měst

Formulace proinkluzivní koncepce bytové politiky obcí/měst Potýká se vaše obec se vznikem a existencí lokalit, kde je nízká kvalita domovního a bytového fondu, nevyhovující infrastruktura a které jsou vyděleny z obce? Mají jejich obyvatelé z různých důvodů ztížené šance na zapojení se do formálního trhu s bydlením? Patří mezi problémy těchto lokalit stáří a kvalita bytového fondu, přeplněnost bytů, obývání bytů bez nájemních smluv, malá právní ochrana nájemníků nebo špatně vymahatelné pohledávky majitelů bytového fondu? Patří vaše obec/město mezi ty, které – ač se s výše jmenovanými problémy střetávají – nedisponují aktuálním koncepčním dokumentem, jenž by formuloval cíle lokální bytové politiky a určoval by nástroje k jejich dosažení? Pokud ano, je tato kapitola určená právě vám.

Pozornost věnovaná bydlení a aktivní politika na tomto poli totiž představují důležitý předpoklad sociálního začleňování, resp. předcházení sociálnímu (a prostorovému) vyloučení. Různých forem bydlení, jejich rozložení v prostoru obce a provázanosti bytových a sociálních politik můžete efektivně využívat ke snižování (či předcházení) negativních jevů spojených s procesy sociální exkluze: ■■

segregace,

■■

prostorová stigmatizace,

■■

problematické sousedské soužití,

■■

předluženost a s ní spojená ztráta bydlení,

■■

bezdomovectví,

■■

existence problémových ubytoven,

■■

migrace sociálně vyloučených.

Úvodem je třeba zdůraznit, že svoji bytovou politiku může mít a efektivně naplňovat vaše obec i tehdy, pokud v současnosti disponuje minimálním bytovým fondem.1 Bytová politika vaší obce by měla směřovat k zajištění finančně dostupného bytového fondu pro nízkopříjmové skupiny obyvatel (jedním z možných nástrojů k dosažení tohoto cíle může být vytvoření systému prostupného bydlení), zvýšení vymahatelnosti nájemného, posílení prostředků ochrany a pomoci nájemníkům ve vztahu k poskytovatelům nájemního bydlení a ubytování, revitalizaci lokalit obývaných ve vysoké koncentraci osobami vystavenými procesům sociálního vylučování. Je třeba zdůraznit, že vaše koncepce bytové politiky by neměla řešit bytové potřeby pouze jedné cílové skupiny, ale měla by být co nejkomplexnější a zasahovat všechny nízkopříjmové domácnosti – seniory, mladé rodiny, rodiče samoživitele, handicapované i lidi sociálně a ekonomicky slabé. I když by městské koncepce bytové politiky měly z velké části být koncepcemi sociálního bydlení, rozumějte tomuto pojmu v nejširším slova smyslu – tedy jako bydlení pro ty kategorie osob, jež si nejsou v tržním prostředí z různých důvodů schopny samostatně zajistit přiměřené, kvalitativně standardní a prostorově nevyloučené bydlení.2 Vaše koncepce by měla přispívat ke společenské soudržnosti, kvalitním sousedským 1 Některé obce/města, se kterými Agentura spolupracuje, realizují robustní a propracované bytové politiky, zpravidla ve spolupráci se soukromými vlastníky a/nebo neziskovým sektorem. 2 Mezi tyto kategorie osob mohou patřit především domácnosti starobních důchodců (zvláště pak důchodců žijících osaměle), domácnosti (dlouhodobě) nezaměstnaných, domácnosti samoživitelů/samoživitelek, domácnosti tvořené nekvalifikovanými pracujícími nebo mladé rodiny.

6

Příručka pro obce / Bydlení

formulace proinkluzivní koncepce bytové politiky obcí/měst

vztahům a zároveň podporovat individuální odpovědnost nájemníků. K dosažení takového cíle by koncepce měla rozpracovávat tyto priority: ■■

péče o urbanistický rozvoj města (včetně rozrušování sociálně vyloučených lokalit),

■■

odpovědnou správu bytového fondu (včetně včasné reakce na prodlevy v platbě nájemného),

■■

provázání sociální a bytové politiky města (včetně podpory zavádění prostupného bydlení).

