S1 S2 S3 S6
S9
U2, U14
U4, U5, U7, U8 U9
U10 U13 V1, V2, V3, V4, V5, V7, V8, V15 V14
V16 V19 V20 V21
V22a, b, c, d
vymezena nová menší zastavitelná plocha výrobní, která je součástí dosud nezastavěné části Průmyslové zóny Krupka, její vymezení požaduje krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany ZPF.Plocha zarovnává zastavěné plochy PZ Krupky a jejím vymezením se odstraňuje enkláva obtížně obhospodařovatelné zemědělské půdy, krajský úřad již vydal souhlas s vynětím ze ZPF. Plocha zcela navazuje na zastavěné území obce. Plocha zcela navazuje na zastavěné území, z velké části je součástí zastavěného území (viz. obr.) Část plochy byla jako zastavitelná plocha č. 93 vymezená v již platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Plocha v zastavěné části obce, jedná se o centrum Soběchleb, kde má být posílená obytná funkce města ve spojení s občanskou vybaveností. Plocha byla jako plocha rezervy č. 90 vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Je součástí stávající Průmyslové zóny Krupka, která je z velké části již zastavěná (viz. sousední stávající plochy PP). V návrhu ÚP Krupka jsou jako zastavitelné plochy vymezeny pouze části Průmyslové zóny Krupka, které dosud nejsou zastavěné. Plocha je vymezena zcela mezi zastavěným územím. Plocha byla jako plocha rezervy č. 90 vymezena již v nyní platném ÚPSÚ Krupka z roku 2001. Je součástí stávající Průmyslové zóny Krupka, která je z velké části již zastavěná (viz. sousední stávající plochy PP). V návrhu ÚP Krupka jsou jako zastavitelné plochy vymezeny pouze části Průmyslové zóny Krupka, které dosud nejsou zastavěné. Plocha je vymezena zcela mezi zastavěným územím. Plochy pro bydlení v rodinných domech navazující na západní část obce. Byly vymezeny jako zastavitelné ve Změně č. 3 ÚPSÚ Krupky. Plocha U 14 bude uvolněna pro výstavbu až po prověření koridoru územní rezervy VR1. Plochy zcela navazují na zastavěné území Unčína, umožní rozšíření tradičního jádra obce a spolu s plochou M11 přirozeně zarovnají jižní a východní hranici Unčína. Plocha výrobní, ve východní části města mezi železniční tratí č. 130 a silnicí I/13, na hranici s Přestanovem. Navazuje na vymezenou plochu výrobní zóny v územním plánu Přestanova, se kterou vytvoří souvislý územní celek. Plocha přestavby, v zastavěném území, změna využití bývalého areálu MV na bydlení. Plocha dopravní infrastruktury pro silnici umožňující napojení Unčína s Přestanovem. Zastavitelné plochy v západní části města, ve Vrchoslavi, nad železniční tratí, částečně v zastavěném území , částečně v těsné návaznosti. Umožní doplnění stávající struktury zástavby a doplní proluky při stávající severní hranici v této části města. Plocha byla jako zastavitelná plocha pro bydlení vymezena již ve změně č.3 ÚPSÚ Krupka. Realizace výstavby již byla zahájena. V lokalitě již jsou realizovány stavby komunikací, sítí technické infrastruktury. Realizováno je několik RD, další jsou v různých fázích přípravy. Menší zastavitelná plocha v zastavěné části Vrchoslavi pod železniční tratí, doplní stávající okolní výstavbu podobného charakteru. Plocha navazuje na zastavěné území města, je rozdělena na dvě etapy (plochy 19a a 19b), přičemž II. etapu výstavby bude možné zahájit až poté co bude plocha I. etapy zastavěná (viz. obr.). Plocha západně od Zálužanského potoka, navazuje na v současnosti odloučenou enklávu zastavěného území. Umožní výstavbu rodinných domů v návaznosti na sousední zahradnické centrum s bydlením. Plocha se nachází mimo zastavěné území, ve svahu nad Vrchoslaví při komunikaci vedoucí na pilu Vrchoslav. Je zaplocena, užívána jako zahrada. Její vymezení umožňuje na žádost vlastníka výstavbu 1rodinného dumu. Plochy se nacházejí v prostoru poblíž Vápenky ve Vrchoslavi, v zastavěném území města. Jedná se o uzavřený a oplocený areál částečně vymezený jako zahrádkářská kolonie, částečně jako plochy bydlení v rodinných domech. Území je již částečně využíváno k bydlení.
Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v územním plánu byly maximálně využity dosud nezastavěné pozemky v zastavěném území města. Zastavitelné plochy vymezené mimo zastavěné území na něj bezprostředně navazují a vytváří tak budoucí možnou a logicky ucelenou hranici na rozhraní s plochami přírodními. Přestože jsou rozvojové plochy v jižní části města poměrně velkého rozsahu, zůstává i nadále zachován charakter stávající okolní krajiny a jsou respektovány všechny její přírodní hodnoty. Rozvojové plochy jsou navrženy převážně na zemědělské půdě nižších tříd ochrany, potenciál zemědělského využití nezastavěného území, které je převážně tvořeno travními porosty zůstává nadále zachován.
4. Náležitosti vyplývající z přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II., odst. (1) písm. a) až d) 4.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 130
Z hlediska širších územních vztahů má město bezprostřední vazby na sousední města a obce Teplice, Dubí a Chabařovice, Proboštov, Srbice, Modlany, Přestanov a Chlumec, na severu částečně hraničí se SRN. Územní plán je koordinován s koncepcemi rozvoje sousedních měst a obcí vyplývajících z jejich platných či rozpracovaných územně plánovacích dokumentací. Jedná se zejména o vzájemnou návaznost staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury: Dopravní řešení: Z hlediska širších dopravních vztahů leží řešené území na významném dopravním tahu silnice I/13 Chomutov – Teplice - Děčín, který je součástí doplňkového mezinárodního tahu E442. Tato prochází jižní částí území a přenáší převažující dopravní vazby osídlení širšího území podkrušnohorské pánve s východní vazbou na dálnici D8. Z hlediska širších dopravních vazeb je významné její přeložení do nové trasy na území města Teplice, která okrajově zasahuje i na území Krupky. Ve stejném prostoru je uvažováno připojení tzv. Doubravské spojky, které výrazným způsobem zrychlí dopravní propojení v jižním směru na dnešní silnice I/63 a I/8 (budoucí II/608). Z ostatních druhů dopravy je zde zastoupena železniční trať č. 130 (Ústí nad Labem – Teplice – Most – Chomutov), která je celostátní tratí a je součástí mezinárodní sítě TERFN, dále návrh VRT1. Zásobování elektrickou energií: Zdrojem elektřiny je nadřazená distribuční soustava 110 kV, resp. rozvodny 110/22 kV Teplice – Lesní Brána a Ústí n. L. - Koštov. Obě tyto rozvodny jsou umístěny mimo řešené území a s výjimkou průmyslové zóny napájí veškeré trafostanice vn/nn. Vodovod: Sídelní útvar je zásobován pitnou vodou z vodárenského systému Oblastního vodovodu Severní Čechy, který zásobuje většinu sídel v pánevních okresech, zasahuje do okresu Louny, Litoměřice a Děčín. Část zdrojové kapacity pro tento systém představuje povrchová voda jímaná v Krušných horách. Do Krupky přivádí vodu Severní flájská větev. Kromě toho jsou využívány vlastní místní zdroje pro zásobování okrajových části. Kanalizace: Páteří kanalizačního systému SÚ Krupka je sběrač „D“ jednotné kanalizace, který je sveden na městskou čistírnu odpadních vod Teplic v Bystřanech. Do kanalizačního systému Teplic jsou vody čerpány v ČS Sobědruhy. Plynovod: Jižně pod řešeným územím, podél silnice I. tř. č. 13, vede vysokotlaký plynovod DN 500 Užín – Bystřany, pod Krupkou nad tratí ČD Ústí – Chomutov pak vede VTL plynovod Vrchoslav - Přestanov. ÚSES: Z nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability jsou v řešeném území vymezeny dle ZÚR ÚK tyto prvky: Část osy nadregionálního biokoridoru K2 – Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města Dvě části osy nadregionálního biokoridoru K4 – Jezeří – Stříbrný roh. Regionálního biokoridor – 567 K4 (jih) – Kateřina Regionální biocentra: 1343 – Kateřina – Modlanské rybníky, 1695 – Modlanský potok, 1696 – Supí hora, 1697 – Kyšperk, 1699 - Černý potok (zdroj Ústav územního rozvoje ÚTP ÚSES a 2. změny a doplnění územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve). Jejich poloha je respektovaná, v návrhu ÚP zpřesněna a zkoordinována se sousedními ÚPD.
4.b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města Krupka usnesením pod bodem B8 ze dne 22. 6. 2009. Splnění požadavků na obsah územního plánu Územní plán je vypracován v souladu se zadáním: jako podklad pro zpracování územního plánu použity Průzkumy a rozbory zpracované pro řešené území a Územní studie vedení Doubravské spojky – východního obchvatu města Teplice (zprac. v 04/2007), je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 20008, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a koordinuje vzájemné vazby rámci širších vztahů v území (viz. také kap. b) odůvodnění), vytváří předpoklady a stanovuje podmínky pro všestranný a vyvážený rozvoj města, úměrný jeho velikosti a významu v systému osídlení, umožňuje dostavbu uvnitř zastavěných částí města a navrhuje dostatečné množství zastavitelných ploch mimo zastavěné území, vytváří příznivé podmínky pro možnosti dalšího rozvoje různých forem bydlení, od bydlení hromadného po individuální výstavbu, vytváří dostatečné zázemí pro občanskou vybavenost, rekreaci, sport a cestovní ruch i sféru výrobní a podnikatelskou, stanoví koncepci veřejné dopravní a technické infrastruktury kapacitně vyhovující navrhovanému rozvoji města, stanoví koncepci urbanistickou splňující požadavky na všestranný rozvoj města za podmínek ochrany kulturních, historických a přírodních hodnot v území, vycházející z urbanistické struktury jednotlivých částí města, respektuje hodnotné prvky urbanistické a architektonické, 131
stanoví koncepci uspořádání krajiny, která je založena na vyváženém souladu funkcí přírodních, obytných, výrobních a rekreačních, podporuje ekologickou stabilitu, vymezuje skladebných částí ÚSES, základní koncepce rozvoje území, koncepce urbanistická, koncepce veřejné dopravní a technické infrastruktury i uspořádání krajiny jsou stanoveny na základě prověření stavu území a možností jeho dalšího rozvoje, při respektování ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, navrženy v podrobnosti, kterou územní plán umožňuje, vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje podmínky pro jejich využití, a to způsobem umožňujícím hospodárné, všestranné a optimální využití území města s možností reagovat na aktuální potřeby města, vymezuje veřejně prospěšné stavby v rozsahu nezbytném pro realizaci navrženého rozvoje města a jeho urbanistické koncepce, vymezuje veřejně prospěšná opatření nestavební povahy - skladebné prvky územních systémů ekologické stability, vymezuje plochy, pro které je podmínkou rozhodování v území zpracování a zaevidování územní studie, vymezuje plochy územních rezerv, respektuje limity využití území a požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů, Splnění požadavků na uspořádání obsahu územního plánu a jeho odůvodnění V souladu se zadáním je textová část územního plánu a textová část odůvodnění systémově uspořádána do kapitol splňujících požadavky na obsah textové části územního plánu a jeho odůvodnění stanovené v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Grafická část územního plánu a odůvodnění je v souladu se zadáním a s požadavky na obsah grafické části územního plánu a jeho odůvodnění stanovenými v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.
4. c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje V územním plánu nejsou vymezeny záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje.
4.d) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1. Úvod 1.1 Údaje o administrativní organizaci území Řešené území je shodné se správní hranicí města Krupka. Město Krupka náleží do Ústeckého kraje, okres Teplice a spadá pod obec s rozšířenou působností Teplice. Skládá se z následujících katastrálních území: • Bohosudov • Fojtovice u Krupky • Habartice u Krupky • Horní Krupka • Krupka • Maršov u Krupky • Mohelnice u Krupky • Nové Modlany • Soběchleby u Krupky • Unčín u Krupky • Vrchoslav. Hranice zastavěného území je převzata z návrhu územního plánu Krupka.
OBRÁZEK 1: PŘEHLED KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍ PŮSOBNOSTI MĚSTA KRUPKA 132
1.2 Způsob vyhodnocení Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na půdní fond, tj. na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), bylo zpracováno dle: • • • •
zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), účinný od 1.1.2013.
Vyhodnocení územního plánu Krupka z hlediska ochrany půdního fondu tvoří: • • •
doplňující grafická příloha v měřítku hlavního výkresu 1:5 000 (výkres se skládá z části jih a sever), textový komentář, tabulkové přehledy, přičemž tabulky jsou vyhotoveny samostatně pro lokality vně zastavěného území a pro lokality uvnitř zastavěného území.
Vyhodnocení je zpracováno tak, že umožňuje posoudit předkládané řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu i ochrany lesa. To znamená, že jak v grafických výstupech, tak i v tabulkových přehledech jsou uvedeny potřebné údaje pro posouzení návrhu územního plánu, jak z hlediska ochrany ZPF, tak z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa. Urbanistické řešení bylo rozčleněno na jednotlivé lokality zastavitelných ploch. Lokality jsou značeny v souladu s urbanistickým označením. Tvoří je první písmeno z názvu katastrálního území, ve kterém se lokalita nalézá, a její pořadové číslo. Pro každou lokalitu vně zastavěného území jsou uvedeny celkové plošné nároky, výměra dotčených druhů pozemků, plocha dotčených tříd ochrany ZPF. Dále je z grafiky i tabulkových přehledů zřejmé, zda lokalita zasahuje do meliorovaných pozemků, a její lokalizace ve vztahu k okraji lesa (vzdálenost do 50 metrů od okraje lesa). Jednotlivé lokality jsou také charakterizovány z hlediska jejich navržené kategorie plochy s rozdílným způsobem využití (RZV). V zastavěném území jsou vyznačeny urbanistické lokality, které využívají jeho stávající plošné rezervy jako například nezastavěné a nedostatečně využité pozemky nebo nezastavěné plochy stavebních pozemků, stavební proluky a případně plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení (lokality přestavby). Při vyhodnocení byly použity následující vstupy a podklady: • • • • • • • • • •
katastrální mapa, předaná zpracovatelem ÚPD, letecké snímky - ortofotomapa – zdroj: ČÚZK, hranice zastavěného území, předaná zpracovatelem ÚPD hranice a označení zastavitelných ploch a ploch přestaveb, předaná zpracovatelem ÚPD, bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) předaná zpracovatelem ÚPD, druhy pozemků dle katastrální mapy (SPI, DKM, digitalizovaná vrstva parcelních hranic), investice do zemědělské půdy (meliorace), poskytl magistrát města Teplice, jev ÚAP A043 údaje o lesích, dle katastrální mapy, WMS ÚHÚL vyznačení dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ), WMS SurIS, potřebné analýzy a grafické výstupy byly zpracovány v prostředí ESRI ArcGIS.
2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond 2.1 Údaje o rozsahu řešených ploch a podílu půdy náležejících do ZPF (údaje o druhu pozemku, zařazení do BPEJ, zařazení do třídy ochrany zemědělské půdy) Vyhodnocení důsledků řešení na ZPF podléhají především ty lokality, které leží vně zastavěného území. Zákon č. 334/1992, o ochraně zemědělského půdního fondu, ukládá využívat pro nezemědělské účely zejména pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Údaje o dotčeném druhu pozemku jsou proto zpracovány jak vně zastavěného území, tak i v zastavěném území. Některé lokality leží uvnitř i vně zastavěného území. Zastoupeny jsou ale v pouze v tabulkách sestavených pro lokality v zastavěném území. Konkrétně se jedná o lokality F5 (RD), F14 (SO), HK5 (SO), K3 (RD), N9 (Doubrav. spojka), S2 (RD), V7 (RD), V14 (RD) a V19a (RD). Následující tabulky shrnují údaje podle katastrálního území, podrobnější tabulky členěné po lokalitách jsou uvedeny v tabulkovém přehledu. 133
Odděleně jsou vyhodnoceny zábory zemědělského půdního fondu pro navrženou cyklostezku a železnici, které jsou převzaty z nadřazené dokumentace ZÚR. Zábory pro cyklostezku byly vyhodnoceny pouze v rozsahu její pravděpodobné realizace, tzn. v celkové šíři 4 m, ve výkresové části je však vymezena v původní šíři 20 m. Zábory ZPF pro železnici jsou vyhodnoceny pouze mimo zastavěné území a mimo navrhované rozvojové plochy. Zastavěné území Druh pozemku (ha)
BOHOSUDOV
Orná půda 0,05
zahrada 1,39
ovocný sad 0,00
TTP 1,71
ZPF 3,15
les 0,00
vodní plocha 0,00
ostatní 4,26
suma (ha) 7,43
FOJTOVICE
0,00
0,00
0,00
1,17
1,17
0,00
0,00
0,51
1,68
HORNÍ KRUPKA
0,00
0,00
0,00
0,19
0,19
0,00
0,00
0,51
0,70
KRUPKA
0,00
1,26
0,00
2,08
3,34
0,00
0,00
3,41
6,76
MARŠOV
0,00
0,06
0,00
0,00
0,06
0,00
0,00
0,49
0,55
NOVÉ MODLANY
3,49
0,05
0,00
0,23
3,77
0,00
0,00
1,64
5,41
SOBĚCHLEBY
2,52
0,00
0,00
0,30
2,82
0,00
0,22
3,37
6,41
UNČÍN
0,00
0,01
0,00
0,00
0,01
0,00
0,08
6,15
6,24
VRCHOSLAV
18,18
1,85
0,00
2,37
22,40
0,00
0,02
2,47
24,87
Katastrální území
24,24 4,62 0,00 8,05 36,91 0,00 0,32 22,81 SUMA TABULKA 1: ZASTOUPENÍ DRUHU POZEMKŮ V ŘEŠENÝCH LOKALITÁCH PODLE K.Ú. - ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
60,05
Nezastavěné území Druh pozemku (ha)
BOHOSUDOV
Orná půda 9,97
zahrada 1,74
ovocný sad 5,57
TTP 5,73
ZPF 23,01
les 0,00
vodní plocha 0,00
ostatní 0,11
suma (ha) 23,13
FOJTOVICE
0,00
0,00
0,00
8,98
8,98
0,00
0,00
2,76
11,74
HORNÍ KRUPKA
0,00
0,00
0,00
0,81
0,81
0,00
0,00
0,81
1,62
KRUPKA
9,10
0,00
0,00
9,01
18,11
0,94
0,00
0,36
19,41
MARŠOV
3,87
0,00
0,00
6,18
10,05
0,00
0,00
1,73
11,80
NOVÉ MODLANY
12,83
0,00
0,00
3,95
16,78
0,00
0,06
1,57
18,41
SOBĚCHLEBY
3,66
0,00
0,00
0,01
3,67
0,00
0,00
0,11
3,77
UNČÍN
10,99
0,00
0,00
1,45
12,44
0,00
0,10
1,22
13,76
VRCHOSLAV
4,47
0,46
0,00
9,45
14,38
0,00
0,00
0,84
15,22
Katastrální území
54,88 2,20 5,57 45,57 108,22 0,94 0,16 9,51 118,85 SUMA TABULKA 2: ZASTOUPENÍ DRUHU POZEMKŮ V ŘEŠENÝCH LOKALITÁCH PODLE K.Ú. - VNĚ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Cyklostezka a železnice ze ZÚR Dotčený druh pozemku v ha ZPF navržené funkce cyklostezka železnice
orná ovocný zahrada TTP sad půda 0,04 8,04 0,53 1,61
ZPF Σ
Les
0,04 10,17
1,25 0,13
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 1,37
0,02 36,23
10,21 celkem TABULKA 3: ZASTOUPENÍ DRUHU POZEMKŮ NA NAVRŽENÉ CYKLOSTEZCE A ŽELEZNICI
1,31 47,90 49,22
134
Hodnocení kvality zemědělské půdy se odvíjí od zařazení dotčených bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) do tříd ochrany. Následující tabulkový přehled uvádí dotčenou výměru a procentuální podíl jednotlivých tříd ochrany za jednotlivá k.ú. Podrobnější přehled v podrobnosti na jednotlivé lokality je uveden v tabulkovém přehledu. Katastrální území BOHOSUDOV FOJTOVICE HORNÍ KRUPKA KRUPKA MARŠOV NOVÉ MODLANY SOBĚCHLEBY UNČÍN VRCHOSLAV
1 2,13 5,60 0,78 1,80 -
2 0,03 1,31 0,24 0,65 -
cyklostezka, železnice
3,44
-
Třída ochrany (ha) 3 0,51 -
4 21,01 1,64 19,12 10,11 19,12 4,62 12,44 26,88
5 3,00 1,10 0,76 2,34 0,00 0,06 9,90
6,73
0,04
suma 13,75 2,23 0,51 121,67 TABULKA 4: ZASTOUPENÍ TŘÍD OCHRANY PŮDY V DOTČENÝCH LOKALITÁCH PODLE K.Ú. Katastrální území BOHOSUDOV FOJTOVICE HORNÍ KRUPKA KRUPKA MARŠOV NOVÉ MODLANY SOBĚCHLEBY UNČÍN VRCHOSLAV
1 8% 55% 4% 28% -
2 0% 13% 24% 3% -
cyklostezka, železnice
34%
-
Třída ochrany 3 5% -
17,21
4 80% 16% 89% 100% 93% 71% 100% 73%
5 11% 11% 76% 11% 1% 27%
66%
0%
celkem 8,9% 1,4% 0,3% 78,3% 11,1% TABULKA 5: PROCENTICKÉ ZASTOUPENÍ TŘÍD OCHRANY PŮDY V DOTČENÝCH LOKALITÁCH PODLE K.Ú.
135
OBRÁZEK 2: PŘEHLED TŘÍD OCHRANY PŮDY NA ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 2.2 Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny, pozemkových úpravách Strukturu půdního fondu danou rozlohou jednotlivých druhů pozemků ve správním území města Krupka udává následující tabulkový přehled: Druhy pozemků
Výměra (ha)
procento
Orná půda
461,60
9,90%
Chmelnice
0,00
0,00%
Vinice
0,00
0,00%
Zahrada
105,35
2,26%
Ovocný sad
10,98
0,24%
Trvalý travní porost (TTP)
1372,93
29,46%
Zemědělská půda
1950,86
41,86%
Lesní pozemek
1987,20
42,64%
Vodní plocha
70,80
1,52%
Zastavěná plocha a nádvoří
96,06
2,06%
Ostatní plocha
555,88
11,93%
Celková výměra TABULKA 6: PŘEHLED ÚHDP, ZDROJ ČÚZK 12/2012
4660,80
100,00%
2.3 Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly doposud prováděny komplexní pozemkové úpravy. 2.4 Údaje o uskutečněných investicích do půdy Přehled dotčených odvodněných ploch je uveden v tabulkovém přehledu u vyhodnocení lokalit z hlediska ochrany ZPF. Jako podklad byla použita data jevu č. A046 z UAP ORP Teplice, poskytnuté odborem územního plánování magistrátu města Teplice. Data obsahují zákres hlavních odvodňovacích zařízení ve formě zatrubněné i otevřené a plošné vymezení odvodněných ploch. Je potřeba upozornit na skutečnost, že v případě realizace výstavby na meliorovaných plochách je povinností investora zajistit funkčnost zbývající části odvodnění.
136
V případech, kdy by mělo záborem dojít k narušení melioračních kanálů, je potřeba v předstihu zajistit odvod melioračních vod. Pokud by mělo dojít k narušení odvodňovacího systému (trubních drenáží), je potřeba zajistit funkčnost systému na odvodněných pozemcích, které nebudou dotčeny výstavbou. 2.5 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské výroby V zadání návrhu územního plánu Krupka nebyl uveden požadavek na vymezení další plochy pro zemědělskou účelovou výstavbu. Nicméně je vymezena jedna zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu K39. Nové objekty zemědělské prvovýroby je možné vybudovat v souladu s urbanistickými regulativy, které jsou uvedeny v ÚP (zejména Krupka). Realizací navrhovaných záměrů nedojde k porušení existujících staveb zemědělské výroby či zemědělských usedlostí. 2.6 Údaje o dobývacím prostoru a chráněných ložiskových územích V řešeném území nalezneme několik chráněných ložiskových území: CHLÚ - název
surovina
Výměra CHLÚ
Výměra lokalit
Krupka
Cín – Wolframová ruda
269,50
2,89
Chabařovice
Hnědé uhlí
301,30
-
Proboštov
Hnědé uhlí
848,78
23,98
Modlany
Hnědé uhlí
1309,10
134,50
Vrchoslav
Fluorit – barytová surovina
65,20
-
TABULKA 7: PŘEHLED DOTČENÝCH CHLÚ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ V tabulkovém přehledu je uveden přehled lokalit záměrů, které se nacházejí v CHLÚ. Jako podklad byly použity zákresy lokalit z mapového portálu Surovinového informačního systému SurIS. 2.7 Zdůvodnění navrhovaného řešení Návrh územního plánu Krupka má následující plošné nároky: Celková výměra plochy, na které je navržena změna stávajícího způsobu využití území: 228,12 ha (100%) Z toho: • nezemědělské plochy 72,48 ha (31,81 %) • zemědělské plochy 155,34 ha (68,19 %) • z toho: o v zastavěném území 36,91 ha (23,8 %) o mimo zastavěné území 108,22 ha (69,7 %) o plocha cyklostezky a železnice 10,21 ha (6,5 %) Principy urbanistického řešení, z hlediska ochrany ZPF lze rámcově charakterizovat následovně: • • •
primárně využít plošné rezervy v zastavěných územích, vymezené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území. Nevytváří se nové „ostrůvky“ sídelních ploch, které výrazněji narušují stávající organizaci zemědělského půdního fondu, urbanistické řešení přednostně využívá méně hodnotné části ZPF.
Výjimku představují záměry v k.ú. Fojtovice (5,60 ha 1. třídy ochrany). Nejkvalitnější půdy jsou dotčeny při vymezování zastavitelných ploch, které navazují na stávající zástavbu Fojtovic. V případě ostatních k.ú. je jsou půdy 1. třídy ochrany dotčeny pouze nepatrně (Bohosudov – 2,13 ha, Nové Modlany – 0,78 ha, Soběchleby – 1,80 ha). Navržené urbanistické řešení sleduje vyvážený rozvoj kompaktní zástavby na jihu a severu správního území města. Při návrhu byly sledovány zejména tyto zásady: • • •
vytvořit příznivé podmínky pro další rozvoj různých forem bydlení, vytvořit příjemné místo pro život obyvatel s dostatečnými plochami občanské vybavenosti, vzhledem k historickým památkovým hodnotám a krajinnému rázu horské oblasti Krušných hor rozvinout plochy pro rekreaci, sport a cestovní ruch v letních i zimních měsících, 137
• • • • •
pro stávající a nové obyvatelstvo zajistit dostatek pracovních příležitostí, doplnit dopravní systém města a zajistit propojení stávající zástavby s novými plochami rozvoje, využít nově navržených tras pro lepší přístup do regionální dopravní sítě, zajistit dostatečný počet parkovacích stání pro stávající i novou zástavbu, komunikace, které budou budovány v rámci nových ploch, využít k částečnému převedení dopravy směrem jižním k Teplické a tím zlepšit podmínky bydlení při hlavní komunikační ose Krupky, doplnit technickou infrastrukturu města pro stávající i nově navržené plochy pro výstavbu, zachovat přírodní a historické hodnoty území – cennou urbanistickou strukturu v památkové zóně města, architektonicky hodnotné a památkově chráněné objekty, archeologicky významná území.
Úkolem bylo odstranit i střety mezi stávajícími plochami s rozdílným způsobem využití, odstranit urbanistické a hygienické závady. Plochy pro novou výstavbu jsou soustředěny ve východní, jižní a západní části osídlení města. Navazují na stávající strukturu města s respektováním přírodních prvků. Největší rozvoj bydlení se týká Bohosudova, Krupky v oblasti sv.Prokopa, Unčínu a Vrchoslavu. Bytová výstavba v těchto lokalitách je navržena jak individuelní v rodinných domech, tak v bytových domech. V okrajových částech města je navržena tzv. individuelní výstavba rozptýlená s většími plochami pozemků. Zastavitelné lokality jsou limitovány jednak přírodními podmínkami – terénním reliéfem, vodotečemi, stávající zelení, ale i stávajícím i novým systémem dopravy. Zdůvodnění předpokládaných zborů zemědělské půdy – třída ochrany 1 a 2: Zábor zemědělské půdy 1. a 2. tř. ochrany v Bohosudově se týká plochy v průmyslové zóně, která je v majetku firmy, která má již územní rozhodnutí na výstavbu průmyslového závodu. Další plocha je vymezená v Nových Modlanech pro výstavbu napojení na Doubravskou spojku – dopravní stavba – převzato ze ZÚR ÚK. Zábor zemědělské půdy 1. a 2. tř. ochrany v Soběchlebech se týká malé plochy, která zasahuje do zastavitelného území. Zábor zemědělské půdy 1. a 2. tř. ochrany ve Fojtovicích je způsoben dostavbou obce Fojtovice. Částečný zábor zemědělské půdy bonity 1 je vyvolán návrhem koridoru pro optimalizaci železniční tratě č. 130 (VPS „i“), převzaté ze ZÚR ÚK. Všechny tyto zábory bezprostředně navazují na zastavěné území, potenciál zemědělského využití území zůstává nadále zachován. 3. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa 3.1 Legislativní východiska Podmínky ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa formuluje „Lesní zákon“ (zákon č. 289/95/Sb. v aktuálním znění). V § 14 odst. 1 zákona je uvedeno, že zpracovatelé a pořizovatelé územně plánovací dokumentace: „… jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení …“. Pokud dojde k záboru lesa, je nutné v souladu s §13 odstavcem (2) dbát zejména na: (2) Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co a) nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí, dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních b) porostů, nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v c) případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení, zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, d) zejména větrem a vodní erozí. 3.2 Základní charakteristika Severní část řešeného území spadá do přírodní lesní oblasti 1 – Krušné hory (lesnatost 66,9%), jižní část území spadá do oblasti 2b- Podkrušnohorské pánve – Mostecká a Žatecká pánev (lesnatost 4,5%). Řešené území leží v 3., 5., 6., a 7. lesním vegetačním stupni. V řešeném území se vyskytují lesy ochranné (21a – lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích), lesy rekreační (32e – lesy příměstské a rekreační), lesy zvláštního určení (31b - lesy zvláštního určení, v ochranném pásmu zdrojů léčivých a minerálních vod), lesy v PHO1 (31a – lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů I. stupně). Jednotlivé kategorie se vzájemně 138
prolínají a na části území se ještě vyskytuje překryv s kategorií lesů půdoochranných (32e – lesy se zvýšenou funkcí ochrannou). kategorie lesa
výměra (ha)
%
Lesy ochranné
85,14
1,8
Lesy zvláštního určení
956,3
20,4
Lesy rekreační
331,21
7,1
Lesy v PHO 1 16,5 0,35 TABULKA 8: STRUKTURA LESNÍCH POZEMKŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ (ZDROJ OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESA OPRL) 3.3 Způsob vyhodnocení Z hlediska ochrany pozemků učených pro plnění funkcí lesa sleduje vyhodnocení zejména dvě skutečnosti. Jednak zda je navrhován zábor těchto pozemků a dále pak přiblížení záměrů k hranici lesa na vzdálenost kratší než 50 metrů. K dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa musí být totiž souhlas příslušného orgánu státní správy lesů. Další kritérium, které může řešení územního plánu ovlivnit (například trasováním liniových záměrů), se týká dělení lesních porostů. Paragraf 12 lesního zákona v odstavci 3) uvádí: Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese. Z grafické přílohy je zřejmé, které lokality se dotýkají pozemků určených k plnění funkcí lesa. Z níže uvedeného přehledu je zřejmé, že se nejedná o podstatné zásahy. Předpokládaný zábor PUPFL se týká pouze cyklostezky „C2“, která je převzata ze ZÚR ÚK a v měřítku územního plánu upřesněna. způsob využití výměra dotčeného lesa (ha) cyklostezka 1,25 TABULKA 9: PŘEHLED LOKALIT ZÁMĚRŮ LEŽÍCÍCH NA PUPFL Lokalit, které zasahují do „ochranného pásma“ lesa je více. Jejich přehled uvádí následující tabulka. Rozsah dotčení je patrný z grafické přílohy. k.ú.
záměry ležící v ochranném pásmu lesa
BOHOSUDOV
B1, B11
FOJTOVICE
F20, F22, F23, F26
HORNÍ KRUPKA
HK1-6
KRUPKA
K12, K15, K24, K39, K41
UNČÍN
U10
VRCHOSLAV
V1, V3, V14, V21
TABULKA 10: PŘEHLED LOKALIT ZÁMĚRŮ LEŽÍCÍCH V OCHRANNÉM PÁSMU PUPFL 4. Tabulkový přehled Stručná textová charakteristika jednotlivých lokalit je uvedena v kapitole „Regulativy nových ploch pro výstavbu v zastavitelném území“v textové zprávě návrhu územního plánu. LEGENDA KÓDU PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ BD bydlení v bytových domech RD bydlení v rodinných domech BR bydlení v rozptýlené zástavbě SO smíšené území obytné
139
4.1 Vyhodnocení podle druhu pozemků - zastavěné území: BOHOSUDOV Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce B1 B2 B10 B11 B14 B15 B16 B24 B28 B29 B32
RD RD RD RD SO SO SO BD RD VÝROBA RD
ZPF orná ovocný zahrada půda sad 0,05 -
0,43 0,56 0,06 0,34
-
TTP 0,53 0,31 0,06 0,31 0,50 -
ZPF Σ
Les
0,53 0,31 0,49 0,56 0,00 0,00 0,00 0,06 0,31 0,55 0,34
0,00 -
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha -
0,00 0,22 0,11 0,00 0,94 0,42 1,09 0,99 0,46 0,03
3,15
celkem
0,53 0,53 0,60 0,57 0,94 0,42 1,09 1,06 0,31 1,01 0,37 7,43
FOJTOVICE Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce F5 F11 F12 F14 F19 F20 F26 F28
RD SO SO SO RD RD RD RD
ZPF orná ovocný zahrada půda sad -
-
-
TTP 0,56 0,11 0,09 0,19 0,07 0,10 0,05
ZPF Σ
Les
0,56 0,11 0,09 0,19 0,07 0,10 0,00 0,05
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 0,00 -
0,02 0,20 0,13 0,16
1,17
celkem
0,58 0,11 0,09 0,39 0,07 0,10 0,13 0,21 1,68
HORNÍ KRUPKA Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce HK4 HK5 HK6
RD SO RD
ZPF orná ovocný zahrada půda sad -
-
celkem
TTP 0,14 0,00 0,05
ZPF Σ
Les
0,14 0,00 0,05
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha -
0,13 0,13 0,25
0,19
0,27 0,13 0,30 0,70
140
KRUPKA Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce K3 K6 K12 K13 K15 K16 K18 K21 K22 K24
RD RD RD RD RD RD SO SO RD RD
ZPF orná ovocný zahrada půda sad -
0,18 0,20 0,27 0,00 0,34 0,27
-
TTP 0,34 0,27 0,78 0,39 0,30
ZPF Σ
Les
0,34 0,27 0,96 0,39 0,20 0,27 0,00 0,00 0,34 0,57
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 0,00 0,00 -
0,01 0,01 0,44 0,40 0,82 1,68 0,05
3,34
celkem
0,35 0,27 0,97 0,39 0,65 0,67 0,82 1,68 0,34 0,62 6,76
MARŠOV Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce M1
GARÁŽE
ZPF orná ovocný zahrada půda sad -
0,06
-
TTP -
ZPF Σ
Les
0,06
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha -
0,49
0,06
celkem
0,55 0,55
NOVÉ MODLANY Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce N9
DOUBRAV. SPOJKA
ZPF orná ovocný zahrada půda sad 3,49
0,05
-
TTP 0,23
ZPF Σ
Les
3,77
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 0,00
1,64
3,77
celkem
5,41 5,41
SOBĚCHLEBY Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce S2 S3
RD BD
ZPF orná ovocný zahrada půda sad 2,52 -
-
celkem
TTP 0,30 -
ZPF Σ
Les
2,82 0,00
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 0,08 0,14
2,16 1,21
2,82
5,06 1,35 6,41
141
UNČÍN Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce U5 U10
SO SO
ZPF orná ovocný zahrada půda sad -
0,01
-
TTP 0,00 -
ZPF Σ
Les
0,00 0,01
0,00
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 0,08 -
2,92 3,23
0,01
celkem
3,00 3,24 6,24
VRCHOSLAV Dotčený druh pozemku v ha ZPF označení navržené lokality funkce V7 RD V8 RD V14 RD V16 RD V19a RD V22a RD V22b RD V22c RD V22d RD
orná ovocný půda zahrada sad 0,15 0,22 0,78 17,98 0,01 0,05 0,54 0,06 0,07 0,04 0,04 0,10 -
TTP 0,18 0,16 0,28 0,05 1,70 -
ZPF Σ
Les
0,55 0,94 18,27 0,64 1,76 0,07 0,04 0,04 0,10
0,00 -
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 0,02 -
0,18 0,01 1,62 0,03 0,62 0,00 0,00 0,00
22,40
celkem
0,73 0,94 19,88 0,67 2,40 0,07 0,04 0,04 0,10 24,87
4.2 Vyhodnocení podle druhu pozemků - nezastavěné území BOHOSUDOV Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce B3 B5 B6 B17 B18a B18b B19 B20 B21 B30 B31
RD RD RD RD RD RD RD RD SO VÝROBA VÝROBA
ZPF orná ovocný zahrada půda sad 6,00 2,12 1,85
0,00 0,16 1,58 -
3,59 1,98 0,00 celkem
TTP 0,62 0,25 0,93 1,62 0,10 2,21 -
ZPF Σ
Les
0,62 0,25 0,93 1,62 3,75 1,98 1,58 6,10 2,21 2,12 1,85
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 0,00 -
0,00 0,00 0,06 0,00 0,05 0,00 0,00
23,01
0,63 0,25 0,93 1,62 3,81 1,98 1,58 6,15 2,21 2,12 1,85 23,13
142
FOJTOVICE Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce F6 F8 F9 F10 F13 F15 F16 F17 F18 F22 F23
ZPF orná ovocný zahrada půda sad
RD
-
BR BR SO SO SO BR RD BR RD BR
-
TTP
-
2,12 0,64 0,19 0,03 1,15 0,59 2,51 0,71 0,60 0,44
ZPF Σ
Les
2,12 0,64 0,19 0,03 1,15 0,59 2,51 0,71 0,60 0,00 0,44
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha -
0,01 0,23 0,15 0,06 0,30 0,71 0,42 0,51 0,37
8,98
celkem
2,12 0,64 0,20 0,26 1,30 0,65 2,81 1,42 1,02 0,51 0,81 11,74
HORNÍ KRUPKA Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce HK1 HK2 HK3
orná půda
SO SO SO
ZPF ovocný zahrada TTP sad
-
-
-
0,60 0,10 0,11
ZPF Σ
Les
0,60 0,10 0,11
0,00 -
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha -
0,81
0,81
celkem
0,60 0,10 0,92 1,62
KRUPKA Dotčený druh pozemku v ha ZPF orná ovocný zahrada TTP půda sad
označení lokality
navržené funkce
K7 K25 K36a K36b K39 K41
RD RD RD RD ZEM. VÝROBA PRŮMYSL
5,04 4,06 -
-
-
0,38 0,60
-
-
8,03 -
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha
ZPF Σ
Les
0,38 0,60 5,04 4,06 8,03 0,00
-
-
0,94
-
0,00 0,16 0,09 0,11
18,11
celkem
0,38 0,60 5,20 4,06 8,12 1,05 19,41
MARŠOV Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce M8
RD
ZPF orná ovocný zahrada půda sad -
-
-
TTP 0,67
ZPF Σ
Les
0,67
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha -
0,42 143
1,10
M9 M10 M11
RD SO RD
3,87
0,00 -
-
4,84 0,67 -
4,84 0,67 3,87
-
0,00
1,31 0,00 -
10,05
celkem
6,16 0,67 3,87 11,80
NOVÉ MODLANY Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce N1 N3a N3b N5 N6 N10 N13
SO SO PRŮMYSL VÝROBA VÝROBA VÝROBA PRŮMYSL
orná půda 5,41 1,30 1,82 2,97 1,33
ZPF ovocný zahrada TTP sad -
-
2,98 0,97 -
celkem
ZPF Σ
Les
5,41 1,30 0,00 4,80 0,97 2,97 1,33
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha 0,03 0,03 -
0,40 0,12 0,60 0,14 0,17 0,14
16,78
5,84 1,42 0,63 4,80 1,11 3,14 1,47 18,41
SOBĚCHLEBY Dotčený druh pozemku v ha označení navržené lokality funkce S1 S6 S9
RD VÝROBA VÝROBA
orná půda 0,97 2,12 0,57
ZPF ovocný zahrada TTP sad 0,00 -
-
0,01 -
ZPF Σ
Les
0,98 2,12 0,57
-
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha -
0,00 0,11
3,67
celkem
0,98 2,12 0,67 3,77
UNČÍN Dotčený druh pozemku v ha ZPF označení navržené lokality funkce U2 RD U4 BR U7 RD U8 RD U9 VÝROBA DOPR. U13 STAV. U14 RD
orná ovocný půda zahrada sad 3,95 0,00 0,48 0,00 0,00 0,11 2,55 0,26 3,64
-
celkem
TTP 0,20 0,39 0,00 0,86 -
zastavěná plocha plocha celkem Vodní plochy (ha) Σ ostatní plocha
ZPF Σ
Les
4,14 0,87 0,00 0,97 2,55
-
0,05 0,04 -
0,09 1,08 0,04 -
4,24 0,87 1,13 1,05 2,55
-
0,01
0,01 0,00
0,27 3,65
0,26 3,64 12,44
13,76
VRCHOSLAV Dotčený druh pozemku v ha
plocha 144
ZPF označení navržené lokality funkce V1 RD V2 RD V3 RD V4 RD V5 RD V15 RD V19b RD V20 RD V21 RD
orná ovocný půda zahrada sad 0,25 0,21 4,28 0,19 celkem
TTP 1,56 0,44 0,75 0,73 0,17 4,67 1,01 0,12
ZPF Σ
Les
1,56 0,25 0,44 0,75 0,73 0,38 4,67 5,29 0,31
-
zastavěná plocha celkem (ha) Σ Vodní plochy ostatní plocha -
0,00 0,68 0,03 0,13 -
14,38
1,56 0,25 0,44 1,43 0,76 0,38 4,67 5,42 0,31 15,22
145
4.3 Zařazení lokalit k BPEJ a informace o uskutečněných investic do půdy BOHOSUDOV lokalita B1
B2 B3 B5 B6 B10 B11 B17
B18a B18b B19
B20
B21 B24 B28 B29
B30 B31 B32
druh pozemku
kód BPEJ
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada zahrada trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada ovocný sad ovocný sad ovocný sad zahrada ovocný sad orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada
2.40.68 7.40.68 2.40.68 2.40.99 7.40.89 2.22.43 2.22.43 2.22.43 2.22.43 2.22.12 2.40.89 2.22.12 2.22.12 2.20.11 2.23.12 2.20.11 2.22.10 2.20.11 2.22.10 2.20.11 2.22.10 2.22.10 2.20.11 2.23.12 2.52.11 2.54.11 2.58.00 2.23.12 2.52.11 2.54.11 2.52.11 2.52.11 1.20.01 2.52.11 1.20.01 2.52.11 1.20.01 2.52.11 2.56.00 1.20.01 2.56.00 2.22.43
třída ochrany
výměra (ha)
V. V. V. V. V. V. V. V. V. IV. V. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. II. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. I. IV. I. V. celkem
0,02 0,52 0,03 0,28 0,00 0,62 0,25 0,00 0,93 0,43 0,01 0,06 0,56 0,00 1,62 0,16 0,00 3,38 0,21 1,98 1,58 0,00 0,82 3,69 0,00 1,47 0,03 0,10 0,88 1,34 0,06 0,31 0,01 0,04 0,02 0,48 0,02 1,74 0,36 0,07 1,78 0,34 26,16
výměra celkem (ha)
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality
0,53
0,00
0%
0,31
0,00
0%
0,62 0,25
0,00 0,00
0% 0%
0,93
0,00
0%
0,49
0,00
0%
0,56
0,00
0%
1,62
0,00
0%
3,75
0,14
4%
1,98
0,04
2%
1,58
0,00
0%
6,10
2,88
47%
2,21
1,86
84%
0,06 0,31
0,00 0,00
0% 0%
0,55
0,00
0%
2,12
1,33
63%
1,85
0,00
0%
0,34 26,16
0,00
0%
146
lokalita
druh pozemku
kód BPEJ
F5
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
9.36.21 9.36.21 9.36.51 9.36.21 9.36.21 9.36.21 9.36.21 9.36.21 9.71.01 9.36.21 9.36.51 9.71.01 9.36.21 9.71.01 9.73.11 9.36.21 9.71.01 9.36.21 9.50.01 9.71.01 9.36.31 9.50.01 9.71.01 9.36.31 9.50.01 9.36.21 9.36.31 9.36.31 9.36.21 9.71.01
F6 F8 F9 F10 F11 F12 F13
F14 F15 F16
F17 F18 F19 F20 F23 F28
lokalita
druh pozemku
kód BPEJ
HK1 HK2 HK3 HK4 HK5 HK6
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
9.40.67 9.36.31 9.40.67 9.36.31 9.36.31 9.40.67
FOJTOVICE třída výměra (ha) ochrany I. 0,56 I. 0,61 IV. 1,50 I. 0,64 I. 0,19 I. 0,03 I. 0,11 I. 0,09 V. 0,00 I. 0,81 IV. 0,14 V. 0,20 I. 0,01 V. 0,00 V. 0,18 I. 0,08 V. 0,51 I. 2,39 III. 0,00 V. 0,13 II. 0,46 III. 0,22 V. 0,03 II. 0,31 III. 0,28 I. 0,06 II. 0,10 II. 0,44 I. 0,00 V. 0,04 celkem 10,15
HORNÍ KRUPKA třída výměra (ha) ochrany V. 0,60 II. 0,10 V. 0,11 II. 0,14 II. 0,00 V. 0,05 celkem 1,00
výměra celkem (ha) 0,56
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality 0,00 0%
2,12
0,00
0%
0,64 0,19 0,03 0,11
0,00 0,00 0,00 0,00
0% 0% 0% 0%
0,09
0,00
0%
1,15
0,00
0%
0,19
0,00
0%
0,59
0,41
69%
2,51
1,11
44%
0,71
0,19
27%
0,60
0,41
69%
0,06 0,10 0,44
0,00 0,00 0,44
0% 0% 100%
0,05
0,00
0%
10,15
výměra celkem (ha) 0,60 0,10 0,11 0,14 0,00 0,05 1,00
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality 0,00 0% 0,00 0% 0,00 0% 0,00 0% 0,00 0% 0,00 0%
výměra celkem (ha) 0,34 0,27
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality 0,00 0% 0,00 0%
KRUPKA lokalita
druh pozemku
kód BPEJ
K3 K6
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada
7.40.89 7.40.89 2.22.42 7.40.89 2.40.89
K7 K12
třída ochrany V. V. V. V. V.