Vaše bytová koncepce by měla pojmenovat dlouhodobý cílový stav – tedy především to, jak velký bytový fond by vaše obec měla v budoucnu vlastnit, jakou by tento fond měl mít strukturu (ať již jde o prostorovou distribuci nebo velikost bytů a jejich kvalitu) a jakému účelu (tj. jakým kategoriím obyvatel) a za jakých podmínek by měl tento fond, resp. jeho jednotlivé části, sloužit.3 Koncepce by měla zohledňovat nejen stávající demografickou a sociální strukturu obyvatel vaší obce, ale také její předpokládaný a žádoucí vývoj.

3 Doporučujeme vám, abyste – tam, kde to je možné – pozastavili proces privatizace obecních bytů do doby, než schválíte koncepci, jež bude reflektovat zjištěné potřeby města a jeho obyvatel. Předejdete tak situaci, do které se nejedno město dostalo – nejprve rozprodali bytový fond (který na počátku 90. let získalo od státu) a nyní konstatují, že nemohou řešit bytové potřeby svých občanů.

Jak na to

1.

Nechte zpracovat podkladovou analýzu

Formulace koncepce vaší obecní bytové politiky (či její dílčí části) by měla vycházet z důkladné znalosti místní situace a trendů v oblasti bydlení. Takové informace vám mohou zprostředkovat odborné podkladové analýzy, jež mohou být – v závislosti na zadání – zaměřeny různým způsobem. Může jít např. o: ■■ analýzu potřebnosti různých typů bydlení ve vaší obci (a v závislosti na ní navržení využití stávajícího bytového fondu či jeho možného rozšíření), ■■

analýzu možného využití nevyužívaného objektu,

■■

analýzu zaměřenou na optimalizaci nastavení pravidel přidělování různých forem bydlení apod.

Zpracování podkladových analýz by mělo být prvním krokem k formulaci koncepce bytové politiky vaší obce. I když některé obce ve snaze ušetřit ukládají zpracování takových analýz svým úředníkům, vyplatí se zadat tento úkol profesionálům (sociologům, popř. odborníkům jiných sociálněvědních disciplín), kteří již mají s obdobnými zakázkami zkušenosti. Mezi hlavní výhody externě zpracovaných analýz patří vedle odbornosti také nezaujaté zhodnocení perspektiv a preferencí různých místních aktérů (odstup) a zpravidla také využití zkušeností z jiných měst, jež zvyšuje šance, že se při formulaci bytových politik město vyvaruje zbytečných omylů. Vedle toho, že zpracování analýzy bude (v závislosti na rozsahu zakázky) vaši obec něco stát, musíte počítat také s tím, že zpracování kvalitní analýzy trvá několik měsíců.

Agentura pro sociální začleňování

7

2.

Ustavte pracovní skupinu

V druhém kroku při přípravě koncepce ustavte pracovní skupinu (komisi), jež bude následně na podkladě zjištění analýzy a předložených doporučení na koncepci pracovat. Pracovní skupina by měla být složená ze zástupců vedení vaší samosprávy a vedení dvou klíčových odborů obecního/městského úřadu (bytového, resp. odboru správy majetku města, a sociálního). Pokud jsou u vás zřízeny funkce městského architekta a/nebo zástupce odboru investic a plánování, je vhodné, abyste skupinu doplnili i o ně. Kdo by ve skupině určitě neměl chybět, jsou zástupci místních poskytovatelů sociálních služeb relevantních pro oblast bydlení – tedy provozovatelů azylových domů a nocleháren, poskytovatelů terénních programů či sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. S ohledem na místní specifika vaší obce/města může být vhodné, abyste přizvali zástupce soukromých vlastníků bytových fondů.1 Přípravu koncepce v pracovní skupině můžete vhodně doplnit zřízením funkce mediátora, který by zprostředkovával komunikaci mezi soukromými vlastníky nemovitostí, samosprávou vaší obce/města, neziskovými organizacemi, obyvateli sociálně vyloučené lokality a širokou veřejností. Mediátor by měl být nezávislý, ale přitom mít dobrou úroveň odborných znalostí a znalostí místní situace. Při formulaci cílů a navrhování konkrétních nástrojů a řešení je třeba, abyste brali v úvahu zejména:2 1 Především tehdy, pokud jsou bytové domy tvořící sociálně vyloučenou lokalitu ve vlastnictví jiných subjektů, než je vaše obec/město. 2 Výčet byl s mírnými úpravami převzat z publikace Čada et al., Návrhy řešení bytových potřeb

8


■■

potřeby osob znevýhodněných na bytovém trhu,

■■

realistický pohled na možnosti financování,

■■

návaznost na sociální služby (vedle pobytových sociálních služeb, jako jsou azylové domy či noclehárny, by měly být zajištěny také služby, jež umožňují posilovat kompetence k samostatnému bydlení),

■■

možnost kombinovatelnosti jednotlivých typů bydlení v jednotlivých objektech,

■■

stávající užití objektů (zkušenosti okolí, riziko narušení do určité míry fungujícího, byť ne ideálního režimu),

■■

riziko vzniku nové „špatné adresy“ (prostorové stigmatizace),

■■

přestup mezi jednotlivými stupni bydlení (v případě, že město bude uvažovat o zřízení tzv. prostupného bydlení) by měl být na první pohled motivační směrem nahoru (lepší kvalita bydlení, lepší lokalita apod.),

■■

stavební charakter jednotlivých objektů,

■■

rozvojové plány města,

■■

výsledky procesu konzultace s širokou veřejností (viz dále).

U bytových politik obecně (zvláště pak při řešení problematiky domácností ohrožených sociálním vyloučením) byste měli mít na zřeteli jako hlavní princip předcházení prostorové segregaci a usilování o tzv. sociální mix.3 nízkopříjmových obyvatel města Kutná Hora ve vztahu k využití objektů bývalých kasáren v ulici Kouřimská. Praha: ASZ, 2011. 3 Sociálním mixem je zde míněna vyvážená skladba obyvatel. K jejímu udržení (či dosažení) se nejčastěji volí různé strategie, jež mají do sociálně upadajících čtvrtí přilákat domácnosti se středními příjmy. Snaha o sociální mix by ale v žádném případě neměla vést k opaku, tedy k vylučování některých kategorií obyvatel z bydlení v některých


Bude dále vhodné, když budete nabídku bydlení diverzifikovat tak, aby odpovídala potřebám různých cílových skupin. Vedle standardních bytů tak může být vhodné, abyste zajistili např. startovací byty pro mladé rodiny, ústupové byty pro seniory nebo tréninkové byty pro rodiny, jež se ocitly v bytové krizi a potřebují upevnit kompetence nutné k udržení samostatného bydlení.4

3.

Zapojte do přípravy koncepce veřejnost

Nejen vzhledem k potenciální kontroverznosti tématu zajištění bydlení (zvláště pro některé kategorie obyvatel) je nanejvýš vhodné a potřebné, abyste v průběhu celého procesu tvorby koncepce komunikovali s veřejností.5 Formy zapojení veřejnosti se mohou pohybovat na škále od včasného informování ke konzultačním procedurám, které vyžadují aktivnější angažovanost veřejnosti v plánování. Dotčení občané i široká veřejnost by měli získat možnost vyjádřit se k plánovaným krokům v okamžiku, kdy budete problém začínat řešit. Principy občanské participace se dají shrnout do těchto kroků: ■■

oznamujte plánované kroky prostřednictvím místních médií – úřední desky (nepočítejte ovšem s tím, že ji občané

částech města. Z toho důvodu byste se měli vyvarovat provizorních řešení, jež by – byť jen plánovaně dočasně – působila segregačně či by jinak zhoršovala bytovou situaci sociálně vyloučených obyvatel. 4 K definicím jednotlivých forem sociálního bydlení viz např. Čada, K. et al. Návrhy řešení bytových potřeb nízkopříjmových obyvatel města Kutná Hora ve vztahu k využití objektů bývalých kasáren v ulici Kouřimská. Praha: ASZ, 2011. 5 Následující část je převzata z publikace Čada et al. Návrhy řešení bytových potřeb nízkopříjmových obyvatel města Kutná Hora ve vztahu k využití objektů bývalých kasáren v ulici Kouřimská. Praha: ASZ, 2011.