výměra (ha) 0,34 0,27 0,03 0,35 0,18
0,38
0,00
0%
0,96
0,00
0% 147
K13 K15 K16 K18 K22 K24 K25 K36a K36b
K39
trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
2.40.89 2.22.52 2.22.12 2.22.12 2.22.12 2.52.11 2.52.11 2.52.11 2.21.10 2.23.10 2.20.01 2.20.01 2.21.10 2.22.12 2.20.01 2.21.10 2.23.10
V. V. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. celkem
0,78 0,39 0,20 0,27 0,00 0,34 0,27 0,30 0,46 0,15 5,04 2,44 0,34 1,28 0,47 7,03 0,53 21,45
0,39 0,20 0,27 0,00 0,34
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
0% 0% 0% 0% 0%
0,57
0,00
0%
0,60
0,60
100%
5,04
1,91
38%
4,06
0,28
7%
8,03
2,89
36%
21,45
MARŠOV lokalita
druh pozemku
kód BPEJ
M1 M8
trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
2.20.11 2.22.10 2.22.10 2.22.10 2.22.10 2.22.12
M9 M10 M11
lokalita N1 N3a N5 N6
N9
N10 N13
druh pozemku
kód BPEJ
orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda zahrada zahrada trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda
2.22.10 2.22.12 2.52.11 2.22.10 1.20.01 1.20.01 2.54.11 1.20.01 1.61.00 1.20.01 1.61.00 1.20.01 1.06.00 1.20.01 1.54.11 1.20.01
lokalita
druh pozemku
kód BPEJ
S1
orná půda orná půda
2.51.11 2.56.00
třída ochrany IV. IV. IV. IV. IV. IV. celkem
výměra (ha) 0,06 0,67 0,00 4,85 0,67 3,87 10,11
NOVÉ MODLANY třída výměra (ha) ochrany IV. 4,38 0,65 IV. IV. 0,38 1,30 IV. 1,82 IV. IV. 2,98 0,97 IV. IV. 2,73 0,76 I. 0,03 IV. I. 0,02 0,23 IV. II. 0,65 1,21 IV. IV. 1,12 1,33 IV. celkem 20,55 SOBĚCHLEBY třída výměra (ha) ochrany IV. 0,97 I. 0,00
výměra celkem (ha) 0,06 0,67
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality 0,00 0% 0,00 0%
4,85
0,00
0%
0,67 3,87 10,11
0,00 0,00
0% 0%
výměra celkem (ha) 5,41
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality 0,00
0%
1,30
0%
4,80
0,00
0%
0,97
0,00
0%
3,77
0,03
1%
2,97
0,00
0%
1,33 20.55
0,00
0%
výměra celkem (ha) 0,98
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality 0,93
95% 148
S2
S6 S9
zahrada trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda
2.51.11 2.51.11 1.22.10 1.22.12 2.22.13 1.22.12 2.54.11 2.56.00 2.54.11
IV. IV. IV. IV. V. IV. IV. I. IV. celkem
0,00 0,01 0,00 2,46 0,06 0,30 0,32 1,80 0,57 6,49
2,82
2,09
74%
2,12
0,00
0%
0,57 6,49
0,00
0%
UNČÍN lokalita
U2
U4 U5 U7 U8 U9 U10 U13 U14
lokalita V1 V2 V3 V4 V5 V7 V8
V14
druh pozemku
kód BPEJ
orná půda orná půda zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda zahrada orná půda orná půda
2.50.14 2.50.41 2.50.14 2.50.14 2.50.41 2.50.14 2.50.14 2.50.14 2.22.12 2.22.12 2.22.12 2.50.14 2.22.12 2.50.14 2.54.11 2.50.14 2.50.14
druh pozemku
kód BPEJ
trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda zahrada trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda zahrada trvalý travní porost
2.52.41 7.40.68 7.40.89 2.22.42 7.40.89 2.22.12 2.52.41 2.22.12 2.52.41 2.52.41 2.52.41 2.52.41 2.22.42 2.22.42 2.21.13 2.22.12 2.51.11 2.22.12 2.22.12
třída ochrany IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. celkem
výměra (ha) 3,95 0,00 0,00 0,08 0,12 0,48 0,00 0,39 0,00 0,00 0,00 0,11 0,17 0,69 2,55 0,01 0,26 3,64 12,44
VRCHOSLAV třída výměra (ha) ochrany IV. 0,00 V. 1,56 V. 0,25 V. 0,01 V. 0,43 IV. 0,06 IV. 0,68 IV. 0,02 IV. 0,71 IV. 0,15 IV. 0,22 IV. 0,18 V. 0,78 V. 0,16 V. 6,40 IV. 11,46 IV. 0,12 IV. 0,01 IV. 0,28
výměra celkem (ha)
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality
4,14
0,41
10%
0,87
0,10
11%
0,00
0,00
0%
0,00
0,00
0%
0,97
0,66
68%
2,55 0,01 0,26 3,64 12,44
2,44 0,00 0,26 1,15
96% 0% 100% 32%
výměra celkem (ha)
dotčení meliorované plochy výměra (ha) podíl z lokality
1,56
0,00
0%
0,25
0,00
0%
0,44
0,00
0%
0,75
0,00
0%
0,73
0,00
0%
0,55
0,00
0%
0,94
0,00
0%
18,27
2,90
16%
149
V15
V16
V19a V19b V20 V21 V22a V22b V22c V22d
zahrada zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda zahrada trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada
CYKLOSTEZKA
ŽELEZNICE
2.22.12 2.52.11 2.22.12 2.52.11 2.21.10 2.21.10 2.21.10 2.21.10 2.21.10 2.23.10 2.21.10 2.23.10 2.23.10 2.23.10 7.40.89 7.40.89 2.52.11 2.52.41 2.22.12 2.52.11 2.52.11 2.52.11
IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. V. V. IV. IV. IV. IV. IV. IV. celkem
druh pozemku
kód BPEJ
trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada zahrada zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
9.40.67 1.20.01 1.22.10 1.23.12 2.20.01 2.22.10 2.51.11 2.56.00 1.20.01 2.53.01 2.56.00 1.20.01 1.22.10 1.23.12 2.56.00
0,01 0,20 0,05 0,12 0,05 0,54 0,05 0,06 1,66 0,04 3,89 0,77 4,28 1,02 0,19 0,12 0,02 0,04 0,01 0,03 0,04 0,10 36,78
0,38
0,00
0%
0,64
0,00
0%
1,76
0,31
18%
4,67
1,33
28%
5,29
1,33
25%
0,31
0,00
0%
0,07
0,00
0%
0,04
0,00
0%
0,04 0,10 36,78
0,00 0,00
0% 0%
dotčení meliorované plochy třída výměra výměra (ha) ochrany celkem (ha) výměra (ha) podíl z lokality V. 0,04 0,04 0,00 0% IV. 0,40 IV. 1,77 IV. 0,57 IV. 2,16 IV. 0,59 IV. 0,63 I. 1,91 10,17 3,47 34% IV. 0,03 IV. 0,02 I. 0,48 IV. 0,33 IV. 0,01 IV. 0,21 I. 1,06 celkem 10,21 10,21
150
4.4 Přehled lokalit v CHLÚ BOHOSUDOV KÓD lokality B14 B15 B16 B17 B18a B18b B19 B20 B21 B24 B28 B29 B30 B31
Způsob využití SO SO SO RD RD RD RD RD SO BD RD VÝROBA VÝROBA VÝROBA
CHLÚ název Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany
výměra 0,34 0,42 1,04 1,07 3,81 1,98 1,58 6,15 2,21 1,06 0,31 1,01 2,12 1,85
CHLÚ název Krupka
výměra 0,13
FOJTOVICE KÓD lokality F26
Způsob využití RD HORNÍ KRUPKA
KÓD lokality HK1 HK2 HK3 HK4 HK5 HK6
Způsob využití SO SO SO RD SO RD
CHLÚ název Krupka Krupka Krupka Krupka Krupka Krupka
výměra 0,60 0,10 0,92 0,27 0,13 0,30
KRUPKA KÓD lokality K15 K16 K18 K21 K22 K24 K25 K36a
Způsob využití RD RD SO SO RD RD RD RD
CHLÚ název Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Proboštov Modlany
výměra 0,64 0,65 0,81 1,59 0,34 0,62 0,60 4,95
151
K36b K39
RD RD RD ZEM. VÝROBA
Proboštov Modlany Proboštov Proboštov
0,25 1,00 3,05 8,10
MARŠOV KÓD lokality M8 M9 M10 M11
Způsob využití RD RD SO RD
CHLÚ název Modlany Modlany Modlany Modlany
výměra 1,10 6,16 0,67 3,75
NOVÉ MODLANY KÓD lokality N1 N3a N3b N5 N6 N9 N10
Způsob využití SO SO PRŮMYSL VÝROBA VÝROBA DOUBRAV. SPOJKA VÝROBA
CHLÚ název Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany
výměra 5,84 1,42 0,63 4,80 1,11 5,41 3,15
CHLÚ název Modlany Modlany Modlany Modlany Modlany
výměra 0,98 5,05 1,35 2,12 0,68
CHLÚ název Modlany Modlany Modlany
výměra 1,67 1,13 2,55
CHLÚ název Proboštov Proboštov
výměra 2,10 1,47
SOBĚCHLEBY KÓD lokality S1 S2 S3 S6 S9
Způsob využití RD RD BD VÝROBA VÝROBA UNČÍN
KÓD lokality U5 U7 U9
Způsob využití SO RD VÝROBA VRCHOSLAV
KÓD lokality V14 V19a
Způsob využití RD RD
152
Způsob využití cyklostezka železnice
5.
CHLÚ název Krupka Modlany
výměra 0,45 47,90
Rozhodnutí o námitkách včetně odůvodnění
Ve stanovené lhůtě byly v rámci veřejného projednání k návrhu územního plánu uplatněny námitky dotčených osob: 1. Vlasta Kubáčová, Bohosudovská 343, Krupka Jako vlastník pozemků, parcelní čísla 2751/1, 2751/2, 2752/1, 2752/2, 2753, 2755/2 v katastrálním území Krupka, podávám námitku proti zařazení těchto pozemků do ploch označených ZM (městská zeleň). 21. 5. 2009 jsem žádala městský úřad o zařazení těchto pozemků do ploch pro výstavbu rodinných domů (viz přiložená kopie). Protože na tuto žádost městský úřad nikdy nereagoval, měla jsem za to, že s mým návrhem souhlasí. Z tohoto důvodu vznáším proti návrhu územního plánu Krupka námitku a požaduji zařazení výše uvedených pozemků do ploch umožňujících výstavbu rodinných domů. Námitka se zamítá. Odůvodnění: Záměr pí. Kubáčové na výstavbu na pozemcích v jejím vlastnictví uvedených v námitce měli pořizovatel a projektant územního plánu k dispozici a v souladu se zadáním byla možnost vymezení těchto pozemků prověřována v průběhu zpracování návrhu územního plánu. Na základě výsledků tohoto prověření však pozemky do územního plánu nebyly zahrnuty jako zastavitelná plocha pro bydlení, ale byly ponechány ve stávajícím stavu beze změny způsobu využití tzn., že byly vymezeny jako plochy městské zeleně (ZM) a to především z následujících důvodů: − Dle katastru nemovitostí se jedná o trvalý travní porost (p.p.č. 2752/1, 2753, 2752/2 v k.ú. Krupka), ostatní plocha/manipulační plocha (p.p.č. 2751/2 v k.ú. Krupka), ostatní plocha/neplodná půda (2751/1, 2755/2 v k.ú. Krupka), které jsou z velké části zarostlé vzrostlou zelení a plní funkci veřejné městské zeleně. − Jsou situovány uvnitř zastavěného území ve svahu nad Bohosudovskou ulicí, východně od ulice Husitské a na severu ohraničeném ulicemi Cínovou a Libušín. Jedná se o stabilizované území s převažujícím využitím bydlení v rodinných domech situovaných podél ulic Husitská, Bohosodovská, Cínová a Libušín. Vzrostlá zeleň na svazích mezi těmito ulicemi tvoří kvalitní přírodní zázemí pro stávající bydlení, a proto nebyla atakována dalšími zastavitelnými plochami. − Dále se nacházejí v městské památkové zóně. Území celé městské památkové zóny je nejvýznamnější kulturní hodnotou na území města Krupky, proto na jejím území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy, které by mohly snížit významnou hodnotu tohoto území. Veřejný zájem na ochraně kulturního a historického dědictví zde jednoznačně převažuje nad soukromými zájmy vlastníků na zástavbu nezastavěných částí území památkové zóny. − Využití plochy pozemků je zatíženo dalšími limity využití území. Velmi významným je vedení vodovodních řadů z VDJ Libušín umístěným severně nad pozemky, kam je právě přes ně přiveden přívodní řad ze Severní Flájské větve (SFV) a dále je odtud v souběžné trase SFV veden na VDJ Maršov. Pozemky jsou v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krušné hory, severní část je poddolovaným územím, vede přes ně trasa radioreleových spojů. Všechny výše uvedené důvody jsou také důvodem, proč je námitka zamítnuta a plocha pozemků p.č. 2751/1, 2751/2, 2752/1, 2752/2, 2753, 2755/2 v katastrálním území Krupka zůstává nadále vymezena jako plocha městské zeleně (ZM).
153
Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 2. Josef a Jana Hovorkovi, Teplická 448/9, Krupka Při veřejném projednání návrhu Územního plánu města Krupky konaném dne 2. 12. 2013 od 15.00 hodin v prostorách Městského úřadu v Krupce jsme zjistili, že námi požadované pozemky p.p.č. 346/30, 346/36, 346/43, 346/44 a st.p.č. 337 v katastrálním území Vrchoslav, nejsou jako celek ve schvalovaném návrhu územního plánu určeny k zastavění rodinnými domy. Část výše uvedených pozemků (p.p.č. 346/43, 346/44 v k.ú. Vrchoslav) jsou v tomto návrhu určeny k zastavění rodinnými domy a část (p.p.č. 346/30, 346/36 a st.p.č. 337 v k.ú. Vrchoslav) je zahrádkářská kolonie. Touto cestou vznášíme námitku a chceme požádat o scelení všech našich pozemků do funkčního využití k zastavění rodinnými domy. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že manželům Hovorkovým je možné vyhovět ve věci požadavku na změnu způsobu využití pozemků p.č. 346/30, 346/36 a st.p.č. 337 v k.ú. Vrchoslav a lze je přiřadit k plochám pro bydlení v rodinných domech (BD) z těchto důvodů: − Pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako: p.p.č. 346/30 zahrada o výměře 354 m2, p.p č. 346/36 trvalý travní porost o výměře 60 m2, st.p.č. 337 zastavěná plocha/nádvoří o výměře 68 m2 se stavbou č.p. 220 pro rodinnou rekreaci, to vše ve SJM Hovorkových. − Pozemky se nacházejí v prostoru poblíž Vápenky ve Vrchoslavi, v zastavěném území města. Jedná se o uzavřený a oplocený areál částečně vymezený jako zahrádkářská kolonie, částečně jako plochy bydlení v rodinných domech. − Na pozemcích se nenacházejí žádné hodnoty přírodní, kulturní ani civilizační, pozemky nejsou zatíženy ani žádnými dalšími limity využití území. − Všechny pozemky a stavba č.p. 220 ve vlastnictví podatelů námitky jsou pod společným oplocením a již dlouhodobě intenzivně užívány pro rekreaci a jako zahrada. Změnou způsobu využití tedy nedojde k zásadní změně způsobu využití ani ke zvýšené zátěži území. − Požadovaná změna způsobu využití pozemků se nedotýká zájmů ochrany přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot v území, nejsou tím dotčeny zájmy dalších vlastníků pozemků ani zájmy dotčených orgánů hájících zájmy vyplývající ze zvláštních právních předpisů. − Úprava způsobu využití plochy nevyvolává nároky na přehodnocení bilancí sítí technické infrastruktury ani koncepce dopravy. Pozemky jsou již v současné době napojeny na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. − Ze všech výše uvedených důvodů není úprava způsobu užívání plochy pozemků p.č. 346/30, 346/36 a st.p.č. 337 v k.ú. Vrchoslav podstatnou úpravou návrhu územního plánu. Proto se námitce vyhovuje a pozemky jsou vymezeny jako plocha přestavby pro bydlení v rodinných domech V22 d). Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko
154
dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 3. Ing. Stanislav Perman, Dr. Vrbenského 919/6, Teplice Vážení, jakožto vlastník pozemků v k.ú. Vrchoslav obce Krupka podávám tímto námitku proti návrhu nového „Územního plánu Krupka“ oznámeného veřejnou vyhláškou 29. 10. 2013. Údaje z Katastru nemovitostí dokládající dotčená práva: Pozemky p.č. 762/1, p.č. 762/3, p.č. 765/1, p.č. 765/3, p.č. 769/1, p.č. 769/3 vše v k.ú. Vrchoslav obec Krupka zapsané na LV č. 2363. Odůvodnění: namítám, že mé výše uvedené pozemky jsou v návrhu nového „Územního plánu Krupka“ uvedeny pouze z části (spodní jižní část) pro výstavbu rodinných domků označených RD – zbylá část (vrchní severní část) stejných pozemků i parcelních čísel je v Návrhu „Územního plánu Krupka“ opomenuta a je označena ZN – ačkoli bezprostředně nad územím označeným ZN na našich pozemcích se nachází rodinné domy sousedů správně v novém návrhu ÚP vyznačeno jako RD. Na výše citovaných pozemcích se nenachází žádná veřejná zeleň – stejně tak nevedou žádné sítě ani biokoridory, bránící zařazení pod RD – jedná se o rohovou část území obklopenou RD a pouze ze severu ohraničenou ZM. K horní části našich pozemků, kterou jste zřejmě omylem označili ZN, již byla v nedávné minulosti přivedena a zkolaudována přípojka elektřiny od ČEZ viz vyznačení na plánku. Stejně tak byla přivedena a zkolaudována přípojka pitné vody. Vymezení území dotčeného námitkou je znázorněno a popsáno v přiložených pláncích z výřezu nového ÚP a z KN. Horní část našich pozemků v návrhu nového ÚP označená jako ZN sousedí s již postavenými RD sousedů a je nelogicky označena ZN místo pozemků určených k výstavbě RD. V plánku jsou též vyznačeny již zbudované a zkolaudované přípojky elektřiny a vody pro RD, který má být umístěn v horní části pozemků chybně v novém návrhu ÚP označen ZN. Žádám Vás tedy, aby jste vyhověli mé námitce a zanesli ji do úpravy nového návrhu územního plánu. Dále Vás žádám o písemné doručení Vaší odpovědi. Přílohou: − LV 2363 − Výřez z mapky Návrhu nového ÚP Krupka s komentářem − Mapka z Katastru nem. s vyznačením p.č. a situací − Satelitní Mapka z KN s vyznačením situace a popisem − Kopie Veřejné vyhlášky Územního plánu Krupka 29. 10. 2013 Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že jí lze vyhovět a severní část pozemků p.č. 762/1, p.č. 762/3, p.č. 765/1, p.č. 765/3, p.č. 769/1, p.č. 769/3 v k.ú. Vrchoslav zahrnout do zastavitelné plochy V1. − Zastavitelná plocha V1 plocha byla vymezena v návrhu územního plánu předloženého k veřejnému projednání na základě prověřování využití zastavitelných ploch vymezených v předchozí územně plánovací dokumentací – Uzemním plánu sídelního útvaru Krupka z roku 2001. Tato plocha totiž byla jako zastavitelná vymezená již v této předchozí územně plánovací dokumentaci města. Na základě prověření bylo zjištěno, že zastavitelná plocha dosud nebyla pro výstavbu využita. Vzhledem k její poloze v návaznosti na zastavěné území města a mimo významné limity využití území byla opět zařazena i do návrhu tohoto územního plánu. Severní část pozemků už však vymezena jako zastavitelná nebyla, a to nikoliv omylem, jak se p. Perman ve své námitce domnívá, ale na základě zejména vyhodnocení využití zastavěného území a zastavitelných ploch v této části města. Vzhledem k tomu, že zastavitelnou plochu nyní označenou V1 bylo možné zastavět již od roku 2001 a dosud se tak nestalo, pak její další zvětšování by bylo možné považovat za neodůvodnitelné rozšiřování zastavitelného území. Včetně neodůvodněného záboru zemědělského půdního fondu, protože pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako trvalý travní porost. − Navíc se jedná o území v horních partiích Vrchoslavi, kde je již zřejmý postupný přechod do přírodních partií svahů Krušných hor, proto atakování nezastavěného území v horní severní části pozemků, pokud dosud nejsou využity nižší dolní partie svahu, nebylo považováno za vhodné.