sledují pravidelně), zpravodaje, místního a regionálního tisku (ten můžete oslovit prostřednictvím tiskové konference nebo tiskové zprávy – počítejte nicméně s rizikem špatné interpretace či nevhodných zásahů editorů), letáků a brožury, reklamy, inzerátů, internetu, výstavy a vizualizace na veřejně přístupných místech, informačních setkání; ■■

všechny materiály, které budete poskytovat veřejnosti, by měly být jasné, srozumitelné, bez zbytečných odborných termínů, veřejnost by měla mít přístup ke všem informacím;

■■

v rané fázi rozhodování uspořádejte předběžné konzultace jako neformální schůzky odborníků a zainteresovaných subjektů, v rámci kterých budete probírat zásadní otázky;

■■

uvědomte si, že občané jsou také odborníci – proto jsou podněty a připomínky každého z nich významné, mohou např. upozornit na negativa a skrytá rizika;

■■

informační setkání s občany byste měli pořádat v hodinách po pracovní době, měli byste je předem připravit a nechat je facilitovat zkušeným moderátorem, odpovídat na otázky občanů by měli jak zastupitelé, tak odborníci z řad pracovníků městského úřadu;

■■

spektrum konzultačních procedur můžete rozšířit o elektronickou diskusi na stránkách města (diskusi byste měli průběžně spravovat, abyste zabránili šíření nevhodných výroků).

Vaše koncepce by měla obsahovat návrhy konkrétních opatření (včetně pravidel přidělování jednotlivých forem bydlení, viz následující kapitola) a projektů, které přispějí k naplnění cílů, jež si stanovíte (vždy včetně termínů a odpovědných realizátorů).


9

4.

Nechte koncepci schválit obecním/městským zastupitelstvem

Koncepci byste měli učinit závaznou. Proto by závěrečným krokem mělo být její schválení zastupitelstvem vaší obce/ města.

10


5.

Pravidelně vyhodnocujte plnění koncepce

Plnění koncepce byste měli pravidelně vyhodnocovat a zprávu o něm (včetně případných aktualizací a návrhů revizí) byste měli následně předkládat zastupitelstvu vaší obce/města, stejně jako veřejnosti.


Příklady a kontakty Kutná Hora Město Kutná Hora ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování (jež zajistila financování) nechalo v roce 2011 zpracovat studii Návrhy řešení bytových potřeb nízkopříjmových obyvatel města Kutná Hora ve vztahu k využití objektů bývalých kasáren v ulici Kouřimská. Studie identifikovala a hrubě kvantifikovala kategorie obyvatel se ztíženým přístupem k bydlení, zhodnotila dosavadní bytové a ubytovací kapacity a předložila variantní řešení jejich rozvoje se zhodnocením možností využití budov bývalých kasáren. Na počátku roku 2012 byla při městském úřadě ustavena pracovní skupina, jež na podkladě analýzy a v ní obsažených návrhů připravuje koncepci bytové politiky. www.kutnahora.cz

Náklady Samotná tvorba koncepce neklade žádné mimořádné nároky na rozpočet vaší obce/ města. Počítejte nicméně s náklady na zpracování podkladových analýz. Jejich cena se může lišit podle zadání (a podle velikosti obce, resp. bytového fondu). Minimálně počítejte se 30 000 Kč, důkladnější podkladové analýzy vás mohou vyjít zhruba na pětinásobek.

Zdroje informací ■■

Sunega, P. Zhodnocení finanční dostupnosti bydlení, kvantifikace sociálně potřebných domácností a návrhy na zavedení systému propustného (podporovaného) bydlení v Roudnici nad Labem – podkladová studie. Praha: SOÚ AV ČR, v.v.i., 2010.

■■

Mikeszová, M. Dostupnost bydlení ve městě Holešov a návrh systému propustného bydlení – podkladová studie. Praha: SOÚ AV ČR, v.v.i., 2010.

■■

Čada, K. et al. Návrhy řešení bytových potřeb nízkopříjmových obyvatel města Kutná Hora ve vztahu k využití objektů bývalých kasáren v ulici Kouřimská. Praha: ASZ, 2011.

Na koho se obrátit, s kým konzultovat Podkladové analýzy mohou zpracovat relevantní (sociálněvědní) akademické instituce nebo některé subjekty specializující se na sociálněvědní výzkum. Vždy se zajímejte o jejich předchozí zkušenosti se zakázkami obdobného typu.


11

měst

Recommend Documents