155
Z tohoto důvodu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem v návrhu na rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 1. 2014, které v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručil dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu k vydání jejich stanovisek, navrhl námitku zamítnout. Ve svém stanovisku č.j. 863/ZPZ/2014/UP-028 ze dne 28. 2. 2014 k návrhům na rozhodnutí o námitkách a návrhu na vypořádání připomínek uplatnil Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany přírody stanovisko, ve kterém k námitce č. 3 (a rovněž k námitce č. 5) uvedl: Zařazení severních částí pozemků p.č. 762/1, p.č. 762/3, p.č. 765/1, p.č. 765/3, p.č. 769/1, p.č. 769/3, 772 k.ú. Vrchoslav jako zastavitelné území respektive rozšíření zastavitelné plochy V1 pro výstavbu rodinných domů. Z hlediska ochrany přírody není zásadních námitek k jejich zařazení do zastavitelného území pro výstavbu rodinných domů. Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily, resp. uplatněná stanoviska byla souhlasná nebo bez připomínek. Po obdržení tohoto stanoviska pořizovatel dále zjišťoval možnosti výstavby rodinných domů na předmětných pozemcích. Zejména konzultoval tuto možnost se všemi ostatními dotčenými orgány, jejichž zájmy by mohly být návrhem zastavitelné plochy na těchto pozemcích dotčeny. Těmi jsou Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí (ochrana přírody, státní správa lesů – částečný zásah OP lesa na pozemek p.č. 765/1) a Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (ochrana zemědělského půdního fondu). Dalších zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů se vymezení zastavitelné plochy nedotýká. Magistrát města Teplice, při ústní konzultaci dne uskutečněné dne 5. 3. 2014 sdělil, že z hlediska ochrany přírody nebude mít námitek proti vymezení zastavitelné plochy, protože se toto vymezení nedotýká zájmů ochrany. Orgán státní správy lesů sdělil, že nebude mít připomínek, pokud by výstavba měla zasahovat až do ochranného pásma lesa, což však není vzhledem k minimálnímu zásahu pravděpodobné, pak bude třeba výjimka z umisťování staveb v ochranném pásmu lesa. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany ZPF při konzultaci dne 7. 3. 2014 sdělil, že vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělskou půdu V. třídy ochrany, ve svažitém terénu, který navazuje bezprostředně na zastavěné území, nebude mít proti vymezení zastavitelné plochy námitek, pokud budou předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF řádně vyhodnoceny, zdůvodněny a vymezením nebudou vytvořeny enklávy obtížně obhospodařovatelné půdy. Vzhledem k výsledkům těchto konzultací pořizovatel upravil návrh na rozhodnutí o námitce a zaslal jej těmto dotčeným orgánům se žádostí o vydání stanoviska. Dotčené orgány ve svých následných stanoviscích uvedly: Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí, č.j. MGMT-ODŽP/028904/2014/Vav/ochp-sd03 ze dne 7. 4. 2014: nemá námitek k rozšíření plochy V1. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. 1474/ZPZ/2014/UP-060 ze dne 7. 4. 2014: ochrana přírody: souhlasí s rozšířením plochy V1, je v souladu se stanoviskem ze dne 28. 2. 2014, ochrana ZPF: souhlasí s rozšířením plochy V1, nedojde k narušení organizace ZPF, navýšení záboru ZPF je v rámci území města minimální. Z těchto důvodů se námitce vyhovuje a o v námitce uváděné pozemky se rozšiřuje zastavitelná plocha V1. Tímto vymezením nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody, ochrany ZPF ani jiných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Zastavitelná plocha V1 je již v současné době dopravně napojena na stávající komunikaci, s již částečně realizovaným napojením na inženýrské sítě. Vzhledem ke skutečnosti, že původně byla plocha V1 určena pro výstavbu cca 9 rodinných domů a ke sdělení podatele námitky, že v severní části pozemků hodlá realizovat pouze jeden rodinný dům pro vlastní bydlení, není předpokládaná kapacita zástavby plochy měněna. Rovněž s přihlédnutím k rozloze rozšíření plochy (necelých 7.000 m2) a možnosti umístění pouze jednoho rodinného domu, nejsou jejím vymezením dotčeny ani zájmy jiných subjektů. Z těchto důvodů se nejedná o podstatnou úpravu návrhu územního plánu. 4. Ing. Stanislav Perman, Dr. Vrbenského 919/6, Teplice Vážení, jakožto vlastník pozemků v k.ú. Vrchoslav obce Krupka podávám tímto připomínku - námitku proti návrhu nového „Územního plánu Krupka“ oznámeného veřejnou vyhláškou 29. 10. 2013. Údaje z Katastru nemovitostí dokládající dotčená práva: Pozemky p.č. 762/1, p.č. 762/3, p.č. 765/1, p.č. 765/3, p.č. 769/1, p.č. 769/3 vše v k.ú. Vrchoslav obec Krupka zapsané na LV č. 2363.
156
Odůvodnění: namítám – připomínám, že na mé výše uvedené pozemky vede jediná přístupová cesta přes p.č. 752/2, která ačkoli je v KN vedena jako ostatní komunikace, tak v návrhu nového „Územního plánu Krupka“ je označena pro výstavbu rodinných domků označených RD, což není v souladu se skutečností. Žádám tedy aby jste vyhověli mé připomínce – námitce a zanesli ji do úpravy nového návrhu územního plánu. Dále Vás žádám o písemné doručení Vaší odpovědi. Přílohou: − Výřez z mapky Návrhu nového ÚP Krupka s komentářem Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že pozemek p.č. 752/2 je v katastru nemovitostí zapsán jako ostatní plocha/ostatní komunikace ve vlastnictví města Krupka a je skutečně faktickou součástí komunikace, která je přístupovou cestou na pozemky ve vlastnictví Ing. Stanislava Permana. Z tohoto důvodu se námitce vyhovuje a v územním plánu je zákres pozemku upraven – vyznačen v souladu s legendou územního plánu žlutou barvou. Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 5. Ing. Stanislav a Hana Permanovi, Dr. Vrbenského 919/6, Teplice Vážení, jakožto vlastníci pozemku v k.ú. Vrchoslav obce Krupka podáváme tímto námitku proti návrhu nového „Územního plánu Krupka“ oznámeného veřejnou vyhláškou 29. 10. 2013. Údaje z Katastru nemovitostí dokládající dotčená práva: Pozemek p.č. 772 v k.ú. Vrchoslav obec Krupka zapsaný na LV 2415. Odůvodnění: namítáme, že náš výše uvedený pozemek je v návrhu nového „Územního plánu Krupka uveden pouze z části (spodní jižní část) pro výstavbu rodinných domků označených RD - zbylá část (vrchní severní část) téhož pozemku i parcelního čísla byla v Návrhu „Územního plánu Krupka“ opomenuta a je označena ZN - ačkoli bezprostředně nad územím označeném ZN na našich pozemcích se nachází rodinné domy sousedů správně v novém návrhu ÚP vyznačeno jako RD. Na výše citovaných pozemcích se nenachází žádná veřejná zeleň – stejně tak nevedou žádné sítě ani biokoridory, bránící zařazení pod RD - jedná se o rohovou ničemu nebránící část území obklopenou RD a pouze ze severu ohraničenou ZM. K horní části našich pozemků, kterou jste zřejmě omylem označili ZN již byla v nedávné minulosti přivedena a zkolaudována přípojka elektřiny od ČEZ viz vyznačení na plánku. Stejně tak byla přivedena a zkolaudována přípojka pitné vody. Vymezení území dotčeného námitkou je znázorněno a popsáno v přiložených pláncích z výřezu nového ÚP a z KN. Horní část našich pozemků v návrhu nového ÚP označená jako ZN sousedí s již postavenými RD sousedů a je nelogicky označena ZN místo pozemků určených k výstavbě RD. V plánku jsou též vyznačeny již zbudované a zkolaudované přípojky elektřiny a vody pro RD, který má být umístěn v horní části pozemků chybně v novém návrhu ÚP označen ZN. Žádám Vás tedy aby jste vyhověli naší námitce a opravili Váš návrh územního plánu a horní část pozemku označili RD. Dále Vás žádám o písemné doručení Vaší odpovědi. Přílohou: − LV 2415 − Výřez z mapky Návrhu nového ÚP Krupka s komentářem − Mapka z Katastru nem. s vyznačením p.č. a situací − Satelitní Mapka z KN s vyznačením situace a popisem − Kopie Veřejné vyhlášky Územního plánu Krupka29. 10. 2013
157
Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že jí lze vyhovět a severní část pozemku p.č. 772 (spolu s pozemky 762/1, p.č. 762/3, p.č. 765/1, p.č. 765/3, p.č. 769/1, p.č. 769/3 - viz rozhodnutí o námitce č. 3) v k.ú. Vrchoslav zahrnout do zastavitelné plochy V1, a to ze stejných důvodů uvedených v odůvodnění rozhodnutí o námitce pana Stanislava Permana (námitka č. 3). − Zastavitelná plocha V1 plocha byla vymezena v návrhu územního plánu předloženého k veřejnému projednání na základě prověřování využití zastavitelných ploch vymezených v předchozí územně plánovací dokumentací – Uzemním plánu sídelního útvaru Krupka z roku 2001. Tato plocha totiž byla jako zastavitelná vymezená již v této předchozí územně plánovací dokumentaci města. Na základě prověření bylo zjištěno, že zastavitelná plocha dosud nebyla pro výstavbu využita. Vzhledem k její poloze v návaznosti na zastavěné území města a mimo významné limity využití území byla opět zařazena i do návrhu tohoto územního plánu. Severní část pozemků už však vymezena jako zastavitelná nebyla, a to nikoliv omylem, jak se p. Perman ve své námitce domnívá, ale na základě zejména vyhodnocení využití zastavěného území a zastavitelných ploch v této části města. Vzhledem k tomu, že zastavitelnou plochu nyní označenou V1 bylo možné zastavět již od roku 2001 a dosud se tak nestalo, pak její další zvětšování by bylo možné považovat za neodůvodnitelné rozšiřování zastavitelného území. Včetně neodůvodněného záboru zemědělského půdního fondu, protože pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako trvalý travní porost. − Navíc se jedná o území v horních partiích Vrchoslavi, kde je již zřejmý postupný přechod do přírodních partií svahů Krušných hor, proto atakování nezastavěného území v horní severní části pozemků, pokud dosud nejsou využity nižší dolní partie svahu, nebylo považováno za vhodné. Z tohoto důvodu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem v návrhu na rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 1. 2014, které v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručil dotčeným orgánům a krajskému úřadu, jako nadřízenému orgánu k vydání jejich stanovisek, navrhl námitku zamítnout. Ve svém stanovisku č.j. 863/ZPZ/2014/UP-028 ze dne 28. 2. 2014 k návrhům na rozhodnutí o námitkách a návrhu na vypořádání připomínek uplatnil Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany přírody stanovisko, ve kterém k námitce č. 5 (a rovněž k námitce č. 3) uvedl: Zařazení severních částí pozemků p.č. 762/1, p.č. 762/3, p.č. 765/1, p.č. 765/3, p.č. 769/1, p.č. 769/3, 772 k.ú. Vrchoslav jako zastavitelné území respektive rozšíření zastavitelné plochy V1 pro výstavbu rodinných domů. Z hlediska ochrany přírody není zásadních námitek k jejich zařazení do zastavitelného území pro výstavbu rodinných domů. Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily, resp. uplatněná stanoviska byla souhlasná nebo bez připomínek. Po obdržení tohoto stanoviska pořizovatel dále zjišťoval možnosti výstavby rodinných domů na předmětných pozemcích. Zejména konzultoval tuto možnost se všemi ostatními dotčenými orgány, jejichž zájmy by mohly být návrhem zastavitelné plochy na těchto pozemcích dotčeny. Těmi jsou Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí (ochrana přírody, státní správa lesů – částečný zásah OP lesa na pozemek p.č. 765/1 – uvedený v námitce č. 3) a Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (ochrana zemědělského půdního fondu). Dalších zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů se vymezení zastavitelné plochy nedotýká. Magistrát města Teplice, při ústní konzultaci dne uskutečněné dne 5. 3. 2014 sdělil, že z hlediska ochrany přírody nebude mít námitek proti vymezení zastavitelné plochy, protože se toto vymezení nedotýká zájmů ochrany. Orgán státní správy lesů sdělil, že nebude mít připomínek, pokud by výstavba měla zasahovat až do ochranného pásma lesa, což však není vzhledem k minimálnímu zásahu pravděpodobné, pak bude třeba výjimka z umisťování staveb v ochranném pásmu lesa. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany ZPF při konzultaci dne 7. 3. 2014 sdělil, že vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělskou půdu V. třídy ochrany, ve svažitém terénu, který navazuje bezprostředně na zastavěné území, nebude mít proti vymezení zastavitelné plochy námitek, pokud budou předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF řádně vyhodnoceny, zdůvodněny a vymezením nebudou vytvořeny enklávy obtížně obhospodařovatelné půdy. Vzhledem k výsledkům těchto konzultací pořizovatel upravil návrh na rozhodnutí o námitce a zaslal jej těmto dotčeným orgánům se žádostí o vydání stanoviska. Dotčené orgány ve svých následných stanoviscích uvedly:
158
Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí, č.j. MGMT-ODŽP/028904/2014/Vav/ochp-sd03 ze dne 7. 4. 2014: nemá námitek k rozšíření plochy V1. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. 1474/ZPZ/2014/UP-060 ze dne 7. 4. 2014: ochrana přírody: souhlasí s rozšířením plochy V1, je v souladu se stanoviskem ze dne 28. 2. 2014, ochrana ZPF: souhlasí s rozšířením plochy V1, nedojde k narušení organizace ZPF, navýšení záboru ZPF je v rámci území města minimální. Z těchto důvodů se námitce vyhovuje a zastavitelná plocha V1se rozšiřuje o pozemek p.č. 772 v k.ú. Vrchoslav (spolu s pozemky uvedenými v námitce č. 3). Tímto vymezením nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody, ochrany ZPF ani jiných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Zastavitelná plocha V1 je již v současné době dopravně napojena na stávající komunikaci, s již částečně realizovaným napojením na inženýrské sítě. Vzhledem ke skutečnosti, že původně byla plocha V1 určena pro výstavbu cca 9 rodinných domů a ke sdělení podatele námitky, že v severní části pozemků hodlá realizovat pouze jeden rodinný dům pro vlastní bydlení, není předpokládaná kapacita zástavby plochy měněna. Rovněž s přihlédnutím k rozloze celkového rozšíření plochy (necelých 7.000 m2) a možnosti umístění pouze jednoho rodinného domu, nejsou jejím vymezením dotčeny ani zájmy jiných subjektů. Z těchto důvodů se nejedná o podstatnou úpravu návrhu územního plánu. 6. Ing. Josef Slavík, Husitská 19/41, Krupka V letech 2007 - 8 jsem postupně odkoupil od městského úřadu pozemky 295/1 a 295/5 v katastrálním území Horní Krupka. Tyto pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost (nelesní zeleň). Přes mnohé námitky z mé strany mi byl úřad ochoten prodat tyto pozemky pouze za cenu (základní cena 200,- Kč/m2) dle „Pravidla pro prodej pozemků z majetku města Krupky“, to znamená jako pozemek určený k rekreačním účelům pro výstavbu zahradní chatky, chalupy. Mým záměrem, který je již z velké míry realizován, je vrátit pozemkům původní ráz. Založil jsem novou výsadbu původních krajových odrůd ovocných stromů a vytvářím podmínky pro chov ovcí. Z výše uvedených důvodů je potřebné zde i přebývat, to znamená mít možnost výstavby menší zahradní chatky a tím změnu charakteru pozemku. Jedná se mi o možnost úschovy nářadí. Dotaz, zda je možné ji postavit. Stejný požadavek se vztahuje k sousednímu pozemku 305/7. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Pozemky p.č. 295/1, 295/5 a 305/7 v katastrálním území Horní Krupka jsou v územním plánu součástí ploch zeleně nelesní (ZN), kde je dle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití území stanovených v kapitole F) textové části návrhu územního plánu možné umisťovat stavby související s péčí o přírodu a krajinu, zejména s její ochranou a revitalizací, údržbou. Umístění uváděné stavby je na pozemcích přípustné. Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 7. Jana Ščekičová, Přítkovská 1465, Teplice Žádám o zanešení vlastního pozemku do Územního plánu města Krupky. Jedná se o katastrální území Vrchoslav č. 675351. Č. pozemku: 346/31 Zastavěná plocha č. 341 Přikládané přílohy: 1x Výpis z katastru nemovitostí – kopie
159
1x Geometrický plán - kopie Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že námitce je možné vyhovět a pozemky p.č. 346/31 a st.p.č. 341 v k.ú. Vrchoslav lze přiřadit k plochám pro bydlení v rodinných domech (BD) z těchto důvodů: − Pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako: p.p.č. 346/31 trvalý travní porost o výměře 496 m2, st.p.č. 341 zastavěná plocha/nádvoří o výměře 26 m2 s jinou stavbou bez č.p. a č.e., to vše ve vlastnictví pí. Ščekičové. − Pozemky se nacházejí v prostoru poblíž Vápenky ve Vrchoslavi, v zastavěném území města. Jedná se o uzavřený a oplocený areál částečně vymezený jako zahrádkářská kolonie, částečně jako plochy bydlení v rodinných domech. − Na pozemcích se nenacházejí žádné hodnoty přírodní, kulturní ani civilizační, pozemky nejsou zatíženy ani žádnými dalšími limity využití území. − Pozemky i stavba ve vlastnictví podatelky námitky jsou pod společným oplocením a již dlouhodobě intenzivně užívány pro rekreaci a jako zahrada. Změnou způsobu využití tedy nedojde k zásadní změně způsobu využití ani ke zvýšené zátěži území. − Požadovaná změna způsobu využití pozemků se nedotýká zájmů ochrany přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot v území, nejsou jí dotčeny zájmy dalších vlastníků pozemků ani zájmy dotčených orgánů hájících zájmy vyplývající ze zvláštních právních předpisů. − Úprava způsobu využití plochy nevyvolává nároky na přehodnocení bilancí sítí technické infrastruktury ani koncepce dopravy. Pozemky jsou již současné době napojeny na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. − Ze všech výše uvedených důvodů není úprava způsobu užívání plochy pozemků podstatnou úpravou návrhu územního plánu. Proto se námitce vyhovuje a pozemky jsou vymezeny jako plocha přestavby pro bydlení v rodinných domech V22 d). Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 8. Mgr. Markéta Zvolánková, Úpořiny 6, Teplice Námitka k územnímu plánu – z důvodu nezařazení parcel 820/1, 821, 822 v obci Krupka, katastrální území Vrchoslav Jakožto majitelka parcel výše uváděných čísel, vznáším tuto námitku proti jejich nezařazení do nového územního plánu města Krupka. Jedná se o parcely přímo sousedící se zastavěnou částí obce Nová Vrchoslav a z druhé strany ohraničené dopravní komunikací v podobě asfaltové silnice, plně využívané nákladní dopravou směřující na Pilu Vrchoslav. Také zbývající strany pozemku (je téměř čtvercový) jsou „zajištěny“ takříkajíc přírodním způsobem lesním porostem, nehrozí proto, žádná forma megalomanské výstavby, tak, jak se to děje v podobě satelitních sídlišť v blízkém okolí (pozemky OASA Vrchoslav. Nicméně maximálním předpokladem pro bezproblémové uskutečnění stavby rodinného domu je blízkost inženýrských sítí, přístup přímo z výše uváděné komunikace a v neposlední řadě kompletní oplocení. Navíc se jedná o poslední možný pozemek v této lokalitě, u něhož připadá v úvahu žádost o převedení na stavební parcelu. Pozemek je v majetku naší rodiny již třetí generaci a naše péče o něj vždy směřovala k eventualitě možného bydlení v dané lokalitě při samozřejmosti zachování jeho přírodního rázu. Domnívám se tedy, že se najde vhodná možnost, jak toto učinit a přitom ošetřit zákonem předepsané nároky na ochranu Vámi zmiňovaných
160
blízkých biotopů. (laicky – např.: různá omezení při eventuelní stavbě, požadavky na typ čistícího zařízení odpadů atd.) Naše rodina měla, má a vždy mít bude, velmi blízký vztah k přírodě a její ochraně. Celosvětový trend bydlení se také ubírá směrem bezpečného propojení s přírodou, které velmi pozitivně působí jak na fyzickou, tak na psychickou stránku jedince, proto doufám, že mé argumenty budou pochopeny ve prospěch naší rodiny. Námitce se částečně vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky týkající se pozemků v katastrálním území Vrchoslav p.č. 820/1, 821, 822 se námitce vyhovuje částečně. Pozemek p.č. 822 nadále zůstává v územním plánu vymezen dle návrhu předloženého k veřejnému projednání (tj. SN – plocha smíšená nezastavěného území), část pozemku p.č. 820/1, kterou prochází lokální biokoridor LBK 13 zůstává nadále vymezena jako dle návrhu předloženého k veřejnému projednání (ZN – zeleň nelesní), zbývající část pozemku a pozemek p.č. 821 se vymezují jako zastavitelná plocha určená pro výstavbu rodinného domu V21. A to zejména z následujících důvodů: V návrhu územního plánu byly předmětné pozemky vymezeny - p.p.č. 820/1 jako zeleň nelesní (ZN), p.p.č. 821 jako plocha zemědělská (ZP) a p.p.č. 822 jako smíšená plocha nezastavěného území (SN). − Pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako: p.p.č. 820/1 trvalý travní porost o výměře 2001 m2, p.p.č. 821 orná půda o výměře 1677 m2, p.p.č. 822 ostatní plocha/zeleň o výměře 1714 m2, to vše ve vlastnictví pí. Zvolánkové. − Pozemky se nacházejí mimo zastavěné území, ve svahu nad Vrchoslaví při komunikaci vedoucí na pilu Vrchoslav. − Předmětné území je již zcela přírodního charakteru, předmětná plocha pozemků je obklopena lesními pozemky a je zcela v ochranném pásmu lesa. − Podél západní hranice pozemku p.č. 820 prochází koryto Zálužanského potoka, podél kterého je vymezen lokální biokoridor LBK 13 v šíři zasahující až do cca poloviny pozemku p.č. 820/1 a vymezený jako veřejně prospěšné opatření WU LBK13. − Pozemek p.č. 822 – ostatní plocha/zeleň je zcela pokrytý vzrostlou zelení, která částečně zasahuje až na pozemek p.č. 821 – ornou půdu. Zároveň na pozemek okrajově zasahuje i nadregionální biokoridor K4 Jezeří – Stříbrný vrch (funkční). − Dále jsou pozemky v bezprostřední blízkosti hranice evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Z tohoto důvodu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem v návrhu na rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 1. 2014, které v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručil dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu k vydání jejich stanovisek, navrhl námitku zamítnout. Ve svém stanovisku č.j. 863/ZPZ/2014/UP-028 ze dne 28. 2. 2014 k návrhům na rozhodnutí o námitkách a návrhu na vypořádání připomínek uplatnil Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany přírody stanovisko, ve kterém k námitce č. 8 uvedl: Prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) nadregionální biokoridor K4 „Jezeří – Stříbrný roh“ a regionální biokoridor RBC 567 „Kateřina, Modlanské rybníky – K4“ byly upřesněny a vymezeny mimo výše uvedené pozemky. Hranice evropsky významné lokality Východní Krušnohoří se nacházejí západně od zájmové plochy za stávající komunikací. Pouze západní okraj p.p.č. 820/1 navazuje na Zálužanský potok, který je vymezen jako lokální biokoridor. Z hlediska lokálních prvků ÚSES (zachování funkčnosti, minimální šíře biokoridoru 15 m) je k vyjádření příslušný Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí. Pozemky p.č. 820 a 821 v k.ú. Vrchoslav jsou oploceny drátěným pletivem a v současné době využívány jako zahrada, ve východním okraji p.p.č. 821 je pak umístěn stavební objekt (chatka). Pozemek p.č. 822 je umístěn ve svahu nad zahradou, jedná se o svažitý pozemek se souvislou vzrostlou zelení (vzrostlé stromy). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je za předpokladu zachování přilehlého lokálního biokoridoru a stávající vzrostlé zeleně ve svahu nad zahradou (p.p.č. 822 plocha smíšeného nezastavěného území) možné využít p.č. 820/1 a 821 k.ú. Vrchoslav pro účely výstavby rodinného domu a vymezit území jako zastavitelné. Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily, resp. uplatněná stanoviska byla souhlasná nebo bez připomínek. Po obdržení tohoto stanoviska pořizovatel dále zjišťoval možnosti výstavby rodinného domu na pozemcích p.č. 820/1 a 821. Zejména konzultoval tuto možnost se všemi ostatními dotčenými orgány, jejichž zájmy by mohly být návrhem zastavitelné plochy na těchto pozemcích dotčeny. Těmi jsou Magistrát města Teplice,
161
odbor dopravy a životního prostředí (ochrana přírody, státní správa lesů) a Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (ochrana zemědělského půdního fondu). Dalších zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů se vymezení zastavitelné plochy nedotýká. Magistrát města Teplice, při ústní konzultaci dne uskutečněné dne 5. 3. 2014 sdělil, že z hlediska ochrany přírody nebude mít námitek proti vymezení zastavitelné plochy, pokud bude zachována minimální šíře lokálního biokoridoru LBK 13, tj. 15 m. Orgán státní správy lesů sdělil, že nebude mít připomínek, využití plochy však bude podmíněno udělením výjimky z umisťování staveb v ochranném pásmu lesa. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany ZPF při konzultaci dne 7. 3. 2014 sdělil, že vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělskou půdu V. třídy ochrany, navíc se v dané oblasti jedná o ojedinělou plochu ZPF vklíněnou mezi lesní pozemky, nebude mít proti vymezení zastavitelné plochy námitek, pokud budou předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF řádně vyhodnoceny, zdůvodněny a vymezením nebudou vytvořeny enklávy obtížně obhospodařovatelné půdy. Vzhledem k výsledkům těchto konzultací pořizovatel upravil návrh na rozhodnutí o námitce a zaslal jej těmto dotčeným orgánům se žádostí o vydání stanoviska. Dotčené orgány ve svých následných stanoviscích uvedly: Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí, č.j. MGMT-ODŽP/028904/2014/Vav/ochp-sd03 ze dne 7. 4. 2014: nemá námitek k rozšíření plochy V1. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. 1474/ZPZ/2014/UP-060 ze dne 7. 4. 2014: ochrana přírody: souhlasí s rozšířením plochy V1, je v souladu se stanoviskem ze dne 28. 2. 2014, ochrana ZPF: souhlasí s rozšířením plochy V1, nedojde k narušení organizace ZPF, navýšení záboru ZPF je v rámci území města minimální. Z těchto důvodů se námitce vyhovuje částečně, jak uvedeno výše: pozemek p.č. 822 nadále zůstává v územním plánu vymezen dle návrhu předloženého k veřejnému projednání (tj. SN – plocha smíšená nezastavěného území), část pozemku p.č. 820/1, kterou prochází lokální biokoridor LBK 13 zůstává nadále vymezena jako dle návrhu předloženého k veřejnému projednání (ZN – zeleň nelesní). Důvodem, proč nemohou být tyto pozemky vymezeny jako zastavitelné je převažující veřejný zájem na ochraně přírody – vzrostlé zeleně na pozemku p.č. 822 a nutnost zachování lokálního biokoridoru podél Zálužanského potoka na části pozemku p.č. 820/1, jak vyplývá z výše uvedených stanovisek dotčených orgánů ochrany přírody. Zbývající část pozemku 820/1 a pozemek p.č. 821 se vymezují jako zastavitelná plocha určená pro výstavbu rodinného domu V21. Tímto vymezením jsou chráněny zájmy ochrany přírody a ochrany ZPF, jiné zájmy vyplývajících ze zvláštních právních předpisů nejsou dotčeny. Zastavitelná plocha V21 je již v současné době dopravně napojena na stávající komunikaci, s možností napojení na blízké inženýrské sítě, vzhledem k odloučené poloze plochy od ostatní zástavby, již stávajícím využitím a uzavřením areálu oplocením a rovněž s přihlédnutím k rozloze plochy (cca 3.000 m2) a možnosti umístění pouze jednoho rodinného domu, nejsou jejím vymezením dotčeny ani zájmy jiných subjektů. Z těchto důvodů se nejedná o podstatnou úpravu návrhu územního plánu. 9. Jaroslav Smoček, Hřbitovní 618, Krupka Žádám o odůvodnění nezařazení požadavku na změnu zařazení ostatní plochy na parcely stavební, do nově zpracovávaného územního plánu města na základě žádosti ze dne 7. 2. 2008 vedené u Vás pod zn. OÚPASŘ/2519-2008/257-2008/Erb. Jedná se o pozemkové parcely v katastru Vrchoslav p.č. 450/1 o výměře 2305 m2, p.č. 448 o výměře 296 m2, p.č. 424/2 o výměře 627 m2. A zároveň pozemkové parcely 3456/1 v katastru Krupka o výměře 5669 m2. Námitce se částečně vyhovuje. Odůvodnění: Žádost p. Smočka o vymezení uváděných pozemků v jeho vlastnictví pro výstavbu měli pořizovatel a projektant územního plánu k dispozici a v souladu se zadáním byla možnost vymezení těchto pozemků prověřována v průběhu zpracování návrhu územního plánu. Na základě výsledků tohoto prověření byly pozemky p.č. 450/1 a 448 v k.ú. Vrchoslav vymezeny jako součást zastavitelné plochy V19a určené pro bydlení v rodinných domech (RD), pozemek p.č. 424/2 byl ponechán beze změny současného způsobu využití, tedy vymezen jako zeleň městská (ZM). Pozemek v katastrálním území Krupka p.č. 3456/1 byl rovněž vymezen v souladu se stávajícím využitím jako zeleň nelesní (ZN).
162
Po prověření námitky bylo zjištěno, že lze p. Smočkovi vyhovět ve věci pozemku p.č. 424/2 v katastrálním území Vrchoslav a lze ho přiřadit k plochám pro bydlení v rodinných domech (RD) z těchto důvodů: − Pozemek p.č. 424/2 v k.ú. Vrchoslav je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha/jiná plocha o výměře 627 m2 ve vlastnictví podatele námitky. − Pozemek bezprostředně navazuje na vymezenou zastavitelnou plochu V19a určenou pro bydlení v rodinných domech, zvětšení této plochy o výměru pozemku se nedotýká zájmů ochrany přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot v území (podmínky využití plochy V19a zůstávají zachovány a budou se vztahovat i na tento pozemek). Nejsou tím dotčeny zájmy dalších vlastníků pozemků ani zájmy dotčených orgánů hájících zájmy vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Z tohoto důvodu není úprava plochy ani podstatnou úpravou návrhu územního plánu. − Úprava plochy nevyvolává nároky na přehodnocení bilancí sítí technické infrastruktury ani koncepce dopravy. Z těchto důvodů se v této části námitce vyhovuje a o plochu pozemku p. 424/2 v katastrálním území Vrchoslav se rozšiřuje zastavitelná plocha V19a. Po prověření námitky týkající se pozemku p.č. 3456/1 v katastrálním území Krupka se námitce v této části nevyhovuje a pozemek nadále zůstává v územním plánu vymezen jako zeleň nelesní (ZN) v souladu s jeho stávajícím využitím, a to zejména z těchto důvodů: − Jedná se o pozemek o výměře 5.669 m2 vedený v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost. Pozemek je však celý porostlý vzrostlou zelení. − Pozemek se nachází nad prostorem křižovatky silnice II/253 s ulicí U Přítkova. Je mimo zastavěné území a bez jakékoliv návaznosti na stávající zástavbu. − Prochází jím koryto Zálužanského potoka. − Veřejný zájem na ochraně nezastavěného území a výše uvedených přírodních hodnot území převažuje v tomto případě nad soukromým zájmem vlastníka o výstavbu. Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 10. Martina Hörnigová, Sídliště 588, Krupka Vznáším námitku proti návrhu Územního plánu v Krupce – Vrchoslav. Odůvodnění mých námitek je změna mého pozemku č. 346/5 o rozloze 232 m2 a pozemku č. 346/33 o rozloze 51 m2 z trvalého travního porostu na stavební parcely a to protože jsem tyto pozemky teprve dne 17. 1. 2013 odkoupila od MÚ Krupka a tím pádem jsem neměla možnost dříve podat žádost na územní plánování. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že podatelce je možné vyhovět ve věci požadavku na změnu způsobu využití pozemků p.č. 346/5 a 346/33 v k.ú. Vrchoslav a lze je přiřadit k plochám pro bydlení v rodinných domech z těchto důvodů: − Pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako: p.p.č. 346/5 trvalý travní porost o výměře 232 m2, p.p.č. 346/33 trvalý travní porost o výměře 51m2, obojí ve vlastnictví podatelky námitky. − Pozemky se nacházejí v prostoru poblíž Vápenky ve Vrchoslavi, v zastavěném území města. Jedná se o uzavřený a oplocený areál částečně vymezený jako zahrádkářská kolonie, částečně jako plochy bydlení v rodinných domech.
163
−
Na pozemcích se nenacházejí žádné hodnoty přírodní, kulturní ani civilizační, pozemky nejsou zatíženy ani žádnými dalšími limity využití území. − Oba pozemky ve vlastnictví podatelky námitky jsou pod společným oplocením (spolu s pozemkem p.č. 346/6 a stavbou na st.p.č. 295 – viz rozhodnutí o následující námitce č. 11) a již dlouhodobě intenzivně užívány jako zahrada. Změnou způsobu využití tedy nedojde k zásadní změně dosavadního způsobu využití ani ke zvýšení zátěže území. − Požadovaná změna způsobu využití pozemků se nedotýká zájmů ochrany přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot v území, nejsou jím dotčeny zájmy dalších vlastníků pozemků ani zájmy dotčených orgánů hájících zájmy vyplývající ze zvláštních právních předpisů. − Úprava způsobu využití plochy nevyvolává nároky na přehodnocení bilancí sítí technické infrastruktury ani koncepce dopravy. Pozemky jsou již současné době napojeny na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. − Ze všech výše uvedených důvodů není úprava způsobu užívání plochy pozemků p.č. 346/5 a 346/33 v k.ú. Vrchoslav podstatnou úpravou návrhu územního plánu. Proto se námitce vyhovuje a pozemky jsou vymezeny jako plocha přestavby pro bydlení v rodinných domech V22 a). Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 11. Martina Hörnigová, Dana Šedivcová, Sídliště 588, Krupka Vznáším námitku proti návrhu Územního plánu v Krupce – Vrchoslav. Odůvodnění námitky je změna pozemku č. 346/6 o rozloze 399 m2 z trvalého travního porostu na stavební parcelu a to z důvodu nevědomosti a úmrtí jednoho z majitelů pozemku Jaroslava Hörniga nar. 7. 1. 1953 a vyřizování dědictví, které trvalo rok a nemohlo se po tuto dobu manipulovat s pozemkem, který byl v dědickém řízení tím pádem podat návrh na změnu územního plánu. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že podatelce je možné vyhovět ve věci požadavku na změnu způsobu využití pozemků p.č. 346/6 v k.ú. Vrchoslav a lze jej přiřadit k plochám pro bydlení v rodinných domech z těchto důvodů: − Pozemek je v katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost o výměře 399 m2 a je ve vlastnictví obou podatelek námitky. − Pozemek se nachází v prostoru poblíž Vápenky ve Vrchoslavi, v zastavěném území města. Jedná se o uzavřený a oplocený areál částečně vymezený jako zahrádkářská kolonie, částečně jako plochy bydlení v rodinných domech. − Na pozemku se nenacházejí žádné hodnoty přírodní, kulturní ani civilizační, pozemky nejsou zatíženy ani žádnými dalšími limity využití území. − Pozemek ve vlastnictví podatelky námitky je pod společným oplocením (spolu s pozemky p.č. 346/5 a 346/33 a stavbou na st.p.č. 295 – viz rozhodnutí o předchozí námitce č. 10) a je již dlouhodobě intenzivně užíván jako zahrada. Změnou způsobu využití tedy nedojde k zásadní změně dosavadního způsobu využití ani ke zvýšené zátěži území. − Požadovaná změna způsobu využití pozemku se nedotýká zájmů ochrany přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot v území, nejsou jím dotčeny zájmy dalších vlastníků pozemků ani zájmy dotčených orgánů hájících zájmy vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
164
−
Úprava způsobu využití plochy nevyvolává nároky na přehodnocení bilancí sítí technické infrastruktury ani koncepce dopravy. Pozemek jsou již současné době napojen na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. − Ze všech výše uvedených důvodů není úprava způsobu užívání plochy pozemku p.č. 346/6 v k.ú. Vrchoslav podstatnou úpravou návrhu územního plánu. Proto se námitce vyhovuje a pozemek je vymezen jako plocha přestavby pro bydlení v rodinných domech V22 a). Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 12. Haberle Karel a Jiřina, Na Vyhlídce 544, Krupka, Drechsner Jaroslav a Hana, Na Vyhlídce 532, Krupka, Štěrba Jaroslav a Renata, Na Vyhlídce 535, Krupka, Klein Jan, Na Vyhlídce 542, Krupka, Kleinová Eva, Zahradní 456, Vejprnice, Tichý Jaroslav a Blanka, Verneřice 207, Hrob, Zedek Luboš a Marcela, Třebízského 2733/5, Teplice, Bence Jiří a Lenka, Za Poštou 101/2, Krupka, Šliksbír Karel a Markéta, Na Vyhlídce 531, Krupka, Lodl Václav a Margita, Na Vyhlídce 543, Krupka V kontextu s § 52 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb. /stavební zákon/ podáváme námitku proti návrhu změny územního plánu Města Krupky, veřejně projednávaného 2. 12. 2013. Odůvodnění námitky: Při podání zadání návrhu změny ÚP jsme požádali o zahrnutí p.p.č. 994/13 a p.p.č. 998/6 /sportovní plochy/, oba pro obec Krupka, k.ú. Bohosudov. Předmětné pozemkové parcely byly v roce 2010 na základě kupních smluv a oddělovacího GP 1139-17/2009 mezi městem Krupka a námi rozparcelovány a prodány jako parcely pro budoucí výstavbu řadových garáží, dle GP pozemky p.p.č. 997/77-91 a dále p.p.č. 998/21; 998/ 22. V předloženém návrhu změny ÚP ale toto území včetně vymezených pozemkových parcel nebylo změnou ÚP zahrnuto ani dotčeno /stále sportovní plochy/. Dle přiložené kopie GP je zřejmé, že tyto pozemky byly vytipovány, městem Krupka připraveny a následně prodány jednotlivým zájemcům pro budoucí výstavbu řadových garáží. Z výše citovaného je námi podaná námitka změny ÚP jednoznačně v souladu s tímto záměrem a prodejem. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Na základě prověření podané námitky bylo zjištěno, že v průběhu zpracování a projednávání návrhu územního plánu došlo k přeparcelování výše uvedených pozemků za účelem výstavby řadových garáží, která již je realizována. Z tohoto důvodu je návrh územního plánu upraven a předmětná plocha garáží je z chybně vyznačeného stávajícího stavu (plocha pro sport) upravena v souladu se skutečným stavem v území. Resp. je přičleněna k sousední ploše s převažujícím způsobem využití pro bydlení v bytových domech (BD) do které náleží a označena jako plocha pro parkování a garáže (PG). Jedná se o nepodstatnou úpravu návrhu územního plánu, uvedení územního plánu se do souladu se skutečným stavem v území, kterou nejsou dotčena práva ostatních dotčených osob, veřejnosti ani dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán
165
stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 13. Josef Vojta, Sídliště 583, Krupka Žádám o zanešení vlastního pozemku do Územního plánu města Krupky. Jedná se o katastrální území Vrchoslav č. 675351. Č. pozemku: 346/46 Přikládané přílohy: 1x Výpis z katastru nemovitostí – kopie 1x Geometrický plán - kopie Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že p. Vojtovi, vlastníkovi pozemku p.č. 346/46 v katastrálním území Vrchoslav je možné vyhovět a pozemek lze přiřadit k plochám pro bydlení v rodinných domech z těchto důvodů: − Pozemek je v katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost o výměře 433 m2. − Nachází se v prostoru poblíž Vápenky ve Vrchoslavi, v zastavěném území města. Jedná se o uzavřený a oplocený areál částečně vymezený jako zahrádkářská kolonie, částečně jako plochy bydlení v rodinných domech. − Na pozemku se nenacházejí žádné hodnoty přírodní, kulturní ani civilizační, pozemky nejsou zatíženy ani žádnými dalšími limity využití území. − Pozemek je oplocen a dlouhodobě intenzivně využíván jako zahrada. Změnou způsobu využití tedy nedojde k zásadní změně způsobu využití ani ke zvýšené zátěži území. − Požadovaná změna způsobu využití pozemku se nedotýká zájmů ochrany přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot v území, nejsou jím dotčeny zájmy dalších vlastníků pozemků ani zájmy dotčených orgánů hájících zájmy vyplývající ze zvláštních právních předpisů. − Úprava způsobu využití plochy nevyvolává nároky na přehodnocení bilancí sítí technické infrastruktury ani koncepce dopravy. Pozemek je již současné době napojen na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. − Ze všech výše uvedených důvodů není úprava způsobu užívání plochy pozemku p.č. 346/46 v k.ú. Vrchoslav podstatnou úpravou návrhu územního plánu. Proto se námitce vyhovuje a pozemek je vymezen jako plocha přestavby pro bydlení v rodinných domech V22 b). Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 14. Miroslav Chroust, U Zámecké zahrady 1052/6, Teplice V kontextu s § 52 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb. /stavební zákon/ podávám námitku proti návrhu změny územního plánu Města Krupky, veřejně projednávaného 2. 12. 2013. Odůvodnění námitky: Při projednávání zadání návrhu změny ÚP jsem zjistil, že p.p.č. 492/2, 492/14, 492/20, 492/44, 492/59 a 832/10, pro obec Krupka, k.ú. Nové Modlany, byly zahrnuty do změny ÚP jako území N10, plocha využití PP s možností výstavby veřejně prospěšnými stavbami a dále s propojením vodárenské soustavy jako VPS V6 mezi Teplicemi a Ústím nad Labem.
166
Dotčené pozemky jsem pořídil za účelem výstavby logistického centra, investoval do zastavovacích studií, vystavěl po dohodě s RWE nový sjezd na pozemek 492/14 a řešil bezpečnostní pásmo stávajícího VTL plynovodu. Propojení vodárenské soustavy je pro můj záměr v této podobě nepřijatelná varianta. Námitka se zamítá. Odůvodnění: Námitce vlastníka pozemků p.č. 492/2, 492/14, 492/20, 492/44, 492/59 a 832/10 v katastrálním území Nové Modlany dotčených návrhem veřejně prospěšné stavby VPS V6 – Propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi nelze vyhovět z následujících důvodů: − Veřejně prospěšná stavba VPS V6 – Propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem byla v Územním plánu Krupka vymezena na základě jejího předchozího vymezení v územně plánovací dokumentaci vydané krajem, kterou jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje vydané 5. 10. 2011 (nabytí účinnosti 20. 10. 2011). − Dle § 36 odst. 5 stavebního zákona jsou zásady územního rozvoje kraje závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Soulad územního plánu se zásadami územního rozvoje musí pořizovatel přezkoumat v rámci podle § 53 odst. 4 stavebního zákona, výsledek tohoto přezkoumání musí být uveden v textové části odůvodnění územního plánu (v odůvodnění Územního plánu Krupka viz kapitola 2. a) Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem). Krajský úřad posuzuje soulad územního plánu se zásadami územního rozvoje ve stanovisku vydávaném podle § 50 odst. 7 stavebního zákona. Podle § 54 odst. 2 stavebního zákona může zastupitelstvo obce vydat územní plán až po ověření, že není v rozporu (mimo jiné) se zásadami územního rozvoje. − Z toho vyplývá, že veřejně prospěšnou stavbu VPS V6 nelze z územního plánu vyjmout – územní plán by byl v rozporu se zásadami územního rozvoje a nebylo by možné ho vydat. − Zároveň není možné upravit trasu koridoru této VPS způsobem, který by se vyhnul pozemkům ve vlastnictví p. Chrousta. V Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje je koridor graficky vymezen podél jižní hranice komunikace I/13, v textové části je jeho šířka stanovena na 200 m a pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru V6 je stanoven úkol: Zpřesnit lokalizaci koridoru v součinnosti s příslušnými orgány státní správy, zajistit jeho územní koordinaci, zpřesnit a vymezit koridor v ÚPD dotčených obcí. Tento závazný úkol byl v územním plánu splněn. Koridor byl oproti zásadám územního rozvoje zpřesněn - zúžen z původních 200 m (které by znamenaly omezení pro celé pozemky p. Chrousta) na šířku 20 m. − Vymezením VPS není dotčeno stávající dopravní napojení pozemku p.č. 492/14. − Vzhledem k tomu, že výstavba na pozemcích v zastavitelné ploše N10 nesmí znemožnit nebo ztížit budoucí realizaci VPS V6, musí být následná dokumentace pro umístění staveb vypracována způsobem, který prokazatelně realizaci VPS umožní. Z výše uvedených důvodů námitce nelze vyhovět, proto se zamítá a veřejně prospěšná stavba VPS V6 Propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem zůstává vymezena beze změny. Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 15. Josef a Alena Knížkovi, Přítkovská 1463/28, Teplice Při veřejném projednání návrhu Územního plánu města Krupky konaném dne 2. 12. 2013 od 15.00 hodin v prostorách Městského úřadu v Krupce jsme zjistili, že námi požadovaný pozemek č. 285 v katastrálním území Vrchoslav, nejsou jako celek ve schvalovaném návrhu územního plánu určeny k zastavění rodinnými
167
domy. Část výše uvedených pozemků jsou v tomto návrhu určeny k zastavění rodinnými domy a část je zahrádkářská kolonie. Touto cestou vznášíme námitku a chceme požádat o scelení všech našeho pozemků do funkčního využití k zastavění rodinnými domy. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření námitky bylo zjištěno, že manželé Knížkovi vlastní nejen pozemek st.p.č. 285 o výměře 16 m2 se stavbou bez č.p. nebo ev.č., ale i pozemek p.č. 358/2 – trvalý travní porost, o výměře 392 m2, vše v katastrálním území Vrchoslav. Oba pozemky jsou pod společným oplocením a jsou dlouhodobě využívány jako zahrada. Po posouzení požadavku bylo zjištěno, že je možné jim vyhovět a oba pozemky přiřadit k plochám pro bydlení v rodinných domech z těchto důvodů: − Pozemky se nachází v prostoru poblíž Vápenky ve Vrchoslavi, v zastavěném území města. Jedná se o uzavřený a oplocený areál částečně vymezený jako zahrádkářská kolonie, částečně jako plochy bydlení v rodinných domech. − Na pozemcích se nenacházejí žádné hodnoty přírodní, kulturní ani civilizační, pozemky nejsou zatíženy ani žádnými dalšími limity využití území. − Změnou způsobu využití nedojde k zásadní změně současného způsobu využití ani ke zvýšené zátěži území. − Požadovaná změna způsobu využití se nedotýká zájmů ochrany přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot v území, nejsou jím dotčeny zájmy dalších vlastníků pozemků ani zájmy dotčených orgánů hájících zájmy vyplývající ze zvláštních právních předpisů. − Úprava způsobu využití plochy nevyvolává nároky na přehodnocení bilancí sítí technické infrastruktury ani koncepce dopravy. Pozemky jsou již současné době napojeny na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. − Ze všech výše uvedených důvodů není úprava způsobu užívání plochy pozemku p.č. 346/46 v k.ú. Vrchoslav podstatnou úpravou návrhu územního plánu. Proto se námitce vyhovuje a pozemky jsou vymezeny jako plocha přestavby pro bydlení v rodinných domech V22 c). Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 16. Ilja Zubko, Karla Čapka 242, Krupka V roce 2009 jsem podával žádost o změnu účelové kategorie pozemku p.č. 1932/3 ostatní plocha v k.ú. Krupka o výměře 705 m2 na stavební parcelu, protože vlastním též sousední parcely, které patří do kategorie stavebních parcel. Prosím Vás převést výše zmíněnou parcelu č. 1932/3 ostatní plocha v k.ú. Krupka o výměře 705 m2 do kategorie zahrady. Děkuji. Námitka se zamítá. Odůvodnění: Využití pozemku p.č. 1932/3 v katastrálním území Krupka a možnosti jeho případné změny bylo v souladu se zadáním prověřeno v rámci zpracování návrhu územního plánu. Na základě tohoto prověření byl pozemek ponechán beze změny stávajícího využití, tj. zeleň městská (ZM) z těchto důvodů:
168
−
Jedná se o pozemek vedený v katastru nemovitostí jako ostatní plocha/zeleň o výměře 705 m2 ve vlastnictví podatele námitky. − Pozemek se nachází v centrální části města, je zarostlý vzrostlou zelení, není oplocený a je součástí navazující plochy městské zeleně, která lemuje ulici Pod Parkem až ke křižovatce s ulicí Koněvovou. − Na pozemek navazují jednak stávající zahrady, na severu pak zastavitelná plocha smíšená obytná K18 o celkové výměře cca 8.200 m2, z toho převážná plochy K18 tvoří pozemek p. Ilji Zubka p.č. 1876/8. V plochách smíšených obytných je dle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovených v kapitole F) textové části územního plánu přípustné umisťování zahrad. − V předmětném prostoru pozemku p.č. 1932/3 je tudíž dostatečný prostor pro využití území na zahrady a tento prostor má k dispozici i sám p. Zubko na vlastních pozemcích. − I v plochách městské zeleně je dle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovených v kapitole F) textové části územního plánu podmíněně přípustné umisťování zahrad. Z těchto důvodů při posuzování požadavku podatele námitky převážil obecný veřejný zájem na zachování městské zeleně v centru města nad soukromým zájmem vlastníka pozemku na vymezení zahrady a námitce není vyhověno. Návrh na rozhodnutí o námitce byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitce neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce. 17. Ing. Pavel Maleček, Dolní Maršov 306, Krupka V souladu s § 23 zákona 183/2006 Sb. na základě níže doloženého zmocnění více než 200 občany města Krupky podávám námitky k návrhu Územního plánu města Krupky, dne 2. 12. 2013 předloženého městem Krupka k veřejnému projednání – dále jen UP. Námitka č. 1 - ÚP nenaplňuje cíle a úkoly územního plánování. A to při stanovení ploch určených pro novou výstavbu rodinných domů na plochách stávající zemědělské půdy a zeleně mimo hranice současné městské zástavby. To spojené s nárůstem počtu obyvatel Krupky o 6600, tj. téměř o 50% a tím nutnosti rozšíření infrastruktury města (školské, zdravotní a sociální služby, bezpečnost, doprava at).d. Nic z toho UP zejména v rozporu s § 18, 19 a 53 zák. 183/2006 Sb. nevyhodnocuje, nezdůvodňuje ani neřeší. Přitom současné kapacity již schválených zón pro bydlení, odpovídající potřebám rozvoje Krupky, jsou z 90% NEVYUŽITY. Z těchto důvodů je UP v rozporu s platnou legislativou. Proto žádáme vyřazení výše popsaných ploch z ÚP. Námitka č. 2 - Návrh ÚP neobsahuje řešení cyklostezek podél tras současných hlavních komunikací, jak bylo požadováno v zadání ÚP. Opět je tím porušena zákonnost tvorby UP, kterou žádáme napravit zařazením těchto cyklostezek do UP. Námitka č. 3 - ÚP neřešení nutnost mimoúrovňového křížení hlavní silnice na Teplice s železniční tratí Teplice – Ústí n. L. u Sobědruh. Tím UP konzervuje už dnes nepřijatelné a životu nebezpečné úrovňové křížení. Žádáme vložit řešení tohoto mimoúrovňového křížení do ÚP. Mé zmocnění více než 200 občany města Krupky dokládám na přiložených očíslovaných listech. Příloha č. 1 – podpisové listiny – 17 listů Příloha č. 2 – Seznam občanů s věcně shodnou námitkou – 2 listy Námitky č. 1, 2 a 3 se zamítají. Odůvodnění:
169
Ing. Pavel Maleček je zástupcem veřejnosti v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, což doložil zmocněním celkem 216 občanů Krupky, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu Územního plánu Krupky. Město Krupka je obcí s více než 2000 obyvateli, proto pro zmocnění postačuje minimálně 200 občanů města. Z tohoto důvodu je dle § 52 odst. 2 stavebního zákona oprávněn podat námitky k návrhu územně plánovací dokumentace. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1: Z námitky č. 1 vyplývá požadavek na vyřazení všech zastavitelných ploch určených pro novou výstavbu rodinných domů na plochách stávající zemědělské půdy a zeleně mimo hranice současné městské zástavby. Zastupitelstvo města Krupka tento požadavek zamítá a vymezené zastavitelné plochy pro výstavbu rodinných domů ponechává v Územním plánu Krupka v rozsahu navrženém v návrhu územního plánu předloženém k veřejnému projednání. Vyřazením těchto ploch by prakticky byl znemožněn jakýkoliv rozvoj města v oblasti bydlení mimo zastavěné území města. V územním plánu jsou mimo hranice současné městské zástavby, resp. mimo zastavěné území na plochách zemědělské půdy vymezeny zastavitelné plochy umožňující výstavbu pro bydlení v rozsahu, který byl dohodnut v rámci projednávání návrhu územního se všemi dotčenými orgány a potvrzen jejich souhlasnými stanovisky, popř. byly splněny všechny podmínky, které byly dotčenými orgány pro zastavitelné plochy stanoveny. A to včetně orgánů ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany přírody, které jsou z hlediska ochrany nezastavěného území nejvýznamnějšími. Přitom nabídka pro výstavbu, jakou územní plán představuje, zdaleka neodpovídá poptávce po vymezení zastavitelných ploch, jak ostatně vyplývá z některých jiných námitek uplatněných v rámci veřejného projednání návrhu územního plánu. Názor, že územní plán nenaplňuje cíle a úkoly územního plánování, že neřeší nárůst obyvatel a s tím spojené nutnosti rozšíření infrastruktury města (školské, zdravotní a sociální služby, bezpečnost, doprava), a že je v rozporu s legislativou je mylný. Jak vyplývá z odůvodnění územního plánu, byl přezkoumán jeho soulad s cíli a úkoly územního plánování a územní plán je s nimi v souladu (viz kapitola 2. b) Soulad s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území). Zastavitelné plochy vymezené v územním plánu byly vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán vymezuje dostatečné množství zastavitelných ploch pro všestranný rozvoj města, i když zcela nepokrývá současnou aktuální poptávku. Právě velká poptávka po zastavitelných plochách v Krupce svědčí o velkém rozvojovém potenciálu území a významu města v systému osídlení, který je dán strategicky významnou polohou města v rozvojové oblasti (dle Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje se jedná o rozvojovou oblast OB1), mezi Statutárními městy Teplice a Ústí nad Labem, dopravně dobře dostupném směrem na hlavní město Praha i na sousední Německo. Připomínka k neřešení předpokládaného nárůstu obyvatel z hlediska s tím souvisejících potřeb v oblasti občanského vybavení je také neopodstatněná. Územní plán stabilizuje stávající plochy veřejného vybavení (VV), dalšího občanského vybavení ostatního (OV), navrhuje nové plochy smíšené obytné (SO), určené pro občanské vybavení ve spojení s bydlením. Kromě toho umožňuje umisťování občanského a veřejného vybavení ve všech plochách určených k bydlení (RD, BR, BD) stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití v kapitole F) textové části návrhu. Tímto způsobem umožňuje územní plán umisťování staveb občanské vybavenosti dle aktuálních potřeb území a v reakci na postupné naplňování jednotlivých zastavitelných ploch. Ani v ostatních ohledech není územní plán v rozporu s platnou legislativou. V textové části odůvodnění, které obsahuje všechny povinné části vyplývající ze stavebního zákona, z přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti i ze správního řádu je odůvodněn soulad územního plánu se všemi požadavky, které vyplývají z právních předpisů. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 2: V zadání územního plánu Krupka schváleném zastupitelstvem města je uveden požadavek: „V územním plánu bude respektována, popř. doplněna stávající síť letních i zimních turistických tras pro pěší a běžecké lyžování a síť cyklistických tras. V územním plánu budou prověřeny a navrženy možnosti zlepšení bezpečnosti pohybu cyklistů v souběžných trasách s automobilovou dopravou.“
170
V souladu s tímto požadavkem je v územním plánu respektována stávající síť turistických pěších tras i cyklostezek. Na základě prověření možností vymezení nových pěších a cyklistických tras na území města bylo v průběhu zpracování návrhu územního plánu upuštěno od záměru samostatného konkrétního vymezování nových koridorů pěších cest a cyklostezek (kromě cyklostezky regionálního významu převzaté ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje). Pro zajištění možnosti jejich rozvoje však byly podmínky ploch s rozdílným způsobem využití stanoveny tak, aby umožňovaly rozvoj těchto pěších, turistických a cyklistických cest a tras dle aktuálních potřeb města kdekoliv na území města. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňují jejich rozvoj na celém území města, ať už v území zastavěném, nebo mimo zastavěné území města. To znamená, že na území města lze realizovat nové trasy cyklostezek prakticky kdekoliv podle aktuálních potřeb a možností města, včetně souběhu s hlavními komunikacemi. Z tohoto důvodu je uváděný názor na nezákonnost územního plánu mylný. V souladu se zadáním byly možnosti zlepšení bezpečnosti cyklistů v souběžných trasách s automobilovou dopravou prověřeny a v návrhu územního plánu bylo řešení možností realizace cyklistických tras navrženo způsobem výše uvedeným – umisťování cyklostezek je umožněno stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití v takřka všech plochách s rozdílným způsob využití. A to obecně v rámci přípustného využití pro nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu (ve všech plochách s rozdílným způsobem využití, vyjma ploch železniční dopravy a vodních ploch), popř. jsou cyklostezky uvedeny samostatně v rámci podmíněného využití ploch (např. v plochách městské zeleně, sportovních a rekreačních, veřejných prostranství, sadů, vinic, zahradnictví, zahrádkářských kolonií). Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 3: Železniční trať č. 130 kříží hlavní přístupovou komunikaci do města Krupky u Sobědruh v ulici Bohosudovské v Sobědruhách. Vzhledem k tomu, že se toto křížení nachází mimo území města Krupky, není možné je do řešení územního plánu zahrnout. Předmětné území se nachází ve správním území Statutárního města Teplice. Problém řeší platný územní plán města Teplice, ve kterém je vymezena veřejně prospěšná stavba VPS 01 obchvat Trnovan I/13, jejíž součástí je kromě samotného obchvatu také návrh řešení mimoúrovňového křížení železnice č. 130 se silnicí na Krupku podjezdem. Návrh na rozhodnutí o námitkách byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu o námitkách neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na rozhodnutí o námitce.
Po stanovené lhůtě byly uplatněny námitky: 18. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 12, Praha 4 ŘSD ČR, oddělení předinvestiční přípravy zasílá následující námitky k návrhu územního plánu (dálen ÚP) Krupka jako oprávněný investor podle § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., (Stavební zákon) v platném znění. ŘSD ČR je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy, pro které vykonává vlastnická práva státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečuje výstavbu a modernizaci dálnic a silnic I. třídy, spolupracuje s příslušnými orgány státní správy včetně orgánů samosprávy, poskytuje jim podklady a zpracovává vyjádření. Správním obvodem obce Krupka prochází silnice I/13 (budoucí sil. I/30) a její plánovaná přeložka. K návrhu ÚP Krupka uplatňujeme tyto námitky: − Plochy N6, N10, S6, S9, U9 („plochy produkční“) se nacházejí v OP silnice I/13. Dle § 32 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích lze v OP umístit stavby na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených. − Dopravní připojení ploch N6, N10, N13, S6, S9 na stávající sil. I/13, resp. na přeložku sil. I/13 požadujeme řešit prostřednictvím místních komunikací nebo silnic nižších tříd.
171
−
−
−
−
S navrhovaným dopravním připojením průmyslové zóny Krupka na plochu N9 („dopravní stavby silniční“) nesouhlasíme. Dle ČSN 736102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, se nesmí do větví MÚK připojovat žádné křižovatky, sjezdy a samostatné sjezdy. Výjimkou jsou samostatné sjezdy pro údržbu uzavřených pozemků v křižovatce. Vzhledem k tomu, že dopravní napojení průmyslové zóny Krupka je v návrhu ÚP navrženo do budoucí větve MÚK (ve výkresu žlutě vyznačeno) výhledové přeložky sil. I/13 (I/30) „I/13 Teplice – obchvat Trnovany“, požadujeme na základě výše uvedeného připojení vypustit. Plochy NX1, NX3, SX1 („plochy městské zeleně, parky, hřbitovy“) jsou situovány v blízkosti stávající sil. I/13. Upozorňujeme na to, že výsadba zeleně musí být realizována v blízkosti mimo silniční pozemky a musí být splněny podmínky uvedené v TP 99 (Technické podmínky vysazování a ošetřování silniční vegetace) a současně ČSN 73 6101/Z2. Koridor VPS V6 – propojení vodárenské soustavy Teplice – Ústí nad Labem zasahuje do OP stávající sil. I/13 a dochází k překrytí plochy vymezené pro okružní křižovatku (WD 4) na sil. I/13. Tuto okružní křižovatku ŘSD ČR v současné době nepřipravuje. Požadujeme, aby uložení sítě bylo projednáno s majetkovým správcem sil. I/13, tj. ŘSD ČR, Správa Chomutov a ŘSD ČR GŘ-oddělení technické přípravy. Realizaci plochy WD 4 – okružní křižovatka na sil. I/13 v místě připojení silnice III/25353 ŘSD ČR v současné době nepřipravuje.
Tato námitka pod zn. 22387-ŘSD-11110-2013 a datovaná dnem 29. 11. 2013 byla pořizovateli, tj. Městskému úřadu v Krupce doručena písemně dne 11. 12. 2013 (dle data na obálce byla odeslána Českou poštou - 140 00 Praha 4 dne 10. 12. 2013). Veřejné projednání návrhu Územního plánu Krupka se konalo dne 2. 12. 2013, lhůta pro uplatnění námitek stanovená v § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, činí 7 dnů ode dne veřejného projednání a uplynula dnem 9. 12. 2013. Z tohoto důvodu se jedná o námitku uplatněnou po stanovené lhůtě, ke které se podle téhož ustanovení stavebního zákona nepřihlíží. Proto Zastupitelstvo města Krupka o námitce nerozhoduje. Pořizovatel s určeným zastupitelem k ní pouze uvádějí: − Vymezením zastavitelných ploch N6, N10, S6, S9, U9 (plochy produkční) zasahujících částečně do OP sil. I/13 nejsou dotčeny požadavky vyplývající pro následné umisťování staveb a procesy jejich povolování ze zvláštních právních předpisů, včetně zákona č. 13/1997 Sb. − Dopravní připojení zastavitelných ploch N6, N10, N13, S6, S9 není navrženo na stávající sil. I/13, resp. na přeložku sil. I/13. − Po prověření požadavku na vypuštění navrhovaného dopravního připojení průmyslové zóny Krupka na plochu N9 („dopravní stavby silniční“) se toto připojení pro nesoulad s ČSN 736102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích vypouští. Územní plán stanoví koncepci dopravní infrastruktury, nemůže řešit konkrétní řešení jednotlivých záměrů v území. To bude řešeno v tomto případě v následných stupních projektové přípravy pro toto dopravní křížení v rámci vymezené plochy N9 pro silniční dopravu. − Plochy NX1, NX3 a SX1 (plochy městské zeleně, parky, hřbitovy) byly podél silnice I/13 vymezeny z důvodu odstupu navrhovaných zastavitelných ploch N10, N13 a S9 od stávající silnice I/13, popř. od navrhované Doubravské spojky a dále také za účelem logického a souvislého oddělení pozemků zemědělského půdního fondu, tak aby vymezením zastavitelných ploch nevznikly v území zbytkové a obtížně obhospodařovatelné enklávy zemědělské půdy. Eventuální budoucí nová výsadba bude muset být realizována v souladu se závaznými právními předpisy a normami. − Koridor VPS V6 pro propojení vodárenské soustavy mezi Teplice a Ústím nad Labem musí být v územním plánu vymezen pro zajištění souladu se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje, ve kterých je vymezen pod stejným názvem v šíři 200 m. V územním plánu Krupky je po prověření zúžen na šíři 20 m a je logicky veden podél silnice I/13. Požadavek na projednání uložení vodovodu směřuje až k jeho následné realizaci, nikoliv do územního plánu samotného, územním plánem nemůže být ukládán konkrétní způsob projednání jednotlivých stavebních záměrů. − Okružní křižovatka na silnici I/13 v místě připojení silnice III/25353 vymezená jako VPS WD4 byla v územním plánu vymezena na základě dokumentace „I/13 Krupka – okružní křižovatka“ zpracované
172
Báňskými projekty Teplice, a.s. pro objednatele – ŘSD ČR – Správa Chomutov pod zak. č. 2581. Z tohoto důvodu zůstává v územním plánu vymezena. Pouze pro úplnost – viz vyhodnocení připomínky RSD ČR k návrhu územního plánu č.j. 7107-ŘSD-103112010 ze dne 21. 4. 2010. 19. Ing. Pavel Moravec, Březenec 257, 431 11 Jirkov Obracím se na Vás s námitkou k probíhajícímu zpracování územního plánu města Krupka, neboť jsem zjistil, že ač původně byl pozemek v předešlých pracovních podkladech a zákresech územního plánu vyznačen k zastavění a jeho budoucí využití k záměru zastavění mi bylo potvrzeno, nyní tomuto tak není. Podával jsem žádost o zařazení pozemku parc. č. 562/1 v k.ú. Nové Modlany, obec Krupka Jako rozvojovou plochu určenou pro komerční služby a obchody. Při zpracování podkladů územního plánu bylo zjištěno, že na tomto pozemku povedou komunikace propojující Ústí n. Labem, Teplice, Krupku a sousední obce. Na základě tohoto zjištění a sdělení mi této skutečnosti pořizovatelem ÚP jsem navštívil a jednal se stavebním úřadem a územním plánováním, následně s p. Ing. Matoušem a s ing. arch. Táborskou a závěrem bylo, že zbývající plochy budou dle podané žádosti nadále zahrnuty v územním plánu k zastavění dle podané žádosti. Vyzývám Vás touto námitkou k nápravě výše citovaného pozemku do územního plánu města Krupka tak, jak jsem o něj (se spoluvlastníky) žádal resp. s úpravami silnic tak, aby zbývající plochy pozemku byly určeny k využití pro komerční služby, obchody a občanskou vybavenost. Pozemek je umístěn v podstatě v průmyslové zóně mezi skladovými (průmyslovými) a obchodně-komerčními objekty a přirozeně vyplňuje prostor v území volný prostor. Vím, že jsem nestihl podat námitku v prosincovém termínu, ale od konce listopadu jsem byl s manželkou v porodnici, mezitím se objevily u ní závažné zdravotní potíže, pro které jsme nemohli opustit Prahu, proto Vás také žádám o shovívavost při posuzování této námitky z pohledu termínu jejího podání. Tato námitka datovaná dnem 15. 1. 2014 byla pořizovateli, tj. Městskému úřadu v Krupce doručena písemně dne 20. 1. 2014. Veřejné projednání návrhu Územního plánu Krupka se konalo dne 2. 12. 2013, lhůta pro uplatnění námitek stanovená v § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, činí 7 dnů ode dne veřejného projednání a uplynula dnem 9. 12. 2013. Z tohoto důvodu se jedná o námitku uplatněnou po stanovené lhůtě, ke které se podle téhož ustanovení stavebního zákona nepřihlíží. Proto Zastupitelstvo města Krupka o námitce nerozhoduje. Pořizovatel s určeným zastupitelem k ní pouze uvádějí: − Pozemek p.č. 562/1 v k.ú. Nové Modlany je ve vlastnictví Ing. Pavla Moravce z 1/3, zbývající 2/3 podíl vlastní další vlastníci, kteří námitku k návrhu územního plánu nepodali. − Pozemek je z převážné části vymezen jako zastavitelná plocha dopravních staveb silničních (DS) ozn. N9, určená pro umístění veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury - WD 3 Severní obchvat Teplic dle ZÚR ÚK VPS PK 15, Doubravská spojka dle ZÚR ÚK VPS PK 16. − Zbývající prostor mezi touto plochou a stávající silnicí napojující průmyslovou zónu (ulice Průmyslová) je vymezen jako plocha městské zeleně NX2. − Vzhledem k nutnosti zajištění souladu se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje a dosavadnímu projednání návrhu územního plánu s dotčenými orgány nelze upravovat návrh silnic a stanovený rozsah zastavitelné plochy N9 pro jejich umístění. − Rovněž není žádoucí vymezování dalších zastavitelných ploch v tomto budoucím dopravně exponovaném území. − Pozemek byl zakreslen jako záměr na vymezení zastavitelné plochy v podkladech pro zpracování územního plánu - průzkumech a rozborech zpracovaných v roce 2008, z výše uvedených důvodů ale následně nebyl zahrnut jako zastavitelná plocha do návrhu územního plánu. − Způsob projednání návrhu územního plánu v řízení o návrhu včetně lhůt k uplatnění námitek dotčených osob stanoví § 52 stavebního zákona. Jak je uvedeno výše, lhůta pro uplatnění námitek stanovená v § 52 odst. 3 stavebního zákona uplynula dnem 9. 12. 2013. Výjimky z tohoto ustanovení stavební zákon nepřipouští. Z tohoto důvodu nelze lhůtu prominout.
173
20. PH-REAL a.s., Krupská 17/29, Teplice V souvislosti se probíhajícím zpracováním nového územního plánu města Krupka podáváme námitku, a to k vyřazení pozemků zapsaných na LV č. 778 v k.ú. Soběchleby u Krupky, par. č. 267/1, 267/3, 269, 295/1 z ploch určených k zastavění. Žádost o zařazení těchto pozemků podal jejich původní vlastník f. MOPA BOHEMIA s.r.o., od které jsme pozemky nabyly s veškerým i právy a povinnostmi. V době koupě pozemků jsme se informovali na Městském úřadu Krupka, kde nám bylo sděleno, že jsou tyto pozemky zařazeny v budoucím územním plánu (změna územního plánu) jako plochy určené pro sklady s lehkou nerušící výrobou. Dle informací veřejně dostupných na internetových stránkách města Krupky jsme zjistili, že shora uvedené pozemky nově nejsou zařazeny do územního plánu města k zastavění, resp. byly vyřazeny z dalšího projednávání. Domníváme se, že pozemky funkčně navazují na pozemky v k.ú. Modlany (viz příloha), které jsou v územním plánu vedeny k průmyslovému zastavění. Lokalita volně navazuje na krupskou průmyslovou zónu a existoval předpoklad, že výše citované pozemky jsou resp. budou v ÚP dle podané žádosti zařazeny do ploch zastavitelných pro sklady a lehkou nerušící výrobu. Zařazení těchto pozemků dle našeho návrhu vytváří funkční celek průmyslové zóny s možností zbudování nových podnikatelských objektů a v návaznosti na to s možností vytvoření nových pracovních míst. Jakoukoliv stavbu na těchto pozemcích i tak následně povoluje příslušný odbor, kdy součástí k povolení ke stavbě může být i nařízení rekultivace přilehlých ploch dle požadavku vašeho města. Z titulu vlastníka předmětných pozemků podáváme námitku k předmětnému územnímu plánu, kdy naše námitka směřuje proti vyřazení pozemků z území zastavitelného, jak je shora uvedeno. Dovolujeme si též připomenout, že v souvislosti s těmito pozemky probíhá s vaším městem jednání o umístění stavby kruhového objezdu na předmětné pozemky. K umístění této stavby jsme tedy připraveni, jsme tedy připraveni část předmětných pozemků městu poskytnout. Žádáme tedy a navrhujeme, aby pozemky parc. č. 267/1, 267/3, 269, 295/1 v k.ú. Soběchleby u Krupky byly opětovně zařazeny do změny územního plánu a to jako pozemky určené k zastavění pro sklady a lehkou nerušící výrobu. Za kladné vyřízení děkujeme. Tato námitka datovaná dnem 20. 1. 2014 byla pořizovateli, tj. Městskému úřadu v Krupce doručena písemně dne 20. 1. 2014. Veřejné projednání návrhu Územního plánu Krupka se konalo dne 2. 12. 2013, lhůta pro uplatnění námitek stanovená v § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, činí 7 dnů ode dne veřejného projednání a uplynula dnem 9. 12. 2013. Z tohoto důvodu se jedná o námitku uplatněnou po stanovené lhůtě, ke které se podle téhož ustanovení stavebního zákona nepřihlíží. Proto Zastupitelstvo města Krupka o námitce nerozhoduje. Pořizovatel s určeným zastupitelem k ní pouze uvádějí: − Předmětné pozemky p.č. 267/1, 267/3 a část pozemku p.č. 269 v k.ú. Soběchleby u Krupky byly v návrhu Územního plánu Krupka zpracovaném v prosinci 2009 vymezeny jako zastavitelná plocha S10 se způsobem využití – plochy produkční (PP). Pozemek p.č. 195/1 k zastavění nikdy nebyl navržen, protože se jedná o úzký pozemek v krajině, bez jakékoliv návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy, který je součástí vzrostlé zeleně podél břehu Unčínského potoka a leží v záplavovém území. − Na základě výsledků společného projednání návrhu územního plánu s krajským úřadem, dotčenými orgány a sousedními obcemi podle § 50 stavebního zákona v tehdejším znění, konaného v roce 2010, byl návrh územního plánu upraven, zejména musel být významně redukován rozsah zastavitelných ploch. − Tato redukce se týkala také zastavitelné plochy S10. Důvodem pro vyřazení plochy byl kromě nutnosti omezit zábory zemědělské půdy také zjištěný významný negativní vliv na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů.
6. Vyhodnocení připomínek Ve stanovené lhůtě byly v rámci veřejného projednání uplatněny připomínky: 1. Bc. Mirka Talichová, Bohosudovská 255, Krupka
174
Připomínka: Územní plán Krupka (UP) nenaplňuje cíle a úkoly územního plánování. Zejména je v rozporu s ustanovením § 18, odst. 4, zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, které ukládá, že zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V textové části odůvodnění ÚP chybí vyhodnocení účelného využití zastavěného území a především vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, jak to vyžaduje § 53, odst. 5, písm. f SZ. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch není provedeno podle metodického pokynu MMR ČR (Ústav regionálního rozvoje) ze srpna 2008, ale ani jiným průkazným způsobem. Neobsahuje-li UP prokázání nemožnosti využít již vymezené plochy v porovnání s potřebou vymezení nových zastavitelných ploch, lze na opatření obecné povahy, kterým se vydává UP, pohlížet v příslušné části jako na akt v rozporu se zákonem. Komentář: UP navrhuje nové zastavitelné plochy a plochy přestavby pro bydlení v rodinných nebo bytových domech (SO a BR) v rozsahu cca 32 ha, což podle propočtu projektanta znamená předpokládaný nárůst počtu obyvatel města o cca 6 - 7 tisíc obyvatel, tedy cca o 50% ve srovnání se stávajícím stavem. To je enormní demografická změna, k jejímuž předpokladu by měl existovat racionální důvod. A pokud takový existuje, měla by na něj urbanistická koncepce odpovídajícím způsobem reagovat v oblasti rozvoje občanského vybavení – a to nereaguje. Současně by měl územní plán ve vazbě na územně analytické podklady takovou změnu posoudit z hlediska dopadů ve všech pilířích udržitelného rozvoje. Nabídka zastavitelných ploch (zejména s funkcí bydlení a podnikání) by v územním plánu měla být dostatečná, aby uspokojila aktuální požadavky na změny v území, a je potřeba uvažovat i s přiměřenou rezervou. Nabídka přitom musí být vždy o něco „v převisu“ nad poptávkou. Je však nutné se vyvarovat extrému, který je zřejmý z návrhu UP, kdy se vychází z předpokladu, že 4% nárůst počtu obyvatel města v letech 2001 – 2009 akceleruje na nárůst o 50% - což by znamenalo (při stejném tempu) dobu přibližně 80 – 100 let. Domnívám se, že takovýto „odborný odhad“ demografického vývoje, na který zjevně reaguje návrh nových zastavitelných ploch, je za hranicí představitelného a odporuje cílům a úkolům územního plánování, jak jsou ukotveny ve stavebním zákoně. Jedná se zřejmě i o rozpor se zadáním UP, které vyžaduje, aby nový UP vytvořil předpoklady a stanovil podmínky pro všestranný a vyvážený rozvoj města, úměrný jeho velikosti a významu v systému osídlení. Vyhodnocení připomínky: Územní plán Krupka není v rozporu s cíly a úkoly územního plánování. Odůvodnění územního plánu obsahuje v souladu s § 53 odst. 5 písm. a) stavebního zákona výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4 včetně vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování uvedených v § 18 a 19 stavebního zákona (viz kapitola 2. b) Soulad s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území). Zastavitelné plochy vymezené v územním plánu byly vymezeny v souladu s v připomínce uváděným § 18 odst. 4 stavebního zákona, tj. s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Obsahuje rovněž v souladu s požadavkem stanoveným v § 53 odst. 5 písm. f) stavebního zákona vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch (viz kapitola 3. f) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch). Toto vyhodnocení není zpracováno v rozporu s uváděným metodickým pokynem MMR ČR ze srpna 2008. Dle metodického pokynu územní plán vymezuje dostatečné množství zastavitelných ploch tehdy, když lze aktuální rozvojové záměry vhodně umístit, tj. aktuální požadavky na změny v území uspokojit, v těchto zastavitelných plochách. Přitom však má být uvažováno s přiměřenou rezervou a nabídka má být vždy vyšší než poptávka, avšak je nutno se vyvarovat nežádoucích extrémů. V případě územního plánu Krupky byly v souladu se zadáním v rámci zpracování návrhu prověřeny všechny známé záměry na výstavbu a na základě tohoto prověření byl navržen rozsah zastavitelných ploch a ploch přestavby. Návrh zastavitelných ploch však není takového rozsahu, aby uspokojil všechny požadavky vlastníků o výstavbu (o tom svědčí mimo jiné i námitky uplatněné k návrhu územního plánu vlastníky pozemků, kteří požadují další vymezení zastavitelných ploch, viz kapitola 5. odůvodnění). Důvody, pro které nemohly a ani nemohou být všechny aktuální záměry uspokojeny, vyplývají zejména z ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území a z dalších limitů využití území, a zejména z výsledků projednání návrhu územního plánu s dotčenými orgány, na jejichž základě musel být prvotní rozsah zastavitelných ploch redukován. Jak z výše uvedeného vyplývá, není v případě územního plánu Krupky, přestože rozsah zastavitelných ploch se může zdát enormním, možné uspokojit zcela současnou aktuální poptávku. V případě územního plánu Krupky proto předpokládaný nárůst obyvatel o cca 6 660 obyvatel nelze považovat za extrémní překročení převisu nabídky
175
nad poptávkou. Přičemž právě velká poptávka po zastavitelných plochách v Krupce svědčí o velkém rozvojovém potenciálu území a významu města v systému osídlení, který je dán strategicky významnou polohou města v rozvojové oblasti (dle Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje se jedná o rozvojovou oblast OB1), mezi Statutárními městy Teplice a Ústí nad Labem, dopravně dobře dostupném směrem na hlavní město Praha i na sousední Německo. Lze tedy konstatovat, že na základě těchto skutečností existují racionální důvody k navrhovanému rozvoji města a s tím spojeného nárůstu obyvatel. Jak je zmiňováno v metodickém pokynu MMR, posuzuje se správnost vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch při společném jednání o návrhu s dotčenými orgány a v řízení o návrhu spojeném s veřejným projednáním. Přičemž jedním z nejvýznamnějších stanovisek z hlediska ochrany nezastavěného území, a tedy i hlediska přípustného rozsahu zastavitelných ploch, je stanovisko dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF), které musí být pořizovatelem respektováno. Návrh územní plánu Krupka respektuje stanoviska uplatněná orgánem ochrany ZPF, kterým je Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ale i všech dalších dotčených orgánů (viz kapitola 2. d) textové části odůvodnění územního plánu – Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů). Připomínka k neexistenci dostatečné reakce nárůstu obyvatel v oblasti rozvoje občanského vybavení je rovněž neopodstatněná. Územní plán stabilizuje stávající plochy veřejného vybavení (VV), dalšího občanského vybavení ostatního (OV), navrhuje nové plochy smíšené obytné (SO) určené pro občanské vybavení ve spojení s bydlením. Kromě toho umožňuje umisťování občanského a veřejného vybavení ve všech plochách určených k bydlení (RD, BR, BD) stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití v kapitole F) textové části návrhu. Tímto způsobem umožňuje územní plán umisťování staveb občanské vybavenosti dle aktuálních potřeb území a v reakci na postupné naplňování jednotlivých zastavitelných ploch. Zajištění nezbytného občanského vybavení v návaznosti na rozvoj bydlení bylo také jedním z důvodů pro vymezení ploch, kde podmínkou využití je zpracování územní studie (viz kapitola K) textové časti územního plánu a kapitola 3. e). 20 textové části odůvodnění územního plánu). Územní plán byl posouzen ve vztahu ke třem pilířům udržitelného rozvoje. Byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí - Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (zprac. P-EKO, s.r.o., Ústí nad Labem, Ing. Petr Hosnedl v 02/2010), vlivů na území Natura 2000 - Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (zprac. Mgr. Ondřej Volf v 02/2012) a z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území - Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (zprac. Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová v 08/2012). Územní plán byl na základě výsledků těchto vyhodnocení upravován jak v rozsahu zastavitelných ploch, tak i v podmínkách jejich využití. Bylo k němu vydáno souhlasné stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí s podmínkami, které jsou v územním plánu zapracovány (viz výše uvedená vyhodnocení a kapitoly 3. b), 3. c) a 3. d) textové části odůvodnění územního plánu). Územní plán rovněž není v rozporu se zadáním územního plánu schváleným Zastupitelstvem města. Soulad návrhu územního plánu zadáním byl prověřen a na základě požadavku vyplývajícího z přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti obsahuje textová část odůvodnění v kapitole 4. b) vyhodnocení splnění požadavků zadání. I přesto, že Zastupitelstvo města Krupka považuje názor Bc. Mirky Talichové na rozpor návrhu Územního plánu Krupka s ustanovením § 18 odst. 4 a § 55 odst. 3 stavebního zákona a na rozpor se zadáním za mylný, bude textová část odůvodnění územního plánu částečně doplněna, zejména v kapitolách 2. b) Soulad s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, 3. f) Vyhodnocení potřeby účelného využití zastavěného území a vyhodnocení vymezení zastavitelných ploch a 4. b) vyhodnocení splnění požadavků zadání. Návrh na vyhodnocení připomínky byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu na vyhodnocení připomínky neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního
176
zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na vyhodnocení připomínky. 2. Ing. Rostislav Příhoda, Lípová 130/4, Krupka Připomínky k návrhu územního plánu města Krupka: 1. Návrh ÚP předpokládá nereálný nárůst obyvatelstva o 6600 obyvatel. Přírůstek obyvatel za posledních 10 let byl 500 obyvatel. 2. Návrh ÚP neřeší dle zadání možnosti zlepšení bezpečnosti pohybu cyklistů v souběžných trasách s automobilovou dopravou. 3. Návrh ÚP neřeší Jižní spojku vést mimo centrum Bohosudova. (Nenašel jsem řešení Jižní spojky mimo centrum Bohosudova.) 4. Na základě nereálného předpokladu nárůstu obyvatelstva jsou navrhovány rozšíření nezastavěných území, zábor orné půdy, výstavba na pozemcích ohrožených záplavou stoleté vody, náročná poddolovaná území. 5. Návrh ÚP neprovedl dle zadání ÚP v pozemcích nepodléhající následným studiím stanovení všech pozemků veřejně prospěšných staveb s možností jejich následného předkupního práva nebo vyvlastnění. 6. Zpracovatel chybně uvádí distributora elektrické energie. ČEZ, a.s. není distributorem elektrické energie nikde na území Krupky. 7. V návrhu ÚP není úplný výčet ochranných pásem. (Například chybí ochranné pásmo elektrických kabelových vedení.) 8. Návrh ÚP nenavrhuje konkrétní nové plochy pro dostatečný rozvoj sportovišť, dětských hřišť, ploch zeleně. 9. Návrh ÚP nenavrhuje rozvoj cyklostezek a bruslařských drah pro pohyb obyvatelstva v obci a napojení na okolní obce a významná historická a sportovní místa. 10. Nenavržením rozvoje cyklostezek neumožňuje snížení dopravního zatížení automobilovým provozem, snížení nebezpečí provozování cyklistiky a bruslení obyvatel, zejména dětí. Vyhodnocení připomínky 1.: Při vymezování ploch přestavby a zastavitelných ploch na území města bylo v souladu s požadavky vyplývajícími ze schváleného zadání územního plánu vycházeno mimo jiné z prověření všech známých záměrů jednotlivých konkrétních vlastníků pozemků, kteří na nich hodlají realizovat výstavbu. Vzhledem k tomu, že jsou v územním plánu vymezeny zastavitelné plochy a plochy přestavby na základě těchto konkrétních požadavků města a konkrétních požadavků vlastníků pozemků, nelze předpokládaný nárůst obyvatel považovat za nereálný. Přitom rozsah těchto ploch zdaleka neuspokojuje všechny požadavky vlastníků pozemků na výstavbu (o tom svědčí mimo jiné i námitky uplatněné k návrhu územního plánu vlastníky pozemků, kteří požadují další vymezení zastavitelných ploch, viz kapitola 5. odůvodnění). Důvody, pro které nemohly a ani nemohou být všechny aktuální záměry uspokojeny, vyplývají zejména z ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území a z dalších limitů využití území, a zejména z výsledků projednání návrhu územního plánu s dotčenými orgány, na jejichž základě musel být prvotní rozsah zastavitelných ploch redukován. Jak z výše uvedeného vyplývá, nepokrývají vymezené rozvojové plochy současnou aktuální poptávku, a proto předpokládaný nárůst obyvatel o cca 6 660 obyvatel nelze považovat za nereálný. Velký zájem o výstavbu v Krupce svědčí o velkém rozvojovém potenciálu území a významu města v systému osídlení, který je dán strategicky významnou polohou města v rozvojové oblasti (dle Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje se jedná o rozvojovou oblast OB1), mezi Statutárními městy Teplice a Ústí nad Labem, dopravně dobře dostupném směrem na hlavní město Praha i na sousední Německo. Město Krupka z těchto důvodů má předpoklady pro postupné naplňování navrženého rozvoje. Z důvodu koordinace výstavby nejsou zastavitelné plochy k dispozici pro výstavbu okamžitě celé. Zahájit výstavbu v největších plochách bude možné až po zpracování následných územních studií, u nichž byl termín zpracování stanoven až do roku 2020 (viz kapitola K) textové části územního plánu), pro další plochy je stanovena etapizace výstavby (viz kapitola L) textové části územního plánu), která má zajistit postupnou výstavbu od zastavěného území směrem do volné krajiny. Přes všechno výše uvedené, není územní plán dokumentací neměnnou. Do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně jednou za 4 roky bude v souladu s § 55 odst. 1 stavebního zákona územní plán vyhodnocován. Zpráva o uplatňování územního
177
plánu v uplynulém období bude projednávána a na základě výsledků vyhodnocování i jeho projednání mohou být pořizovány změny územního plánu reagující na postupné aktuální potřeby města. Vyhodnocení připomínky 2.: Zadání schválené Zastupitelstvem města Krupka stanoví požadavek: „V územním plánu bude respektována, popř. doplněna stávající síť letních i zimních turistických tras pro pěší a běžecké lyžování a síť cyklistických tras. V územním plánu budou prověřeny a navrženy možnosti zlepšení bezpečnosti pohybu cyklistů v souběžných trasách s automobilovou dopravou.“ V souladu s tímto požadavkem je v územním plánu respektována stávající síť turistických pěších tras i cyklostezek. Na základě prověření možností vymezení nových pěších a cyklistických tras na území města bylo v průběhu zpracování návrhu územního plánu upuštěno od záměru samostatného konkrétního vymezování nových koridorů pěších cest a cyklostezek (kromě cyklostezky regionálního významu převzaté ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje). Pro zajištění možnosti jejich rozvoje však byly podmínky ploch s rozdílným způsobem využití stanoveny tak, aby umožňovali rozvoj těchto pěších, turistických a cyklistických cest a tras dle aktuálních potřeb města kdekoliv na území města, tedy i v souběžných trasách podél stávajících komunikací. Vyhodnocení připomínky 3.: V předchozí územně plánovací dokumentaci města Krupka, tj. v Územním plánu sídelního útvaru Krupka z roku 2001 byl v kategorii sběrných komunikací řešen záměr tzv. jižní spojky vedené mimo centrum Bohosudova, v zadání Územního plánu Krupky bylo projektantovi uloženo tento záměr znovu prověřit. Jednalo se o návrh úseku nové komunikace napojené na stávající silnici v ulici U stadionu v prostoru nad stadionem vedené východním směrem přes Krupský potok do křižovatky ulic Alejní, Koněvova, Pod parkem a Prokopská, kde měla být okružní křižovatka, ze které měl být napojena kromě těchto ulic další komunikace, která byla dále vedena východním směrem přes ulici Bohumila Bachury na Mírové náměstí a odtud přes zahrádkářskou kolonii a severním směrem do ulice Havlíčkové. V rámci zpracování návrhu územního plánu bylo toto řešení prověřeno a na základě výsledků prověření bylo od dalšího sledování a vymezení upuštěno zejména z těchto důvodů: − Jednalo se pouze o dílčí doplnění místních komunikací, nikoli celkové koncepční dopravní řešení (územní plán má řešit koncepci dopravní infrastruktury). − Složité majetkoprávní vztahy v území a prostupy již zastavěným územím. − Pokud město bude chtít realizovat podobná dílčí dopravní opatření v území, popř. pokud nezbytnost nových místních sběrných komunikací vyplyne např. z územních studií, které musí být zpracovány pro nové zastavitelné plochy (konkrétně v Bohosudově to jsou plochy B14, 15, 16, 18a, 18b, 20 a 21) může je realizovat i bez jejich konkrétního podrobného vymezení v územním plánu, protože prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem lze umisťovat stavby dopravní infrastruktury. Vyhodnocení připomínky 4.: Návrh zastavitelných ploch předpokládá budoucí zábory zemědělské půdy, které však budou probíhat postupně v závislosti na realizaci jednotlivých záměrů v území. V územním plánu nemohli být uspokojeni všichni zájemci o vymezení záměru výstavby, oproti původnímu návrhu územního plánu z roku 2010 musely být záměry výrazně redukovány na míru, která byla dohodnuta zejména s dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, který je jedním z nejvýznamnějších orgánů z hlediska ochrany nezastavěného území, ale i dalšími dotčenými orgány hájícími zájmy ochrany přírody a krajiny a přírodních hodnot v území (např. ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, ochrany životního prostředí, ochrany přírodních léčivých zdrojů, ochrany ložisek nerostných surovin) a potvrzena jejich kladnými stanovisky, popř. byly stanoveny těmito orgány stanoveny podmínky, které jsou v územním plánu plně respektovány. Do záplavového území částečně zasahují vymezené zastavitelné plochy v Krupce, Nových Modlanech a Vrchoslavi. V Krupce se jedná o zastavitelné plochy K16, K18, K22, K24, které jsou menšího rozsahu uvnitř zastavěného území, které jsou vymezeny z důvodu účelného využití zastavěného území, doplňující již stávající zástavbu. V Nových Modlanech se jedná o zastavitelné plochy N1, N3b, N6 mimo zastavěné území města. Pro plochu N1 je stanovena podmínka zpracování územní studie, která musí přesah záplavového území na plochu zohlednit. Ve Vrchoslavi jsou záplavovým územím částečně dotčeny zastavitelné plochy V4, V14, V15, V19a, V19b, V20. Pro plochy V4, V19a, V19b a V20 je podmínkou rozhodování v území zpracování územní studie, která musí tuto skutečnost zohlednit. Zastavitelná plocha V14 byla převzata již z předchozího
178
Územního plánu sídelního útvaru, resp. jeho změny č. 3, pro plochu jsou již vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení, výstavba se už realizuje. Umístění konkrétních nových staveb ve všech těchto plochách bude muset být navrženo a posuzováno z hlediska možného ohrožení záplavou v následných řízeních. Vyhodnocení připomínky 5.: Není příliš jasné, co je touto připomínkou míněno. V zadání je uloženo: „V územním plánu budou vymezeny veřejně prospěšné stavby v rozsahu nezbytném pro realizaci navrženého rozvoje města a jeho urbanistické koncepce. Rozlišeny budou VPS pro aplikaci předkupního práva a pro účely vyvlastnění. Jako veřejně prospěšná opatření nestavební povahy budou vymezeny zejména skladebné prvky územních systémů ekologické stability.“ V souladu s tímto požadavkem byla v rámci zpracování návrhu územního plánu prověřena potřeba vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření a dle toho prověření jsou v územním plánu vymezeny veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření s možností vyvlastnění. Na základě tohoto posouzení nebylo uplatněno předkupní právo. V případě vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, musí být v územním plánu mimo jiné stanoveno, v čí prospěch je předkupní právo zřizováno (dále také parcelní čísla pozemků, názvy katastrálních území a případně další údaje podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona). Podle § 101 odst. 1 stavebního zákona lze zřídit předkupní právo k pozemku určenému územním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku pro obec, kraj nebo stát. To neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného břemene. Výčet veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit vyvlastnění je uveden v kapitole G) textové části územního plánu. Jedná se o: − Stavby dopravní infrastruktury vymezené na základě nadřazené územně plánovací dokumentace, tj. Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje: VPS WD3 Severní obchvat Teplic dle ZÚR ÚK VPS PK 15, Doubravská spojka dle ZÚR ÚK PK16, VPS „i“ dle ZÚR ÚK – železniční trať č. 130 Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem, optimalizace, VPS „C2“ dle ZÚR ÚK – Krušnohorská magistrála trasa č. 23. A dále o lokální úpravu na silnici I/13 – VPS WD 4 Okružní křižovatka na I/13 v místě připojení silnice III/25353. Budoucím investorem, vlastníkem nebo provozovatelem těchto staveb bude kraj nebo stát. V průběhu projednávání návrhu územního plánu kraj ani stát či jeho organizační složky neuplatnily požadavek na zřízení předkupního práva, proto územním plánem není stanoveno. − Stavby technické infrastruktury (vodovody, kanalizace a kabelová vedení elektrické energie), pro které postačí zřízení věcného břemeno, proto se nezřizuje předkupní právo. − Stavbu technické infrastruktury - trafostanici (WT 02) určenou pro zastavitelné plochy B10, B11, K12. Město neuplatňuje předkupní právo, nikdo jiný jeho zřízení nepožadoval. − Stavby pro snižování ohrožení v území povodněmi a jinými katastrofami (WP107A, WP107B). Město neuplatňuje předkupní právo, nikdo jiný jeho zřízení nepožadoval. − Veřejně prospěšná opatření: pro zvyšování retenčních schopností (WR108A, WR108B). Město neuplatňuje předkupní právo, nikdo jiný jeho zřízení nepožadoval. − Veřejně prospěšná opatření pro založení územních systému ekologické stability (ÚSES), pro které byla možnost zřízení předkupního práva zrušena novelou stavebního zákona č. 350/2012 s účinností od 1. 1. 2013. Z výše uvedených důvodů nebyla v územním plánu uplatněna možnost zřízení předkupního práva. Vyhodnocení připomínky 6.: V územním plánu je chybně uveden distributor elektrické energie, není jím a.s. ČEZ, ale ČEZ distribuce, a.s., která je distributorem elektrické energie na území města Krupky. Po prověření je údaj o distributorech v kapitole textové části odůvodnění 3. e). 11 Zásobování elektrickou energií doplněn, protože na území města jsou dodavateli elektrické energie i další organizace. Vyhodnocení připomínky 7.: Po prověření je v kapitole textové části odůvodnění 3. e). 11 Zásobování elektrickou energií doplněno ochranné pásmo elektrických kabelových vedení, připomínce je tedy vyhověno. Vyhodnocení připomínky 8.:
179
Územní plán vymezuje jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití – plochy pro sport pouze významné a větší stávající sportovní plochy (stadion, koupaliště, hřiště v Krupce, Bohosudově, Soběchlebech a Unčíně), které tvoří základní sportovní základnu města. Po prověření možností a potřeb území nebyly vymezeny další nové samostatné zastavitelné sportovní plochy. Umisťování sportovišť, dětských hřišť a dalších sportovně rekreačních činností je však kromě ploch rekreačních a sportovních možné prakticky ve všech plochách obytného území (plochy veřejného a občanského vybavení, bydlení v bytových domech, rodinných domech, plochách rozptýlené zástavby, v plochách smíšených obytných, na veřejných prostranstvích). Za podmínek stanovených v územním plánu je možné provozovat různé formy rekreačních a sportovních činností také v plochách území krajinného. Takovýmto způsobem územní plán vytváří předpoklady a zajišťuje možnost rozvoje sportovních aktivit podle aktuálních potřeb a možností města. Co se týká návrhu nových ploch zeleně, pak územní plán vymezuje stávající a navrhuje nové plochy sídelní zeleně i v návaznosti na zastavitelné plochy a plochy přestavby a stanovením jak urbanistické koncepce, tak i koncepce uspořádání krajiny podporuje zachování stávajících hodnotných ploch zeleně ve městě i mimo zastavěné území. Kromě samostatně vymezených ploch krajinné i sídelné zeleně (lesní porosty, zeleň nelesní, smíšené plochy nezastavěného území, městská zeleň, zahrady, sady, zahrádkářské kolonie), umožňuje rozvoj zeleně ve všech plochách obytných (plochy veřejného a občanského vybavení, bydlení v bytových domech, rodinných domech, v plochách smíšených obytných, na veřejných prostranstvích) ale i jako součást ploch výrobních (plochy produkční). Účinným nástrojem města pro kontrolu nad budoucím uspořádáním všech větších zastavitelných ploch pro bydlení je rovněž stanovení podmínky zpracování územní studie těchto ploch, které je podmínkou pro rozhodování v území. Vyhodnocení připomínky 9.: Zadání schválené Zastupitelstvem města Krupka stanoví požadavek: „V územním plánu bude respektována, popř. doplněna stávající síť letních i zimních turistických tras pro pěší a běžecké lyžování a síť cyklistických tras. V územním plánu budou prověřeny a navrženy možnosti zlepšení bezpečnosti pohybu cyklistů v souběžných trasách s automobilovou dopravou.“ V souladu s tímto požadavkem je v územním plánu respektována stávající síť turistických pěších tras i cyklostezek. Na základě prověření možností vymezení nových pěších a cyklistických tras na území města bylo v průběhu zpracování návrhu územního plánu upuštěno od záměru samostatného konkrétního vymezování nových koridorů pěších cest a cyklostezek (kromě cyklostezky regionálního významu převzaté ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje). Pro zajištění možnosti jejich rozvoje však byly podmínky ploch s rozdílným způsobem využití stanoveny tak, aby umožňovali rozvoj těchto pěších, turistických a cyklistických cest a tras dle aktuálních potřeb města kdekoliv na území města. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňují jejich rozvoj na celém území města, ať už v území zastavěném, nebo mimo zastavěné území města. Požadavek na vymezení bruslařských drah není v zadání uveden, nebyl ze strany města vznesen ani v průběhu zpracování návrhu územního plánu, proto nebyl ani prověřován a nejsou vymezeny. Jako způsob pohybu obyvatel po obci popř. pro napojení na okolní obce a významná historická místa se bruslení nejeví jako optimální. Bruslařské dráhy, jako sportovní a rekreační zařízení je však možné ve městě umisťovat a provozovat ve všech plochách umožňujících sport a rekreaci (viz také vypořádání připomínky č. 8). Vyhodnocení připomínky 10.: Územní plán samotný nemůže být nástrojem pro zajištění dopravní bezpečnosti v území, pro snižování dopravního zatížení automobilovým provozem, nebo pro snižování nebezpečí provozování cyklistiky či bruslení obyvatel. Územní plán je nástrojem územního plánování, který mimo jiné stanoví základní koncepci rozvoje města a z hlediska dopravních řešení stanovuje koncepci dopravní infrastruktury, a to v měřítku, ve které je územní plán zpracováván. Může však vytvářet předpoklady pro odstraňování dopravních problémů a pro rozvoj jednotlivých druhů dopravy. A právě předpoklady pro rozvoj cyklistiky územní plán vytváří, jak je uvedeno ve vyhodnocení předchozí připomínky. Nevymezuje konkrétní cyklostezky, ale umožňuje jejich rozvoj kdekoliv na území města dle potřeb a možností. Návrh na vyhodnocení připomínek byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní
180
pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu na vyhodnocení připomínek neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na vyhodnocení připomínky.
Ke společnému projednání podle § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebnímu řádu (stavební zákon), ve znění platném v době projednání (v roce 2010) návrhu Územního Krupka zpracovaného v prosinci 2009, uplatnili své připomínky: 1. Centrum dopravního výzkumu , v.v.i., Divize rozvoje dopravy – pracoviště Praha, Thámova 7, Praha 8 (zn.: UP/1246/10 ze dne 22. 4. 2010) Z pověření Ministerstva dopravy, které je dotčeným orgánem ve věcech dopravy pro oblast územního plánování, Vám vydáváme dle zákona č. 183/2007 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a 186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, následující koordinované stanovisko: V záležitostech týkajících se silnic první třídy potvrzujeme stanovisko Ředitelství silnic a dálnic ČR, č.j. 7107ŘSD-10311-2010. Požadavky vznesené ve stanovisku, je třeba uvést v územním plánu jako podmínky využití dotčených ploch. U lokalit změny zasahujících do ochranného pásma dráhy (OPD) a lokalit ležících v blízkosti OPD (zejména lokality V12, V13, V16, V19, V21, B5, B6, B10, B11, B29, B30, B31, B32, K12, M4, M5, U1, U2, N3, S6, S7, S11, U9, U10, U11, …) je nezbytné respektování tohoto OPD a respektování vyhlášky č. 177/1995 Sb. stavební a technický řád drah v platném znění. Stavby je třeba umisťovat mimo OPD. Využití ploch musí být řešeno tak, aby v budoucnu nevznikly nároky na opatření proti nepříznivým účinkům dopravy, zejména hluku, jež nebudou správcem a provozovatelem dopravní infrastruktury hrazeny. Toto je třeba uvést v územním plánu jako podmínky využití dotčených ploch. Jakákoliv stavební činnost v ochranném pásmu dráhy je možná pouze se souhlasem speciálního stavebního úřadu, jímž je Drážní úřad. K návrhu ÚPn Krupka nemáme z hlediska námi sledovaných dopravní sítě dalších připomínek. Vyhodnocení připomínky: Výše uvedené uplatnilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. jako „koordinované stanovisko“ na základě zmocnění Ministerstvem dopravy ČR. Vzhledem k tomu že působnost dotčeného orgánu nelze ze zákona přenést na jakoukoliv organizaci, posoudil ji pořizovatel jako připomínku k návrhu územního plánu uplatněnou v rámci projednání „prvního“ návrhu Územního plánu Krupka (zprac. ve 12/2009 a podle § 50 stavebního zákona projednávaného v roce 2010). Po prověření a posouzení byla připomínka zohledněna: − Připomínkám Ředitelství silnic a dálnic ČR, č.j. 7107-ŘSD-10311-2010 bylo vyhověno (viz níže k připomínce ŘSD). − Respektování OP dráhy je v územním plánu zajištěno stanovením podmínek využití jednotlivých zastavitelných ploch v kap. F) textové části územního plánu. V rámci projednávání „druhého“ návrhu územní plánu Krupka (zprac. v 08/2012 a podle § 50 stavebního zákona projednávaného v roce 2012) již k návrhu územního plánu uplatnilo stanovisko Ministerstvo dopravy ČR, které bylo v celém rozsahu respektováno a požadavky z něho vyplývající byly do návrhu předloženého k veřejnému projednání zapracovány. K tomuto upravenému návrhu již Ministerstvo dopravy ČR neuplatnilo stanovisko, lze tedy předpokládat, že s ním souhlasí. Návrh na vyhodnocení připomínky byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako
181
nadřízený orgán stanovisko k návrhu na vyhodnocení připomínky neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na vyhodnocení připomínky. 2. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 12, Praha 4 (č.j.: 7107-ŘSD-10311-2010 ze dne 21. 4. 2010) K předloženému návrhu územního plánu sídelního útvaru Krupka uplatňujeme, z hlediska námi sledované stávající silnice I/13, resp.její navrhované přeložky v trase Teplice – Trnovany, tyto připomínky: − požadujeme upřesnit detail napojení navrhované přeložky silnice I/13 Teplice -Trnovany na stávající I/13 s propojením na Doubravkou spojku, která bude silnicí II. tř., podle poslední zpracované a projednané projektové dokumentace Báňských projektů Teplice, a.s. z 04/2008, − toto navrhované mimoúrovňové křížení s okružní křižovatkou požadujeme chránit jako vymezený dopravní koridor, − k navrhované lokální krátké přeložce silnice I. třídy v Soběchlebech se vyjádříme za podmínky, že bude zprovozněna přeložka silnice Teplice – Trnovany a dojde k přečíslování a přesměrování sil. I/30, − s navrhovanými funkčními změnami lokalit určených pro bydlení, občanské vybavení veřejné infrastruktury i občanské vybavení ostatní a plochy smíšené obytné nacházející se v blízkosti sil. I. třídy souhlasíme za podmínky, že navrhovaná změna bude stanovena jako podmíněně přípustná a v následujícím územním řízení bude prokázáno splnění podmínky požadovaných hygienických limitů pro obytné a chráněné venkovní prostory z důsledků dopravy na sil. I/13 (resp. I/30), v případě nesplnění těchto limitů budou potřebná protihluková opatření realizována na náklady investora výstavby. Vyhodnocení připomínky: Připomínce bylo vyhověno v celém rozsahu: − napojení navrhované přeložky silnice I/13 Teplice -Trnovany na stávající I/13 s propojením na Doubravkou spojku, která bude silnicí II. tř. je upraveno podle požadavku, tj. podle zpracované a projednané projektové dokumentace Báňských projektů Teplice, a.s. z 04/2008, − navrhované mimoúrovňové křížení s okružní křižovatkou je v souladu s požadavkem chráněno jako vymezený dopravní koridor – prostor je navržen jako zastavitelná plocha dopravní infrastruktury silniční ozn. N9 a v souladu se Zásadami rozvoje Ústeckého kraje je vymezeno jako veřejně prospěšná stavba VPS WD3 – Severní obchvat Teplic dle ZÚR ÚK VPS PK15, Doubravská spojka dle ZÚR úK VPS PK16. − navrhovaná lokální přeložka silnice I. třídy v Soběchlebech je vymezena v kategorii územní rezervy. Změnu využití územní rezervy lze realizovat až na základě změny územního plánu, ve které bude z plochy územní rezervy převedena do plochy (koridoru) návrhového. Územní plán stanoví podmínky pro prověření územní rezervy, které musí být provedeno na základě vyhodnocení dopravního zatížení na silnici I/13 v úseku na průjezdu městem Krupka v souvislostech s navrženou přeložkou silnice I/13 – Severní obchvat Teplic a Doubravskou spojkou zejména vzhledem ke stávající i budoucí obytné zástavbě v Soběchlebech. − Do ochranného pásma silnice I/13 částečně zasahuje pouze jedna zastavitelná plocha pro bydlení, a to plocha S2, pro kterou je stanovena podmínka prokázání splnění podmínek stanovených v nař. Vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z dopravy v chráněných venkovních i vnitřních prostorech. V rámci projednávání „druhého“ návrhu územní plánu Krupka (zprac. v 08/2012 a podle § 50 stavebního zákona projednávaného v roce 2012) již k návrhu územního plánu uplatnilo stanovisko Ministerstvo dopravy ČR, které bylo v celém rozsahu respektováno a požadavky z něho vyplývající byly do návrhu předloženého k veřejnému projednání zapracovány. K tomuto upravenému návrhu již Ministerstvo dopravy ČR neuplatnilo stanovisko, lze tedy předpokládat, že s ním souhlasí. Návrh na vyhodnocení připomínky byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a
182
silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu na vyhodnocení připomínky neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na vyhodnocení připomínky. 3. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1 (zn. 15639/28/10-OKS ze dne 6.4.2010) Správa železniční dopravní cesty s.o. (SŽDC) se na základě dopisu Ministerstva dopravy ČR (MD) č.j. 262/2007-910-UPR/1 ze dne 28. 6. 2007 jako dotčeného orgánu státní správy stává účastníkem projednávání rozhodujících koncepčních a jiných dokumentů a územně plánovacích dokumentací na úrovni krajů a obcí, které se bezprostředně dotýkají problematiky železniční dopravní cesty. K oznámení, které nám MD postoupilo, sdělujeme následující vyjádření. Řešenou oblastí je vedena jednokolejná železniční trať Oldřichov u Duchcova – Děčín. Dráha je dle zákona č. 266/94 Sb. o drahách, v platném znění, zařazena do kategorie regionálních drah. Těleso dráhy je územně stabilizovaná a pro nejbližší období se nepředpokládá změna tohoto stavu. Na trati není v současné době vedena pravidelná osobní doprava, nákladní doprava je v současné době prakticky nulová. Vyhodnocení připomínky: Připomínka neobsahuje žádné konkrétní požadavky na provedení úprav návrhu územního plánu. Železniční trať Oldřichov u Duchcova – Děčín je v územním plánu vymezená, nejsou na ní navrženy žádné změny oproti stávajícímu stavu. Návrh na vyhodnocení připomínky byl v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Ve stanovené lhůtě k němu uplatnily stanovisko dotčené orgány: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní pozemkový úřad, Ministerstvo obrany a Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Jejich stanoviska byla souhlasná (resp. bez připomínek). Ostatní dotčené orgány ani krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k návrhu na vyhodnocení připomínky neuplatnily. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona se neuplatněné stanovisko dotčeného orgánu nebo krajského úřadu jako nadřízeného orgánu považuje za souhlas s návrhem na vyhodnocení připomínky.
7.
Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a o počtu výkresů k němu připojených
Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 127 formátů A4. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje výkresy: 4/1 Koordinační výkres - část jih v měřítku 1: 5000, 14 formátů A3 4/2 Koordinační výkres - část sever v měřítku 1: 5000, 16 formátů A3 5 Výkres širších vztahů v měřítku 1: 50000, 2 formáty A3 6/1 Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu – část jih v měřítku 1: 5000, 14 formátů A3 6/2 Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu- část sever v měřítku 1: 5000, 16 formátů A3
183
POUČENÍ Proti Územnímu plánu Krupka vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).
PhDr. Ing. Zdeněk Matouš starosta
Ing. Jaroslav Dubský místostarosta
Územní plán Krupka vydaný formou opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou byla oznámena (§ 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Veřejná vyhláška - Oznámení o vydání Územního plánu Krupka formou opatření obecné povahy byla na úřední desce a elektronické úřední desce Městského úřadu Krupka: Vyvěšena dne: Sejmuta dne:
ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU KRUPKA Správní orgán, který územní plán vydal:
Zastupitelstvo města Krupka
Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: (jméno, příjmení, funkce)
Otisk úředního razítka
Ing. arch. Zdeňka Táborská pověřená výkonem územně plánovacích činností pro pořízení Územního plánu Krupka podle § 24 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, uzavřením smlouvy
Podpis
184
